Ekonomie 1 2. Tržní mechanismus

Ekonomie 1
RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.
pracovna 5.052
tel. 585 63 4027
e-mail: [email protected]
web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace)
2. Tržní mechanismus
Základem dobrého porozumění fungování soudobé ekonomiky je pochopení toho, co je to trh,
jak se na něm utvářejí ceny a jakou úlohu přitom sehrávají dvě základní ekonomické
kategorie – poptávka a nabídka.
Trh = střetávání těch, co chtějí něco koupit, s těmi, kteří to prodávají. Exaktněji:
jakýkoliv systém koupě a prodeje zboží, služeb nebo výrobních faktorů (VF).
Každá lidská společnost musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

Co produkovat a v jakém množství? (nejen výrobky ale i služby)

Jakým způsobem to produkovat? (Jaké VF zapojit do výroby, technologie, …)

Pro koho to produkovat? (Kdo získá vyrobený statek, kolik toho získá,…)
Podle odpovědi na tyto otázky rozlišujeme několik typů ekonomik:

zvyková ekonomika – společnost se rozhoduje podle zvyků a tradic, historický
přístup, dnes např. domorodé kmeny,

centrálně řízená ekonomika – odpovědi jsou určovány nějakou centrální institucí,
typicky socialistické hospodářství, ale např. i válečná ekonomika tak funguje, u nás
v období totality, svět: Severní Korea, země ve válce,

tržní ekonomika – o všem rozhoduje tržní mechanismus (viz dále), nikdo do něj
nezasahuje, v historii se ukázalo, že čistý tržní mechanismus selhává, často je
rozdělení důchodů mezi domácnosti pro společnost eticky nepřijatelné =>

smíšená ekonomika – převážná většina dnešních ekonomik, převažuje tržní princip,
ale jsou zde v menší či větší míře aplikovány zásahy státu.
Základní schéma tržního mechanismu:
Domácnosti vstupují na trhy výrobků a služeb s cílem nakoupit výrobky a služby, které
uspokojí jejich potřeby -> musí za ně zaplatit -> zdroje získají tím, že na trzích výrobních
faktorů nabízí služby těch, které vlastní – práce, půdu, kapitál -> VF jsou zase nezbytné pro
firmy k tomu, aby mohly vyprodukovat požadované výrobky a služby.
O tom, co se bude vyrábět, rozhodují domácnosti (spotřebitelé) tím, co nakupují. Firmy
rozhodují o tom, jaké VF a technologie použijí k výrobě poptávaných statků.
1
Uvedené schéma je značně zjednodušené, není uvažován státní sektor, v reálu firmy
obchodují s VF i mezi sebou, není uvažován finanční trh, …
Důchody = příjmy domácností z prodeje VF.
Tyto vzájemné vztahy koordinuje cena, za kterou jsou dané komodity prodávány.
Co určuje cenu? Na tuto otázku ekonomové (i filozofové) dlouho nemohli najít odpověď.
Uspěl až v 19. století A. Marshall – cena závisí jak na výrobních nákladech, tak na
hodnotě, kterou statkům připisují uživatelé.
Tento vztah lze popsat pomocí analýzy poptávky a nabídky.
2.1 Poptávka
Poptávka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a
jsou schopni za tyto ceny koupit v určitém časovém období.
Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného
množství) nebo pomocí poptávkové křivky.
D … poptávková křivka (z angl. demand), P … cena (z angl. price), Q … poptávané
množství (z angl. quantity)
!!! Důležité je uvědomit si, že cena P je nezávislá proměnná (tu volíme) a poptávané
množství závisí na zvolené ceně !!! (Obrázek je tedy převrácený oproti klasickému
2
matematickému grafu, kde nezávislou proměnnou zakreslujeme na vodorovnou osu. Je tomu
tak z historických důvodů, zavedl to takhle A. Marshall).
Poptávané množství = množství, které spotřebitelé zamýšlejí koupit při dané ceně v určitém
časovém období.
Zákon poptávky = za jinak neměnných okolností (ceteris paribus), s růstem ceny se bude
poptávané množství snižovat a naopak.
Zákon poptávky neplatí pro všechny produkty – lze pozorovat tzv. Giffenovy statky (zákon
poptávky u nich obvykle neplatí na určitém cenovém intervalu).
Pokud se v praxi u určitého statku i přes nárůst jeho ceny zvýší poptávané množství, není to
obvykle proto, že jde o Giffenův statek, ale proto, že dochází k porušení předpokladu ceteris
paribus (za jinak neměnných okolností). Cena totiž není jediným faktorem ovlivňujícím
poptávané množství. Dalšími faktory ovlivňující poptávkové množství jsou:

cena příbuzných produktů,

důchody spotřebitelů (a jejich rozdělení),

vkus a preference spotřebitelů,

počet a věk kupujících,

očekávání dalšího vývoje,

aj.
Faktory ovlivňující poptávkové množství:
Rozlišujeme: změna poptávky (změna křivky při stejné ceně) x změna poptávaného
množství (změna ceny, posun po křivce).
pokles poptávky
nárůst poptávky
Cena příbuzných produktů:

substituty = produkty, kterými může být náš produkt nahrazen (např. víno vs. pivo):
o růst ceny substitutů => růst poptávky
o pokles ceny substitutů => pokles poptávky
3

komplementy = produkty, které se spotřebovávají společně s naším produktem (např.
víno a tyčinky):
o růst ceny komplementů => pokles poptávky
o pokles ceny komplementů => růst poptávky.
Důchody spotřebitelů (příjmy těch, kteří jsou na straně poptávky):

normální zboží – při zvýšení důchodu vzroste poptávka po tomto zboží a naopak,

inferiorní zboží – při zvýšení důchodu klesne poptávka po tomto a naopak (např.
ojetá auta, oděvy v secondhandu, atp.)
Vkus a preference spotřebitelů - závisí na módnosti daného produktu, lze to hodně ovlivnit
marketingem a reklamou.
Počet a věk kupujících:

čím větší je velikost trhu, tím více zboží je poptáváno (např. otevření ekonomiky počet kupujících zvýšíme, když třeba začneme vyvážet do zahraničí),

změna věkové struktury obyvatelstva - poptávka po kojeneckém zboží, pečovatelské
služby.
Očekávání spotřebitelů:

očekávání ohledně budoucí ceny na trhu, dostupnosti výrobku, změna kvality
ovlivňuje poptávku v současnosti, ohlášení uvedení nového typu na trh, atp.

např. při předpovědi neúrody se zvedne nákup mouky (předzásobení se).
Další faktory ovlivňující poptávku:

počasí (koupaliště),

vládní nařízení (povinné cyklistické helmy).
2.2 Nabídka
Nabídka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité
časové období.
Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného
množství) nebo pomocí nabídkové křivky.
S … nabídková křivka (z angl. supply),
4
Nabízené množství = množství, které výrobci plánují prodat v daném časovém období při
dané ceně.
Zákon nabídky: za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny roste nabízené
množství.
Zákon nabídky platí proto, že výrobci nejdříve spotřebovávají nejlépe dostupné (a tedy
nejlevnější) výrobní faktory a až potom ty dražší. -> Tato skutečnost způsobuje též konkávní
tvar dané křivky (např.: jak roste cena, tak výrobci mohou zapojovat dražší výrobní faktory).
Analogicky jako u poptávky rozlišujeme: změna nabídky (= změna tvaru či polohy celé
křivky S) x změna nabízeného množství (posun po křivce způsobený změnou ceny).
pokles nabídky
nárůst nabídky
Faktory ovlivňující změnu nabídky:
Cena výrobních faktorů použitých k výrobě – nejvýznamnější faktor, růst ceny VF vede
k poklesu nabídky a naopak (růst mezd, růst cen surovin, zdražení energie).
Technologický pokrok – nové technologie vedou ke snížení nákladů na výrobu nebo
k jejímu zrychlení a to vede ke zvýšení nabídky (lepší stroje, kvalifikovanější pracovníci,…).
Počet prodávajících – zvýší-li se počet výrobců, tak vzroste nabídka a naopak (např. při
povolení importu vzroste počet prodávajících).
Ceny jiných produktů:

výrobní substituty = výrobky, jež mohou být vyrobeny na stejném zařízení nebo
stejnou technologií (např. bílé x červené víno, člověk s dobrou angličtinou může být
buď učitel, nebo překladatel,…):
o s rostoucí cenou substitutů klesne nabídka (např. když vzroste cena
červeného vína, tak místo bílého budou vinařství radši produkovat to červené)
a naopak,

výrobní komplementy = dva nebo více produktů vznikajících zároveň (např. železo a
struska, máslo a podmáslí):
o s rostoucí cenou komplementů vzroste nabídka a naopak.
5
Další faktory: počasí, vládní nařízení (např. omezení výrobních faktorů, které poškozují
životní prostředí, uzavření ekonomiky),…
2.3 Determinace tržní ceny
Předpokladem je dokonalá konkurence, tj. trh je charakterizován velkým počtem
prodávajících a nakupujících a žádná firma ani spotřebitel nejsou dostatečně silní na to, aby
ovlivnili tržní cenu.
Rovnovážná cena = cena, při které je poptávané množství rovno nabízenému množství.
Když je na trhu větší cena P´ než rovnovážná PE, tak mluvíme o převisu nabídky. Zboží je
nadbytek, hromadí se na skladech, tak jej výrobci začnou zlevňovat - P -> PE => nárůst
poptávaného množství.
Když je na trhu menší cena P´´ než rovnovážná, tak mluvíme o převisu poptávky. Produktu
je nedostatek, lidé jsou ochotni zaplatit více - P -> PE => roste nabízené množství.
Projevy nedokonalé konkurence:

regulace nájemného (ze sociálních důvodů) způsobuje trvalý převis poptávky a s tím
související neefektivní chování zúčastněných (lidé nejsou nuceni např. po odchodu
dětí odstěhovat se do menšího bytu, majitelé nejsou nuceni byt pronajímat a mohou jej
nechat ležet ladem,…),

minimální mzda - způsobuje převis nabídky na trhu práce,


udělování koncesí – např. taxislužba,
aj.
6
Změny rovnováhy při změnách poptávky a nabídky:
Původní stav (PE,QE) -> z nějakého důvodu vzroste poptávka -> ve velmi krátkém období je
nabídka konstantní (prodejci nejsou schopni tak rychle reagovat na poptávku), cena vzroste na
P´ a QE se nemění -> v krátkém období výrobci zapojí nevyužité VF, zvedne se nabízené
množství a dostaneme se na (PE´,QE´) -> v dlouhém období budou vynalezeny nové
technologie a posune se nabídka na (PE´´,QE´´) -> růst ekonomiky.
2.4 Elasticita poptávky (pružnost)
Elasticita poptávky měří reakci poptávaného množství na změny veličin souvisejících
s poptávkou - cena, důchody spotřebitelů, ceny příbuzných produktů (substituty a
komplementy).
Rozlišujeme cenovou, důchodovou a křížovou elasticitu.
Cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství k procentuální
změně ceny.
ED =
Praktický výpočet:
kde
…původní cena
…nová cena
…poptávané množství při ceně
…poptávané množství při ceně
Změny uvažujeme v procentech (ne v korunách), protože nám to pak umožňuje porovnávat
elasticitu různých produktů (např. změna ceny o 1 Kč u rohlíku a u automobilu je diametrální
rozdíl a nelze to srovnávat, 1% změnu už srovnat lze).
7
Pokud se nejedná o Giffenův statek, tak ze zákona poptávky je cenová elasticita vždy
záporná (když vzroste cena, tak klesne poptávané množství). Proto se dále zkoumá vždy
absolutní hodnota z elasticity.
Rozlišujeme případy:
|ED|>1
cenově elastická poptávka – kupující reagují pružně na změnu ceny
(
>
)
|ED|=1
jednotková elasticita - procentní změna Qx = procentní změna Px
|ED|<1
cenově neelastická poptávka – kupující reagují málo na změnu ceny
(
<
).
Cenově elastická poptávka – drahé věci, které nejsou nezbytné, nebo věci, které mají
dostatek substitutů (např. mobilní operátor, pomeranč).
Neelastická poptávka – základní potřebné a levné věci nezatěžující rozpočet (sůl, párátka) a
zboží, které nemá žádné substituty.
Zboží s krátkodobou elasticitou – např. cukrovinky.
Zboží s dlouhodobou elasticitou – např. spotřeba (poptávka) benzínu (když je to chvíli drahé
tak se moc neomezujeme, ale když už je to dlouho, tak se omezujeme a jezdíme MHD).
Cenová elasticita a celkový příjem:
Celkový příjem TR (z angl. total revenue): TR = Q·P

producent chce, aby celkový příjem byl maximální,

když ale zvýší Q, tak klesne P a naopak,

zajímá nás tedy, jak na to zareaguje TR – na to nám dá odpověď cenová elasticita:
|ED| > 1 -> když P klesá, tak TR roste; když P roste, tak TR klesá,
|ED| = 1 -> TR bude konstantní,
|ED| < 1 -> když P roste, tak TR roste a naopak.
Důchodová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství, ke které dojde
změnou důchodů spotřebitelů o 1 %.
EB =
B … rozpočet spotřebitelů (z angl. budget).
EB udává míru reakce poptávaného množství na změnu důchodů spotřebitelů. EB může být
kladný i záporný (nedáváme jej tedy do absolutní hodnoty).
8
Rozlišujeme tři případy:

EB > 0 - normální zboží (s růstem důchodu roste poptávané množství),
o 0 < EB < 1 - nezbytně nutné zboží (např. základní potraviny), hovoříme
o důchodově neelastické poptávce,
o EB > 1 - luxusní zboží, hovoříme o důchodově elastické poptávce,

EB < 0 - inferiorní zboží – s růstem důchodu poptávané množství klesá.
Hodnotu EB hodně ovlivňují aktuální úroveň důchodů a uvažovaná velikost změny důchodů.
Křížová cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství po
výrobku X, ke které dojde změnou ceny výrobku Y o 1 %.
EXY =
EXY vyjadřuje, jak poptávané množství výrobku X reaguje na změnu ceny výrobku Y.
Výsledek může být kladný, nulový nebo záporný:

X,Y substituty => EXY > 0,

X,Y komplementy => EXY < 0,

výsledek roven nule znamená, že změna ceny výrobku X nijak neovlivňuje poptávku
po výrobku Y (nejsou to příbuzné produkty).
9