typový návrh odpočívek na dálnicích

Transkript

P
WC
TYPOVÝ NÁVRH ODPOČÍVEK NA DÁLNICÍCH
Objednatel:
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4
Zhotovitel PD:
Valbek, spol. s r.o.
Středisko realizace
HIP:
Vaňurova 505/17
460 02 Liberec 3
ING. T. KLIMENT
VALBEK, spol. s r.o., středisko Liberec
Zak. číslo
14-LI33-029
Datum
11/2015
Akce
Paré
TYPOVÝ NÁVRH
ODPOČÍVEK NA DÁLNICÍCH
Zhotovitel:
Vaňurova 505/17
460 02 Liberec 3
OBSAH
1.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE....................................................................................................3
1.1
ÚDAJE O PROJEKTU
3
1.2
ÚDAJE O ŽADATELI
3
1.3
ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE
3
2.
ZDŮVODNĚNÍ STUDIE .....................................................................................................4
3.
USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTACE ......................................................................................4
4.
POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................4
5.
ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ PRVKY, ROZDĚLENÍ A KAPACITA ODPOČÍVEK .......................5
6.
ROZMÍSTĚNÍ ODPOČÍVEK V DÁLNIČNÍ SÍTI ČR ............................................................7
7.
ZÁSADY ČLENĚNÍ FUNKČNÍCH PLOCH ODPOČÍVKY ..................................................9
7.1
ČSPH - TANKOVÁNÍ
10
7.2
PARKOVÁNÍ
10
7.2.1
Nákladní vozidla............................................................................................. 11
7.2.2
Autobusy, karavany, obytné vozy a vozidla s přívěsem.................................. 12
7.2.3
Osobní vozidla (motocykly) ............................................................................ 12
7.3
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
13
7.4
STRAVOVACÍ SLUŽBY
14
7.5
7.4.1
Stravovací zařízení typu „fast food“ ................................................................ 15
7.4.2
Stravovací zařízení restauračního typu .......................................................... 15
HŘIŠTĚ A CVIČEBNÍ PRVKY
17
7.5.1
Návrh sestavy dětského hřiště ....................................................................... 17
7.5.2
Oplocení a povrchy dětského hřiště ............................................................... 17
7.5.3
Návrh cvičebního prvku.................................................................................. 18
7.5.4
Základy .......................................................................................................... 19
Liberec
strana 1/ 43
7.6
8.
19
7.6.1
Mobiliář a odpady........................................................................................... 19
7.6.2
Zeleň .............................................................................................................. 20
PODROBNÉ ŘEŠENÍ PROSTORU ODPOČÍVKY ........................................................... 22
8.1
8.2
8.3
9.
KLIDOVÉ ZÓNY
DOPRAVNÍ PLOCHY
22
8.1.1
Geometrie sítě páteřních komunikací ............................................................. 22
8.1.2
Doprava v klidu .............................................................................................. 25
8.1.3
Pohyb pěších, zelené pásy a ostrůvky ........................................................... 33
8.1.4
Konstrukce vozovky ....................................................................................... 36
TECHNICKÉ VYBAVENÍ ODPOČÍVEK
37
8.2.1
Odvodnění, sedimentační a retenční nádrže, ORL......................................... 37
8.2.2
Veřejné osvětlení a kamerový systém ............................................................ 38
8.2.3
Dopravní telematika ....................................................................................... 38
8.2.4
Oplocení ........................................................................................................ 38
PŘÍKLADY TYPOVÝCH ODPOČÍVEK
39
ZÁVĚR ............................................................................................................................ 41
Liberec
strana 2/ 43
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1.1
ÚDAJE O PROJEKTU
Název:
Typový návrh odpočívek na dálnicích
Stupeň PD:
typový návrh
1.2
ÚDAJE O ŽADATELI
Název a adresa:
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Na Pankráci 56
140 Praha 4
IČ:
1.3
65993390
ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE
Název a adresa:
Vaňurova 505/17
460 02 Liberec 3
IČO:
48266230
Hlavní inženýr projektu:
Ing. Tomáš Kliment
Objekty dopravních staveb:
Ing. Jiří Jína
Objekty pozemních staveb:
Tomáš Svatoš
Liberec
strana 3/ 43
2. ZDŮVODNĚNÍ STUDIE
Předmětem studie jsou úvahy a doporučení vedoucí ke správnému řešení rozmístění
jednotlivých ploch, páteřních komunikací, orientace parkovacích ploch, vybavení mobiliářem
a celkové koncepce dálničních odpočívek. Studie má sloužit jako metodické vodítko
pro projektanta za účelem částečného sjednocení návrhů dálničních odpočívek a ke stanovení
hlavních obecných zásad návrhu při současném zajištění variabilnosti návrhů. Potřeba
zpracování studie byla vyvolána stávající situací v dálniční síti ČR, resp. nejednotností
a nepředvídatelností rozmístění jednotlivých ploch určených pro konkrétní skupiny uživatelů
dálnic. Náplní studie je rovněž napravení nedostatečně definovaných kapacitních potřeb
odpočívek, tedy doplnění základního kapacitního členění, resp. rozdělení odpočívek na malé,
střední a velké.
3. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTACE
Ve studii jsou zdůvodněny zásady správného návrhu dálniční odpočívky včetně předepsání
doporučených hodnot geometrie tras páteřních komunikací a parkovacích ploch, objasnění
dopravních pohybů na ploše odpočívky, doporučení k vhodnému rozmístění jednotlivých
funkčních prvků odpočívky a určení kapacit vybavení a mobiliáře. V obrazových přílohách jsou
doloženy příklady typické malé, střední a velké odpočívky.
4. POUŽITÉ PODKLADY
Pro projektové práce na studii byly použity následující podklady a průzkumy:
průzkum stávajících dálničních odpočívek v současné dálniční síti ČR
zkušenosti plynoucích ze zahraničních návrhů
(ERS Deutschland, DMRB United Kingdom, …)
projednání rozpracované dokumentace se zástupci objednatele, správců
související platné TP, ČSN a vyhlášky
Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb
Liberec
strana 4/ 43
5. ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ PRVKY, ROZDĚLENÍ A KAPACITA ODPOČÍVEK
Výčet a definice jednotlivých funkčních prvků, ze kterých je odpočívka uspořádána:
dopravní plochy
– tvoří většinu celkové plochy odpočívky; skládají se ze sítě
páteřních komunikací a ploch pro dopravu v klidu
síť páteřních komunikací
– větvící se sběrná komunikace sloužící pro průjezd mezi dílčími
funkčními skupinami odpočívky; začíná na konci odbočovacího
pruhu na odpočívku; končí na začátku připojovacího pruhu
na dálnici; základ osnovy tvoří kolektorový pás (A), sběrná
komunikace (B) se dále větví na obslužné komunikace (C)
kolektorový pás
– průběžná páteřní komunikace souběžná s osou trasy dálnice; je
umístěn za postranním dělícím pásem nejblíže tělesu trasy dálnice;
slouží pro přímý výjezd z odpočívky
plochy pro dopravu v klidu
– plochy pro parkování a odstavování vozidel; na odpočívce jsou
parkovací stání pro osobní vozidla, karavany, autobusy a nákladní
vozidla navrženy po oddělených skupinách na k tomu určených
plochách (parkovací pásy, pruhy a zálivy); na velkých a hraničních
odpočívkách se při kolektorovém pásu zřizuje odstavný záliv
pro nadrozměrné soupravy; na odpočívkách se stravovacím
zařízením se zřizují odstavné plochy pro obsluhu a zásobování
chodníky
– komunikace pro pěší; navrhují se především páteřní chodníky
obsluhující
plochy
parkovišť
pro
osobní
vozidla,
karavany
a autobusy, nebo jako přístupové komunikace k objektům vybavení
odpočívky
zelené plochy
– zelené dělící ostrůvky a pásy sloužící ke vzájemnému oddělení
skupin parkovacích ploch; výsadba dřevin slouží k zastínění
parkovacích stání, míst pro posezení a příznivě působí na uživatele
klidových zón
odvodnění zp. ploch
– v rámci odpočívky se navrhuje plošná rezerva pro případné
vybudování otevřené dešťové usazovací nádrže
vybavení odpočívky
– soubor objektů, který plní hlavní účel odpočívky (čerpací stanice
pohonných hmot, restaurace, motorest, občerstvení, hostel, toalety,
kontejnery na odpadky, místo pro posezení, klidová zóna, dětské
hřiště, vyhlídkové místo, místní zajímavost, …)
Liberec
strana 5/ 43
ČSPH
– čerpací stanice pohonných hmot
stravovací zařízení
– zvlášť umístěná restaurace, motorest, občerstvení
WC
– veřejné toalety; umístěny v rámci ČSPH nebo stravovacího
zařízení nebo samostatně umístěné toalety (platí zejména pro malé
odpočívky)
kontejnery na odpadky
– nejvyšší koncentrace komunálního odpadu se předpokládá
u parkovacích ploch pro osobní vozidla, karavany a autobusy;
ke stanovištím kontejnerů je umožněn přístup svozového vozu
místo pro posezení
–
samostatně
stojící
skupiny
stolů
a
laviček
za
účelem
samoobčerstvení; vyskytuje se v klidné části odpočívkové plochy
u parkovacích ploch pro osobní vozidla, karavany a autobusy
a při stravovacím zařízení, dětském hřišti nebo na vyhlídkovém
místě
dětské hřiště
– prostor vhodný pro rodiny s dětmi; pro řidiče vozidel je vhodné
umístit cvičící prvky sloužící k protažení (např. hrazda, trampolína,
veslovací trenažer apod.)
vyhlídkové místo
– je vhodné volit polohu odpočívky v trase dálnice v závislosti
na geomorfologických podmínkách; v klidové zóně je následně
předurčeno zřídit odpočinkové místo s vyhlídkou do krajiny
místní zajímavost
– zejména malé odpočívky je vhodné doplnit nějakou bezúdržbovou
expozicí (např. geologický park, vývěsky se zajímavostmi apod.)
Dalšími důležitými prvky dálničních odpočívek, avšak plošně téměř zanedbatelnými, jsou elektro
a sdělovací objekty nebo objekty trubních vedení a odlučovačů ropných látek. Na velkých
a hraničních odpočívkách lze uvažovat se zázemím pro potřeby policejní stanice nebo celní
správy.
Liberec
strana 6/ 43
Podle kapacity parkovací plochy a vybavení můžeme dálniční odpočívky dělit na:
malé,
střední,
velké.
Jednotlivé typy odpočívek se vzájemně liší kapacitou parkovacích míst, druhem a kapacitou
příslušného zázemí, vybavení a mobiliáře, potřebou dostupnosti inženýrských sítí, důležitostí
v dálniční síti ČR a celkovou plochou potřebnou pro výstavbu odpočívky konkrétní velikosti.
Tab. 1 – Orientační kapacitní ukazatele odpočívek
odpočívka
malá
střední
velká
počet stání pro OA*
≥ 25
≥ 30
≥ 50
počet stání pro BUS*
≥4
≥4
≥8
počet stání pro K*
≥2
≥5
≥ 10
počet stání pro NA*
≥0
≥ 15
≥ 70
WC,
ČSPH nebo
typické vybavení
místo pro posezení,
stravovací zařízení,
odpočívky
místní zajímavost,
(dětské hřiště)
(dětské hřiště)
ČSPH,
stravovací zařízení,
dětské hřiště,
vyhlídkové místo
*OA – osobní automobily, BUS – autobusy, K – karavany / obytné vozy / os. aut. s přívěsy, NA – nákladní automobily
6. ROZMÍSTĚNÍ ODPOČÍVEK V DÁLNIČNÍ SÍTI ČR
Rozptýlení odpočívek v dálniční síti ČR by mělo vycházet z národních zvyklostí. V minulosti
ovlivnil návrhy vybavení dálničních odpočívek fakt, že sociální služby na odpočívce (veřejné
toalety) zajišťoval většinou správce ČSPH. Důsledkem bylo poměrně husté rozmístění
odpočívek s čerpací stanicí pohonných hmot. Zavedením malých odpočívek, tzn. odpočívek
bez permanentní fyzické přítomnosti správce a bez služeb, se v budoucnu doporučuje zahustit
síť dálničních odpočívek právě odpočívkami malými a zředit rozmístění odpočívek se službami
a ČSPH (střední a velké odpočívky).
Ze schémat na Obr. 1 a 2 jsou patrné doporučené vzájemné vzdálenosti odpočívek se službami
a bez služeb. Velké odpočívky se doporučuje umisťovat po trojím zopakování rastrů
Liberec
strana 7/ 43
zobrazených na Obr. 1 nebo 2, tzn. přibližně každých 90 - 180 km. Rovněž se doporučuje
umisťovat velké odpočívky v blízkosti státní hranice.
Obr. 1 – Rastr vzdáleností dálničních odpočívek – nižší intenzity dopravy
Obr. 2 – Rastr vzdáleností dálničních odpočívek – vyšší intenzity dopravy
Obr. 3 – Ukázka rastru rozmístění odpočívek pro dálniční tahy s vysokými intenzitami dopravy
(např. D35 Opatovice – Mohelnice)
Liberec
strana 8/ 43
Vzdálenosti dálničních odpočívek od křižovatek jsou popsány v ČSN 73 6101, Z1 (01/2009).
Mezi dálniční odpočívkou a následující křižovatkou má být vzdálenost alespoň 1500 m, nejméně
však 800 m, a to bez ohledu na počet jízdních pruhů. Mezi křižovatkou a následující dálniční
odpočívkou má být vzdálenost alespoň 800 m na čtyřpruhových dálnicích a 1100 m na šesti
a vícepruhových dálnicích. Vzdálenosti se počítají od konce připojovacího pruhu odpočívky
k začátku odbočovacího pruhu křižovatky a od konce připojovacího pruhu křižovatky k začátku
odbočovacího pruhu odpočívky. Schematické znázornění vzdáleností dálničních odpočívek
od křižovatek je zobrazeno na Obr. 4.
Obr. 4 – Schéma minimálních vzdáleností dálniční odpočívky od křižovatky dle ČSN 73 6101
Dálniční odpočívky nesmí být napojeny na žádné další komunikace ostatní silniční sítě!
Zásobovací doprava má přístup k objektům vybavení odpočívky pouze po dálniční síti.
7. ZÁSADY ČLENĚNÍ FUNKČNÍCH PLOCH ODPOČÍVKY
Základním účelem odpočívky je „tankování, parkování, stravování, osvěžení“. Tyto potřeby
jsou v rámci odpočívky cíleně realizovány jednosměrně a v uvedeném pořadí. Cílem částečného
sjednocení návrhů dálničních odpočívek je obecné určení jasně čitelného a všeobecně
předvídatelného rastru rozmístění účelových ploch odpočívky. Na odpočívkách by tedy měly být
umístěny tyto funkční jednotky:
•
•
•
•
•
•
ČSPH - tankování
Parkování
Hygienické zázemí
Stravovací zařízení
Hřiště a cvičební prvky
Mobiliář
Liberec
strana 9/ 43
7.1
ČSPH - TANKOVÁNÍ
Čerpací stanice pohonných hmot se podle této filozofie (a dle národních zvyklostí) umisťuje hned
za vjezdem na odpočívku. Konkrétní uspořádání prostoru ČSPH závisí na projektu investora
čerpací stanice. Níže uvedené zásady uspořádání celkové koncepce odpočívky ale předurčují
i vnitřní členění čerpací stanice, resp. řazení nákladních vozidel, autobusů, karavanů a obytných
vozů vlevo a řazení osobních vozidel vpravo. Po výjezdu z ČSPH lze prostor odpočívky buď
opustit přímým výjezdem po kolektorovém pásu, nebo lze pomocí jasně čitelné a předvídatelné
sítě páteřních komunikací docílit příslušných skupin parkovacích míst. Síť páteřních komunikací
je navržena tak, aby umožňovala vozidlům přijíždějícím na odpočívku se i zcela vyhnout ČSPH
a pokračovat v průjezdu přímo na konkrétní parkovací místa. Je doporučeno navrhovat dva
výjezdy z prostoru ČSPH z důvodu možnosti nouzového usměrnění dopravních proudů
v případě nečekaného omezení v místě prvního výjezdu.
Čerpací stanice se bude vždy skládat z provozní budovy, ve které bude umístěna pokladna
a doplňkový prodej občerstvení a autodoplňků. V případě, že se na odpočívce nebude nacházet
jiný objekt, musí být do dispozice provozní budovy zakomponováno i hygienické zázemí, a to
v dostatečné kapacitě, odpovídající velikosti odpočívky. Na provozní budovu bude navazovat
přestřešení výdejních stojanů. Součástí instalované technologie jsou výdejní stojany a nádrže
PHM, eventuálně i LPG.
S ohledem na vývoj a poslední trendy v rozvoji automobilismu, se doporučuje v prostoru čerpací
stanice umístit i místa pro dobíjení elektromobilů. Stanice bude vybavena dle standardů
provozovatele sítě dobíjecích stanic, který bude vybrán. Dle jeho požadavků musí být
dimenzován i přívod elektrické energie, s tím zda se bude jednat o rychlé nebo ultrarychlé
nabíjení.
U malých odpočívek je ČSPH obvykle vynechána a ihned za vjezdem na odpočívku následuje
rozřazení do cílových skupin parkovacích míst.
7.2
PARKOVÁNÍ
Bezprostředně
po
výjezdu
z prostoru
ČSPH
(vyjma
malých
odpočívek)
se
vozidla
prostřednictvím „stromkovité“ sítě páteřních komunikací zařazují do konkrétních oddělených
skupin parkovacích míst. Stavební uspořádání sítě páteřních komunikací má zamezit zařazení
konkrétního vozidla do nesprávné parkovací skupiny (šířky obslužných komunikací, poloměry
směrových oblouků, …). Obecně mají odpočívky poskytovat parkovací místa pro motocykly,
osobní vozidla, vozidla s přívěsem, karavany a obytné vozy, autobusy, nákladní vozidla
Liberec
strana 10/ 43
a odstavný pruh pro nadrozměrné soupravy, přičemž posledně zmíněný platí zejména pro velké
příhraniční odpočívky.
Místa pro parkování jsou umístěna buď podél obslužných komunikací v parkovacích pruzích,
nebo jsou seskupována v parkovacích pásech. V rámci libovolného parkovacího pásu se
z důvodu zastínění doporučuje sdružovat parkovací místa do skupinek, oddělených zelenými
ostrůvky s vysazenými dřevinami. Skupinky osobních vozidel (parkovací záliv) se doporučuje
zřizovat po 5 - 10 parkovacích stáních. Skupinky větších vozidel lze od sebe rozdělovat řidčeji
rozmístěnými zelenými ostrůvky, avšak skupinka by měla pojmout maximálně 10 parkovacích
stání.
7.2.1 Nákladní vozidla
Skupina parkovacích míst pro nákladní vozidla je rozdělena maximálně do dvou jednosměrně
uspořádaných parkovacích pásů. Prioritami řidičů nákladních vozidel je tankování a následné
docílení parkovacího stání po co nejkratší dráze, popř. rychlé opuštění prostoru odpočívky.
Z toho důvodu jsou parkovací pásy v rámci celkové plochy odpočívky řazeny nejblíže k trase
dálnice, těsně k průběžnému kolektorovému pásu. Skupina parkovacích míst pro nákladní
vozidla je od zdrojů hluku a prachu, pocházejících z prostoru trasy dálnice, odstíněna širokým
postranním dělícím pásem s vysazenými dřevinami nebo protihlukovým valem.
Parkovací pásy jsou zpřístupněny vždy průběžnou obslužnou komunikací s možností opuštění
plochy odpočívky v případě nenalezení parkovacího místa. Délky parkovacích pásů udávají
délku odpočívky. Samotná parkovací místa tvoří skupinky, z hlediska příznivého ostínění
oddělené zelenými ostrůvky s vysazenými dřevinami. Orientace nákladních vozidel je vždy šikmá
45 °; v první řadě čelem k ose dálnice, v druhé řadě zády k ose dálnice. V situaci se takovýmto
řazením dosáhne tvaru „letek šípu“. Výhodou takového řazení je možnost výběru parkovacího
místa po obou stranách jedné průběžné obslužné komunikace. V případě návrhu pouze jedné
řady parkovacích míst se orientují vždy čelem k ose dálnice. Důvodem takové orientace je
zajištění rozhledových poměrů při odjezdu z parkovacího místa, resp. je upřednostňováno
rozhlédnutí řidiče přes levé rameno.
Podélně při kolektorovém pásu je umístěn záliv pro nadrozměrné soupravy, alternativně
použitelný jako odstavný pruh pro potřeby silničních kontrol Policie ČR. Umístění odstavného
pruhu je zvoleno s ohledem na vysoké nároky na komfortní směrové vedení trasy k zálivu.
Odstavný pruh pro nadrozměrné soupravy se zřizuje zejména na velkých příhraničních
dálničních odpočívkách.
Liberec
strana 11/ 43
7.2.2 Autobusy, karavany, obytné vozy a vozidla s přívěsem
Parkovací pás pro karavany a parkovací pruh pro autobusy je zařazen za vnějším okrajem
skupiny parkovacích míst pro nákladní vozidla, nebo za touto skupinou při postupném průjezdu
odpočívkou. Je doporučeno volit polohu těchto parkovacích skupin v blízkosti stravovacího
zařízení a klidové zóny. Koridory pro pěší jsou k místům vybavení odpočívky dovedeny, aniž by
křížily obslužné komunikace pro nákladní vozidla.
Parkovací stání pro autobusy se doporučuje zřizovat vždy v pravém, podélném parkovacím
pruhu podél průběžné komunikace. Alternativou k takovému řešení je komfortnější návrh
„zazubeného“ parkovacího stání pro autobusy (prostorově náročnější, ale odpadá potřeba
couvání mezi sousední vozidla) – viz Obr. 14. Parkovací stání pro karavany, obytné vozy
a vozidla s přívěsem se doporučuje zřizovat obdobně jako ve skupině pro nákladní vozidla –
průběžná obslužná komunikace, parkovací pás se 45° šikmý m uspořádáním parkovacích stání,
s orientací vozidel čelem k ose dálnice, z výše zmíněných důvodů. Pokud budou v parkovacím
pásu se šikmo orientovanými stáními zvolena i parkovací stání pro autobusy, umisťuje se mezi
jednotlivá stání nástupní ostrůvek minimální šířky 1,5 m. Průběžná obslužná komunikace je
navržena s možností opuštění plochy odpočívky v případě nenalezení parkovacího místa.
7.2.3 Osobní vozidla (motocykly)
Skupina parkovacích míst pro osobní vozidla je umístěna jako nejvzdálenější parkovací skupina.
Tato skupina je co nejtěsněji přisazena ke klidové zóně, resp. ke stravovacímu zařízení,
dětskému hřišti, místům pro posezení apod. Parkovací místa pro osobní vozidla jsou od zdrojů
hluku a prachu, pocházejících z prostoru trasy dálnice, odstíněna navíc parkovacími pásy
pro nákladní vozidla, autobusy, karavany, popř. zelenými pásy. Taková volba umístění skupiny
parkovacích míst pro osobní vozidla v důsledku dodržuje priority cílové skupiny, tj. příznivý vliv
na celkovou „pohodu a klid“ místa určenému k odpočinku.
Přístup ke skupině pro osobní vozidla se doporučuje zřizovat jednak ze sítě páteřních
komunikací, ale i přímým výjezdem z ČSPH (neplatí pro malé odpočívky). Předpokládá se
většinové využití přímého výjezdu z ČSPH. Přístup z páteřní komunikace je navržen
z principiálních důvodů nebo z důvodu nevyužití služeb ČSPH. V obdobích s častým rizikem
vzniku kongescí napomáhá druhý vjezd částečné redistribuci dopravních proudů na parkovací
plochu pro osobní vozidla.
Samotný pohyb vozidel po ploše parkování pro osobní vozidla je navržen jednosměrně
a bez omezení, tzn. jednosměrný pohyb je zajištěn výhradně stavebními úpravami, dopravní
Liberec
strana 12/ 43
značení slouží pouze doplňkově, doporučuje se umožnit neomezený okružní průjezd
parkovací skupinou až do okamžiku nalezení parkovacího místa. Samotná parkovací místa
jsou uspořádána šikmo 45° ve skupinkách po 5 - 10 stáních. Sk upinky jsou s ohledem na
příznivé ostínění vzájemně odděleny zelenými ostrůvky s vysazenými dřevinami.
Skupina parkovacích míst pro osobní vozidla je doprovázena koridory pro pěší, které jsou
k místům vybavení odpočívky dovedeny po co nejpřímější trase, aniž by křížily obslužné
komunikace pro nákladní vozidla.
7.3
HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ
Obecně neexistuje žádný závazný předpis pro dimenzování hygienických zařízení. Při návrhu se
doporučuje vycházet například z německého předpisu, kdy se u dimenzování hygienických
zařízení vychází z následující tabulky.
Tab. 2 – Orientační ukazatele pro dimenzování hygienických zařízení
Hygienické vybavení
WC mísa - ženy
WC mísa - muži
Pisoár - muži
WC imobilní
Počet parkovacích míst
Minimální počet WC v poměru
pro osobní automobily
k počtu OA
9
14
11
25
3
2
2
1
Toto by měl být základní předpoklad, ze kterého lze vycházet, nicméně je nutno přistupovat
k jednotlivým návrhům individuálně a musí se brát zřetel nejen na velikost odpočívky, resp. počet
parkovacích míst, ale i na umístění odpočívky vůči silniční síti.
Hygienická zařízení budou řešena u malé odpočívky jako samostatně stojící budova,
s bezobslužným provozem, kterou je vhodné umístit do centrální části odpočívky z důvodu
zajištění srovnatelné dostupné vzdálenosti pro všechny uživatele odpočívky. U středních
a velkých odpočívek je preferováno integrovat hygienické zázemí do budov restaurací nebo
ČSPH. U velkých odpočívek se zároveň doporučuje umístit v prostoru parkoviště pro nákladní
vozidla, ještě jeden samostatný bezobslužný objekt, kde bude umístěno samostatné hygienické
zázemí (WC, sprcha) pro řidiče nákladních vozidel (pro příklad viz Obr. 5).
Z hlediska napojení na inženýrské sítě je nutno vyřešit napojení na elektro, vodu
a odkanalizování. To lze řešit vybírací jímkou, čistírnou odpadních vod, nebo napojením
na veřejnou kanalizaci.
Liberec
strana 13/ 43
Obr. 5 – Příklad provedení samostatně stojícího hygienického zázemí
7.4
STRAVOVACÍ SLUŽBY
Stravovací zařízení se doporučují umisťovat v nejvzdálenější části odpočívky. Prioritou cílové
skupiny, využívající tyto služby, je zajištění klidu a čistoty. Stravovací zařízení, ve kterém by
mělo být zakomponováno i veřejné hygienické zázemí, a to v dostatečné kapacitě, odpovídající
velikosti odpočívky, se zřizují v přibližně srovnatelné dostupné vzdálenosti od skupin
parkovacích míst pro osobní vozidla, karavany, obytné vozy a autobusy. Předpokládané koridory
pro pěší jsou od zmíněných parkovacích skupin zprostředkovány chodníky.
Obecně lze konstatovat, že na odpočívkách mohou být umístěny dva druhy stravovacího
zařízení. Mohlo by se jednat o:
•
Stravovací zařízení typu „fast food“
•
Stravovací zařízení restauračního typu
Liberec
strana 14/ 43
7.4.1 Stravovací zařízení typu „fast food“
Stravovací zařízení typu „fast food“ se bude samozřejmě dispozičně lišit dle potřeb a zvyklostí
jednotlivých provozovatelů. Nicméně vnitřní uspořádání, a z toho vyplývající prostorové nároky,
budou zhruba obdobné. Poměrně zásadním omezujícím prvkem je umístění průjezdné zóny
s prodejem do auta. Zde musí být dodržena levostranná obslužnost s uspořádáním „objednej“
– „zaplať“ – „odeber“, které je vázáno na vnitřní dispozici budovy. Součástí návrhu by měla být
i možnost venkovního posezení.
Obr. 6 – Schéma možného uspořádání vnitřní dispozice stravovacího zařízení typu „fast food“
7.4.2 Stravovací zařízení restauračního typu
Stravovací zařízení restauračního typu mohou být opět dvojího typu:
•
typ s obsluhou
•
samoobslužný typ
Na odpočívkách je možné umístit oba typy stravovacího zařízení. Plošné nároky na budovu
budou zhruba obdobné, nicméně vnitřní dispozice se budou vzhledem k provozu výrazně lišit.
Oba dva typy mají své výhody a nevýhody. U typu s obsluhou je kladen důraz a vyšší komfort,
za cenu vyšších nároků na personál a delší dobu odbavení. U druhého typu je odbavení
rychlejší, ale za cenu nižšího komfortu.
Liberec
strana 15/ 43
U všech typů restauračních zařízení je nutno počítat s dopravním obsloužením budov, ať už je to
pro zásobování, nebo odvoz odpadů. Rovněž zde platí, že v případě, že se na odpočívce
nebude nacházet jiný objekt, musí být do dispozice stravovacího zařízení zakomponováno
i hygienické zázemí, a to v dostatečné kapacitě, odpovídající velikosti odpočívky.
Obr. 7 – Schéma vnitřní dispozice stravovacího zařízení restauračního typu „samoobsluha“
Obr. 8 – Schéma vnitřní dispozice stravovacího zařízení restauračního typu „s obsluhou“
Liberec
strana 16/ 43
7.5
HŘIŠTĚ A CVIČEBNÍ PRVKY
Dětské hřiště, popř. místo určené k relaxaci, se doporučuje umisťovat za vnější hranou poslední
obslužné komunikace, ale zároveň na dohled stravovacího zařízení a skupiny pro parkování
osobních vozidel. Z dispozičního hlediska by měla být snaha celou klidovou zónu, pokud možno,
odclonit od zpevněných pojížděných ploch a zároveň zajistit dostatečné zastínění hrací plochy.
Nedoporučuje se ovšem hrací prvky nikterak zastřešovat.
Při návrhu a realizaci hřišť musí být postupováno podle ČSN EN 1176-1 – 11 a ČSN EN 1177.
Pro vybavení dětských hřišť, bude použito typových prvků dle určitého vybraného dodavatele.
Při návrhu typů jednotlivých prvků, musí být brán zřetel zejména na funkčnost a co největší
bezúdržbovost a odolnost proti vandalům a zlodějům. Vnitřní dispoziční uspořádání hrací plochy
musí být navrženo s ohledem na bezpečnostní a dopadové plochy jednotlivých prvků, a to tak,
aby se tyto nepřekrývaly.
7.5.1 Návrh sestavy dětského hřiště
Při návrhu skladby prvků je vhodné brát zřetel na to, že se jedná o hřiště s relativně krátkou
dobou pobytu, využitá při cestování. Z tohoto důvodu se nedoporučují navrhovat „točivé“ prvky,
aby nedocházelo k nevolnostem při delším použití těchto prvků. Je proto vhodné použít základní
herní prvky, na kterých se dítě může co nejméně znečistit.
Jako nejvhodnější se jeví například hrací soubor, který je kombinací prolézačky, skluzavky,
žebříků a mostku. Tento základní prvek pak může být doplněn řetězovými houpačkami,
vahadlovými houpačkami, pružinovými houpadly pro menší děti a síťovou pyramidou.
Schematické znázornění herních prvků je zobrazeno na Obr. 9.
7.5.2 Oplocení a povrchy dětského hřiště
Celý hrací prostor musí být uzavřen oplocením výšky 0,9 m. V oplocení by měla být umístěna
jedna, max. dvě branky, a to pokud možno na straně odvrácené od pojížděných ploch tak, aby
pohyb dětí po hřišti byl pod kontrolou a nedocházelo k jejich vybíhání ven ze hřiště a tím jejich
ohrožení. Branka by měla mít šířku 0,9 m. Celá konstrukce plotu, se bude skládat s ocelových
sloupků osazených do betonových patek a horizontálních ocelových paždíků. Jako výplň se
doporučují plotovky z recyklovaného plastu.
Návrh povrchů dětského hřiště musí respektovat ČSN EN 1177. Pro plochu dětského hřiště se
doporučuje vrstva plaveného říčního štěrku. Okraj nezpevněné plochy bude proveden
ze sníženého záhonového obrubníku.
Liberec
strana 17/ 43
Pod řetězovou houpačkou se doporučuje dopadová plocha z pryžové dlažby z recyklované
gumy s platnou zkouškou HIC. Dlaždice budou osazené do zapuštěného záhonového obrubníku
a budou kladeny na min. dvě štěrkové vrstvy různé frakce.
Pod celou plochou dětského hřiště musí být položena vrstva z netkané geotextilie a plošné
drenáže, které budou zaústěné do dešťové kanalizace.
Obr. 9 – Schéma možného uspořádání dětského hřiště a cvičebního prvku
7.5.3 Návrh cvičebního prvku
Dalším vybavením, které může být na odpočívkách instalováno, je cvičební prvek. Hlavním cílem
prvku, resp. souboru cvičebním prvků, je protažení a procvičení svalů celého těla, a to vybranými
cviky a pohyby které jsou jednoduché a člověku vlastní. Umisťování tohoto prvku se doporučuje
na méně frekventovaných místech, aby cvičící člověk nebyl příliš exponován.
Prvek se skládá z jednotlivých hrazd, žebříků a lavic. Při návrhu jednotlivých prvků, musí být
brán zřetel zejména na funkčnost, co největší bezúdržbovost a odolnost proti vandalům
a zlodějům. Schematické znázornění cvičebního prvku je zobrazeno na Obr. 9.
Soubor bude doplněn tabulí s instrukcemi, která bude vyrobena z materiálu, jehož povrch je
řešen tak, že je možné odstranit případné znečištění a posprejování.
Liberec
strana 18/ 43
7.5.4 Základy
Jednotlivé herní a cvičební prvky budou kotveny do základových bloků, jejichž dimenze závisí
na typu vybraného prvku, resp. předpisu daného výrobcem. Horní úroveň musí být umístěna tak,
aby byl splněn článek 4.2.14 z ČSN EN 1176-1.
7.6
KLIDOVÉ ZÓNY
Klidová zóna se doplňuje skupinami posezení, které lze rozmístit rovnoměrně v souvislých
zelených pásech při parkovacích stáních pro osobní vozidla, karavany, obytné vozy a autobusy,
u stravovacího zařízení či na vyhlídkovém místě. Na těchto plochách se navrhuje vybudovat
chodníčky, kterými se osoby nasměřují do klidové zóny, která je více vzdálená od zpevněných
ploch. Chodníčky mohou být navrženy v různých variantách provedení, musí ovšem umožnit
snadnou údržbu. Přípustné jsou chodníčky z kamenné dlažby, zámkové dlažby, ale i parkovém
provedení, s nezpevněným povrchem.
Na každé odpočívce se doporučuje vytipovat frekventované místo s pěšími, kam se umístí
informační tabule s mapou a zákresem aktuální polohy v dálniční síti ČR, vyznačením dalších
významných bodů a ostatních odpočívek na trase a s informacemi, které služby může uživatel
na dané odpočívce nalézt.
7.6.1 Mobiliář a odpady
Pro odpočinek budou na odpočívce umístěny v klidových zónách lavičky samostatně stojící,
nebo lavičky v kombinaci se stolem. Je vhodné použít lavičky bez zádového opěradla s výjimkou
dětského hřiště, kde mohou být i prvky i se zádovou opěrou. Konstrukce by opět měli splňovat
požadavky na co maximální bezúdržbovost a odolnost proti zničení. Doporučují se tedy prvky
s masivní betonovou konstrukcí, se sedáky, eventuelně opěradly ze dřeva nebo recyklovaného
plastu. U stolů může být vrchní deska tvořena povrchem z umělého kamene. Tyto odpočinkové
prvky se nedoporučuje zastřešovat.
Lavičky budou doplněny dalším prvkem mobiliáře, kterým jsou odpadkové koše. Odpadkové
koše by měly vizuálně odpovídat vzhledu laviček, tzn. že by se mohlo jednat o vnější konstrukci
ze dřeva, nebo recyklovaného plastu, s vnitřní vyjímatelnou nádobou z pozinkovaného plechu.
Koše by měly být doplněny stříškou. Na odpočívce by měly být rozmístěny koše o objemu 50 –
60 l.
Je velmi obtížné stanovit množství vyprodukovaného odpadu na odpočívkách, a tím i počet
odpadkových košů. Je tedy vhodné umístit základní počet odpadkových košů podél hlavních
Liberec
strana 19/ 43
pěších tras, v klidových zónách a u vybavení odpočívek (hřište, restaurace, …). Musí se ovšem
brát zřetel na to, aby odpadkové koše nebyly umístěny příliš blízko laviček, kdy by mohlo
docházet k obtěžování osob hmyzem a zápachem.
V prostoru parkoviště a v blízkosti stravovacích zařízení a ČSPH, se doporučuje navrhovat
velkoobjemové kontejnery o objemu 1000 l. Tyto kontejnery by měly být umístěny v zálivech,
vzdáleny od sebe max. 50 m. Rovněž je nutné počítat s umístěním kontejnerů na separovaný
odpad (papír, sklo, plast). Tyto by měly být umístěny v blízkosti provozních objektů (restaurace,
ČSPH, hygienické zázemí).
V místech dosažitelných pitnou vodou je doporučeno umisťovat venkovní, volně přístupné
prameníky.
7.6.2 Zeleň
V rámci výstavby odpočívek, musí být řešeno finální uspořádání a rozsah sadových úprav, které
budou doplňovat řešení v projektu zpevněných ploch a klidových zón. Sadovými úpravami bude
celý areál dořešen z estetického hlediska a z hlediska zastínění a zároveň tím dojde ke snížení
prašnosti nezpevněných ploch.
Navrhovaná řešení se budou odehrávat jak na nezpevněných plochách v rámci dělících
ostrůvků, tak na plochách klidových zón umístěných za krajní hranou zpevněných ploch. Návrh
vegetačních úprav by měl spočívat ve výsevu trávníků a výsadbě středně vysoké zeleně
a stromů. Vegetační úpravy musí být navrženy s ohledem na odolnost dřevin v daném prostředí
a vedení inženýrských sítí. Je vhodné volit takové dřeviny, které nemají opadavé plody a nemají
tendenci k prosychání.
Při umisťování stromů je třeba korunu stromu uvažovat jako plně rozvinutou, a tato nesmí
zasahovat do jízdních pruhů a parkovacích stání. Při návrhu musí být navržena opatření proti
působení posypové soli a je nutné počítat s následnou péčí. Dle místních klimatických podmínek
musí být uvažováno se zálivkou, okopáním, přihnojením a prořezem.
Nové trávníky budou založeny výsevem travní směsí. Podmínkou je nejméně 20 cm tlustá vrstva
dobré ornice rozprostřená stejnoměrně po povrchu na zkypřené podloží. Při sestavování travních
směsí je třeba se řídit vlastnostmi druhů trav, podmínkami prostředí, velikostí semen a užitnou
hodnotou osiva.
Liberec
strana 20/ 43
Liberec
strana 21/ 43
8. PODROBNÉ ŘEŠENÍ PROSTORU ODPOČÍVKY
8.1
DOPRAVNÍ PLOCHY
8.1.1 Geometrie sítě páteřních komunikací
Strategie „stromkovitého“ větvení sítě páteřních komunikací je popsána v kapitole č. 6
a znázorněna na Obr. 10 - 12. Geometrické uspořádání sběrných komunikací zpřístupňujících
jednotlivé skupiny parkovacích stání se vzájemně liší šířkovými poměry a minimálními
doporučenými poloměry směrových oblouků v závislosti na směrodatném vozidlu. Na ploše
odpočívky by až na výjimky mělo všeobecně platit „pravidlo přednosti v jízdě zprava“.
Dopravní značení na dálničních odpočívkách by se mělo navrhovat jen v nejnutnější míře!
Průběh úhlů postupného větvení sítě páteřních komunikací koresponduje se snižující se,
resp. zvyšující se, jízdní rychlostí průjezdu jednotlivými segmenty odpočívky. Vjezd na odpočívku
(resp. k ČSPH) se od osy dálnice odpojuje pod úhlem 12 ° - 18 °. Následuje jízda
po kolektorovém pásu souběžném s osou dálnice a rozřazování do jednotlivých cílových
parkovacích skupin. Úhel prvního rozvětvení se volí 45 ° vztaženo k podélné ose odpo čívky,
resp. k průběžnému kolektorovému pásu. V případě zřízení ČSPH dochází ihned za čerpací
stanicí k průpletu jízdních proudů průběžného kolektoru a výjezdu z čerpací stanice. Obecně
platí, že v případě sbíhání dílčích sběrných komunikací odpočívky se z důvodu rozhledových
poměrů volí úhel křížení v rozmezí 55 ° - 90 °. Z toho d ůvodu je i kolektorový pás v místě
průpletu paralelně odsazen od průběžné osy (viz Obr. 12).
Rozřazování do cílových parkovacích skupin se odehrává po páteřní komunikaci. Úhel prvního
rozvětvení této komunikace je vždy 45 °. Každé další t ěsně následující rozvětvení se může
od původního směru odchýlit o dalších 10 ° - 20 °. Na odjezdu ze sa mostatných parkovacích
skupin se z důvodu rozhledových poměrů a dodržení pravidla přednosti zprava nedoporučuje
volit úhel sbíhání menší než 55 °. Na výjezdu z odp očívky již dochází k akceleraci a úhel
připojení k ose dálnice se volí opět 12 ° - 18 °.
Celkový typický průběh úhlů větvení páteřní komunikace pak může vypadat následovně:
Liberec
strana 22/ 43
Podrobný doporučený průběh úhlů je znázorněn na Obr. 11.
Všechny křižovatky navrhované v ploše odpočívky se doporučuje volit nejvíce třípaprskové.
Velkoplošné křižovatky, průsečné a dále křižovatky s nejasnou hranicí a předností v jízdě nebo
s křížící se osobní a nákladní dopravou, se považují za nebezpečné.
Vzhledem k všeobecnému upřednostnění pravidla přednosti jízdy zprava musí být na ploše
odpočívky zajištěny dostatečné rozhledové poměry podle uspořádání „C“ v ČSN 73 6102.
Dopravní značky upravující přednost v jízdě se umisťují jen v nejnutnějších případech
(zdůraznění platnosti přednosti zprava – „zóna A3“
, výjezd z odpočívky – značka
„P4“, apod.). Za důležitou součást, zabezpečující čitelný pohyb po odpočívce, je považováno
informativní provozní značení, které dává řidičovi vozidla jasné instrukce k docílení
požadované skupiny parkovacích stání nebo požadovaného vybavení odpočívky.
Svislé dopravní značení – dopravní značky budou umístěny v souladu s platnými „Zásadami
pro dopravní značení na pozemních komunikacích“ (TP 65) schválenými Ministerstvem dopravy
ČR v r. 2013. Vodorovné dopravní značení – dopravní značení bude provedeno v souladu s
platnými „Zásadami pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích“ (TP 133)
schválenými Ministerstvem dopravy ČR v r. 2013.
Stavební uspořádání sítě páteřních komunikací má zamezit zařazení konkrétního vozidla
do nesprávné parkovací skupiny. Tomu musí odpovídat i adekvátní návrh směrového
a šířkového uspořádání sběrných a obslužných komunikací.
Tab. 3 – Přehled doporučených šířek jízdních pruhů v závislosti na směrodatném vozidle
Vypsanými hodnotami se rozumí šířky zpevnění vč. odvodňovacích proužků v případě
obslužných komunikací při parkovacích pásech, resp. šířky jízdních pruhů mezi vodicími proužky
v ostatních případech (vjezd / výjezd na odpočívku, sběrné komunikace, …).
Liberec
strana 23/ 43
Liberec
strana 24/ 43
Předepsané
poloměry
směrových
oblouků
na
sběrných
komunikacích,
tj.
páteřních
komunikacích funkční skupiny B zobrazených na Obr. 11, vycházejí ze zkušeností ověřených
na zahraničních dálničních sítích. Doporučené hodnoty z Tab. 4 lze na obslužných komunikacích
(dělící ostrůvky, vjezd na parkovací stání apod.) redukovat dle vlečných křivek směrodatného
vozidla.
Tab. 4 – Přehled minimálních doporučených poloměrů směrových oblouků na vnitřní hraně
zpevnění komunikace
Podélný profil sběrných a obslužných komunikací v prostoru odpočívky by neměl překročit sklon
4 % (na vjezdové a výjezdové větvi lze dosáhnout hodnoty až 5 %). Lomy podélných sklonů se
zaoblují výškovými oblouky ve tvaru parabolických oblouků. Poloměry jejich oskulačních kružnic
se doporučuje volit dle ČSN 73 6101 pro průběžný kolektor (A) a dle ČSN 73 6110 pro ostatní
sběrné (B) a obslužné (O) komunikace páteřní infrastruktury.
Příčný sklon jízdních pruhů a parkovacích pásů v přímé i v oblouku se přednostně navrhuje jako
základní 2,5%. Výsledný sklon se potom pohybuje v rozmezí 0,5 - 5,5 %. Výsledné sklony mají
být příznivé vzhledem k podélné ose parkujících nákladních vozidel (orientace parkovacích míst
se nedoporučuje směřovat po spádnici). Riziko nutnosti použití zakládacích klínů je nežádoucí.
Doporučené mezní hodnoty sklonových poměrů na ploše odpočívky vyplývají z kap. 5.1.3
v ČSN 73 6056.
8.1.2 Doprava v klidu
Rozměry parkovacích stání vycházejí z ČSN 73 6056. S důrazem na určité sjednocení
a vytvoření základního stereotypu pro pohyb po odpočívce jsou v této kapitole upřednostněna
určitá řešení před jinými.
Při vjezdu z jednotlivých parkovacích skupin a obslužných komunikací na nadřazené sběrné
komunikace je v místech křížení nebo sbíhání nutno zajistit dostatečné rozhledové poměry
za účelem uplatnění pravidla přednosti jízdy zprava.
Liberec
strana 25/ 43
Liberec
strana 26/ 43
Obecně platí, že stavební uspořádání jednotlivých parkovacích pásů nebo pruhů má být
provedeno tak, aby bylo možné čistit vozovku podél obrubníkového pásu strojně – samosběrem.
Totéž platí pro zimní údržbu. Lomy obrubníkového pásu nesmí svírat ostrý úhel (max. 90 °), což
je podmínkou pro strojní udržovatelnost povrchů.
8.1.2.1 Parkovací stání pro osobní vozidla
Ve skupině parkovacích míst pro osobní vozidla je upřednostňován jednosměrný provoz
s parkovacími pásy bez volného průjezdu, přednostně umístěnými po obou stranách obslužné
komunikace. Parkovací pásy se zřizují přednostně se šikmým 45° řazením z důvodu efektivního
využití plochy, komfortního parkování a zvýšení bezpečnosti na parkovací ploše. Je preferováno
zajíždění na parkovací stání popředu. Kolmé nebo podélné řazení se navrhuje jen
v odůvodněných případech.
Jednotlivé skupinky stání (5 - 10 stání) jsou vzájemně odděleny zelenými ostrůvky, s vysazenými
dřevinami z důvodu ostínění. Parkovací pás je zálivem lemovaným přejízdným obrubníkem
z důvodu umožnění bezpečného převisu vozidla nad přilehlou plochou. Délka převisu činí 0,5 m
a z důvodu údržby se doporučuje tento lemovací pás vydláždit. Parkovací pás se od obslužné
komunikace odsazuje navíc o šířku 1,0m bezpečnostního odstupu. Základní šířka parkovacího
stání je 2,5 m. Šířka krajních stání se rozšiřuje o 0,25 m.
Dle vyhl. č. 398/2009 Sb. se navrhuje konkrétní poměr parkovacích stání vyhrazených
pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Tato se pokud možno umisťují nejblíže
k objektům zařízení odpočívky (ČSPH, WC, stravovací zařízení, …).
Podrobný výčet rozměrů parkovacích stání je součástí Tab. 5. Detailní řešení variant uspořádání
parkovacích míst pro osobní vozidla je znázorněno na Obr. 13.
8.1.2.2 Parkovací stání pro karavany, obytné vozy a osobní vozidla s přívěsem
Ve skupině parkovacích míst pro karavany, obytné vozy a vozidla s přívěsem se vzhledem
k efektivnímu využití plochy doporučuje navrhovat šikmo orientovaná stání s úhlem řazení 45 °
a volným průjezdem. V odůvodněných případech lze navrhnout záliv pro podélně orientovaná
stání. Orientace šikmých stání je doporučeno volit tak, aby vozidla zajížděla na parkovací stání
odbočením vlevo a vyjížděla s ohledem na zajištění rozhledu z místa řidiče odbočením vpravo.
Jednotlivé skupinky stání (max. 10 stání) jsou vzájemně odděleny zelenými ostrůvky,
s vysazenými dřevinami z důvodu ostínění. Základní šířka parkovacího místa je 3,5 m. Šířka
krajních stání se rozšiřuje o 0,50 m. Bezpečnostní odstup k parkovacímu pásu pro šikmá stání je
započítán do šířky obslužné komunikace.
Liberec
strana 27/ 43
Liberec
strana 28/ 43
8.1.2.3 Parkovací stání pro autobusy
Skupina parkovacích míst pro autobusy se umisťuje tak, aby cestující vystupovali na přilehlý
chodník. Nejčastějším způsobem je návrh parkování s podélným řazením. Zpravidla je
využíváno pravého parkovacího pruhu při průběžné obslužné komunikaci. Základní šířka stání je
3,5 m.
Komfortnější způsob parkování bez nutnosti couvání mezi již obsazená parkovací místa je
znázorněn na Obr. 14. Nejsou vyloučena ani šikmo orientovaná parkovací stání pro autobusy
s úhlem řazení 45 °. V takových p řípadech se mezi jednotlivými parkovacími místy umisťuje
minimálně 1,5m široký nástupní ostrůvek. Bezpečnostní odstup k parkovacímu pásu pro šikmá
stání je započítán do šířky obslužné komunikace.
Podrobný výčet rozměrů parkovacích stání je součástí Tab. 5 a Obr. 14.
Obr. 14 – Alternativní uspořádání stání pro autobusy bez potřeby couvání mezi vozidla
Polotěsné podélné řazení s průběžnou nástupní hranou je prostorově nejúspornější variantou
autobusového stání. Je ovšem nutno počítat s eventuální nutností zacouvání autobusu mezi již
obsazená stání. Pro řidiče nejkomfortnější variantou parkování by bylo volné podélné řazení
s průběžnou nástupní hranou a parkováním popředu. Tento způsob je prostorově nejnáročnější
a při jeho návrhu vzniká problém se striktním vymezením parkovacích stání. Prakticky se nedá
předpokládat dodržování pravidel volného podélného řazení bez jiných stavebních opatření
(vysazené dělící plochy, vlastní zálivy apod.). Kompromisním řešením je návrh volného řazení
s pilovitou nástupní hranou (viz Obr. 14). Toto řešení je prostorově úspornější oproti volnému
podélnému řazení s průběžnou nástupní hranou a zajišťuje řidiči i cestujícím větší komfort
než při polotěsném podélném řazení.
Liberec
strana 29/ 43
Liberec
strana 30/ 43
8.1.2.4 Parkovací stání pro nákladní vozidla
Ve skupině parkovacích míst pro nákladní vozidla se vzhledem k efektivnímu využití plochy
upřednostňuje navrhovat šikmo orientovaná stání s úhlem řazení 45 ° a volným pr ůjezdem.
Orientace šikmých stání je doporučeno volit tak, aby vozidla zajížděla na parkovací stání
odbočením vlevo a vyjížděla s ohledem na zajištění rozhledu z místa řidiče odbočením vpravo.
Výjimkou je rozmístění parkovacích stání do dvou paralelních pásů na velkých odpočívkách, kde
se na úkor rozhledu při výjezdu navrhuje druhá řada s opačnou orientací z důvodu
upřednostnění možnosti vjezdu do obou pásů z jedné průběžné obslužné komunikace.
Jednotlivé skupinky stání (max. 10 stání) jsou vzájemně odděleny zelenými ostrůvky,
s vysazenými dřevinami z důvodu ostínění. Základní šířka parkovacího místa je 3,5 m. Šířka
krajních stání se rozšiřuje o 0,50 m. Bezpečnostní odstup k parkovacímu pásu pro šikmá stání je
započítán do šířky obslužné komunikace.
Podrobný výčet rozměrů parkovacích stání je součástí Tab. 5.
Podél obslužných komunikací se doporučuje zřídit vhodná opatření, která zabrání vjezdu
nákladních vozidel mimo zpevněné plochy. Vjezdu na nezpevněné krajnice nebo destrukci
obrubníkových pásů (např. lemujících obslužné komunikace a dělící ostrůvky) se dá předejít
umístěním těžkých a odolných prvků za hranami obrubníkových pásů. Tyto prvky (např. hrubé
lomové kameny) musí být nepřemístitelné i skupinou osob. Jejich obrys nesmí zasahovat
do průjezdného profilu vozidla nebo průchozího prostoru komunikace pro pěší. V případě
umístění v zeleném ostrůvku se prvky mírně zapouští do terénu, v případě umístění
na zpevněné plochy se kameny staví na nejrovnější ze svých stěn. Příklady vhodných řešení
jsou doloženy na Obr. 15 - 17.
V případě vybudování dálniční odpočívky s objekty zařízení a služeb je rovněž nutno zřídit
parkovací stání pro obsluhu a zásobování. Rozměry parkovacího stání pro vozidla zásobování
se navrhují podle předpokládaného směrodatného vozidla. Prostor vyhrazený pro zastavení
vozidla zásobování se navrhuje tak, aby nezasahoval do žádného z rozhledových polí
na přilehlých komunikacích.
Liberec
strana 31/ 43
Obr. 15 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů na zeleném dělícím ostrůvku v parkovací
skupině NA
Obr. 16 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů při obslužné komunikaci pro NA
Liberec
strana 32/ 43
Obr. 17 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů na dlážděném dělícím ostrůvku
v parkovací skupině NA
8.1.3 Pohyb pěších, zelené pásy a ostrůvky
Podle vyhl. č. 398/2009 Sb. jsou také koridory pro pěší na dálničních odpočívkách „stavbami
pozemních komunikací a veřejného prostranství“. Chodníky, přechody pro chodce, místa
pro přecházení a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný
a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení
s ostatními chodci.
V jednotlivých návrzích konkrétních odpočívek je vždy nutno vytipovat koridory, kudy se
předpokládá pohyb pěších. Všeobecně se jedná o spojnice jednotlivých parkovacích skupin
s objekty zařízení odpočívky (ČSPH, WC, stravovací zařízení, místa pro posezení, dětské hřiště,
vyhlídkové místo, …). Výskyt chodníku je předpokládán podél parkovacího pruhu pro autobusy,
mezi sousedními parkovacími zálivy pro osobní vozidla, jako přístupové komunikace k veřejným
toaletám nebo jako páteřní účelová komunikace v klidové zóně. Šířkové poměry komunikací
pro pěší se doporučuje volit s ohledem na důležitost komunikace, předpokládanou intenzitu
pohybu chodců a v neposlední řadě umožnění průjezdu vozidel zimní údržby. Určení
Liberec
strana 33/ 43
požadované výkonnosti komunikací pro chodce a základních principů pohybu chodců je
podrobně popsáno v ČSN 73 6110.
Základní orientační rozměry chodníků a zelených pásů a ostrůvků jsou vypsány v Tab. 6
a zobrazeny na Obr. 13, 18 a 19.
Tab. 6 – Orientační rozměry chodníků a ploch zeleně
Obr. 18 – Orientační rozměry chodníku při parkovacím pásu
Liberec
strana 34/ 43
Postranní dělící pás (PDP) se navrhuje, v zájmu vytvoření ochranné bariéry proti hluku,
exhalacím a prachu z hlavní trasy dálnice, široký nejméně 10 m. Z hlediska kvalitního odclonění
se v závislosti na územních možnostech a významu odpočívky doporučuje navrhovat šířku PDP
až 20 m. Vzhledem ke zkvalitnění klidové funkce odpočívky, odclonění a eliminaci oslňování je
doporučeno prostor PDP využít k výsadbě vegetace nebo vytvoření terénního valu. Pokud místní
podmínky neumožňují návrh takto širokého PDP, doporučuje se minimálně instalace
protihlukových prvků (platí hlavně v případě těsného přisazení parkovacích stání pro nákladní
vozidla ke kolektoru za PDP).
bo – bezpečnostní odstup dle ČSN 70 6056
Obr. 19 – Orientační rozměry dělících ostrůvků
Liberec
strana 35/ 43
8.1.4 Konstrukce vozovky
V efektivním návrhu konstrukce vozovky musí být zohledněna návrhová úroveň porušení
vozovky, dopravní zatížení, únosnost podloží, klimatické podmínky a návrhové období.
Vzhledem k rozdílné dopravní zátěži, plynulosti dopravy a k rozdílným statickým a dynamickým
účinkům
od dopravy
na parkovacích pásech pro nákladní vozidla,
ostatní vozidla
a na průjezdných obslužných a sběrných komunikacích mohou mít jednotlivé funkční plochy
odpočívky odlišné konstrukce vozovky. Při návrhu vozovky se doporučuje zohlednit tyto rozdílné
charaktery dopravního zatížení a pro plochy s typickými požadavky zvolit rozdílné
charakteristické konstrukce vozovek. Obecně se předpokládá rozdělení na plochy s vysokou
svislou statickou zátěží, vysokou vodorovnou dynamickou zátěží a ostatní méně zatížené plochy.
Na plochách, které jsou vystaveny zejména účinkům svislého statického zatížení od těžké
dopravy, tzn. parkovací pásy pro nákladní vozidla, autobusy, karavany, obytné vozy apod., se
navrhuje tuhá cementobetonová vozovka. Vozovky s cementobetonovým krytem se vyznačují
vysokou únosností, zanedbatelnou tvorbou trvalých deformací, vysokou trvanlivostí a nízkou
potřebou údržby, což je vzhledem k použitelnosti ploch s vysokým dopravním zatížením žádoucí.
Síť páteřních komunikací trpí negativními účinky od pomalé, neplynulé, často zastavující a znovu
se rozjíždějící těžké dopravy. Projevy vodorovných dynamických sil lze minimalizovat návrhem
konstrukce polotuhé vozovky (vozovka s prolévaným asfaltocementovým krytem, kompozitní
vozovka s hydraulicky stmelenými podkladními vrstvami apod.) nebo netuhé vozovky
z hutněných asfaltových směsí s vysokým modulem tuhosti a s přerušenou čárou
zrnitosti, umocněného použitím modifikovaného asfaltového pojiva předcházející tvorbě trvalých
deformací (zejména asfaltový koberec mastixový).
Na ostatních plochách s nižším dopravním zatížením (skupiny parkovacích míst pro motocykly,
osobní vozidla, lehká užitková vozidla a jejich obslužné komunikace) se navrhuje konstrukce
netuhé vozovky z hutněných asfaltových směsí s plynulou čárou zrnitosti (zejména
asfaltový beton). Na plochách vlastních parkovacích míst pro uvedená směrodatná vozidla lze
navrhnout i konstrukci vozovky s dlážděným krytem do betonu.
Podrobná návrhová metoda je popsána v TP 170. Konstrukci vozovky, zvolenou z „katalogu
vozovek TP 170“, je nutno posoudit pro konkrétní vstupní údaje a okrajové podmínky.
Zjednodušený přehled předpokládaných povrchů, konstruovaných po ploše odpočívky
v závislosti na konkrétní funkční ploše a tedy konkrétní třídě zatížení, je znázorněn v Tab. 7.
Liberec
strana 36/ 43
Tab. 7 – Vodítko pro výběr vozovky
8.2
TECHNICKÉ VYBAVENÍ ODPOČÍVEK
8.2.1 Odvodnění, sedimentační a retenční nádrže, ORL
Dešťová voda z povrchu odpočívek není přímo odváděna přes nezpevněnou krajnici na terén
a do příkopů, ale je vždy zachytávána do systému dešťové kanalizace a shromažďována
v sedimentačních nebo retenčních nádržích a filtrována přes odlučovač ropných látek.
Odvodnění zpevněných ploch odpočívky je zajištěno podélným a příčným sklonem komunikací
a parkovacích pásů. Srážková voda je ze zpevněných ploch odváděna do uličních vpustí nebo
štěrbinových
žlabů.
Následně
je
podpovrchovým
stokovým
systémem
odváděna
a shromažďována v části odpočívky, vyhrazené pro retenci srážkových vod. Případné úniky
ropných látek z vozidel jsou zachycovány v odlučovači ropných látek. Vyústění ze sedimentační
nádrže je provedeno troubami na terén nebo do vodoteče.
Systém dešťové kanalizace je vyspádován a vyústěn v závislosti na geomorfologických
podmínkách. Sedimentační nádrž a odlučovač ropných látek se umisťuje obvykle v nejnižším
místě odpočívky. Výhodné umístění se nachází v prostorách s nižšími intenzitami provozu
a nižšími jízdními rychlostmi, tj. např. na výjezdu z odpočívky, v postranním dělícím pásu,
za vnější hranou dopravních ploch apod. Z důvodu obsluhy se k plochám sedimentačních nebo
retenčních nádrží zřizují příjezdy dle „výkresů opakovaných řešení“ R33, vydanými ŘSD
v 03/2010. K plochám nádrží musí být zamezen přístup nepovolaných osob, musí být
znemožněno parkování nebo dokonce vznik černé skládky. To je ošetřeno osazením typové
mechanické závory nebo brány v oplocení.
Liberec
strana 37/ 43
8.2.2 Veřejné osvětlení a kamerový systém
Součástí ploch všech odpočívek je veřejné osvětlení. Existují odlišné požadavky na technické
parametry VO pro dopravní plochy s kamerovým systémem, bez kamerového systému
a pro plochy s parkovými úpravami. Návrh kamerového systému je individuální pro každou
odpočívku a je nutno ho konzultovat se stavebníkem, budoucím správcem a budoucím
uživatelem systému.
Osvětlení parkovišť na odpočívkách je navrhováno dle ČSN EN 12464-2 (tab. 5.9 – parkoviště).
Doporučená základní hodnota osvětlení je 10 lx, při vybavení plochy kamerovým systémem je
návrhová intenzita osvětlení 20 lx. Při návrhu osvětlení nesmí být opomenuto zřízení
adaptačních zón ve vzdálenostech, které předepisuje ČSN EN 13201-2.
Podrobné technické parametry a požadavky na provedení a kvalitu veřejného osvětlení jsou
popsány v dokumentu PPK – VEO, vydaném ŘSD v 10/2012.
8.2.3 Dopravní telematika
Jednoduché zásady dopravního značení jsou zmíněny v kapitole 8.1.1. Vyšší úrovní dopravního
značení je návrh proměnného dopravního značení zapojeného do sítě inteligentního dopravního
systému (IDS). Jedná se o opatření sloužící pro uživatele dálnic jako informace o obsazenosti
parkovacích stání na následující odpočívce. Následně může lokální IDS informovat řidiče
pohybující se již po ploše odpočívky a navigovat je do konkrétních řad parkovacích stání
v případě komplikovanějšího řešení velkokapacitní odpočívky, tzv. ITP – informační tabule
pro parkování (např. řazení NA ve třech a více řadách). Návrh prvků technologie zvyšuje
stavební a následně i provozní náklady na obsluhu a údržbu. Zabudování technologie je nutno
důsledně koordinovat se stavbou plochy odpočívky. Doporučuje se otázky návrhu a instalace
ITP na plochách konkrétních odpočívek a související doplnění IDS v dálniční síti ČR konzultovat
se stavebníkem a správci infrastruktury.
Podrobným řešením návrhu prvků IDS a zásad umisťování telematických zařízení se zabývají
TP 141, TP 165 a TP 182.
8.2.4 Oplocení
Celá plocha dálničních odpočívek včetně zemního tělesa a objektů technologického vybavení je
oplocována proti průniku zvěře a osob. Proti průniku zvěře se navrhuje vnější oplocení, a to
pouze pokud má přímou návaznost na průběžné oplocení trasy komunikace. Oplocení má
rovněž bránit přecházení osob přes komunikaci mezi protilehlými odpočívkami. Obvykle je
za vhodné umístění považováno osazení oplocení proti vniku osob do osy SDP z důvodu
Liberec
strana 38/ 43
možnosti protažení na délku cca 100 m za místa vjezdů, resp. výjezdů na odpočívky, což by
umístěním oplocení do postranního dělícího pásu bylo znemožněno.
Podrobné technické parametry a požadavky na provedení a kvalitu oplocení jsou popsány
v dokumentu PPK – PLO, vydaném ŘSD v 04/2015.
8.3
V přílohách jsou doloženy situace vzorových řešení malé, dvou typů střední a velké odpočívky.
Ve vzorových řešeních jsou zohledněny principy správného a efektivního návrhu.
Dopravní plochy malé odpočívky jsou navrženy jako sériově řazené skupiny parkovacích stání
v pořadí NA – KARAVANY (obytné vozy, přívěsy) – OA, obsluhované jednou průběžnou
komunikací a s výjezdem na jeden průběžný kolektor. Ve střední dochozí vzdálenosti v centrální
části odpočívky jsou umístěny veřejné toalety. Za vnější hranou dopravních ploch odpočívky
jsou podél umístěna místa pro posezení a prostor pro osvěžení (informační tabule, místní
zajímavost, cvičební prvek apod.).
Střední odpočívka je principiálně řešena ve třech variantách na půdorysně shodné ploše.
První varianta zahrnuje střední odpočívku s čerpací stanicí pohonných hmot. ČSPH je řazena
jako první objekt odpočívky, za ní se odehrává rozplet do jednotlivých skupin parkovacích míst.
Síť páteřních komunikací střední odpočívky s ČSPH je tvořena dvěma paralelními obslužnými
komunikacemi – v první řadě jsou umístěny skupiny parkovacích míst pro NA a BUS, ve druhé
řadě skupiny parkovacích míst pro OA a KARAVANY (obytné vozy, přívěsy). Sociální zařízení
odpočívky je koncentrováno v objektu ČSPH.
Druhá a třetí varianta zahrnuje střední odpočívku se stravovacím zařízením restauračního typu
nebo s „fast foodem“ (bez ČSPH). Skupiny parkovacích míst pro NA, BUS a OA, KARAVANY
(obytné vozy, přívěsy) jsou řazeny sériově za sebou s průpletem v centrální části odpočívky.
Zúžení
„hmoty“
dopravních
ploch
a absence
parkovacích
stání
v místě
průpletu
je
kompenzováno umístěním stravovacího zařízení a klidové zóny s dětským hřištěm v centrální
části odpočívky. Pro obě varianty platí, že za vnější hranou dopravních ploch odpočívky
jsou podél umístěna místa pro posezení a prostor pro osvěžení (klidová zóna s informačními
tabulemi, místní zajímavost apod.).
Rozmístění dopravních ploch velké odpočívky je řešeno komplexně, a to ve variantách
s restauračním zařízením nebo s „fast foodem“. Prvním objektem odpočívky je ČSPH, za kterou
následuje rozplet do jednotlivých paralelně zpřístupněných skupin parkovacích stání. Všeobecně
Liberec
strana 39/ 43
platí, že po nejkratší trajektorii jsou při průjezdu odpočívkou vedeny NA. Ty jsou řazeny nejblíže
k ose průběžného kolektoru a zpřístupněny jednou průběžnou obslužnou komunikací.
U hraničních odpočívek je za levou hranou kolektoru umístěn záliv jako odstavný pruh
pro nadměrné soupravy. Za hranicí parkovací skupiny NA jsou umístěny parkovací pruhy a pásy
pro BUS a KARAVANY (obytné vozy, přívěsy). Ve vlastní parkovací skupině jsou umístěny OA
a motocykly. Rozdílné umístění parkovací skupiny pro OA v doložených variantách je řešeno
s ohledem na zachování levostranného provozu na obslužné komunikaci kolem „fast foodu“,
principiálně je ale přístup k parkovací skupině řešen stejně. Toto centrální umístění budovy
stravovacího zařízení typu „fast food“ částečně omezuje, na rozdíl od varianty se stravovacím
zařízením restauračního typu, budoucí rozvoj parkovacích ploch pro OA. Za vnější hranou
dopravních ploch odpočívky je ve střední dochozí vzdálenosti v centrální části odpočívky
umístěno stravovací zařízení a podél umístěna místa pro posezení a prostor pro osvěžení
(dětské hřiště, cvičební prvek, informační tabule, místní zajímavost apod.). Hygienické zařízení
odpočívky je koncentrováno jak v objektu stravovacího zařízení, tak v objektu ČSPH.
Liberec
strana 40/ 43
9.
ZÁVĚR
Obsahem této studie jsou obecné úvahy a doporučení vedoucí ke správnému řešení návrhu
funkčních ploch a vybavení dálniční odpočívky. Skutečné řešení tvaru obvodu odpočívky se
ovšem může v praxi lišit v závislosti na místních geografických podmínkách, majetkoprávních
vztazích a její důležitosti v dálniční síti ČR. Variabilnost návrhů končí v okamžiku zajištění
jednotného tvaru sítě páteřních komunikací a dodržování hlavních principů a zásad umisťování
funkčních ploch a zajištění jejich kapacit. Principiálně lze vytvořit více variant, než kolik jich je
doloženo v „příkladech typových odpočívek“. Důležité při tvorbě dalších kombinací je jednotnost
tvorby detailů, jako je umisťování klidových zón a jednotlivých parkovacích skupin, směry
nájezdů do parkovacích skupin, orientace parkovacích pásů, směr objíždění „fast foodu,
umisťování hygienického zázemí, zajištění technického zázemí, používání doporučených
materiálů apod. Je doporučeno se řídit skutečností rozdělení dálničních odpočívek do 3 skupin
podle velikosti a dbát na orientační kapacity jejich parkovacích ploch dle Tab. 1.
Plocha vytipovaná k umístění odpočívky o konkrétní velikosti (malá vs. střední vs. velká) by měla
mít obvod univerzální pro rozmístění vybavení ve všech přípustných variantách (ČSPH nebo
restaurace nebo „fast food“ apod.). Konkrétní plošné a technologické nároky jednotlivých prvků
vybavení dálničních odpočívek je nutné koordinovat individuálně s budoucími nájemníky
plochy odpočívky, resp. správci objektů vybavení odpočívky. Jedná se zejména o koordinaci
kapacity a dispozic plochy ČSPH, stravovacího zařízení, hygienického zázemí, odpadového
hospodářství a koordinaci technologických objektů (kamerový systém, dopravní telematika,
dobíjení elektromobilů apod.) včetně zajištění dostatečné kapacity související technické
infrastruktury.
Liberec
strana 41/ 43
SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH:
Obr. 1 – Rastr vzdáleností dálničních odpočívek – nižší intenzity dopravy
Obr. 2 – Rastr vzdáleností dálničních odpočívek – vyšší intenzity dopravy
Obr. 3 – Ukázka rastru rozmístění odpočívek pro dálniční tahy s vysokými intenzitami dopravy
(např. D35 Opatovice – Mohelnice)
Obr. 4 – Schéma minimálních vzdáleností dálniční odpočívky od křižovatky dle ČSN 73 6101
Obr. 5 – Příklad provedení samostatně stojícího hygienického zázemí
Obr. 6 – Schéma možného uspořádání vnitřní dispozice stravovacího zařízení typu „fast food“
Obr. 7 – Schéma vnitřní dispozice stravovacího zařízení restauračního typu „samoobsluha“
Obr. 8 – Schéma vnitřní dispozice stravovacího zařízení restauračního typu „s obsluhou“
Obr. 9 – Schéma možného uspořádání dětského hřiště a cvičebního prvku
Obr. 10 – Schéma vhodného rozmístění funkčních ploch odpočívky
Obr. 11 – Schéma větvení páteřní komunikace s ohledem na jízdní rychlosti a rozhl. poměry
Obr. 12 – Detail rozvětvení páteřní komunikace na vjezdu na odpočívku
Obr. 13 – Uspořádání parkovacích míst pro osobní vozidla
Obr. 14 – Alternativní uspořádání stání pro autobusy bez potřeby couvání mezi vozidla
Obr. 15 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů na zeleném dělícím ostrůvku v parkovací
skupině NA
Obr. 16 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů při obslužné komunikaci pro NA
Obr. 17 – Příklad umístění hrubých lomových kamenů na dlážděném dělícím ostrůvku
v parkovací skupině NA
Obr. 18 – Orientační rozměry chodníku při parkovacím pásu
Obr. 19 – Orientační rozměry dělících ostrůvků
Tab. 1 – Orientační kapacitní ukazatele odpočívek
Tab. 2 – Orientační ukazatele pro dimenzování hygienických zařízení
Tab. 3 – Přehled doporučených šířek jízdních pruhů v závislosti na směrodatném vozidle
Tab. 4 – Přehled minimálních doporučených poloměrů směrových oblouků na vnitřní hraně
zpevnění komunikace
Tab. 5 – Šířkové uspořádání parkovacích stání
Tab. 6 – Orientační rozměry chodníků a ploch zeleně
Tab. 7 – Vodítko pro výběr vozovky
Liberec
strana 42/ 43
TO.1
– malá typová odpočívka
TO.2.1 – střední typová odpočívka s ČSPH
TO.2.2 – střední typová odpočívka se stravovacím zařízením restauračního typu
TO.2.3 – střední typová odpočívka se stravovacím zařízením typu „fast food“
TO.3.1 – velká typová odpočívka se stravovacím zařízením restauračního typu
TO.3.2 – velká typová odpočívka se stravovacím zařízením typu „fast food“
TO.4
– příčný řez typovou odpočívkou
V Liberci, listopad 2015
vypracovali:
Ing. Jiří Jína
Tomáš Svatoš
Liberec
strana 43/ 43

typový návrh odpočívek na dálnicích

Transkript

Podobné dokumenty

Technické vlastnosti otvorových výplní

stavby pro kulturu a osvětu