E - Provozní stránky Letecké školy BEMOAIR sro

Transkript

PROVOZNÍ PŘÍRUČKA
Letecká škola BEMOAIR s.r.o.
PROVOZNÍ SMĚRNICE
ČÁST
„E“
Část E – Provozní směrnice
PROVOZNÍ SMĚRNICE
PROVOZNÍ SMĚRNICE
k provádění leteckých prací
provozovatele Letecká škola
BEMOAIR s.r.o.
(c) Předloţit
odboru
civilního
letectví
ministerstva dopravy seznam provozovaných
letadel a operativně oznamovat změny v tomto
seznamu.
jako součást „Provozní příručky“
část „E“
1.0 ÚVODNÍ USTANOVENÍ
V souladu s poţadavkem předpisu L6/I a
zákonem č.49/97 Sb. o civilním letectví vydává
provozovatel tuto Provozní směrnici, která je
závazná pro všechny osoby, které se podílí na
přípravě a provádění letového provozu u
provozovatele Letecká škola BEMOAIR, s.r.o. Je
závazná i pro jiné osoby, které se jakýmkoliv
způsobem podílí na letovém provozu.
Provozní směrnice musí být pouţívána v
souladu s leteckým zákonem a letecko-provozními
předpisy vydanými MD ČR, nebo letecko-provozními
předpisy státu na jehoţ území je let prováděn.
Tato provozní směrnice je jako část „D“
součástí „Provozní příručky“ a musí být při všech
letech na palubě letadla spolu s letovou příručkou.
Je povinností provozovatele tento dokument
vyuţívat v souladu s českými letecko-provozními
předpisy a udrţovat je v aktuálním stavu ve vztahu
ke změnám předpisů (příp.AIC, AIP) a provedené
změny a doplňky oznamovat ÚCL.
1.1 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
PROVOZOVATELE
(a) Předkládat
Úřadu
civilního
letectví
předepsané doklady k provádění potřebných
zápisů v čs. leteckém rejstříku.
Datum: 1.6.2009
(b) K zajištění nároku na náhradu škod
vzniklých v souvislosti s provozem letadla,
sjednat předem smlouvu o zákonném pojištění
(následky odpovědnosti § 61 leteckého
zákona).
1-1
(d) Provozovat a udrţovat letadlo v souladu s
ustanoveními leteckého zákona a souvisejícími
předpisy; provozovatel je povinen si tyto
předpisy opatřit, doplňovat je, udrţovat v
aktuálním stavu a prokazatelně s nimi
seznamovat svůj letecký personál.
(e) Letadlo
pouţívat
pouze
k účelům
v souladu s Osvědčením letové způsobilosti
vydaným ÚCL provozovat jej v souladu
s letovou příručkou typu a letově provozní
příručkou provozovatele.
Letecké práce provádět pouze s typy letadel
které jsou uvedeny v provozní specifikací.
(f) Pilotáţ letadla svěřit osobě, která je
drţitelem průkazu způsobilosti pro příslušnou
kategorii letadla,
s platnou kvalifikací pro
danou činnost a platnou zdravotní způsobilostí
(Medical certifikát)
(g) Osoby odpovědné za technickou obsluhu
musí být drţiteli průkazu způsobilosti leteckého
technika s oprávněním pro daný typ letadla
vydaný ÚCL.
Pozn. 1) Zajišťování komplexní údržby a oprav
včetně vedení technické dokumentace, vedení
atestátů, náhradních dílů atd., je přípustné
pouze na základě oprávnění organizace pro
údržbu vydaného ÚCL
(h) Zajistit, aby v souvislosti s provozem
letadla nebyly přepravovány, ani do letadla
vnášeny předměty ohroţující bezpečnost
leteckého provozu, zejména zbraně všeho
druhu, střelivo, výbušniny, hořlaviny, ţíraviny a
pod. Případy pokusů o vnesení uvedených
předmětů a materiálů do letadel je nutno hlásit
nejbliţšímu oddělení policie.
SMĚRNICE PRO LETECKÉ PRÁCE
(c) Velitel letadla
Pozn. 2) Bod (h) Podrobně řeší „Bezpečnostní
směrnice“ a „Provozní příručka“ (dále jen PP)
část A9
(i) Místo stálého hangárování a případnou jeho
trvalou změnu oznámit ministerstvu dopravy.
Pozn. 5)
Podrobné povinnosti a práva
velitele letadla řeší PP části A1-5, A2-4.2, A52.1, A5-7
(d) Průkazy způsobilosti létajícího personálu.
(j) Kaţdoročně do 15. 3. následujícího roku
předloţit odboru civilního letectví ministerstva
dopravy roční zprávu, ve které bude uveden po
jednotlivých čtvrtletích počet nalétaných hodin,
vzletů a specifikace uvedených výkonů.
Funkci velitele letadla u provozovatele můţe
vykonávat drţitel:
-
průkazu způsobilosti ţáka letounů
(vydaného provozovatelem)
(k) Veškeré incidenty, pozemní a letecké
nehody hlásit neprodleně na ÚCL a dle situace
na SAR a zabezpečit šetření v souladu s
předpisem L13.
-
průkazu
způsobilosti
soukromého
(privátního) pilota letounů (vydaného ÚCL)
-
průkazu způsobilosti obchodního pilota
letounů (vydaného ÚCL)
-
průkazu způsobilosti dopravního
letounů (vydaného ÚCL)
-
průkazu způsobilosti PPL nebo CPL nebo
ATPL (vydaného členským státem JAA)
-
průkazu způsobilosti PPL nebo CPL nebo
ATPL (vydaného FAA)
Pozn. 3)
Podrobně řeší PP část A11,
(l) ÚCL a Odboru civilního letectví ministerstva
dopravy oznamovat změny všech skutečností
týkajících se osob statutárních zástupců a osob
odpovědných za letecký provoz.
(m) Lety provádět pouze v souladu s leteckoprovozními předpisy, platnými v České republice
nebo v souladu s místními předpisy daného
státu, jde li o mezinárodní let.
(n) Zabezpečit letadla při pohybu na kterémkoliv
letišti proti činům nezákonného vměšování a
dodrţovat ministerstvem dopravy schválenou
bezpečnostní směrnici provozovatele.
Pozn. 4)
Podrobně řeší PP část A10 a
„Bezpečnostní směrnice“ provozovatele
1.2 Vymezení odpovědnosti
(a) Povinnosti provozovatele
struktura a řízení.
a
organizační
Pozn. 6) Průkazy způsobilosti vydané jiným
CAA než ÚCL ČR může provozovatel
verifikovat
pro
létání
pouze
v rámci
soukromého pilota – lety pro vlastní potřebu.
K tomuto účelu slouží formulář „Uznání
průkazu způsobilosti“. Toto „Uznání…“ bude
součástí uzavřené smlouvy o „Pokračovacím
výcviku“ Jakékoliv jiné verifikace průkazu
provádí pouze Úřad civilního letectví, který
žadateli stanoví postup a podmínky.
Pozn. 7) Podrobné požadavky na kvalifikace
pilotů jsou obsaženy v PP částech A5-1, A5-4
1.3 Kontrolní a inspekční činnost.
Provozovatel zodpovídá v rámci zákonné
odpovědnosti za veškerou leteckou činnost
prostřednictvím
kvalifikovaných
osob
zúčastněných na přípravě, provádění a řízení
letecké činnosti, za dodrţování leteckoprovozních
předpisů,
této
směrnice,
Bezpečnostní směrnice a Letově provozní
příručkou. Dále odpovídá za praktickou a
teoretickou připravenost všech účastníků k
plnění jejich úkolů při letové činnosti.
Provozovatel nesmí účastníkům leteckého
provozu ukládat úkoly, které by byly v rozporu s
uvedenými předpisy s touto směrnicí a LPP.
(b) Odpovědné osoby provozovatele
Podrobně řeší PP část A kapitola 1
pilota
1-2
Letový provoz, údrţba letadel a letecký
personál podléhají kontrolní činnosti ÚCL.
Přezkoušení odborné způsobilosti, případně
mimořádné přezkoušení létajícího personálu
provádějí examinátoři s pověřením ÚCL.
Provozovatel je povinen svůj letecký
personál přezkušovat 1x ročně ze znalostí
národních letecko-provozních předpisů a navíc
vţdy, kdy to uzná za potřebné.
Pokud
písemné
přezkoušení
není
provedeno do 30. 4. daného roku, je letecká
činnost PIC po tomto termínu zakázána do
doby, neţ bude přezkoušení provedeno.
Datum: 1.6.2009
Postupy podrobně Viz PP část A-5.4 a A-5.5
Provozovatel musí zajistit přezkoušení pilotů
z techniky pilotáţe a schopnosti provádět
nouzové úkony . Kde můţe být provoz prováděn
podle pravidel letu podle přístrojů, musí
provozovatel zajistit, aby schopnosti pilotů
provádět IFR lety byla prokázána bud
přezkušujícímu
pilotovi
provozovatele,
pověřenému Úřadem nebo inspektoru pilotovi
Úřadu dvakrát za 12 měsíců. Dvě takové
podobné zkoušky, které se uskutečnily v
rozmezí čtyř po sobě následujících měsíců,
nelze povaţovat za splnění tohoto poţadavku.
Pozn. 8) Výše uvedené se týká převážně
provozu IFR, platí ale v patřičné míře i pro lety
VFR pokud je to pro takový let použitelné.
-
Znalosti
příletových,
odletových
a
vyčkávacích přibliţovacích postupů mohou
být prokázány na schváleném výcvikovém
leteckém simulátoru.
-
Velitel letadla musí jako člen letové
posádky nebo jako pozorovatel v pilotní
kabině provést skutečně přiblíţení na
kaţdé letiště přistání na trati za doprovodu
pilota, který je pro toto letiště kvalifikován,
vyjma případů, kdy:
K přezkoušeni kvalifikace pilota lze vyuţít
letových simulátorů schválených Úřadem v
rozsahu stanoveného výcvikového programu,
rovněţ schváleném Úřadem. Letové simulátory,
schválené Úřadem, lze pouţít pro ty části
přezkoušení, pro něţ byly výslovně schváleny.
1) přiblíţení k letišti není nad obtíţným
terénem a postupy pro přiblíţení podle
přístrojů, prostředky a zařízení, které má
pilot k dispozici jsou podobné těm, se
kterými je pilot obeznámen, s tím, ţe k
normálním
provozním
minimům
se
připočte dodatková hodnota schválená
Úřadem nebo je přiměřená jistota, ţe
přiblíţeni a přistání můţe být provedeno za
VMC
Je-li velitel letadla nebo člen letové posádky
drţitelem průkazu, podle něhoţ byl uznán
způsobilým k výkonu funkce s podmínkou, ţe
bude nosit vhodné brýle, musí mít při výkonu
svých povinností snadno dostupné náhradní
brýle.
2) sestup z výšky počátečního přiblíţení
můţe být ve dne proveden za VMC nebo
Provozovatel nesmí ustanovit pilota do
funkce velitele letadla na trati nebo její části, pro
kterou nemá v dané době platnou poţadovanou
kvalifikaci, pokud nesplní následující podmínky :
3) provozovatel seznámil velitele letadla s
přistáním na letišti přiměřenými obrazovými
prostředky
4) uvedené letiště sousedí s jiným letištěm,
pro které má velitel letadla platné
oprávnění přistát.
Kaţdý pilot musí prokázat provozovateli, ţe zná:
- trať, která má být letěna a letiště, kterých má
být pouţito, včetně znalostí:
-
1) terénu a minimálních bezpečných
výšek,
2) sezónních meteorologických podmínek,
2) meteorologických, spojovacích a
zabezpečovacích sluţeb, zařízení a
postupů,
4) postupů pro pátrání a záchranu,
5) navigačních zařízení a postupů včetně
postupů dálkové navigace spojených s
tratí letu , zejména :
příletové, odletové a vyčkávací postupy,
postupy předepsané pro let nad hustě
obydlenými místy
postupy pro let v prostorech s hustým
leteckým provozem,
překáţky, skutečný situační plán, osvětlení,
postupy pro vyčkávání a přiblíţení podle
přístrojů
platná provozní minima.
Datum: 1.6.2009
1-3
Pozn. 9) Výše uvedené odstavce (od Pozn. 8)
se týkají pouze provozu IFR
Provozovatel musí udrţovat záznamy o
kvalifikaci členů letových posádek a záznamy o
způsobu, jakým tato kvalifikace byla dosaţena
v souladu s poţadavky Úřadu.
1.4
Posádka a další osoby na
palubě letadla
(a) Posádku řeší podrobně PP část A-4
(b) Další osoby mohou být na palubě pouze
se souhlasem provozovatele. Podle druhu
pracovní činnosti mohou být na palubě tyto
další osoby:
-
letecký personál vymezený předpisem L1 a
JAR FCL-1
-
kontrolní orgány státního odborného dozoru
(MD,ÚCL),
kameraman, fotograf nebo specialista
obsluhující speciální zařízení,
pomocníci fotografa při fotoletech
osoby provádějící letecká pozorování při
pozorovacích a hlídkových letech,
cestující při sluţebních letech provozovatele,
cestující
při
letech
soukromých
a
obchodních pilotů, dle jejich kvalifikace.
(c) Další osoby na palubě při
letech řeší PP část A5-9
výcvikových
(d) Další osoby na palubě při letech
soukromých pilotů
-
soukromý pilot musí mít nalétáno na typu
nejméně 5 hodin,výjimku můţe povolit
vedoucí výcviku
-
před vzletem musí předat instruktorovi
zodpovědnému za provoz seznam osob na
palubě
-
let musí být proveden s ohledem na
pasaţéry bez prudkých manévru. Nesmí být
prováděny zatáčky s náklonem větším neţ
30°, simulování mimořádných situací včetně
bezpečnostního přistání a akrobatické
obraty.
Pozn. 10) Za jeden typ z hlediska potřebného
náletu lze považovat stejnou typovou řadu jako
z hlediska přestávek v létání.
(e) Pojištění osob.
- Z hlediska pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem letadla ve smysl ve
smyslu par.31 odst.2 Vyhl.108/1997Sb jsou
všechny osoby, které nejsou letovou posádkou
povaţovány za cestující, na které se vztahuje
pojištění dle Směrnice EU 785/2004.
- Posádka ustanovená podle letové příručky,
není uvedenou pojistkou pojištěna.
(f)
Poučení osob účastnících se letu.
Všechny osoby, které se zúčastní letu musí
být před letem poučeny o chování za letu a při
mimořádných případech i o pouţití případného
bezpečnostního zařízení.
K tomuto účelu je vydána „Bezpečnostní karta“
v jazyce českém a anglickém, která je na palubě
kaţdého letadla společnosti. Všechny osoby
musí být během celého letu upoutány
bezpečnostními pásy.
1-4
1.5. Přestávky v létání - přezkušování
pilotů
(a) Provozovatel nesmí ustanovit pilota
do funkce velitele letadla, na letounu, na kterém
nevykonal nejméně tři starty a přistáni za
posledních 90 dnů. Pokud není splněna tato
podmínka, musí být pilot absolvovat tzv.
„přezkoušecí nebo kontrolní let po přestávce“
(b) Má-li být proveden let
osobami na palubě musí mít
předcházejících 90dnů velitel letadla
min. tři vzlety jako velící a jediný pilot
typu.
s dalšími
v průběhu
provedeny
na daném
(c) Provozovatel nesmi ustanovit druhého
pilota k řízení v průběhu vzletu a přistání na typu
letounu, na kterém nevykonal za posledních 90
dnů let jako velitel letadla nebo druhý pilot při
řízení vzletu a přistání, a nebo neprokázal svou
schopnost vykonávat funkci jako druhý pilot na
letovém simulátoru schváleném pro tento účel.
(d) Provozovatel nesmí ustanovit do funkce
velícího pilota – ţáka, (S-PIC) který má přestávku
od posledního letu ve funkci S-PIC delší jak 15
dnů. Rozsah a obsah kontrolního letu po takové
přestávce určí přidělený instruktor. Kontrolní let
můţe být nahrazen dalším, nebo opakovacím
cvičením.
(e) Po celkové přestávce v létání (nebo na
typu letadla), delší neţ je uvedeno, musí být se
ţákem nebo pilotem proveden kontrolní nebo
přezkoušecí let.
(f) Obsahem kontrolního letu jsou 3 okruhy,
minimálně jeden let musí být proveden s řešením
nouzového postupu daného typu, jehoţ povahu
určí instruktor.
(g) V případě celkové přestávky delší neţ
180 dnů za podmínek VFR/DEN, musí být
proveden přezkoušecí let.
(h) Obsahem přezkoušecího letu je let
v prostoru na kontrolu techniky pilotáţe včetně
řešení nouzových postupů a neobvyklých situací
vzniklých za letu + okruh ve 300m, okruh ve
150m a při posledním okruhu je proveden
nácvik nouzového přistání na letiště. Dobu letu
v prostoru určí instruktor na základě osvojení
prvků TP a NP pilotem. Celkem 3 vzlety, moţno
spojit TP a okruhy.
Datum: 1.6.2009
(o) Výsledky přezkoušecích a kontrolních
letů jsou zapisovány do zápisníku letů
přezkušovaného pilota.
U pilotů jsou letadla řady – viz tabulka :
Typová řada
TRENÉR
CESSNA-SE
ZLÍN
MAULE
LET-ME
TYPY
Z-126, Z-226, Z-326, Z-526
1.6
Letecké
práce
provozované
jednotlivými typy letadel :
C-150, C-152, C-172, C-182
(a) Hlídkové, pozorovací,měřící a kontrolní lety :
- C-150, C-152, C-172, M-5, C-414
- Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40
Z-142, Z-43, Z-242, Z-42
(b) Letecké snímkování :
- C-150, C-152, C-172, M-5
- Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40
M-5, M-7, MX-7
(c) Rozhazování letáků :
- C-150, C-152, C-172, M-5
(d) Vleky kluzáků :
- Z-142, Z-242, Z-43, M-5
L-200A, L-200D
(e) Vleky reklamních transparentů :
- Z-142, Z-242, M-5
LET-SE
CESSNA-ME
L-40
C-414, C-421
z hlediska přestávek v
povaţována za jeden typ.
(j)
(f) Letecké práce v lesním hospodářství a
ochraně ţivotního prostředí :
- C-172, M-5, Z-43, L-200
létáni
(a
náletu)
Přípustné přestávky v létání vyšší pilotáţe
jsou 180 dní. Při delší přestávce musí být
proveden přezkoušecí let.
(k) Přípustné přestávky v létání v noci jsou 180
dní. Při delší přestávce musí být proveden
kontrolní nebo přezkoušecí let.
(l)
Při letů skupin jsou přípustné přestávky
360 dní. Při delší přestávce musí být proveden
přezkoušecí let.
(m)
Kontrolní lety provádějí instruktoři min.
FI(A),(a), kteří nemají omezení dle JAR-FCL1.
(n)
Přezkoušecí lety provádí vedoucí výcviku
(HT) nebo vedoucí instruktor výcviku, nebo jím
pověřený instruktor FI(A) s kvalifikací pro
výcvik CPL, ( min. písm. (b) ) a patřičnými
kvalifikacemi (ACR, NIGHT, skupiny), nebo
letový examinátor (FE)
Datum: 1.6.2009
1-5
(h) Výuka leteckého personálu v letecké škole :
- C-150, C-152, C-172, M-5, C-414
- Z-142, Z-43, Z-242, L-200, L-40
(i) Výsadkové lety :
C-172
2.0
Výuka
leteckého
v letecké škole
personálu
2.1 Obecné ustanovení
(a) Letecký výcvik se provádí v Organizaci pro
praktický výcvik v létání (FTO) v souladu s
Osvědčenim FTO vydaným ÚCL a Rámcovými
osnovami vydanými ÚCL. Škola můţe pouţívat
osnovy AK – MOT pro takové druhy výcviku, pro
které nemá zpracovány vlastní osnovy. Týká se
např. přeškolování na jiný typ, výcviku pilota
vlekaře, vysazovače, akrobacie, skupinové
slétanosti, přesné navigace apod.
(b) Veškerý poskytovaný výcvik musí být
prováděn v souladu s předpisem JAR-FCL1
4) mít nalétáno 1000 letových hodin jako
velící pilot a navíc minimálně 1000 letových
hodin při plnění výukových povinností při
výcviku v létání, vztahujících se k prováděným
kursům výcviku létání; z nichţ 200 hodin můţe
činit přístrojová pozemní doba
2.2 Odpovědnosti
(a) Vedoucí výcviku (HT)
(Viz PP část A1-2.2.3)
Vedoucí výcviku má celkovou zodpovědnost
za zajištění uspokojivého slučováním letového
výcviku, výuky na letovém výcvikovém simulátoru
a výuky teoretických znalostí, a za dohled nad
pokrokem jednotlivých ţáků. Musí mít rozsáhlé
zkušenosti ve výcviku jako letový instruktor
k získání průkazů způsobilosti profesionálního
pilota a musí se vyznačovat zdravou řídící
schopností. Vedoucí výcviku musí mít, nebo
musel mít, v průběhu tří let před prvním
jmenováním do funkce vedoucího výcviku průkaz
způsobilosti profesionálního pilota a kvalifikaci(e), vydanou(-é) v souladu s Přílohou 1 ICAO,
vztahující se k prováděným kursům výcviku
v létání. Vedoucí výcviku je zaměstnán na stálý
pracovní poměr, je podřízený řediteli společnosti
a je odpovědný:
-
-
za provádění letů v souladu se všemi
příslušnými předpisy jak ČR, tak států v nichţ
jsou lety prováděny nebo nad jejichţ územím se
prolétává
Vedoucí instruktor létání je zaměstnán na
stálý pracovní poměr, je podřízený vedoucímu
výcviku a odpovídá za:
-
praktický výcvik frekventantů školy
-
dodrţování jednotné metodiky provádění
letů
-
dodrţování posloupnosti výcviku
-
pomoc instruktorům a pilotům při přípravě
k letu, zejména získáváním potřebných
informací
(c) Instruktor létání
Instruktoři musejí mít:
1) průkaz způsobilosti profesionálního pilota a
kvalifikaci(-e) vztahující se ke kursům výcviku
létání, pro jejichţ vedení jsou jmenováni;
za seznámení pilotů a instruktorů s platnými
nařízeními, předpisy a pravidly; dále je povinen
je informovat o změnách týkajících se provádění
letů
2) příslušnou kvalifikaci instruktora, vztahující
se k té části prováděného kursu, např.
instruktor
přístrojové
kvalifikace,
letový
instruktor, instruktor typové/třídní kvalifikace
-
za styk s Ministerstvem Dopravy,
leteckými úřady jiných států
-
za systematické udrţování
kvalifikace létajícího personálu
-
za vedení záznamu o způsobilosti ţáků, pilotů a
instruktorů
-
-
za správné vedení záznamů v provozní
dokumentaci (palubní deníky, zápisníky letů,
výcvikovou dokumentaci)
-
Kaţdému frekventantu školy mohou být
přiděleni pouze 2 instruktoři létání pro
jednotlivé fáze výcviku kromě vedoucího
výcviku (HT) a vedoucího instruktora létání
(CFI).
-
Instruktoři provádějí pozemní přípravy,
letový výcvik, poletový rozbor u svých
přidělených ţáků a
vedou výcvikovou
sloţku ţáka.
-
Všechny kvalifikace instruktora jsou platné
po dobu 3 let.
-
Instruktoři létání jsou zaměstnáni na plný
nebo částečný úvazek.
a
ÚCL
(Viz PP část A1-4)
a
-
zvyšování
(b) Vedoucí instruktor létání (CFI)
(Viz PP část A1-2.2.6)
Vedoucí instruktor létání je zodpovědný za
dohled nad letovými instruktory a musí:
1) mít
nejvyšší
průkaz
způsobilosti
profesionálního
pilota
vztahujícího
se
k prováděným kursům výcviku létání;
2)
mít
kvalifikaci
(-ce)
vztahující
k prováděným kursům výcviku v létání;
se
3) mít kvalifikaci letového instruktora alespoň
pro jeden z typů letounu pouţívaných v kursu; a
1-6
(d)
Poměr všech ţáků k letovým instruktorům,
kromě vedoucího výcviku (HT), nesmí být
normálně
vyšší neţ 6:1.
Instruktory do jednotlivých kursů výcviku
jmenuje vedoucí výcviku.
Kázeň ţáků a disciplinární opatření
Datum: 1.6.2009
Frekventanti školy jsou povinni dodrţovat
ustanovení uvedená v příručce pro výcvik,
provozní příručce, v leteckém zákoně, leteckých
předpisech,
poţárních
a
bezpečnostních
směrnicích provozovatele. V případě porušení
některého z výše uvedených dokumentů bude
provedeno disciplinární opatření v závislosti na
závaţnosti tohoto porušení. Opatření provede
vedoucí výcviku a frekventantovi bude přestupek
zapsán do zápisníku letů.
(e)
Vyloučení z výcviku
- U závaţného porušení kázně, nebo
opakovaného
porušení
svých
povinností,
leteckých předpisů a směrnic provozovatele bude
provedeno opatření ve spolupráci s ÚCL,
případně bude ţák vyloučen z výcviku.
- Pokud ţák nalétá na obsah jednoho cvičení více
jak dvojnásobný počet startů resp. hodin, neţ
stanoví příručka pro daný druh výcviku, navrhne
instruktor, který se ţákem toto cvičení létá,
přezkoušení buď CFI, nebo HT výcviku. Ten
rozhodne o dalším postupu, navrhne rozsah
opakovacích letů a úloh, případně projedná
změnu instruktora. V případě, ţe usoudí, ţe se
ţákem není moţno dále výcvik bezpečně
dokončit, nebo ţe by tak mohlo být na úkor letové
bezpečnosti, projedná se ţákem moţnost
předčasného ukončení praktického výcviku.
Pozn. 11) Kvalifikace do té doby získané žákovi
resp. pilotovi zůstávají. Týká se např.
Integrovaného výcviku CPL/IR(A), během kterého
frekventant kursu získá licenci PPL a další
kvalifikace, např. NOC, MEP a.t.d.
(f)
Schvalování letů / oprávnění k letům
Samostatné lety ţáků schvaluje přidělený
instruktor v souladu s výcvikovým programem.
Na všechny mimoletištní lety musí být vydáno
povolení k letu (Příloha 1), které podepisuje
přidělený instruktor nebo vedoucí výcviku.
(g) Příprava programu létání
Přípravu programu létání pro kaţdý letový den a
pro jednotlivé ţáky řídí přidělený instruktor, který
rozhodne
o
vhodnosti
meteorologických
podmínek pro jednotlivá cvičení. Posloupnost
jednotlivých
cvičení musí být v souladu
s výcvikovým programem. Po zvládnutí náplně
jednotlivých cvičení ţákem rozhodne instruktor o
postupu k dalšímu cvičení podle dále doporučené
posloupnosti a moţné souběţnosti plnění cvičení,
přičemţ má moţnost kdykoliv opakovaně
procvičit náplň předchozích cvičení.
Datum: 1.6.2009
1-7
Cvičení označená „P“ provádí vedoucí výcviku
nebo jím pověřený instruktor.
2.3 Bezpečnost
(a) Není-li zde stanoveno, postupuje se dle
doplňku C předpisu L-2
(b) Instruktor je ve všech případech velitelem
letadla a je odpovědný za bezpečné provedení
letu
(c) Nácvik nouzového přistání do terénu mimo
schválené letiště musí být ukončen v minimální
výšce 50m AGL. V případě předvedení
instruktorem můţe být tato výška sníţena podle
potřeby a rozhodnutí FI s ohledem na okolní
překáţky a meteorologickou situaci, ne však
níţe neţ 20m AGL.
(d) Nácvik nouzového přistání na dráhu
schváleného letiště je moţné provádět bez
výškového omezení, je-li moţno na dráhu
bezpečně přistát nebo provést postup
nezdařeného přiblíţení.
(e) Nácvik nouzového přistání po vzletu do
výšky 100m nad letištěm je moţno provádět na
dráze, která je dostatečně dlouhá pro bezpečné
přistání.
(f) Při nácviku bezpečnostního přistání je
povoleno provádět prohlídku plochy v průletu po
předchozím zhodnocení sklonu terénu a
překáţek ve výšce ne niţší neţ 20m AGL a
přiblíţení v závislosti na překáţkách aţ do
výšky ne niţší neţ 10m AGL
(g) Minimální výška nad překáţkami je 20m.
Jakákoliv veřejná komunikace se v tomto
případě povaţuje za překáţku o výšce 10m.
(h) Boční vzdálenost od překáţek musí být
minimálně 50m, vzdálenost od nadzemního
vedení min. 100m.
(g) Všechny manévry v průběhu nácviku
přistání musí být prováděny tak, aby nebyla
ohroţena bezpečnost osob a majetku na zemi a
aby
nedošlo
k nadměrnému
zatěţování
obydlených míst hlukem, při dodrţení
ustanovení minimální výšky pro let nad
zastavěnými místy a shromaţdištěm osob dle
ust, předpisu L-2
(h) Přelétávání osob pod výškou 50m je
zakázáno.
(i) Při výcvikových letech pro letecké práce
jsou minimální výšky shodné s výškami
povolenými pro příslušnou leteckou práci.
(j) Simulace vysazení motoru u vícemotorových
letadel musí být provedena v takové minimální
výšce, která umoţní v případě vysazení běţícího
motoru bezpečné dokončení letu s pouţitím
motoru u kterého bylo instruktorem vysazení
simulováno.
(k) Skutečné vypnutí jednoho motoru u
vícemotorových letadel je moţné pouze u těch
typů, kde toto není zakázáno letovou příručkou.
(l) Nácvik přistání kluzáků do terénu je moţné
provádět i na letiště mimo dráhu, nebo na dráhu
v nepouţívaném směru.
(m) Pouţití ploch mimo letiště pro nácvik přistání
kluzáku do terénu, nebo výcvik vzletů a přistání
pilotů vlečných letounů je moţné při dodrţení při
dodrţení výše uvedených ustanovení po
souhlasu majitele dané plochy a po posouzení
vhodnosti plochy osobou odpovědnou za výcvik.
Místo pro přistání musí být vhodně označeno,
odlišně od označení místa přistání na letišti.
2.4 Další osoby na palubě letadla při
výcvikových letech
(a) Přeprava cestujících je při výcviku zakázána.
(b) Další osoby na palubě letadla při
výcvikových letech mohou být:
-
při letech s maximální vzletovou hmotností
(cestující poučené instruktorem o povaze
letu),
-
při navigačních letech, vlastní li jiţ pilot licenci
min. PPL a splňuje další podmínky týkající se
náletu na typu dané PP provozovatele
Letecké školy BEMOAIR.s.r.o.. (osoby musí
být uvedené na povolení k letu a seznámené
s nouzovými postupy které mohou vzniknout
za letu)
-
-
při letech podle přístrojů (další účastníci
výcviku IR(A), další instruktoři a piloti min s
licencí PPL) a osoby, které schválí vedoucí
výcviku (HT)
při potřebném doplnění výhledu instruktora
při letech v zakryté kabině (osoby poučené o
způsobu kontroly volnosti prostoru a o
způsobu upozornění instruktora na konfliktní
provoz)
(d) Modulový výcvik CPL
- dle příručky pro výcvik CPL(A) schválené ÚCL
(c) Výcvik pro kvalifikaci NOC
- dle příručky pro modulový výcvik CPL(A), nebo
osnov AK-MOT schválených ÚCL a příručky pro
noční létání provozovatele
(d) Výcvik MEP
- dle příručky pro výcvik MEP schválené ÚCL
(e) Modulový Výcvik IFR
- dle příručky pro výcvik IR(A) schválené ÚCL
(f) Základní výcvik instruktora
- dle příručky pro výcvik FI(A) schválené ÚCL
Výcvik instruktora pro MEP (d)
-dle příručky pro výcvik FI(A),(d) schválené ÚCL
Výcvik instruktora pro IFR (e)
-dle příručky pro výcvik FI(A),(e) schválené ÚCL
Pozn. 12) Označení výcviku koresponduje
s označením kvalifikace
instruktora pro
poskytovaný výcvik, např. instruktor mající za
kvalifikací FI(A) písmeno (a) a (c) může
poskytovat
výcvik
pouze
do
úrovně
soukromého pilota a výcvik létání v noci.
(g) Výcvik pro doloţku zkušebního pilota
- dle příručky pro výcvik TST schválené ÚCL
(h) integrovaný výcvik dopravního pilota
- dle příručky pro výcvik ATPL(A) schválené ÚCL
2.5.2. Dále poskytované druhy výcviku :
- V souladu :
(1 výcvik pilota vlekaře
- dle osnov AK-MOT schválených ÚCL
(2) výcvik akrobacie
dle osnov AK-MOT schválených ÚCL
(3) výcvik pro vleky z polí
(4) výcvik pilota vysazovače
2.5 Poskytovaný výcvik
2.5.1 Druhy poskytovaných výcviků :
- V souladu s osnovami FTO-002 :
(a) Výcvik soukromého pilota PPL
- dle příručky pro výcvik PPL(A) schválené HT
provozovatele
nebo dle osnovy AK-MOT
schválené ÚCL (viz pozn.14)
(5) přeškolovací výcvik SEP
1-8
Datum: 1.6.2009
3.0 LETY V NOCI
(6) výcvik ve skupinové slétanosti
3.1 Obecně
(7) výcvik v přesné navigaci
Do výcviku v noci mohou být zařazeni piloti kteří :
Pozn. 13) Použití osnovy AK-MOT je se
souhlasem AeČR. Přeškolovací výcvik pilota
nebo instruktora zaměstnance provozovatele
bude prováděn podle „Rámcových osnov ÚCL“.
Pozn. 14) Výcvik PPL dle osnovy AK-MOT bude
prováděn pouze v případě nutnosti dokončit
výcvik u žáka, který přešel z jiné FTO nebo
registrovaného zařízení, ve kterém výcvik podle
této osnovy zahájil.
2.6 Zápisníky letů pilotů a žáků
- Pro zápisy letů se pouţívají schválené
zápisníky, které odpovídají poţadavku JAR FCL1.080
- Zápisník si vede kaţdý pilot nebo ţák
samostatně podle pokynů uvedených v zápisníku.
- Do zápisníku se zapisují veškeré
kvalifikace, typy, oprávnění, praktická a teoretická
přezkoušení, záznamy o leteckých nehodách,
incidentech, zákazech činnosti a pochvalách.
- Přidělený instruktor a vedoucí výcviku
provádí namátkové kontroly vedení zápisníků.
Zápisník se dopisuje vţdy po letovém dnu.
- Na konci kalendářního roku nebo při
kaţdém předloţení ÚCL za účelem provedení
zkoušky se provádí uzávěrka zápisníku.
- Roční uzávěrku zápisníku provádí pilot
(ţák) a předkládá ke kontrole a potvrzení
provozovateli.
2.7 Skupinové lety
(a) Vedoucí skupiny odpovídá za důkladnou a
úplnou přípravu a provedení letu ve skupině,
včetně dohody o předávání pokynů jak
pomocí radiostanice, tak vizuálně.
(b) Vedoucí skupiny odpovídá za dodrţení
minimálních výšek a vzdáleností od překáţek
všech letadel ve skupině.
(c) Vedený je povinen plnit pokyny vedoucího
skupiny s vyjímkou případu, kdy se od
skupiny oddělí. Tím přebírá veškerou
odpovědnost za další průběh svého letu.
(d) Skupinové lety mohou provádět pouze piloti,
kteří byli pro tuto činnost řádně vycvičení a
přezkoušeni
a
mají
oprávnění
ke
skupinovému létání zapsáno v zápisníku letů.
Datum: 1.6.2009
1-9
- jsou přeškoleni na typ na kterém budou výcvik
provádět a mají na něm nalétáno
- ve dne min. 5hodin a v zakryté kabině na tomto
typu min. 30minut
(za typ se považuje z hlediska náletu 5h řady jako
z hlediska přestávek)
- odlétali min 30minut v zakryté kabině za
posledních 12měsíců na jakémkoliv typu
- mají odlétáno cvičení na vybírání nezvyklých
poloh v zakryté kabině
- před plněním cvičení "Traťové lety VFR v noci"
musí být odlétáno min. cvičení na cvičné lety podle
přístrojů s vyuţitím radionavigačních zařízení
a/nebo GPS v zakryté kabině.
- další podmínky a postupy v souladu s platnými
předpisy a AIP ČR jsou uvedeny v příručce pro
výcvik
k získání
kvalifikace
NOC
vydané
provozovatelem a schválené HT a CFI.
3.2 Provozní podmínky
Lety v noci
podmínek:
se
provádějí
za
následujících
Let je povaţován za noční tehdy, jeli proveden
v době mezi koncem občanského soumraku a
začátkem občanského svítání, které je uvedeno
pro dané letiště tabulkou AIP ČR část GEN 2.7
(a) Plánování letů
Při letech z nebo do TMA/CTR (MCTR) se musí
podat buď letový plán, nebo musí být oznámeny
rádiem následující údaje o letu :
- identifikace letadla
- typ letadla
- poloha letadla
- trať letu / prostor činnosti
- poţadovaná hladina letu
- letiště zamýšleného přistání
V případě traťových nočních letů VFR je
nutné vţdy podat letový plán.
V případě letů na letišti leţící v CTR/MCTR je
doporučeno podat letový plán.
(g)
Není – li zde stanoveno, vztahují se na
provádění nočních letů další pravidla uvedená
v AIP ČR část ENR 1.2.4.
(b) Letištní lety
- na letištní lety VFR v noci předkládá provozovatel
plán činnosti stanovištiAFIS (doporučeno podat
letový plán)
3.3 Technika (letadla pro noční lety)
- minimální výška u letištních letů VFR v noci musí
být 1300ft AGL a 1000ft AAL při letu po okruhu.
(a) Vybavení letadla
- při všech letištních letech nad 5000ft AMSL musí
mít letoun odpovídač SSR
- letadlo musí být na spojení s AFIS a nebo s ATC
(dle činnosti)
- letištní let je let do max. vzdálenosti do 10NM
(18km) od letiště vzletu
Všechny Ietouny při nočních Ietech musí
být vybaveny dle článku 6.7. předpisu Provoz
letadel L6/I
1) Letoun, který má být pouţit pro noční lety musí
být vybaven následujícím přístrojovým vybavením
a výstrojí :
- magnetickým kompasem
(c) Traťové lety
- letadlo kromě vzletu a přistání nesmí letět v menší
výšce neţ 2000ft AGL
- při traťových letech VFR v noci musí být stanoveno
náhradní letiště
- letadlo musí mít navigační zásobu paliva a oleje
jako při letu IFR
- přesnými palubními hodinami udávajícími hodiny,
minuty a sekundy
- jemným citlivým barometrickým výškoměrem
systémem
/rychloměrem/
pro
indikaci
rychlosti
letu
- zatáčkoměrem s příčným sklonoměrem
- při všech traťových letech musí mít letadlo
odpovídač SSR v módu C
- ukazatelem letové polohy /umělý horizont/
- letoun musí být vybaven pevně zastavěným
radionavigačním zařízením
-indikací správné činnosti napájení gyroskopických
přístrojů
- na traťové lety v noci se předkládá letový plán
- teploměrem vnějšího vzduchu
- traťový let je let vně CTR nebo MCTR, nebo do
větší vzdálenosti neţ 10NM (18km) od vztaţného
bodu letiště vzletu.
- variometrem
- ukazatelem kurzu /směrovým setrvačníkem/
- snadno přístupnou skříňkou první pomoci
- hasicími přístroji dle předpisu L6
(d) Meteorologické podmínky
- při letištních nočních letech VFR nesmí být
dohlednost menší neţ 5km
- při traťových nočních VFR letech nesmí být
dohlednost niţší neţ 8km
- v prostoru třídy G, nebo v řízeném prostoru do
1000ft AGL musí být let proveden mimo oblačnost a
za viditelnosti světel na zemi.
- schválenou funkční radiostanicí pro všechny
kmitočty leteckého pásma
- světly poţadovanými předpisem L2 pro letouny za
letu nebo při provozu na pohybové ploše (polohová
světla, pojíţděcí reflektor)
- přistávacím světlometem
- osvětlením všech přístrojů a zařízení nutných pro
zajištění
- u všech letů nad 1000ft (300m) AGL musí být
dodrţena
vzdálenost
od
oblačnosti
1,5km
horizontálně a 300m vertikálně.
- bezpečného provozu letounu
(e)
Před spuštěním motoru je velitel letadla
povinen zapnout polohová světla. Po spuštění
motoru musí být zapnuta protisráţková světla.
- přenosnou elektrickou svítilnu pro kaţdé pracovní
místo člena posádky
(f)
Lety v noci je moţné provádět pouze při
oboustranném radiovém spojení a na letišti
pouţívaném pro výcvik v nočním létání musí být
vţdy minimálně sluţba AFIS.
- odpovídačem SSR v módu A a C při letech nad
5000ft AMSL, (doporučuje se při všech letech)
1-10
- osvětlením všech prostorů pro cestující a
posádku
- náhradní sadou pojistek pro veškeré elektrické
přístroje u kterých lze pojistku za letu vyměnit.
Datum: 1.6.2009
2)
Kromě tohoto vybavení musí být pro všechny
noční přelety letoun vybaven :
- radionavigačním zařízením (alespoň VOR nebo
ARK, nebo pevně zabudovaná GPS)
- odpovídač SSR pracující v módu C
(b) Typy letadel pro výcvik, údrţba
-
pro výcvik je moţné pouţít následující typy:
Z-43, Z-142, C-I72, L-200, C-152, C-150 a C-182
letadla musí být v kategorii „Pro letecké práce“ a
nesmí mít v Osvědčení letové způsobilosti
zapsáno : „Jen denní lety VFR“
letadla musí vybavením odpovídat povaze letu
v noci (místní / traťové)
noční lety je zakázáno provádět s letouny, u
jejichţ pohonných jednotek je počet nalétaných
hodin od výroby, částečné nebo úplné GO, nebo po
výměně motoru menší neţ 10 hodin.
- před nočním létáním je nutno po denním provozu
připravit letoun v rozsahu předletové
prohlídky,
zejména co se týká paliva a olejové náplně +
provést kontrolu osvětlení a radia.
5.2 Posádka
(a)
Velitel letounu musí mít kvalifikaci pilota
vlekaře a musí být pro tuto činnost poučen a
zacvičen. Musí být seznámen s přípravou
transparentu, jeho rozvinutím, způsobem vzletu,
vlivem vlečeného transparentu na pilotáţ a
výkony letounu. Dále musí být seznámen s
řešením zvláštních případů při těchto letech.
Toto proškolení musí mít zapsáno v zápisníku
letů.
(b) Lety s transparentem lze provádět i ve
dvojčlenné posádce. V tomto případě musí být i
druhý člen posádky poučen o chování
při mimořádných situacích, které mohou nastat
během letu.
5.3 Provedení letu
Vzlet letounu můţe být prováděn bud'spolu
s transparentem vlečeným ze země nebo
sběrem transparentu kotvou z branky.
Lety s reklamním transparentem mohou
být prováděny ve výšce minimálně 150 m nad
zemí a mimo zastavená místa. Ve všech
případech musí být dodrţeny pravidla VFR.
Odhoz transparentu se provádí do stanoveného
prostoru na letišti z výšky nejméně 50 m nad
zemí.
3.4 Letiště pro noční lety
Letiště, na kterém se bude provádět výcvik v
noci za VFR musí být takto schválené pro noční
provoz. Výcvik se bude provádět na letištích
vyhovujících a schválených v AIP ČR díl III.
4.0 VYHLÍDKOVÉ LETY.
Od 16.7.2008 se v Letecké škole Bemoair s.r.o. tato
činnost neprovádí s ohledem na Nařízení komise ES
č. 8/2008
5.0
- Pilot je před letem povinen zkontrolovat
transparent, jeho stav a správné zavěšení.
Vzlet
provede
bud'
s
rozvinutým
transparentem ze země nebo zachycením z
branky kotvou na vlečném laně průletem, při
navedení na branku ve správné výšce, pomocí
radiového spojení.
(b) Sebrání transparentu ze startovací branky:
Vzlet letounu provede pilot normálním
způsobem se zapojeným vlečným lanem , které
má na konci tříramennou kotvu.
VLEKY REKLAMNÍCH
TRANSPARENTŮ
5.1 Letouny
K vlekům reklamních transparentů mohou
být pouţívány pouze letouny, které mají v
osvědčení letové způsobilosti povoleny vleky
kluzáků a jsou vybaveny schváleným vlečným
zařízením.
Datum: 1.6.2009
(a) Vzlet s transparentem.
1-11
- Transparent sloţený ve tvaru harmoniky u
pravé tyče vně startovací branky ve vymezeném
prostoru mimo VPD.
- Záchytná smyčka musí být zavěšena volně
na vrcholech branky
- Branku představují dvě tyče vysoké cca 2 m
nad zemí a 7 m vzdálené; její orientace musí být
taková, aby let kolmo přes ní byl prováděn ve
volného prostoru
Signalizace pro řízení náletu k sebrání
transparentu z branky vlečenou kotvou musí být
předem dohodnuta mezi pilotem a naváděčem,
případně se nahrazuje radiovým spojením.
(c) Při letech s transparentem musí být dodrţeny
minimální výšky stanovené ust.4.5 předpisu L 2,
zejména s ohledem na lety nad hustě
zastavěnými místy aby v případě nouze nebyly
ohroţeny osoby a majetek na zemi.
-
Základní výcvik pilota kluzáku provozovatel
Letecká škola BEMOAIR neprovádí.
Ostatní druhy výcviku se provádí v souladu
s osnovou AK-PL a to výhradně pro
rekreační a sportovní činnost.
Vzlety kluzáků se provádí vlečením
Za provoz kluzáků zodpovídá HT nebo jím
pověřený instruktor s kvalifikací GLD-FI.
Vlečení (dále aerovlek nebo vlek) je let, při
kterém motorové letadlo vleče kluzák /
kluzáky za účelem vzletu a následného
stoupání do výšky a prostoru, vhodného pro
zamýšlenou činnost kluzáku nebo jeho
přepravy do místa plánovaného přistání,
které je jiné neţ letiště vzletu. Vlečení je také
let, při kterém letadlo vleče transparent
(d) Sestupný let a odhoz transparentu.
- Sestupný let provádí s transparentem provádí
pilot v bezpečném a volném prostoru tak, aby
vlečeným transparentem neohrozit jiné letouny
Transparent se odhazuje z výšky 50m AAL
nad letištěm mimo RWY do volného prostoru a
musí být co nejdříve odstraněn z provozní plochy.
5.4 Řešení mimořádných případů při
vleku transparentu
(a) Při jakémkoliv nenormálním průběhu vzletu
s transparentem je nutno vzlet okamţitě
přerušit
(b) Při přetrţení některého lana závěsu, při
roztočení
transparentu,
ztrátě
stability
transparentu, jeho roztrhání a ztrátě závaţí
musí pilot rozhodnout jak o bezpečnosti
dalšího letu, tak i o bezpečnosti jeho
případného odhozu a zváţit následky
případného odtrţení transparentu.
(c)
V případě, ţe se pilot rozhodne z hlediska
bezpečnosti dalšího letu transparent odhodit
mimo letiště, musí let vést mimo obydlená
místa a transparent odhodit tak, aby nedošlo
ke škodám na majetku, případně k ohroţení
osob na zemi.
6.0 VLEKY KLUZÁKŮ A LÉTÁNÍ
S KLUZÁKY
(1) Odpovědnosti
Za aerovlekový provoz, který je předmětem
leteckých prací zodpovídá HT nebo jím
pověřený instruktor FI(A) s potřebnými
kvalifikacemi. Do funkce pilota – vlekaře
nesmí být ustanoven pilot s průkazem
způsobilosti PPL, pokud bude aerovlek
prováděn za účelem poskytnutí letecké
práce jinému provozovateli. V případě
aerovleku pro vlastní potřebu provozovatele,
(sluţební vleky a převleky) můţe být do
funkce velitele ustanoven pilot s licencí
PPL(A), kvalifikací SEP / TOW , který je pro
provozovatele
z hlediska
zkušeností
přijatelný. Tohoto pilota-vlekaře můţe určit
instruktor odpovědný za provoz v konkrétním
letovém dni.
(2) Typy letadel
U provozovatele Letecká škola BEMOAIR
s.r.o. mohou být pro aerovleky pouţity
následující typy vlastních, nebo pronajatých
letadel :
Z-142, Z-43, Z-37, M-5-210C, Z-242L,
Z-226MS, Z-326MF, Z-526AFS
Pro aerovleky z nouzových ploch (polí)
mohou být pro aerovleky pouţity následující
typy vlastních, nebo pronajatých letadel :
6.1 Provoz s kluzáky
u provozovatele Letecká škola BEMOAIR s.r.o.
-
6.2 Aerovlekový provoz
M-5-210C, Z-37 nebo L-60
Letový provoz s kluzáky se provádí výhradně
v rámci letecké školy.
1-12
Datum: 1.6.2009
oblouku jeho vodorovné ocasní plochy minimálně
0,5 m.
c) Při boční sloţce větru vůči ose vzletu se na
návětrnou stranu staví kluzák na kratším laně.
(3) Aerovleky – obecně
a) k aerovlekům musí být pouţito pouze k tomuto
účelu schválené letadlo vybavené schváleným
vlečným zařízením, zpětným zrcátkem a musí být
pouţito vlečné lano stanovené délky s nejméně
jednou mechanickou pojistkou o stanovené pevnosti.
b) Velitel vlečného letadla musí být
drţitelem kvalifikace TOW (aerovleky). Pro
aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, musí splnit
další podmínky uvedené v ust. 3.16.
c) Velitel kluzáku musí mít pro provádění vícevleků
nebo pro provádění vleků z ploch, které nejsou
letištěm zapsáno v zápisníku letů oprávnění na
základě absolvování výcviku dle schválené osnovy.
d) Provozovatel vlečného letadla je oprávněn
stanovit povinnost vybavení záchranným padákem,
je-li to technicky moţné, s jehoţ pouţíváním musí
být pilot předem řádně seznámen. Letová posádka
kluzáku a případně cestující musí být při vlecích
prováděných ve výšce větší neţ 1000 ft / 300 m AGL
vţdy vybaveni záchrannými padáky. Všechny osoby
na palubě vlečného letadla nebo kluzáku, pro které
platí povinnost vybavení záchrannými padáky, musí
mít v průběhu celého letu tyto záchranné padáky
řádně připevněny k tělu za účelem pohotového
pouţití v případě nouze a musí být s jejich
pouţíváním předem řádně seznámeny.
(4) Délky vlečných lan
a) - minimální délka jednoduchého lana pro vleky
z letišť je 40 m
b) - minimální vzdálenost vzdálenějšího konce
kratšího lana od zádě vlečného letadla u
dvojvlekových lan je 25 m
c) - maximální délka nástavce lan u dvojvlekových
lan (je-li pouţit) je 5 m
d) - minimální rozdíl délky lan u dvojvlekového lana
je 20 m
e) - minimální délka lana pro vleky z kratších ploch
které nejsou letištěm je 25 m
f) – min. délka lana pro vlek transparentu je 20 m
(5) Vleky kluzáků
a) Před vzletem musí být vlečné letadlo i kluzák
postaveny do osy vzletu.
b) Při dvojvleku se kluzák na kratším laně staví blíţe
k prodlouţené ose vlečného letadla neţ kluzák na
delším laně, ne však přímo do osy. Osy obou
kluzáků musí být rovnoběţné s osou vzletu. Vlečné
lano nesmí procházet pod výškovým kormidlem
předního kluzáku, musí být vzdáleno od okrajového
Datum: 1.6.2009
1-13
d) Při vzletu musí pomocník přidrţovat křídlo
kluzáku v poloze vhodné pro počáteční rozjezd dle
pokynů pilota kluzáku. Pomocník kluzák doprovází
při počátečním rozjezdu. Vzlet s křídlem kluzáku
na zemi je moţno provést pouze při vleku jednoho
kluzáku a to v případě, ţe pilot kluzáku je o tomto
způsobu
vzletu
řádně
poučen
letovým
instruktorem.
e) Při dvojvlecích musejí pomocníci přidrţovat
vnější křídla vţdy. Pomocník musí být osoba řádně
poučená. Nejedná-li se o pilota nebo alespoň ţáka
kluzáků, určeného pro tuto činnost osobou
odpovědnou za provoz letiště nebo osobou
odpovědnou za provoz u provozovatele letadla,
odpovídá za jeho poučení pilot kluzáku. Poučení
pomocníka musí zahrnovat seznámení se signály
při aerovlekovém vzletu a jeho činností při vzletu,
aby nedošlo při rozjezdu k případnému vychýlení
kluzáku z osy vzletu.
f) Vlečné lano se zapíná nejdříve k vlečnému
letadlu a ke kluzáku aţ na pokyn jeho pilota.
Signalizátor od okamţiku připojování vlečného lana
ke kluzáku signalizuje „stůj“. Po vydání pokynu
pilota kluzáku (zvednutou rukou) pomocník u křídla
zvedne křídlo do polohy pro rozjezd a zvednutou
rukou dá znamení signalizátorovi. Signalizátor,
stojící v zorném poli velitele vlečného letadla, ale v
bezpečné vzdálenosti od předpokládané trasy
okrajového oblouku křídla kluzáku/kluzáků při
rozjezdu, dává pokyn veliteli vlečného letadla k
napínání vlečného lana. Po plném napnutí
vlečného lana (u dvojvleků všech lan) pouţije
signál „příprava ke vzletu“, vizuálně ověří, zda se
ţádné letadlo nenachází před přistáním, zda je
volný prostor pro vzlet a zda nejsou viditelné
závady na kluzáku. Poté vydá pokyn ke vzletu
signálem „vzlet povolen“.
g) V případě, ţe pilot kluzáku vypne vlečné lano,
nebo zjistí-li jakoukoli závadu bránící bezpečnému
vzletu, signalizátor pouţije signál „stůj / zákaz
vzletu“. Pakliţe je na daném letišti poskytována
sluţba ATC nebo AFIS, mají pokyny či informace
těchto sluţeb přednost před pokynem ke vzletu
vydaným signalizátorem, s výjimkou signálu
„stůj/zákaz vzletu“.
h) Funkci signalizátora musí vykonávat osoba
řádně poučená provozovatelem letiště nebo
provozovatelem letadla a znalá signálů uvedených
v ustanovení 3.5 a povinností uvedených v tomto
ustanovení.
(6) Signály používané při vzletech aerovleku
Při vzletu v aerovleku se musí pouţít některý z níţe
uvedených
způsobů
signalizace.
Manuální
signalizace se musí pouţít při samostatných letech
pilotních ţáků kluzáků.
a) Manuální signalizace
SIGNÁL / ZPŮSOB SIGNALIZACE
Poznámka: Pro účely tohoto ustanovení je nutno
za „kluzák“ považovat jakékoli letadlo a jakékoli
sportovní létající zařízení, kroužící ve stoupavém
proudu.
STŮJ nebo ZÁKAZ VZLETU /
Vztyčený červený praporek,
bílý praporek u pravé nohy
d) Velitel vlečného letadla musí provádět všechny
manévry během letu (manipulace s přípustí
motoru, změny směru nebo výšky letu) plynule tak,
aby na ně pilot kluzáku mohl včas a bezpečně
reagovat. Vlek provádí do prostoru a výšky,
stanovených pilotem kluzáku nebo v případě
pilotního ţáka jeho instruktorem.
POJÍŢDĚJ nebo NAPÍNEJ LANO /
Vztyčený červený praporek,
mávání bílým praporkem v úrovni pasu
LANO NAPNUTO /
Vztyčený bílý praporek,
červený praporek u levé nohy
VZLET POVOLEN /
Mávnutí bílým praporkem ve směru vzletu,
červený praporek u levé nohy
Výše popsané signály vydává signalizátor pomocí
praporků drţených v rukou. Červený praporek se
drţí v levé a bílý v pravé ruce. Doporučené rozměry
praporku jsou 50 x 50 cm. Výjimečně lze pouţít
signalizaci rukama bez praporků.
b) Signalizace pomocí radiového spojení
Jako signály veliteli vlečného letadla se pouţívají
pouze fráze „stůj“, „napínej“ a „napnuto“, vydávané
pozemní radiostanicí nebo pilotem kluzáku palubní
radiostanicí.
(7) Pravidla a provádění aerovleků
a) Velitel vlečného letadla se musí seznámit s
omezeními vlečeného kluzáku, uvedenými v jeho
letové příručce a případně se seznámit s metodikou
vzletu vlečeného kluzáku. Po celou dobu od
okamţiku rozjezdu za účelem vzletu aţ do okamţiku
vypnutí kluzáku je velitel vlečného letadla odpovědný
za bezpečné provedení celého aerovleku a za
dodrţování pravidel létání, a to i za velitele kluzáku.
Velitel kluzáku je odpovědný za bezpečné řízení
kluzáku ve vleku.
b) Velitel vlečného letadla s kluzákem ve vleku můţe
vlétnout do stoupavého proudu, ve kterém krouţí jiný
kluzák/kluzáky, pouze ve stejném smyslu krouţení.
Nad krouţící kluzák můţe vlétnout pouze v případě
výškového rozestupu většího neţ 1000 ft (300 m) ve
stejném smyslu krouţení. Velitel vlečného letadla
musí neustále sledovat okolní kluzáky.
c) Dojde-li k nebezpečnému přiblíţení k ostatním
kluzákům, musí ihned stoupavý proud opustit. V
ţádném případě nesmí velitel vlečného letadla ve
snaze vlečený kluzák ustředit vytvořit nebezpečnou
situaci pro ostatní kluzáky. Toto však nezbavuje
piloty ostatních kluzáků povinnosti sledovat ostatní
letadla a v případě vzniku nebezpečné situace
stoupavý proud opustit.
1-14
e) Signál k vypnutí dává velitel vlečného letadla
zřetelným střídavým nakláněním letadla kolem
podélné osy letadla. Pilot kluzáku se můţe vypnout
i na základě svého rozhodnutí. Sestup můţe velitel
vlečného letadla zahájit aţ kdyţ se bezpečně
přesvědčí, ţe je kluzák vypnut. Přistávat
s kluzákem ve vleku je zakázáno kromě případů
nouze, kdyţ nejde vypnout vlečné lano u vlečného
letadla ani u kluzáku.
f) Při dvojvleku vypíná lano jako první pilot kluzáku
letícího na delším laně. Po vypnutí provede
zatáčku na svou stranu.
g) Velitel vlečného letadla nesmí při sestupu s
lanem provádět prudké změny směru a výšky letu.
Provádění akrobatických prvků s lanem je
zakázáno. Velitel letadla musí při sestupu sledovat
okolní provoz (včetně parašutistů) za účelem
zamezení nebezpečného sblíţení s ostatním
provozem a nesmí křiţovat vertikálně nebo
horizontálně trasu provozovaného letištního okruhu
v jeho výšce.
h) Velitel letadla odhazuje vlečné lano do volného
prostoru letiště z výšky 160 ft / 50 m. Nálet za
účelem shození lana můţe provádět výhradně ve
směru RWY, předal-li informaci o tomto úmyslu
ATC nebo AFIS (je-li poskytována) a podle
vydaných pokynů nebo informací. Lano musí být
z provozní plochy letiště co nejdříve odstraněno.
Přistávat s vlečným lanem je moţno za
předpokladu, ţe volný konec lana se poprvé dotkne
země nejdříve aţ v pásu před prahem RWY, na
kterou je prováděno přistání a není-li přistání s
lanem provozovatelem letiště zakázáno. Nad všemi
přírodními i umělými překáţkami, včetně osob a
zvířat musí být konec lana v minimální výšce 10 m.
Datum: 1.6.2009
Za překáţku vysokou 5 m se pro toto i další
ustanovení tohoto doplňku rozumí jakékoli
neuzavřené komunikace (silnice, cesty, ţelezniční
dráhy, vodní toky atd.) či přístupné účelové plochy
(parkoviště, hřiště, vodní plochy atd.).
i) Pojíţdění s lanem musí velitel letadla provádět
tak, aby se lano pohybovalo kolem překáţek a osob
v bezpečné vzdálenosti. V případě i krátkodobého
odstavení letadla s připojeným lanem v prostoru
kudy mohou pojíţdět letadla nebo jiné mobilní
prostředky, musí být lano přitaţeno k letadlu do
maximální vzdálenosti 5 m od vlečného zařízení, a to
tak, aby se na lanu nevytvořily smyčky.
j) Přelety s kluzákem/kluzáky ve vleku musí být
prováděny v minimální výšce 1000 ft / 300 m nad
zemí, pokud ATC nestanoví jinak. Pro lety nad hustě
zastavenými místy platí ustanovení předpisu L2
k) Velitel vlečného letadla při přechodu do klesání
musí velmi pozvolna sniţovat výkon motoru při
současném převádění letadla do mírného klesání při
stálé rychlosti letu. Klesavý let s kluzákem ve vleku
musí být prováděn při stálé rychlosti. Pilot kluzáku
musí udrţovat svoji polohu za vlečným letadlem a s
pouţitím vzdušných brzd udrţovat vlečné lano v
napnutém stavu. Dojde-li k prověšení vlečného lana,
musí pilot kluzáku zamezit případnému prudkému
napnutí lana mírným vybočením do strany a po
napnutí lana opět vrátit kluzák do původní polohy za
vlečné letadlo.
(8) Vleky z ploch, které nejsou letištěm
a) Vleky kluzáků z ploch, které nejsou letištěm, lze
provádět pouze jako letecké práce ve smyslu
platných právních předpisů a za předpokladu, ţe
vyuţití takovýchto ploch je součástí Úřadem
vydaného povolení k provádění leteckých prací.
b) Vzlety kluzáků za letadlem z ploch, které nejsou
letištěm, mohou provádět pouze piloti kluzáků, pilotní
ţáci ve výcviku pouze s instruktorem.
c) Aerovleky z udrţovaných ploch, určených pro
vzlety a přistání (tzv. záloţních vojenských ploch,
schválených ploch pro SLZ) o minimálních
rozměrech 700 x 35 m můţe provést velitel letadla
se zkušeností minimálně 50 hodin letové doby při
aerovlecích, z toho minimálně 10 hodin letové doby
při aerovlecích na pouţitém typu letadla. Typ
vlečného letadla není omezen.
d) Aerovleky z ploch, které nejsou letištěm, o
minimálních rozměrech 550 x 35 m můţe provést
velitel letadla, který má kvalifikaci TOW i kvalifikaci
WRK, nebo má kvalifikaci TOW a oprávnění pro tyto
lety s konkrétním typem letadla zapsáno v zápisníku
Datum: 1.6.2009
1-15
letů na základě výcviku dle schválené osnovy. K
těmto vlekům musí být pouţito vhodné letadlo
(např. Z-37, Z-37T, L-60, M-5, MX-7), které k
tomuto účelu určil provozovatel letadla. Provádět
dvojvleky z takovýchto ploch je zakázáno.
e) Za posouzení vhodnosti plochy, která není
letištěm, odpovídá velitel kluzáku. Informaci o
rozměrech a stavu plochy, překáţkách ve směru
přiblíţení, vzletu a v blízkosti plochy, směru a
rychlosti větru musí velitel kluzáku předat veliteli
vlečného letadla pomocí radiostanice při příletu k
této ploše.
f) Velitel letadla před přistáním provede obhlídku
plochy dle metodiky pro bezpečnostní přistání
z minimální výšky 20 m nad zemí a minimálně 10
m nad překáţkami. V případě, ţe vlečné letadlo má
ve vleku vlečné lano, nesmí být volný konec lana
pod uvedenými minimálními výškami. Přistávání na
takovéto plochy s lanem je zakázáno.
g) Velitel vlečného letadla má právo, po
zhodnocení plochy za letu, rozhodnout s konečnou
platností o přistání. Nesmí však přistát proti zákazu
přistání, který mu byl pilotem kluzáku oznámen
pomocí radiostanice nebo signalizován máváním
paţemi do zkříţení nad hlavou.
h) Místo a směr přistání vytýčí pilot kluzáku pomocí
plachet (tzv. „T“), nebo pomocí kluzáku
postaveného přední částí do směru přistání tak,
aby netvořil překáţku pro přistávající letadlo, nebo
jiným domluveným způsobem. Není-li domluveno
jinak, velitel letadla přistává vpravo od takovéhoto
vyznačení.
i) Velitel vlečného letadla odpovídá před vzletem za
celkové zhodnocení situace pro vzlet na základě
posouzení délky, šířky, sklonu a únosnosti
povrchu, hmotnosti vlečeného kluzáku a vlečného
letadla, směru a rychlosti větru, teploty vzduchu,
překáţek ve směru vzletu apod.
j) Za poučení osob na ploše, včetně případného
pomocníka u křídla kluzáku, odpovídá pilot
kluzáku. Informaci o napínání a napnutí vlečného
lana dává veliteli vlečného letadla pilot kluzáku
radiostanicí. Není-li to moţné, dává signál
pomocník u křídla zdviţením ruky po dobu
napínání a mávnutím ve směru vzletu po napnutí.
(9) Nouzové případy při vlečení kluzáků
a) Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do
nadzvednutí
vlečného
letadla
od
země
k úmyslnému nebo neúmyslnému vypnutí vlečného
lana od kluzáku nebo od vlečného letadla, musí být
provedeny postupy k zabránění nárazu kluzáku do
vlečného letadla. Pakliţe je zbývající délka
RWY/plochy dostatečná pro přerušení vzletu, sniţuje
velitel vlečného letadla po dostatečné časové
prodlevě pozvolna rychlost a mírně vybočí, pokud je
to moţné, z původního směru vzletu do prostoru bez
překáţek.Pilot kluzáku ihned zahájí činnost pro
bezpečné zastavení nebo případně přistání s
pouţitím plného vysunutí vzdušných brzd a následně
mechanické brzdy podvozku, sleduje vlečné letadlo
a pokud je to moţné, vybočí z původního směru do
volného prostoru. V případě, ţe nelze odvrátit jinak
sráţku s vlečným letadlem, musí vybočit za pomoci
poloţen křídla na zem.
b) Pakliţe je po vypnutí vlečného lana zbývající
délka RWY/plochy pro bezpečné pozvolné přerušení
vzletu nedostatečná, pokračuje velitel vlečného
letadla ve vzletu a kluzák provede přistání bez
nebezpečí sráţky s vlečným letadlem a vyuţije výše
popsaných postupů pro zabránění sráţky s
překáţkami na konci RWY/plochy (naviják, porost za
letištěm apod.).
c) Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do
nadzvednutí vlečného letadla od země k ztrátě tahu
pohonné jednotky a tím k neovlivnitelnému sniţování
rychlosti, nebo k jiné závadě bránící pokračování ve
vzletu, vybočí plynule velitel vlečného letadla co
nejdříve do volného prostoru, aby tím vytvořil prostor
pro kluzák. Velitel kluzáku postupuje obdobně jak je
uvedeno v ust. 3.17.1. Vlečné lano musí vypnout
neprodleně jak velitel vlečného letadla tak pilot
kluzáku.
d) Dojde-li k vypnutí vlečného lana po nadzvednutí
vlečného letadla od země, pokračuje velitel vlečného
letadla ve vzletu a pilot kluzáku provede vynucené
přistání na zbývající část letiště nebo do terénu.
Provést přistání na letiště proti směru vzletu můţe
pouze za předpokladu, ţe výška nad zemí a
překáţkami, směr a rychlost větru, výkonnostní
parametry kluzáku a aktuální rychlost letu umoţní
srovnat příčný náklon před přistáním v minimální
výšce 25 m nad zemí. V případě boční sloţky větru
by zatáčka měla být provedena proti větru.
e) Dojde-li ke ztrátě tahu pohonné jednotky nebo k
jiné závadě bránící pokračování v letu aţ ve fázi po
nadzvednutí vlečného letadla od země, vypne velitel
vlečného letadla ihned vlečné lano a s ohledem na
povahu závady provede vynucené přistání. Je-li to
moţné (nejde o úplnou ztrátu tahu pohonné jednotky
a letadlo je ovladatelné) a vzhledem k situaci
vhodné, nasměruje letadlo před vypnutím kluzáku k
letišti. Pilot kluzáku řeší situaci dle výšky a prostoru,
ve kterém k vypnutí došlo.
f) Vynucené přistání vlečného letadla nebo kluzáku s
lanem je kromě případů krajní nouze zakázáno.
Zůstane-li vlečné lano zapnuté u kluzáku a je-li
výška letu dostatečná, zalétne pilot kluzáku nad
letiště, vlečné lano odhodí do volné části letiště a
1-16
provede přistání. V případě nutnosti odhodit vlečné
lano mimo letiště, případně aţ před přistáním, musí
pilot kluzáku zvolit takové místo a výšku letu, aby
nedošlo k ohroţení osob a majetku na zemi a při
letu s visícím lanem byla dodrţena minimální výška
konce vlečného lana nad překáţkami uvedená
v předpisu L2 a v bodě 7h této směrnice.
.
g) V případě, ţe pilot kluzáku nevypne ani po
opakovaném znamení vlečné lano, doletí velitel
vlečného letadla s kluzákem nad letiště a tam
kluzák vypne. Pilot kluzáku se nad volným
prostorem letiště pokusí visící lano vypnout.
Nepodaří-li se lano ani po opakovaných pokusech
vypnout, přistává pilot kluzáku s visícím lanem při
dodrţení bezpečné výšky volného konce lana nad
překáţkami (včetně porostu před letištěm). Let s
visícím lanem a přiblíţení na přistání aţ do výšky
nad zemí cca 1,5 m by mělo být provedeno
rychlostí o cca 10 – 20 km/h vyšší neţ je rychlost
stanovená letovou příručkou daného typu kluzáku.
h) V případě vzniku nouzové situace, kdy po
opakovaných pokusech nejde vlečné lano vypnout
ani u vlečného letadla ani u kluzáku, musí se pilot
kluzáku pokusit přetrhnout lano mechanickým
namáháním.V krajním případě musí být provedeno
přistání s kluzákem ve vleku. Velitel vlečného
letadla provede pozvolný sestup a přiblíţení na
přistání s ohledem na moţnosti kluzáku sledovat
bezpečně dráhu letu. Pilot kluzáku musí vlečné
letadlo pozorně sledovat a za pomoci vzdušných
brzd udrţovat napnuté lano. Velitel vlečného
letadla musí po přistání za pouţití přípusti
motorové jednotky sniţovat rychlost dojezdu
pozvolně, aby zabránil přibliţování kluzáku k
letadlu. Za tímto účelem musí přistát tak, aby
vyuţitelná délka RWY byla dostačující pro
prodlouţený dojezd. Je-li dané letiště pro řešení
takovéto nouzové situace z hlediska překáţek v
prostoru přiblíţení na přistání a délky RWY
nevyhovující, měl by velitel vlečného letadla zvolit
pro přistání jiné vhodné letiště. Pilot kluzáku musí
po přistání pouţít intenzivně mechanickou brzdu
podvozku a plné výchylky vzdušných brzd
k zamezení přibliţování kluzáku k vlečnému letadlu
a přejetí vlečného lana.
i) Nezvládne-li pilot kluzáku vzlet ve fázi do
nadzvednutí vlečného letadla od země (způsobí
nebezpečné vybočení), musí vypnout vlečné lano.
Stejně vyřeší nebezpečnou situaci i velitel vlečného
letadla sám, pakliţe pilot kluzáku včas nevypne
vlečné lano.
j) V případě, ţe se pilotovi kluzáku nepodaří v
průběhu horizontálního nebo klesavého letu ve
vleku, např. při letu v turbulenci, zabránit
výraznému prověšení vlečného lana ani pouţitím
vzdušných brzd nebo mírným vybočením
s následným návratem do původní polohy po jeho
Datum: 1.6.2009
napnutí a hrozí-li nebezpečné sblíţení nebo dokonce
předlétnutí vlečného letadla, musí vypnout vlečné
lano. Vypnout vlečné lano musí i případě, ţe není
schopen bezpečně udrţet polohu kluzáku za
vlečným letadlem (např. při ustřeďování ve
stoupavém proudu). Následně pilot kluzáku
postupuje dle konkrétních podmínek, a to buď
vyuţitím stoupavých proudů nebo nouzovým
přistáním na nejbliţším letišti nebo na vhodné ploše
v terénu.
k) V případě vzniku jakékoli neřešitelné havarijní
situace při vleku jsou posádky vlečného letadla i
kluzáku včetně cestujících oprávněni pouţít
záchranný padák, pakliţe výška umoţňuje jeho
pouţití. Před opuštěním kabiny musí velitelé
vlečného letadla i kluzáku, pokud je to moţné,
vypnout vlečné lano a nasměrovat letadlo do
prostoru, kde jeho pád nezpůsobí ohroţení osob a
majetku na zemi.
l) Pokud to nouzová situace dovolí, jsou posádky
povinny vyuţívat radiového spojení jak mezi sebou,
tak i s příslušným stanovištěm ATC nebo AFIS k
předání informací o vzniklé nouzové situaci a o
svých rozhodnutích a úmyslech jak ji budou řešit.
m) Provádění více neţ dvojvleků kluzáků podléhá
schválení Úřadu na základě ţádosti a navrţené
metodiky.
6.3 Výběr ploch pro nouzové přistání
kluzáků v terénu
-
Pro výběr ploch a sestupových směrů je třeba
dodrţovat tato pravidla:
přibliţovací rovina nesmí mít strmější sklon
něţ 1:20,
přechodová plocha ve smyslu předpisu L14S
nesmí mít strmější sklon neţ 1:7,
přistávací plocha musí být minimálně 200 m
dlouhá a 30 m široká a do vzdálenosti 100 m
před
přistávací plochou musí být terén vhodný pro
případné přistání bez poškození kluzáku,
příčný sklon přistávací plochy nesmí být
větší neţ 5 °,6, - místo dotyku musí být
označeno.
6.5 Létání v termice.
(a) Létání ve společném stoupavém proudu
Piloti, létající ve společném stoupavém
proudu, musí dodrţovat stejný smysl krouţení a
bezpečné rozestupy. Smysl krouţení určuje pilot
kluzáku, který začal krouţit jako první.
Povinností níţe krouţícího pilota je udrţení
kluzáku, krouţícího na stejné úrovni a nejblíţe
Datum: 1.6.2009
1-17
vyššího v zorném poli. Pokud pilot kluzáku při
ustřeďování není schopen dodrţovat uvedené
podmínky, musí společný stoupavý proud
opustit.
Stoupá-li kluzák rychleji, neţ kluzák
nejblíţe vyšší, musí jeho pilot upravit let tak, aby
neztratil druhý kluzák z dohledu, pokud nad ním
nedosáhl převýšení minimálně 60 m.
Po dosaţení tohoto převýšení musí upravit
během jedné zatáčky svoji polohu vzhledem k
předlétávanému kluzáku tak, aby se dostal do
zorného pole jeho pilota.
(b) Krouţení ve dvou blízkých stoupavých
proudech.
Krouţí-li kluzáky ve dvou stoupavých
proudech nebo v jednom stoupavém proudu
vedle sebe, nesmí se jejich dráhy kříţit a
nejmenší vzdálenost mezi kluzáky v obou
proudech nesmí být menší, neţ průměr střední
zatáčky kluzáku.
Zodpovědnost za dodrţení tohoto pravidla
má pilot, který krouţil mino původní skupinu
krouţících kluzáků.
7.0 ROZHAZOVÁNÍ LETÁKU
Pro rozhazování letáků z letadel platí
obecně dále uvedená pravidla, která jsou
uvedena v AIP ČR ENR 1.1-8:
Pro tyto druhy letů lze pouţít
letouny,
které pro daný druh prací vyhovují a jsou
uvedeny v čl. 1.6 této směrnice
(a) Shazování propagačních letáků je moţné
bez zvláštního povolení do max. rozměru A 5
prováděné
oprávněnými
provozovateli k
prováděni leteckých prací, kteří mají tuto
činnost uvedenou v Provozní specifikaci a v
Provozní směrnici
(b) Pokud je činnost prováděna v prostoru tříd
C nebo D musí velitel letadla získat letové
povolení od příslušného stanoviště Řízení
letového provozu.
(c) Rozhazování letáků je moţné provádět
pouze s letadly uvedenými v kapitole 1.6 této
směrnice
Rozhazování letáků větších rozměrů nebo
jiných předmětů z letadel provozovatele můţe
být povoleno pouze na základě ţádosti podané
leteckým provozovatelem, nejméně 30 dní před
předpokládaným termínem poţadované činnosti
u Úřadu pro civilní letectví.
Ţádost musí obsahovat zejména:
1) název provozovatele
2) důvod poţadovaně činnosti a údaje o
objednateli shozu
3) vymezeni prostoru shozu a jeho
případné uzavření, omezení vstupu a
označení
4) označení, počet, popř. vzorek
shazovaných předmětů a jejich podrobný
popis (váha, rozměr, tvar, materiál) a
vyjádření odborné instituce, pokud je
potřeba
5) typ letadla určeného ke shozu
6) místo vzletu a přistání ( letadla, letiště,
dny provedení )
7) podpis statutárního zástupce
1)
Při rozhazování letáků musí být
dodrţeny minimální výšky stanovené ust.4.6,
předpisu L2 a let musí být proveden podle
pravidel VFR.
2)
Rozhoz letáků provádí druhá osoba
na palubě tak, aby se pilot mohl plně
věnovat řízení.
3)
Shazování předmětů z letadla musí být
prováděno v menších dávkách tak, aby
nemohlo dojít k poškození zejména
vodorovných ocasních ploch.
8.0 LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ A
FOTOLETY,
(a) Letadla
(d) V případě povolení shozu na základě
ţádosti, musí provozovatel civilního
letadla dodrţet stanovené podmínky a
kromě toho je povinen:
- zabezpečit, ţe budou shazovány jen
předměty schválené a ve stanoveném
počtu (dávkách) a
- poučit osoby, které provádějí shazování
předmětů, o chování za letu
letouny, které pro daný druh prací vyhovují
a jsou uvedeny v čl. 1.6 této směrnice
(e) Velitel letadla je povinen provést let za
účelem shozu předmětů podle VFR a
podle
českých
letecko-provozních
předpisů a během letu mít u sebe
povolení k provádění shozu předmětů
je-li vyţadováno.
(b) Odpovědnost velitele letounu
Velitel
letounu
odpovídá
za
poučení dalších osob, které jsou na palubě
v souvislosti s prováděnou činností. Tyto
osoby musí být poučeny o chování v
letounu, pouţití upínacích pasů a případně
dalších nezbytných instrukcí.
(f)
Osoby, provádějíc shoz jsou povinny za
letu uposlechnout pokynů velitele letadla
o chování za letu a o způsobu shozu
předmětů.
(g) Nebude-li moţno dodrţet podmínky pro
bezpečné shazování předmětů z
civilního letadla je provozovatel nebo
velitel letadla povinen od shozu upustit
(g) Pro rozhazování letáků je moţno pouţít
všechny letouny, u kterých je moţno bez
technické úpravy letáky vyhazovat
(h) Případná technická úprava na letounu
musí být předem schválena ÚCL.
(i) Objednavatel rozhozu letáků musí
získat souhlas od místně příslušného
obecního úřadu a musí zajistit úklid,
pokud to bude poţadováno.
(j)
Provedení letu.
1-18
Pokud bude fotografická nebo
filmovací kamera na letadle pevně
uchycena, musí být způsob upevnění
schválen ÚCL-TI. Totéţ platí i o jiných
technických úpravách na letadlech.
(c) Minimální výšky
Při provádění fotoletů musí být dodrţeny
minimální výšky stanovené ust.4.6, předpisu
L2 a let musí být proveden podle pravidel
VFR.
9.0 HLÍDKOVÉ, POZOROVACÍ
MĚŘÍCÍ A KONTROLNÍ LETY.
(a) Letadla
letouny, které pro daný druh prací vyhovují
a jsou uvedeny v čl. 1.6 této směrnice
Pokud bude nutná k těmto letům
fotografická nebo filmovací kamera a bude
muset být na letadle pevně uchycena,
musí být způsob upevnění schválen ÚCLTI. Totéţ platí i o jiných technických
úpravách na letadlech.
Datum: 1.6.2009
(b) Odpovědnost velitele letounu
Velitel letounu odpovídá za poučení
dalších osob, které jsou na palubě
v souvislosti s prováděnou činností. Tyto
osoby musí být poučeny o chování v
letounu, pouţití upínacích pasů a případně
dalších nezbytných instrukcí.
2.1.2 Letiště neoznačená symbolem „padáčku“ na
mapě ICAO 1:500 000 Na těchto letištích můţe být
výsadková činnost prováděna jen po publikování
„navigační výstrahy“ NOTAMem
2.1.3
„Navigační
výstraha“
stanoví
dobu
plánovaného provozu, rozsah horizontálních hranic
(maximálně ATZ) a výšku (maximálně do horní
hranice vzdušného prostoru třídy E).
(c) Minimální výšky
Při provádění fotoletů musí být dodrţeny
minimální výšky stanovené ust.4.6, předpisu
L2 a let musí být proveden podle pravidel
VFR.
10.0 VÝSADKOVÉ LETY
1. Definice
Výsadkový let je let za účelem vysazení
uţivatele/uţivatelů sportovního létajícího zařízení –
sportovního padáku (dále jen parašutista a
padák)vybaveného/vybavených tímto zařízením za
účelem
provedení
seskoku
a
následného
sestupného letu s přistáním na zemský povrch /dále
jen seskoky/.
Výsadkovým letem je i let, jehoţ účelem je vysazení
zkušebních parašutistů nebo zkušebních figurín za
účelem zkoušek padáků či jejich součástí.
Poznámka. - O sportovních létajících zařízeních
pojednává zákon č. 49/1997 Sb., v platném znění,
v Části sedmé a příslušná ustanovení jeho
prováděcí vyhlášky č. 108/1997 Sb., v platném
znění.
2. Provádění a publikování výsadkové činnosti
Poznámka. – Možností provádět výsadkovou činnost
v horizontálních hranicích ATZ, tzn. s přistáním i
mimo letiště, není nijak dotčena povinnost splnit
podmínky uvedené v § 26 vyhl. č. 108/1997 Sb.,
v platném znění.
2.1 Publikace výsadkové činnosti
2.1.1 Letiště označená symbolem „padáčku“
na mapě ICAO 1:500 000 Symbol „padáčku“ má na
mapě ICAO 1:500 000 význam „navigační výstrahy
na provádění výsadkové činnosti“ v horizontálních
hranicích ATZ v publikovaných dnech provozu pro
období SR-SS bez ohledu na publikovanou provozní
dobu a z výšky i nad horní hranicí ATZ aţ do horní
hranice vzdušného prostoru třídy E. Mimo
publikované dny provozu můţe být výsadková
činnost na těchto letištích prováděna jen po
publikování „navigační výstrahy“ NOTAMem.
Datum: 1.6.2009
1-19
2.1.4 Pro provádění výsadkové činnosti v
prostorech mimo horizontální hranice ATZ nebo
provádění výsadkové činnosti v době SS-SR musí
být vţdy vyhrazen a publikován „omezený prostor“
zprávou NOTAM.
2.1.5 Provozovatel letiště můţe po uváţení
poţadovat vyhrazení a publikování „omezeného
prostoru“ pro účely výsadkové činnosti i tam, kde
se za normálních okolností poţaduje jen
publikování „navigační výstrahy“. Toto pravidlo lze
uplatnit i tam, kde je letiště označeno symbolem
„padáčku“.
2.1.6 „Navigační výstraha“ nebo „omezený prostor“
pro výsadkovou činnost se publikuje pouze pro
vzdušný prostor třídy G a E. Je-li poţadavek na
provádění výsadkové činnosti z hladin ve
vzdušném
prostoru
třídy
D
nebo
C
s předcházejícím nebo následným sestupem
vzdušným prostorem třídy E a G, publikuje se
„omezený prostor“ nebo „navigační výstraha“ jen
pro část vzdušného prostoru třídy E a G a činnost
zasahující do prostoru třídy D a C je předmětem
povolení příslušného stanoviště ATC.
2.1.7 Za předání podkladů pro publikaci NOTAM
„navigační výstraha“ je zodpovědný provozovatel
letiště, za předání poţadavků na vyhrazení
„omezeného prostoru“ provozovatel letadla,
případně provozovatel letiště v případech
uvedených v ust. 2.1.5. Podrobnosti o předávání
podkladů jsou publikovány v Letecké informační
příručce, část ENR.
2.2 Provádění výsadkové činnosti
2.2.1 Pravidla pro provádění výsadkových letů na
daném letišti musí být zapracována v letištním řádu
a musí obsahovat závazné postupy týkající se
vlastních výsadkových letů a pohybu parašutistů po
letišti s ohledem na ostatní letecký provoz.
2.2.2 K provádění seskoků na letišti i mimo letiště v
horizontálních hranicích zóny ATZ daného letiště je
vţdy nutný souhlas provozovatele tohoto letiště s
ohledem na bezpečnost a hustotu letového
provozu.
2.2.3 Při provádění výsadkových letů se seskoky
na letiště i mimo letiště v horizontálních hranicích
zóny ATZ daného letiště musí být vţdy poskytována
nejméně sluţba AFIS, na jejímţ kmitočtu získají
piloti ostatních letadel letících v zóně ATZ nebo do ní
vstupujících informaci o provádění seskoků. Za tímto
účelem jsou velitelé výsadkových letadel povinni na
tomto kmitočtu ohlásit zahájení a ukončení kaţdého
výsadku. Hlášení je vyţadováno i v případě, ţe je
výsadek prováděn z větší výšky neţ je horní hranice
zóny ATZ. Kromě této povinnosti musí velitel letadla
splnit i další povinnosti vůči stanovištím ATC
uvedené v článku 3.
Poznámka. - Stanovištěm ATC se rozumí civilní
nebo vojenské stanoviště podle působnosti
v dotčeném vzdušném prostoru /např. MCTR,
MTMA/.
2.3 K výsadkovým letům můţe být pouţito pouze
letadla k tomuto účelu schváleného státem zápisu do
rejstříku v souladu s postupy a omezeními
uvedenými v letové příručce.
2.4 Velitel výsadkového letadla musí být drţitelem
kvalifikace PAR (paravýsadky).
2.5 Letová posádka musí být vybavena záchrannými
padáky, které musí mít v průběhu celého letu řádně
připevněny k tělu za účelem pohotového pouţití v
případu nouze a musí být s jejich pouţíváním řádně
seznámena.
2.6 Při výsadkových letech mohou být na palubě
letadla kromě letové posádky, parašutistů a
pasaţérů tandemových padáků pouze osoby
provádějící dozor nebo dohled na základě
oprávnění. Pilot tandemového padáku musí po
vzletu letadla svého pasaţéra připnout ke svému
postroji nejpozději ve výšce 1300 ft / 400 m nad
letištěm. Osoby provádějící dozor nebo dohled
musejí být vybaveny padáky, které musejí mít v
průběhu celého letu řádně připevněny k tělu za
účelem pohotového pouţití v případu nouze, a
musejí být proškoleny v jejich pouţívání.
2.7 Souhrnnou odpovědnost za organizaci a
bezpečnost provozu na letišti nese provozovatel
letiště, resp. osoba odpovědná za jeho provoz. Tato
osoba vydává souhlas s prováděním výsadků a
ostatní osoby podílející se na organizaci a provádění
výsadkové činnosti jí jsou podřízeny.
2.8 Při výsadkových letech musí být ustanovena do
funkce řídícího seskoků osoba s příslušnou
kvalifikací resp. oprávněním, odpovědná za přípravu
a organizaci provádění seskoků, která je nadřízená
všem parašutistům. Tato osoba určí další jí
podřízené osoby, potřebné k zajištění seskoků
(dozorčího doskokové plochy, signalistu, pro kaţdý
výsadek výsadkového průvodce či velitele výsadku
apod.). Signalista nemusí být ustanoven pouze v
případech, kdy se jedná o ojedinělý výsadek nebo
1-20
kdyţ je organizace výsadků zajištěna tak, ţe lze
předpokládat ţe nemůţe během pojíţdění
výsadkového letadla k místu nastupování
parašutistů nebo od něj dojít ke sblíţení s
parašutisty na vzdálenost menší neţ 50 m. Pro
dorozumívání mezi signalistou a velitelem letadla
se pouţívají signály uvedené v předpisu L 2,
Dodatek 1, článek 5.
2.9 Odpovědná osoba dle článku 2.8 určí dle
pokynů osoby odpovědné za provoz letiště
umístění doskokové plochy, není-li toto přímo
určeno letištním řádem, rozmístění prostředků pro
zajištění seskoků, shromaţdiště parašutistů,
upřesní pohyby parašutistů po pohybové ploše
letiště, trajektorii pohybu parašutistů k letadlu a
provede dohovor s velitelem letadla o místě
nástupu
parašutistů,
o
trajektorii
pohybu
výsadkového letadla k místu nástupu a od něj.
Dále velitele letadla seznámí s plánem seskoků,
aby ten mohl splnit povinnosti dle článku 3.1 a 3.2.
2.10 Je zakázáno provádět výsadky současně z
více letadel z různých hladin v jednom prostoru
vysazení.
2.11 Je zakázáno provést seskok, pakliţe rychlost
přízemního větru na doskokové ploše překračuje
následující hodnoty:
a) parašutista kategorie „ţák“ - 6 m/sec
b) parašutista kategorie A, B, C, D vybavený
kruhovým záloţním padákem - 9 m/sec
c) parašutista kategorie A, B, C, D vybavený
záloţním padákem typu křídlo - 11 m/sec
d) parašutista kategorie A, B, C, D při nočních
seskocích - 7 m/sec
e) při zmrzlé půdě nebo při zmrzlé půdě a sněhové
pokrývce niţší neţ 10 cm:
- kruhové padáky : 4 m/sec
- padáky typu křídlo : 7 m/sec
Poznámka. - Požadavky na teoretický a praktický
výcvik parašutistů, včetně požadavků na
přiznávání kvalikací a jejich oprávnění jsou
obsaženy ve schválených osnovách výcviku. Tuto
činnost letecká škola BEMOAIR neprovádí a část
10. provozní specifikace se týká pouze letového
provozu při zajišťování výsadkové činnosti.
3. Povinnosti velitele výsadkového letadla vůči
složkám ATC (řízení letového provozu)
3.1 Velitel letadla zamýšlející provést výsadkový let
v řízeném vzdušném prostoru třídy C nebo D, musí
k této činnosti získat letové povolení od
příslušného stanoviště ATC. V případě vydaného
povolení musí velitel letadla ohlásit začátek a
konec výsadku příslušnému stanovišti ATC, jestliţe
příslušné stanoviště ATC nestanovilo jinak.
Datum: 1.6.2009
3.2 Velitel letadla zamýšlející provést výsadkový let
ve vzdušném prostoru třídy E, musí nejpozději 5
minut před zahájením činnosti ohlásit telefonem
stanovišti poskytujícímu v daném prostoru ATS nebo
rádiem na příslušném kmitočtu tohoto stanoviště
zahájení výsadků. Po skončení výsadku ohlásí
neprodleně jeho ukončení stejným způsobem.
3.3 Velitelům letadel provádějících let do prostoru
provádění výsadků nebo jeho blízkosti ve vzdušném
prostoru třídy E bude na základě hlášení dle článku
3.2, pokud je to proveditelné (neřízený let VFR bude
na spojení), poskytnuta v rámci FIS (letové
informační sluţby) informace o provozu ještě 5 minut
po ukončení výsadků.
3.4 Povinnosti velitele letadla uvedené v článku 3.1 a
3.2 můţe na základě dohody splnit příslušné
stanoviště AFIS a následně jej rádiem informovat.
Bez předání těchto informací musí velitel letadla
povaţovat uvedené povinnosti za nesplněné.
4. Povinnosti osob provádějících a
zajišťujících výsadky
4.1 Kromě ustanovení tohoto doplňku jsou všichni
parašutisté a všechny osoby určené k zajištění
výsadků povinny se řídit příslušnými ustanoveními
zákona č. 49/1997 Sb., v platném znění, prováděcí
vyhlášky č. 108/1997 Sb., v platném znění a
dodrţovat Přílohu 2, Hlavu 2, článek 2.5 týkající se
poţívání psychoaktivních látek.
4.2 Povinnosti velitele výsadkového letadla
4.2.1 Velitel letadla je odpovědný za přípravu a
průběh letu ve smyslu dotčených předpisů. Kromě
povinností uvedených v příslušných ustanoveních
článků 2 a 3 má ještě následující povinnosti:
a) v rámci přípravy výsadkových letů splnit povinnosti
uvedené v článku 3.1 a 3.2, nebo v případě vyuţití
článku 3.4 jeho splnění ověřit nejdéle před
zahájením výsadků;
b) seznámit se s letištním řádem, postupy na daném
letišti a případnými pokyny osoby zodpovědné za
provoz letiště;
c) seznámit se u osoby uvedené v článku 2.8 s
plánem výsadků (počty letů, výškami a prostorem
vysazení, počty náletů, poţadavky na shození
zaměřovacích stuh, vysazovacími rychlostmi,
umístěním
doskokové
plochy,
způsobem
vzájemného dorozumívání s výsadkovým průvodcem
nebo velitelem výsadku na palubě letadla,
stanoveným pohybem parašutistů po pohybové
ploše letiště apod.) a stanovit místo nástupu
Datum: 1.6.2009
1-21
parašutistů a trajektorii pojíţdění k místu nástupu a
od něj;
d) seznámit stanoviště ATC /AFIS na daném letišti
s plánem výsadků před jejich zahájením za účelem
zajištění včasné koordinace ostatních druhů
leteckých činností a seznámit se se současnou a
předpokládanou provozní situací na letišti a jeho
okolí nebo v zóně ATZ;
e)
před
vzletem
zkontrolovat
vzletovou
hmotnostletadla a stanovit rozmístění osob na
palubě s ohledem na povolenou polohu těţiště;
f) za letu sledovat okolní provoz, pokyny či
informace příslušného stanoviště ATC nebo AFIS,
sledovat návěstí na doskokové ploše, je-li to
proveditelné, a příslušně na ně reagovat. Pokud
obdrţí informaci o zákazu seskoků nebo o jeho
odvolání, nebo informaci o změně rychlosti
přízemního
větru,
předá
tuto
informaci
výsadkovému průvodci nebo veliteli výsadku;
g) při náletu do kurzu před výsadkem upravovat
směr podle pokynů výsadkového průvodce nebo
velitele výsadku a udrţovat stanovenou hladinu a
rychlost letu;
h) informovat radiem příslušné stanoviště ATC,
FIC nebo AFIS vţdy před vyhozením zaměřovací
stuhy nebo před zahájením výsadku a o ukončení
výsadku. V případě, ţe jsou výsadky prováděny z
různých výšek v rámci jednoho letu, je povinen tyto
informace předat pro kaţdou hladinu zvlášť;
i) vydávat výsadkovému průvodci nebo veliteli
výsadku souhlas s vyhozením zaměřovací stuhy
nebo se zahájením výsadku;
j) v případě, ţe dostane pokyn radiem či zjistí jiným
způsobem,
ţe
parašutista
přistává
do
nepřehledného nebo nebezpečného místa, přerušit
nebo zastavit výsadky a sledovat jeho dopad. Pro
snadnější vyhledání tohoto parašutisty krouţit nad
místem jeho přistání do dalšího pokynu či zjištění,
ţe je parašutista v pořádku nebo je jeho poloha
známa;
k) přerušit nebo zastavit seskoky, nastane-li
jakákoli situace ohroţující bezpečnost seskoků či
provozu ve vzduchu nebo na zemi, a neprodleně o
tom informovat příslušné stanoviště ATC, FIC nebo
AFIS;
l) v případě nouzové situace spolupracovat s
výsadkovým průvodcem nebo velitelem výsadku a
s konečnou platností případně vydat pokyn k
nouzovému opuštění letadla;
m) při stoupání, po ukončení výsadku a následném
klesání na přistání sledovat okolní letový provoz
včetně sestupujících parašutistů za účelem
zabránění sráţky či nebezpečného sblíţení. Klesání
provádět
v
bezpečné
vzdálenosti
od
předpokládaného prostoru sestupu parašutistů. Za
tímto účelem sledovat radiovou korespondenci mezi
letadly a stanovišti ATC/AFIS;
n) před přistáním se přesvědčit o tom, ţe se ţádný
parašutista nenachází v prostoru přiblíţení na
přistání nebo jeho blízkosti, na RWY nebo v její
blízkosti, kde by mohlo dojít ke střetu nebo
nebezpečnému sblíţení. Velitel letadla musí být
připraven zahájit postup pro nezdařené přiblíţení v
jakékoli jeho fázi do okamţiku přistání, pokud sám
zjistí nebo obdrţí informaci od stanoviště ATC/AFIS
o parašutistovi, který tvoří překáţku na RWY;
o) pojíţdění musí být prováděno tak, aby velitel
letadla měl jistotu o volnosti prostoru před letadlem a
v jeho blízkosti. Pojíţdění nesmí být zahájeno nebo
musí být přerušeno vţdy, kdy se jakákoli osoba
vyskytuje v tomto prostoru nebo do něj z
nebezpečné blízkosti směřuje. Za tímto účelem musí
mít pilot dostatečný výhled z kabiny nebo musí
provádět pojíţdění „hadovitě“, aby dostatečný výhled
získal. U vícepilotních letadel nebo v případě
vícečlenné posádky u jednopilotních letadel
(pilot+palubní mechanik, pilot+instruktor, 2 piloti)
musí velitel vydat pokyny pro dalšího člena posádky
za účelem rozdělení odpovědnosti za sledování jemu
určeného prostoru;
p) při pojíţdění k/od místa nástupu parašutistů (nebo
místu dočasného stání při přestávce před další
výsadkem, je-li toto místo v blízkosti místa nástupu
parašutistů) sledovat a respektovat pokyny
signalisty, je-li dle článku 2.8 ustanoven. Velitel
letadla dává signalistovi na vědomí, ţe je připraven
spustit motor/motory, a to signálem uvedeným v L2Příloze 2, Dodatek 1, článek 5.2.3. Připravenost k
zahájení pojíţdění dává signalistovi na vědomí
zdviţeným palcem.
Poznámka :
Provozovatel Letecká škola BEMOAIR pro
parašutistickou činnost zajišťuje pouze výsadkové
lety, proto činnost osob zúčastněných na
parašutistickém provozu dle čl. 4.3, 4.4, 4.5, 4.6 a
4.7 zde není uvedena.
Povinnosti dalších osob zúčastněných na
parašutistickém provozu je podrobně popsána
v předpisu L-2, dodatku N ve výše uvedených
článcích.
5. Signály na doskokové ploše
5.1 Doskoková plocha se ve dne označuje čtyřmi
oranţovými plátny o min. rozměru 5 x 1 m,
sestavenými do tvaru kříţe, s volným čtvercem o
min. rozměru 1 x 1 m uprostřed a v noci světelnou
šipkou takové velikosti a svítivosti, aby byla
dostatečně viditelná z výšky prováděných seskoků.
Označení doskokové plochy se umisťuje v blízkosti
plánovaného místa pro přistání parašutistů.
5.2 Signálem pro zákaz nebo přerušení seskoků je
odstranění nebo zhasnutí označení uvedeného v
článku 5.1. Obnovení seskoků se signalizuje
obnovením
původního
značení.
Uvedená
signalizace nenahrazuje informace předávané
rádiem pilotovi výsadkového letadla.
5.3 Parašutisté musí být informováni v průběhu
sestupného letu o směru přízemního větru, a to ve
dne i v noci ukazatelem směru větru umístěným
poblíţ cíle doskoku na doskokové ploše. V noci
musí být ukazatel směru větru osvětlen. Světelná
šipka označující doskokovou plochu v noci musí
být orientována ve směru přízemního větru.
4.3 Povinnosti řídícího seskoků
4.4 Povinnosti dozorčího poskokové plochy
4.5 Povinnosti signalisty
4.6 Povinnosti výsadkového průvodce
nebo velitele výsadku
a
4.7 Povinnosti parašutistů
viz poznámka na protější straně :
1-22
Datum: 1.6.2009

E - Provozní stránky Letecké školy BEMOAIR sro

Transkript

Podobné dokumenty

LETECKÝ DEN CHRUDIM 29.8.2015 V sobotu ráno jsme se, jako

Newsletter

9. díl – Excalibur aneb počátek revoluce mezi

Cirrus

dobový tisk.

32. díl – ASTRAEA aneb dopravní letadlo bez pilota

USA – NÁRODNÍ PARKY ZÁPADU USA - pokyny na - Simon

Ultralight může vypadat i jako legendární

Přepravní podmínky - Aero