NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram

Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Srpen 2011
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba
Projekt
farmaceutické
fakulty na dobré
cestě
Zdravotní sestry
Vladimíra Nováková
a Jana Pecková
s pacientem na
interní JIP
Str. 06
Vodní záchranka
funguje již dvanáctým
rokem
Str. 10–11
Pro hemofiliky se
blýská na lepší časy
Str. 44–47
str. 42–47
str. 12–17
str. 18–23
str. 24–29
str. 30–35
str. 36–41
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvodní rozhovor
Obsah
Rozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:
„Společný postup při
nákupu přináší úspory“
Ani v letních měsících se nepřestává hovořit o nutnosti přeměny většího počtu akutních lůžek
na lůžka následné péče. Je to však v dohledné době při již dříve nastaveném systému plateb
reálné? O tom i o dalších aktuálních tématech jsme mluvili s MUDr. Kateřinou Pancovou.
šovská nemocnice a s částečnou restrukturalizací
by se připojily i nemocnice v Kolíně a Kutné Hoře,
ve druhé vlně by 1. ledna 2012 následovala kladenská nemocnice, kde bude dostavěn Domov seniorů
s lůžky následné péče a ošetřovatelskými lůžky, a ve
třetí vlně by se přidaly i zbývající nemocnice, tedy
příbramská a mladoboleslavská. Po opakovaných
jednáních na VZP a na základě jejího písemného
vyjádření je jasné, že nám pojišťovna není schopna
zaručit nesnížení zálohových plateb pro následující
roky, pouze pro rok 2011. Za takových podmínek,
tedy bez znalosti toho, jak budou platby vypadat,
nelze restrukturalizaci provést.
V souvislosti s mediálně atraktivní
restrukturalizací lůžek v nemocnicích se jeví jako
velmi důležitá informace, že VZP garantuje v této
souvislosti nesnižování plateb za lůžka pouze pro
letošní rok.
Do jednání s pojišťovnou jsme vstupovali s tím, že by
proběhly tři vlny restrukturalizace akutních lůžek na
lůžka následné péče, přičemž v první by byla bene-
VZP také poprvé v historii provedla mimořádné
vyúčtování, a to za první čtvrtletí tohoto roku.
Což bude mít pro krajské nemocnice nepříjemný důsledek v podobě snížení cash flow. Považujeme to
za účelové a zlomyslné chování. V této souvislosti
bych uvedla příklad: Krajské nemocnice, a zřejmě
i mnoho dalších nemocnic u nás, úvěrovaly VZP od
roku 2009 – vždyť vyúčtování tohoto roku nám pojišťovna zaslala až v roce 2011. Jinými slovy nám pacienta z ledna 2009 doplatila až v roce 2011. Bývá
dobrým zvykem provádět vyúčtování za celý rok. I tak
má pojišťovna velký problém udělat ho do roka nebo
do dvou let. V souvislosti s výzvou „Děkujeme, odcházíme“, ale i dalšími avizovanými akcemi, například stěhováním akutních oborů v kladenské nemocnici do Centra akutní medicíny mezi polovinou února
a koncem března, bylo v době stěhování a nervozity
spojené s uvedenou výzvou nemožné udržet výkony
na obvyklé úrovni. Každá nemocnice s tím však počítala a věděla, že vše dožene do konce roku. VZP dostala najednou neuvěřitelný pracovní impuls a dokázala provést vyúčtování ledna až března tohoto roku,
a dokonce ihned v následujícím měsíci po vyúčtování
snížila zálohy. V důsledku tohoto kroku přijdou krajské nemocnice do konce roku v cash flow o 46 milionů korun, což jsou peníze určené na léčbu a provoz nemocnic. Původně to vypadalo, že k narovnání
dojde až s celoročním vyúčtováním, tedy s výrazným
zpožděním, ale díky tomu, že mnoho zdravotnických
zařízení vyjádřilo výraznou nelibost nad tímto řešením, se nám dostalo příslibu z úst mluvčího VZP, že
by mohlo následovat i pololetní vyúčtování. To jsme
však na úrovni slibů a nikoli konkrétních kroků.
To ovšem není jediná záležitost ohledně úhrad
a vyúčtování, která je obtížně pochopitelná.
To jistě ne. Obzvláště bych upozornila na to, že každým rokem se v úhradové vyhlášce objevuje tzv.
základní sazba, což je údaj, který vyjadřuje, jak drahý
je průměrný případ. Pro rok 2010 činila základní
sazba 25 000 Kč. Bohužel však paušální období minulých let ovlivňuje tzv. individuální sazbu každé nemocnice, která rozhodně není stejně vysoká. Vypočítává
se tak, že pojišťovna sečte veškeré platby nemocnici
a součet podělí některým výkonovým ukazatelem,
např. součtem relativních vah. Je to těžko pochopitelné, takže raději uvedu příklad. Pro rok 2010 platila zmíněná základní sazba, ale pro ON Kladno činila
23 000 Kč, zatímco pro FN Motol 33 000 Kč. Samozřejmě, v případě Motola jde o fakultní nemocnici.
Avšak nemocnice ve Slaném, jejíž nadřazené pracoviště ohledně sofistikovanosti léčby a vybavení je
právě ON Kladno, má sazbu 25 000 Kč. V této obrovské nespravedlnosti se promítá individuální sazba
a hodnocení nemocnice z „prehistorie“, od roku 1997.
Ministerstvo zdravotnictví hovoří o vytvoření
Národního informačního systému sledování
nákladů na nákup léků, zdravotnického materiálu
a zdravotnické techniky. Něco podobného ovšem
již ve Středočeském kraji funguje.
Samozřejmě. Ve chvíli, kdy jsme chtěli vytvořit veřejné
neziskové zdravotnické zařízení a ministerstvo nás
téměř dva roky liknavě nechalo čekat, zda by to mohlo
být možné, jsme kvůli snížení nákladů vytvořili oddělení centrálních nákupů. Díky společnému postupu při
zadávání veřejných zakázek a nákupu léků a materiálu došlo k výraznému snížení nákladů u všech krajských nemocnic, a to ve výši cca 200 milionů korun,
což je velmi významná částka. Nejde o záhadu, ale
o princip úspory na základě množstevních slev.
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
a Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
R
ozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice
Středočeského kraje, p. o., a Oblastní
nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou
Pancovou 02
O
dbor zdravotnictví 04
J ednání o zřízení Vysoké školy farmacie
pokročila 06
N
a nevýhodné privatizaci nemocnic zbohatli
někteří lidé napojení na ODS 08
P
rvní pomoc pro všechny 09
S
tředočeští záchranáři zasahují i na vodě 10
N
emocnice Kutná Hora 12
N
emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 18
O
blastní nemocnice Příbram 24
K
laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 30
O
blastní nemocnice Kladno 36
O
blastní nemocnice Kolín 42
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524
Vedoucí projektu: Patrik Tomšů
Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice
Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila
Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš
Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Odbor zdravotnictví
Odbor zdravotnictví
Nový vedoucí Odboru zdravotnictví KÚSK MUDr. Pavel Kubíček tvrdí:
MUDr. Pavel Kubíček
„Stále se cítím
jako lékař“
1. července 2011 nastoupil do funkce vedoucího odboru zdravotnictví MUDr. Pavel Kubíček, který
na tomto postu vystřídal MUDr. Máriu Stříhavkovou. Požádali jsme jej proto, aby nám zodpověděl
pár otázek – jak profesních, tak osobních – a krátce se nám tak představil.
Pane doktore, víme o vás, že ve vašem
profesním životopise uvádíte na lékaře poměrně
bohatou „úřednickou minulost“. Z jakého
prostředí přicházíte do vedoucí pozice na
krajském úřadě a jaké jsou vaše ambice?
Jako lékař pracuji nepřetržitě od srpna 1989 – nejprve na chirurgii v táborské nemocnici, poté na ortopedické klinice FN Královské Vinohrady a od konce
roku 1991 ve FN Motol, kde předtím řadu let působil
jako lékař i můj otec. Od roku 2005 jsem v Motole jen
na částečný úvazek. V rámci hlavního pracovního poměru jsem byl nejprve ředitelem odboru na Ministerstvu zdravotnictví ČR, poté několik let ve Všeobecné
zdravotní pojišťovně a poslední dva roky ve funkci ředitele úseku zdravotní péče Zdravotní pojišťovny MÉDIA.
Který aktuální problém tedy z vašeho pohledu
vyžaduje přednostní řešení a jak se na něm
chcete osobně podílet?
Aktuální starostí našeho resortu je (záměrně cituji
poněkud zprofanovanou frázi) „zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče“ pro obyvatele Středočeského kraje. Toto oblíbené úsloví politiků začíná
v době trvající finanční krize představovat skutečný
problém, protože vláda usiluje o řešení prakticky jen
cestou spoluúčasti pacientů. Kraj by se podle mne
měl mimo jiné snažit přimět zdravotní pojišťovny,
aby hradily pouze péči poskytovanou na požadované
úrovni a jen v těch zdravotnických zařízeních, která
jsou pro občany nezbytná.
Zmínil jste lékařskou praxi, která i nadále
zůstává zdrojem vašeho příjmu. Jaké je konkrétně
vaše zaměření?
Vystudoval jsem Fakultu všeobecného lékařství UK
v Praze (dnešní 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy), atestaci mám z chirurgie (1992), traumatologie pohybového ústrojí (1999) a z veřejného zdra-
votnictví (2006). Mojí specializací je tedy od roku
1992 traumatologie, tedy úrazová chirurgie, které
se dosud alespoň jednou týdně věnuji. Kdyby mě
medicína definitivně omrzela, mám v záloze rekvalifikační diplom v oboru památkář, který jsem získal
v roce 2005 po dvouletém postgraduálním studiu na
Národním památkovém ústavu v Praze.
I vedoucí je jen člověk, který má své soukromí. Co
nám prozradíte o svých volnočasových aktivitách?
Jsem ženatý, manželka je staniční sestrou na chirurgické ambulanci ve FN Motol, mám dvě děti, kterým
bude za několik měsíců 16 a 18 let. Mými velkými
zálibami jsou historie (především česká), architektura a vážná hudba. Zdálo by se, že všem třem koníčkům najednou se věnovat nelze, ale jde to. Když si
například zahraji na violoncello pod renesanční klenbou v přízemí naší původně středověké tvrze v jihočeských Kalenicích.
Vaše děti jsou ve věku, kdy již zcela jistě
uvažují o budoucím povolání. Vymlouval
byste jim výběr profesního zaměření v oblasti
zdravotnictví?
Určitě ne, ale nejsem si úplně jist, zda budou mít chuť
vydat se tímto směrem – zatím je tomu blíž dcera,
která je již mnoho let přesvědčena, že bude veterinářkou. Syn je sice právě na brigádě v motolské
nemocnici (ta je zřejmě naší rodině osudem určena)
jako sanitář, ale uvažuje spíše o studiu práv, neboť
tento obor považuje za lukrativnější.
Poděkování ředitelce Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřině Pancové:
Vážená paní ředitelko,
v době, kdy ve Vaší nemocnici dochází ke stavebním rekonstrukcím (stěhování oddělení), jsem byl po banálním úraze hospitalizován
v 1. patře ortopedicko-úrazového oddělení na izolaci. Byl jsem mile překvapen, že i v těchto složitých podmínkách se sestry a celý personál
ortopedicko-úrazového a septického oddělení choval velice příjemně, slušně a profesionálně. Tímto bych jim chtěl velmi poděkovat za
jejich péči a přístup po celou dobu mé hospitalizace. Zvláště pak bych chtěl poděkovat mému ošetřujícímu lékaři, kterým je MUDr. Levý
Robert. Díky jeho důslednosti a profesionalitě, kdy nepodcenil banální úraz a nechal provést další vyšetření, kterým zjistil zákeřnou bakterii
ohrožující můj život, mi zachránil nejen dolní končetinu, ale i život. Věřím, že nejen já, ale i ostatní jeho pacienti, jsou velmi spokojeni
s jeho profesionálním přístupem, za který by bylo vhodné ho v rámci možností ohodnotit.
A na závěr už jen otázka, která se vysloveně
nabízí. Cítíte se více jako lékař, nebo úředník?
Medicínu mám už šest let jen jako hobby, a to mi
přináší jedno pozitivum: stále se totiž cítím jako
lékař, ale placen jsem přitom jako úředník, což je
v současné době bohužel výhodnější.
Vážená paní ředitelko, přeji Vám více takových lékařů a pomocného personálu, kteří budou dělat dobré jméno Vaší nemocnici.
Se srdečným pozdravem
Pavlík Milan
Stochov, 14. 7. 2011 (bez redakčních úprav)
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Projekt
Projekt
Jednání o zřízení
vysoké školy farmacie
pokročila
Středočeská regionální vláda se již několik let zabývá myšlenkou zřízení farmaceutické vysoké
školy. K tomuto účelu je připravena poskytnout vhodné prostory v některém ze středočeských měst
v okruhu nanejvýše 40 km od Prahy.
Za českou stranu
vedl jednání v Tel
Avivu hejtman
MUDr. David Rath,
za stranu izraelskou
Dan Gibson, PhD.
Proběhla i jednání s existujícími farmaceutickými fakultami v České republice, ale vše narazilo na
nedostatečné personální kapacity těchto škol. Nemají
totiž dostatek učitelů, kteří by dokázali pokrýt výuku
na nové škole a byli ochotni dojíždět více než 100 km.
Z tohoto důvodu probíhají i jednání s cílem získat stra-
tegického partnera buď ke společnému projektu farmaceutické fakulty, nebo k vytvoření pobočky již existující zahraniční školy s tím, že by zde výuka probíhala
v angličtině. Statut školy by pak odpovídal soukromé
škole akreditované v zahraničí s tím, že by získala akreditaci i na území České republiky, a tím i pro celou EU.
Zásadní body, které slouží jako východisko jednání
› Středočeský kraj je samosprávný region v okolí
Prahy s 1,2 milionu obyvatel (jako hlavní město
Praha, přičemž celá Česká republika má 10,5 milionu obyvatel). Region je řízen krajskou vládou
v čele s hejtmanem, roli regionálního parlamentu
hraje zastupitelstvo kraje. Regionální vláda zodpovídá za zdravotnictví, střední školství, kulturu,
pobytové sociální služby a veřejnou dopravní
obslužnost.
› F armaceuti – v České republice je dlouhodobý nedostatek absolventů farmaceutických fakult, což se
projevuje především v lékárnách. Obdobně je o tuto
profesi zájem i v dalších okolních zemích Evropské
unie (Německu, Rakousku).
› Farmaceutické fakulty – v České republice působí
dvě veřejnoprávní fakulty, a to v Hradci Králové
(80 km od Prahy) a v Brně (200 km od Prahy).
Praha a další přilehlé kraje takovouto fakultu
nemají.
› Lékařské fakulty – v Praze působí tři lékařské fakulty
Univerzity Karlovy.
› Právní forma vysokých škol v České republice – existují dvě možnosti, za jakých mohou v ČR působit
vysoké školy. Mohou být buď veřejnoprávní (zřízené zákonem a plně financované státem), nebo
soukromé (ty potřebují získat akreditaci od Akreditační komise Ministerstva školství ČR).
Pracovní cesta do izraelského Tel Avivu
Nadějná jednání delegace pod vedením středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha probíhala zejména v měsíci červenci i v Izraeli s nejvyššími představiteli Hebrejské univerzity – fakulty farmacie. Vůdčí
osobností za tuto fakultu byl Dan Gibson, PhD., jenž
se věnuje především výzkumu platinových kompletů při léčbě rakoviny. Další kola jednání s touto univerzitou jsou plánována po vyhodnocení vzájemně
předaných materiálů a podkladů na podzim a zimu
letošního roku.
Budova Hebrejské
univerzity
v Tel Avivu
08
09
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Kauza
Kauza/Den záchranářů
Na nevýhodné privatizaci
nemocnic zbohatli někteří
lidé napojení na ODS
Když v roce 2007 Petr Bendl z pozice středočeského hejtmana prodal nemocnici v Brandýse nad
Labem soukromé společnosti PP Hospitals za necelých osm milionů korun, středočeští krajští
zastupitelé ČSSD, kteří byli tehdy v opozici, upozorňovali na směšně nízkou cenu a na pochybné
podmínky privatizace, které byly pro Středočeský kraj velice nevýhodné. Nyní se po letech ukazuje,
že veškeré kritické hlasy byly oprávněné.
›P
olikliniku v Čelákovicích prodala za 3 miliony.
„Toto je učebnicový příklad vytunelování nemocnice.
›D
ům na náměstí v Brandýse nad Labem prodala za Plně chápu rozhořčení nového majitele, který podal
na bývalé majitele řadu trestních oznámení,“ říká
2,8 milionu korun.
2
› Lukrativní pozemky v Brandýse o výměře 20 000 m
hejtman MUDr. David Rath, který od počátku privaprodala za 38 milionů korun.
tizaci také kritizuje.
Právě prodej zmíněných pozemků se nyní ukazuje „Jsem zvědav, jak s těmito informacemi a touto kauzou
jako velmi podezřelý. Na nejasnosti se narazilo díky nakonec naloží orgány činné v trestním řízení, neboť
auditu, který si zadal nový majitel brandýské nemoc- v roce 2008 se tímto případem zabývala dokonce
nice. Dle informací z médií firma PP Hospitals odpro- i protikorupční policie. Šetření bylo ale nakonec
dala pozemky městu Brandýs za 38 milionů. Z měst- zastaveno, neboť policie došla k závěru, že nedošlo
ského bankovního účtu ale obratem odešlo 16 milionů k trestnému činu,“ připomíná Rath.
korun na jiný, a to brandýské firmy JK Profit, kterou „Informace z médií z posledních dní ukazují, jak měli
vlastní místní kandidát ODS Radek Kundrát. On sám zastupitelé z řad ODS celou privatizaci krajských
měl přitom dle MF DNES v předJako obzvláště podezřelý se jeví prodej lukrativních
chozích letech o pozemky
pozemků v Brandýse nad Labem o výměře 20 000 m2.
zájem, dokonce uzavřel s městem smlouvu, která mu zaručovala, že bude inkasovat pokutu ve výši 16 milionů nemocnic dlouhodobě a promyšleně připravenou.
korun, pokud PP Hospitals prodá pozemky někomu Rozhodně jim nešlo o zlepšení zdravotní péče pro
jinému než jemu. Podle MF DNES číslo účtu vedené ve pacienty, jak tehdy při prodeji tvrdili. Bendlova prismlouvě jako účet firmy JK Profit ale této společnosti vatizace ošidila kraj až o čtvrt miliardy korun, neboť
vůbec nepatří. Dle dalších informací České televize radní a zastupitelé z ODS stihli prodat deset krajpatří dokonce firmě, kterou vlastní majitel PP Hospi- ských nemocnic. Petr Bendl nechal kraj regulérně
okrást,“ říká hejtman.
tals Martin Vojtíšek.
První pomoc pro všechny
Náměstí Starosty Pavla v Kladně se na začátku letních prázdnin na jedno dopoledne proměnilo
v intenzivní kurz rychlé pomoci.
Vjezd do brandýské
nemocnice
Hejtman MUDr. David Rath na tiskové konferenci vyzval Petra Bendla, aby přijal svou politickou
odpovědnost a odešel z politiky. „Politickou odpovědnost jednoznačně nese Petr Bendl, ale také další
bývalí zastupitelé, kteří tehdy hlasovali pro privatizaci krajských nemocnic, jako například tehdejší
lidovecká krajská zastupitelka Helena Langšádlová,
která nyní stojí v čele krajské TOP 09. Vyzývám Petra
Bendla, aby se k tomu postavil jako chlap, vyvodil
z toho svou jasnou politickou odpovědnost a složil
poslanecký mandát.“
Jak se brandýská nemocnice prodávala a rozprodávala
Společnost PP Hospitals koupila v roce 2007 nemocnici včetně dalších nemovitostí a pozemků od Středočeského kraje za 7,8 milionu korun. Získala však majetek, který tuto hodnotu vysoce převyšoval. Postupně
však firma PP Hospitals začala majetek rozprodávat:
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná
škola zdravotnická Kladno ve spolupráci s městem,
kladenskou policií a kladenskými záchranáři uspořádala akci první pomoc pro všechny. Všichni účastníci,
ale i kolemjdoucí si tak mohli vyzkoušet techniku při
záchraně lidského života. Studenti zdravotní školy
ukázali obnovu životně důležitých funkcí, pomoc při
krvácení, šoku, zlomenině, postup při popáleninách
či péči o postiženého v bezvědomí.
Do akce se zapojili i policisté a záchranáři. Městská
policie předvedla ukázku sebeobrany, zdravotníci
a hasiči nechali všechny prohlédnout si vybavení
jejich vozidla a na řadu přišel i zásah. První pomoc, ať
už při dopravní nehodě nebo jiné katastrofě, je velmi
důležitá. Včasný zásah opravdu může zachránit lidský
život nebo zabránit nenávratnému poškození zdraví.
Akce se aktivně zúčastnil i středočeský hejtman
MUDr. David Rath.
Do ukázek
první pomoci se
aktivně zapojil
i středočeský
hejtman
MUDr. David Rath.
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Záchranná služba
Záchranná služba
Středočeští záchranáři
zasahují i na vodě
Ve Ždáni v Modré loděnici vzniká každý rok
1. července další posádka záchranné služby. Kdo
by si představoval scény jako ze seriálu Pobřežní
hlídka, byl by na omylu. Záchranáři zde nemají funkci
plavčíků a uniformy nemění za plavky, pouze občas
vymění sanitní vůz za člun. Středočeští záchranáři
provozují vodní záchrannou službu během prázdnin především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových a rekreačních oblastech, kempech
a koupalištích v okolí přehrady. V těchto měsících je
zde třeba dostupnější péče záchranné služby. V loňském roce měli záchranáři na Slapech 72 výjezdů
a během letošního července vyjeli k 35 případům.
U čeho vodní záchranná služba nejčastěji zasahuje?
V okolí přehrady tráví léto často rodiny s dětmi, ale
i starší lidé. Přibližně polovina výjezdů je ke starším
lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí
k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Běžné jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím (například po bodnutí včelou), k úpalům
a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem,
kteří kolabují následkem dehydratace. Záchranáři
vyjíždějí také k nejrůznějším úrazům při sekání dřeva,
sportu a skocích do vody. Velmi časté bývají také
řezné rány od střepu ve vodě nebo na pláži. Výjezdy
k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu, také
nejsou ojedinělé. Tyto výjezdy směřují na diskotéky
a do různých podniků v okolí.
K tonutí vyjíždějí záchranáři minimálně
Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem případů, jedná se však o výjezdy nejzávažnější.
V těchto případech také hodně záleží na počasí. Čím
je teplejší léto, tím je také více koupajících se lidí,
a tedy i větší pravděpodobnost tonutí. Nelze říci, zda
jsou lidé méně opatrní, ale ze zkušenosti záchranářů
vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou
plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Ten
snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem pře-
ceňují své schopnosti i síly. Tonutí také může nastat
vlivem úrazu, např. po skoku do vody. Lidé by také
neměli skákat do neznámé vody a měli by si uvědomit,
že vodní dno je nestálé a může se měnit. Místo, kde
skákali minulý rok, ale i včera, nemusí být bezpečné.
Další rizikovou skupinou jsou děti, které ještě nemají
Text: Tereza Janečková, foto: archiv ZSSK
Středočeští záchranáři dobře vědí, že je při záchraně životů nutno překonávat velké vodní plochy,
a proto už dvanáctým rokem provozují vodní záchrannou službu na Slapské přehradě. Člun
využívají dva měsíce v roce, a to v období letních prázdnin.
s koupáním a plaváním tolik zkušeností a nemusejí
dobře odhadnout situaci.
nosti případu. Člun vodní záchranné služby překoná
vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji než
sanitní vůz, který je odkázán na přemostění a na objíždění vodní plochy, čímž se znatelně prodlužuje doba
dojezdu k pacientovi. Tímto způsobem přepravy se
záchranáři dostanou do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody, kam by sanitní vůz nemohl
dojet. Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz,
K pacientům vyjíždí člun i sanitka
Přednemocniční neodkladnou péči na Ždáni zajišťuje
nejen člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické
pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zasáhnout v přilehlých obcích mimo vodní ploVodní záchrannou službu na Slapské přehradě
chu, kam jezdí pouze sanitní
provozují středočeští záchranáři již dvanáctým rokem.
vůz. V případě zásahu člunu je
pacient po ošetření a zaléčení
obvykle člunem převezen zpět na stanoviště, kde je má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohropřeložen do sanitního vozu. Tím pak záchranáři trans- ženo zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Liší
portují pacienta do nemocnice. Vyslání člunu nebo se pouze v tom, že v něm nejsou nosítka, ale naopak
sanitního vozu mají na starosti dispečerky linky 155, disponuje tzv. plovoucí páteřní deskou, na které lze
které v každém konkrétním případě zvažují okol- pacienta transportovat po vodě i po souši.
Člun vodní
záchranné služby je
vybaven stejně jako
běžný sanitní vůz.
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Nemocniční prádelna
Nová prádelna
Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:
„Chceme být opravdu
dobrou nemocnicí“
Na poslední červnový den bylo naplánováno slavnostní otevření nemocniční prádelny, které si
během své návštěvy nenechal ujít hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Zúčastnili
se ho i zástupci vedení i další zaměstnanci kutnohorské a kolínské nemocnice.
Racionalizace provozu v kutnohorské nemocnici pokročila rázným krokem a v souladu
s celospolečenským vývojem, a to především v oblasti akutní lůžkové péče. Nejen o tom jsme
hovořili s JUDr. Alicí Opočenskou.
zace má být realizována přeměnou akutních lůžek na
lůžka následné a dlouhodobé péče, je nutné dle vyjádření pojišťoven dodržet princip nákladové neutrality
zdravotnického zařízení. A ten ve své podstatě říká:
Zrušte akutní lůžka, zřiďte lůžka dlouhodobé péče
a my vám za poskytnutí takovéto péče zkrátíme zálohové platby na akutní péči o veškeré platby za péči,
kterou poskytnete na lůžcích neakutních.
Jak vypadá aktuální situace v nemocnici?
Obzvláště nadějně a účelně jsme si u nás v Kutné Hoře
krok směřující k racionalizaci představovali po celostátních deklaracích nejvyšších představitelů ministerstva zdravotnictví v rámci akce „Děkujeme, odcházíme“ a následně i po prohlášeních, a to i písemných,
z úst představitelů zástupců zdravotních pojišťoven.
Deklarace typu – cituji z dopisu KP VZP pro Středočeský kraj – „zdravotnická zařízení mohou ponížit
počet akutních lůžek, aniž by došlo k aktuálním úpravám zálohových plateb“ se však ukázaly být velmi
zavádějícími a nebojím se, po zkušenosti, kterou naše
nemocnice v letošním roce měla, i nepravdivými. Tyto
deklarace jsou totiž doplňovány větou, která ministerská prohlášení o nutnosti rušení lůžek akutních
a potřebách změn těchto lůžek na lůžka tolik potřebné
následné péče doplňují a ve své podstatě pro zdravotnická zařízení negují. V případě, že totiž restrukturali-
Co může v takovém případě nemocnice dělat?
Pokud by vedení nemocnice rozhodovalo pouze na
základě ekonomické efektivnosti restrukturalizačních
opatření, muselo by od veškerých snah jednoznačně
upustit, protože časová a organizačně personální
náročnost nemá žádný ekonomický efekt při financování zdravotnického zařízení. Vedení kutnohorské
nemocnice po provedených rozborech využití otevřených, provozovaných lůžek, a to jak z pohledu počtu
hospitalizací, tak z úhlu pohledu průměrné délky
hospitalizace a procenta využití lůžkového fondu naší
nemocnice, a především na základě potřeb našich
pacientů, rozhodlo návrh restrukturalizace v nemocnici Kutné Hoře pojišťovnám předložit.
JUDr. Alice Opočenská
ředitelka Nemocnice Kutná Hora
O pár slov na toto téma jsme požádali vedoucího prádelny Horáka: „Na přípravu provozu praní
prádla pro kutnohorskou a kolínskou nemocnici jsem
měl přibližně pět měsíců, tedy relativně mnoho času.
Vzhledem k tomu, že jsem až do konce měsíce června
souběžně pokračoval i v mém předchozím pracovním zařazení v nemocnici na ekonomickém oddělení
v majetkové agendě a že se postupem času navyšovalo i množství položek potřebných k zajištění chodu
prádelny od 1. července, tento čas utíkal neuvěřitelným tempem. Pro hrubou představu mohu uvést nejdůležitější body, jimž jsem se ve zmíněném období
věnoval nejvíce: řízení prádelny v praxi, zajištění vhodných pracovníků, sestavení rozpočtu střediska, výběr
prací chemie, nastavení logistiky prádla uvnitř nemocnice a mezi naší a kolínskou nemocnicí, příprava převzetí provozu atd. Nakonec se vše, a to i díky pomoci
z řad vedení nemocnice, podařilo splnit.“
Pak tedy nastal čas na přípravu setkání s hejtmanem
Středočeského kraje. „Času bohužel tolik nezbývalo.
Když si představíte, že předchozí provozovatel prá-
delny měl ještě 29. června noční směnu a nás čekala
kompletní příprava a úklid z důvodu rozjetí provozu
hned druhý den, s nadsázkou řečeno nevíte, zda se
na toto setkání těšíte, nebo se ho ‚obáváte‘. Tento
názor se ale změnil v okamžiku, kdy došlo k samotnému setkání – předvedení celé naší odvedené práce
a představení provozu prádelny panu hejtmanovi
a ostatním přítomným.“
Na nadcházející pracovní období se ale těšíte. „To
samozřejmě ano. Asi jako pro většinu lidí je to i pro
mě velká výzva. Velice kladně jsem uvítal i zájem pracovnic z předchozího provozu prádelny o pokračování
v této práci pod vedením kutnohorské nemocnice.
Máme stanovené určité cíle uvnitř prádelny i ze strany
nemocnice. Některé se nám již v tuto chvíli, krátce po
spuštění provozu, postupně daří plnit a tím se nám
otevírá prostor pro další zlepšování se v oblasti kvality praní a efektivnosti využití pracovní doby. V neposlední řadě nemůžeme vynechat ekonomické otázky
provozu prádelny, které jsou stěžejní pro budoucí
období.“
Ředitel kolínské
nemocnice
MUDr. Petr
Chudomel,
středočeský
hejrman
MUDr. David
Rath a ředitelka
kutnohorské
nemocnice
JUDr. Alice
Opočenskáv
okamžiku
slavnostního
otevření nové
prádelny
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
CPP
Zdravý doktor jde za
nemocným pacientem
Slavnostní otevření prostor centrálního pohotovostního příjmu proběhlo dne 30. června 2011.
Akce se uskutečnila za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Vedení
nemocnice nám poskytlo nejdůležitější informace týkajících se zmíněné části nemocnice.
CPP
Proč jsme zřídili urgentní příjem
v Kutnohorské nemocnici?
Z důvodů ekonomických, spočívajících především
v soustředění sil a prostředků do jednoho místa,
tedy ve využití prostor, které měla a nepoužívala
nemocnice ke svému provozu po dobu téměř deseti
let, přístrojů a vybavení. Nelze pominout ani redukci
pohotovosti středního zdravotnického personálu
na více odděleních (racionalizace výše mzdových
nákladů při stejném či vyšším zajištění rozsahu
poskytovaných služeb) a v neposlední řadě soustavný
tlak na snižování nákladů (mzdových, provozních).
Dalším důvodem byla dimenze sociální a etická.
Dojde totiž ke zvýšení kvality péče v regionu i péče
o ohrožené skupiny (děti, staří lidé, bezdomovci),
které se nedokázaly orientovat v množství druhů
nabízené péče. V neposlední řadě se zjednoduší servis a koordinovaná spolupráce s ostatními organizacemi (policie, hasiči atd.) poskytujícími služby při
náhlých poruchách zdraví. V neposlední řadě hrála
roli i dimenze odborná, kdy dochází k zachování kontinuity poskytování požadované péče všemi specializacemi poskytovanými v naší nemocnici (včetně
LSPP) dle naléhavosti, odbornosti a intenzity potřeby
v daném čase.
Jaký je očekávaný přínos CPP?
›P
ro pacienty se zrychlí přístup k péči lékaře a kterékoli odbornosti nemocnice. Vše bude dostupné
na jednom místě.
› Pro lékaře je zde možnost rychlých konzilií s kolegy,
a tudíž nejodbornější dosažitelná péče o pacienta
v daném čase.
Provozní doba CPP
Všední dny15.30–7.00, víkendy a svátky 24 hodin denně, tedy 7.00–7.00.
Rozsah působnosti CPP
CPP přebírá všechny kompetence:
-akutní a příjmové interní ambulance (po celou výše uvedenou provozní dobu CPP)
-akutní a příjmové chirurgické ambulance (po celou výše uvedenou provozní dobu CPP)
-ambulance LSPP (ve všední dny 15.30–21.00, o víkendech a svátcích 8.00–20.00)
› Pro nemocnici dojde ke snížení osobních nákladů,
ostatních provozních nákladů a zvýšení nabízené
kvality poskytované péče.
Jaké jsou nastavené cíle?
› Organizovat péči podle potřeb pacienta.
› Vyšetřen je každý, kdo o to požádá (dostupnost).
› Každá posádka ZZS může CPP předat pacienta
(dostupnost).
› Každý pacient je urgentní, dokud se neprokáže opak.
›P
ředání pacienta specialistovi bez ohrožení jeho
života a zdraví z důvodu čekání a vyhledávání správného specialisty v budově (kontinuita).
Prostory CPP
Centrální pohotovostní příjem je umístěn v přístavbě
hlavní budovy nemocnice za CT vyšetřovnou (tedy v prostorách, kde ve všedních dnech v době 7.00–15.30
funguje akutní a příjmová chirurgická ambulance). Je
vybaven vstupním prostorem (halou), ambulancí, zákrokovým sálkem, příjmovou kanceláří (ve všech těchto
prostorech lze pacienty ošetřovat) a čekárnou.
Nově otevřený
centrální
pohotovostní příjem
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Sociální pracovnice Nemocnice Kutná Hora Radka Štencelová říká:
„Zajišťuji kontakt
pacienta s venkovním
prostředím“
V kutnohorské nemocnici působí Radka Štencelová jako sociální pracovnice od 4. dubna tohoto
roku. Co přesně se pod pojmem sociální pracovnice skrývá, jsme se rozhodli zeptat přímo jí.
Jakým způsobem se pacientům dále věnujete?
Stěžejní službou je především zajištění sociálních
služeb typu vyřizování domovů pro seniory, kontakt
Radka Štencelová
s úřady a vyřizování právních záležitostí pro pacienty.
Zajišťuji komunikaci pacienta s venkovním prostředím. Jedná se o nezbytně nutné záležitosti, kterých se
buď nemohou účastnit osobně, nebo nemají někoho
ochotného v rodině či u jiných příbuzných.
Neméně důležitou službou jsou sociální lůžka. Jednoduše řečeno někteří pacienti musí být v nemocnici
delší čas, např. z důvodu špatné sociální situace. Tito
lidé by se po propuštění z nemocnice neměli kam
vrátit. A právě jim jsou k dispozici sociální lůžka.
Těmto pacientům se já samozřejmě také pravidelně
věnuji. Obecně lze říci, že s každým pacientem se
snažím o rozvoj jeho duševních, fyzických a motorických schopností a plním jeho individuální plán. Je
patrné, že nejvíce pacientů, kteří využívají mých služeb, se nachází na oddělení LDN. Pacientům se například snažím svou přítomností pomoci lépe překonat
období, po které jsou v nemocnici. U pacienta se pro-
vádí sociální šetření a na jeho základě se zjišťuje rozsah potřeb od sociální pracovnice. A také zda vůbec
jednotliví pacienti o mé služby mají či nemají zájem.
Prozradíte nám i něco ze svého soukromého života?
Věnuji se chovu psů plemene zlatého retrívra, výcviku psů k poslušnosti a loveckému výcviku a zajímám
se o canisterapii, která se v poslední době rozvíjí
i v nemocničních zařízeních.
Vy sama se tedy o canisterapii jen zajímáte nebo
ji provádíte?
Zajímám a také provádím. Je k tomu potřeba především kontaktní a vyrovnaný pes, který se umí vcítit
a reaguje na zdravotní a psychické možnosti pacienta. To vše se prověřuje při náročných canisterapeutických zkouškách pro získání canisterapeutického
certifikátu.
Jedním z často
při canisterapii
užívaných plemen
je kolie.
Můžete nám popsat, jak jste se dostala
k práci v kutnohorské nemocnici?
Po maturitě na kolínském gymnáziu jsem studovala
na Justiční škole v Kroměříži. Jednalo se o tříleté
studium práv a sociální politiky státu. Po jedenáctiletém působení na Okresním soudu v Kutné Hoře
jsem se rozhodla absolvovat kurz pracovníka v sociálních službách s výkonem praxe v domově pro seniory v Chlumci nad Cidlinou. Během dvouletého hledání možnosti uplatnění v mém oboru vzdělání
jsem působila v soukromých firmách. Moji představu o budoucím zaměstnání splnila práce sociální
pracovnice v Nemocnici Kutná Hora. Tato představa
se utvrdila i po účasti na konkurzu. Nakonec se vše
podařilo podle představ mých i vedení nemocnice
a začátkem dubna jsem mohla začít vykonávat pozici
sociální pracovnice.
Komu jsou vaše služby určené?
Moje pracovní služby má možnost využít kterýkoli
pacient z kteréhokoli oddělení nemocnice. Za pacienty na jednotlivá oddělení docházím buď pravidelně, nebo si mohou moje služby vyžádat osobně, přes
zástupce z řad primářů, lékařů, staničních sester či
rodinných příslušníků každého pacienta.
Foto: © Suemack / Dreamstime.com
Rozhovor
18
19
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„Stále více se orientujeme
na pacienta“
O novinkách v nemocnici, především o pilotním projektu elektronicky vedené zdravotnické
dokumentace jsme hovořili s ředitelem MUDr. Miličem Řepou, MBA.
Zdá se, že ani v létě se v nemocnici nezastavily
stavební práce.
Rekonstrukce operačních sálů finišuje a během ní bude
nainstalována zbrusu nová technika. Na tento moment
netrpělivě čekají zdravotníci z operačních oborů, ale
i pacienti objednaní k plánovaným zákrokům.
Jaká je situace ve vaší porodnici?
Porodnice benešovské nemocnice je velmi vyhledávaná, nejen pro výborný zdravotnický servis, komfortní
prostředí a dlouhodobý statut Baby-Friendly, ale
možná i pro nadstandardní způsob komunikace
s nastávajícími maminkami. Během prázdnin jsme
proto upravili webové stránky porodnice, kam se
mohou maminky obrátit s dotazy a komentáři. Nebo
i na Facebook, kde má naše porodnice svůj profil.
Zkuste www.nemocnicebenesov.cz nebo heslo Porodnice Benešov na Facebooku.
MUDr. Milič Řepa, MBA
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Co je nového v nemocnici?
Benešovská nemocnice si zakládá na svém postoji –
orientaci na pacienta. Dokladem toho je nejen pokračující rozvoj a investice do zdravotní péče (jak do
přístrojů, tak do vzdělávání zaměstnanců), ale i do
pacientského komfortu a komunikace. Na interním
oddělení jsme nově otevřeli několik nadstandardních
pokojů, takže i zde mohou pacienti využít tuto možnost. Nově je upraveno i parkování před nemocnicí.
Jak se rozvíjí pilotní projekt elektronické
zdravotnické dokumentace?
Naše nemocnice se hlásí k programu bezpečí. K dalšímu zvýšení úrovně pomůže i elektronická ošetřovatelská dokumentace, kterou ve svém článku popisuje
hlavní sestra. U každého pacienta budou nyní čitelně
a standardně zajištěny všechny důležité informace,
které mohou využít všechny oprávněné osoby, ubude
administrativy a více času bude patřit pacientům.
Nejmodernější
přístroj
v republice
zakoupen pro naši
pneumologickou
ambulanci
Benešovská nemocnice
v letošním roce zakoupila nový přístroj pro lepší poskytování zdravotní péče pacientům. Po několika měsících zkušebního provozu
se zapůjčenými přístroji byl nyní
uveden do provozu nový, moderní
diagnostický přístroj BODYPLETYZ­
MOGRAF s integrovanou opcí pro
měření difuzní plicní kapacity. Jedná se o nejmodernější přístroj, který byl v zahraničí uveden na trh počátkem roku 2011 a je první svého
druhu v celé České republice. Přístroj díky unikátnímu softwarové-
mu a analyzátorovému vybavení
umožňuje provedení nejen základního funkčního vyšetření ventilace
(spirometrie), provádění bronchomotorických testů (bronchodilatační a bronchokonstrikční testy),
ale především i stanovení nepřímo
měřitelných plicních objemů (reziduální objem, celkový plicní objem), odporů a průtoků v dýchacích
cestách a také posouzení přenosu
kyslíku na alveolokapilární membráně pomocí stanovení transferfaktoru.
podstoupí vyšetření na OCT včas,
zvýší tím šanci na úspěšnost případné léčby a minimalizuje riziko
vnějších projevů onemocnění. Celé
vyšetření je bezbolestné, bez kontaktu s okem a trvá několik málo
minut vsedě s podpěrou brady
a čela. Samotný přístroj vysílá na
oko pouze slabé a zdravotně nezávadné světelné paprsky. V některých případech lékař před samot-
ným vyšetřením do oka aplikuje
kapky na rozšíření zorničky. V takovém případě musí pacient počítat s omezenou možností řízení.
Toto vyšetření lze bez jakýchkoli
komplikací opakovat, což je zvláště
výhodné při dlouhodobém sledování zdravotního stavu. Vyšetření na
OCT není v současné době hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jeho cena činí 500 Kč.
Nový OCT
přístroj na
očním oddělení
Benešovská nemocnice v letošním roce zakoupila nový přístroj
pro lepší poskytování zdravotní
péče pacientům očního oddělení. Optická koherentní tomografie (OCT) představuje jednu z nejmodernějších a vysoce přínosných
vyšetřovacích zobrazovacích metod pro detailní vyšetření zadních
a předních struktur oka (sítnice, optický nerv, rohovka). Díky výsledkům vyšetření na OCT může lékař
daleko dříve a přesněji diagnostikovat některá onemocnění oka a monitorovat průběh léčby či terapeu­
tického zákroku. Pokud pacient
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Prim. RNDr. Jana Kalousová
Oddělení klinické biochemie
pavilon D, 1. patro, tel. 317 756 222, [email protected]
nost testovat analyzátory řady firem, např. ROCHE,
BOEHRINGER, CIBA CORNING, MITSUBISHI a dalších. Na tyto analyzátory jsme většinou aplikovali
sety domácí firmy LACHEMA, jelikož cena originálních souprav byla v té době příliš vysoká. Pro svou
další práci ve funkci primáře oddělení jsem tyto zkušenosti uplatnila při rozhodování o nákupu přístrojů
a vybavení laboratoře.
Představíte nám vaše oddělení?
V současné době je laboratoř vybavena špičkovými
výkonnými analyzátory firem SIEMENS, BECKMAN
COULTER, RADIOMETER a dalších. Nepostradatelná je
i výpočetní technika – LIS, která zabezpečuje vlastní
provoz, elektronickou distribuci výsledků do nemocniční sítě a do terénu, kontrolní systém, statistiku,
vykazování výkonů pro pojišťovny, archiv výsledků
atd. Začátkem roku se nám podařilo uvést do provozu elektronickou žádanku.
Jaké je spektrum prováděných vyšetření?
Provádíme nejen základní vyšetření krve, moči
a dalšího biologického materiálu, ale i speciální
enzymo-imunologická stanovení, tumorové markery,
pro alergologickou poradnu se vyšetřují specifické alergeny, úzce spolupracujeme s genetičkou
MUDr. Zemánkovou a od roku 2000 jsme zařazeni
v registru laboratoří zabývajících se screeningem
vrozených vývojových vad v I. a II. trimestru těhotenství. Nejčastější je vyšetření krevního cukru – glykemie u diabetiků, protože těchto pacientů neustále
přibývá. Veškeré informace si mohou naši klienti
najít na webových stránkách nemocnice.
Primářka oddělení klinické biochemie RNDr. Jana Kalousová říká:
„Měla jsem štěstí, že
jsem mohla pracovat na
tomto oddělení“
RNDr. Jana Kalousová promovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru
analytická chemie. Na oddělení klinické biochemie v Benešově nastoupila jako vedoucí analytického
provozu a od roku 1990 vede tuto laboratoř jako primářka.
Jaké byly vaše začátky?
Koncem 80. a začátkem 90. let jsem jako chemik získala v benešovské nemocnici obrovské zkušenosti.
Měla jsem štěstí, že jsem na tomto oddělení mohla
pracovat, neboť oddělení klinické biochemie této
nemocnice mělo v biochemických kruzích velký kredit.
Jako jedna z mála laboratoří, a to nejen ve Středočeském kraji, ale i v celém Československu, jsme měli
švédský analyzátor LKB, což byl předchůdce dnešních
automatických analyzátorů. K řízení provozu laboratoře jsme používali švédský počítač VARIAN, měli
jsme vlastní LIS (Laboratorní informační systém), na
němž s námi spolupracovalo středisko aplikované
kybernetiky, které bylo součástí nemocnice. Fungovali jsme jako testovací pracoviště pro firmy, které
se snažily etablovat na našem trhu. Měla jsem mož-
Kdo využívá vašich služeb?
Kromě nemocnice poskytujeme služby praktickým
a odborným lékařům Benešovska, Vlašimska, Voticka
a externím lékařům z Prahy. Svoz biologického materiálu je zajištěn ve spolupráci s odborem dopravy
nemocnice. Máme detašované pracoviště i v bývalé
nemocnici ve Vlašimi, kde jsou prováděna hematologická vyšetření pro region Vlašimska, glykemie
pro diabetickou poradnu a základní vyšetření moči.
Odběrový box máme i ve Voticích.
A vaše nejbližší plány?
Našim nejbližším úkolem je potvrdit kvalitu naší práce
absolvováním Auditu NASKL, což je Registr klinických
laboratoří definovaný podle ISO 15189. Doufám, že
se nám to díky pracovnímu nasazení celého kolektivu podaří v nejbližší době.
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Zdravotnická dokumentace
Zdravotnická dokumentace
Elektronická, tedy
kvalitní a naprosto
bezpečná
Kvalita ošetřovatelské péče je stále velmi aktuální téma. Cesty ke zvýšení kvality poskytované
ošetřovatelské péče vedou několika směry.
Elektronická
dokumentace
je nejen bez
problémů čitelná,
ale především vždy
bezprostředně
dostupná.
Velkou pozornost je třeba věnovat odborné
erudici ošetřovatelského personálu, jeho schopnostem, dovednostem, přístupu k pacientům, vystupování
a chování. Dalším krokem ke zvýšení kvality poskytované ošetřovatelské péče je saturovat ošetřovatel-
ský personál, posílit kompetence sester a rozšířit řady
sanitářů a sanitárek. V neposlední řadě stojí další
krok, neméně důležitý, a tím jsou prostředky, které má
ošetřovatelský personál k dispozici a které mu umožňují skutečně zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče.
Je všeobecně známo, že zdravotnické zařízení musí propouštěcí nebo překladovou zprávu. V podstatě
vést zdravotnickou dokumentaci, kde je zazname- ošetřovatelská dokumentace odráží vše, co bylo pacináno vše, co se týká poskytnuté zdravotnické péče entovi poskytnuto a jaká péče mu byla věnována ze
pacientovi. Od roku 2006 je součástí vyhlášky o zdra- strany ošetřovatelského personálu.
votnické dokumentaci povinnost zdravotnického zaří- Ve většině zdravotnických zařízení je tato povinnost
zení vést ošetřovatelskou zdravotnickou dokumentaci. realizována v tištěné formě, což s sebou přináší různá
V této dokumentaci musí být vedena ošetřovatelská úskalí nečitelnosti zápisů, nesprávného přepisování
anamnéza, která hodnotí stav
Elektronická zdravotnická dokumentace obsahuje
pacienta při příjmu. Na základě
všechny náležitosti dané vyhláškou.
této anamnézy je stanoven
plán ošetřovatelské péče, který
definuje problémy pacienta a jejich řešení plánova- a opravování údajů, nedokonalost zápisů. Všechny
telné v určitém časovém horizontu, plnění napláno- uvedené skutečnosti mohou velmi výrazně ovlivnit
vaných ošetřovatelských intervencí a poskytované kvalitu a kontinuitu poskytované péče.
péče, hodnocení poskytnuté ošetřovatelské péče, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov se rozhodla
a zaznamenává průběžné změny stavu pacienta pro další krok vedoucí právě ke zvýšení kvality, kona ošetřovatelského plánu. Při propuštění a předání tinuity a bezpečnosti ošetřovatelské péče. Koncem
pacienta do další ošetřovatelské péče je třeba vést roku 2010 se rozhodla pro pilotní projekt vedení elektronické ošetřovatelské dokumentace. Pro realizaci
pilotního projektu byla vybrána dvě lůžková oddělení (ORL oddělení a interní oddělení). Po nezbytných zaškoleních a seznamování s programem máme
dnes elektronickou dokumentaci na dvou uvedených
odděleních v provozu.
Co to znamená pro personál a pacienty? V praxi to
znamená, že veškerá elektronická dokumentace obsahující všechny vyhláškou dané povinnosti může být
vedena přímo na pokoji u pacienta. Sestra má k dispozici notebook nebo tablet, se kterým pracuje přímo u pacienta a všechny zjištěné skutečnosti může
ihned zadat. Objednání pacienta na vyšetření a veškeré elektronicky zpracovatelné žádanky lze odeslat
a tisknout přímo z pokoje pacienta. Tím, že celý systém je nastaven v mobilním duchu, má ošetřovatelský personál větší možnost být v těsnější vazbě na
pacienta, věnovat mu více času, být více přítomen
u pacienta i přesto, že musí splnit administrativní
náležitosti poskytované péče. Při tom všem může
mít k dispozici veškeré údaje o pacientovi na jednom místě ihned dostupné. V používaném systému
je použito barevné signalizace, různých křivek, grafů, náčrtů, a lze přiřadit i fotografickou dokumentaci pacienta. Všechny uvedené prvky zlepšují orientaci v problémech pacienta, lépe monitorují jeho stav
a zaručují úplnost a přehlednost získaných informací.
To, co přináší vyšší prvek kvality a bezpečí pacienta,
je právě vedení elektronické ošetřovatelské dokumentace, která nabízí dokonalou čitelnost, přehlednost, časovou posloupnost, plánovatelnost ošetřovatelských intervencí, kontinuitu a bezprostřední
dostupnost.
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Město
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Canisterapii provází od
začátku nadšení pacientů
i personálu“
Nejen na canisterapii jsme se tentokrát zeptali ředitele Oblastní nemocnice Příbram
MUDr. Stanislava Holobrady.
Město Příbram otevřelo
pro občany bezplatnou
protidluhovou poradnu
21. června 2011 zahájilo město Příbram poskytování další bezplatné služby pro občany žijící
v příbramském regionu – dluhové poradenství. Tato služba bude obsahovat pomoc při mapování
dluhů, komunikaci s věřiteli, řešení exekucí a soudních řízení souvisejících se zadlužením,
zpracování žádostí o tzv. osobní bankrot a posilování finanční gramotnosti klientů.
jejich blízcí. Projekt vítá i odborný personál oddělení.
Zatím tedy registrujeme výrazně pozitivní reakce.
Nedávno jste pro veřejnost vydali telefonní
seznamy nemocnice. Je o ně zájem?
Ano, značný. Telefonní seznamy nemocnice v úpravě
pro veřejnost jsme poprvé vydali asi před třemi lety
a již tehdy získaly u veřejnosti velkou oblibu. Letos, ve
chvíli, kdy byly seznamy mezi veřejností teprve necelé
dva měsíce, jsme již řešili dotisk. Zájem o seznamy
je tak velký, že prvních 6 000 výtisků bylo rozebráno
během tří týdnů.
Pane řediteli, už v nemocnici probíhá
avizovaná canisterapie?
Ano, už od června. V letošním roce se canisterapie
týká pacientů oddělení následné péče. K dispozici
je pět vycvičených psů, kteří se střídají. Nemocnice
spolupracuje s občanským sdružením Pessos, psy
doprovázejí zkušení cvičitelé. U každé canisterapie
je navíc přítomna koordinátorka dobrovolnického
centra, jejíž značnou výhodou je její vzdělání. Jde
totiž o vystudovanou fyzioterapeutku, navíc s ukončeným vzděláním v sociální oblasti.
Jak na canisterapii reagují pacienti a personál?
Od chvíle, kdy byla spuštěna, sledujeme naprosté
nadšení pacientů pro čtyřnohé psí kamarády. Některé
pacienty občas na canisterapii dokonce doprovázejí
Je to váš jediný příspěvek ke zjednodušení
dostupnosti informací? Co orientace v nemocnici?
Určitě ne. Kromě množství i aktualizace informací
na internetových stránkách nemocnice nebo komunikace s médii klademe důraz například i na značení
v obou areálech nebo včasnost poskytování důležitých informací i o změnách v provozu nemocnice.
V obou areálech jsou také k dispozici tištěné plánky
s legendami a nejdůležitějšími údaji.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Dluhoví poradci budou bezplatně k dispo- době provozuje dluhové poradny v Praze a v Ústí nad
zici klientům vždy každé úterý od 13.00 do 17.00 Labem,“ řekl k projektu starosta města MVDr. Řihák
v budově Městského úřadu Příbram, Tyršova 107, a dodal: „Velká část finančních nákladů na realizaci
Příbram I. (přízemí objektu ve
Předpokládáme, že o poradnu bude zájem. Mnoho
dvoře naproti hlavnímu vchodu
občanů se díky předlužení dostává do těžké situace.
do budovy městského úřadu).
Vhodné je se předem objednat
na e-mailové adrese [email protected]. tohoto projektu je hrazena prostřednictvím dotace MV
Na výše uvedenou adresu můžete také zasílat své ČR na projekty prevence kriminality. Provoz poradny
elektronické dotazy. Na pracovníky poradny je možné považuji pro občany našeho města za velmi potřebný
se také obracet pomocí telefonické linky 318 402 291 a důležitý. Vedle samotného bezplatného dluhového
(pouze v úterý od 13.00 do 17.00).
poradenství pro občany bude poradna organizovat
„Provoz poradny zajišťujeme ve spolupráci se Sdruže- i semináře na zvýšení finanční gramotnosti nebo proním pro probaci a mediaci v justici, o. s., které má s pro- školení osob, které zajišťují základní dluhové porablematikou řešení dluhů velké zkušenosti a v současné denství při výkonu své profese.“
Slavnostní otevření
protidluhové
poradny města
Příbrami se
zúčastnili mimo jiné
i radní Ing. Juraj
Molnár a zástupce
velitelky Městské
policie Příbram pro
oblast prevence
kriminality
JUDr. Milan Fára.
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář oddělení následné péče MUDr. Zdeněk Mikoláš říká:
„Spektrum i počet
lůžek následné péče je
v ČR nedostačující“
Oddělení následné péče vzniklo v rámci Oblastní nemocnice Příbram k 1. říjnu 2OO8 v areálu II.
na Zdaboři, a to z původních akutních lůžek interního oddělení.
MUDr. Zdeněk
Mikoláš
Pane primáři, můžete nám přiblížit vaše
oddělení? Kteří pacienti se u vás léčí?
Oddělení zahrnuje dvě samostatné lůžkové jednotky:
LDN (jednotka lůžek dlouhodobě nemocných) a OŠP
(jednotka lůžek ošetřovatelské péče), přičemž každá
z nich má k dispozici 30 lůžek. Ty poskytují doléčovací, rehabilitační a odbornou ošetřovací péči pacientům s onemocněními převážně interními, neurologickými a ortopedickými, kteří již mají stanovenou
diagnózu s léčebným postupem. Přijímáme pacienty
na základě žádosti o přijetí z akutních lůžek naší
nemocnice, ale i na žádost praktických a odborných
lékařů – zejména z neurologické ambulance k analgeticko-myorelaxačním infuzím nebo z jiného zdravotnického zařízení. Při závažných změnách zdravotního stavu (např. nutnosti intenzivní péče) je pacient
předán na příslušné akutní lůžko v nemocnici. Naším
cílem je dosažení u pacienta takového stupně kompenzace a soběstačnosti, který mu dovolí návrat do
domácího prostředí. Pokud propuštění domů není
z objektivních důvodů možné, snažíme se o bezproblémový přechod do sociální instituce.
Vidíte jako výhodu pro nemocnici, že má
k dispozici oddělení následné péče? Postačuje
současný počet těchto lůžek?
Výhoda to rozhodně je. Trend zkracování ošetřovací doby na akutních lůžkách vede pochopitelně
k nárůstu žádostí o umístění nemocných na lůžka
následné péče. Na základě počtu žádostí, které k nám
přicházejí, by bylo těchto lůžek potřeba opravdu více.
Průměrná ošetřovací doba na našem oddělení se
pohybuje kolem 60 dní. Máme zde pacienty, kteří
jsou u nás hospitalizováni 10 dní (pacienti k infuzní
terapii), pacienty, kteří u nás jsou v průměru 50 dní
(většinou ortopedičtí pacienti k rehabilitaci po endoprotézách kolen, kyčlí a operacích páteře), ale potom
i ty, kteří zde čekají na umístění v domovech seniorů a u nichž je podstatně delší doba hospitalizace.
Jaký je váš názor na následnou péči v rámci
celé ČR? Myslíte si, že počet lůžek této péče, její
spektrum, ale i dostupnost jsou dostačující?
Počet lůžek následné péče i její spektrum je celorepublikově nedostačující. Oddělení následné péče by
v žádném případě neměla suplovat nedostatečnou
kapacitu lůžek v síti sociálních služeb. K navýšení
počtu lůžek následné péče by mohla vést snaha
ministerstva zdravotnictví o restrukturalizaci lůžkového fondu.
Jak spolupracujete s rodinami pacientů?
Probíhají na oddělení aktivity například pro
odreagování pacientů apod.?
S rodinami jsme v kontaktu takřka denně. Týká se to
především pacientů, kde se řeší právě sociální situace.
Jde o případy, kdy nemocný již není schopen vrátit
se do domácího prostředí v plné míře soběstačnosti
a rodina se o něj nemůže z různých důvodů postarat.
Tady řešíme dva způsoby zajištění péče – buď se snažíme doporučit péči spočívající ve spolupráci s pečovatelskou službou, charitou, nebo volíme podání
žádosti do zařízení sociální péče.
Co se týče odreagování pacientů, zmínil bych se
samozřejmě o možnostech vycházek pacientů
k návštěvě rodiny, pohybu ve venkovních prostorách nemocnice při hezkém počasí, sledování televize, kterou mají k dispozici na každém pokoji. Velký
přínos vidím také ve spolupráci s dobrovolnickým
centrem, které působí v naší nemocnici již od roku
2006 a s naším oddělením spolupracuje prakticky
od začátku. Dobrovolníci docházejí buď individuálně
za jednotlivými pacienty, které jim sestry vytipují,
nebo se věnují různým skupinovým aktivitám, například výtvarným dílnám, tréninku paměti, vyprávění,
zpívání, hádankám. Tato činnost je prováděna
samozřejmě výhradně se souhlasem pacienta, ale
musím říci, že se setkává se vřelým ohlasem a s velkým zájmem. V červnu byl spuštěn i pilotní projekt
v rámci dobrovolnického centra – canisterapie, což
je relaxace a příjemná společnost čtyřnohých kamarádů. Probíhá v externí místnosti mimo oddělení.
Cílem této terapie je jednak psychosociální podpora
pacientů – vyplnění volného času, uvolnění stresu
a emocí, odpoutání se od stereotypu pobytu – a dále
léčebně rehabilitační prevence – stimulace jemné
motoriky, zklidnění a celkové uvolnění těla, ovlivnění svalových kontraktur při individuálním kontaktu s tělem psa.
I když vám práce jistě vyplňuje výraznou část
každého dne, určitá část dne zbývá. Jak nejraději
trávíte svůj volný čas?
V létě tenisem, v zimě lyžováním, celoročně s marián­
skolázeňskými trolejbusy.
Jednotka lůžek
dlouhodobě
nemocných
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Infekční průjmy
Klinická biochemie
Escherichia coli
a ti další
Klinická biochemie
disponuje špičkovým
vybavením
Nejlepší a nejdůležitější prevencí vzniku onemocnění je dodržování základní osobní hygieny
a hygienických podmínek při zpracování, skladování a podávání potravy.
Pracoviště klinické biochemie se v červnu minulého roku přestěhovalo do prostor v 1. patře
nově postaveného pavilonu F.
Virové infekční průjmy
Jde o vzácné není postižení zažívacího traktu člověka
virovou infekcí. S rozvojem diagnostických metod
jsou dnes běžně diagnostikovány průjmy virového
původu. Nejčastější jsou rotavirové infekce. Rotavirus je rozšířen běžně u savců i ptáků a vyskytuje se
po celém světě. Rotaviry způsobují především průjmy
u malých dětí. Typické pro toto onemocnění u nás je
sezonní výskyt v zimě a v jarních měsících. Často jsou
také postiženi staří lidé, malé epidemie mohou vzniknout v dětských zařízeních, nemocnicích či domovech
seniorů. Pro onemocnění je typická horečka, zvracení, vodnaté průjmy a nechutenství. Zvláště u dětí
dochází k rychlé dehydrataci. Jako prevence je nejdůležitější opět důkladné mytí rukou. Je dobré zmínit, že v ČR je dostupná perorální vakcína, která je
určena pro děti starší šesti měsíců.
Běžně se dále diagnostikují různé druhy enterovirů,
adenovirů, norovirů a astrovirů. Průběh nemoci je
podobný jako u rotavirové infekce, bývá však většinou lehčí.
K doplnění tekutin je vhodný chladnější čaj či minerálky. Nápoje s vysokým obsahem cukru nejsou
vhodné. Důležitá je lehce stravitelná dieta. Z užívaných nespecifických protiprůjmových prostředků
není u infekčních průjmů vhodné podávat léky snižující pohyblivost střev z důvodu možnosti přemnožení bakterií. Antibiotika do léčby běžně probíhajícího infekčního průjmu nepatří, podávají se pouze
při komplikacích.
Text: MUDr. Miroslava Kopecká, primářka oddělení klinické biochemie ON Příbram, a. s.
Enterotoxikóza
Otravy z potravin jsou způsobeny bakteriálními
toxiny, které jsou přítomné v potravě. Nejčastějším
původcem bývá toxin zlatého stafylokoka. Stafylokok se pomnoží v nedostatečně tepelně upravené
potravině, kde produkuje toxin. U této enterotoxikózy je charakteristické úporné zvracení s častými
vodnatými stolicemi. Horečka nebývá. Po odstranění
toxinu z trávicí trubice dochází k rychlému ústupu
obtíží.
Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Escherichia coli
Průjmy způsobené bakterií Escherichia coli
Bakterie E. coli je součástí normální střevní mikroflóry člověka i zvířat. V různých zeměpisných pásmech mají tyto bakterie různé antigenní vlastnosti.
Proto jsou cestovatelé často ohroženi v prvních dnech
pobytu v jiné destinaci průjmy.
Rozlišujeme čtyři hlavní skupiny patogenních E. coli.
Enteropatogenní (EPEC) způsobují onemocnění
malých dětí, jako jsou typické vodnaté žlutohnědé
stolice. Enteroinvazivní (EIEC) vyvolávají onemocnění
podobné úplavici. Enterotoxigenní (ETEC) se označují jako „průjmy cestovatelů“, jsou časté v oblasti
tropů a v rozvojových zemích. Nyní velmi „populární“ enterohemoragická E. coli (EHEC) produkuje
toxin, který se vstřebává přes střevní stěnu a poškozuje zejména ledvinné a krevní buňky. Onemocnění
dominují krvavé průjmy a horečka nebývá příliš častá.
Může docházet ke krvácivým projevům a k selhání
ledvin (hemolyticko-uremický syndrom). V západní
Evropě a především v Německu nedávno proběhla
epidemie novým sérotypem EHEC. Bakterie mohou
být přenášeny přímým kontaktem, fekálně-orální
cestou či kontaminovaným jídlem (zelenina, maso
a klíčky). Jen do konce června bylo nakaženo na
4 000 lidí a zemřelo 40 nemocných.
Klinická biochemie je součástí komplementu
Oblastní nemocnice Příbram. Jeho úkolem je zpracovávat biologický materiál, a to krev, moč, likvor,
a pomocí biochemických a jiných analýz přispívat
ke stanovení diagnózy, sledování průběhu terapie
i k preventivnímu vyhledávání chorob.
Díky podpoře Středočeského kraje bylo v květnu letošního roku realizováno dovybavení oddělení dalšími
novými přístroji, a tím se stala příbramská klinická
biochemie jedním z nejlépe vybavených pracovišť.
Největší investicí byl nový automatický biochemický
analyzátor, který umožňuje měřit a stanovovat hladiny
základních i speciálních metabolitů, např. parametry
týkající se ledvin, jater, hladiny tuků, minerálního
hospodářství, jednotlivých bílkovin krevního séra
i hladiny léků. Pracuje v přímé komunikaci s informačním komunikačním systémem laboratoře, zadání
pacientů se přenáší automaticky, rovněž i výsledky
jejich vyšetření.
Další velký a drahý přístroj umožní automatické
zpracování vzorků moči. Automatizuje zpracovávání
vzorků moči, provádí chemické stanovení a následně
automatizovanou mikroskopickou analýzu buněk Poloautomatický elektroforetický přístroj Hydrasys2
vyskytujících se v moči. Odstraňuje většinu manu- dělí v elektrickém poli bílkovinné složky krevního séra.
ální práce laborantek, celodenní práci s mikrosko- Umožňuje diagnostikovat akutní a chronické záněty,
pem i některé rizikové operace,
Díky modernímu vybavení je OKB schopno rychle reagovat
kde hrozí nebezpečí přenosu
na požadavky lékařů lůžkových i ambulantních zařízení.
infekce. Laboratorní pracovnice mohou na obrazovce sledovat jednotlivé buňky, popisovat je a vyhodnoco- jaterní onemocnění, vyhledávat patologické bílkoviny.
vat bez použití mikroskopu. Větší péče může být Diferencuje bílkoviny v moči a přispívá k diagnostice
věnována patologickým vzorkům moči, kdy se pro- orgánů močového ústrojí. Součástí přístroje je i pervádí mikroskopická analýza po barvení. Součástí fektní vyhodnocovací zařízení.
dodávky byly i dva mikroskopy, které se používají Spektrofotometr UV VIS umožňuje kontinuální měření
k některým náročnějším mikroskopickým analýzám. v celém viditelném a značné části ultrafialového
Jeden bude sloužit ke sledování červených krvinek a infračerveného spektra. Používá se k některým anav zástinu k rozlišení buněk z horních a dolních močo- lýzám mozkomíšního moku, také i k ověřování kvavých cest, druhý je opatřen kamerou.
lity laboratorních testů a činidel. Laborantka
u jednoho
z analyzátorů
oddělení klinické
biochemie
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Vzdělávání
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
„Kdo šetří, má za tři?
To v nemocnici neplatí“
Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova
nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou
je ovšem stavba nového pavilonu interny.
Jeden rok = tisícovka
vzdělanějších
Loni v létě získala Klaudiánova nemocnice finanční podporu z Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost, který je spolufinancován z Evropské unie (EU), Evropského sociálního
fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR. Za rok prošla jednotlivými školeními v rámci projektu necelá
tisícovka absolventů, zaměstnanců Klaudiánovy nemocnice.
věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se
nám má zvyšovat až na 19,5 %. V naší nemocnici tak
mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset
zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek
smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad
chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti?
Staví se v podstatě jen půl roku, ale už
začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon
vypadat. Jaký je to pocit?
Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu
podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavilon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme
připravovat na přesun interních oborů, plánujeme,
kde přesně co bude, připravujeme harmonogram
stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambulancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL
oddělení. Takže když se přes plot staveniště podívám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce
myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali
jen na papíře. Samozřejmě – stále se najdou i skeptici, ale těch je naštěstí stále méně.
Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly
a těšíte se, co bude.
Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené
dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je
teprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo
se pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. Já
například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme
v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu
Bude ještě kde šetřit?
Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na
krev, šetříme, kde se dá, a jen díky nasazení všech
zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se
úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouhodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně
jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou
korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován
tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou
stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne:
už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetříme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak
na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví
například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultivaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání:
snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic
i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od
pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně
vzbuzuje opravdu spíš obavy.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
Manažerské akademie se zúčastnilo 21 vedoucích pracovníků z řad lékařů i nelékařských manažerů. Obsahem několikadenních kurzů byla například
témata jako vedení lidí a role manažera, sebepoznání a rozvoj tvořivosti – přístup k lidskému kapitálu,
jednání s lidmi, obrana proti manipulacím či principy
týmové spolupráce.
Nejvýznamnější a nejvyhledávanější byl kurz ko­
munikačních dovedností. Absolvovalo jej celkem
364 zaměstnanců z řad lékařů, středního zdravotnického personálu, sanitářů a THP pracovníků. Jednotlivá
školení byla rozdělena do modulů, které byly buď dvoudenní, nebo čtyřdenní, a to podle odborného zaměření účastníků. I obsah jednotlivých modulů se lišil
dle jednotlivých profesí. Lékaři se například dozvěděli nové věci o jednání s pacienty v tíživých situacích, komunikaci s pacienty v každodenním kontaktu
si trénovali zástupci středního zdravotnického personálu či sanitáři. Vzhledem ke stále se zvyšující potřebě
elektronických zápisů a elektronické komunikace byl
velký zájem i o zdokonalování se v práci s počítačem.
380 pracovníků využilo kurzy ICT dovedností, které
byly zaměřeny na MS Excel, MS Word a Powerpoint.
V červnu skládalo zkoušky 50 účastníků jazykových
kurzů. Ty probíhaly v anglickém jazyce a rozděleny
byly podle jazykové úrovně studentů. Jeden kurz byl
věnován jazyku českému a byl určen zahraničním
lékařům pracujícím v naší nemocnici.
Školení řidičů, kterého se zúčastnilo 90 zaměstnanců,
proběhlo ve dvou etapách. První se konala loni v červenci, kdy řidiči získali certifikát o složení referenční
zkoušky. Podle zákona má tato zkouška platnost
jeden rok, a proto byli všichni účastníci těchto kurzů
proškoleni znovu, a to letos o prázdninách.
A jak kurzy hodnotí sami organizátoři? „Čas věnovaný tomuto projektu z naší strany i ze strany všech
účastníků školení a lektorů byl využit k získání nových
informací a dovedností, které budou použity ku prospěchu jak jednotlivých absolventů, tak i ke spokojenosti našich pacientů. A to je pro nás všechny to
nejdůležitější,“ shrnula pocity realizačního týmu jeho
vedoucí Eva Augustinová.
Různými
školeními prošla
téměř tisícovka
zaměstnanců.
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Varixy
Gynekologie
Vracíme nohám krásný
vzhled – bezplatně
S inkontinencí je třeba jít
k lékaři co nejdříve
Možná máte ve svém okolí někoho, kdo si stále stěžuje na pocit těžkých nohou, večer je má oteklé,
případně mu na nich pod kůží vystupují nepěkné promodralé pletence. Takový člověk může mít
problém s cévními varixy neboli s rozšířenými žilami na dolních končetinách.
O inkontinenci moči se sice moc nemluví, ale přesto jde o problém, který se v životě dotkne řady
lidí. Co se týče žen, podle primáře gynekologicko-porodnického oddělení Klaudiánovy nemocnice
MUDr. Martina Pána se s ní (nebo se sestupem pánevního dna) potká v podstatě každá druhá žena.
MUDr. Jaroslav
Toušek ukazuje
cévní systém
dolních končetin.
možné je zaznamenat pouhým okem či pohmatem,
příznaky ale mohou být i jiné. „Lidé mohou mít oteklé
nohy, zejména v oblasti kotníků, po námaze, tedy
hlavně večer, mohou mít noční křeče, cítit napětí v končetinách,“ říká cévní chirurg Klaudiánovy nemocnice
MUDr. Jaroslav Toušek. A zdůrazňuje, že s léčbou by
lidé neměli otálet.
Velkou výhodou pacientů, kteří svůj problém s cévami
řeší v Klaudiánově nemocnici, je vedle bezplatnosti
také možnost ultrazvukového vyšetření žilního systému přímo v areálu. Začali ho totiž provádět lékaři
II. interního oddělení. Dříve bylo nutné pacienty odesílat na specializované pracoviště, což mohlo léčbu
zbytečně prodlužovat.
„Před deseti lety se ultrazvuk žil neprováděl, bylo to
zcela raritní vyšetření, což vedlo k tomu, že pacienti
měli časté recidivy. Výjimkou nebylo, že jeden pacient měl pětkrát či šestkrát operovanou jednu nohu pro
křečové žíly,“ říká MUDr. Toušek. „Ultrazvuk ovšem
dokáže povrchový žilní systém naprosto dokonale
zmapovat a odhalit nefunkční místa. Potom zasáhneme účinně a zabezpečíme, že nedojde k recidivě,“
upřesňuje. Lékaři navíc dělají operaci mnohem šetrněji.
Dříve žílu odstraňovali řezem v kotníku a vytahovali
ji až po tříslo. To ovšem mohlo vést k narušení lýtkoPodobným onemocněním trpí 10 % lidí nad vých nervů a pacienti pak trpěli necitlivostí hlezna. „My
18 let, častěji jsou postižené ženy. Důvodem je podle operujeme z třísla a sondujeme zavaděče, ale pouze
lékařů zejména dědičnost (u žen až 75 %) nebo méně- pod koleno, takže poškození nervu nehrozí. A díky ulcennost kolagenových vláken. 85 % pacientek při- trazvukovému vyšetření, které provádí interní oddělení, jsme následně z drobných
K bezplatnému odstranění křečových žil se můžete
cílených řezů, které se ani neobjednat na tel. číslech 326 742 808 a 326 742 107.
šijí, odstranit i další nefunkční
úseky,“ vysvětluje Jaroslav Touchází k lékaři z estetických důvodů. Je pro ně důle- šek. Metodu CHIVA, kterou je v některých případech
žité, že v Klaudiánově nemocnici užívaná operační možné použít i ambulantně pouze v místním znecitlimetoda je téměř bezbolestná a za zákrok se neplatí. vění, na chirurgickém oddělení zavedl primář MUDr. ToJinak se používá pouze v několika málo soukromých máš Verner. „Ty ranky se ani nešijí, zahojí se jako malé
zařízeních, kde se ovšem za odstranění křečových žil škrábnutí a pro pacienta má tato metoda skvělý kosmetický efekt, protože nezanechává jizvy,“ zdůrazplatí – řádově 8 – 10 000 korun za jednu končetinu.
Jak křečové žíly včas poznat? Často je samozřejmě ňuje Toušek.
Řada nemocných bohužel o svých problémech
před lékařem zbytečně mlčí. Současná medicína přitom disponuje celou řadou efektivních postupů a prostředků, jejichž včasné použití může dnes významně
pomoci. U řady žen může být zpočátku velmi účinnou pomocí vhodné rehabilitační cvičení vedené
zkušeným týmem specializujícím se na tuto problematiku. Inkontinence, neboli nechtěný a obtěžující
únik moči, totiž velmi často souvisí s ochablým svalstvem pánevního dna, na čemž se často podílí současný styl života zatížený civilizačními vlivy. Pokud
žena správně cvičí, svých problémů se může mnohdy
zbavit bez operačního zákroku.
Donedávna gynekologové v Klaudiánově nemocnici
ženy s tímto problémem pouze instruovali, jak mají
cvičit a vše museli nechat na domácí aktivitě a šikovnosti pacientek. Nyní se však situace radikálně změnila. Klaudiánova nemocnice je jednou z mála v republice, kde se pacientkám s poruchami pánevního dna
věnuje vyškolený tým. Primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Jitka Kolombová, MBA, tak splnila jedno
z předsevzetí, s nímž zhruba před rokem a půl do
nemocnice nastupovala. „V nemocnici se této problematice systematicky a komplexně nikdo nevěnoval, problémy s ochablým pánevním svalstvem jsou
přitom poměrně časté. V rámci dalšího zkvalitňování
péče jsme se zaměřili na tuto problematiku,“ vysvětluje primářka Kolombová.
MUDr. Kolombová zdůrazňuje, že při léčbě poruch
pánevního dna je velmi důležité posoudit a určit, které
svalové skupiny je třeba uvolnit a které na­opak posílit. „To pacientky bez odborného vedení mnohdy samy
doma nezvládnou. Fyzioterapeut na ně při rehabilitaci
dohlédne, vše vysvětlí, ukáže a při cvičení samozřejmě
pomáhá a kontroluje jeho správnost,“ dodává. Ačkoli
rehabilitační oddělení se problematice intenzivně
věnuje teprve v posledních dvou letech, již nyní jsou
podle obou primářů zřetelně vidět kladné výsledky.
„Filozofie naší spolupráce spočívá v odhalení pacientek, u nichž je možné úspěšně provést rehabilitaci
pánevního dna, a ty poté odesílat na oddělení rehabilitace,“ popisuje primář MUDr. Pán. Vše podle něj
začíná u ambulantních gynekologů, kterým se ženy
se svým problémem svěří. Ti je odešlou na vyšetření na gynekologicko-porodnické oddělení Klaudiánovy nemocnice, kde se rozhodne o vhodnosti
léčby. Někde pomůže léčba medikamentózní, někde
rehabilitační, někdy je nutná operace, někdy kombinace dvou, popřípadě všech tří postupů. A jak ženy
tuto skutečnost, že by bylo dobré navštívit lékaře,
poznají? Mohou mít časté nucení močit, často chodí
močit v noci, nejčastěji se jim ovšem stává, že neudrží moč při takzvaných stresových manévrech, jako
je například zakašlání, poskoky, běh či změna polohy.
Celý zákrok, který ženě vrátí mnohdy pošramocené
sebevědomí, trvá zhruba 15 minut.
Oba primáři se shodují, že ať už je pro inkontinentní
ženy vhodná jakákoli léčba, nejdůležitější je přijít co
nejdříve. Dokud totiž pacientka sama problém nepřizná, lékař může mít sebevětší podezření, nicméně
k léčbě ji samozřejmě nutit nemůže.
Primář
gynekologicko-porodního
oddělení
MUDr. Martin
Pán spolupráci
s oddělením
rehabilitace
velmi vítá.
34
35
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Vedoucí lékař zubního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Josef Janeček říká:
„Chcete zdravé zuby?
Nemlsejte!“
Vedoucí lékař stomatologie v Klaudiánově nemocnici MUDr. Josef Janeček chtěl být původně
biologem. Fascinovala ho ornitologie a sám sebe viděl na různých výzkumných výpravách po
celém světě. Kvůli různým životním posunům se však nakonec začal věnovat zubařině. A zůstal
u ní již téměř třicet let, biologie se stala jen koníčkem.
Jaký je to pocit, když k Vám většina
pacientů přichází se strachem? Co si budeme
nalhávat, k zubaři nikdo nechodí rád.
Na zubařině je hezké to, že pacientům můžeme pomoci v podstatě okamžitě. V nemocnici máme vedle
ambulance i zubní pohotovost, která slouží pro celou
severní část Středočeského kraje, a za rok v ní ošetříme přibližně 6 000 pacientů. Ti většinou přicházejí s velkými bolestmi a odcházejí s tím, že je bolest
opouští. Takže i když přicházejí se strachem, většina lidí je pak šťastná, že jsme, že existujeme, že
mají kam jít.
Co máte na zubním oddělení za novinky?
Zavedli jsme několik způsobů ošetření, která nikde
jinde na Mladoboleslavsku nebyla – staráme se
o pacienty s krvácivými chorobami, ošetřujeme takzvané neošetřitelné děti a zavedli jsme i ošetřování různě handicapovaných lidí v celkové anestezii. Někdy jsou to i lidé, kteří – v uvozovkách – jen
trpí velikým strachem, než že by měli nějaký nález
a klinické důvody. Také jsme se dovybavili nejmodernějšími přístroji na zavádění implantátů, což je
velká pomoc mimo jiné pro ty, kdo potřebují rychle
nahradit např. přední zuby. A nestagnujeme, teď uvažujeme o tom, že bychom zavedli počítačové zhotovování korunek a můstků. To by znamenalo, že pacient přijde, my uděláme snímek a pomocí počítače
je hned vyfrézována korunka nebo bílá výplň. Ta se
nasadí a pacient během jediné návštěvy odejde již
s náhradou v ústech.
Je pro pacienty lepší, nechají-li se ošetřovat
v celkové anestezii?
Pokud jsou to pacienti, kteří mají nějaký zdravotní
problém, například na mentální úrovni, kteří nesnesou
ošetření klasicky v křesle, pak jde o jediné správné
řešení. Pak je velká skupina pacientů, kdy tím faktorem je spíš strach, obavy, stres – tam záleží na tom,
zda je pacient schopen stres překonat a postupně
si zvykat (a mám takových řadu), nebo zda je jeho
blokáda taková, že nám nic jiného nezbude. Ale
celková anestezie je pro pacienta zátěž, není to jako
vypít si hrníček čaje. V nemocnici je samozřejmě
poskytována bezpečně, ale není to nic, co bych doporučoval kvůli běžnému ošetření.
Vy ovšem bojácným dětem i dospělým
umožňujete ošetření i po zklidňujících kapkách…
Ano, to je zároveň i psychologická pomoc, protože
vlastní zákrok stejně děláme v lokální anestezii. Ty
kapičky nám však umožňují navázat komunikaci.
Hlavně s dítětem, ale někdy pomohou překonat stres
i dospělým pacientům. Oni si tak zažijí, že stomatologické ošetření není tak hrozné, a příště už třeba
kapičky ani nevyžadují, protože se tak nebojí.
Jak byste zhodnotil kvalitu zubů na
Mladoboleslavsku?
Rozdělil bych to na dvě skupiny – na naše občany,
lidi, kteří zde trvale bydlí, a pak na velkou část lidí,
kteří jsou zde v různých pracovněprávních vztazích
na dobu určitou. Ti mají dva velké problémy – jejich
chrup bývá v dosti špatném stavu a pak také bývají
často pojištěni jen na základní akutní ošetření, nikoli na celkovou standardní dlouhodobou péči. Takže
u té první skupiny je úroveň chrupu a jeho ošetření
samozřejmě mnohem lepší a vyšší než u těch, kdo
navštěvují jen pohotovost.
Co byla nejhorší věc, kterou jste viděl?
Pro mě je asi nejhorší, když režimu jen pohotovostního ošetření podléhají i děti těch cizinců. To je pro
mě lidsky velmi těžké, protože vidím, že ty děti by
kolikrát potřebovaly mnohem širší spektrum péče,
než jim za jasně dané ekonomické situace můžeme
nabídnout. Ovšem jejich rodiče o to buď z ekonomických, nebo jakýchkoli jiných důvodů nemají zájem.
To je problém a s tím se velmi těžko smiřuji.
Když se na děti podíváme obecně – zlepšila,
nebo zhoršila se úroveň péče o chrup od chvíle,
kdy byla zrušena povinná preventivní péče?
Velmi záleží na rodičích. Dříve rodiče sice měli vliv,
ale hlavní roli v preventivních prohlídkách měl v rukou
stát. Děti zkrátka – ať chtěly, nebo ne – chodily dvakrát
ročně povinně k zubaři. Dnes je to jen záležitost rodičů,
zda je přivedou a zda s nimi chodí pravidelně. Díky
tomu, že máme moderní výplňové materiály a vše
pokročilo, děti pečlivých rodičů na tom trošku vydělaly. Ovšem děti méně pečlivých rodičů na tom prodělávají. Stává se i to, že přijdou děti ve čtyřech letech
a všechny zuby mají zkažené. Ačkoli s rodiči vedu vždy
velmi otevřený rozhovor o tom, co je jejich povinností,
jak se mají o děti starat, nejsem si jist, že dostatečně
velká skupina rodičů na to reaguje. Důležité je splňovat tři základní podmínky: omezit sladkosti, čistit si
zuby a používat fluoridové preparáty.
Jsou zuby „dědičné“?
Určitou roli dědičnost sehrává, ale pokud člověk
o zuby pečuje podle těch tří pravidel, o nichž jsem
mluvil, pak riziko zubního kazu klesá až o 90 %. A to
je velmi důležité, protože zubní kaz je pak příčinou
dalších onemocnění – různých čelistních zánětů,
zánětů sliznic a dalších komplikací. Každý má velký
prostor pro to, aby pečoval o své zdraví.
S preventivní péčí o chrup pomáhají
dentální hygienistky. Poskytuje nemocnice
i tyto služby?
Ano, i toto se nám podařilo, dentální hygienistka
tu pracuje. Respektive je to sestra, která má tuto
kvalifikaci. Pacienti to kvitují s povděkem a je to
velmi důležitá a dobrá služba.
Ordinační hodiny
Zubní ambulance
Po–pá:
7.00–12.00 12.30–14.30
Zubní pohotovost
Po–pá:
7.00–12.00 12.30–18.30
So, ne, sv: 8.00– 3.30
MUDr. Josef
Janeček
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Iktus
Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
„Každé zrekonstruované
oddělení potěší“
Při rozhovoru s MUDr. Vladimírem Lemonem, náměstkem ředitele pro LPP, se nelze nezmínit
o Centru akutní medicíny. V souvislosti se stabilizací situace na neurologickém oddělení jsme
však hovořili i o iktovém centru.
Iktové centrum
v kladenské nemocnici
Srdcem kladenského iktového centra je neurologická jednotka intenzivní péče, kde se léčí pacienti
s cévní mozkovou příhodou. JIP však neslouží jen jim, ale i pacientům s těžkými neuroinfekcemi
a podobnými akutními a těžkými stavy z neurologických diagnóz.
mám obrovskou radost. Další oddělení v CAM fungují
bez problémů, ať již jde o operační sály, ARO, chirurgickou JIP či endoskopické oddělení. Celkově řečeno
jsem s Centrem akutní medicíny nadmíru spokojen.
Jak narušuje provoz nemocnice probíhající
rekonstrukce monobloku a další stavební práce?
Ve dvou směrech – za prvé jde o nepohodlí, hluk
a prašnost, ačkoli se stavební firmy snaží nepříznivé
vlivy omezit na minimum. Také se někdy stane, že
pacienti bloudí, byť se tomu prostřednictvím informačních tabulí snažíme předcházet. Komplikaci představují i přesuny oddělení. Vše se však daří více či
méně zvládat. Rekonstruuje-li se nemocnice, existují
totiž pouze dvě možnosti – buď ji uzavřít, což prakticky není možné, nebo postupovat tímto způsobem
s přesuny a překonáváním obtíží. Naštěstí je zde vize
nových a lepších pavilonů. A samozřejmě nás vždy
potěší, když se modernizaci některého z oddělení
podaří dotáhnout do konce.
Lze již říci, že Centrum akutní medicíny
již dospělo do momentu, kdy v něm není co
zlepšovat?
Vždy je co zlepšovat, v tomto případě především
z hlediska organizace práce. Na urgentní a centrální
příjem jsme nebyli zvyklí, přičemž ten urgentní jsme
znali jen z akčních filmů americké provenience. Problém, který se už naštěstí usadil, představovalo například to, že na centrálním příjmu jsou zdravotní sestry
z různých oddělení a musely se tedy naučit být více
univerzální. Někdy docházelo k menším zádrhelům,
ale všichni jsme se obrnili trpělivostí. Dnes mohu
i z vlastní zkušenosti (někdy mám ústavní pohotovostní službu), potvrdit, že je situace daleko lepší
než v počátcích. Urgentní příjem byl prakticky bez
problémů od začátku. Zde vidím obrovský přínos
v tom, že je o pacienta okamžitě postaráno. Z toho
Jak vypadá situace okolo iktového centra?
Na něj jsme dostali licenci již loni a nebylo snadné ji
získat. Trochu jsme museli bojovat v souvislosti s rozbouřenou situací na neurologickém oddělení, ale ta
se nyní stabilizovala.
MUDr. Vladimír Lemon
náměstek pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Centra zaměřující se na léčbu cévních moz- „Péče o pacienta stiženého iktem totiž nekončí rozkových příhod jsou tří druhů. První jsou komplexní puštěním trombu, který ucpal cévu, ale jde o záchranu
cerebrovaskulární centra, kde musí být k dispozici života s minimalizací postižení mozku i následné
neurochirurg a nacházejí se tedy na klinikách, kde zabezpečení jeho návratu do běžného života s co
neurochirurgové působí. V příZískání licence iktového centra znamená, že se na
padě iktových center, kam patří
nemocnici obrací více pacientů s iktem než v minulosti.
i kladenské, se léčí vybrané
diagnózy, u nichž tzv. okno, tj.
doba od začátku onemocnění do přivezení pacienta nejmenším postižením,“ podotýká náměstek ředido nemocnice, je kratší než v případě nutnosti péče telky nemocnice pro LPP MUDr. Vladimír Lemon
komplexního centra. Iktové centrum zabezpečuje a dodává, že třetí druh center představuje vlastně
léčbu systémovou trombolýzou a musí mít k dispozici zařízení schopná poskytnout pouze základní cerebrehabilitaci, ARO, cévního chirurga, logopeda apod. rovaskulární péči.
Neurologická JIP
je středobodem
iktového centra.
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primářka neurologického oddělení MUDr. Lenka Sobotková tvrdí:
„Neurologie oblastní
nemocnice musí mít
široký záběr“
Do kladenské nemocnice nastoupila hned po promoci a byla natolik spokojená s prací i možnostmi,
které zde měla, že nikdy nepomýšlela na změnu prostředí. Navíc pochází z Kladna, takže ji
to „netáhlo“ do Prahy. A před několika měsíci se MUDr. Lenka Sobotková stala primářkou
neurologického oddělení.
Neurologická JIP
v novém Centru
akutní medicíny
Mohla byste vaše oddělení v krátkosti
představit?
Naše oddělení nabízí základní péči o neurologické
pacienty na všech úrovních, tedy s cévní mozkovou příhodou, epilepsií, bolestmi hlavy, s roztroušenou sklerózou (nemáme sice centrum pro roztroušené sklerózy, ale akutní stavy a diagnostiku
řešíme běžně), a především o vertebropaty, tedy
pacienty trpící bolestmi zad. V zásadě řešíme neurologické problémy v celé šíři, polyneuropatie i neuroinfekce. Oddělení se dělí na ambulantní a lůžkovou
část. Dále také z důvodu nutnosti kvalitní diagnostiky provádíme vyšetřování elektrofyziologickými
metodami – EEG, EMG – a také částečně i sonogra-
fii magistrálních tepen, karotického a vertebrobazilárního povodí. Posledně zmíněné vyšetření nezajišťujeme v plném rozsahu, ale spolupracujeme s rentgenologickým pracovištěm. Akutní pacienty na lůžku
vyšetřujeme sami, ale plánovaná vyšetření provádí
rentgenologické pracoviště.
Jak se do provozu oddělení promítlo otevření
Centra akutní medicíny?
Přibyli nám akutní pacienti a vznikly nám také větší
personální nároky, protože jeden lékař musí být stále
přítomen v akutní ambulanci na centrálním příjmu
a obsluhuje i urgentní příjem. Proto jsme zatím omezili běžnou ambulanci na dopoledne.
Jsou již zažehnány personální problémy
z počátku roku.
Personální situace se zlepšila, ale stále ještě není optimální. Standardní oddělení již funguje bez problémů. Od
září budeme otevírat i druhou část oddělení – B – , která
byla přechodně uzavřena. Bude v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé metabolické jednotky a kardiostimulací. Neurologická JIP funguje stále s pomocí kardiologů, kteří pro nás zajišťují určité služby.
Již více než rok má nemocnice iktové centrum
a jeho provoz závisí právě na neurologickém
oddělení. Co pro vás jeho provoz znamená?
Obrací se na nás více pacientů s akutními cévními
mozkovými příhodami. Končí u nás i pacienti, kteří
nakonec nejsou indikování k trombolýze z důvodu krvácení nebo jiných kontraindikací, které na začátku
nejsou známy. Dochází tedy ke zvýšení počtu pacientů a zvýšení objemu práce, čímž se zvyšují i nároky
na její organizaci – jde totiž především o čas, takže
nesmějí být žádné prostoje. S otevřením urgentního
příjmu se navíc trochu změnily postupy, protože
pacienti směřují nikoli přímo na CT, ale nejprve na urgentní příjem. Šlo však především o dohodu se středním personálem, aby každý věděl, co přesně má dělat.
Iktové centrum je i otázkou prestiže oddělení
a nemocnice.
To jistě také, ale především představuje další možnost, jak můžeme pacienty s cévními mozkovými
příhodami léčit. Vždy šlo totiž o problematickou
záležitost, zkoušely se nejrůznější léky, ale nic nebylo nikdy 100%. Iktové centrum také nemůže tento
problém vyřešit na 100 %, ale jde o další stupínek ke
zmírnění deficitu po cévní mozkové příhodě.
Co vás přivedlo k neurologii?
Chtěla jsem dělat interní obor a na neurologii bylo
volné místo. Nervový systém mě zajímal již během
studií, ale nebyla jsem tímto směrem vyhraněná. Při
pohledu zpět bych řekla, že jsem udělala dobře. Myslím si ale, že každý, kdo do nějakého oboru nahlédne
hlouběji, si v něm najde to své.
Máte vizi, jak by se oddělení
mělo vyvíjet?
Přála bych si, aby se situace plně stabilizovala. Potřebovali bychom ještě jednoho nebo dva lékaře, a to
ideálně zkušenější. Z hlediska vzdálenější budoucnosti bych spíše řekla, že zde funguje vše, jak má.
Ani nám totiž nepřísluší specializovat se na určitou
chorobu. Jako regionální nemocnice musíme mít poměrně široký záběr. Důležité je, aby se nám dařilo
udržovat a ještě zlepšovat úroveň.
Jak relaxujete?
Vzhledem k tomu, že mám dvě děti, mi mnoho
času na relaxaci nezbývá. Nejčastěji se věnujeme
sportu – jezdíme na kole, chodíme plavat – nebo
jdeme do kina.
MUDr. Lenka
Sobotková
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Gynekologie
Gynekologie
Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Ullrych říká:
„Těšíme se na nové
prostory“
Po promoci v roce 1975 nastoupil do rakovnické nemocnice a osm let tam pracoval jako sekundář.
V roce 1983 přešel do Kladna, kde byl čtyři roky ordinářem pro patologické těhotenství. Poté
odešel do Slaného, kde byl 20 let primářem gynekologie. Před dvěma lety se MUDr. Petr Ullrych
vrátil do Kladna, kde je dnes primářem gynekologicko-porodnického oddělení.
hoda laparoskopických operací je kosmetická a také
pooperační průběh není tak bolestivý. Jediná jejich
nevýhoda spočívá v tom, že pacientky po opuštění
nemocnice mají pocit, že jim nic není a často přecení
síly, což může vést ke komplikacím (uvnitř břicha byla
provedena poměrně rozsáhlá operace a může dojít
ke krvácení nebo tvorbě infiltrátů). Vždy se v těchto
případech přiznají, že opravdu své síly přecenily.
V rámci oddělení existuje i Centrum pro léčbu
děložních myomů.
Můj předchůdce a dlouholetý kamarád docent Holub
se této problematice hodně věnoval. Dokonce vyvinul
račním způsobem, ale embolizují (uzavírají) je právě
pomocí rentgenové cévní sondy.
Ani zmíněná urogynekologie nepatří do spektra
činností všech gynekologických oddělení.
Nedávno se k nám vrátil MUDr. Tomáš Rittstein, jenž
zde vlastně vyrůstal a je jedním z mála odborníků
tohoto zaměření u nás. Provádí moderní operace
pomocí sítěk, čímž lze při léčbě poruchy držení moči,
sestupů dělohy apod. zajistit zachování sexuálních
funkcí. Jde o velmi raritní záležitost a u nás je na
naprosto špičkové úrovni.
Jak je na tom porodnice?
Odbornost je u nás samozřejmostí a snažíme se, aby
veškerý personál byl milý, vstřícný a všeobjímající
a aby i po rekonstrukci budoucí maminky chodily
do porodnice rády. V těhotenství jsou totiž ženy obzvláště citlivé. Myslím si, že se nám v poslední době
daří být vstřícní. A rekonstrukci jsme přivítali, protože kladenská nemocnice je poměrně velká a porodnice si již dávno nové prostředí zasloužila. V souvislosti v výstavbou Centra akutní medicíny máme nyní
dva operační sály – jeden přímo v porodnici a druhý
v CAM, což se nezmění, protože kupříkladu císařské
řezy se musejí provádět bez dlouhých přesunů, tedy
přímo v porodnici. Dokonce i dočasné působiště je
krásné a věříme, že nové prostory budou stejně pěkné.
Primář MUDr. Petr
Ullrych
s MUDr. Tomášem
Rittsteinem
v urogynekologické
ambulanci.
Jste sice velmi pracovně vytížený, ale jistě vám
zbývá čas i na odpočinek.
Je pravda, že často musím na oddělení i mimo pracovní dobu, což by nešlo bez podpory rodiny. Ve
volném čase se jí to snažím vynahradit. Jinak si rád
zasportuji – hraji tenis a jezdím na kole.
Co vás vedlo k návratu?
Považoval jsem za čest, že mě vedení nemocnice oslovilo a dalo mi možnost vést toto oddělení, které má
dlouhou historii a tradici. Pracoval jsem zde, takže
znám prostředí, což je vždy důležité. A navíc jsem
z Kladna, takže jsem se vlastně vrátil „domů“.
Co vaše oddělení nabízí?
Jde o klasické gynekologicko-porodnické oddělení
oblastní nemocnice, tudíž je v pořadí vlastně mezi
stejnými odděleními okresních a krajských nemocnic. Poskytujeme regionální až mírně nadregionální
péči, kdy menší nemocnice využívají našich služeb
např. při předčasných porodech nebo některých patologiích v těhotenství. Oddělení se skládá z ambulantní části, kde jsou odborné poradny a poskytuje
se veškerá péče v různě specializovaných oblastech
gynekologie a porodnictví (např. urogynekologická
ambulance, ambulance dětské gynekologie a centra onkologické prevence, riziková těhotenská poradna, centrum asistované reprodukce), a z části lůžkové, kde se provádí celé spektrum gynekologických
operací, z nichž valnou většinu provádíme miniinvazivně. Klasické operace se provádějí výjimečně. Vý-
raritní operaci, která se ve své době prováděla pouze
na několika místech ve světě. Jde o typ konzervativní
operace, která umožňuje přerušení přívodních cév
k nádoru – myomu. Konzervativní neznamená pouze
laparoskopická, jejím základem je nikoli odstranění
postiženého orgánu, ale naopak jeho léčba – přeruší
se přívod krve a nádor regraduje a ztratí se, případně
se zmenší. V této metodě pokračujeme a za léčbou
myomů k nám jezdí pacientky z celé republiky, takže
lze říci, že tato ambulance je nadregionální. Při léčbě
využíváme i rentgenologické pracoviště, kde dokáží
cévy vedoucí k nádoru krev a výživu uzavřít nejen ope-
MUDr. Petr Ullrych
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Úvod
Aktuality
Kurz kardiopulmonální
resuscitace
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Rostoucí porodnost
představuje velmi
zajímavý trend“
Anesteziologicko resuscitační oddělení kolínské nemocnice pořádá od června 2011 v rámci
projektu „Učící se nemocnice“ kurzy kardiopulmonální resuscitace (KPR) pro lékaře a střední
zdravotnický personál.
Uprostřed poněkud neuspořádaného, alespoň z hlediska počasí, léta jsme položili několik otázek
řediteli kolínské nemocnice MUDr. Petrovi Chudomelovi – především o novinkách a trendech
v nemocnici.
signály, že v souvislosti s výstavbou obchvatu Kolína
dojde na podzim k dalšímu zhoršení dopravní situace u nemocnice. Výstavba slíbeného nového parkoviště městem Kolín v ulici Žižkova je ve fázi výběru
projektanta, a tak je pro nás i pro pacienty zatím
v nedohlednu.
MUDr. Petr Chudomel
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
Jak jste spokojen s provozem nového
pracoviště nukleární magnetické rezonance?
S uspokojením mohu konstatovat, že přístroj nukleární magnetické rezonance se za první pololetí svého
provozu osvědčil, zvýšil standard diagnostického
procesu v nemocnici a zejména jeho přínos pro hospodaření nemocnice je významný. Zdravotní pojišťovny
provoz přístroje hradí a to je pro nás zásadní.
Jak se vyvíjí situace ohledně parkování?
Velkým problémem se stává parkování pacientů
jedoucích na ošetření do naší nemocnice. Máme
Text: Primář Anesteziologicko resuscitačního oddělení ON Kolín, a. s., MUDr. Martin Nováček
Zdá se, že v Kolíně stoupá porodnost.
Trend porodnosti se v naší nemocnici jeví jako zajímavý. Oproti prvnímu pololetí roku 2010 stoupl ve
stejném období roku 2011 počet porodů z 529 na 602.
Pokud bude tato tendence pokračovat, mohl by být
rok 2011 z tohoto pohledu rekordním. Pro zajímavost dodávám, že se narodilo o něco více chlapečků
nežli holčiček. A nejvíce bylo Jakoubků a Terezek.
Cílem čtyřhodinového kurzu je prohlou- mžité zahájení KPR a časná defibrilace, dostupnost
bit a aktualizovat znalosti zdravotníků v Oblastní farmak a pomůcek k zajištění dýchacích cest. Mezi
nemocnici Kolín v této problematice. Teoretická hlavní příčiny vyšší úspěšnosti KPR u nemocniční
část kurzu je zaměřena na současné doporučené zástavy patří přítomnost erudovaného personálu
postupy dle Evropské rady pro resuscitaci z října zdravotnického zařízení.
roku 2010, jeho praktická část
I když je prognóza pacientů s náhlou zástavou
je určena pro nácvik resuscioběhu nepříznivá, situace není beznadějná.
tace s pomocí instruktorů. Při
výuce je k dispozici resuscitační loutka, která umožňuje nácvik nepřímé srdeční Snaha o dostatečnou edukaci laické i odborné veřejmasáže a trénink způsobů zajištění dýchacích cest. nosti v problematice KPR je jedním ze způsobů, jak
zvýšit počet uzdravených pacientů.
Velmi přínosná je možnost simulace arytmií.
Problematika kardiopulmonální resuscitace je dnes
značně aktuální. Náhlá zástava oběhu je v České
republice přibližně desetkrát častější příčinou úmrtí
než dopravní nehody. Přestože prognóza pacientů
stižených náhlou zástavou oběhu je vysoce nepříznivá (z pacientů resuscitovaných záchrannou službou přežívá kolem 10–20 %), situace není beznadějná a správný postup laických zachránců, personálu
tísňových služeb i cílových zdravotnických zařízení
může naději pacienta na přežití významně zvýšit. Podmínkou však je optimální postup na všech úrovních.
I přes zlepšenou informovanost laické veřejnosti
ohledně problematiky KPR se na resuscitačním
oddělení bohužel často setkáváme se zresuscitovanými pacienty, kteří do příjezdu záchranné služby
nebyli laicky resuscitováni. Záchranářům se v případě správně prováděné resuscitace může podařit obnovit účinný krevní oběh, ale doba od zástavy
oběhu do příjezdu záchranné služby je většinou delší
než 5 minut, což v případě absence resuscitace příbuznými či svědky náhlé zástavy oběhu vede často
k nevratnému poškození mozku. Tito nemocní mají
i přes maximální možnou terapii minimální šanci na
přežití či propuštění z nemocnice.
Pravděpodobnost přežití pacientů s náhlou zástavou oběhu, k níž došlo v nemocnici, je dvakrát vyšší
oproti KPR v mimonemocničním prostředí. Důvodů
je několik: včasné rozpoznání zástavy oběhu, oka-
Ilustrační fotografie
z průběhu kurzu
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Hemofilie
Hemofilie
Historie a současnost
hemofilie
Existovala zřejmě – jsouc nepoznána a nepopsána – již v minulých staletích, jak dosvědčují
zmínky v díle arabského lékaře z přelomu 11. a 12. století, podle nichž na následky banálního
úrazu zemřel chlapec v důsledku nezvyklého krvácení. O sto let později židovský autor pozoroval
zvýšenou krvácivost u chlapců v některých rodinách a uvažoval o dědičnosti.
Z laboratoře
transfuzního
a hematologického
oddělení
Tento základní rys v roce 1803 potvrdil
lékař John Conrad Otto ve své Zprávě o sklonu ke
krvácivosti v některých rodinách. Teprve švýcarský
specialista Hopff o tomto onemocnění hovoří jako
o hemofilii. První pokusy s léčbou jsou zmiňovány
až v roce 1840.
Královskou nemocí je hemofilie nazývána proto, že
choroby dědičné linie jsou na rozdíl od ostatních
občanů v dynastiích sledovány. Britská královna
Viktorie byla přenašečkou této nemoci, již předala
svému synovi Leopoldovi. Ten trpěl častým krvácením a zemřel v 31 letech na krvácení do mozku. Jeho
dcery Alice a Beatrice se staly přenašečkami choroby,
kterou pak rozšířily do královských rodin v Německu,
Španělsku a Rusku.
Literárně a filmově zpracované osudy cara Mikuláše II.
přinášejí i svědectví o „tajemné nemoci“ jeho syna
Alexeje. Jeho matka, vnučka královny Viktorie, Alex
Hesensko-Darmstadtská předala nemoc jedinému
synovi. Úlevu v bolesti i zastavení krvácivých stavů
hypnózou přinášel na ruský dvůr Frigorii Jefimovič
Rasputin.
Podstata onemocnění, četnost a závažnost
Hemofilie je krvácivé onemocnění, které postihuje
muže, zatímco přenašečkami onemocnění jsou ženy.
V důsledku mutací genu pro faktor anitihemofilického
globulinu, tedy faktoru F VIII, vzniká hemofilie A, snížením funkční aktivity faktoru F IX pak vzniká hemofilie B. Hemofilie A je 85 %, hemofilie B 15 %. Zhruba v 10 % případů se objeví hemofilie nově mutací
genů, aniž by bylo zjištěno dědictví po předcích. Při
narození potomka si vždy přejeme: jen ať je hlavně
zdravý a roste nám k potěšení. Ale co když hrozí dědičná zátěž? Muž je vybaven chromozomy XY a rozhoduje o pohlaví dítěte, žena chromozomy XX. Pokud
je přenašečkou hemofilie, pak jedno její X je zdravé
a druhé nemocné. Vznikne-li spojení mužského X
se zdravým X ženy, narodí se zdravá dcera, v případě spojení s vadným X se narodí přenašečka. Vznikne-li spojení mužského Y a zdravého X ženy, narodí
se zdravý syn, v případě spojení s nemocným X ženy
se narodí hemofilik.
Včasná prenatální diagnostika dnes umožňuje přenašečce rozhodnout se o přerušení těhotenství v případě
rizika narození – hemofilika. Pokud jde o četnost, je
hemofilie ve světě diagnostikována pouze u 25–30
% všech postižených, což je asi 400 000 lidí. V České
republice je to 780 pacientů s hemofilií A a 120 pacientů s hemofilií B.
Podle závažnosti dělíme hemofilii na lehkou, střední
a těžkou. Lehčí formy se projeví krvácením nejčastěji při operaci nebo při poranění. U těžkých projevů
dochází ke krvácení často i spontánně (krvácení do
kloubů, do kůže). Bez léčby může při závažném poranění dojít až k ohrožení života.
Nejtypičtějším projevem provázejícím hemofilika
po celý život je zvýšené riziko krvácení do kloubů
a svalů. Krevní výrony způsobují omezení pohybu
a mohou bez léčby vést k omezení i úplnému znehybnění kloubů. Příznaky nemoci se mohou projevit již
v prvních dnech života dítěte (pahýl pupečníku déle
krvácí a rána se špatně hojí). Časté bývá i krvácení
do gastrointestinálního traktu, bývají i případy krvácení do centrálního nervového systému.
Léčba a péče o pacienty
Základem léčby hemofilie A je aplikace chybějícího
koagulačního faktoru VIII a u hemofilie B koagulačního faktoru IX. Ovšem i tato léčba má své záludnosti: u části hemofiliků, především s těžkou formou
onemocnění, může docházet ke vzniku protilátek proti
podávaným koagulačním faktorům, jimž je zabráněno
vykonávat jejich funkci v průběhu srážení krve. Tyto
látky, inhibitory, mají za následek, že aplikovaný
koagulační faktor je v léčbě neúčinný. Toto riziko
postihuje zhruba 10–40 % pacientů s těžkou hemofilií A, u hemofilie B nepřesahuje 3 %.
Terapie musí být vždy včasná a dostatečná. Opakovaným podáváním koncentrátu faktoru se stává z pacienta na 8–12 hodin zdravý člověk. Při krvácení je
léčba vždy nutná. V současné době je u všech dětí
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Srpen 2011
Rozhovor
Pro pacienty
transfuzního
a hematologického
oddělení trpící
hemofilií jsou
v nemocnici
pořádána na
pravidlená setkání.
„S hemofilií jsem se musel
naučit žít“
Pan Kára trpí hemofilií již od dětství, první potíže s krvácením měl jako malý chlapec. Proto dobře
ví, jaké to je být hemofilik.
Foto: © Miluxian / Dreamstime.com
Situace v Kolíně
V Oblastní nemocnici Kolín má péče o pacienty
s hemofilií mnoholetou tradici. V současné době se
transfuzní a hematologické oddělení stará o 20 pacientů. Léčba v dřívějších dobách spočívala v aplikaci
čerstvě mražené plazmy, později v aplikaci CPAG
(mraženého kryoprecipitátu), koncentrátu, který obsahoval antihemofilický globulin.
Velký posun v léčbě znamenalo použití sušeného
kryoprecipitátu. Ten se připravoval právě na zdejším transfuzním oddělení na přístroji LZ.9.2 již v roce
1984. Tehdy mohli pacienti poprvé cestovat s tímto
Pan Kára, pacient transfuzního a hematologického oddělení, říká:
preparátem do zahraničí. Záhy byla zavedena domácí
léčba. Pacienti mají antihemofilický globulin stále
u sebe a aplikují si jej při prvních příznacích krvácení.
Setkávání s pacienty spojená s osvětou jsou pravidelná, zjišťují se aktuální potřeby a plány, vydávají
se informace o novinkách, které jsou přínosem pro
život s hemofilií. O spokojenosti s léčbou svědčí i to,
že dvě rodiny pacientů s hemofilií se přestěhovaly do
okolí Kolína, aby mohly využít péče zdejšího zařízení.
Od roku 2008 je v rámci komplexní péče v Kolíně
umožněna rehabilitace pacientů s hemofilií. Jsou
zde hospitalizováni pacienti při nutné rehabilitaci
po krvácivých příhodách, ale i pacienti před plánovanými operativními výkony a po nich. Za dobu téměř
tří let fungování tohoto „centra“ se tu vystřídala velká
řada pacientů s hemofilií i z jiných částí republiky.
Blýskání na lepší časy
Maximum bezpečnosti poskytují rekombinantní přípravky – léky vyrobené bez použití lidské plazmy.
Na český trh se rekombinantní koncentráty faktorů
krevního srážení dostaly poměrně nedávno. V současné době je těmito preparáty léčeno méně než
20 hemofiliků.
Ptal se: MUDr. Vladimír Šenigl, lékař transfuzního a hematologického oddělení ONK, a. s.
zavedena profylaktická léčba, což znamená podávání faktoru VIII malým hemofilikům preventivě dvakrát až třikrát týdně.
Většina osob s hemofilií v České republice je dnes
léčena preparáty vyrobenými z lidské plazmy. Dárci
jsou pečlivě vybíráni a je zajištěno, aby byly inaktivovány všechny známé viry včetně HIV, hepatitid a dalších. Léčba je tedy bezpečná a chrání pacienty v podstatě proti všem známým infekčním, krví přenosným
původcům. Léčení pacientů je finančně náročné, ročně
se na terapii vynakládá přibližně 400 milionů korun.
Text: MUDr. Vladimír Šenigl, lékař Transfuzního a hematologického oddělení ONK, a. s.
Hemofilie
Omezuje vás tato nemoc v běžném
denním životě?
Ano, musel jsem se s tímto postižením naučit žít,
nemohl jsem sportovat a ani dnes nemohu dělat vše,
co bych chtěl. I běžné denní činnosti musím podřídit
svému zdravotnímu stavu, například když se objeví
krvácení a bolest některého kloubu, musím si aplikovat faktor VIII a omezit fyzickou aktivitu.
Z toho vyplývá, že máte potřebný lék doma a víte,
kdy si ho aplikovat. Jak dlouho máte domácí léčbu?
Domácí léčbu mám od roku 1990. Je to velká výhoda.
Dříve jsem musel jezdit při každém krvácení na hematologii do Prahy a většinou trvalo několik hodin, než
jsem potřebný lék dostal. Tím se zástava krvácení
někdy prodloužila a musel jsem tam jezdit denně
několik dní za sebou.
Jak jste o své nemoci informován?
Myslím, že dostatečně. V průběhu let, jak přibývalo vědomostí o této nemoci, mě s nimi seznamovala paní doktorka na hematologii v Praze. Také po
vzniku Svazu hemofiliků se informovanost zlepšila.
Posledních více než 20 let jsem v péči hematologického oddělení v Kolíně a jsem zde spokojen. Lékaři
mi vždy věnují velkou pozornost a své potíže s nimi
mohu celých 24 hodin denně telefonicky konzultovat.
Jezdím na pravidelné ambulantní kontroly, při nichž
jsem vždy lékařem podrobně informován o novinkách a možnostech léčby. Od loňského roku probíhá
v Kolíně pravidelné setkání pacientů s hemofilií, kde
nás lékaři informují o nových znalostech a možnostech moderní léčby.
S hemofilií souvisí postižení kloubů s častým
krvácením. Máte nějaké možnosti rehabilitace?
Ano, v kolínské nemocnici v rámci komplexní péče
je možnost ambulantní i lůžkové rehabilitace pod
odborným dohledem lékařů několika oborů, protože
při intenzivní rehabilitaci musím mít pravidelně aplikován FVIII. Tuto možnost po svých předchozích
dobrých zkušenostech v Kolíně pravidelně využívám od roku 2008, letos v srpnu jsem opět objednán k rehabilitaci.
Detail žilní stěny
Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath Vás Ve spolupráci
s Československým svazem kuchařů a městem Kolín co nejsrdečněji zve na
II. MEZINÁRODNÍ
gurmánfest v kolíně
17. 9. 2011 na Karlově náměstí od 10.30 do 18.00
Program:
10.30 Městská hudba Františka Kmocha s mažoretkami a slavnostním defilé kuchařů
11.00 slavnostní zahájení festivalu
čeká vás bohatý kulturní program (Robbie Williams revival band, Funny Fellows, abba
world revival a mnoho dalších), prezentace kuchařského umění, Soutěž o „Nejchutnější
domácí zavařeninu“, další Divácké soutěže, recepty, barmanská show, Porcování
pečeného býka, Ochutnávka mezinárodních kuchyní a vyhlášení výsledků soutěží.
Celým dnem provází Luboš Xaver Veselý
Degustační porce 20 Kč
ZE
PRA
UCHAŘŮ
ZK
V
ZE
PRA
ČSL·SV
A
UCHA\p
ZK
V
SL·SV
A
Vstup zdarma
Tým kuchařů Středočeského kraje
Změna programu vyhrazena
Více na www.kr-stredocesky.cz