Bez nadpisu

Měnové unie - úvod
Eurozóna - historie
Eurostrategie
Trocha historie nikoho ...
• První pokus o měnovou unii: 1750 anglické kolonie v
Americe: Connecticut,Massachussets, New Hampshire,
Rhode Island
• Časopis Economist 1886: „Nebude to trvat dlouho a
Evropa, včetně Anglie, bude mít jednu měnu …“
• Zajímavosti:
– USA měnovou unií až po občanské válce tj. v šedesátých letech 19.
století
– FED vznikl až v roce 1908
– úplnou kontrolu nad přírůstkem peněžní zásoby má FED až od
roku 1960
A trocha zeměpisu také ne ...
• Existující měnové unie ve světě (na bázi dohody):
–
–
–
–
–
eurozóna
zóna CFA franku BEAC: centrální Afrika
zóna CFA franku BCEAO: západní Afrika
zóna CFP franku: Polynésie
zóna východokaribského dolaru
• Faktické měnové unie, vzniklé jednostranným využíváním měny
jinými zeměmi:
–
–
–
–
–
US dolar je měnou v Panamě, Ekvádoru, Salvadoru
Australský dolar je mněou na Nauru
Jihoafrický rand: Svazijsko, Lesotho, Namibie
Švýcarský frank: Lichnštejnsko
Indická rupie: Bhútán
• Ale též:
– Brunejský dolar a Singapurský dolar obíhají paralelně v obou zemích
Základy teorie (Kdy může měnová unie fungovat a
přinést vyšší efektivnost do ekonomiky)
• Teorie optimální měnové zóny (OCA): autor R. Mundell
– OCA obecně definována jako ekonomická oblast, v níž je z ekonomického a
měnového hlediska nejefektivnější využití jedné měny
– Nemusí a v praxi se ani vždy nekryje s administrativními hranicemi (státu).
Rozhodující jsou stupeň rozvinutosti tržního prostředí a strukturální a
institucionální kompaktnost (podobnost).
– Atributy OCA dle Mundella:
• flexibilita trhu práce a mobilita pracovní síly
• mobilita kapitálu, cenová a mzdová flexibilita, rozvinuté tržní prostředí
• existence fiskální redistribuce, která tlumí negativní dopady výše uvedených
dvou atributů na sektory/regiony
Základy teorie (Kdy může měnová unie fungovat
a přinést vyšší efektivnost do ekonomiky)
Filosofie 5 testů UK: ekonomika nejen musí splňovat atributy
OCA, ale vstup do měnové unie musí přinést dodatečnou hodnotu
– 1. Konvergence (podobnost struktury ekonomiky a průběhu
ekonomického cyklu)
– 2. Flexibilita (reakční schopnost ekonomiky na externality při
neexistenci autonomní měnové politiky, resp. měnových
přizpůsobovacích mechanismů)
a také
– 3. Investice (zlepšení investičního prostředí a přínos dodatečných
investic)
– 4. Finanční trhy (impuls pro rozvoj a zvýšení konkurenceschopnosti
finančního sektoru)
– 5. Zaměstnanost a růst (vyšší a stabilní)
Vznik eurozóny - klíčová data (1)
• 19.9.1950 Evropská platební unie (=platební a zúčtovací systém v
prostředí omezené směnitelnosti měn)
• 29.12.1958 Evropská měnová dohoda (=plná směnitelnost měn)
• 1.12.1969 summit v Haagu: poprvé obecně formulována vize
měnové unie jako završení jednotného trhu
• 8.10.1970 Wernerova zpráva: poprvé načrtnuty postupové kroky k
vytvoření měnové unie, 3 stádia:
– omezení fluktuací kurzů
– integrace finančních trhů a bankovních systémů, zrušení veškerých omezení
pohybu kapitálu
– fixace kurzů měn, vytvoření systému centrálních bank
• 5.12.1978 Vznik Evropského měnového systému (EMS), 3 prvky:
1. ECU
2. ERM
3. Mechanismus financování intervencí
Vznik eurozóny - klíčová data (2)
• 27.6.1989 Delorsova zpráva: plán pro zavedení eura:
– posílení spolupráce CB a koordinace měnových politik
– vytvoření ESCB, resp. EMI, snížení kurzových fluktuací
– fixace kurzů, zavedení eura, měnová politika v ECB
• 7.2.1992 Maastrichtská smlouva (účinnost 1.11.1993): nová
smlouva o EU, měnová unie označena za oficiální cíl, formulace
Maastrichtských kritérií
• 1.6.1998 vznik ECB
• 1.1.1999 vznik eura
• 1.1.2002 hotovostní euro
Kvíz pro studenty
• Kolik zemí dnešní EU používá euro (a které
to jsou)?
• Kolik zemí původní patnáctky euro
nepoužívá (a které to jsou?)
• Kdy dojde k dalšímu rozšíření evropské
měnové unie a které země přistoupí?
• Pamatujete si ještě nebo dokážete
odhadnout přepočítací DM/euro?
• Jaký je křížový kurz USD/euro?
Povinné minimum znalostí o eurozóně:
• Podle Maastrichtské smlouvy je vznik eurozóny završením
jednotného trhu zemí EU, v zásadě tedy dříve nebo později euro
převezmou na základě této smlouvy všechny země EU. Jedinou
výjimkou jsou Velká Británie a Dánsko (podle této výjimky mohou
zůstat mimo, ale v budoucnosti mohou požádat o vstup. Navíc
Dánská koruna je v mechanismu směnných kurzů ERM II)
• Členové eurozóny se vzdávají autonomní měnové politiky,
neexistuje však jednotná fiskální politika (pouze zesílená pravidla
koordinace národních fiskálních politik).
• Pakt stability a růstu: smlouva na podporu stability eurozóny
zejména ve fiskální oblasti (M. fiskální kritéria platí dále,
vytvořeny sankční mechanismy pro případ jejich neplnění)
Euro nejen v eurozóně:
• Kde také je euro oficiální měnou:
Gouadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion,
Madeira, Kanárské ostrovy, Monaco, Vatikán, San Marino,
Andorra
• Jednostranné zavedení eura:
Kosovo, Černá hora
• Měny navázané na euro:
– Dánsko, Estonsko,Litva, Kypr, Slovensko, Lotyšsko,
Slovinsko (do 31.12.2006) - participují v mechanismu ERM
II
– CFA frank - režim kurzu pevně svázaného s eurem
Završení jednotného trhu je abstraktní výrok,
co tedy by (nám) euro mělo přinést?
• Občané: transparentnost cen, úspora transakčních nákladů,
jednodušší cestování
• Firmy: omezení fluktuací kurzu, snadnější plánování (investic …),
úspora transakčních nákladů (směnárenské poplatky, hedging,
poplatky za platby …), transparentnost cen, posílení
konkurenčního prostředí, zvýšení likvidity finančního trhu EU (a
tlak na odstraňování přervávajících bariér …)
• Makro: cenová stabilita, fiskální disciplína (???), stabilní a nízké
úrokové sazby, ochrana před exogenními šoky
• Postavení EU: posílení jak ekonomické tak politické, euro
světovou měnou (transakční i rezervní)
Stručné hodnocení eura:
• (+) globální měna
• (+) Kredibilita
• (+) relativní flexibilita měnové politiky ECB
• (+) odolnost exogenním vlivům (ropa, SGP)
-------------• (-) heterogennost (inflace, reálné sazby, výkonnost, struktury,
tržní mechanismy)
• (-) nenaplnění očekávání (konvergence,růst, reformy)
• (-) fiskální divergence
• Urychlení ekonomické a finanční integrace?
• Strukturální reformy?
Eurozóna (12): inflace, HDP a deficit VR
Inflace
HDP
min
max
min
max
Defici
t
min
max
2000
1.4
5.3
3.2
9.4
+6.0
-3.7
2003
1.0
4.0
-0.8
5.6
+2.5
-6.5
2007
1.6
3.0
1.6
6.0
+5.2
-3.6
2008
2.2
4.5
-3.0
3.6
+4.4
-7.3
Vyznění Eurostrategie (říjen 2007) –
faktory pro
• Faktorem je vysoká otevřenost ekonomiky a
obchodní provázanost s eurozónou
• Vysoký příliv investic z eurozóny
• Podobnost struktury finančního sektoru (ale menší
podíl na HDP)
• Sblížení ekonomické úrovně (reálná
konvergence), přiblížení cenové hladiny (nižší
budoucí tlaky na rovnovážné posilování reálného
kurzu = nižší inflační diferenciál)
Vyznění Eurostrategie (říjen 2007) –
faktory (spíše) proti
• Nesladěnost hospodářských cyklů (memo: říjen 2007)
• Strukturální odlišnosti (vyšší podíl průmyslu,
menší služeb)
• Strukturální problémy veřejných rozpočtů
• Strukturální problémy trhu práce (dlouhodobá
strukturální nezaměstnanost)
• Nízká pružnost reálných mezd
• Nekompetitivní regulatorní prostředí pro
podnikání (snižuje konkurenceschopnst trhu
produktů, mobilitu kapitálu)
Vstup do ERM II dle strategie z října 2007
• Chápán nadále jen jako podmínka, jeho
instrumentální potenciál nerelevantní
• Pobyt minimalizovat na 2 roky
• Rozhodnutí o vstupu nejen na základě
stávajícího, ale i na základě výhledu plnění
M. Kritérií
Srovnání obsahu 2007 s dřívějšími verzemi
• Vypadlo konstatování, že převládají výhody
brzkého vstupu do eurozóny
• V obou strategiích akcentováno realizování výhod
z převzetí eura (kvalifikace na OH ...)
• Faktory bránící brzkému převzetí eura zůstávají
stejné (jen dílčí zlepšení ...)
• ERM II nadále chápán jen jako brána vstupu
• Vstup do ERM II nadále až tehdy až budou
vytvořeny předpoklady pro převzetí eura za další
dva roky
Klasické argumenty ve prospěch vstupu do
eurozóny: Odstranění transakčních nákladů, Růst obchodu
uvnitř EMU
HDP na obyvatele (1980=1)
Dovoz „lepší“ měnové politiky + zajištění
kurzové stability
Hrál zřejmě významnou roli v rozhodování států s historicky vysokou
Inflací: ECB je schopna dosahovat cenové stability za současného
snížení rozptylu inflací
Tento argument však není relevantní pro Českou republiku:
• Kredibilní samostatná měnová politika
• Dlouhodobě nízká inflace a úrokové sazby relativizují klíčovou
výhodu vstupu v podobě dovozu lepší měnové politiky
•
Posilující nominální kurz vede domácnosti k preferenci domácí
měny a pozdějšího vstupu (Nominální iluze)
↓
Klesá společenská poptávka po euru a chybí politický konsensus
Ostatně ani dovoz „lepší“ měnové politiky nicméně není zcela bez
rizika ...
Odstranění kurzových šoků