Kniha - Evropský katalog trofejí

Kniha - Evropský katalog trofejí
V letošním roce se podařilo pro nově zaloţenou mysliveckou sekci firmy VVS získat
s pomocí maďarských kolegů knihu „EUROPEAN TROPHY CATALOGUE“ od autorů Sten
Breith, László Bozóki a Burkhard Winsmann - Steins, a kol. z jednotlivých států Evropy a
vydanou v nakladatelství Eujäger v roce 2010.
Kniha je rozsáhlým dílem, které na 470 - ti stranách textu, ale hlavně tabulkových
přehledů poskytuje ucelenou kolekci a přehled nejsilnějších srnčích trofejí ulovených na
území celé Evropy a následně jednotlivých evropských států. Komentář ke knize je psán
v několika světových jazycích především - němčině, angličtině, francouzštině, španělštině,
švédštině a maďarštině.
Ke kaţdé jednotlivé tabulce nebo přehledu jsou vţdy poskytnuty přehledné
vysvětlivky a to rovněţ v několika světových jazycích takţe se naši myslivci nemusí obávat,
ţe by jim toto rozsáhlé dílo nebylo schopno poskytnout ucelený přehled ohodnocených trofejí
z jednotlivých zemí i bez důkladných znalostí cizích jazyků. Osobně povaţuji za nedostatek,
ţe u přehledu trofejí z ČR na str. 56 aţ 64 není připojen český text vysvětlivek.
Zcela samostatně je na začátku knihy uveden soupis jednotlivých míst spolu s rokem
hodnocení trofeje, jen pro zajímavost tento časový rozsah zahrnuje období od hodnocení
trofejí v Lipsku v roce 1930 aţ po hodnocení trofejí v Levicích v roce 2004, ale jak bude dále
uvedeno, některé hodnocené trofeje byly uloveny i před rokem 1930. Jedná se tedy podle mě
o ojedinělý katalog trofejí, který co do časového rozsahu hodnocení trofejí i počtu
jednotlivých států které jsou zde soustředěny zatím nemá obdoby.
V dalším popisu se tedy pokusím soustředit na některé důleţité věci nebo ukazatele
které by mohly být zajímavé také pro ostatní myslivce.
Snad úplně kaţdý myslivec by měl znát jakou bodovou hodnotu má trofej která je
uznávaná za současně platný světový rekord.
Tuto odpověď mu poskytne tabulka na straně 27, kde je uveden soupis sta
nejsilnějších ulovených srnčích trofejí na světě. Za současný světový rekord je povaţována
trofej ulovená ve Švédsku v lokalitě Skäne lovcem Carlem - Georgem Stjernswärdem v roce
1982 a ohodnocená v Dubrovníku v roce1983 na 246,90 bodů CIC.
V této tabulce jsou před touto trofejí uvedeny ještě čtyři trofeje s vyšším bodovým
ziskem neţ je současný platný světový rekord. Jedná se ale většinou o trofeje anglického
původu, u kterých byla zjištěna nepřiměřeně zesílená a hmotnatá lebka, která by svou
hmotností silně dotovala i po odpočtu 90 g na hmotnost lebky, váhu paroţní hmoty. Z tohoto
důvodu tedy nebyl těmto trofejím přiznán titul „světový rekord“.
Kaţdý myslivec z ČR se jistě bude zajímat na kterém místě je v současnosti naše
nejsilnější srnčí trofej ulovená Friedrichem Haasem v roce 1938 v Ţidlochovicích ohodnocená
v Budapešti v roce 1971 na 201,70 bodů CIC.
Tuto odpověď mu opět poskytne tabulka na straně 27, kde pod číslem 56 je tato trofej
uvedena. Jsme tedy padesátí šestí ze sta, coţ by jistě nebylo aţ tak špatné v kterékoliv jiné
zemi. My se ale v ČR chlubíme několika světovými rekordy u jiných druhů lovné zvěře a
tisíciletou historií české myslivosti. Přitom srnčí zvěř se u nás vyskytuje téměř ve všech
honitbách.
Daleko lépe na tom jsou i naši slovenští sousedé, jejichţ nejsilnější trofej ulovená
v roce 2004 lovcem Z. Méhesem v lokalitě „Ďulov dvor“ dosahla ohodnocení 214,10 bodů
CIC a je celkově uvedena jako dvacátá pátá nejsilnější trofej na světě.
Líp neţ my je na tom například i Itálie, která má nejsilnější trofej ulovenou dokonce
ještě králem Umbertem I. v roce 1880 v lokalitě „La Mandria“ a ohodnocenou na 203,43 bodů
CIC. Tato trofej, spolu s polskou trofejí ulovenou hraběnkou Marií Mycielskou v roce 1896
v lokalitě „Lemberg“ která byla ohodnocena v Berlíně v roce 1937 na 196 bodů CIC a stala se
tak tehdy platným světovým rekordem trofeje srnčí zvěře, patří k nejstarším uvedeným
ohodnoceným trofejím trofejím v této publikaci. Nejstarší srnčí trofej z ČR uvedená
v katalogu byla ulovena v roce 1905 v lokalitě „Srby“ panem A. Černým a byla ohodnocena
na 127,48 bodů CIC. Jak je vidět dobří srnci byli v ČR i v minulosti.
Osobně jsem přesvědčen, ţe pod tíhou takovýchto důkazů se mnou bude souhlasit
snad kaţdý myslivec, ţe je tedy jiţ opravdu nejvyšší čas s kvalitou, bodovou hodnotou a
stářím naší nejlepší srnčí trofeje pohnout o pořádný kus kupředu vţdyť, tato trofej oslaví
zanedlouho své stoleté výročí! Prostředky finanční i materiální, spolu s kvalitní srnčí zvěří
s vynikající genetickou výbavou, která se mnohde na území ČR vyskytuje, by tak při troše
pořádné snahy mohly přinést i takový výsledek jakým by byla naše nová nejsilnější srnčí
trofej.
V knize „Das Rehwild“ autorů Franze Vogta a Ferdinanda Schmída vydané v roce
1950 se autor Franz Vogt, snaţí na základě své mnohaleté práce, právě také se srnčí zvěří
kterou choval ve své oboře na Děčínském Sněţníku spolu se zvěří jelení určit moţné horní
hranice srnčí trofeje, které podle něj jsou 700 - 800 g paroţní hmoty s délkou lodyh okolo 35
cm při tělesné hmotnosti 30 kg. Bohuţel se nám nedochovaly ţádné kompletní podklady o
hodnocení srnčích trofejí ulovených v této oboře kromě uváděných hmotností a případně i o
délkách lodyh. I přesto jsem si chtěl ověřit, zda se některé trofeje ulovených srnců těmto
hodnotám alespoň blíţí či je případně překračují.
Výsledky jsou velmi zajímavé! Ze sta nejsilnějších světových trofejí přesahuje
hmotnost srnčí trofeje 800 g po odečtení předepsaných 90 g na hmotnost lebky, hned u
třinácti uvedených trofejí. Největší hmotnost je zaznamenána u srnčí trofeje ulovené v roce
2007 v lokalitě Salisbury (GB) lovcem Marco - Pierrem Whitem a to rovných 930 g. Z ČR
ţádná trofej po provedeném odpočtu 90 g na hmotnost lebky nepřekračuje hranici 800 g.
Nejblíţe je tomuto limitu naše nejsilnější trofej ulovená F. Haasem s redukovanou hmotností
710g. Tyto údaje nelze v procentech vyjádřit k danému počtu trofejí jelikoţ u některých
trofejí nejsou zaznamenány všechny potřebné údaje.
Poněkud lépe je moţno zhodnotit v katalogu délku lodyh zaregistrovaných srnčích trofejí. Zde
bych hodnocení rozdělil na sto nejsilnějších trofejí ve světě a v ČR.
Tab. 1. Srnčí trofeje v České republice s délkou lodyh nad 30 cm ulovené do roku 2010.
Vysvětlivky k tabulkám:
1. pořadové číslo
2. mezinárodní počet bodů CIC
3. hmotnost redukované trofeje
(s provedeným odpočtem 90 g na hmotnost lebky)
4. délka lodyhy - pravá v cm
5. délka lodyhy - levá v cm
6. rozloha v cm
7. objem paroţí v cm³
8. místo ulovení
9. datum ulovení
10. lovec nebo majitel trofeje
11. datum a místo hodnocení
MHP- měrná hmotnost paroţní hmoty.
1
2
3
4
5
6
7
MHP
1
136,05
489,00
31,70
31,44
-
185
2,64
2
201,70
710,00
31,40
28,00
14,00
357
1,98
3
131,88
422,00
30,20
30,10
8,50
207
2,03
4
136,56
469,00
30,00
30,50
14,00
196
2,39
8
MARŠOVICE
STŘEDOČESKÝ KRAJ
ŢIDLOCHOVICE
BRNO
LITENČICE
KROMĚŘÍŢ
ZNOJMO
9
1999
1938
1963
1980
10
11
TUREK
M.
† HAASE
Friedrich
TRNAVSKÝ
V.
MARTINÁK
F.
L. n. L.
2000
Bp / 71
Bc / 78
Do tab. 1. byly zařazeny trofeje, jejichţ alespoň jedna lodyha dosáhla délky 30 cm a
více. Jak je zcela jasně z tab. 1. patrno k předpokládané hranici 35 cm délky lodyh mají srnci
v ČR ještě dost daleko. V případě procentuálního vyjádření je moţno konstatovat, ţe z celého
počtu 272 trofejí z ČR zařazených do katalogu a ohodnocených zlatou medailí (u trofejí
oceněných stříbrnou medailí nebyla ţádné trofeji naměřena délka alespoň jedné lodyhy 30 cm
a více), mají pouze čtyři trofeje délku obou lodyh delší neţ 30 cm tj. 1,4 % z celého souboru.
Za velmi důleţité je však nutno povaţovat tu skutečnost, ţe ve třech případech ze čtyř dosáhly
minimální délky 30 cm obě lodyhy na trofeji.
Bp / 71
Br / 85
Tab. 2. Srnčí trofeje s délkou lodyh 30 cm a více do roku 2010 - mimo ČR.
1
2
3
4
5
6
7
MHP
1
226,90
830,00
32,20
34,00
16,80
376
2,20
2
204,75
676,00
32,00
33,00
-
-
-
3
228,68
766,50
32,40
28,50
13,30
399
1,92
4
196,00
647,00
32,20
31,00
-
338
1,92
5
193,30
740,00
30,50
31,70
16,90
325
2,27
6
201,70
710,00
31,40
28,00
14,00
357
1,98
7
207,85
750,00
31,30
27,80
-
365
2,05
8
217,92
771,00
30,20
29,70
9,10
389
1,98
9
201,55
702,00
30,20
28,80
13,20
322
2,18
10
205,92
736,00
29,40
30,20
14,00
387
1,90
11
277,73
1182,00
30,06
29,90
11,30
450
2,62
12
230,75
769,00
30,00
29,80
15,60
338
1,98
13
201,50
681,00
30,00
28,40
14,60
364
1,96
14
198,20
681,00
30,00
28,40
8,80
335
2,03
8
VÄRGÄDA,VÄSTRA
GÖTALAND (S)
SKIEN
TELEMARK (N)
MARTONVÁSÁR
(H)
NIENADOWA
LEMBERG (PL)
PÄLBÖN MEL.
GÖTALAND (S)
ŢIDLOCHOVICE
BRNO (CZ)
SIGŰENZA
GUADALAJARA
(E)
RADZYŃ
PODALSKI (PL)
ALYTA
(LIT)
NAPKOR
(H)
DIDLINGTON
DORSET (GB)
ABBÁDSZALÓK
(H)
LUND
WEST - SKÄNE
(S)
DAMMSTORP
WEST - SKÄNE
(S)
9
10
11
NYKVIST
Jonas
THORSEN
Tereje
† CSETERKI
Lajos
† G.
M. MYCIELSKA
Muz. PZŁ
WARSZAWA
JOHANSSON
Häkan
† HAASE
Friedrich
MATEACHE
SACRISTIÁN
Pedro
SUDBRACK
Jochen
GUDZINEVICIUS
Stasys
PEDERSEN
Erik Hahn
TROUBRIDGE
Tom
† ROLLAND
Marc
Jagere
forbunet
Jens H.
Engan
NS /67
Ni / 05
2004
ANDERSEN
Thomas
W. u. H.
2006
2004
MICHAEL
Kurt Alexander
Nimród
2008
2004
2005
1965
1896
1992
1938
1999
2003
1999
2005
2006
1993
Z tab. 2. je zcela zřetelné, ţe srnec ulovený ve švédsku se svou délkou lodyh velmi
blíţí limitu 35 - ti cm, který F. Vogt povaţoval za horní hranici moţné délky lodyh. Věřím, ţe
brzká budoucnost nám ukáţe, zda je tento limit překročitelný. Jestliţe se tak stane jistě to
bude opět srnčí trofejí z některého severského státu kde k produkci silných srnčích trofejí
přispívá drsné ţivotní prostředí spolu s neúprosným zákonem vlčích tesáků.
V tabulce 2. opět můţeme procentuálně vyjádřit počet trofejí s délkou lodyhy alespoň
30 cm ze souboru sta nejsilnějších trofejí, který je 14 %. Tedy kaţdá šestá ulovená trofej má
alespoň jednu lodyhu delší neţ 30 cm. V případě, ţe by se jednalo o trofeje, u kterých obě
lodyhy přesahují délku 30 - ti cm pak jsou to ale pouhá 4 %.
Je rovněţ velmi zajímavé, ţe v obou souborech (ze sta nejsilnějších a souboru z ČR)
trofejí je to téměř vţdy pravá lodyha trofeje (s výjimkou jediného případu) která má z obou
lodyh min. délku 30 cm a více. I kdyţ je paradoxní, ţe je to právě levá lodyha, která má
největší naměřenou délku a to rovných 34 cm.
U tabulek v obou souborech jsem si také propočítal měrnou hmotnost paroţí (MHP).
Je to údaj, který vyjadřuje, kolik gramů váţí jeden cm³ vyprodukované paroţní hmoty. Čím je
toto číslo větší tím je jeden gram paroţí těţší a naopak. I tato hodnota má však své hranice.
Be / 37
Bp / 71
Jagere
forbunet
Bp / 71
G. P. B.
De
Quirós
Pirsch
2003
Klaipedia
2003
Bp /
2000
R. Prior
Asz /
1993
V souboru sta nejsilnějších srnčích trofejí má nejmenší měrnou hmotnost paroţí a to
pouhých 1,42 g na cm³ trofej ulovená Steenem - Äke Axelssonem (S) v roce 2005 v lokalitě
Skäne, při 639,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 448 cm³. I přes tuto nejniţší
zjištěnou měrnou hmotnost paroţí byla tato trofej výsledně ohodnocena na 220,40 bodů CIC
a je uvedena coby šestnáctá nejsilnější srnčí trofej na světě.
Největší měrnou hmotnost paroţí z tohoto souboru 2,96 g na cm³ má jiţ výše
zmiňovaná trofej ulovená italským králem Umbertem I. (I) v roce1880 v lokalitě La Mandria
při 890,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 300 cm³. Tato trofej byla ohodnocena na
203,43 bodů CIC a je uvedena coby čtyřicátá šestá nejsilnější srnčí trofej na světě. Obě tyto
uvedené zjištěné mezní hodnoty jsou velmi zajímavé při porovnání s hodnotami měrné
hmotnosti paroţí u srnčích trofejí pocházejících z ČR.
V souboru srnčích trofejí z ČR, kterých je v katalogu uvedeno celkem 400 (272
zlatých trofejí a 128 stříbrných) má nejniţší měrnou hmotnost 1,26 g na cm³ trofej ulovená V.
Ovesným v roce 1989 v lokalitě Zlín při 350,00 g redukované hmotnosti a objemu paroţí 277
cm³. Tato trofej byla ohodnocena na 146,85 bodů CIC a je zapsána v katalogu coby padesátá
čtvrtá nejsilnější srnčí trofej ČR.
Největší měrnou hmotnost paroţí ze souboru srnčích trofejí z ČR a to 3,31 g na cm³
má trofej ulovená A. Pálkou v roce 2008 v lokalitě Záhlinice při 490,00 g redukované
hmotnosti a objemu paroţí 148 cm³. Tato trofej byla ohodnocena na 124,15 bodů CIC
(stříbrná medaile) a je uvedena v katalogu coby 334 nejsilnější trofej ČR. V tab. 3. jsou
uvedeny další srnčí trofeje s velmi vysokou měrnou hmotností paroţí.
Tato aţ extrémní měrná hmotnost paroţní hmoty není v souboru srnčích trofejí z ČR
ojedinělá i kdyţ je z celého souboru nejvyšší zjištěná. Spolu s touto trofejí byla zjištěna i u
sedmi dalších trofejí takto podobná vysoká hodnota měrné hmotnosti paroţí. Viz. tab. 3.
Porovnáme - li, tuto zjištěnou měrnou hmotnost s měrnou hmotností některých nerostů, např.
kalcitem (resp. vápencem) která je 2,7 g na cm³ zjistíme, ţe je tedy zcela evidentní, ţe tyto
hodnoty které byly zjištěny za pomoci pouhého matematického propočtu mezi redukovanou
hmotností trofeje a objemem paroţí nemohou odpovídat reálné skutečnosti i kdyby paroţní
hmota byla tvořena jen samým vápníkem coţ, jak víme z rozborů paroţní hmoty není.
Vysvětlení takto zjištěných vysokých hodnot je zcela jednoduché. Kaţdý kdo měl
někdy moţnost si zváţit lebku srnce bez parůţků jistě zjistil, ţe dotyčná lebka měla hmotnost
často větší neţ je sráţka 90g, kterou předepisuje metodika CIC při hodnocení srnčí trofeje.
Tab. 3. Trofeje s nejvyšší zjištěnou měrnou hmotností paroží v ČR
1
2
3
4
5
6
7
MHP
8
9
1
124,15
490,00
21,40
21,60
10,00
148
3,31
ZÁHLINICE
2008
2
127,30
536,00
21,30
22,30
11,00
166
3,22
CHRAST
2007
3
130,35
526,00
27,50
28,70
10,20
164
3,20
PAČLAVICE
2006
4
138,12
545,00
23,80
22,70
14,80
180
3,02
NÁMĚŠŤ
nad OSLAVOU
2004
5
141,73
526,00
22,50
23,60
-
182
2,98
HOLICE
1998
6
133,12
509,00
23,30
26,80
-
179
2,84
JABLONICE
1999
7
133,15
484,00
24,00
24,60
-
172
2,81
LZIN
1991
10
11
PÁLKA
Antonín
JARÝ
Stanislav
SOUŠEK
Stanislav
ŠTEFLÍČEK
Vladislav
KRATOCHVÍL
K.
JON
P.
HURT
J.
Natura
2009
Natura
2009
Natura
2009
L. n. L.
2000
L. n. L.
2000
L. n. L.
2000
Například lebka ročního srnce - paličkáče můţe po odřezání parůţků váţit také 120g
(Faltus, 2011). Lebka starších srnců můţe mít hmotnost po odřezání parůţků také ale i 230 g
(Scherer, 2011). Z uvedeného je tedy zcela zřejmé, ţe rozdíl mezi skutečnou hmotností lebky
a předepsanou sráţkou na lebku dle metodiky CIC pro hodnocení srnčích trofejí velmi často
hmotnostně dotuje zjištěnou, výslednou bodovou hodnotu trofeje.
Vypočtenou měrnou hmotnost paroţí je - li propočtena u trofeje s lebkou je nutno
povaţovat za orientační hodnotu, i kdyţ právě tato zjištěná hodnota by podle mě od určité
hodnoty např. 2,70 g na cm³ mohla v budoucnu určovat trofeje, u kterých by mohl být
udělován větší odpočet neţ 90 g na hmotnost lebky při hodnocení a to právě z důvodu
objektivnějšího hodnocení trofeje.
Takto bychom mohli ve zjišťování různých zajímavých údajů týkajících se srnčích
trofejí pokračovat, ale to jiţ záleţí na zájmu jednotlivých čtenářů. Studijního materiálu je víc
neţ dost. Jak jsem jiţ uvedl, jen z ČR je v katalogu soubor čtyř set srnčích trofejí z toho 272
ohodnocených zlatou medailí a 128 trofejí ohodnocených stříbrnou medailí coţ v porovnání
s ostatními zastoupenými státy není nijak mnoho.
Například soubor trofejí z Maďarska obsahuje celkem 5 000 trofejí z toho 4 789 trofejí
ohodnocených zlatou medailí a 211 trofejí ohodnocených stříbrnou medailí. Je třeba také
podotknout, ţe součástí prezentace maďarských trofejí, je kolekce fotografií některých srnčích
trofejí s vysokým bodovým ohodnocením, coţ u ostatních prezentací pokulhává především
v početním a v grafickém provedení prezentovaných trofejí.
V souboru srnčích trofejí z Maďarska pak jistě čtenáři neunikne výrazný počet srnčích
trofejí, které zde odlovili někteří příslušníci panovnických rodů a význačné evropské šlechty
nebo čelní představitelé států a zemí popřípadě také příslušnice něţného pohlaví, pro které byl
lov moţnou reprezentací svého finančního zázemí či lovecké vášně tak, jak je tomu například
u kolekce srnčích trofejí, které zde odlovila drţitelka světového rekordu u jelení zvěře paní
Marion Schusterová.
Jiří Hanák, Šumperk
[email protected]
POUŽITÁ LITERATŮRA :
Sten Breith, László Bozóki, Burkhard Winsmann - Steins, 2010: EUROPEAN TROPHY
CATALOGUE. EUJÄGER, H - 8623 Balatontföldvár, Babits M. u. 18.
trofeakatalogus.bozoki@t- online.hu
Vogt Franz, Schmidt Ferdinand, 1950: Das Rehwild. Österreichischer Jagd - und
Fischereiverlag Wien
MÍSTA HODNOCENÍ:
Lp / 30 - Lipsko 1930
Be / 37 - Berlín 1937
Dü / 54 - Düsseldorf 1954
Fl / 60 - Florencie 1960
Kö / 62 - Kolín 1962
Mü / 63 - Mnichov 1963
Fl / 64 - Florencie 1964
Dub / 83 - Dubrovník 1983
VT / 84 - Veliko Taranovo 1984
Br / 85 - Brno 1985
NS / 85 - Novi Sad 1985
Nü / 86 - Norimberk 1986
Vl / 89 - Vilnius 1989
Ni / 90 - Nitra 1990
Nk / 00 - Nagykanizsa 2000
Km / 01 - Kamenica 2001
Gu / 03 - Guth 2003
Le / 04 - Levice 2004
NS / 67 - Novi Sad 1967
Ki / 68 - Kiel 1968
To / 70 - Turín 1970
To / 71 - Turín 1971
Bp / 71 - Budapešť 1971
Mb / 72 - Maribor 1972
To / 72 - Turín 1972
To / 73 - Turín 1973
Ud / 76 - Udine 1976
CB / 76 - České Budějovice 1976
Ma / 77 - Marseille 1977
Bc / 78 - Bukurešť 1978
Ta / 80 - Tallin 1980
Ni / 80 - Nitra 1980
Lb / 80 - Ljubjana 1980
Pl / 81 - Plovdiv 1981
Zg / 81 - Zagreb 1981
Wr / 83 - Warsawa 1983
.
Mb / 91 - Moritzburg 1991
Ks / 92 - Kaunas 1992
KP / 93 - Kraków - Psczyna 1993
Ta / 93 - Tallin 1993
CB / 93 - České Budějovice 1993
Asz / 93 - Abádszalók 1993
Rh / 94 - Riihinäki 1994
Ni / 95 - Nitra 1995
Kr / 96 - Kranj 1996
Zg / 96 - Zagreb 1996
LL / 96 - Lysá nad Labem 1996
Si / 96 - Siauliai 1996
Bp / 96 - Budapešť 1996
Pl / 96 - Plovdiv 1996
NS / 96 - Novi Sad 1996
Bc / 97 - Bukurešť 1997
Ni / 00 - Nitra 2000
LnL / 00 - Lysá nad Labem 2000