Mediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3
Transkript
Mediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3
Dvory a rezidence ve st"redoveku III. Vednf a svätecni ivot dvorech na stredovekych Mediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3 Ceremoniälv dzZe Hinkmara z Remese Lenka Blechovä Nejznämejsi francky arcibiskup IX. stoleti Hinkmar z Remese (8o6-882) pochäzel ze is an idea about ideal court, vznes"enehorodu. Jak bylo v tech dobäch beiintegrating with other conception: ne, v ütlem veku byl poslän jako puer oblatus do k1ä"steraSt. Denis, v jehoi cele stäl uceny universal celestial and world order. Hincmar of Reims (806 opat Hilduin. 1Tento mui mel nejvetsi zäsluhu 882), the most remarkable na Hinkmarove vzdeläväni ajeho duchovni Franconian bishop in IX. karieie. Vyvolil si nadaneho mladika za sveho prüvodce a spolupracovnika. Kdyi byl century, is considered as the Hilduin roku 81g povolän na dvür Ludvika main source of our knowledges Zboineho, aby zde vykonäval Mad arcikaplaabout form and functioning of Charlemagne's court. The article na, mlady Hinkmar ho näsledoval av paläcove skole na cisaiskem dvoie pokracoval ve svem summarizes all Hincmar's main thoughs which illustrate his firm vzdeläväni. Roku 830 upadl Hilduin jakoito conviction about the form of ideal spoluücastnik vzpoury prod cisaci Ludvikovi dvojeho court and ruler. ze vykäzänim v nemilost, spojenou s ke doslo Key words: Franconian empire, do klästera Corvey. Jeste tehoi roku ra Charlemagne's court, order, smiieni mezi panovnikem a opatem. HilduinoMad Hincmar's De ordine palatii byl dvorsky klä"ster St. Denis, vi vräcen" v"saknikoliv. Ai po smrti Ludvika Zboineho se Hilduin vrätil na dvür, tentokrät Lothariiv, jako arcikanclei (8¢¢-855). Podporou Lothara ovsem znovu ztratil opatstvi St. Denis, ktere se ocitlo v dribe Karla Holeho. z Hinkmar sdilel ucitelüv osud v klä"steieCorvey i St. Denis. Soude podle jeho spisü, jejich pouto bylo velmi läskyplne a plodne. Hinkmar byl obdivovatelem Hilduinovych my"slenek,ktere teoreticky rozvijel a snail seje prosazovat iv praxi. I kdyi sejejich politickä stanoviskajednoho dne rozesla - Hinkmar podpofil Karla Holeho, zatimco Hilduin spojil svüj osud s hvezdou cisare Lothara -, pravdou z$stävä, ie Hilduin mel na Hinkmara nesmirny lidsky a intelektuälni vliv. Ceremony in Writing of Hincmor of Reims. The subject of article i Hilduin ze St. Denis (opatem 8t4 -t 855/861) by[ arcikaplanem Ludvika Zbointho a privrzencem ißske jednoty. V letech 844-855 by[ arcikanclerem na dvore Lothara, srov. Franz B RU NHÖ LZ L, Geschichte der lateinischen Literaturdes Mittelalters i, München 1975,s. 410-414 a 565; Jan PRELOG, Hilduin von. St. Denis, in: Lexikon des Mittelalters V, München 1gg1,sl. 2o; Werner OHNSORGE, Hilduin von St. Denis, in: Acta Diplomatica I, München 1955,s. 117-128. 2 Zträtu opatstvi melo Hilduinovi zrejm6 nahradit jmenoväni kollnsk9m arcibiskupem roku 842. Po Lotharov6 abdikaci se Hilduin stähl do kIä tera v Prümu, We doiil svdj iivot v tistrani. Mediacvalia Historica Bohemica 12, soog, Supplcmentum 3 73 Lenka Blechovä V bouTlivych dobäch bojü o trün, ktere näsledovaly po smrti Ludvika Zboikorune Hinkmar a oddanosti myglence jednoty svoji vernosti ziskal neho, si Tigedüveru Karla Holeho. Po prevzeti moci si Karel Holy vyvolil Hinkmara do jeho dvoTe doby, kdy byl eelneho Hinkmar ai püsobil na rädce. za sveho jiste bez Beauvais, 845 ne panovnikova prispeni, zvolen na synodu v roku arcibiskupem Remege.Tim byla ukoncena sedisvakance tamniho biskupskeho Ebbona, jednoho dob sesazeni posledniho arcibiskupa od präzdneho stolce, 3 Ludviku Zboinemu Hinkmar Lotharovy vzpoury protijeho otci ze stranik$ pievzal diecezi v nedobrem stavu: piedevgim se musel vypoTädat s opozici Ebbonovych privriencü a zjednat si autoritu, kterä mujako metropolitovi näleiela. Primat si take muse! uhäjit pied näroky arcibiskupü Treviru a Sensu; Hinkmar ie jakoito trval na stanovisku, neochvejne remegsky arcibiskup podlehä jen si pTimo papeii. Na druhe strane usiloval o zmirneni zavislosti metropolitü na Svatem stolci, zejmena za apogtolätu Mikuläge I. (858-867) a Jana VIII. (872-882), kteTi usilovali o omezeni metropolitske moci a vetgi cirkevni centralizaci. Hinkmar z Remege byl plodnym spisovatelem. Jeho spisy zahrnuji giroke rozpeti temat: pojednäni dogmatickä, kanonistickä, politickä, de"jepisecke price i literärni tvorbu (poezii). 4 Nis v tomto krätkem pTispevku budou zajimat zejmena jeho politicke a epistolärni spisy, ve kterfth popisuje politicky system,ve feudälni spolecnosti tesne spjaty s okolim panovnika. V techto dilech poskytuje adresätüm z fad korunovanych hlav, nästupnik$m Karla Velikeho, nävod na ücinnou vlädu. Co si pod pojmem dobre vlädy pTedstavoval?Jakou düleiitost v systemu vykonne moci prisuzoval ceremonialu? A zejmena, co vgechno povaioval zajeho sou6äst?5 Tematu ceremonialu se Hinkmar dotykä v rämci vetgich celkü spi"semimochodem, presto vgakje cennym pramenem üdaj$ o dvoTeKarla Velikeho a jeho personälni a organizacni struktuTe i politicke vizi, ktere se do ceremonialu urcenem mladickemu kräli promitaly. To plati zejmena o dile Usporäddnipaldce, 3 Lothar I. (795-855) byl nejstar"sim synem Ludvika Zbozneho. Od roku 814 byl krälem Bavorska, roku 817se stal cisarem. Podle Ordinatio imperii mel dbät o jednotu fige a byl nadi"izen bratrüm. Kdy"zvgak Ludvik Zboinjr po narozeni Karla Holeho (z druheho manzelstvi) porugil dohodu a pokusil se o p"rerozdelenf drzav, zastänci figske jednoty Wala (bratr Adalharda, Hinkmarova literärniho pramene), Hilduin, Agobard a Ebbo (Hinkmarüv pfedchüdce v arcibiskupske hodnosti) napomohli Lotharovi ke spoluvladaistvi; vzäpeti doglo k udälostem, ktere vyüstily ve vzpouru nespokojenych Ludvikovych synü proti otci. Po Ludvikove smrti Lothar znovu vznesl näroky na svä präva vyplyvajici z Ordinatio, roku 841 byl vgak v bitve u Fontenoy (Fontanetum) porazen na hlavu svymi bratry Ludvikem Bavorem a Karlem Holm a roku 843 byl donucen uzav"rit s nimi Verdunskou smlouvu. a Souhrnne vydäni Hinkmarovjrch spisü poskytuje edice Patrologia Latina 125 a 126. s VyZerpävajicim zpüsobem podal üdaje o Hinkmarove celoiivotni dräze jean DEVISSE, Hincmar, archeveque de Reims 845-882 ! -/!!, Travaux d'histoire ethico-politique 29, Geneve 1975-1976.Hinkmarove püsobeni v Zele remegske dieceze venuje znai`.nou pozornost kronikä"r kapitola1-3o, Patrologia LatiFLODOARDUS RH EM EN SI S, HistoriaRemensisecclesiaelll, na 135, sl. 137D-262A. Hinkmarovu literärni Zinnost nejpodrobneji zachytil Max MANITIUS, Geschichte der lateinischen Literatur des Mittelalters 1, München 1959, s. 339-354. 74 Mediaevalia Historica Bohemica i2,2009, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege Karlomannovi 6 Ackoli si Hinkmar z Remege z onech dob steif mohl vybavovat vice nei ütrikovite vzpominky z de"tstvi, jeho ütly spisek De ordinepalatii [Uspoiädäni krälovskeho palace] je nejvyznamnejs"im pramenem informaci o podobe dvora Karla Velikeho (768-814) 7V edici PatrologiaLatina je näzev dila girgi: Ad proceres regni,pro institutioneCarolomaniregis,et deordinepalatii [Ponauceni pr"edäküm a pi-irucka pro kräle Karlomana ao uspoi"ädäni krälovskeho palace]. Zde se upiesnuji osoby adresätli, tedy vysoka franckä glechta, jejii piirozenou funkci bylo spoluzajis"fovat sprävu zeme, a samotnä osoba noveho vladace Karlomanna. V roce 882 padla na bedra tohoto gestnäctileteho mladika zodpovednost za sprävu rozsählych driav. Hinkmar psal sve dilko v obaväch o dalsi osud zeme; ostatne se nemylil, nebof Karlomann zemTel negfastnou nähodou pii lovu ui roku 884.$ V krätkem spisku z roku 882 je dvür Karla Velikeho zobrazen jako vzorovy model stätni sprävy, piicemi Hinkmar neustäle zdüraznuje nutnost co nejvetgiho vlivu cirkve na vladaiovu osobu, jeho bezprostiedni okoli a politiku. Bylo to posledni dilo vzesle z pera biskupa, uvykleho pobytu na cisarskem dvoie. Vyznenim, nalehavosti a stylizaci misty pi-ipominä politicky testament, kterym odkazuje Karlovym näsledniküm raison d'etre jejich livota: jednotu i`is"ea stätni kiesfanske ideologie. 9 Hinkmarovi se nästup Karlomanna na tr$n musel jevit jako nanejvy"ssymbolicky: syn vlädce vychodni cästi kige,Ludvika Bavora, byl korunovän za kräle cästi rige zäpadni. Nenabizela se tu snad nesmelä nade"jena opetovne sjednoceni iige, nävrat do castii Karla Velikeho? Välkami byli jii vs"ichni unaveni, byl as otevrit novou kapitolu - soudil stary' Hinkmar. Jak Hinkmar prohlaguje, vychäzel z nedochovaneho spisku Adalharda z Corbie, Karlova bratrance a rädce, opata vyznamneho benediktinskeho klägtera v Corbie. Tohoto vlivneho mule (interprimosconsiliariosprimum),tehdy jii kmeta (senem),potkal Hinkmar v dobäch zacätkü sveho pasobeni na dvoie Ludvika Zboineho, tedy v letech 822-826.10 0 pravdivosti Hinkmarova üdaje neni 6 Karlomann (vlädcem zäpadni cästi ffge 882-884), narozen asi 866, byl synem Ludvika II. Bavora (8o5-876) a mlad?;fm bratrem Ludvika 111. (t 882). 7 Pfi pfeklädäni dila byla pouiita komentovanäedice Hincmarus De ordine polatii (editio altem), Monumenta GermaniaeHistorica, Fontesiuris Germanici antiqui in usum scholarum separatimediti III, ThomasGross- Rudolf Schieffer(edd.), Hannover198o.OstatnfHinkmarovy spisy byly pouiityz vydäni Patmlogialatina. Pfekladdila: HINKMAR Z REMEýE,Uspoi-adanf palace, Lenka Blechovä(pfeklad), v tisku. s Laetitia BOEHM, Rechtsformen und Rechtstitel der burgundischen Königserhebungen im IX. Jahrhundert (Zur Krise der karolingischen Dynastie), in: Königswahl und Thronfolge in fränkisch-karolingischerZeit, Eduard Hlawitschka (Hg.), Darmstadt 1975,S.331-332. ), event. 9. zäfim 9 Vznik spisku umisfuji editofi do doby mezi 5. srpnem (smrt Ludvika I11. (pfevzetf moci Karlomannem v Quierzy) a 21. prosincem 882, srov. Hincmarus De ordine polatii, Einleitung, s. lo. io Srov. Hincmarus De ordine polatii, s. 54. Sv. Adalhard z Corbie/Korvey (asi 751-826) byl jednim z pfedstavitelü tzv. karofinske renesance. jeho svätek p"ripadä na 2. leden slavi a se v prfslugne diecezi. Podle svedectvf soui=asnikil me1 Adalhard vjrznamnjr podil na zpüsobu utväfenf ceremoniälu na dvofe Karla Velikeho, srov. Paul BAUTERS, Adalhard van Huise Mcdiacvalia Historica Bohemict 12,2009, Supplcmentum 3 75 Lenka Blechovä pochyb, otäzkou je jen mira, ve ktere z Adalhardova spisku vychäzel. Krätke vety kapitol IV VII ukazuji na od Adalharda prejaty text, protoie Hinkmarüv styl se vyznaeoval dlouhou, kvetnatou a vzletnou vetou, jii vznosnost easto ubirä na srozumitelnosti. ll Z Adalharda naopak zcelajiste neni pievzata pasäi o apokrisiäiovi, ktery' v Hinkmarove pojeti byl zaroven papeiovym zästupcem a nejvyssim duchovnim hodnostäiem dvora, ve skuteenosti vsak se v tomto üiade v popisovanem obdobi tyto funkce neslueova1y.12Dal"si interpolace pochäzi z predchozich Hinkmarovych de"1-nektere pasäie seopakuji v nekolika dilech soueasne.De ordinepalatii je jen doplnenä kompilace a neni vyloueeno, ie starci sjejim sestavovänim pomähal nektery' zjeho iäk$. 13Novy neni ani vyber hojnych citätü z Bible a cirkevnich otc$: Cypriana, Gelasia, Augustina; stejne se opakuji iv piedchozich spisech. Bezprostr"ednim popudem k sepsäni dila byla iädost nejmenovanych dobry'ch a moudry'ch muiü", kteri Hinkmara jakoito pametnika poiädali, aby zveenil sve videni dvora Karla Velikeho, zprostiedkovane mu primymi üeastniky, ktere Hinkmar osobne znal. Piedpoklädäme, ie iadateli byly osoby z konzervativnich dvorskych kruh$, ktere sijako politicky cil kladly obnoveni a uhäjeni Francke rise v rozsahu a easovem bodu, kdy v jejim eele stäl Karel Veliky. Hinkmar, v te dobe jii kmet na odpoeinku, se tedy ükolu ujal, aby jeste jednou Sir"ilmyslenky, ktere cely iivot zamestnävaly jeho mysl: Karlovu ri"sije treba obnovit v püvodnim rozsahu a systemu fungoväni. Toto renovatioimperii je nejen moine, ale i nutne v situaci, kdy se rozpadlä rise dale hrouti pod näjezdy Normanü a je ohroioväna i vnitinim rozkolem. Vläda Karla Velikeho byla vseobecnepovaioväna za neobyeejne üspes"noua zlomovou v pozitivnim slova smyslu. Podivejme se,jak na ni nahliieli dalsi Hinkmarovi soucasnici, jmenovite kronikäi Nithard (800-845), Karlüv vnuk: dsarKarel blahe tedy jak pamiti, kterehoviechnyndrodyprdvem zvalyVeliky,skonal,dozivsevysokeho viku, piiblizne plnoublahobytu;14neboftobylmuz,kterypredc"tl o treti hodinedennia zanechalcelouEvropu ostatnisoucasniky mimorddnoumoudrostia viemictnostmi.Jehoautorita bylatak velkd,ze (750-826),Abt van Corbie en Corvey, Oudenaarde 1964;Henri PELTIER,Adalhard, Abbe de Corbie, Boulletin des Antiquaires de Picardie 969, Supplement in: Memoires 52, Amiens 1969.Od roku 781byl vyznamnymhodnostärem na dvoie Karlova syna Pipina a znovu v letech 811-814 na dvo"reBernhardav Pavii.Za vlädy Ludvika Zboineho byl krat§i easdrien v klä tere Noirmutier, pate zastävalhodnost na krälovskemdvore ai do svesmrti roku 826.Sv.Adalhard je patronem proti horeecea infekenfmonemocnenfm,srov. Heinz LÖWE, Hinkmar von Reims und derApocrisiar, in: Festschriftfür Hermann Heimpel 3, Göttingen 1972,s. 197;Lexikon für Theologie und Kirche 1,Freiburg 1957,sI. 124. i1 M. Manitius, Geschichteder lateinischen Literatur, s. 353. 12Hincmarus De ordine palatii, s. 56-58; H. LÖWE, Hincmar von Reims,s. 203,197. is Dila, v nichi najdeme eästi Hinkmarova De ordinepalatii: HINCMARUS RHEMENSIS, De fide Carolo regi servanda, PL 125,sI. g61C-g84C; ID EM, Ad episcopos, PL 125,sl. 1oo7C-1o18A; IDEM, Epistola ad Carolum regem, PL 125, sI. 49A-56A; IDEM, De regis persona et regio ministerio, PL 125,sl. 833B-856D; I DEM, Ad Ludovicum Balbum regem, PL 125,sI. 983D-99oB; IDEM, Hincmaro Laudunensi coepiscopo nostro, PL 126, st- 325D-326B. 14 Karel Velikj' zesnul28. ledna 814. 76 Dicdiacvalia Historica Bohcmica 12,2009, Supplemcntum 3 Ceremonial v daleHinkmara z Remege vsempoddanjm nahdnelastrach,alezdroveiKarla milovali a obdivovali.Podlevseobecne ze vseho,codokdzalvykonata coje podle prijate'hominenivlddl cestne a zemikuprospechu. mehosouduhodnouzndni, si nejvicecenimtoho,zesdm,spomocfumirnenestrachovlddy, a barbarü,kterasi nepodrobila zkrotil krutd a zatvrzeldsrdceFrankü ani rimskdmoc.Primel je kposlusnosti,takzeseneodvazovali podniknoutcokoli,cobybylov rozporus obecotevr"ene 9t'astne blahobytem. kralovaltr"icetdva let ajako ct'sartrimal otezerüske a njm prospechem "15 vlddynemenenezitrndctlet. Nithard bohuiel bliie neurcuje, jak piesne Karel prostrednictvim dvora vlädnul; v dal"sich pasäiich knihy naznacuje snad jen pilligny vliv obh'bencü. Tento üdaj se ale podle historikü vztahuje spige na okoli Ludvika Zboineho. Mä vyzdvihnout klady Karlovy vlädy; nedvojsmyslne dävä najevo, ie byla velmi energickä, tvrdä, ale politicky a ekonomicky prospegnä, coi o Ludvikove vläde neplatilo v plnem rozsahu. Nithard ovsem nebyl knez a jak säm v üvodu sveho diskursu pnznäval, psal velmi klopotne a zdlouhave, a tak seve sve kronice nepougtel do obecnejs"ichüvah, vyiadujicich lehke pero. 16 Hinkmara s Nithardem pojila nejen prislugnost ke stejne generaci i spolecenske Karla Holeho. Karlu dvür i jak Zboineho, Ludvika tak ale vazba na vrstve, Holemu oba autoii venovali svä dila. Oba vnimali vlädu Karla Velikeho jako kterou bratrovraiednou ilse hluboky välkou, a pocifovali smutek nad zlaty vek mezi sebou vedli jeho potomci. Dalgich välek se Nithard nedoiil; Hinkmar ale do poslednich dnii sveho pohnuteho, dlouheho a plodneho iivota sledoval, jak se Karlova iise droll a upadä. Nehodlal ovgem züstat necinnym p"rihliiitei psanympr"ispel lem. 17 jsem ndmahy,abychcastjmipochody,slovemmluveny'm Nelitoval svouhr"ivnou",n'kä o sobe.l$ Klicovymi pojmy nagehov}rkladu jsou obsahy vyrazü palatium, ordoa ceremoniäl. Vyraz palatium miiie znamenat krälovsky paläc s piilehlymi nemovitostmi, is Karolus bone memorie et merito Magnus Imperator ab universis nationibus vocatus, hora videlicet plus minus diel tertia, in senectute bona decedens omnem Europem omni bonitate repletam reliquit, vir quippe omni sapientia et omni virtute humanum genus suo in tempore adeo praecellens, ut omnibus orbem inhabitantibus terribilis, amabilis pariterque et admirabilis videretur, ac per hoc omne imperium omnibus modis, ut cunctis manifeste claruit, honestum et utile effecit. Nam super omne, quod admirabile fateor fore, Francorum ferocia ac ferrea corda, quae nec Romona potentia domare valuit, hic barbarorumque solus moderato terrore ita repressit, ut nihil in imperio moliri, praeter quodpublicae utilitati congruebat manifeste auderent. Regnavit feliciter per annos duos et XXXta imperiique gubernacula nihilominus cum omni felicitate per annos quattuordecim possedit", Nithardi historiarum libri 1/1),1,3, MGH Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi XLIV, Ernst Müller (ed. ), Hannover- Leipzig19o73, s. 1-63. Pfeklad dfla: NITHARD, DJjiny 1-IV, Lenka Blechovb (pfeklad), v tisku. Srov. Meg LEJA, The making of Men, not Masters, Comitatus 39,20o8, s. 5. s. i. 16 Nithardi historiarum libri 1111, 17 In auxilio igitur proebeamus arma divina ... ut non effundatur sanguis Christianus seditionali certamine inter fratres et cognatos ... sicut iam fuisse factum in Fontanido dolemus", HIN CMARUS RH EM EN S1S, De fide Carolo regi servanda, PL 125, sl. 964A. is ... pro modulo meo frequentibus itineribus, verbis etscriptis laboravi', Hincmarus De ordine palatii, Prologus, s. 32. Mcdiaevalia Historica Bohcmica 12,4oog, Supplcmentum 3 77 Lenka Blechovä ktere byly soucästi krälovskeho fisku. V tomto smyslu, smyslu budovy, pouiivä dob Karlovych 19 V Toursu. Rehoi pouiival za se obdobnem vyznamu z vyraz take vyraz aula regia, uiivany mj. Karlem samym vjeho korespondenci, nebo ktery' je ' Hinkmar ktery palatium, mistech a na rüznych uplatnil vyraz sacrum byzantskeho püvodu. 20Palatium v Hinkmarove dile je zpravidla vyraz obecho kontextu bychom ieceno dnegni terminologil, podle mohli nejgi povahy: krälovskem V jako take orgänu. smyslu vrchniho vykonneho ve preloiit vläda" üiednici, kräl krälovy soustiedili nejvysgi stätni se piece osoby, okolo paläci, v"saksidelni, mesta mohl stiidat. Ve smyslu pohybliveho sprävniho stiediska ie dvür ie je Karla Velikeho byl palatium take znämo, proto, chäpeme vyraz casto na cestäch, i kdyi samozr"ejme hlavnim rezidencnim mistem se stale Cachy. byly Rozumelo se samo pobytu cisaiova stoupajicim poctem mesicü sebou, ie dvür mela take krälovna. 21Spojeni sacrumpalatiumov"semznamenä bez vyjimky panovniküv dvür jako takovy präve proto, ie pochäzi z Byzance, kde cisai po staleti sidlil vjednom meste a byl zäroven i hlavou cirkve. 22 iäd" ei V tomto Latinsky vyraz ordopüvodne znamenal sled". poiädek", smyslu je uiivän ve stiedoveku napi. ve spojeni ordocoronationis,coi byl typ preskriptu, typizovany predpis pro postup pii korunovaci. Takovy preskript regiae [Krälovsepsal Hinkmar pro Karla Holeho pod näzvem Coronationes ske korunovace]. Ve spisku popisuje postup pri korunovaci Karla Holeho (Mety 869), Ludvika II. (Compiegne 877), Karlovy dcery Judity (856), provdane za anglickeho kräle, ajeho choti krälovny Hermintrudy (866). 23 Nositelem jineho vyznamu je spojeni ordopalatii, ktere v Hinkmarove dile znamenä funkcni uspoiädäni kralova dvora jakoito sprävniho stiediska iige: system vlädy. 24 Hinkmarovu mysl zamestnävaly politicke a teologicke problemy, nezabyval se dvornim protokolem do podrobnosti. Hlavni politicky ükol vide! v jednote 19 GREGORIUS TURONENSIS, Historia Francorum, in: PL71, sI. 232A; IBIDEM, sI. 339C; IBIDEM, sl. 475A. 20... in nostram regalem aulam", CAROLUS MAGNUS, Epistolae g8, sI. g11C;Hilduini abbatis sacri palatii clericorum summi', HI C MA RU S RH EM EN SIS, Epistola XXIII. ad Carolum imperatorem, PL 126, sl. 154A; I DEM, Epistola XVI. ad clericos palatii, PL 126, sI. 99B; Georg OSTROGORSKI, Geschichte des byzantinischen Staates, München 1963, S. 12. Aula regia v nejuzgim pojeti terminu müze ovsem znamenat take krälovskou pfijimaci mistnost, srov. Daniel HAG ERMANN, Karel Veliky, Praha 2002, s. 548. 21 HINCMARUS RHEMENSIS, EpistolaXVI. ad clericospalatii, PL 126,sI. 99C. 22 Karl-Heinz SPIESS, Rangdenken und Rangstreit im Mittelalter, in: Zeremoniell und Raum, Residenzenforschung 6, Werner Paravicini (Hg. ), Sigmarinen 1997, s. 43. 803-818. Coronationesregiae, PL125, O franckgch koruRHEMENSIS, HINCMARUS sl. 23 CIBULKA, Josef fad korunovaönf eeskem jejich (fesky srov. prost"redi ohlasech v a novacich Salbung Krönung, Königsherrschaft Alain DIERKENS, Praha und s. 16; 1934, püvod, ajeho in karolingischen Staat und in den auf ihn folgenden Staaten, in: Krönungen. Könige in Aachen Geschichte und Mythos I, Mario Kramp (Hg. ), Mainz 2000, s. 135. Karls des Grossen in Spiegel von Hinkmars Strukturdes Hofes Die STEIN, FLECKEN Josef 24 De ordine palatii, Zeitschrift des Aachener Geschichtsvereins 83,1976, S. 5-22. 78 Mcdiacvalia Historica Bohemica ts, soog, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege iise, hlavni teologicky v rozhodujicim vlivu cirkve na veiejny iivot. Spojenim obou koncepci mel byt ideälni stav, ve kterem by panovnik a cirkev iili v harmonickem vztahu. K tomuto vztahu je moino dospet pomoci iädu, ordo. Rad, kterym se... ridttentosvit, posvdtndvd.znostkneiii krdlovskd moc",se vztahuje lüi ndzvyüradü, dochdzik deleni i na po"radi a zpüsob vykonu üýadü. se Stejnijako jednotlivych povinnostispojenych uvnitrkaide tridy a kaideäopouoldniavymezeni s vykonem hodnosti`25 Hinkmar se ve svem dile casto vraci k vysvetleni sveho pojeti ordo jakoito hlavniho operneho sloupu sveta. V dopise svemu synovci a budoucimu oponentovi Hinkmarovi z Laonu vysvetluje, ie takjako na nebesich existuji iädy andelü, mezi kterymi panuje naproste srozumeni o postaveni kaiderüzne ho z nich, tak i na zemi je tieba zachovavat a ctit iädy vjejich rüznosti. Pod terminem ordosi tedy Hinkmar piedstavuje hierarchii. Tuto hierachii povaiuje za poiädajici spolecensky prvek. 26 Ceremonial je vyraz, ktery' mel v antice a rannem stiedoveku ponekud jiny obsah nei dnes. Jednä se o slovo snad etruskeho püvodu, latinsky caerimonia, ücta", boistva" -v tomto smyslu ob"rad", näboiensky uctiväni posvätnä pouiival termin napi. Cicero. V pozdni latine vyraz nepatiil k casto pouiivanym slovüm. Podle Isidora ze Sevilly sevyraz ceremonia odvozoval od slovesa carere,posträdat", protoie ... to, cosepiii posudtnjchobfadechobituje, lidepozdeji postrddajipro svoupotrebu".27Etymologie se ujala take v karolinske literatuie, napi. u Hrabana Maura2$ Ceremonial v dnes uiivanem smyslu, tedy protokol stätnich aktü, byl ovsem soucästi panovnikova iivota vsech dob - byl to jeden z obsahü slova jeho Obsah dvorskeho dobäch cil ale menil, ceremoniälu se v rüznych ordo. dodat slavnostnim aktem vladaiove osobe co nejvetsi moinou stejny: z$stäval düstojnost a vzbudit u poddanych üctu k majestatu, vytvoiit zboiny odstup, samoziejme i zajistit ochranu osoby panovnika ajeho rodinnych piislusni- 25 In quibus personis, s/cut ordinum sunt divisa vocabula, ita sunt et divisa in unoquoque ordine ac professlone ordinationum offlcla", HINCMARUS RHEMENSIS, Ad episcopos, PL 125,sI. 1007C- 26 Ad hoc diversae dispositionis provisio gradus diversos et ordines constituit esse distinctos, ut durn reverentiam minores potioribus exhiberent et potiores minoribus dilectionem impenderent una concordiae fieret... contextio, et recte officium gerere administratio singulorum: neque universitas alia poterat ratione subsistere, nisi huiusmodi magnus eam differentiae ordo servaret. Quid vero creatura in una eademque aequalitate gubernari vel vivere non potest, caelestium militiarum exemplarnos instruit; quid dum sint angeli, sint archangeli, licet quiae natura aequales sunt, sedin potestate et ordine ... differt alter ab altero, HI NCMARU S RHEMENSIS, Hincmaro Laudunensi coepiscopo nostro, PL 126, sl. 325D-326B. 27 ISIDORUS SEVILLENSIS, Etymologiae Vl, kap. 1g, 38, PL 82, sI. 255B. Citovany preklad Daniel Korte in: ISIDOR ZE SEVILLY, Etymologioe Vl-VlI - Etymologie VI-VII, Praha 2004, S. 143. 23 MARCUS TULLIUS CICERO, De haruspicum responso oratio, in: Marcus Tullius Ciceronis scripta quae manserunt omnia XXI, Tadeusz Maslowski (ed. ), Leipzigig8i, s. 99; IDEM, In Verrem orationes sex, Alfred Klotz (ed. ), Leipzig 1923, s. 36; HRABANUS MAURUS, De universo, PL 82, sI. 255B" Mediaevalia Historica Bohemica ts, soog, Supplemcntum 3 79 Lenka Blechovä kü. Krome krälova dvoianskeho okoli, do ktereho spadali i cetni duchovni, tento respekt posilovaly jeste cetne relikvie: v majetku paläcove kaple se 29 byl Martina. Hinkmar sv. si vyznamu pläst cappa napii. nachäzel vzäcny dopisy Jeho doklädaji zäjem üctyhodnost dobre trünu vedom. ostatktl pro o stare rukopisy (pieklad iivotopisu sv. Dionysia z pera znämeho Anastäzia Knihovnika poslal Karlu III. darem präve on) a ostatky svatych. Rozhodujici merou pTispel k prosazeni Remesejako mista svateho pomazäni näslednika trünu, kdyi tvrdil, ie vlastni lahvicku se svatym olejem, kterou kdysi nebeskä holubice vloiila do rukou sv. Remigiovi, verozvestovi Frank11.30V majetku kräIu cetne karolinskych a se nachäzely vyznamne ostatky, ktere merovejskych byly opatroväny a piedäväny z pokoleni na pokoleni. Protokol byl conditiosinequa non fungujiciho dvora. Bez promy"slene orgadvora nizovaneho nemüie byt Tec o dobie fungujici iisi. Hinkmar vychäzel z piedstavy, ie dviir a krälovo okoli vytväieji piedobraz, ktery'm se iidi celä iise. Uspoiädany a co do personälu i rozpoctu ücelny dvür, ve kterem bude kaidy pr"esneznät a bezchybne plnit sve povinnosti, bude dobie piipraven na sloiitä jednäni s politickymi protivniky, zahranicnimi poselstvy, papeiskymi legäty. Zäroven bude, soudnim a bernim systemem, vyvijet tlak na prohluboväni stability a bezpecnosti v cele zemi. Hinkmar tento stav popisuje vzletneji, naprimila lesta zavedl v souladu s poiadavky na literärni eleganci: ,,... abyseznovu mir v cirkvi ipoMdekv krdlovstvi."31 V ceremoniälu, jak ho Hinkmar popisuje, bylo patrno vice vlivü - nejvice byzantsky a francky. Karel Veliky byl nositelem titulu patricius Romanorum, ale ve sve politice usiloval o odpoutäni se od Byzantske ri"se.Jeho myslenka univerzälni francke kiestanske iise ovsem vzesla z byzantske stätni ideologie. Byzantsky vliv je patrny v nomenklaturäch üiedniktii - säm näzev nositele üiadu, officiarius, byl byzantsky. Totei plati o titulu sacellarius, strike krälovske pokladnice. 32Francky vliv odräiel mnohe zvyklosti rodove glechty, 29 Od vyrazucappa je odvozennäzevcape/la,soukromä krälovskämodlitebna",jejii vyznam samozrejmep"resahovalüzke liturgicke urteni. Kaplani, knezi povefeni v9konem bohosluzeb v capelle, byli soutasne take notäfi krälovske kanceläfe a vjrznamnj+miprislui;niky dvora. Srov. Gerrit Jasper SCHENK, Zeremoniell und Politik, Köln - Weimar - Wien 2003, S. 333; Josef FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle der deutschenKönige 1,Stuttgart 1959,s. 14-15. 3o HINCMARUS RHEMENSIS. EpistolaXXlll. adCarolumimperatorem, PL126,sI.153D-154C; ID EM, Vita S. RemigiiXXXVI11,PL125,sI.116oC;I DEM, Coronationesregiae. Coronatio Caroli Calvi, PL 125,sI. 8o6; Franz D6LGER, Byzanz und die europäischeStaatenwelt, Darmstadt 1964,s" 354;Cambridge medieval history 11l,John Bagnell Bury (ed.), Cambridge 1868,s. 528. O sv. Remigiovi srov. Bibliotheca sanctorum X, Roma1868,sI. 104-113. 31 ,,... ad reerectionem honoris et pacis ecclesiae acregni ordinem ecclesiasticum et dispositionem domus regiae in sacro palatio, demonstrem" [aby se znovu napfimila test a byl zaveden mir v cirkvi a cirkevni miry fßi, vylozim nävod na sprävu krälovskeho dvora ve svatem paläci], Hincmarus De ordine palato, Prologus, s. 3332 Werner OHNSORGE, Konstantinopel und der Occident, Darmstadt1966, s. 14-17,28,296; Peter CLASS EN, Karl der Grosse, das Papstum und Byzanc, Sigmarinen 1885, s. 32-34,71-74" Smysl nove cisarske ideje byl vyjädren v praxi tak, ie jako cisaf v Byzanci dosazoval na trOn gp Mediaevalia Historica Bohemica is, soog, Supplementum 3 Ceremonial v Me Hinkmara z Remege francke feudälni tedy tradieni zvykove prävo spoleenosti. Toto consuetudines, püvodni prävo ui ovsem v popisovane dobe melo jen vyznam präva podNäroky We tam, rady. prävo nevedelo si moderni s"lechty, zvykle p$rneho ych fissl. snemech o osudu zeme, nebylo moino rozhodovat na pravidelnych Karla Na take stätni mely vliv reformy rozhodujici ceremonial opomijet. Velikeho. Koneene Hinkmar do sveho vftladu o uspofädäni a fungoväni krälovskeho dvora vklädä vlastni piedstavy, piedevsim potiebu co nejvetsiho üvodni eini eästi Hinkmar tak zejmena v zäleiitosti. vlivu cirkve na stätni Neiikä hojnymi Bible. tu tedy na prvni citäty z myslenky sve a podepirä Ve by Pismo jii skuteenosti ale prosasvate. co nepravilo noveho, pohled nic üsili iivot: ktere dalsi o vets"inezävislost cirkve na cely slouiil myslenku, zuje krälovske moci. Ceremonial, ordo,byl v Hinkmarove chäpäni soubor pravidel od morälnich Hinkmar Pod pr"edstavoval vlastnosti, si morälni sloikou ai po organizaeni. ktere opravnuji jejich nositele k vykonu zodpovednych funkci: bezühonnost, eestnost, slechetnost a zboinost: Düleiitä byla i spravedlnost. Svrchovanost boiiho soudu nad lidslry'm v praxi znamenala, ie cirkevni prävo bylo nadfabyly duchovni osoby vynaty z pravomoci svetskeho a civilnimu zeno prävu bylo 33 Organizaeni napi. pravidlo cirkulace, sloikou ceremoniälu soudnictvi o kterem bude fee dale. Düleiitou sloikou ceremoniälu je take otäzka poiadi. V dile De ordine nebo palatii povaiuje Hinkmar za nutne zdüraznit, ie,,... v rztznychzdlezitostech potrebdchostatnichzadatelünemili ür"ednicikekrdli pristup stejnoumerou,alekazdymel kdesi iddaly, poprosilozprostredkoväni tam, to nekoho pole püsobnosti okolnosti a vymirene dalsiho".34Prostfednikem mezi krälem a ostatnimi üfednfky, popfipade" rüzbyt jakoito kteii iadateli, na vrchniho soudce, mel se na neho obraceli nymi kräl, Pfesto piedem obeznämeny v oprävnenych pfipadech vsak apokrisiäi. ie 35 Neni iadatele vyloueeno, pfijimal osobne. s pfedmetem supliky, tyto Hinkmar ve spisu nevenoval ceremoniälu tolik pozornosti, protoie, jak sam duchovnich dvoie byl laickych Karlove a poeet na vice mistech ukazuje, na vlastniho syna,tak na zäpadepape2,jako2to vrchni cisai; korunoval svehoadoptivniho synana Od byla kamenem teto cisa"rsk@ korunovace zäpadniho cisa`rstvi. zäkladnim cisai"e;pape2skä ideje Karla Velikeho se odklonil a2 cisai"Ota I., ktery' odmitl Konstantinovu donaci a vyloueil tak pape2ez korunovace. Papei pak posvecovalu2 zvoleneho vladai"e. locus je Zdüvod'noväni cirkevnich commucirkevniho präva a subjektü autonomie zäsady 33 PL RHEMENSIS, Expositiones, HINCMARUS dila, Hinkmarova 125, srov. nap% celeho nis RozlMeni leges IBIDEM, svetskjrch zäkonii mundanae a consuetudines, sI. 1o65C. 1064D; st. srov. ID EM, De divortio Chlotharii et Tetbergae reginae, 5, PL 125,sl. 65813.0 titul u sacellarius, Hincmarus De ordine palatii, s. 64. Srov. G. OSTROGORSKI, Geschichte des byzantinischen Staates, s. 83- 34 ,,... non tarnen omnes (ministri) aequaliter de ceteris rebus vel ceterorum necessitatibus regem adibant, sed mensura sua quisque contentus erat, ubi vel ubi ratio poscebat, solatium alterius requirebat", Hincmarus De ordine palatii, s. 68. SPIESS, 68; K. Rangdenken,s. 40. De Hincmarus s. ordine palatii, -1-1. 35 Mediacvalia Historica Bohemica is, soog, Supplcmentum 3 8i Lenka Blechovä hodnostHü vyvaieny. 3fiAi na dvorech Karlovych nästupcü doglo k närüstu do i ktery' dostal duchovnich tim popr"edi ceremonial, a se ma zastoupeni byl jeji düleiitost sloikou uplatnoväni a vyznamnou v cirkvi nesmirnou hegemonie. K faktorüm, ktere piispivaly k posileni vedomi o düleiitosti desetiletich ie i stiidani sidel se panovnik po patiila skutecnost, ceremoniälu, Cächäch, kterou 8o6 do rezidence roku v ucinil svym stale vice uchyloval trvalym sidlem. 37Po Karlove smrti si pomery v Hsi znovu vynutily vetgi dvora. krälovskeho Vetgi ustäleni mista pobytu za dob vlädy Karmobilitu la Velikeho a Ludvika Poboineho vgak trvale napomohlo i ustäleni norem, ktery'mi se dvür iidiI. Hinkmarüv zäjem o ceremonial je patrny iv jeho dal"sichdilech: Obzvlästni düleiitosti pii slavnostnich stätnich aktech, z nichi byla korunovace kräle, na mela otäzka umisteni (po präve nejdüleiitejgim pravici ci levici), sledu (vzdälenost od trünu), poiadi. Pro cirkev byla navic podstatnä otäzka sufragänstvi. Proto Hinkmar ve spisu o korunovacich neväha vysvetlit düvody vyberu jednotlivych prelätü, kteH mu pfi aktu asistovali, a konecne i düvody, pro ktere byl präve on tim, jeni roku 869 v metskem kostele sv. Stepäna vloiil Karlu Holemu korunu na hlavu a stvrdil tak jeho akvizici Lotrinska. 3ßO tom, ie ohledne techto otäzek musela vyvstat nejakä nedorozumeni, svedci i jeho slova, ktery'mi svüj komentäi piedesilä: ,,... abyse " Dale vysvetsnadnekomunezddlo,zejsme[jednali] nepatr"icne aponekudneskromne. luje, ie ostatni biskupove delegovali sve pravomoce na nej, ajak sam uvädi, poiadoval, aby tito biskupove potvrdilijeho slova pied piitomnym shromäidenim. 39Podobne spory o prvenstvi a poiadi budou proväzet cirkev po cely äo stiedovek. 36 Josef FLECKENSTEIN, Karl der Grosse, Göttingen 1962, s. 69. 37 Dietmar FLACH, Pfalz, Fiskus und StadtAachen, Zeitschrift des Aachener Geschichtsvereins 98/99 1,1992/1993, s. 38; LThK X, sI. 1438-1439" 38 0 korunovacia jejich dobovych souvislostechsrov.Walter SCHLESINGER,Zur Erhebung Karls des Kahlen zum König von Lothringen 869 in Metz, in: Königswahl und Thronfolge, E. Hlawitschka (Hg.), Darmstadt 1971,s. 287-324. 39 Ne alicui forte videaturincongrue ac prae sumptiose me ac provinciae nostrae venerabiles coepiscopos facere, quoniam de altera provincia ordinationi et causis huius provinciae nos immiscemus, sciat nos contra canones sacros non agere, quoniam Rhemensis et Trevirensis ecclesiae in hac regione Belgica ... sicut auctoritas ecclesiastica et antiquissima demonstrat consuetudo: ac per hoc unanimi consensu et synodalia judicia exercere,... debent concorditer custodire, hac privilegii conditione servato, ut qui prior de Rhemensis et Trevirensi episcopis fuerit ordinatus, prior etiam habeatur ", HIN CMARU S RH EM ENSIS, Coronationes regiae. Coronatio Caroli Calvi, PL 125, sI. 8o4D a sl. 8o5C; W. SCHLESINGER, Zur Erhebung, s. 287-324. 40 Pfikladü tr chto tienicje opravdu mnoho, uved'me alespoh sporn prvenstvf fuldsk9ch opatü, fevnivost biskupü mohui`skeho a kolinskeho. Srov. Karl LÜBECK, Der Prim at derFuldäerÄbte im Mittelalter, Zeitschrift für Reichsgeschichte, Kanonistische Abteilung 33,1944, s. 277-301; Franz Schneider (ed. ), MGH Scriptores, JOHANN Z VIKTRINGU, Libercertarumhistoriarum/, Hannover - Leipzig 1gog, s. Sog; K. -H. SPIESS, Rangdenken, s. 52-53; Winfried WEBER, Der Erzbischof von Trier, in: Krönungen. Könige in Aachen - Geschichte und Mythos I, Mario Kramp (Hg. ), Mainz 2000, s. 113-118;Klaus MILITZER, Der Erzbischof von Köln und die Krönungen der deutschen Könige, in: IBIDEM, s. 1o6-no. 82 Mediaevalia Historica Bohemica v2,2009, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remes"e Vymezeni obsahu terminü je pro nagetema dülezite zejmena proto, ze hrälo bylo jeho konceptu. Hinkmara, ülohdch politickeho roli soucästi u velkou Vtechto f nejakselisindzvy,dochäziuvnitr"kazde dochdzfkroztrideninäzvzc; tridy a kazdehopoaoldni ste, jednotliuychüradü", rikä v üvodu De ordine k vymezeni pouinnosti,spojenjchsrry'konem palatii. 41Znovu se zde dostävä ke slovu Hinkmarovo piesvedceni, ze vgechny lidskeho konäni jazyk mygleni, a nevyjimaje, prostupuje univerzälni fäd. oblasti Timto rädern vysvetluje Hinkmar i püvod a obsah dvorskkch titulatur. Ceremonial je vyjädfeni moci, jeji formälni, viditelnk a cilene näpadnk kategorieje dvoji: Mocjako Hinkmarove pojeti posvätnä, tedy obecnä v vkraz. knezskä, a svetskä, tedy krälovskä. Svetske moci narok na atribut posvätnä nenälezi 42 Temto dvema slozkäm moci, jak Hinkmar nekolikrät opakuje, je ovgem nadfazena moc bozskä. Nikoli nähodou se Hinkmar v teto pasazi odvolävä na papeze Gelasia I. (492-496), ktery' byl jednim z prvnich zastäncü teorie o dvoji vläde: papeiske a cisafske. Hinkmar se take ve svem tvrzeni Synod jemuz Fismes (881), pfedsedal. ve synodu o akta cirkevniho ve opirä Fismes, oznacovank Hinkmarem jako synod u hrobu sv. Makry, se ohradil Stanovisko 43 do duchovnich zapadä voleb osob. svetskkm zasahüm proti do dobovfth udälosti: S aktivni ücasti kräle Ludvika III. ve znovuobsazeni biskupstvi Noyon Tournai (879) a Beauvais (881) Hinkmar ostfe nesouhlasil. Domnival se, le krälova role se ma omezit na pouhk souhlas sjiz probehlou je duchovni bkt 44 O pfece moci nemüze pochyb, nebof supremaci volbou. dana Pismem svatkm. Biskupove jsou näsledniky apo"stolü. Recke slovo pro biskupa, episkopos, ma vkznam dohli°itel". Biskupovkm ükolem je dohlizet na jemu svefenk lid, kräle nevyjimaje. Pokudjde o svetskou vlädu, v Deordinepalatiisepfedstavuje system karlovske (palatidvou (regnum) prvk$: vlädy a administrativni sprävy mocijako skloubeni glechty, byla Vläda pravidelnym poiädänim zajigfoväna snemü vojenske um). je bezprostrednim lidskkm Temto principüm okolim. spräva panovnikovkm ovgem nadiazen bozi princip - zäsada svrchovanosti boziho soudu (anteposito 45Proto se take od casü Karla Velikeho formule semperetubiqueDeiiudicio). zBozi 41 ! n quibus personis, sicut ordinum sunt divisa vocabula, ita sunt et divisa in unoquoque ordine ac professione ordinationum officia", Hincmarus De ordine palatii, s. 42. 42 Hincmarus De ordine palatii, s. 42; IDEM, Epistola XX ad Ludovicum 111regem, PL 126, si. 119C;Werner H EN N EKE, Idee und Gestalt des Heiligen Reiches, Leinfelden - Stuttgart 1967, s. 214, pPeklädä Hinkmarovo spojeni auctoritas pontificum jako bischöfliche Gewalt. knezskä [Moc krälovskä distinctae a Sint regia potestas et auctoritas pontificum" 43 Quod majf rozdilnou povahu'], HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula in synodo apud s. Macram ab Hincmaro prromulgata, PL 125,sI. 1o69A-1o71B.Stejne tak mluvi o Gelasiove koncepci v dile De fide Carolo regiservanda, PL 125, sI. 992C, kde odkazuje na Gelasiüv dopis cfsa"riAnastasiovi. Srov. IDEM, Die Briefe des Erzbischofs Hinkmar von Reims 1, MGH Epistolae VII1,1, Karolini aevi VI, Ernst Perels (ed. ), München 1985, e- 108, s. 53. 44 ... in electione episcopi assensioregissit, non electio", HiNCMARUS RHEMENSIS, EpiPL 126,sI. 112B;J. DEVISSE,Hincmar ll, s. 984stola XIX. ad Ludovicum lll, regem 111, 4s Hincmarus De ordine palatii, s. 54. Mediaevalia Historica Bohemica t2,2009, Supplementum 3 83 Lenka Blechovä byzantsky Jednalo krälova titulu. o püvodne atribut se milosti" stala soucästi korunovany`.46V tomto smyslu vyznivä i Hinkmarovo kniieci theosteptos, Bohem [0 krälove Deregis Karla Holeho persona osobe a sluibe]. etministerio zrcadlo pro Hinkmar se zde zabyvä tematem vlastnosti iädoucich u panovnika, nabädä k peclivemu vyberu rädcü a pronäsi politicke üvahy na tema oprävnenosti välek, risske 47 duchu dobyvacnych, ktere ideologie schvaluje v zejmena V dalsim zrcadle, tentokrat adresovanem Ludv2'ku Koktavemu, rozsii"uje bitve historicke (o Pipinovi, Karlu Velikem, u Fontenoy exkursy sve rady o kräli ktere jako Lotharove maji slouiit po smrti), mlademu zdroj a udälostech ponauceni. Nejdüleiitejsim pocinem noveho panovnika, zdüraznuje, af je krome vyberu dobry'ch rädcü räzne zakroceni proti moinym rozbrojüm mezi ri"sskymi piedäky. Sezve-li panovnik vzäpeti po korunovaci celne opaty a velmoie a posili-li pocit vzajemne sounäleiitosti mezi nimi a trünem, docili nejen konsensu, ale take uchräni stätni pokladnici pred rozchväcenim politickeho bohatstvi. Jako program rokoväni tohoto prvniho snemu navrhuje Hinkmar otäzky upevneni vlädy, ubräneni cirkevniho majetku, zajisteni bezpecnosti v zemi, zamezeni drancoväni, ktere sepoväilive rozmohlo, nastoleni svornosti dodävä, ie krälovi bratranci. Konecne rigi dobry'ch sousedskych s a vztahü v rädci maji mit moinost beze strachu vyjädi-it sve näzory. Nikdo neni, tvrdi, tak moudry', aby se obesel bez rädcü. Take o osobnosti rädce ma Hinkmar zcela pr"esnoupredstavu: musi byt bohabojny, neovlivnitelny, neüplatny, bezpodminecne oddany kräli a korune48 Ani Lothar, ani Ludvik Bavor nemeli totii tak teikou pozici jako Karel Holy, ktery' byI v prvnich letech vlädy zcela zävisly diktat slechte. biskupü Jen predäkü, musel podai"ilo omezit s pomoci mu na se ov"sembiskupüm postoupit cäst vlivu. Proto mu take Hinkmar nevähal bez obalu pripomenout slova z evangelia: ... nevybraljsteuymne,alejä vas... pod 46 Constantini Porphyrogeniti imperatoris De cerimoniis aulae byzantinae 1,Johann Jacob Reiske(ed.), Bonn 1829,s. 59. 47 HINCMARUS RHEMENSIS, De regis persona et regis ministerio. Ad Carolum Calvum regem, PL 125,sl. 833-856;Hincmarus De ordine palatii, s. 42- 4s HINCMARUS RH EM ENSI S, Ad Ludovicum Ba/bum regem. Nov! regis instructio adrectam regni administrationem, PL 125,sl. 983-990; Consiliarii... prima... Dominum timerent... [Ut]... excepta vita aeterna nihil regi et regno praeponerent: non amicos, non inimicos, non parentes, non munera dantes, non blandientes, non exasperantes, non sophistice vel versute out secundum sapientiam solummodo huius saeculi, quae inimica est Deo sapientes, sed illam sapientiam et intelligentiam scientes, qua il/os, qui in supradicta humana astutia fiduac/am suam habuissent, pleniter periustam et rectam sapientiam non solum reprimere, sed funditus bäzni Päna a byli kräli a ff9i [Av"sak prvnfm mfste v meli na rädcove potuissent" opprimere ... krome zivota jineho, hiuboce, le veeneho, pro ne nemohlo byt ovgemie nic oddäni natolik d8le2itej9f: ani prätel@,ani neprätele, ani rodice, ani dobrodinci, dävajfcf dary, ani Iichotnfci, ani stväci, ani mudrci, kte"rfvyznävali sofistiku nebo spekulativnf mygIenf nebo präzdnou svetskou jen jejich bozfmu mysli mela mfsto spravedlivä a sprävnä moudv ucenf; odporujfcf ueenost ko"rene ktei"f byli jejfz z v"sechny, to ale vyvrätit potlacit, se uchylovali pomocf s nejen s rost, k neirestnemu jednäni], Hincmarus De ordine palatii, s. 86. 84 hiediaevalia Historica Bohemica 12,2009, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege "49Präve proto vliv biskupü na dvor"e Karla podminkou,zebudetectitnutnezdkony! Holeho dale vzrüstal ajejich podpora mela byt näleiite odmenena. Shrnuti Hinkmarovych rad korunovanym hlavam je odpovedi na otäzku, ktere jsou podstatne sloiky ceremoniälu: Je to piedevsim hlubokä ücta, jii si kräl zjednävä nejen korunou a iezlem, ale svymi vlastnostmi, ktere ho piirozeje dbät Kräl düstojnost k ve sve osobe statu. povinen na vedeni opravnuji ne sveho jmena a dociluje toho mimo jine i prostiednictvim ceremonialu. Tento ükol mu nadto usnadnuje dozor duchovnich autorit a peclive vybranych kräle LothaHinkmar traktätu o rozvodu obsählem ve svem pomerne rädcü. biskupa dohliiitele kiesfanske ie i dokäzal na sve posläni skutky, slovy ra so mini väine. mravy Na rozdil od ostatnich Hinkmarovych kniiecich zrcadel, ci del adresovanych hlaväm, se ve spisu De ordine palatii obraci na kräle - chlapce, korunovanym ktery' stäl pied obrovskym ükolem. sl Mladickemu kräli jsou adresoväna slova o Alexandrove vychovateli, od ktereho Alexandr pochytil nepekny zlozvyk (zbrklou chüzi), av textu je o Alexandrove veku uiito slova pueritia, ,ijinosstvi", jei nenechävä nikoho na pochybäch o ütlem veku adresata. 52Cilem pasäie je dal kräle, na rady moudry'ch a zkusenych aby noveho samoziejme piesvedcit duchovnich Na duchovniho radami pohrdäni stavu. rädcü, pokud moino z doplatily mnohe pomazane hlavy iivotem: Saula uvedl Hinkmar jmenem, na Lothara jen naraie1.53 Z techto slov je ziejme, jake Hinkmar, zkuseny prelät blizky vlädnouci dynastii, videl prioritya jakymi prostiedky jich hodlal docilit. Byly to prostiedky politicke, k jejichi uplatneni se klonily zejmena vzdelanejsi dvorske kruhy; naopakjim ne vidy präla välkychtivä "slechta, bränici ohrozene pohranicni cästi zeme. I ze spise povsechnych poznämek, jake Hinkmarvenuje ceremonialu, vidime jeho konkretni projevy. Hinkmar seproblematice protokolu nevenuje mj. i proto, ie u adresäta,ktery'vyrostl v prostiedi dvora, piedpokladä jeho znalost. Z De ordine palatii vyplyvä, ie se üzkostlive dbalo napi. na splneni vsech näleiitosti spojehostitele düvodu bylo krale Z tohoto aby nutno, na cestäch. nych s ubytovänim byli - prostiednictvim kralova ubytovatele neboli kvartyrmajstra -o krälove leges debitas servanJan elegi... me ego vos sub conditione vos elegistis, sed non 15,16;,,... 49 di", HINCMARUS RHEMENSIS, Epistola XX ad Ludovicum /it regem Vll, PL 126,sI. 11gD; J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1,s. i6o a 1635o Lothar II. (855-869) byl druhym synem Lothara I. Jeho man2elstvf s Theutbergou bylo bezdetne, proto se Lothar pokusil uzäkonit sv8j svazek se soulo2nici Walradou, se kterou mel syna. Narazil v9ak na prudky odpor tvrdeho kPidla francke cirkve, vedene Hinkmarem. Srov. HINCMARUS RHEMENSIS, De divortio Chlotharii et Tetbergae reginae, PL125, sI. 61gA-772D; REGINO PRUMENSIS, Chronicon DCCCLXVII, PL 132, sI. 87B-98D; Ernst DÜMMLER, Geschichte 11,Leipzig 1887,s. 15-17. si Karlomanna, srov. pozn. 4- 52 Historka o Alexandrove vychovateli Leonidovi je pfevzata z Quintilianova dila lnstitutio oratorio 1,i, 9; k tomu Zäklady retoriky, Väclav Bahnik (pfeklad), Praha 1985. 53 Hincmarus De ordine palatii, Epilogus, s. g8. Mcdiaevalia Historica Bohcmica iz, soog, Supplcmentum 3 85 Lenka Blechovä k Pod timto poruseni protokolu. nedoslo aby s predstihem, piijezdu uvedomeni kräle. kräDalsi pro nevhodny pn'bytek napf. nedodrienim protokolu se chäpal lüv üiednik, senesal, se pak postaral primo na miste, aby byly splneny vsechny hostitelü Düraz krälovo o pr"ijezdu na zpraveni vcasne ubytoväni. poiadavky na kräle a jeho druiiny (familia) svedci o tom, ie se ocekävalo, ie kräl bude näleiite uvitän v branäch mesta 54 Dbalo se na ücelny chod dvora: napi. aby nenastala nouze o ubytoväni, bylo potieba nekumulovat na dvoie hosty ve stejny cas. Zejmena to platilo Byli kterä Karel to piichozi z rüznych piijimal. pravidelne o poselstvech, jen na zdvorilostnfndvstivu, neboslozit vazalskou koutü iise, kteri piichäzeli ,,... prisahu", 55ale take poselstva byzantskeho cisaie (ei v Karlove dobe cisaiovbylo jiste hoste, jejichi dalsi piijeti a nelehkym ubytoväni zahranicni ny) a a citlivym ükolem. Piijeti muselo probehnout, zdüraznuje Hinkmar, düstojne (honeste).Pod düstojnym piijetim si piedstavoval dostatecny pocet hodnostäHü piitomnych v kaidem case na dvoie, jakysi pohotovostni pocet" tech, kteii byli schopni vyjit vstiic nähle vzniklym situacim a zajistovat hladky chod dvora. Tato myslenka se objevuje ui v Hinkmarovych zäpisech o synodu ve Fismes (881), ve ktery'ch razi zäsadu, ie na dvoie by vidy meli byt piitomni alespon tfi rädcove. 56Pod pohotovostnim poctem tedy rozhodne nebyl minen kdokoli z dvoianü, kdo by byl po ruce - musel to byt nekdo vyznamny a kompetentni, schopny vest jednäni. Ostatni v dane chvili piitomni byli temto korune blizkym osobäm k sluibäm, ale o düleiitych zäleiitostech darü bylo SouCästi take udileni a jiste nerozhodovali. piijimaciho protokolu i jejich piijimäni. 57 Za soucäst ceremoniälu karlovskeho dvora povaiujeme take obecnä pravidla, ktery'mi se iidil. K temto patfilo pravidlo rovnomerneho zastoupeni dvoianü ze vsech cästi iise, jimi melo byt zajisteno, ieceno spolu s Hinkmarem,,,... aby pistovalo paldci düverua abysev tamnim obyvatelstvu tyto zemechovalykekrdlovskemu vedomi,zejejichrodya krajanemaji na dvoresvemisto".58Dalsim v Karlove dobe casto uplatnovanym pravidlem bylo pravidlo cirkulace. Jii jsme se zminili o tom, ie se dbalo, aby dvür nikdy neopoustelo vice hodnostäi-ü a dvor"anü najednou, 54Hincmarus De ordine palatii, S.74-76;G. J. SCHENK, Zeremoniell und Politik, s. 64. 55 ... ut qualiscunquelegatio, sivespeculandisive etiam subdendigratia veniret", Hincmarus De ordine palatii, s. 78. s6 Nullo autem umquam tempore sine tribus de sapientioribus et eminentioribus consiliariis esse patiebatur", HIN CMARUS RH EM ENSIS, Capitula in synodo apud s. Macram, PL 125, sl. 1o84D-io85A; ... semper esset ornatum palatium et consiliariis condignis nunquam destitutum", ID EM, Hincmarus De ordine palatii, s. 78. 57 Hincmarus De ordine palatii, s. 78; D. HAG ERMAN N, Karel Ueliky, S.491-492; John Bagnell BU RY, History of the Eastern Roman Empire from the Fall of Irene to the accession of Basil 1, London 1912,s. 307-332; E. DÜMMLER, Geschichte ll, s. 337" dum familiarius possent, adire regiones palatium suae genealogiae quaeque qualiter 58 ,,... Hincmarus De locum in tenere cognoscerent", ordine palatii, palatio consortes vel regionis s. 66. 86 Mediaevalia Historica Bohemica 12, soog, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege nei kolik bylo ünosne. Jinymi slovy, fungoväni palace muselo byt za kaidych okolnosti zaji"steno,pocet personälu zachovän. Vlastni cirkulace se pak uplatnovala v piipade obsazoväni nejvyggiho üiadu - hodnosti apokrisiäre. Titul apocrisiariusje odvozen od i"eckeho substantiva apokrisis, odpovedd', ci slovesa apokrinomai, jasne stopy byzantske a nese vybiräm", posuzuji", dvorske nomenklatury. 59Jednalo se o krälovskeho üiednika, ktery' byl sträicem pecete a pozdeji ho uiivali kralovgti zmocnenci pro cirkevni zäleiitosti. Apokrisiarovi totii v Karlovych dobäch takovy rozsah ingerenci nenäleiel (pasäi piedstavuje Hinkmarovu vlastni vsuvku) 6° Ani obsah apokrisiärovy hodnosti jakoito kaplana nebo straice dvora, nadiizeneho dvorskemu kleru, neni jinde doloien, a je tedy povaiovän spige za Hinkmarovo zboine piani. Shrneme-li vs"echnyapokrisiarovy kompetence, dospiväme k zäveru, ie v Hinkmarove pi"edstave byl nejen papeiüv zästupce, ale take nejvyggi duchovni funkci dale byl krälova Arcikaplan oprävnen vykonävat vykonäval nebo zeme. kanclere a zasedal v krälovske rad"e,byl sträicem dvora, nebo lepe i"ecenojeho kaplanovi, rikä dohliiitelem61 Hinkmar De o vrchnim ordinepalatii v vrchnim Fulraie palatii subcuraet dispositione ma na mysli sua regebat", a omnem clerum ... da, popiipade samotneho Adalharda, jakoito Fulradova nästupce v üiadu. 62 A präve tento vysoky ürad byl Sam Hinkmar jeden cas tuto funkci zastäva1.63 obsazovän tak, ie se v nem stiidali jednotlivi biskupove ze vgech iigskych diecezi - cirkevnich provincii. 64Od tohoto pravidla se pozdeji upustilo, protoie düsledku biskupü. Biskupove tlak se v rezideneni plneni povinnosti na silil dobu diecezi potrebnou nemohli na vzdalovat ze svych rezidencni povinnosti k vykonu nejdüleiitejgiho üi-adu 65 se Constantini Porphyrogeniti imperatoris De cerimoniis II, s. 259. 6o Srov. H. LÖWE, Hincmar von Reims,s. 115. 61Hincmarus De ordine palatii, s. 68 a s. 88. 62 Fulrad (poprve zminen749 -t 781), opat St. Denis, arcikaplan Pipina a Karla Velikeho, vüdci osobnost franckeho duchovenstva, srov. Josef FLECKEN STEI N, Fulrad von St. Denis und der fränkische Ausgriff in den süddt. Raum, Forschungen zur Oberrheinischen Landesgeschichte 4, Die IDEM, Fulrad, in: LM IV, IDEM, Struktur, IDEM, Die s. 20; sI. 1024-1025; 9-39; s. 1957, Hofkapelle 1, s. 47; Hincmarus De ordine palatii, s. 62. 63 HINCMARUS RHEMENSIS, Epistola ad Nicolaum papam, PL 126, sl. 82A; J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 73. 64 Popsang rozsah kaplanovgch nebo arcikaplanovych kompetenci neodpovidä konkretnimu casovemu bodu, ale shrnuje vlastne vsechny pravomoci, ktere mel apokrisiäf ui ad dob Konstantina Velikeho. Z techto pravomoci jig nektere byly v Hinkmarove dobe minulosti. Näpadn9 nesoulad je patrng napi: v tvrzeni, 2e by arcikaplan byl zäroven vrchnim kanclefem (summus cancellarius) krblovske kanceläfe. Ve skuteenosti je dolo2eno, 2e tehdy byl titul kantle"re oznacovän jen jednim slovem, cancellarius, a 2e byl arcikaplanovi podfizen; jednalo se tedy o dva rüzne üiady. Srov. Harry BRESSLAU, Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland und Italien :, Leipzig 19122,s. 374,379; J. FLECKENSTEIN, Die Struktur, s. lo. 65 0 üfadu arcikaplana ve smyslu duchovni hodnosti se zminuje Nithard. Titul summus cancellarius je dolofen a2 ad let panoväni Ludvika Zbo2neho, konkretne od roku 820. Srov. H. BRESSLAU, Handbuch, s. 379; J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 45. Mcdiacvälia Historica Bohcmica t4,4oog, Supplementum 3$ 7 Lenka Blechovä K ceremoniälu patii i vnejgi dojem. Taktoje tieba chäpat Hinkmarova slova o tom, le paläc musi byt vidy nälelite vyzdoben a vybaven, ei slova o krälovnine ükolu dohliiet na krälovy okrasy" (ornamentumregale),pod ktery'mi si müieme piedstavit vge od gatu ai po krälovske klenoty. 66Nejvice mista venuje Hinkmar ceremoniälu v pasäii o snemech. Je znämo, le v Karlove dobe se dvakrät do roka konaly snemy, na ktery'ch sevynägela usneseni, tzv capitularia, o zäleiitostech stätniho vyznamu. Podle Hinkmara prvni snem reagoval na aktuälni situaci; proti usnesenim tohoto snemu nebylo odvoläni. Sjiidela se na nej vysokä i niigi glechta, duchovenstvo vgech stupnü. Na tomto prvnim snemu se take odevzdävaly dary - povinne cirkevni kontribuce panovnikovi, ktere Hinkmar na jinem miste nazyvä pravym jmenem - vectigalia,dane.67Na druhy snem se sjiideli jen velmoii a vyznamni rädci, easto preläti. Zde se projednävaly vojenske a politicke pläny na pii"sti rok, vytväiela se zde dlouhodobä strategie. Ueastnici tohoto druheho snemu museli zachovävat naprostou a bezpodmineenou mleenlivost o vgem, co bylo piedmetem jednäni. Z hlediska ceremoniälu bylo zajimave, le na snemu probihalo rokoväni nikoli spoleene, ale oddelene: duchovni se nemisili s laiky (absqueulla laicorum commixtione),obe skupiny rokovaly odloueene. Pote co si za rozbiesku navzäjem prokäzali pocty (jistele ceremoniälne), odloueili se üeastnici od ostatniho houfu, dokud nenastal eas,aby, v piitomnosti kräle nebo bez nej, byla zahäjena porada. At ui se snem konal na otevr"enem prostranstvi nebo v sale, piedstavitele glechty a duchovenstva sedeli zvlägt. Z Hinkmarova lieeni tedy vyplyvä, le se laikove a duchovni radili vjakychsi bylo shromäideni pote klubech"; znovu spojeno, glechta a duchovenstvo zaujala oddelenä mista, ale usneseni snemu bylo jednotne, bylo plodem kompromisü. Oddeleni obou rokujicich kiidel pfitom nebylo projevem kastovnictvi, ale spige praktickou potiebou. Projednävaly se piece zälelitosti cirkevni i necirkevni, k jejichi rozhodoväni nebyl kaidy ze snemujicich kompetentni stejnou merou. Ostatne Hinkmar sam poznamenavä, le oddelene rokoväni bylo otäzkou dohody a nebylo zävazne, spis"ese jednalo o zvyklost (consuetudo).Kräl se snemu, konaneho zpravidla v jednom z jeho palacü, züeastnil, jen kdyi jeho p"ritomnost byla lädouci. Ve zbyvajicim ease se venoval svym zälelitostem. Lide niigiho stavu nemeli na snemy pr"istup. Zminili jsme se o Hinkmarove opakovanem zd$raznoväni vlastnosti, ktere ma mit dobry' panovnik. Jednim z techto poiadavkü byla panovnikova spravedlnost. Kräl byl totii zäroven vrchnim iigskym soudcem. Hinkmar, kteremu se piipisuje redakce aktü synodu ve Fismes, interpoloval do textu mj. vynos Karla Holeho, podle ktereho se tento panovnik zavazuje, le budejednou tydne poskytovat slygeni ve spornych piipadech a vynäget rozsudky. 68Jestliie tedy 68 Hincmarus De ordine palatii, s. 94,78. 67 IBIDEM, s. 78-80- 68 ,...nos in omni hebdomadaunum diem ad causasaudiendaset iudicandassederevolumus", HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula, Caroli Calvi, PL1z5,sI. lo8oC. 88 Mediaevalia Historica Bohcmica is, 2009, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege pfislugnik prosty'ch vrstev nemel iädnf pristup na snemy, v soudnictvi mel kaidf zaruceno, alespon proklamativne, spravedlive slyseni u soudce i vrchniho soudce, tedy kräle - posledni instance. Ostatne tato tradice byla ve franckem prostfedi take spojena s osobou Karla Velikeho, mime-li vefit Einhardovi: Rozhodoväni beinfch soudnich pH näleielo falckrabimu (comes palatit), ve sloiitfch pr"ipadech si vs"akcisaf rezervoval vynägeni rozsudk$ pro sebe.69 Hinkmar näm ve svfch spisech ukazuje dv$r jako svet, ve kterem panovala kastovni pravidla. 6asto pouiivä sociälni terminologii, typickou pro tento inferiores (nikoli minores, zpiisob mys"leni: protiklad maiores,seniores ve smyslu vekovfch kategorii), atributy typu nobilis, condignus.Pr"esto ale dävä najevo, jak velice si viii hlavniho rysu Karlova dvora, soucinnosti vsechjeho sloiek. 70 Pokud bychom zobrazovali tento svet graficky, nakreslili bychom soustfedne kruhy, v jejichi srdci stäl panovnik ajeho familia (druiina), oznacovanf J. Fleckensteinem jako vlastni Hof. 71Tento nejuigi kruh zahrnoval nejvyggi dvorske hodnostäfe a preläty: sene"sala,dvorniho cignika, dozorce stäji, krälova zpovednika. Uvedenf okruh hodnostäiü byl s panovnikem v düvernem kruh hodnostäru: Druhf zahrnuje vgechny pfime podfizene sene"salvztahu. kovfm pomocnikem byl kvartfrmajstr (mansionarius),komofimu (camerarius) byli k ruce dvefnik (ostiarius) ci sträice pokladny (sacellarius)apod. Tfeti kruh tvofi podle Hinkmara dalgi tfi tfidy: dvofane bez urcite hodnosti (ktefi byli bezpochyby cekateli na uvolnenä mista), iäci a vazalove. Pfitomnost vgech Zäci dvora mela sve opodstatneni. napf. tvofili intelektuälni dorost, budouci u figske duchovenstvo, oporu koruny. Düleiite vgak je, ie kruhy se Wily däl ai Ri"se ktery' byla tedy, v pfedstave Hinkmara, tvofil nejnii"si stau po posledni, kruhy jednoho Jednotlive nebyly okolo stfedu, panovnika. semknuta pevne jisteie bylo zejmena uzavfene, ve vecech spravedlnosti moino neprostupne pies dalgi hodnostäfe, ale pfesto - dospet ai pfed samotneho kräle, jak to Hinkmar nekolikrät opakuje. 72Välecne üspechy byly dalgi cestou, jak urychlit 69 EGINHARD US, VitaCaroliMagnis¢, PL97, sI. 49A. 7oTento pohled potvrzuje take NOTKER BALBULUS, Gesta Karoli i, », MGH Scriptores rer. Germ., Nova seriesXII, Hans F.Haefele (ed.), Berlin ig5g, s. 16. 71 J. FLECKENSTEIN, Die Struktur, s. t5. Historiograficke bädänf potvrzuje vnfmänf 091ho kruhu okolo panovnika a giaihO dvora (curia minor, curia major) ve stredoveku, srov. Dana Panovnicky dvOr ve stfedoveku. Struktura, prostor a reprezentace, DVORAtKOVA-MALA, in: Dvory a rezidence ve st`redoveku U. Skladba a kultura stfedoveke spolecnosti, Mediaevalia Historica Bohemica, Supplementum 2, Dana Dvo'r`ackovä-Malä - Jan Zelenka (edd. ), Praha 20o8, s. 16-1772 Et ut ex quacunque pane totius regnj, quicunque suffocatus seu cetera his similia, quae nunc enumerare perlongum est, maxime tarnen de viduis et orphanis, tam seniorum quamque et mediocrium uniuscuiusque secundum suam indigentiam vel qualitatem, dominorum vero misericordiam etpietatem semperad manum haberet perquem singuli adpias aures principis perferre potuissent" [Velmi diilezite koneents bylo, aby lide ze vkch krajd Me, kdokoli zoufaly, oloupeny", zadluz"eny', dfky necf pomluve uvfzljr v bezvychodne situaci di postiienjr nejakjrm ne§testfm (vyEet podobnych pohrom byzabral pPflig mnoho mfsta) a zejmena to platilo o vdoväch a sirotüch, mahl podle potrebnosti nebo stavu spolehat na zäKtitu hodnosti>,"rü vyggfch hicdiacvalia Historica Bohemica ts, soog, 5upplementum 3 89 Lenka Blechovä osobni karieru u dvora: Podobneti, kterisi dlouhousluzbouzasluhovalibytodmeneniak tomuseiastonaskytlapi"ilezitost,protozezedvoranikdoz výleuvedenjchzadatelüneodchdzelsprdzdnou- podlejejichkvalit bylipnpomfndnivladari.A totonedelalisamotniuchazecio odmenu,alevjsezminenihodnostdri,kteri takprosazovalizdsadyvernostia vdecnosti. Abyprvni mistovjejich srdcichzaujimalatouhanaleztzalt3eniv Bozichocichtim, zebudou spravedlivia soucitni;addle, abyprokdzaliüsluhutem,kteizvytroali vevojenskjchsluzbdch, konecne,abyvicelerisipanovaloradostnea uvolneneovzduii."73 Hinvernea neochvejne; kmar zdüraznuje soudruinost a hospodärnost Karlova dvora, ochotu spojit sily v zajmu spolecne veci - piedevsim välky, ve ktere jiste dobra organizace panovnikova okoli pfedstavovala obrovskou vyhodu. Dvür franckfth panovnik6 mel ui od dob merovejskych krälü skolu; takovou navstevoval ui Karel Velik}. Tyto paläcove" "skolymely za ükol skolit budouci stätni ürednictvo. 74V dramatickych casech po Karlove smrti se vsak zdälo, ie dopady snah o sifeni vzdelanosti a vytvoieni site gkol vyznely napräzdno. Ze syntzLudvika Zboineho byl Karel Holy jedinym, ktery' navstevoval vyznamnejsi dvorskou skolu podobneho typu. 75Ackoli tedy tito iäci (pueripalatintý nezaujimali na dvofe vyznamne postaveni, vedelo se, ie sejednä o prozatimni stav a ie jednoho dne tito elevove budou svedky a pisateli stätnich aktü, vyznamnymi preläty, duchovnimi otci a düverniky vyznamnych slechticü, jak tomu ostatne bylo iv Hinkmarove piipade". Pohotovostni pocet tech, kteii byli na dvofe a mohli a chteli kdykoli pfiloiit ruku k dilu, uzavirala skupina vazalü. Hinkmar iikä, ie kaidy, kdo je umel vest a vydriovat bez pfestupkü (tj. bez raboväni a loupeii), si hledel ziskat jejich näklonnost. 76Vazaly i chasu nazyvä ie se stavem" a podotykä, tfetim deli na minoresa maiores. Dilko Hinkmara z Remese De ordinepalatii je nejspolehlivejsim pramenem nasich poznatkü o dvoie Karla Velikeho, a tedy i dvorskem ceremoniälu. Jednotlive zminky o ceremoniälu je v"sak moino sledovat v pnir"ezu celeho Hinkmarova rozsähleho dila, jehoi poslednim vyhonkem je De ordinepalatii. Ceremonial je v Hinkmarove piedstaväch formälnim projevem moci a tato moc je pozemskym vyjädfenim nebeskeho univerzälniho rädu. Hinkmar, kteremu bylo v dobe Karlovy smrti osm let, näm cisar"sky dvizr pfedstavuje v idealizovane, ale v jadru verne podobe, jako ideälni mocenske stfedisko, ktere diky dokonale souhr"evs"echjeho sloiek zajisfovalo vs"echnydizleiite funkce stätniho aparatu nanejvys uspokojivym zpüsobem. Tato soucinnost byla ovsem i ni2sich a na jejich velkorysost a kfestanskg soucit; zäsluhou techto p"rimluvc8 se toti2 mohla jejich p"re donest a2 k vladarovu laskavemu sluchu], Hincmarus De ordine palotii, s. 78. 73 Hincmarus De ordine palatii, s. 78-80. 74 Karl SEI LER, DerErziehungstaat Karl des Grossen, Erlangen 1937,s. 32. 75 J. FLECKENSTEIN, Die Hofkapelle 1, s. 159. 76 Raboväni jako2to zdroj ob2ivy vojenskgch oddilü se ve Francke fisi povä2live rozmähalo zejmena za Hinkmarovgch dob. Hinkmar venoval teto problematice celou kapitolu v zäpisech o synodu ve Fismes. Srov. HINCMARUS RHEMENSIS, Capitula in synodo apuds. Macram, PL 125, sl. 1073D-1o77B;Hincmarus De ordine palatii, s. 82. go Mediaevalia Historica Bohemica 12,soog, Supplementum 3 Ceremonial v dile Hinkmara z Remege bez ktery Protokol, ceremoniälu. se zaklädal na bezvyhradne nemyslitelnä ücte k hierarchii, zahrnoval organizacni metody i pravidla choväni, udrzoval rovnovähu mezi jednotlivymi zäjmovymi skupinami, vymezoval kompetence dvo"ran$ a zajistoval reprezentaci dvora navenek. Hinkmar z Remesenäm tedy poskytuje solidni zäkladni piedstavu o tom, co mel podle dobovych meritek ceremonial obsahovat a zajisfovat. Mediaevalia Historica Bohcmica 12,4oog, Supplementum 3 91 Lenka Blechovä in writingofHincmarofReims Ceremony Hincmar of Reims (806-882), the most remarkable Franconian bishop in IX. century, is considered as the main source of our knowledge about form and functioning of Charlemagne's court. Hincmar's conception of right order, or the golden age of empire, is embodied by the figure of Charlemagne, who is repeatedly held up as the protector of the common good a and harmony. Such a laudatory portrait of the king clearly discloses Hincmar's belief, that Charlemagne's memory has been neglected by his fellow nobles, being expressesed between the lines of this prolific author, in particular in his mirrors for princes and his tract De ordine paiotii. Emperor Charlemagne, or his court, is offered as a model to which Hincmar hoped his lords, especially Charles the Bald and Carlomann, could adhere. Charlemagne's ideal government issued from the term ordo. Permeating the celestial world, ordo creates the same counterpoise in the earthly world. It reflects hierarchy and justice, presenting, in the same moment, the most benefiting and efficient model to the Franconian realm. In this way, in Hincmar's religious and moralistic thoughs penetrates the political component. Examining the texts composed by Hincmar, we can reveal perceptions of Franconian nobility as being withholder of more ecclesiastical influence upon the sovereign. 92 Mediaevalia Historica Bohemica 14, soog, Supplementum 3