program - 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče 2014

Transkript

Společnost Medsol s.r.o. Vám nabízí špičkové produkty a služby předních světových
výrobců zdravotnické techniky, informačních systémů a spotřebního materiálu. Naší
specializací jsou systémy a technologie pro záchranné služby a intenzivní nemocniční péči.
Physio-Control – defibrilátory a systémy pro KPR
Lifepak 15
Lucas 2
LIFEPAK 20e
TrueCPR™
AED Lifepak 1000
AED Lifepak CR plus
Systém ePaRe – elektronická karta pacienta pro ZZS
Komplexní řešení pro vedení záznamů o výjezdech posádek ZZS
s podporou mobilního zadávání dat, modulu pojišťovny a reportů
Jednotný informační systém
pro vedení dokumentace se skládá z:
Mobilní zadávání dat
Elektronický záznam o výjezdu
Navigace, statusová hlášení
Stacionární editace/základna
Editace záznamů na základě
Administrátorský přístup
Pojišťovny reporty
Výkaznictví
Statistiky a reporty
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
ve spolupráci s
ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o.
pořádají
13. Brněnské dny
přednemocniční neodkladné péče
Mikulov, 3. – 4. dubna 2014
13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče
Programový výbor konference
Předsedkyně programového výboru
MUDr. Jana Kubalová
Členové programového výboru
MUDr. Roman Gřegoř
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o.
Ing. Naděžda Knězková
MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D.
doc. MUDr. Michal Mašek, CSc.
Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno
JUDr. Pavel Müller
ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o.
MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.
Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP
MUDr. Rudolf Zvolánek
Organizační garant konference
SYMMA, spol. s r.o.
Aleš Martinek
Kounicova 13, 602 00 Brno
Mobil: +420 607 650 654
E-mail: [email protected]
www.symma.cz
ČASOVÝ PLÁN KONFERENCE
2. dubna 2014
16.00 – 18.00 hod
Registrace účastníků
3. dubna 2014
8.00 – 14.00 hod
9.00 – 9.15 hod
Zahájení konference
9.15 – 10.45 hod
Přednáškový blok I.
Resuscitace
10.45 – 11.00 hod
Coffee break
11.00 – 13.00 hod
Přednáškový blok II.
Traumatologie
13.00 – 14.30 hod
Oběd
14.30 – 16.00 hod
Přednáškový blok III.
Varia I.
16.00 – 16.30 hod
Coffee break
16.30 – 18.00 hod
Přednáškový blok IV.
Varia II.
20.00 – 24.00 hod
Společenský večer na Zámku Mikulov
4. dubna 2014
8.30 – 12.00 hod
9.00 – 10.30 hod
Přednáškový blok V.
Medicína katastrof
10.30 – 11.00 hod
Coffee break
11.00 – 12.30 hod
Přednáškový blok VI.
ZOS, SPIS, cvičení IZS
12.40 – 14.00 hod
Oběd
WORKSHOPY
9.00 – 12.30 hod
Porod v sanitě
9.00 – 12.30 hod
Setkání vzdělavatelů
9.00 – 12.30 hod
Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje
a jejich hostů
9.00 – 12.00 hod
Setkání výjezdových skupin LZS
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE
3. dubna 2014
9.00 – 9.15 hod Zahájení konference
9.15– 10.45 hod Přednáškový blok I.
Resuscitace
Předsednictvo: Truhlář A., Škulec R., Kubalová J.
Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 – ano či ne?
Škulec R.
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o.
15´
Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR
Truhlář A., Seneta L., Nový J., Alvawiri A., Mašek J.
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o.
10´
Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace – randomizovaná
klinická studie
Škulec R., Truhlář A., Vondruška V., Pařízková R., Suchý T., Dudáková J., Černý V.
10´
TANR v praxi
Lang L.
10´
Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence
Havlíková M., Vaňatka T.
Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, p.o.
10´
Vliv výuky na kvalitu KPR
Kubalová J., Zuchová B.
10´
Projekt časné defibrilace v Ústeckém kraji aneb každá mince má rub i líc
Vais L., Štícha M., Smržová E.
Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p.o.
10´
Rozmístění AED v Jihomoravském kraji
Zuchová B.
10´
Diskuze
10.45 – 11.00 hod Coffee break
11.00 – 13.00 hod Přednáškový blok II.
Traumatologie
Předsednictvo: Zýková I., Mach P., Vaňatka T.
Časná péče o triage pozitivní pacienty v Traumacentru Liberec
Zýková I., Lukáš R.
ARO a Traumacentrum Krajské nemocnice Liberec, a.s.
15´
3. dubna 2014
Koncept urgentního příjmu v krajské nemocnici
Märzová R., Janda R., März J.
KKN, a. s. Nemocnice Karlovy Vary
10´
Mechanismus střelného poranění
Mach P., Mašek M.
15´
Léčba život ohrožujícího krvácení v roce 2014
Zýková I., Sedlák P.
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
15´
Šetrnost a rychlost transportu LZS (kazuistika)
Mácová J.
10´
Vyhodnocení spolupráce ZZS KV s UP FN Brno Bohunice se zajištěním polytraumat
Vaňatka T., Vidlák M.
10´
Komplikace úrazů a jejich bezpečné řešení
Sviták R.
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje
10´
Diskuze
13.00 – 14.30 hod Oběd
14.30 – 16.00 hod Přednáškový blok III.
Varia
Předsednictvo: Ningerová K., Fiala H., Freyová E.
Akutní CMP – umíme to?
Ningerová K.
15´
Co odvrátí nepříznivý výsledek péče o pacienta s perakutní meningokokovou sepsí?
Gutvirth J.
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, p.o.
10´
Neinvazivní ventilace přerušovaným přetlakem – výzva pro lékaře
i záchranáře v posádce ZZS
Fiala H., Kaňkovská K.
Fakultní nemocnice Olomouc, Oddělení urgentního příjmu
10´
Zajištění dýchacích cest supraglotickými pomůckami
Soták M.
ÚVN Praha, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o.
10´
Stálá hrozba otrav methanolem
Freyová E.
10´
3. dubna 2014
Diskuze
16.30 – 18.00 hod Přednáškový blok IV.
Varia II.
Předsednictvo: Zvolánek R., Seneta L., Sviták R.
Změna koncepce poskytování ZZS v rámci systému
Zvolánek R.
15´
Lze nemocným s akutním koronárním syndromem zajistit kvalitní péči bez
přítomnosti lékaře v terénu?
Seneta L.
10´
Jak přistupuji k nemocnému s akutním koronárním syndromem v přednemocniční
neodkladné péči
Sviták R.
10´
Rizika pro personál ZZS při nehodě zemědělského letounu Z-37A Čmelák
Novák I.
10´
Rychlostní limity a pravidla používání světelných a zvukových výstražných zařízení
Švába V., Mašek J.
10´
Diskuze
18.00 – 18.10 hod Závěr prvního dne
20.00 – 24.00 hod Společenský večer na Zámku Mikulov
4. dubna 2014
9.00 – 10.30 hod Přednáškový blok V.
Medicína katastrof
Předsednictvo: Urbánek P., Nestrojil P., Mezulianík R.
Zapojení traumatýmu ČR do civilní ochrany ES
Nestrojil P.
10´
BHT ZZS Pk, aneb náš pokrok
Brejcha M., Hrdlička P.
10´
BHT ZZS JMK, začínáme…
Mezulianík R.
10´
Právní prostředí pro zřizování a činnost (bio)hazard týmů ZZS krajů
Fišer V.
10´
Spolupráce TT ČR a jednotek SAR při MU a katastrofách
Nestrojil P.
10´
Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových
zařízení Projekt Bezpečný region - Zdravotnictví I.
Urbánek P.
10´
Diskuze
11.00 – 12.30 hod Přednáškový blok VI.
ZOS, SPIS, cvičení IZS
Předsednictvo: Tauchmanová E., Stuchlík O., Pavlíček P.
Systém psychosociální podpory pro zdravotníky a veřejnost – dvouleté
zkušenosti v Královéhradeckém kraji
Nováková Knížková I.
10´
Charakteristika práce dispečera ZZS
Rampírová A.
10´
Námětové cvičení v metru (pád osoby do kolejiště) – zkušenosti z úlohy Pražské 155
Pavlíček P.
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
10´
4. dubna 2014
Medzinárodná spolupráca posádok záchrannej zdravotnej služby
Stuchlík O., Matejíček F.
Falck Záchranná a.s.
10´
Nehoda autobusu – interaktivní cvičení
Tauchmanová E.
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p.o.
10´
Diskuze
12.30 – 12.40 hod Závěr konference
12.40 – 14.00 hod Oběd
WORKSHOPY 9.00 – 12.30 hod
4. dubna 2014
Workshop č. 1 – Porod v sanitě
Nácvik porodu v sanitě (sanita na parkovišti u hotelu)
Vedoucí workshopu: MUDr. Tomáš Vaňatka
lektoři: Miloslava Havlíková, Bc. Helena Palasová
Pro velký ohlas zařazujeme opět praktickou výuku porodu v sanitě. Tématem workshopu je
porod v přednemocniční péči s použitím prostředků běžně dostupných v PNP, v prostorách
sanity. Náplní workshopu je praktický nácvik porodu na figuríně, včetně ošetření novorozence
a řešení nejzávažnějších komplikací při porodu ze strany matky i dítěte.
Hlavní témata:
 diagnostika fáze porodu dle subjektivních pocitů rodičky
 vyhodnocení indikace k transportu či k porodu na místě
 porod v PNP v sanitním vozidle
 ukázka prostorového uspořádání
 dostupné pomůcky
 praktický nácvik porodu PPH a PPKP
 nácvik řešení komplikací při a po porodu
 1. ošetření novorozence
 ošetření kompromitovaného novorozence
 sledování a ošetřovatelská péče o rodičku
 řešení PPH jako poporodní komplikace
Počet účastníků je omezen: maximální počet účastníků pro praktický nácvik je max. 40 osob,
praktické nácviky budou probíhat v sanitě, vždy po dvou až třech uchazečích
9.00 – 12.30 hod
Workshop č. 2 – „Setkání vzdělavatelů“
Akce probíhá pod záštitou Asociace zdravotnických záchranných
služeb ČR.
Vedoucí workshopu: Mgr. Vlasta Vařeková
Prosíme o účast maximálně 2 – 3 zástupců z každého kraje – počet míst je omezen.
10
WORKSHOPY 4. dubna 2014
Představení oddělení vzdělávání a systému vzdělávání jednotlivých ZZS všech krajů již
proběhlo na Pražské 155. V rámci našeho workshopu bychom se rádi soustředili na další
témata jako standardy, adaptační procesy, okruhy a výstupy vzdělávání. Proto Vás prosíme,
připravte si stručné a jasné odpovědi na následující otázky, v rozsahu maximálně 5 minut na
odpověď. Za každým kolem odpovědí bude následovat diskuse na dané téma.
Otázky:
1.Jak určujete potřebu a jak vybíráte témata na vzdělávání?
2.Jakým způsobem definujete výstupy vzdělávacího procesu a co vás vedlo k tomuto závěru?
(účast na semináři, prověření znalostí nebo dovedností, zpětná vazba lektory atd.)
3.Máte nastaven a standardně používáte adaptační proces pro nové zaměstnance?
4.Pracujete ve vzdělávání a praxi se standardy? Jaké používáte? (pouze mezinárodní, vlastní
interní atd.)
5.Představte model jednoho standardního pracovního postupu, který na vašem pracovišti
používáte nebo plánujete používat (k dispozici bude flipchart, dataprojektor) V rámci
těchto vystoupení bude oceněn nejzajímavější standardní pracovní postup. Pozor: hodnotit
se bude vhodnost a potřebnost tématu, obsah, forma i představení tématu!
9.00 – 12.30 hod
Workshop č. 3 – „Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje a jejich hostů“
Workshop je určen pro peery ZZS JMK a jejich hosty.
PhDr. Lukáš Humpl
Vedoucí workshopu: Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o.
Program workshopu
 aktuální informace k problematice SPIS a hodnocení činnosti za uplynulé období
 práce s kazuistikami peerů
 specifické potřeby v rámci SPIS v přednemocniční a nemocniční péči JMK
 aktuální úkoly peerů SPIS v JMK
 praktický nácvik poskytování peer podpory
9.00 – 12.00 hod
Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS
Vedoucí workshopu: MUDr. Jolanta Mácová
Anotace: Činnost výjezdových skupin LZS je specifická, zahrnuje činnosti jak zdravotnické,
tak technické, na které musí být personál LZS náležitě vyškolen. Cílem workshopu je setkání
členů výjezdových skupin všech LZS operujících na území České Republiky a hlavně výměna
zkušeností za účelem zefektivnění a zkvalitnění péče o pacienta.
1. část: Zkušenosti se zásahy v obtížně dostupném terénu (cca 90 min) – prezentace
a diskuse (technická záchrana, ukázka techniky a vybavení, výcvik lékařů a záchranářů
a významné novinky a změny od posledního setkání ve vašem regionu na LZS)
Dosud přihlášené prezentace: LZS Jihomoravského kraje, LZS Královéhradeckého kraje, LZS
Ústeckého kraje, LZS Kraje Vysočina
2. část: Panelová diskuse – budoucnost LZS v ČR (cca 60 min)
Předsedající: JUDr. Pavel Müller, MUDr. Roman Gřegoř, MUDr. Anatolij Truhlář,
MUDr. Tomáš Vaňatka, MUDr. Jolanta Mácová
11
VŠEOBECNÉ INFORMACE
Místo konání
Hotel Galant, Mlýnská 2, Mikulov
Registrační poplatky
Lékaři
do 28. 2. 2014 Kč 1 550,-
od 1. 3. 2014 Kč 1 750,-
na místě Kč 1 950,NLZP
do 28. 2. 2014 Kč 1 250.-
od 1. 3. 2014 Kč 1 450,-
na místě Kč 1 650,V registračním poplatku je zahrnuto vstupné na konferenci, oběd dne 3. a 4. dubna 2014,
vstupenka na společenský večer, konferenční materiály a DPH.
Parkování
Možnost parkování v areálu hotelu Galant. Počet parkovacích míst je omezen.
Prostory
Sál AURELIUS – Přednáškový sál
Lobby bar – Doprovodná výstava
Foyer – Registrace účastníků
Salonek „Pálava“ – Workshop č. 2 – „Setkání vzdělavatelů“
Salonek „Tramín“ – Workshop č. 3 – „Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje a jejich hostů“
Salonek „Sauvignon“ – Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS
2. dubna 2014
16.00 – 18.00 hod
3. dubna 2014
8.00 – 14.00 hod
4. dubna 2014
8.30 – 12.00 hod
Registrující osoby Vám rádi sdělí Vaše event. dotazy.
Konferenční materiály
Při registraci obdržíte jmenovku a konferenční set. Certifikáty budou rozeslány všem
registrovaným účastníkům e-mailem po ukončení konference.
Obědy
Obědy formou buffet se vydávají v hotelové restauraci dne 3. dubna 2014 od 12.00 do 14.30
hod a dne 4. dubna 2014 od 12.00 do 14.00 hod. Cena za oběd je zahrnuta v registračním
poplatku. Stravenky na oběd obdržíte při registraci účastníků. Obědy se vydávají oproti
stravenkám, které obdržíte při registraci.
Společenský večer
Společenský večer formou rautu se koná dne 3. dubna 2014 na Zámku Mikulov.
Vstupenku na společenský večer, která je zahrnuta v registračním poplatku obdržíte při
registraci účastníků.
INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Konferenční technika
 dataprojektor
 PC
 laserové ukazovátko vč. bezdrátové myši
Techniku je možné si vyzkoušet před zahájením konference nebo v průběhu přestávek.
Technik bude k dispozici po celou dobu konání konference v přednáškovém sále.
Prezentace
Prezentace, které od Vás převezme technik v přednáškovém sále, prosíme dodat na
CD/DVD nebo USB Flash disku.
12
SBORNÍK ABSTRAKT
13. BRNĚNSKÉ DNY PŘEDNEMOCNIČNÍ
NEODKLADNÉ PÉČE
3. – 4. dubna 2014
ABSTRAKTA NEPROŠLA JAZYKOVOU ÚPRAVOU
13
Obsah:
Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 „ano či ne“ ..........................................15
Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR......................................................17
Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace – randomizovaná klinická studie............19
TANR v praxi ..................................................................................................................................................................20
Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence ............................................................................................21
Vliv výuky na kvalitu KPR...........................................................................................................................................22
Projekt časné defibrilace v Ústeckém kraji aneb každá mince má rub i líc.............................................23
Rozmístění AED v Jihomoravském kraji...............................................................................................................24
Časná péče o triage pozitivní pacienty v Traumacentru Liberec................................................................25
Koncept urgentního příjmu v krajské nemocnici ............................................................................................26
Mechanismus střelného poranění.........................................................................................................................27
Léčba život ohrožujícího krvácení v roce 2014..................................................................................................28
Šetrnost a rychlost transportu LZS (kazuistika).................................................................................................29
Vyhodnocení spolupráce ZZS KV s UP FN Brno Bohunice se zajištěním polytraumat . .....................30
Komplikace úrazů a jejich bezpečné řešení........................................................................................................31
Akutní CMP – umíme to? . ........................................................................................................................................32
Co odvrátí nepříznivý výsledek péče o pacienta s perakutní meningokokovou sepsí? ....................34
Neinvazivní ventilace přerušovaným přetlakem - výzva pro lékaře i záchranáře v posádce ZZS . 35
Zajištění dýchacích cest supraglotickými pomůckami .................................................................................36
Stálá hrozba otrav methanolem???.......................................................................................................................37
Změna koncepce poskytování ZZS v rámci systému .....................................................................................38
Lze nemocným s akutním koronárním syndromem zajistit kvalitní péči
bez přítomnosti lékaře v terénu? ..........................................................................................................................39
Jak přistupuji k nemocnému s akutním koronárním syndromem
v přednemocniční neodkladné péči.....................................................................................................................40
Zapojení traumateamu ČR do civilní ochrany ES ............................................................................................42
BHT ZZS Pk, aneb náš pokrok..................................................................................................................................43
Biohazardtým ZZS Jmk .............................................................................................................................................44
Právní prostředí pro zřizování a činnost (bio)hazard týmů ZZS krajů.......................................................45
Spolupráce TT ČR a jednotek SAR při MU a katastrofách .............................................................................46
Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových zařízení
Projekt Bezpečný region - Zdravotnictví I. .........................................................................................................47
Charakteristika práce dispečera ZZS ....................................................................................................................49
Pád osoby do kolejiště metra...................................................................................................................................50
Medzinárodná spolupráca posádok záchrannej zdravotnej služby..........................................................51
Nehoda autobusu – interaktivní cvičení . ...........................................................................................................52
14
SBORNÍK ABSTRAKT
Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 „ano či ne“
Škulec R., Truhlář A., Černý V.
Terapeutická hypotermie (TH) je více než 10 let rutinně používaná v léčbě syndromu po
srdeční zástavě.1–4 V poslední době byly publikovány klinické studie, které nás vedou
k zamyšlení o indikacích a způsobu provádění této metody v nemocnici a v přednemocniční
péči.5–8 V odborné veřejnosti vzbudili velký ohlas a objevilo se celé spektrum interpretací
– od zdrženlivého postoje s pokračováním v zavedené poresuscitační péči včetně indukce
TH na cílovou tělesnou teplotu 32–34 °C v trvání 12–24 hodin až po zamítnutí TH s pouhým
udržováním normotermie.
V přednášce bude rozebrána problematika cílené regulace tělesné teploty (targeted temperature
management, TTM) u nemocných úspěšně resuscitovaných pro náhlou zástavu oběhu ve světle
starších i nových klinických a experimentálních studií. Závěry budou v souladu s připravovaným
Mezioborovým stanoviskem k používání terapeutické hypotermie po zástavě oběhu:
Současný stav vědeckého poznání, včetně výsledků nejnovějších klinických studií, nepřináší
zatím dostatek argumentů k zásadní změně dosavadní praxe. Použití TH je spojeno s lepším
klinickým výsledkem ve srovnání s postupy bez TH a není zatíženo vyšším výskytem závažných
komplikací.
Poresuscitační péče by měla být i nadále poskytována s využitím metod TH a v souladu se
současnými doporučeními. Cílovou hodnotu tělesné teploty při použití postupů TTM však
doporučujeme individualizovat. Nejnovější klinické studie umožňují zvážit cílovou hodnotu
36°C jako pravděpodobně účinný a bezpečný postup TTM, zejména u pacientů se základní
neodkladnou resuscitací zahájenou prokazatelně bez prodlevy.
Před zahájením postupů TTM musíme vždy pečlivě analyzovat poměr předpokládaného přínosu
metody a jejích případných rizik s ohledem na okolnosti zástavy oběhu a ostatní individuální
klinický kontext.
Pozice přednemocniční TH není jasná, nicméně nebyl podán důkaz o škodlivosti metody a není
důvod vyřazovat tuto jedinou potenciálně neuroprotektivní metodu z našeho armamentária.9
Literatura
Bernard SA et al. Treatment of comatose survivors of out-of-hospital cardiac arrest with induced
hypothermia. N Engl J Med 2002;346:557.
HACA Group. Mild therapeutic hypothermia to improve the neurologic outcome after cardiac
arrest. N Engl J Med 2002;346:549.
Skulec R et al. Broad implementation of therapeutic hypothermia after cardiac arrest-Mission
possible. Resuscitation 2010;81:779.
Skulec R et al. Implementation of pre-hospital therapeutic hypothermia in post-cardiac arrest
patients in the Czech Republic. Resuscitation 2012;83:e21.
Nielsen N et al. Targeted Temperature Management at 33°C versus 36°C after Cardiac Arrest. N
Engl J Med 2013;369:2197.
15
Kim F et al. Effect of Prehospital Induction of Mild Hypothermia on Survival and Neurological
Status Among Adults With Cardiac Arrest. JAMA 2013;98104:1.
Bernard SA et al. Induction of prehospital therapeutic hypothermia after resuscitation from
nonventricular fibrillation cardiac arrest. Crit Care Med 2012;40:747.
Bernard S et al. Induction of therapeutic hypothermia by paramedics after resuscitation from
out-of-hospital ventricular fibrillation cardiac arrest: a randomized controlled trial. Circulation
2010;122:737.
Truhlar A et al. Prehospital therapeutic hypothermia after cardiac arrest: Is it really cool to stop
– Resuscitation 2014.
16
SBORNÍK ABSTRAKT
Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR
Truhlář A.1,2, Seneta L.1, Nový J.1,3, Almawiri A.1,4, Mašek J.1
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o.1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská
fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové2
Interní oddělení, Oblastní nemocnice Jičín3
I. interní kardioangiologická klinika, Oddělení intervenční kardiologie, Fakultní nemocnice
Hradec Králové4
Úvod: Plicní embolie (PE) patří k nejčastějším potenciálně reverzibilním příčinám náhlé zástavy
oběhu (NZO) (>10 % případů), jejichž diagnostika a léčba jsou nedílnou součástí rozšířené
neodkladné resuscitace. Doporučeným způsobem léčby PE s NZO je trombolýza, bez jejíhož
časného provedení nelze očekávat obnovení spontánního oběhu ani dosažení příznivého
klinického výsledku (letalita až 100 %). Navzdory velmi omezeným možnostem diagnostiky
PE v přednemocniční neodkladné péči (PNP) i vysokému riziku komplikací trombolýzy během
kardiopulmonální resuscitace (KPR) by mělo být její provedení zváženo jako život zachraňující
výkon u všech pacientů s podezřením na akutní PE. Na základě analýzy pitevních protokolů
po neúspěšných KPR v Královéhradeckém kraji (KHK) byl v srpnu 2013 zaveden do praxe
standard léčebného postupu pro přednemocniční trombolýzu.
Cíle: Jednotný postup lékařů ZZS KHK ve výjezdových skupinách LZS, RV a RLP pro
stanovení indikací k přednemocniční trombolýze a způsobu jejího provedení. Jednotný
postup operátorek/operátorů tísňové linky pro stanovení podezření na NZO způsobenou
pravděpodobně akutní PE s následnou aktivací LZS.
Diagnostická kritéria: Diagnostika PE je v 90 % případů založena na klinických symptomech,
které mohou v některých případech vzniku NZO předcházet: náhle vzniklá nebo náhle
zhoršená dušnost; bolest na hrudi; synkopa. Další kritéria zvyšující podezření na PE při KPR:
věk pacienta do 50 let; ženské pohlaví; hormonální antikoncepce; chirurgická operace
v posledních 4 týdnech; imobilizace > 3 dny; porucha hemokoagulace; anamnéza hluboké
žilní trombózy nebo PE; asymetrický otok dolních končetin; EKG známky PE (pokud proveden
záznam 12svodového EKG před NZO); nízká hodnota EtCO2 navzdory kvalitně prováděné
KPR; dilatace pravé srdeční komory a hypokineza volné stěny (pokud lze v PNP provést
ultrasonografické vyšetření). Žádný z uvedených příznaků není pro PE specifický, ale jejich
výskyt před a/nebo po vzniku NZO zvyšuje pravděpodobnost správné diagnózy.
Indikace a způsob provedení: Vybavením k zahájení přednemocniční trombolýzy (Actilyse 50
mg inj.) disponuje výjezdová skupina LZS Hradec Králové pro potřeby celého spádového území.
Indikací pro trombolýzu je rozšířená neodkladná resuscitace nemocného s NZO způsobenou
s vysokou pravděpodobností PE. Trombolýza může být zahájena výhradně v případech, kdy
existuje reálná šance na obnovení funkcí vitálně důležitých orgánů a dosažení přijatelné
kvality života. Po aplikaci léku je doporučeno pokračovat v KPR nejméně po dobu 60 až 90
minut, optimálně během transportu nemocného do zdravotnického zařízení. Pro zajištění
kontinuální KPR během transportu lze využít mechanický resuscitační přístroj.
Diskuze: Rutinní trombolýza při KPR zvyšuje výskyt závažného krvácení do CNS (TROICA
study). Při podezření na NZO v důsledku akutní PE, jejíž léčba nereaguje na úvodní postupy
17
rozšířené neodkladné resuscitace (obvykle 15 minut), je však trombolýza považována za život
zachraňující výkon a neexistují žádné absolutní ani relativní kontraindikace. Přednemocniční
trombolýza u nemocných s PE bez NZO, rutinní trombolýza během KPR ani trombolýza
nemocných s akutním koronárním syndromem není v podmínkách KHK doporučena. Autoři
v přednášce shrnují první zkušenosti a uvádějí vybrané kazuistiky.
Závěr: Trombolýza při KPR je život zachraňujícím výkonem při zástavě oběhu v důsledku
akutní plicní embolie. Zavedením nové metody do praxe je očekáváno zvýšení šance na
přežití u nemocných s masivní PE ošetřovaných výjezdovými skupinami ZZS KHK.
Podpořeno grantem IGA NT14460-3/2013.
Kontakt: [email protected]
18
SBORNÍK ABSTRAKT
Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace – randomizovaná
klinická studie
Škulec R.1,2,3, Truhlář A.2,4, Vondruška V.5, Pařízková R.2, Suchý T.2, Dudáková J.1, Černý V.2
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o.1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze,
Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové2
Interní oddělení Nemocnice Beroun3
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o., LZS Hradec Králové4
1. interní klinika LF a FN, Oddělení tělovýchovného lékařství, Univerzita Karlova v Praze,
Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové5
Úvod: Limitaci schopnosti provádět základní neodkladnou resuscitaci (BLS) fyzickými
možnostmi poskytovatele lze kvantifikovat subjektivním ukazatelem, pocitem celkové únavy,
ale také objektivním parametrem, energetickou náročností BLS. Podle Evropské rady pro
resuscitaci zahrnuje standardní BLS (S-BLS) nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do
úst v poměru 30:2, za určitých okolností je však možné použít kontinuální srdeční masáž bez
umělého dýchání (CO-BLS).
Cíl studie: Porovnat energetickou náročnost, pocit celkové únavy a vnímanou intenzitu
fyzické zátěže S-BLS a CO-BLS prováděných jedním zdravým dobrovolníkem na celotělovém
resuscitačním modelu.
Metoda: Účastníci byli randomizováni k CO-BLS prováděné v den instruktáže a s odstupem
≥3 dny a < 1 měsíc k provedení S-BLS, nebo k provádění obou typů BLS v opačném pořadí.
U účastníků jsme sledovali energetický výdej kontinuálním měřením spotřeby kyslíku.
V analýze jsme využili kalkulované parametry: spotřebu kyslíku za 1 min. indexovanou
na 1 kg hmotnosti (VO2/kg) a plochu pod křivkou všech měření VO2/kg během protokolu
v půlminutových intervalech indexovanou zpětně na 1 minutu (AUCmin VO2/kg). Provádění
BLS bylo ukončeno pro subjektivní pocit vyčerpání, neschopnost udržet dostatečnou kvalitu
BLS nebo čas provádění BLS dosáhnul 30 minut. Pocit celkové únavy byl hodnocen vizuální
analogovou škálou (0-100 bodů) a subjektivně vnímaná intenzita fyzické zátěže Borgovou
škálou (6-20 bodů).
Výsledky: Studie se zúčastnili 4 muži a 6 žen ve věku 22,5±1,4 let. Maximální VO2/kg dosažená
během S-BLS byla vyšší než během CO-BLS (23,164±3,937 vs. 20,167±2,142 ml/kg/min.;
p=0,049). Kalkulací AUCmin VO2/kg jsme zjistili významně vyšší spotřebu kyslíku při provádění
S-BLS než v průběhu CO-BLS (18,90±3,13 vs. 15,91±2,07 ml/min.3; p=0,021). Naopak,
dobrovolníci uváděli vyšší vnímanou intenzitu fyzické zátěže (16,6±2,0 vs. 13,8±1,2 bodů;
p=0,001) a větší pocit celkové únavy (86,5±10,8 vs. 75,0±14,3 bodů; p=0,058) po absolvování
CO-BLS než po S-BLS.
Závěry: S-BLS byla v naší studii energeticky náročnější proces než CO-BLS. Naopak, únava
a vnímaná intenzita fyzické zátěže byly vyšší po CO-BLS než po S-BLS. V přednášce budou
diskutovány možná vysvětlení a důsledky.
19
TANR v praxi
Lang L.
Dokonalé zvládnutí postupů neodkladné resuscitace by mělo být základem práce všech
lékařských i nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Zvládnutí těchto postupů po telefonu
je nezbytné pro každého pracovníka na operačním středisku zdravotnické záchranné služby.
Právě operátoři tísňové linky jsou totiž prvními profesionálními záchranáři ?na místě? náhlé
zástavy oběhu?
Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) je instrukcí operátora zdravotnické záchranné
služby volajícímu, jak postupovat u pacienta s poruchou zdraví. Telefonicky asistovaná
neodkladná resuscitace (TANR) je nedílnou součástí telefonicky asistované první pomoci.
Poskytnutí TAPP je jednou ze základních úloh zdravotnického operačního střediska.
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace znamená telefonickou instruktáž a vedení
volajících k provádění neodkladné resuscitace operátorem zdravotnické záchranné služby na
místě vzniku pravděpodobné náhlé zástavy oběhu. Problematika TANR zahrnuje specifické
metodické postupy, kontraindikace či případné ukončení telefonicky asistované resuscitace
včetně rozdělení úkolů operátorů podle personálního a technického vybavení konkrétního
zdravotnického operačního střediska. Pro nejzávažnější situace, kdy je nutné poskytovat
telefonicky asistovanou první pomoc včetně TANR, je zpracován Doporučený postup výboru
ČLS JEP ? spol. UM a MK č. 12 Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP).
Příspěvek TANR v praxi seznamuje posluchače se stručnou kazuistikou konkrétního případu
a nabízí poslech autentického průběhu TANR ze záznamu telefonického hovoru na tísňovou
linku 155.
20
SBORNÍK ABSTRAKT
Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence
Havlíková M., Vaňatka T.
Nácvik KPR novorozence je z praktického hlediska nesložitější nácvik. Kompromitovaný
novorozenec po porodu musí být velmi rychle vyšetřen a následně ošetřen, aby probíhající
hypoxie novorozence nepoškodila v jeho budoucím vývoji. Pro záchranáře ošetření
novorozence není častou činností a musí být připraven i na KPR. Problematikou ošetření
kompromitovaného novorozence se již zabýváme 4 roky a máme zpracovanou teoretickou
i praktickou metodiku nácviku.
Teoretická fáze se týká rychlého ošetření novorozence s odtřižením pupečníku a dynamickým
zjištění stavu novorozence. Diagnostika se opírá o zřejmé faktory kompromitace, jako je
změna barvy a tonusu novorozence. Následuje příprava místa pro KPR novorozence, zajištění
pomůcek, čímž se dostáváme k praktickému nácviku.
KPR novorozence nelze brát jako samostatnou jednotku, ale musí být sloučená se zajištěním
novorozence po porodu s rychlou diagnostikou jeho stavu.
21
Vliv výuky na kvalitu KPR
Kubalová J., Zuchová B.
22
SBORNÍK ABSTRAKT
Projekt časné defibrilace v Ústeckém kraji aneb každá mince má rub i líc
Vais L., Štícha M., Slavíková L., Smržová E.
Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o.
Projekt zaměřený na plošné racionální zpřístupnění časné defibrilace v Ústeckém kraji jsme již
prezentovali opakovaně. Jeho výsledky jsou z medicínského pohledu velmi dobré a dokazují
pozitivní efekt časně provedené defibrilace na výsledky resuscitací(33% pacientů zajišťovaných
primárně first respondery se vstupně prezentuje defibrilovatelným rytmem- ve srovnání s 20%
primárně defibrilovatelných pacientů ze statistiky ZZS ÚK; sekundární úspěšnost resuscitací
je ve skupině pacientů zajišťovaných first respondery téměř dvojnásobná: 13,9%/7,8%). Jasně
pozitivní výstupy vzbuzují nadšení ze strany profesionálních zdravotníků, jak však celou situaci
vnímají zasahující first respondeři? Nezdravotníci, nezvyklí na pravidelný kontakt s vážně
nemocnými pacienty, nezvyklí na časté setkání se smrtí…převozu do nemocnice se dožívá
každý čtvrtý jimi resuscitovaný pacient, kvalitně pak přežívá pouze každý osmý. Je to pro ně
negativní nebo pozitivní zážitek? Jakým způsobem můžeme (a měli bychom) jejich vnímání
této aktivity pozitivně ovlivnit?
23
Rozmístění AED v Jihomoravském kraji
Zuchová B.
24
SBORNÍK ABSTRAKT
Časná péče o triage pozitivní pacienty v Traumacentru Liberec
Zýková I., Lukáš R.
ARO a Traumacentrum Krajské nemocnice Liberec, a.s.
25
Koncept urgentního příjmu v krajské nemocnici
Märzová D., Janda R., März J.
KKN, a.s. Nemocnice Karlovy Vary
V následujícím sdělení autoři seznamují s konceptem urgentního příjmu v krajském zařízení,
spojeného s jednotným kontaktním místem pro ZS. Poukazují na výhody oddělení elektivního
od akutního provozu a sdružení personálu pod jedno oddělení.
Součástí sdělení jsou i statistická data při ročním provozu.
26
SBORNÍK ABSTRAKT
Mechanismus střelného poranění
Mach P., Mašek M.
Střelná poranění představují závažný traumatologický problém a jejich výskyt již není raritní.
V přednášce je ukázán mechanismus střelného poranění, jsou diskutovány různé typy
zraňujících projektilů a jsou uvedena doporučení pro přednemocniční péči.
27
Léčba život ohrožujícího krvácení v roce 2014
Zýková I., Sedlák P.
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
28
SBORNÍK ABSTRAKT
Šetrnost a rychlost transportu LZS (kazuistika)
Mácová J.
Kazuistika LZS přibližující profit rychlosti a šetrnosti transportu těžce zraněných pacientů.
Polytraumatizovaný pacient po pádu z 10 m při prořezávání stromu. Pád na plotovou tyč,
která pronikla celou dolní oblastí břicha zepředu dozadu.
29
Vyhodnocení spolupráce ZZS KV s UP FN Brno Bohunice se zajištěním
polytraumat
Vaňatka T., Vidlák M.
Zhodnotili jsme celoroční spolupráci ZZS Kraje Vysočina a Urgentního příjmu FN Brno
Bohunice. Jedná se o retrospektivní analýzu polytraumat z kraje Vysočina, která byla předána
na UP Brno Bohunice. Sledovali jsme zajištění pacientů, analgesii, volumoterapii a především
časový faktor předání pacientů.
Pozn,.výsledky zatím vyhodnocujeme, přesná data budou k dispozici až během konference.
30
SBORNÍK ABSTRAKT
Komplikace úrazů a jejich bezpečné řešení
Sviták R.1,2, Bosman R.1, Horejš J.1, Junková K.1, Musilová K.1, Tupá M.1, Vojtová V.1
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje1
Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň2
Polytrauma je pro lékaře urgentní medicíny a intenzivistu velmi náročným úkolem. Má svou
zákonitou odezvu v celém organismu v časné fázy a své následky v pozdější, oddálené fázy.
Má své poměrně charakteristické komplikace a disponuje k iatrogenním komplikacím. Časné
komplikace, výběrově charakteristické pro polytrauma: syndrom tukové embolie, ventilátorová
pneumonie, ranné infekce po polytraumatu, sepse, komplikace spojené s jednotlivými
orgánovými systémy, které byly při polytraumatu postiženy – dlouhodobé bezvědomí,
dlouhodobá dechová nedostatečnost vyžadující tracheostomii a umělou plicní ventilaci,
dlouhodobá imobilita při zlomeninách pánevního kruhu nebo při spinálním traumatu.
Hlavním úspěchem v urgentní/intenzivní péči po závažném primárním inzultu (vč.
polytraumatu) je skutečnost, že se snížily časné komplikace. Osvědčila se tato pravidla při
ošetřování poraněných – trauma pravidla: • Vždy očekávej nejhorší vývoj situace a mysli na
všechny možné komplikace i u traumat na první pohled nezávažných. • Nejčastější příčinou
úmrtí u traumat, jejichž povaha sama o sobě je slučitelná se životem, je nepoznaná hypoxie.
U všech nemocných podávej od začátku kyslík. • Neoddaluj zajištění dýchacích cest intubací
u nemocných se známkami popálení dýchacích cest. • Nepodceňuj vyšetření krku, může ukázat
mnoho: - trachea – deviace trachey může být prvním znamením rozvíjejícího se pneumotoraxu;
- podkožní emfyzém krku může být známkou ruptury dýchacích cest a/nebo pneumotoraxu;
- krepitace v oblasti laryngu představuje ohrožení průchodnosti dýchacích cest. • U poranění
hrudníku si zapamatuj nejčastější příčiny vedoucí k bezprostřednímu ohrožení života: obstrukce dýchacích cest; - tenzní pneumotorax; - masivní hemotorax; - srdeční tamponáda;
- vlající hrudník. • Známky zevního poranění nad břichem a pod břichem často svědčí pro
intraabdominální poranění. • Úrazový šok je vždy šok hypovolemický. • Nejčastější příčinou
elektromechanické disociace u polytraumat bývá tenzní pneumotorax, srdeční tamponáda
a hypovolémie. • Izolované poranění hlavy nebývá spojeno s hypotenzí. Pokud je hypotenze
přítomna, uvažuj i o jiných závažných poraněních. • Vždy podávej ohřáté infúzní roztoky. •
Nikdy nezapomeň na analgezii, i kdyby to měl být důvod k zajištění dýchacích cest intubací
a k podpoře ventilace. • Diagnóza nesmí mít přednost před resuscitací.
V současné době jsme odkázáni na včasnou tj. velmi časnou profylaxi traumatickohemoragického šoku, na snížení hypersympatikotonické odpovědi organismu, což v klinické
praxi znamená kvalifikovanou přednemocniční péči o polytraumatizovaného, na jeho časnou
celkovou stabilizaci a definitivní ošetření. Jde o časový faktor a o symptomatickou terapii
v patřičném terapeutickém oknu.
První opatření v akutní fázy jsou nejčastěji životně prognostickým určením pro pacienta. Pro
lékaře v přednemocniční složce, pro členy traumatýmu v nemocnici jsou výzvou k odbornosti,
k rozhodování pod tlakem časové naléhavosti a v hierarchii významu rozhodnutí o okamžitých
opatřeních, o pořadí priorit mají nejčastěji význam rozhodnutí na hranici život – smrt.
31
Akutní CMP – umíme to?
Ningerová K.
Akutní cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklou změnou zdravotního stavu
způsobenou mozkovou dysfunkcí na základě těžké přechodné nebo progredující změny jeho
perfuze. Metodickým pokynem uvedeným ve Věstníku MZ ČR (částka 10/2012) jsou exaktně
definovány podmínky zajištění adekvátní bezpečné a equitní zdravotní péče o tyto pacienty
složkami PNP a NNP na území ČR a to s platností od 1. 1. 2013. Tento dokument je tedy ve
svém důsledku aktuálním odborným doporučením pro zdravotní složky na ose akutní péče
(guidelines) na celém území ČR.
Triáž pozitivní pacient (náhlý vznik 1 hlavního nebo 2 vedlejších příznaků v posledních 4,5
resp. 24 hodinách- definováno) je podle NACA hodnocení pacientem v přímém ohrožení
života (NACA 5) a podle zákona nesmí být odmítnut ve ZZ pro přímé směrování (komplexní
cerebrovaskolární centrum- KCC, resp. iktové cerebrovaskulární centrum- ICC).
Nově jsou triáž pozitivními pacienty hodnoceni i všichni postižení, u kterých náhlé příznaky
vznikly v průběhu posledních 24 hodin a při příjezdu ZZS jsou mírnější nebo již odeznělé
(klinicky tzv. transitorní ischemická ataka- TIA).
Vedoucí posádky je povinen se cestou KZOS spojit s lékařem konkrétního cílového pracoviště
pro potvrzení triáž pozitivity a domluvení konkrétního vstupu PNP/NNP na pracoviště KCC
resp. ICC (regionální odlišnosti jsou zatím přípustné).
Z odborného i právního hlediska je pro call takery KZOS a lékařské i nelékařské zdravotnické
pracovníky ZZS nanejvýš žádoucí se s těmito praktickými metodickými pokyny seznámit,
správně odebrat a vyhodnotit anamnestická data, provést adekvátní vyšetření, léčbu
(v PNP pouze léčba dekompenzované hypertenze k dosažení cílové hodnoty TK 180/110
mmHg optimálně zvoleným léčivem, a léčba symptomatická), adekvátní zajištění pacienta
pro monitorovaný transport, telefonické avizování přímo lékaři cílového ZZ pro primární
směrování a poskytnutí tzv. adekvátní péče.
Při splnění těchto podmínek je možné (z forenzních důvodů žádoucí a nutné) vyžadovat na
konkrétním cílovém pracovišti pro primární směrování přijetí triáž pozitivního pacienta a to
i v případě, že je vedoucím VS nelékař (=posádka RZP).
Podmínky zdravotní péče o pacienty s akutní CMP by měly být na celém území ČR díky
poměrně kvalitnímu pokrytí lůžovými ZZ s iktovou péčí (akreditovaná pracoviště KCC, ICC
a CVP) kvalitní a dostupné pro každého pacienta s tímto náhlým život ohrožujícím stavem.
Občasný despekt k práci jednotlivých složek je z pohledu záchranářů i neurologů dán
především neznalostí konkrétních podmínek na této ose péče, ale také neznalostí metodickou
a tím i nedostatečnou argumentační schopností při avizování lékaři KCC resp. ICC z terenu
a v nemalé míře i absencí zpětné vazby odborné a statistické z PNP/NNP a jejich mezioborového
hodnoceni. Proto v tomto roce probíhá dotazníkové šetření na úrovni PNP (ZZS) a iktových
center. Jeho výsledky budou prezentovány písemně v časopisu UM+MK a časopisu Neurologie
a neurochirurgie, budou s nimi seznámeni primáři neurologických oddělení ČR a výbor
Neurologické spolećnosti ČLS J.E.Purkyně a výbor UM a MK ČLS J.E.Purkyně.
32
SBORNÍK ABSTRAKT
Chceme alespoň na úrovni JmK poskytnout kvalitní statistická data z databaze informačního
systému (SOS), bohužel v tomto okamžiku jsou tato data pro zmíněné statistické šetření
a tuto problematiku nevalidní díky výrazným odlišnostem v jejich zadávání do databaze
na jednotlivých pracovištích i jednotlivými pracovníky, a to z sůvodu absence oficiálně
prezentovaného přesného návodu (minimálně v rozsahu: první diagnoza I64, klasifikace NACA
5, směrování „transport na KCC“), aby bylo ex post možné pomocí filtrů jednotlivé statistiky
vyhodnotit v čase.
33
Co odvrátí nepříznivý výsledek péče o pacienta s perakutní meningokokovou
sepsí?
Gutvirth J.
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, p.o.
Počet nemocných invazivní meningokokovou infekcí poslední roky trvale klesá, u této nemoci
je však typický náhlý vzestup výskytu po obdobích relativního klidu. Nejvíce jsou postiženy
skupiny do 1 roku a do 2 let věku a dále mladí dospělí = nejperspektivnější kohorty populace.
Úmrtnost sepse je stále nepřijatelně vysoká. Kritickým bodem pro správné ošetření těchto
pacientů je zodpovědné vyšetření (exantém?) a nasazení IV nebo IO antibiotika v prvních 30
minutách po vyslovení podezření a to na místě, kde bylo toto podezření vysloveno. Jakékoliv
odklady do „lepších“ pro ošetřování podmínek mívá fatální následky, zatímco prognóza včas
ošetřených zůstává relativně dobrá. Technické potíže- zejména získávání IV vstupu u malých
pacientů by tváří v tvář velmi vážné prognóze neměly odradit od někdy „heroických“ výkonů
(IO vstup s náležitým poučením okolí a premedikací pacienta by měl být proveditelný vždy).
34
SBORNÍK ABSTRAKT
Neinvazivní ventilace přerušovaným přetlakem - výzva pro lékaře i záchranáře
v posádce ZZS
Fiala H., Kaňkovská K.
Fakultní nemocnice Olomouc, Oddělení urgentního příjmu
Umělá plicní ventilace přerušovaným přetlakem (UPV) je již desetiletí zaběhlou podpůrnou
metodou v nemocniční i přednemocniční etapě péče o nemocné s respiračním selháním.
Až na výjimky vždy vyžaduje invazivní zajištění dýchacích cest endotracheální kanylou nebo
některou ze supraglotických pomůcek. Jejich použití má své indikace i kontraindikace a je
zatíženo možnými život ohrožujícími komplikacemi. Pro pacienta je to vždy dyskomfort,
který je nutno řešit celkovou anestézií nebo alespoň hlubokou analgosedací ? technikami,
které jsou vyhrazeny jen erudovanému lékaři. Invazivní ventilace s intubací je vždy spojena
s poměrně vysokým rizikem. Přitom řada stavů vedoucích k respiračnímu selhání je
řešitelných v relativně krátké době bez nutnosti dlouhodobé UPV. Mimo to je pro záchranáře
bez kompetencí dovolujících uvedení pacienta do celkové anestézie nezřídka obtížné
zajistit adekvátní ventilaci do příjezdu lékaře, případně do předání v nemocnici. Se správně
indikovanou neinvazivní ventilací (NIV) nasazenou v časné nemocniční péči jsou dlouhodobě
dobré zkušenosti. V indikovaných případech je bezpečnou a vhodnou alternativní metodou
překlenutí respiračního selhání, kterou může úspěšně použít lékař i zkušený záchranář v PNP.
Autoři ve svém sdělení stručně seznamují s přístrojovou technikou potřebnou k provádění
neinvazivní podpůrné ventilace přerušovaným přetlakem a jejími principy. Podrobněji se
zabývají základními neinvazivními ventilačními režimy, indikacemi, kontraindikacemi, principy
analgosedace během NIV. Zmiňují i negativa ? komplikace a vedlejší účinky NIV. Na typickém
příkladu nemocného s respiračním selháním na podkladě plicního edému při levostranném
srdečním selhání prezentují praktické provedení metody.
35
Zajištění dýchacích cest supraglotickými pomůckami
Soták M.
Ústřední Vojenská nemocnice Praha
Ambulance Meditrans s.r.o.
Úvod: Endotracheální intubace (ETI) je stále zlatým standardem při zajištění dýchacích
cest u pacientů v přednemocniční péči. Nicméně naučit se intubovat s vysokou úspěšností
vyžaduje nejen dlouhou dobu nácviku, ale i udržení získaných dovedností. V prostředí ZZS při
relativně malém počtu pacientů vyžadujících zajištění dýchacích cest je toto téměř nemožné.
Jelikož neúspěšná ETI v přednemocniční péči je asociována s vyšší mortalitou, je na místě
použití alternativních prostředků, jakými jsou supraglotické pomůcky (SGP). Mnoho studií
potvrdilo vysokou úspěšnost jejich zavedení i účinnost ventilace (97 až 100%), značná část
však byla prováděna na cvičných modelech. Naším cílem bylo zjistit, zda existuje univerzální
a jednoduše použitelná supraglotická pomůcka.
Metodika: Prospektivní srovnávací studie, jejímž cílem bylo porovnat pět různých
supraglotických pomůcek k zajištění dýchacích cest. Testovány byly ProSeal LMA, Supreme
LMA, I-gel airway, Slipa airway a Laryngeální tubus u celkem pětiset probandů během let
2011–2013. Skupinu pacientů tvořili lidé ve věku od 18-ti do 65-ti let věku. Anestezie byla
vedena jednotným standardizovaným protokolem. Podle randomizačního protokolu byla
náhodně vybrána pro každého pacienta konkrétní supraglotická pomůcka, kterou následně
zaváděli záchranáři, zdravotní sestry či neatestovaní lékaři, kteří měli s danou pomůckou jen
minimální zkušenosti (do pěti zavedení). Po úvodu do anestezie jsme sledovali čas zavedení
pomůcky od přípravy po první účinný dech, počet pokusů, snadnost zavedení a těsnost
pomůcky. Poloha vůči vstupu do laryngu byla pokaždé ověřena fibroopticky.
Výsledky: Úspěšnost zavedení SGP s účinnou ventilací se pohybovala od 90% (SLIPA airway)
do 99% (Supreme, I-gel). Nejrychleji a nejsnadněji se zaváděly Supreme a I-gel. Stejně tak
nejméně vícenásobných pokusů bylo u LMA Supreme (4%) a I-gel (12%). Při hodnocení leak
testu byly změřeny nejvyšší hodnoty těsnosti u ProSeal a Laryngeálního tubusu.
Závěr: SGP jsou bezesporu výbornou pomůckou pro zajištění dýchacích cest v přednemocniční
péči v rukou záchranářů i lékařů. Mohou být použity jako zajištění během doby přípravy
endotracheální roury, jako definitivní zajištění dýchacích cest, jako ?rescue? pomůcka při
selhání pokusu o intubaci nebo v případech, kdy je přímá laryngoskopie nemožná, např.
z důvodu polohy pacienta. Na trhu je nyní celá řada různých supraglotických pomůcek. V naší
studii se nám podařilo prokázat v některých aspektech statisticky významné rozdíly mezi pěti
nejpoužívanějšími, nicméně je těžké doporučit jen jednu konkrétní, univerzální pomůcku. Více
než výběr typu SGP je důležitější praktické osvojení dané pomůcky dostupné na pracovišti,
nikoli jen na modelech.
36
SBORNÍK ABSTRAKT
Stálá hrozba otrav methanolem???
Freyová E.
Stálá hrozba otrav methanolem? Kazuistika pacienta transportovaného posádkou RLP
na OUP FN Brno s předběžnou diagnózou bezvědomí neznámé etiologie. Po provedených
vyšetřeních zjištěna těžká intoxikace methanolem. Vzhledem k předchozí anamnéze byly
průvodní příznaky intoxikace zastřeny
a nebylo na ni pomyšleno.
37
Změna koncepce poskytování ZZS v rámci systému
Zvolánek R.
38
SBORNÍK ABSTRAKT
Lze nemocným s akutním koronárním syndromem zajistit kvalitní péči bez
přítomnosti lékaře v terénu?
Seneta L.
39
Jak přistupuji k nemocnému s akutním koronárním syndromem
v přednemocniční neodkladné péči
Sviták R.1,2, Junková K.1, Musilová K.1, Tupá M.1 Vojtová V.1
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje1
Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň2
Akutní koronární syndrom představuje nejzávažnější manifestaci ischemické choroby srdeční.
Osud nemocného s tímto onemocněním závisí na velikosti postižené oblasti a především na
změnách, které se odehrávají v zóně ischemického, ale viabilního myokardu na okraji nekrózy.
I přes pokroky v diagnostice a léčbě je však stále akutní koronární syndrom zatížen vysokou
mortalitou.
Pacienti s akutním koronárním syndromem manifestující se elevacemi ST úseků na EKG
záznamu profitují z co nejčasnějšího zprůchodnění infarktové tepny, v podmínkách ČR
prakticky výhradně perkutánní koronární intervencí. Je snaha o dosažení časového limitu 90120 min od prvního kontaktu zdravotníka s pacientem do příjezdu na katetrizační sál. Z toho
plyne nutnost včasné diagnostiky spočívající ve správné interpretaci symptomů a 12-15
svodového EKG záznamu. Úkolem lékaře přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) je
identifikace nejrizikovějších pacientů indikovaných k primární koronární intervenci.
Pacienti s akutním koronárním syndromem jsou v současnosti léčeni dle platných doporučení
Evropské kardiologické společnosti z roku 2011 a 2012. Do rutinní praxe byly zavedeny nové
účinné protidestičkové preparáty. Ve spolupráci s Kardiocentrem Fakultní nemocnice Plzeň byl
vypracován závazný metodický pokyn pro postup Zdravotnické záchranné služby Plzeňského
kraje u pacientů s akutním koronárním syndromem.
Cílem léčby akutního koronárního syndromu v PNP je dosažení co nejrychlejší revaskularizace
myokardu.
Diagnostika je v PNP však obtížnější než v nemocničním prostředí, neboť lékař zdravotnické
záchranné služby nemá k dispozici specializované vyšetřovací metody (ECHO, CT, laboratorní
diagnostika). Úkolem lékaře v PNP je správně diagnostikovat nemocné indikované k akutní
koronární intervenci . Základem diagnostiky je zhodnocení klinického stavu nemocného
a signifikatních EKG změn. Všem nemocným s bolestí na hrudi je registrován 12 až 15ti svodový EKG záznam. Přednemocniční fáze spočívá ve zklidnění nemocného, poloze
vpolosedě, podávání kyslíku, v tišení bolesti. Kromě obecných opatření zajišťujících základní
životní funkce, musí být lékař přednemocniční péče připraven řešit možné komplikace jako:
kardiální selhání, kardiogenní šok, maligní arytmie a zástava oběhu. Léky v přednemocniční
fázi je nutné podávat vždy intravenózním přístupem.
V současnosti jsou všichni nemocní s akutním koronárním syndromem v Plzeňském kraji
léčeni v souladu s novými doporučeními Evropské kardiologické společnosti z roku 2011
a 2012. Nová doporučení též způsobila zásadní změnu v dosavadní specifické farmakoterapii
akutního koronárního syndromu. Nové antiagregační preparáty ticagrelor (Brilique)
nebo prasugrel (Effient) dostávají všichni nemocní s ohledem na jejich kontraindikace. Ve
spolupráci s kardiologickým oddělením Fakultní nemocnice Plzeň byl vypracován závazný
40
SBORNÍK ABSTRAKT
metodický pokyn pro Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje pro léčbu akutního
koronárního syndromu v PNP.
Klíčová slova: 12-ti svodový EKG záznam - specifická terapie - nové protidestičkové preparáty
- časový limit - akutní koronární intervence.
41
Zapojení traumateamu ČR do civilní ochrany ES
Nestrojil P.
Rozhodnutím rady ES ze dne 08. 11. 2007 byl vytvořen tzv. mechanizmu civilní ochrany
Společenství a následným rozhodnutím komise ES ze dne 20. 12. 2007 a rady ES č. 2008/73/ES,
Euratom byl vytvořen systém tzv. modulů civilní ochrany ES, z toho 3 zdravotnické moduly.
Traumateam ČR je od 01. 01. 2013 registrován v rámci modulů civilní ochrany ES |jako modul
č. 7 - AMP a v tomto smyslu je i cvičen pro možnost nasazení v rámci mezinárodní humanitární
pomoci a pro součinnost s moduly SAR.
Traumateam ČR se ve spolupráci s jednotkou HZS hl. m. Praha, pod hlavičkou CZERT CZ (Czech
Response Team) zúčastnil mezinárodního cvičení MODEX Falck.
Traumateam ČR je po absolvování cvičení MODEX Falck schopen nasazení na mezinárodní
humanitární akci při mimořádných událostech a katastrofách.
42
SBORNÍK ABSTRAKT
BHT ZZS Pk, aneb náš pokrok
Brejcha M., Hrdlička P.
43
Biohazardtým ZZS Jmk
Mezulianík R.
Příspěvek seznamuje s prvními zkušenostmi z budování speciálně školeného a vybaveného
týmu zaměstnanců ZZS Jmk určeného pro zásahy u pacientů s vysoce nebezpečnou
nákazou.
Komplikací a současně výzvou jsou nejasné legislativní a technické podklady vyvažované
spoluprací ze strany Armády České republiky a kolegů z ostatních záchranných služeb.
44
SBORNÍK ABSTRAKT
Právní prostředí pro zřizování a činnost (bio)hazard týmů ZZS krajů
Fišer V.
45
Spolupráce TT ČR a jednotek SAR při MU a katastrofách
Nestrojil P.
TT ČR je t.č. registrován v rámci Civilní ochrany Evropského Společenství jako modul č. 7
– předsunutá zdravotnická jednotka (Advanced Medical Post – AMP). V rámci cvičení Civilní
ochrany ES je preferována a nacvičována mezinárodní spolupráce všech týmů (modulů Civilní
ochrany ES), které se podílejí na likvidaci následků MU nebo kakastrofy. TT ČR vždy úzce
spolupracuje s jednotkami SAR (Search and Recue), jejichž úkolem je vyhledávat, vyprošťovat,
primárně ošetřit a transportovat poraněné a postižené k odbornému vyšetření a ošetření
na AMP – TT ČR. Členové TT ČR proto úzce spolupracují při primárním ošetření a zajištění
postižených a poraněných přímo na místě jejich nálezu a vyproštění. Všechny tyto činnosti
nacvičují jednotky SAR společně se členy TT ČR a jsou i předmětem mezinárodních cvičení
Civilní ochrany ES.
Přednáška prezentuje spolupráci SAR a TT ČR na mezinárodním cvičení MODEX Falck v Dánsku
a ze společných mezinárodních cvičení v ČR.
46
SBORNÍK ABSTRAKT
Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových zařízení Projekt
Bezpečný region - Zdravotnictví I.
Urbánek P.
Úvod: Ptáme-li se jak odstranit – příjmové vakuum? – jak zajistit plynulou návaznost
Přednemocniční neodkladné péče (PNP) a časné Nemocniční neodkladné péče (NNP)?
Pak odpověď je prostá, avšak v praxi málo vídaná – adekvátní připraveností cílového zařízení
na příjem pacienta/tů!
Ptáme-li se jak zajistit výše zmíněnou adekvátní připravenost cílového zařízení na příjem
pacienta?
Pak odpověď je opět vcelku jednoduchá – včasným odesláním strukturované informace
o typu postižení a aktuálním stavu pacienta z PNP, přímo z prostředku Zdravotnické záchranné
služby (ZZS), jejím včasným přijetím a vyhodnocením Kontaktním místem cílového zařízení
a jeho následnou odpovídající reakcí – vyrozuměním zvoleného příjmového místa a týmu
(SMS), který pak očekává příjezd pacienta!
Popis projektu: Datová věta je vytvářena, jak pro běžný stav, příjem konkrétního pacienta,
s jednotným strukturovaným popisem jeho stavu, tak i pro krizové stavy a situace, pro
hromadný příjem pacientů.
Datová věta proudí obousměrně je vytvářena i na straně zdravotnických zařízení a směrována
na operační středisko ZZS při požadavku na sekundární transporty mezi zdravotnickými
zařízeními.
Datová věta by měla zjednodušit a standardizovat komunikaci mezi ZZS a nemocnicemi,
zabránit informačnímu šumu/ komolení informací, zajistit především bezproblémové
přidělování pacientů odpovídajícím příjmovým místům, a tuto vzájemnou komunikaci
archivovat, umožnit tak její následné vyhodnocení.
V rámci tohoto konkrétního projektu je místem vzniku datové věty informační systém ZZS
JmK, mobilní zadávaní dat do tabletů přímo v terénu a v prostředcích ZZS.
Distribuci datové věty cílovým zařízením zajistí Krajské operační středisko ZZS z prostředí
operačního systému zdravotnické záchranné služby S.O.S. (Per4mance).
Příjem datové věty zajistí operační systém jednotného Centrálního dispečinku (kontaktního
místa) obou fakultních nemocnic v Brně (FN Brno a FN U sv. Anny), modul ?Sdílené služby?
(T-Soft).
Operátor Centrálního dispečinku provede vyhodnocení informace od ZZS a dle rozhodovacího
algoritmu určí cílové pracoviště a předá datovou větu na vybrané příjmové místo ve FN Brno
a nebo ve FN U sv. Anny. V prostředí Dispečinku urgentních příjmů (dynamická část systém
řízení EMOFF/T-Soft) provede operátor i výběr odpovídajícího složení předem definovaného
příjmového týmu/mů. Všechny členy vybraných příjmových týmů pak osloví jednorázovým
rozesláním informace (volitelný a upravitelný obsah SMS zprávy) o avizovaném přijmu
pacienta. Následně ještě operátor pohlídá reakci všech oslovených a výzvu v případě potřeby
opakuje, v případně neúspěchu osloví náhradního pracovníka.
47
Závěr: Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových zařízení je objektivně
jedinou možností zajišťující bezchybnou, standardizovanou a cílenou komunikaci mezi ZZS
a nemocnicemi. Podmínkou realizace je především zřízení opravdu funkčních Kontaktních
míst (viz zákon o ZZS) s odpovídajícím personální, softwarovým a hardwarovým vybavením
na straně nemocnic a schopnost informačního systému ZZS z již pořízených dat vytvořit
a odeslat strukturovanou informaci ve formě datové věty.
48
SBORNÍK ABSTRAKT
Charakteristika práce dispečera ZZS
Rampírová A.
Přednáška s názvem charakteristika práce dispečera zdravotnické záchranné služby nahlíží
do prostředí operátorů ZZS z pohledu různých oblastí hovorů, s nimiž se den co den ve své
profesi setkávají. V dané části je zaměřena zejména na problematiku agresivních volajících
a volání zdravotníků. Nedílnou součástí přednášky jsou reálné ukázky autentických záznamů
takových hovorů na tísňovou linku.
49
Pád osoby do kolejiště metra
Pavlíček P.
Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy
Specifickou pražskou lokalitou je prostor a provoz metra. Pravidelně jsou výjezdové skupiny
ZZS HMP vysílány na výzvu pád osoby do kolejiště. Vždy se pak jedná o součinnostní práci
výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a jednotek hasičského záchranného sboru
dopravního podniku.
Od loňského roku provádíme pravidelná společná cvičení. Cíle úlohy jsou bezpečnost,
vzájemná spolupráce, imobilizace a ošetření pacienta.
Z již proběhlých cvičení se nám potvrdilo, že jsou prospěšná pro obě složky IZS a nadále v nich
budeme pokračovat.
50
SBORNÍK ABSTRAKT
Medzinárodná spolupráca posádok záchrannej zdravotnej služby
Stuchlík O., Matejíček F.
Falck Záchranná a.s.
Úvod
Európsky parlament a Rada prijali 9. marca 2011 smernicu o uplatňovaní práv pacientov pri
cezhraničnej zdravotnej starostlivosti. Na dosiahnutie súladu s touto smernicou Slovenská
republika schválila vyhlášku MZ SR č. 341/2013, ktorá nadobudla účinnosť 1.11.2013.
Nové pravidlá tak vytvoria priestor na realizáciu rámcových zmlúv o vzájomnej spolupráci
záchrannej zdravotnej služby v prihraničných oblastiach za účelom efektívnejšieho využitia
zdravotníckych kapacít na obidvoch stranách hranice.
Kazuistika
Touto kazuistikou by som chcel poukázať na výbornú spoluprácu záchranných zložiek dvoch
krajín pri likvidácii následkov dopravnej nehody. Dňa 18.1.2014 prijalo Krajské operačné
stredisko Žilina(KOS)tiesňové volanie o dopravnej nehode na hraničnom prechode s Českou
republikou. Obsahom tiesňového volania bola informácia o jednom zranenom, ktorý
mal otvorené poranenie hlavy. Na miesto zásahu bola vyslaná najbližšia posádka rýchlej
zdravotníckej pomoci(RZP) zo stanice Turzovka a ďalšie 3 posádky záchrannej zdravotnej
služby(ZZS) z Českej republiky. Po príchode na miesto zásahu nachádzame vozidlo mimo
vozovky, prevrátené na streche, jedna osoba ležiaca bez pohybu asi 10 metrov od vozidla
a druhá osoba chodiaca bez viditeľných známok poranenia. Pacient ležiaci na boku má
viditeľné krvácanie a deformitu v oblasti temena hlavy. Prvotným vyšetrením zistené
bezvedomie, dýchanie spontánne, pulz na periférii hmatateľný. Po vyhodnotení situácie
žiadame zdavotnícke operačné stredisko ZOS) Ostrava a následne aj KOS Žilina o aktiváciu
vrtuľníkovej záchrannej zdravotnej služby (VZZS), vzhľadom na neletové podmienky nie je
možne využiť ani jednu z posádok VZZS. Pokračujeme v poskytovaní neodkladnej zdravotnej
starostlivosti zameranej na podporu základných životných funkcii a po príchode ďalších
posádok ZZS (ČR) odovzdávame pacienta so závažným poranením hlavy do starostlivosti
lekára. Po stabilizácii vitálnych funkcii a konzultácii s operačným strediskom je pacient
s kraniocerebrálnym poranením smerovaný do Trauma centra Fakultnej nemocnice Ostrava.
Druhého pacienta s ľahkým poranením transportujeme na ambulanciu úrazovej chirurgie do
najbližšej nemocnice na území Slovenskej republiky.
Diskusia
Pri hodnotení zásahu sme narazili na niekoľko nezodpovedaných otázok týkajúcich sa
smerovania pacienta, pohybu vozidiel ZZS s použitím výstražných znamení na území cudzieho
štátu a možnosti primárneho zásahu VZZS na území iného štátu v prihraničných oblastiach.
Všetky podobné otázky týkajúce sa cezhraničnej spolupráce by nám mohli pomôcť zodpovedať
návrhy rámcových zmlúv medzi poskytovateľmi záchrannej zdravotnej služby a operačnými
strediskami ZZS jednotlivých krajín. Cieľ je jediný, zlepšiť dostupnosť neodkladnej zdravotnej
starostlivosti pre občanov na obidvoch stranách hranice tak, aby aj oni spoznali, že hranice už
neexistujú.
51
Nehoda autobusu – interaktivní cvičení
Tauchmanová E.
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p.o.
Cvičení IZS postavené na interaktivním základě.Každý zraněný má svůj scénář s vývojem zranění
v čase,spolu s nepodkročitelnými léčebnými opatřeními.Nutno,zahájit třídění,vybudovat
infrastrukturu,odsun.Cvičící jsou sledováni za pomocí stínu,kteří zaznamenávají jejich činnost
v čase a hodnotí její správnost,dle předem určených kriterii.
Cvičení proběhlo ve spolupráci s HZS, Policii ČR
52
POZNÁMKY
53
POZNÁMKY
54
KONFERENCE/KONGRESY/SYMPOZIA
VÁŠ OSVĚDČENÝ PARTNER PŘI REALIZACI
w KONGRESŮ
w KONFERENCÍ
w SYMPOZIÍ
w FIREMNÍCH PREZENTACÍ
w SPOLEČENSKÝCH AKCÍ
w DOPROVODNÝCH PROGRAMŮ
w VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ
w PR SLUŽEB
WWW.SYMMA.CZ
www. alfahelicopter.cz
letecká
záchranná
sluÏba
vá‰ partner
v urgentní
medicínû

program - 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče 2014

Transkript

Podobné dokumenty

Zajištění dýchacích cest

www.ssoar.info Prostor a věci v kontextu stáří

Obsah 1/ Hodnocení naší epochy pohledem nebes 2/ Labyrint

Sbornik v PDF - Zdravotní a sociální akademie Hradec Králové

Rozhodnutí - Obec Javornice

23.4.2015