Sylaby předmětů - Katedra obecné lingvistiky

Komentáře

Transkript

Sylaby předmětů - Katedra obecné lingvistiky
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Sylaby předmětů
Katedra obecné lingvistiky FF UP Olomouc
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Ajvaz, Borges, Calvino. Reflexe sémiotických teorií v literatuře
Cíle předmětu (anotace):
Seminář si na základě kritické četby próz Michala Ajvaze, Jorge L. Borgese a Itala Calvina klade za cíl
formulovat základní otázky a odpovědi sémiotiky. Na jedné straně se pokouší účastníkům představit
trojici (resp. čtveřici) spisovatelů s ohledem na specifičnost jejich způsobů vyprávění (jaké jsou základní
narativní postupy, jakým způsobem text konstruuje prostor, jak pracuje s časem, jakou roli ve
vyprávění hraje vypravěč, jaká je základní motivická výstavba daných textů atp.). Na tomto základě se
ale jako jistý experiment všechna tato zjištění pokouší interpretovat sémiotickou optikou, tj. jako svého
druhu teorie, které by měly podávat řešení stejných problémů, které za svůj předmět zájmu považuje
moderní sémiotika, zejména těch spojených se vznikem, existencí, zánikem a uspořádaností znaku.
Cílem semináře není předložit ucelenou sémiotickou teorii, její dějiny, ani jednoznačně vztahovat
motivy ke koncepcím diskutovaným v odborné literatuře, účastník semináře by po jeho absolvování
měl být nicméně schopen v základních rysech charakterizovat nauku znacích, sémiotiku, jako jasně
vymezený úhel pohledu na problémy významu a interpretace.
Požadavky na studenta:
1. pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence)
2. četba veškeré zadané literatury
3. vypracování a přednesení referátu
Obsah:
1. Jak číst?
Základní uvedení do problémů sémiotiky a teorie významu, jaké typy otázek si sémiotika pokládá a jaké
typy odpovědí je možné v textech Ajvaze, Borgese a Calvina hledat
2. Italo Calvino: Kosmické grotesky
Definice znaku, vznik znaku/významu, neutralita (vědeckého) popisu
3. Jorge L. Borges: Zahrada, v které se cestičky rozvětvují
Ontologie znaku, vztah znaků a subjektu, poznání jako konstrukce pravidel
4. Italo Calvino: Neviditelná města
Kartografie významu, metafora města a mapy, jedinečnost a kategorie
5. Jorge L. Borges: Artefakty
Problémy paměti, arbitrárnosti a motivovanosti, znak jako kategorie
6. Calvino, Italo: Hrad zkřížených osudů
Kombinace a karetní hra jako metafora struktury a vyprávění
7. Ajvaz, Michal: Zlatý věk
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Město a problém pravidel (hry), ukončenost (textu a interpretace)
8. Italo Calvino: Nesnadné lásky
Sémiotické problémy interpretace a komunikace, znak a realita
9. Michal Ajvaz: Cesta na jih (Brno: Druhé město 2008.)
Motivace významu a uspořádanosti struktury, kompozionalita
10. Italo Calvino: Když jedné zimní noci cestující
Metasémióza, metafora čtení, problémy kódu, falzum
11. Michal Ajvaz: Prázdné ulice
Sémiotické problémy interpretace, problémy správné interpretace, struktura(lismus) a umění
12. Adolfo Bioy Casares: Morelův vynález
Znak a skutečnost, konec sémiózy/znaku?
Literatura:
Doporučená: FISHBURN, E. & HUGHES, P. (1990). A Dictionary of Borges. London.
Doporučená: BORGES, J. L., & MACHOVÁ, M. (2005). Ars poetica. Praha: Mladá fronta.
Doporučená: BLOCK DE BEHAR, L. (2003). Borges. The Passion of and Endless Quatation. Albany.
Doporučená: AJVAZ, Michal. (2008). Cesta na jih. Brno.
Doporučená: MARKEY, C. (1999). Italo Calvino. A Journey toward Postmodernism. Gainsville.
Doporučená: CALVINO, I., Pelán, J., & Pelán, J. (1998). Když jedné zimní noci cestující. Praha: Mladá
fronta.
Doporučená: CALVINO, I., & RIPELLINO-HLOCHOVÁ, E. (1968). Kosmické grotesky. Praha:
Československý spisovatel.
Doporučená: BIOY CASARES, A., KOKOLIA, V., & VRHEL, F. (1988). Morelův vynález. Praha: Odeon.
Doporučená: CALVINO, I. (1978). Nesnadné lásky. Praha.
Doporučená: CALVINO, I., Hořký, V., & Sivko, P. (1986). Neviditelná města. Praha: Odeon.
Doporučená: AJVAZ, M. (2004). Prázdné ulice. Brno: Nakladatelství Petrov.
Doporučená: AJVAZ, M. (2006). Příběh znaků a prázdna. Brno: Druhé město.
Doporučená: CÍSAŘ, K., & KOŤÁTKO, P. (2004). Text a dílo: případ Menard. Praha: Filosofia.
Doporučená: CAVALLARO, D. (2010). The Mind of Italo Calvino. A Critical Exploration of His Thought
and Writing. Jefferson - London.
Doporučená: BLOCH, W. G. (2008). The Unimaginable Mathematics of Borges? Library of Babel. Oxford.
Doporučená: FRISCH, M. F. (2004). You Might Be Able To Get There From Here. Reconsidering Borges
And The Postmodern. Madison - Teaneck.
Doporučená: BORGES, J. L., VRHEL, F., FORBELSKÝ, J., UHLÍŘ, K., & VRHEL, F. (1989). Zrcadlo a maska.
Praha: Odeon.
Získané způsobilosti:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Obeznámenost s prozaickou tvorbou M. Ajvaze, J. L. Borgese a I. Calvina; schopnost kritického rozboru
s ohledem na hlavní zjištění moderní sémiotiky
Vyučovací metody:
1. Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
2. Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
3. Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
1. Analýza výkonů studenta
2. Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Aktuální metody zkoumání verbální komunikace
Cíle předmětu (anotace):
Absolventi doktorandského studia by se měli seznámit se současnými metodami výzkumu verbální
komunikace, které vycházejí z perspektivy sociolingvistické (code switching, code mixing), pragmatické
(řečové akty, maximy, presupozice a implikatury, kontextualizace), z analýzy diskurzu (discourse
strategies) a z etnometodologické konverzační analýzy.
Požadavky na studenta:
(1) Účast na výuce
(2) Četba zadané literatury
Obsah:
Komplex přístupů by si měli osvojit a umět ho aplikovat při procesuálně a funkčně pojaté analýze:
(1) komunikačních událostí monologických i dialogických
(2) dialogů asymetrických (institucionálních) i symetrických (konverzačních)
(3) komunikátů psaných i mluvených (včetně současné profilace pohybu mezi psaností a mluveností)
Důraz bude kladen i na schopnost pořizování a využívání transkriptů mluvených a psaných projevů.
Literatura:
Doporučená: KADERKA, P. – SVOBODOVÁ, Z. Jak přepisovat audiovizuální záznam rozhovoru.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. – HOFFMANNOVÁ, J. – JAKLOVÁ, A. – MÜLLEROVÁ, O. Komplexní analýza
komunikačního procesu a textu. České Budějovice 1999.
Doporučená: HOFFMANNOVÁ, J. - MÜLLEROVÁ, O., ZEMAN, J. Konverzace v češtině při rodinných a
přátelských návštěvách. Praha, 1999.
Doporučená: HOFFMANNOVÁ, J. Stylistika a... Praha, 1997.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Tento předmět je určen pouze pro studenty doktorského studia.
Získané způsobilosti:
Obeznámenost s aktuálními přístupy ke zkoumání verbální komunikace
Vyučovací metody:
Přednášení
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Analytická filozofie, Analytická filozofie 2
Cíle předmětu (anotace):
Obsahem kurzu je přehled hlavních škol a představitelů v analytické filosofii od Frega po Quina.
Přednáška je strukturována chronologicky, v průběhu semestru pokryje počátky analytické filosofie ve
filosofii matematiky, Fregovu logiku a teorii významu, novorealismus G. E. Moora a B. Russella, obě
vývojové fáze filosofie L. Wittgensteina, novopozitivismus Vídeňského kruhu, podoby oxfordské
filosofie přirozeného jazyka a nakonec koncepce W. V. O. Quina a jeho pokračovatelů. Povinnou
součástí kurzu je seminář, na kterém jsou čteny základní texty analytické filosofie.
Požadavky na studenta:
Podmínkou k udělení zápočtu je aktivní účast v seminářích, maximálně dvě absence a odevzdání eseje.
Tématem eseje může být konkrétní text nebo filosofický problém, téma ale musí být schváleno
vyučujícím. Rozsah je 5 normostran, přičemž normostranu tvoří 1800 znaků včetně mezer. Esej musí
obsahovat úvod do problematiky, hlavní argumentační část a syntetický nebo kritický závěr. Nutnou
součástí je samozřejmě bibliografie a korektně zpracované citace, např. podle ISO 690 nebo jiného
uznávaného standardu jako MLA, APA, Chicago, apod. Je doporučeno používání programu pro
generování bibliografických informací, např. Zotero (a návod). Při psaní student musí pracovat jak s
primární, tak sekundární literaturou. Deadline pro odevzdání eseje je 21. duben 2014. Zkoušení
probíhá písemnou formou a trvá 60 minut. Test má tři části: v první je třeba definovat několik pojmů,
ve druhé stručně vysvětlit několik teorií a ve třetí obšírně diskutovat několik témat. Maximální počet
bodů je 20 a hodnocení je nastaveno takto: 19-20 bodů A, 18 bodů B, 17 bodů C, 16 bodů D, 14-15
bodů E, 13 bodů a méně F.
Obsah:
Přednáška I: Pragmatismus
Seminář: Přehled formální logiky
Přednáška II: Frege
Seminář: Gottlob Frege, “Myšlenka: logické zkoumání,” in: Logická zkoumání. Základy aritmetiky, trans.
Jiří Fiala (Praha: OIKOYMENH, 2011), 95-122. [PDF] [TEZE]
Přednáška III: Moore
Seminář: Rudolf Carnap, “Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka,” trans. Karel Berka,
Filosofický časopis 39, no. 4 (1991): 622-643. [PDF] [TEZE]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Přednáška IV: Russell
Seminář: Bertrand Russell, “Poznání založené na obeznámenosti a poznání založené na deskripci,”
trans. Jan Kolář, Filosofický časopis 49, no. 5 (2001): 755-770. [PDF] [TEZE]
Přednáška V: Wittgenstein
Seminář: Ludwig Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus, trans. Petr Glombíček (Praha:
OIKOYMENH, 2007). [PDF] [TEZE]
Přednáška VI: Novopozitivismus
Seminář: Karl R. Popper, "Přehled některých základních problémů," in Logika vědeckého zkoumání,
trans. Jiří Fiala (Praha: OIKOYMENH, 1997), 3-28. [PDF] [TEZE]
Přednáška VII: Filosofie přirozeného jazyka
Seminář: Paul Grice, “Logika a konverzace,” in Analytická filosofie: druhá čítanka, trans. Jiří Fiala
(Nymburk: O.P.S., 2000), 217-241. [PDF] [TEZE]
Přednáška VIII: Quinova logika a ontologie
Seminář: W. V. O. Quine, “Dvě dogmata empirismu,” in Co je analytický výrok?, trans. Prokop Sousedík
(Praha: OIKOYMENH, 1995), 79-99. [PDF] [TEZE]
Přednáška IX: Quinova epistemologie a teorie jazyka
Seminář: W. V. O. Quine, “Naturalizace epistemologie,” in Vybrané články k ontologii a epistemologii,
trans. Tomáš Marvan (Plzeň: Západočeská univerzita, 2006), 120-137. [PDF] [TEZE]
Velikonoční pondělí
Přednáška X: Postanalytická filosofie
Seminář: Richard Rorty, "Privilegované reprezentace," in Filosofie a zrcadlo přírody, trans. Martin Ritter
(Praha: Academia, 2012), 159-202. [PDF] [TEZE]
Povinná literatura:
Jaroslav Peregrin, Kapitoly z analytické filosofie (Praha: Filosofia, 2005).
Richard Rorty, “Metafilozofické nesnáze filozofie jazyka,” trans. Kateřina Klabalová and Andrea Krejčí,
Aluze, no. 1-2 (2002): 117-144, 128-142. [PDF] & [PDF]
Doporučená literatura v češtině a slovenštině:
Ján Bodnár et al., eds., Logický empirizmus a filozofia prírodných vied (Bratislava: Vydavateľstvo
politickej kultury, 1968).
Jiří Fiala, ed., Analytická filosofie: čítanka, 3 vols. (Nymburk: O.P.S., 2002).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
A. C. Grayling, Wittgenstein: Průvodce pro každého, trans. Petr Glombíček (Praha: Dokořán, 2007).
Vojtěch Kolman, Logika Gottloba Frega (Praha: Filosofia, 2002).
Tomáš Marvan, Otázka významu: Cesty analytické filosofie jazyka (Praha: Togga, 2010).
Tomáš Marvan & Juraj Hvorecký, eds., Základní pojmy filosofie jazyka a mysli (Nymburk: O.P.S., 2007).
Ray Monk, Wittgenstein: úděl génia, trans. Otakar Vochoč (Praha: Hynek, 1996).
Jiří Nosek, Mysl a tělo v analytické filosofii (Praha: Filosofia, 1997).
Marianna Oravcová, ed., Filozofia prirodzeného jazyka (Bratislava: Archa, 1992).
Jaroslav Peregrin, ed., Co po metafyzice? (Bratislava: Archa, 1997).
Jaroslav Peregrin, ed., Obrat k jazyku: druhé kolo (Praha: Filosofia, 1998).
Jaroslav Peregrin & Stanislav Sousedík, eds., Co je analytický výrok? (Praha: OIKOYMENH, 1995).
Lubomír Valenta, Problémy analytické filosofie (Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003).
Doporučená literatura v angličtině:
Tyler Burge, “Philosophy of Language and Mind: 1950-1990,” The Philosophical Review 101, no. 1
(January 1992): 3-51. [PDF]
Hans-Johann Glock, What Is Analytic Philosophy? (Cambridge University Press, 2008). [PDF]
Garth L. Hallett, Linguistic Philosophy: The Central Story (State University of New York Press, 2008).
[PDF]
Aloysius Martinich & David Sosa, A Companion to Analytic Philosophy (Blackwell Publishers, 2001).
[PDF]
Scott Soames, Philosophical Analysis in the Twentieth Century, 2 vols. (Princeton University Press,
2003). [PDF] & [PDF]
Avrum Stroll, Twentieth-Century Analytic Philosophy (Columbia University Press, 2001). [PDF]
Fred Van Lente and Ryan Dunlavey, “Ludwig Wittgenstein,” Action Philosophers!, no. 6 (June 2006).
[PDF]
Referenční příručky:
Alex Barber and Robert J. Stainton, eds., Concise Encyclopedia of Philosophy of Language and
Linguistics (Elsevier, 2010). [PDF]
Donald M. Borchert, ed., Encyclopedia of Philosophy, 10 vols., 2nd ed. (Thomson Gale, 2006).
Vol. 1: Abbagnano - Byzantine Philosophy [PDF]
Vol. 2: Cabanis - Destutt de Tracy [PDF]
Vol. 3: Determinables - Fuzzy Logic [PDF]
Vol. 4: Gadamer - Just War Theory [PDF]
Vol. 5: Kabbalah - Marxist Philosophy [PDF]
Vol. 6: Masaryk - Nussbaum [PDF]
Vol. 7: Oakeshott - Presupposition [PDF]
Vol. 8: Price - Sextus Empiricus [PDF]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vol. 9: Shaftesbury - Zubiri [PDF]
Vol. 10: Bibliographies & Index [PDF]
G. H. R. Parkinson and S. G. Shanker, eds., Routledge History of Philosophy, 10 vols. (Routledge, 1999).
[KUP]
Užitečné odkazy:
Internet Encyclopedia of Philosophy
Journal Storage
SpringerLink
Stanford Encyclopedia of Philosophy
Wiley InterScience
Získané způsobilosti:
Získání přehledu o problematice analytické filozofie.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Esej
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVAVÉMU PŘEDMĚTU
Analytická filozofie po Quinovi
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je určen pro "středně pokročilé", tj. pravděpodobně pro studenty 2. a 3. bloku, kteří již absolvovali
povinnou přednášku a seminář Analytická filosofie. Obsahem tohoto volitelného semináře je četba
klasických textů poquinovské filosofie na nejrůznější epistemologická témata. Výběr textů se
soustřeďuje na dvě hlavní oblasti: (a) externalizovaná epistemologie a teorie významu, (b) analytický
behaviorismus a reakce ve filosofii mysli. Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost
anglického jazyka, protože některé primární texty a sekundární literatura bude v angličtině.
Požadavky na studenta:
Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, povoleny jsou nanejvýš dvě absence.
Obsah:
Externalismus
W. V. O. Quine, “Ontologická relativita,” in Obrat k jazyku: druhé kolo, trans. Jaroslav Peregrin (Praha:
Filosofia, 1998), 49-92. [PDF]
Hilary Putnam, “Význam slova 'význam',” in Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou, trans.
Ondřej Tomala (Praha: Filosofia, 2006), 259-323. [PDF]
Donald Davidson, “Externalizovaná epistemologie,” in Subjektivita, intersubjektivita, objektivita, trans.
Jan Kolář (Praha: Filosofia, 2004), 219-231. [PDF]
Andy Clark and David Chalmers, “The Extended Mind,” Analysis 58, no. 1 (1998): 7-19. [PDF]
Mark Johnson and Tim Rohrer, "We Are Live Creatures: Embodiment, American Pragmatism and the
Cognitive Organism", in Body, Language and Mind, vol. 1: Embodiment, eds. Tom Ziemke et al. (Berlin:
Mouton de Gruyter, 2007), 17-54. [PDF]
Mysl
Gilbert Ryle, “Descartes' Myth,” in The Concept of Mind (London: Routledge, 2009), 1-13. [PDF]
Alan Turing, “Computing Machinery and Intelligence,” Mind 59, no. 236 (October 1950): 433-460. [PDF]
John R. Searle, “Minds, Brains, and Programs,” in The Philosophy of Artificial Intelligence, ed. Margaret
A. Boden (Oxford University Press, 1990), 67-88. [PDF]
Thomas Nagel, “What Is It Like to Be a Bat?,” The Philosophical Review 83, no. 4 (October 1974): 435450. [PDF]
Anthony Chemero, “Hegel, Behe, Chomsky, Fodor,” in Radical Embodied Cognitive Science (Cambridge:
MIT Press, 2009), 3-16. [PDF]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená literatura v češtině:
Tomáš Hříbek, Metafyzika antiindividualismu (Praha: Filosofia, 2008).
Tomáš Marvan, Otázka významu: cesty analytické filosofie jazyka (Praha: Togga, 2010).
Tomáš Marvan and Juraj Hvorecký, eds., Základní pojmy filosofie jazyka a mysli (Nymburk: O.P.S., 2007).
Jiří Nosek, Mysl a tělo v analytické filosofii (Praha: Filosofia, 1997).
Jaroslav Peregrin, Kapitoly z analytické filosofie (Praha: Filosofia, 2005).
Marek Picha, Kdyby chyby: epistemologie myšlenkových experimentů (Olomouc: Nakladatelství
Olomouc, 2011).
Richard Rorty, “Metafilozofické nesnáze filozofie jazyka,” trans. Kateřina Klabalová and Andrea Krejčí,
Aluze, no. 1-2 (2002): 117-144, 128-142. [PDF] & [PDF]
Doporučená literatura v angličtině:
Tyler Burge, “Philosophy of Language and Mind: 1950-1990,” The Philosophical Review 101, no. 1
(January 1992): 3-51.[PDF]
Hans-Johann Glock, What Is Analytic Philosophy? (Cambridge University Press, 2008). [PDF]
Garth L. Hallett, Linguistic Philosophy: The Central Story (State University of New York Press, 2008).
[PDF]
Aloysius Martinich and David Sosa, A Companion to Analytic Philosophy (Blackwell Publishers, 2001).
[PDF]
Scott Soames, Philosophical Analysis in the Twentieth Century, 2 vols. (Princeton University Press,
2003). [PDF] & [PDF]
Avrum Stroll, Twentieth-Century Analytic Philosophy (Columbia University Press, 2001). [PDF]
Referenční příručky:
Donald M. Borchert, ed., Encyclopedia of Philosophy, 10 vols., 2nd ed. (Thomson Gale, 2006).
Vol. 1: Abbagnano - Byzantine Philosophy [PDF]
Vol. 2: Cabanis - Destutt de Tracy [PDF]
Vol. 3: Determinables - Fuzzy Logic [PDF]
Vol. 4: Gadamer - Just War Theory [PDF]
Vol. 5: Kabbalah - Marxist Philosophy [PDF]
Vol. 6: Masaryk - Nussbaum [PDF]
Vol. 7: Oakeshott - Presupposition [PDF]
Vol. 8: Price - Sextus Empiricus [PDF]
Vol. 9: Shaftesbury - Zubiri [PDF]
Vol. 10: Bibliographies & Index [PDF]
G. H. R. Parkinson and S. G. Shanker, eds., Routledge History of Philosophy, 10 vols. (Routledge, 1999).
[KUP]
Užitečné odkazy:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Internet Encyclopedia of Philosophy
Journal Storage
SpringerLink
Stanford Encyclopedia of Philosophy
Wiley InterScience
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Analýza přirozeného jazyka v umělé inteligenci
Cíle předmětu (anotace):
Studenti jsou nejprve populárně naučně seznámeni s problematikou umělé inteligence, speciálně s
problematikou komunikace agentů v multiagentním systému. Je představen Turingův test z hlediska
jeho motivace pro logickou analýzu přirozeného jazyka. Důraz je kladen na důležitost expresivní
(vyjadřovací) síly formálního jazyka z hlediska odvozování. Ta bude demonstrována na základě srovnání
výrokové logiky, predikátové logiky a Transparentní intenzionální logiky (TIL). Kurs se zaměřuje
zejména na TIL, která má nejvyšší expresivní sílu. Bude ukázáno, jak lze prostřednictvím TIL zachytit a
explicitně vyjádřit některá významná specifika přirozeného jazyka (jako je např. problematika
presupozice, supozice de dicto/de re).
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná účast na seminářích (max. 3 povolené absence)
(2) Vypracování seminární práce (případně je možné si zvolit variantu závěrečného testu)
Obsah:
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
(10)
(11)
(12)
Umělá inteligence a multiagentní systémy
vztah Turingova testu k vyjadřovací síle formálního jazyka
Historie logické analýzy přirozeného jazyka (PJ)
Sémantika výrokové logiky (VL)
Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím VL
Sémantika predikátové logiky prvního řádu (PL1)
Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím PL1
Transparentní intenzionální logika (TIL) a její sémantická báze
Pojetí pojmu v TIL, Definice konstrukce v TIL
Zmiňování versus užití pojmu
Supozice de dicto versus de re
Analýza vět s presupozicí v TIL
Literatura:
Doporučená: JANÁK, V. Základy formální logiky. Praha: SPN, 1974.
Doporučená: ŠTĚPÁN, J. - MATERNA, P. Filozofická logika: Nová cesta?. Olomouc, 2003.
Doporučená: ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc: FIN, 1995.
Doporučená: SVOBODA, V. a kol. Logika a přirozený jazyk. Praha, 2010.
Doporučená: DUŽÍ, M. Logika pro informatiky a příbuzné obory. Ostrava, 2012.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: SVOBODA, V. - PEREGRIN, J. Od jazyka k logice. Praha, 2009.
Získané způsobilosti:
Absolvent kurzu bude schopen samostatně provádět analýzu přirozeného jazyka prostřednictvím
výrokové logiky, predikátové logiky prvního řádu a Transparentní intenzionální logiky (TIL). Bude
rozumět vztahu mezi vyjadřovací silou formálního jazyka a korektním odvozováním.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Argumentační chyby a kognitivní předpojatosti
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je určen pro nejširší publikum z řad studentů filosofie i jiných humanitních oborů. Jeho obsahem
je seznámení s nejčastějšími argumentačními chybami a kognitivními předpojatostmi čili biasy.
Požadavky na studenta:
Aktivní účast v semináři a pronesení referátu. Povoleny jsou nanejvýš dvě absence.
Obsah:
V první části každého semináře budou studenty odpřednášeny krátké referáty o hlavních
argumentačních chybách a kognitivních předpojatostech. Ve druhé části bude probíhat diskuse nad
četbou klasických textů analytické filosofie, kognitivní psychologie a behaviorální ekonomie.
Literatura:
Doporučená: SZYMANEK, K. Umění argumentace. Terminologický slovník. Olomouc: Nakladatelství UP,
2003.
Doporučená: SZYMANEK, K. Umění argumentace. Úlohy na zkoumání argumentů. Olomouc:
Nakladatelství UP, 2004.
Doporučená: David MCRANEY. You Are Not So Smart: Why You Have Too Many Friends on Facebook,
Why Your Memory Is Mostly Fiction, and 46 Other Ways You're Deluding Yourself (New York: Gotham
Books, 2011).
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
pasivní znalost anglického jazyka, většina textů je k dispozici pouze v angličtině.
Získané způsobilosti:
Orientace v problematice. Zdokonalení argumentačních schopností a získání povědomí o kognitivních
předpojatostech, které představují zásadní epistemickou překážku při každodenním i filosofickém
poznání světa.
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Archeologie českého strukturalismu
Cíle předmětu (anotace):
Původní filozofický projekt M. Foucaulta bude v modifikované podobě v semináři využit pro analýzu a
popis vybraných diskuzí a polemik českého strukturalismu s představiteli různých konkurenčních i
protichůdných teoretických konceptů. Jednotlivé spory a myšlenkové střety, ke kterým docházelo
prakticky po celou dobu působení českého strukturálního myšlení (od třicátých do šedesátých let 20.
století), budou nahlíženy jako často inspirativní podněty pro další rozvoj strukturálního myšlení u nás.
Jednotlivá témata semináře budou zasahovat do kontextu českého myšlení o jazyce, umění (literatuře)
i o obecnějších otázkách znaku, reprezentace a dějin lidského myšlení.
Požadavky na studenta:
(1) pravidelná účast (80 %)
(2) četba zadaných textů a diskuze v semináři
(3) Referát / prezentace
(4) písemná seminární práce
Obsah:
(1) Archeologie (definice, kontext)
(1.1) Problémy/otázky spojené s koncepcí archeologie
(1.2) Metodologie a model popisu
(2) Archeologie kontextu: od izolace ke koncentraci
(2.1) Formalismus – strukturalismus (forma/obsah); kategorie návaznosti (O. Sus)
(2.2) Základní pojmy (funkce, struktura, účel); Teze
(3) Jazyk a tradice (Spisovná čeština a jazyková kultura)
(3.1) Spisovný jazyk – jazyk básnický (základní charakteristika)
(3.2) Spory PLK s naší Řečí (J. Haller); diskuze, kontext
3.3) M. Weingart: spory s PLK
(4) Dílo jako zrcadlo (PLK vs. J. V. Sedlák)
(4.1) strukturální metoda vs. psychologismus (intuitivní idealismus)
(4.2) Specifičnost básnického jazyka (Havránek vs. Sedlák, Naše řeč); Havránkova kritika
Mukařovského pojmu deformace
(4.3) J. V. Sedlák: K problému rytmu básnického: kritika R. Jakobsona, R. Welleka a J.
Mukařovského
4.4) M. Weingart vs. R. Wellek; Kritické a badatelské metody prof. Weingarta (PLK)
(5) Boj o metodu (A. Grund: Karel Jaromír Erben)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(5.1) Diskuze o nových literárněvědných metodách (R. Jakobson, J. Mukařovský)
(6) Strukturální model vývoje
(6.1) Mukařovského strukturní model literárního vývoje
(6.2) Kritika Mukařovského modelu: A. Bém, R. Wellek; repliky J. Mukařovského a R. Jakobsona
(6.3) M. Weingart: Úvaha o zkoumání českého individuálního jazyka, zvl. básnického a o tzv.
strukturalismu
(6.4) Spory a diskuze s marxisty (B. Václavek, Z. Kalandra, K. Konrad)
(7) Model literárního vývoje
(7.1) L. Štoll: ideologická kritika strukturalismu; F. Vodička (kritéria historického hodnocení)
(7.2) Teorie a praxe strukturalismu
(8) K. Chvatík: Dějiny marxistické estetiky
(8.1) Diskuze, polemiky, kontext
(9) Kritika dogmatismu 30. a 50. let (M. Jankovič, M. Grygar, K. Chvatík)
(9.1) Diskuze, polemiky, kontext
(10) K. Kosík: Dialektika konkrétního
(10.1) Diskuze, polemiky, kontext
(10.2) Marxistická estetika vs. strukturalismus (časopis Estetika)
(11) Období tzv. normalizace
(11.1) Diskuze, polemiky, kontext
(11.2) Kritika strukturalismu
Literatura:
Základní: HAVRÁNEK, BOHUSLAV, MUKAŘOVSKÝ, Jan (ed.). Čtení o jazyce a poezii. Praha, 1942.
Základní: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Kapitoly z české poetiky I, II, III. Praha, 1948.
Základní: DOLEŽEL, Lubomír. Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Brno 2000.
Základní: ČERMÁK, Petr - POETA, Claudio - ČERMÁK, Jan (ed.). Pražský lingvistický kroužek v
dokumentech. Praha, 2012.
Základní: HAVRÁNEK, B., & WEINGART, M. Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha: Melantrich,
1932.
Základní: CHVATÍK, K. Strukturální estetika. Brno, 2001.
Základní: SCHMIDOVÁ, Herta. Struktury a funkce. Výbor ze studií 1989-2009. Praha, 2011.
Rozšiřující: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Básnická sémantika. Univerzitní přednášky. Praha, 1995.
Rozšiřující: JANKOVIČ, Milan. Cesty za smyslem literárního díla. Praha, 2005.
Rozšiřující: CHVATÍK, K. Člověk a struktury. Praha 1996.
Rozšiřující: MUKAŘOVSKÝ, Jan. K metodologii literární vědy. Orientace 1, 1968, s. 29-38.
Rozšiřující: GRYGAR, Mojmír. Trvání a proměny (Dvanáct kapitol o umění a dějinách). Praha, 2006.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha, 1966.
Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z poetiky. Praha, 1982.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: GRYGAR, M. Terminologický slovník českého strukturalismu. Brno 1999.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Elementární přehled o českém strukturalismu (Pražské škole)
Získané způsobilosti:
Orientace ve vývoji strukturálního myšlení
Schopnost analyzovat vybrané problémy z oblasti literární teorie, lingvistiky a sémiotiky
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Ateistův průvodce po realitě Alexe Rosenberga
Cíle předmětu (anotace):
Obsahem volitelného semináře je četba nejskandálnějšího textu analytické filosofie posledních
desetiletí, kterým je populárně-naučná publikace The Atheist's Guide to Reality od amerického filosofa
biologie Alexe Rosenberga. Kniha nastiňuje řešení takzvaných "neodbytných otázek", které se týkají
hlavních témat lidské existence a jež si aspoň někdy kladou snad všichni lidé. Pro Rosenbergův přístup
je charakteristický vypjatý naturalismus, redukcionismus a scientismus, proto hledá podporu v korpusu
poznatků současné přírodní vědy - apriorně založená filosofie podle něj není schopna produkovat
jakékoli poznání. Mezi hlavní témata knihy patří fyzikalismus v oblasti ontologie, dostatečnost
neodarwinistické teorie pro vysvětlení všeho živého, evoluční původ morálky a "milý nihilismus" v
normativní etice, přítomnost kognitivních biasů v lidské psychice a následná nemožnost
introspektivního poznání, iluzornost smyslu života jednotlivce a lidských dějin vůbec, absence
sémantiky v jazyce či mysli a irelevantnost humanitních disciplín. Kurz je strukturován tak, aby byl
každé z dvanácti kapitol věnován jeden týden.
Požadavky na studenta:
Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože čtený text je v
angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, maximálně dvě absence a
splnění zadaných úkolů.
Obsah:
Program kurzu:
Organizační schůzka.
Preface & Chapter I: Answering Life's Persistent Questions: Do You Want Stories or Reality?
Chapter II: The Nature of Reality: The Physical Facts Fix All the Facts.
Doplňující literatura: Brian Greene, Elegantní vesmír, trans. Luboš Motl (Praha: Mladá fronta, 2001).
Chapter III: How Physics Fakes Design.
Doplňující literatura: Richard Dawkins, Slepý hodinář, trans. Tomáš Grim (Praha: Paseka, 2002).
Chapter IV: Ikea Didn't Make Natural History: Good Design Is Rare, Expensive, and Accidental.
Doplňková literatura: Sean B. Carroll, Nekonečné, nesmírně obdivuhodné a překrásné, trans. Zdeněk
Žáček (Praha: Academia, 2010).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Chapter V: Morality: The Bad News.
Doplňující literatura: Platón, Euthyfrón, trans. František Novotný (Praha: OIKOYMENH, 1994).
Chapter VI: The Good News: Nice Nihilism.
Doplňující literatura: Matt Ridley, Původ ctnosti, trans. Martin Konvička (Praha: Portál, 2001).
Chapter VII: Never Let Your Conscious Be Your Guide.
Doplňující literatura: Dan Ariely, Jak drahé je zdarma. Proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí, trans.
Martin Jaroš (Praha: Práh, 2009).
Chapter VIII: The Brain Does Everything Without Thinking About Anything at All.
Doplňující literatura: Daniel C. Dennett, Druhy myslí. K pochopení vědomí, trans. Jaroslav Peregrin
(Praha: Academia, 2004).
Chapter IX: Farewell to The Purpose Driven Life.
Doplňující literatura: Steven Pinker, Jazykový instinkt, trans. Markéta Hofmeisterová (Praha: Dybbuk,
2010).
Chapter X: You've Got to Stop Taking Yourself So Seriously.
Doplňující literatura: Antonio Damasio, Descartesův omyl. Emoce, rozum a lidský mozek (Praha: Mladá
fronta, 2000).
Chapter XI: History Debunked.
Doplňující literatura: Karl Raimund Popper, Bída historicismu, trans. Jana Odehnalová (Praha:
OIKOYMENH, 2000).
Chapter XII: Living with Scientism: Ethics, Politics, The Humanities, and Prozac as Needed.
Doplňující literatura: John Brockman, Třetí kultura. Za hranice vědecké revoluce, trans. Anton Markoš
a Ondřej Novák (Praha: Academia, 2008).
Literatura:
Alex Rosenberg, The Atheist's Guide to Reality: Enjoying Life without Illusions (New York: W. W. Norton,
2011).
Brian Greene, Elegantní vesmír, trans. Luboš Motl (Praha: Mladá fronta, 2001).
Platón, Euthyfrón, trans. František Novotný (Praha: OIKOYMENH, 1994).
Steven Pinker, Jazykový instinkt, trans. Markéta Hofmeisterová (Praha: Dybbuk, 2010).
Antonio Damasio, Descartesův omyl. Emoce, rozum a lidský mozek (Praha: Mladá fronta, 2000).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Referenční příručky:
Donald M. Borchert, ed., Encyclopedia of Philosophy, 10 vols., 2nd ed. (Thomson Gale, 2006).
Vol. 1: Abbagnano - Byzantine Philosophy [PDF]
Vol. 2: Cabanis - Destutt de Tracy [PDF]
Vol. 3: Determinables - Fuzzy Logic [PDF]
Vol. 4: Gadamer - Just War Theory [PDF]
Vol. 5: Kabbalah - Marxist Philosophy [PDF]
Vol. 6: Masaryk - Nussbaum [PDF]
Vol. 7: Oakeshott - Presupposition [PDF]
Vol. 8: Price - Sextus Empiricus [PDF]
Vol. 9: Shaftesbury - Zubiri [PDF]
Vol. 10: Bibliographies & Index [PDF]
Užitečné odkazy:
Internet Encyclopedia of Philosophy
Stanford Encyclopedia of Philosophy
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Bez trubek a bez bubnů – teorie sémiotiky
Cíle předmětu (anotace):
Cílem pracovní přednášky je vytvořit elementární model sémiózy. Kurz je postaven na dialogu
přednášejících a publika, postupném zavádění pojmů a termínů, které nebude závislé na znalosti či
interpretaci předchůdných teorií. Závěry společných diskusí budou nicméně s reprezentativní
sémiotickou literaturou kontextualizovány. Výsledkem by měla být formulace obecného,
bezrozporného modelu sémiózy, který bude vhodný nejen pro základní vymezení jakéhokoli popisu
jazyka, ale také jakýchkoli jiných znakových interakcí.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence)
(2) Pravidelná příprava
(3) Diskuse nad zvoleným tématem na základě v přednáškách formulovaných závěrů
Obsah:
(1) Fyzický a sémiotický
(2) Subjekt sémiózy
(3) Signál a znak
(4) Purport (preartikulace)
(5) Dvojsada vs jednosada
(6) Dvojí artikulace
(7) Arbitrárnost, analogie a principy přiřazení
(8) Ekonomičnost/záhodnost
(9) Linearita
(10) Podmínka komplexního kódu
(11) Primární a sekundární kódy
(12) Denotace/konotace
(13) Mezní případy sémiózy (ostenze)
(14) Nulový znak
(15) Struktura výrazové sady
(16) Struktura obsahové sady
(17) Komunikace, interpretace, kód
Literatura:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: PEIRCE, C. S., PALEK, B., & SHORT, D. Lingvistické čítanky. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1972.
Doporučená: HJELMSLEV, L., & ČERMÁK, F. O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972.
Doporučená: ECO, U., & SEDLÁČEK, M. Teorie sémiotiky. Praha: Argo, 2009. ISBN 9788025701577.
Doporučená: MORRIS, Ch. Základy teorie znaků. In: Lingvistické čítanky I. Sémiotika sv. 2. Praha: SPN
1970, s. 10-57. (také v Palek, B. (ed.) Sémiotika. Praha: Karolinum 1997.).
Získané způsobilosti:
Schopnost kritické reflexe pojmové analýzy a formulace bezrozporné elementární terminologie
sémiotiky
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Biosémiotika
Cíle předmětu (anotace):
Seminář základním způsobem uvádí do historie a současného stavu biosémiotiky. Témata seminářů
představují vybrané biosémiotické školy, teorie či přístupy, výběrově přední představitele biosémiotiky.
Účastníci jsou nejdříve seznámeni s nejnutnějšími základy molekulární biologie, které jsou výchozí pro
vysvětlení sémiotického statusu DNA a proteosyntézy. Důraz je následně kladen na současný
sémiotický popis proteosyntézy. Seminář především testuje regulérnost sémiotického pojímání
proteosyntézy, DNA, procesů v živém tvaru atd., definuje předpoklady gramatického popisu
proteosyntézy. Úkolem semináře je analyzovat jednotlivé texty jednotlivých autorů a podrobovat je
kritice z hlediska sémiotického a lingvistického. Na základě určení výrazové a obsahové sady v
konceptech analyzovaných textů a užití komutačního testu je postupně formulován udržitelný
sémiotický výklad DNA a proteosyntézy. Seminář ve výsledku určí arbitrární rozhraní výrazové a
obsahové sady sémiózy DNA a proteosyntézy, formuluje koncept dvojí artikulace projevující se ve
struktuře výrazové sady a řeší problematiku nalezení metajazyka vhodného k popisu obsahové sady.
Pozornost kurzu je věnována také lingvistickým a lexikostatistickým metodám při analýze textu i
DNA/proteosyntézy, charakteristikám jazyka/textu/DNA/proteosyntézy apod. ve vztahu k teorii
informace a komunikace – jazyku a živému tvaru jakožto systémům optimalizovaným pro přenos
informace.
Požadavky na studenta:
1. Pravidelná příprava / četba zadané literatury
2. Úspěšné absolvování testu a kolokvia
Obsah:
1. Historie vztahů lingvistiky a biologie – metafory a metody (na příkladu historicko-srovnávací
jazykovědy a teorie Pražského lingvistického kroužku)
2. Umwelt – předzvěst biosémiotiky
3. Počátky jazykové metafory života a Roman Jakobson
4. Metafory a metody, jazykovost DNA v současných perspektivách
5. Markoš: tajemství hladiny a tajemství DNA
6. Barbieri: organické kódy
7. Trifonov: překrývající se kódy DNA
8. Ji: jazykové plány buňky
9. Pattee: autoreprodukce, fyzikální a sémiotické
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
10. Hoffmeyer: kodaňská škola s vyloučením Hjelmsleva
11.-12. Lingvistická analýza živého tvaru – lexikostatistika DNA
Literatura:
Základní: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972.
Základní: DEELY, J. Basics of Semiotics. Bloomington, 1990.
Základní: FLEGR, J. Evoluční biologie. Praha: Academia, 2005.
Základní: PEIRCE, C. S. Grammatica speculativa. In: PALEK, B. ed. Sémiotika. Praha: Univerzita.
Základní: DE SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academie, 1996.
Základní: MONOD, J. Náhoda a nutnost. In Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost. Jacques Monod v
zrcadle dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008.
Základní: BARTHES, R., Čermák, J., & Dubský, J. Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Praha:
Československý spisovatel, 1967.
Základní: ECO, U. O zrcadlech a jiné eseje. Znak, reprezentace, iluze, obraz. Praha 2002.
Základní: OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Brno, 2002.
Základní: MARKOŠ, A. Povstávání živého tvaru. Vesmír, Praha, 1997. ISBN 80-85977-05-2.
Základní: ČERNÝ, J. - HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004.
Základní: DOUBRAVOVÁ, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi. Praha, 2002.
Základní: LÉVI-STRAUSS, C. Strukturální antropologie. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-713-7.
Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009.
Základní: VOIGHT, V. Úvod do sémiotiky. Bratislava, 1989.
Základní: ALBERTS, B., BRAY, D., JOHNSON, A., LEWIS, J., RAFF, M., ROBERTS, K., WALTER, P., KOTYK,
A., BOUZEK, B., & HOZÁK, P. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.vyd. Ústí
nad Labem: Espero, 2006. ISBN 80-902906-2-0.
Základní: MORRIS, C. W. Základy teorie znaků. In: PALEK, B. ed. Sémiotika. Praha: Univerzita.
Základní: FLEGR, J. Zamrzlá evoluce. Praha, 206.
Doporučená: FAVAREAU, D. (ed.). Essential Readings in Biosemiotics: Anthology and Commentary.
Berlin, 2010.
Doporučená: NÖTH, W. Handbook of semiotics. Bloomington, 1995.
Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia, 2006. ISBN
8020014039.
Doporučená: MARKOŠ, A. Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán, 2003. ISBN
8086569675.
Doporučená: ALBERTS, B., BRAY, D., JOHNSON, A., LEWIS, J., RAFF, M., ROBERTS, K., WALTER, P.,
BOUZEK, B., HOZÁK, P., & KOTYK, A. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky.
Ústí nad Labem: Espero, 2001. ISBN 8090290604.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Pasivní znalost angličtiny
Získané způsobilosti:
Základní orientace v biosémiotice, jejích aktuálních problémech a typech řešení
Vyučovací metody:
1. Přednášení
2. Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
3. Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
4. Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
1. Ústní zkouška
2. Analýza výkonů studenta
3. Rozhovor
4. Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Biosémiotika – gramatiky DNA
Cíle předmětu (anotace):
Seminář základním způsobem uvádí do historie a současného stavu biosémiotiky. Témata seminářů
představují vybrané biosémiotické školy, teorie či přístupy, výběrově přední představitele biosémiotiky.
Účastníci jsou nejdříve seznámeni s nejnutnějšími základy molekulární biologie, které jsou výchozí pro
vysvětlení sémiotického statusu DNA a proteosyntézy. Důraz je následně kladen na současný
sémiotický popis proteosyntézy. Seminář především testuje regulérnost sémiotického pojímání
proteosyntézy, DNA, procesů v živém tvaru atd., definuje předpoklady gramatického popisu
proteosyntézy. Úkolem semináře je analyzovat jednotlivé texty jednotlivých autorů a podrobovat je
kritice z hlediska sémiotického a lingvistického. Na základě určení výrazové a obsahové sady v
konceptech analyzovaných textů a užití komutačního testu je postupně formulován udržitelný
sémiotický výklad DNA a proteosyntézy. Seminář ve výsledku určí arbitrární rozhraní výrazové a
obsahové sady sémiózy DNA a proteosyntézy, formuluje koncept dvojí artikulace projevující se ve
struktuře výrazové sady a řeší problematiku nalezení metajazyka vhodného k popisu obsahové sady.
Pozornost kurzu je věnována také lingvistickým a lexikostatistickým metodám při analýze textu i
DNA/proteosyntézy, charakteristikám jazyka/textu/DNA/proteosyntézy apod. ve vztahu k teorii
informace a komunikace – jazyku a živému tvaru jakožto systémům optimalizovaným pro přenos
informace.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
(2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia
Obsah:
1. historie vztahů lingvistiky a biologie – metafory a metody
Schleicher, A.: Darwinism Tested by the Science of Language. London: J. C. Hotten, 1969.
Rádl, E.: Dějiny biologických teorií novověku. Praha. Academia, 2006.
Berg, S., L.: Nomogenesis or evolution determined by law. London: Constable, 1926.
2. umwelt – předzvěst biosémiotiky
von Uexküll, J.: Nauka o významu. In: Kliková, A. – Kleisner, K.: Umwelt. Koncepce živého světa Jakoba
von Uexkülla. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2006, s. 13-69.
3. quest for the essence of language – počátky jazykové metafory života a Roman Jakobson
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Jakobson, R.: Linguistics in Relation to Other Sciences. Selected Writings II. Word and language. The
Hague: Mounton, 1971, 655-696.
Katz, G.: The Hypothesis of a Genetic Protolanguage: an Epistemological Investigation. Biosemiotics. 1,
2008, s. 57-73.
4. the language of genes – metafory a metody, jazykovost DNA v současných perspektivách
Searls, D., B.: The language of genes. Nature. Volume 420. November, 2002, s. 211-217.
Raible, W.: Linguistics and Genetics: Systematic parallels. In: Haspelmath, M. – König, E. –
Oesterreicher, W. – Raible, W. (eds): Language Typology and Language Universals. An International
Handbook. Berlin / New York: Walter de Gruyter, 2001, s. 103-123.
5. Markoš – tajemství hladiny a tajemství DNA
Markoš, A.: Tajemství hladiny. Praha: Dokořán, 2003. / Markoš, A.: Readers of the Book of Life:
Contextualizing Developmental Evolutionary Biology. New York. Oxford University Press, 2002.
Markoš, A.: Do Biosemiotics, But Don‘t Forget Semiosis. Biosemiotics. Volume 2, Issue 1, 2009, s. 117119.
Markoš. A. – Grygar, F. – Hajnal, L. – Kleisner, K. – Kratochvíl, Z. – Neubauer, Z.: Life as its own designer:
Darwin‘s Origin and Western thought. Springer, 2009.
6. Barbieri – organické kódy
Barbieri, M.: Organické kódy. Praha: Academia, 2006.
7. Trifonov – překrývající se kódy DNA
Trifonov, E., N.: The multiple codes of nukleotide sequences. Bulletin of Mathematical Biology. Volume
51. Issue 4. 1989, s. 417-432.
Trifonov, E., N. – Kirzhner, A. – Kirzhner, V., M. – Berezovsky, I., N.: Distinct Stages of Protein Evolution
as Suggested by Protein Sequence Analysis. J. Mol. Evol, 53, 2001, s. 394-401.
Trifonov, E. N., Berezovsky, I. N.: Proteomic code. Molecular Biology 36, 2002, s. 239-243.
8. Ji – jazykové plány buňky
Ji, S.: Isomorphism between cell and human languages: molecular biological, bioinformatic and
linguistic implications. Biosystems. Volume 44, Issue 1, 1997, s. 17-39.
Ji, S.: The Linguistics of DNA: Words, Sentences, Grammar, Phonetics, and Semantics. Molecular
Strategies in Biological Evolution. Annals of the New York Academy of Science, Volume 870, 1999, s.
411-417.
9. Pattee – autoreprodukce, fyzikální a sémiotické
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Pattee, H., H.: The Physics of Symbols: Bridging the Epistemic Cut. Biosystems. Volume 60, 2001, s. 521.
10. Hoffmeyer – kodaňská škola s vyloučením Hjelmsleva
Hoffmeyer, J.: Biosemiotics: An Examination into the Signs of Life and the Life of Signs. Scranton:
University of Scranton Press, 2008.
11-12. lingvistická analýza živého tvaru – lexikostatistika DNA
Bolshoy A. – Z. Volkovich, V. – Kirzhner – Barzily, Z.: Genome Clustering: from linguistics models to
classification of genetic texts. Studies in Computational Intelligence, Springer-Verlag, 2010.
Tsonis, A., A. – Elsner, J., B. – Panagiotis, A., T.: Is DNA a Language? J. theor. Biol. 184, 1997, s. 25-29.
von Neumann, J.: Theory of Self-reproducing Automata. A. W. Burks (ed.). Illinois: University of Illinois
Press, 1966.
Mantegna, R., N. – Buldyrev, S., V. – Goldberger A., L. – Havlin, S. – Peng, C.-K. – Simons, M. – Stanley,
H., E.: Systematic analysis of coding and noncoding DNA sequences using methods of statistical
linguistics. Phys. Rev. Letters, 73, 1994, s. 3169-3172.
Li, W.: Menzerath's law at the gene-exon level in the human genome. Complexity. Volume 17, Issue 4,
2012, s. 49-53.
Literatura:
Základní: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972.
Základní: DEELY, J. Basics of Semiotics. Bloomington, 1990.
Základní: FLEGR, J. Evoluční biologie. Praha: Academia, 2005.
Základní: PEIRCE, C. S. Grammatica speculativa. In: PALEK, B. ed. Sémiotika. Praha: Univerzita.
Základní: DE SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academie, 1996.
Základní: MONOD, J. Náhoda a nutnost. In Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost. Jacques Monod v
zrcadle dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008.
Základní: BARTHES, R., ČERMÁK, J., & DUBSKÝ, J. Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Praha:
Československý spisovatel, 1967.
Základní: ECO, U. O zrcadlech a jiné eseje. Znak, reprezentace, iluze, obraz. Praha 2002.
Základní: OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Brno, 2002.
Základní: MARKOŠ, A. Povstávání živého tvaru. Vesmír, Praha, 1997. ISBN 80-85977-05-2.
Základní: ČERNÝ, J. - HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004.
Základní: DOUBRAVOVÁ, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi. Praha, 2002.
Základní: LÉVI-STRAUSS, C. Strukturální antropologie. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-713-7.
Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009..
Základní: VOIGHT, V. Úvod do semiotiky. Bratislava, 1989.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: ALBERTS, B., BRAY, D., JOHNSON, A., LEWIS, J., RAFF, M., ROBERTS, K., WALTER, P., KOTYK,
A., BOUZEK, B., & HOZÁK, P. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.vyd. Ústí
nad Labem: Espero, 2006. ISBN 80-902906-2-0.
Základní: MORRIS, C. W. Základy teorie znaků. In: PALEK, B. ed. Sémiotika. Praha: Univerzita.
Základní: FLEGR, J. Zamrzlá evoluce. Praha, 206.
Doporučená: FAVAREAU, D. (ed.). Essential Readings in Biosemiotics: Anthology and Commentary.
Berlin, 2010.
Doporučená: NÖTH, W. Handbook of semiotics. Bloomington, 1995.
Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia, 2006. ISBN
8020014039.
Doporučená: MARKOŠ, A. Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán, 2003. ISBN
8086569675.
Doporučená: ALBERTS, B., BRAY, D., JOHNSON, A., LEWIS, J., RAFF, M., ROBERTS, K., WALTER, P.,
BOUZEK, B., HOZÁK, P., & KOTYK, A. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky.
Ústí nad Labem: Espero, 2001. ISBN 8090290604.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Pasivní znalost angličtiny
Získané způsobilosti:
Základní orientace v biosémiotice, jejích aktuálních problémech a typech řešení
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Četba lingvistického textu
Cíle předmětu (anotace):
Cílem semináře je prohloubit schopnost kritického čtení odborného (lingvistického) textu, a to
především z hlediska terminologického, resp. metodologického. Každému z témat bude věnována
pozornost ve dvou po sobě jdoucích seminářích s akcentem na způsoby a validitu argumentace,
náležitost použité terminologie a diskusi o předpokladech a konsekvencích daných teorií.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvení absence)
(2) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
(3) Vypracování písemné práce (min. 10 normostran), resp. analýzy vybraného lingvistického textu
(4) Rozprava nad vybraným lingvistickým textem dle výběru posluchače (zahrnuje také základní, širší
orientaci ve zvolené oblasti)
Obsah:
(1) Základy strukturalismu I: de Saussure (povaha jazykového znaku, statická a evoluční lingvistika)
(2) Základy strukturalismu II: de Saussure (jazykové entity a jazyková hodnota)
(3) Strukturální sémantika I: Greimas (podmínky sémantiky a elementární struktura signifikace)
(4) Strukturální sémantika II: Greimas (jazyk a diskurs)
(5) Podstata jazyka I: Jakobson (Jakobsonova interpretace Peirce)
(6) Podstata jazyka II: Jakobson (ikoničnost jako jazyková univerzálie)
(7) Slovo a pojem I: Trost – Hrabě
(8) Slovo a pojem II: Trost – Hrabě
(9) Revize strukturalismu I: Komárek – Čech (základní strukturalistické teze)
(10) Revize strukturalismu II: Komárek – Čech (kritika strukturalismu)
(11) Funkce a forma I: Beaugrande – Kořenský (způsoby lingvistického popisu)
(12) Funkce a forma II: Beaugrande – Kořenský
Literatura:
Doporučená: SAUSSURE, F. de. Kurs obecné lingvistiky. Praha 1996.
Doporučená: WITTGENSTEIN, L. Filosofická zkoumání. Praha 1993.
Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Jazyk-řeč-poznání. Olomouc 2004.
Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972.
Získané způsobilosti:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Schopnost kritické analýzy vybraných lingvistických problémů, základní orientace v argumentaci v
lingvistických textech
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Četba textů 1, 2
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je zaměřen na zdokonalení orientace v japonsky psaném textu, rozšiřování slovní zásoby a znalosti
znaků (strategie čtení znaků), opakování probraných gramatických jevů a nácvik překladu do češtiny,
popř. jazykový rozbor textů. Témata čtených textů jsou zaměřena na rozšiřování znalostí o japonské
společnosti a kultuře.
Požadavky na studenta:
pravidelná domácí příprava zadaného textu, vedení 1 hodiny (vč. analýzy textu a přípravy doplňkových
aktivit), pravidelné znakové testy, zápočtový test
Obsah:
Oblasti témat:
Japonský vzdělávací systém
Domácnost
Bydlení
Zaměstnání
Volný čas, rodina
Japonci a manga
Problém stárnoucí společnosti
Životní prostředí: nakládání s odpadem
Systém dopravy
Společenské vztahy
Japonské ženy: názor na manželství
Neverbální komunikace
Náboženství
Literatura:
Základní: The Japan Foundation Japanese-language Institute, Urawa. Minna no Kyozai – Teaching
Resources for Japanese-language teachers (http://momiji.jpf.go.jp/kyozai/index.php).
Doporučená: ITO, H. k – MIMAKI, Y. – YAMASHITA, Y. – YAMADA, J. The Challenge Reading. Tokyo:
Kuroshio Shuppan, 1992.
Doporučená: ITO, H. – MIMAKI, Y. – YAMASHITA, Y. – YAMADA, J. The Challenge Reading II. Tokyo:
Kuroshio Shuppan, 1992.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Získané způsobilosti:
Studenti v testu prokážou znalost slovní zásoby a znaků (čtení, význam) z probraných témat. Nácvikem
čtecích technik (scanning, skimming aj.) se zdokonalili v orientaci v textu. Jsou schopni lépe dedukovat
význam neznámých pojmů z kontextu textu apod. Četbou aktuálních textů na daná témata (např.
vzdělávací systém, zaměstnání, bydlení, systém dopravy, problematika odpadů, náboženství, volný čas
apod.) si studenti navíc prohloubili znalosti o japonské společnosti a kultuře.
Vyučovací metody:
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Didaktický test
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Četba textu 1
Cíle kurzu:
Kurz je určen k prohloubení schopností studenta číst a analyzovat čínský text a zároveň slouží ke
zvyšování množství naučených znaků. Kurz systematicky navazuje na kurzy Gramatologie 1, 2, 3 a
zaměřuje se na porozumění textu, rozšíření slovní zásoby v psaném i mluveném jazyce, zvládnutí
nových větných konstrukcí, aktivní tvorbu vět a překlad mezi oběma jazyky. Součástí kurzu je průběžné
testování probraného učiva a samostatné zpracování znakových cvičení. Zápočet je udělován za
písemný test ve znacích ověřující schopnost aktivní práce se znaky v probraném rozsahu. Zkouška je
udělována za zvládnutí četby textu s překladem.
Obsah:
LIU, Yuehua. Integrated Chinese, Level 2 Part 2 Textbook: [Zhong wen ting shuo du xie]. 3rd ed. Boston:
Cheng, 2009, 2 v. textbook ISBN 9780887276880, workbook ISBN 9780887276927.
http://www.integratedchinese.com/
Požadavky pro splnění kurzu
1. příprava do hodiny – v každém týdnu se studenti předem sami naučí slovíčka a předem si
přečtou text a připraví si případné otázky k textu
2. docházka, max. 3 absence, opakem absence je účast v hodině, nikoliv "pouze" úspěšně
napsaný test
3. krátké testy na začátku hodiny, min. hranice pro splnění testu je 80%
4. úkoly: zadání úkolu je pro každý týden k dispozici na Moodlu. Úkoly
 v případě, že úkol není odevzdán v termínu, musí být vypracován dvakrát, počet opisů se
s každým přibývajícím týdnem násobí
 úkol je možné odevzdat pouze v hodině
 úkol, který nebyl vypracován v celém rozsahu, je považován za nevypracovaný
 opravené úkoly budou následující týden vráceny
Zápočet/zkouška
Kurz je ukončen závěrečným souhrnným testem. Hranice pro splnění testu je pro jednooborové
studenty 85%, pro dvouoborové 80%. Každá absence přesahující povolený počet absencí zvyšuje
hranici o 5%.
Ústní zkouška je z četby a překladu textů lekcí 1-20.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Darwinismus ve filozofii 20. století 2
Cíle předmětu (anotace):
Předmětem kurzu je vliv darwinismu na podobu humanitních věd a filozofie ve 20. století, pro jeho
studium není třeba absolvovat žádné prerekvizity. Obsahem semináře je problém původu náboženství,
který bude uveden klasickými texty filozofie 18. až 20. století a doplněn nejsoučasnějšími studiemi z
oboru evoluční a kognitivní psychologie. Původ náboženství je zvolen jako příklad problému, jenž
tradiční filozofie přese všechno úsilí nedokázala vyřešit, protože potřebné metody přinesla až
darwinistická biologie.
Požadavky na studenta:
Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože některé
primární prameny a většina sekundární literatury jsou v angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je
aktivní účast v semináři, povoleny jsou nanejvýš dvě absence.
Obsah:
Program kurzu:
Úvodní přednáška
Filosofie a psychologie
 David Hume, “O zázracích,” in Zkoumání o lidském rozumu, trans. Josef Moural (Praha:
Svoboda, 1996), 152-180. [České PDF] [English PDF]
 Karl Marx, “Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva,” in K filosofickým otázkám (Praha:
Svoboda, 1974), 43-57. [České PDF]
 William James, “Náboženství zdravé mysli,” in Druhy náboženské zkušenosti, trans. Josef Hrůša
(Praha: Melantrich, 1930), 68-100. [České PDF] [English PDF]
 Sigmund Freud, “Budoucnost jedné iluze,” in Nespokojenost v kultuře, trans. Ludvík Hošek
(Praha: Hynek, 1998), 5-56. [České PDF]
 Bertrand Russell, “Čím přispělo náboženství k vývoji civilizace?,” in Proč nejsem křesťanem a
jiné eseje, trans. František Kejdana (Praha: Orbis, 1961), 22-40. [České PDF] [English PDF]
Psychologie a věda
 Bruce M. Hood, "Who Created Creationism?," in SuperSense: Why We Believe in the
Unbelievable (New York: HarperOne, 2009), 37-71. [English PDF]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076


Susan Blackmoreová, "Náboženství jako memplexy," in Teorie memů, trans. Martin Konvička
(Praha: Portál, 1999), 219-236. [České PDF]
Ilkka Pyysiäinen and Marc Hauser, “The Origins of Religion: Evolved Adaptation or ByProduct?,” Trends in Cognitive Sciences 14, no. 3 (March 2010): 104-109. [English PDF]
Doporučená literatura v češtině:
1. J. David Lewis-Williams, Mysl v jeskyni: vědomí a původ umění, trans. Alena Faltýsková (Praha:
Academia, 2007).
2. J. David Lewis-Williams and David W. Pearce, Uvnitř neolitické mysli: vědomí, vesmír a říše
bohů, trans. Alena Faltýsková (Praha: Academia, 2008).
Doporučená literatura v angličtině:
1. Scott Atran, In Gods We Trust: The Evolutionary Landscape of Religion (Oxford University Press,
2002).
2. Jesse Bering, The Belief Instinct: The Psychology of Souls, Destiny, and the Meaning of Life (New
York: W. W. Norton, 2011).
3. Pascal Boyer, Religion Explained: The Evolutionary Origins of Religious Thought (New York:
Basic Books, 2001).
4. Donald M. Broom, The Evolution of Morality and Religion (Cambridge University Press, 2003).
5. Daniel C. Dennett, Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon (New York: Viking,
2006).
6. Jay R. Feierman, ed., The Biology of Religious Behavior: The Evolutionary Origins of Faith and
Religion (Santa Barbara: Praeger, 2009).
7. Bruce M. Hood, SuperSense: Why We Believe in the Unbelievable (New York: HarperOne, 2009).
8. Michael Shermer, The Believing Brain: From Ghosts and Gods to Politics and Conspiracies (New
York: Times Books, 2011).
9. Todd Tremlin, Minds and Gods: The Cognitive Foundations of Religion (Oxford University Press,
2006).
Referenční příručky:
1. Donald M. Borchert, ed., Encyclopedia of Philosophy, 10 vols., 2nd ed. (Thomson Gale, 2006).
o Vol. 1: Abbagnano - Byzantine Philosophy [PDF]
o Vol. 2: Cabanis - Destutt de Tracy [PDF]
o Vol. 3: Determinables - Fuzzy Logic [PDF]
o Vol. 4: Gadamer - Just War Theory [PDF]
o Vol. 5: Kabbalah - Marxist Philosophy [PDF]
o Vol. 6: Masaryk - Nussbaum [PDF]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
o
Vol. 7: Oakeshott - Presupposition [PDF]
o Vol. 8: Price - Sextus Empiricus [PDF]
o Vol. 9: Shaftesbury - Zubiri [PDF]
o Vol. 10: Bibliographies & Index [PDF]
2. G. H. R. Parkinson and S. G. Shanker, eds., Routledge History of Philosophy, 10 vols. (Routledge,
1999). [KUP]
Užitečné odkazy:
 Internet Encyclopedia of Philosophy
 Journal Storage
 SpringerLink
 Stanford Encyclopedia of Philosophy
 Wiley InterScience
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny čínské kinematografie
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu bude vytvoření přehledu o dějinách čínsky mluvených kinematografií (tj. Číny, Hong Kongu
a Tchaj-wanu). Přednášky budou zaměřeny pro studenty nefilmologických oborů a budou tyto
kinematografie uchopovat primárně z historického hlediska. Každá z hodin se zaměří na jednotlivé
období a některé z jejích důležitých představitelů. Jednotlivé kinematografie budeme sledovat od jejich
zrodu až do současnosti. Přednášky jsou doplněny ukázkami z filmů a studentům je doporučeno
shlédnout několik z vybraných filmů.
Požadavky na studenta:
Písemný test.
Obsah:
1. Obecný úvod (čínský film v kontextu východoasijských kinematografií)
2. Raná a němá kinematografie
3. První a druhý zlatý věk
4. Kinematografie za komunismu a kulturní revoluce
5. Pátá a šestá generace
6. Moderní čínský film
7. Kinematografie Tchaj-wanu (tchajwanská nová vlna)
8. Kinematografie Hong Kongu (akční film a autorští režiséři)
Literatura:
Doporučená: COOK, David A. A History of Narrative Film. New York, 2004.
Doporučená: VICK, Tom. Asian Cinema: A Field Guide. New York, 2007.
Doporučená: BORDWELL, David; THOMPSONOVÁ, Kristin. Dějiny filmu. Praha, 2007.
Doporučená: TEO, Stephen. Hong Kong Cinema: The Extra Dimensions. London, 1997.
Doporučená: LU, Sheldon H.; YEH, Emilie Yueh-yu (ed.). Chinese-Language Film: Historiography, Poetics,
Politics. Honolulu, 2005.
Doporučená: BROWNE, Nick; PICKOWICZ, Paul G.; SOBCHACK, Vivian; YAU, Esther (ed.). New Chinese
Cinemas: Forms, Identities, Politics. Cambridge, 1994.
Doporučená: BORDWELL, David. Planet Hong Kong: Popular Cinema and the Art od Entertainment.
Harvard, 2000.
Doporučená: LIM, Son Hwee; WARD Julian (ed.). The Chinese Cinema Book. London, 2011.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny Indonésie na pozadí literatury
Cíle předmětu (anotace):
Jednosemestrální seminář se bude věnovat moderním dějinám Indonésie, tedy historii 20. století od
počátků osvobozeneckého hnutí až po dnešek, a jejich reflexi v indonéské literatuře. Studenti se
hyperaktivním způsobem seznámí s nejvýznamnějšími událostmi a předními osobnostmi indonéské
historie a kultury. Každému probíranému období - Indonéské politické probuzení (1910-1927), přísaha
mládeže a Indonésie žaluje! (1928-1934), Od japonské okupace po vyhlášení nezávislosti 17. srpna
1945, Indonéská revoluce a války za nezávislost (1945-1949), Sukarnova cesta od svobody k řízené
demokracii (1950-1965) , Suhartův "nový řád" (1966-1998), 1998 až dnes - bude věnována samostatná
výkladová lekce, na níž bude navazovat seminář věnovaný četbě a rozboru literárních textů (v češtině
např. Chairil Anwar, Sitor Situmorang, Rendra, Goenawan Mohamad, Seno Gumira Ajidarma, Adek Alwi,
Motinggo Busye, Lia Cyntia, Wisran Hadi, Idrus, Kuntowijoyo, Mochtar Lubis, Saut Situmorang, Harris
Effendi Thahar, Putu Wijaya a další). Autor i dílo budou zařazeni do konkrétního historického i
společenského kontextu, jež je od evropského velmi rozdílný a pro neznalého "pozorovatele" jen
obtížně specifikovatelný. Budou představeny hlavní literární skupiny, časopisy, hnutí a jejich stěžejní
myšlenky. Při analýze literárního díla, která je rovněž podmínkou získání zápočtu, je více než na
literárně-vědný rozbor díla kladen důraz na správně porozumění historickému, společenskému
(náboženskému, etnickému) kontextu, pochopení, proč si autor zvolil právě toto téma, zda-li
koresponduje s jeho životem a místem či ´nemístem´ ve společnosti atd.
Požadavky na studenta:
(1) Aktivní účast na seminářích
(2) Seminární práce: rozbor literárního díla s ohledem na historicko-kulturní kontext
Obsah:
1. Indonéské politické probuzení (1910-1927)
2. malajská literatura, vydavatelství Balai Pustaka, Marah Rusli, Merari Siregar, Abdoel Moeis, Nur
Sutan Iskandar; Muhammad Yamin, Rustam Effendi
3. přísaha mládeže a Indonésie žaluje! (1928-1934)
4. měsíčník Pujangga Baru, Sutan Takdir Alisjahbana, Sanusi Pane, Armijn Pane, Amir Hamzah
5. Od japonské okupace po vyhlášení nezávislosti 17. srpna 1945
6. Indonéská revoluce a války za nezávislost (1945-1949)
7. Angkatan 45 (Generace 45), Gelang-gang (Aréna), časopis Gema Suasana (Ozvěna situace); básníci
Chairil Anwar, Asrul Sani, Rivai Apin, Sitor Situmorang; prozaici Pramoedya Ananta Toer
8. Sukarnova cesta od svobody k řízené demokracii (1950-1965)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
9. LEKRA Lembaga Kebudayaan Rakyat (Ústav lidové kultury), čas. Zaman Baru (Nová doba); univerzální
humanismus vs. socialistický realismus
10. Suhartův "nový řád" (1966-1998)
11. hledání nových literárních směrů, prozaici: Ramadhan K.H., Iwan Simatupang, Umar Kayam,
Kuntowijoyo, Putu Wijaya; básníci: W.S. Rendra, Taufiq Ismail, Goenawan Mohamad, Sapardi Djoko
Damono, Sutardji Calzoum Bahri, Emha Ainun Nadjib
12. 1998 až dnes
Literatura:
Základní: DUBOVSKÁ, Z., ŠŤOVÍČEK, V., ŠŤOVÍČKOVÁ, E. Antologie moderní indonéské literatury. Nový
Orient, zvláštní číslo, 1996.
Základní: DUBOVSKÁ, Zorica, PETRŮ, Tomáš a ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Indonésie. Praha, 2005. ISBN 807106-457-2.
Základní: Tygr! Tygr! -- Moderní povídky z Indonésie. Praha: Gutenberg, 2007.
Doporučená: TEEUW, A. Sastra Baru Indonesia 1, 2. Flores: Arnoldus, 1980.
Doporučená: KRATZ, E. Ulrich. Sejarah Sastra Indonesia Abad XX. Jakarta, 2000.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Kurz je určen všem studentům Univerzity Palackého se zájmem o historii, literaturu, kulturu a
společnost Indonésie a jihovýchodní Asie.
Získané způsobilosti:
Studenti se seznámí s historií Indonésie 20. století, s hlavními osobnostmi a politickými, náboženskými
či občanskými hnutími, které reprezentovaly jednotlivá období dějin. Četbou textů moderní indonéské
literatury (Antologie moderní indonénské literatury, Tygr, tygr! a další), jež je povinnou součástí kurzu,
se posluchači seznámí s představiteli současné indonéské literatury, hlavními trendy a tématy. V závěru
kurzu budou schopni analyzovat díla indonéské literatury na základě širších historických a
společenských souvislostí, zařadit je do kontextu místa, času i společenského kontextu.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Esej
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny japonské kinematografie a Dějiny japonské kinematografie 2
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je vytvoření přehledu o dějinách japonské kinematografie studentům nefilmologického
oboru. Tuto kinematografii budeme uchopovat jednak historicky ve větších celcích (tj. jednotlivé
dekády nebo významná období), jednak se zaměříme i na některé konkrétní autory. Dějinám filmu v
Japonsku se budeme věnovat od jejích úplných kořenů na konci 19. století až do moderní současnosti.
V rámci semináře budou analyzována také některá z děl z pozice sémiotiky. Výklad bude doplněn
několika ukázkami z příslušných filmů.
Požadavky na studenta:
Domácí příprava, písemný test.
Obsah:
1. Obecný úvod (zasazení japonské kinematografie do asijského, ale i světového kontextu)
2. Raná kinematografie
3. Počátky zvukového filmu
4. Klasická kinematografie (Mizoguči, Naruse, Ozu, Šimizu, Kinošita, Kinugasa)
5. Kinematografie za války a za americké okupace
6. Před novou vlnou (Kurosawa, Ičikawa, Kobajaši, Šindó)
7. Japonská nová vlna (Óšima, Jošida, Šinoda, Imamura, Tešigahara)
9. Avantgarda a politický film (Terajama, Džissodži, Išii Teruo)
10. Film v 80. letech (Išii Sogo, Miike, Somai, Itami)
11. Film v 90. letech (Aojama, Cukamoto, Kitano, Iwai, Kurosawa Kjóši, Sabu)
12. Anime
13. Současnost (Hiroki, Kawase, Kore-eda, Sono)
LITERATURA:
Doporučená: COOK, David A. A History of Narrative Film. New York, 2004.
Doporučená: RITCHIE, Donald. A Hundred Years of Japanese Cinema. Tokyo, 2001.
Doporučená: BORDWELL, David; Thompsonová, Kristin. Dějiny filmu. Praha, 2007.
Doporučená: GALBRAITH IV, Stuart; DUNCAN, Paul (Ed.). Japanese Cinema. Köln, 2009.
Doporučená: MES, Tom; SHARP, Jasper. The Midnight Eye Guide to New Japanese Cinema. Berkeley,
2005.
Získané způsobilosti:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Studenti získají základní přehled o japonské kinematografii.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Hodnotící metody:
Didaktický test
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny jazykovědy
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je prostřednictvím hlubší epistemologické kontextualizace vybraných témat přiblížit
proměny lingvistiky od počátků k dnešku. Zvolená témata ilustrují dobová specifika a zároveň se
doptávají po možných univerzáliích ve vývoji myšlení o jazyce a komunikaci. Současně kurz reflektuje
pluralitu přístupů ke zkoumání dějin vědního oboru z metodologického hlediska a aplikuje při výkladu
různé pojmové rámce (internalismus i externalismus). Tematizuje problém základních výkladových
pojmů (vliv, tradice, inspirace, inovace, škola), ale především pro každé téma buduje širší
epistemologický kontext a zároveň se pokouší provizorně identifikovat zdroje dynamiky lingvistiky
sledovaného období. Koncepty navržené u jednotlivých témat jako centrální (např. pojem správnosti,
samostatnost jazykovědy, vědní zákon, změna, hranice, univerzálnost) stručně pojednává také
vzhledem k jiným dobovým kontextům a sleduje tak proměny oboru. Z tohoto hlediska je kurz
historiografickým tázáním po identitě pojmu "lingvistika".
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury / aktivní diskuse
(2) Úspěšné absolvování testu
Obsah:
1) Historiografie jazykovědy: co s tím?
2) Pániniho gramatika: mezi jógou a počítačem
3) Kdo to byl grammatikos a příběh jednoho mýtu
4) Gramatika zapřažená za filozofii: případ středověk
5) Jak si vysnít univerzální jazyk
6) O zvířatech, rostlinách, geologii a životě jazyků: model jazykovědy pro první polovinu 19. století
7) Ve víru diskuzí: teoretické spory v půli 19. století
8) Starý řád v troskách: fin de si?cle a čekání na strukturalismus
9) Kurs určuje kurz: práce Ferdinanda de Saussure v historickém kontextu
10) Není strukturalismus jako strukturalismus: o jednom mimořádném pojmu struktury narozeném v
Rusku a vychovaném v Praze
11) Válka, filozofie a matematika proti strukturalismu: generativismus mění kurz
12) Kognice a konstrukce: na prahu 21. století
Literatura:
Doporučená: KOERNER, E. F. K. – ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964.
Doporučená: Encyclopedia of Language and Linguistics (Brown, K. (ed.))
Doporučená: LEPSCHY, G. (ed.). History of linguistics. Volume 1: The eastern traditions of linguistics.
Longman 1994.
Doporučená: DAVIES, A. M. History of linguistics. Volume 4: Nineteenth century linguistics. 1998.
Doporučená: LEPSCHY, G. (ed.). History of linguistics. Volume 2: Classical and medieval linguistics. 1994.
Doporučená: KOERNER, E. F. K. Practicing Linguistc Historiography. Selected Essays. Amsterdam /
Philadelphia, 1989.
Doporučená: LAW, V. The history of linguistics in Europe. From Plato to 1600. Cambridge, 2008.
Doporučená: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, 1991.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny lingvistiky
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je prostřednictvím hlubší epistemologické kontextualizace vybraných témat přiblížit
proměny lingvistiky od počátků k dnešku. Zvolená témata ilustrují dobová specifika a zároveň se
doptávají po možných univerzáliích ve vývoji myšlení o jazyce a komunikaci. Současně kurz reflektuje
pluralitu přístupů ke zkoumání dějin vědního oboru z metodologického hlediska a aplikuje při výkladu
různé pojmové rámce (internalismus i externalismus). Tematizuje problém základních výkladových
pojmů (vliv, tradice, inspirace, inovace, škola), ale především pro každé téma buduje širší
epistemologický kontext a zároveň se pokouší provizorně identifikovat zdroje dynamiky lingvistiky
sledovaného období. Koncepty navržené u jednotlivých témat jako centrální (např. pojem správnosti,
samostatnost jazykovědy, vědní zákon, změna, hranice, univerzálnost) stručně pojednává také
vzhledem k jiným dobovým kontextům a sleduje tak proměny oboru. Z tohoto hlediska je kurz
historiografickým tázáním po identitě pojmu „lingvistika“.
Požadavky na studenta:
(1) pravidelná účast (80 %)
(2) aktivita na seminářích a plnění průběžných úkolů (příprava na hodiny – četba textů a řešení
připojeného zadání)
(3) zápočtový test (min. 70 %)
Obsah:
(1) Historiografie jazykovědy: Co s ní?!
(2) Myšlení o jazyce a kultura (případ indické gramatografie)
(3) Mezi formou a významem (případ antických gramatik)
(4) Jazyk jako zrcadlo mysli a světa (případ modistického lingvistického aristotelismu)
(5) Jazykověda a pojem správnosti (případ renesanční regulace)
(6) Pojem znaku v myšlení o jazyce (barokní okouzleni)
(7) K přírodovědným metaforám v lingvistice (případ jazyka jako organismu)
(8) Pojem zákona v jazykovědném myšlení (případ mladogramatismu)
(9) Jak existuje jazyk? (případ fin de siecle)
(10) Vztah synchronie a diachronie (případ de Saussure)
(11) K pojmům struktury a účelu (případ pražské školy)
(12) Deskriptivní a explanační přistup (případ TGG)
(13) Teorie versus data (případ korpusové lingvistiky)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: KOERNER, E. F. K. - ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995.
Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc, 1996.
Doporučená: Encyclopedia of Language and Linguistics (BROWN, K. (ed.))
Doporučená: LEPSCHY, G. (ed.). History of linguistics. Volume 1: The eastern traditions of linguistics.
Longman 1994.
Doporučená: LEPSCHY, G. (ed.). History of linguistics. Volume 2: Classical and medieval linguistics.
Longman 1994.
Doporučená: LEPSCHY, G. (ed.). History of linguistics. Volume 3: Renaissance and Early Modern
Linguistics. 1997.
Doporučená: DAVIES, A. M. History of linguistics. Volume 4: Nineteenth century linguistics.. 1998.
Doporučená: PLESKALOVÁ, J. et all. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha 2007. Praha,
2007. ISBN 978-80-200-1523-5.
Doporučená: TAYLOR, T. J - HARRIS, R. Landmarks In Linguistic Thought: The Western Tradition from
Socrates to Saussure. Taylor & Francis 1997.
Doporučená: LAW, V. The history of linguistics in Europe. From Plato to 1600. Cambridge, 2008.
Doporučená: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, 1991.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Alespoň základní čtenářská znalost angličtiny.
Získané způsobilosti:
Studenti se orientují v základním vývoji jazykovědného myšlení a elementární metodologii jeho
výzkumu: znají určující teorie, osobnosti, pojmy a díla.
Dokážou přiměřeně epistemologicky kontextualizovat jazykovědné poznatky.
Ovládají práci s historickým textem – základy kritického čtení textu.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Známkou
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny moderní Číny 1
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky moderní Číny od období sta dní reforem v roce 1898 do
konce druhé světové války. Přednáška seznamuje studenty rovněž se základní bibliografií k
problematice moderní Číny a současně i s čínskou historiografickou a kulturní terminologií. Důraz je
kladen také na konotace mezi historickými událostmi a kulturními jevy, jejich interpretaci v čínské a
světové odborné literatuře. Nedílnou součástí kurzu je rovněž uvedení do problematiky historie a
současnosti česko-čínských vztahů (zahraničních, kulturních, vojenských aj.).
Obsah:
1) Výklad pojmů; Pojem historie; historie v čínském pojetí; periodizace čínských dějin; pojem modernity;
periodizace moderních dějin Číny; marxistická periodizace; koncept dynastie; koncept gudai, jindai,
xiandai, dangdai.
2) Staré dějiny; Podstatné momenty čínské historie do roku 1840; koncept dynastického cyklu; koncept
mandátu nebes; kosmologie čínského kulturního prostoru; tradiční koncepty zahraničních vztahů;
princip mandaly; tributní systém; suzerenita; vztahy mezi Čínou a vnějším světem do novověku.
3) Nárůst kontaktů; Zámořské objevy; prvotní kontakty Západu a Číny; Macao; Kolonialismus; Vrcholný
kolonialismus; Opiové války; Čínsko-japonská válka – smlouva v Šimonoseki
4) Konec císařství; Úpadek císařství; Xinhaiská revoluce; Wuchangské povstání; Pád císařství; Yuan
Shikai a Sunjatsen; konstituční monarchie; Čínská republika; příčiny rozpadu soudržnosti státu
5) Militaristé; Pokračování rozpadu; 21 japonských požadavků; účast Číny v I. sv. válce; Anhuiská klika;
klika Zhili; Zhang Zuolin; jižní militaristé
6) Májové hnutí; Versailleský mír; Hu Shi; časopis Nové mládí; Hnutí 5.4.; Nacionalismus; Baihua;
Putonghua; Hnutí za nový jazyk a literaturu
7) Založení a vzestup KS Číny; Pronikání marxismu do Číny; Chen Duxiu; Li Dazhao; Pekingská Univerzita;
Založení KS Číny v Šanghaji; První společná fronta s Kuomintangem
8) Čankajškova konsolidace republiky; Kantonská vláda; smrt Sunjatsena; Pochod na sever; Roztržka s
KS Číny; Nanchangské povstání; Vznik Sovětů; Dlouhý pochod; konference v Zunyi, Yan‘anský sovět;
Xi‘anský incident; ztráta Mandžuska, Mukdenský incident
9) Protijaponská válka; Druhá jednotná fronta; Incident u mostu Marka Pola; bitva o Šanghaj;
Nankingský masakr; přesun hlavního města; Japonská konsolidace; vznik loutkových států na
okupovaném území; Barmská cesta; Sovětská pomoc; Létající tygři
10) II. sv. válka na Dálném Východě; Obsazení Indočíny; Dobytí Barmy; „The Hump“; Dobytí Singapuru;
hnutí za nezávislost na DV; Incident s Novou čtvrtou armádou; Dálkové bombardování; Operace Ichigo;
Invaze Sovětské armády do Mandžuska; Svržení atomových bomb; Konec II, sv. války na DV.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Základní: BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001-2003. 2. sv. (1.
díl. 2001. 126 s. ISBN 80-244-0251-3.; 2. díl. 2003. 218 s. Edice Učebnice. ISBN 80-244-0611-X.).
Základní: FÜRST, Rudolf. Čína ve XX. století. 3. díl. Období 1989-2005. Olomouc: Univerzita Palackého,
2006. 189 s. ISBN 80-244-1286-1.
Základní: FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Lidové noviny, 1998. 656 s. ISBN 80-7106-249-9.
Doporučená: LAWRENCE, Alan. China since 1919: Revolution and Reform. New York: Routledge, 2004.
285 s. ISBN 0-415-25142-7.
Doporučená: DIETRICH, Graig. People's China: A Brief History. 3. vyd. New York: Oxford University Press,
1998. 382 s. ISBN 0-19-510629-6.
Doporučená: MacFARQUHAR, Roderick, FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China. Vol. 15.
Cambridge: Cambridge University Press, 1991. 1108 s. ISBN 0-521-21447-5.
Doporučená: SPENCE, Jonathan D. The Search for Modern China. New York: W. W. Norton & Company,
1990. 876 s. ISBN 0-393-97351-4.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Kurs je určen studentům II. bloku bakalářského studia oboru ČÍNSKÁ FILOLOGIE.
Získané způsobilosti:
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky moderní Číny od období sta dní reforem v roce 1898 do
konce druhé světové války. Přednáška seznamuje studenty rovněž se základní bibliografií k
problematice moderní Číny a současně i s čínskou historiografickou a kulturní terminologií.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny moderní Číny 2
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky moderní Číny od konce druhé sv. války do současnosti.
Přednáška seznamuje studenty rovněž se základní bibliografií k problematice moderní Číny a současně
i s čínskou historiografickou a kulturní terminologií. Důraz je kladen také na konotace mezi historickými
událostmi a kulturními jevy, jejich interpretaci v čínské a světové odborné literatuře. Nedílnou součástí
kurzu je rovněž uvedení do problematiky historie a současnosti česko-čínských vztahů (zahraničních,
kulturních, vojenských aj.).
Obsah:
1) Občanská válka; Třetí jednotná fronta; Politické poradní shromáždění; George Marshall a jeho mise;
Dobytí Yan‘anu; Harbinský mor; Boj o Mandžusko; Bitva u Kaifengu; Bitva o Peking; Překročení Dlouhé
řeky; Pád Čankajška; Odsun ČR na Taiwan; Dobytí čínského území
2) Založení ČLR; Vojenská konsolidace; správní konsolidace; ekonomická konsolidace; územní
konsolidace (Xinjiang, Tibet, Hainan); Pozemková reforma; Hnutí proti kontrarevolucionářům
3) Korejská válka; konfrontace ČLR, SSSR, USA; studená válka; Hnutí pomáháme Koreji, bojujeme proti
Americe; první pětiletka;
4) Velký skok vpřed; 20 sjezd KSSS; Maova koncepce ekonomického rozvoje; skok v zemědělství; skok
v průmyslu; neúspěch VS; hladomor; konsolidace po VS
5) Kulturní revoluce; Hai Rui; Komise pro kulturní revoluci; Dazibao; Palte na štáby; manická fáze; Lin
Biao a pokus o puč; depresivní fáze; Kampaň za kritiku Konfucia a Lin Biaa
6) Čínsko-sovětská roztržka; Boje v Taiwanské úžině; vývoj jaderných zbraní; Sovětská pomoc; Hraniční
spory na řece Ussuri; Bitva o ostrov Damanskij; Změna zahraničněpolitické orientace Číny; příklon k
USA; Nixonova návštěva Číny; Shanghaiské komuniké
7) Druhá republika; Smrt Mao Zedonga; Pokus o puč; Dengův nástup k moci; katarze postmaovského
systému; Ústava 1978
8) Liberalizace; čtyři modernizace; systém výrobní odpovědnosti v zemědělství; otevírání se světu;
socialismus se specificky čínskými rysy (kapitalismus)
9) Demokratizace a krize přichází; Zeď demokracie; Pekingské jaro; oficiální konec politické liberalizace;
Anhuiská Univerzita; Zhao Ziyang; Hu Yaobang; Tibetské obrození; Tibetské události; krize ve straně;
frakční boj; inflace; smrt Hu Yaobanga; Návštěva Gorbačova.
10) Události na náměstí Tian‘anmen a jejich interpretace (diskuse)
Literatura:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Základní: BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001-2003. 2. sv. (1.
díl. 2001. 126 s. ISBN 80-244-0251-3.; 2. díl. 2003. 218 s. Edice Učebnice. ISBN 80-244-0611-X.).
Základní: FÜRST, Rudolf. Čína ve XX. století. 3. díl. Období 1989-2005. Olomouc: Univerzita Palackého,
2006. 189 s. ISBN 80-244-1286-1.
Základní: FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Lidové noviny, 1998. 656 s. ISBN 80-7106-249-9.
Základní: BAKEŠOVÁ, Ivana. Dějiny Taiwanu.
Doporučená: LAWRENCE, Alan. China since 1919: Revolution and Reform. New York: Routledge, 2004.
285 s. ISBN 0-415-25142-7.
Doporučená: TSANG, Steve. In the Shadow of China: Political Developments in Taiwan since 1949.
London: Hurst & Company, 1993. 221 s. ISBN 1-85065-173-6.
Doporučená: DIETRICH, Graig. People's China: A Brief History. 3. vyd. New York: Oxford University Press,
1998. 382 s. ISBN 0-19-510629-6.
Doporučená: MacFARQUHAR, Roderick, FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China. Vol. 15.
Cambridge: Cambridge University Press, 1991. 1108 s. ISBN 0-521-21447-5.
Doporučená: SPENCE, Jonathan D. The Search for Modern China. New York: W. W. Norton & Company,
1990. 876 s. ISBN 0-393-97351-4.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Kurs je určen studentům II. bloku bakalářského studia oboru ČÍNSKÁ FILOLOGIE.
Získané způsobilosti:
Cílem kurzu je uvést studenty do problematiky moderní Číny od konce druhé sv. války do současnosti.
Přednáška seznamuje studenty rovněž se základní bibliografií k problematice moderní Číny a současně
i s čínskou historiografickou a kulturní terminologií.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Písemná zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dějiny vizuality: od ikony k virtuální realitě
Cíle předmětu (anotace):
Dějiny i teorie umění nabízejí bezpočet možností, jak porozumět vývoji nebo symbolické funkci
určitého uměleckého směru nebo specifického způsobu zobrazení. Seminář bude klást důraz
především na vybrané otázky a problémy, týkající se spíše vývoje našeho rozumění, tedy způsobu, jak
přistupujeme k obrazům a vizualitě obecně, než tomu, jak a co jednotlivé obrazy symbolizují, popřípadě
jaký byl vývoj této symbolizace. V obecněji pojatých tematických blocích (např. ikona a posvátné,
pohyb a pohnutí, vyprávět a učit) se zaměříme na fascinující pohyb lidské vizuality v dějinách napříč
různými uměleckými formami (výtvarné umění, film, literatura atd.). Způsob našeho rozumění a
skutečnost našeho zájmu o obrazy minulosti převáží nad teorií a historickým popisem vývoje.
Primárním kontextem pro jednotlivé úvahy bude kontext sémiotický.
Požadavky na studenta:
(1) pravidelná účast (80 %)
(2) četba zadaných textů a diskuze v semináři
(3) písemná seminární práce
Obsah:
(1) Reprezentace: definice, tradice, problémy
(1.1) Kategorie reprezentace (mimésis)
(1.2) Reprezentace a podobnost
(2) Zrakové, viditelné, imaginární
(2.1) Vnímání formy
(2.2) Iluze zobrazení
(3) Teorie obrazu: základní pojmy, tendence, koncepty
(3.1) "Obrat k obrazu"
(3.2) Metaobrazy; obraz, text, metoda
(4) Textové obrazy: obraz a text
(4.1) vizuální jazyk a ekphrasis
(5) Exkurz 1 (středověký a renesanční obraz)
(5.1) Autor, agent, umění (koncepce autorství)
(5.2) Středověké ordo vs renesanční univerzum (prostor, čas, perspektiva)
(5.3) Antika, středověk, renesance: problematika návaznosti
(6) Ikona: sémiotický pohled (B. A. Uspenskij)
(6.1) Ikona relace (sociologický kontext)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(6.2) Sémantická syntax ikony
(7) The Theory of the Art Nexus (A. Gell)
(7.1) Základní pojmy, vztahy
(7.2) Teorie agence (model, aplikace)
(8) Exkurz 2 (impresionismus)
(8.1) Český impresionismus a způsoby vidění
(8.2) Koncepce fotogénie (photogénie)
(8.3) Impresionismus ve filmu (formální rysy a způsoby vyprávění; Gance, Dullac, Epstein, LHerbier a
další)
(9) Prostor a čas: vizuální komponenty
(9.1) Obraz a význam
(9.2) Obraz a narace (vyprávět a učit); co je piktorální vyprávění?
(10) Transmedialita/Intermedialita
(10.1) Pojem média (media is message)
(10.2) Multimedialita: obraz v textu, text v obraze
(10.3) Základní tendence v oblasti naratologie
(11) Obraz a virtuální realita
(11.1) Reprezentace a re-prezentace
Literatura:
Základní: INGARDEN, R. O štruktúre obrazu. Bratislava, 1965.
Základní: AUMONT, J. Obraz. Praha, 2005.
Základní: MITCHELL, W. J. T. (1995). Picture Theory. Chicago, London.
Základní: MERRELL, Floyd. Sign, Textuality, World. Bloomington, 1992.
Základní: BARTLOVÁ, Milena. Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou.
Praha, 2012.
Základní: BERNARD, Jan (ed.). Tartuská škola. Sborník filmové teorie 2. Praha, 1995.
Základní: MITCHELL, W. J. T., HANSEN, Mark B. N. (eds.). (2010). The Critical Terms for Media Studies.
Chicago, London.
Základní: Erwin PANOFSKY. Význam ve výtvarném umění. Praha, 1981.
Základní: MITCHELL, W. J. T. (2005). What do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago,
London.
Rozšiřující: BARTHES, R. Základy sémiologie. In: Kritika a pravda, s. 81-181. Praha - Liberec, 1997.
Rozšiřující: WORRINGER, W. Abstrakce a vcítění. Příspěvek k psychologii stylu. Praha 2001.
Rozšiřující: WELSCH, Wolfgang. Estetické myslenie. Archa, Bratislava 1993.
Rozšiřující: WÖLFFLIN, H. Klassické umění. Praha 1912.
Rozšiřující: LYOTARD, J. F. Návrat a jiné eseje. Praha, 2002.
Rozšiřující: MERLEAU-PONTY, Maurice. Oko a duch a jiné eseje. Praha, 1971.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Rozšiřující: LYOTARD, J. F. Putování a jiné eseje. Praha, 2001.
Rozšiřující: PATOČKA, Jan. Umění a čas I, II. 2004.
Získané způsobilosti:
Schopnost analyzovat vybrané problémy a pracovat s odbornými texty
Základní přehled v oblasti sémiotických studií o vizualitě
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Deterministický chaos 1, 2
Cíle předmětu (anotace):
Úkolem kurzu je představit základní znaky teorie chaosu s cílem poukázat na proměnu metodologie
přírodní vědy a širší důsledky této proměny pro filosofii vědy. Proměnu pojmů determinismus, predikce,
kauzální vysvětlení ad. Dokládat skrze reflexi konkrétní pozice zastávané ve filosofii vědy sémantického pohledu na teorie.
Požadavky na studenta:
Aktivní účast, seminární práce.
Obsah:
Úkolem kurzu je představit základní znaky teorie chaosu s cílem poukázat na proměnu metodologie
přírodní vědy a širší důsledky této proměny pro filosofii vědy. Proměnu pojmů determinismus, predikce,
kauzální vysvětlení ad. Dokládat skrze reflexi konkrétní pozice zastávané ve filosofii vědy sémantického pohledu na teorie.
Literatura:
Doporučená: http://kfil.upol.cz/index.html.
Doporučená: Peitgen, H.-O. et al. Chaos and Fractals: New Frontiers of Science..
Doporučená: Kellert, S. In the Wake of Chaos..
Rozšiřující:
Andres, J. – Fürst, T. – Pastor, K. (2007). Period Two Implies All Periods for a Class of ODEs: A
Multivalued Map Approach. Proceedings of the American Mathematical Society 135/10, s. 3187-3191.
Andres, J. – Fürst, T. – Pastor, K. (2009). Sharkovskii’s Theorem, Differential Inclusions, and Beyond.
Topological Methods in Nonlinear Analysis 33/1, s. 149–168.
Batterman, R. W. (1993). Defining Chaos. Philosophy of Science 60/1, s. 43-66.
Bricmont, J. (1995). Science of Chaos or Chaos in Science? Physicalia Magazine 17/3-4, s. 159-208.
Clayton, P. (2004). Mind and Emergence: From Quantum to Consciousness. Oxford: Oxford University
Press.
Deleuze, G. – Guattari, F. (2001). Co je filosofie? Praha: Oikúmené.
Devaney, R., L. (1989). An Introduction to Chaotic Dynamical Systems. Redwood City, Calif.: AddisonWesley.
Feyerabend, P., K. (2001). Rozprava proti metodě. Praha: Aurora.
Fraassen, B. v. (1980). The Scientific Image. Oxford: Oxford University Press.
Fraassen, B. v. (1989). Laws and Symmetry. Oxford: Oxford University Press.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Freeman, W., J. (1999). How Brains Make Up Their Minds. London: Weidenfeld & Nicolson.
Galison, P. (2005). Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy: Říše času. Praha: Mladá fronta. Giere, R., N.
(1988). Explaining Science: A Cognitive Approach. Chicago: The University of Chicago Press.
Giere, R., N. (1999). Science without Laws. Chicago: The University of Chicago Press.
Giere, R., N. (2004). How Models Are Used to Represent Reality. Philosophy of Science 71/5, s. 742752.
Giere, R., N. (2006). Scientific Perspectivism. Chicago: The University of Chicago Press.
Gleick, J. (1996). Chaos: Vznik nové vědy. Brno: Ando Publishing.
Haken, H. (1978). Synergetics. New York: Springer.
Horák, J. – Krlín, L. – Raidl, A. (2003). Deterministický chaos a jeho fyzikální aplikace. Praha: Academia.
Horák, J., – Krlín, L. Vratnost a nevratnost dynamických systémů. Praha: Academia.
Kauffman, S., A. (2004). Čtvrtý zákon. Praha:Paseka.
Kellert, S., H. (1993). In the Wake of Chaos. Chicago: The University of Chicago Press.
Kellert, S., H. (2001). Extrascientific Uses of Physics: The Case of Nonlinear Dynamics and Legal Theory.
Philosophy of Science. Supplement: Proceedings of the 2000 Biennial Meeting of the Philosophy of
Science Association. Část I: Contributed Papers 68/3, s. S455-S466. Kellert, S., H. (2008). Borrowed
Knowledge: Chaos Theory and the Challenge of Learning across Disciplines. Chicago: The University of
Chicago Press.
Kim, J. (2005). Physicalism, or Something Near Enough. Princeton: Princeton University Press.
Köhler, R. (1986). Zur linguistischen Synergetik. Struktur und Dynamik der Lexik.Bochum: Brockmeyer.
Lorenz, E. (1963). Deterministic Nonperiodic Flow. Journal of the Atmospheric Science 20/2, s. 130141.
Parker, M., W. (2003). Undecidability in Rn: Riddled Basins, the KAM Tori, and the Stability of the Solar
System. Philosophy of Science 70/2, s. 359-382.
Peitgen, H.-O. – Jürgens, H. – Saupe, D. (1991). Fractals for the Classroom. New York: Springer.
Peitgen, H.-O. – Jürgens, H. – Saupe, D. (1992). Chaos and Fractals: New Frontiers of Science. New York:
Springer-Verlag.
Prigogine, I. – Stengersová, I. (2001). Řád z chaosu: Nový dialog člověka s přírodou. Praha: Mladá
fronta.
Rosenberg, A. (2005). Philosophy of Science: a contemporary introduction. London: Routledge.
Sharkovsky, A., N. (1964). Coexistence of Cycles of a Continuous Map of a Line into Itself. Ukrainian
Mathematic Journal 16/1, s. 61-71.
Singh, S. (2007). Velká Fermatova věta. Praha: Academia.
Smith, P. (1998). Explaining Chaos. Cambridge: Cambridge University Press.
Stenger, V. (2006). The Comprehensible Cosmos: Where Do the Laws of Physics Come From?
Prometheus Books.
Stephan, A. (1999). Emergenz: Von der Unvorhersagbarkeit zur Selbstorganisation. Dresden: Dresden
University Press.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Stewart, I. (2009). Hraje Bůh kostky?: nová matematika chaosu. Praha: Argo.
Suppe, F. (ed.). (1977). The Structure of Scientific Theories. Urbana: University of Illinois Press.
Suppes, P. (1972). Axiomatic Set Theory. New York: Dover Publications.
Třeštík, D. (1999). Mysliti dějiny. Praha: Paseka.
Valenta, L. (1999). Chaos v epistemologické perspektivě. In: J. Nosek (ed.) Chaos, věda a filosofie. Praha:
Filosofia,s. 131-145.
Yorke, J. – Li, T.-Y. (1975). Period Three Implies Chaos. The American Mathematical Monthly 82/10, s.
985-992.
Zámečník, L. (2012a). Filosofická reflexe teorie chaosu. Filosofický časopis 60/5, s. 685-704.
Zámečník, L., H. (2012b). Filozofické aspekty teorie chaosu. Olomouc: VUP.
Zámečník, L., H. (2012c). Vztah mezi principy a modely v sémantickém pojetí vědeckých teorií. Teorie
vědy 34/4 (vyjde).
On-line katalogy knihoven
Získané způsobilosti:
Dokáže pracovat s cizojazyčným (anglickým, německým) filosofickým textem
Propojí si znalosti dějin filosofie, ontologie, epistemologie a filosofie vědy s poznatky teorie
dynamických systémů
Dokáže rozčlenit základní filosofické problémy, které se pojí s deterministickým chaosem
Orientuje se v současné filosofické debatě, která je soustředěná na oblast filosofické reflexe teorie
dynamických systémů
Vyučovací metody:
Přednášení
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Esej
Slovníkové heslo
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dětský jazyk: vybrané problémy
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je uvedením do základních témat studia dětského jazyka - jeho osvojování a vývoje. Kombinací
pracovních přednášek, četby textů a samostatné práce na vybraných problémech seznámí studenty s
klíčovými okamžiky ve vývoji dětské řeči a možnostmi jejich vysvětlení. Představí hlavní teorie oboru,
specifické experimentální techniky a základní zjištění o mechanismech osvojování (mateřského) jazyka.
V průběhu kurzu bude pozornost postupně věnována všem tradičním rovinám lingvistického popisu
jazykového systému od osvojování zvukové roviny až po akvizici pragmatických aspektů komunikace.
Kurz je orientován primárně s ohledem na empiricko-experimentální praxi, tj. zejména seznámení s
konkrétními podobami výzkumu akvizice na jednotlivých rovinách jazykové kapacity. Očekávaným
výstupem kurzu je zvládnutí přípravy samostatného studentského výzkumného projektu: formulace
tématu a konkrétního výzkumného úkolu, příprava designu experimentu, základní příprava dat pro
vyhodnocení a interpretaci výsledků.
Požadavky na studenta:
(1) pravidelná účast (80 %)
(2) aktivní účast na hodinách
(3) vypracování semestrálního projektu a jeho obhajoba
Obsah:
1) Uvedení do oboru
vymezení předmětu disciplíny, významných představitelů, literatury, základních informačních zdrojů,
databází, specifikace českého výzkumného prostředí
2) Metody při zkoumání dětského jazyka
seznámení se základními výzkumnými paradigmaty v jazykové akvizici (deník, dotazník, experiment
atd.), ukázky zpracování dat v databázích (CHILDES, CDI), představení technických prostředků výzkumu
(TTR, MLU a jiné baterie), seznámení se zásadami empirického výzkumu v oblasti dětského jazyka
3) Přístupy k jazykové akvizici
diachronní i synchronní představení základních teoretických pozic v jazykové akvizici
(nativismus/racionalismus /formalismus x empirismus a interakční přístup; inside out a outside in
přístupy) – jejich přednosti, nedostatky, významní představitelé, ukázky z výzkumu (sémantický
bootstraping, kompetiční model)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
4) Fonologický vývoj dětského jazyka - percepce
základní teorie (maturační, univerzální, attunement aj.), významné studie (Oller, Irwin, Eimas) a
metody výzkumu z oblasti akvizice produkce a recepce na úrovni zvukové roviny jazyka
5) Fonologický vývoj dětského jazyka - produkce
6) Osvojování lexikonu 1
hlavní témata a přístupy v akvizici lexikálně-sémantické roviny jazyka: fáze vocabulary growth a
problém lexikálního spurtu
7) Osvojování lexikonu 2
akvizice sémantických vztahů a problematika under- a over-extension, téma sdílené pozornosti,
mapping, vrozená omezení (Markmann, Bloom)
8) Co je to wug: tvarosloví v akvizici
univerzália a specifika v akvizici gramatiky: rozlišení výzkumu gramatiky a slovotvorby, vývoj
morfologických kategorií – teoretické koncepty a explanace, představení wugtestu
9) Co je to wug: slovotvorba v akvizici
témata v akvizici slovotvorby, typologická specifika, teorie E. Clarkové: principy transparentnosti,
jednoduchosti a produktivity, případová studie – akvizice kompozit
10) Osvojování syntaxe
srovnání nativistického (Lustová) a empirického přístupu (Tomasello), období dvouslovné fáze –
problém pivotové gramatiky, ilustrace některými kategoriemi (pasivum, pomocná slovesa, vývoj
jmenné fráze, typy vět, spojky a souvětí)
11) Akvizice diskurzu
akvizice socio-pragmatických aspektů komunikace: problém pozornosti a perspektivy, fáze rozvoje
koherentního dialogu, střídání komunikačních rolí a jazyková i pragmatická vodítka, registry a
komunikační rutiny
12) Gramotnost: akvizice čtení
ortografie, fonologické povědomí, strukturované modely čtení (single- a dual-route model),
identifikace, lexikální přístup, high-level competence, dyslexie, čtení s porozuměním: inference making,
story structure sensitivity, prediktory čtení
13) Víc než jeden jazyk: akvizice a bilingvismus
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
infant, child, adolescent a adult acquisition, problém interference, mixování a přepínání kódů,
bilingvismus a kognitivní rizika/benefity
Literatura:
Základní: STILWELL PECCEI, J. Child Language. A resource book for students. London-New York, 2006.
Základní: EYESENCK, M. W. – KEANE, M. T. Kognitivní psychologie. Praha, 2008.
Základní: SMOLÍK, F. Teoretické přístupy k osvojování gramatiky. Hradec Králové, 2007.
Doporučená: PRŮCHA, J. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada
Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3603-7.
Doporučená: CLARK, E. V. First Language Acquisition. Cambridge, 2009.
Doporučená: BAVIN, E. L. (ed.). The Cambridge Handbook of Child Language. Cambridge, 2009.
Doporučená: ALTMANN, G. T. M., & TURBOVÁ, M. Výstup na babylonskou věž: otázky jazyka, mysli a
porozumění. Praha: Triáda, 2005. ISBN 8086138704.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Je doporučeno absolvovat před tímto kurzem kurz Psycholingvistika: úvod do problematiky.
Předpokládá se základní znalost angličtiny.
Získané způsobilosti:
Studenti se orientují v základních tématech, teoriích a pojmech současné experimentální
psycholingvistiky zaměřené na jazykovou akvizici.
Rozumí principům konstrukce experimentu a mají základní znalost jeho vyhodnocování a interpretace.
Jsou schopni navrhnout smysluplný a kontextově zapojený projekt.
Osvojili si práci s experimentálními nástroji (software, testovací baterie).
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Systematické pozorování studenta
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Dětský jazyk: základní přehled
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je uvedením do základních témat studia dětského jazyka – jeho osvojování a vývoje. Kombinací
pracovních přednášek, četby textů a samostatné práce na vybraných problémech seznámí studenty s
klíčovými okamžiky ve vývoji dětské řeči a možnostmi jejich vysvětlení. Představí hlavní teorie oboru,
specifické experimentální techniky a základní zjištění o mechanismech osvojování (mateřského) jazyka.
V průběhu kurzu bude pozornost postupně věnována všem tradičním rovinám lingvistického popisu
jazykového systému od osvojování zvukové roviny až po akvizici pragmatických aspektů komunikace.
Kurz je orientován primárně s ohledem na empiricko-experimentální praxi, tj. zejména seznámení s
konkrétními podobami výzkumu akvizice na jednotlivých rovinách jazykové kapacity. Očekávaným
výstupem kurzu je zvládnutí přípravy samostatného studentského výzkumného projektu: formulace
tématu a konkrétního výzkumného úkolu, příprava designu experimentu, základní příprava dat pro
vyhodnocení a interpretaci výsledků.
Požadavky na studenta:
1. pravidelná účast (80 %)
2. aktivní účast na hodinách
3. vypracování semestrálního projektu a jeho obhajoba
Obsah:
1. Uvedení do oboru
vymezení předmětu disciplíny, významných představitelů, literatury, základních informačních zdrojů,
databází, specifikace českého výzkumného prostředí
2. Metody při zkoumání dětského jazyka
seznámení se základními výzkumnými paradigmaty v jazykové akvizici (deník, dotazník, experiment
atd.), ukázky zpracování dat v databázích (CHILDES, CDI), představení technických prostředků výzkumu
(TTR, MLU a jiné baterie), seznámení se zásadami empirického výzkumu v oblasti dětského jazyka
3. Přístupy k jazykové akvizici
diachronní i synchronní představení základních teoretických pozic v jazykové akvizici
(nativismus/racionalismus /formalismus x empirismus a interakční přístup; inside out a outside in
přístupy) – jejich přednosti, nedostatky, významní představitelé, ukázky z výzkumu (sémantický
bootstraping, kompetiční model)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
4. Fonologický vývoj dětského jazyka - percepce
základní teorie (maturační, univerzální, attunement aj.), významné studie (Oller, Irwin, Eimas) a
metody výzkumu z oblasti akvizice produkce a recepce na úrovni zvukové roviny jazyka
5. Fonologický vývoj dětského jazyka - produkce
6. Osvojování lexikonu 1
hlavní témata a přístupy v akvizici lexikálně-sémantické roviny jazyka: fáze vocabulary growth a
problém lexikálního spurtu
7. Osvojování lexikonu 2
akvizice sémantických vztahů a problematika under- a over-extension, téma sdílené pozornosti,
mapping, vrozená omezení (Markmann, Bloom)
8. Co je to wug: tvarosloví v akvizici
univerzália a specifika v akvizici gramatiky: rozlišení výzkumu gramatiky a slovotvorby, vývoj
morfologických kategorií – teoretické koncepty a explanace, představení wugtestu
9. Co je to wug: slovotvorba v akvizici
témata v akvizici slovotvorby, typologická specifika, teorie E. Clarkové: principy transparentnosti,
jednoduchosti a produktivity, případová studie – akvizice kompozit
10. Osvojování syntaxe
srovnání nativistického (Lustová) a empirického přístupu (Tomasello), období dvouslovné fáze –
problém pivotové gramatiky, ilustrace některými kategoriemi (pasivum, pomocná slovesa, vývoj
jmenné fráze, typy vět, spojky a souvětí)
11. Akvizice diskurzu
akvizice socio-pragmatických aspektů komunikace: problém pozornosti a perspektivy, fáze rozvoje
koherentního dialogu, střídání komunikačních rolí a jazyková i pragmatická vodítka, registry a
komunikační rutiny
12. Gramotnost: akvizice čtení
ortografie, fonologické povědomí, strukturované modely čtení (single- a dual-route model),
identifikace, lexikální přístup, high-level competence, dyslexie, čtení s porozuměním: inference making,
story structure sensitivity, prediktory čtení
13. Víc než jeden jazyk: akvizice a bilingvismus
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
infant, child, adolescent a adult acquisition, problém interference, mixování a přepínání kódů,
bilingvismus a kognitivní rizika/benefity
Literatura:
Základní: STILWELL PECCEI, J. Child Language. A resource book for students. London-New York, 2006.
Základní: EYESENCK, M. W. & KEANE, M. T. Kognitivní psychologie. Praha, 2008.
Základní: SMOLÍK, F. Teoretické přístupy k osvojování gramatiky. Hradec Králové, 2007.
Doporučená: PRŮCHA, J. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada
Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3603-7.
Doporučená: CLARK, E. V. First Language Acquisition. Cambridge, 2009.
Doporučená: BAVIN, E. L. (ed.). The Cambridge Handbook of Child Language. Cambridge, 2009.
Doporučená: ALTMANN, G. T. M., & TURBOVÁ, M. Výstup na babylonskou věž: otázky jazyka, mysli a
porozumění. Praha: Triáda, 2005. ISBN 8086138704.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Je doporučeno absolvovat před tímto kurzem kurz Psycholingvistika: úvod do problematiky.
Předpokládá se základní znalost angličtiny.
Získané způsobilosti:
Studenti se orientují v základních tématech, teoriích a pojmech současné experimentální
psycholingvistiky zaměřené na jazykovou akvizici.
Rozumí principům konstrukce experimentu a mají základní znalost jeho vyhodnocování a interpretace.
Jsou schopni navrhnout smysluplný a kontextově zapojený projekt.
Osvojili si práci s experimentálními nástroji (software, testovací baterie).
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Systematické pozorování studenta
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Empirická lingvistika
Cíle předmětu (anotace):
První část kurzu slouží jako úvod do základní metodologie empirického výzkumu. Účastníci se seznámí
se základní terminologií, metodami empirického výzkumu a základními nástroji statistiky, které lze
aplikovat jak v kvantitativním, tak i kvalitativním výzkumu. Druhá část kurzu představí v obecné rovině
hlavní témata, metody a přístupy v psycholingvistickém výzkumu se zvláštním důrazem na
problematiku osvojování si jazyka. Třetí část kurzu poskytne základní vhled do historie a současného
stavu biosémiotiky. Témata jednotlivých přednášek pokryjí vybrané biosémiotické školy, teorie či
přístupy a vybrané významné osobnosti biosémiotiky. Cílem závěrečné části kurzu je uvést a zároveň
aplikovat určité specifické metody kvantitativní lingvistiky – jedná se především o ty metody, které
souvisí např. s frekvenční analýzou, Zipfovými zákony.
Obsah:
1)
Metody empirického výzkumu (Lukáš Zámečník)
Pojem vědy, terminologie a fáze empirického výzkumu, indukce a dedukce, vybírání vhodného vzorku,
metody a sbírání dat.
Pojem hypotézy, jak formulovat testovatelnou hypotézu, typy hypotéz a základy jejich ověřování.
2)
Akvizice (slovanských) jazyků: psycholingvistický přístup (Marek Nagy)
Studie akvizice české morfologie: případ souhláskových alternací
Studie akvizice při formování slov v češtině: záležitost kompozice
3)
Biosémiotika: gramatický popis DNA a proteinová syntéza (Dan Faltýnek)
Současný popis proteosyntézy; regulérnost sémiotického pojímání proteosyntézy, DNA, procesů v
živém tvaru
Určování arbitrární hranice mezi výrazem a obsahem DNA a konceptem proteosyntetické sémiózy dvojí
artikulace manifestované ve struktuře výrazových prostředků; lingvistické a lexikostatistické metody
při analýze textu i DNA/proteosyntézy, charakteristiky jazyka/textu/DNA/proteosyntézy apod. ve
vztahu k teorii informace a komunikace.
4)
Kvantitativní přístup k textové analýze (Martina Benešová)
Metodologie algoritmu kvantitativního zpracovávání textových vzorků; formulování hypotézy;
komparace a statistické testování získaných výsledků konkrétních experimentů s dalšími metodami
kvantitativní statistiky.
Literatura:
Doporučená: DEELY, J. Basics of Semiotics. Bloomington, 1990.
Doporučená: BARBIERI, M. Introduction to Biosemiotics: The New Biological Synthesis. Dordrecht, 2007.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Lectures on Text Theory. Praha, 1997.
Doporučená: ALEX ROSENBERG. Philosophy of Science. 2005.
Doporučená: FIELD, J. Psycholinguistics: The Key Concepts. London and New York: Routledge, 2004.
Doporučená: CHANDLER, Daniel. The Basic Semiotics. London and New York, 2007.
Doporučená: VAN FRAASSEN, B. C. The Empirical Stance. Boston, 2002.
Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Variation in Sequences. Praha, 2000.
Doporučená: AITCHISON, J. Words in the Mind. Blackwell, 2003.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
znalost angličtiny
Získané způsobilosti:
Znalost základní terminologie, metod empirického výzkumu a základních statistických nástrojů, které
mohou být uplatněny v kvantitativním i kvalitativním výzkumu.
Znalost základních témat, metod a přístupů psycholingvistického výzkumu se zvláštním zaměřením na
problém jazykové akvizice.
Základní přehled v historii a současném stavu biosémiotiky.
Znalost specifických metod kvantitativní lingvistiky prakticky aplikované.
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Evoluce života a jazyka
Cíle předmětu (anotace):
Kurz doc. Antona Markoše a dalších členů Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK uvádí do
problematiky teoretické biologie, a to s přesahem k teorii jazyka – je těsně navázán na související kurz
Život, informace a jazyk: úvod do biologie – oba kurzy mají společnou náplň, jsou však realizovatelné
samostatně, posluchač se pak zaměřuje jen na aspekty jednoho z nich. Kurzy jsou základním uvedením
do současného stavu vědy o živém a připravují posluchače pro porozumění problematice biosémiotiky,
gramatického popisu DNA a proteosyntézy apod. Tyto základní vstupy předznamenávají kontakt se
současnou diskusí o sémióze buňky, jejímž je doc. Markoš předním představitelem. Studenti jsou v
seminářích seznamování s tematikou teoretické biologie, a to přístupnou formou a v rozsahu, který je
nutný k rozvíjení analogií jazyka a DNA atd. Posluchači se zorientují ve výkladech vzniku života a jeho
vývoje a srovnají tuto problematiku s otázkami vzniku a vývoje jazyka. Jednotlivé teorie, které mají
biologický základ a specifickým způsobem vysvětlují design organismů, jejich evoluční proměny,
sociální chování atd., jsou komparovány s poznatky o principech vývoje jazyka, jazykové typologii a
univerzáliích jazykového systému. Seminář je při svém interdisciplinárním přesahu diskusně zaměřen
a jeho nejširší metodologický rámec tvoří sémiotika, která popisuje znakový charakter jazyka a také
živého.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
(2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia
Obsah:
1. – 3. Úvod do biologie a teorie života
3. – 4. Teorie evoluce
5. Buněčná teorie
6. – 7. Vznik a evoluce života
8. Prokaryota – struktura a ekologie
9. Symbiogenezea a symbióza v evoluci
10. Eukaryota – vznik, struktura a členění
11. Evo devo
12. Evoluce člověka
13. Evoluce jazyka
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Doporučená: MARKOŠ, A., & KOUBOVÁ, A. (2010). Jazyková metafora živého. Červený Kostelec: Pavel
Mervart. ISBN 978-80-87378-42-7.
Doporučená: MARKOŠ. A. – GRYGAR, F. – HAJNAL, L. – KLEISNER, K. – KRATOCHVÍL, Z. – NEUBAUER, Z.
(2009). Life as its own designer: Darwin‘s Origin and Western thought. Heidelberg - London - New York.
Doporučená: MARKOŠ, A., & MONOD, J. L. (2008). Náhoda a nutnost: Jacques Monod v zrcadle naší
doby: sborník statí. Červený Kostelec: Pavel Mervart. ISBN 9788086818665.
Doporučená: BARBIERI, M. (2006). Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia.
ISBN 8020014039.
Doporučená: MARKOŠ, A. (1997). Povstávání živého tvaru. Praha: Vesmír. ISBN 80-85977-05-2.
Doporučená: MARKOŠ, A. (2003). Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán. ISBN
8086569675.
Doporučená: ALBERTS, B., BRAY, D., JOHNSON, A., LEWIS, J., RAFF, M., ROBERTS, K., WALTER, P.,
BOUZEK, B., HOZÁK, P., & KOTYK, A. (2001). Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie
buňky. Ústí nad Labem: Espero. ISBN 8090290604.
Získané způsobilosti:
Základní obeznámenost se současnou biologií a vztahem k sémiotickým popisům
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Fikce a realita teorie v praxi
Cíle předmětu (anotace):
Seminář bude prozkoumávat extrapolování science fiction z vědy. Vědou je science fiction definována
- seminář bude diskutovat, co taková definice znamená. Texty vědecké fantastiky budou konfrontovány
s texty populárně vědními, science fiction teorie s teoriemi vědeckými, fikční světy takových teorií se
světem aktuálním, respektive vědou vykládaným. Průběh semináře bude založen na představení
konkrétního vědeckého tématu a na jeho ilustrativním dokladování. Následně vždy seminář ověří, do
jaké míry se konkrétní vědecké téma projevuje v konkrétních textech science fiction. Seminář
formuluje, kdy jsou vědecké reálie pouze kulisou či ornamentem ve výstavbě fikčního světa, kdy je na
jejich základě konstruována zápletka, jak se mohou vědecké aspekty projevit v konstrukci pointy textu
atd. Bude stručně představena historie vědecké fantastiky a její proměňující se vztah k vědě, různým
vědeckým tématům a k aplikaci poznatků vědy v textu. Seminář představí i alternativní vědecké
kontexty - fikční světy založené na falsifikovaných vědeckých teoriích (např. teorie preformismu), či
naprosto smyšlené světy se smyšlenými vědeckými zákony svého chování a tedy i teoriemi.
Požadavky na studenta:
(1) Aktivní účast na semináři (ověřená znalostí textů)
(2) Absolvování kolokvia
Obsah:
(1) Úvodní přednáška, organizační pokyny
(
2)-(4) Stručný vývoj anglosaské literární fantastiky (od 20. let 20. století po dnešek)
Crowley, J.: Sníh
(5)-(6) Teorie všeho
Clark, C., A.: Devět miliard božích jmen; Dozois, G.: Jedna na cestu
Egan, G.: Úzkost; Weinberg, S.: Snění o finální teorii; Aldiss, B., Penrose, R.: Bílý Mars; Hawking, S.:
Stručná historie času; Hawking, S.: Černé díry a budoucnost vesmíru; Prigogine, I.: Čas k stávání;
Penrose, R.: Mikrosvět, makrosvět a lidská mysl; Hawking, S., Penrose, R.: Povaha prostoru a času;
Prigogine, I. - Stengersová, I.: Řád z chaosu; Coveney, P., Highfield, R.: Mezi chaosem a řádem; Coveney,
P., Highfield, R.: Šíp času; Gleick, J.: Chaos; Hey, T. - Walters, P.: Nový kvantový vesmír
(7)-(8) Umělá inteligence
Egan, G.: Učím se být sám sebou; Asimov, I.: Stroj, který vyhrál válku
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Egan, G.: Město permutací; Egan, G.: Axiomat; Egan, G.: Diaspora; Petrů, M.: Možnosti transgrese;
Searle, J.: Mysl, mozek a věda; Lem, S.: Tajemství čínského pokoje; Gáliková, S. - Gál, E.: Antológi
filozofie mysle; Kelemen, J.: Kybergolem; Mařík, V. a kol: Umělá inteligence I; Thagard, P.: Úvod do
kognitivní vědy
Asimov, I.: Já, Robot; Asimov, I.: Já, Asimov; Asimov, I.: Sbohem, Země; Heinlein, A., R.: Dveře do léta;
Heinlein, A., R.: Měsíc je drsná milenka; Ellison, H.: Nemám ústa a musím křičet; Čapek, K.: R. U. R; Šulej,
P.: Elektronik café
(9) Darwinismus
Hamilton, E.: Devoluce
Bear, G.: Darwinovo rádio; Bear, G.: Darwinovy děti; Dawkins, R.: Slepý hodinář; Dawkins, R.: Sobecký
gen; Hamilton, E.: Devoluce; Darwin, Ch.: O původu druhů; Darwin, Ch.: O pohlavním výběru;
Blackmoreová, S.: Teorie memů; Komárek, S.: Dějiny biologického myšlení; Wolpert, L.: Triumf embrya;
Watson, D., J.: Tajemství DNA; Rádl, E.: Dějiny biologických teorií novověku; Flegr, J.: Evoluční biologie
(10) Samoorganizace a povstávání živého tvaru
Sterling, B.: Roj; Bear, G.: Petra
Bear, G.: Hudba krve; Kauffman, S.: Čtvrtý zákon; Markoš, A.: Tajemství hladiny; Kelemen, J., Markoš
A.: Andělé, berušky a stroje, Markoš, A.: Život čmelákův; Margulisová, L.: Symbiotická planeta; Capra,
F.: Tkáň života; Barbieri, M.: Organické kódy; Lovelock, J.: Gaia; Bertalanffy, von L.: Člověk - robot a
myšlení
(11) Cyberpunk mezi matrixem a nanotechnologiemi
Gibson, W.: Neuromancer; Gibson, W.: Všechny párty zejtřka; Sterling, B.: Zrcadlovky; Gibson, W.:
Vypálit Chrom; Gibson, W.: Hrabě nula; Gibson, W.: Virtuální světlo; Stephenson, N.: Sníh; Stephenson,
N.: Diamantový věk; McAuley, P., J.: Fairyland, Williams, J., W.: Hardware
(12) Alternativní svět, alternativní věda
Miéville, Ch.: Nádraží Perdido; Miéville, Ch.: Jizva; ; Miéville, Ch.: Železná rada; Wilson, R., Ch.: Darwinie;
Gibson, W. - Sterling, B.: Mašina zázraků; Nesvadba, J.: Peklo Beneš; Dick, K., P.: Muž z vysokého zámku;
Noon, J.: Vurt; Noon, J.: Pyl; Asher, N.: Stahovač; Asher, N.: V pavučině; Swainstonová, S.: Rok naší
války; Swainstonová, S.: Čas jako dar
(13) Předpovědi, věda o budoucnosti
Clark, C., A.: 2001: Vesmírná odysea; Crichton, M.: Jurský park; Crichton, M.: Skandální odhalení;
Crichton, M.: Kmen Andromeda; Crichton, M.: Případ dívky v tísni; Crichton, M.: Pohotovost; Crichton,
M.: Vycházející slunce; Clark, C., A.: Zpěv vzdálené země; Asimov, I.: Nadace; Asimov, I.: Nadace a země;
Asimov, I.: Nadace na hranicích; Asimov I.: Druhá nadace; Asimov, I.: Já, Robot
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
(14) Stephenson, N.: Kryptonomikon - Wilson, R., Ch: Spin
(15) Science fiction bez vědy
Nová vlna science fiction, science fiction před cyberpunkem (tzv. humanisté); např. Ellison, H.:
Nebezpečné vize
Literatura:
Doporučená: BARBIERI, M. (2006). Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia.
Doporučená: WEINBERG, S., & BIČÁK, J. (1996). Snění o finální teorii. Praha: Hynek.
Doporučená: DAWKINS, R., KOPSKÝ, V., & ZRZAVÝ, J. (1998). Sobecký gen. Praha: Mladá fronta.
Doporučená: HAWKING, S. W., BIČÁK, J., & KARAS, V. (1991). Stručná historie času: od velkého třesku
k černým dírám. Praha: Mladá fronta.
Doporučená: WATSON, J. D., & SLÁDEČEK, F. (1995). Tajemství DNA: příběh jednoho z největších objevů
20. století. Praha: Academia.
Doporučená: MARKOŠ, A. (2003). Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán.
Získané způsobilosti:
Základní obeznámenost s významnými texty vědecké fantastiky
Základní přehled vědeckých teorií (biologických, fyzikálních etc.)
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filosofie komunikace
Cíle předmětu (anotace):
Záměrem kursu je analyticky popsat a uvést do souvislostí pojetí jazyka a komunikace v rámci
vybraných filosofických koncepcí, včetně příslušných kulturních a sociálních reflexí (aktér, aktant aj.).
Východiskem výkladu je vztah jazyka ke způsobu formování skutečnosti, tedy i dynamika proměn
zprostředkování - včetně mediace (pojmy, obrazy, technikami atp.) mezi dílčím způsobem poznání a
jeho spojováním do výkladových celků: forem komunikace.
Hlavními oporami kursu budou práce především těchto autorů: J. L. Austin, V. Flusser, M. Foucault, N.
Goodman, J. Habermas, B.Latour, R. Rorty, L. Wittgenstein.
Požadavky na studenta:
Schopnost verbálně prezentovat kterékoli z pojednaných témat, písemná práce
Obsah:
1. Jazyk a skutečnost: Jazyk a formování skutečnosti, čas, substance, jednota a mnohost, kauzalita a
bytí. Jazyk a tvorba skutečnosti: rozmluva a konverzace, výtvarné umění, hudba a kultura.
2. Filozofie a jazyk:
Filosofie a zprostředkování pojmů, jazyk, reference a sebe-reference. Analýza jazyka, sémantika a
teorie vědy. Wittgenstein: traktát a deníky.
3. Filosofie a komunikace: Filozofický rozměr komunikace, performativy a konstativy, komunikativní
akty, komunikativní jednání, mediální komunikace a proměny diskurzu.
4. Jazykové hry a problematika diskursu
Wittgenstein: Filosofická zkoumání, logika a vysvětlení, vzory či obrazy, kalkuly a výpovědi. Slova díla a
světy: N. Goodman.
5. Texty, jazyky a čtení: Písmena, texty, mluvené jazyky, způsoby čtení a dešifrování. Knihy, noviny,
scénáře: digitály, překódování a komunikace jako spojení uvnitř jazyka.
6. Zkoumání, kontexty a interpretace: Ontologická relativita, pojem, kontext a rekontextualizace,
racionalita a interpretace, možnosti jazyka a koncepce - modely světa.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
7. Pojmová schémata, mentální události: Koherenční teorie pravdy a poznání, kritéria identity
pojmových schémat, odlišnosti jazyků a problematika poznání a komunikace.
8. Komunikace a kultura: Komunikativní a priori diskursu, diskurs jako hra, komunikativní
zprostředkování, prostor komunikace, nahodilosti, ironie a kulturní produkce.
Literatura:
Základní: ŠTĚPÁN J. Jazyk - Logika - Filozofie. VUP Olomouc, 2002.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Znalost základních pojmů z oblasti studia jazyka a komunikace.
Získané způsobilosti:
Student získá kompetence dané osnovou kurzu
Vyučovací metody:
Přednášení
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filozofická logika 1
Cíle předmětu (anotace):
Možné světy a interpretace výroků - vlastnosti a vztahy, metody logiky aletických modalit, logika
poznání, klasifikace typů a metod poznání, epistemologie logiky.
Požadavky na studenta:
Orientace v problémech.
Obsah:
Možné světy a pravdivostní interpretace výroků. Vlastnosti výroků a vztahy mezi výroky. Množiny
výroků. Diagramy modálních vlastností a vztahů. Adekvátnost teorie pravdivosti. Nositelé
pravdivostních hodnot. Struktura soudů, pojmy. Odkazování na věty a soudy. Soudy, věty a možné
světy.
Víceznačné věty. Kontramodely. Poznání a logika. Povaha poznání. Meze lidského poznání. Zkušenostní
a rozumové poznání. Empirické a apriorní poznání. Epistemicko-modální distinkce. Epistemologie
logiky.
Literatura:
Doporučená: http://kfil.upol.cz/index.html.
On-line katalogy knihoven
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Klasická logika
Získané způsobilosti:
Orientace v problémech.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor, esej
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filozofická logika 2
Cíle předmětu (anotace):
Metodologie logiky - analýza a odvozování, perspektivy, přehled neklasických logik (asertorická,
epistemická, erotetická, deontická, chronologická, trojhodnotová).
Požadavky na studenta:
Orientace v problémech.
Obsah:
Analýza a paradox analýzy. Odvozování, odvozování v logice. Filozofická perspektiva logiky. Klasická
výroková logika nad možnými světy. Rozhodovací procedury výrokové logiky nad možnými světy.
Modální výroková logika. Ověřování platnosti modlizovaných formulí. Asertorická logika. Epistemická
logika. Deontická logika. Erotetická logika. Chronologická logika.
Literatura:
Základní: ŠTĚPÁN J. Logika možných světů II. VUP Olomouc, 1995.
Doporučená: http://kfil.upol.cz/index.html.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Filozofická logika 1
Získané způsobilosti:
Orientace v problémech.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor, esej
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filozofie a jazyk 1
Cíle předmětu (anotace):
V přednáškách budou posluchači seznámeni se základními tématy a otázkami týkajícími se vztahu
jazyka a filosofie. Hlavní pozornost bude věnována tzv. linguistic turn a filozofii jazyka v užším slova
smyslu (tj. zejména tradici analytické a postanalytické filozofie). Cílem je poskytnout elementární
orientaci v klíčových filozofických koncepcích jazyka a na tomto základě umožnit studentům
jazykovědného oboru nahlížet předmět svého studia v obecnějším rámci. Jednotlivé přednášky
představí soubor podstatných témat (podmínky teorie významu, možnosti empirické sémantiky,
konvecionalita jazyka, vztah jazyka a světa z hlediska epistemologie a ontologie) a pojmů (denotace,
reference, konvence, pravidlo, inference, triangulace) moderní filozofie jazyka prostřednictvím výkladu
základních teoriích formulovaných předními představiteli oboru. Pozornost se upírá na
obecnělingvistický rozměr jednotlivých koncepcí, nikoliv historickou dynamiku samotné filozofie.
Smyslem kurzu je: 1) předložit obecnělingvistické otázky ve filozofickém kontextu (tematizovat
axiomatiku vybraných obecnělingvistických témat), 2) připravit daným přehledem studenty na rozbor
textů z oblasti filozofie jazyka, realizovaný v navazujícím kurzu Filozofie a jazyk 2.
Požadavky na studenta:
1. pravidelná účast (max. 2 absence)
2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích
3. vypracování seminární práce / encyklopedického hesla
Obsah:
1. Co to k čertu je (analytická) filozofie jazyka?!
historické vymezení, přehled základních pojmů, chronologie etap a významných prací, identifikace
metodologických rysů, usouvztažnění s vývojem jazykovědy ve sledovaném období
2. O denotaci, konotaci a jiných běsech
pojem denotace a konotace v historické vývoji a jejich pozice v rámci jednotlivých koncepcí
(středověká filozofie jazyka, Hobbes, Mill atd.), pojem smyslu, významu, intenze, extenze (OgdenRichards, Carnap), ?sémiotická? povaha filozofie jazyka a její kritika
3. Význam: příručka lovce
Fregeho koncepce objektivistické sémantiky, dvouúrovňová sémantika, kompozicionalita významu
4. Logický program empirické sémantiky?
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Carnapovo rozlišení mezi intenzí a extenzí, logická sémantika vs. pragmatika, testovatelnost
sémantických hypotéz, vztah přirozeného a expertního jazyka, behaviorismus v sémantice, modalita
5. Hledal někdo význam?
Wittgensteinova nesystematická koncepce významu, jazykové hry a pojem pravidla (identifikace,
rekonstrukce), význam jako funkce, sociální rozměr významu, implicitnost a normativita
6. Lingvista v džungli
Quinova kritika pojmu význam, behaviorismus (antimentalismus) a jeho důsledky pro teorii významu,
neurčitost překladu a nevymezitelnost reference, ontologická relativita
7. Kdy něco něco znamená?
Griceova koncepce intencionální sémantiky, význam pro mluvčího a pro posluchače, model
konstrukce významu, problém konvence, konverzační maximy, Schifferova a Lewisova definice
konvence
8. Svět udělaný z jazyka
teorie mluvních aktů dle J. L. Austina a J. Searla, ?komunikační? obrat v teorii významu, kritika
intencionální sémantiky, filozofie jazyka a lingvistická filozofie, hranice významu ? sémantika vs
pragmatika
9. Jak se pozná dvoda od vody
Kripke-Putnamova kauzální teorie významu, externalismus vs. internalismus v sémantice, stereotyp
vs. extenze, realismus s lidskou tváří
10. Má inferencialismus své vlastní inferno?
Inferencionalistická sémantika a její kritika (Lepore-Fodor), score-keeping, normativita/závazek,
konstitutivní podmínky významu, materiálně správná inference
11. Kolik lidí je potřeba na jazyk?
Davidsonova teorie radikální interpretace, intencionální sémantika a výchozí a průběžná teorie,
pojem triangulace, kritika zásadnosti pojmu konvence, determinace významu
12. Fragmenty: shrnutí a výhledy
aktuální témata ve filozofii jazyka
Literatura:
Doporučená: PEREGRIN, J. (2005). Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: TUGENDHAT, E., WOLF, U., & POKORNÝ, M. (1997). Logicko-sémantická propedeutika.
Praha: Petr Rezek.
Doporučená: MARVAN, T. (2010). Otázka významu: cesty analytické filosofie jazyka. Praha: Togga ve
spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Doporučená: CHAPMAN, S. (2000). Philosophy for Linguists. Routledge.
Doporučená: The Stanford Encyclopedia of Philosophy
Doporučená: MARVAN, T., & HVORECKÝ, J. (2007). Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk:
O.P.S.
Získané způsobilosti:
Základní orientace ve vztazích mezi filozofií a jazykem ve 20. století
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Didaktický test
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filozofie a jazyk 2
Cíle předmětu (anotace):
Předmět volně navazuje na kurz Filozofie a jazyk 1 a bude sestávat primárně z četby a rozpravy nad
texty. Poté, co byla v předchozím kurzu systematicky představena hlavní témata, pojmy a problémy
moderní filozofie jazyka, budou tyto v kurzu konkretizovány analýzou zásadních textů oboru. Cílem je
1) zvládnout argumentaci na podporu jednotlivých názorů a postojů prezentovaných v analyzovaných
textech, 2) rozvinout představené texty a navrhnout jejich kritiku, 3) usouvztažňovat v textech
představené koncepty s teoretickými otázkami lingvistiky (metody a limity sémantické analýzy, pojem
sdíleného jazyka, tradiční teorie významu v lexikální sémantice, de Saussurovy metafory, implicitní
předpoklady lexikografické praxe aj.)
Požadavky na studenta:
1. pravidelná účast (max. 2 absence)
2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích
3. pohovor nad vybraným tematickým okruhem na základě předložené četby (bude sestavena po
konzultaci)
Obsah:
1. Základní pojmy a témata: přehled
shrnutí témat minulého semestru, vymezení předmětných oblastí (vlastní jména: reference a denotace,
problém ontologické relativity, význam jako užití, intencionalita v teorii významu)
2. O čem mluvíme: Pohádky tisíce a jedné noci
MILL, J. S.: A System of Logic. London 1930. (paragraf 5)
3. Kolik pater má význam?
FREGE, G.: O smyslu a významu. Scientia et Philosophia 4, 1992, s. 33-75.
4. Co je nutné a co ne
SEARLE, J.: Vlastní jména. In: R. Niederle (ed.): Potřebuje Bůh indexické výrazy? Brno 2004, s. 84-91.
5. Expedice na dvojče Země
PUTNAM, H.: Význam slova význam. In: J. Peregrin (ed.). Logika 20. století: mezi filozofií a matematikou.
Praha 2006, s. 259-325 (vybrané pasáže).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. Sémantika jako věda
CARNAP, R.: Význam a synonymie v přirozených jazycích. In: Problémy jazyka vědy. Praha 1968, s. 252269.
7. Sémantika jako věda?
QUINE, W. V. O.: Význam (kap. III). In: Hledání pravdy. Praha 1994, s. 45-68.
8. Význam jako pomůcka
WITTGENSTEIN, L.: Filosofická zkoumání. Praha 1993, s. 45-57, par. 64-88.
9. Děláme světy jazykem
AUSTIN, J. L.: Jak udělat něco slovy. Praha 2000, vybrané pasáže.
10. Mluvčí a posluchači
GRICE, H. P.: Mienenie a význam. In: Filozofia prirodzeného jazyka, Bratislava 1992, s. 170-179.
11. Když dva dělají totéž... potřebují třetího?
DAVIDSON, D.: Druhá osoba. In: Subjektivita, intersubjektivita, objektivita. Praha 2004, s. 129-143.
12. Volné téma: téma volí studenti
Literatura:
Doporučená: PEREGRIN, J. (2005). Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.
Doporučená: TUGENDHAT, E. – WOLF, U. – POKORNÝ, M. (1997). Logicko-sémantická propedeutika.
Praha: Petr Rezek.
Doporučená: MARVAN, T. (2010). Otázka významu: cesty analytické filosofie jazyka. Praha: Togga ve
spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Doporučená: CHAPMAN, S. (2000). Philosophy for Linguists. Routledge.
Doporučená: The Stanford Encyclopedia of Philosophy
Doporučená: MARVAN, T. – HVORECKÝ, J. (2007). Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk:
O.P.S.
Získané způsobilosti:
Základní orientace ve vztazích mezi filozofií a jazykem ve 20. století
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Didaktický test
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Filosofie fyziky
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je především porozumění konceptuální výstavbě fyziky. Úspěšní účastníci nebudou sice
schopni řešit rovnice popisující Higgsův mechanismus spontánního narušení symetrií, ale budou
rozumět tomu, jak fyzika funguje, když popisuje realitu. To je smysluplná náplň filosofie fyziky.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná účast
(2) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
Obsah:
Kurz se soustřeďuje na v českém filosofickém prostředí opomíjenou tematiku filosofie fyziky. Účastníci
budou seznámeni s genezí základních fyzikálních pojmů (hmota a hmotnost, energie a hybnost, princip
a zákon, ad.), problematikou fyzikálních kvantit a konstant, symetrií a zákonů zachování, narušení
symetrií, determinismu (na příkladu obecné teorie relativity), indeterminismu (na příkladu kvantové
mechaniky) a fyzikální kosmologie.
Literatura:
Doporučená: HEISENBERG, W. Fyzika a filosofie. Praha, 2000.
Doporučená: STEWART, I. Hraje Bůh kostky?: nová matematika chaosu. Praha, 2009.
Doporučená: EINSTEIN, A. Jak vidím svět. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1993.
Doporučená: COVENEY, P., HIGHFIELD, R. Mezi chaosem a řádem. Praha, Mladá fronta, 2003.
Doporučená: STEWART, I. Odsud až do nekonečna. Praha, 2006.
Doporučená: GREEN, B. Struktura vesmíru: Čas, prostor a povaha reality. Praha, 207.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Určeno pro studenty DSP.
Získané způsobilosti:
Porozumění konceptuální výstavbě fyziky
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Hodnotící metody:
Rozhovor
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Filozofie přírodní vědy 1, 2
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je soustředěn na základní okruh témat filosofie vědy analytické tradice. Hlavní témata: vědecké
vysvětlení a zákon, struktura vědecké teorie, testování vědeckých hypotéz, vývoj vědy ad. Cílem kurzu
je rozvíjení teoretických částí povinného kurzu Metodologie vědy. Systematické zkoumání pojmové
sítě převážně přírodovědných disciplín. V kurzu budou čteny a analyzovány stěžejní texty klasické i
současné.
Požadavky na studenta:
 aktivní účast v semináři
 maximálně dvě absence
 splnění zadaných úkolů (referát, seminární práce)
Obsah:
I.


II.


III.


IV.
Věda a filosofie vědy:
Rosenberg, A.: Why Philosophy of Science? In: Philosophy of Science. New York: Routledge,
2005, s. 1-18.
Schlick, M.: The Foundation of Knowledge. In: Ayer, A. J. (ed.): Logical Positivism. Toronto,
1959, s. 209-227.
Vysvětlení a predikce:
Hempel, C. G.: Studie z logiky vysvětlení. In: Kuchár a kol. (eds.): Filosofie vědy, s. 189-213.
Achinstein, P.: Explanation v. Prediction: Which Carries More Weight? In: Curd, M., Cover,
J.A.: Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s.
481-493.
Teorie a model:
van Fraassen, Bas C.: Arguments Concerning Scientific Realism. In: Curd, M., Cover, J.A.:
Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s.
1064-1087.
Giere, R.N.: Scientific Theorizing. In: Scientific Perspectivism. The University of Chicago Press,
2006, s. 59-95.
Vývoj vědy:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076

Popper, K. R.: Přehled některých základních problémů. In: Logika vědeckého zkoumání.
Praha, 1995, s. 3-28.

Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha, 2008.

Lakatos, I.: Science and Pseudoscience. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The
Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 20-26.
V.
Revize holismu ve filosofii vědy:

Quine, W., v. O.: Ohlédnutí za dvěma dogmaty. In: Marvan, T., Dostálová, L. (eds.): Vybrané
články k ontologii a epistemologii. Plzeň, 2006, s. 108-120.

Laudan, L.: Dissecting the Holist Picture of Scientific Change. In: Curd, M., Cover, J.A.:
Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 139169.
VI.


Věda a společnost:
Longino, H. E.: Values and Objectivity. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The
Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 170-191.
Okruhlik, K.: Gender and the Biological Sciences. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of
Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 192-209.
Literatura:
Doporučená: http://kfil.upol.cz/index.html.
On-line katalogy knihoven
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
nejsou
Získané způsobilosti:
Orientace v problémech.
Vyučovací metody:
Přednášení
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Rozhovor, esej
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Filozofie ve vztahu ke zkoumání řečové činnosti
Cíle předmětu (anotace):
Seznámení se s hlavními problémy filosofie jazyka.
Požadavky na studenta:
(1) Pravidelná účast
(2) Pravidelná příprava / četba zadané literatury
Obsah:
Hlavní problémy filozofie jazyka:
(1) význam
(2) reference
(3) kompozionalita
(4) de dicto, de re
(5) anafora
(6) propoziční postoje
(7) interpretace a překlad
(8) mluvní akty a interpretace
Literatura:
Doporučená: RACLAVSKÝ, J. Individua a jejich vlastnosti. Olomouc, 2011.
Doporučená: ŠTĚPÁN J. Jazyk - Logika - Filozofie. VUP Olomouc, 2002.
Doporučená: RACLAVSKÝ. Jména a deskripce. Olomouc, 2009.
Doporučená: MATERNA P. Svět pojmů a logika. Filosofia Praha, 2000.
Doporučená: KAMHAL D. Význam a jazyková praxe. UP Olomouc, 2003.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Určeno pro studenty DSP.
Získané způsobilosti:
Obeznámenost se základními problémy filozofie jazyka
Seznámení s hlavními teoretickými koncepty filozofie jazyka
Vyučovací metody:
Přednášení
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Filozofie vědy
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je soustředěn na základní okruh témat filosofie vědy analytické tradice. Hlavní témata: vědecké
vysvětlení a zákon, struktura vědecké teorie, testování vědeckých hypotéz, vývoj vědy ad. Cílem kurzu
je rozvíjení teoretických částí povinného kurzu Metodologie vědy. Systematické zkoumání pojmové
sítě převážně přírodovědných disciplín. V kurzu budou čteny a analyzovány stěžejní texty klasické i
současné.
Požadavky na studenta:
- aktivní účast v semináři
- maximálně dvě absence
- splnění zadaných úkolů (referát, seminární práce)
Obsah:
1. Věda a filosofie vědy:
Rosenberg, A.: Why Philosophy of Science? In: Philosophy of Science. New York: Routledge, 2005, s. 118.
Schlick, M.: The Foundation of Knowledge. In: Ayer, A. J. (ed.): Logical Positivism. Toronto, 1959, s. 209227.
2. Vysvětlení a predikce:
Hempel, C. G.: Studie z logiky vysvětlení. In: Kuchár a kol. (eds.): Filosofie vědy, s. 189-213.
Achinstein, P.: Explanation v. Prediction: Which Carries More Weight? In: Curd, M., Cover, J.A.:
Philosophy of Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 481-493.
3. Teorie a model:
van Fraassen, Bas C.: Arguments Concerning Scientific Realism. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of
Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 1064-1087.
Giere, R.N.: Scientific Theorizing. In: Scientific Perspectivism. The University of Chicago Press, 2006, s.
59-95.
4. Vývoj vědy:
Popper, K. R.: Přehled některých základních problémů. In: Logika vědeckého zkoumání. Praha, 1995, s.
3-28.
Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha, 2008.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Lakatos, I.: Science and Pseudoscience. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central
Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 20-26.
5. Revize holismu ve filosofii vědy:
Quine, W., v. O.: Ohlédnutí za dvěma dogmaty. In: Marvan, T., Dostálová, L. (eds.): Vybrané články k
ontologii a epistemologii. Plzeň, 2006, s. 108-120.
Laudan, L.: Dissecting the Holist Picture of Scientific Change. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of
Science: The Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 139-169.
6. Věda a společnost:
Longino, H. E.: Values and Objectivity. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The Central
Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 170-191.
Okruhlik, K.: Gender and the Biological Sciences. In: Curd, M., Cover, J.A.: Philosophy of Science: The
Central Issues. New York: W. W. Norton & Company, 1998, s. 192-209.
Literatura:
Základní: Fajkus, B. Filosofie a metodologie vědy - vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia,
2005.
Základní: Ochrana, F. Metodologie vědy. Praha, 2009.
Základní: Rosenberg, A. Philosophy of Science.
Rozšiřující: Curd, M. - Cover, J. A. Philosophy of Science: The Central Issues. New York, 1998.
Rozšiřující: Giere, R. N. Science Without Laws. Chicago, 2009.
Rozšiřující: Van Fraassen, B. C. The Empirical Stance. Boston, 2002.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Předmět navazuje na kurz Metodologie vědy. U účastníků semináře se předpokládá alespoň pasivní
znalost anglického jazyka, protože některé texty jsou v angličtině.
Získané způsobilosti:
Konceptuální analýza
Analýza odborného textu
Analýza odborného textu v cizím jazyce
Tvorba seminární práce
Tvorba audiovizuálního výstupu
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Rozbor jazykového projevu studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Fonetika a fonologie
Cíle předmětu (anotace):
Během kurzu student získá ucelenou představu o zvukové stránce češtiny. Bude veden k tomu, aby si
osvojil základní odbornou terminologii, způsob praktického přepisu textů, fonetické určování hlásek,
rozpoznání a interpretaci hláskových změn v proudu řeči. Zvuková materie je v kurzu nahlížena jak z
hlediska empirické (fonetické) stránky jazyka, tak praktické aplikace (ortoepie). V úvodu kurzu je
pozornost věnována vztahům různých úrovní zobecnění zvukové stavby řeči. Tyto získané dovednosti
jsou nezbytnou výbavou pro studium dalších jazykovědných disciplín.
Cílem kurzu je rovněž seznámit frekventanty s fonologickým pohledem na zvukovou stránku jazyka,
představit základní pojmy, se kterými fonologie pracovala a pracuje (kontrast, komplementární
distribuce, foném, alofón, fonologický proces, a fonologické pravidlo, neutralizace, přirozená třída,
fonologický rys, binárnost, privativnost, hloubková a povrchová fonologická reprezentace). Studenti si
vyzkouší aplikaci těchto pojmů na konkrétním jazykovém materiálu.
Požadavky na studenta:
-- pravidelná docházka na přednášku a do semináře (tolerance: 1 absence)
-- aktivní práce v semináři
-- vypracovaný seminární projekt
-- úspěšné absolvování zápočtového testu
Obsah:
FONETIKA - tematické okruhy:
1. FONETIKA, ORTOEPIE, FONOLOGIE A MORFONOLOGIE
Charakteristika disciplin, jejich vzájemné vztahy, základní odborná literatura.
2. ŘEČ MLUVENÁ A PSANÁ
Vztah zvukové a grafické podoby jazyka. Pravopisné principy. Fonetická transkripce. Smysl, zásady a
způsoby. Technika fonetické práce. Možnosti softwarové analýzy řeči.
3. HLÁSKY - VOKÁLY A KONSONANTY
Artikulační a akustická podstata a charakteristika. Klasifikace vokálů. Diftong. Konsonanty - tvoření,
třídění. Fonetický popis konsonantů na základě tabulky. Sonanty.
4. FONETICKÉ (PROZODICKÉ) JEVY SOUVISLÉ ŘEČI
Členění souvislé řeči: výpověď, výpovědní úsek, takt, slabika. Artikulační a akustická podstata slabiky.
Typy přízvukových taktů, klitika. Základní intonační modely spisovné češtiny a jejich funkce.
5. HLÁSKY V ŘETĚZCÍCH, ZMĚNY HLÁSEK V PROUDU ŘEČI.
Důvody, typy hláskových změn.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. ORTOEPICKÁ PRAVIDLA ČEŠTINY
Ortoepické problémy vokálů (kvantita, kvalita) a konsonantů a konsonantických skupin. Ráz. Asimilace
znělostní a artikulační. Ortoepické zásady přízvukování a intonace.
FONOLOGIE - tematické okruhy:
1. ZÁKLADNÍ POJMY A KONCEPT FONÉMU
Segmentace a klasifikace; jednotka, realizace, distribuce - paralelní, komplementární a defektní; volná
variace; testy - komutace, minimální pár (minimální kontrast); fonémy a jejich alofony: biuniqueness a
overlapping; typy fonémů
2. OPOZICE, NEUTRALIZACE, DISTINKTIVNÍ RYSY; FONOLOGIE PLK (N. S. TRUBECKOJ)
Neutralizace a archifoném; fonologický kontrast, Trubeckého teorie opozic: bilaterální::multilaterální,
proporční::izolované, privativní::graduální::ekvipolentní
3. SUBFONEMATICKÁ FONOLOGIE. BINARISMUS A DISTINKTIVNÍ RYSY (JAKOBSON&HALLE)
Artikulační a akustické distinktivní rysy; binarita; tzv. natural classes (přirozené třídy) a role akustických
rysů; fonologické pravidlo - strukturní deskripce&strukturní změna
4. FONOLOGICKÉ SYSTÉMY, INVENTÁŘE; VOKALISMUS A KONSONANTISMUS
Fonologické univerzálie; typologie vokalických a konsonantických systémů; centrální a periferní
fonémy
5. GENERATIVNÍ FONOLOGIE; FONOLOGICKÉ PROCESY; FONOLOGICKÉ PRAVIDLO, FONOLOGICKÁ
REPREZENTACE
Terminologie, statická a dynamická interpretace, notace; základní typy fonologických procesů:
asimilace, disimilace, epenteze, elize, metateze
6. MORFONOLOGIE; ALTERNACE
Alternace fonémů ve fonických řadách; morfoném; hloubková a povrchová reprezentace; sandhi
Odkaz na další informace...
Literatura:
Základní: NOVOTNÁ-HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha, 1994.
Základní: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie - interaktivní elektronická verze (2008). Dostupné z
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/index.html.
Základní: PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994.
Základní: DUBĚDA, T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha, 2005.
Základní: KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava, 2006.
Základní: KOŘÍNEK, J. – ERHART, A. Úvod do fonologie. Praha, 2000.
Základní: ROMPORTL, M. Základy fonetiky. Praha, 1973.
Doporučená: VACHEK, J. Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny.
Doporučená: Encyklopedický slovník češtiny.
Doporučená: LASS, R. Phonology. An introduction to basics concepts. Cambridge University Press, 1998.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: SABOL, J. Syntetická fonologická teória.
Získané způsobilosti:
Fonetika: Během kurzu student získá ucelenou představu o zvukové stránce češtiny. Student bude
veden k tomu, aby si osvojil základní odbornou terminologii, způsob praktického přepisu textů,
fonetické určování hlásek, rozpoznání a interpretaci hláskových změn v proudu řeči.
Fonologie: Cílem a náplní kurzu je seznámit frekventanty s fonologickým pohledem na zvukovou
stránku jazyka, představit základní pojmy, se kterými fonologie pracovala a pracuje (kontrast,
komplementární distribuce, foném, alofón, fonologický proces, a fonologické pravidlo, neutralizace,
přirozená třída, fonologický rys, binárnost, privativnost, hloubková a povrchová fonologická
reprezentace). Studenti si vyzkouší aplikaci těchto pojmů na konkrétním jazykovém materiálu.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Demonstrace
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Fonetika a ortoepie
Cíle předmětu (anotace):
Přednáška je koncipována jako úvod do základní problematiky obecně fonetické na materiálu češtiny.
Student je veden k tomu, aby si osvojil zejména základní odbornou terminologii, způsob praktického
fonetického přepisu textů, fonetické určování hlásek, rozpoznání a interpretaci hláskových změn v
proudu řeči.
Kromě zvukové materie, resp. empirické (fonetické) stránky jazyka je zde věnována pozornost také její
praktické aplikaci, tj. zvládnutí ortoepických pravidel podle stávající platné normy.
Požadavky na studenta:
-- pravidelná docházka na přednášku a do semináře (tolerance: 1 absence)
-- aktivní práce v semináři
-- vypracovaný seminární projekt
-- úspěšné absolvování zápočtového testu
Obsah:
Zvuková materie je nahlížena jak z hlediska empirické (fonetické) stránky jazyka, tak praktické aplikace
(ortoepie). Představena je základní odborná terminologie, segmentální i suprasegmentální rovina.
Úvod kurzu je věnován důležitému vymezení subdisciplin (a jejich základních jednotek), a to i těm, jimž
není vzhledem k zaměření kurzu věnována posléze bližší pozornost (fonologie, morfonologie).
Okruhy
1. Fonetika, ortoepie, fonologie a morfonologie - charakteristika disciplin, jejich vzájemné vztahy;
základní odborná literatura. Základní jednotky zvukové stránky jazyka: hláska/fón - foném (alofon) morfoném.
2. Řeč mluvená a psaná: vztah zvukové a grafické podoby jazyka. Pravopisné principy. Fonetická
transkripce. Smysl, zásady a způsoby.
3. Hlásky - artikulační a akustická podstata a charakteristika. Klasifikace vokálů. Diftong.
4. Konsonanty - tvoření, třídění. Fonetický popis konsonantů na základě tabulky. Sonanty.
5. Fonetické (prozodické) jevy souvislé řeči. Členění souvislé řeči: výpověď, výpovědní úsek, takt,
slabika.
6. Základní intonační modely spisovné češtiny a jejich funkce.
7. Hlásky v řetězcích, změny hlásek v proudu řeči. Důvody, typy hláskových změn.
8. Ortoepické zásady realizace vokálů.
9. Ortoepické zásady realizace konsonantů a konsonantických skupin (i na hraničních předělech).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
10. Akomodace a asimilace v současné češtině. (A) Asimilace znělostní, její zákonitosti a ortoepické
zásady; párové konsonanty účastnící se asimilace znělosti specifickým způsobem; postavení sonor a
klouzavých hlásek při znělostní asimilaci. Nespisovné typy asimilace znělosti. (B) Asimilace artikulační,
její typy; ortoepické zásady pro její uplatnění.
11. Taktový ("slovní") přízvuk, jeho charakter, umístění, funkce. Ortoepické zásady českého
přízvukování; proklitika a enklitika.
12. Ráz, jeho artikulační podstata a funkce. Ortoepické zásady užívání rázu. Proteze, její využití a funkce.
Hiát a hiátové hlásky.
Odkaz na další informace...
Literatura:
Doporučená: HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma.
Doporučená: Encyklopedický slovník češtiny. Brno, 2002.
Doporučená: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie - interaktivní elektronická verze (2008). Dostupné z
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/index.html.
Doporučená: PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994.
Doporučená: KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava, 2006.
Doporučená: Výslovnost spisovné češtiny I. Výslovnost slov českých. Praha, 1967.
Doporučená: Výslovnost spisovné češtiny II. Výslovnost slov cizích. Praha, 1978.
Doporučená: ROMPORTL, M. Základy fonetiky. Praha, 1973.
Získané způsobilosti:
Během kurzu student získá ucelenou představu o zvukové stránce češtiny. Student bude veden k tomu,
aby si osvojil základní odbornou terminologii, způsob praktického přepisu textů, fonetické určování
hlásek, rozpoznání a interpretaci hláskových změn v proudu řeči. Kromě zvukové materie, resp.
empirické (fonetické) stránky jazyka si student osvojí ortoepická pravidla podle stávající platné normy.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Formální lingvistika
Cíle předmětu (anotace):
Vymezení oboru formální lingvistiky, kritické porovnání s tradičními i moderními přístupy v naší i
světové lingvistice.
Požadavky na studenta:
Literatura, účast na přednášce, rešerše.
Obsah:
Podrobnější výklad o několika nejvýznamnějších přístupech moderní formální lingvistiky, a to
chomskyanského GB a minimalismu, lexikální funkční gramatiky J. Bresnanové, teorie optimalismu,
kategoriální gramatiky a různých přístupech gramatiky závislostní. V celém výkladu bude brán výrazný
zřetel na strukturální lingvistiku Pražské školy a její výsledky.
Literatura:
Doporučená: STOCKWELL, R. M. Fundations of Syntactic Theory. New Persey, 1977.
Doporučená: SELLS, P. Lectures on Contemporary Syntactic Theories. Stanford, 1985.
Doporučená: HAJIČOVÁ, PANEVOVÁ, SGALL. Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky. Praha, 2003.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu
Předmět je určen pouze pro studenty doktorského studia.
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Gramatologie čínštiny 1
Cíle předmětu (anotace):
Předmět je v každém ze tří semestrů hodnocen třemi kredity: jeho cílem je seznámit studentyzačátečníky se systémem čínské grafiky a upevnit jejich znalost grafické realizace čínských znaků tak,
aby byli schopni samostatné analýzy grafických jednotek čínského znakového písma. Cíl je realizován
ve dvou stupních: nejprve jsou studenti uvedeni do struktury čínského grafému obecně, následně je
jim v průběhu prvních dvou semestrů na vybraných cca 500 nejfrekventovanějších jednotkách
vysvětlena jejich etymologie, což frekventantům usnadní následné memorování. Ve třetím semestru
je probráno dalších cca 500 znakových jednotek s důrazem na aktivní schopnost jejich kombinace a
čtení. Zároveň je rozvíjeno porozumění psanému jazyku a schopnost studentů variovat mezi výrazy
psaného a mluveného jazyka.
Předmět je nezbytným doplňkem kurzů Geografie Číny, Gramatika čínštiny, Prosodie čínštiny, Úvod do
čínských studií a stejně nezbytným východiskem kurzů Četba textu 1,2 a Lexikologie čínštiny. Zápočet
je udělován na základě písemného testu prověřujícím znalost probraného u znaků. Součástí kurzu je
průběžné testování probraného učiva a samostatné zpracování znakových cvičení. Ústní zkouška
ověřuje schopnost čtení a práce s čínským textem probraného znakového rozsahu.
Obsah:
Integrated Chinese Level 1 Part 1
LIU, Yuehua a Daozhong YAO. Integrated Chinese: [Zhong wen ting shuo du xie]. 3rd ed. Boston: Cheng,
c2009-, v. <1 >. ISBN 978-088-7276-385.
http://www.integratedchinese.com/
Požadavky pro splnění kurzu:
Zápočet:
1. docházka, max. 3 absence
2. diktáty na začátku hodiny, min. hranice pro splnění testu je 80%, nižší výsledek je počítán jako
absence
3. úkoly – v případě, že úkol není odevzdán v termínu, musí být vypracován dvakrát, počet opisů
se s každým přibývajícím týdnem násobí. Neúplný úkol (tj. pokud chybí některá jeho část) =
nesplněný úkol.
Zápočtový test:
- bude probíhat v rámci komplexní jazykové zkoušky
- min. hranice pro splnění testu je 85%, každá absence přesahující povolený počet absencí zvyšuje
hranici o 3%
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Online odpora – k dispozici na Moodlu
Pořadí tahů ve znacích lze dohledat například na následujících portálech:
http://www.nciku.com - zadejte pinyin a vyberte příslušný znak, vpravo klikněte na "Stroke order"
http://www.usc.edu/dept/ealc/chinese/character/ - zde jsou animované všechny znaky z učebnice
Integrated Chinese 1 - pozor, pouze nezjednodušené varianty!
o
Rejstrik determinativu
o
Zakladni pojmy
Nově vytvořené studijní materiály
Lekce 1
o
Úkol 1_1
o
Pořadí tahů lekce 1-1
o
Rozpis tahů lekce 1-1
o
Výukový materiál - lekce 1 textbook (zahrnuje 1/1 a 1/2)
o
Výukový materiál - lekce 1 workbook (zahrnuje 1/1 a 1/2)
Lekce 2
o
Pořadí tahů lekce 1-2
o
Rozpis tahů lekce 1-2
o
Ukol 1-2
Lekce 3
o
Pořadí tahů lekce 2-1
o
Rozpis tahů lekce 2-1
o
Ukol 2-1
o
Text lekce 2-1
Lekce 4
o
Výukový materiál - lekce 2 textbook (zahrnuje 2/1 a 2/2)
o
Výukový materiál - lekce 2 workbook (zahrnuje 2/1 a 2/2)
Lekce 5
o
Pořadí tahů lekce 2-2
o
Rozpis tahů lekce 2-2
o
Ukol 2-2
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
o
Text lekce 2-2
Lekce 6
o
Pořadí tahů lekce 3-1
o
Rozpis tahů lekce 3-1
o
Pořadí tahů lekce 3-2
o
Rozpis tahů lekce 3-2
o
Ukol lekce 3
Lekce 7
o
Pořadí tahů lekce 4
o
Rozpis tahů lekce 4
o
Ukol lekce 4
Lekce 8
o
Pořadí tahů lekce 5
o
Rozpis tahů lekce 5
o
Ukol lekce 5
Lekce 9
o
Pořadí tahů lekce 6
o
Rozpis tahů lekce 6
o
Ukol lekce 6
Lekce 10
o
Pořadí tahů lekce 7
o
Rozpis tahů lekce 7
o
Ukol lekce 7
Lekce 11
o
Pořadí tahů lekce 8
o
Rozpis tahů lekce 8
o
Ukol lekce 8
Lekce 12 – opakování lekcí 1-8
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Gramatologie čínštiny 2
Cíle předmětu:
Předmět je v každém ze tří semestrů hodnocen třemi kredity: jeho cílem je seznámit studentyzačátečníky se systémem čínské grafiky a upevnit jejich znalost grafické realizace čínských znaků tak,
aby byli schopni samostatné analýzy grafických jednotek čínského znakového písma. Cíl je realizován
ve dvou stupních: nejprve jsou studenti uvedeni do struktury čínského grafému obecně, následně je
jim v průběhu prvních dvou semestrů na vybraných cca 500 nejfrekventovanějších jednotkách
vysvětlena jejich etymologie, což frekventantům usnadní následné memorování. Ve třetím semestru
je probráno dalších cca 500 znakových jednotek s důrazem na aktivní schopnost jejich kombinace a
čtení. Zároveň je rozvíjeno porozumění psanému jazyku a schopnost studentů variovat mezi výrazy
psaného a mluveného jazyka.
Předmět je nezbytným doplňkem kurzů Geografie Číny, Gramatika čínštiny, Prosodie čínštiny, Úvod do
čínských studií a stejně nezbytným východiskem kurzů Četba textu 1,2 a Lexikologie čínštiny.
Zápočet je udělován na základě písemného testu prověřujícím znalost probraného u znaků. Součástí
kurzu je průběžné testování probraného učiva a samostatné zpracování znakových cvičení. Ústní
zkouška ověřuje schopnost čtení a práce s čínským textem probraného znakového rozsahu.
Obsah:
Integrated Chinese Level 1 Part 2
LIU, Yuehua a Daozhong YAO. Integrated Chinese: [Zhong wen ting shuo du xie]. 3rd ed. Boston: Cheng,
c2009-, v. <1 >. ISBN 978-088-7276-385. Lekce 9-20.
http://www.integratedchinese.com/
Požadavky pro splnění kurzu
Zápočet:
1. docházka, max. 3 absence
2. diktáty na začátku hodiny, min. hranice pro splnění testu je 80%, nižší výsledek je počítán
jako absence
3. úkoly – v případě, že úkol není odevzdán v termínu, musí být vypracován dvakrát, počet
opisů se s každým přibývajícím týdnem násobí. Neúplný úkol (tj. pokud chybí některá
jeho část) = nesplněný úkol.
Zápočtový test:
- bude probíhat v rámci komplexní jazykové zkoušky
- min. hranice pro splnění testu je 85%, každá absence přesahující povolený počet absencí zvyšuje
hranici o 3%
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Online odpora – k dispozici na Moodlu
Nově vytvořené studijní materiály
Lekce 1
o
Rozpis tahů lekce 9
o
Pořadí tahů lekce 9
o
Úkol - lekce 9
Lekce 2
o
Rozpis tahů lekce 10
o
Pořadí tahů lekce 10
o
Úkol - lekce 10
Lekce 3
o
Rozpis tahů lekce 11
o
Pořadí tahů lekce 11
o
Úkol - lekce 11
Lekce 4
o
Rozpis tahů lekce 12
o
Pořadí tahů lekce 12
o
Úkol - lekce 12
Lekce 5
o
Rozpis tahů lekce 13
o
Pořadí tahů lekce 13
o
Úkol - lekce 13
Lekce 6
o
Rozpis tahů lekce 14
o
Pořadí tahů lekce 14
o
Úkol - lekce 14
Lekce 7
o
Rozpis tahů lekce 15
o
Pořadí tahů lekce 15
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
o
Úkol - lekce 15
Lekce 8
o
Rozpis tahů lekce 16
o
Pořadí tahů lekce 16
o
Úkol - lekce 16
Lekce 9
o
Rozpis tahů lekce 17
o
Pořadí tahů lekce 17
o
Úkol - lekce 17
Lekce 10
o
Rozpis tahů lekce 18
o
Pořadí tahů lekce 18
o
Úkol - lekce 18
Lekce 11
o
Rozpis tahů lekce 19
o
Pořadí tahů lekce 19
o
Úkol - lekce 19
Lekce 12 – opakování lekcí 9-20
o
Rozpis tahů lekce 20
o
Pořadí tahů lekce 20
o
Úkol - lekce 20
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Gramatologie čínštiny 3
Cíle předmětu (anotace):
Předmět je v každém ze tří semestrů hodnocen třemi kredity: jeho cílem je seznámit studentyzačátečníky se systémem čínské grafiky a upevnit jejich znalost grafické realizace čínských znaků tak,
aby byli schopni samostatné analýzy grafických jednotek čínského znakového písma. Cíl je realizován
ve dvou stupních: nejprve jsou studenti uvedeni do struktury čínského grafému obecně, následně je
jim v průběhu prvních dvou semestrů na vybraných cca 500 nejfrekventovanějších jednotkách
vysvětlena jejich etymologie, což frekventantům usnadní následné memorování. Ve třetím semestru
je probráno dalších cca 500 znakových jednotek s důrazem na aktivní schopnost jejich kombinace a
čtení. Zároveň je rozvíjeno porozumění psanému jazyku a schopnost studentů variovat mezi výrazy
psaného a mluveného jazyka.
Předmět je nezbytným doplňkem kurzů Geografie Číny, Gramatika čínštiny, Prosodie čínštiny, Úvod do
čínských studií a stejně nezbytným východiskem kurzů Četba textu 1,2 a Lexikologie čínštiny.
Zápočet je udělován na základě písemného testu prověřujícím znalost probraného u znaků. Součástí
kurzu je průběžné testování probraného učiva a samostatné zpracování znakových cvičení. Ústní
zkouška ověřuje schopnost čtení a práce s čínským textem probraného znakového rozsahu.
Obsah:
Integrated Chinese Level 2 Part 1
Textbook a workbook: LIU, Yuehua. Integrated Chinese, Level 2 Part 1 Textbook: [Zhong wen ting shuo
du xie]. 3rd ed. Boston: Cheng, 2009, 2 v. textbook ISBN 978-088-7276-798, workbook ISBN 978-0887276-835.
http://www.integratedchinese.com/
Požadavky pro splnění kurzu
1. příprava do hodiny – v každém týdnu se studenti předem sami naučí slovíčka a předem si
přečtou text a připraví si případné otázky k textu
2. docházka, max. 2 absence (z celkových 10 týdnů), pozor: opakem absence je účast v hodině,
nikoliv "pouze" úspěšně napsaný test!
3. krátké testy na začátku hodiny, min. hranice pro splnění testu je 80%, nižší výsledek je počítán
jako absence
4. úkoly:

zadání bude k dispozici vždy na Moodlu

v případě, že úkol není odevzdán v termínu, musí být vypracován dvakrát, počet opisů se s
každým přibývajícím týdnem násobí
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076



úkol je možné odevzdat pouze v hodině
úkol, který nebyl vypracován v celém rozsahu, je považován za nevypracovaný
opravené úkoly budou následující týden vráceny
Zápočet/zkouška
Kurz je ukončen závěrečným souhrnným testem. První termín bude vypsán v zápočtovém týdnu, další
dva ve zkouškovém období. Neúčast na kterémkoliv z termínů neopravňuje studenta požadovat další
náhradní termín.
Hranice pro splnění testu je pro jednooborové studenty 85%, pro dvouoborové 80%. Každá absence
přesahující povolený počet absencí zvyšuje hranici o 5%.
Online odpora – k dispozici na Moodlu
Nově vytvořené studijní materiály
Lekce 1
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Lekce 2
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 3
Slovíčka - překlad
Doplňující slovní zásoba - jídelní lístek
Lekce 4
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 5
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Lekce 6
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 7
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 8
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 9
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 10
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 11
Slovíčka - překlad
Nahrávka
Doplňující slovní zásoba
Lekce 12 – opakování lekcí 1-10
Dotazník
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Indonéština 1, 2
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je seznámit studenty se základy jazyka a indonéských reálií. Primárně je kurz zaměřen na
výuku jazyka a jazykových dovedností.
Požadavky na studenta:
Pravidelná docházka a příprava na hodiny.
Obsah:
1. hodina - úvodní, fonetika indonéštiny, pozdravy
2. hodina - základní fráze, představování, rozhovor, osobní zájmena
3. hodina - Dubovská: první lekce, stavba vět, ukazovací zájmena, zápor
4. hodina - Dubovská: druhá lekce, vytváření otázek, procvičování otázkových slov
5. hodina - seznamování
6. hodina - Dubovská: třetí lekce, přivlastňování, postavení přívlastku ve větě
7. hodina - rodina, čísla, stupňování přídavných jmen
8. hodina - rodina + zaměstnání
9. hodina - opakovací, cvičení ke konverzaci i gramatice
10. hodina - Dubovská: čtvrtá lekce
11. hodina - popis osob
12. hodina - Dubovská: pátá lekce, způsoby vyjadřování časů, časová příslovce
13. hodina - téma studium jazyka, procvičování otázek a odpovědí Kdy? Jak často? Jak dlouho?
Kolikrát týdně? apod.
14. hodina - běžný program dne a týdne, dny v týdnu, názvy měsíců
15. hodina - procvičování spojkových vazeb s: protože, ale, když
16. hodina - Dubovská: první text šesté lekce Na tržišti, rozkazovací způsob, procvičení vysokých čísel
17. hodina - Dubovská: druhý text šesté lekce Žádost o informace na vlakovém nádraží, řadové
číslovky, vztažné zájmeno yang
18. hodina - opakování o čase
19. hodina - ptaní se na cestu, dopravní prostředky, kam, jak a za kolik?
20. hodina - Dubovská: sedmá lekce Indonéská republika, přirovnávání a srovnávání
21. hodina - Dubovská: sedmá lekce V knihkupectví, popis místnosti, popis věcí
22. hodina - Dubovská: osmá lekce V cestovní kanceláři
23. hodina - odvozená slovesa a jejich procvičení
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
24. hodina - Dubovská: devátá lekce Nakupování, procvičování použití a vyhledávání odvozených
sloves
25. hodina - Dubovská: devátá lekce Zítra je Lebaran, procvičování použití a vyhledávání odvozených
sloves
26. hodina - opakování
Literatura:
Rozšiřující: Stuart Robson. Basic Indonesian. Tuttle Publishing, 2010.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Kurz je určen pro všechny studenty Univerzity Palackého.
Získané způsobilosti:
Cílem kurzu je seznámit studenty se základy jazyka a indonéských reálií. Primárně je kurz zaměřen na
výuku jazyka a jazykových dovedností.
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Indonéština 3
Cíle předmětu (anotace):
Indonéština je oficiálním jazykem Indonéské republiky, je jazykem vzdělávání, úředního styku a médií.
Jeho uživateli je přes 200 milionů mluvčích, což jej dělá jedním z nejpoužívanějších jazyků světa.
Předmět Indonéština 3 volně navazuje na Indonéštinu 1 a 2 probíhající na Katedře asijských studií FF
UP. Indonéština 3 je zaměřena na prohloubení znalostí indonéského jazyka, jak v oblasti konverzační,
tak gramatické. Hlavním výukovým materiálem zůstává publikace Indonéština autorky Zorici Dubovské,
jež jako jediná z českých učebnic pojímá tento jazyk ve vší komplexnosti (každá kapitola obsahuje text
vztahující se k některému z kulturních aspektů země, rozsáhlý aparát nových slov i gramatické
vysvětlení použitých jevů). Z dalších výukových materiálů bude požadováno seznámení se s publikací
Malajština: Učebnice malajsko-indonéské gramatiky v příkladech a práce s původními indonéskými
texty.
Po absolvování kurzu Indonéština 3 budou studenti schopni diskutovat na témata podobná rozsahem
například maturitní zkoušce z angličtiny: rodina, nakupování, Česká republika, Indonésie, svátky a zvyky,
cestování, záliby, oblíbená kniha či film, popis osoby, města, kde žijí atd. Kromě základních
"každodenních" gramatických jevů budou studenti v tomto kurzu seznámeni s problematikou prefixů,
infixů a sufixů, se složitými souvětími nebo frázovými spojeními.
Posluchači budou rovněž nadále vedeni k aktivnímu užívání jazyka a budou konfrontováni s
poslechovými cvičeními i s náročnějšími požadavky na psaní vlastních textů. Součástí kurzu je obvykle
také setkání nebo psaná komunikace s rodilým mluvčím.
Cílem předmětu je kromě samotného zvládnutí jazyka, také dosáhnout u studentů schopnosti pohlížet
na jazyk ve vší jeho systémovosti, což jeho relativní "novost" velmi dobře umožňuje.
Požadavky na studenta:
(1) Aktivní účast v seminářích
(2) Prokázání znalostí učební látky Indonéštiny 1 až 3 / písemný test
Obsah:
1. Popis místa, dopravní prostředky - výhody a nevýhody
2. Cestování v různých částech světa
Gramatika: odvozená slovesa s prefixem ber3. Nakupování (nejrozličnějšího zboží)
4. Svátky, oslavy
Gramatika: odvozená slovesa s prefixem me5. Můj dům, byt, pokoj
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
6. Stěhování
Gramatika: Trpný rod
7. Společné stolování
8. Host v domě a odpovídající zdvořilostní fráze
Gramatika: Rozkazovací způsob, způsoby vybídnutí
9. Počasí
10. Předpověď počasí
Gramatika: Slovesný sufix -kan
11. Divadlo
12. Návštěva kulturních akcí
Gramatika: Slovesný sufix -i
Literatura:
Základní: DUBOVSKÁ Zorica. Indonéština. Praha, 1998. ISBN 80-86149-01-3.
Doporučená: OPLT, Miroslav. Bahasa Indonesia / Učebnice indonéštiny / Indonesian Language. Praha,
1966.
Doporučená: OLŠA, Jaroslav. Česko-indonéský slovník. Praha: Leda, 2003.
Doporučená: OLŠA, Jaroslav. Indonésko-český slovník. Praha: Leda, 2010.
Doporučená: GURSIZAL. Let´s Study Bahasa Indonesia With A New Method. Jakarta, 2007.
Doporučená: MOJDL, Lubor. Malajština: Učebnice malajsko-indonéské gramatiky v příkladech. Praha,
2006.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
U studentů je předpokládána základní znalost indonéštiny, získaná buď v předmětech Indonéština 1 a
2 (ASH/BI1, ASH/BI2) nebo nabytá jiným způsobem (zahraniční pobyt, vlastní zájem atd.).
Získané způsobilosti:
Indonéština 3 je zaměřena především na prohloubení znalostí indonéského jazyka v oblasti konverzační
a gramatické. Hlavním výukovým materiálem zůstává publikace Indonéština autorky Zorici Dubovské.
Po absolvování kurzu Indonéština 3 budou studenti schopni diskutovat na témata vycházející z této
učebnice, jež svým rozsahem jak po stránce lexikální, tak obsahové odpovídají komunikační úrovni A2
až B1: rodina, nakupování, Česká republika, Indonésie, svátky a zvyky, cestování, záliby, oblíbená kniha
či film, popis osoby, města, kde žijí atd. Prohloubena bude rovněž znalost gramatiky, studenti se
seznámí s problematikou prefixů, infixů a sufixů, se složitými souvětími a frázovými spojeními.
Absolventi musí prokázat schopnost porozumění psaným i mluveným textů, i psaní vlastních textů na
vybraná témata.
Vyučovací metody:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Indonéština 4
Cíle předmětu (anotace):
Předmět Indonéština 4 volně navazuje na kurzy Indonéština 1 a 2 (ASH/BI1, ASH/BI 2), které jsou
realizovány na Katedře asijských studií a na předmět Indonéština 3 (KOL/BI3) probíhající na Katedře
obecné lingvistiky. Podmínkou účasti v kurzu je absolvování výše zmíněných kurzů nebo studentova
znalost jazyka na této úrovni. Hlavním výukovým materiálem zůstává publikace Indonéština autorky
Zorici Dubovské, jež jako jediná z českých učebnic pojímá tento jazyk ve vší komplexnosti (každá
kapitola obsahuje text vztahující se k některému z kulturních aspektů země, rozsáhlý aparát nových
slov i gramatické vysvětlení použitých jevů). Z dalších výukových materiálů bude požadováno
seznámení se s publikací Malajština: Učebnice malajsko-indonéské gramatiky v příkladech i práce s
původními indonéskými texty.
Po absolvování kurzu Indonéština 4 budou studenti schopni diskutovat na témata rozsahem a
náročností odpovídající mezinárodní úrovni B1: Volný čas a zábava, komunikace na úřadech, indonéské
jídlo, návštěva restaurace, Jakarta, Praha, město vs. venkov, náboženství atd. V gramatice budou
studenti nově seznámeni s problematikou konfixů, reduplikace a používání částic. Součástí kurzu je
obvykle také setkání nebo psaná komunikace s rodilým mluvčím.
Studenti budou nadále vedeni k aktivnímu užívání jazyka, budou konfrontováni s poslechovými
cvičeními i s náročnějšími požadavky na psaní vlastních textů. Podmínkou získání zkoušky je kromě
písemného i ústního zvládnutí látky překlad uměleckého textu z indonéštiny do češtiny.
Požadavky na studenta:
(1) Aktivní účast v seminářích a prokázání znalostí učební látky Indonéštiny 1 až 4
(2) Písemná zkouška - překlad uměleckého textu z indonéštiny do češtiny
Obsah:
1. Zábava a volný čas
2. Imigrační úřad
Gramatika: slovesný prefix memper-; jmenné afixy pe-, -an
3. Indonéské jídlo
4. V restauraci
Gramatika: prefix -ter
5. Jakarta, Praha, hlavní města
6. Dopis
Gramatika: konfixy ke-an, per-an, pe-an; sufixy -man, -wati, -wan
7. Výlet na vesnici
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
8. Město vs. venkov
Gramatika: reduplikace
9. ZOO, parky, zahrady
10. Bajky a tradiční indonéské příběhy
Gramatika: prefix se-, sufix -nya, částice -lah, -kah, -pun
11. Přísloví
12. Náboženství
Gramatika: Syntax, spojky
Literatura:
Základní: Dubovská, Zorica. Indonéština. Praha, 1998.
Základní: Mojdl, Lubor. Malajština: Učebnice malajsko-indonéské gramatiky v příkladech. Praha, 2006.
Doporučená: Oplt, Miroslav. Bahasa Indonesia / Učebnice indonéštiny / Indonesian Language. Praha,
1966.
Doporučená: OLŠA, Jaroslav. Česko-indonéský slovník. Praha: Leda, 2003.
Doporučená: OLŠA, Jaroslav. Indonésko-český slovník. Praha: Leda, 2010.
Doporučená: GURSIZAL. Let´s Study Bahasa Indonesia With A New Method. Jakarta, 2007.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
U studentů je předpokládána základní znalost indonéštiny, získaná buď v předmětech Indonéština 1, 2
a 3 (ASH/BI1, ASH/BI2, KOL/BI3) nebo nabytá jiným způsobem (zahraniční pobyt, vlastní zájem atd.).
Získané způsobilosti:
Indonéština 4 je zaměřena především na prohloubení znalostí indonéského jazyka v oblasti konverzační
a gramatické. Hlavním výukovým materiálem zůstává publikace Indonéština autorky Zorici Dubovské.
Po absolvování kurzu Indonéština 4 budou studenti schopni diskutovat na témata rozsahem a
náročností odpovídající mezinárodní úrovni B1: Volný čas a zábava, komunikace na úřadech, indonéské
jídlo, návštěva restaurace, Jakarta, Praha, město vs. venkov, náboženství atd. V gramatice budou
studenti nově seznámeni s problematikou konfixů, reduplikace a používání částic.
Absolventi musí prokázat schopnost porozumění psaným i mluveným textů, i psaní vlastních textů na
vybraná témata. Podmínkou získání zkoušky je kromě písemného i ústního zvládnutí látky překlad
uměleckého textu z indonéštiny do češtiny.
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Ústní zkouška
Analýza výkonů studenta
Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Intermedialita: nové přístupy ke starým otázkám?
Cíle předmětu (anotace):
Seminář je věnován vybraným otázkám ze širokého výzkumného pole intermediality s primárním
zaměřením na problematiku adaptace, zvl. Mezi literaturou a filmem; seminář shrnuje danou
problematiku a představuje základní trendy daného výzkumného zaměření.
Požadavky na studenta:
pravidelná účast (min. 80 %)
pravidelná příprava / četba zadané literatury
Vypracování hesla eL v anglickém jazyce
Ústní zkouška
Obsah:
A. Přehled základních přístupů k problematice intermediality (terminologické nesnáze a vývoj
vybraných teoretických konceptů).
B. Základní koncepty přístupu k vybraným otázkám vztahu mezi literaturou a filmem: co je filmová
adaptace a jak ji můžeme rozumět? (A. Dudley, A. Bazin, G. Bluestone, L. Elleström, K. Elliott, L.
Hutcheon, T. Leitch, J. Naremore, I. Rajewsky, I. Whelehan, B. McFarlane a další).
C. Teorie adaptace: možnost nebo chiméra? Jak můžeme teoreticky uchopit vztah mezi literaturou a
filmem (základní přístupy, trendy a problémy).
D. Příklady konkrétních analýz vztahu literárních předloh k filmovým adaptacím aneb jak lze k danému
tématu přistupovat prakticky.
LITERATURA:
Doporučená: HUTCHEON, L. A theory of adaptation. New York, N.Y: Routledge Taylor & Francis Group,
2006. ISBN 0-415-96794-5.
Doporučená: CARTMELL, Deborah – WHELEHAN, Imelda (eds.). Adaptations: From Text to Screen,
Screen to Text. New York, 1999.
Doporučená: NAREMORE, James. Film Adaptation. New Brunswick, 2000.
Doporučená: ELLESTRÖM, Lars (ed.). Media Borders, Multimodality and Intermediality. Basingstoke
[u.a.]; Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 978-0-230-23860-2.
Doporučená: MCFARLANE, Brian. Novel to Film: An Introduction to the Theory of Adaptation. Clarendon
Press, Oxford 1996. Oxford, 1996.
Doporučená: BLUESTONE, George. Novels into Films. Berkeley, 1957.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená: ELLIOTT, Kamilla. Rethinking the Novel/Film Debate. Cambridge, 2003.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Znalost anglického jazyka
Získané způsobilosti:
Znalost základních konceptů z oblasti sémiotiky a naratologie.
Elementární schopnost analyzovat filmová díla.
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Jazyk a filozofie
Cíle předmětu (anotace):
V přednáškách budou posluchači seznámeni se základními tématy a otázkami týkajícími se vztahu
jazyka a filosofie. Hlavní pozornost bude věnována tzv. linguistic turn a filozofii jazyka v užším slova
smyslu (tj. zejména tradici analytické a postanalytické filozofie), stranou zájmu však nezůstane ani širší
pojetí (kontinentální tradice). Cílem je poskytnout elementární orientaci v klíčových filozofických
koncepcích jazyka a na tomto základě umožnit studentům filologického oboru nahlížet předmět svého
studia v obecnějším rámci. V seminářích budou přednáškové okruhy konkretizovány prostřednictvím
četby a rozboru primárních textů.
Požadavky na studenta:
Rozprava nad řešenými problémy a jejich uvádění do kontextu.
Obsah:
V přednáškách budou posluchači seznámeni se základními tématy a otázkami týkajícími se vztahu
jazyka a filosofie. Hlavní pozornost bude věnována tzv. linguistic turn a filozofii jazyka v užším slova
smyslu (tj. zejména tradici analytické a postanalytické filozofie), stranou zájmu však nezůstane ani širší
pojetí (kontinentální tradice). Cílem je poskytnout elementární orientaci v klíčových filozofických
koncepcích jazyka a na tomto základě umožnit studentům filologického oboru nahlížet předmět svého
studia v obecnějším rámci. V seminářích budou přednáškové okruhy konkretizovány prostřednictvím
četby a rozboru primárních textů.
Přednáškové okruhy:
1. Jazyk/ověda a filozofie
2. O slovech a věcech: základní pojmy a perspektivy vztahu jazyka a světa
3. Filozofie, jazyk a logická analýza: jak mluvit o významu
4. Pravda, jazyk, epistemologie: jak souvisí jazyk s poznáním
5. Mluvčí a posluchači – pragmatika: nové paradigma komunikace
6. Jazyk a mysl v současné filozofii: o slovech a pojmech
7. Kontinent vrací úder: jiná filozofie jazyka
Témata seminářů:
1. Od Fregeho k Davidsonovi a zpět (davidsonovská perspektiva výkladu dějin analytické filozofie jazyka)
2. Smysl, význam, reference
3. Sémantika jako věda
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
4. Sémantika jako věda?
5. Pravda, jazyk, epistemologie
6. Mluvčí a posluchači
7. Jazyk a mysl
Literatura:
Základní: MARVAN, T. – HVORECKÝ, J. (eds.). Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk 2007.
Základní: TUGENDHAT, E. - WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha, 1997.
Základní: MARVAN, T. Otázka významu: cesty analytické filosofie jazyka. Praha, 2010.
Základní: Philosophy for Linguists (CHAPMAN, S.)
Základní: The Stanford Encyclopedia of Philosophy (ZALTA, E. N. (ed.))
Rozšiřující: PEREGRIN, J. Kapitoly z analytické filosofie. Praha, 2005.
Rozšiřující: Philosophy of Language. A contemporary introduction (LYCAN, W. G.)
Doporučená: LAMARQUE, P. V. - ASHER, R. E. (ed.). Concise Encyclopedia of Philosophy of Language.
1997.
Doporučená: ORAVCOVÁ, M. (ed.). Filozófia prirodzeného jazyka. Bratislava, 1992.
Doporučená: KOŤÁTKO, P. Interpretace a subjektivita. Praha, 2006.
Doporučená: HUBÍK, S. K postmodernismu obratem k jazyku. Boskovice, 1994.
Doporučená: SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Praha, 2001.
Doporučená: ECO, U. Semiotics and the Philosophy of Language. Bloomington, 1984.
Doporučená: KOŤÁTKO, P. Význam a komunikace. Praha, 1998.
Doporučená: PEREGRIN, J. Význam a struktura. Praha, 1999.
Získané způsobilosti:
Orientace v konceptech teoretické lingvistiky a filozofie
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Rozhovor
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Ještě jeden úvod do studia jazyka
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je přinést alternativní seminář úvodu do studia jazyka. Předmět studentům umožňuje
nahlédnout základy studia jazyka na základě specificky vytvořeného (tematika a návaznost jednotlivých
témat) úvodového kurzu (viz obsah), upevnit, ověřit a rekontextualizovat znalosti a kompetence ke
studiu lingvistické problematiky a materiálu konkrétních jazyků. Seminář představí základy lingvistické
teorie. Témata hodin postupují od textu k nižším úrovním popisu jazyka a komunikace. Na jednotlivých
úrovních jsou ukázány konkrétních přístupy/koncepty/teorie, jejich metodologické a historické
souvislosti, věnována je vždy pozornost pomezním disciplínám, které traktují diskutovanou
problematiku, jak se vztahuje k daným rovinám od textové k nižším.
Posluchači se tak nejdříve seznamují s principy textové koheze a koherence, analýzami informační
struktury textu a projevů lexikostatistických zákonů v textu; z hlediska dějin lingvistiky je pozornost
zaměřena k teorii textu a matematické lingvistice, aplikacím teorie informace a komunikace v
lingvistice. Problematika věty je naznačena nejdříve na základě teorie intencionálního jednání, věty
jako samostatné sémiotické reakce, dále se pozornost přes projevy aktuálního členění v textu a ve větě
zaměřuje na základy strukturního, valenčního či generativního popisu věty. Posluchači tak nahlédnou
základy teorie mluvních aktů a pragmatiky, hypersyntaktického popisu a vývoje základních
syntaktických popisů 20 stol., včetně teorie výpovědního dynamismu. V souvislosti s tím je v kurzu
kladen důraz na osvětlení lanugového myšlení, od distinkce věta a výpověď se dále sledují jeho aspekty
v jednotlivých popisech jazykových rovin. Kurz následně představí popis lexikálního systému a v
souvislosti s ním teorii metaforické konceptualizace lexika a východiska kognitivní lingvistiky;
naznačeny jsou pak také souvislosti neurolingvistiky a psycholingvistiky, jejich metody a historický
vývoj. Z hlediska morfologické roviny je nastíněna jazyková typologie (nejen morfologická), seminář
představuje, jakými způsoby jazyky vyjadřují gramatické významy, jak se na tom svými kompetencemi
podílejí jednotlivé roviny, jak probíhá gramatikalizační proces. Zaveden je koncept znaku, jak je dán
strukturní lingvistikou, a problematika sémiotiky je rozšířena o základní sémiotické otázky a standardní
modely znaku. Strukturní pohled na jazyk je nakonec ukázán na fonologických teoriích a ty jsou
komparovány s experimentálními metodami fonetiky. Představeny jsou principy vývoje jazyka a jejich
popis diachronní lingvistikou. Nakonec seminář diskutuje otázky jazykové stratifikace ale také kultury
jazyka.
Všechna témata kurzu jsou nastíněna v základech, cílem je projít popisy jazykové struktury od textu k
hlásce, ukázat jejich relevantní podoby a částečně historický vývoj v souvislosti s výzkumem pomezních
disciplín. Směr od textu k hlásce s jednotlivými tématy spojuje jazykové disciplíny a přístupy objevující
se v průběhu kurzu od nejnovějších k nejstarším (vývoj lingvistiky dvacátého století je sledován v
obráceném gardu, od teorií textu a diskurzu aktuálních v osmdesátých a devadesátých letech přes
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
syntaktickou problematiku šedesátých a sedmdesátých let k fonologii raného strukturalismu ve
třicátých letech – ostatní historické momenty jsou rozprostřeny na této ose a jsou doplňovány
aktuálním stavem disciplín). Témata seminářů se postupně vztahují k pomezním disciplínám a dalším
samostatným vědám, které se s jazykovědou setkávají na základě materiálu, doplňují její čistě
jazykovědný popis o výsledky interdisciplinárního výzkumu (text – lexikostatistika, matematická
lingvistika; syntax – filozofie jazyka, psycholingvistika; lexikon – kognitivní věda; morfologie – sémiotika,
sociolingvistika, korpusová lingvistika; fonetika – spektrální analýza /jakožto metoda založená na
statistickém přístupu k datům/ atd.).
Požadavky na studenta:
a/ aktivita v semináři (četba jednoho z doporučených textů/jeho části na každý seminář)
b/ úspěšné absolvování kolokvia
Obsah:
1. Text a informace – entropie, informační hodnota a redundance textu, teorie informace;
linearita/sekvencovanost textu a její vliv na utvářenost textu; fraktálnost textu; modely komunikace;
kontext, presupozice apod.; pojetí textu v dalších vědách: informatika, bioinformatika, teoretická
biologie, muzikologie
KRÁMSKÝ, J.: Teorie sdělné promluvy. Slovo a slovesnost, 25, 1959, s. 55–66.
DOLEŽEL, L.: Teorie informace a jazykověda. Praha: ČSAV, 1964.
HŘEBÍČEK, L.: Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia, 2002.
TĚŠITELOVÁ, M. a kol.: O češtině v číslech. Praha: Academia, 1987.
2. Teorie intencionálního řečového jednání – mluvní akt, jeho identifikace, preferovaná forma popisu
jednání, možnosti systematizace řečových jednání, tzv. struktura lidského jednání; jazykové hry;
filosofická motivovanost teorií intencionálního řečového jednání
SEARLE, J. R.: Mysl, mozek a věda. Praha: Mladá fronta, 1994.
AUSTIN, J. L.: Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000.
3. Typologie textů – kritéria textovosti, vztah typu textu a jeho struktury, koheze a koherence textu;
izotopie, konektivita, deixe, pronominalizace, ostenze, funkce elipsy, funkce gramatických kategorií,
lexikální prostředky koheze a koherence, kongruence atd.; hypersyntaktická perspektiva, tematické
posloupnosti; výpovědní dynamismus, téma a réma, subjektivní a objektivní pořadí, otázkový test
HIRSCHOVÁ, M.: Úvod do teorie textu. Olomouc: Univerzita Palackého, 1989.
ALTMANN, G., T., M.: Výstup na babylonskou věž. Praha: Triáda, 2006.
LEHEČKOVÁ, H.: Agramatismus v afázii. SaS, 47, 1986, s. 138–147
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
4. Věta a výpověď – langue-parolová hypotéza; strukturní lingvistika; definování věty, věta a výrok;
valence a intence, sloveso a predikátor, sémantické role, aktant, komplement, obligatorní, potenciální
a fakultativní pozice, otázkový test; dvourovinná valenční syntax
SAUSSURE, F. de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 1996.
VACHEK, J.: Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné. Jihlava: H+H, 1999.
Teze pražského lingvistického kroužku. In: Vachek, J.: U základů pražské jazykovědné školy. Praha:
Academia, 1970.
5. Znak – základní sémiotické koncepty; linearita, diskontinuita, arbitrárnost; obsah, výraz, substance,
forma; interpretans; diagramatičnost, ikonicita, indexálnost; dvojí artikulace
ECO, U: Teorie sémiotiky. Praha: Argo, 2009.
JAKOBSON, R.: Hledání podstaty jazyka. In: Dvanáct esejů o jazyce, Praha, Mladá fronta 1970. s. 29–45.
6. Lexikum – lexikální sémantika, vztahy slov/lexémů ve slovníku; centrum a periferie, frekvence,
příznakovost, kolokabilita; frazém; kritéria delimitace slova; metaforická strukturace pojmového
systému, konceptualizace, tzv. vtělenost struktury slovníku/gramatik, metaforičnost terminologie; role
slovníku v generativních gramatikách/algebraické lingvistice; struktura slovníku na pozadí výzkumu
jeho neurologických korelátů
LAKOFF, G. – JOHNSON, M.: Metafory, kterými žijeme. Brno: Host, 2002.
VAŇKOVÁ, I. – NEBESKÁ, I. – ŠLÉDROVÁ, J. – SAICOVÁ-ŘÍMALOVÁ, L.: Co na srdci to na jazyku. Praha:
Karolinum, 2005.
7. Gramatika – možnosti vyjadřování významu; aglutinace, flexe, analytičnost, syntetičnost atd.;
typologie jazyků; jazyková genetika; vývoj jazyka
KVÍČALA, J.: O původě a vývoji mluvy. Listy filologické, 1, 1974, s. 4–17.
KOVÁŘ, E.: O původě lidské mluvy. Praha: Bursík a Kohout, 1898.
KOMÁREK, M.: K dialektice jazykového vývoje. Slavica Pragensia, 4, 1962, s. 19–26.
8. Horizontální a vertikální stratifikace jazyka/češtiny – kodifikace, norma, úzus; pidgin, kreolizace a
kreolské jazyky apod.
NEBESKÁ, I.: Jazyk, norma, spisovnost. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
ČERMÁK, F. – SGALL, P. – VYBÍRAL, P.: Od školské spisovnosti ke standardní češtině. Slovo a slovesnost,
66, 2005, s. 103–115.
9. Zvuková podoba řeči, její popisy a teorie; fonologie
MACHAČ, P. – SKARNITZL, R.: Fonetická segmentace hlásek. Praha: Epocha, 2009.
KOŘÍNEK, M., J. – ERHART, A.: Úvod do fonologie. Praha: Academia, 2000.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Literatura:
Základní: KOŘENSKÝ, J. a kol. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice,
1999.
Základní: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc, 1996.
Základní: KARLÍK, P. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002.
Základní: ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. UK, Praha 2001.
Základní: PLESKALOVÁ, J. - KRČMOVÁ, M. - VEČERKA, R. - KARLÍK, P. Kapitoly z české jazykovědné
bohemistiky. Praha, 2007.
Základní: DE SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha, 1996.
Základní: LOTKO, E. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: VUP, 1999.
Základní: ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubiko, 1998.
Základní: HELBIG, Gerhard. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, 1991. ISBN 3-323-00004-8.
Získané způsobilosti:
Schopnost kritické analýzy základní pojmů obecné lingvistiky, schopnost popisovat různé vrstvy a
úrovně jazyka a jeho projevů
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Ústní zkouška
Analýza výkonů studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Kantonština 1
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kurzu je zvládnutí základů fonologického systému kantonštiny, transkripce Jyutping a základních
konverzačních frází v kantonštině. Konverzační témata obsahují: představení se, seznámení s přáteli,
nakupování, orientace ve městě.
Požadavky na studenta:
Průběžná příprava, aktivní účast v hodině a docházka.
Obsah:
Kantonština - základní znalosti o jazyku
Fonologie kantonštiny - iniciály, finály, tóny
Fonetické symboly
Základní konverzační fráze
Číslovky, peníze, datum, čas
Měrová slova
Konverzační okruhy:
- Na letišti
- Orientace
- Ubytování
- Výměna peněz
- Představení se
- Seznámení se s kamarády
Online odpora – k dispozici na Moodlu
o
Listen 1-10
o
Listen 11-20
o
Listen 21-30
o
Listen 31-40
o
Listen 41-50
o
Listen 51-60
o
Listen 61-70
o
listen 71-77
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Lekce 1
Phonetic symbols
Lekce 2
Unit 1
Lekce 3
Unit 2
Lekce 4
Unit 3 lesson 1
Lekce 5
Unit 3 lesson 2
Lekce 6
Unit 3 lesson 3
Lekce 7
Unit 3 lesson 4
Lekce 8
Unit 4 lesson 5
Lekce 9
Unit 4 lesson 6
Lekce 10
Unit 4 lesson 7
Lekce 11
Unit 4 lesson 8
Literatura:
Doporučená: Chow Bun Ching. (2009). Cantonese For Everyone (Jyutping Version). Hong Kong.
Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Schopnost komunikace v anglickém či čínském jazyce, který je jazykem výuky.
Získané způsobilosti:
Cílem kurzu je seznámit posluchače se základy kantonštiny a získání zcela základních komunikačních
dovedností v kantonštině.
Vyučovací metody:
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
Hodnotící metody:
Analýza výkonů studenta
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Kapitoly ze současné filozofie
Cíle předmětu (anotace):
Kurz se zabývá novými podobami filosofie a společenských věd ve 20. století. Obsahem přednášek je
několik oddělených, ale vzájemně propojených témat: (1) kontinentální filosofie v tradici
strukturalismu a (2) postmodernismu, (3) vztah analytické a kontinentální filosofie, (4) podoby
feministického hnutí od 18. století do současnosti a (5) reakce na feminismus ze strany evoluční
psychologie. Dalšími oblastmi zájmu je (6) sociologická teorie racionální volby a její dopady na morální
filosofii, (7) revize předpokladů racionální volby v behaviorální ekonomii, (8) nedávný vznik
experimentální filosofie a na závěr (9) současné diskuse týkající se svobody vůle. Pro absolvování kurzu
je třeba jen minimální filosofické předvědění, a proto je vhodný i pro studenty jiných kateder.
Požadavky na studenta:
Závěrečným výstupem je kolokvium, které probíhá písemnou formou a trvá 60 minut. Test má tři části:
v první je třeba definovat několik pojmů, ve druhé stručně vysvětlit několik teorií a ve třetí obšírně
diskutovat několik témat. Maximální počet bodů je 20 a hodnocení je nastaveno takto: 19-20 bodů A,
18 bodů B, 17 bodů C, 16 bodů D, 14-15 bodů E, méně než 13 bodů včetně F.
Obsah:
Program kurzu:
 Přednáška I: Lingvistický strukturalismus
 Přednáška II: Strukturalismus ve filosofii
 Přednáška III: Poststrukturalismus
 Přednáška IV: Postmodernismus
 Přednáška V: Analytická a kontinentální filosofie
 Přednáška VI: Feminismus
 Přednáška VII: Feminismus a evoluční psychologie
 Přednáška VIII: Teorie racionální volby
 Přednáška IX: Behaviorální ekonomie
 Přednáška X: Experimentální filosofie
 Přednáška XI: Svobodná vůle
 Samostudium
 Závěrečný test
Doporučená literatura v češtině:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
1. Vincent Descombes, Stejné a jiné, trans. Miroslav Petříček (Praha: Oikúmené, 1995).
2. Wolfgang Welsch, Naše postmoderní moderna, trans. Ivan Ozarčuk and Miroslav Petříček
(Praha: Zvon, 1994).
3. Martin Nitsche, Prokop Sousedík, and Martin Šimsa, eds., Schizma filosofie 20. století (Praha:
Filosofia, 2006).
4. Herta Nagl-Docekal, Feministická filozofie: výsledky, problémy, perspektivy, trans. Hana
Havelková (Praha: Sociologické nakladatelství, 2007).
5. Edward O. Wilson, O lidské přirozenosti, trans. Eduard Bakalář and Zdeněk Urban (Praha:
Lidové noviny, 1993).
6. Matt Ridley, Původ ctnosti, trans. Martin Konvička (Praha: Portál, 2001).
7. Richard C. Thaler and Cass R. Sunstein, Nudge (Šťouch), trans. Eva Dejmková (Zlín: Kniha Zlín,
2010).
8. Carl Zimmer, Jak se duše stala tělem, trans. Tomáš Koukolík (Praha: Galén, 2006).
Doporučená literatura v angličtině:
1. Alan D. Schrift, Twentieth-Century French Philosophy: Key Themes and Thinkers (Blackwell
Publishers, 2006). [PDF]
2. Christopher Butler, Postmodernism: A Very Short Introduction (Oxford University Press, 2002).
[PDF]
3. Hans-Johann Glock, What Is Analytic Philosophy? (Cambridge University Press, 2008). [PDF]
4. Margaret Walters, Feminism: A Very Short Introduction (Oxford University Press, 2005). [PDF]
5. Robin Dunbar, Louise Barrett, and John Lycett, Evolutionary Psychology: A Beginner's
Guide (Oneworld Publications, 2007). [PDF]
6. Ken Binmore, Game Theory: A Very Short Introduction (Oxford University Press, 2007). [PDF]
7. Joshua Knobe and Shaun Nichols, eds., Experimental Philosophy (Oxford University Press,
2008). [PDF]
8. Thomas Pink, Free Will: A Very Short Introduction (Oxford University Press, 2004). [PDF]
Referenční příručky:
1. Donald M. Borchert, ed., Encyclopedia of Philosophy, 10 vols., 2nd ed. (Thomson Gale, 2006).
o Vol. 1: Abbagnano - Byzantine Philosophy [PDF]
o Vol. 2: Cabanis - Destutt de Tracy [PDF]
o Vol. 3: Determinables - Fuzzy Logic [PDF]
o Vol. 4: Gadamer - Just War Theory [PDF]
o Vol. 5: Kabbalah - Marxist Philosophy [PDF]
o Vol. 6: Masaryk - Nussbaum [PDF]
o Vol. 7: Oakeshott - Presupposition [PDF]
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
o
o
o
Vol. 8: Price - Sextus Empiricus [PDF]
Vol. 9: Shaftesbury - Zubiri [PDF]
Vol. 10: Bibliographies & Index [PDF]
Užitečné odkazy:
 Internet Encyclopedia of Philosophy
 Journal Storage
 SpringerLink
 Stanford Encyclopedia of Philosophy
 Wiley InterScience
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Klasická logika
Cíle předmětu (anotace):
Logická analýza jazyka, logické vyplývání, klasická výroková logika - syntaktická a sémantická výstavba
a metody, metodologické náležitosti budování teorií. Predikátová logika - syntaktická a sémantická
výstavba a metody, tradiční logika a její metody, teorie tříd, teorie binárních relací.
Požadavky na studenta:
Pochopení pojednaných témat
Obsah:
Úvod. Vymezení a klasifikace logiky. Základy sémiotiky. Vágnost a mnohoznačnost. Logická analýza
jazyka. Typy jazykových výrazů. Objektový jazyk, metajazyk. Výrokové formy, úsudkové formy. Definice,
explikace, klasifikace. Logické vyplývání. Deduktivní a pravděpodobnostní úsudky. Základní pojmy
výrokové logiky. Přehled spojek. Syntax a sémantika VL. Tautologie VL. Převod vět přirozeného jazyka
do formalizovaného jazyka. Ověřování formulí. Sémantické metody VL. Substituce, ekvivalence.
Tabulková metoda. Úplné systémy spojek VL. Reprezentace pravdivostních funkcí. Funkční úplnost.
Normální formy. Ekvivalentní úpravy. Předpoklady formule. Důsledky formule. Přirozená dedukce ve
VL. Systém odvozovacích pravidel. Typy důkazů. Věta o dedukci a modifikace důkazů. Bezespornost a
úplnost. Důkazy teorémů VL. Ověřování úsudků důkazem.
Základní pojmy predikátové logiky. Jazyk PL prvního řádu. Sémantika PL. Sémantické ověřování.
Tradiční logika, sylogistika. Logika tříd, formální metody a demonstrace. Logika relací, třídy relací,
speciální relace. Přirozená dedukce pro PL s identitou.
Literatura:
Základní: ŠTĚPÁN J. Klasická logika. VUP Olomouc, 2001.
Doporučená: http://kfil.upol.cz/index.html.
Získané způsobilosti:
Základní orientace v predikátové logice
Vyučovací metody:
Přednášení
Hodnotící metody:
Rozhovor
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU
Kognitivní chyby a biasy
Cíle předmětu (anotace):
Kurz je určen pro nejširší publikum z řad studentů filozofie i jiných humanitních oborů. Jeho obsahem
je seznámení s nejčastějšími logickými klamy, kognitivními biasy a s nimi spojenými filozofickými
problémy: konfabulace, morálka, svoboda rozhodování, "alief", optimistický bias, sebeklam a
introspekce. Jednotlivé hodiny jsou založeny na krátkých referátech a četbě textů z analytické filozofie,
kognitivní psychologie, behaviorální ekonomie a teorie rozhodování.
Požadavky na studenta:
Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože většina textů je
k dispozici pouze v angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři a pronesení
referátu.
Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři a pronesení referátu. Povoleny jsou
nanejvýš dvě absence.
Obsah:
Obsahem je seznámení se s nejčastějšími logickými klamy, kognitivními biasy a s nimi spojenými
filozofickými problémy: konfabulace, morálka, svoboda rozhodování, "alief", optimistický bias,
sebeklam a introspekce.
Úvodní přednáška:
Mark Haddon, "101", in Podivný případ se psem, trans. Kateřina Novotná (Praha: Argo, 2003), 53-56.
[PDF]
Argumentační chyby:
David McRaney, You Are Not So Smart: Why You Have Too Many Friends on Facebook, Why Your
Memory Is Mostly Fiction, and 46 Other Ways You’re Deluding Yourself (New York: Gotham Books,
2011).
Krzysztof Szymanek, Umění argumentace: terminologický slovník, trans. Zuzana Smetanová (Olomouc:
Univerzita Palackého, 2003).
David McCandless et al., "Argumentační fauly", trans. Marek Picha (Brno: Centrum občanského
vzdělávání, 2012). [PDF]
Referáty:
argumentum ad ignorantiam
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
argumentum ad absurdum
argumentum ad populum
argumentum ad hominem
argumentum ad verecundiam
argumentum ad amicitiam
argumentum ad misericordiam
argumentum ad baculum
argumentum ad consequentiam
argumentum ad fidem
post hoc ergo propter hoc
petitio principii
non sequitur
straw man
Texas sharpshooter
Heuristiky:
Amos Tversky and Daniel Kahneman, “Judgment Under Uncertainty: Heuristics and Biases,” Science
185, no. 4157 (1974): 1124-1131. [PDF]
Referáty:
priming
availability heuristic
anchoring effect
representativeness heuristic
Konfabulace:
Richard E. Nisbett and Timothy D. Wilson, “Telling More Than We Can Know: Verbal Reports on Mental
Processes,” Psychological Review 84, no. 3 (1977): 231-259. [PDF]
Referáty:
confabulation
brand loyalty
misinformation effect
attention
Sebeklam:
William von Hippel and Robert Trivers, “The Evolution and Psychology of Self-Deception,” Behavioral
and Brain Sciences 34, no. 1 (2011): 1-16. [PDF]
Doplňující literatura:
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Neil D. Weinstein, “Unrealistic Optimism About Future Life Events,” Journal of Personality and Social
Psychology 39, no. 5 (1980): 806-820. [PDF]
Referáty:
confirmation bias
Dunning-Kruger effect
self-serving bias
third person effect
Alief:
Tamar Szabó Gendler, “Alief and Belief,” Journal of Philosophy 105, no. 10 (2008): 634-663. [PDF]
Doplňující literatura:
Tamar Szabó Gendler, “Alief in Action (and Reaction),” Mind & Language 23, no. 5 (2008): 552-585.
[PDF]
Introspekce:
Eric Schwitzgebel, “The Unreliability of Naive Introspection,” Philosophical Review 117, no. 2 (2008):
245-273. [PDF]
Doplňující literatura:
Eric Schwitzgebel, “Recoloring the Dreamworld,” in Perplexities of Consciousness (Cambridge:
Bradford Books, 2011), 1-15. [PDF]
Morálka I:
Jonathan Haidt, “The Emotional Dog and Its Rational Tail: A Social Intuitionist Approach to Moral
Judgment,” Psychological Review 108, no. 4 (2001): 814-834. [PDF]
Referáty:
normalcy bias
bystander effect
conformity
learned helplessness
Morálka II:
Joshua D. Greene, "The Secret Joke of Kant's Soul," in Walter Sinnott-Armstrong (ed.), Moral
Psychology, Vol. 3: The Neuroscience of Morality (Cambridge: MIT Press, 2008): 35-79. [PDF]
Referáty:
just-world fallacy
affect heuristic
fundamental attribution error
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Svoboda:
Daniel M. Wegner, “Précis of The Illusion of Conscious Will,” Behavioral and Brain Sciences 27, no. 5
(2004): 649-659. [PDF]
Referáty:
hindsight bias
illusion of control
Religiozita:
Will M. Gervais and Ara Norenzayan, "Analytic Thinking Promotes Religious Disbelief," Science 336, no.
6080 (2012): 493-496. [PDF]
Referáty:
apophenia
cult indoctrination
group think
Doporučená literatura v češtině:
Dan Ariely, Jak drahá je intuice: proč nás selský rozum často vede ke ztrátovým rozhodnutím, trans.
Martin Jaroš (Praha: Práh, 2011).
Dan Ariely, Jak drahá je nepoctivost: proč každému lžeme, hlavně sami sobě, trans. Háta Komňacká
(Praha: Práh, 2012).
Dan Ariely, Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí, trans. Martin Jaroš (Praha:
Práh, 2009).
Gloria Beck, Zakázaná rétorika, trans. Magdaléna Pomikálková (Praha: Grada, 2006).
Robert B. Cialdini, Zbraně vlivu: manipulativní techniky a jak se jim bránit, trans. Petr Miklica (Brno: Jan
Melvil Publishing, 2012).
Rolf Dobelli, Pasti v myšlení a jak do nich nespadnout, trans. Olga Richterová (Praha: Wolters Kluwer,
2012).
David Eagleman, Inkognito, trans. Markéta Hofmeisterová (Praha: Dybbuk, 2012).
Malcolm Gladwell, Mžik: jak myslet bez přemýšlení, trans. Martin Weiss (Praha: Dokořán, 2007).
Daniel Kahneman, Myšlení, rychlé a pomalé, trans. Eva Nevrlá (Brno: Jan Melvil Publishing, 2012).
Jonah Lehrer, Jak se rozhodujeme, trans. Jan Klíma (Praha: Dokořán, 2010).
Krzysztof Szymanek, Krzysztof A. Wieczorek, and Andrzej S. Wójcik, Umění argumentace: úlohy na
zkoumání argumentů, trans. Jan Štěpán (Olomouc: Univerzita Palackého, 2004).
Nassim Taleb, Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí, trans. Jan Hořínek (Praha:
Paseka, 2011).
Carol Tavrisová and Elliot Aronson, Chyby se staly (ale ne mou vinou), trans. Václav Viták (Praha:
Dokořán, 2012).
Richard C. Thaler and Cass R. Sunstein, Nudge (Šťouch), trans. Eva Dejmková (Zlín: Kniha Zlín, 2010).
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Doporučená literatura v angličtině:
Jonathan Baron, Thinking and Deciding, 4th ed. (Cambridge University Press, 2007).
Terry Connolly, Hal R. Arkes, and Kenneth R. Hammond, eds., Judgment and Decision Making: An
Interdisciplinary Reader, 2nd ed. (Cambridge University Press, 2000).
Thomas Gilovich, Dale Griffin, and Daniel Kahneman, eds., Heuristics and Biases: The Psychology of
Intuitive Judgment (Cambridge University Press, 2002).
Daniel Kahneman, Paul Slovic, and Amos Tversky, eds., Judgment Under Uncertainty: Heuristics and
Biases (Cambridge University Press, 1982).
Tali Sharot, The Optimism Bias: A Tour of the Irrationally Positive Brain (New York: Pantheon Books,
2011).
Amos Tversky, Preference, Belief, and Similarity: Selected Writings, ed. Eldar Shafir (Cambridge:
Bradford Books, 2003).
Užitečné odkazy:
List of fallacies
List of cognitive biases
Internet Encyclopedia of Philosophy
Journal Storage
SpringerLink
Stanford Encyclopedia of Philosophy
Wiley InterScience
Získané způsobilosti:
Získání přehledu o problematice analytické filozofie.
Vyučovací metody:
Přednášení
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Komplexní analýza komunikačního procesu a textu 1
Cíle předmětu (anotace):
Cílem předmětu je představit metody analýzy komunikačního procesu a textu. Seminář je koncipován
jako prostor pro aplikaci pojmového a analytického aparátu získaného v kursech Obecná lingvistika,
Proměny myšlení o komunikaci a jazyce, Teorie komunikace a Sémiotika. Zaměřovat se bude na
jednotlivé druhy textů a typy jejich popisů/modelování. Posluchači zde dostanou prostor testovat
jednotlivé přístupy. Seminář by měl pružně reagovat na požadavky výše zmíněných předmětů, jimž má
sloužit jako platforma praxe, a aktuálně přizpůsobovat témata, aby korespondovala s látkou
probíhanou ve zmíněných předmětech. Student mimo jiné získá orientaci v základních koncepcích a
základní terminologii textové lingvistiky a prakticky zvládne analýzy různých typů textů dle konkrétních
metodologických aparátů.
Požadavky na studenta:
Podmínky udělení zápočtu: aktivní účast na seminářích, příprava na semináře, vypracování kvalitního
encyklopedického hesla
Obsah:
Témata seminářů:
1. Základní charakteristiky textu a komunikačního procesu
úvod do problematiky; základní modely komunikace (Jakobson, Bühler atd.); propoziční a komunikační
přístup ke zkoumání textů; text a jeho různá pojetí: text – diskurz – promluva – komunikát atd.; kritéria
„textovosti“ (R. de Beaugrande, W. Dressler): koheze, koherence, intencionalita, přijatelnost textu,
situační vázanost (kontextová relevance textu), intertextualita, informativnost; text
v interdisciplinárních souvislostech; komunikační situace; komunikační událost; účastníci
komunikačního procesu; možná typologie komunikátů
Čermák, F. (2001). Jazyk a jazykověda. Praha
De Vito, J. A. (2001). Základy mezilidské komunikace. Praha
Dressler, W., Beaugrande, R.-A., (1987). Introduction to Text Linguistics. Berlin
online: www.beaugrande.com/introduction_to_text_linguistics.htm
Hausenblas, K. (1984). Text, komunikáty a jejich komplexy (zamyšlení pojmoslovné). In: Slovo a slovesnost 45, č. 1.
Kořenský, J., Hoffmannová, J., Müllerová, O. Metoda analýzy komunikačního procesu. (1987). In: Naše řeč, 70, č. 2.
2. Přístup současné stylistiky k rozborům textů
stylistika vs. textová lingvistika; text a jeho vlastnosti; objektivní a subjektivní stylotvorné faktory;
horizontální a vertikální členění textu; koherence a koheze; gramatické a lexikální prostředky
koherence textu; izotopie, způsoby návaznosti odstavců, výzkumné metody stylistiky; stylistické
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
aspekty výstavby textu (kompozice a slohové postupy); slohová charakteristika výrazových prostředků;
klasifikace funkčních stylů
Daneš, F. (1994). Odstavec jako centrální jednotka tematicko-kompoziční výstavby textu (na materiálu textů výkladových). In: Slovo a
slovesnost 55, č. 1.
Čechová et al. (2008). Současná stylistika. Praha
Hausenblas, K. (1971). Výstavba jazykového projevu a styl. Praha
Křístek, M. (2009). Pojetí stylové příznakovosti v současné české stylistice. In: Stylystika IX, Polsko
Mistrík, J. (1997). Štylistika. Bratislava
Schneiderová, S. (ed.) (2013). Komunikační situace a styl. Studie k Moderní mluvnici češtiny. Olomouc
3. Různé metody zkoumání verbální komunikace
počátky a rozvoj výzkumu mluvené komunikace v českém prostředí; konverzační analýza a využití její
metodologie; interdisciplinární výzkum dialogu; etika výzkumu mluvených projevů; analýza diskurzu;
kritická analýza diskurzu; výzkum současných mediálních dialogů; experimentální srovnávání; syntax
mluvené češtiny; korpusy a výzkum mluvených projevů
Čmejrková, S., Hoffmannová, J. (ed.) 2011. Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Praha
Čmejrková, S. (ed.) (2013). Styl mediálních dialogů. Praha
Hoffmannová, J. (1996). Analýza diskurzu (ve světle nových publikací). In: Slovo a slovesnost 57, č. 2.
Müllerová, O. (1979) Komunikativní složky výstavby dialogického textu.
Müllerová, O., Hoffmannová, J., Schneiderová, S. (1992). Mluvená čeština v autentických textech
Müllerová, O., Hoffmannová, J. (1994). Kapitoly o dialogu.
Otázky slovanské syntaxe, 1972 (příspěvky Hausenblase a Grepla)
Škvareninová, O. (2004). Rečová komunikácia. Bratislava
4. Analýza komunikačního procesu a textu
základní charakteristiky analytického aparátu; kontakt komunikantů; komunikační kompetence;
jazykový kód; struktura komunikační události – sociálně psychologická, komunikační kompetence,
pragmatická, tematicko-obsahová
Janoušek, J. (1984). Společná činnost a komunikace. Praha
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu. Olomouc
5. Analýza mimojazykového kontextu
neverbální složky komunikační události; různé metody zkoumání nonverbálního chování
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
K verbální a neverbální komunikaci. Výběr z prací českých a slovenských autorů. (2004). Ostravská univerzita, Ostrava
Vaňková, I.(1996). Mlčení v komunikaci. In: Slovo a slovesnost 57, č. 2.
Vávra, V. (1990). Mluvíme beze slov. Praha
6. Gramatická struktura textu, záměrná a nezáměrná modifikace větné struktury
koreferenční vztahy; gramatické konektory a jejich klasifikace; slovosled české věty; konstelace
slovesných osob a slovesných časů; deiktické prostředky; syntaktické konstrukce; specifické rysy
syntaktických struktur
Daneš, F. (1957). Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
Sgall, P., Hajičová, E., Buráňová, E. (1980). Aktuální členění věty v češtině. Praha
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hirschová, M. (1987). Úvod do teorie textu. Olomouc
Mluvnice češtiny 3. (1986). Praha
7. Pragmatická struktura textu
základní cíl komunikační události; komunikační záměry; komunikační strategie; komunikační efekt
komunikační události; pragmatické a komunikační funkce; smysl komunikační události
Hirschová, M. (1992). Neurčitost komunikačních funkcí ve spontánních mluvených projevech. In: Slovo a slovesnost 53, č. 1.
Hirschová, M. (2004). Řečový akt, řečové jednání a komunikační funkce výpovědi. In: Slovo a slovesnost 65, č. 3.
Hoffmannová, J. (1996). Fatická funkce jazyka, konverzace a její žánry. In: Slovo a slovesnost 57, č. 3.
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
8. Téma, jeho rozvíjení a sémantická struktura textu
téma; tematické bloky; komplex témat; centrální téma; doprovodné téma; zobecňující téma; definice
tématu v rámci AČV, izotopické vztahy, tematické posloupnosti; nocionální a pragmatické obsahy;
základní významové vztahy – dynamické a nedynamické významy; osobní (personické) objekty
komunikace; předmětné objekty; signály textového členění; hlavní kohezní řetězce v textu
Daneš, F. (1968). Typy tematických posloupností v textu. In: Slovo a slovesnost 29.
Hoffmannová, J. (1983). Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. Praha
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
9. Objektová struktura textu
komunikační kanál; informační konzerva
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
Doležil
10. Struktura segmentace textu
časová segmentace; grafická segmentace; obsahově pragmatická segmentace; repliková segmentace;
sémantická segmentace; syntaktická segmentace; tematicko-obsahová segmentace; zvuková
segmentace; vztah obsahově pragmatické a syntaktické segmentace; soulad a interference různých
typů segmentací; charakteristika problémů při segmentování textu
Kořenský, J., Hoffmanová, J., Müllerová, O. (2013). Analýza komunikačního procesu a textu.
Müllerová, O. (1987). Principy strukturace dialogu. In: Slovo a slovesnost 48, č. 2.
Hřebíček, L. (2002). Vyprávění o lingvistických experimentech.
Další doporučená literatura:
Austin, John Langshaw. Jak udělat něco slovy. Translated by Jiří Pechar - Alena Bakešová. Vyd. 1. Praha:
Filosofia, 2000. 172 s. ISBN 80-7007-133-8.
Bajzíková, E.:. Úvod do textovej syntaxe. Bratislava, SPN, 1979.
Baker, P. Using Corpora in Discourse Analysis. London: 2006, Continuum.
Coulthard, M. Advances in Written Text Analysis. Routledge: 1994, London.
Quirk, R. et al. A Comprehensive Grammar of the English Language. London: 1985, Longman.
Sinclair, J. McH. and A. Mauranen. Linear Unit Grammar. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Company, 2006.
Stubbs, M. Text and Corpus Analysis. Blackwell, 1996.
Bečka, J. V.: Česká stylistika. Academia. Praha, 1992
Bečka, J. V.: Česká stylistika. Praha 1992.
Čechová, M. a kol.:. Čeština - řeč a jazyk. Kap. V. Komunikát a text., 332n.. Praha, ISV, 1996.
Daneš, F.: Jazyk a text II. Výbor z lingvistického díla F. Daneše. FFF UK Praha, 1999.
Daneš, F.: Věta a text. Academia. Praha, 1985.
Dolník, J., Bajzíková, E.:. Textová lingvistika. Bratislava: STIMUL, 1998.
Dolník, Juraj. Jazyk – človek – kultúra. Bratislava : Kaligram, 2010. 224 s.
Fungovanie jazykových prostriedkov v texte (zborník). Nitra: Vysoká škola pedagogická v Nitre 1996. 141 s.
Grepl, M. – Karlík, P. Skladba češtiny. Praha 1998
Harald Weinrich u.a.:. Textgrammatik der deutschen Sprache. 3.A.Wiesbaden 2005.
Heinemann, M. – Viehweger, D.: Einführung in die Textlinguistik, Niemayer, Tübingen, 1991.
Hirschová M., Úvod do teorie textu. Olomouc: Univerzita Palackého, 1989
Hlavsa, Z., Viehweger D.:. Aspects of Text Organization. In: Lingvistika XI.. Praga, ÚJČ ČSAV, 1985.
Hoffmannová, J.:. Stylistika a ... Praha, Trizonia, 1997.
Horecký, Ján: O jazyku a štýle kriticky aj prakticky. Prešov: Náuka 2000. 164 s.
Hrbáček, J.:. Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. Praha, Trizonia, 1994.
Chloupek, J. a kol.: Stylistika současné češtiny. ISV. Praha, 1991
Jaklová, A.:. Úvod do textové lingvistiky. České Budějovice, PF JU, 1999.
Jörg Meibauer:. Pragmatik. Tübingen 1999.
Karlík, P., Nekula, M., Pleskalová, J.:. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.
Klaus Brinker u.a. (Hg.):. Text- und Gesprächslinguistik. 2 Bde. Berlin u.a. 2000/01.
Lingvistika textu)
Lyons, John: Lingvistic semantics. An introduction. London: The Cambridge of University Press 1995. 376 s.
Macurová, A. – Mareš, P.: Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha, 1992.
Madecki, Roman. Osobní zájmena jako prostředky aktualizace diskursu. In Vztah langue a parole v perspektivě
"intraktivního obratu" v lingvistickém zkoumání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. od s. 244247, 4 s. ISBN 80-244-0838-4.
Margot Heinemann, Wolfgang Heinemann:. Grundlagen der Textlinguistik: Tübingen 2002.
Mluvnice češtiny 3. Academia. Praha, 1987.
Příruční mluvnice češtiny. Oddíl Syntax, část Text. 652n.. Praha, NLN, 1996.
Sgall P. a kol., Úvod do syntaxe a sémantiky. Praha: Academia, 1986, 84-97 (Oddíl:
Tárnyiková, J. (2002), From Text to Texture, An Introduction to Processing Strategies. Olomouc.
Brown, G. And G. Yule (1989), Discourse Analysis. Cambridge University Press.
Daneš, F. (1974), Věta a text. Praha: Academia.
Halliday, M.A.K. and R. Hasan (1976), Cohesion in English. London: Longman.
Hoey, M. (1991), Patterns of Lexis in Text. Oxford: Oxford University Press.
Text a kontext (zborník). Ed. F. Ruščák. Prešov: Pedagotická fakulta v Prešove UJPŠ v Košiciach 1993.
Ulla Fix, Hans Wellmann (Hg.):. Bild im Text - Text im Bild. Heidelberg 2000.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Ulla Fix:. Grundzüge der Textlinguistik. In: Kleine Enzyklopädie Deutsche Sprache. Hg. Von Wolfgang Fleischer
u.a. Frankfurt a.M. 2001, S. 470 - 511.
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Komplexní analýza komunikačního procesu a textu 2
Cíle předmětu (anotace):
Cílem kursu je navázat na výuku v předchozím semestru a seznámit posluchače s vybranými
analytickými přístupy k textu. Studenti si v rámci každého přístupu osvojí příslušný pojmový aparát,
získají patřičný kontext daného přístupu. Budou sledovat krok za krokem konkrétní postup při analýze
textu. Součást semináře budou také tvořit konkrétní analýzy textů na základě zvoleného pojmového
aparátu a diskuze nad uvedeným přístupem k textu. Cílem semináře je tedy mezioborová analýza
komunikačního procesu a textu s diferenčním zřetelem k psané a mluvené komunikaci. Komplexnost
provedených analýz bude spočívat v aplikaci lingvistických způsobů analýzy textu v rámci přístupů
obecně systémových, sémiotických, sociálně psychologických, komunikačních a jiných.
Požadavky na studenta:
Podmínky udělení zápočtu: aktivní účast na seminářích, příprava na semináře, vypracování kvalitního
encyklopedického hesla
Obsah:
1. Úvod: kvalitativní versus kvantitativní přístupy k textu
2. Obsahová analýza textu
3. Brněnské pojetí funkční větné perspektivy versus pražské pojetí AČV
4. Emocionalita jako měřitelná charakteristika textu
5. Explicitnost jako měřitelná charakteristika textu
6. Měření tematické koncentrace textu
7. Hypertext a jeho vlastnosti
8. Interdisciplinarita ve výzkumu
9. Sémiotika hudební složky v komplexních komunikátech
10. Psychologické aspekty řečové činnosti
11. Sociologické aspekty řečové činnosti
Literatura:
Čechová et al. (2008). Současná stylistika. Praha.
Grepl, M., Karlík, P. (1998). Skladba češtiny. Olomouc.
Davidová Glogarová, J., Čech, R. (2013). Tematická koncentrace textu – některé aspekty autorského
stylu Ladislava Jehličky. Naše řeč, 96, 234-245.
Doubravová, M. (2002). Sémiotika v teorii a praxi. Proměny oboru do konce 20. století. Portál: Praha.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Höflerová, E. (2003). The Hypertext in the Teaching-Learning Process. In Information and
Communication Technology in Education. E. Mechlová (Ed.). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s.
85–88.
Veselovská Kateřina, Hajič, jr. Jan (2013): Why Words Alone Are Not Enough: Error Analysis of Lexiconbased Polarity Classifier for Czech. In: Proceedings of the 6th International Joint Conference on Natural
Language Processing, Nagoya, Japan, s. 1-5.
Předpoklady:
Je vhodné absolvování kurzu Komplexní analýza komunikačního procesu 1.
Získané způsobilosti:
Studenti si v semináři osvojí kvalitativní i kvantitativní metody textové lingvistiky. Nástroje těchto
přístupů budou schopní aplikovat na různé typy komunikátů.
Vyučovací metody:
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Komplexní analýza komunikačního procesu a textu 3
Cíle předmětu (anotace):
Předmět navazuje na teoretické znalosti a praktické dovednosti při analýze různých typů
komunikačních událostí, které studenti získali v předchozích dvou semestrech. Seminář je koncipován
jednak jako kurz pokročilé kvalitativní analýzy dat, jednak formou diskusí nad problematikou zkoumání
spontánních mluvených komunikátů. Studenti se seznámí se základními tématy konverzační analýzy a
budou touto metodou analyzovat vybrané komunikáty. Pozornost bude věnována také souvislostem
konverzační analýzy s teorií mluvních aktů a analýzou diskurzu. Studenti budou mít možnost se aktivně
zapojit do tvorby studijní opory z této oblasti.
Požadavky na studenta:
Podmínky udělení zápočtu: aktivní účast na seminářích, příprava na semináře, vypracování kvalitního
encyklopedického hesla (příp. kapitoly ve studijní opoře)
Obsah:
Témata seminářů:
1. Analýza diskurzu vs. konverzační analýza vs. teorie mluvních aktů
různé přístupy k analýze rozhovoru; specifičnost etnometodologické perspektivy
Hoffmannová, J., Müllerová, O. (1992). Vývoj a současné akcenty analýzy dialogu. In: Slovo a slovesnost 53, č. 2, s. 111–122.
Zeman, J. (2013). Základní konverzační situace v češtině. In. Komunikace a styl. Studie k MMČ. Olomouc: UP, 2013. s. 25–51.
2. Etnometodologie aneb jak to všechno začalo
konverzační analýza (KA) jako (socio)lingvistická disciplína
Heritage, John (1984): Garfinkel and ethnomethodology. Cambridge: Polity Press.
Sidnell, J., Stivers, T. (ed.) (2013). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell: UK.
3. Základní terminologie a otázky KA
co je to konverzace; monolog vs. dialog; jaké metody mluvčí užívají při produkci a interpretaci běžného
rozhovoru; jaké strukturní problémy rozhovoru mluvčí řeší, jaké metody (prostředky) má k dispozici;
jak je běžný rozhovor vůbec možný
Hutchby, I., Wooffitt, R. (1998). Conversation analysis: principles, prac-tices and applications. Oxford: Polity Press.
Sacks, H. (1992). Lectures on Conversation. Oxford: Blackwell.
Ten Have , P. (1999). Doing Conversation Analysis: a practical guide. London: SAGE.
4. Metody sběru materiálu
příprava surového materiálu k analýze; možné způsoby transkripce; tvorba vlastních korpusů
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Hoffmannová, J. (1992). Metodologie "konverzační analýzy" a transkripční symboly. In: Symbol v lidském vnímání, myšlení a vyjadřování.
Praha: Filozo-fický ústav ČSAV, s. 234-241.
Kaderka, P., Svobodová, Z. (2006): Jak přepisovat audiovizuální záznam rozhovoru? Manuál pro přepisovatele televizních diskusních pořadů.
Jazykovědné aktuality, 43 (3–4), s. 18–51.
5. Základní metodologický aparát KA + modifikace
etnometodologická KA (Indexikalita/reflexivita, relevance, vykazatelnost, rozpoznatelnost, metoda
dokumentární interpretace); členská kategorizační analýza – MCA a sebe/umisťování (zaujímání pozic)
v sociálních kategoriích v symbolickém prostoru, sledování tzv. turn-taking (střídání replik); strukturní
„problémy“ utváření rozhovoru: tematická analýza
Hutchby, I. and Wooffitt, R. (1998). Conversation Analysis: Principles, Practices and Application. Cambridge: Polity Press
Psathas, G. (1995). Conversation analysis: the study of talk-in-interaction. Thousands Oaks/London/New Delhi: Sage Publications.
Ten Have, P. (2003). Predstava člena je jadrom věci. O úlohe členského vedenia v etnometodologickom výzkume. Biograf 2003/32
6. Výstavba konverzace – globální organizace rozhovoru
konverzace stokrát jinak aneb jedinečnost KS; role jako interakční nástroj; inscenování rolí; členské
pojetí; replika jako základní stavební kámen; preferenční organizace; sekvence – párové sekvence,
presekvence, opravné sekvence; opravy a rektifikace
Boden D., Zimmermann, D.H. eds. (1991). Talk and Social Structure. Berkley: University of California Press.
Hašová, L. (1998). O posloupnostech témat a kategorizování v běžném rozhovoru. In: Varia 7. Zborník materiálov zo 7. kolokvia mladých
jazykovedcov, Bratislava, 1998. s. 236–250.
Müllerová, O. (1987). Principy strukturace dialogu. In: Slovo a slovesnost 48, č. 2, s. 98–109.
Nekvapil, Jiří (1997). Some remarks on item orderings in Czech conversation: the issue of pre-sequences. In: Proceedings of LP’s 1996.
Typology: prototypes, item orderings and universals. Ed. Bohumil Palek. Prague: Charles University Press, s. 444-450.
7. Základní témata konverzační analýzy
otázky a odpovědi v dialogu; neverbální komunikace; pohledy očí; emoce; modalita; intertextualita;
zvuková stránka konverzace; gramatická stránka konverzace; konverzační analýza versus teorie
mluvních aktů
Hutchby, I., Wooffitt. (2008). Conversation Analysis. 2nd edition. USA: Polity.
Schlegloff, E. A. (1996). Sequence Organization in Interaction. A Primer in Conversation Analysis. Cambridge: University Press.
Sidnell, J., Stivers, T. (ed.) (2013). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell: UK.
8. Konverzace nejen z rodinného a přátelského prostředí
jak jsou instituční reality (cíle, normy, role, identity a vztahy atd.) utvářeny interakcí v/skrze interakci;
KA rozhovoru lékaře s pacientem; KA školní komunikace; KA v rámci dětské komunikace
Heritage, J. (1997) Conversation analysis and institutional talk. In D. Silverman, ed.: Qualitative research: Theory, method and practice.
London: Sage Publications. s. 161-182.
Hoffmannová, J., Müllerová, O. (1998). Institucionální komunikace v češtině. In: Slavia 67, č. 1-2, s. 129-136.
Sidnell, J., Stivers, T. (ed.) (2013). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell: UK.
9. Konverzace nejen z rodinného a přátelského prostředí
KA právní komunikace; KA mediální komunikace; KA v rámci psychoterapie
Čmejrková, S. (2007). Od partnerského rozhovoru k talk-show. In: Přednášky z 50. běhu LŠSS. FF UK : Praha. s. 48–60.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Čmejrková, S. (1999). Televizní interview a jiné duely. Mediální dialog jako žánr veřejného projevu. In: Slovo a slovesnost 60, č. 4, s. 247–268.
Sidnell, J., Stivers, T. (ed.) (2013). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell: UK.
10. Konverzační analýza po česku
KA přátelské a rodinné komunikace; KA institucionální komunikace; KA v rámci gerontologie
Havlík, M. (2005). Specifičnost tempa seniorů/seniorek: překrývání replik v rozhovorech mezi mladší/m a starší/m
komunikantkou/komunikantem. In: Komunikace - styl - text [KomSt]. Sborník z mezinárodní lingvistické konference České Budějovice.
Hoffmannová, J., Müllerová, O., Zeman, J. (1999). Konverzace v češtině při rodinných a přátelských návštěvách. Trizonia: Praha.
Hoffmannová, J., Müllerová, O. (1992). Vývoj a současné akcenty analýzy dialogu. In: Slovo a slovesnost 53, č. 2, s. 111–122.
Hoffmannová, J., Müllerová, O. (2000). Jak vedeme dialog s institucemi. Academia: Praha.
Hoffmannová, J. (1998). Narativní pasáže v dialogu: čas vzpomínek a návratů do minulosti. In: Słowo i czas Uniw. Opolski: Opole. s. 151–158.
Literatura:
Další doporučená literatura:
Bronwyn, D. (2008) Jak znovu-promyslet "chování" v pojmech umísťování a etiky odpovědnosti. Biograf (47).
Coulon, A. (1995) Ethnometodology. Qualitative research methods series 36.
Drew, P. (1992) Contested evidence in courtroom gross-examination: a case for trial of rape. In Drew, P. and J.
Heritage. Eds. (1992) Talk at Work. Interaction in institutional settings. Cambridge: Cambridge University Press.
Drew, P. and J. Heritage Eds. (1992) Talk at Work. Interaction in institutional settings. Cambridge: Cambridge
University Press
Garfinkel, H. (1967) Studies in ethnometodology. Englewood Cliffs: Prentice Hall, Inc. (Jinonice
Garfinkel, H.: Ethnomethodology's Program. Social Psychology Quarterly, 59: 1 (1996), 5-21.
Heritage J. Garfinkel and Ethnomethodology. 1984.
Hoffmanová J. (2000) Telefonické rozhovory občanů s ohlašovnou požárů. In Hoffmanová J., Mullerová,O. (2000)
Jak vedeme dialog s institucemi. Praha: Academia.
Housley, W (1999) 'Role as an Interactional Device and Resource in Multidisciplinary Team Meetings'.
Sociological Research Online, vol. 4, no. 3, <> (scanováno kurs)
Housley, W. Fitzgerald, R.(2009) Membership categorization, culture and norms in action. Discourse and Society
No 20, 345.
Kendall, S., Tannen, D. (1997) Gender and Language in the workplace. In WODAK, Ruth (Ed.). Gender and
Discourse. SAGE Publications. 1997.
Linell, P. (1998). Approaching Dialogue. Talk, interaction and contexts in dialogical perspectives.
Benjamins: Amsterdam.
Léblová, Z. (2001). Konfliktní jednání v rodinné komunikaci. In: Jazykovědné aktuality 38, č. 1-2, s. 5-17.
Levinson, Stephen C. (1983): Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press (německý překlad Tübingen,
Niemeyer 1991).
Mehan, Albert, J. (2006) Using Talk to the Study the Policing of Gangs and its Recordwork. In Drew, P., Raymond,
G., Weinberg, D. 2006. Talk and interaction in social research methods. Sage publication, s . 190-210.
Mračková, A. (2004) Interakcia lekár - pacient pri poskytovaní nepriaznivej správy. Sociológia 2004/1
Müllerová, Olga - Hoffmannová, Jana (1994): Kapitoly o dialogu. Praha: Panso-fia.
Nekvapil, J. (2000a) Konversační analýza v systému encyklopedických hesel. http://ulug.ff.cuni.cz/
Nekvapil, J. (2000b) Sociální kategorizace v interkulturním kontaktu: základní výklad, cvičení a diskuse dvou scén
z podnikové komunikace. FF UK: Ústav lingvistiky a ugrofinstiky. Dostupné na http://ulug.ff.cuni.cz/
Nekvapil, Jiří - Zeman, Jiří (1999): K verbální strukturaci Hradce Králové v kaž-dodenní komunikaci. In: Zeman, J.
(ed.), Strukturace města ve verbální komunikaci: Poznámky z výzkumu Hradce Králové. Hradec Králové:
Gaudeamus 1999, s. 8-16.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Pomerantz, A and Fehr, B. J (1997) Conversation Anylysis: An Approach to the study of Social Action as Sense
making Practices.. In T van Dijk ed., Discourse As Social Interaction. London: Sage. (scanováno kurs)
Potter, J.(2000) Reprezenting Reality. Discourse, Rhetoric and Social Construction. Thousand Oaks, Sage. (Kap. 2
Ethnometodology)
Sacks, H.: Lectures on conversation, Oxford 1992; Ochs, E., Schegloff, E.A., Thompson, S.A., Interaction and
grammar, Cambridge 1996; ten Have, P., Doing conversation analysis, London 1999; Levinson, S.C., Pragmatics,
Cambridge 1983.
Silverman, D. (1993) Interpreting Qualitative Data. Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London:
Sage (část 2, kap 4 MCDA)
Silverman, D. (1998) Harvey Sacks: Social Science and conversational Analysis. NY: Oxford univ. Press.
Šmídová, Olga. (2008) Jak děláme nerovnosti diskursivně. In Šafr. J. (ed.). Sociální distance, interakce, relace a
kategorizace: alternativní teoretické perspektivy
Studia Sociální stratifikace. Praha: Sociologický ústav AV ČR. . ISBN 978-80-7330-146-0
Ten Have, Paul (1999): Doing conversation analysis: a practical guide. London: Sage Publications.
Watson, D.R. (1983) 'The presentation of victim and motive in discourse: the case of police interrogations and
interviews', Victimology 8: 31-52 [reprinted in: Travers, M. & J.F. Manzo, eds. (1997) Law in Action:
Ethnomethodological & Conversation Analytic Approaches to Law. Aldershot, UK: Dartmouth Publishing.
Získané způsobilosti:
Obeznámenost s analytickými přístupy k popisu textu
Schopnost aplikovat teoretické poznatky při konkrétních analýzách textu
Vyučovací metody:
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Korpusová lingvistika
Cíle předmětu (anotace):
Cílem předmětu je představit možnosti analýzy gramatiky přirozeného jazyka prostřednictvím
jazykových korpusů. Aplikace jednotlivých metod bude prezentována na materiálu Českého národního
korpusu. Pozornost bude věnována významu frekvence a vztahu zkoumaných gramatických jevů k
primárně nejazykovým faktorům (typy textu atd.). Studenti si osvojí práci s Českým národním
korpusem, zvládnou dotazy vyjádřené prostřednictvím tzv. atributů, dále dotazy kombinované, práci s
regulárními výrazy atd. Budou schopni používat nástroje webového rozhraní NoSketch Engine, jako
jsou filtry, třídění, práce se subkorpusy, ukládání výsledků apod. Dále budou představeny možnosti
statistického zpracování dat – normalizované frekvence, Mi-skóre, T-skóre. Studenti se seznámí s
korpusovým pohledem na jevy jako je kolokace, koligace apod.
Požadavky na studenta:
1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence)
2. pravidelná příprava / četba zadané literatury
3. provedení korpusové analýzy / encyklopedického hesla
Obsah:
1. Základy korpusové lingvistiky
Cvrček, V. – Kovaříková, D. (2011): Možnosti a meze korpusové lingvistiky. Naše řeč, 94, s. 113-133
Čermák, F., Blatná, R (eds.) (2006) Korpusová lingvistika: Stav a modelové přístupy. Praha.
2. Struktura Českého národního korpusu.
3. Atributy word, lemma, lc, pos, tag, c, k, g.
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
4. Vyhledávání pomocí tzv. regulárních výrazů
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
5. Zdroje
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
6. Filtry
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
7. Třídění výsledků
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
8. Práce se subkorpusy
Čermák, F. Blatná, R. (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
9. Základní statistické charakteristiky
10. Kolokace
Čermák, F., Šulc, M. (eds.). (2006). Kolokace. Praha.
11. Koligace
Hoey, M. (2005). Lexical Priming. Oxon ? New York.
12. Žánrová korpusová analýza
Cvrček, V., Kodýtek, V., Kopřivová, M., Kovaříková, D., Sgall, P., Šulc, M., Táborský, J., Volín, J.,
Waclawičová, M. (2010). Mluvnice současné češtiny. Praha.
Odkaz na další informace: http://korpling.webnode.cz/
Literatura:
Doporučená: ČERMÁK, F. - BLATNÁ, R. (eds.). (2005). Jak využívat Český národní korpus. Praha.
Doporučená: ČERMÁK, F., & BLATNÁ, R. (2006). Korpusová lingvistika - stav a modelové přístupy. Praha:
NLN, Nakladatelství Lidové noviny.
Doporučená: HOEY, M. (2005). Lexical Priming. Oxon: New York.
Doporučená: CVRČEK, V. (2010). Mluvnice současné češtiny. V Praze: Karolinum.
Doporučená: CVRČEK, V. - KOVAŘÍKOVÁ, D. (2011). Možnosti a meze korpusové lingvistiky. Naše řeč,
94, s. 113-133.
Získané způsobilosti:
Detailní obeznámenost s ČNK, metodami a praktickým užitím
Vyučovací metody:
Přednášení
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur)
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Demonstrace
Hodnotící metody:
Seminární práce
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU
Kritická analýza diskurzu
Cíle předmětu (anotace):
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními termíny a koncepty kritické analýzy diskurzu,
včetně jejích vztahů k dalším disciplínám jako k jejím (možným) zdrojům inspirace – filozofie, sociologie
či psychologie. Kurz zároveň představí významné osobnosti kritické analýzy, jako jsou Norman
Fairclough, Theo van Leeuwen, Teun van Dijk a dal. Pomocí kritického čtení jejich prací a aplikace jejich
metod v praktických cvičeních ukáže odlišnosti a akcenty v přístupech k diskurzu i tematickému
zaměření analýz. Seminář se snaží představit kritickou analýzu diskurzu jako perspektivu, ze které lze
zkoumat jazyk a diskurz.
Požadavky na studenta:
Účast ve výuce (max. 2 neomluvené absence), četba zadaných textů, diskuse nad problémy řešenými
při četbě textu, vypracování hesla do lingvistické encyklopedie a jeho prezentace.
Obsah:
Tematické okruhy:
1. Vztah kritické analýzy k ostatním disciplínám jako k jejím (možným) zdrojům inspirace: filosofie,
sociologie, psychologie
Habermasovo pojetí diskurzu
Četba: Horster, Detlef: Jürgen Habermas. Praha 1995, s. 19 – 36.
Doplňující (dobrovolná) četba: Klasifikace řečových aktů. In: Hirschová, Milada: Pragmatika
v češtině, Olomouc 2006, s. 112 – 124.
Hubík, Stanislav: Obrat ke komunikaci v sociologickém myšlení J. Habermase, s. 9 – 16, In:
Sociologické studie 1994.
Otázky do diskuse:
- Jak využívá Habermas teorii řečových aktů ve svém konceptu diskurzu;
- jaké řečové akty rozlišuje – porovnejte s jinými klasifikacemi řečových aktů;
- jak jsou propojeny Habermasovy řečové akty s nároky platnosti;
- co je pro Habermase diskurz;
- jaká je souvislost mezi teoretickým a praktickým diskurzem na jedné straně a konstantivy
a regulativy na druhé.
„Foucaultův diskurz"
Četba: Foucault, Michel: Archeologie vědění. Praha 2002, s. 163–182 (Popis výpovědí).
Doplňující (dobrovolná) četba: Dreyfus, Hubert – Rabinow, Paul: Michel Foucault: Za
hranicemi strukturalismu a hermeneutiky, s. 85 – 97.

Podobné dokumenty

Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě?

Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě? říká Russell (1990, 169-70), "se zabývá reálným světem stejně tak jako zoologie, jenom jeho abstraktnějšími a obecnějšími rysy". Principiální cestou k empirickým poznatkům se ovšem zdá být empirick...

Více

Souřadnicové měřící stroje - Katedra výrobních systémů a

Souřadnicové měřící stroje - Katedra výrobních systémů a výsledků u souřadnicových měřících strojů značný krok vpřed. Mimo to je většina číslicových souřadnicových měřících strojů (SMS) uzpůsobena tak, že je možno k nim připojit zařízení pro záznam naměř...

Více

Číslo 9 - Aither

Číslo 9 - Aither v jiných textech, a tak se ustálily dvě protikladné interpretace, které autor označuje jako inherenční hypotézu a kauzální hypotézu. Palkoska velmi detailně zvažuje přednosti každé z nich zejména s...

Více

- Katedra antropologie | FF ZČU

- Katedra antropologie | FF ZČU Se symbolickým vymezením odpadu jako nečistoty souvisí i kognitivní pronikavost. Odpad je kategorií reality, které se lidé vyhýbají nebo ji téměř nevnímají. V okamžiku, kdy věc skončí v popelnici...

Více

Biosémiotika 1 - Katedra obecné lingvistiky

Biosémiotika 1 - Katedra obecné lingvistiky však evoluce ze své podstaty historií, může o ní být věda? A jdeme-li hlouběji: co je vlastně věda? Lze vědecky popsat všechny projevy živého?

Více

Volitelné předměty 2015/2016 - České vysoké učení technické v Praze

Volitelné předměty 2015/2016 - České vysoké učení technické v Praze Publikace „Volitelné předměty 2015-2016“ uvádí osnovy volitelných předmětů a informace o těchto nepovinných předmětech, které jsou nabízeny jednotlivými ústavy Fakulty strojní ČVUT v Praze ke studi...

Více

Stáhnout ve formátu PDF

Stáhnout ve formátu PDF také postmoderny, která s oblibou využívá a zneužívá vědeckých pojmů (např. chaos, neurčitost, relativita ad.).

Více