pdf-prednasky (838565) - Petra Marikova Vlckova

pdf-prednasky (838565) - Petra Marikova Vlckova

17.10.2014
POČÁTKY ZÁJMU O
EGYPT II
ZROD EGYPTOLOGIE
JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNY
Petra Maříková Vlčková
U3V Plzeň
Úvod do egyptologie
21.10.2014
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE


Nová stránka pro umisťování sylabů, pdf
prezentací a dalších materiálů:
http://petra-marikova-vlckova.webnode.cz/
Kontakt: [email protected]
1
17.10.2014
HERMETISMUS





Dalekosáhle kompilující duchovně nauková
tradice – druh esoterismu a současně
filozofický směr = náboženství bez chrámu
a kultu
Veškeré vědění se získává zjevením, nikoli
rozumem
Je třeba proniknout k tajnému, kdysi
zjevenému vědění starých mistrů a
Hermes Trismegistos je mistr mistrů.
Původ: tradičně odvozován ze starověkého
Egypta X spíše kosmopolitní prostředí
helénistické Alexandrie
Základ učení: texty bájného učence,
alchymisty Herma Trismegista (Hermes
Třikrát veliký) – Thovt?

Corpus Hermeticum (2.-3. st. AD)
KULT EGYPTSKÝCH BOŽSTEV
MIMO EGYPT


Především mysterijní kulty –zaměřené na
posvátné příběhy (hieroi logoi) – vytváření
náboženských společenstev za pomocí
složité struktury a různých rituálů zasvěcení
či navozujících extatické stavy –
zdůrazňování symbolů znovuzrození apod.
Nejznámější: Eleusinská mystéria,
Bakchanálie, slavnosti Kybelé apod.


Usir/Osiris a Eset/Isis
Kult Osirise a Isis:



Plútarchův spis De Osiride et Iside
Chrámy: Iseum – zdobeny egyptskými či
egypticianizujícími předměty
rychlé šíření po východním i západním
Středomoří, do Záalpí i do Panonie:
Španělsko, Británie (fanus Isidis - Londýn)

významná centra: Alexandrie, Pompeje, Řím
2
17.10.2014
ŘÍM A EGYPTSKÉ PAMÁTKY

Imperiální politika římských
císařů


Architektura:



Obelisky: minimálně 13
Chrámy Iseum
Cestiova pyramida v Římě
Užité umění:


Vybavení domů: Pompeje,
Hadrianova vila v Tivoli
Nástěnné malby, sochy
apod. inspirované
staroegyptskou kulturou
MENSA ISIACA




vyrobena v 1. st. AD v
Římě – snad součást
některého z chrámů
bohyně Isis
ústřední bod: bohyně
Isis
egyptské motivy X
nesmyslně použité a
doprovodné texty
nedávají smysl
podklad pro Athanasia
Kirchera pro jeho čtení
egyptských hieroglyfů
3
17.10.2014
SVĚDECTVÍ ANTICKÝCH AUTORŮ

Cestovatelé: vojáci, žoldnéři, obchodníci,
námořníci, vzdělanci apod.

dlouhou dobu jediný zdroj informací o
starověkém Egyptě
Římští císaři: Hadrián, Septimius Severus

Hérodotos z Halikarnássu - * v 80. letech 5.
st. př. n. l. – „Dějiny, aneb 9 knih zvaných
Músy“
Diodóros Sicilský – 1 st. př. n. l. – „Knihovna
dějin“



Navštívil Egypt jako současník Julia Césara
Strabón – 64 BC-22 AD


Egypt navštívil kolem r. 30 BC: 17. díl Zeměpisu
(Geopgraphica) věnoval jeho popisu
Plinius Starší – 23-79 AD – „Historia
naturalis“
Plútarchos – 50-120 AD – „De Iside et
Osiride“


ARABŠTÍ VĚDCI O STAROVĚKÉM
EGYPTĚ

starověký Egypt:







zájem pohádkářů – džinové,
duchové
badatelé: historie, topografie
Fátimovská Káhira:
znovupoužívání kamenů ze
starověkých památek
chalífa Maamún – 9. st.
Abd el-Azíz el-Idrísí – 12. a
13. st.
Abd el-Latíf Čelebi – kolem
1200
Al-Maqrízí – 15. st.
4
17.10.2014
ŠAJCH AL-MAKRÍZÍ

Celé jméno: Šajch Taqíjuddín Ahmad
ibn Alí ibn Abdalqádir ibn Muhammad
al-Makrízí



1364-1442
Byrokrat, učenec, immám
Hlavní dílo: Kniha okrsků a památek v
Egyptě, v Káhiře a údolí Nilu a zprávy,
které se jich týkají – zkráceno: Okrsky
(al-Chitat)


topograficko-encyklopedické dílo
Precizní zpracování starších pramenů,
které se zpravidla nedochovaly
STŘEDOVĚKÁ EVROPA A EGYPT





Významné centrum křesťanské vzdělanosti –
tzv. alexandrijská škola
Duchovní odkaz starého Egypta v křesťanství:

Inspirace v umění: Madona s Ježíškem =
Eseta s Horem = Madona lactans

Ohnivé líčení pekla
středověká Evropa: chápání Egypta jako země
Bible – potvrzení či vyvrácení jejího svědectví
Legendy o putování svaté rodiny Egyptem: šli
přes Mataríji a Hermopoli (posvátné místo
boha Thovta) došli až do Dér el-Muharrak
(dnes mariánský klášter 60 km S od Asjútu)
Gnostické křesťanské skupiny – jako
subkultura se udržely po celý středověk –
nejznámější: kataři (Francie, 11.-13.st.,
označováni též jako albigenští)
5
17.10.2014
ZÁJEM EVROPY O EGYPT = ZEMĚ
BIBLE






cestovatelé:
 Navštívili Egypt: Kryštof Harant z Polžic
a Bezdružic, Martin Kabátník apod.
 Nenavštívili: Mandevilla – pyramidy jako
Josefovy sýpky
Středověcí cestovatelé: popis téměř
výhradně delta Nilu po Káhiru – Rosetta,
Damieta
dědictví antiky zpřístupnila renesance, a
přinesla také nejen možnosti ale i nový
zájem o studium starého Egypta
vznikají první větší a systematičtější sbírky
egyptského umění
evropští historici se snaží Egypt umístit v
konceptech světových dějin
Egypt zajímá umělce jako námět
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE JAKO
VĚDNÍ DÍSCIPLÍNY
6
17.10.2014
ATHANASIUS KIRCHER



1601/1602-1680
Německý jezuitský vzdělanec –
„poslední renesanční člověk“ –
zastánce hermetismu
První „moderní“ pojednání o
egyptských hieroglyfech – Oedipus
Aegyptiacus (Řím, 1652-1654)



založeno na tzv. Mense Isiace
Studoval koptštinu: sestavil první
gramatiku (Prodromus coptus sive
Aegyptiacus, 1636) a poznal, že
souvisí se starověkou egyptštinou
Rozpoznal, že existuje vztah mezi
hieratickým (kurzivní podoba) a
hieroglyfickým písmem
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE



zejména v dobách svého vzniku souvisela v
mnohém i s evropskou expanzí do Orientu
– viz vliv Napoleonovy expedice do Egypta
Napoleonská expedice: 1798-1801
 politické aspirace Direktoria – ohrožení
Británie
 tradiční kulturní i politické vazby na tuto
oblast
 Obrovský kulturní dopad byl pro
znovuoživení zájmu o Egypt a hlavně pro
rozvoj jeho systematického výzkumu
2 zásadní práce:
 Dominique Vivant Denon – Voyage dans
la Basse et la Haute Egypte. 1802.
 Popis Egypta (Description de l´Egypte),
1809-1829
7
17.10.2014
ROZLUŠTĚNÍ HIEROGLYFICKÉHO
PÍSMA


1799 – objev Rosettské desky
 Dekret vytvořen za vlády Ptolemaia
V. 196 BC
 2 jazyky (egyptština, řečtina), 3
písma (hieroglyfy, démotština,
řečtina)
 od 1802 v Britském muzeu
Badatelé zabývající se deskou:
 Silvestre de Sacy
 Johan David Akerblad
 Thomas Young
 Jean-Francois Champollion
THOMAS YOUNG






1773-1829
Lékař s širokým zájmem o přírodní
vědy a jazyky.
Pracoval na rozluštění Rosettské
desky: přeložil démotický text.
Nerozpoznal, že hieroglyfický a
démotický text jsou parafrází
jednoho textu a ne, jak se domníval,
svými přesnými překlady.
Rozpoznal správnou fonetickou
hodnotu 6 znaků
Po Champollionově rozluštění
(1822) uznal jeho metodu
8
17.10.2014
JEAN-FRANCOIS CHAMPOLLION




1790-1832
Geniální dítě na jazyky:
hebrejština, arabštiny,
syrština, chaldejština a
čínština. Zájem o koptštinu
1822 – rozluštění
hieroglyfického písma
1828-1829: francouzskotoskánská výprava do
Egypta s Champollionem
VĚK KONZULŮ – 1. pol. 19. st.



V Egyptě působí G.
Belzoni, G. Caviglia, H.
Salt, B. Drovetti a další =
AMATÉRŠTÍ
EGYPTOLOGOVÉ.
Sběr, odvoz a získávání
starověkých památek jsou
víceméně nekontrolované.
Získané sbírky: základy
mnoha evropských muzeí:
Britské muzeum, Louvre,
Turín apod.
9
17.10.2014
GIOVANNI BATTISTA BELZONI






1778-1823
Velmi zcestovalý a protřelý
Egypt: nákupčí pro
britského generálního
konzula Henryho Salta
Vyzvednutí tzv. Malého
Memnona z Ramessea
(Ramesse II.) v Thébách
1817: Vyčištění chrámu v
Abú Simbelu od písku
1823: zemřel při cestě do
Timbuktu
ZROZENÍ EGYPTOLOGIE




1835 – místokrál Muhammad Alí
ustavuje první zákony o památkách,
formálně vzniká egyptská památková
správa.
1842 - 1845 - expedice Karla Richarda
Lepsia, výsledek: Denkmäler aus
Aegypten und Aethiopien
1850: August Mariette objevuje
Serapeum v Sakkáře
1858– Auguste Mariette do čela
Památkové správy: důsledné výzkumy
a sledování památek. Reorganizace
muzea v Káhiře
10
17.10.2014
KARL RICHARD LEPSIUS




1810-1884
egyptolog, jazykovědec a
knihovník
prosadil a obhájil
Champollionovo čtení hieroglyfů
pruská expedice do Egypta:
1842-1846


1842, 15.10.: výstup na Chufuovu
pyramidu – oslavný nápis na
Fridricha Viléma IV.
hlavní dílo: Denkmäler aus
Ägypten und Äthiopien (12
svazků, 1849-1859)
TÉMA PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKY
Moderní egyptologie
04.11.2014
11