Lysá hora v nejstarších klimatologických zpracováních (2008)

LYsA HoRA V NEJsTAnŠícnKLlMAToLoGlcKÝcH
ZPRACOVANICH
Karel Krška, Český hydrometeorologický
ústav, pobočka Brno, Kroftova 43' 6t6 67.Bmo-Žabovřesky' e-mail: [email protected]
Lysá hora Mt. in the oldest climatological processings. Regular meteorological observations on the top of the Lysá hora Mt.
(1 322 m a.s.l.), the highest spot of the Moravskoslezské Beskydy Mts., began in July 1897. Hydrologists and water resources
workers were interested especially in precipitation. At first average precipitation amounts were derived only from short obser-
vations of reductions, those for a longer period according to neighbouring lower located stations. For the first time it was made
by H. Schindler, a member of the Scientific Society in Brno in 1904. To the more reliable conclusions it was necessary to know
values of vertical precipitation pseudogradient which was deÍrned for the area of the Lysá hora Mt. by F' Říkovshý not before
the year I926.The lrrst comprehensive climatology of the Lysá hora Mt' top comes from Professor F. Vitásek of the Masaryk
University in Brno and dates back to the year 1944. To the description of air temperature, precipitation and wind conditions
data of the years 1901-1930, recommended by the World Meteorological Organization as the standard period for computing
and comparing of climatological characteristics, were used. Since that time meteorological information of the Lysá hora Mt.
station was used in more than a hundred of technical papers and studies and especially in the Climate Atlas of the Czechoslovak
Republic published in 1958 and in the Climate Atlas of Czechia published rn2007.
KLÍČovÁSLoVA: meteorologická stanice Lysá hora - historie meteorologie _ František Vitásek
KEY woRDS: Lysá hora Mt. meteorological station - history of meteorology - František Vitásek
1. ÚvoD
V květnu 1997 pÍi příležitostistého výročípočátku meteo-
rologických pozorování na Lysé hoře uspořádal Ceský hydrometeorologický ústav na tamní stanici odborný semi-
níř,na němž někdejší dlouholetý pozorovatel a vedoucí této
horské stanice Dušan Rodovský popsal její zajímavou historii. Jeho příspěvek byl uveřejněn ve sborníku referátů [6].
Vyjímám z něj několik číselnýchúdajů.Na stanici' která prošla obdobím dobrovolnickým, vojensloým a profesionálním'
se během stovky let vystřídalo |I2 pozorovatelů, kteří pro
klimatologické účelyasi l05 000klát měřili teplotu vzduchu
v meteorologické budce, 70 000krát změřili množství sráŽek
a 23 000krát výšku celkové sněhové pokryvky. Kromě toho
pozorovali meteorologické prvky ajevy pro synoptické účely
k sestavení 367 000 povětmostních zpráv.
Uvedené a jim podobné počty úkonůz jiných meteorologických stanic s dlouhým pozorováním svědčío tom, jak
zdlouhavým, pracným i nákladným způsobem se naplňovala
klimatologickádatabáze ČHvÚ a jaká je její hodnota. V současnosti' kdy klimatologové pracujíci s databází CLIDATA
a spolehlivé klimatické charakteristiky stanic získávají operativně, je vhodné připomenout první pokusy o vylíčenípodnebních zvláštností význačných lokalit, k nimŽ Lysá hora
nesporně patří.
2. PŘEDNoSTNÍ ZÁJEM o SRÁŽKY
Pravidelné denní měření něktených meteorologických
prvkůnaLyséhořebylo zahájeno 15. července 1897 aojeho
výsledky byl značný zájem, jako je tomu vždy, když se měření
provádí v exponované poloze a dají se předpokládat extrémní
hodnoty sledovaných prvků. Proto odbornícijiž brzy odzačátku činnosti stanice usilovali podle zásady ,,lepšíněco neŽ nic"
ďespoň o předběžné výsledky zpracováni krátkého pozorování a nečekali, až se vytvoří dostatečně dlouhé časovéřady.
Hydrologové a vodohospodáň se zajímali hlavně o srážky.
S prvním zpracovánim srážkových údajůz lysohorské
stanice se setkáváme v práci Hermanna Schindlera o srážkových poměrech Moravy a Slezska
[10]. Dílo vydal Přírodozpytný spolek
v Brně v roce 1904 ajeho autor' ředitel
velkostatku, byl mnohaletým členem
spolku a meteorologickým pozorovatelem. Spis pojednává o ročníchsrážkách za dvacetileté období 1 883_1902'
které jsou zpracovány po jednotlivých
rocích v tabelárním přehledu a v mapě
pruměrných ročníchsráŽkových úhrnů v měřítku I : 516 000. Část mapy
týkajici se zájmového ítzemi znázor-
ňuje obr. 2. Podkladovým materiálem byly údaje meteorologické komi-
obr ] Meteorologicki stanice
na Lysé hoře
(
1 322 m n. m.) _ celkový pohled. Foto
o. Šuvarinovó.
Fig. 1. Meteorological station on the Lysá hora Mt. (1 322 m a.s.l.) _ an overall view'
86
se Přírodozpytného spolku uveřejňované v jejích výročních zprávách a data,
která autorovi poskytla Císďská a královská ústředníhydrografická kancelář
ve Vídni, k nimž patřily i údaje z lysohorské stanice, neboť ta vídeňské kance1áři příslušela.
Meteorologické zpt
á'l
y' 6I, 2008
Protože však Schindler měI z Lysé hory k dispozici jen
neúplnou sráŽkovou Ťadl z pětiletí 1898-1902, redukoval
ji na dvacetiletou podle měření sice blízké,avšak o 896 m
níželežici stanice ostravice. Tím získal pro Lysou horu roční pruměr srážek l 515 mm (pro srovnání: stoleý průměr
zaléta 789]-|996 čini 1 459 mm, sráŽkový normď za období
196l_1990 jen 1391 mm)' Do prvního kvalitního spisu o podnebí Moravy a Slezska z roku l91 8 s názvem
',Klimatographie
von Máhren und Schlesien" [11], jehoŽ autorem byl rovněž
H. Schindler, však Lysá hora nebyla zahmuta, protoŽe redukovat kratičkou lysohorskou řadu pozorování na období
l881_1900' zněbož byly srrížkovépruměry stanovovány, by
nebylo odpovědné a vědecky korektní.
Ještě předtím Hydrografrcká služba Rakouska vydďa
v roce I9l4 zhodnocení měsíčnícha ročníchsrážek v povodí
odry na Moravě a ve Slezsku z let 1816_1900 s mapou pruměrných ročníchsrážek v měřítku I :75o 000 t1], z niž část
vidíme na obr. 3. ZLysé hory použila pozorováni od srpna
1897 do roku 1905 včetně a měření přepočetla k uvedenému
dvacetiletí. Touto operací dosáhl pruměrný ročníúhrn srážek
na Lysé hoře 1 540 mm. I vídeňštíhydrologové považovali
tento údaj jen za orientační.
Srážky spadlé na horském vrcholu bylo totiž obtížnéodvozoyat z měření na nížea v návětří či závétÍi umístěných stanicích v povodí ostravice, které byly zak\ádány jlž od sedmdesátých let l9. století, jako stanice ostravice (od roku 1872),
Baraní (1873), Podolánky (1878), Frýdlant nad ostravicí
( 1 879) a Čeladná ( l 8 8 1
), z ttichž nejvyššínadmořskou výšku
(686 m) měly Podolánky |2].Za tím účelemje tÍebaznátvertikální srážkový pseudogradient, který se mění s nadmořskou
výškou i svahovou orientací.
Jím se zabýval až po vzniku Československa tehdejší asistent a pozdější profesor v Zeměpisném ústavu Masarykovy
univerzity v Brně František Říkovsky (19Ol_I942) ve dvou
samostatných pojednáních z rokll 1926 o vztahu mezi mnoŽstvím sráŽek a nadmořskou výškou [8] a geografrckým rozloŽením srážek v zemi Moravskoslezské [9], i v předchozím
stručném sdělení [7]. Ve výpočt ech vy cháze| z 25letý ch srážkových řad zlet 1896-1920 převzatých nejprve z rakouských
ročenek Jahrbiicher des hydrographischen Centralbureaus
a po převratu z Hydrologických zptáv Státního ústavu hydrologického vPraze.Údaiez Lysé hory pocházely z24roktl
pozorování' po redukci byl získán dlouholetý ročnípruměr
l 578 mm sráŽek.
obx 2 Rozložení průměrných ročníchsruižkových úhmův Lysohorské
hornatině v období ]883_1902 _ výřea z první mapy srtížekna Moravě
a ve Slezsku od H. Schindlera z roku ]904 [ ] 0] . VeII<i modrd číslaznamenají srriilg v cm, maló čemd číslanadmořskou výšku stanic'
Fig. 2. Distribution of average annual precipitation amounts in the hilly
region of the Lystí hora Mt in the period 1 883_ 1 902 _ a slice of the first
precipitation chrtrt in Moravia and in Silesia by H. Schindler from 1904
t l0l. Big blue numbers indicate precipitation in cm, small blue numbers
altitudes oÍ the Stations'
F. Říkovsky konstatoval, že Lysá hora je nejvlhčím'
rozuměj srážkově nejbohatším místem Moravy a Slezska
(z Hrubého Jeseníku měl k porovnání jen data z Alfrédovy cha-
ty' 1 078 m n. m.' nikoliv z Pradědu) a Že v Moravskoslezslgích
Beskydách velikost srtížekztíyisívíce na tvdřnosti krajiny než
na nadmořské výšce. Upozoňuje na vlivy návětří a na deš-
ťovéstíny' které připisuje roštovému charakteru karpat-
slcých hřbetů; typiclcý sráŽkový stín se vytváří např. v kotli-
ně mezi Smrkem, Lysou horou a Javorníky [9]. Významné je
Říkovského zjištění, že srážek s výškou pÍibývávelmi nerov-
noměrně: Až do nadmořské výšlq 500 m přibývó sróžek velmi
rychle. od 200_300 m zvýšíse snižlcy o 86 mm, od 300400 m
o 220 mm, od 400_500 m o 3]0 mm. Ve výšce 500 m naprší
na seyerním svahu Lysé hory 1476 mm ročně. Ve vyššíchpolohóch mění se sróžlcy již jen velmi nepatmě. Na celém dalším
svahu od 500-1300 m zvýšíse srtižlcy jen o 69 mm[8]. Přestože
některé uvedené skutečnosti bylo možno v hrubých obrysech
předpokládat' teprve soustavné a víceletéměření kjejich doloženi aprecizaci mohlo poskytnout věrohodný materiál.
Meteorologické zprávy, 6I, 2008
obr 3 Rozložení průměmých ročníchsrdžkových úhmův Lysohorské
hornatině v období ]876_1900 _ výřez z mapy Rakluske hydrografické
službj z roku 1911 [1].
3 - Distribution of average annual precipitation amounts in the hilly
region ofthe LystÍ hora Mt. in the period 1876_1900 _ a slice of the chart
of the Austrian hydrographical semice from 19 14 t 1 l.
Fig.
87
3. PRVNÍ KLIMAToGRAFIB LYsÉHoRY
Jiné meteorologické prvky z Lysé hory byly klimatologicky zhodnoceny mnohem později než atmosférické sražky,
ostatně i proto, že s výjimkou teploty vzduchu začaly být také
později měřeny. Lysou horu však nenajdeme ani v prvorepublikovém prolrlovém klimatologickém díle Aloise Gregora
o teplotních poměrech Československa z roku 1929 |3l, protože autor dilo za\ožIl jen na jIž dříve publikovaných souborech teplotních dat z druhé poloviny 19. století, které převzal
od většího počtu klimatologů. Na Lysé hoře byl podstatně
rozšířen program pozorování aŽ koncem roku 1933, kdy stanice byla vybavena dalšími přístroji [6].
Prvním badatelem, kter,ý se pokusil komplexně popsat
klima Lysé hory, byl profesor geogralre František Vitásek
(1890_1973). Bylo to v období protektorátu Čechy a Morava,
kdy byly uzavřeny českévysoké školy a předčasně penzionovaný autor, působícídříve na Přírodovědecké fakultě
Masarykovy univerzity v Bmě, spolupracovď s hydrografrc_
kým oddělením v Brně' které vedl přední česloý odborníkvhydrologii ing' dr. Jan Soukal (1890_1973). Ten prof. Vitáskovi
umoŽnil věnovat se vědecké prácl, a vyuŽívat bohatý materiál, uložený v tamním archivu. V součinnosti s odbomíky
hydrogrďrckého oddělení vznikly mimo jiné Vitáskovy práce o sráŽkových poměrech v povodí Moravy a odry v třicetiletí 1901-1930 [16' 18]' které Světová meteorologická organizace doporučila jako standardní období pro klimatologická
srovnávání (první normálové období). obsahují i charakteristiky srážkového režimu Lysé hory vypočtené z úplnéřady
pozorování (ročnísrážkový normál 1 536 mm se vzhledem
k překryvu sledovaných období blíŽíúdaji F. Říkovského).
Vitáskův článek nazvaný ',Stručný nástin podnebí vrcholu Lysé hory" [17], jenž vyšel v roce 1944, je výňatkem z jím
(1926-1990) vroce 1 95ó.
Autor, ktený je povětšině
znám jako geomorfolog,
se problematikou zabý-
val v letech 1950-1952
v
GeograÍickémústavu
Přírodovědecké fakulty
Karlovy univerzity. Jeho
studie se týkala 21 horsloých stanic na našem
územía polské stanice
Babia góra, metodiclcým
vodítkem byla Steinhauserova práce o podnebí
Sonnblicku [l4] z roku
1938. Lysá hora s kvďit-
ním pozorováním mezi
stanicemi nemohla chy-
bět. V publikaci se objevuje i v několika grafech,
nikoliv však v tabulkách.
Vysvětlení pří značnépro
50. léta minulého století
podal sám altor: Vzhledem k tomu, že pnice je
a nad-
značně obstihltÍ
obr' 4 Profesor PhDr František Wtdsek, DrSc., čIen karespondent ČS,4v
(1880_1973)' autof pruní komplexní
studie o podnebí Lysé hory z roku 1944.
Fig' 4. Professor František Vitdsek
- a
corresponding member
of
the
Czechoslovak Academy of Sciences
(1880 1973), author of the first comprehensive studj on climate ofthe Lysti
hora Mt. from 1944.
to mnohé údaje (zejména u hlavních meteorologicbých pt'vků) jsou rózu důvěrného, nelze ji uveřejnit v plném rozsahu...Z výše uvedených důvodůnebylo možno připojit tabulIq s číselnýmiúdaji |l2].
Pozndmka:
připravované fyzicko-geografrcké monografre o povodí řeky
Tento článek byl připraven jako příspěvek na semiostravice [15]. Uvedené územíbylo tehdy předmětem odbornař Českémeteorologické společnosti ,'10 let od katastroného zájmu brněnslgích hydrologů J. Soukala a Miroslava
fálních povodní na Moravě v roce 1991", který se konal
Čermáka (1905_1982)' kteří proto s povděkemVitáskův text
v Mďenovicích pod Lysou horou ve dnech 24._26.9.2001 .
začlen1li do hydrologické studie povodí [13].
Vitáskův ,,nástin" je klasicloým rozborem teplotních, srríž- Literatura
kových a větrných poměru Lysé hory v ročnímchodu, podatl] Beitráge zur Hydrographie Ósterreichs, 1914' X. Heft:
ným, pokud to bylo možné,podle průměru z let 190l-1930.
Die Niederschláge in den ósterreichischen FluBgebieten'
Jsou v něm uvedeny i počty mrazových dní, trvání charakLieferung III. Das ósterreichische Elbe- und odergebiet'
teristiclcých teplot vzduchu i případy teplotních inverzí, kdy
Wien: Hydrographischer Dienst in Ósterreich. 272 s. + pÍíl.
úpatíhory bylo teplejší nežjejívrchol. Byla vypočtena intent2] Bericht der meteorologischen Commission des natuďorzita srížek,obsahuje údaje o sněhové pokryvce i počty dní
schenden Vereines in Briinn tiber die Ergebnisse der meteorologischen Beobachtungen im Jahre 188l' 1882. BrÍinn:
s bouřkou. Autor jen litovď, že pro zhodnocení dalšíchmeteoVerlag des Vereines. l32 s. + příl.
rologicloých prvků, zvláště oblačnosti a slunečníhosvitu,
neměl dostatek podkladů.
t3] GREGOR. A., 1929. Tepelné poměry Československa.
Praha: státní ústav meteorologiclo-ý' publ. řada. C, sv' II'
Ktimatologické charakteristiky Lysé hory F. Vitásek zahr57 s.
nul do jiŽ zminéné regionální stuďe o povodí řeky ostravice
KRŠKA,K., 1970. osmdesáté narozeniny prof. Dr' Franstanic
ztéhož
s
údaji
zjiných
konfrontovány
v
nížjsou
14]
[15]'
tiška Vitáska, DrSc' (Klimatologické dílo jubilantovo)'
třicetiletého období 1901-1930. Rozsahem a hloubkou zpraZpruÍvy,roč.23, č. I, s' 26_2'l .
Meteorologické
cování byla tato anďýza podnebí malé oblasti u nás ojedinělá
t5] LIPINA, P. a kol'' 2004. 50 let pozorování na profesionální
a přínosná nejen proto, žebyla první svého druhu.
4. ZÁvĚR
V pozdějším období byly výsledky měření na lysohorské
stanici rozsáhlevytlživány a publikovány, jak dokazuje i soupis odbomých článkůa studií s použitými informacemi z Lysé
hory' ktený sestavili Miroslav Řepka a Pavel Lipina v roce
2004 Í5l. Čítákolem sta položek.
Ze starších prací' o něž by seznam mohl být doplněn,
chci připomenout příspěvek,,Klimatologie horsloých vrcho1ů v Československu" |I2], kteý napsď Jaroslav Sládek
88
meteorologické stanici Lysá hora. Praha: ČrrvÚ' zo s'
1997. 100 let meteorologicloých pozoroviínína Lysé hoře' In: ]00 let meteorologicbých pozorovdní
na Lysé hoře. Sbomik referátů ze seminiíře konaného na
Lysé hoře 28'-29.kvétna 1997.Praba: ČHruÚ, s.Io_27.
ŘÍrovsrÝ' p., 1 925. Vliv tvářnos ti půdy na srážkové poměry na Moravě a v našem Slezsku' Sborník Československé
společnosti zeměpisné, sv. 31, s' 1ó3.
RÍKoVsKÍF., 1926.Yztahmezi atmosferickými srážkami a nadmořskou výškou na Moravě a ve Slezsku. In: Spisy
t6] RoDovsKÝ D.,
I7
l
t8]
Meteorologické zpr ávy, 6I, 2008
p říro dov ě de cké fakulty
M a s ary kovy univ
e
rs
ity v
B rně, č. 7 8.
15 s.
t9] ŘÍrovsrÝ
F., 1926. Zeměpisné rozšířeníatmosferických
srážek na Moravě a ve Slezsku. In: Prdce Moravské přírodovědecké společnosti, sv. III, spis 9. 34 s.
H., 1904. Beitrag zur Kenntnis der
Niederschlagsverháltnisse Máhrens und Schlesiens. BrÚnn:
Verlag des nafuďorschendenVereines' 13 s. + příl.
SCHINDLER' H.' l918. Klimatographie von Mlůren und
Schlesien. In Klimatographie von Ósrcrreich,Vlll' Wien:
Direktion der k. k. Zentralanstalt fiir Meteorologie und
UOl SCHINDLER,
[ll]
Geodynamik. 125
s.
tl2] SLÁDEK, J., 1956. Klimatogrďre horských
tl3]
vrcholů
v Československl. Sbornik Československé společnosti
zeměpisné, sv. 61, č' 4, s. 1'41_164.
soUKAL, J. _ ČERMÁK, M., 1945. ostravice' Popis povodí
a toku. Brno: Zemsloý narodní ýbor.49 s.' příl. (strojopis).
ERNST MACH, METEOROLOGIEA BRNO
Před 170 lety, přesně 18. února 1838, se narodil na zámku
v Chrlicích' jež jsou od roku 197 1 součásti města Brna, Ernst
Mach, největší fyzik' kter'ý v našízemi působil v 19. století a ktený zejmér'a v experimentálni fyzice patřil k předním osobnostem evropské vědy. Proto si ho Brno připomíná
jako jednoho znejvýznamnějších rodaků. Přitom v Chrlicích,
kde byl jeho otec, původně gymnazijní profesoq zaměstnán
u tamního barona, proŽil Ernst jen prvé dva roky svého života, protože rodina se brzy odstěhovala do Dolního Rakouska.
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži vystudovď matematiku a fyziku na vídeňskéuniverzitě. Později působil na univerzítáchve ŠtýrskémHradci a Vídni, avšak své hlavní fyzikální
dílo vytvořil během následujících 28 letjako profesor filozofické fakulty nejprve dvojjazyčné a později německé KarloFerdinandovy univerzity v Praze. Byl zvolen rektorem ještě
společnéa pak po rozdělení školy prvním rektorem německé univerzity. V roce 1895 pňjal vedení nově zÍizenékatedry frlozofie, dějin a teorie induktivní vědy vídeňskéuniverzity. Pedagog, frlozof, fyziolog, psycholog a především fyzik
Mach zemřel 19. února 1916 v bavorském městečku Haar
nedaleko Mnichova.
Ernst Mach žil v době bouřlivého rozvoje fyzlky, která
podle metod rozlišila na experimentální a teoretickou' kdy
vznikďy nové fyzikrílníobory a docházelo k bojům mezi ruznými směry fyzikálního myšlení. Zabýval se hlavně optikou,
akustikou (pro zlepšení představ o akustických dějích zkonstruoval vlnostroje), termodynamikou a vynikl v hydrodynamice.
Velkého ohlasu dosáhla jeho kritika Newtonových zákonů klasické mechaniky, znlchž vyšly i podněty k objevu teorie relativity formulované Albertem Einsteinem (1879-1955), kterou
však Mach odmítal jako příliš spekulativní (přesto se Einstein
považoval za jeho žáka). Za fyzika spíšekonzervativního byl
Mach považovríntaké proto, že hmotu chápal jako kontinuum a neuznával existenci atomů; jeho spory s hlasatelem progresivních názoru L. E. Boltzmannem (1844_1906)jsou známy všem zájemcům o historii fyziky. Spolu s R. Avenariem
(1843_1896) byl představitelem empiriokriticismu' směru
pozitivismu, jehož hlavním pojmem je čistá zkušenost oprošse
Meteorologické zprávy' 61' 2008
[14] STEINHAUSER,F., l93S.DieMeteorologiedesSonnblicks.
Wien: Kommissionsverlag von Julius Springer. 180 s.' příl.
1945. ostravice. Pňspěvek k fysickému
zeměpisu povodí řeky' In; Práce Moravské přírodovědecké
společnosti, sv. XVII, spis 5' 36 s.
u5] vITÁsEK, F.,
t16] vITÁsEK, F., 1945. Srrážky povodí Moravy a horní odry.
In: Spisy odboru českéspolečnosti zeměpisné v Bmě, řada
Á, spis 6. 48 s'' příl.
u7] VITÁSEK' F.,
1944. Stručný nástin podnebí vrcholu Lysé
hory. Sbomík Českéspolečnosti zeměpisné, sv.49, s. 69_73.
tl8] vITÁsEK, F.,
1943. Třicetileté srážkové pruměry povodí
Moravy a horní odry (190l_1930). In: Próce Moravské
přírodovědecke společnosti, sv. XV, spis 5. 31 s.
Lekror (Reviewer) Ing. P. Lipina.
těná od rozumových představ (metafyziky).
Meteorologické problematiky se týká např. Machův
důkaz platnosti Dopplerova
principu pro všechny dru-
hy vlnění: princip,
kterého využívajíi meteorologic-
ké radiolokátory a akustic-
ké lokátory' platíbez ohledu
na to, jakého druhu je vlně-
ní vysílané pohybujícím se
zdrojem. V hydrodynamice
Mach učinil první významné E rnst Mach ( I 838-1 I
9 6 ).
kroky k teorii nadzvukového
proudění. Dnes se jí zabývá atmosférická akustika i letecká
meteorologie při výkladu vytvaření rázových vln a praktické uplatnění nachéLzi při letech vyššícha vysoloých rychlostí. Jeho jméno nese několik jevů, charakteristik a přístrojů,
např. kužel popisující způsob šířenívzruchu od daného objektu _ letadla, aeiodynamické číslov letectví udávající poměr
rychlosti letu k rychlosti zvuku v daném prostředí (Machovo
číslo),rychloměr (machmetr) aj.
Machovy studie, které ovlivnily letectví, a rovněž blízkost jeho rodiště od brněnského letiště, vedly vedení Brna
k podání návrhu Jihomoravskému kraji na pojmenování letiště po slavnému fyzikovi. Návrh završil Brněnské dny Ernsta
Macha 2008 uspořádané v Bmě ve dnech 15.-17 . května 2008
u příIežitosti jeho 170. výročínarození několika pořadateli
za koordinace Masarykovy univerzity.
Literatura
tl] KoLoMÍ R., 1999. Albert
12)
Einstein na německé univerzitě
y Praze (1911_1912). Meteorologické Zprdvy, roč. 52' č. 5.
s. 149-154.
MALÍŠEK,v', 1986. Co víte o dějinách fyziky. Praha:
Horizont. 212 s., příl.
Karel Krška
89