Cyrano z Bergeracu

Cyrano z Bergeracu
Edmond Rostand
Přeložil Jindřich Pokorný
LE BRET
(k Cyranovi)
Blázne!
DOTĚRNÝ MUŽ
(přiblíží se k Cyranovi)
Náš Montfleury! Víte vy, skandalisto,
jak vlivný ochránce mu opatřil místo?
Prchnete z Paříže?
CYRANO
DOTĚRNÝ MUŽ
Až podle počasí!
Candal má ostrý spár!
CYRANO
Ať ten ho nespasí!
Můj spár je ostřejší!
(ukáže na hrot meče)
A zde je jeho špice!
DOTĚRNÝ MUŽ
Nechcete dosáhnout postavení?
CYRANO
Chci více!
DOTĚRNÝ MUŽ Vždyť…
CYRANO
Tam je východ!
DOTĚRNÝ MUŽ
Kde?
CYRANO
Vy jste mi, zdá se, kos!
…Zřejmě se chystáte očumovat můj nos!
DOTĚRNÝ MUŽ
(vyveden z míry)
Ne!
CYRANO
(vykročí proti němu)
Nelíbí se vám?
DOTĚRNÝ MUŽ
(couvne)
CYRANO
Vine se jako had?
DOTĚRNÝ MUŽ
(táž hra)
CYRANO
Mám skobu jako vejr?
Ó, milostpán se mýlí!
Ne, ne, je roztomilý!
DOTĚRNÝ MUŽ
Ne!
CYRANO
Co jste říkal?
DOTĚRNÝ MUŽ
Nic!
CYRANO
Neroste na něm pár rozkošných bradavic?
DOTĚRNÝ MUŽ
Já nevím, Jasnosti, vždyť se naň nedívám!
CYRANO
Ale, můj příteli, proč? Nelíbí se vám?
DOTĚRNÝ MUŽ
Ó ne!
CYRANO
Tak promluvte! Nač dělat cavyky?
Proč si ho měříte? Zdá se vám veliký?
DOTĚRNÝ MUŽ
(koktá)
Ne! Malý, malinký a tenký jako nitka!
CYRANO
To má být posměšek, urážka nebo výtka?
Můj nos a malý?
DOTĚRNÝ MUŽ
Ne!
CYRANO
Můj nos je mohutný!
Zato tvůj nos, je co? Jen zátka do putny!
Jsem hrdý na svůj nos, ty nactiutrhači!
Jak známo, velký nos velkého ducha značí.
To všechno tobě je odepřeno, ty mezku!
Proto tvá tupá tvář, jenž nemá ždibec lesku,
to prázdno nad límcem, kam cílí teď má pěst,
nechápe vůbec… (políčkuje ho)
DOTĚRNÝ MUŽ
Au!
CYRANO
…co je to, mít svou čest,
rozmar, vtip, myšlenku, ducha i jeho slasti
napsané na nose! Tvůj má vzor v jisté části…
DE GUICHE
(který sestoupil s markýzy z jeviště)
Je trochu nudný, že?
VALVERT
(krčí ramen)
Fanfarón je a basta!
Půjčím si na chvilku zbraň z jeho zbrojnice!
(Cyrano na něj pohlédne. Valvert vykročí a začne se mu drze dívat do očí.)
Máte… nos jako slon… nos veliký…
CYRANO
(vážně)
VALVERT
(se směje)
He!
Velice!
CYRANO
(s chladným klidem)
To je všechno?
VALVERT
No!
CYRANO
Mluvil jste trochu stručně!
Na co jste zapomněl s neobratností učně!
Stačilo změnit tón! Jak? Kupříkladu tak:
Výbojně: Kdybych měl takový raťafák,
Povolám felčara, ať mi ho kousek utne.
Pokojně: Pijte jen z konvice! Je to nutné,
v pohárku by váš nos měl nouzi o prostor.
Popisně: Je to mys! Je to štít v lůně hor!
Štít? Připomíná mi svým tvarem horské obry!
Úlisně: K čemu je ten futrál, pane, dobrý?
Na papír? Na rapír? Na tužky? Na nůžky?
Důvěrně: Ťuhýci, drozdi i lindušky
asi se radují z tak rozkošného bydla,
kde mohou na chvíli složit svá něžná křídla.
Dvorně: Mám ve zvyku nechválit bez důvodu,
ale tím věšákem jste stvořil novou módu.
- Tak nějak zněl by vtip důstojný vzdělance,
který si listoval alespoň v čítance.
Vám ovšem nahradí prózu i poezii
trojice písmenek, z nichž slovo blb se svíjí.
DE GUICHE
(chce zkoprnělého Valverta odvést)
Nechte ho, vikomte!
VALVERT
(se dusí vzteky) Ten arogantní chlap!
Bez krajek, bez prýmků! Hotový blátošlap!
Úplná holota! Vždyť chodí bez rukavic!
CYRANO
Mám trochu jiný vkus. Myslím, že stojí za víc
než ten váš módní švih a elegantní svět.
Já nosím v nitru svém své elegance květ.
Já z domu vycházím hrdě a s jasnou myslí,
s chocholem svobody, na zvůli nezávislý,
a třebas nekráčím v nádherném hedvábí,
korzet mé duše má vzácnější půvaby.
VALVERT
Však…
CYRANO
Rukavice, vím! S tím bude asi svízel.
Mám jednu. Měl jsem pár. Druhý kus někam zmizel.
VALVERT
Uličník! Ničema! Vrchol všech darebáků!
CYRANO
(smekne klobouk a klaní se, jako by se mu Valvert právě představil)
A já jsem Cyrano – původem z Bergeracu!
(smích)
VALVERT
CYRANO
Vy…
…báseň přednesu a pak vás touto zbraní
na konci poslání bodnu!
VALVERT
CYRANO
Jak?
(recituje)
Ale, tak:
Balada o tom, jak jistý pan Bergerac
v Burgundském hotelu měl souboj s jedním hňupem.
VALVERT
CYRANO
CUIGY
Co…?
Tak zní podtitul. Na úvod před výstupem.
(vzrušen v nejvyšší míře)
To má vtip! … Mlčte už!
VRÁTNÝ
… Ustupte do koutů!
(Zatím se v parteru shluknou zvědavci. Markýzi a důstojníci se vmísí mezi
měšťáky a lid, pážata vylezou svým druhům na záda, aby lépe viděla. Dámy
v lóžích vstanou. Vpravo stojí de Guiche a jeho šlechtická družina, nalevo Le
Bret, Ragueneau, Cuigy atd.)
CYRANO
(na chvíli zavře oči)
Okamžik! Určím si jen rýmy! … Už jsou tu!
(Provázeje slova příslušnými posunky.)
Svůj širák odhazuji v dáli
a s grácií. Tam leží on.
Odkládám svůj plášť opršalý,
sepnutý párem zašlých spon,
a tasím kord. Jen žádný shon,
hned v úvodu boj nerozhodnu,
pointa je mi nad zákon:
na konci poslání vás bodnu!
pro www.martinstransky.wz.cz ukázku ze scénáře přepsala mirmel