Sborník abstrakt se sympozií 2006

Pořadatel:
Brněnský ústav
pro doškolování
Záštitu nad sympozii převzala organizace
International Prostate Health Council
Louis J. Denis
Chairman
Ferran Algaba
Peter Boyle
Bernard Lobel
Deputy Chairman
Chung Lee
Kurt Naber
NATIONAL
IN T E R
Frans Debruyne
Dalibor Pacik
Magnus Grabe
Jacob Ramon
Roger S. Kirby
Peter Tenke
Natasha Kyprianou
Jens E. Altwein
Hon. member
Alain Jardin
Hon. member
Villis Marshall
Hon. member
Wolfgang Weidner
PR
OS
Francesco Pagano
CIL
TATE
UN
HEALTH CO
Keith Griffiths
Treasurer
Hon. member
Fritz Schroeder
Domenico Prezioso
Secretary
Hon. member
Adolphe Steg
Hon. member
Vystavovatel:
Časný záchyt karcinomu prostaty
u informovaného muže.
Diagnostika a léčba benigní
hyperplazie prostaty.
Abstrakta
Sponzor měřítka PSA:
Mediální partneři:
3.10. 2006
Brno - Divadlo Reduta
5.10. 2006
Ostrava - Hotel Imperial
31.10. 2006
Ústí nad Labem - Větruše
7.11. 2006
Organizátor:
JS Partner s.r.o., Upolínová 280/7, 150 00 Praha 5
tel: +420 257 222 888, fax: +420 257 223 146
e-mail: [email protected]
web: www.js-partner.cz
Praha - Top hotel
23.11. 2006
Hradec Králové - Aula univerzity
28.11. 2006
Plzeň - Zámecký hotel Býkov
www.preventio.cz
Časný záchyt karcinomu prostaty
u informovaného muže.
Diagnostika a léčba benigní
hyperplazie prostaty.
Copyright © Otto Herber, 2006
Copyright © Milan Hora, 2006
Copyright © Otakar Maňas, 2006
Copyright © Dalibor Pacík, 2006
Copyright © Kristian Šafarčík, 2006
Copyright © Ondřej Topolčan, 2006
Copyright © Vítězslav Vít, 2006
Illustrations © JS Partner s.r.o.
Copyright českého vydání © JS Partner s.r.o.
80-87036-01-8
OBSAH
Onemocnění prostaty – epidemiologie
(MUDr. Otakar Maňas)
4
PSA jeho historie, vývoj a současnost
(Doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D., Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.)
7
Dnešní úloha a možnosti PSA v diagnostice i stanovování prognózy
KP a BPH, je doba PSA překonaná?
(Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.)
10
Jak správně provádět digitální rektální vyšetření prostaty
a je toto vyšetření dnes nezbytné?
(Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.)
11
Současné možnosti léčby benigní hyperplazie prostaty (BPH)
(Doc. MUDr. Milan Hora, PhD.)
12
Současné možnosti léčby karcinomu prostaty (KP)
(as. MUDr. Vítězslav Vít)
14
Praktická aplikace programu
(MUDr. Otto Herber)
15
Životopisy
19
Onemocnění prostaty – epidemiologie
MUDr. Otakar Maňas
Krátce úvodem je třeba říci, že
prostata je malý orgán, jehož úkolem je tvořit část semenné tekutiny
a zřejmě má i určitou ochrannou
funkci reprodukčních orgánů.
Je uložena hluboko v pánvi a obklopena důležitými a zranitelnými
strukturami v těsném sousedství
(moč, měchýř, rektum, svěrače
umožňující kontingenci, tepny, žíly,
nervy umožňující erekci atd.). Její
poloha je strategická a veškerá moč
a semenná tekutina musí tímto orgánem projít. Z toho je patrné, že jakékoliv onemocnění či zásah v této
oblasti je nanejvýš problematické
a může vést k řadě sekundárních poškození a poruch.
Pokud se podíváme na samotné
onemocnění předstojné žlázy, můžeme vidět 3 základní jednotky vyskytující se samostatně i současně.
Jde o tato onemocnění:
a) nezhoubné zbytnění prostaty
(BHP)
b) karcinom prostaty (KP)
c) zánět prostaty
zoně prostaty, tedy v oblasti, která
obkružuje moč. trubici a při jejím
zbytnění tak nerušuje výtok z moč.
měchýře a je příčinou postupně řady
obtíží, které mohou vyústit až v poškození moč. měchýře a dojít až
k renálnímu selhání.
Jde ale především o onemocnění
Kvality Života (QOL).
V poslední době se i zde ukazuje
nejen zvyšování prevalence s věkem, ale ukazuje se i určitá role rodinné zátěže, kdy u asi 7 % mužů
není věk jediným rizikem.
Ad b) Karcinom prostaty (KP)
Je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů u mužů a 3. nejčastější
příčinou úmrtí u mužů na zhoubné
nádory v ČR. Je tedy onemocněním,
kterého je nutno se obávat.
Počet nových onemocnění KP má
navíc stále rostoucí trend!
Incidence se zvýšila z 2228 tj.
My se nyní budeme blíže věnovat 44,4 / 100 000 mužů (8,2 % ze všech
prvním 2 onemocněním.
nádorů) v 1995 na 2722 tj. 54,4 /
100 000 (9,2 %) v roce 2000!
Ad a) Benigní hyperplazie prostaty (BHP)
Při pokračujícím trendu a stárnutí
Jde o nezhoubné zbytnění před- populace lze očekávat procentuální
stojné žlázy mající progresivní cha- i absolutní zvýšení počtu nových
rakter a je jedním z nejčastějších případů!
onemocnění postihující stárnoucího
Nárůst v prevalenci onemocnění je
muže. Z epidemiologického hlediska se začíná objevovat kolem 40. ve srovnání s rokem 1995 57,3 % a ve
srovnání s rokem 1989 141,6 % !!!
roku věku.
V 5. deceniu je riziko asi 20 %,
v 6. deceniu 60 %, v 7. deceniu 70 %
a v 8, deceniu až 90 %.
Pouze 25 % zatím vyžaduje léčbu.
Onemocnění začíná v přechodové
4
Novorozenec mužského pohlaví
Onemocnění prostaty – epidemiologie
MUDr. Otakar Maňas
má asi 16 % pravděpodobnost, že se
u něj vyskytne KP a 3 % pravděpodobnost, že na toto onemocnění zemře!
Jsou to jistě alarmující čísla a je
tedy nutno začít tomuto onemocnění
věnovat zvýšenou a náležitou pozornost.
vat výskyt KP a o jejichž významu
se stále hovoří a provádí výzkum.
Z těchto potenciálních faktorů
hraje významnou roli dieta a složení
potravy (zejména se diskutují potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků a zejména kyseliny linolenové, obsah vitaminu D a oproti
tomu hladiny vápníku), význam
Jsou známy 3 hlavní rizikové fak- volných radikálů souvisejících s natory vzniku KP.
rušením genetické informace, tzv.
onkogeny, vliv androgenů, růstové1. Věk – je rizikovým faktorem ho hormonu a dalších.
u řady onemocnění, ale u KP narůstá incidence daleko rychleji než u jiNa tento krátký úvod do problených zhoubných onemocnění.
matiky bych chtěl zdůraznit několik
důležitých bodů!
Muž v 7. deceniu má přibližně
130x vyšší pravděpodobnost,že se
Vzhledem k nárůstu počtu i záu něj vyskytne KP než muž ve 4. de- važnosti tohoto onemocnění je třeba
ceniu.
se vší vážností se tomuto okruhu,
zatím na okraji, začít plně věnovat.
Ve 4. a 5. dec. je riziko vzniku
Navíc stále platí, jako u jiných
1:53, v 7. deceniu již 1:7 !
onemocnění, že prevence a včasná
Odborníci odhadují, že mezi fází diagnostika nejen může zachránit
iniciace vzniku KP a jeho klinický- řadu životů a předejít řadě komplimi projevy (palpační detekce a ná- kací spojených s významným porůst PSA) uplyne 10-12 let života.
stižením kvality života, ale lze řadě
onemocnění ve spolupráci s pacien2. Rasa – černoši mají nejvyšší ty předcházet.
riziko vzniku KP ze všech etnických
skupin.
Je to především úloha praktického
Počet černochů u nichž se obje- lékaře a jeho vyjímečné postavení
ví KP na 100 000 jedinců je o 40 % v systému, kdy má v rukou jedince
vyšší než u bělochů a počet úmrtí je zdravé či nemocné jinými chorodvojnásobný.
bami a má možnost na ně působit
a screeningově vyšetřovat na one3. Rodinná anamnéza - pokud se mocnění, která ještě nevznikla!
v rodině muže u otce či bratra objeví
Tato možnost je tedy, na rozdíl od
KP, je jeho riziko dvojnásobné. Dále sekundární a terciární sféry, naprosje známa i hereditární forma KP. Asi to vyjímečná.
25 % mužů s KP ma rodinnou anamnézu pozitivní, ale pouze 9 % má
V tomto onemocnění navíc máme
hereditární formu.
v poslední době, jak se ukazuje, naZ těchto důvodů se u pozitivní prosto ojedinělou možnost včasné
R.A. doporučuje začít vyšetřovat již detekce a možnost tak odhalit co
nejčasnější stádia onemocnění, a tím
od 40 let .
snížit rozsah a následné komplikace
Je známa opět řada dalších riziko- či dokonce úmrtí.
Tomuto tématu a rozvoji možvých faktorů, které mohou ovlivňo-
5
Onemocnění prostaty – epidemiologie
PSA jeho historie, vývoj a současnost
MUDr. Otakar Maňas
ného systému prevence se skupina
onemocnění prostaty a včasného
záchytu karcinomu prostaty věnuje
intenzivně již řadu let. Toto je první
z doufejme řady školení a seminářů,
které by měly posunout možnosti
prevence a včasné detekce k nám do
primární péče a ve spolupráci s kolegy urology a diagnostikou lepší
možnosti přežití našim pacientům
při zachování kvality života.
Člen Komise pro onemocnění
prostaty a včasného záchytu Karcinomu prostaty a Člen výboru SPL
ČR.
Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.
Doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D.
Charakteristika prostatické- vždy musí předcházet před vyšetřením per rektum. V přednášce
ho specifického antigénu
v souladu s doporučeným postupem
Prostatický specifický antigén EGTM budou diskutovány všechny
(PSA) byl objeven v roce 1979 Je parametry ovlivňující hladinu PSA.
produkován, epiteliálními buňkami
prostaty lemujícími acíny a duk- Interferující faktory
Vyšetření by mělo být prováděno
ty prostatické tkáně, a secernován
zásadně
v séru ne v plazmě. Interfedo seminární tekutiny. Aby se PSA
dostal do krevního oběhu, musí rovat může hemolýza, hyperlipemie,
překonat významnou bariéru mezi hyperbilirubinémie. Hladiny mohou
prostatickým lumen a kapilární být zkresleny při jakékoliv hormokrví, zahrnující prostatickou bazální nální terapii.
membránu, stroma, kapilární bazální membránu a kapilární endoteliál- Transport a skladování vzorků
Do 24 hodin je možný transport
ní buňku. PSA je jednořetězový glykoprotein s 237 aminokyselinami plné krve a skladování při pokojoa o molekulové hmotnosti 33 kDa. vé teplotě, do týdne lze vzorky séra
Karbohydrátová složka je připoje- skladovat při 4 °C a při dlouhona na kys. asparagovou v pozici 45. dobém skladování vzorků je třeba
Molekula má 5 disulfidických va- vzorky sér zmrazit a skladovat při
zeb. PSA je neutrální serinová pro- teplotě - 20 °C.
teáza patřící do skupiny kalikreinů.
Aktivní místo enzymu je složeno ze Metodika stanovení
3 aminokyselin (histidinu, aspartatu
Společné stanovisko k vyšetřováa serinu). PSA (hK3) je kódován ge- ní PSA v rámci projektu včasného
nem uloženým na dlouhém ramínku záchytu karcinomu prostaty u mužchromozómu 19. V séru se vyskytu- ské populace v ČR - Česká společje ve dvou hlavních formách – volné nost nukleární medicíny ČLS J. E.
a vázané. Vázán je jednak na chy- Purkyně - imunoanalytická sekce,
motrypsin a jednak komplexně na Česká společnost klinické biochealfa 2 makroglobulín . Volné PSA mie ČLS J. E. Purkyně, Referenční
je směs několika forem PSA . Jejich laboratoř MZ ČR pro metody RSA,
význam je v přednášce diskutován. Referenční laboratoř pro klinickou
První komerční metoda na celkové biochemii MZ ČR bylo přijato v roPSA byla popsána v roce 1986, v le- ce 2002.
tech 1990 - 1995 byly zaváděny metody na stanovení volného a kom- Schválený doporučený postup
pletovaného PSA.
Požadavky na výrobce souprav
Preanalytika
Podmínky odběru
Odběr by měl být prováděn ve
standardním časovém období nejlépe ráno mezi 8 -10 hodinou (i když
jednoznačně denní rytmus sekrece
nelze plně vyloučit). Odběr krve
6
• Standardizace testů na IFCC
standard (“stanfordský
standard”).
• Kalibrační křivka
optimalizovaná a verifikovaná
pro oblast 1 –100 µg/l.
7
PSA jeho historie, vývoj a současnost
PSA jeho historie, vývoj a současnost
Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., Doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D.
Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., Doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D.
• Referenční rozmezí pro PSA
ve shodě s běžně uznávanými
a v literatuře uváděnými
hodnotami tj. do 3 µg/l,
(hraniční 3 – 10 µg/l, patologické nad 10 µg/l).
• Celkové PSA i fPSA je
stanovováno kompatibilními
soupravami shodné firmy
zajišťujícími ekvimolaritu
stanovení PSA a fPSA.
• Eliminace Hook efektu.
Požadavky na laboratoř provádějící stanovení
• Kontrola kvality prováděna
následujícím způsobem:
o
o
Kontrolní materiál s hodnotami navázanými na
referenční materiál IFCC
a komutabilní s nativními séry.
Minimálně 4 x do roka
mezilaboratorní srovnání
a předložení platného certifikátu srovnatelnosti.
• Specifikace analytických
požadavků:
o
8
Opakovatelnost menší nebo rovna 5 % (CV)
v rámci laboratoře.
o
Laboratorní reprodukovatelnost menší nebo
rovna 10 %.
o
Systematická chyba stanovení charakterizovaná
odchylkou laboratorního
výsledku od cílové hodnoty mezilaboratorního
porovnávání menší nebo
rovna 15 %.
Komentář k doporučenému postupu
Je pochopitelné, že v průběhu doby
je celá řad skutečností a bude nutně aktualizovat doporučený postup.
Bude nutné doporučený postup aktualizovat o nové metodiky konkrétně
o komplexované (cPSA) jehož hodnocení je rovnocenné k fPSA.
Autoři navrhují následující úpravy.
Interpetace výsledku PSA
Návrh systému laboratorního vyšetřování PSA a hodnocení jeho výsledků (algoritmus vyšetřování):
PSA
PSA < 3
Negativní
Vyšetření PSA musí být prováděno kvntitativními imunoanalytickými metodami, semikvantitativní metody (např. papírkové a pod.) nesmí
být použity. V rámci SEKK zavedení externí kontroly PSA s frekvencí
1x měsíčně – laboratoř se musí zúčastnit minimálně 6 cyklů a získat
a předkládat platný certifikát srovnatelnosti.
Doporučuje se, aby laboratoř prováděla minimálně 50 vyšetření PSA
týdně.
3 < PSA < 10
PSA > 10
Pozitivní
Doplnit fPSA
fPSA / PSA > 0,25
Negativní
0,14 < fPSA / PSA < 0,25
fPSA / PSA < 0,14
Pozitivní
Negativní hodnoty
Hraniční body
Patologické hodnoty
kontrolní vyšetření
za 2 roky
kontrolní vyšetření
za 6 měsíců
vyšetření urologem
Hodnoty PSA a fPSA jsou v µg/l.
Na výsledkovém listu musí být uvedena metodika, kterou stanovení PSA bylo provedeno a typ analyzátoru.
Současně deklarováno, že se pracoviště účastní externí mezilaboratorní kontroly a má platný certifikát srovnatelnosti výsledků PSA.V případě patologického výsledku slovní komentář. Výsledky budou automaticky zasílány
praktickému lékaři, ale nabízí se otázka, zda v případě patologických hodnot nezasílat i kopii výsledků současně
i urologickému pracovišti.
9
Dnešní úloha a možnosti PSA v diagnostice i stanovování
prognózy KP a BPH, je doba PSA překonaná ?
Jak správně provádět digitální rektální vyšetření prostaty
a je toto vyšetření dnes nezbytné ?
Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.
Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.
Autor ve své přednášce na základě
aktuálních informací z recenzované
literatury přináší zdůvodnění proč
je význam PSA v současné době
stále nezpochybnitelný a proč „doba
PSA“ zatím nepominula. Karcinom
prostaty (KP) je v dnešní době detekován ve stále časnějším stadiu a liší
se tak od pokročilejšího karcinomu
prostaty, který byl detekován před
zavedením PSA do klinické praxe.
I když víme, že existuje indolentní
forma KP, mezinárodní multicentrická randomizovaná studie přinesla první nezpochybnitelné skutečně
vědecké důkazy o tom, že jestli je
pacient s nádorem pouze sledovaný,
je progrese do metastatického stadia,
úmrtí na KP, ale i celková úmrtnost
signifikantně vyšší nežli u pacientů
léčených radikálně. Studie Prostate
Cancer Prevention Trial ukázala, že
se s KP můžeme setkat i u pacientů
se zdánlivě laboratorně normální
hodnotou PSA. Přesto celková hodnota PSA není nevýznamná, protože
koreluje s narůstajícím rizikem výskytu KP i jeho agresivitou a může
tento výskyt předpovědět. Kinetika
celkové hodnoty PSA před léčbou,
může předpovědět i pravděpodobnost mortality po léčbě. Celková
hodnota PSA může při sledování
předpovědět pravděpodobnost rizika
výskytu KP v dalším životě. Zavedení screeningových metod pro detekci KP zatím není doporučováno,
ale aktivní přístup k detekci tohoto
onemocnění u informovaného muže
nepochybný smysl má. PSA stále
zůstává nejvýznamnějším markerem v diagnostice i stanovování prognózy léčby KP.
10
Digitální rektální vyšetření prostaty je součástí běžného klinického
fyzikálního vyšetření a mělo by být
prováděno zcela rutinně. Pro vyslovení podezření přítomnosti karcinomu prostaty (KP) ve stadiu stále ještě lokalizovaném na prostatu, a tedy
diagnózu KP v časném stádiu je toto
vyšetření významné zvláště, zejména proto, že pomocí něj detekujeme
často jiné nádory, než-li pomocí stanovení PSA.
Přes svůj význam v běžné klinické praxi (s výjimkou urologa
a chirurga) nebývá prováděno. Důvody tohoto stavu jsou několikeré:
nedostatečná (zejména praktická)
edukace na lékařských fakultách,
nedostatek příležitosti se vyšetření
naučit později v klinické praxi z důvodu neznalosti správné interpretace, nechuť a ostych jak pacienta, ale
bohužel i lékaře.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s tím, jak vyšetření správně provádět, aby bylo pro pacienta
co nejméně nepříjemné a aby se ho
pacient neobával (zejména při potřebě pravidelného opakování vyšetření) a jak ho správně interpretovat.
Při hodnocení vyšetření je třeba
posuzovat: velikost, ohraničenost,
elasticitu, symetričnost, bolestivý
vjem, případnou rezistenci (její velikost a rozsah).
Přednáška bude doplněna praktickou možností vyšetřit různé prostatické nálezy na cirkulujících modelech.
Popis jednotlivých nálezů modelu sloužícího k vyšetření prostaty
1) Prostata normální velikosti,
ohraničená, elastické konzistence,
bez patologické rezistence.
2) Mírně zvětšená prostata s podezřelou indurací v pravém laloku
prostaty ve střední části, která zasahuje laterálně a do oblasti baze prostaty. Rezistence je rozsáhlejší, ale
stále ohraničená a velmi podezřelá
z přítomnosti karcinomu prostaty.
3) Prostata normální velikosti s tuhým uzlíkem ve střední části
pravého laloku prostaty. Možnost
přítomnosti karcinomu prostaty je
suspektní.
4) Symetricky zvětšená, elastická prostata se stále zachovalým
mediálním žlábkem ve střední čáře.
Benigní hyperplazie prostaty.
5) Prostata normální velikosti,
ale asymetrická s větším pravým
lalokem. Povrch je hladký, konzistence elastická, indurace minimální.
Benigní prostatická hyperplazie, ale
je třeba myslet i na možnost přítomnosti karcinomu prostaty.
6) Zvětšená prostata, s indurovanými a nepravidelnými oběma
laloky. Mediální žlábek je zcela vymizelý. Indurace pokračuje vlevo
směrem kraniálně kde není prostata
ohraničená. Velmi podezřelé z pokročilého karcinomu prostaty s infiltrovaným semenným váčkem vlevo.
11
Současné možnosti léčby benigní hyperplazie prostaty
(BPH)
Doc. MUDr. Milan Hora, Ph.D.
Sledování je určeno pro nekomplikovanou BPH, kde symptomy
pacienta příliš neobtěžují a skóre
dotazníku IPSS je < 8. Nemocné
sledujeme jednou ročně, symptomy, IPSS, provádíme uroflowmetrii
(UFM) a sonograficky měříme postmikční reziduum. Doporučujeme
režimová opatření - omezení pití na
noc a před návštěvou veřejných prostranství, omezení alkoholu a kofeinu (obé působí iritativně), trénink
měchýře (při senzorické urgenci),
léčba obstipace.
Farmakologická léčba BPH
je indikovaná u nekomplikované,
symptomatické a obtěžující BPH.
Patří sem hlavně α-sympatolytika
(α-blokátory) - alfuzosin, doxazosin, tamsulozin, terazosin a inhibitory 5-α-reduktázy - finasterid,
dutasterid. Subvezikální obstrukce
má složku dynamickou, danou
patologickými změnami tonu hladké svaloviny prostaty, prostatické
uretry a hrdla močového měchýře.
Hladká svalovina v dané lokalitě
je inervována hlavně sympatickým
vegetativním nervstvem přes alfa1-receptory a α-blokátory redukují
její tonus. Efekt léčby α-blokátory
se dostavuje při uroflowmetrii už za
4 - 8 hodin a u symptomů do 8 týdnů, zlepšení IPSS u 30-40 %, UFM
u 16-25 %. Není ujasněna celková
doba podávání, většina urologů je
podává dlouhodobě. Nedostaví-li
se efekt do 2 měsíců, je nutno léčbu vysadit. Alfa-receptory působí
bohužel i v hladké svalovině cév,
čímž se vysvětluje nejčastější nežádoucí účinek – poklesy krevního
tlaku. Tamsulozin a částečně alfuzosin jsou někdy označovány jako uroselektivní a mají méně nežádoucích
účinků. Subvezikální obstrukce má
12
kromě složky dynamické i složku
statickou danou prostým zvětšením
prostaty. Tu ovlivňují inhibitory 5-α-reduktázy. Enzym 5-α-reduktáza
je intracelulární enzym konvertující
testosteron na dihydrotestosteron
(DHT), který působí v prostatě. Inhibitory 5-α-reduktázy ovlivňují statickou složku BPH redukcí objemu
prostaty. Klinický vrchol účinku se
dostavuje za 6-12 měsíců. Výsledky
léčby jsou následující: zmenšení objemu prostaty o 19 %, zlepšení proudu moče o 22 %, pokles PSA za rok
o 50 %. Pokles PSA je nutno brát
v úvahu při časné detekci karcinomu
prostaty. Finasterid snižuje riziko
následného operačního řešení (studie PLESS) a snižuje též riziko karcinomu prostaty (studie PCPT). Dle
nových studií (SMART-1 a MTOPS)
je doporučována i kombinovaná
léčba obou skupin léků. Kombinovaná léčba je indikována u objemu
prostaty nad 50 (30) ml a PSA > 1,5
ng/ml, přičemž alfa-lytikum lze po
6 měsících vysadit. Ve farmakoterapii se užívají také fytopreparáty,
hlavně extrakty ze seronea repens,
pygeum africanum a dalších rostlin.
Jsou velmi oblíbené, mají minimální nežádoucí účinky. Jejich efekt ale
nebyl prokázán v kvalitních klinických studiích a medicína založená
na důkazech tuto léčbu odmítá.
Současné možnosti léčby benigní hyperplazie prostaty (BPH)
Doc. MUDr. Milan Hora, Ph.D.
či špatně reagující na medikamentózní léčbu. Za standardní chirurgickou léčbu se považuje transuretrální
resekce prostaty (TURP), transvezikální prostatektomie, transuretrální
incize prostaty (TUIP) a transuretrální elektrovaporizace prostaty
(TUEVP). Jako miniinvazivní metodiky jsou k dispozici termální techniky (HIFU, termoterapie - TUMT,
TUNA), laser (HoLAP, HoLEP, ILC,
PVP, VLAP) a ostatní metodiky (balonková dilatace, stenty, chemoablace). Zlatým standardem chirurgické
léčby je TURP, u objemnějších prostat otevřená prostatektomie. Jejich
úlohu ale nyní úspěšně přebírají laserové metodiky - PVP (fotoselektivní vaporizace prostaty) a HoLEP
(enukleace prostaty holmiovým
laserem). U pacientů neschopných
podstoupit operační řešení je nutno
trvale zavést močový katétr.
Chirurgická léčba je indikována absolutně u komplikovaná
BPH (cystolitiáza, retence močová
s paradoxní ischiurií, chronická močová retence se sekundárními refluktujícími megauretery a následnou
renální insuficiencí, recidivující močová infekce, divertikl(-y) močového měchýře, recidivující makroskopická hematurie). Relativní indikací
je symptomatická BPH nereagující
13
Současné možnosti léčby karcinomu prostaty (KP)
Praktická aplikace programu
as. MUDr. Vítězslav Vít
MUDr. Otto Herber a kol.
Problémem řešení KP je rozlišení
karcinomů signifikantních a nesignifikantních.
U nádorů v počátečních stádiích
stojíme před otázkou: koho léčit
a pokud ano, jak léčit: Pečlivé sledování - muži s lokalizovaným, dobře
diferencovaným KP, s expektací života do 10 let, kteří se mohou časem
rozhodnout pro definitivní formu
terapie, muži, kteří nechtějí nebo
nemohou podstoupit rizika spojená
s kurativní léčbou. Radikální prostatektomie (RAPE) – vč.laparoskopické a robotické má největší šanci
na trvalé vyléčení KP. Cílem RAPE
je odstranit prostatu s nádorem a semennýmí váčky, obnovit kontinuitu
močových cest anastomosou mezi
uretrou a močovým měchýřem, při
zachování kontinence a snaze o zachování erektilní funkce. Radioterapie je považována za alternativu
kurativního řešení. Za zlatý standard
je možno považovat metodu zevního
ozáření. Další možností je implantace radioaktivních částic přímo do
nádoru - brachyterapie. Kryoablace
- hluboké ochlazení tkáně prostaty
cirkulujícím argonovým plynem pomocí perkutánně perineálně zavedených sond za transrektální ultrazvukové kontroly. Léčba pokročilého
nádoru: KP je z větší části hormonálně dependentní a proto hlavní
cesta léčebného ovlivnění pokročilého nádoru je androgenní deprivace (AD) Tato léčba má zpočátku
velmi dobrý efekt (regrese prostaty,
zlepšení klinického stavu). KP je heterogenní, proto vedle hormonálně
dependentních buněk jsou přítomny
také buňky hormonálně independentní, které se množí a rostou bez
ohledu na AD a jsou nakonec příčinou smrti pacienta. Hormonální léčba je léčbou výhradně paliativní. KP
14
představuje závažné onemocnění,
se kterým se v klinické praxi může
praktický lékař setkat velmi často.
Nejdůležitějším úkolem je zvýšit
kurabilitu tohoto onemocnění, což
především znamená zvýšit detekci
v časném stádiu.
Diagnostika onemocnění prostaty v ordinaci praktického lékaře je
tradiční součásti náplně jeho každodenní práce. Přesto nejsme spokojeni s diagnostikou resp. s morbiditou
a mortalitou zejména u karcinomu
prostaty. Právě proto vznikla před
několika lety pracovní skupina expertů, kteří zkoncipovali projekt
Časný záchyt karcinomu prostaty
u informovaného muže. Cílem projektu je zvýšit zájem o uvedenou
problematiku všech lékařů ale také
laiků.
Následně vznikly Doporučné postupy pro léčbu onemocnění prostaty,
ve kterých jsou přímočará schémata
diagnostiky, terapie, monitoringu
a managementu praktického lékaře.
Důvody, které vedou autory k tvorbě ucelenému programu jsou:
• třetí nejčastější příčina úmrtí
mužů na zhoubný nádor v ČR
• incidence 15-18%
• včasná detekce a racionální
léčba = jediná šance
• nedostatečný zájem ze strany
MzD, (neexistence státní
podpory)
• zdravotní pojišťovny regulují
výkony a náklady
Odbornou medicínskou odpovědnost z nás nikdo nesejme, a proto
musíme vytvářet tlak na systémové
změny. Než k nim dojde je vhodné
se ve svých praxích zaměřit např. na
tyto body:
• Identifikace „nových“ pacientů
• Kolik pacientů s mikčními obtížemi diagnostikujeme sami?
- Kolik pacientů s urologickou
dg. diagnostikuje přímo urolog?
A z těchto základních informací vyvodit svoje možnosti, které je
schopna ordinace praktického lékaře individuálně ekonomicko – organizačně zvládnout.
• diseminované onemocnění
nejsme dnes schopni vyléčit
Přesto, že se jedná o mezioborový
konsenzus, neobejdeme se bez některých problémů, zejména:
• ne zcela jednotný pohled na
screening PSA
• nedostatečná informovanost
veřejnosti o prospěšnosti
prevence
• nezájem (strach) veřejnosti
o včasnou detekci nádorů
15
Praktická aplikace programu
Praktická aplikace programu
MUDr. Otto Herber a kol.
MUDr. Otto Herber a kol.
Doporučený postup pro léčbu onemocnění prostaty v ordinaci PL
„Informovaný pacient“
Varovné příznaky:
PSA- u muže 40 - 49 let a PSA>2,5 s pozitivní rodinnou anamnézou pro CP
50 - 59 let a PSA >3,5
60 ≤ a PSA >4,0 (při exspektaci života stále alespoň >10-15 let
nebo i když je PSA nižší, ale pokud se za poslední 2 roky se zvýšilo o >1,5
BPH, KP vyžadují přímočarou diagnostiku, terapii a monitoring. BPH vede u většiny můžu
nad 50 let ke značnému zhoršení kvality života.
Incidence KP v ČR se neustále zvyšuje, šance úspěšné terapie spočívá v časné detekci,
obecně má smysl detekovat KP lokalizovaný na prostatu u muže s životní expektací 10-15
let. Takovým přístupem lze snížit mortalitu.
Role informovaného pacienta hraje v celém procesu zásadní roli.
Karcinom prostaty
Soubor vyšetření
Základní: Anamnéza, fyzikální vyšetření včetně vyšetření per rectum, I-PSS, moč - chem.
a sed., krev - PSA, kreatinin
Doplňková vyšetření: USG ledvin a močových cest
PSA < 3,0
Negativní
3,0 < PSA < 10, 0
PSA > 10,0
Pozitivní
Kontrolní vyšetření cca
za dva roky
Doplnit fPSA
Vyšetření urologem
fPSA/PSA > 0,25
Negativní
0,14 < fPSA/PSA < 0,25
fPSA/PSA < 0,14
Pozitivní
PSA
BPH
Karcinom prostaty
I-PSS≤7 mírné příznaky
I-PSS≥8 ale příznaky
pacienta neobtěžují
Prostatitida
I-PSS≤7 mírné příznaky
I-PSS≥8 ale příznaky
pacienta neobtěžují
WW:
• minimálně 1 krát ročně
IPSS
• edukace
• psych. zklidnění
• poradenství
I-PSS≤7 mírné příznaky
I-PSS≥8 ale příznaky
pacienta neobtěžují
Odeslat k urologovi
neinvazivní
invazivní
Kontrolní vyšetření cca
za 6 měsíců
viz níže
16
Farmakoterapie
viz níže
17
Praktická aplikace programu
Životopisy
MUDr. Otto Herber a kol.
MUDr. Otto Herber
Narozen 1956, studium na LF UK v Praze ukončil v roce 1982. Ve svém původním profesním zařazení praktického lékaře pracuje dosud. V postgraduálním studiu prodělal kurzy rehabilitace a fysiatrie,
geriatrie, dále intenzivní medicíny (mj. také v Heidelbergu). Absolvoval řadu kurzů managementu
řízení zdravotnictví. Má dvě atestace ze všeobecného lékařství.
Prostatitida
Pánevní bolesti, nejčastěji mezi 18- 50 lety. Etiopatogenetická rozmanitost.
Mezioborová problematika.
Koordinátor PL, léčbu určuje zejména urolog
Základní dif. Dg.
záněty venerické
záněty nevenerické infekční
záněty nevenerické neinfekční
V letech 1994 – 2002 byl předsedou Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a nyní je místopředsedou této
odborné společnosti. Od roku 1994 je členem presidia ČLS JEP. Obor všeobecného lékařství zastupoval řadu let
jako člen Vědecké rady MZ ČR a ČLK .
Podílí se na projektech PHARE a WHO aplikovaných v ČR. Je členem redakční rady odborného časopisu
Postgraduální medicína. Ve spolupráci s nakladatelstvím Galén je recenzentem řady odborných publikací pro
všeobecné lékařství. Je spoluautorem odborných sdělení o depistáži kolorektálního karcinomu v ČR.Této problematice se věnuje i jako člen Rady pro depistáž CRCA při Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Je
iniciátorem uceleného sledování aplikace vybraných statinů v primární péči. Obě poslední aktivty prezentoval na
konferenci WONCA, je členem výboru projektu Časný záchyt karcinomu prostaty u informovaného muže, který
probíhá ve spolupráci s ČLS JEP.V současné době je předsedou správní rady Nadačního fondu Praktik. Zároveň
pracuje jako odborný asistent v Ústavu všeobecného lékařství na 1. LF UK v Praze.
Doc. MUDr. Milan Hora, Ph.D.
specializovaná péče dle dif. Dg.
2000
2002
PL
Koordinátor diagnostického procesu
se narodil 13.3.1967 v Plzni.
Promoval v roce 1991 na LF UK Plzeň - obor všeobecné lékařství, dále:
1994
specializace v oboru urologie prvního stupně IPVZ Praha
1998
specializace v oboru urologie druhého stupně IPVZ Praha
ukončen doktorský studijní program na LF UK Plzeň (Ph.D.)
jmenován docentem urologie na LF UK v Plzni
Odborná praxe
1991 - 2002
Urologická klinika LF UK a FN Plzeň - sekundární lékař
1999
Urologická klinika 1.LF UK a VFN Praha a IPVZ – sekundární lékař
2002 - dodnes Urologická klinika LF UK a FN Plzeň - přednosta
Členství v odborných společnostech
Česká lékařské společnost J. E. Purkyně, Česká urologická společnost, Česká sexuologická společnost, Česká
onkologická společnost, European Association of Urology (EAU).
Zahraniční pobyty a stáže
Moskva, SSSR - II.moskevský medicínský institut (7/1989), Dept. of Urology, University Hospital of Wales,
Cardiff, GB (11/1996), Mainz, Německo, Urologická klinika Univerzity J. Gutenberga (9/2001), Institut Mutualiste Montsouris, Paříž, Francie (12/2002), The Cleveland Clinic Foundation, Glickman Urological Institute,
Cleveland, Ohio, USA (4/2004), Urolo-gische Klinik, Allgemeines Krankenhaus Wien, Rakousko 11/2004).
Absolvoval dále celou řadu kratších odborných akcí doma i v zahraničí.
Publikace
Jedna videomonografie, 1 učební text, 20 kapitol v knihách, 95 odborných článků (z toho 17 v zahraniční včetně článků s IF), 82 abstrakt, 207 přednášek doma i v zahraničí.
18
19
Životopisy
Životopisy
doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D.
Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.
Narozen 11.7.1943 v Plzni, promoval v roce 1967 na Lékařské fakultě UK v Plzni
1967 - 1968 sekundární lékař interní kliniky FN Plzeň,
1968 - 1972 vědecký pracovník interní kliniky
1972 atestace z vnitřního lékařství I.stupně
1972 - 1986 odborný asistent II interní kliniky
1976 atestace z vnitřního lékařství II. stupně
1983 obhajoba kandidátské disertační práce v oboru vnitřní lékařství na
Lékařské fakultě hygienické UK v Praze - „ Význam stanovení plazmatické
reninové aktivity u některých sekundárních hypertenzí”.
1986 - 1994 docent II. interní kliniky - docentská habilitační práce „ Význam imunochemického
stanovení vybraných markérů v medicíně”
1990 – dosud člen vědecké rady LF UK v Plzni
1994 - dosud profesor II interní kliniky
1994 – dosud vedoucí Laboratoře pro klinické využití imunoanalýzy Univerzita Karlova
v Praze - Lékařské fakulta Plzeň
1996 až 2001 přednosta II. interní kliniky LF UK Plzeň
1996- dosud vedoucí úseku imunoanalytických metod oddělení nukleární medicíny FN
1997 až dosud předseda oborové komise PGS – vnitřní nemoci
2000 – dosud náměstek ředitelky FN Plzeň pro vědu a výzkum
Členství v mezinárodních lékařských společnostech:
European group tumor marker – vybrán a zvolen za člena 2001 ( člen sekce gastrointestinální, urologické a
kontroly kvality), Society for Oncodevelopmental Biology and Medicine (USA), Clinical Ligand Assay Society (USA), International Society for Bioluminescence and Chemiluminescence (USA), Senologic International
Society ( Řecko), European Association of Nuclear Medicine, American Chemical Chemistry Society, International Association of Surgeons and Gastroenterologists, International School of Surgical Oncology – vyučující.
Členství v českých lékařských společnostech:
Česká internistická společnost, Česká endokrinologická společnost – Česká společnost nukleární medicíny
- člen výboru, Česká společnost klinické biochemie, Česká společnost pro choroby pojivé tkáně a kostí, Česká
společnost pro imunologii a mikrobiologii.
Profesor Ondřej Topolčan absolvoval studijní pobyty v USA, SRN a SSSR.
Publikační činnost:
Publikoval jako autor nebo spoluautor celkem 275 vědeckých prací (5 monografií a 8 kapitol v monografiích,
58 publikací s IF, Saentific Citation Index 74), šéfredaktor časopisu Biomarkers and Enviroment, člen redakční rady časopisu Journal of Tumor Marker Oncology a časopisu Clinica chimica Acta.
Přednášková činnost:
22 přednášek v zahraničí jako invited speaker, 80 přednášek nebo posterů na zahraničních sjezdech, 20 přednášek na celostátních konferencích jako invited speaker, 340 přednášek na celostátních odborných sjezdech. 5x
předsedou organizačního výboru celostátní imunoanalytické konference, Člen organizačního výboru EUROTOX, Praha 1993, Člen organizačních výborů řady konferencí pořádaných Lékařskou fakultou Plzeň, Předseda
organizačního výboru Central European Conference on Human Tumor Markers (CEHTUMA).
20
1969 – 1974
1974 – 1975
1982 – 1985
1997 – 2001
2004 – 2005
Přírodovědecká fakulta UJEP v Brně – biochemie
Rigorózum z biochemie, PřF UJEP v Brně – RNDr
Průprava a atestace pro výkon práce ve zdravotnictví
PGDS Farmakologie LF UP Olomouc, ukončeno 12.6. 2001 vědecký titul Ph.D.
Habilitace v oboru klinická biochemie, 1.LF UK v Praze, 1.6.2005 jmenování
docentem UK
Praxe:
1974 – 1976 Asistent na Katedře biochemie PřF UJEP Brno
1976 –
Imunoanalytická laboratoř Kliniky nukleární medicíny, FNsP Ostrava
1997 –
Vedoucí Imunoanalytické laboratoře KNM FNsP Ostrava
Profesionální aktivity:
Imunoanalytické metody stanovení biologicky významných látek (hormony, léky, tumorové markery).
Řízení jakosti imunoanalytických metod.
Spoluúčast při založení a fungování Referenční laboratoře pro radiosaturační analýzu MZ ČR.
Konsolidace laboratorních oboru FNsP Ostrava
Profesionální členství :
Člen výboru Sekce imunoanalytických metod při ČSNM ČLS JEP
Člen Prezidia Komory vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve zdravotnictví KVVOPZ
Člen výboru sekce TDM Farmakologické společnosti ČLS (1994-2004)
Kongresy s aktivní účastí:
Celostátní Pracovní dny imunoanalýzy od roku 1978
Světový kongres Klinické chemie IFCC v Londýně 1996
6. světový kongres o TDM Cairns, Australie 1999
Světový kongres klinické chemie IFCC Florencie 1999
Světový kongres klinické chemie IFCC Orlando, USA 2005
Publikace:
Řada publikací v oblasti imunoanalytických metod stanovení léků, hormonů a nádorových markerů (přes 60
citací původních prací, 60 přednášek a sděleni na celostátních a mezinárodních akcích).
MUDr. Vítězslav Vít
Datum narození: 13. dubna 1958
Národnost:
česká
Stav:
ženatý, 2 děti
Adresa pracoviště:
Urologická klinika, FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno
LF MU, Komenského náměstí 2, 602 00 Brno
Kvalifikace:
LF MU Brno
Atestace z Urologie
Atestace z Klinické onkologie
1985
1989
2003
21
Životopisy
Pracovní zařazení:
samostatně pracující lékař, vedoucí oddělení UK FN Brno
vedoucí onkologické poradny UK FN Brno
odborný asistent LF MU Brno
člen České urologické společnosti
člen České onkologické společnosti
Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.
narozen 15. srpna 1955 v Brně.
V letech 1974 – 1980 absolvoval Lékařskou fakultu UJEP.
Od roku 1980 pracoval na urologické klinice FNsP Pekařská 53 nejprve jako sekundární lékař,
od roku 1987 jako samostatně pracující lékař a od roku 1988 jako odborný asistent. Specializační
zkoušku z urologie I. stupně složil v roce 1984, II. stupně v roce 1987. Do funkce přednosty Urologické kliniky
LF MU byl po konkurzním řízení ustaven od l.2. 1991 nejprve ve FNsP Pekařská 53, po delimitaci pracoviště
do FN Brno je ve stejné funkci (potvrzen v několika konkurzních řízeních) i v této fakultní nemocnici doposud.
V roce 1995 byl habilitován docentem pro obor urologie a v roce 2000 získal titul Kandidáta lékařských věd
oboru chirurgie. V roce 2003 byl prezidentem ČR jmenován profesorem urologie.
Absolvoval 10 odborných stáží a vzdělávacích pobytů v USA.
Publikoval více než 200 prací in extenso, přednesl více než 350 přednášek na odborných fórech, jeho práce jsou
citovány více než v 60 zahraničních i domácích pracích dle SCI. Předsedal odborným sekcím na mnoha kongresech a odborných setkáních doma, ale i v zahraničí (New York, Cleveland, Montreal, Sao Paolo, Bangkok,
Bombaj, Janov, Amsterodam, Rhodos..)
V roce 1991 (a poté v následujících volbách opakovaně) byl zvolen členem výboru České urologické společnosti, kterým je dodnes (v období 1991 – 2002 jako místopředseda ČUS ČLS JEP, v období 2002 – 2005 jako
pokladník ČUS ČLS JEP, od roku 2005 jako předseda Revizní komise ČUS ČLS JEP). Od roku 1998 je členem
katedry urologie IPVZ, Praha a členem a předsedou zkušební komise specializačních zkoušek oboru urologie.
V letech 1996 - 2001 členem UroOncology Group European Association of Urology a spoluautor evropských
Guidelines on Prostatic Cancer.
Od roku 2000 byl jmenován soudním znalcem. Je členem zkušební komise pro SZK předmětu chirurgie a členem oborové rady chirurgie při LF MU.
Je členem redakční rady časopisu Česká urologie, Současná klinická praxe a ediční rady časopisu Urologie pro
praxi a šéfredaktorem časopisu Urologické listy.
Členství v odborných společnostech:
Česká urologická společnost, Česká onkologická společnost, Česká urogynekologická společnost, European
Association of Urology, American Urological Association, Societe Internationale d ´Urologie, World Endourological Society.
22
MUDr. Otto Herber
Doc. MUDr. Milan Hora, PhD.
MUDr. Otakar Maňas
Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.
Doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D.
Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.
as. MUDr. Vítězslav Vít
Sborník abstrakt přednášek
Časný záchyt karcinomu prostaty u informovaného muže.
Diagnostika a léčba benigní hyperplazie prostaty.
Vydavatelství společností JS Partner s.r.o. JS Press
I. vydání, rok 2006, 24 stran
Tiskárna společnosti JS Partner s.r.o. JS Print
ISBN 80-87036-01-8