Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu

Biblioteka
6 Startvac®
nº
Zvládání mastitidy způsobené
St. aureem u skotu
Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM)
[email protected]
Profesor ústavu Bioprocesního inženýrství na Universitě aplikovaných věd a umění v Hanoveru
1. Úvod
S
polečně s poruchami produkce mléka
u stád krav je mastitida odpovědná za
největší ekonomické ztráty způsobené těmito
onemocněními, a to z toho důvodu, že je
velmi rozšířená (Volling et al. 2005; Halasa et
al. 2009). Není divu, že největší díl spotřeby
antibiotik na farmách připadá právě na boj s
touto infekcí.
Stejně jako u ostatních infekcí se mastitida
vyskytne, když skot s narušenou homeostázou
(stav fyziologické rovnováhy) přijde do styku s
patogeny mléčné žlázy. Běžně tyto infekční
agens vstupují do mléčné žlázy strukovým
kanálkem a poté kolonizují různé části jejího
parenchymu. Protože existuje mnoho různých
patogenů schopných produkovat infekci a
mnoho způsobů, jak může být narušena
homeostáza, situace ohledně mastitidy je na
každé farmě jiná. Zemědělci produkující mléko
vnímají vzrůstající problémy s mastitidou
různě a z toho důvodu je často řadí do různých
skupin problémů, které se mohou vyskytnout
buď samostatně nebo v kombinaci s jinými. V
mnoha zemích jsou za problémy s mastitidou
odpovědné zejména infekce mléčné žlázy
způsobené bakteriemi rodu Staphylococcus
(S. aureus). Jedná se především o problémy
Capitulo_6_CHEC.indd 1
spojené s dlouhodobým nadměrným počtem
somatických buněk v mléce a nízkými výnosy
způsobenými velkým počtem chronických
případů a nebo nutností likvidace velkých
objemů mléka.
Pro zmírnění problému s mastitidou je nutný
přístup ke stádu či jednotlivému kusu. Zatímco
je běžné pokusit se regulovat mastitidu
léčením subklinicky a klinicky nemocných
zvířat
(nebo
podáváním
nezbytných
přípravků) a navrhováním opatření pro
snížení podílu nového výskytu onemocnění
na počet jednotlivých kusů, správný přístup
pomáhá nastartovat opravdovou změnu
zdravotního stavu mléčné žlázy skotu,
zvláště pak z pohledu ekonomické situace,
což ocení mnoho farmářů chovajících skot
na mléko. Kvůli obtížnosti eliminace S. aurea
na farmách a také proto, že skot zůstává
neinfikován touto bakterií po delší čas, je
cílem redukovat rozšíření infekcí bakteriemi
S. aurea na úroveň < 5 % infikovaných
zvířat. Tato hodnota byla stanovena podle dat
shromážděných v mlékařských provozech,
které představují nejlepších 5 % stád v
severním Německu co do nejnižšího počtu
somatických buněk v mléce (Volling, 2011).
Obvykle je zdravotní stav mléčné žlázy
definován přítomností, nebo nepřítomností
patogenních bakterií a vzrůstajícím počtem
somatických buněk i přes to, že se prahová
úroveň mění podle různých producentů
mléčných frakcí (DVG, 2002; Bradley and
Green, 2006).
Počet somatických buněk na 1 ml mléka
může být indikátorem patogenních změn.
Při počtu 100 000 buněk/ml mléka začíná
obvyklá buněčná imunitní reakce přecházet na
zánětlivou reakci (DVG, 2002). Počet buněk a
patogenů bývá u jednotlivých kusů analyzován
ze vzorků podle čtvrti vemene. Pro popis
zdravotního stavu mléčné žlázy u skupin krav
nebo stád jsou však použity další proměnné,
které jsou založeny zejména na prahové
hodnotě 100 000 buněk/ml ze směsného
vzorku krávy definované, jako „zdravé zvíře“.
Pro stáda s problémy vyvolanými bakteriemi
S. aureus je obzvláště důležitý podíl zdravých
zvířat a podíl nevyléčitelných zvířat. Podíl
zdravých zvířat produkujících mléko vyjadřuje
podíl krav s pravděpodobně zdravými
mléčnými žlázami. Výraz nevyléčitelné zvíře
odkazuje na krávy, jejichž počty buněk se
opakovaně pohybují alespoň třikrát nad
700 000 buněk/ml ve směsném vzorku
mléka dané krávy. Počet těchto krav by
měl být kontrolován a neměl by přesáhnout
2 % (Østerås, 2006).
25/1/12 11:19:44
6
Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu
Biblioteka Startvac®
Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM) ı [email protected]
2. Odběr vzorků
nº
Jsou-li ve čtvrtích vemene nebo u krav
identifikovány bakterie S. aureus, měly by být
odebrány vzorky celého stáda (poté by mělo
následovat odebrání vzorků z nedojících krav,
po jejich otelení), a to ze čtvrtí vemene. Jsou-li
prováděna standardní opatření (ošetření struku
dezinfekčním roztokem, použití rukavic, papír
k jednorázovému použití na čištění vemene,
dezinfekce strukových gum), může k tomu dojít
z důvodu pomalejšího rozšíření těchto bakterií
později. Zvířata infikovaná bakteriemi S. aureus
by měla být označena v softwaru systému stáda
nebo páskami tak, aby byl každý na farmě
schopen kdykoliv rozpoznat postižená zvířata.
Vzhledem k tomu, že se dotyčná zvířata ne vždy
bakterií S. aureus zbaví, není negativní vzorek
po léčbě zárukou úplného vyléčení. U velkých
stád s více než 200 zvířaty se osvědčilo zavedení
programu monitorování S. aureus ve vzorcích
mléka. Sledovanou hodnotou je maximum 10
KTJ S. aureus/ml (Zinke et al. 2010).
3. Infekční agens
S. aureus
Hlavním zdrojem S. aurea jako patogenu
Capitulo_6_CHEC.indd 2
skotu je infikovaná mléčná žláza a poté se
infekce přenášejí mezi kravami nebo mezi
jednotlivými čtvrtěmi vemene krav během
procesu dojení prostřednictvím kontaminované
dojící techniky, mlékařových rukou nebo textilu
používaného pro umývání, čištění nebo sušení
více než jedné krávy. Dalším typickým zdrojem
jsou zranění na strucích nebo v jejich blízkosti
(např. nekrotická dermatitida). S. aureus má
několik faktorů virulence, které patogenu
umožňují přežít uvnitř buněk, rozšířit se do
tkání mléčné žlázy nebo produkovat biofilmy.
To má za následek dlouhotrvající infekce,
které mohou přetrvat během laktace a rovněž
do následujících laktací.
4. Regulace mastitidy
způsobené bakteriemi
S. aurea
Je-li tedy mastitida chápána jako problém
a nesrovnalost s ohledem na objevující se
klíčové hodnoty, mělo by být přistoupeno
ke společné snaze o zlepšení zdravotního
stavu mléčné žlázy. Dodd (1981) ukázal, že
rozšíření mastitidy (P) je doba trvání zánětu
(D) násobená podílem nového výskytu (NIR)
(P = D × NIR), vyjádřená jako procento času
(trvání) nebo krav (NIR). Z tohoto vzorce je
patrné, že existují dva možné přístupy vedoucí
ke snížení rozšíření mastitidy. Jednou z
možností je zkrácení doby trvání onemocnění
(D) porážkou napadených kusů nebo jejich
léčbou, případně snížení podílu výskytu
(NIR) zlepšením prostředí, a tím odstranění
nebo snížení negativního efektu rizikových
faktorů. Rizikové faktory pro dané stádo
spojené s bakteriemi S. aureus musí být proto
identifikovány, minimalizovány a monitorovány
zavedením
standardních
operačních
procedur.
Aby se předešlo intramammárním infekcím
bakteriemi S. aurea, je nezbytné omezit
přenos této bakterie z krávy na krávu a
snížit na minimum počet infikovaných krav
ve stádu. Pro zabránění přenosu S. aurea je
nezbytný striktní hygienický program včetně
správné hygieny dojení (např. použití rukavic
při dojení, průběžná výměna gumových částí,
kontrola zařízení na dojení, ošetření struků
licencovanými prostředky pro dezinfekci
a péči o pokožku, dezinfekce strukových
gum), prevence zranění struků, přilehlých
tkání a omezení počtu much v letních
měsících. Infikované krávy by měly být drženy
separovaně od zdravého stáda a dojeny
naposledy (za účelem zabránění kontaminace
při dojení). Krávy se zřetelnými změnami
25/1/12 11:19:52
Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu
Biblioteka Startvac®
tkání a s malou šancí na vyléčení by měly být
odděleny od ostatních a ve střednědobém
termínu poraženy.
5. Imunitní obrana ve
strucích
Existuje spojení mezi infekcemi způsobenými
bakteriemi S. aureus a problémy se stavem
struků. Všechny znaky, které naznačují
snížené zásobení struků krví, jsou nežádoucí
a naznačují zvýšené riziko adsorpce patogenů
na struky, což napomáhá jejich vstupu do nich.
Objeví-li se problémy se stavem struků, je
nutné zrevidovat a kriticky vyhodnotit přípravu
krav před dojením (adekvátní stimulace,
suchá pokožka struků), charakteristiku
pulzace a také délku dojení. Obecným
pravidlem je, že by struky po odstranění
dojící techniky měly vypadat právě tak, jako
Capitulo_6_CHEC.indd 3
před dojením (tj. růžové, hladké, suché atd.).
Zaznamenávání různých viditelných změn
stavu struků (akutních a chronických) ihned
po odstranění dojící techniky pomáhá určit
rizika v této oblasti. Ukáží-li se tyto změny u
více než 20 % všech krav ve stádu (v případě
silného krvácení je přípustných maximálně 10
%), znamená to problém se stavem struků,
který negativně ovlivňuje dojení a zvyšuje
riziko nákazy mastitidou.
6. Celková imunitní
obrana
Z imunologického hlediska může být neúspěch
při eliminaci potenciálních patogenů přisuzován
buď špatným systémům lokální obrany,
špatnému stavu celkové imunity krav (např.
aktivace a uvolnění fagocytů) nebo obojímu.
Dosažení konstantní homeostázy má vliv na
zdraví a trvalé maximální výnosy a jak je známo,
tuto rovnováhu ovlivňují rozdíly v hospodaření,
krmení, management skotu a stád; má vliv
také na celkový imunitní stav a zároveň s tím
na stav mastitidy na úrovni jednotlivých krav
a celých stád. Jak je patrno u jiných skupin
rizikových faktorů, mohou se problémy týkající
se celkového imunitního stavu s ohledem na
intenzitu a dobu trvání výrazně lišit. Důležitou roli
při takovémto poškození také hraje schopnost
zvířat přizpůsobit se těmto problémům.
Kromě hospodaření se skotem a jeho krmení
může být lepší celkové imunitní obrany
dosaženo použitím speciálních vakcín.
Častým výsledkem různých vakcín vyvinutých
v posledních letech je redukce klinických
případů a zvýšená míra samovolného vyléčení.
Nově dostupné vakcíny proti S. aureus od
společnosti HIPRA ukázaly pozitivní vliv na
počet somatických buněk a podíl vyléčených
zvířat nakažených bakteriemi S. aureus a jsou
novým nástrojem pro boj s bakteriemi S. aureus
u stád určených k produkci mléka.
25/1/12 11:19:55
6
Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu
Biblioteka Startvac®
Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM) ı [email protected]
7. Léčba nebo
porážka
nº
Existují tři možnosti, jak zkrátit trvání infekcí:
samoléčení, terapeutické léčení a porážka.
Rozhodnutí pro porážku je třeba upřednostnit v
případě počtu somatických buněk u směsného
vzorku krávy většího než 700 000 buněk/ml
po několik měsíců, pokud jsou více než dvě
čtvrti vemene infikované bakteriemi S. aureus,
proběhly více než dvě léčby stejného patogenu
během předchozí laktace, nastaly zřetelné změny
tkáně mammární žlázy nebo rozšířená diagnóza
mastitidy. Subklinické infekce způsobené
bakteriemi S. aureus jsou z důvodu nejvyššího
podílu vyléčených kusů (>80 % u čtvrtin vemene,
samoléčení a léčba léky), vyskytujícího se
během období stání na sucho, kdy je aplikována
léčba výběrem molekul ve vztahu k výsledkům
vnímavosti, léčeny typickou léčbou nedojících
krav antibiotiky. Jsou-li bakteriemi S. aureus
infikovány jalovice, mělo by to být možné určit
bakteriologickým vyšetřením vzorků mléka v
prvních měsících po jejich laktaci. Pozitivní zvířata
mohou být s vysokým podílem úspěšnosti léčena
během prvních měsíců laktace (Zecconi, 1999).
Klinické případy mastitidy způsobené bakteriemi S.
aureus jsou léčeny běžným způsobem antibiotiky,
protože střední až vážné klinické případy mastitidy
je doporučeno léčit běžně (antibiózou).
Za běžných podmínek není možné z důvodu
diagnostických problémů s bakteriemi S. aureus
vyhodnotit po léčbě její úspěšnost.
8. Závěr
Boj s mastitidou způsobenou bakteriemi S.
aureus by měl být založen na preventivních
opatřeních, která snižují riziko infikace
u neinfikovaných zvířat a na léčebných
programech
(porážka
krav
trpících
chronickým onemocněním způsobeným
bakteriemi S. aureus, léčba nedojících
krav antibiotiky) tak, aby bylo ukončeno
trvání infekce. Nejdůležitějším preventivním
opatřením je identifikace nakažených kusů
zvířat, separace nakažených kusů od
nenakažených, dodržování hygieny během
dojení, ošetření struku po dojení dezinfekčním
roztokem a dezinfekce strukových gum
a úspěšná vakcinace proti bakteriím S.
aureus zvláště během období, kdy dochází
ke zdravotnickým opatřením. Naším cílem
není vyhubení bakterií S. aureus na farmě,
ale redukce jejich přenosu a vzniku nových
nákaz na co nejnižší úroveň.
Literatura
1. Bradley A. und Green M. (2006): An approach to the analysis and
monitoring of clinical and sub clinical mastitis data. Proc. XXIV World
Buiatrics Congress, Nice, France, 15.-19.10.2006, 237-249.
2. Deutsche Veterinärmedizinische Gesellschaft (DVG) (2002): Leitlinien
zur Bekämpfung der Mastitis des Rindes als Herdenproblem. Fachgruppe:
Milchhygiene; Sachverständigenausschuss: “Subklinische Mastitis“ DVG,
Gießen.
3. Dodd FH. (1981): Mastitis control. In: Mastitis control and herd
management. Tech bull 4. National Institute for Research in Dairying,
Reading, UK, 1981:11-23.
4. Halasa T., Nielen M., DeRoos APW., Van Hoorne R., de Jong G., Lam TJGM.,
van Werven T., Hogeveen H. (2009): Production loss due to new subclinical
mastitis in Dutch dairy cows estimated with a test-day model. J. Dairy Sci.
2009. 92:599-606.
5. Østerås, O. (2006): Mastitis epidemiology – Practical approaches and
applications. WBC 2006, Nice/F, 203-215
6. Volling O., Krömker V., Sieglerschmidt E. (2005): Untersuchungen zur
Beziehung zwischen dem ökonomischen Gewinn und Indikatoren der
Tiergesundheit in Milchviehbetrieben des ökologischen Landbaus in
Niedersachsen. In: Heß J., Rahmann G. (Hrsgl) Ende der Nische: Beiträge
zur 8. Wissenschaftstagung Ökologischer Landbau, Kassel 1.-4. März 2005,
Kassel: Kassel university press, 351-354
7. Volling O. (2011): Udder health management in dairy herds with very low
bulk milk somatic cell counts in Lower Saxony. Uni Göttingen, Thesis 2011
8. Zinke C., Paduch J.-H., Klocke D., Bormann A., Abograra I., Haverkamp
H., Krömker V. (2010): Diagnostische Bedeutung der Ausscheidung von
Staphylococcus aureus und Streptococcus agalactiae über Milch aus
infizierten Milchdrüsenvierteln. Amtstierärztlicher Dienst 2011
9. Zecconi A. Costanzi F., Nai P. (1999) Field study on intramuscular
antibiotic treatment with tylosin on IMI prevalence after calving. 38th NMC
annual meeting, 1999:237-238.
Laboratorios Hipra, S.A.
Avd. la Selva, 135
17170 Amer (Girona)
Spain
Tel.: (34) 972 43 06 60
Fax: (34) 972 43 06 61
[email protected]
www.hipra.com
Capitulo_6_CHEC.indd 4
25/1/12 11:19:59