Kdyňsko číslo 5/2014

Největší výstava
skotu v republice
Mrákovská výstava holštýnského skotu je co
do počtu krav největší v republice.
Letos šlo o 10. jubilejní výstavu, výstavu
regionální a zároveň nominační do národního
kola. Do výstavní haly přivezla dvě koňská
spřežení spolu s významnými hosty také starostu Mrákova Josefa Janečka. Začala soutěžní
přehlídka tří kategorií červených holštýnských
krav a tři kategorií černých holštýnských krav.
V hale, na povrchu posypaném pilinami, se
postupně představilo všech 103 soutěžících.
Do posledního kola se vedle šesti krav
Meclovské zemědělské, a. s. probojovalo i šest
finalistek ze Zemědělského obchodního družstava Mrákov. Letošní výstavu doplnily dožínky Plzeňského kraje a reprezentativní program.
O tom, že šlo mimořádnou událost nejen pro
odbornou veřejnost svědčila řada významných
hostů i mimořádně vysoká návštěvnost občanů.
Sylva Heidlerová
ROČNÍK 10 • ČÍSLO 5/2014
Z úspěchu svojí šampionky se raduje také předseda Zemědělského obchodního družstva Mrákov
Josef Jírovec (druhý zprava).
Foto Vlastimil Hálek
čtěte www.kdynsko.cz
Zahájení školního roku v Prapořišti se pravidelně účastní vedení kdyňské radnice.
1
(MÚ)
Stalo už se pravidlem, že ve Starém Klíčově na
Václava vyhrávají heligonky. Na snímku jsme
zachytili Janu Randu, který závěrečnou skladbu
zahrál ve stoje na stole. Foto Marek Zachariáš
Ve Kdyni se hovořilo o tom, že: Žijeme na hranici
Konferenci zahájil starosta města Kdyně Jan Löffelmann.
Starosti i radosti spojené s životem v příhraničí byly tématem mezinárodní reprezentační akce Místní akční skupiny Český
les, z. s., která tak chtěla nejen propagovat
svoji činnost, ale také směřovat k cílům
svého strategického plánu Leader. Za dobu
existence MAS se jednalo o nejvýznamnější
společenskou událost na mezinárodní úrovni
za účasti starostů, představitelů obchodních
komor, regionálních agentur, finančních
úřadů a zástupců železniční a silniční dopravy. Záštitu nad konferencí s názvem Žijeme
na hranici převzal poslanec Parlamentu ČR,
Vladislav Vilímec, a jeho německý kolega ze
Spolkového sněmu, Karl Holmeier, konferenci hostilo město Kdyně.
MAS Český les během dvoudenního setkání
představila svoji činnost, projekty zaměřené na
kulturní dědictví a zhodnotila naplňování svých
cílů. Zároveň získala zpětnou vazbu a ohlasy
veřejnosti na své desetileté působení v regionu.
Při konání konference významně spolupracovalo město Kdyně, které k tomuto
účelu poskytlo reprezentativní sál zrekonstruované sokolovny.
Někteří z přednášejích i z účastníků přijeli už
o den dříve, aby se zúčastnili neformální besedy k jednotlivým tématům konference. Toto
setkání v předstihu napomohlo k srdečnější
atmosféře mezinárodního podniku, k prohloubení kontaktů a srdečnějších vazeb. S průvodcem si prohlédli Muzeum příhraničí a židovskou synagogu ve Kdyni. Z česko-německých
diskuzí vzešly otázky, o kterých chtějí klíčoví
hráči příhraničních regionů na obou stranách
hranic dále hovořit.
V příspěvcích zazněly příklady aktivit
zaměřené na děti a mládež, například výměna
učitelů v mateřských školách, stáže studentů,
které mají vliv na zlepšení jazykových dovedností. Z konference vyplynulo, že ze stran starostů, spolků, agentur i podnikatelů je zájem
o řešení příhraniční problematiky ve všech
oblastech, všichni hájí společný zájem: Přispět
ke zvýšení hospodářského a kulturního života
v pohraničí, a tím i k celkové stabilitě regionu,
zabránit odlivu mladých lidí do větších měst.
(vh)
„Z příspěvků mě nejvíce zaujal příspěvek
Karelheinze Sölcha z Okresního úřadu Cham
o systému dobrovolnické práce v Německu.
Dobrovolnická práce je tam velice ceněná
a začíná se s ní už ve škole, kde za ni dostávají
žáci a následně i studenti středních škol vysvědčení. K tomuto dokumentu se pak přihlíží při
přijetí do zaměstnání. Stát ve spolupráci s podnikatelskou sférou vytváří dobré podmínky pro
celospolečenské oceňování záslužné činnosti.
Pan Sölch se zmínil i o systému vícegeneračních domů v Bavorsku. Zřizují je obce nebo
církve za podpory kraje, ministerstev a evropské unie. Využívá se tak potenciál všech generací a prohlubuje soudržnost mezi nimi,“ zhodnotila osobní přínos jedna z účastnic, Monika
Konšelová.
„Ano, jsem spokojený,“ uvedl Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti, který konferenci finančně také podpořil.
Společně s kolegou přijeli načerpat podněty
k vyhlášení tématu roku 2015, které by mohlo
vycházet ze závěrů konference.
„Velmi poutavá pro mě byla přednáška pana
Englerta z Bundespolizei, Furth im Wald o dro-
gové kriminalitě. Tím, že člověk asi nepřichází
zatím přímo do osobního kontaktu s tímto problémem, tak ho ani moc neřeší, ale podle statistických údajů je vidět, že se týká i našeho
území a že je třeba mu věnovat pozornost i na
té úplně nejspodnější komunální úrovni, a to
především v prevenci. Myslím, že by se fotodokumentace mohla prezentovat širší veřejnosti. Naopak bych asi moc nezveřejňovala jednoduchost v návodu na přípravu zmiňovaných
drog. Přínosné bylo i statistické srovnání, co se
týče zaměstnanosti a nezaměstnanosti u nás
a v Bavorsku, stavy volných učňovských míst,“
podělila se o své postřehy Jana Dirriglová.
„Díky konferenci mně došlo jak veliký propad je mezi oběma sousedními státy. Myslím
tím, ten letitý. Ať se podívám zpětně na jakoukoli přednášku, ve všem jsou mnohem dále.
Dnes jsem si uvědomila, kam by měla směřovat spolupráce mezi oběma zeměmi. Je velice
důležité se vzájemně respektovat. Nyní je pro
mě těžké říci, které téma bylo zajímavější.
Závěrem bylo konstatováno, že největším
problémem ke vzájemnému porozumění je
jazyková bariéra. Musím souhlasit. Moje generace měla ve školách povinný pouze ruský
jazyk. I přesto se s německými sousedy setkáváme. Z konference jsem odjížděla s tím, že
musím na svém vzdělání, co se týče cizího
jazyka, hodně zapracovat. Uvidíme, jak dlouho
mně toto přesvědčení a nadšení vydrží. Pokud
bude nějaké příště, pak se velice ráda podobné
akce zúčastním,“ zněla reakce Ireny Zapletalové.
Konference sklidila překvapivě velký ohlas,
pozvání přijala stovka účastníků. Přítomní
účastníci hodnotili její dopady pozitivně,
Pilotní projekt, který se připravoval více než
rok, byl úspěšný a poučný. Pořadatelé se nyní
chystají vydat sborník příspěvků, o který se již
nyní zájemci hlásí.
Sylva Heidlerová,
ředitelka MAS Český les, z.s
V diskuzi jsme zastihli (zprava) poslance parlamentu a místostarostu Kdyně Vladislava Vilímce,
spolumajitele firmy Braun we Weidingu a poslance Spolkového sněmu Karla Holmeiera.
(vh)
2
K dyně v proměnách pětadvaceti l et
ních vod ve Kdyni a Hluboké“, uvádí starosta
města Jan Löffelmann.
Kdyňská radnice
V kdyňském muzeu příhraničí se otevřela
výstava „Kdyně v proměnách posledních
25 let“.
Proměnu města a okolí v posledním čtvrtstoletí mapuje i sborník s názvem Kdyně v proměnách posledních 25 let, který je vydáván ke
stejnojmenné výstavě.
Ta Vás provede nejen městem samotným, ale
také jeho venkovskými částmi a životem všech
jeho obyvatel. Také v Prapořišti, Hluboké,
Vítovkách, Dobříkově, Smržovicích, Starci či
na Podzámčí se mnohé změnilo. Byly upraveny
místní komunikace, vybudovány cyklostezky,
naučné stezky, společenské budovy, víceúčelo-
vá hřiště a podpořena výstavba rodinných
domů.
„Po dvaceti pěti letech žije ve Kdyni o tisíc
obyvatel více. Kdyně se tak stala druhým
největším městem domažlického okresu.
Zásluhu na tom má dokončení výstavby
nových bytů v ulicích Na Koželužně
a Sokolské, v zrekonstruovaných prostorách
administrativní budovy Elitex Kdyně, v tehdejších ubytovnách v Nádražní a Markově ulici
a samozřejmě i nová zástavba rodinných domů.
Těmto investicím napomohla kompletní renovace inženýrských sítí, odstranění všech lokálních kotelen a vybudování nové čistírny odpad-
Na 23. zasedání Zastupitelstva města
Kdyně byl vznesen dotaz týkající se průmyslových zón určených k podnikání ve
Kdyni a zájmu o jejich využití ze strany
nových investorů.
Město Kdyně má v územním plánu určené
lokality, kde je možnost napojení na potřebné
inženýrské sítě a po vykoupení pozemků od
jednotlivých vlastníků získat stavební povolení pro uskutečnění podnikatelského záměru.
Zájem ze strany nových investorů nebyl
v uplynulém období tak intenzivní, aby se v
některé lokalitě začalo stavět na zelené louce.
Zájem projevily firmy, které již ve Kdyni
působí, a ty se soustředily na rozšíření výrobních nebo skladovacích prostor, které bezprostředně navazují na jejich stávající objekty.
Ze strany města jsme byli k těmto záměrům
maximálně vstřícní a podařilo se je dotáhnout
do konce. Naší snahou bylo co nejlépe využít
daný potenciál výrobních hal, které v rozloze
města zaujímají velkou zastavěnou plochu. Z
pohledu vlastnických vztahů to není vždy jednoduché, ale snažíme se s ohledem na vznik
nových pracovních příležitostí využít všech
možností získat do Kdyně nové podnikatele.
Jan Löffelmann, starosta města
Vzniknou nová pracovní místa?
3
Město v minulých letech odkoupilo mnohé
zajímavé budovy, které dnes po rekonstrukci
slouží jako Muzeum příhraničí, jedinečná synagoga a městská knihovna. Za přispění státních
prostředků dokončilo město Kdyně výstavbu
velké tělocvičny. V dalších letech pak vystavělo i novou budovu pro Masarykovu základní
školu. Bez investic města by nemohlo dojít
k rekonstrukci areálu sokolovny. Kdyně je
v poslední době mnohokrát připomínána
i v souvislosti s výstavbou moderního centra
vodní zábavy. Kdyně se může pochlubit fungujícím kinem, opravenou synagogou, nádherným přírodním koupalištěm, chatovou osadou
i zrekonstruovanou chatou na Korábu, nejvyšším vrchu celého Kdyňska.
„Mnozí návštěvníci Kdyně a Kdyňska jsou
velmi překvapeni, jak moc se jeho území změnilo. Ti, kteří zde každodenně žijí a pracují,
považují mnoho věcí již za samozřejmost.
Proto má tato výstava za cíl řadu staveb a projektů v naší mysli oživit a poskytnout poznání
i těm, kteří patří k mladší generaci obyvatel
Kdyně“, dodává místostarosta města Vladislav
Vilímec.
Sylva Heidlerová
Dárek,
kterým potěšíte každého:
Plastická mapa
Šumavy, Českého lesa
nebo Plzeňského kraje
k dostání
v Turistickém
informačním centru
Kdyně
K D Y Ň S K O informační zpravodaj
vydává: Dobrovolný svazek obcí Kdyňsko
Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová
Adresa redakce: Infocentrum Kdyně
Nádražní 314
345 06 Kdyně
e-mail: [email protected]
[email protected]
Evidence periodického tisku
pod číslem MK ČR E 15943
uzávěrka příštího čísla: 15. 11. 2014
Zahořanští se těší z opravené kaple
V letošním roce schválilo
zastupitelstvo obce Zahořany
rekonstrukci zahořanské kapličky, na kterou obec dostala přidělenou dotaci z Regionální
rozvojové agentury Šumava.
Doslovně se jedná o Dispoziční
fond – Program přeshraniční
spolupráce Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko.
Během letních měsíců byla
provedena rekonstrukce vybranými firmami. Po stavebním
zásahu se uskutečnila v opravené kapli slavnostní mše.
U příležitostí svých 153 let byl
svatostánek znovu vysvěcen.
Vše proběhlo 17. srpna, kdy se
v Zahořanech slavila pouť.
První slovo zde patřilo místostarostovi Zahořan, Jaroslavu
Koutníkovi, který se v projevu
zatoulal do let minulých, na což
navázal krátkým proslovem
i farář František Kaplánek,
který zde sloužil mši. Tímto
byla kaplička oficiálně předána
k užívání veřejnosti.
Hanka Hoffmannová
Zemřel
Jiří Medek
Zemřel dlouholetý ředitel Masarykovy
základní školy ve Kdyni Jiří Medek.
Zpráva o skonu Jiřího Medka nebyla asi
úplně z kategorie těch nečekaných. Jiří Medek
byl v posledních letech dlouhodobě nemocný.
Mnohým z nás se ale v tu chvíli jistě vybavilo hodně vzpomínek na jeho učitelskou a ředitelskou dráhu. Dvě desetiletí stál v čele základní školy ve Kdyni a bezpečně ji provedl také
polistopadovými lety. Při váženém a také
vážném způsobu jeho vystupování se často
projevovaly jeho charakteristické rysy slušnosti, rozvahy a pochopení. Byl výborným učitelem s přirozenou autoritou, který ve svých hodinách dokázal předat svým žákům dobré základy chemie. Tak jsem ho poznal coby žák osmé
třídy. V dobách minulého režimu byla pozice
ředitele větší základní školy vždy spojena
s určitou politickou angažovaností. Ani Jiří
Medek tomuto pravidlu neušel. Ale i tehdy
dokázal vždy zachovat svému jednání serióznost a nepodléhat tlaku okolí. Jako ředitel
proto mohl vždy počítat s podporou v řadách
svých učitelů a s vděkem svých spolupracovníků.
Jiří Medek byl výrazným ředitelem školy.
Dokázal i v nelehkých letech škole udržet
výbornou pověst. Věnoval se jí ze všech svých
sil, a i proto za ním zůstává výrazná brázda. Na
jeho práci mohli navázat nástupci, aby ve zcela
jiných podmínkách dále Masarykovu základní
školu ve Kdyni rozvíjeli. Lidský rozměr i ředitelský přínos Jiřího Medka se zapsal trvale do
naší paměti.
Vladislav Vilímec, místostarosta Kdyně
Mezholezské pivní slavnosti a holky z naší školky
Osm druhů piva a dobré jídlo – to vše
nabídl již III. ročník Mezholezských pivních slavností.
V sobotu 6. září se v Mezholezích konal III.
ročník „Mezholezských pivních slavností“.
Obec si od DSO Kdyňsko zapůjčila stan,
ve kterém se akce na návsi konala. Začátek
jsme stanovili na 15. hodinu. Hned na úvod
nám pan Nejedlý a jeho kolegyně předvedli
ukázku výcviku služebních psů. Z řad místních občanů se našel odvážný figurant, který
se odhodlal vystoupit jako pachatel, kterého
má pes zadržet. Nedošlo ke zranění psa ani
figuranta a ukázka sklidila obrovský potlesk.
Dalším bodem programu bylo vystoupení
plzeňské šermířské skupiny Jednota panská,
která předvedla ukázky bojového šermu. Již
tradičně místní mažoretky, pod vedením
Jaroslavy Fejfárkové, předvedly své taneční
umění na známou píseň Holky z naší školky.
Nejvzdálenějším účinkujícím na našich
slavnostech byla paní Dvořáková z Českých
Budějovic, která nám předvedla ukázku
latinskoamerického břišního tance. Celým
odpolednem a večerem nás doprovázela
hudební skupina F R C z Klatov. Abychom
Mezholezské mažoretky.
dostáli honosného názvu „Pivní slavnosti“
nabízeli jsme celkem osm druhů piva. O plná
břicha návštěvníků slavností se staral pan
Ladislav Král.
Během celého odpoledne proběhla řada
soutěží, většinou s pivní tématikou, např. „pití
piva na ex“, „pivní štafeta“, „hod prázdným
4
Foto Eva Haasová
sudem“, atd. Jednou z atraktivit a velkých
lákadel slavností bylo slosování prodaných
vstupenek. Na všechny soutěže jsme připravili
hodnotné ceny a žádný ze soutěžících rozhodně neodešel s prázdnou. Naše slavnosti
navštívilo více než 200 lidí, domníváme se tak,
že se všem u nás líbilo.
Václav Němeček.
Vysvěcení kapličky v Nové Vsi
Dne 26. července Monsignore Miroslav Kratochvíl vysvětil opravenou kapličku v Nové Vsi.
S restaurátorským návrhem a pracemi seznámila přítomné Renáta Hronová, která rekonstrukci
zařídila. Kaplička je kulturním dědictvím venkova a její opravy byly zahájeny letos v březnu.
Rekonstrukce kapličky včetně prací stála více než 400 000 Kč. Obci se podařilo získat dotaci ve
výši 180 000 Kč, přes 300 000 Kč doplatila obec.
„Kaplička byla hodně podmáčená, protože v minulých letech byly zdi zalepeny betonem, a tudíž
neměly možnost vysychat. Muselo se nejprve odvodňovat a pak opravit vrchní nátěry a omítky“,
vysvětlila starostka obce, Mgr. Věra Hynčíková.
Hodně práce měli i restaurátoři se soškami svatých a opravou krásného kříže. Kaplička byla po
roce 1989 dvakrát vykradena, takže z původní výzdoby zbylo jen pět sošek. Z nich je největší právě
socha sv. Jana Nepomuckého, jemuž je také kaplička zasvěcena.
Kaplička sv. Jana Nepomuckého dostala v posledních letech rovněž novou střechu a v jejím okolí
je také krásné místo s lavičkami a malým ohništěm a nechybí ani houpačky pro děti.
Dana Sajlerová
5
Víte, že...
Jeden ze zakládajících členů TJ
Sokol Hluboká oslavil 85. narozeniny?
Josef Mikoláš jako předseda TJ byl ve funkci 44 let. Největší úspěchy pod jeho vedením
měl v Hluboké běžecký lyžařský oddíl, kterých dosahoval v krajských i celostátních
přeborech. Bohumil Černý obsadil v roce
1966 na mistrovství ČSSR v Harrachově
2. místo. Podobných úspěchů dosahovali
i bratři Duchkové. V současné době v Hluboké pracují oddíly stolního tenisu, ZRTV
i šipkaři.
Místní knihovna v Prapořišti,
která sídlí v prostorách školy, je v průběhu školního roku pro veřejnost otevřena?
Každé pondělí, vždy od 13.45 do 15. 45 hod.
Více informací naleznete na webových stránkách www.skolapraporiste.cz.
O zářijové neděli vyhlásili
zástupci zahořanského okrsku č. 5 SDH
námětové cvičení pro všechny spádové
obce? Cílem bylo prověření připravenosti
sborů. Námětové cvičení bylo vyhlášeno
v jedenáct hodin, cílem byly prostory za
zemědělským objektem v katastru Stanětice.
Hasiči z jednotlivých obcí byli schopni po
vyhlášení poplachu bez jakýchkoliv problémů během třiceti minut natáhnout dopravní
vedení a zahájit hašení předstíraného požáru.
Taktické cvičení bylo ukončeno nástupem.
„I přes některé nedostatky lze konstatovat, že
úroveň přístupu jednotlivých sborů se stále
zvyšuje, což je hlavním důvodem těchto cvičení – být připraveni!“ zaznělo podle Hanky
Hoffmannové při závěrečném hodnocení.
Sportovně střelecký klub Kout
na Šumavě pořádal na koutské střelnici
veřejný střelecký trojboj? Soutěž sestávala
z disciplín Amerického Trapu na 2 x 15 ran,
samonabíjecí pušky na 5 ran a velkorážné
pistole na 10 ran, jak řekl předseda střeleckého oddílu Josef Dufek. První místo v součtu
všech disciplín za 220 bodů získal Josef
Tichý, na druhém s 212 body skončil Jiří
Ulrych a třetí místo patřilo Jindřichu Kubíkovi za 209 bodů. Pro dvacet tři střelců
z Čech a Německa měli pořadatelé, díky
štědrým sponzorům, připraveny ceny i výborné občerstvení. Další veřejná střelecká
soutěž v Americkém Trapu na 2 x 20 ran se
konala 27. září, dodala Helena Klimentová.
Dobrovolný svazek obcí Kdyň sko chce spolupracovat na zvýšení bezpečnosti svého území? „Starostové zvažují spolupráci při zřizování obecní policie, společnou legislativu při kontrolování veřejného
pořádku, prevenci a financování zásahových
hasičských jednotek,“ informovala kdyňská
radnice, která svazku předsedá.
Město Kdyně se zapojilo do
mezinárodního projektu tří měst Občané
v Evropě? Kromě Kdyně a bavorského
Parsberku je členem také francouzské městečko Vic-le-Comte. Občané stejně velkých
měst se vzájemně navštíví, aby poznali život
v regionech svých partnerů. Město Kdyně
tedy může v příštím roce očekávat příjezd
dvou plných autobusů francouzských
a německých občanů. „Získáme tak možnost
osobně představit naše území stovce cizinců,
kteří se o své zížitky podělí ve svých domovech. A to je nejlepší možná propagace,“
informovala Sylva Heidlerová, která pomáhá
projekt dokončit.
Cestou Indiana Jonese
Jaké bylo kráčet ve stopách Indiana Jonese?
To se musíte zeptat dětí z tábora na Lískovci
u Nemanic!
Dozvěděli byste se, že být archeologem
amatérem není žádá hračka. Že najít a přinést
Archu úmluvy není nic lehkého. Jak náročné je
cestovat z jedné země do druhé či z jednoho
kontinentu na jiný. Hledání vzácných artefaktů
na nebezpečných místech. Dostávat se ze spárů
nepřátel. Odhalovat nástrahy a rozšifrovat
důmyslné mapy k pokladům. Ale také zažít
radost, když úspěšně projdete stezkou bohyně
Kálí či přinesete zpět posvátný kámen Šankara
nebo se napijete ze Svatého Grálu. Takové
spousty zážitků si odnesli všichni, kdo se
s námi vydali na tuto cestu a nikdo nelitoval,
když po 14 dnech odjížděl domů.
Za PS Kolo Koloveč Hergetová Magdalena
Kaplička nad Smržovicemi
Kaplička nad Smržovicemi oslavila
1. výročí svého posvěcení.
V neděli 24. srpna po
roce opět vystoupalo
zhruba šedesát poutníků
na stráň pod tzv. zadní
kopec ve Smržovicích ke
kapli svatého Václava,
aby se zde všichni společně zúčastnili slavnostní
bohoslužby. Ta se zde
konala k 1. výročí vysvěcení
této
kaple
a zúčastnili se jí věřící
převážně z kdyňské
a loučimské farnosti.
Mši svatou celebroval
kdyňský vikář Miroslav
Kratochvíl. Kaple sv.
Václava byla vysvěcena
1. září 2013 a jejím stavitelem je pan Václav Mráz z čp. 27 (po chalupě u Václavů). Pamětní štítek
nad dveřmi obsahuje výstižné a krásné sdělení: „Postaveno L. P. 2013 jako poděkování, že nám
bylo dáno žít a pracovat v tomto krásném kraji“.
A opravdu, z tohoto místa je nádherný výhled na kopce Šumavy a je to též krásné místo jako
stvořené k relaxaci, odpočinku a zamyšlení. Bohoslužbu provázeli věřící zpěvem písně „V zemi
věrných Čechů“, která opěvuje sv. Václava a na závěr všichni zazpívali známou píseň „Čechy
krásné, Čechy mé“. I když počasí v tento den akci zrovna nepřálo, na konci mše svaté spadlo pár
kapek deště a foukal opravdu silný vítr, ale ani to však nenarušilo slavnostní ráz této bohoslužby.
Další mše svatá se zde bude konat opět za rok, k oslavě 2. výročí posvěcení krásné, v přírodě
příhodně usazené, kaple.
M. Matějková
101 let hasičů na Podzámčí
101 let od založení našeho sboru dobrovolných hasičů jsme oslavili 16. srpna. Akce probíhala
spíše za aprílového počasí, kdy chvilku svítilo slunce a chvílemi pršelo. Přivítáním hostů slavnostní akci zahájil současný starosta SDH Podzámčí, pan Jan Basakin. Následoval průvod vesnicí,
a to za účasti naší koněspřežné stříkačky z roku 1913, historické stříkačky SDH Kdyně, zvané babička a hostů akce, jimiž byli představitelé KSH, OSH Domažlice, zástupci města a sborů dobrovolných hasičů z okrsku Kdyně a samozřejmě i z řad obyvatel okolních obcí. Celý průvod doprovázely pochodové písně harmonikářů, kteří seděli na stříkačce tažené koňmi. Po skončení průvodu
předvedli kdyňští hasiči ukázku hasebního zásahu při požáru postavené chaloupky. Na slavnostní
schůzi starosta SDH Podzámčí seznámil s historií sboru. Poté následovaly gratulace hostů, zejména pak velmi pěkné přání starosty města Kdyně, pana Jana Löffelmanna. Od 18:00 probíhala
v našem kulturním sále taneční zábava, kde do časných ranních hodin hrál na harmoniku pan Šrankota z Mrákova a pan Goubej z Domažlic. Domnívám se, že akce byla velmi zdařilá, rád bych tímto
poděkoval všem, kdo se podíleli na přípravách i samotném průběhu.
Vojtěch Dvořák
6
Přednášky
v informačním
centru
Během zimní sezóny se v Turistickém
informačním centru ve Kdyni již tradičně
konají nejrůznější cestopisné přednášky,
které si našly okruh svých věrných a nadšených posluchačů. Díky nim mají možnost
objevovat nedaleká i vzdálená zákoutí naší
planety, jenž (zatím) neměli možnost osobně
navštívit.
V letošním roce tomu samozřejmě nebude
jinak a abychom vás v období babího léta
s nástupem chladného počasí zahřáli alespoň na
duši, připravujeme cyklus nových cestopisných
přednášek, na které se můžete těšit již od října.
První cestopisná přednáška, která se uskuteční ve čtvrtek 16. října, vás díky svému tématu
Indický Himaláj, dokonale připraví na pomalu
se blížící zimu. Z úst pana Štěpána Pastuly se
dozvíte řadu zajímavostí nejen o životě
v horách, ale i o buddhismu a dalších tématech,
které k této geografické oblasti neodmyslitelně
patří.
Bližší informace bude možné získat přímo
v Turistickém informačním centru ve Kdyni, na
webových stránkách DSO Kdyňsko a na plakátech.
(tic)
Peníze nesmí být překážkou Mráčku na cestě do světa
Dětský soubor Mráček.
Peníze nesmí být překážkou dětského
folklorního souboru „Mráček“ na cestě do
světa.
Zemědělské obchodní družstvo Mrákov patří
mezi přední zemědělské podniky regionu.
Zabývá se klasickou zemědělskou výrobou
a rovněž výrobou nezemědělskou. V posledních letech se do povědomí zemědělské a ostatní veřejnosti České republiky dostalo
pořádáním „Mrákovských výstav holštýnského
skotu.“ Pro občany našeho regionu výrobou
a prodejem kvalitních uzenářských výrobků
a čerstvého masa. Možno konstatovat, že podniku se daří, může tak každoročně investovat
do svého rozvoje a rovněž plnit své povinnosti
vůči svým vlastníkům – členům družstva.
ZOD Mrákov rovněž navázalo na historii
JZD „Hraničář“ Mrákov – svého předchůdce,
které vždy podporovalo kulturní a společenské
dění ve svém okolí. ZOD Mrákov v této tradici
pokračuje, rozhodlo se podporovat především
zájmovou mimoškolní činnost dětí.
Dětský soubor „Mráček“ nedávno oslavil
25. výročí své činnosti. Reprezentuje Mrákov,
šíří folklór a chodské tradice po celé České
republice i v zahraničí. Zúčastňuje se festivalů,
setkání. I doma a v okolí vystupuje při různých
příležitostech. To vše vyžaduje značné finanční
prostředky a s tímto problémem chce ZOD
Mrákov pomoci. Peníze nesmí být překážkou
folklorního dětského souboru „Mráček“ na
cestě do světa.
V letošním roce vyhlásil Zemědělský svaz
ČR obrázkovou soutěž „Zemědělství očima
dětí.“ Po oslovení pana ředitele ZŠ v Mrákově
nás příjemně překvapil zájem o tuto akci. Do
Prahy na ústředí svazu jsme díky žákům ZŠ
Mrákov mohli zaslat 75 obrázků. V rámci celé
ČR se dva výkresy dostaly do první desítky
a slečna Benčeková obsadila krásné třetí místo.
Svědčí to o zájmu pana ředitele, kolektivu učitelů a šikovnosti dětí. V pátek 10. června
proběhlo v ZŠ Mrákov setkání zástupců ZOD
Mrákov, představitelů ZŠ Mrákov a všech
75 autorů obrázků. Zástupci ZOD Mrákov
poděkovali všem za účast v soutěži, všechny
odměnili a řediteli školy předali finanční dar
pro školu s pozvánkou na prohlídku podniku.
Počátkem roku nám členství i spolupráci
nabídlo sdružení Místní akční skupina Český
les. Po seznámení s jejich činností jim chceme
být opravdu užiteční. Obor zemědělství je na
úplném okraji zájmu naší společnosti. Dokazují
to statistiky a čísla vývoje posledních let.
Obchody jsou plné potravin z dovozu, kvalita
je všelijaká. Proto je nutné přiblížit, a ne jen
dětem, v jakých podmínkách se potraviny nebo
suroviny pro výrobu potravin v ČR vyrábějí,
ukázat dnešní zemědělskou výrobu.
ZOD Mrákov si získalo jméno rovněž
pořádáním výstav. V letošním roce, 17. září, se
konala již 10 jubilejní „Mrákovská výstava
holštýnského skotu.“ Jde už o tradici. Samotná
výstava a celý doprovodný program si také získaly obdiv a uznání. Letošní, 10. jubilejní,
„Mrákovská výstava“ byla spojena s „krajskými dožínkami.“ Byla to nejen pěkná podívaná
na úroveň chovu dojnic, ale také připomenutí
tradice dožínek, zvyků na vesnici, krojů, zpěvu
tance, písniček a veselí.
Ing. Josef Jírovec, předseda ZOD Mrákov
Smržovičtí hasiči oslavili devadesátku
Oslavy zahájil slavnostní průvod obcí.
Sbor dobrovolných hasičů o průměrném počtu 15 lidí, jenž dlouhá léta překypuje aktivitou projevující se nejen účastí na akcích pocinovského okrsku č. 10, pojal oslavu svého devadesátiletého
výročí vzniku vskutku velkolepě a mohl by tak být vzorem i několikanásobně větším sborům.
Na první srpnovou sobotu pozval sbor nejen všechny své hasičské kolegy z okolních obcí, ale také
rodáky a přátele Smržovic na jejich první setkání, a tak mohl před druhou hodinou odpolední vyrazit od zbrojnice průvod padesáti hasičů v čele s prapory za doprovodu kapely na místní koupaliště,
které už léta vzorně udržují a jako tábořiště provozují – kdo jiný než hasiči.
Letošní sezónu mají ke své spokojenosti o důvod víc díky nové budově technického zázemí, na níž
se našly finance v pokladně města Kdyně, pod kterou Smržovice spadají.
Ve stínu velkokapacitního stanu DSO Kdyňsko si návštěvníci, jichž se na oslavě vystřídaly téměř tři
stovky, mohli popovídat, posedět u vychlazeného pivka či limonády, anebo poslechnout muziku
v podání Veselé 5. Kdo měl zájem podívat se po okolí, nemusel tentokrát pěšky, jako sponzorský dar
přivezl Václav Buchbauer z firmy Dajbych zapůjčené tři terénní Toyoty, které se až do večera nezastavily. Nejstarší člen sboru, Václav Mráz zvaný „Matušák“ (čp. 15), dlouholetý kronikář obce
a také autor téměř osmdesátistránkové publikace doplněné pohlednicemi obce a jejího okolí,
s jejímž zpracováním pomohla Štěpánka Mrázová, oslavy hodnotil kladně: „Vyšlo nám počasí,
návštěvníků bylo taky dost a nebýt Brnířovskýho parezu ve stejný den, mohlo jich být ještě víc.
Rodáků přijelo taky hodně, nejstarší je paní Jitka Danešová, která má 91 let a přijela z Benešova.
Práce s tím bylo hodně a na dnešek jsem ani moc nespal, snad se tu všem líbilo.“
Spokojenost neskrýval ani starosta hasičů, který strávil odpoledne v hasičské klubovně bývalé hospody U pasáčků, kde slovem doplňoval výstavu dobových dokumentů a fotografií z doby dávné
i nedávné.
Text a foto Z. Huspek
7
Co se děje v infocentru
Naučná stezka Kdyňskem
Určitě jste si všimli, že během posledních měsíců ve Kdyni a jejím
blízkém okolí přibylo několik informačních tabulí, které se váží k nové
naučné stezce, která vás provede „Za poznáním místních zajímavostí
Kdyňska“. Finanční prostředky na realizaci projektu naučné stezky
získalo Město Kdyně a jeho partner, obec Eschlkam, z Dipozičního
fondu.
Po trase naučné stezky, dlouhé zhruba 11 km, na vás čeká celkem
osm zastávkových míst doplněných informačními tabulemi, díky kterým se dozvíte zajímavé a mnohdy zcela neznámé skutečnosti o jednotlivých navštívených lokalitách. Dobrým příkladem jsou informační
tabule umístěné na hradních zříceninách v okolí Kdyně – Rýzmberku
a Novém Herštejně, kde si kromě jiného přečtete i pověsti, které se k
těmto historií a tajemstvím opředeným místům od pradávna vážou.
Prvním zastávkovým místem je park u Muzea příhraničí ve Kdyni, kde
se dočtete nejen o samotném městě a jeho historii, ale i o muzeu, které
zde sídlí, a o nedaleké židovské synagoze zapsané v seznamu kulturních památek České republiky.
Trasa vás zavede ke zřícenině hradu Rýzmberk a do jeho podzámčí,
k malebné vesničce Podzámčí, kde si můžete prohlédnout typické roubené chalupy, místní architektonický skvost.
Z Podzámčí pak trasa pokračuje na Příkopy a Nový Herštejn – hradní zříceninu se zajímavou pověstí o Janu z Velhartic a jeho třech
pohledných dcerách, které však díky nájezdům Bavorů a chamtivosti
svého otce stihla nepřízeň osudu a krutá smrt, o tom si ale více přečtete na informační tabuli přímo na hradě. Z Nového Herštejna vás trasa
naučné stezky zavede k rozhledně Koráb, která je považována za
nepsaný symbol Kdyňska. Z Korábu pak vaše kroky budou směřovat
ke kostelu sv. Mikuláše ve Kdyni, ležícím na trase Svatojakubské
Informační tabule u horské chaty Koráb.
cesty, jenž vede napříč celou Evropou až do španělského městečka
Santiago de Compostella, vyhledávaného cíle všech poutníků.
Posledním zastávkovým místem je dům čp. 89, který pochází z konce
18. století a bývá označován jako „domek v kožichu“ a nachází se nedaleko centra města, ve Starokdyňské ulici. Naučná stezka „Za poznáním
místních zajímavostí Kdyňska“ spojuje všechna zajímavá a turisticky
atraktivní místa Kdyně a jejího okolí, která jistě sami velmi dobře znáte,
přesto se na trasu nové stezky vydejte, jistojistě vás překvapí řada
nových informací, které se z instalovaných informačních panelů o notoricky známých místech regionu dozvíte.
(vř, tic)
Kdyňské kulturní léto
Turistické informační centrum
je od října do dubna otevřeno
v pracovních dnech
od 8. 00 do 16. 00 hod.
[email protected],
tel. 379 413 555
Nádvoří u kdyňského muzea se v letošním létě stalo zázemím pro řadu koncertů a kuturních setkání.
Park u Muzea příhraničí ve Kdyni rozezněly
v sobotu 9. srpna známé i méně známé country
melodie celé řady českých country skupin
v podání skupiny ZÁCHWATT, která Kdyni
přijela navštívit z nedaleké Sušice. Koncert se
konal za podpory Města Kdyně a společnosti
AgAkcent, s. r. o. v rámci akce „Kdyňské kulturní léto“, která je spolufinancovaná Plzeňským krajem. Počasí bylo ideální, a tak
nezbývalo nic jiného, než se zaposlouchat do
zvuků nástrojů a vychutnat si pěvecký doprovod, jehož ženská část se odehrávala v podání
paní Renaty Šandorové, která byla jednou
z autorek látkových soch, které byly ve výstavním sále Muzea příhraničí ve Kdyni k vidění od
června do poloviny srpna v rámci úspěšné
výstavy „Látkové sochy“.
Další akcí Kdyňského kulturního léta byla
pohádka s názvem „Čaroděj, génius a cihla“
v podání Klatovského ochotnického spolku
8
(K.O.S), kterou bylo možné zhlédnout v parku
u Muzea příhraničí ve Kdyni v sobotu 30.
srpna. Poutavá a humorná inscenace zaujala
nejen malé diváky, parkem se rozléhal i smích
jejich dospělého doprovodu. Vzhledem k tomu,
že se akce konala 30. srpna, jednalo se o takové
malé rozloučení s prázdninami, jejichž brzký,
zpravidla hořký, konec organizátoři chtěli
dětem i jejich rodičům osladit možností zakoupení drobného sladkého občerstvení v podobě
cukrové vaty, tureckého medu a dalších oblíbených pochoutek, které bylo možné zakoupit
v průběhu celého představení.
Rozloučením s prázdninami však Kdyňské
kulturní léto rozhodně nekončilo, následoval
koncert Myslivecké kapely Atlas. Přestože je
léto již za námi, jeho dozvuky si právě díky
Kdyňskému kulturnímu létu a jeho poslední
akci všichni návštěvníci vychutnali i s nástupem babího léta a s blížícím se podzimem.
(vř, tic)
Dvacet let fotbalu
v Chodské Lhotě
Na oslavu dvacátého výročí založení fotbalového oddílu v Chodské Lhotě si fotbalisté
pozvali Starou gardu Viktorie Plzeň.
Slavnostního výkopu exhibičního utkání se
symbolicky ujal zakladatel lhotecké kopané,
Miloš Moravec. Odměnou za jeho práci pro
fotbal a sport v Chodské Lhotě vůbec mu byl
bouřlivý potlesk 350 přítomných diváků.
Do sestavy domácího mužstva zabudoval
trenér Václav Včala většinu hráčů z celé historie klubu. Nejstaršími v sestavě byli Jan Petrů
(55) a Vladimír Bulíř (54). Oba hráči a dlouholetí funkcionáři oddílu dokázali, že jejich fotbalové umění je stále na velmi dobré úrovni. Oba
tito mazáci stáli společně s Milošem u kolébky
fotbalu a s dalšími fotbalovými nadšenci
u vybudování fotbalového hřiště a jeho zázemí.
Po sportovní stránce nejvíce zápasů za
Chodskou Lhotu odehrál Luboš Pejsar, opora
zadních řad, který má na svém kontě 345 utkání
v barvách Lhoty. Rekordmanem v počtu odehraných sezon (18) je Vladimír Trumpeš, který
je i nejlepším klubovým střelcem (117 gólů).
Vláďa je rovněž autorem webových stránek
oddílu. Nutno dodat, že velmi dobrých stránek,
kde je zpracováno veškeré dění v oddílu.
Raritou bylo zastoupení hráčů z jedné rodiny,
a to Killbergrů, kterých je v mužstvu pět. Karel
st. a ml., Josef, Martin a Pavel. Karel mladší
byl také autorem první branky domácích.
I když střelců z Viktorky bylo celkem 14
a domácí mužstvo profesorskou hrou důkladně
rozebrali, o zkorigování výsledku se za domácí
postaral současný prezident oddílu Miroslav
Zajíc, který po zákroku hostující obrany na
jeho rozběhnutých sto kilogramů bezpečně
proměnil pokutový kop. Autor třetí branky
domácích byl útočník Tomáš Faul.
Zápas probíhal v pouťovém duchu a tempu
a výsledek 3:14 je pro domácí ještě lichotivý.
Viktoriáni ukázali, že fotbal je krásná hra a dá
se hrát bez faulů a zákeřností. Zejména
v druhém poločase předváděla Viktorka
„ťukec“ a domácí pro změnu festival neproměněných šancí! Tato choroba však domácí
trápila většinu sezony. Rozhodčí Petr Svičarský,
Ladislav Pareský a Milan Vogeltanz, zvládli
zápas s přehledem a s úsměvem na tváři a ona
penalta patří rovněž do kategorie pouťových.
Fotbalisté děkují všem příznivcům za
návštěvu a příjemné odpoledne, které bylo
důstojnou oslavou fotbalu v Chodské Lhotě.
Velký dík patří fotbalistům Staré gardy Viktorie
Plzeň za předvedenou hru a tempo úměrné soupeři. V neposlední řadě fotbalisté děkují partnerům oslav 20. výročí, kterými byli: Obecní
úřad v Chodské Lhotě, Auto Nejdl s.r.o.
Klatovy, Pošumavské zemědělství Antonín
Černý, restaurace Grand Klatovy Václav
Sazama, zemní práce Luděk Marval, Martin
Schwarz, Klatovská stavební společnost
zastoupená jednatelem Petrem Tomanem, Sport
bar No. 14 Kdyně Rostislav Skopal, prodej
a velkoobchod nápojů Jaroslav a Václav
Bouzkovi, Český zahrádkářský svaz Chodská
Lhota a ZEOS Ladislava Trumpešová.
Milan Zajíc
Kolovečský turnaj
Domácí Diblíci skončili na čtvrtém místě.
V sobotu 23. srpna se v Kolovči již pošesté
kem fandícím polo-domácímu týmu, vyhrál
konal volejbalový turnaj smíšených družstev.
Vestex první set. Druhá řada byla více
Celkem dorazilo 9 týmů v různém zastoupení
napínavá a ESA dovedla koncovku do vítženského a mužského pohlaví. Družstva byla
ězného setu. Rozhodovalo se tedy ve třetím
rozdělena podle úrovně do dvou skupin, po
setu, který lépe zvládli hráči Vestexu.
čtyřech a pěti týmech. Po vyrovnaných bojích
Domažličtí si tak zaslouženě odvezli putovní
v základní části postoupila první dvě družstva
pohár, na který přispěl Městys Koloveč.
z každé skupiny do semifinále. První skupinu
Letošní ročník turnaje byl jedním z nejvyvyhrál domažlický Vestex před plzeňsko –
dařenějších. Oproti loňským ročníkům byla
kolovečským týmem ESA. Ve druhé skupině
účast větší celkem o tři družstva a pro všechzvítězilo družstvo z Vřeskovic, druzí pak skony účastníky byly připraveny i hodnotnější
nčili domácí Diblíci.
ceny. Nechybělo ani povedené počasí a přáDo finále postoupily jednoznačně týmy
telská atmosféra, která panovala až do pozdVestex a Esa. V souboji o 3. místo Diblíci
ních hodin.
nestačili na Vřeskovice, které měly oproti
Umístění družstev: Vestex, Esa, Vřeskovice,
domácím převahu mužských hráčů. Finále
Diblíci, Sokolov, Koloveč, plzeňští Tygříci,
nabídlo asi nejlepší utkání dne, dlouhé výměHoršovský Týn, Zíchov.
ny a pohledný volejbal. Před početným publiLenka Koptíková
Zveme vás na výstavu do muzea
„Reklama a propagace kvete v jakémkoliv roce“, to je heslo, které by mohlo provázet novou výstavu, kterou pro vás připravujeme ve výstavním sále Muzea příhraničí
ve Kdyni od pondělí, 6. října.
V rámci této výstavy si její návštěvníci
budou moci prohlédnout způsoby reklamy
a propagace umístěné na nejrůznějších
předmětech přelomu 19. a 20. století. Toto
období je všeobecně považováno za rozkvět
marketingu a proto věřte, že bude opravdu
na co se dívat!
K vidění budou rovněž kdysi tolik oblíbené
a v současné době řadou sběratelů vyhledávané obrázky z automatů, které koncem
19. století zákazníci nacházeli v prodejních
automatech spolu se zakoupenou cukrovinkou.
Tyto obchodní obrázky mají svůj původ ve
Francii, konkrétně v jejím hlavním městě –
9
Paříži, v obchodním řetězci Au Bon Marché,
kde byly nejprve rozdávány u pokladen.
Později byly tyto obrázky využívány ke
zvýšení prodeje cukrovinek, právě v již zmiňovaných prodejních automatech.
Abychom zvýraznili kontrast a pokroky
v odvětví reklamy a propagace, připravujeme pro vás i část expozice o novodobé
reklamě a marketingu 21. století.
Přijďte se proto podívat na proměny
reklamy a zhodnotit kus cesty, který toto
marketingové odvětví na své dlouhé pouti
urazilo.
Výstava s názvem „Proměny reklamy aneb
Reklama v proměnách času od 19. století až
do současnosti“ je v sále Muzea příhraničí
k vidění od 6. října do 24. listopadu vždy
v době provozu Turistického informačního
centra a Muzea příhraničí ve Kdyni.
(vř, tic)
Safír se plavil
po Berounce
Po sled n í št afe t a
Zleva Hanka Tvardíková, Terezka Jägerová, Monča Černá, Václav Kafka, Josef Tvardík.
Povinnost i zábava, to byl program dobrovolných hasičů v Chodské Lhotě.
Nejprve se sešla zásahová jednotka v počtu
14 mužů, kteří vyrazili směrem na Štefle, aby
nacvičili podávání vody dvěma stříkačkami ve
svažitém terénu „Na Bouchalce“. Vodním zdrojem jim byl rybníček „ Pod Obecní roklí“.
Pod vedením velitele Václava Kafky provedli hasiči dopravu vody až k odlehlému stavení
pana Knopfa. Cílem podle velitele nebylo
dosažení co nejlepšího času, který byl mimochodem 22 minut, ale podrobné nacvičení
případného zásahu a různé varianty jeho provedení.
Dalším bodem programu byla členská schůze a vyhodnocení zásahu. Podle starosty sboru
Josefa Stuibera splnil nácvik všechna kritéria
od něj očekávaná. Druhým bodem schůze bylo
hodnocení činnosti mladých hasičů, kterého se
ujal vedoucí mládeže Josef Tvardík.
Mladí hasiči řeší problém s generační obměnou družstva. Nejvíce máme těch nejmladších,
s kterými je nejvíce práce. Na řadu přišlo i loučení s Terezkou Jägerovou a Mončou Černou,
kterého se zúčastnili také rodiče dětí, obě slečny dostaly na rozloučenou s družstvem
krásného plyšáka. Děvčata svému trenérovi
darovala „tekutý dárek“ s nápisem „Nebylo to
s námi lehké, vzpomínky však máme velké“.
Hanka Tvardíková obdržela od dětí z kroužku
krásné květiny jako poděkování za její práci.
Již 27. září pořádáme branný závod, na který
se musíme dobře připravit, jak po stránce
závodnické, tak i pořadatelské. Proto máme na
grilu pašíka a ve sklepě soudek piva. Opékání
pašíka se od rána věnoval mistr grilu a jednatel
sboru, Miroslav Jäger. K vepřovému hodování
zahrála muzika Josefa Wagnera, při které si
zanotovali i nejstarší členové sboru Václav
Kafka st. (91) a Vojtěch Seidl (86). Počasí nám
přálo, do sklepa pro další pivo nebylo daleko
a hlavně parta byla zase pohromadě, říká spokojeně starosta sboru Josef Stuiber.
Milan Zajíc
Každoročně pořádá PS Safír Kdyně putovní
vodácký tábor, jehož cílem je jedna z českých
řek. V letošním roce vyrazili malí vodáci ze
Kdyně a okolí autobusem na řeku Berounku,
která je známá překrásnou přírodou.
Celkem 36 dětí si užilo parádní počasí,
návštěvu zříceniny hradu, zábavu ve vodě i na
suchu a samozřejmě jízdu na lodi a vše co k ní
patří. Program tábora byl motivován knihou
Nekonečný příběh, jehož první polovina byla
i zfilmována. Každé hře předcházela četba
krátkého úryvku a sehrání jednoduché scénky
na motivy příběhu. Vedoucí se tedy převtělili do
líného čtenáře Bastiána, hrdiny Átreje a mnoha
pohádkových postav, které chlapec potká při
svém Velkém putování. Šest družin plnilo náročné úkoly, které je vedly stále blíže k vyluštění
hlavní hádanky: jak zachránit bájnou zemi
Fantázii, kterou sužuje Nicota.
Kniha děti provedla po pohádkové zemi,
představila jim její obyvatele a poradila, že
jediným klíčem k záchraně je vymyslet Dětské
císařovně nové jméno. To jí ale může dát jenom
dítě ze skutečného světa, z jehož přání se pak
znovu zrodí celá nová Fantázie.
Program tábora vyvrcholil závěrečnou noční
hrou, kdy statečné družiny vyluštily to správné
jméno a po jeho vyslovení dostaly od Dětské
císařovny svítící zrnko písku. To stiskly v dlani
a spolu se svým tajným přáním jej hodily za
sebe. Císařovna jim na oplátku předala mocný
medailon Auryn, s jehož pomocí se mohou do
Fantázie kdykoli znovu vydat.
Oficiálním ukončením tábora byl slavnostní
táborák, rozdání cen a přenocování pod hvězdným nebem. Poslední den už na děti čekal jen
autobus, který je zavezl zpět do reálného světa
k netrpělivým rodičům.
Jakub Hrubý,
Pionýrská skupina Safír Kdyně
Ohlédnutí za čtvrtstoletím našeho města
Ve výstavním sále Muzea příhraničí skončila výstava s názvem „Kdyně
v proměnách posledních 25 let“, která prostřednictvím fotografií dokumentovala řadu významných počinů, které za poslední čtvrtstoletí přispěly k pozitivní proměně města i všech jeho spádových obcí. Výstavu zahájil ve čtvrtek,
10
21. srpna starosta města Kdyně, Jan Löffelmann, společně s místostarostou, Ing. Vladislavem Vilímcem. Na panelech jste tak
mohli nalézt fotografie obecních bytů a nových zástaveb, budov
sloužících sociálním službám či školství, jedna ze sekcí byla
vyhrazena rovněž pro zařízení k trávení volného času a opomenuta nebyla ani oblast životního prostředí, podnikání a řada
dalších. U návštěvníků vyvolávaly největší ohlas především
letecké snímky Kdyňska. Výstava se u občanů setkala vesměs
s pozitivními ohlasy, o čemž svědčí i zápisy v návštěvní knize,
kde zejména rodáci vzpomínají na starou tvář města a oceňují
jeho proměnu do dnešní, moderní, podoby. Mladší generace
obyvatel, která neměla možnost původní tvář města osobně
poznat či si ji dostatečně vrýt do paměti, postrádala srovnání
s dobou před 25 lety, které by tak mohlo být námětem některé
z dalších výstav.
K výstavě je vydána stejnojmenná brožurka, která je zdarma
přímo v Muzeu příhraničí. Pokud jste tedy výstavu promeškali,
máte stále možnost ji právě prostřednictvím této brožurky zhodnotit.
(vř, tic)
Vzpomínka na kdyňské motocyklové závody
V Kdyňsku č. 3/2008 jsme popisovali začátky
automobilismu na Kdyňsku. Zmínili jsme se
také o motocyklových závodech – dnes se k nim
blíže vracíme. 1. ledna 1952 byl založen podnik
Kdyňské strojírny (KSK). Kdyně se začala rozrůstat, a tak v r. 1955 vznikla myšlenka uspořádat ve Kdyni větší motocyklové závody.
Organizátorem této akce byl AMK Kdyně.
Tehdejším předsedou tohoto klubu byl od
r. 1956 pan Karel Jána (*23. 9. 1913 – † 12. 11.
2006). Vedení strojírenského podniku drželo
nad závody ochrannou ruku po celou dobu
jejich trvání, hlavně po stránce finanční. Ředitel podniku, pan J. Holub, i tehdejší ministr
strojírenství, pan K. Poláček, byli silničním
závodům velmi nakloněni. Díky tomu se závody
jezdily po celou dobu pod jejich patronací.
Poprvé byly slyšet motory závodních strojů
ve Kdyni už v r. 1956. Jelo se na okruhu
dlouhém 3,34 km. Zatáčkovitá trať vedla přes
polovinu města a zpět se vracela po jeho okraji. Start i cíl 1. ročníku motocyklových závodů
byl před domem pana Augustina Kohouta (čp.
196), v dnešní Masarykově ulici. Následující
ročník pak startoval v dnešní Dělnické ulici
před dílnami Lesního závodu a později byl
posunut blíže, před tzv. „Žižkovák“. Tribuna
byla postavena naproti bývalému domu pana
Emila Schambergera (čp. 158). Tím byl blíže
k traktorové stanici (STS) v bývalé koželužně
pana Karla Ticháčka, kde bylo umístěno parkoviště závodních strojů a depo. Největší zásluhu
na správném průběhu závodů, jejich organizaci a opravách strojů v depu měl mj. pan Josef
Forster a pan Karel Engel (*1932). Pokladnu
měl na starosti drogista, pan František Lommer
a vedoucí kina Mír, pan Jan Procházka.
Z průběhu závodů se natáčel dokumentární film
(záznam na 16 mm film) pod vedením Bedřicha
Koláře. Většina závodníků spala v kempu na
Hájovně, někteří k přenocování využili vlastní
karavany.
Od r. 1959 pořadatelé prodloužili trať, která
vedla kolem Kdyňských strojíren a přes obec
Prapořiště. Dosáhla tím délky 4,5 km. Přibyly
technické úseky i dlouhá rovinka. Provedla se
rekonstrukce závodní tratě, především došlo
k zaoblení ostrých zatáček a rozšíření silnice
v některých problematických úsecích. Jedno
takové zaoblení můžeme dnes vidět na náměstí,
na křižovatce před lékárnou směrem k parkovi-
šti. Na nebezpečných místech byly umístěny
žoky z kdyňské přádelny, naplněné vyřazenými
papírovými dutinkami. Okruh vedl na náměstí,
na silnici k nádraží ČSD, přes technický úsek
vedoucí okolo dnešního Elitexu do Prapořišť.
Odtud závodníci jeli zpět k místu startu okolo
rybníka Kobyla. Ve městě se jelo po dlažbě ze
žulových kostek a na krajích, mimo město, byl
povrch tratě asfaltový. Celkem měl okruh na
členité trati 18 zatáček.
Od r. 1957 až do r. 1967 se na této trati jelo
10 ročníků mistrovství republiky. Od r. 1959 se
jel ve Kdyni závod mistrovství republiky sajdkár na trati měřící 4,5 km. Závod se nazýval
Kdyňský okruh. Jezdilo se ve třídách 125, 250,
350 i 500 kubických cm. Start i cíl byl před
kinem Mír v dnešní Americké ulici. Tribuna pro
diváky byla před domem bývalého fotografa
pana Karla Denka (čp. 184). V r. 1960 zde startovaly i automobily v oblastních závodech a v r.
1962 krajský přebor motocyklů a závod aut formule junior M – ČSSR.
Od r. 1963 se ve Kdyni jel kompletní program mistrovství republiky ve všech třídách.
Těchto závodů se zúčastnil i známý motocyklový závodník Augustin Havel a František Šťastný, který jel na „Čézetce“ s číslem 33. Z
vyprávění závodníků je zřejmé, že v republice je
Kdyňský okruh vůbec jedinou tratí, na které se
jezdí ve směru hodinových ručiček, tedy doprava. V r. 1968 dochází k výměně vedení
Kdyňských strojíren a to má dopad i na motocyklové závody. Chybí peníze a náklonnost
k tomuto sportu, proto závody v tomto roce
zanikají. Po celou dobu závodů ale bylo kolem
tratě velké množství diváků. Přálo-li počasí,
dosáhla návštěvnost až k počtu 10 000 diváků.
Škoda, že tradice už nebyla nikdy obnovena.
Rudolf Šlajer
Tři muži proti tota litě
Václava Jandečková v rozhovoru se Stanislavem Šustkem na výstavě o Kdyni.
(vh)
Nová kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy
několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny
„Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob,
mezi nimi řadu politických, vojenských i podnikatelských prominentů. Na organizaci jejich útěků
do svobodného světa skupina spolupracovala s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem
RAF, zaměstnanci amerického velvyslanectví Walterem Birgem a Reinholdem Pickem a dalšími
odvážnými lidmi, jejichž příběhy se protínají na stránkách knihy. Díky důslednému dodržování
konspiračních zásad byly tyto skutečnosti odhaleny až po dlouhých devíti letech od jejich zatčení.
Autorka čtivě líčí zapojení odbojářů do příprav jednoho z nejvážnějších pokusů o vojenský převrat za totalitní éry pod názvem akce „Praha – Žatec“, přičemž pozornost věnuje jak přípravám, tak
snahám o zpochybnění autenticity. Odbojová činnost Oty Tulačky vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Jaromíra Nechanského a Veleslava Wahla, která byla využívána americkými
zvláštními službami a dodnes vyvolává mnoho otazníků. Podobně jako ve své knize „Kámen“ autorka odkrývá stěží uvěřitelný paradox tehdejší doby, kdy stejní příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří pomáhali při přechodech na Západ, byli v rámci zločinných praktik komunistické tajné
policie nuceni vodit lidi na útěku do pasti na „falešné hranici“.
PhDr. Prokop Tomek
11
Svatý obrázek u Orlovic vypráví
Svatý obrázek na Kdyňsku, u kterého nikdy nechybí květina.
Půjdete-li někdy procházkou z osady
Orlovice směrem na Chalupy a Hyršov,
přijdete na velkou lesní křižovatku,
která byla až do nedávna označena turistickými značkami a směrovkami. Leč
dnes na této křižovatce zůstal pouze
obrázek, o kterém je i pověst, kterou
jsem vyčetl z kronik. Ze vzpomínek
pamětníků jsem se dozvěděl další
zajímavosti k tomuto místu a k obrázku
samotnému. „Jako truhlářský učeň jsem
dělal rámeček k tomuto obrázku“, vzpomíná Josef Stuiber, kterému je dnes
73 let. Z vyprávění paní Jaroslavy
Halamové vím, že o tento obrázek se
dlouhá léta staral také její otec, Jaroslav
Halama ze Šteflí. Jako očitý svědek také
vím, že u obrázku nikdy nechyběla květina. Takových památných míst v našem
okolí je hned několik. Proto s nadějí
a vírou v jejich uchování přináším
i následující povídku.
Poslyšte vyprávění, ve kterém není
vymyšleno místo činu, ani zde nejsou nějak
zkreslená jména všech aktérů. Je zde spíše
ubráno na tragičnosti a hrůznosti při líčení
celého onoho nešťastného děje.
Je tomu již 185 let, psal se tedy rok 1829.
V dnešním obecním lese, kde se doposud
říká „V mrchovišti“, stával dřevěný srub,
který sloužil jako obydlí pro rodinu
pohodného, tzv. rasa. Tento rod měl za úkol
likvidovat veškeré mršiny dobytka
z celého širého okolí. V té době vykonával
pohodného jistý Knödl a jeho synové: Rolf,
Franz a Sepl. Sepl byl nejmladší a kolem
něj se také točí celý tento příběh.
Mladý a statný muž, jak tomu obyčejně
bývá, se zamiloval do služebné dívky
Marie, která sloužila u tehdejšího fořta
Althemase ve vsi Silberberg (Stříbrná
Hora), v dnešních Orlovicích. Ona služebná dívka a milenka Sepla pocházela z nedaleké vesničky Chalupy u Hyršova. Proto ji
také fořt často posílal s výslužkou do
hyršovského kláštera, aby se cestou mohla
stavět doma, u svých rodičů. Toho zářijového
dne, zrovna na Mariin svátek, poslal fořt svou
služebnou Marii opět do kláštera, odnést
bažanty a dovolil jí, že když má svátek, že se
může až do večera zdržet u svých rodičů.
Marie tedy s radostí pospíchala z Orlovic
k Hyršovu, když zanedlouho potkala povoz,
který kočíroval její milenec Sepl, jenž jel do
Orlovic pro zdechlou jalovici. A co nescházelo, aby se oba mladí milenci domluvili na
schůzce na tento den. Sepl slíbil, že se
v Orlovicích dlouho nezdrží a že na svoji
milou počká. Marie proto pospíchala, aby
odevzdala výslužku a brzy se mohla vrátit. Ale
stalo se, že se Sepl v Orlovicích zdržel
o mnoho déle, než původně předpokládal. Fořt
jej požádal, aby než naloží mršinu, mu ještě
přivezl z pole u Výrova fůru žita. Sepl nemohl odmítnout a odjel tedy splnit uložený úkol,
dovezl obilí, kvapem jej smetl na odr ve sto-
12
dole, pak naložil zdechlinu a v očekávání
radovánek se svojí milou se vracel kvapem
k domovu.
Co se však stalo zanedlouho? Marie přišla
zpět dříve, než se Sepl stačil vrátit, a tak se
rozhodla, že na něj počká nedaleko odbočky
k mrchovišti. Usedla poblíže cesty pod dub
a čekala, naplněna rozkoší očekávaných
radovánek se Seplem. Neodpočívala dlouho.
Jako zjevení se k ní připlížil mnich v kutně, kterého tato zbožná dívka zdvořile
a uctivě pozdravila. Mnich k Marii usedl,
řkouc, že je z cesty velmi unaven, že byl
s poselstvím z Nových Kostelů až v Loučimi
a že se vrací domů. Dívka nabídla unavenému mnichu buchtu, kterou dostala od své
matky. Mnich buchtu s chutí přijal a začal
vést prapodivné řeči. Vykládal jí, že sama
boží prozřetelnost tomu chtěla, aby se potkali, že on sám byl vysvěcen samotným převorem mnichovským a vše co činí, jako by sám
Bůh činil. Vyzvěděv na ní její křestní jméno,
počal vykládati o Panence Marii i o Duchu
svatém, jejím početí, až onu neznalou dívku,
která byla tak zmámena a otupěna, přiměl
k povolnosti. Došlo tak k tomu, oč mnich tak
toužebně usiloval. V tom divokém reji však
ani jeden z nich nezpozoroval, že k nim přijel povoz a před nimi nestál nikdo jiný, než
Mariin zdrcený milenec, sám Sepl. Ten sundal koni opratě a v hrůzném opojení přistoupil ke strachy zkoprnělým aktérům toho
vášnivého počinu. V mžiku Sepl oba
hříšníky svázal opratí ke stromu a bez rozmyšlení, jako ve zlém snu, se obrátil k vozu,
sundal z něj silný provaz, se kterým obvykle
vytahoval zdechliny na vůz a přistoupil před
oba hříšníky, které svazovaly opratě tak
těsně ke stromu. Nikdo ani slovo nepromluvil.
(Pokračování na straně 13)
Svatý obrázek u Orlovic vypráví
(Dokončení ze strany 12)
Sepl jako smyslů zbavený přistoupil k mnichovi a obratně mu uvázal provaz kolem
krku. Druhý konec provazu přehodil přes
větev a již jako šílenec, zcela smyslů zbavený, zatáhl za provaz a ani si neuvědomil, že
mnich je ještě připoután opratí ke stromu.
Vyšponoval proto provaz znovu a uvolnil
mnicha z opratí. Marii nechal dál přivázanou
a už zběsile táhl mnicha vzhůru ke koruně
stromu. Mnichovy nohy v posledním vypětí
kopaly do obličeje přivázané Marie, která
byla snad již v polovědomí a vůbec nechápala, co se vlastně stalo. Sepl stál mlčky, jako
u zjevení, snad si začal pomalu uvědomovat
svůj čin a začal ještě s větší zuřivostí škubat
provazem s oběšencem, když tu náhle mu
zrak sklouzl na zneuctěnou nešťastnou Marii.
V tu ránu si Sepl vše uvědomil, uvědomil si,
že už není, a ani nemůže být láska, a že svědkem všeho je smrt. Rozhodl se hned – omotal
si druhý konec provazu kolem svého krku,
vyskočil na nízko položenou větev nešťastného stromu, jednou rukou se jej přidržel, druhou rukou domotal zbytek provazu a v tom se
již jeho ruka, držící se větve stromu, povolila
pod vahou Seplova těla a tělo tak vší silou
padalo k zemi, ale až na zem přesto nedopad-
lo. Oběšený Sepl zůstal viset udušený s hlavou
u tváře své milenky. Jeho koně, vyplašení vším
tím dějem okolo, se sami rozjeli k domovu.
Seplův otec, ihned jakmile spatřil potah bez
kočího, svého syna, ve zlé předtuše se s obavami vydal po stopě vozu. Tak také objevil tu
strašnou tragédii. Mnichu ani jeho synovi již
nebylo pomoci, a tak Seplův otec odvázal
polomrtvou, položivou Marii, která jen lomila
rukama a zběsile utekla do lesů. Nikdo v životě
už onu nešťastnici ani na okamžik nespatřil.
Starý drnomistr však spěchal na Orlovice, aby
o tom všem podal fořtovi zprávu. Fořt pak jako
zástupce šlechty zařídil vše ostatní. Šetřením se
zjistilo, že údajný mnich z Nových Kostelů
vůbec žádným mnichem není, a ani nikdy
nebyl. Jednalo se o dávno hledaného zločince,
Jacoba Hoppa, který si za vraždu své matky
v klatovské věznici odpykával svůj zasloužený
doživotní trest a při jeho transportu z Klatov na
brněnský Špilberk strážím utekl. Na útěku
podřezal žebravého mnicha, vzal si jeho kutnu
a ubíral se k místu, kde onehdy zavraždil svoji
matku, k Červenému Dřevu, proto tak dobře
znal Neukirchen i Loučim.
Na místo oné strašné události, na dub, který
byl toho všeho svědkem, pověsil Seplův otec
obrázek svatého Josefa, pěstouna Ježíšova, aby
13
tak všem kolemjdoucím připomínal onen
příběh lásky, nevěry a zklamání. Dnes již ani
strom, ani původní obrázek dávno neexistují,
ale vypráví se, že strom byl zasažen bleskem
a rozštípnul se na tři díly, jako by sám Bůh dal
rozhřešení všem třem nešťastníkům. Obrázek
byl pak jako upomínka umístěn na vedlejší
strom, kde snad visí dodnes.
Ještě dlouhou dobu se vyprávělo, že
člověk, který kolem prochází, nesmí udělat tři
křížky, jak je tomu zvykem, ale jen dva – na
čele a na srdci, jinak prý zdárného konce své
cesty nedojde.
Faktem zůstává, že se k tomuto místu váže
ještě jeden příběh, který vypráví o tom, že zde
byl bleskem zasažen, či padajícím stromem
zabit lesní dělník, ale žádné podklady pro toto
tvrzení jsem nikde nezjistil, třebaže se tato
událost datuje do třicátých let dvacátého století. Ani pověst o splašených koních a pře vráceném kočáře hraběnky Stadionové není
ničím doložena, třebaže by tato událost jistě
neunikla pozornosti nějakého místního kronikáře, vždyť se přece v případě hraběnky
Stadionové jednalo o šlechtu, jejíž počiny byly
důsledně a nepřetržitě sledovány.
Milan Zajíc
Foto: Jaroslav Nunvář
K
u ll tt u
Ku
u rr n
n íí s
se
e rr v
v ii s
s
ŘÍJEN
4. 10. Kdyně, Malování na asfalt. Akci
pořádá PS Safír Kdyně
4. 10. Koloveč, premiéra divadelního
představení v KD Koloveč, účinkuje divadelní soubor Kolofantí Koloveč s divadelní
hrou "SAUNA"
4. 10. Všeruby, Všerubský nerezový
muž. 1. ročník amatérského triatlonu v disciplínách – hod kladivem, běh na lyžích,
střelba ve střelnici. Prezence závodníků
od 13:30 hod. Od 20:00 hod. se bude v Kulturním domě konat pouťová zábava, kterou
pořádá SDH Všeruby. K tanci a poslechu
bude hrát skupina Elixír.
5. 10. Kdyně, Psí stopa. Vycházka na
zříceninu hradu Rýzmberk. Akci pořádá PS
Jitřenka Kdyně.
5. 10. Kdyně, liga dorost. Akci pořádá
FbC APM Automotive ve sportovní hale
MZŠ Kdyně.
6. 10. Kdyně, výstava Proměny reklamy aneb Reklama v proměnách času od
19. století až do současnosti. Výstava bude
v sále Muzea příhraničí ve Kdyni až do
24. listopadu.
11.10. Nová Ves, podzimní vycházka
11.10. Koloveč, premiéra divadelního
představení v KD Koloveč, účinkuje divadelní soubor Kolofantí Koloveč s divadelní
hrou „SAUNA“ od 19:00 hod.
16.10. Kdyně, cestopisná přednáška
Štěpána Pastuly na téma „Chadar Trek,
návrat do nitra Himaláje (severní Indie).
Přednáška se uskuteční v sále Muzea příhraničí ve Kdyni od 16:00 hod.
17. – 19. 10. Koloveč, víkendová akce
na Sádku, pořádá PS Kolo Koloveč
23. 10. Domažlice – velkoplošná panoramatická live-diashow Leoše Šimánka
na téma Aljaška – Pobřeží Pacifiku.
Dobrodružná expedice na člunech panenskou přírodou severní Ameriky. Akce se
koná v kulturním středisku v Domažlicích
v 19:00 hod. Předprodej vstupenek probíhá
v MKS na náměstí Míru.
24. – 29. 10. Kdyně, podzimní prázdniny na Zelené Lhotě. Akce PS Jitřenka
Kdyně pro děti od 1. třídy (příp. pro menší
děti s doprovodem rodičů)
25. 10. Kdyně, Drakiáda. Akci pořádá
PS Safír Kdyně.
25. 10 Loučim, exkurze do spalovny
odpadu v bavorském Schwandorfu.
Pořádá SDH Loučim, více informací získáte
u členů výboru.
26. 10. Kdyně, divadelní představení
„Byt na inzerát“ v podání divadelního
spolku Háta, předprodej vstupenek v MKS
Modrá hvězda Kdyně. Představení začíná
v 19:30 hod.
30. 10. Kdyně, klavírní koncert Ivana
a Lukáše Klánských. Koncert se uskuteční
v kině od 19:00 hod.
LISTOPAD
1. 11. Kdyně, Halloweenský průvod.
Akci pořádá PS Safír Kdyně.
7. 11. Horšovský Týn, JUNIORFEST
2014, kvalitní kolekce filmů pro děti. Hlavní
zahraniční hvězdou bude Kabir Bedi neboli
představitel legendárního Sandokana.
8. 11. Nová Ves, cestopisná přednáška
15. 11. Nová Ves, tvůrčí dílna
16. 11. Kdyně, Strašidla. Akce PS
Jitřenka Kdyně pro děti ze Kdyně a okolí.
23. 11. Kdyně, Povídání o Adventu,
výroba netradičních kalendářů. Akci pro
děti pořádá farnost Kdyně v prostorách
Městské knihovny Kdyně.
27. 11. Kdyně, přednáška Havajské
ostrovy. Přednáška se koná v kině od 18:00
hod.
Knihu s kulinářskými recepty
čtyř regionů vydala Místní akční
skupina Český les.
Získáte ji v TIC Kdyně.
Přejeme si, aby vám tradiční české
suroviny v současné kosmopolitní
kuchyni nejen chutnaly,
ale aby se v ní prosadily.
KINO
ŘÍJEN
1. 10.
20:00 Mission London
(Bulharsko, Maďarsko,
Makedonie, VB, Švédsko)
3. - 4.10. 20:00 Sex, drogy a daně
(Dánsko)
7. - 8.10. 20:00 Lea & Daria
(Chorvatsko)
10. - 11.10. 20:00 Hráč (Litva, Lotyšsko)
14. - 15.10. 20:00 Mikulášovy patálie
na prázdninách (Francie)
17. - 18.10. 20:0
Hany (ČR)
21. - 22.10. 20:00 Noe (USA)
24. - 25.10. 20:00 Babovřesky 2 (ČR)
28. - 29.10. 17:00 Hurá do Afriky! (SRN)
31.10.
20:00 Stoletý stařík, který
vylezl z okna a zmizel
(Švédsko)
LISTOPAD
01.11.
20:00 Stoletý stařík, který
vylezl z okna a zmizel
(Švédsko)
04. - 05.11. 20:00 10 pravidel jak sbalit
holku (ČR)
07. - 8.11. 20:00 Babovřesky 2 (ČR)
11. - 12.11. 20:00 Pohled na lásku (USA)
15.11.
17:00 Ledové království (USA)
18. – 19.11. 20:00 Bony a klid 2 (ČR)
21. – 22.11. 20:00 Intimity (ČR)
25. – 26.11. 20:00 Fízlové, hajzlové (USA)
28.11.
20:00 Rukojmí (ČR)
Pionýrská skupina Jitřenka Kdyně informuje
Naše pravidelná činnost s dětmi, každý pátek se schází 3 oddíly.
První je všeobecného zaměření oddíl Sportovka – vedoucí Martin Sláma, Pája Krbcová,
Patrik Sedláček a Martina Šmerdová
Oddíl se schází v pátek od 15.-16.30 hodin v tělocvičně ZŠ, někdy jsou venku, někdy si hrají,
sportují nebo se učí tábornické dovednosti. Sraz je vždy před školou. Přihlásit se mohou děti od
1. třídy
Druhý je rukodělný klub Šikulka – vedoucí Ivana Mochurová a Jana Housarová. Oddíl se
schází ve třídě základní školy každý pátek od 15.00 do 16.30 hodin. Sraz je před školou. Na klubu
se děti naučí výtvarné a rukodělné činnosti. Přihlásit se mohou děti od 1. třídy
Třetí oddíl je oddíl nejmladších – Partička – vedoucí oddílu Lenka Märzová, Kájina Konečná
a Pavel Mochura. Oddíl se schází každý pátek od 16.00 do 17.00 hodin v tělocvičně základní školy.
Zájemci se mohou
hlásit na tel. 607 814 571
u Ivany Mochurové nebo
přijít rovnou v pátek na
schůzku. Sledovat můžete
také facebook – Chata
Jitřenka – Zelená Lhota
nebo web:
w w w. p s j i t r e n k a . c z
Členský příspěvek činí
300 Kč za rok.
Ivana Mochurová,
skupinová vedoucí
14
15
Léto na Kdyňsku
SDH Podzámčí pořádal 2. srpna turnaj ve volejbale smíšených mužstev.
Volejbalisté z Kanic, Kouta na Šumavě a Podzámčí si zahráli zápasy tzv.
každý s každým. Na 1. místě skončilo mužstvo hráčů z Kouta, druhé místo,
k velké radosti pořadatelů, obsadilo domácí mužstvo a na třetím místě
skončilo družstvo z Kanic.
(hk)
Na 6. ročníku Horšovskotýnských sportovních her, které se konaly
9. a 10. září 2014, vybojovali mladí mrákovští sportovci v silné konkurenci pěti základních škol krásné druhé místo a obhájili tak své loňské
umístění.
(vd)
Kdyňská radnice chce investovat do bezpečnosti občanů. Představitelé
města společně s okolními starosty proto zvažují zřízení obecní policie. Na
snímku svůj záměr konzultují s domažlickými strážníky.
(vh)
Krajské dožínky se letos konaly v Mrákově, a proto byla krojovaná
děvčata všude, kam jste se podívali.
Hosté v Loučimi, z nichž téměř polovina přijela zpoza hranice, mohli ochutnat jídla kulinářského přeshraničního kalendáře na rok 2015.
Zdeněk Huspek
16
Krajských dožínek se zúčastnila také MAS Český les, kterou tam zastupovala (zleva) Olga Pulchartová a Sylva Heidlerová na snímku
s Marcelou Skládalovou a Jiřím Růžkem ze ZOD Mrákov.