Systemická rodinná terapie - poznámky - Prev

Narativní rodinná terapie
„to narrate“ – vyprávět
Od
konce 80. let 20.st.
Východiska:
sociální konstrukcionismus (člověk jako
tvůrce významů), M. Foucault , G. Bateson
Zakladatelé:
M. White a D. Epston: Narrative Means to
Therapeutic Ends.
Více
různých směrů
Narativní rodinná terapie
Zdroje
BATESON:
- Efekt sněhové koule: proces, ve kterém se odchylka rozšiřuje a
zvětšuje kvůli vzájemné zpětné vazbě a končí tím, že se stává
problémem.
- Jakékoliv hledání příčiny problému se stává částí etiologie, protože
vede k začarovanému kruhu pocitů viny a neúspěchu.
FOUCAULT:
- vědění = moc = potlačení
- „pravdy“ přijímané společností mají moc nad našimi životy – příběh,
který obsahuje problém, se stává mocným díky své „objektivní
hodnotě pravdy“ – tím je potlačující
EPSTON + WHITE:
- Dominantní příběh v rodině
- terapeut pomáhá oslabit důsledky vědění = moc = potlačení tím, že
se vzdá postavení odborníka, přijme roli „spoluautora“
Narativní rodinná terapie
Zdroje
„životní zkušenost je daleko bohatší než vyprávění. Narativní struktury
pořádají zkušenost a dávají jí význam, ale vždy se najdou pocity a
prožitky, které jsou mimo dosah dominantního příběhu“
(Ed. Brunner)
Průběh terapie: přechod od dominantního (problémového) příběhu v
alternativní žádoucí příběh
Ale neztrácet vědomí objektivní skutečnosti
Narativní rodinná terapie
www.dulwichcentre.com.au
www.prevcentrum.cz
Narativní rodinná terapie
EXTERNALIZACE
proti patologizujícímu negativnímu značkování, kdy
je problém slučován s osobností klienta („člověk, který
má problém, je sám problémem“)

problém je externalizován z osoby, ale není
projikován do nikoho jiného – ostatní z klientova okolí
nejsou nuceni k sebeobraně a méně reagují obviňováním
apod.

po externalizaci následuje internalizace nových
vzorců chování a uvažování

Narativní rodinná terapie
EXTERNALIZACE – kroky externalizačního rozhovoru

navázat kontakt s dítětem, jeho sourozenci a rodiči
externalizace problému, popis problému jako
fenoménu vně dítěte

Zlý Skřítek, Příšera, Záchvaty vzteku, Odmítání jídla apod.
 zkoumání, jaký vliv má problém na dítě a jeho
jak dítě omezuje v běžných činnostech, ve vztazích s druhými
rodinu
zkoumání, jaký vliv má dítě a rodina na „život“
problému, hledání míst pozitivní deviace

situace, kdy ho problém mále pokořil, ale dítě našlo nakonec sílu a překonalo
ho
Narativní rodinná terapie
EXTERNALIZACE – kroky externalizačního rozhovoru

vyzvat dítě, aby si vybralo buď zápas za svobodu,
nebo život oběti problému

intervence podporující zápas dítěte a rodiny proti
problému
Způsob zaznamenávání vítězství / neúspěchů nad problémem, terapeutické
dopisy po sezení
 zveřejnění a oslava úspěchů dítěte
Diplom, dort, společná káva apod.
 nový status dítěte jako konzultanta pro ostatní děti
Narativní rodinná terapie
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY:

Dítě musí být dostatečně staré (min. 4 roky)

Dítě nesmí být postiženo intelektově, psychotické
apod.

Dítě nesmí být po silném psychotraumatu (např.
ztráta rodičů nebo jiných blízkých apod.)

Nesmí se jednat o případ týrání / zneužívání nebo o
rozvrácenou rodinu

Rodiče jsou ochotni / schopni spolupracovat
Narativní rodinná terapie
PSANÍ DOPISŮ

Ideální napsat dopis krátce po ukončení sezení

Vycházíme z důležitých momentů při sezení - shrnutí

Zdůraznění okamžiků, kdy se dítě problému
postavilo – ocenění (upevnit aktuální pokrok dítěte)

Shrnutí toho, na čem jsme se společně dohodli

Poselství – co mi připadá ze sezení nejvíce
povzbuzující
Jazyk podporující představivost dítěte.
Jazyk odpovídající věku dítěte, resp. formulace pro věk nepatrně
vyšší
Narativní rodinná terapie
Torben Marner: Letters to Children in Family Therapy
Narativní rodinná terapie
Torben Marner: Letters to Children in Family Therapy