docKobylA 1-2012 - Základní škola Kobylí
download 
Stížnost Transkript
KobylA 1-2012 - Základní škola Kobylí
č. 1/2012 Kobylí dědina č. 1/2012, vyšlo v dubnu 2012 V letošním roce slaví místní organizace Českého zahrádkářského svazu 50 let od jejího založení Příjemné prožití velikonočních svátků a pěkné jarní dny Vám přeje Zastupitelstvo obce Kobylí strana 1 č. 1/2012 Kobylí dědina Komentář starostky Bankomat v Kobylí Vážení občané, jistě jste zaregistrovali, že v budově orlovny, hned vedle hlavního vstupu, byl instalován bankomat České spořitelny. Doufám, že jste si zvykli jej využívat a že oceňujete tuto službu, která by měla být v takových obcích, jako je Kobylí, samozřejmostí. Chci poděkovat Jednotě Orla za pochopení a vstřícnost, protože kdyby toto z jejich strany nebylo, tak bychom těžko hledali v naší obci místo vhodné z hlediska bezpečnosti a přístupu. Budova orlovny splňuje požadavky provozovatele. Chci také poděkovat pracovníkům Technických služeb obce Kobylí za dobře odvedenou práci při přípravě prostor pro umístění zařízení bankomatu. Jen si přeji, aby bankomat byl spolehlivý a sloužil občanům tak, aby v budoucnu nedošlo k jeho odstranění jen proto, že není využit. Sběrný dvůr Je to téma, které je mezi Vámi, občany naší obce, hojně diskutováno. V několika minulých číslech zpravodaje jsem Vás podrobně a průběžně informovala o postupu příprav této investice. Zaznamenala jsem však spolu se zastupiteli různé nepravdy a zkreslené soudy na toto téma. Na nejbližším jednání obecního zastupitelstva proto ještě jednou podrobně objasníme celý průběh přípravy a realizace sběrného dvora. V současné době již probíhá vlastní realizace výstavby sběrného dvora. Staveniště bylo předáno začátkem března dodavateli stavební části, firmě Rovina a.s., a stavba by měla být ukončena do poloviny června. Je složena z částí – zpevněné plochy, oplocení, přístřešek pro elektrozařízení, sadové úpravy, rozvody nízkého napětí, osvětlení a kamerový systém. Jak jsem se zmínila v minulém čísle zpravodaje, naše žádost o dotaci z Operačního programu životního prostředí, prioritní osy 4, opatření 4.1 strana 2 – zkvalitnění nakládání s odpady, byla úspěšná. Získali jsme dotaci ve výši 90% uznatelných nákladů na stavební a technologickou část sběrného dvora. Dodavatelem technologické části je firma Energreen Projekt s.r.o., která dodá sběrnu nebezpečného odpadu včetně kompletního vybavení, velkoobjemové kontejnery, elektronickou paletizační váhu, hardware, software a štěpkovač. Autorem celého projektu je ing. Zdeněk Vendolský, který zároveň vykonává autorský dozor. Technický dozor zajišťuje firma Prost Hodonín s. r. o., konkrétně ing. Libor Křivka. Věřím, že se toto dílo zdaří a že se naše obec zase posune dále v řešení problematiky životního prostředí. Výměna oken v dvorním traktu budovy muzea Současně s výstavbou sběrného dvora probíhá další investiční akce, kterou financujeme z obecního rozpočtu. Je to výměna oken v dvorním traktu budovy č. 135, kde sídlí muzeum. Stav všech oken v této budově je havarijní. Rozhodli jsme, že se v letošním roce pustíme do první etapy výměny oken s tím, že zároveň bude zbourán dvorní přístavek a vyměněny vchodové dveře. Rada obce schválila na základě doporučení výběrové komise jako dodavatele firmu Stavika spol. s. r. o., funkci stavebního dozoru přijal ing. František Borovička. Dle harmonogramu prací bychom měli letní turistickou sezonu zahájit již s novými okny ve dvoře. Stav místních komunikací Při čtení těchto tří slov se Vám, občanům Kobylí, zřejmě vybaví jedno slovo – žalostný. Pokusím se ve svém komentáři o vyjádření k těm komunikacím, které obci Kobylí nepatří a které jsou majetkem Jihomoravského kraje. Konkrétně se jedná o část ulice Sokolské od železničního přejezdu k hlavní křižovatce (III/4219) a ulici Osvoboze- ní až k hornímu středisku společnosti Patria Kobylí a. s. (III/42110). Upozornili jsme dopisem Krajský úřad Jihomoravského kraje a Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje na havarijní stav těchto silnic a zároveň jsme požadovali jednání na místě samém. Toto se uskutečnilo dne 22. února letošního roku za účasti zástupců SÚS Břeclav, obce a společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav, investora stavby kanalizace v těchto ulicích. Zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje chyběli. Prošli jsme výše uvedené ulice, konstatovali jsme jejich neutěšený technický stav a dohodli jsme se, že SÚS Břeclav zajistí v ulici Sokolské předláždění lokálních prosedlin v původní dlažbě mimo rýhu po kanalizaci, v ulici Osvobození plošnou vysprávku zvlněného povrchu od domu č. 129 po začátek úseku s žulovými kostkami, opravu vytlačené prohlubně krajnice vozovky před domem č. 138 a předláždění pravé strany podél sklepů v ulici, vše v termínu do 10. června 2012. Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav a. s. zajistí v rámci reklamačního řízení v obou ulicích opravu místních prosedlin po výkopu kanalizace a v ulici Osvobození opraví obdláždění poklopů ve stejném termínu jako Správa a údržba silnic. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, poslal odpověď na naši žádost, ze které cituji: „Správce silnic ve vlastnictví Jihomoravského kraje – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje prověřil stav komunikací. Na základě tohoto prověření lze konstatovat, že vozovky uvedených komunikací sice vykazují nerovnosti v důsledku provedené rekonstrukce kanalizace, ale nejedná se v žádném případě o stav havarijní. Technický stav komunikací je dostačující vzhledem k dopravnímu významu, který dané komunikace v současné době mají. č. 1/2012 Kobylí dědina Uvedené silnice plní funkci místních komunikací, nikoliv silnic III. tř. Jejich vlastnictví je reliktem minulosti, ostatně v koncepčních dokumentech kraje – Generelu silnic II. a III. třídy – jsou tyto doporučeny k převodu do místních komunikací. Je zřejmé, že při nedostatku prostředků upřednostňuje JMK investice do silnic s funkcí silnic III. tř., plní – spojují navzájem obce nebo připojují obce na silniční síť.“ A co místní komunikace, které jsou v majetku obce? Ano, některé jsou skutečně v žalostném stavu. Tento stav má různé příčiny a zastupitelstvo obce velmi zodpovědně zvažuje postupné rekonstrukce a opravy místních komunikací a zároveň nabádá investora kanalizace k vymáhání reklamačních závad. Každoročně je z obecního rozpočtu rekonstruována nějaká místní komunikace, vzpomeňme ulici Židovu, ulici Na Stráni, ulici Na Zámečku, ulici U Křížku. Letos připravujeme rekonstrukci ulice Střední, svépomocí dláždíme ulici Úzkou. V loňském roce jsme započali s opravou výtluků v některých ulicích a letos na jaře budeme pokračovat. Na rekonstrukci místních komunikací pro obce našeho typu není vypsán žádný dotační titul, proto tyto investice financujeme z obecního rozpočtu. Dagmar Kovaříková Usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 6/2011 ze dne 15. 12. 2011 Zastupitelstvo Obce Kobylí vzalo na vědomí: • složení slibu člena zastupitelstva podle § 69, odst. 2, zákona o obcích • • provedenou kontrolu usnesení zastupitelstva Obce Kobylí ze dne 10. 11. 2011 • zprávy z obecní rady za uplynulé období • Zastupitelstvo Obce Kobylí projednalo a schválilo • kupní smlouvu s kupujícími manželi Miroslavem a Blaženou Fibichovými, trvale bytem Kobylí č. 741, na odkoupení nově vzniklého pozemku v k.ú. Kobylí na • Moravě a obci Kobylí – parc.č. st. 1333, dle GP č. 1118- • 71/2011, kupní cena činí 100 Kč/m2 • kupní smlouvu s kupující Kamilou Kolibovou, trvale bytem Hovorany č. 708, na odkoupení nově vzniklého pozemku v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí – parc.č. 4741/14 dle GP č. 1074-15/2011, kupní cena činí 100 Kč/m2 kupní smlouvu č. K 162/07 BK s prodávající Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových – na odkoupení pozemku parc.č. 4368/6 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí kupní smlouvu s kupujícími manželi Jaroslavem Fridrichem a Marií Fridrichovou, trvale bytem Kobylí č. 357, na odkoupení nově vzniklého pozemku v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí – parc.č. 4741/15 dle GP č. 1116140/2011, kupní cena činí 100 Kč/m2 Rozpočet finančních prostředků na rok 2012 Dodatek č. 1 ke Smlouvě č. 8793/11/ORR o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v rámci programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje Usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 1/2012 ze dne 1. 3. 2012 Zastupitelstvo Obce Kobylí vzalo na vědomí: na odkoupení pozemku parc.č. 8483 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí, kupní cena činí 50 Kč/m2 • provedenou kontrolu usnesení zastupitelstva Obce • Dodatek č. 1 Smlouvy o zajištění financování systému Kobylí ze dne 15. 12. 2011 IDS JMK • zprávy z obecní rady za uplynulé období • záměr prodeje parc. č. st. 1337 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí dle GP č. 1123-3/2012 Zastupitelstvo Obce Kobylí projednalo a schválilo • kupní smlouvu s kupující firmou PATRIA Kobylí a.s., Oznamujeme občanům, že dále pokračuje veřejná sbírka na opravu kostela sv. Jiří. Číslo účtu, na který můžete převádět finanční částky, je 2289186369/0800. strana 3 č. 1/2012 Kobylí dědina Rozhodování v obecním zastupitelstvu Chtěl bych se na tomto místě zastavit nad rozhodováním obecního zastupitelstva a také u koupě areálu „AVAB“, který vzbudil tolik vášní. Nejdříve obecně k rozhodování. Každý člověk se musí dnes a denně rozhodovat v různých záležitostech. Každý den řeší své problémy a musí se rozhodnout, zda vybere jedno, druhé či třetí možné řešení. Řeší to v daném okamžiku, s danými informacemi a s nutností vyřešit tuto věc do určitého termínu. V obecním zastupitelstvu je to jiné v tom, že rozhodujeme o věcech všech občanů. K tomuto jsme získali mandát od obyvatel obce. Je to samozřejmě odpovědné a zavazující. Plně pro nás však platí to, co jsem o rozhodovacím procesu již napsal. Rozhodování o investicích je to nejnáročnější. Stále slýcháme, či čteme, co vše v obci by se mohlo vybudovat či opravit. Jenže obec musí za vše zaplatit zcela stejně, jako když jde každý z nás do obchodu a nakoupí. Při tomto rozhodování se každý samozřejmě dívá do peněženky, kolik tam má peněz a podle toho si vybere, co si koupí. Pokud peníze nemá a chce to přece koupit, musí si půjčit. Zde si musí být vědom, že peníze bude muset vrátit. Období uplynulého desetiletí se v Kobylí budovalo, ne že ne. Každá stavba, ať to již byla výstavba hasičské zbrojnice, rekultivace Studýnek, tři rozsáhlé etapy rekonstrukce budovy základní školy, budování inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domů ve školní zahradě, rekonstrukce bytového domu č. 208, úprava sokolské zahrady, kanalizace a výstavba ČOV, rekonstrukce silnice – jak průtahu obcí, tak místních komunikací (ul. Židova, Na Stráni, Na Zámečku, U Křížku, ul. Úzká), rekonstrukce chodníků (průtah obcí, hřbitov). Samozřejmě, že tyto stavby nebyly placeny pouze ze zdrojů obce, ale s podstatnou dotací od státu, Evropské Unie, fondu, kraje. Finanční příspěvek obce však nebyl malý. Finanční zdroje obce rovněž nejsou bezedné. Po přečtení těchto řádek zcela jistě někteří čtenáři zase napadnou nákup areálu AVAB. Bez nadsázky můžu říci, že nebyl v zastupitelstvu nikdo, kdo by cenu považoval za výhodnou! Nicméně majitel nemovitosti při opakovaných jednáních na snížení ceny na další snížení nechtěl přistoupit a nutil nás k rozhodnutí, protože měl, dle jeho vyjádření, jiného zájemce. Tuto informaci jsme samozřejmě neměli jak potvrdit a museli rozhodnout poměrně rychle. Koupí areálu se zabývalo již předchozí zastupitelstvo s tím, že doporučilo tomuto současnému pokračovat dále v jednání s majiteli. Není pravdou, že nevznikly alternativní varianty řešení. Nejdříve však k zadání, které jsme si dali - porovnat nákup tohoto areálu s výstavbou nového sběrného dvora a současně zázemí TS. Pro rozhodování jsme si nechali vypracovat nabídku na výstavbu montované haly se základní stavbou a vnější plochou odpovídající velikosti AVAB. Výsledkem bylo konstatování, že za uvedených 7.000.000,- Kč nelze srovnatelný areál, včetně přípojek, postavit. Další informací, kterou jsme si nechali ověřit, byla možnost získání dotací na stavbu nového areálu včetně vybavení nebo na rekonstrukci stávajícího areálu a nákup vybavení. Odbornou projekční a poradenskou firmou v oblasti sběrných dvorů nám bylo jednoznačně doporučeno preferovat variantu náku- Podpořeno fondem Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí Sběrný dvůr obce Kobylí - stavba a technologie Celkové uznatelné náklady na akci činí 4 453 784 Kč vč. DPH, z toho je příspěvek z fondu Evropské unie 3 785 716 Kč, příspěvek SFŽP ČR/státního rozpočtu 222 689 Kč a příspěvek obce Kobylí 445 379 Kč. strana 4 č. 1/2012 Kobylí dědina pu a rekonstrukce. Rekonstrukce totiž části – - Areál TS, který by při stavbě dle získávají vyšší bodové ohodnocení. V tento okamžik jsme tedy měli s odhadů vyšel (bez přípojek) na cca 4.000.000,- Kč ohledem na dotace dvě možnosti: 1) Zpracování nového projektu - Areál sběrného dvora zbývající na nový sběrný dvůr, stávající projekt 3.000.000,- Kč Pro sběrný dvůr - rekonstrukci a nebylo možno použít. 2) Zpracování projektu na rekon- vybavení - byla pro obec Kobylí schvástrukci areálu AVAB. K tomuto účelu lena dotace ve výši cca 1.800.000,- Kč. jsme však museli areál vlastnit a tedy za Z celkové ceny nákupu a rekonstrukce areálu AVAB pro sběrný dvůr uvedenou cenu koupit. Na základě výše uvedených sku- 5.000.000,- Kč. Obec tedy pro sběrný tečností se zastupitelstvo rozhodlo pro dvůr získala dotaci ve výši 36%. Sázka na „vrabce v hrsti“ v podobě variantu 2). Nyní, s časovým odstupem, může- projektu s více pravděpodobnou dotací na rekonstrukci, oproti „holubovi na me provést hodnocení. Pokud rozdělíme cenu areálu na dvě střeše“ pro nový areál se tedy vyplatila. V tomto pohledu na věc se mi skutečně jeví, s odstupem času, nákup areálu AVAB za výhodný. Varianta sběrného dvora v tomto areálu má samozřejmě i jiné rozměry než finanční. Má své výhody i nevýhody. Například dostupnost na jedné straně a situační umístění na příjezdové trase ČD na straně druhé. Navrhl v době rozhodování někdo jiné, alternativní a životaschopné řešení? My je nenašli a nikdo jiný kromě kritiky za nákup areálu s ním taky nepřišel. Ono je totiž velmi jednoduché kritizovat, složitější je navrhnout jiné a racionální řešení. Ing. Libor Loveček, zastupitel Z historie místní organizace Českého zahrádkářského svazu Dne 19. října 1962 v sále kina (nynější orlovna) proběhla za přítomnosti 22 kobylských občanů ustavující schůze Českého zahrádkářského svazu. Na této schůzi byl zvolen výbor čítající 9 členů. Byli to: předseda František Mokrý, č.p. 41, místopředseda Ladislav Chuděj, č.p. 321, jednatel František Srnský, č.p. 231, pokladník Metoděj Šebela, č.p. 582, hospodář Antonín Herzán, č.p. 249, členové výboru Miroslav Svoboda, č.p. 63, Štěpán Jagoš, č.p. 377, Karel Oslzlý, č.p. 203, Petr Sůkal, č.p. 113. První starostí výboru bylo zajistit pro zájemce o výsadbu vinice, o pěstování ovoce a zeleniny zemědělskou půdu. V listopadu téhož roku vstoupilo do organizace dalších 53 členů, z toho 28 bez držení půdy. Tehdejší JZD uvolnilo asi 1 ha zemědělské půdy, která byla zarostlá náletem akátů a plevelem. Brigádně byla půda vyčištěna a přidělena 6 členům po 10 arech, kteří vytvořili první zahrádkářskou kolonii v trati Výnos. V lednu 1963 byly přiděleny pozemky o výměře 3-4 arů dalším členům. V srpnu 1963 proběhla ve Velkých Pavlovicích celostátní výstava meruněk, kde se kobylští zahrádkáři prezentovali svými výpěstky a umístili se jako druzí nejlepší pěstitelé v republice. Byly zajišťovány přednášky o vinařství a sadařství, o které byl velký zájem. Organizace zajišťovala pro své členy i ostatní občany nákup umělých hnojiv, která byla expedována a volně uložena ve vagonech, odtud byla ručně naložena na vlečku traktoru, odvezena do stodoly a opět ručně pytlována pro zákazníky. V říjnu 1964 byla uspořádána 1. velká výstava ovoce, zeleniny a ostatních výpěstků. V únoru 1965 se konal 1. zahrádkářský ples, který se velmi vydařil a stal se tradičním v následujících letech. Ve stejném roce o Velikonocích proběhla 1. výstava vína. Od Státního statku Velké Pavlovice byly zakoupeny dva traktory Z-25 i s vlečkou a kultivační traktor. Zakoupením kolové stříkačky byl prováděn předjarní postřik stromů. Dále byla zakoupena mlátička a postavena na pozemku u střediska JZD, kde byl prováděn výmlat pro drobné zemědělce. K dispozici bylo i 6 ks secích strojků na řepu, které se půjčovaly drobným pěstitelům. Pro zajímavost bylo v roce 1968 objednáno pro místní občany 300q superfosfátu, 200q ledku, 100q citramfosky, 50q síranu amonného a 110q sadbových brambor. Pro malovinaře byl zakoupen filtr na víno. Zájem o provádění traktorových prací byl velký, proto se slabší traktory prodaly a byly nahrazeny silnějším traktorem Super 35. Při úpravě místního hřbitova vypomáhali brigádnicky především o sobotách členové výboru. Pro kulturní vyžití byly pořádány jednodenní i dvoudenní zájezdy po celé republice. V roce 1974 měla organizace už 249 členů. Arondační komise uvolnila další pozemek o výměře 1 ha v trati Vlčáky pro zahrádkářskou kolonii. Na náklady organizace byl pozemek upraven a přidělen dalším zájemcům. V roce 1978 bylo rozděleno dalších 12 parcel po 8 arech v trati Zadní Výgrunty. Zahrádkáři přispěli i finančně na úpravu hřbitova, na ozelenění obce, přispěli pionýrské organizaci při ZŠ Kobylí, mateřské škole na nákup povlečení. Při úpravě sokolovny, kdy se rozšiřoval vnitřní prostor, vypomohli zahrádkáři finančně i brigádnicky a tento prostor využívali při výstavách vína. Na podzim roku 1981 se započalo se stavbou ocelokůlny za Panskými mlaty. Práce byly prováděny převážně brigádnicky z řad členů organizace. V roce 1983 byla zřízena Výkupna ovoce a zeleniny ve stodole u Španělů. Do základní organizace vstupovali další občané a k 31.12.1984 činil stav organizace 331 členů. Hnojiva, sadba, cukr strana 5 č. 1/2012 Kobylí dědina a ostatní potřeby pro zahrádkáře se nakupovaly od Zahrádkářských služeb Hustopeče a v rámci jejich působnosti se stali jejich největšími odběrateli. V roce 1986 se kobylští stárci obrátily na ČZS se žádostí o převzetí garance na pořádání hodů v termínu 20., 21. a 22. června. Garance byla jednohlasně přijata. S obavami jsme se pustili do této akce, ale po dohodě se stárky jsme se rozdělili o zisk a do pokladny si připsali částku 15 692,- Kč. V rámci okresu jsme se zapojili do soutěže „Rozkvetlá ulice“ a umístili se na 3. místě. Na ZŠ Kobylí začaly pracovat kroužky Mladých zahrádkářů, kterým jsme přispívali finanční částkou, stejně tak na příměstský dětský tábor „Velký vrch“. Do místního kostela jsme přispěli na nové varhany a na opravu kostela. Abychom mohli i nadále pokračovat ve výkupu ovoce a zeleniny, museli jsme v roce 1991 zažádat o Živnostenské oprávnění na jmenovitou osobu. Tou se stal přítel Bohuslav Sláma, který pokračoval ve výkupu. Musely se uzavírat nové dohody a začít obchodovat i se soukromými prodejci. Výkupna byla umístěna v domě č.p. 384. Základní organizace měla 350 členů a stala se nejpočetnější zájmovou organizací v obci. Jelikož provoz traktoru byl značně ztrátový, rozhodlo vedení ZO tento pronajmout na dobu 5 let za roční pronájem 5 000,- Kč s tím, že veškeré náklady provozu ponese nájemce. Po 5 letech byl traktor i s příslušenstvím předán příteli Koutníkovi a slouží ke spokojenosti kobylských občanů do dneška. Stejně jak začal upadat zájem o drobné hospodářství, začal upadat i zájem o nákup osiv, sadby a hnojiv. V okolí se otvíraly drobné prodejny, které nabíraly levnější zboží, rozhodli jsme se tuto obchodní činnost v r. 1996 ukončit. Přestali jsme užívat i ocelokůlnu a tuto jsme pronajali. Od Českých lesů jsme odkoupili pozemek, na kterém ocelokůlna stojí. Pro nízkou návštěvnost byla v roce 1995 ukončena 30letá éra pořádání tradič- strana 6 ních zahrádkářských plesů. Od roku 1998 se začaly každoročně pořádat výstavy vín z Kobylí a okolí pod názvem „Beseda o víně“, později „Beseda o víně při víně“. Pozornost ČZS se obrátila k vinařství. Na této první Besedě o víně bylo prezentováno 170 vzorků čistě kobylských vín. Besídka ukázala, že i drobní vinaři jsou schopni vyrobit kvalitní vína. Proto byly tyto besídky spojovány s přednáškami o ochraně vinic a o nové technologii ve výrobě vín. Uspořádali jsme tematický zájezd do Rakouska s prohlídkou vinic a návštěvou soukromého vinného sklepa. Na to navazoval další tematický zájezd po vinohradnické oblasti Wachau, zájezd na Znojemsko spojený s návštěvou vinic a vinných sklepů v této oblasti. V roce 2000 byl zřízen při Družině ZŠ přírodovědný kroužek, kterému jsme každoročně přispívali finanční částkou. V roce 2002 při příležitosti 750. výročí první písemné zmínky o Kobylí byla uspořádána Okresní výstava vín ve dvou sálech akciové společnosti Patria. Na výstavě bylo nabídnuto 924 vzorků vín. Tuto velkou výstavu jsme mohli uspořádat pouze za finanční pomoci místních sponzorů, Obce Kobylí a společnosti Patria. Od roku 2003 jsme začali používat při hodnocení vín nový 100 bodový systém. Se zavedením nového Vinařského zákona vznikly spory převážně o množství vyrobeného vína. Proto byl ČZS organizátorem sepsání petice na podporu malovinařů, kterou podepsalo 337 kobylských občanů. Byla zajištěna autobusová doprava a účast na manifestaci v Brně. Základní organizace až do současné doby je každoročně pořadatelem Výstav vín za spolupráce s Obcí Kobylí a společnosti Patria. Spolupracujeme s Vinařským fondem a využíváme možnosti získat dotace na výsadbu až do výše 10 000,- Kč. Nadále pokračujeme v započaté tradici pořádání odborných přednášek o pěstování a ochraně vinic, o výrobě vína, posíláme na odborná školení své degustátory. Pro zlepšení hygieny a zkvalitnění vystavovaných vín jsme v roce 2008 pořídili 2 chladicí boxy a 2 oplachovačky. Tato investice byla pořízena z dotace od Jihomoravského kraje. S nákupem vznikl problém s jejich uskladněním. Proto byla provedena ve stávající kůlně rekonstrukce, kterou vznikla nová místnost, která slouží i jako tzv. klubovna pro pořádání schůzí výboru. Tato rekonstrukce si vyžádala částku 93 000,- Kč. Od roku 2002 se podílíme na akci Zarážení hory, kde ve stánku ČZS nabízíme k ochutnání vzorky vín drobných kobylských vinařů. I nadále pořádáme každoročně zájezdy, které jsou vedle kulturních památek spojeny s návštěvou někdy vinic, ale vždy sklepního hospodářství, kde si vinaři navzájem předávají své poznatky. Zájezdy se těší velké oblibě, i když nejsou nejlevnější. Naši členové se zúčastňují každým druhým rokem zájezdu do družebních organizací okresu Trnava, který pořádá ÚS ČZS Břeclav. V roce 2006 na oplátku byla hostitelem zájezdu zahrádkářů z okresu Trnava naše základní organizace. Posezení s občerstvením a besedou proběhlo v areálu sadů společnosti Patria. Každoročně navrhujeme zasloužilé ceny na vyznamenání jak od ÚS ČZS Břeclav, tak od Republikové rady ČZS. Za zásluhy o rozvoj zahrádkářství byl oceněn Zlatou medailí v roce 2011 přítel Bohumil Sláma a v roce 2012 přítel František Mokrý. V roce 2006 byla Základní organizace Českého zahrádkářského svazu oceněna Čestným uznáním Územního sdružení ČZS Břeclav za dobrou práci a zásluhy o rozvoj zahrádkářství. V dnešní době má organizace 75 členů. Přestože naše řady rozšířilo několik nových mladších členů, jsme organizací s nejvyšším věkovým průměrem. Závěrem bychom rádi pozvali do našich řad mladé členy, kteří by svými zkušenostmi a elánem mladých lidí pokračovali v započaté práci. Bohumil Sláma a výbor ZO ČZS Kobylí č. 1/2012 Kobylí dědina Výstava vín Kobylí 2012 Místní organizace Českého zahrádkářského svazu ve spolupráci s firmou PATRIA Kobylí, a.s. a Obcí Kobylí, za podpory Vinařského fondu ČR, připravila tradiční výstavu mladých vín ročníku 2011. Pod vedením Ing. Jaromíra Veverky hodnotilo 14 tříčlenných komisí celkem 458 vzorků, z toho 242 bílých vín, 187 červených a 29 rosé. Slavnostní zahájení výstavy proběhlo v sobotu 3. března dopoledne v příjemném prostředí kulturního sálu společnosti PATRIA Kobylí, a.s. Šampionem bílých vín se stalo víno Chardonnay 2011, vinaře Petra Tomčaly, Kobylí č. 686. Šampionem červených vín se stal vzorek Frankovka 2011 Blaženy Otáhalové, Kobylí č. 770. Věcné ceny úspěšným vinařům předali Jan Hajda, senátor za okres Břeclav, starostka obce Kobylí Dagmar Kovaříková, za ČZS Kobylí Jiří Marek a František Mokrý. Moderátor slavnostního zahájení Vít Damborský mimo jiné připomněl letošní 50. výročí založení místní organizace Českého zahrádkářského svazu v Kobylí. Výstavu navštívilo cca 200 platících návštěvníků, odpoledne zahrála hudba Sklepanka. V předmluvě katalogu se píše: Vážení přátelé, milovníci dobrého kobylského vína, jsme rádi, že se opět setkáváme, společně ochutnáme a zhodnotíme kvalitu vystavovaných vín našich i přespolních vinařů. Předminulý rok 2010 vinařům všeobecně moc nepřál, a tak se množství i kvalita hroznů různily podle lokality, tlaku chorob a dalších faktorů, které si s námi v daném roce pohrály. O to více nám příroda nadělila v roce 2011. Co do kvality a vyzrálosti hroznů můžeme řadit ročník do těch povedených a dá se říci nadprůměrných. Slunné podzimní dny nám vytvořily skutečně ty nejlepší podmínky pro vysokou kvalitu vín. Proto věříme, že si opravdu pochutná- te a odnesete si jen ten nejlepší dojem a příjemný prožitek. Jsme přesvědčeni, že není ani tak důležité, kolik vzorků jsme předložili k odbornému posouzení, ale kolik času a námahy jsme věnovali vinici, zpracování hroznů a celému sklepnímu hospodářství. Dovolte nám, abychom touto cestou poděkovali všem vinohradníkům a výrobcům vína za dodané vzorky vín, členům naší organizace za obětavou práci, degustátorům a všem, kteří učinili vše pro úspěch výstavy. Teď už si necháme nalít toho kobylského. Tak, milí přátelé, na zdraví nás všech! Výstavní výbor Český zahrádkářský svaz místní organizace Kobylí Strýček Vladimír Mikulica se letos dožívá 90 let. O jeho čilém duchu svědčí jeho verše. A není to opravdu tím dobrým kobylským vínem? Lék z jižní Moravy Vladimír Mikulica Na každou nemoc bývá v světě lék, kterým se nemocné tělo pozdraví. Nemocnou duši však může vyhojit jenom lék z jižní Moravy. Z pohárku víno poctivé v žíly ti oheň vleje. Zpíváš pak písně veselé, srdce tvé se rozehřeje. Když chmury stíní tělo tvé, pozvedni ke rtům vína číš a v nápoji tom čistém, lahodném věř, že žal svůj jistě utopíš. Víno ty čisté, jiskrné, kdo by tě neměl rád? Tebe kdo jenom okusí, cítí se šťasten a mlád! strana 7 č. 1/2012 Kobylí dědina Jak rád jsem žil Málokdo v Kobylí nemá pojem o tom, kdo byla rodina Bezděkova a čím byla významná pro obec. Celou rodinu tvořily osobnosti různého ražení, které spojovala nejenom příbuznost a zájmy, ale i velká náklonnost ke kraji, kde se narodili, ke Kobylí. Na konci loňského roku vyšla v nakladatelství Academia kniha dr. Ctibora Bezděka s názvem „Jak rád jsem žil“ s podtitulem „Paměti Ctibora Bezděka“. Nakladatelství ji vybavilo vkusnou grafickou úpravou. Je doplněna obrazovou přílohou a má 885 stran. Tohoto vysokého čísla se nelekejte, každá stránka stojí za to jak v čtivosti, tak ve výpovědní hodnotě. O vydání se zasloužil Alexej Bezděk, vnuk dr. Bezděka, se svou manželkou Olgou, která se s elánem pustila do náročného úkolu editace celého rozsáhlého textu. Doplnění, zpracování textu a příprava k vydání jí trvala 4 roky. Originál rukopisu pamětí se v roce 1953 po domovní prohlídce Státní bezpečností ztratil. Jeho neúplná kopie se shodou náhod našla až v roce 2001 při provádění oprav střechy na letním domku Ctibora Bezděka v Senohrabech u Prahy různě smotaná za trámy. Ctibor Hugo Bezděk se narodil v roce 1872 jako jediný syn Františka Věnceslava Bezděka a Adély, roz. Ploskalové, z Hodonína. Oba rodiče i sourozenci mu zemřeli velmi brzy na tuberkulózu. Ctibora si jako sedmiletého chlapce vzal na vychování jeho dědeček František Bezděk do Kobylí. Dobu dětství strávil v rodině a v prostředí, které se mu nesmazatelně zarylo do srdce. Prostá slovácká obec a výchova v rodině tak pokrokově a osvětově naladěné dala základ jeho osobnosti moudrého, pro věc zapáleného, zvídavého, ale přesto lidského a srdečného člověka, který neváhá kdykoliv podat pomocnou ruku. Kobylí celý svůj život považoval za kotvu v rozbouřeném moři svého života a rád se sem vracel, což je cítit i v jeho autobiografii. S velkou láskou vzpomíná na tetičku Augustu, strýce Metúda a Vladimíra. Z Kobylí odešel na studia a stal se lékařem. Povolání se mu stalo celoživotním posláním. Lékařskou praxi vykonával na mnoha místech, mimo jiné sloužil u rakouské vojenské námořní flotily na Jadranu, působil ve Ždánicích na Moravě, v Praze, v Brně, v Ružomberku, v Moskvě, v Bad Hallu aj. Neúnavně pracoval až téměř do své smrti. Oženil se s ruskou lékařkou Varvarou Dimitrijevnou Rudněvou. Byli prvním manželským párem lékařů v českých zemích. Ctibor Bezděk se celý život zajímal o historii, hudbu, divadlo i literaturu. Sám byl literárně činný nejen vědecky, ale psal i beletrii. Byl tvůrcem originální léčebné metody s názvem etikoterapie. Potvrdil si teorii, že fyzická nemoc těla je mnohdy důsledkem poruchy duše člověka, ztráty mravního řádu a víry, a to je potřeba léčit, aby mohly být potlačeny fyzické aspekty nemoci. Vydal na toto téma dvoudílnou odbornou publikaci, jejíž druhý díl byl poprvé vydán až po revoluci díky velkému úspěchu reedice dílu prvního. Celý bohatý a zajímavý život dr. Ctibora Bezděka, který jsem se jen pokusila nastínit, se Vám otevře v této právě vydané knize. Soubor vyprávění, vzpomínek a moudrých myšlenek Vás nechá nahlédnout do soukromí nejen autora, ale celé jeho rodiny, odhalí jeho myšlenky a podá obraz společensko-kulturního života konce 19. a první poloviny 20. století. Kniha je k dostání v každém dobrém knihkupectví nebo na internetu. Mgr. Blanka Vaněčková Muzeum informuje Během března a dubna dojde v budově muzea k částečné výměně nevyhovujících oken, proto v těchto měsících nebude možná prohlídka expozic. Po úklidu se znovu provoz obnoví tak, jak je zvykem – po domluvě kdykoliv a od června každou neděli. Muzeum připravuje dvě přednášky. První se bude zabývat už poně- strana 8 kolikáté tématem krojů, hodů a tradic s tímto spojených. Je pořád potřebné o tomto hovořit a diskutovat, a proto ráda uvítám na besedě mimo jiné i pokračovatele tradic – chasu, nové oblékačky krojů i ženy, co by kroj oblékly i potmě, a všechny, co toto téma zajímá a mají zájem se dozvědět víc o původních tradicích. Datum této přednášky bude včas sděleno na webových stránkách a rozhlasem. Druhá přednáška se bude zabývat historickou událostí, která pohnula životem na celém území naší republiky. Letos uplynulo sedmdesát let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a bylo by správné si toto období připo- č. 1/2012 Kobylí dědina menout. Téma sice na první pohled vypadá jako čistě „mužské“ nebo politické, možná pro někoho nezajímavé, ale zdaleka tomu tak není. Zájemci o historii mi dají jistě za pravdu, že je to hlavně o odvaze, lidech, statečnosti mužů i žen. Přednáška ponese název „Nejen černé uniformy, i stateční lidé žijí na světě“ a uskuteční se během května. Na zahájení letní sezóny při- pravujeme výstavu opět věnovanou historii obce, která ponese název Kobylí v proměnách času. Můžete se těšit na zapomenuté domky, zákoutí i místa, které už mnozí neznáte, nevíte, že jejich podoba byla absolutně odlišná od současnosti. Bude se jednat o fotografickou výstavu a tímto bych Vás ráda požádala, pokud máte doma zajímavou fotografii ulice, ve které bydlíte, nebo původní podoby domu, kde žijete, o její zapůjčení pro účely této výstavy. Vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 10. června. Současně zde bude své kresby Kobylí vystavovat Mgr. Petr Horáček. Těším se na Vaši účast na přednáškách i na spolupráci při tvorbě výstavy. Mgr. Blanka Vaněčková Klub přátel historie Kobylí na Moravě vzpomíná Jak všichni víme, Klub přátel historie v Kobylí a muzeum naší obce na sebe těsně navazují. Národopisná expozice našeho muzea oslaví v brzké době 15 let svého vzniku. Za dobu své existence muzeum mělo a má celou řadu spolupracovníků. Jsou to všichni dobrovolníci, kteří muzeum zakládali, a pak další, kteří se k nám postupně do našeho Klubu přidávají a v náplni činnosti pokračují. Zvláštní uznání si zasluhují zejména nejstarší členové a příznivci Klubu. Jak léta běží, mnozí z tohoto pozemského světa odcházejí. Vzpomeňme na ně s úctou a poděkováním za vše, co pro naši obec a naše občany vykonali. V uplynulém roce 2011 až do dnešního dne odešly z našich řad tyto naše spolupracovnice: Matějková Františka 85 let Rusňáková Marie 86 let Knápková Ludmila 80 let Blahová Ludmila 86 let Štavíková Marie 90 let Lanžhotská Františka 90 let Paní Ludmila Knápková odešla nečekaně pro její rodinu i pro nás kobylské občany. Připomeňme si něco z jejího života. Ludmila Knápková, rozená Křivková - příběh prosté, ale neobyčejné ženy. Narozena 10 .11.1931, zemřela 10. 10. 2011. Kobylská rodačka. Otec - Antonín Křivka, matka - Marie Křivková, rozená Kučerová, sourozenci: Antonie, Václav, Pavel. Manžel: Ing. Antonín Knápek, děti: Ing. Jaroslav Knápek, Alena Knápková – Chmelíčková. Dětská léta prožila v Kobylí. Pomáhala v hospodářství, jako nejstarší z dětí pečovala také o mladší sourozence. Život v rodině nebyl jednoduchý. Za okupace v letech 1942-43 byl otec uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Bratr Petr, který byl osobní stráží prezidenta E. Beneše, utekl za hranice. Bylo štěstí, že A. Křivka vyvázl životem za pomoci vlastenců. Zásluhou tehdejšího starosty mohl pak dále žít v Kobylí. Po válce postihla rodinu opět další tragédie. V r. 1951 byl otec opět uvězněn na dva roky v Jáchymově. Bratr Petr Křivka byl popraven. Děti neměly možnost vybrat si studium dle svého přání. Po nuceném odchodu z gymnázia vystudovala Ludmila školu se sociálním zaměřením a stala se porodní asistentkou. Pokračovala tak ve šlépějích své maminky, která v tomto oboru pracovala v Kobylí i v okolních obcích. Stejnou cestou se pak vydala i sestra Antonie provdaná Zemánková. V r. 1951 se Ludmila Knápková provdala za Ing. Václava Knápka, původem z Vrbice, který se stal vojákem z povolání. Jejími působišti byly Šafov na Znojemsku, porodnice Hustopeče a Brno. Od r. 1972 pracovala v porodnici v Třebíči. Do důchodu odcházela v r. 1989 jako vrchní sestra. Manžela Václava Knápka doprovázela dva roky na jeho služební cestě v Libyi v Africe. Na důchod odešla s manželem do Kobylí, kde si postavili domek. Její zálibou byla zahrada. V důchodu vedla zdravotní kroužky školáků, organizovala zdravotnické soutěže. Spolupracovala s výborem Červeného kříže v Břeclavi a Kobylí. V r. 1999 ovdověla. Jezdila s tělesně postiženými na rekondiční pobyty, školila první pomoc. Dlouhodobě také vedla zdravotní cvičení žen v naší obci. Dokázala poradit a pomoci při zdravotních problémech sousedům i ostatním. V r. 2000 dosáhla nejvyššího ocenění jednotlivců. Od předsednictva Senátu ČR obdržela vyznamenání za dlouholetou práci zdravotnického instruktora a za práci s dorostem. Zabývala se i historií. Dobrými radami, podloženými bohatými znalostmi ze svého mládí, přispěla ke vzniku nových národopisných expozic kobylského muzea. Byla pracovitá, laskavá, spravedlivá, obětavá a odpovědná spolupracovnice. Vzpomínka na další obětavou ženu - Anežka Marečková Narozena: 11. 1. 1932 Zemřela: 6. 10. 2011 Manžel: Josef Mareček Děti: Marie, Josef, Anežka, Jiřina, Helena, Jana Anežka Marečková se narodila na Slovensku. Pocházela ze čtyř dětí. Žila s matkou. Brzy musela pracovat na statku. V 18 letech se přestěhovala za prací na Moravu na kobylský strana 9 č. 1/2012 Kobylí dědina státní statek. V Kobylí se provdala. Vychovala šest dětí. I když děti byly malé, starala se nezištně o nemocnou spoluobčanku p. Petráskovou jako dobrovolná pečovatelka. Dochovala i svou maminku. Její dlouholetá záslužná práce byla v r. 1981 oceněna modrou stuhou, Čestným uznáním Československého červeného kříže. V r. 1983 ovdověla. Starala se o svého syna, který onemocněl nevyléčitelnou nemocí. Do konce jeho života byla s ním. Paní Marečková byla milá, sluš- ná žena, pracovitá, obětavá, ochotná pomáhat potřebným. Po celý život skromně žila a tak i zemřela. Na všechny jmenované vzpomínáme s vděkem a úctou. Klub přátel historie Dr. Jan Herben a Kobylí Klub přátel historie a Muzeum obce Kobylí uspořádaly v neděli 4. 3. 2012 besedu na téma Dr. Jan Herben a Kobylí. Na tuto akci si přizvaly členy Klubu přátel Dr. Jana Herbena a historie obce z Brumovic: předsedkyni Ludmilu Hanákovou, paní Vlastu Bedřichovou a ing. Šedivého. Po oficiálním zahájení se slova ujal ing. Šedivý, který o Dr. Janu Herbenovi podal vyčerpávající výklad. Dozvěděli jsme se spoustu informací z jeho života. Zvláště zajímavé a pro některé z nás zcela nové, byly ty, vztahující se k naší dědině a k rodině Bezděků, zejména k Metoději Bezděkovi (nar. 1860), se kterým Herbena pojilo velké přátelství. Mne osobně zaujaly skutečnosti, že objevil básníka Petra Bezruče, prosadil uveřejnění Karafiátových Broučků ve svém časopise „Čas“, byl prvním životopiscem T. G. Masaryka a byl autorem preambule k první ústavě. Jan Herben (1857 Brumovice – 1936 Praha) se proslavil jako žurnalista, spisovatel a politik. Byl přítelem Tomáše G. Masaryka a mluvčím jeho realistické strany. Herben odmítl kariéru kněze, kterou mu předurčila rodina, a proto odešel takřka bez prostředků roku 1878 do Prahy. Historii, zeměpis a češtinu dostudoval díky finanční podpoře spolku Radhošť, přivydělával si dáváním kondicí. Od roku 1885 působil jako žurnalista v Národních listech, roku 1886 založil vlastní čtrnáctideník Čas, který vycházel později jako týdeník, a v letech 1900-1915 jako deník. Čas se stal strana 10 základnou Masarykovy realistické strany, která byla v roce 1905 reorganizována na Českou stranu pokrokovou. Politická činnost Herbenova pokračovala během války, kdy byl členem ilegální protirakouské organizace Mafie. Nejznámějším Herbenovým dílem je románová kronika Do třetího i čtvrtého pokolení, která byla zamýšlena jako buditelská a národně uvědomovací příručka selského stavu. Její děj, který se soustřeďuje kolem osvícené kobylské rodiny Bezděků, zachycuje moravský venkov od poloviny 18. století a historické události, které jej poznamenaly. Z jeho díla Na dědině (1893) vydal Herbenův syn Ivan v roce 1946 výbor z próz, věnovaných rodné obci, pod názvem Brumovice. Jan Herben svoje příspěvky nepovažoval za dílo beletristické, nýbrž za národopisné. V závěru besedy proběhla živá diskuse na téma další osobnosti z Brumovic. Vzpomněli jsme na profesora Líznara, Dr. Kňůra (dermatolog), na odbojáře: generála Srstku, Sedláčka, Vyhňáka a Škrhu, na umělce: grafika Kováříka, sochaře Krátkého a učitele Čermáka. Brumovští nás také seznámili s činností svého klubu. Besedy se zúčastnilo 40 občanů, kteří odcházeli nadšeni a obohaceni o nové informace. Děkujeme přátelům z Brumovic a těšíme se na další spolupráci. Za KPH Radoslava Obadalová č. 1/2012 Kobylí dědina Jak jsme chodili do škole Klub přátel historie a Muzeum obce Kobylí pořádaly v neděli 15. ledna v budově Muzea besedu s názvem Jak jsme chodili do škole. Tato beseda se uskutečnila na základě mnoha žádostí, převážně našich starších spoluobčanů, kteří se nemohli zúčastnit slavnostní vernisáže k výročí tří kobylských škol, konané v listopadu 2011. Vzhledem k tomu, že všechny shromážděné ročníkové fotografie byly přemístěny ze Základní školy do budovy Muzea a vystavená třída z roku 1911 zůstala po vernisáži v Muzeu v nezměněné podobě, vznikla unikátní expozice zahrnující historii i současnost kobylského školství od počátku 20. století po dnešní dny. Nejstarším občanům, kteří projevili zájem účasti na této besedě, byl nabídnut odvoz od domu a mnozí toho využili. Díky velké účasti pamětníků (besedujících bylo cca 50), kteří zažili vyučování v některé ze tří školních budov, se přes dvě hodiny mluvilo a diskutovalo o zážitcích ze školních lavic, školních létech a někdo neodolal a vyzkoušel školní škamny a krasopis. Připomněli se učitelé a učitelky, kteří zde učili, a nechyběly ani vzpomínky na drobné lumpárny tehdejších žáků. My, „mladší ročníky“, jsme pozorně naslouchali tomuto vzpomínání a nakonec jsme všichni konstatovali, že děti, které navštěvovaly školu v kterémkoli období minulého století, se od těch dnešních až tak neliší. Beseda se vydařila, kouzlo minulého století v nás zanechalo nevšední zážitek. Odcházeli jsme spokojeni a těšíme se na další obdobné akce. Za Klub přátel historie Radoslava Obadalová Pozvánka na výlet Klub přátel historie Kobylí si Vás dovoluje pozvat na prvomájový VÝLET NA PÁLAVU, který se uskuteční v úterý 1. 5. 2012. Na jaře je Pálava plná rozkvetlých rostlin. Díky tomu jsou v tuto dobu výlety nejkrásnější, nejbarevnější a nejvoňavější. Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast především pro svůj jedinečný krajinný ráz a unikátní přírodní podmínky. Nachází se zde mnoho vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, jež zde v rámci ČR vytvářejí nejpočetnější populace nebo se u nás dokonce nikde jinde nevyskytují. Díky své poloze má Pálava téměř středomořský ráz a je jednou z nejproslulejších vinařských oblastí na našem území. Právě odtud také pocházejí odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů, korunované proslulým nálezem keramické sošky Věstonické venuše. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava. Společně si prohlédneme muzeum v Dolních Věstonicích, vesnici Pavlov, vystoupáme na Dívčí hrad, projdeme se po hřebeni, sejdeme do obory, autobus nás dopraví do Klentnice, kde navštívíme ÚSP pro dospělé, oddechneme si v kavárně Fara, zdatnější absolvují výšlap na Sirotčí hrádek a dle časových možností navštívíme Mikulov. Pojeďte se s námi rozhlédnout z vrcholků Pálavy do dalekého okolí a na vlastní oči se přesvědčit o kráse naší jižní Moravy. Odjezd autobusem z Kobylí v ranních hodinách v úterý 1. 5. 2012, návrat zpět v pozdní odpoledne. Výlet je vhodný pro muže, ženy i děti všech úrovní zdatnosti. S sebou hlavně dobrou náladu. Zájemci se mohou přihlásit v Papírnictví Řačáková, v Potravinách Urbánkovi a u členek klubu. Za KPH Radoslava Obadalová strana 11 č. 1/2012 Kobylí dědina SDH Kobylí informuje Sbor dobrovolných hasičů v Kobylí nelení ani v zimě. I když je soutěžní sezona daleko před námi, věnujeme se hned několika činnostem, zejména pak pořádáním kulturních akcí. Poněkud tradiční se stala Mikulášská zabijačka, konaná vždy v první prosincovou sobotu. Spíše než obrovské davy má přilákat návštěvníky, kteří si na nějaké té klasické zabijačkové specialitě pochutnají. Akce, od které čekáme znatelnou návštěvnost a též úspěšný průběh, je Hasičský bál, chce-li ples. V letošním roce se nám tato populární akce podařila zorganizovat již po osmé a ohlasy byly, i přes vznik nějakých těch škraloupků, opět pozitivní. Kapela Horenka, která je již jakousi ikonou plesu, nás doprovázela celým večerem. Často se lidé ptají, jestli neuděláme změnu a hudební doprovod nezměníme. Ale proč měnit něco, co funguje. Jistou tradicí se na hasičském bále stalo velice oblíbené půlnoční překvapení. To letošní se neslo v duchu „superstar“, takže byly k vidění takové hvězdy jako Cher, Tina Turner, Queen, Michael Jackson a mnoho dalších. Zvláštní host, který měl v pozdějších hodinách vystoupit na poslední chvíli, bohužel vystoupení zrušil. V tuto chvíli se již pilně soustředíme na velkou jarní akci „Pálení čarodějnic“. Věříme, že se akce podaří zorganizovat tak, aby všichni návštěvníci byli spokojeni a čarodějné odpoledne a večer si nadmíru užili. Tímto bychom rádi také vyzvali všechny občany, aby se do průvodu a sletu čarodějnic a čarodějníků zapojili. Rekord tohoto druhu setkání, který se podařilo pokořit na sletu čarodějnic 30. dubna 2008 v Praze o počtu 934 čarodějných bytostí, nejspíš nepřekonáme, ale člověk nikdy neví. Můžeme alespoň společně vytvořit rekord kobylský. Darina Adámková strana 12 SDH Kobylí - Obec Kobylí Pořádají 30.Dubna 2012 v 17 hod. Odlétá se v 17hod od ZŠ Soutěže Taneční zábava Srdečně zveme děti i dospělé č. 1/2012 Kobylí dědina Tříkrálová sbírka 2012 v Kobylí V sobotu 7. ledna 2012 dopoledne se za příznivého počasí rozešlo po dědině 11 skupinek tříkrálových koledníků. Celkem se vykoledovalo 70 010,- Kč. Oblastní Charita Břeclav děkuje všem (dárcům, koledníkům, organizátorům), kteří přispěli k tak pěknému výsledku Tříkrálové sbírky v Kobylí. Přehled výsledků Tříkrálové sbírky v Kobylí rok Částka Kč 2002 46 859,00 Kč 2003 47 958,20 Kč 2004 44 081,00 Kč 2005 67 743,00 Kč 2006 56 432,00 Kč 2007 58 530,80 Kč 2008 56 580,00 Kč 2009 58 307,00 Kč 2010 51 900,00 Kč 2011 59 714,00 Kč 2012 70 010,00 Kč Tříkrálová sbírka v poznámkách a číslech Dobročinná akce Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Charita Česká republika, je největší dobrovolnickou akcí u nás a v letošním roce 2012 se v celostátním měřítku uskutečnila již po dvanácté. Výtěžek sbírky je určen především na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí, a to zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Nejméně desetina výnosu sbírky je každoročně určena také na humanitární pomoc do zahraničí. Výnos sbírky se rozdělí podle tohoto klíče: • 65 % samostatné a společné projekty farních a oblastních charit v regionech, kde se výnos vykoledoval • 15 % projekty diecézních charit • 10 % humanitární pomoc • 5 % projekty pomoci organizované sekretariátem CHČR • 5 % režijní náklady na pořádání sbírky. Celostátní výsledky Tříkrálové sbírky 2012 podle diecézí Diecéze Pokladniček ks Výtěžek Kč Brno 3781 17 453 623 Kč Čes. Budějovice 896 3 870 506 Kč Hradec Králové 2583 10 506 676 Kč Litoměřice 527 1 194 437 Kč Olomouc 4792 21 127 165 Kč Ostrava - Opava 2567 12 343 379 Kč Plzeň 963 3 249 052 Kč Praha 1600 4 144 628 Kč Celkem 17709 73 889 466 Kč Ostatní finanční dary 324 741 Kč DMS 759 510 Kč Výtěžek TS 2012 celkem 74 973 718 Kč Oblastní charita Břeclav - projekty pro využití finančních darů • Charitní ošetřovatelská služba – zabezpečuje odbornou zdravotní • • • • • péči jednotlivcům v jejich přirozeném sociálním prostředí Charitní pečovatelská služba a odlehčovací služby – služba sociální péče poskytovaná seniorům a zdravotně postiženým občanům, kteří z různých důvodů potřebují k zajištění běžného života pomoc druhé osoby Domov sv. Agáty pro matky s dětmi v tísni – stavební úpravy domu, který pomáhá matkám s dětmi v krizových situacích Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova a Azylový dům pro muže a ženy poskytuje služby občanům, jejichž sociální a životní úroveň si to vyžaduje Farní charity Humanitární pomoc Výsledky Tříkrálové sbírky 2012 v jednotlivých obcích okresu Břeclav Bavory 12 917,00 Kč Němčičky 19 670,00 Kč Boleradice 3 938,00 Kč Nikolčice 19 701,00 Kč Bořetice 48 954,00 Kč Novosedly 21 633,00 Kč Brod nad Dyjí 8 794,00 Kč Nový Přerov 4 907,00 Kč Brumovice 3 622,00 Kč Pasohlávky 13 789,00 Kč Břeclav 97 156,00 Kč Pavlov 13 096,00 Kč Březí 15 000,00 Kč Perná 19 498,00 Kč Cvrčovice 100,00 Kč Podivín 46 643,00 Kč Diváky 1 452,00 Kč Pohořelice 49 270,00 Kč Dobré Pole 7 191,00 Kč Popice 35 251,00 Kč Dolní Dunajovice 37 913,00 Kč Pouzdřany nevybíralo se Dolní Věstonice 8 161,00 Kč Přibice 26 085,00 Kč Drnholec 30 026,00 Kč Rakvice 14 425,00 Kč Hlohovec 48 301,00 Kč Sedlec 800,00 Kč Horní Bojanovice 2 280,00 Kč Starovice 18 123,00 Kč Hrušky 33 420,00 Kč Starovičky 16 285,00 Kč Hustopeče 78 973,00 Kč Strachotín 3 600,00 Kč Ivaň 5 480,00 Kč Šakvice 33 133,00 Kč Jevišovka 9 504,00 Kč Šitbořice 81 648,00 Kč Klentnice 11 127,00 Kč Tvrdonice 52 966,00 Kč Kobylí 70 010,00 Kč Týnec 22 771,00 Kč Kostice 37 717,00 Kč Uherčice 41 671,00 Kč Křepice 38 453,00 Kč Valtice 40 476,00 Kč Kurdějov 8 736,00 Kč Velké Bílovice 108 281,00 Kč Ladná 30 312,00 Kč Velké Hostěrádky 8 116,00 Kč Lanžhot 93 906,00 Kč Velké Němčice 57 301,00 Kč Mikulov 50 247,00 Kč Velké Pavlovice 77 000,00 Kč Milovice 3 293,00 Kč Vlasatice 15 613,00 Kč Moravská Nová Ves 50 968,00 Kč Vranovice 42 540,00 Kč Moravský Žižkov 19 007,00 Kč Vrbice 39 574,00 Kč Celkem 1 810 824,00 Kč Josef Kaňa strana 13 č. 1/2012 Kobylí dědina Kobylský fotbal, sezóna 2011/2012 - podzimní část V červenci 2011 byla svolána ustavující schůze nového výboru fotbalového oddílu TJ Sokol Kobylí. Jako předseda oddílu byl zvolen Josef Kaňa, jednatelem Jan Zechmeister a pokladníkem Petr Stohanzl, další členové výboru jsou Miroslav Sedláček, Aleš Dřímal, Radek Kovář a Josef Blaha. A mužstvo - III. třída sk. B 2011/2012, podzimní část trenér: Miroslav Sedláček, vedoucí mužstva: Jan Zechmeister, asistent trenéra: Jan Blaha Po nevydařeném jaru, kdy A mužstvo hrálo do posledního kola o záchranu ve III. třídě, se nová sezóna nerozjížděla lehce. Do nového ročníku nastoupilo A mužstvo s těmito hráči: Bařina Martin, Blaha Jan, Blaha Josef, Borovička Jan, Borovička Tomáš, Charvát Jan, Chytka Roman, Juras Martin, Kolek Miroslav, Kovář Jan, Soukop Petr, Toman Lukáš, z dorostu přišli Štika Matěj, Kovář David, na hostování přišli Klein Radek (brankář z Křepice), Nečas Ivan (Starovičky), Bukovský Václav (Bořetice), Rajsigl Lukáš (Radějov), během podzimu se k mužstvu připojili další hráči, Stohanzl Petr, Zechmeister Jan, Vajbar Filip, Oslzlý Tomáš a Vojtěšek Jiří, v několika zápasech nás pak doplnili dorostenci Vystrčil Michael, Sovadina Jan, Dřímal Marek a Dobeš Lukáš. Na hostování odešli tito hráči našeho oddílu: Hajda Jiří (Velké Pavlovice), Varmuža Michal (Bořetice), Sláma Tomáš (Velké Pavlovice), Zich Michal (Ořechov), Matula Jaroslav (Vysoké Mýto) Během letní přípravy jsme sehráli několik přípravných utkání: Kobylí – Velké Bílovice 1:2 (pohárový turnaj Vrbice), Kobylí – Čejkovice 1:1, Vrbice – Kobylí 1:4, Kobylí – Velké Pavlovice 0:5, Zaječí – Kobylí 3:7 a Kobylí – Starovičky 3:2 Odchodem klíčových hráčů jsme museli přistoupit k budování nového mužstva. Tréninkový přístup byl strana 14 velmi dobrý. Hlavně u nových hráčů, kteří se chtěli prosadit do základní sestavy. Na nevyrovnanosti výkonů se podepsala velká obměna hráčů. Bohužel se nám nevyhnula ani zranění. V 1. kole se zranili Blaha Jan a po 2. kole Kovář David a oba už do konce podzimu nenastoupili, dále byli zraněni Charvát Jan, Juras Martin a Nečas Ivan. V utkání se Šitbořicemi si v poslední minutě zápasu za rozhodnutého skóre nešťastně vážně poranil koleno v té době nejlepší hráč na hřišti Filip Vajbar. Přejeme mu brzké uzdravení. Výsledky A mužstva na podzim: Kobylí – Strachotín 5:4, Brumovice – Kobylí 4:0, Kobylí – Nosislav 0:3, V. Němčice – Kobylí 5:0, Kobylí – Klobouky 2:1, Vrbice - Kobylí 2:4, Popice – Kobylí 1:1, Kobylí – Bořetice „B“ 0:1, Ivaň – Kobylí 3:2, Kobylí – Pouzdřany 1:0,Uherčice – Kobylí 5:4, Kobylí – Šitbořice 6:0, Starovičky – Kobylí 2:1, Strachotín : Kobylí 2:0. Nový ročník soutěže jsme zahájili šťastným vítězstvím se Strachotínem, poté přišly 3 prohry bez vstřelené branky a tím pád na předposlední místo tabulky. Pak jsme sice zabodovali, ale koncem podzimu jsme na hřištích soupeřů 3x neudrželi dobře rozehrané zápasy a prohráli vždy o jeden gól (Ivaň, Uherčice, Starovičky). Nebylo to jen díky nepřízni rozhodčích, ale velmi často taky naší neschopností zakončit i ty vyložené šance. Domácí porážky od Nosislavi a Bořetic mrzí o to víc, že obě utkání byla vyrovnaná. Během podzimu nastoupilo celkem 25 hráčů. Věkový průměr byl 24,1 let. Věkový průměr podle počtu odehraných utkání byl 24,5 let. Střelci: Borovička Tomáš – 10 branek, Kolek Miroslav – 3 branky, Štika Matěj - 3 branky, ani jeden z hráčů neodehrál všechna utkání. Ve 12 nastoupili: Kolek Miroslav, Chytka Roman, Toman Lukáš a Štika Matěj. Celkem jsme obdrželi 21 žlutých karet a 1 červenou. Dorost – okresní přebor, 2011/2012, podzimní sezóna trenér: Josef Kaňa, vedoucí mužstva: Aleš Dřímal V loňském soutěžním ročníku se dorost umístil na 3. místě III. třídy, přesto okresní svaz po odstoupení či sloučení některých mužstev zařadil naše dorostenecké mužstvo do okresního přeboru. Tato soutěž se ukázala jako dosti kvalitní, některé kluby spojily své síly a tak zde například pod hlavičkou Kostic nastupují ještě hráči Tvrdonic a Týnce, za Křepice nastupují i hráči z Velkých Němčic, Nikolčic a Šitbořice atd. Za dorost nastoupili tito hráči (v závorce počet vstřelených gólů): Daniel Bařina (1), Karel Bařina (3), Lukáš Dobeš (5), David Dobrovolný, Marek Dřímal (3), Jan Kaňa, Patrik Kunč (3), Libor Loveček (1), Michal Martinka, Ondřej Michna, Jiří Otáhal, Vít Osička, Viktor Otřísal, Lukáš Otýpka, Kamil Rusňák, Vojtěch Schoř (1), Jakub Šenkyřík (5), Tomáš Topinka (1), Michael Vystrčil, Jan Sovadina, Jaroslav Žalkovský. Výsledky dorostu na podzim: Kobylí – Hlohovec 2:5, Strachotín – Kobylí 2:0, Kobylí : Ch. N. Ves 5:3, Lanžhot : Kobylí 0:1, Kobylí : Klobouky 2:2, M. N. Ves . Kobylí 5:1, Rakvice : Kobylí 2:2, Kobylí : Zaječí 8:1, D. Dunajovice : Kobylí 5:1, Kostice : Kobylí 10:0, Křepice B : Kobylí 4:1 Mladší žáci - okresní přebor trenér: Josef Blaha Fotbalový svaz přistoupil k modernizaci soutěží u žákovských mužstev. Zápasy se hrají na zmenšeném hřišti, s menším počtem hráčů. Tato opatření přispěla k větší atraktivitě zápasů, opravdu se dá na tyto utkání dívat, jsou bojovné, pořád se něco děje. Výsledky žáků na podzim: Rakvice - Kobylí 7:2, Kobylí – Starovičky 1:2, Boleradice – Kobylí 1:0, Kobylí – Novosedly 16:2, Mikulov B – Kobylí 9:0, Kobylí – V. Bílovice 2:1, Březí Kobylí 2:5, Ch. N. Ves : Kobylí 11:0, Kobylí – Lednice 3:3 č. 1/2012 Kobylí dědina Pozvánka na jarní část fotbalové sezóny A mužstvo, III. tĜída sk. „B“ Mladší žáci, okresní pĜebor Datum Domácí Hosté Výsledek podzimního zápasu Datum Domácí Hosté Výsledek podzimního zápasu 1.4.2012 Kobylí Brumovice 0:4 1.4.2012 Kobylí Rakvice 2:7 8.4. 2012 Nosislav Kobylí 3:0 8.4. 2012 Staroviþky Kobylí 2:1 Kobylí Boleradice 0:1 15.4.2012 Kobylí Velké NČmþice 0:5 15.4.2012 22.4.2012 Klobouky Kobylí 2:1 22.4.2012 Novosedly Kobylí 16:2 29.4.2012 Kobylí Vrbice 4:2 29.4.2012 Kobylí Mikulov „B“ 0:9 6.5.2012 Kobylí Popice 1:1 6.5.2012 Velké Bílovice Kobylí 1:2 13.5.2012 BoĜetice B Kobylí 1:0 13.5.2012 Kobylí BĜezí 2:5 20.5.2012 Kobylí IvaĖ 2:3 20.5.2012 Kobylí Ch. N. Ves 0:11 27.5.2012 PouzdĜany Kobylí 0:1 27.5.2012 Lednice Kobylí 3:3 3.6.2012 Kobylí Uherþice 4:5 10.6.2012 ŠitboĜice Kobylí 0:6 17.6.2012 Kobylí Staroviþky 1:2 Domácí Hosté Výsledek podzimního zápasu Dorost, okresní pĜebor Datum 1.4.2012 Kobylí Strachotín 0:2 8.4. 2012 Ch. N. Ves Kobylí 3:5 15.4.2012 Kobylí Lanžhot 0:1 22.4.2012 Klobouky Kobylí 2:2 29.4.2012 Kobylí Moravská N.V. 2:6 6.5.2012 Kobylí Rakvice 2:2 13.5.2012 Zajeþí Kobylí 1:8 20.5.2012 Kobylí D. Dunajovice 1:5 27.5.2012 Kobylí Kostice 0:10 3.6.2012 Kobylí KĜepice „B“ 1:4 10.6.2012 Hlohovec Kobylí 2:5 Výsledky po podzimním kole Josef Kaňa, Miroslav Sedláček, Josef Blaha Volejbal Rozlosování jarního kola mistrovské volejbalové soutěže krajského přeboru II. třídy mužů, ročník 2011/2012, skupina JM-M-2B. Hraje se vždy dvojutkání na hřišti družstva uvedeného na prvním místě. Začátek prvního utkání v 10:00 hodin. 29.4.2012 – Kobylí – SVK Hrušovany nad Jevišovkou 5.5.2012 – TJ Sokol Hodonín – Kobylí 13.5.2012 – Kobylí – TJ Sokol Marefy 19.5.2012 – SSK Břeclav – Kobylí 27.5.2012 – Kobylí – TJ Tatran Hrušky 3.6.2012 – Kobylí – TJ Jiskra Hrušovany u Brna 9.6.2012 – TJ Sokol Bučovice B – Kobylí Skupina JM-M-2B p. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. družstvo SSK BĜeclav TJ Sokol Buþovice B SKV Hrušovany nad Jev. TJ Sokol Hodonín TJ Tatran Hrušky TJ Sokol Marefy TJ Jiskra Hrušovany u Brna TJ Sokol Kobylí utkání 14 14 14 14 14 12 12 14 V 12 10 9 9 8 4 2 0 P 2 4 5 5 6 8 10 14 K 0 0 0 0 0 0 0 0 sety 38:10 33:18 33:17 31:22 27:24 18:26 8:32 3:42 míþe 1133:874 1113:1067 1170:1019 1164:1120 1141:1129 958:989 760:948 822:1115 body 26 24 23 23 22 16 14 14 Za volejbalový oddíl Tělovýchovné jednoty Sokol Kobylí Ing. František Řačák strana 15 č. 1/2012 Kobylí dědina Orel v Kobylí žije Orel, křesťanská sportovní organizace, jejíž prioritou je především podpora sportu pro všechny, má v naší obci dlouholetou tradici. Ale o historii psát nechci. Orel žije i nyní. Mnozí z vás možná ani netuší, jaké máme v naší dědině skvělé sportovní zázemí. Patří k němu moderně vybavená posilovna, která čítá osm kardio-strojů (chodecké pásy, veslařský trenažer, orbitreky, stepper cyklistické trenažery) a víc než deset posilovacích strojů. Dále desítka indoorcyclingových kol a dvě kuželkářské dráhy – to vše je ukryto za zdmi místní Orlovny. V rámci Dnů otevřených dveří, které probíhaly od 9. do 10. 3, si mohly některé ženy zasoutěžit při sportovní olympiádě pro ženy. V rámci této akce si mohly paní a slečny prohlédnout a zdarma si pod odborným dohledem vyzkoušet tři disciplíny a naoko si i zasoutěžit. Vyhrála každá! Dovolte, abych Vás všechny pozvala k nám do posilovny. Posilovna funguje každé úterý a čtvrtek od 16 do 21 hodin a v úterý dopoledne od 8 do 11. Z Kobylí i blízkého okolí chodí cvičit chodí ženy i muži všech věkových kategorií. Kromě mučících strojů a činek tu na každého čeká odborná instruktáž od zkušeného, velice ochotného a do cvičení zapáleného orla, pana Emila Poláka. Zastupují a doplňují ho fitness instruktorky, paní Ludmila Petrlová a paní Marie Ondrušová. Zveme každého, kdo chce udělat něco pro své zdraví, pro svůj dobrý pocit, nebo si prostě jen aktivně odpočinout od práce a zapomenout na starosti. Stejně tak doporučujeme navštívit posilovnu vám všem, kdo chcete strana 16 shodit nějaké to kilo, zlepšit si postavu nebo třeba doplnit svůj sportovní trénink vhodně zvoleným posilováním. Jeden vstup stojí 45 Kč, permanentka na 10 vstupů je za 400 Kč. INDOORCYCLING, neboli jízda na stacionárním kole, je jeden z nejmodernějších druhů aerobního cvičení. Jezdí se ve skupině za doprovodu hudby a pod vedením instruktora. Jedná se o aktivitu, při níž posilujete oběhový systém, svalstvo a nezatěžujete klouby. Lekce probíhají v pondělí od 18:30 a 20:00 a ve středu od 17:00, 18:30 a 20:00. V instruktorském sedle se střídá Monika Fridrichová, Andrea Zapletalová, Pavla Petrásková, Karel Zapletal a Luděk Petrásek. Jedna hodina vás vyjde na 70 Kč, permanentka na deset lekcí na 600 Kč. Přijďte si k nám zlepšit svou fyzickou kondici a vyzkoušet tak trochu jiný a zajímavý sport, který je vhodný pro lidi všech úrovní zdatnosti! KUŽELKY se hrají v pondělí, v pátek a o víkendech. Pravidelné tréninky kuželkářů probíhají v pondělí a pátek odpoledne, o víkendech se konají mistrovská utkání. Je ovšem také možné objednat si na večerní hodiny dráhy pouze pro rodinu či přátele, a oslavit tak například narozeniny či pouze strávit s kuželkami hezký večer. Krom toho ale také pořádáme amatérské turnaje pro rodiny s dětmi, pro benjamínky (děti do šesti let), pro ministranty a pro účastníky Tříkrálové sbírky. Pokud vás láká zahrát si opravdické kuželky (nikoli bowling), naučit se správnou techniku a pravidla hry, rádi vás uvidíme. Dne 3. 3. zde proběhlo za účas- ti starosty Orla, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje a senátora Stanislava Juránka slavnostní vyhodnocení Mezižupního turnaje v kuželkách a Poháru mistrů v kuželkách. V Mezižupním turnaji se družstvo Jednoty Orel Kobylí v kategorii žen umístilo celkově na druhém místě se ziskem 1280 bodů a družstvo mužů skončilo na místě třetím s 2207 body. Mezi jednotlivci uspěli tito Kobyláci: Mirka Kubíková (kat. žákyně – 1. místo, 686 bodů), Jiří Možný (kat. žáci - 1. místo, 833 bodů), Veronika Kovářová (kat. ženy - 1. místo, 773 bodů) a Stanislav Ševc (kat. muži - 3. místo). Úspěchy Kobyláků v Poháru mistrů: Mirka Kubíková a Kristýna Ševcová (kat. žákyně - obě 1. místo, 207 bodů), Martin Schopf (kat.žáci - 1. místo, 188 bodů), Jiří Možný (kat. žáci - 2. místo, 179 bodů), Dominik Možný (kat. žáci - 3. místo, 173 bodů), Radka Ševcová (kat. ženy - 1. místo, 229 bodů), Veronika Kovářová (kat. ženy 2. místo, 221 bodů) a Zdeněk Kortán (kat. muži - 1. místo, 211 bodů). V případě zájmu o posilovnu, indoorcycling či kuželky se vám bude hodit telefonní číslo 776 032 736. Na něm je možno si dané aktivity rezervovat a získat bližší informace. Ráda bych ještě podotkla, že Jednota Orel v Kobylí v minulosti pořádala spoustu akcí, zejména sportovních, pro děti. Třeba si vzpomenete na Hry bez hranic, Jarní běh, duatlon, triatlon, Mikulášská nadílka, zájezdy na zábavná plavání…Moc bych si přála, aby se alespoň některé z nich podařilo obnovit, a s přičiněním Vás všech a Vašich dětí jako účastníků vymyslet i akce nové! Na úplný závěr bych vás chtěla pozvat na besedu s arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, pořádanou ve spolupráci s Otcem Ondřejem. Beseda se uskuteční v Kobylí 30. března. Bližší informace včas uveřejníme. Za Jednotu Orel Mgr. Marie Ondrušová č. 1/2012 Jaro Blažena Křivková Jaro když otvírá svou štědrou dlaň, jíva tu rozkvétá snad ze všech stran. U kostela lípy libě voní a lidem k modlitbě zvony zvoní a zvoní! Na Lácary sluníčko krásně svítí, vinohrad zelený se ranní rosou třpytí. Louky kolem dokola jsou plné kvítí a na kopci pod duby se paví peří svítí. Pole i vinice jsou zarostlé travou, akát tam rozkvétá nad jejich hlavou. Kobylí dědina Jóga pro rodiče s dětmi Sobotní odpoledne 18. 02. 2012 některé kobylské děti trávily v mateřské škole, kam si přišly se svými rodiči zacvičit jógu. Společenství dětí a maminek oslovilo lektorku jógy Halinu Yakimenko, aby nám ukázala pár lehce zapamatovatelných cviků, které bychom mohli jakožto rodiče se svými dětmi cvičit třeba i doma. A tak nám „teta Halina“ ukázala cviky, s jejichž pomocí se učíme rovnováze („strom“) nebo třeba cviky na protažení („pejsek“) a uvolnění („hadrová panenka“), samozřejmě v součinnosti se správným dýcháním. Naše setkání jsme ukončili relaxací, kdy si děti představily sebe jako mráček plující po obloze. Děkujeme Halině za inspiraci a zveme všechny zvídavé a aktivní rodiče na další možná setkávání s jógou! Eliška Kaszper Láska k půdě se lidem vytratila, ale láska k penězům tu zůstala. Taková skutečná pravda dnes jest, avšak mladým se dnes otvírá do světa plno cest. Krojovaní v Drnholci Dne 28. 2. 2012 se konal čtvrtý ročník Krojovaného plesu v Drnholci. V letošním roce byli již podruhé pozváni krojovaní z Kobylí, kteří tančili jedno z devíti koleček. Drnholečntí si připravili československou národní besedu v původní předválečné verzi z roku 1934. Ta obsahuje čtyři části – českou, moravskou, podkarpatskou a slovenskou. Jsme rádi, že naše děvčata i chlapci (Michaela Jirásková – Matěj Štika, Monika Pečínková – Martin Bařina, Zuzana Štiková – Martin Tomášů, Markéta Kaňová – Michal Oslzlý) byli ozdobou tohoto plesu a neztratili se mezi krásou dalších krojů tak, jako se drnholečtí neztaratili v roce 2011 na krojovaném plese v Kobylí. Tento ples natáčela Česká televize, byl odvysílán v pořadu Folklórní magazín dne 3. 3. 2012. Za všechny zúčastněné Ladislava Štiková strana 17 č. 1/2012 Kobylí dědina Hodové a jiné vzpomínání Bylo to před kobylskýma hodama v roku 1954. Tenkrát se podle tradice hody konaly na dvě strany. U sokolovny „sokolské“ a na prostranství U lípy, tam, kde dnes stojí obchod universal COOP, „hasičské“. Dříve zde bývaly hody „orelské“, ale po zrušení Orla a zákazu jeho činnosti v r. 1948 se konání hodů ujala místní hasičská jednota. Pořádání hodů na dvě strany probíhalo v pohodě a pochopení. Stárci a stárky se o hodech vzájemně navštěvovali. Vždy se jim zahrálo k tanci sólo, společně se povýskalo, zazpívalo a bylo veselo. Na obou stranách bylo vždy dost hodovníků. I při dobré vzájemné pohodě přece jen existovala určitá zdravá rivalita. Stárci se snažili vytvořit dobré prostředí, mět dobrú muziku, dobře připravené sólo (tenkrát se tancovalo na hliněném sóle, na které se posýpalo suchý jehličí, aby to dobře klouzalo), mět po celé hody čím zavdávat, mět vysokú máju apod. A tak my, co jsme pořádali hody U lípy, jsme také chtěli mět vysokú máju. Půjčili jsme si z Brumovic od stárků dlúhej a pevnej spodek pro napojení vršku. V sobotu, týden před hody, nás kovářský mistr Tlach, který spojování měl provádět, zavolal a řekl, že spojení neprovede, protože spodek je nahnilej a není dost pevnej. Proto jsem hned v pondělí jel do práce do Hodonína na kole a zastavil se na Zbrodě za Mutěnicama na lesním závodě. Tam tehdy pracoval rodilý kobylák pan Karel Varmuža. Ten nám hned vyhověl a v úterý jsme s párem koní jeli pro novej spodek máje. Lesník nám vybral opravdu pěknej kus, shodil ho, začistil a pomohl naložit. Spodek byl tak dlúhej, že při výjezdu z lesa na silnicu jsme se nezatočili a zostal „zašprajcovanej“ mezi stromama. Předek vozu a koně zostáli stát napříč přes silnicu a my nemohli tam ani zpátky. Doprava na silnici se zastavila a my byli bezradní. Naštěstí procházela po silnici rota vojáků, vypřáhli jsme koně a vojáci se po celé délce chopili máje a uvolnili ju. Jak jsme byli rádi! Dodnes jsme jim však zostáli dlužní, ten zbytek vína, co jsme měli, byl pro rotu vojáků přece jen trochu málo. Šťastně jsme dojeli dom a byli jsme rádi, že máme vysokú máju. A jaké je jiné vzpomínání? Často s vrstevníky vzpomínáme, jak to bývalo dříve jiné. Dnes už není v Kobylí ani pár koní, kterým by se dalo jet pro máju. Už by se ani nenašla rota vojáků z Hodonína, která by pomohla máju vynést. Dokonce by se ani neměli kde ubytovat, poněvadž z kasáren v Hodoníně i v širém okolí, jako např. v Mikulově, Břeclavi, Bzenci, Hradišti i jinde, sú z kasáren vybudovány byty, školy, podnikatelské sklady a jiné prospěšné objekty. Je to neuvěřitelné. Kdo z našich předků, ať by žil za monarchie, za 1. republiky, nebo dokonce za komunistů by si pomyslil, že nebudú v okolí i někde jinde existovat kasárna a že naši mladí chlapci nebudú muset na vojnu. Přejme si, aby nám to vydrželo. Dovolím si připomenút moju nejstarší vzpomínku. Sahá do r. 1938, tehdy můj tatínek a řada jiných odcházela v rámci mobilizace do války. Já jsem tomu tehdy nemohl rozumět, byli mi 4 roky, ale na tú smutnú atmosféru lúčení nikdy nezapomenu. A proč to uvádím a proč vzpomínám? Hlavně proto, abychom si uměli vážit toho, co je dobrého a uměli se z toho také radovat. Až budem letos společně pod májú, ať máme dobrú náladu. A když budem tyto řádky pročítat, bude možná vhodná doba zazpívat si tu peknú písničku: Ešče byly štyry týdně do hodů, už ně milá zakázala pit vodu, a já pijem dobré vínko z pohára, přenocuj ty švarný šohaj do rána ... Ing. František Damborský Kam s ním? Když vidím každých čtrnáct dní ty řady popelnic v každé ulici, každý měsíc hromady pytlů s plasty, papírem a hadry, přemýšlím, kam jsme dávali odpady v padesátých letech. A tu zjišťuji, že naše domácnosti žádné odpady neprodukovaly. Všechno, co se přivezlo z polí a přineslo z obchodů, všechno se doma beze zbytků zpracovalo. Odpady z kuchyně sloužily jako potrava slepicím, králíkům, prasatům a i na pejska něco zbylo. Co se nedalo použít jako krmivo, skončilo na hnojišti, stejně jako odpady z lidského těla, protože „WC“ strana 18 bylo na hnojišti. Mouku, cukr, sůl a jiné potraviny balili obchodníci do papírových sáčků, které se dávaly do sběru nebo sloužily na podpal v kamnech. Plastové sáčky a láhve jsme neznali. Ocet, limonády a jiné tekutiny se prodávaly ve skleněných vratných lahvích, pro pivo se chodilo se džbánkem, pro mléko s konvičkou. Réví z vinohradu se nepálilo na poli, ale po přivezení domů se z něj vyrobily otýpečky sloužící jako palivo do kamen. Sláma z vymláceného obilí se použila jako podestýlka pro doby- tek. Sláma ze žita, které se mlátilo cepy, se použila do slamníků, na výrobu povřísel a na vázání vinohradů. Kukuřičná stébla (turkynisko) se po nařezání na řezačce používala do krmiva pro krávy,“šústí“ jako podestýlka a „šimbolky“ jako palivo. Popel z kamen sloužil v zimě na sypání chodníků, zbylý skončil na hnojišti. Při zabíječce také nevznikl nevyužitelný odpad. Štětiny a obsah střev skončily na hnojišti, do střev se naplnily jelita a jitrnice. Dokonce ani močový měchýř se nevyhodil. Po nafouknutí, č. 1/2012 zavázání a vysušení měly děti míč. I když ještě nebyly ledničky, měli jsme několik měsíců čerstvé jitrnice a jelita. Jednak se zabíječka prováděla v zimě a hlavně: děti dostaly do košíku jitrnice, jelita, kousek tlačenky, případně i masa a roznášely je sousedům, tetičce, kmocháčkovi, babičce... A za týden, když zabíjela tetička, pak kmotra atd., zase přinesli čerstvou výslužku oni. Maso se dalo do škopku, nasolilo a načesnekovalo, zakrylo víkem a utáhlo dřevěným šroubem. Několik týdnů bylo čerstvé maso a zbytek se dal do udírny. Nádobí se umývalo v Kobylí dědina horké vodě, která se pak použila do nápoje pro prase. Jako čisticí prostředek sloužil popel na hadříku. Pokud nebylo komu dát nápoj, skončila voda z nádobí stejně jako voda z praní prádla na hnojišti a nebo se s ní zalévaly stromy. Prádlo se pralo v neckách a jako čisticí prostředky sloužila valcha, mýdlo doma vyrobené a žíněný kartáč. Z takových odpadních vod byla dobrá močůvka sloužící jako hnojivo. Potravin si lidé velmi vážili. Když jednou mamince upadl krajíc chleba, zvedla ho a políbila. Když už jsem připomněl maminku, utkvělo mi v paměti její vyprávění, jak šla okopávat brambory. Tehdy si ženy mimo motyku nesly plachtu a srp. Po skončení okopávky nažaly na mezi trávu pro králíky, „nošu“ uvázaly na záda a o motyku se opíraly. Maminka nám říkala: „Jednú sem si naložila tolej trávy, že sem si myslela, že to dom nedonesu. Toš sem to dala na váhu, kolik to može vážit. Štyrycet pět kilo!“ Jistě mám zkreslené vzpomínky, když si myslím, že tehdy o hůlce chodily jen dvě babičky, ale tolik dnešních mladých žen o berlích...? Vladimír Šťavík Kobylí - místo pro život Život na vesnici byl po dlouhou historii až donedávna spojován především s prací. Na domě, domácím hospodářství, na polích a v případě našeho kraje i s prací na vinicích. Postupně se ovšem požadavky lidí na bydlení začaly měnit, mnoho lidí dá místo malého bytu 3+kk na periferii města či betonovém sídlišti přednost bydlení v klidném a zdravějším prostředí za městem. Díky tomu se vesnice, hlavně ty v blízkosti větších měst, začaly měnit. Už to nejsou Bohem zapomenuté kraje, kde se lidé dostanou do města jednou za čas na nákupy nebo za kulturou. Vesnice se začaly postupně rozrůstat a logicky se zvýšila migrace lidí do práce, za kulturou, do nákupních středisek a podobně. S rozvojem kraje souvisí dopravní dostupnost do měst – hromadná doprava a infrastruktura. Před nedávnem jsem se pokusil otevřít debatu o již tolikrát plánovaném dálničním sjezdu u Velkých Pavlovic. Coby zastánce jsem argumentoval lepší dojezdností do/z Brna a tím zvýšení atraktivity zdejšího kraje pro zájemce o bydlení i pro investory a firmy. Negativa, hlavně zesílení provozu, by se měla posoudit studií od fundované firmy. Byl jsem překvapený, jak protichůdné názory jsou mezi vedením obcí. Starosta Bořetic svůj negativní názor uveřejnil i v Břeclavském deníku. Za nějaký čas zveřejnilo město Hustopeče své plány na výstavbu sjezdu u odbočky na Horní Bojanovice spolu s plánovaným obchvatem Hustopečí. Podle mě jde také o dobrou variantu, jen Starovičkám z toho návrhu do smíchu asi není. Myslím, že by se obce měly domluvit na společném jednotném postupu, aby měly silnější hlas při případném vyjednávání. Náš kraj má ohromnou devizu v podobě vinařství a vinohradnictví, velké oblíbenosti vinařské turistiky. Pojem Modré hory není jenom umělé spojení několika vesnic se snahou o zviditelnění se, ale je známý i v opačných koutech republiky. Typický turista, který k nám přijede, s sebou veze kolo, přijede na prodloužený víkend, za který toho chce stihnout co nejvíce. Například vyrazí z Velkých Pavlovic, kde nocuje, zastaví se v Informačním centru, objede místní rybníky, sklepy, případně se staví do vinoték či v kavárně. Dál jede směrem k rozhledně Slunečná, pokochá se krásným výhledem a jede do Bořetic, vše po asfaltové cyklostezce. Tam na něj čeká na Kraví hoře nespočet vinařských a gastronomických lákadel. Dál váhá. Vydá se přes nezpevněnou cyklostezku do Kobylí, kde je snad otevřené muzeum, nebo pojede rovnou po asfaltové cestě na Vrbici na sklepy Na Stráži, které by stejně navštívil? A možná jinak. Na kopci Kobylí vrch je rozhledna, kamenná nebo dřevěná, to není důležité, postavená na nejvyšším místě Modrých hor ve výšce 334 metrů n.m. Rozhledna má suverénně nejkrásnější výhled široko daleko, vede k ní zpevněná cyklostezka. Na Pastviskách vedle Ostrůvku je velký rybník ohraničený asfaltovou dráhou na in-line brusle, cyklostezka směrem do Bořetic je rovněž asfaltová. Jak by si turista vybral teď? Přemýšlel by, jestli se Kobylí vyhne? Nebylo by to samozřejmě jen pro turisty, rybník a případná in-line dráha by byly výtečným cílem volnočasové zábavy i pro nás místní. Nejsou peníze? Proč to v Bořeticích (cyklostezka), Pavlovicích (zámeček, rybníky, sklepy), Hustopečích (cyklostezky, rozhledna) jde a buduje se neustále? Spíše je to o prioritách dané obce. Nejen já nejsem přesvědčený, že Kobylí potřebuje úložiště odpadu za mnohamilionovou pořizovací cenu, že by se dalo pořídit jinak, jinde a za ušetřené peníze vybudovat či opravit leccos jiného. Všechno souvisí se vším. S turistikou především rozvoj služeb - ubytování, gastronomie, vinařství. Ke kvalitní infrastruktuře patří silnice, chodníky, stezky a jiná lákadla. Také místní by měli mít možnost užít si volný čas ve své obci. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Například v Pavlovicích, jen co se strana 19 č. 1/2012 Kobylí dědina trochu oteplí, je na cyklostezce ke Slunečné vidět spousta lidí, nejen turistů, ale místních cyklistů, bruslařů, maminek s kočárky atd. Je jen otázkou priorit, jestli chceme mít Kobylí stále stranou centra dění Modrých hor a být rádi, jaký je u nás klid, nebo se budeme snažit zlepšovat podmínky nejen pro turisty, ale i pro nás. Žádá to sice investice, ale jsem přesvědčený, že výsledek se dostaví velmi brzy. MUDr. Radim Herůfek Dusno nejen v ulicích Těmito řádky bych chtěla reagovat na příspěvek místostarosty Antonína Kováříka z minulého čísla zpravodaje, kde upozorňuje fyzické osoby na porušování zákona o ovzduší, když v kamnech spalují všemožný odpad. Úplně stejné škodlivé látky, neli horší a ve větším rozsahu, unikají do ovzduší, když obec pálí netříděný odpad (nábytek, matrace, igelity, dokonce i spreje s označením extrémně hořlavé) nad horním střediskem a.s. Patria – viz. příloha. Hořením molitanu se uvolňuje nebezpečný toxický kyanovodík (HCN), hořením igelitu vzniká jedovatý chlorovodík (HC1) a nedokonalým hořením textilu se uvolňuje jedovatý oxid uhelnatý (CO). Zákon o ovzduší platí nejen pro občany, ale i pro obec, která by navíc měla být příkladem. Milena Čejková Dusno paní Čejkové Redakční rada mne požádala o reakci na výtku paní Čejkové. Za obsahem svého článku ve zpravodaji Kobylí dědina č. 3/2011 si stojím. Díky nezodpovědnosti a neukázněnosti některých našich občanů v oblasti životního prostředí musí vedení obce neustále řešit různé prohřešky. Doposud jsme se snažili postupovat ne postihy, ale domluvou, pokud jsme konkrétní osobu přistihli. Mimo jiné jsme se také snažili určitým způsobem ulehčit občanům likvidaci starého nábytku tak, aby jej nemuseli přímo vozit na Hantály. Je pravdou, že pokud na úložišti odpadů za koupalištěm již nebylo místo, tento objemný odpad jsme zlikvidovali spálením. Distancuji se od nařčení, že obec vědomě pálí igelity a plasty. Případ, na který paní Čejková poukazuje, chci vysvětlit. Za Panskými mlaty máme umístěný kontejner na rostlinný odpad. Bohužel, někteří naši nezodpovědní občané jej plní různým odpadem, např. králičím hnojem, shnilou řepou, prasečími vnitřnostmi, pytlem s plasty. Věcmi, které jsou ve spodní části kontejneru a nad kterými zůstává rozum stát. Obecní pracovníci mají za úkol suchý biologický odpad (větve) spálit na místě k tomu určeném. To, co zbude, musí přetřídit. Po dohodě se společností Patria Kobylí a. s. poté zbytek odpadu odvezou na hnojiště nad ulicí Polní, plasty odvezou na úložiště odpadů za koupaliště a odevzdají při sběru plastů, který organizují Hantály. Na Panské mlaty jsme v loňském roce umístili fotopast, někdo ji však ukradl. Letos bude zprovozněn nový sběrný dvůr a obec se soustavně snaží občanům v oblasti životního prostředí vytvářet lepší podmínky. Antonín Kovářík, místostarosta Víte, že ... • firma E.ON Česká republika, s.r.o. darovala naší obci dva kusy kompozitních bezpečných branek za účelem dovybavení školní tělocvičny a hřiště? Inspirovala se smutnými případy, kdy vratká branka zranila či usmrtila žáky. Proto se zaměřila na bezpečnost těchto branek. Za milý dar jménem všech mladých sportovců děkujeme. strana 20 Myslivecké sdružení Kobylí prodává od 15. května do 31. prosince 2012 zvěřinu srnčí a dančí. Více informací a ceny na tel. čísle 602 789 779 – Vít Svoboda, 737 199 913 Lubomír Blažek. č. 1/2012 Kobylí dědina Pozvánka Myslivecké sdružení Kobylí pořádá ve dnech 26. a 27. května 2012 Soutěž ve střelbě na asfaltové terče. Tímto zveme všechny občany na zvěřinové speciality, které každoročně připravujeme. Jak správně třídit plasty Ve srovnání s papírem plasty vydrží na skládce či někde pohozené v přírodě několikanásobně déle. Proč si tedy zatěžovat naše životní prostředí látkami, které do ní nepatří, když je možnost tento odpad zpracovat? Např. prázdné použité PET lahve jsou největším vývozním artiklem naší země do Číny, tam se zpracovávají na textilní vlákna na fleecové oblečení nebo jsou z nich vyráběny třeba koberečky do automobilů. Jedním z největších problémů se skladováním tohoto odpadu je jeho objem, proto vždy před vhozením do koše láhev zmačkejte. Ušetříte si tak cestu ke kontejneru a váš odpad nezabere tolik místa. Plastový odpad vhazujte do pytlů nebo kontejnerů s nápisem „PLASTY“. Co do kontejneru patří a co ne? ANO PET lahve – sešlápnuté Sáčky, plastové tašky Fólie Polystyren – v menších kusech Kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, tácky, příbory z plastů Obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků Obaly od CD disků a další plastové výrobky NE Mastné a jinak znečištěné obaly nebiologického původu PVC, linolea Plastové trubky Textil z umělých vláken Plastové obaly od chemikálií Guma, pneumatiky, molitan Pokud si nejste jisti, zda některý z výrobků či obalů je opravdu vyroben z plastu, a je tedy možné ho vyhodit do kontejneru na plasty, najděte si označení materiálu, ze kterého je výrobek vyroben (číslo je umístěno ve známém trojúhelníčku a pod ním slovní označení): Odpad Polyethylentereftalát Vysokohustotní (lineární) polyethylen Polyvinylchlorid Nízkohustotní (větvený) polyethylen Polypropylen Polystyren Označení PET HDPE PVC LDPE PP PS Číslo 1 2 3 4 5 6 Toto označení je normováno ČSN 77 0052-2 Na trhu se často vyskytují i kombinované výrobky, ty bývají označeny C /zkratka příslušných materiálů oddělená/. Jejich číselná označení lze najít ve výše zmíněné normě. Mýty o třídění plastu • Před vhozením do kontejneru je třeba odstranit z PET lahve víčko a etiketu. PET lahve můžete vhazovat do kontejneru i s papírovou etiketou a víčkem. Zpracovávající firmy si s tím už poradí. • Před vhozením do kontejneru musí být obaly očištěny od zbytků potravin. Ne, stačí, když potravinu sníte, případně zbytek vyškrábete. Na obalu mohou zůstat zbytky této potraviny. • PVC je také plast, a tak patří do žlutého kontejneru. Ne, PVC nepatří do kontejneru. Při zpracování tříděného plastu totiž dochází k úpravě za vysoké teploty, při které se z PVC uvolňují škodlivé chlorované látky. strana 21 č. 1/2012 Kobylí dědina Plán kulturních a sportovních akcí na rok 2012 Duben 1.4. 22.4. 28.4. 30.4. Květen 8.5. 19.5. 27.5. Červen 1.5. 2.6. 9.6. 16.6. – 18.6. 22.6. – 23.6. Tvořivé dílny Taneční odpoledne pro děti Po kobylských uličkách za vínem Pálení čarodějnic Pěší pouť do Žarošic Dětské hodečky Vystoupení tanečního studia Noc kostelů Dětský den Vernisáž v muzeu + předhodové zpívání Kobylské hody Motosraz Červenec 14.7. 21.7. 28.7. Srpen 11.8. 25.8. Listopad 17.11. – 18.11. 23.11. Prosinec 1.12. 2.12. 15.12. 26.12. 27.12. Evropský pohár vinařských oblastí v pétanque Diskotéka na bývalém koupališti Hasičská soutěž Diskotéka na bývalém koupališti Zarážení hory + Kobylskú vinicú za vínem Divadelní víkend bez nitek Ochutnávka mladých vín Mikulášská zabijačka Mikulášská nadílka v kostele Zpívání pod věží Štěpánská zábava Svěcení vína Obecní úřad upozorňuje občany, že žádosti o nové občanské průkazy a pasy se podávají na Městském úřadě Hustopeče. Ztrátu a odcizení občanského průkazu je možno nahlásit i na matrice Obecního úřadu Kobylí. Společenská kronika Narodili se Bohuslav Ilek Karolína Hrabcová Pavlína Brtevníková Miroslav Halm Viola Otáhalová Eliáš Jakub Stohanzl Lukáš Otáhal Tomáš Vajbar Agáta Mikulicová Kobylí 176 Kobylí 46 Kobylí 722 Kobylí 105 Kobylí 485 Kobylí 855 Kobylí 634 Kobylí 80 Kobylí 557 Sňatek uzavřeli Martin Kostiha (č. 556) a Zuzana Weczerková Jubilea v roce 2012 Diamantová svatba Drahomír a Ludmila Suští, Kobylí 800 Josef a Antonie Lukášovi, Kobylí 275 Antonín a Ludmila Novákovi, Kobylí 679 Zlatá svatba Antonín a Marie Omastovi, Kobylí 524 Josef a Jiřina Tlachovi, Kobylí 560 Vladimír a Marie Křivkovi, Kobylí 451 Jaroslav a Marie Fridrichovi, Kobylí 679 Zemřeli Josef Vajbar, Kobylí 211 nedož. 54 let Františka Lanžhotská, Kobylí 162 90 let Marta Kaňová, Kobylí 665 94 let František Šlapák, Kobylí 637 84 let 90 let Milada Zemánková, Kobylí 553 Ludmila Damborská. Kobylí 534 Marie Otáhalová, Kobylí 193 Věra Veselá, Kobylí 157 Rozálie Slámová, Kobylí 414 Ing. Vladimír Mikulica, Kobylí 42 Františka Sedláčková, Kobylí 732 Žádáme občany, kteří si nepřejí, aby byla zveřejněna jména jejich narozených dětí, zemřelých příbuzných či jejich sňatek ve zpravodaji Kobylí dědina, aby toto nahlásili v kanceláři obecního úřadu vždy před uzávěrkou zpravodaje. 80 let Anežka Bártová, Kobylí 432 Blažena Brdečková, Kobylí 660 Josefa Kováříková, Kobylí 161 Bedřiška Bártová, Kobylí 97 Ludmila Seličová, Kobylí 358 Marie Herzánová, Kobylí 562 Augustin Havlín, Kobylí 668 Božena Slámová, Kobylí 538 strana 22 80let Františka Vojtěšková, Kobylí 461 Marie Oslzlá, Kobylí 203 Antonie Vykydalová, Kobylí 264 Marie Otáhalová, Kobylí 5 Jindřiška Vajbarová, Kobylí 80 Jaroslav Haman, Kobylí 404 Marie Kuňáková, Kobylí 565 Regina Koblihová, Kobylí 240 Josef Tlach, Kobylí 560 Božena Herzánová, Kobylí 646 Jaroslav Řačák, Kobylí 253 Blažena Svobodová, Kobylí 146 Antonín Mikulica, Kobylí 90 Anna Otáhalová, Kobylí 629 Vlasta Čejková, Kobylí 549 Josef Střelský, Kobylí 764 Ludmila Panáčková, Kobylí 504 č. 1/2012 Kobylí dědina Inzerce Chcete, nebo potřebujete zhubnout? Více informací na www.hubnete.cz/marie7, tel. 776 499 809 strana 23 č. 1/2012 Kobylí dědina Naše víra … není souborem optimistických iluzí, je to cesta, na níž jsme čas od času všichni vystaveni peklu pochybností a poušti Božího mlčení. Naše víra, pokud je živá, obemyká všechny polohy života a záchvěvy lidského srdce, nic lidského jí není cizí – ani to, co vy prožíváte. Ano, je to pravda – je to pravda odpoledne Velkého pátku. A to jediné, co k tomu můžeme dodat, je toto: dějiny neskončily odpolednem Velkého pátku. Cesta vede dál. Vede dál, mlčením Bílé soboty – až k ránu, které konečně přineslo světlo; světlo, které ve tmách svítí a tmy ho nepohltily. Tomáš Halík – Noc kříže Proč půst, jaký je jeho smysl ? Ohlédnutí za dobou postní: V jedné ze svých písní písničkář Jaroslav Hutka zpívá takto: A když bylo před kostelem Hádala se duše s tělem Tělo, tělo, cos dělalo o duši jsi nic nedbalo - cos vidělo, to jsi chtělo na hříchy jsi nevzpomnělo - tělo, tělo, tělo hříšné - bývalo jsi v světě pyšné Chodilo jsi v stříbře, zlatě - a já ležím v hlíně, blátě chodilo jsi po muzikách - a já ležím v těžkých mukách Nedávej mně, duše, viny - bylas se mnou v každé chvíli Byla-li jsem já kdy s tebou, nevládla jsem sama sebou A když bylo před kostelem Hádala se duše s tělem. Píseň krásně vystihuje situaci člověka - tvora, ve kterém v jedno splývají dvě skutečnosti: hmota a duch. Před pokleskem člověk prožívá vnitřní soulad duše a těla. Pádem se ale tato harmonie vytrácí. Tělo je zasaženo žádostivostí - oči vidí, tělo si žádá jednou to, podruhé něco jiného. Svět je krásný, je darován člověku, aby jej užíval, ale v každé materiální věci, kterou člověk užívá, je pro člověka skryta past užívání nemírného, které vede k závislosti, nesvobodě a otročení věcem. Zesnulý kardinál Špidlík ve své knize Prameny světla připomíná: „Jsme rozděleni tisícem tužeb našeho těla a naší marnivé duše. Chceme věci, úspěch, klid, stále jen to své. Chceme ovládat druhé a nebýt ovládáni.“ strana 24 A tady je jedna z odpovědí na otázku „Proč bych si měl odříkat to, co je příjemné?“ Odříkání posiluje vládu duše nad tělem, posiluje naši vůli a pomáhá nám sebeurčovat náš život k tomu, co je opravdu dobré, nebýt ve vleku módy či nějaké závislosti. www.fatym.cz Kdo by oslavil 100 let? (10. března) Začátkem září roku 1970 přišel do naší obce významný, charismatický a vzdělaný člověk. Před tím, než se usadil v Kobylí, vyrůstal v nedalekých Žarošicích, nějaký čas pobýval v Kučerově a v Modřicích u Brna. Myslím, že ho znali snad všichni Kobylané. Rád chodil na vycházky do přírody, kde se s každým z nás pozdravil, popovídal, někdy i poradil. Vzpomínám si, že když jsme na jaře chodívali na fialky do Studýnek, častokrát jsme ho vídali. Také sedával na lavečce u kostela, kde jsme s ním jako děti trávili spoustu času. Jako správce naší farnosti měl na starosti vše, co se týkalo církevního společenství, kostela, fary a také výuky náboženství, která byla podle mého názoru úžasná. Jako děti jsme nadšeně poslouchali jeho příběhy ze života, kterými nám vydláždil cestičku k víře a lásce k Bohu. Tím také naplnil Ježíšova slova „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království nebeské“ (L 18, 15-16). Rádi jsme jej také doprovázeli buď na mši, nebo z č. 1/2012 bohoslužby, a přitom se hádali, kdo mu ponese tašku, a za to jsme dostávali sladkou odměnu. Zajímal se také o literaturu a sám také tvořil. Příběhy ze života lidí z oblasti Kučerova popsal v knize Věneček z kopretin a o svém dětství píše v knize Husí král. Pan farář Pavlica byl osobností, která se nesmazatelně zapsala do historie naší obce. Jeho obdivuhodný vztah k dětem by mu dnes záviděl nejeden pedagog. Celou farní obec zasáhl hluboký zármutek, když nás v říjnu roku 1995 navždy opustil. Za vše děkujeme a v modlitbách vzpomínáme farníci z Kobylí Pojďte všichni s námi, vemte svoje známý – jdem do Žarošic… Výroční 10. pěší pouť dětí a mládeže od 0 do 100 let 8. května v 8 hodin z kostela sv. Jiří v Kobylí s otcem Ondřejem a otcem Markem Dundou z Vranova nad Dyjí s sebou jídlo a pití, dobrou obuv, pláštěnku a hlavně dobrou náladu doprovodné vozidlo zajištěno na hřbitově v Žarošicích uctíme památku otce Ladislava Pavlici zpět zajištěn autobus Kobylí dědina NOC KOSTELŮ v KOSTELE SV. JIŘÍ v Kobylí Všechny kostely a modlitebny na území České republiky z církví, které jsou členy nebo přidruženými členy Ekumenické rady církví ČR, jsou zvány k připojení do Noci kostelů 2012, která bude, stejně jako v předchozích letech, opět příležitostí pozvat co nejširší veřejnost do kostelů a ve večerní a noční atmosféře zde nabídnout možnost setkat se s křesťanstvím prostřednictvím hudby, umění, zážitku, ... Také my se připojíme, jste srdečně zváni… program sledujte na www.farnostkobylí.cz Raně barokní kostel sv. Jiří v Kobylí na Moravě je výjimečnou dominantou a pokladem. O jeho výjimečnosti Vás přesvědčí nejen samostatně stojící věž a zajímavá historie datovaná na počátek 13. století, ale i samotná atmosféra tohoto místa. Pohled na gotický presbytář, ponořený do paprsků zapadajícího slunce, které pronikají hlavním vchodem, je nezapomenutelným zážitkem. Prostředí kostela skýtá jedinečný výhled do malebného okolí Pálavských vrchů a možnost tiché relaxace znaveným cykloturistům, návštěvníkům obce nebo náhodným kolemjdoucím. Nahlédnout do historie našeho kostela a získat další informace o naší farnosti můžete také na www.farnostkobyli.cz. Exercicie Soluňáků 2012 Také letos proběhly Soluňácké exercicie s o. Markem Dundou . Byly o tom, jak být dobrým člověkem. Exercicie začaly ve čtvrtek po večeři Soluňáků mší svatou s přednáškou o Božích vnuknutích a vnuknutí zlých duchů. Potom otec vyhlásil silentium - posvátné mlčení. Po večerních chválách a kompletáři jsme šli spát. V pátek po ranních chválách a snídani jsme měli promluvu o svědectví životem a o tom, v čem ostatní dokonalí nejsou. Potom jsme šli do sousední vesnice Báňovic, kde jsme se modlili růženec. Po návratu jsme se dověděli něco o odpadlictví křesťanů, o svědectví Božího milosrdenství a také o sv. Metodějovi. Na závěr následovala modlitba Anděl Páně a oběd. Zajímavá byla přednáška o pýše a pokoře a také o Janu Pavlu II., o jeho ctnostech a o úctě k rodičům. Po mši sv. a po večerních chválách jsme měli adoraci, při které jsme se modlili za dva manželské páry, které nemohou mít děti. Po modlitbě kompletáře jsme šli spát. V sobotu byla kromě modliteb a přednášek generální svatá zpověď. Dopoledne jsme také jeli do Mikulovic. V kostele jsme se modlili růženec. Přednášky byly o vidění novým způsobem, než na jaký jsme zvyklí, o pokrytcích v Novém zákoně a o Boží vševědoucnosti. Otec Marek také zdůraznil nutnost trpělivosti (starší heslo „Trpělivě v strana 25 Kobylí pokoji, to mi za dědina hřích nestojí.“). Čím je člověk starší, tím by měl být trpělivější. Trpělivost je potřeba v nemoci, před smrtí, při smrti blízkých, v chudobě, v pronásledování, v pokušení, při nezdarech atd. V sobotu večer byla beseda o věcech, které nás zajímají. Poté byla adorace. V neděli jsme po ranních chválách šli na mši svatou do kostela v Prosiměřicích, po snídani byla přednáška o lásce k bližním - ve slovech a skutcích. Po dobrém obědě byla poslední přednáška o svatých Cyrilu a Metodějovi - jak si brát příklad z jejich života. Otec Marek nám na závěr udělil svátostné požehnání a všichni jsme se postupně vydali domů. Moc děkujeme Dundovým za výbornou kuchyni, otci Markovi za vedení soluňáckých exercicií a také otci Františkovi Řezníčkovi, který mu pomáhal. Nás, Soluňáků, bylo devatenáct z Moravy i Čech. Soluňáci praven program i pro děti, které jsou rozdělenyč. do1/2012 skupinek, a starají se o ně pečovatelé. Naši kluci malovali nebo třeba hráli pexeso, ale přímo nadšení byli z nafukovacího skákacího hradu nebo když mohli hrát s ostatními fotbal. Nejmladší syn neměl v té době ještě 2 roky, tedy byl s námi na přednáškách, kde jezdil na odrážedle nebo se věnoval jiným činnostem. V pavilonu je spousta dětí, pro ně a jejich rodiče je určen prostor, takže nikoho neruší a vy sami můžete sledovat přednášku. Samozřejmostí jsou mše sv., doprovázené kapelou Chapela. Program konference je obohacen divadelním představením pro děti, biblickými tanci, večerním programem, posezením u cimbálu i ochutnávkou vína. Po celou dobu konference máte možnost si zakoupit duchovní literaturu z nejrůznějších nakladatelství. Konference je pro nás vždy především duchovním povzbuzením, a to nejen prostřednictvím přednášejících, ale také jejích účastníků, kteří nám mohou být inspirací jak žít nebo třeba prožívat modlitbu. manželé Kaszperovi Víte, že Oslava svatého Jiří - 29. dubna kostel sv. Jiří v Kobylí Mše sv. v 11 hodin Charismatická konference „Máme proč se veselit a radovat“ Jelikož už mnozí z Vás pomalu plánují čas dovolených, rádi bychom Vás pozvali na 23. ročník Katolické charismatické konference. Tato akce se každoročně uskutečňuje v Brně na veletržním výstavišti BVV. Tentokrát se koná ve dnech 11. - 15. 7. 2012. Motto konference zní: „Máme proč se veselit a radovat“ (Lk 15,32). Hlavním hostem bude P. Daniel Ange, známý francouzský kněz, misionář, autor mnoha knih pro mládež a zakladatel evangelizační školy „Jeunesse-Lumiére“. Podrobnější program zatím není znám, informace najdete v průběhu března na internetových stránkách http://konference.cho.cz/konference-2012.aspx. Konference se účastníme již poněkolikáté. Přestože na tuto akci přichází kolem 5 000 lidí, není čeho se obávat. Vždycky jsme mile překvapeni, jak dobře je vše promyšleno a zorganizováno. Jako účastníci máte zajištěn nejen bohatý duchovní program, ale je postaráno také o stravování a nocleh. Minulý rok byl kupříkladu hlavní host P. Raniero Cantalamessa, italský kapucínský kněz, papežský kazatel a autor duchovní literatury, jehož knihy jsou přeloženy i v češtině. Naprosto nás taktéž uchvátily přednášky P. Vojtěcha Kodeta, karmelitána, známého exercitátora a zakladatele Karmelitánského nakladatelství v Kostelním Vydří. Chtěli bychom také povzbudit rodiny, které zamýšlejí vyrazit na výstaviště i s dětmi. Od 4 let věku dítěte je při- strana 26 - při mši sv. 18. a 19.02.2012 proběhla sbírka HALÉŘ SVATÉHO PETRA 2012. Prostředky získané v rámci sbírky “Svatopetrský haléř” jsou určeny k tomu, aby Svatý Otec mohl jménem celé Církve přispět ke zmírnění následků neštěstí, pomoci obětem válečných konfliktů, živelných katastrof, uprchlíkům a dalším lidem v nouzi. - Svátek Panny Marie Lurdské (Den prvního zjevení) je Světovým dnem nemocných V sobotu 11. února 2012 byla mše svatá s prosbou za nemocné - jsme se zúčastnili „Tříkrálové sbírky“ - každou neděli v době postní jsme konali pobožnost Křížové cesty - každý týden jsme odesílali tzv. postní almužnu - že jsme uspořádali setkání žen, které se starají o úklid a výzdobu kostela sv. Jiří - setkání se zúčastnil také odborník ve vazbě květin s praktickou ukázkou různých aranžmá a s doporučením, jak náš kostelíček udělat ještě krásnější Moji drazí, v úvodním článku o naší víře je nastaveno zrcadlo všednímu životu – že to není procházka růžovým sade, víme všichni. Je pravda, že s příchodem jara se dostáváme do optimističtějších nálad a věci nevidíme tak černě jako v pochmurné zimě. Zimu překonáváme, protože věříme, že přijde jaro a bude zase krásně a radostněji. Máme před sebou jasný cíl – jarní znovuzrození přírody a zmrtvýchvstání Ježíše Krista . Jak říká Gustav Stresemann: „Jenom duch, který neochvějně věří v krásný vzdálený cíl, si dokáže udržet životní sílu, která ho přenáší přes všednodennost“. Přeji všem, aby poselství velikonočních svátků bylo tím krásným vzdáleným cílem také pro nás. Váš otec Ondřej č. 1/2012 Kobylí dědina Jaro Na jaře, když skončí zima, s kamarády je tu prima. Ven si s nimi půjdu hrát, postavíme z písku hrad. Jestli na nás začne pršet, schováme se do stanu. A když budu venku hodný, něco za to dostanu. Michal Čotek, Školní příloha č. 1/roč. XIX vzpomíná - přemýšlí - tvoří - baví - chválí - plánuje - nabízí KDO JE TU VLASTNĚ PATRON? Den 18.1.2012 byl pro mnoho předškoláků a žáků osmých tříd velmi důležitý. Konal ze zápis do 1.třídy. Mí spolužáci a já jsme se těšili na „své“ děti, které budeme mít na starosti, až nastoupí v září do školy. My patroni jsme se ve škole sešli už dřív, abychom se mohli připravit a projít se po škole, zjistit, kde jsou rozmístěná všechna stanoviště a jak a s čím máme kde pomáhat. Pak už jsme jen netrpělivě čekali na ty své budoucí svěřence. Jak postupně rodiče s dětmi přicházeli, my jsme je přivítali a děti si přebrali. Většinou byly spíš zamlklé a do ničeho se zrovna nehrnuly, i když na ně čekal oblíbený pohádkový hrdina Krteček. Ovšem já jsem dostala jednu holčičku, která byla úplný opak těch všech ostatních. Přišla jsem k ní a představila se jí i jejím rodičům. Vzala jsem ji za ruku a vedla ji nahoru. Po chvíli jsem ale měla pocit ,jako by se naše role vyměnily. Držela mě pořád za tu ruku a tahala mě od jednoho stanoviště ke druhému. Někde byla fronta, ale ona si s tím moc hlavu nedělala. Mockrát jsem ji musela napomenout, aby nepředbíhala. A sotva zvládla úkoly na jednom stanovišti, popadla mě zase za ruku a hrnula se na další. A tak jsem si kladla otázku: Kdo je tu vlastně ten patron? Kristýna Ševcová, 8.tř. K zápisu se dostavilo 19 předškoláků, všichni byli zapsáni a už se jistě těší do 1. třídy, ve které je bude učit paní učitelka Dana Kotková. Vlastimil Janda Třeťáci u šesťáků V pátek 13. ledna nás pozvali žáci 6. třídy na hodinu literární výchovy. A nebyla to ledajaká hodina. Připravili si pro nás projekt, jehož náplní byly pohádky, pohádkové bytosti, hádanky, hry … Hodinu si naši starší spolužáci připravili pod vedením p. uč. Jehličkové. Nám se hlavně líbilo, že jsme byli všichni zapojeni do činností, které nás moc bavily. Vždyť pohádky milujeme a paní učitelka nám je často předčítá. Téměř na všechny otázky jsme znali odpovědi. Všem šesťákům děkujeme. Neměli to lehké, ale zvládli to na výbornou. Žáci 3. třídy Výtvarná dílna při ZŠ Kobylí 2012 -- Je zaměřena na tvořivou počítačovou grafiku, rozvoj přemýšlivosti a citlivosti dětí mladšího a středního školního věku jako v základní umělecké škole. -- Objevujeme spolu možnosti výtvarného výrazu při práci s počítačovou myší jako rychlou tužkou, perem či štětcem. -- Dlouhodobě se zaměřujeme na vyjádření hudebních motivů (synaesthesii), vizuální poezii (práci s písmem) a geometricko – konstruktivní práce v duchu umění abstrakce (letos uplyne 100 let od počátku lyricko – geometrické abstrakce Fr. Kupky, V. Kandinského, P. Mondriana, P. Kleea …) -- Letos slavíme 15. výročí našich účastí a prezentací PC grafiky na projektech „Art for Peace“ ekologické orga- strana 27 nizaceKobylí MICA vdědina Sao Paulu v Brazílii. -- Za příkladnou reprezentaci si zaslouží zvláštní pochvalu Vít Hoch a Bára Šíblová ze 6. třídy, z mladších žáků Jindra Hajda, Eliška Vykydalová, Veronika Chorvátová, Apolenka Nováková a Eliška Bařinová, ze starších pak Karolina Damborská a Nikol Varmužová. č. 1/2012 Bílá čepice Sedím ve školní lavici a sním o kopci s bílou čepicí. Všichni moji kamarádi na lyžích teď asi řádí. Chtěla bych tam být s nimi a užívat si zimy. Za rok se budu taky smát, na kopci vesele lyžovat. Teď sedím ve školní lavici a sním dál o kopci s bílou čepicí. Eliška Vykydalová, 4. tř. Co rádi děláme Spousta lidí ráda lyžuje a ze sněhu se raduje. Lyže a sníh patří k sobě moc, lyžovat chcem celý den i noc. P.S. Všem talentům přeji hodně úsilí a zdaru do další odborné práce. Ostatním doporučuji zhlédnutí výstavy PC grafiky na chodbách OÚ Kobylí. Zdar přeji i připravované výstavě našich prací v Galerii Roudnice nad Labem. Vladimír Otáhal Z dílny našich čtvrťáků Lyžování v Němčičkách A když přijde první den jarní a lyže v kůlně spí, jaké je to bez nich hraní? Místo lyží vezmem míč, s kamarády půjdem ven, s rodinou jedem někam pryč, splnit si svůj další sen. Františka Štolfová, 4. tř. bylo od 30. 1. do 2. 2. Vyjeli jsme vždycky ráno. Jezdili jsme my Kobyláci a Vrbečáci a poznali jsme nové kamarády a paní učitelky. Ve čtvrtek bylo moc zima – minus Jaro 15°C. My jsme měli závody. Pak byla přestávka, nasvačili Jaro je krásně barevné období. Začíná růst tráva, všude jsme se a pak šli lyžovat. Na závěr bylo vyhodnocování. rozkvétají stromy, létají motýlci a ptáci se vrací zas k nám. Vrátili jsme lyže, hůlky, helmu, boty a jeli jsme do školy naobědvat se. Příští rok určitě pojedeme znovu, protože Není to krása? V hnízdech jsou ptáčata. Už musíme sázet zeleninu. Prostě tu všechno kolem krásně voní. to bylo super! Přičichněte si! Pavel Schopf, 4. tř. Sabina Šoršová, 4. tř. Jaro se blíží V březnu začíná jaro 21. 3. a začínají rozkvétat rostliny. Na jaře začíná být tepleji a roztává sníh, co ještě zůstal. Na jaře se máme všichni rádi a můžeme vyběhnout ven jen v kalhotách a hrát hry, např. fotbal, vybiku, hoňku. A na jaře je delší den a kratší noc. A můžeme být déle venku a grilovat na dvoře. Sluníčko hřeje den do den. Jaro máme nejraději. Přilétají ptáci, dělají si hnízda a kladou vajíčka. Z nich se líhnou ptáčátka. Š. Chytka, M. Průdek, 4. tř. ...našich sedmáků Zima Zimu moc ráda nemám. Je to krutá paní, která mě pokaždé, když vyjdu ze dveří krásně vyhřátého domu, ukrutně „liská“ do tváří. A po delší době, když jsem venku, přestávám cítit prsty na rukách i na nohách. Ale naopak se mi líbí pohled na krajinu krásně strana 28 č.zasněženou 1/2012 bílým sněhem, na sněhovou vichřici, která Je to úžasné. Dlouhá šála, kterou mám Kobylí dědina uvázanou kolem krku, za mnou vlaje jako prapor na lodi. Kolemjedoucí lyžaři si to zřejmě užívají stejně jako já. Teplota je stále tak nízko, mám promrzlé palce na nohou i rukou. Ale nad vrcholy hor se začíná vyhoupávat sluníčko, které mi dodá sílu ten mráz ještě chvíli přečkat. Když už je to opravdu zlé, vejdu do horské chaty na čaj a ohřát se. Říká se, že počasí se dokáže změnit z vteřiny na vteřinu. Je to pravda. Když vyjdu z chaty, začnou vedle mě poletovat chuchvalce sněhových vloček a jako peříčka dopadat na zem. „Ach jo,“ povzdechnu si, „to zase budou na sjezdovce kopy sněhu a bude se blbě lyžovat.“ Ale nahodím úsměv a sjedu zbytek kopce. Proč být zamračená a naštvaná, když jsem si to vlastně přála? Čerstvý vzduch proudící z otevřeného okna a kvílení meluzíny mě vrací zpátky do reality, takže jsem zase doma – na Moravě. Sněhu jsem si, teď už jen ve vzpomínkách, Zima Zimu mám velmi ráda. Hlavně když sněží a padají užila, ale potěšilo by mě, kdyby se paní Zima ukázala i velké sněhové a ledové zmrzlé hvězdičky. Je to pro mě tady u nás. Miroslava Ludvová, 7. B období, kdy se zachumlám do deky, nebo naopak vyrazím na svah jezdit na snowboardu. Když jezdím a nepadám, cítím se, jako bych letěla. Zima umí dobré i špatné Hory – naše dojmy a zážitky věci. Na to, že je tak studená, dokáže zahřát u srdíčka, A je to tady. Je 4. března 2012 a nám, žákům sedmých ale umí být i zlá. Hodně lidí jí může podlehnout. Na to a osmé třídy začíná lyžařský kurz. se ale snažím nemyslet. Vnímám ji jako nezkrotný příV neděli po obědě jsem si vzala kabelu, lyže a batoh s rodní živel, který si někdy dělá, co chce. Země v zimě lyžáky a šla k vrbecké škole, kam měl pro nás přijet autobus. vypadá jako barevný ovocný dort potřený nadýchaně Rychle jsme do něho naházeli věci, rozloučili se s rodiči a našlehanou šlehačkou. Zima může vypadat jako krásné vyrazili směr Jeseníky, Karlov pod Pradědem. Cesta byla cukroví, které může časem zhořknout. Tím pádem se z celkem dlouhá, ale to bylo nejspíš tím, že jsme se všichni rozkošné zimy stane zlá zima, která bodá do těla. Když je tak moc těšili. Na chatu Edison jsme dorazili asi kolem v zimě hezky, chodím bruslit, lyžovat i sáňkovat. Někdy páté odpolední hodiny. Když jsme se ubytovali a vybalili, si postavím i sněhuláka. Zimu bych pojmenovala „Win- šli jsme hladoví na večeři. Po večeři nám osmačky nachysterfresh“, protože dokáže osvěžit. taly program, tak jsme se skvěle pobavili. Potom už jsme šli Teď sedím u okna a před očima mám školní hřiště. spát, abychom byli pořádně odpočinutí na zítřejší lyžování. Hustě chumelí, ale sotva ty vločky dosednou na zem, roz- Já jsem ale vůbec nemohla usnout, jak jsem byla natěšená a pouští se a hřiště je pořád bezútěšně holé jako celou zimu. plná očekávání. Ráno, přichystaní s lyžemi v náručí, čekáKdybych zimu viděla poprvé, tak jak ji vidím teď, asi by to me na ski bus, který nás má dopravit do ski areálu Karlov. bylo období, které bych neměla v lásce. Tam jsme si koupili permanentku, vyjeli nahoru a rozděTerezie Blanářová, 7. A lili se do skupin. Já jsem byla ve skupině s paní učitelkou Horákovou, kde ostatně byli všichni běžně lyžující sedmáci. Oknem do Alp Sedím u okna. Venku poletuje mokrý sníh, který se Paní učitelka nás naučila, jak dávat kolena k sobě, jak stavět rychle rozpouští na zablácené zemi. Jsem z toho smut- lyže na hrany, ale taky nám něco řekla o carvingovém lyžoná, protože zimu miluji. Ale se sněhem. Ta letošní je bez vání. Kromě cvičení jsme taky dělali různá zábavná cvičesněhu, vypadá jako král bez koruny. A jak tak pozoru- ní, například kolotoč nebo polku, při které se kluk a holka ji to chumelení, v myšlenkách se ocitám v zasněžených drželi jako na polku, lyže měli zasunuté do sebe a pomalu sjížděli dolů. Ve středu jsme navštívili nejbližší město rakouských Alpách … Všude kolem zasněžené louky, vrcholky hor a téměř – Bruntál, kde jsme si nakoupili. Ve čtvrtek jsme lyžovali neviditelné chaloupky, zasypané až ke komínům. V dálce v jiném lyžařském areálu s názvem Myšák, kde nám začalo slyším motor lanovky. Už se moc těším, až budu druhý sněžit a byla zima, ale alespoň jsme si zalyžovali na prudším svahu. V pátek jsme celý kurz zakončili slalomem, ve kteden lyžovat, protože lyžování je můj nejmilejší sport. A už je to tady. V přezkáčích a s lyžemi na rameni šlapu rém jsem se umístila jako první ze sedmaček. Kromě lyžoprudký kopec, na jehož vrcholku se nachází první stanice vání, které mě na těch horách baví ze všeho nejvíc, jsem lanovky. Ani se mi nechce věřit, že je osmnáct stupňů pod se skvěle pobavila při večerních programech. V sobotu to nulou, protože z toho výšlapu mi úplně stéká pot po čele. všechno skončilo, sbalili jsme si věci a odjeli. Všichni jsme Jsem ale nadšená, připravená si užít první lyžování v roce. si ale odvezli stejnou krásnou vzpomínku. Miroslava Ludvová, 7. B Lanovka mě rychle vyveze nahoru a já sjíždím dolů k další. hýbe stromy a zahání zvířátka do lesů. A při tom všem, když to vidím, se mi vybavují krásné vzpomínky. Třeba tahle. Když jsem byla malá, nebo spíš mladší, chodívali jsme s taťkou a mamkou na procházky. To jsme měli ještě pejska. Taťka mi Torra zapřáhl za sáňky, tak aby ho to neškrtilo, a on mě různými směry táhl. Teď právě sedím ve třídě u okna a pozoruji tu ukrutnou a nelítostnou chumelenici. A také slyším pískavou meluzínu, která mi nahání husí kůži. Pohled z okna se mi líbí, ale rozhodně bych v tuto chvíli tam venku před školou, uprostřed té vichřice být nechtěla. Zima má svou světlou stránku, a taky tu horší. Ale dívejme se spíš na tu světlejší. Denisa Fiedorová, 7. A strana 29 Kobylí dědina Foto Hory 1 Hory byly skvělé! Krásně jsme si zalyžovali, sněhu bylo dost. Večer byl vždycky zábavný program. Byla to náramná sranda. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme měli rozbíjet vajíčka o hlavu nebo jak jsme měli svlíkací rozcvičku. Brázdili jsme svahy jako ďábli. Překvapilo mě, že v Karlově bylo tolik sjezdovek a ty sjezdovky, jak se psalo na billboardu, byly ďábelsky dobré. Měli jsme zakoupenou permanentku na čtyři dny. Tři dny jsme lyžovali na Ski Karlov, ale abychom si vyzkoušeli jiný terén, jeli jsme na sjezdovku Pawlin. Tam to bylo prima, jako stvořené pro nás amatéry, protože tam nebyli ti lepší lyžaři a mohli jsme si tam pořádně zalyžovat. A poslední den, pátek, to jsme měli skoro celý den volné jízdy a odpoledne byl slalom. Já jsem samozřejmě nevyhrál, protože nejsem zas tak dobrý lyžař. Ale zato jsem se alespoň něco nového naučil, třeba carvingový oblouk. A už jsem nemusel jezdit pluhem, jak to bývá zvykem. Ten den večer byl ještě karneval. Bylo to super, tu poslední noc jsme celou protančili a ráno, když jsem se probudil, nevěřil jsem, že už je sobota. Ten týden uplynul tak rychle, jako písek mezi prsty. Na tenhle zážitek nezapomenu do konce života. Pavel Blažej, 7. A č. 1/2012 ale nešlo to, záda mě strašně bolela. Ještě ten samý den jsme jeli do nedalekého města Bruntál. Bylo zde krásné náměstí a spousta obchodů. Čtvrtek byl pro nás nemocné procházkovým dnem. Šli jsme se podívat na lyžaře, kteří tento den lyžovali na jiné sjezdovce. Filip Vystrčil, 7. B Foto Hory 2 …Byly to zatím ty nejlepší hory v mém životě. Sjezdovka byla krásně upravená a dlouhá, sníh byl příjemně hebký a bělejší než Persilem vyprané prádlo. Už jsem byl celý natěšený, až si ten svah budu moct sjet. Když mě „Poma“ vyvezla nahoru, viděl jsem všechnu tu krásně bíle zasněženou krajinu. Pak vyjela i paní učitelka a dělal jsem se svými spolužáky i kamarády různé cviky. Za dohledu paní učitelky jsem sjel pomalu celý svah až dolů k bufetu, tam jsem si něco koupil. Pak nám dala paní učitelka volnou jízdu až do doby, než jsme jeli na chatu. K večeři byly buchtičky s krémem, „mňam!“, škoda, že jich moc nebylo. Ale nejlepší část dne byl večer, který obsahoval náročný program a disco. Večer byl tak namáhavý, že jsem ještě před koncem diskotéky …Hory jsou místo, kde si člověk pročistí tělo i hlavu usnul. čerstvým a svěžím vzduchem. Je to něco jiného být na Daniel Korčák, 7. B horách s rodinou, nebo s mou třídou. Je přece jenom trochu volnější být se svými kamarády na pokoji a povídat …Když jsme po čtyřech hodinách dorazili na chasi o věcech, o kterých bych s rodinou asi nemluvil. Měli tu, byli jsme všichni unavení a vyčerpaní. Ale druhý jsme na pokoji moc krásné postele, nábytek a výjimečně den na sjezdovce jsme se probudili a jezdili jako draci. i koupelnu. Celkově mě celé ubytování překvapilo, bylo Třetí den sněžilo a nedalo se vůbec jezdit. Já jsem stánově zrekonstruované a luxusní. A jídlo chutnalo většině le padala, protože se mi čerstvě napadlý sníh lepil na strávníků. snowboard. (na snowboardu jsem se učila jezdit minuMartin Petrásek, 7. B lý rok a myslím, že jsem se na školních horách zlepšila zásluhou našeho instruktora Lukáše Jandy) Vždy, když …Když jsme přijeli na hory, zalekl jsem se. Vše bylo jsme dojezdili, šli jsme za chatu a tam jsme se koulozasypáno sněhem a byla zima. Hned v pondělí jsme se vali. Dokonce jsme vyváleli ve sněhu i paní učitelku vydali na asi nejhorší kopec. Dopoledne jsem naštěstí jen Horákovou. Nečekala jsem, že nám to projde, ale paní jednou spadl, ale odpoledne to už bylo horší. Srazil mě učitelka to vzala s úsměvem. Promrzlí jsme se vraceli totiž lyžař ze Slovenska a bohužel mi narazil záda. Mys- na chatu a těšili se na večeři, která byla den ode dne lím, že jsem rekordman, protože jsem strávil takřka celý lepší. Po horách se mi strašně stýská. Chtěla bych tam týden na chatě. Ve středu jsem sice zkusil zase lyžovat, zůstat ještě aspoň dva týdny. Byla tam sranda a já se strana 30 č.nikdy 1/2012 Kobylí si, že dědina se mi povedly. nenudila. Dokonce ani v noci. Hory byly super a vyrobila velké teploměry, myslím Večer se vydařil. Šla jsem sice dřív do pokoje, protože chtěla bych tam jet zase. Doufám, že se mi to splní. Terezie Blanářová, 7. A mě bolela ta ruka, ale i tak to bylo hezké. Další den nastala nejhorší chvíle těchto hor. Odjezd nebo návrat …První den lyžování jsme se rozdělili do družstev. domů. Chtěla jsem tam ještě chvíli zůstat…V půli cesty I když jsem byl v nejhorším týmu, vrásky jsem si nedě- jsem si uvědomila, že se vlastně domů těším a že bych lal. Neuměl jsem nic, ani jsem nevěděl, jak se obout do tam stejně bez rodiny nechtěla být. Určitě to byly nádlyží. Jen jsem vyjel nahoru. Druhý den jsem se do toho herné hory, příště chci jet zas! Magda Mikulicová, 7. B dostal a sjížděl jednu sjezdovku za druhou. Třetí den jsem se už naučil jezdit bez pluhu. Pátý a poslední den lyžování byly závody ve slalomu. Já jsem to pokazil, a proto jsem nic nevyhrál. Na prvním místě byl Vojtěch Kovář, na druhém Kryštof Řačák a na třetím Radek Michna. Večer bylo vyhlašování vítězů, ale byl jsem rád, že jsem dostal diplom za obrovský pokrok. Josef Kubík, 7. B ...Největší strach jsem měla z kotvy – vleku, protože jsem z ní jednou spadla a od té doby jsem se bála. Nakonec to ale dopadlo dobře! Zalyžovali jsme si ale moc dobře, naučili jsme se nové styly lyžování a taky jsme hráli hry, u kterých jsme se i zasmáli. Třetí den jeli všichni do Bruntálu nakupovat, ale já jediná jsem ležela s horečkou v posteli a dívala jsem se na filmy. Stejně jsem ale nezůstala na suchu, od kluků i holek jsem dostala čokoládu a sladkosti. Další dva dny jsem taky proležela, už ne ale sama, pokaždé tam někdo zůstal, takže to taková nuda nebyla. Poslední večer byl karneval, tam jsem mohla. Bylo to super! Spousta pěkných a zajímavých masek, a taky soutěž Miss a Missák hor, kterou vyhráli Anička Bártová a Pavel Blažej. Potom byla diskotéka, kterou jsem spíš proseděla, než protancovala, protože jsem nebyla ještě moc zdravá, ale i tak jsem si večer moc užila. Byly to moje první hory, které jsem si moc užila a moc se těším na další! Gabriela Marečková, 7. A ...V ten první moment, když uslyším „Jak bylo na horách“ si vzpomenu na tu bílou nádheru. Ne jak u nás – bláto, zataženo, škaredě … Tam to je zcela něco jiného. Sníh, kam se podíváš. Chci být zpátky tam, kde mi bylo dobře. Tady je škola! Tam byl sice budíček o půl osmé, ale jsem zvyklá. Už v autobuse jsem se těšila na svah. Měla jsem strach, že se ztrapním, protože jsem byla na snowboardu jen dvakrát, ale i tak jsem se těšila. Na snowboardu jsem si narazila třikrát ruku, takže v pátek místo užívání si posledního dne a závodění jsem zůstala na chatě a po obědě jsme jeli na rentgen do Bruntálu. Mají tam velikou nemocnici a naštěstí to tam netrvá tak dlouho jako v Hustopečích nebo v Brně. Tu ruku mám naštěstí jen naraženou. Po návratu na chatu jsem se chystala na poslední a nejlepší večer. Bylo chození v maskách. Já, Mirečka a Pepa jsme šli za marody. Namalovali jsme si kruhy pod očima, dali pudr, abychom byli bílí, a pyžamo, šátek přes krk, teplé ponožky a já jsem měla ještě ovázanou ruku. Už doma jsem Hory z pohledu osmáků Letošní hory byly jiné. Měli jsme zážitky z minulého roku a mohli jsme je srovnávat. Chata byla dřevěná a celá vrzala, šlo slyšet úplně všechno. A při diskotéce jsme tak tančili, že v kuchyni padaly z poliček brambůrky a málem upadly lustry. Další dny jsme se museli trošku mírnit, ale moc to nešlo, protože byla dobrá nálada. S některými lidmi jsme se více poznali a stali se z nás dobří přátelé. Připadalo nám, že když jsme my byli sedmáci, snažili jsme se mít hory co nejlepší, zařizovali jsme si půlnoční bobování a každý večer jsme tancovali na diskotékách. Tento rok půlnoční bobování- koulovačka nebyla a na diskotéce tancovali převážně osmáci. Musíme uznat, že na těchto horách bylo výborné jídlo a všichni jedli i polévky. U večerního programu jsme se dobře bavili a nebáli jsme se zapojit do společných her. Ve společenské místnosti byla spousta polštářků, tak jsme si zahráli polštářovou bitku. Každý večer jsme ,,pařili‘‘ na diskotéce a většinou nám prodlužovali večerky. Lyžování jsme si užili, protože bylo krásné počasí a upravený terén. Nebylo žádné zranění, až na pár modřin a naraženin. Skoro každý den jsme navštívili Ski Bar, kde jsme načerpali energii. V noci jsme většinou spali, protože pokoje byly blízko u sebe a učitelé nás hlídali. Když jsme chtěli v noci navštívit cizí pokoj, museli jsme počkat do půlnoci. Jenže čekání nás uspalo. Poslední večer jsme si všichni užili v maskách. Když to tak shrneme, tak se hory vydařily. Doufáme, že se na školní hory bude jezdit ještě dlouho, aby sedmáci měli hodně krásných vzpomínek. Karolína Damborská, Lenka Horáková, Kateřina Galová, 8.tř. strana 31 Kobylí dědina Na horách Nejdřív auta přistavit, kufry je hned zaplnit. Pak na hory vyrážíme, jako vítr uháníme. Jak na hotel přijedeme, pokoje hned omrkneme. Ke snídani rohlíky, na svahu zas vuřtíky. Na lanovce sedíme, okolím se kocháme. Nahoru když vyjedeme, dobře se tu rozhlédneme. Dolů potom uháníme, čas i vítr předháníme. Když ze svahu přijedeme, večeří se zahřejeme. Tak končí zas jeden den, v noci zdá se pěkný sen. Když se ráno probudíme, znovu si to zopákneme. Tak to chodí každodenně, než zas kufry nalodíme. Štěpán Gala, 8. tř. Tajemství voňavé krabičky, aneb Co mi připomněla vůně Někdy po Vánocích v hodině slohu nám paní učitelka dala zvláštní úkol. Měli jsme zavřít oči a ona nás obešla a dala nám přivonět ke kouzelné, jak říkala, krabičce. A my jsme měli pak napsat, co nám ta vůně připomíná… Když jsem ucítila tu vůni, je to jako kdybych se vznášela na obláčku z našlehané pěny se skořicí na dorty. Jako kdybych si ukousla zakázaného jablka z rajské zahrady. Jako kdybych mávla rukama a vylétla do vesmíru, kde jsou planety z různých druhů vánočního cukroví. Jako kdybych se ponořila do sladkého moře, ve kterém se ladně vznáší ryby z čokolády a já jsem dravý žralok a jím ty slaďounké rybičky. Terezie Blanářová, 7. A Když jsem si přivoněl ke „kouzelné“ krabičce, jako kdybych se ocitl na rozlehlém skořicovém poli. Slunce nelítostně praží do zad opálených dělníků a dělnic. po těle jim stéká skořicový pot. Ostrými srpy utínají kousky skořice a ty se po silném úderu rozlétají jako sklo, když spadne na zem. Dělníci odcházejí z pole a ještě nesklizená skořice se otírá o jejich spálená a zpocená těla. Všichni míří k nedaleké řece, kde si navzájem poumývají svůj skořicový pot. A ten pot, který vypotili při té těžké práci na poli, pomalu odplouvá, strana 32 č. 1/2012 jako ta dřina… Všechny ty představy ve mně probudila ta krásná vůně skořice… Pavel Blažej, 7.A Vůně od paní učitelky mi připomněla léto… Je krásný, teplý letní den. Když se ráno probudím, svítí mi do pokoje zlaté paprsky slunce.Na tváři cítím hřejivé pohlazení, které mě láká ven.Vycházím tedy na zahradu, všude kolem zeleň a záplava dalších barev. Slyším jen šumění stromů a také cítím , jak mě ovívá lehký vánek.Na ty šumějící stromy přilétají ptáčci a zlehoučka si popiskují. Vdechuji vůni zelené trávy, kterou vítr právě rozhoupal.Ptačí cvrlikání je čím dál hlasitější.Ze zelených keříků vzlétnou dva nádherně zbarvení motýlci a létají si dokolečka. K nim se přidávají další a další.A pak nastává klid.Ptáčci se utiší a stromy přestávají šumět.Znovu na tváři pociťuji to hřejivé pohlazení zlatého slunečního paprsku .Konečně je tu mé milované léto… Vida, jakou moc má vůně… Lucie Bubeníková, 7.A Proč se na Velikonoce daruje vajíčko, aneb Za co může pan Fousek… Velikonoce si dnes nedovedeme představit bez vajíček. Jsou potřeba do všech těch dobrot, které si doma vaříme a pečeme, a také na výslužku pro „šlaháče“. Ale nebylo tomu tak - s tou výslužkou - vždycky... Žil byl kdysi jistý pan Fousek. Už odmalička miloval zvířata, a proto se rozhodl zřídit si farmu. Choval spoustu zvířat - krávy, kozy, ovce, koně- a taky slepice. Nejraději měl slepici Matyldu, nejen proto, že snášela nejvíc vajec, ale taky proto, že byla prvním Fouskovým zvířetem na farmě. Každé ráno chodil pan Fousek sbírat vejce. Matyldu vždy pochválil, protože nebylo dne, aby nějaké to vajíčko nesnesla. Jednoho jarního rána, bylo to právě před Velikonocemi, našel pan Fousek pod Matyldou, jako obvykle, vajíčko. Jenže tohle bylo něčím zvláštní. Bylo takové větší, pevné, ještě docela teplé - a sněhobílé. A jako by z něho něco vyzařovalo, snad kouzlo, síla, nebo bůhvíco ještě. Doma ho pan Fousek položil na ošatku spolu s ostatními, ale nedalo mu to a pořád na to vajíčko musel koukat. A jak si je tak prohlížel, vzpomněl si, že co nevidět budou Velikonoce a že si zase udělá svou oblíbenou dobrotu - nádivku. Aspoň z deseti vajec! Ale z tohoto vajíčka ne! Přece ho jen tak nerozbije jako ta ostatní. A tu dostal nápad. Pěkně si to zvláštní vajíčko ozdobí. Hned odpoledne vyrazil do města na nákupy a nezapomněl ani na barvičku na vejce. Pěkně si vajíčko nabarvil a ozdobil a uložil je zase zpět do ošatky mezi ostatní. Nádherně se tam vyjímalo. Lidé, kteří pak přišli na návštěvu k panu Fouskovi, vajíčko (i pana Fouska za ten nápad) obdivovali a příští rok si taky nějaké to vajíčko obarvili a nazdobili. Začali obdarovávat svou rodinu a známé, ale nejčastěji dávala barevné vajíčko dívka svému milému. A tak se to dělá dodnes, i když si „šlaháči“ těch vajíček už tolik neváží. Ale kdoví, možná se to změní… Miroslava Ludvová, 7.B č. 1/2012 Vlaštovky Jaro je tu, přichází, zima už zas odchází. Ptačí zpěv je slyšet více, rozjasní se naše líce. Vlaštovky už přiletěly, kilometry uletěly. Zdaleka z Afriky, přes moře, zas odpočinou si u nás na dvoře. Potom chlévy hledají, kde svá hnízda postaví. Ptáčátka se narodila, hned pár broučků sezobala. Rostou, sílí, létají, než nad moře se vydají. Kočka na lov drápky brousí, na vlaštovky jazyk mlsný. Vlaštovka je chytrá dáma, na kočku jen z dubu mává. Štěpán Gala, 8. tř. Chemické a fyzikální pokusy 2012 Foto Pokusy 1 a Pájou, které mě házely do dvou Kobylí kádinek sdědina vodou. V první kádince měly společně s vodou i kyselinu citronovou, se kterou se máme moc rádi a vždycky jako zmizíme pryč, že nás nikdo nevidí. Tak jsme to udělali i při pokusu. Vypadáme jako úplně normální voda, moje fialová barva se dočista ztratila. V druhé kádince už jsem ale svoji kamarádku neměl, a tak jsem zachoval chladnou hlavu a obarvil vodu na fialovo. To je u mě zvykem. Řeknu vám, že když probíhá tato reakce, vypadá to prý jako šumící coca-cola. Ale to ani náhodou! Prostě jsem vyšuměl. Nechápu, co na tom? Chemici tomu říkají chemická reakce nebo tak nějak. Jupí! Přestávka! A jen pro mě! Na tohle jsem se těšil celou dobu. Jak já jsem šťastnej! Blejsknul jsem se před lidma, nikdo neví, jak všechny ty triky dělám a ještě mám pauzičku. Paráda. Mmm, tak jsem si odpočinul a jdu zase na řadu, tentokrát s Mirkou. Mirka mě nasypala do misky (naštěstí jen trochu, aby mě moc neubylo), nalila na mě peroxid vodíku a tu se stalo něco, co asi nikdo nečekal. Celá miska se zahalila mlhou. Fakt efektní. Musím Vám říct, že to všechno dopadlo dobře nejen se mnou, ale i s ostatníma. Na večeru ohromujících triků se mi líbilo. Možná si najdu (kromě své kyselinky) i nové kamarády. Taková voda ze zelí není k zahození a dokáže taky pěkné kousky. Třeba se ještě něco v její společnosti přiučím. Doufám totiž, že příští rok tam budu zase. Nesmím si to nechat ujít a vy rozhodně taky ne. Vždyť fyzika i chemie jsou prostě super (stejně jako já)! Lenka Rusňáková, 9. tř. (tisková mluvčí hypermanganu) Na přehlídce fyzikálních a chemických pokusů vystoupilo celkem 24 osmáků a deváťáků, předvedli 25 zajímavých pokusů a pobavili plnou školní jídelnu, žáky ve školách na Vrbici a v Brumovicích a nakonec i čtvrťáky a páťáky z Bořetic, kteří navštívili naši školu. Vlastimil Janda Úspěchy našich žáků Zázračný hypermangan, jméno mé. Orion florbal cup Ve čtvrtek 8. 12. 2011 se konalo okresní kolo ve florbalu mladších žaček. Naše žákyně získaly 2. místo. Nejlepšími hráčkami byly Romana Maťáková a Terezie Blanářová. Ostatní zúčastněné byly: Sabina Damborská, Terezie Kovářová, Žaneta Barvíková, Magda Mikulicová, Bára Šíblová, Sára Wunschová, Lada Gulišová a Nela Fridrichová. Ve středu 14.12.2011 se ve Velkých Pavlovicích konal Orion florbal cup starších žákyň. Naše sportovkyně vybojovaly 2. místo v okrese. Byl to velký úspěch. Před námi byly jen žákyně ze Šitbořic, které loni byly 3. v republice. Náš tým reprezentovaly: Katka Mikulicová, Mirka Kubíková, Nikol Musilová, Lenka Horáková, Míša Černá, Míša Hamanová, Katka Topínková, Katka Kovářová, Dominika Křivková, Linda Rozsypalová, Pavlína Skácelová a Aneta Mazánková. Nejdříve bych se chtěl představit. Jsem hypermangan. Přesněji řečeno – fialová chemická látka. Jsem většinou v prášku, pokud mě nějaký šikovný tvor nerozpustí ve vodě, nezapálí kouzelnou tyčinkou anebo nesmíchá s nějakým mým kamarádem, jako tomu bylo na pokusech v Kobylí, ve Vrbici i v Brumovicích. Ten den 27. 1. 2012 byl pro mě, dá se říct, osudný a nikdy na něj nezapomenu. Dělo se tam věcí, až se mi z toho hlava točila! Tak nejdřív Ondra díky mně zapálil bankovku, která mu schválně neshořela. Ondra ji totiž předem namočil ve směsi vody a lihu. Líh sice hoří, ale voda chladí a bankovka proto jen hořela, ale neshořela. No. Moc jsem to nechápal, ale vypadalo to dobře. Docela jsem se před plnou místností natěšených Dějepisná olympiáda lidí ukázal. Bylo to pro mě ovšem náročné. Potřeboval jsem Dne 6.1.2012 proběhlo školní kolo Dějepisné olympipřestávku! „Haló, lidi, slyšíte mě? Chci přestávku, potřebuju ády. Vítězem se stal Viktor Otřísal s 25 body. Druhé místo odpočinek!“ I přes mé usilovné volání mě nikdo nevyslyšel obsadil Pavel Blažej s 22 body a na třetím místě skončil a musel jsem před ty desítky lidí znovu. Tentokrát s Lenkou Antonín Buchta s 15 body. strana 33 Kobylí dědina Přehazovaná Dne 26.1.2012 se konala soutěž v přehazované. Do Velkých Pavlovic se sjelo 6 týmů. Naše starší žákyně získaly 1. místo. Holky porazily všechna družstva, i když některé souboje byly velmi vyrovnané. Za tento skvělý výkon patří díky Katce Mikulicové, Mirce Kubíkové, Katce Topínkové, Pavlíně Skácelové, Míše Černé, Anetě Mazánkové, Míše Hamanové, Dominice Křivkové a Nikol Musilové. Milena Horáková Úspěch v Pythagoriádě Ve čvrtek 19. ledna proběhlo v Břeclavi okresní kolo matematické soutěže Pythagoriáda 6., 7. a 8. tříd. Mezi šesťáky získal pěkné třetí místo Vítek Hoch z 6.A, Kryštof Řačák ze 7.B a Nikola Varmužová z 8. třídy skončili shodně na 8. místě ve svých kategoriích. Gratulujeme! č. 1/2012 V 7. třídách: 1. místo - Kryštof Řačák, 7.B (54 b.), 2. místo - Pavel Blažej, 7.A (46,5 b.) V 8. a 9. třídách: 1. místo - Štěpán Gala, (59 b.), 2. místo - Petr Vykydal (48 b.), 3. místo - Nikol Varmužová (39 b.) – všichni z 8. třídy Vítězové se v březnu zúčastnili okresního kola v Břeclavi, Štěpán Křivka skončil mezi šesťáky sedmý, Kryštof Řačák mezi osmáky devátý a Štěpán Gala mezi osmáky a deváťáky jedenáctý. Gratulujeme! Iveta Martincová Okrskové kolo v košíkové chlapců Dne 24.2. se naši žáci zúčastnili okrskového kola v košíkové v Hustopečích.Umístili se na konečném 4.místě. Se dvěma soupeři (ZŠ Hustopeče-Nádražní a ZŠ Velké Němčice) prohráli o koš a se ZŠ Nikolčice prohráli 12:6, kdy o poločase vedli 6:4, ale ve druhé půli se, bohužel, netrefili ani jednou. Střeleckých pokusů a šancí bylo dost, úspěšných ale málo. A bez toho se vyhrávat nedá. Vít Damborský Výsledky okresního kola Olympiády v AJ Dne 28.2. se naši žáci zúčastnili okresního kola Olympiády v anglickém jazyce. Soutěž je vždy poměrně náročná a soutěží v ní pouze vítězové školních kol. Soutěžící začínají poslechovým testem, na který navazuje konverzace s porotou ( v angličtině) na vylosované téma. Petr Otáhal ze 7.B získal ve své kategorii krásné 4. místo. Přitom 3. místo mu uniklo pouze o 3 body. Renáta Dřímalová z 9.tř. skončila ve starší kategorii na 10. místě. Oběma žákům za reprezentaci školy děkujeme. Markéta Otáhalová Matematický klokan V pátek 16. 3. se mohli naši žáci zúčastnit mezinárodní soutěže Matematický klokan. Nejúspěšnější byli tito žáci: Kategorie Cvrček (2. a 3. třídy): 1. Vladimír Čejka - 3. třída - 55 bodů, 2. Zdeněk Otáhal – 3. třída - 50 bodů, 3. Natálie Kotíková - 2. třída - 45 bodů Kategorie Klokánek (4. a 5. třídy): 1. Petr Tesák - 5. třída - 100 bodů, 2. Adam Fridrich - 5. třída - 89 bodů, 3. Jakub Mazánek - 5. třída - 85 bodů V kategorii Benjamín (6. a 7. třídy): 1. Vítek Hoch - 6.A - 66 bodů, 2. Filip Vystrčil - 7.B - 59 bodů, 3. Sára Wunschová - 6.A - 52 bodů V kategorii Kadet (8. a 9. třídy): 1. - 2. Dominika Michnová - 9. třída a Karolína Damborská - 8. třída - 50 bodů, 2. Michaela Hamanová - 9. třída Okresní kolo chemické olympiády - 48 bodů, 3. Pavlína Skácelová - 9. třída - 44 bodů V okresním kole chemické olympiády obsadila Lenka Marie Jandová Rusňáková z 9. třídy pěkné osmé místo (2. ze základních Zeměpisná olympiáda škol), Natálie Grégrová skončila čtrnáctá (ale 4. ze základVýsledky školního kola: V 6. třídách: 1. místo - Štěpán Křivka, 6.A (35 b.), 2. ních škol). Gratulujeme ! Vlastimil Janda místo - Radek Borovička, 6.A (28,5 b.) ZákladníškolaKobylí,okresBƎeclav,pƎíspĢvkováorganizace NazákladĢVolebníhoƎádu(provolbyēlenƽškolskéradyZákladníškolyKobylí,okresBƎeclav)vydanéhoObecním úƎademKobylí vyhlašuji volbydvouzákonnýchzástupcƽnezletilýchžákƽškolyveškolskéradĢ. Termín:ētvrtek26.4.201216.30 Místokonání:školníjídelna Úēelaēinnostškolskérady:viz§167,168zákonaē.561/2004Sb. PrƽbĢhvoleb:volbabudeprovedenatajnýmhlasovánímnazákladĢrovnéhoapƎíméhovolebníhopráva,výsledky vyhodnotívolebníkomise,kteroujmenujeƎeditelškolyvdenvoleb Podávánínávrhƽkandidátƽ:návrhykandidátƽnebovlastníkandidaturuodevzdejtepísemnĢsekretáƎceS. Loveēkovédo14.00dne25.4.2012. Kobylí,26.3.2012 …………………………………………….. Ǝeditelškoly strana 34 Mgr.VlastimilJanda č. 1/2012 Kobylí dědina Inzerce TRAKTOR TRAKTOR strana 35 č. 1/2012 Kobylí dědina Klub přátel historie a Muzeum Kobylí si Vás dovolují pozvat na 2. KOBYLSKÉ DĚTSKÉ HODEČKY, které se konají v sobotu 19. května 2012 v Sokolské zahradě. Rok se s rokem sešel a po loňském úspěšném ročníku jsou tu už 2. kobylské dětské hodečky. Stejně jako v minulém roce zveme krojovaná děvčata a chlapce, bez rozdílu věku, k účasti na těchto hodečkách, na tomto svátku našich dětí. Za příznivého počasí půjde slavnostní průvod všech krojovaných od muzea do Sokolské zahrady, kde budou hodečky za doprovodu dechové hudby Kateřinka pokračovat. V rámci programu uvidíte různé hodové zvyklosti a taneční vystoupení v podání několika dětských souborů z blízkého i vzdálenějšího okolí, dětí z MŠ i ZŠ. Chybět nebude ani tradiční kobyliská zavádka, kterou nacvičili naši nejmenší s originálními texty, což si jistě nemůžete nechat ujít! Přijďte se zúčastnit všichni, v krojích i nekrojovaní, a především se pokusme povzbudit zájem nejmenších o Pozvánka na Předhodové zpívání Stejně jako v minulých letech připravují Mužáci z Kobylí Předhodové zpívání, které se uskuteční 9. června 2012 v areálu Sokolské zahrady. Zpívat budou Mužáci z Kobylí, ženský sbor z Kobylí, v jednání je účast mužských sborů z Vacenovic, Prušánek, Pohořelic, případně z Březí. Po vystoupení sborů bude zábava pokračovat s dechovou hudbou Sklepanka. Návštěvníci se mohou těšit také na ochutnávku kobylských vín. Jednáme o účasti tradičního hosta. Jelikož další číslo Zpravodaje vyjde až před Zarážením hory, dovoluji si již nyní pozvat příznivce folkloru, dobré zábavy a vína na toto Předhodové zpívání. Za Mužáky z Kobylí Ing. Miroslav Otáhal krásný svět lidových zvyků, písní a tanců. Zváni jsou nejen rodiče, prarodiče, kmotřenky, kmocháčci a sourozenci, ale také tetičky a strýčkové, sousedé, známí a též příznivci a přátelé lidových tradic. Uvidíte, že rozzářené oči a upřímná radost dětí z hodového sobotního odpoledne budou jistě pro všechny krásným a nezapomenutelným zážitkem. Podpořte svou účastí snahu o udržení této nové tradice dětských hodečků v naší obci. Když se nám děvčata a chlapce podaří vychovat k lásce k tradici, zvyklostem a folklóru, je to krásné věno, které jim dáváme. Hodečky jsou prostředkem, jenž nám v tom určitě pomáhá. Děti se naučí nosit kroj a získají zdravé sebevědomí, což zúročí v juniorském věku při pořádání kobylských hodů. Vraťme se všichni v tomto dni do krásného času dětství a společně si ho užijme! Na setkání s Vámi se těší všechny krojované děti a pořadatelé. Za nepříznivého počasí se hodečky konají v sokolovně. Za Klub přátel historie Kobylí Radoslava Obadalová Kobylské krojované hody 2012 Pořádané ve dnech 16., 17. a 18. června Doprovází DH Lácaranka a Túfaranka Srdečně Vás zve chasa a 1. stárek a stárka Libor Loveček a Jitka Bártová 2. stárek a stárka Jakub Šenkyřík a Edita Damborská 3. sklepník a sklepnice Jaroslav Zechmeister a Kristýna Otáhalová Program: Čtvrtek – stavění máje, začátek v 17.00 hodin v Sokolské zahradě. Od 20.00 hodin hraje cimbálová muzika. Sobota – od 7.00 hodin zvaní celé obce - v 15.30 hodin zahájení průvodu ze Sokolské zahrady ke 2. stárce na ulici Pod Padělky, odtud půjde průvod kolem nákupního střediska a ulicí Kašnice zpět do Sokolské zahrady, zde předání fedra starostkou obce. Neděle – ve 14.00 hodin zahájení průvodu ze Sokolské zahrady k 1. stárce na ulici Augusty Šebestové. Poté se vrátíme zpět na křižovatku a odtud půjde průvod do Suchořádské zmole, kde proběhne focení a připojí se krojované děti. Po ulici Suchý řádek se vrátíme zpět do Sokolské zahrady. Pondělí – ve 14.00 hodin zahájení průvodu ze Sokolské zahrady ke 3. stárce po ulici Osvobození (ke křížku), odtud se půjde kolem restaurace Synot směrem k Suchořádské zmole a ulicí U Parku se vrátíme zpět do Sokolské zahrady. Předpokládaný začátek zavádky v 17.00 hodin. Kobylí dědina, Zpravodaj, vydává Obec Kobylí. Adresa: Obecní úřad, Augusty Šebestové 459, 691 10 Kobylí, IČO 283266. Tel.: 519 431 106, fax: 519 431 654, e-mail: [email protected]. Toto číslo připravily – Ivana Jehličková, Eliška Kaszper, Táňa Rosochová, Jarmila Borovičková, Miroslava Řeháková. Uzávěrka č. 2/2012 do 30.7.2012. Vychází nepravidelně. Místo vydání Kobylí. Registrační číslo 370011091. Grafická úprava a tisk: Petr Brázda – vydavatelství Břeclav. Vyšlo v dubnu 2012. Náklad 650 výtisků. Cena 12,- Kč. strana 36
