Změna klimatu v Národním parku Bavorský les?

TISKOVÁ ZPRÁVA CZ 01/14
11.03.2014
Změna klimatu v Národním parku Bavorský les? Aneb co nám prozrazuje
sledování teploty, rostlin a živočichů ?
Vědci zkoumající klima to vidí stejně: V posledním století se na zemi oteplilo a je možné to změřit. Mezivládní
panel pro změny klimatu konstatoval v roce 2013 - z globálního hlediska - střední nárůst teploty o 0,85 °C od
roku 1880 a prohlásil poslední tři desetiletí za nejteplejší v posledních 1400 letech. Extrémně mírné zimy jako
je ta 2013/2014 - v Německu zatím třetí nejteplejší za posledních více než 130 let - se zdají být potvrzením
celkového trendu; nezvyklé vpády chladného počasí jako např. v poslední době v USA nicméně ukazují, že
klimatické trendy mohou mít časově a prostorově velice variabilní podobu. Jak to vypadá v Národním parku
Bavorský les? Je zde možné klimatickou změnu lokálně změřit a pokud ano, je možné vliv pozorovat na
rostlinstvu a zvířeně? První odpovědi na tyto otázky poskytuje projekt BIOKLIM, který vedou vědci z Správy
Národního parku Bavorský les.
BIOKLIM - název projektu je zkratkou slov biodiverzita a klima, by měl díky dlouhodobému sledování v území
Národního parku poprvé přinést průkazné informace, jak se změna klimatu projevuje na zdejších, pro
evropská pohoří typických společenstvích živočichů a rostlin.
Doposud byl mezi léty 2006 a 2011 na celkem téměř 300 výzkumných plochách, které jsou rozesety od
údolních poloh kolem 650 m až po hřebenové polohy nad 1400 m, proveden výzkum nejrůznějšími odborníky
od klimatologů, přes mykology a botaniky až po zoology; opakování tohoto podrobného výzkumu je
naplánováno na rok 2017. Kromě toho je vědcům k dispozici detailní soubor historických dat k výskytu
jednotlivých druhů flory a fauny a klimatická pozorování, která sahají až do 19.století.
Na území Národního parku Bavorský les (meteorologická stanice Waldhäuser, 940 m.n.m.) bylo v zimě
2013/2014 zaznamenáno v posledních více než 40ti letech (od roku 1972) jedno z srážkově nejchudších a s
2,2 °C druhé nejteplejší zimní období. Přestože toto pozorování na první pohled popisuje meteorologickou
výjimku, ukazuje se v dlouhodobých měřeních teploty od roku 1886 v území Národního parku jednoznačná
tendence: V posledních 130ti letech se zde průměrná roční teplota měřitelně zvýšila; s celkově 1 °C
oteplením (na aktuálně ca. 6 °C) a velmi výraznému nárůstu po roce 1980 odpovídají tyto záznamy
poměrně přesně globálnímu trendu. Zvláště silný je tento trend ve vegetační periodě v měsících dubnu,
květnu a srpnu. Jako bezprostřední důsledek je možné např. pozorovat, že buky každým rokem raší o něco
dříve a to v průměru o 0,6 dne. V posledních 40ti letech tak ale celkem došlo k urchychlení rašení listů u
buku o celé tři týdny.
Dalším důsledkem oteplení, které se podařilo vědcům prokázat, je skutečnost, že se nejvyšší hranice
rozšíření různých skupin druhů živočichů v porovnání se studií provedenou kolem roku 1900 významně
Freyunger Str. 2
94481 Grafenau
Tel. (08552) 9600 – 0
Fax: (08552) 9600 -100
E-Mail: [email protected]
Internet: www.nationalpark-bayerischer-wald.de
Pressesprecher:
FR Rainer Pöhlmann
Seite 2 von 3
posunula do vyšších poloh. Nejvýrazněji je možné to pozorovat u hmyzu: Celkem 423 druhů - brouků,
blanokřídlých a pestřenek - které byly předmětem jak historické studie, tak i současného výzkumu vykazují
průměrný posun nejvyšší zaznamenané hranice rozšíření těchto tří skupin od 260 - 290ti metrů. Kromě toho
byl v novém výzkumu prokázán i výskyt nových, spíše "teplomilných" přistěhovalců jako např. brouka
zlatohlávka tmavého, který původně pochází z oblasti černého a středozemního moře. I ptactvo již
zareagovalo na změnu klimatu v Národním parku: 57 v historické studii zaznamenaných druhů posunulo
průměrně svou nejvyšší zaznamenanou hranu výskytu v pohoří o 160 metrů směrem k vrcholu. Zvláště
výstižným příkladem je pěnice černohlavá, která svůj nejvyšší výskyt posunula o celých 370 metrů.
Naproti tomu u celkem 165 druhů rostlin zaznamenaných v obou studiích, které dělí více než 100 let nebylo
možné prokázat žádný posun směrem nahoru. To platí i o buku, který v Národním parku zatím ve větší míře
nepronikl do hřebenových poloh nad 1150 m.n.m. Vědci si tento fenomén vysvětlují skutečností, že u rostlin
je kromě teploty rozhodující i kvalita půdy a ta na Šumavě s kyselým žulovým horninovým podkladem
upřednostňuje skromné “specialisty”.
"Horské oblasti jako naše v Národním parku, kde profil krajiny má výrazný výškový gradient jsou ideální
"vědecké laboratoře", pro výzkum společenstev na klimatickou změnu" komentuje Claus Bässler, vedoucí
projektu BIOKLIM, stávající výsledky. “Na rozdíl od studií z různých zeměpisných šířek zde můžeme daleko
rychleji zjistit typické reakce jednotlivých druhů na změny klimatu, protože živočichové zde musí překonat
jen malou vzdálenost danou relativně prudkým stoupáním pro přechod do vhodné klimatické zóny." doplňuje
Bässler dále. "Změny v nejvyšším i nejnižším zaznamenaném místě výskytu, stejně jako v optimálním místě,
kde je největší hustota jedinců jsou jakýmsi "otiskem prstu", který různé druhy v změně klimatu zanechávají.
Z něj jsme schopni odvodit hodnoty, které nám pomáhají při výpočtu modelů, předpovídajících další vývoj."
vysvětluje Dr.Bässler, vystudovaný lesník, s doktorátem z ekologie životního prostředí.
"Celkově se nám podařilo zjistit, že výsledky našeho výzkumu - které tak doplňují dlouhodobá měření teplot jasně dokládají, že změna klimatu nejenže do česko - bavorského pohraničí dorazila, ale že je možné v
přírodě vypozorovat její projevy", konstatuje Claus Bässler."Dochází k přeskupování zažitých společenstev
druhů, takže musíme počítat i s tím, že se budou měnit funkční procesy v lesích. Této oblasti bychom proto
do budoucna rádi věnovali zvýšenou pozornost v rámci projektu BIOKLIM" uzavírá Claus Bässler.
Popis obrázku:
Posel změny klimatu v Národním parku Bavorský les: Až 1,2 cm velký brouk Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea
funesta)
Popis obrázku:
Měření na meteorologické stanici Taferlruck, jedné z tří velkých klimatických stanic, které Národní park
provozuje od roku 1972. (Foto: Správa NP Bayerischer Wald)
Posel změny klimatu v Národním parku Bavorský les: Až 1,2 cm velký brouk Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea
funesta)
Měření na meteorologické stanici Taferlruck, jedné z tří velkých klimatických stanic, které Národní park
provozuje od roku 1972. (Foto: Správa NP Bayerischer Wald)
Freyunger Str. 2
94481 Grafenau
Tel. (08552) 9600 – 0
Fax: (08552) 9600 -100
E-Mail: [email protected]
Internet: www.nationalpark-bayerischer-wald.de
Pressesprecher:
FR Rainer Pöhlmann