téma autorská práva bulletin 3–4/14

Transkript

BULLETIN 3–4/14
TÉMA AUTORSKÁ PRÁVA
BULLETIN 3–4/14 2Úvodník
2
Kontakty na Kancelář ČKA
3 OTTA
A P
AKTUALITY
4 Přehlídka diplomových prací
8 Mies van der Rohe Award 2015
12 Cena Ministerstva kultury pro Ladislava
Lábuse
12 Zelená infrastruktura
13 Architektura pro komunální politiku
14 ČKA prosazuje funkci městského architekta
14 Young Architect Award
15 Ministerstvo kultury neuznává kvality
nádraží v Havířově
15 Projekt CEC5 jde do finále
15 Standardy jsou na webu ČKA
SERVIS
16 Záštity ČKA a další akce
18 Nové knihy
19 Celoživotní profesní vzdělávání
LEGISLATIVA
20 Architektura a legislativa v roce 2014 (Hnilička)
22 Nové zákony a předpisy (Rybková)
22 Otázky a odpovědi (Faltusová, Rybková)
31 Vztah autorského práva a Profesního
a etického řádu ČKA (Faltusová)
32 Architektura a práva autora (Sapák)
34 Historie autorského práva (Vašíček)
37 Anketa: Zkušenosti architektů s autorským
právem
39 Licence k nakládání s autorským dílem
(Rybková)
40 Vzor licenční smlouvy
42 Autorské dílo a reklama (Rybková)
43 Územní plán a autorskoprávní souvislost
(Faltusová)
44 Jak se bránit zásahům do autorského práva
(Rybková)
47 Autorství projektu v jeho jednotlivých
fázích (Choděra)
49 Ochrana autorských práv při změnách
u dokončených staveb (Faltusová)
52 Přehled kauz věnovaných autorských právům
54 Ochrana autorství v USA (Sýkorová)
SOUTĚŽE
56 Výsledky soutěží
59 Probíhající soutěže
62 Připravované soutěže
TÉMA AUTORSKÉ PRÁVO
26 Právní úprava a problematické otázky ve vztahu k architektonickým dílům (Rybková)
30 Autorská práva při zadávání veřejných zakázek (Faltusová)
BULLETIN ČESKÉ KOMORY
ARCHITEKTŮ, oficiální čtvrtletník
autorizovaných architektů ČR
Vydavatel
Česká komora architektů
Josefská 34/6, 118 00 Praha 1
+420 273 167 480
www.cka.cz
Ing. arch. Pavel Hnilička,
Dipl. NDS ETHZ in Architektur
Ing. arch. Miroslav Holubec
Ing. arch. Lucie Chytilová
Ing. arch. Ivan Plicka
Jazyková korektura
Mgr. Josef Šebek
Registrace
MK ČR E 11062
Redakce
Mgr. Zuzana Hošková,
šéfredaktorka
Dipl.-Pol. Bára Procházková,
editorka
Kateřina Slaná a Mgr. Tereza
Zemanová,
rubrika soutěže
Tisk
Triangl, a. s.
Upozornění
U inzerce a podepsaných článků
se redakce nemusí ztotožňovat
s obsahem. Pokud není uvedeno
jinak, obrázky pocházejí z archivu
autorů textů.
ISSN
1804-2066
Redakční rada
Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.
Distribuce
Bulletin ČKA je bezplatně
PDF Bulletinu ČKA je ke stažení
na www.cka.cz.
číslo 3–4/2014, ročník 21
Datum expedice
25. 11. 2014
Náklad
4600 ks
Grafický design
Jakub Straka
rozesílán všem architektům
autorizovaným ČKA a investičním
odborům magistrátů a větších
měst.
Uzávěrka příštího čísla
15. 1. 2014
2
ÚVODNÍK
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, by již měla být dokončena nová podoba webových stránek
naší Komory. Rád bych vás povzbudil k jejich užívání. Je třeba se pouze jednoduše registrovat
(což není totožné se založením profilu s projekty) a pak se vám kdykoliv po přihlášení otevře
rozšířená verze webových stránek (intranet), která je přístupná pouze členům Komory.
Chci upozornit především na Diskusi, kde je už nyní otevřeno několik zajímavých témat.
Připadne mi víc než užitečné probrat aktuální témata v klidu před valnou hromadou, aby pak
rozprava na ní byla co nejefektivnější. Novinkou na webových stránkách budou také průběžné
informace o dění v Komoře – hned na úvodní straně webu. Možná to není zcela patrné, ale
každý týden se v Komoře něco pozoruhodného děje. Jsem rád, že se i řada věcí daří – myslím,
že ve světě, který často vzrušují už jen katastrofické zprávy, je dobré si připomenout i to, co se
docela normálně povedlo.
Z toho, co se stalo nebo se bezprostředně chystá, bych rád zmínil alespoň následující:
Spolupráce s ČKAIT nabývá na intenzitě, podali jsme společně připomínky ke stavebnímu
zákonu a k zákonu o výkonu povolání a po několikaletém společném úsilí se podařilo vydat
standardy výkonů. A v návaznosti na tuto ukončenou etapu jsme se s ČKAIT domluvili na
utvoření společné pracovní skupiny, která se bude zabývat honoráři. Všichni víme, že je to
pro nás zcela klíčová záležitost, a tak společně s kolegy z ČKAIT chceme využít příležitosti,
kdy ochrana spotřebitele (kterou má navíc v Evropské komisi na starosti česká komisařka) je
konečně chápána rovněž tak, že do ní patří třeba i zpochybnění devastujícího kritéria nejnižší
ceny. Prosazení spravedlivého honoráře za odvedenou práci je tak v zájmu všech.
Druhou věcí, kterou chci zmínit, je, že představenstvo odsouhlasilo přípravu ceny za
architekturu. Po několika letech se tak tahle myšlenka vrací, nabývá konkrétních podob,
a půjde-li vše dobře, může být součástí valné hromady v roce 2016 i vyhlášení prvních držitelů
ceny za architekturu (což je zatím její pracovní název), pořádané naší Komorou.
Tématem tohoto Bulletinu, který tentokrát z organizačních důvodů výjimečně vychází
jako dvojčíslo, je autorství, autorská práva a autorský zákon. Téma jistě užitečné, byť si jeho
významnost uvědomíme často až ve chvíli, kdy dojde k jeho porušení.
Přeji vám všem příjemné čtení! Na další vydání Bulletinu se můžete těšit v prvním
čtvrtletí nadcházejícího roku.
Ivan Plicka
předseda ČKA
KANCELÁŘ ČESKÉ KOMORY
ARCHITEKTŮ
PRAHA
Josefská 34/6, 118 00 Praha 1
T +420 273 167 480
[email protected]
úřední hodiny
po, st, čt 8–16 h
út
8–17 h
pá
8–15 h
ředitelka Kanceláře ČKA
Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová
T +420 273 167 487
M +420 731 508 028
[email protected]
manažerka komunikace,
šéfredaktorka Bulletinu ČKA,
tisková mluvčí
Mgr. Zuzana Hošková
T +420 273 167 485
[email protected]
informace a přihlášky
k autorizaci, správa databáze
členů, sekretář dozorčí rady
a autorizační rady ČKA
Milena Ondráková
T +420 273 167 483
[email protected]
sekretář Stavovského soudu ČKA
Radka Kasalová
T +420 257 532 430
[email protected]
členské příspěvky, účetnictví,
databáze, NF Arcus
Lenka Dytrychová
T +420 257 532 430
[email protected]
redaktorka webových stránek,
komunikace se zahraničím
Ing. Kateřina Folprechtová
T +420 273 167 486
[email protected]
právní servis
Mgr. Eva Faltusová
Mgr. Ing. Daniela Rybková
T +420 273 167 481
[email protected]
[email protected]
produkce akcí ČKA, marketing
Mgr. Iveta Königsmarková
T +420 273 167 484
[email protected]
projekt CEC5
Mgr. MgA. Dita Pavelková
T +420 257 532 430
[email protected]
recepce
Monika Pohanková
T +420 273 167 480
[email protected]
BRNO
Starobrněnská 16/18,
602 00 Brno
T +420 542 211 809
soutěže, veřejné zakázky
Mgr. Tereza Zemanová
[email protected]
celoživotní profesní vzdělávání
Kateřina Slaná
[email protected]
BULLETIN ČKA 3–4/14
OTTA
3
KOMUNITNÍ BYDLENÍ (A DOBRÉ SOUSEDSTVÍ)
27. listopadu, 17 hodin
Kancelář České komory architektů Praha
Zájem o problematiku komunitního bydlení zvolna roste také u nás. Nový
význam zároveň získává i takzvané „dobré sousedství“. Dobré sousedské
vztahy, které reflektují jednu ze základních lidských potřeb po bližším
společenském kontaktu, napomáhají vytvářet přívětivé a bezpečné
prostředí, se kterým se obyvatelé mohou snadno identifikovat a chovají
se k němu a v něm jako ve svém domově.
Různé druhy komunitního bydlení zahrnují rozdílnou míru sdílení a jeho
forem. V cíleně navrženém komunitním bydlení se sociální struktura
mezilidských vztahů mnohdy odráží ve fyzické struktuře dispozičního
řešení. Středně intenzivní míru sdílení představuje takzvaný
cohousing. V tomto případě má komunita k dispozici podstatné
a rozsáhlé společné prostory, jako jsou společné kuchyně, jídelny nebo
obytné místnosti – to vše však funguje při zachování autonomních
soukromých bytových jednotek.
V rámci debaty z řady OTTA (Otevřený Think Tank Architektů)
představíme podrobněji jednotlivé druhy komunitního bydlení včetně
zkušeností lidí, kteří v komunitním bydlení žijí nebo žili, nebo
výsledků rešerší a teoretických výzkumů z různých oborů. Akci
připravuje ČKA ve spolupráci s Cohousing CZ, z. s.
OTTA
ZELENÁ INFRASTRUKTURA V ČR
11. prosince 2014, 16 hodin
Kancelář České komory architektů Praha
Představenstvo ČKA na svém zářijovém zasedání přijalo návrh Pracovní
skupiny pro krajinářskou architekturu připravit strategii zelené
infrastruktury v podmínkách České republiky. Z tohoto důvodu ve
spolupráci s Institutem plánování a rozvoje proběhlo několik seminářů
na toto téma. Zabývaly se tím, jak k této problematice přistupují
ostatní evropské země. Cílem diskuse je hledat možnosti uplatnění
zelené infrastruktury a stanovení strategie její aplikace v našich
podmínkách.
Soupis témat s termíny budeme průběžně aktualizovat na našich webových stránkách
→ www.cka.cz/cs/cka/otta
AKTUALITY
4
JIŽ PO PATNÁCTÉ JSME OCENILI NEJLEPŠÍ STUDENTY
5
6
AKTUALITY
PŘEHLÍDKA DIPLOMOVÝCH
PRACÍ ZNÁ VÍTĚZE!
O prestižní soutěžní přehlídku je mezi
studenty zájem, svědčí o tom mimo jiné
narůstající číslo přihlášených prací.
Letos své návrhy zaslalo 99 soutěžících.
Pětičlennou odbornou porotu tak čekala
nelehká práce. Nakonec ocenila celkem
šest studentů ze čtyř vysokých škol.
Cílem přehlídky je porovnání kvality na jednotlivých vysokých
školách stejně jako možnost představit práce čerstvých absolventů veřejnosti. „Pro každého architekta je důležité, aby
netvořil uzavřen ve svém ateliéru, ale aby si tříbil názory, aby
znal a ctil přístup druhých. Jakákoli platforma, která slouží tomuto účelu, je přínosná, a pro studenty obzvláště. Jít s kůží na
trh není jednoduché, ale bez toho nikdy neuslyšíte ani slova
uznání, a ani potřebnou kritiku,“ shrnuje předseda poroty architekt Martin Chválek.
Odborná porota ve složení Ing. arch. Martin Chválek, Ing.
arch. Hana Maršíková, Ing. arch. Jiří Opočenský, Ing. arch. Ondřej Teplý a Ing. Maxim Turba z necelé stovky přihlášených prací
vybrala 29 návrhů, které postoupily do 2. kola. Jak jsou čerství
absolventi architektury, urbanismu či krajinářské architektury
zdatní, mohli návštěvníci České komory architektů posoudit
během října. Nyní budou studentské práce, jež postoupily do
druhého kola, putovat po České republice. Vystaveny budou
jak na zúčastněných vysokých školách, tak na různých akcích
(např. Olomoucké dny architektury a stavebnictví).
Na cestu pak vyrazí nejen návrhy, ale i studenti samotní.
Napomůže tomu spolupráce s Českými centry a společností
ProInterier. Návštěva jednoho z Českých center v Evropě, stejně
tak jako profesní zájezd na chicagský veletrh NeoCon, byly
pro studenty letos jistě velkým lákadlem. Kromě finančních
1. CENA
Filip Kotlář
Dokumentační centrum českých Němců
2. CENA
Jan Vybíral
Šumava
3. CENA
Jitka Brablecová
Vesnice Malé a Vysoké Březno
odměn v celkové výši 50 000 korun jeden z výherců obdrží
i licenci na software ArchiCAD, kterou věnovala společnost
Cegra.
Letošní Přehlídka diplomových prací mimo jiné ukázala, že začínající architekti opravdu chápou, že architektura je
celostní obor, který se dotýká celé řady odvětví. Nevyhýbali
se proto ani naléhavým společenským či politickým otázkám.
Všechny oceněné projekty tuto promyšlenost konceptu a snahu věnovat se ožehavým tématům potvrzují. Mezi specifika
letošního ročníku patří i to, že větší zájem o soutěž projevily
budoucí architektky. Oproti 46 přihlášeným mladým architektům stálo 53 architektek. Oceněni pak byli zcela vyrovnaně –
tři ceny si odnesly ženy a zbývající tři muži.
„Na samém vrcholu byly oceněny práce, které zaujaly
porotu svou lapidárně vyjádřenou silnou myšlenkou – dva měřítkem zcela odlišné projekty, Šumava a Křížová cesta pro Stříbrnice, a dále výjimečně zvládnuté koncepty kulturních staveb Nová synagoga v Brně a Dokumentační centrum českých
Němců v Ústí nad Labem, které prolnuly inspiraci hlubokého
pochopení tématu v sofistikované vyjádření architektonickými
prostředky,“ uzavírá předseda poroty.
První cenu a Hlavní cenu společnosti ProInterier získal
absolvent Akademie výtvarných umění v Praze Filip Kotlář
za projekt Dokumentačního centra českých Němců. Student
7
profesora Přikryla porotu zaujal vysoce vyzrálým přístupem
k řešení společensky kontroverzního a architektonicky složitého tématu.
Druhá cena patří Janu Vybíralovi za projekt Šumava
(Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), v němž se pokusil
vypořádat se s vysídlením Šumavy během padesátých let minulého století. Závažnou otázku osídlování problematických
oblastí si zvolila i držitelka 3. ceny Jitka Brablecová z Fakulty
architektury Českého učení technického v Praze. Věnovala se
udržitelnému rozvoji českého venkova (Vesnice Malé a Vysoké
Březno) v prostředí uhelných dolů.
Čestné uznání poroty si vysloužila Barbora Zmeková
z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za projekt Znojemské Hradčany. Zvláštní cenu Českých center si odnesl
Vojtěch Jemelka (Akademie výtvarných umění v Praze) za
působivý projekt Křížová cesta pro Stříbrnice, který se pohybuje na hranici architektury a landartu. Petra Husslíková ze
Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně porotu
nadchla vyzrálým přístupem k židovské komunitě. Její práce Nová synagoga v Brně byla proto oceněna Zvláštní cenou
společnosti Cegra.
Všechny projekty přihlášené do letošní Přehlídky si
můžete prohlédnout ve virtuální galerii na www.diplomy.cz.
ČESTNÉ UZNÁNÍ
Barbora Zmeková
Znojemské Hradčany
ZVLÁŠTNÍ CENA SPOLEČNOSTI CEGRA
Petra Husslíková
Nová synagoga v Brně
ZVLÁŠTNÍ CENA ČESKÝCH CENTER
Vojtěch Jemelka
Křížová cesta pro Stříbrnice
8
AKTUALITY
ČKA a vybraní experti nominovali nejlepší české
realizace posledních dvou let do prestižní
mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2015.
Komora doporučila k udělení Ceny Evropské unie
za současnou architekturu tři projekty, Osamu
Okamura taktéž tři díla, Jana Tichá pět staveb
a Igor Kovačević rovněž pět architektonických
děl. Nominovány byly budovy veřejné i soukromé.
nominovala ČKA a Igor Kovačević
OBNOVA SPOLKOVÉHO DOMU VE SLAVONICÍCH
ov-a
ČESKÁ ARCHITEKTURA
NOMINOVANÁ
NA MIES VAN DER
ROHE AWARD 2015
nominovala Jana Tichá
CHATA U MÁCHOVA JEZERA
FAM Architekti
foto: Tomáš Souček
foto: Tomáš Balej
MAJÁK A MUZEUM JÁRY DA CIMRMANA
HAMR – Martin Rajniš, David Kubík
nominoval Igor Kovačević
A1HOUSE
A1 Architects
nominoval Igor Kovačević
ZÁZEMÍ BIOTOPU V HONĚTICÍCH U KROMĚŘÍŽE
Prokš Přikryl Architekti
9
foto: archiv architektů
foto: David Maštálka
nominovala ČKA a Osamu Okamura
OBNOVA GAHUROVA PROSPEKTU VE ZLÍNĚ
Ellement
nominovala ČKA, Jana Tichá,
Osamu Okamura a Igor Kovačević
KRKONOŠSKÉ CENTRUM
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY VE VRCHLABÍ
Petr Hájek – Hájek architekti
RODINNÝ DŮM CHAMELEON V LIPENCÍCH
Petr Hájek – Hájek architekti
AKTUALITY
10
foto: Benedikt Markel
foto: Benedikt Markel
foto:
Dorota Špinková, TOAST – Libor Stavjaník
11
VILA V PODOLÍ, PROCHÁZKOVA ULICE
Josef Pleskot – AP Atelier
nominoval Osamu Okamura a Igor Kovačević
SVĚT TECHNIKY V OSTRAVĚ
Josef Pleskot – AP Atelier
foto: Tomáš Souček
Ze stovek nominací mezinárodní odborná porota vybere finalisty –
kolem třicítky nejlepších evropských staveb, které budou následně
představeny v katalogu a na putovní výstavě. Porota zároveň
určí jednu stavbu, jež získá Cenu Evropské unie za současnou
architekturu – Mies van der Rohe Award, a jednu stavbu, které udělí
Zvláštní cenu pro začínající architekty. Výsledky této prestižní ceny
by měly být známy během dubna 2015, k předání cen pak dojde
v červnu 2015.
Stavbou, na níž se nezávisle na sobě shodli všichni
nominující, je Krkonošské centrum environmentální výchovy
ve Vrchlabí od architekta Petra Hájka (Hájek architekti).
Druhou nominovanou stavbou tohoto ateliéru je Rodinný
dům Chameleon v Lipencích. Po dvou nominacích má
i AP Atelier Josefa Pleskota (Svět techniky v Ostravě a Vila
v Podolí). Kromě dalších osvědčených jmen (např. Martin Rajniš
a David Kubík / Maják a muzeum Járy da Cimrmana) se letos
u českých architektů a teoretiků architektury prosadili také mladí
architekti. Zaujal například ateliér ov-a (Jiří Opočenský a Štěpán
Valouch) svou revitalizací Spolkového domu ve Slavonicích.
Architektonické studio Ellement pak nominující (ČKA
a Osamu Okamuru) nadchlo promyšleným urbanistickým konceptem
obnovy Gahurova prospektu ve Zlíně. Dalšími mladými tvůrci, kteří
budou Českou republiku na této prestižní akci reprezentovat, jsou
A1 Architects (A1house) a Prokš Přikryl Architekti (Martin Prokš
a Marek Přikryl / Zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže). Jméno
Marka Přikryla příznivcům architektury jistě není neznámé – jedná
se o absolventa pražské Akademie výtvarných umění, jehož diplomní
projekt byl v loňském roce oceněn v rámci Přehlídky diplomových
prací ČKA.
12
AKTUALITY
Foto: archiv ČKA
ZELENÁ INFRASTRUKTURA
JAKO ŠANCE
LADISLAV LÁBUS ZÍSKAL
CENU MINISTERSTVA
KULTURY ZA ARCHITEKTURU
V říjnu proběhl slavnostní ceremoniál
předávání cen Ministerstva kultury České
republiky. Cenu za architekturu získal
architekt a děkan Fakulty architektury
ČVUT Ladislav Lábus, kterého v květnu
nominovala ČKA. V odůvodnění své
nominace mimo jiné uvedla, že Ladislav
Lábus je jednou z nejvýraznějších
žijících legend české architektury.
Ve svém doporučení ČKA vyzdvihla nejen kvalitní tvorbu tohoto význačného architekta, ale i jeho soustavnou pedagogickou
činnost a pevnost názorů, která mu mezi kolegy zajišťuje neochvějnou autoritu. V úvodu své nominace pak Komora přímo
uvádí: „Architekt Ladislav Lábus je jednou z nejvýraznějších
žijících legend české architektury. Je znám svým hloubavým
a citlivým přístupem, který je zároveň pevný jak skála. V době
přelétavých a pomíjivých gest, která jsou tolik typická pro současné období tekuté modernity, včetně povrchního kopírování vnějších znaků a přebujelé snahy upoutat na sebe již tolik
unavenou pozornost diváků, si Ladislav Lábus jde pevně svou
vlastní cestou.“
Pevnost názoru se projevuje i v samotné tvorbě Ladislava Lábuse. Jejím nejcharakterističtějším rysem je nadčasovost, o niž se snaží každý architekt, ale vykročí k ní jen málokdo. Každý prvek díla nachází své opodstatnění a podporuje
promyšlenou ideu celku. Ladislav Lábus zkrátka zcela „záměrně sleduje vyšší hodnoty a cíle než jen zajištění střechy nad
hlavou. Právě svými zvýšenými nároky na pomalou a pečlivou
přípravu stavby staví hodnotu svých staveb na trvanlivosti
a stálých hodnotách, které tak snadno nepodléhají aktuálnímu vkusu“, uvádí dále ČKA ve své nominaci.
Česká komora architektů si osobnosti Ladislava Lábuse
cení natolik, že jej v minulosti podpořila také návrhem nominace na velmi prestižní čestné členství Amerického institutu
architektů (AIA – The American Institute of Architects). Čestný
titul pak i díky doporučení Komory získal.
Na základě rozhodnutí Evropské
komise o strategii na podporu zelené
infrastruktury by jednotlivé členské
státy Evropské unie měly přijmout několik
systémových i praktických opatření. Co
to zelená infrastruktura znamená a co by
tato strategie přinesla architektům?
Evropská komise přijala 6. května 2013 strategii na podporu
takzvané zelené infrastruktury. Ta by měla zajistit, aby se přírodní procesy staly významnou součástí jevů, které je potřeba
brát v úvahu v procesu územního plánování. Zároveň by opatření měla zajistit, aby na území celé Evropy došlo v blízké budoucnosti k efektivnější ochraně, podpoře a obnově přírodních
lokalit a přírodních procesů, které jsou zdrojem takzvaných
ekosystémových služeb.
Podle definice v souvislosti se zmíněnou strategií znamená zelená infrastruktura následující: Zelená infrastruktura je strategicky plánovaná síť přírodních a polopřírodních
oblastí s rozdílnými environmentálními rysy, jež byla navržena a je řízena s cílem poskytovat širokou škálu ekosystémových služeb. Zahrnuje zelené plochy (nebo modré plochy,
jde-li o vodní ekosystémy) a jiné fyzické prvky v pevninských
(včetně pobřežních) a mořských oblastech. Na pevnině se zelená infrastruktura může nacházet ve venkovských oblastech
i v městském prostředí.
Pod pojmem ekosystémové služby je možné si představit širokou škálu přínosů a užitků, které přinášejí přírodní
prvky a procesy pro člověka a jeho životní prostředí. Ekosystémové služby zahrnují například zdroje čisté vody, zdroje přírodních materiálů, zlepšení kvality ovzduší, zdroje pro medicínu a výzkum, zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny.
Dále k ekosystémovým službám patří zvýšená schopnost odolávat změnám klimatu a extrémním ekologickým poměrům,
jako jsou povodně, sucha nebo šíření nemocí a patogenů. Zapomenout nesmíme na funkci zadržení vody v krajině, trvalé
zabezpečení kvality a úrodnosti půdy, ochranu proti erozi, snížení emisí CO2, zachování přírodních biotopů a různých druhů
živočichů a rostlin pro budoucí generace či na prostory pro
environmentální vzdělávání a rekreaci. Zelená infrastruktura
by měla přispět také k větší prostupnosti krajiny a snížit fragmentaci a degradaci krajiny a přírodních ekosystémů, ke které
došlo v Evropě v posledních sto letech.
Aplikace strategie o zelené infrastruktuře přinese i nemalý nepřímý užitek ve formě investic a nových pracovních
míst, zvýšení atraktivity území, zvýšení odolnosti území proti
nepříznivým vlivům a celkové zvýšení kvality krajiny venkovské i urbanizované.
Co bude aplikace strategie znamenat?
V první řadě bude převedení strategie do našeho prostředí znamenat změnu přístupu k přírodním hodnotám v procesu územního plánování a začlenění zelené infrastruktury do
jednotlivých klíčových odvětví a plánovacího procesu v oblasti
regionálního rozvoje, zemědělství, lesnictví, územního plánování, stavebnictví i do oboru ochrany přírody a krajiny, ochrany
památek a historického dědictví. Změna se bude týkat také
rozvoje turistického ruchu a využití volného času a rekreace.
V praktickém ohledu by na nadregionální a regionální úrovni
měla být vytvořena síť vzájemně propojených území s vysokou
přírodní hodnotou, ve kterých budou významnou měrou probíhat přírodní procesy. Na místní úrovni to pak bude znamenat
nejen smysluplné začlenění zelené infrastruktury do územních plánů jednotlivých celků, měst a obcí, ale především realizaci prvků zelené infrastruktury v konkrétních lokalitách, od
projektové přípravy až po realizaci a management.
Na mnoha místech ve světě se implementace myšlenky
zelené infrastruktury do konkrétních projektů již dostatečně
osvědčila a prokázala i ekonomickou výhodnost celého
konceptu. Vždyť některá čistě technická opatření mohou být
velmi úspěšně nahrazena opatřením významně využívajícím
ke své funkci přírodních procesů za nesrovnatelně nižší
náklady a obvykle s větším, a hlavně multifunkčním účinkem.
Příkladem mohou být úspěšné revitalizace vodních toků
s technickými protipovodňovými opatřeními jako způsob
ochrany území proti bleskovým i sezonním záplavám. Výhodou
dobře provedených opatření zelené infrastruktury je také to,
že obvykle přináší několikanásobný užitek v mnoha oblastech
najednou, tedy plní několik ekosystémových služeb současně.
To se týká například protipovodňové ochrany, rekreačních
funkcí, zvýšení biodiverzity, čištění vody a vzduchu, zachování
nebo obnovy biotopu pro vzácné druhy nebo ochrany půdy.
Konkrétních opatření a prvků zelené infrastruktury
může být nepřeberné množství – od zelených lesnatých pásů,
suchých poldrů, revitalizovaných vodních toků přes zvláště
chráněná území přírody, biocentra a biokoridory až po solitérní
stromy, aleje, zahrady a parky, zelené střechy, vertikální zelené
stěny, hřiště, živé ploty, biologické drenáže a koupací jezírka
či přírodní čističky odpadních vod. Uvedení konceptu zelené
infrastruktury do praxe je jedinečnou výzvou pro architekty
všech oborů a ostatní odborníky zabývající se užíváním a plánováním krajiny – městské i venkovské, zastavěné i volné. Je
také jedinečnou příležitostí ke spolupráci lidí z různých oborů
a oblastí lidské činnosti, jež se v konkrétních podmínkách daného území vždy prolínají, neboť pouze vzájemnou spoluprací
lze dosáhnout kvalitního řešení, které bude funkční a přinese
dlouhodobý nebo trvalý užitek.
Představenstvo ČKA na svém zasedání 2. září 2014 vzalo
na vědomí předloženou zprávu zelená infrastruktura a uložilo
Pracovní skupině pro krajinářskou architekturu vypracovat
materiál týkající se aktivit ČKA v oblasti zelené infrastruktury.
Startující aktivitou v této oblasti bude cyklus přednášek
o Zelené infrastruktuře ve Velké Británii, Německu a Rakousku
v rámci diskusí OTTA.
Mgr. Vladimír Ledvina, zahradní architekt
Ing. Klára Salzmann, Ph.D., předsedkyně PS Krajinářská
architektura
13
NOVÝ MATERIÁL ČKA
ARCHITEKTURA PRO
KOMUNÁLNÍ POLITIKU
Česká komora architektů soustavně
upozorňuje na nedostatečné
reflektování tématu architektury
a péče o kulturní prostředí
v prioritách většiny zastupitelů.
Důsledná péče o naše bezprostřední prostředí se přitom přímo
odráží na kvalitě našich životů, a proto by jí měla být přikládána nemalá váha. S cílem zahrnout architekturu do programů
kandidátů v obecních volbách a následných koaličních smluv
vydala ČKA před volbami program Architektura pro komunální
politiku. Materiál vzbudil velký ohlas, a to jak ze strany politiků, tak příbuzných organizací, které nám při jeho prosazování
nabídly svoji pomoc (např. Svaz měst a obcí České republiky).
Autor dokumentu architekt Petr Lešek v textu uvádí:
„Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických…)
a prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají. Většina politiků se bohužel primárně soustředí na vztahy a prostředí
buď nevnímá, nebo je řeší pouze jako nutnou údržbu. Neuvědomují si, že kvalitní prostředí přitahuje občany a živí aktivitu
ve městech a obcích. Investice do kvalitního prostředí se tak
slovy dneška opravdu vyplatí.“ Česká komora architektů, která
je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí, je
připravena státní správě, samosprávě i veřejnosti poskytnout
k otázkám spojeným s místním rozvojem své konzultace, v některých případech i bezplatné.
Od komunálních politiků ČKA očekává zvýšený zájem
o kvalitní podobu strategického plánu obcí a měst a následné
uplatňování vizí v něm obsažených. Jasnou a srozumitelnou
podobu by měl mít i územní plán, který na strategii obce navazuje. S architekturou souvisí též odpovědná správa městského či obecního majetku a včasná příprava projektů nejen pro
možné dotace a rovněž působení městského architekta.
Česká komora architektů dlouhodobě upozorňuje na
výhody architektonických soutěží. Většina obcí přitom vybírá zpracovatele veřejných projektových zakázek pouze podle
ceny, bez ohledu na kvalitu. Kvalitní projekt ovšem zahrnuje
nejen cenu budoucí stavby, ale i ekonomiku stavby a jejího
provozu. Pro výběr projektantů strategického plánu, územního plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov
a výtvarných intervencí proto ČKA doporučuje využít tento typ
soutěže s předkládáním návrhů, a to zejména pro její transparentnost a možnost odborného hodnocení.
Většina obcí se rovněž nevěnuje vzdělávání občanů
v zájmu a péči o prostředí. To vede k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Přispívá k lhostejnosti a vandalismu. Brání
přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím
a hrdosti „být odtud“. Dalším smutným specifikem většiny
měst a obcí v posledních 25 letech je i naprostá rezignace na
výtvarné intervence do prostředí a regulaci reklamy. V západní
Evropě a USA pak státní nebo městské předpisy přímo vyžadují věnovat část veřejné investice právě na výtvarnou složku.
Obavy z neefektivního rozvoje a nedostatečné kontinuity
započatých prací pak pomůže překlenout harmonogram pro
dané volební období. Předem stanovené priority a závazné
termíny vymezí kompetence a napoví, co se bude s konkrétními plány dít i po volbách.
Text Architektura pro komunální politiku je dostupný na
www.cka.cz.
14
AKTUALITY
2. cena
Zájem o funkci městského architekta Česká komora architektů
vyjádřila již v Politice architektury ČKA 2013, jež se zčásti
stala předlohou aktuálně připravované Politiky architektury
a stavební kultury, kterou chce Ministerstvo pro místní rozvoj
vládě předložit do konce tohoto roku.
V materiálu jeho autoři, architekti Marek Janatka a Václav Zůna, uvádějí, že městský architekt je supervizorem, koordinátorem a nositelem koncepce dané obce či města, zároveň
je tvůrčím pracovníkem ve vybraných otázkách a expertním
poradcem. Text dále pokračuje: „Výsledkem optimálního využívání funkce architekta města je zajištění komplexní péče
o sídlo, ochrana specifik a charakteristik daného sídla, shrnutá do pojmu ochrana a posilování ‚genia loci‘, zvýšení kvality
a hodnoty sídla v uvedených oblastech, zlepšení kvality prostředí, efektivnější vynakládání prostředků na investiční akce
a zajištění udržitelného rozvoje sídla.“
Zavedení pozice městského architekta přitom není nikterak složité. Malá a středně velká sídla jej mohou vyžadovat
na základě usnesení rady města či zastupitelstva a následně
s architektem uzavřít Smlouvu o poradenské a konzultační
činnosti. Obce a města, které mají o zřízení této funkce zájem,
se více dozví v dokumentu ČKA Městský architekt a zároveň
mohou kontaktovat ČKA, která jim poskytne bezplatné konzultace. Stalo se tak již v případě Českého Krumlova, kde pozici městského architekta znovu uvádějí v praxi.
Plné znění manuálu Městský architekt je zveřejněno na
www.cka.cz.
3. cena
Městský architekt působí nejen jako
odborný garant kvalitního urbanistického
růstu daného regionu, ale i jako hybatel
vztahů k veřejnosti. Dokáže zajistit
komplexní péči o sídlo, čerpat z jeho
specifik a posílit místního genia loci.
Přesto řada měst a obcí nad zavedením
funkce městského architekta váhá. Česká
komora architektů proto připravila
materiál, který komunálním zastupitelům
objasní pole působnosti městského
architekta. Stejně jako v případě
architektonických soutěží Komora městům
a obcím nabízí své odborné konzultace.
1. cena
KOMORA AKTIVNĚ
PROSAZUJE FUNKCI
MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA
YOUNG ARCHITECT
AWARD 2014
Na podzim proběhl 6. ročník mezinárodní
přehlídky pro studenty architektury
a architekty do 33 let YAA 2014.
Závislým členem poroty byl prof. Ing. arch. Josef Pechar, DrSc.
(Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových). Mezi
nezávislými odborníky pak z prací vybírali prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger (FSV ČVUT v Praze, předseda poroty), Ing. arch.
Naďa Goryczková (generální ředitelka NPÚ), Ing. arch. Ing. Jiří
Janďourek (FUA TU v Liberci, ATAK architekti) a Ing. arch. Hana
Ryšavá.
V soutěžní kategorii Ideové studie první cenu získal Lukáš Landa za Městský dům pro Libeň, druhou cenu a zároveň
i Cenu rektora TUL za školní práci získal Vojtěch Hybler (projekt Moravskoslezská vědeckotechnická knihovna v Ostravě).
Třetí místo si za projekt Zlín 2050 odnesl Michal Tichý.
Cenu veřejnosti, která probíhala formou hlasování na
www.yaa.cz, získal Martin Foldyna za Transformaci venkovského brownfieldu do podoby národního návštěvnického centra Domu přírody Beskyd.
Další informace na www.yaa.cz
MINISTERSTVO KULTURY
ODMÍTÁ UZNAT KVALITY
NÁDRAŽÍ V HAVÍŘOVĚ
Soustavná podpora, kterou havířovskému
nádraží projevuje nejen Česká komora
architektů, ale i další odborníci
a význačné osobnosti, zůstala
u Ministerstva kultury bohužel bez
odezvy. To ve svém rozhodnutí, v němž
nevyhovělo podnětu ČKA na prohlášení
komplexu kulturní památkou, uvádí,
že stavba nikterak nepřevyšuje
produkci své doby. Kvality této
dopravní stavby přitom v nedávné
době stvrdila celá řada odborníků.
Česká komora architektů se v červnu 2014 připojila k podnětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luďka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení
Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve
věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou. Tento
podnět byl na konci října 2014 ze strany Ministerstva kultury zamítnut. ČKA nemá v tuto chvíli žádný způsob procesní či
odborné ochrany proti rozhodnutí ministerstva, jelikož nemá
postavení účastníka řízení. Rozklad proti rozhodnutí Ministerstva kultury však nakonec podal Národní památkový ústav,
který zaujímá stejné stanovisko ve věci nádraží v Havířově jako
ČKA a další přední odborníci. Výsledek rozkladného řízení by
měl být znám na začátku příštího roku.
Podle Komory je alarmující především to, že ministerstvo ve svém rozhodnutí uvádí, že respektuje práva účastníků
řízení nabytá v dobré víře a že prohlášením za kulturní památku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice. To, že zmíněné rozhodnutí může mít za následek demolici stavby, jejíž
význam zdaleka překračuje daný region, však ministerstvo
v úvahu překvapivě nezahrnulo. Ačkoliv by Ministerstvo kultury mělo být vrcholným výkonným i odborným orgánem, dle
zatím dostupných zpráv ve svém rozhodnutí příliš odborně neargumentuje, neopírá se o názor specialistů, ale v zásadě jen
opisuje vyjádření účastníků řízení. Svým rozhodnutím navíc
neguje vyjádření a stanoviska odborníků, mimo jiné Národního
památkového ústavu či České komory architektů. Toto jednání
zcela popírá smysl a funkci státní památkové péče.
15
PROJEKT CEC5 JDE
DO FINÁLE
Česká komora architektů je společně s dalšími jedenácti
evropskými partnery zapojena do projektu CEC5. Ten se zabývá
demonstrací energetické účinnosti a využitím obnovitelných
zdrojů energie ve veřejných budovách. Podstatnou pomoc
při sběru a vyhodnocování informací o trvalé udržitelnosti
veřejných budov přestavuje nový evropský certifikační nástroj
s názvem CESBA (Common European Sustainable Building
Assessment). Čeští odborníci jej upravili a lokalizovali tak, aby
vyhovoval kontextu českého prostředí. Může jej využít každý,
kdo se v dané problematice orientuje a má o ni zájem, nikoliv
pouze specializovaný „certifikátor“. Nástroj bude dostupný od
1. ledna 2015.
STANDARDY NA WEBU ČKA
Pracovní skupina pro standardy dokončila uspořádání
výkonových honorářů, na kterých pracovala skupina architektů
a inženýrů od roku 2011. Finální verze byla vytvořena
v koordinaci s ČKAIT a ponese loga obou komor. Standardy jsou
umístěny na webu ČKA v režimu intranetu, který je dostupný
po registraci. PS Standardy bude dále koncepčně pracovat
na úpravě standardů tak, aby reflektovaly současný pohled
Evropské rady architektů, včetně vyhodnocování životnosti
stavby.
Znění výkonových honorářů naleznete na webu ČKA
v sekci Pro architekty.
SERVIS
16
ETH Studio Basel, Pozor - krajina
Workshop v rámci konference Město pod pokličkou, Nadace Partnerství
Horizont. Příklad z cyklu přednášek Česko-švýcarské inspirace. Občanské sdružení Kruh
17
ZÁŠTITY ČKA A DALŠÍ AKCE
Česká komora architektů poskytuje v rámci odpovědnosti
za výkon profese architektů a propagace stavební kultury
záštitu akcím a činnostem, které souvisejí s odborným
vzděláním, slouží k orientaci v odborných otázkách
nebo se dotýkají problémů legislativy, soutěží apod.
Přinášíme vám informace o akcích, které Komora záštitou
podpořila a které se uskuteční v následujícím období.
KONFERENCE
BIM DAY 2014
27. listopadu, 9–17 hodin
Národní technická knihovna v Praze, Ballingův sál
Pořadatel: Odborná rada pro BIM
Konference nese podtitul „BIM revoluce je tady! Jste připraveni na BIM revoluci?“ a jejím cílem je roční ohlédnutí za vývojem
zavádění metodiky BIM (Building Information Modeling), která
přináší kvalitativně vyšší způsob týmové spolupráce, v Česku
i v zahraničí. Své zkušenosti se zaváděním BIM budou prezentovat architekti, stavební inženýři či projektanti, zástupci
stavebních firem, správci budov nebo investoři. K hlavním řečníkům patří viceprezident 4Projects pro Velkou Británii a Evropu Steve Spark. Bude hovořit o tom, že celý BIM je založen
na integrovaném projekčním týmu spolupracujícím na tvorbě,
správě a využití „dat“. Zároveň ukáže, jak se BIM využívá ve
stavebnictví ve Velké Británii a dalších zemích. O budoucnosti správy informací při řízení projektů bude přednášet držitel
doktorátu na Bauhaus univerzitě ve Výmaru a majitel konzultační společnosti AEC3 Germany Thomas Liebich. Z Rakouska
přijede i Christoph Eichler, provozní ředitel pro BIM společnosti BEHF Coporate Architects, který bude mluvit o zavedení
pravidel pro tvorbu virtuálních budov a představení připravované BIM normy v Rakousku.
www.czbim.org
KONFERENCE
INVENTURA URBANISMU 2014
28. listopadu, 10 hodin
Fakulta architektury ČVUT v Praze,
přednáškový sál Kotěra
Pořadatel: Ústav urbanismu, Fakulta architektury
ČVUT v Praze
Konference se věnuje otázkám současného plánování a jeho
vazeb na reálné stavění a pozitivní rozvoj měst. Cyklus setkání
se stal platformou, jejímž smyslem je periodicky mapovat stav
urbanismu v Česku a usnadnit tak reflexi oboru. Letošním
tématem je metodika zadávání územních plánů velkých měst.
Akce se koná pod záštitou ČKA.
www.inventuraurbanismu.cz
CYKLUS PŘEDNÁŠEK
ČESKO-ŠVÝCARSKÁ INSPIRACE
4. prosince, 19.30 hodin
Kino Světozor, Praha
Pořadatel: o. s. Kruh ve spolupráci s Fakultou
architektury ETH v Curychu
ETH Studio Basel, Martino Tattara: Pozor – krajina.
Projekt pro Švýcarsko
V roce 1955 publikovali tři švýcarští intelektuálové,
Max Frisch, Lucius Burckhardt a Markus Kutter, text, který
varoval před „sídelní kaší“ ve švýcarské krajině a požadoval
nový a kontrolovanější urbanismus ve formě zhuštěnějších
sídel. Po 59 letech není bujnost sídelní kaše o nic méně
alarmující. Architekt Martino Tattara představí odlišný přístup
k problémům země, krajiny a spotřebovávání zdrojů, které
s sebou přinášejí dnešní formy urbanizace.
Vesna Jovanović: Současná městská území
Architektka Vesna Jovanović představí úvahy o tom, jak
spolu souvisejí termíny jako příroda, voda, zemědělství,
sídlo, infrastruktura a výroba. Formování měst i krajiny bylo
až do nedávna charakterizováno pomalými cykly proměny již
existujícího prostředí – přírody – na obydlené a přivlastněné
území.
www.kruh.info
KONFERENCE
MĚSTO POD POKLIČKOU 2014
9. prosince, 9.30 hodin
Areál Otevřené zahrady, Brno
Pořadatel: Nadace Partnerství
Konference bude řešit metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím. Nebudou chybět ani zkušenosti z měst, kde k veřejnému prostoru přistupují systematicky, či
legislativa v oblasti veřejného prostoru. Konference je určena
zejména úředníkům veřejné správy, kteří mají v kompetenci
plánování a realizaci veřejných prostranství, dále všem architektům, urbanistům i dalším profesím. Vzdělávací program je
akreditován Ministerstvem vnitra a koná se pod záštitou ČKA.
www.prostranstvi.cz
18
SERVIS
NOVÉ KNIHY
Klára PUČEROVÁ a kol. (ed.):
Czechscape – Portrét současné
české krajinářské
architektury
Vydala Galerie Jaroslava
Fragnera (2014)
Jsou katalogy k výstavám, které zůstávají jen milou připomínkou akce, jež
proběhla. Vedle toho existují „katalogy“,
které mají něco navíc. S chutí jim vyčleníte čestné místo ve vaší knihovně, anebo ještě lépe – na vašem nočním stolku,
protože se k nim budete často a rádi
vracet. Takovou publikací je bezesporu
i poslední počin z dílny Galerie Jaroslava
Fragnera. Publikace CzechScape představuje atraktivní téma současné české krajinářské architektury. U toho však
tato kniha nekončí, těšit se můžete i na
další analogie a přesahy do příbuzných
disciplín. Téma je pojato jako komplexní
obraz samotné krajiny, zahradních prostor i krajiny městské jakožto společné
architektury pod jednou oblohou. Výběr,
který se před vámi v podmanivé grafice
Anny Gutové rozprostře, reprezentuje
převážně díla současné generace architektů a umělců. Nechybí zde však
ani vztah k minulosti, který je vylíčen
v úvodním pojednání. Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy
v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze, která proběhla mezi 18. červnem a 9. zářím
2014.
Jiří Hrůza: Svět měst
Vydala Academia (2014)
Kniha uznávaného urbanisty Jiřího Hrůzy (1925–2012), který několik let zastával post vedoucího projektanta územního plánu Prahy, potěší nejen studenty
architektury a architekty, ale i teoretiky
architektury a její milovníky. Její srozumitelný jazyk čtenáře lehce provede stavbou a plánováním měst, jejich
historií, geografií, sociologií a dalšími
souvisejícími obory. Publikace představuje komplexní výklad o vývoji měst,
a to od velkých starověkých civilizací až
po současnost. Dozvíte se více o tisíciletém vývoji lidských sídel i o specifických vlastnostech jednotlivých měst. Ve
středu zájmu Jiřího Hrůzy však zůstává
historie měst na území České republiky, kterou zasazuje do kontextu střední
Evropy. Nechybí nicméně ani vývoj měst
v evropské a americké kultuře či fokus
na další civilizace (např. Asie a předkolumbovská Amerika). Historiky architektury pak zcela jistě zaujme i výčet
zásadních teorií urbanismu – od Vitruvia přes Camilla Sitteho až k Athénské
chartě – či nástin projektů utopistů. Textovou část publikace doprovází množství plánů a půdorysných nákresů, pro
další studium je pak určen výběr bibliografie a rejstříky jmen a míst.
Josef Remeš, Ivana Utíkalová,
Petr Kacálek, Lubor Kalousek,
Tomáš Petříček a kol.:
Stavební příručka – To
nejdůležitější z norem,
vyhlášek a zákonů
Vydala Grada (2014,
2., rozšířené vydání)
Kolektiv autorů tentokrát přichází s přehlednějším výběrem z nejdůležitějších
stavebních požadavků, a to na základě vlastních projekčních zkušeností,
ale i postřehů čtenářů prvního vydání.
Uvnitř naleznete vymezení stavebních
ploch, minimální světlé výšky, krytí
inženýrských sítí i třídy betonu a oceli.
Rozšíření oproti původnímu vydání
se dostalo rovněž kapitole věnované
stavební fyzice. Příručka zpracovává též problematiku bezbariérovosti,
parkovacích stání a nezapomíná ani na
energetické hodnocení budov.
OPRAVA A OMLUVA
Brno – architektura 1945–1990
Internát Vojenské akademie Antonína
Zápotockého v ulici Chodské v Brně,
Bohumil Grim (1970-1978)
foto: Slaměník
V roce 2009 jsem pod hlavičkou občanského sdružení Centrum architektury
vydala publikaci Brno – architektura
1945–1990. V úvodním slově jsem se
předem omlouvala všem autorům a pamětníkům s prosbou o shovívavost,
pokud se některá data uvedená v knize
neshodují se skutečností. K tomu ještě
doplňuji, že publikace neměla ambice
odborné vědecké práce, ale snažila se
zdokumentovat v té době hromadným
zateplováním mizející doklady formálního vyjádření architektury druhé poloviny
20. století.
Rozšířený přehled staveb na konci knihy měl podchytit co nejvíce budov
a stavebních celků, které byly postaveny v období 1945–1990. Na straně 247
jsem pod heslem Areál VAAZ – Vojenská
akademie Antonína Zápotockého
s internátem na ulicích Dobrovského a Chodské chybně uvedla autory.
Objekty internátu v Chodské ulici byly
postaveny v roce 1978 podle projektu
Ing. arch. Bohumila Grima z roku 1970.
Architekt Grim je mimo jiné rovněž autorem bytových terasových domů v ulici
Bohuslava Martinů z roku 1976.
Panu architektu Grimovi se tímto,
tentokrát adresně, omlouvám.
Ing. arch. Renata Vrabelová
editorka
CELOŽIVOTNÍ PROFESNÍ
VZDĚLÁVÁNÍ
Přinášíme výběr seminářů zařazených do
Celoživotního profesního vzdělávání ČKA.
Zajištění kvality pasivních a nulových domů
Centrum pasivního domu
18.–21. 11. 2014, Brno, 4 body
Materiály pro dřevostavbu
AZ Promo, s. r. o.
19. 11. 2014, Brno, 2 body
Moderní trendy v betonu II. – Betony pro dopravní stavby
Českomoravský beton, a. s.
20. 11. 2014, Ústí nad Labem, 2 body
Systémové řešení balkónů, teras, podlah, koupelen
a sportovních hřišť
Schönox, s. r. o.
20. 11. 2014, Ostravice, 2 body
Veřejné zakázky pro zadavatele
– dvoudenní konzultační seminář
SEKURKON, s. r. o., pobočka Praha
25.–26. 11. 2014, Praha, 3 body
Technická zařízení budov – větrání
ENVIC, občanské sdružení, z. s.
27. 11. 2014, Plzeň, 3 body
Moderní materiály a technologie ve stavebnictví
– NOVINKY 2015
AZ Promo, s. r. o.
4. 12. 2014, Ostrava, 2 body
Zákon o státní památkové péči
Studio AXIS, spol. s r. o.
27. 11. 2014, Praha, 3 body
Navrhování pasivních a nulových domů
Centrum pasivního domu
1.–5. 12. 2014, Brno, 4 body
19
LEGISLATIVA
20
ARCHITEKTURA A LEGISLATIVA
V ROCE 2014
Ve srovnání s předchozím rokem je letošní rok plný mnoha
aktivit na poli legislativy. Česká komora architektů nezůstává
stranou dění a aktivně se účastní probíhajících procesů.
Základním argumentem, proč ČKA při přípravě předpisů
naslouchat, je fakt, že zastupuje výkonnou praxi a reálné
zkušenosti při přípravě a realizaci staveb. Pouze ve spojení
teorie a praxe mohou vzniknout dobrá a smysluplná pravidla.
Že si tento vztah uvědomuje jen málokdo, není třeba
zdůrazňovat, stejně tak tu skutečnost, že naše pozice není
snadná a že na nás ostatní nečekají s otevřenou náručí. Přesto
si myslím, že se mnohé podařilo a daří, a je to snad také díky
tomu, že se učíme naslouchat ostatním a vidět svět v širším,
komplexním náhledu. Teprve touto cestou můžeme svou pozici
pevněji ukotvit v rámci celé společnosti. A nyní podrobněji
k jednotlivým aktivitám.
Stavební zákon
Vláda ČR uložila MMR zpracovat novelu stavebního
zákona tak, aby došlo ke zjednodušení povolovacích řízení.
Cílem je pozvednout obor stavebnictví a zlepšit tak stav
ekonomiky v této oblasti. Základní připravovanou novinkou je
zavedení jednoho integrovaného povolení stavby. S tím souvisí
celá řada dalších změn a zásah do stavebního zákona bude
podstatný. Novela by měla být vypracována již do konce roku
2014, mnozí experti však pochybují, zda je možné v tomto
plánovaném rozsahu novelu připravit. ČKA je dlouhodobě
přesvědčena, že stavební zákon by měl být napsán nový,
zároveň chápe, že politické zadání se musí zpracovat v jednom
volebním období, a proto aktivně návrh připomínkuje.
V pracovní skupině pro legislativu jsme vytipovali
základní okruh témat, který považujeme pro novelu zákona
za podstatný. Návrh jsme následně projednali se ČKAIT
a jsme velmi rádi, že na mnohé problémy máme totožný názor.
Společnou prací vzniklo společné stanovisko ČKA a ČKAIT,
které jsme zaslali na MMR. Odezva na naše návrhy je zatím
kladná, protože MMR si váží naší společné dohody. Ve spojení
tak vzniká daleko silnější hlas.
MMR zavedlo pracovní skupinu expertů pro přípravu
novely, ve které jsou zástupci ministerstev, např. MPO, MZE,
MV, MŽP, jednotlivé kraje, Svaz měst a obcí, Hospodářská
komora a mnohé další. ČKAIT je zastoupena svým předsedou
Pavlem Křečkem a ČKA zastupuji já jako místopředseda a jako
předseda pracovní skupiny pro legislativu. Skupina při MMR
čítá zhruba 40 lidí a bohužel se zdá, že jen dva jsme praktici,
kteří staví. Ostatní jsou „stavebníci-teoretici“, a tudíž nemají
vlastní zkušenosti s procesem výstavby.
Mezi zásadní diskutovaná témata patří spojení
územního řízení a stavebního povolení, rozsah dokumentace
staveb, výkon dotčených orgánů státní správy a EIA. Proces
EIA souvisí s novelou zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí v gesci MŽP, který se připravuje souběžně se SZ.
V souvislosti se stavebním zákonem je třeba zmínit
jeho prováděcí předpisy, a to jak „OTP“, tak i další předpisy.
Česká komora architektů dlouhodobě kritizovala „OTP“,
které upravují obecné požadavky na využívání území a na
stavby. Spolu s problematikou stavebního zákona byly tyto
předpisy z odborného hlediska pro ČKA doslova evergreenem.
Když se v roce 2011 objevila občanská iniciativa Za Novou
Prahu, připojila se ČKA spolu s dalšími institucemi k výzvě
Magistrátu hl. m. Prahy, aby byl řádně a odborně vypracován
předpis nový. Široký odborný konsenzus a občanský tlak zdola
byl radnicí vyslyšen a rada rozhodla o vypracování nového
textu pražských stavebních předpisů na Institutu plánování
a rozvoje hl. m. Prahy.
Nový předpis rozpracovává a doplňuje zejména vztahy
urbanistické, které byly od doby socialistického zřízení
až do dnešních dnů opomíjeny, a klade důraz na utváření
a strukturu města soudobé demokratické společnosti. Předpis
navazuje na tradiční nástroje plánování města: uliční čáru,
stavební čáru a regulovanou výšku budovy, které jsou běžné ve
vyspělých městech západní Evropy. Schválení nového nařízení,
na kterém se podílelo mnoho autorizovaných architektů, je
úspěchem nejen pro Prahu, ale i pro ČKA. Pražské stavební
předpisy by tak mohly být vzorem pro ministerské vyhlášky.
S novelou stavebního zákona bude nutné upravit
prováděcí vyhlášku o dokumentaci staveb, na kterou navážou
intenzivně prováděné práce na standardech. MŽP v souvislosti
s přípravou novely posuzování EIA požádalo obě komory
o přípravu vzorové dokumentace pro posuzování EIA. Postoj
obou komor je v tomto ohledu jednoznačný: „jedna stavba –
jedna dokumentace – jedno povolení“.
EIA / zákon č. 100/2001 sb.
V souvislosti s přípravou jednoho integrovaného
povolení se předpokládá začlenění procesu EIA do jednoho
povolení v duchu „jedna stavba – jedno povolení“, stejně tak,
jako je tomu např. v Německu. Současný stav, kdy se vede
trojí řízení – EIA, ÚR a SP, je neudržitelný. Tím se celý proces
zbytečně komplikuje a investor se namísto řešení šetrných
k přírodě (smart and sustainable) přiklání k řešení, které
mu urychlí již tak zdlouhavý proces, jenž může být navíc
v několika stupních narušen odvoláním (u větších staveb to je
automaticky) a následně i soudním řízením.
Jsme toho názoru, že EIA v ČR ztrácí svůj význam jako
nástroj posouzení vlivu stavby na životní prostředí a stává
se nástrojem „komplikování výstavby“. Ochrana životního
prostředí je nesmírně důležitá a je velká škoda, že tento
nástroj s sebou nese mnoho negativních konotací. Místo
aby byl ctěn, je obcházen a jsou hledány skuliny, jak projekty
„protlačit“, aniž je řešen skutečný vztah k životnímu prostředí.
Předpokládáme, že kdyby tomu tak nebylo a EIA skutečně
plnila svůj pravý účel, mělo by to v konečném důsledku na
životní prostředí pozitivní vliv. K tematice EIA připravujeme
za ČKA poziční dokument, který vyjasní naše základní postoje
a názory na tuto problematiku.
ČKA spatřuje zásadní problém v přílohách k zákonu
o posuzování vlivů na životní prostředí, protože často
aplikované ustanovení o 100 místech v garáži ve zjišťovacím
řízení mnohdy vedlo k posouzení vlivů, přestože to ze zákona
jednoznačně nevyplývá. Dochází tím k absurdním situacím,
kdy se bytový dům ve městě v návaznosti na dostupnou
veřejnou dopravu posuzuje v procesu EIA pouze proto, že
má více než 100 parkovacích stání, a stejně velký projekt ve
formě 50 rodinných domků, které kobercově pokrývají krajinu,
se neposuzuje. Přitom je zřejmé, že druhý případ je vůči
životnímu prostředí škodlivější než ten první.
ZVZ
Probíhá příprava nového ZVZ, který má platit od 1. 1. 2016.
MMR jím musí provést implementaci nové evropské direktivy.
ČKA se podařilo dosadit zástupce do Expertní skupiny MMR,
kolegia ministryně a do Platformy pro transparentní zadávání
veřejných zakázek. Společně s ČKAIT a MPO ČKA usiluje
o specifické postavení intelektuálních služeb, k čemuž dává ED
prostor. Zároveň se snaží o přijetí metodiky týkající se soutěže
o návrh. ČKA jako jedna ze tří organizací připomínkovala nový
nástroj pro porovnání transparentnosti veřejných zadavatelů
a zamezila tak negativní bonifikaci soutěží o návrh. Zároveň
jedná o pozitivní bonifikaci soutěže o návrh.
Byla založena Iniciativní skupina Veřejné zakázky,
která se zabývá otázkami spojenými se ZVZ se zaměřením na
soutěž o návrh, v níž je účastno několik externích právníků
zabývajících se veřejnými zakázkami.
ČKA dohodla vypracování analýzy pod názvem Dopady
architektonické praxe na ekonomiku ČR, kterou zpracuje EEIP,
a. s., pod vedením známého a uznávaného ekonoma prof.
Michala Mejstříka. Předmětem práce je komplexní posouzení
přínosů a vyčíslení ekonomického dopadu architektonické
praxe v územním plánování a stavebnictví v ČR. Smyslem je
zapojení odborníků z oblasti ekonomie a pomoc s argumentací
významu architektury pomocí konkrétních čísel.
S vědomím všech nedostatků si od tohoto výstupu
slibujeme přesnější popis vztahů ekonomie a architektury,
který je mnohdy jasný soukromým investorům, nikoli však
veřejným zadavatelům. Ti často vnímají architekturu jako
jistou nadstavbu, jakési „krásno“, které je sice hezké, ale
není potřeba a stavby bez něj mohou být levnější. Jsme
přesvědčeni, že tento zásadní omyl, který se prokreslil do
zákona ZVZ, vyvrátíme a připravíme přesnější kritéria, která
poslouží novému ZVZ. V tomto smyslu jsme se na této práci
dohodli s bývalou ministryní Věrou Jourovou. Práce probíhá na
objednávku MMR. ČKA poskytuje odbornou spolupráci.
Zákon o výkonu povolání
Úpravy zákona č. 360/1992 Sb. koordinuje PS legislativa
ČKA s ČKAIT. Probíhají pracovní setkání a úpravy zákona
budou ideálně předloženy jako produkt obou komor. Základní
strategií ČKA je navrhovat v tomto zákoně jen minimum změn
a neohrožovat tím samu podstatu fungování našich komor.
Navržené úpravy jsou spíše rázu legislativně technického
a z věcných novinek lze jmenovat pouze přesnější začlenění
oboru krajinářská architektura a přípravu zákona na možnost
elektronického hlasování tak, jak bylo uloženo letošní valnou
hromadou. O způsobu hlasování však musí ještě proběhnout
vážná debata a musí být odsouhlasen valnou hromadou.
Novelou zákona, pokud bude v tomto směru úspěšná, by tak
zůstala možnost pro e-volby otevřená.
Památkový zákon
Památkový zákon chystá Ministerstvo kultury v nové
podobě. Za ČKA jsou v pracovní skupině expertů přítomni
Ladislav Kuba a Josef Smutný. Na půdě ČKA proběhla odborná
debata dne 26. 8. 2014, na které byli přítomni Ladislav
Kuba, Josef Smutný, Miroslav Cikán, Petr Všetečka, Jiří Plos,
Martin Peterka, Klára Salzmann, Tomáš Jiránek a Jan Sapák.
Následně 7. listopadu proběhlo společné jednání s delegací
z Ministerstva kultury v čele s náměstkyní paní Matouškovou.
21
Za MK se jednání účastnili též tvůrci zákona pan Jiří Vajčner
a Martin Zídek. Hlavním bodem jednání bylo zakotvení
postavení architekta při práci s nemovitými kulturními
památkami a práci v památkovém území, protože se nejedná
pouze o technickou činnost, ale o činnost komplexní, která
musí reflektovat širší kulturní, historické a společenské
souvislosti památky a jejího prostředí.
Rozšiřující informace, zápisy a výsledky z jednání
naleznete na webu ČKA v sekci Pro architekty v kategorii
Legislativa.
Ing. arch. Pavel Hnilička
místopředseda ČKA a předseda PS Legislativa
22
LEGISLATIVA
NOVÉ ZÁKONY
A PŘEDPISY
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Upozorňujeme na některé předpisy, které souvisejí s výkonem
profese a k jejichž změnám došlo v poslední době. Zákony
a vyhlášky jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů České republiky
(www.mvcr.cz v rubrice Legislativa).
Z nových předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů České
republiky upozorňujeme zejména na:
K rozsahu dokumentace, která je přiložena k žádosti o územní
souhlas
zákon č. 187/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské
plavbě, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, a zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Předpis nabývá
účinnosti 1. ledna 2015, upravuje například stavby na
sledované vodní cestě, povinnosti správce vodní cesty či
opatření k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního
provozu.
zákon č. 180/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.
Předpis je účinný od 29. srpna 2014, upravuje možnosti
opravných prostředků proti některým rozhodnutím
drážního správního úřadu.
vyhlášku Ministerstva financí č. 199/2014 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení
zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).
Vyhláška nabývá účinnost 1. října 2014 a stanoví nové
kalkulační vzorce pro stanovení ceny pozemků.
vyhlášku Energetického regulačního úřadu č. 193/2014
Sb.,
o způsobech a termínech účtování a hrazení ceny
na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny
a o provedení některých dalších ustanovení zákona
o podporovaných zdrojích energie. Vyhláška nabývá
účinnosti 1. října 2014.
zákon č. 184/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.
Předpis je účinný od 30. srpna 2014, zapracovává
předpisy Evropské unie týkající se povinností výrobců,
prodejců, distributorů a uživatelů elektrických
a elektronických zařízení.
zákon č. 179/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
Předpis nabude účinnosti 1. ledna 2015 a řeší mimo jiné
otázku programů podpory venkova spolufinancovaných
Evropskou unií, evidenci využití půdy a druhy a evidenci
ekologicky významných prvků.
Ing. Mgr. Daniela Rybková
právní oddělení Kanceláře ČKA
V jaké podrobnosti je nutné předkládat dokumentaci
k žádosti o územní souhlas? Má stavební úřad právo
požadovat dokumentaci v rozsahu dle vyhlášky
č. 499/2006 Sb.?
Výčet příloh žádosti o územní souhlas je uveden v § 96 odst. 3
stavebního zákona. Ve vztahu k projektové dokumentaci
je zde požadován „jednoduchý technický popis záměru
s příslušnými výkresy“. Zákon zde vychází z toho, že stavební
záměry, u nichž je postačující vydání územního souhlasu,
nejsou natolik rozsáhlé, aby byla vyžadována podrobná
dokumentace. Odborné komentáře ke stavebnímu zákonu
dokonce uvádějí, že zpracování jednoduchého technického
popisu není projektovou činností ve výstavbě, proto jej může
zpracovat kdokoliv, například sám žadatel. Tento technický
popis samozřejmě musí být zpracován v určité přiměřené
kvalitě, aby měl stavební úřad dostatečný podklad pro
posouzení záměru.
Požadavek stavebního úřadu na doložení dokumentace
v rozsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci
staveb, je proto nesprávný – tato vyhláška stanoví požadavky
na dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby
(tedy v rámci standardního územního řízení), požadavky na
dokumentaci pro územní souhlas jsou uvedeny přímo ve
stavebním zákoně.
K autorizaci pro obor interiérová tvorba
Opravňuje autorizace pro obor interiérová tvorba
takto autorizovanou osobu k vypracování projektové
dokumentace interiérů pro účely stavebního povolení?
Ano, autorizace pro obor interiérová tvorba opravňuje takto
autorizovanou osobu ke zpracování projektové dokumentace
interiéru pro účely stavebního povolení. Rozsah oprávnění
autorizovaných architektů je upraven zákonem č. 360/1992
Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, a na něj navazujícím Autorizačním řádem České
komory architektů. Autorizace pro obor interiérová tvorba byla
udělována do konce roku 2003, poté byla podřazena pod obor
architektura, a již se tedy neuděluje. Již udělené autorizace
nicméně zůstávají v platnosti.
K možnosti prodloužení územního rozhodnutí
Jakými způsoby lze prodloužit dobu platnosti územního
rozhodnutí pro záměr, který je nutné stavebně povolit?
Je lhůta přerušena, pakliže jsou zahájeny bourací
práce?
Stavební zákon uvádí, že územní rozhodnutí nepozbývá
platnosti,
→→ bylo-li na základě žádosti podané v době jeho
platnosti vydáno pravomocné stavební povolení
nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona
nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li
v době jeho platnosti právních účinků souhlas
s provedením ohlášeného stavebního záměru,
→→ bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím
území pro stanovený účel v případech, kdy se
povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
→→ vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru
posouzeného autorizovaným inspektorem podaného
v době platnosti právo stavební záměr realizovat,
nebo
→→ byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy
nahrazující stavební povolení podaného v době jeho
platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
Doba platnosti je lhůtou pro podání stavebního
povolení. Jedná se o hmotněprávní, nikoli procesní
lhůtu, což v praxi znamená, že nejpozději v poslední
den této lhůty musí být žádost o stavební povolení
doručena stavebnímu úřadu. Za zmínku stojí
odlišnost v případě ohlášení stavby, které musí dle
zákona nabýt ve dvou-, respektive pětileté lhůtě
platnosti. To znamená, že u ohlašovaných záměrů je
nezbytné podat ohlášení v rozumném předstihu před
koncem platnosti územního rozhodnutí.
Ke druhé otázce: bylo-li v době platnosti
územního rozhodnutí započato s využitím území pro
stanovený účel (u případu, kdy se povolovací
rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává), nemá zahájení
odstraňování stavby – ať je již v územním rozhodnutí
výslovně uváděno nebo nikoliv – vliv na prodloužení
platnosti.
K povinnosti archivovat dokumentaci
Má architekt nebo stavebník povinnost archivovat
projektovou dokumentaci?
Architekt nemá zákonnou povinnost uchovávat projektovou
dokumentaci, pouze vést chronologický seznam dokumentů
označených autorizačním razítkem. Přesto archivaci veškeré
zpracovávané dokumentace z důvodu vlastní ochrany
doporučujeme. Stavebník má v souladu s ustanovením
§ 125 stavebního zákona uchovávat projektovou dokumentaci
skutečného provedení stavby po celou dobu trvání stavby.
Současně má povinnost uchovávat po celou dobu trvání
stavby následující dokumenty: rozhodnutí, osvědčení,
souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě
jiné důležité doklady týkající se stavby. Další vyhotovení
projektové dokumentace je uchováváno v archivu stavebního
úřadu a případně na příslušné obci.
Mgr. Eva Faltusová
23
ORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
A
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁ
TÉMA
24
ORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
P
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁ
25
Tradičně se uvádí, že vyskytnou-li se dva shodné výtvory
různých fyzických osob, pak platí, že jeden je plagiátem převzatým z druhého, anebo, vznikly-li skutečně oba výtvory souběžně a nezávisle na sobě, pak oba postrádají autorskoprávní
individualitu a nepatří mezi předměty práva autorského.
Pro ochranu děl podle autorského zákona není rozhodná jejich literární, umělecká nebo vědecká hodnota. Autorský
zákon ovšem předpokládá, že dílo svou hodnotu, alespoň minimální, již povahově a pojmově má. Na ochranu díla, tedy na
jeho způsobilost být předmětem práva autorského, ovšem
nemá žádný vliv jeho kulturní, vědecký, historický, politický,
národní nebo jiný význam.
Autorský zákon a občanský zákoník
Oblast autorských práv je upravena primárně v autorském zákoně (121/2000 Sb.). Ten vymezuje, nejen co vše je
autorským dílem, jaký je obsah práva autora k dílu, ale také
kdy autorské právo vzniká a jak dlouho působí. Zároveň zákon
určuje, jak může autor se svým právem disponovat nebo jaká
jsou omezení autorského práva. V tomto případě se typicky
jedná o takzvané zákonné licence, tedy případy, kdy veřejný
zájem na zveřejnění určitého díla převáží nad zájmem ochrany
práv autora a jeho možností rozhodovat, jak bude s jeho dílem nakládáno. Právní předpisy dále určují způsoby ochrany
autorského práva a právní režim určitých specifických druhů
autorských děl, jako jsou díla zaměstnanecká či vytvořená na
objednávku.
AUTORSKÁ PRÁ
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
Autorským dílem je dílo literární, jiné dílo umělecké, jako díla
architektonická a urbanistická, a dílo vědecké. Zákon stanoví
dvě hlavní podmínky, aby určité dílo bylo chráněno jako dílo
autorské:
→→ musí se jednat o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti
autora, což znamená, že autorským dílem tedy není
pouhá automatická činnost bez tvůrčí invence;
→→ musí být vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě,
a proto platí, že autorským dílem v tomto smyslu tak
nemůže být pouhá myšlenka nebo nápad.
AUTORSKÁ PRÁVA
Autorské dílo je pevně definováno
a chráněno autorským zákonem a občanským
zákoníkem. Pro autorizované architekty
také platí Profesní a etický řád Komory,
při jehož nedodržování hrozí odejmutí
autorizace. V architektonické praxi se
nejčastěji řeší nejasnosti při předávání
zakázky, při změnách u dokončené stavby
nebo ve chvíli, když je autorů díla
více. Jak tedy komplikacím předejít?
AUTORSKÁ PRÁVA
DANIELA RYBKOVÁ
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÉ DÍLO –
PRÁVNÍ ÚPRAVA
A PROBLEMATICKÉ
OTÁZKY VE VZTAHU
K ARCHITEKTONICKÝM
DÍLŮM
ORSKÁ PRÁVA
TÉMA
26
Dalším právním předpisem upravujícím oblast autorských práv je občanský zákoník (89/2012 Sb.), a to v části týkající se licence, tedy smlouvy, kterou autor poskytuje oprávnění
k nakládání se svým dílem další osobě. Je potřeba zdůraznit,
že úprava licenční smlouvy byla do 31. prosince 2013 obsažena v autorském zákoně, až nabytím účinnosti nového občanského zákoníku byla přesunuta do tohoto právního předpisu.
Na obsahovém vymezení licence se nicméně nic zásadního
nemění, pouze úprava v občanském zákoníku je podrobnější
než ta předchozí v autorském zákonu.
Závaznost Profesního a etického řádu ČKA
Profesní a etický řád je vnitřním předpisem vydávaným
na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 360/1992 Sb.,
o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Nejedná se tedy o obecně závazný právní předpis, jeho
závaznost je dána pouze pro autorizované osoby a sankcí za
porušení jeho ustanovení jsou disciplinární opatření, v krajním případě tedy až odejmutí autorizace. V podrobnostech se
ustanovením Profesního a etického řádu a jeho vztahu k autorskému zákonu věnuje zvláštní článek na straně 31.
Vznik a obsah autorského práva – práva osobnostní
a majetková
Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Dílem tedy
není pouhá myšlenka či nápad, na druhou stranu však zákon
nevyžaduje žádné formální náležitosti či registraci díla v nějakém veřejném seznamu. Dílo tak může být vyjádřeno slovem,
písmem, nákresem či jakýmkoli jiným způsobem. Zákon také
výslovně uvádí, že zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo
vyjádřeno, nezaniká autorské právo k němu.
Autorské právo se skládá ze dvou složek s odlišným
režimem – jsou to práva osobnostní a práva majetková. Mezi
osobnostní práva patří zaprvé možnost rozhodnout o zveřejnění díla, zadruhé právo prohlašovat se za autora včetně práva rozhodnout, zda má být při nakládání s dílem uváděno jméno autora, a zatřetí se mezi osobnostní práva řadí také právo
na nedotknutelnost díla včetně práva udělit jiné osobě svolení
s dílem dále nakládat (na toto osobnostní právo pak navazují
práva majetková) a práva na dohled nad tím, zda takováto jiná
osoba dílo neužívá způsobem snižujícím jeho hodnotu. Majetková práva pak zahrnují právo autora své dílo užít sám a dále
udělit oprávnění k užití díla jiné osobě. Zákon obsahuje výčet
typických způsobů užití díla, stanoví však zároveň, že dílo lze
užít i jinými než vyjmenovanými způsoby. V případě děl architektonických bude nejčastějším způsobem užití díla na jedné
straně jeho úprava, jako je například rozpracování studie do
dokumentace pro územní rozhodnutí, a na druhé straně jeho
rozmnožování. Za rozmnoženinu architektonického díla-projektu je totiž považována stavba na základě projektu postavená.
Platí, že osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato
práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Na rozdíl od
toho právo užívat dílo (jakožto právo majetkové) převádět lze,
typicky licenční smlouvou. Majetková práva jsou také předmětem dědictví, nezanikají tedy smrtí autora, ale trvají ještě
70 let po jeho smrti.
Problematické otázky autorského práva v architektuře
Dále zmíníme několik okruhů problémů, které jsou nejčastěji řešeny v architektonické praxi ve vztahu k autorskoprávní úpravě. Některé z nich přitom jsou podrobněji rozebrány v dalších článcích uveřejněných v tomto Bulletinu, zde se
proto omezíme jen na stručnou charakteristiku.
a) postup při přebírání zakázky
Zde je třeba rozlišovat dvě roviny, a to jednak
b) změna dokončené stavby
Stejně jako v případě přebírání rozpracované
zakázky i zde je třeba rozlišovat vztah architekta ke
klientovi/vlastníkovi stavby, který je upraven v autorském zákonu, a vztah mezi dvěma architekty, tedy
AUTORSKÁ PRÁ
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
vztah architekta ke klientovi, který si u něj zpracování
dokumentace objednal, jednak vztah mezi oběma architekty, tedy původním zpracovatelem a tím, který po něm
zakázku přejímá.
Dokumentace zpracovaná architektem (včetně
dokumentace zpracované pro určitou výkonovou fázi)
představuje, jak je uváděno výše, autorské dílo. Obecně přitom platí, že k jakémukoli nakládání s autorským
dílem je potřebný souhlas autora. V případě děl architektonických se standardně jedná o tzv. díla vytvořená
na objednávku, jak jsou tato vymezena v § 61 autorského zákona – „Je-li dílo autorem vytvořené na základě
smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že
autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy,
není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového
účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční
smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.“ Prakticky
toto ustanovení znamená, že klient může s dokumentací, zpracovanou architektem na základě smlouvy o dílo,
nakládat pouze určitým způsobem – typicky ji může přiložit k žádosti podávané na stavební úřad, také ji může
zveřejnit. Nemůže však tuto dokumentaci jakkoliv upravovat. Pokud se tedy jedná například o dokumentaci pro
územní rozhodnutí, nelze ji bez souhlasu autora předat
jinému projektantovi, aby ji rozpracoval do stadia dokumentace pro stavební povolení. Zde už se jedná o užití
nad rámec účelu vyplývajícího standardně ze smlouvy
o dílo, a proto je v takovém případě nutné uzavřít licenční smlouvu.
Tato licenční smlouva přitom může být uzavřena
též samostatně až v okamžiku, kdy dojde k ukončení
spolupráce mezi architektem a klientem a klient bude
mít zájem s dílem dále nakládat. Je ale samozřejmě
možné licenční ujednání zahrnout do smlouvy o zhotovení projektu, tedy již na začátku spolupráce nastavit
pravidla pro nakládání s dílem pro případ, kdy spolupráce bude z jakýchkoli důvodů ukončena předčasně.
Pokud k uzavření licenční smlouvy nedojde, představuje to zásah do práv autora, přičemž autorský zákon
mu poskytuje celou škálu prostředků obrany. Jak se zásahu do autorského práva bránit, popisuje podrobněji
článek „Zásah do autorského práva – jak se bránit?“
na straně 44.
Vztah mezi původním autorem projektu
a architektem, který po něm zakázku přebírá, se
pochopitelně také řídí autorským zákonem, platí pro
něj tedy vše, co je uvedeno v předchozím odstavci.
Nad rámec toho ovšem architekt přebírající zakázku
musí dodržovat stavovské předpisy, konkrétně Profesní
a etický řád, dle kterého je povinen se před převzetím
zakázky písemně dotázat původního autora, zda
je s klientem řádně vypořádán – není-li tomu tak,
není oprávněn zakázku převzít, ledaže by požadavky
původního autora vůči klientovi byly zjevně nepřiměřené
a převzetí zakázky by zároveň nepředstavovalo zásah do
autorských práv původního autora.
Z hlediska praktického postupu k uzavření
licenční smlouvy dochází mezi původním autorem
a klientem. Architekt přebírající zakázku by si tak od
klienta měl vyžádat doložení existence takové licenční
smlouvy a klient by mu zároveň měl udělit takzvanou
podlicenci. Tomu se věnuje text „Licence k nakládání
s autorským dílem“ na straně 39.
ORSKÁ PRÁVA
27
autorem původní dokumentace stavby a tím, kdo má
zpracovat dokumentaci pro provedení změny.
Ve srovnání s postupem při přebírání rozpracované zakázky je u změny dokončené stavby ochrana autora původní dokumentace stavby dle autorského zákona
slabší. Zákon se zde pokouší nalézt jakousi rovnováhu
mezi právy autora a právy vlastníka stavby, který z podstaty věci musí mít možnost s touto stavbou do určité
míry nakládat na základě vlastního uvážení. Autorský
zákon proto stanoví, že do autorského práva nezasahuje
ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře
nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla. Je samozřejmě vždy věcí individuálního posouzení, co je onou
„mírou nezbytně nutnou“ a jaký zásah představuje poškození hodnoty díla. Otázkám souvisejícím se změnou
dokončené stavby se věnuje zvláštní článek „K ochraně
autorských práv při provádění změn dokončených staveb“ na straně 49 tohoto Bulletinu.
Vztah mezi dvěma architekty při změnách dokončené stavby je opět nad rámec autorského zákona
popsán v Profesním a etickém řádu, dle kterého je před
převzetím takové zakázky architekt povinen neprodleně a prokazatelně informovat autora původního návrhu,
pokud možno si od něj vyžádat stanovisko k chystané
změně a případně ho i přizvat ke spolupráci.
c) autorství k územně plánovací dokumentaci
Územně plánovací dokumentace – tedy územní
plán či regulační plán – představují pochopitelně autorské dílo. Režim nakládání s ním z hlediska ochrany
autorského práva je nicméně odlišný od projektové dokumentace. Vydaná územně plánovací dokumentace
má totiž dle autorského zákona povahu takzvaného
úředního díla, u něhož je upřednostněn zájem veřejný
před zájmy architekta jakožto autora/zpracovatele. Problematice autorství k územně plánovací dokumentaci
se věnuje text na straně 43.
d) spoluautorství a kolektivní dílo
V architektonické praxi je běžné, že na projektu
pracuje více osob. Z pohledu autorského zákona jsou
pak tyto osoby spoluautory a práva k takto vzniklému
dílu jim náleží společně. Je samozřejmě potřeba odlišovat spoluautory od dalších osob, které se sice na vzniku
díla podílely, nikoli však tvůrčím způsobem. Zákon zde
výslovně uvádí, že spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady
technické, administrativní nebo odborné povahy nebo
poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu.
Na vymezení spoluautorství navazuje v autorském zákoně úprava kolektivního díla jako práva se
speciálním režimem. Kolektivní dílo je pojmově dílem
jediným a jeho pojmové znaky musejí být kumulativně
naplněny, přičemž se jedná o následující znaky:
→→ existence díla, na jehož tvorbě se podílelo
více autorů, jejichž příspěvky nejsou schopny
samostatného užití,
→→ podnět fyzické či právnické osoby (investora)
k vytvoření díla,
→→ vedení investora při vytváření díla,
→→ uvedení díla na veřejnost pod investora.
Podmínkou existence kolektivního díla je výkon
tvůrčí činnosti alespoň dvou autorů. Musí se tedy
jednat o příspěvky tvůrčí, nikoli pouze povahy technické či pomocné. Ty se při tvorbě kolektivního díla mohou
vyskytovat též (a v praxi se i běžně vyskytují), nicméně
AUTORSKÁ PRÁ
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
AUTORSKÁ PRÁVA
f) uzavírání licenční smlouvy
Již v předchozích bodech byla opakovaně zdůrazňována důležitost uzavření licenční smlouvy, kterou autor uděluje třetí osobě oprávnění s jeho dílem nakládat.
Tematice licenční smlouvy se věnuje článek „Licence
k nakládání s autorským dílem“ na straně 39.
AUTORSKÁ PRÁVA
e) zaměstnanecké dílo
Obdobně jako kolektivní dílo popsané v předchozím bodě autorský zákon upravuje jako zvláštní kategorii autorského díla, se specifickým právním režimem,
dílo zaměstnanecké. Jedná se o dílo, které autor vytvořil
ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovního
vztahu k zaměstnavateli. Zákon omezuje práva autora
ve prospěch zaměstnavatele, když stanoví, že není-li
smluvně sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává autorova majetková práva k dílu. Ohledně osobnostních
práv zákon sice stanoví, že tato práva autora zůstávají
nedotčena, nicméně fakticky dochází i k jejich omezení.
Pokud totiž zaměstnavatel vykonává majetková práva
k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor udělil
souhlas se zveřejněním a úpravami svého díla a také
s tím, že dílo bude na veřejnosti uváděno pod jménem
zaměstnavatele.
Při nakládání se zaměstnaneckým dílem se vychází z toho, že odměna autora za zhotovení díla je
reprezentována mzdou dle pracovní smlouvy, běžně
zaměstnanci tedy žádná speciální odměna nepřísluší. Pokud by však zisk z využití díla získaný zaměstnavatelem byl významný a byl by v nepoměru se mzdou
zaměstnance, stanoví zákon právo zaměstnance na
přiměřenou dodatečnou odměnu. Mohlo by se jednat
například o situaci, kdy zaměstnavatel udělí k dílu licenci třetí osobě a za tuto licenci obdrží nadstandardní
odměnu.
Je samozřejmě možné si v pracovní smlouvě sjednat jiný režim nakládání s autorským dílem, v praxi to
nicméně zřejmě nebude příliš časté.
AUTORSKÁ PRÁVA
z hlediska autorskoprávního posouzení povahy díla jsou
bezvýznamné. Pokud je některý z tvůrčích příspěvků
způsobilý samostatného užití, spadá mimo režim kolektivního díla.
Kolektivní díla jsou zpravidla díla investičně náročná, neboť se na jejich tvorbě pojmově podílí více
autorů. Omezení autorského práva spočívá v podřazení těchto děl pod režim děl zaměstnaneckých (jak jsou
tato díla vymezena níže) i v případě, kdy jinak podmínky
pro vznik zaměstnaneckého díla nejsou splněny. Toto
omezení vyplývá z ochrany investice třetích osob vložených do procesu tvorby kolektivního díla.
RSKÁ PRÁVA
TÉMA
28
TVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
1
AUTORSTVÍ
AUTO
29
Řešením může být smlouva nebo jednací řízení
Řešením výše popsané situace je, aby zadavatel uzavřel licenční smlouvu s autorem dokumentace ještě před zahájením zadávacího řízení. Jak však postupovat v případě,
že autor uzavření takové smlouvy odmítne? V takovém případě
lze využít možnosti vést jednací řízení bez uveřejnění v souladu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. a), který uvádí, že „Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna
z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního
předpisu pouze určitým dodavatelem“.
Zákonné předpoklady zadání veřejné zakázky za využití
jednacího řízení bez uveřejnění jsou v souladu s výše citovaným zněním zákona následující:
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
Střet těchto dvou zákonů vzniká zejména v situacích, kdy
veřejný zadavatel – ať už z jakéhokoli důvodu – zadává zakázku na dokumentaci po jednotlivých projekčních fázích. V rámci
zadání na první fázi (na studii stavby nebo na dokumentaci pro
územní rozhodnutí) však nevyřeší otázku licence k odevzdané
dokumentaci. Když se posléze rozhodne k zadání zakázky na
další fázi projektu, často v souladu se zákonem o veřejných zakázkách dochází k novému zadání zakázky, při němž je v řízení
jako podklad užita dokumentace dodaná na základě původní
zakázky, aniž by byly řešeny autorskoprávní vztahy původního
dodavatele. Takový postup je v rozporu s autorským zákonem.
Má-li být dokumentace užita a dále rozpracována
osobou odlišnou od autora (resp. nositele majetkových autorských práv), je nutné uzavření licenční smlouvy mezi autorem
a zadavatelem nebo jiné výslovné vyjádření souhlasu autora.
Z praxe jsou známy případy, kdy se zadavatel rozhodl přenést
povinnost vypořádání autorskoprávních vztahů na dodavatele a předložení příslibu autora k uzavření licenční smlouvy
stanovil jako jeden z požadavků pro uchazeče o veřejnou zakázku. Tento postup byl v řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže označen za diskriminační (např. č. j.: ÚOHS
-S216/2011/VZ-11988/2011/540/IMa), a to z více důvodů.
V první řadě postup nelze akceptovat proto, že přenáší na autora odpovědnost, že uzavře se všemi potenciálními
dodavateli licenční smlouvu za srovnatelných podmínek, což
však zadavatel nemůže reálně ovlivnit. Úřad též zpochybnil
skutečnost, zda může zadavatel takto na dodavatele přenášet
plnění z vlastních závazkových vztahů. Zároveň je třeba konstatovat, že tento postup z účasti v řízení implicitně vylučuje
samotného autora dokumentace, jelikož ten je oproti ostatním
účastníkům ve výhodě, když jeho nabídková cena může být
nižší o (nehrazený) licenční poplatek. Čestné prohlášení autora, že se řízení nebude účastnit, přitom nemá dostatečnou
relevanci.
AUTORSTVÍ
V procesu zadávání veřejných zakázek na
dodání dokumentace staveb se nezřídka
vyskytuje problém střetu práv chráněných
zákonem o veřejných zakázkách a zákonem
autorským. Jak takovou situaci řešit?
AUTORSTVÍ
EVA FALTUSOVÁ
AUTORSTVÍ
AUTORSKÁ PRÁVA PŘI
ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH
ZAKÁZEK
TVÍ
TÉMA
30
a) existuje pouze jediný dodavatel, který může zakázku
splnit, a zároveň
b) tato skutečnost je založena důvody uměleckými,
technickými, důvody ochrany výhradních práv nebo
důvody vyplývajícími ze zvláštního zákona.
Nese-li plnění, které bylo součástí první fáze, znaky
autorského díla a není-li k němu poskytnuta licence, bude
jeho autora (osobu, která disponuje majetkovými autorskými
právy) vždy třeba považovat za jediného dodavatele, který může
(v souladu se zákonem) zakázku splnit, a to z důvodu ochrany
výhradních práv. Zákonná možnost zadání veřejné zakázky
na služby formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23
odst. 4 písm. a) v případě nedostatku zadavatelova oprávnění
užít autorské dílo (je-li toto užití nutným předpokladem pro
splnění zakázky) byla rozporována Úřadem pro ochranu
hospodářské soutěže v řízení č. j. ÚOHS-S108/2009/VZ12163/2009/510/Hod. Rozhodnutí úřadu bylo podrobeno
soudnímu přezkumu správnímu a zrušeno rozsudkem
Krajského soudu v Brně (č. j. 62Af 62/2010-367). V rozsudku soud
uvádí mimo jiné, že „(…) Bez svolení osloveného dodavatele do
těchto programů zasahovat nelze, přičemž oslovený dodavatel
tento souhlas žalobci odmítl vydat. Je to tedy toliko oslovený
dodavatel, kdo je z důvodu ochrany výhradních práv (práv podle
autorského zákona) schopen předmětnou zakázku realizovat.
Podmínky zakotvené v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ pro zadání
veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění tak byly
splněny“. Rozsudek krajského soudu byl následně potvrzen
Nejvyšším správním soudem (č. j. 5 Afs 43/2012 – 54), který
zamítl kasační stížnost úřadu. NSS v rozsudku připouští, že je
třeba v jednotlivých případech vážit, zda postup zadavatele
nesměřuje k obcházení zákona; rozlišuje přitom, zda zadavatel
postupuje zaviněně, či pouze „nešikovně“.
Autorskoprávním problémům se při zadání veřejné
zakázky lze vyhnout nejlépe tak, že se zakázka zadá jako
jeden celek. V případě, že takto zadavatel postupovat nechce,
jelikož nemá jistotu, zda a kdy bude v budoucnu disponovat
dostatkem prostředků, je možné v uzavřené smlouvě nastavit
systém rozvazovacích podmínek v závislosti na dispozici
finančními prostředky či jiných okolnostech. Pokud se řeší
situace ex post, je nutno vždy obstarat souhlas autora před
zadáním zakázky, a to formou licenční smlouvy. Současně je
velmi vhodné sjednat s autorem výkon autorského dohledu.
V případě, že uzavření smlouvy možné vzhledem k postoji
autora není, lze využít postup podle § 23 odst. 4 písm. a)
zákona a vést jednací řízení bez uveřejnění.
Mgr. Eva Faltusová
Odst. 2 Architekt uvádí na dokumentaci jako celku kromě svého razítka a podpisu též jména všech osob, které se na
vypracování dokumentů autorsky podílely.
Odstavec rozvíjí ustanovení autorského zákona, dle něhož má autor právo si osobovat autorství včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při
zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při
takovém užití obvyklé. V souladu s ustanovením odst. 2 PEŘ
ČKA je uvádění jmen osob, které se na vypracování dokumentaci autorsky podílely, třeba chápat jako praxi obvyklou.
Odst. 3 Architekt nepřevezme rozpracovanou zakázku
bez vědomí jejího původního zhotovitele. Před převzetím zakázky musí architekt neprodleně a písemně informovat o zakázce jejího původního zhotovitele a dotázat se, zda původní
zhotovitel a zadavatel jsou řádně vypořádáni. Nevyjádří-li se
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
Odst. 1 Architekt respektuje a chrání práva k duševnímu vlastnictví, zejména autorská práva ostatních architektů, jakož
i všech dalších osob. Architekt se zároveň vůči těmto osobám
vyvaruje zneužívání svých autorských práv.
Ustanovení obecně odkazuje na povinnost respektovat,
tzn. vyvarovat se neoprávněných zásahů do autorských práv
jiných autorů a povinnosti s tím spojené. Konkrétní obsah povinnosti uvádí odstavce následující, a zejména též autorský
zákon (který dává pojmu „autorská práva“ konkrétní obsah).
Odst. 1 přitom zdůrazňuje povinnosti vůči autorizovaným architektům (čímž se nijak nesnižuje odpovědnost vůči ostatním
osobám). Ustanovení zakazuje zneužití autorských práv. Tato
zásada platí též obecně (viz nový občanský zákoník, § 6, 7, 8).
Za zneužití autorského práva může být považován např. postup
autora, který odmítá přijetí zakázky na změnu autorského díla
(pro klienta nutnou) a současně též odmítá uzavření licenční
smlouvy (či požaduje neúměrně vysoký licenční poplatek).
AUTORSTVÍ
Autorským právem se vedle autorského
zákona zabývá též Profesní a etický
řád ČKA (dále též „PEŘ ČKA“), a to
v ustanovení § 26. PEŘ ČKA je vnitřním
předpisem ČKA, a zavazuje tak pouze
členy ČKA. Pět odstavců obsahově vychází
z autorského zákona, který dále zpřesňuje
a místy rozšiřuje. Ustanovení je nutno
vykládat ve světle autorského zákona,
za jehož (ne)dodržení je autorizovaný
architekt rovněž disciplinárně odpovědný.
Za porušení PEŘ ČKA, je-li Stavovským
soudem ČKA vyhodnoceno jako dostatečně
závažné, hrozí disciplinárně obviněnému
disciplinární opatření od důtky přes
pokutu do 50 000 Kč po pozastavení či
odnětí autorizace. Porušení § 26 je
jedním z nejčastějších důvodů vedení
disciplinárního řízení vůbec.
AUTORSTVÍ
EVA FALTUSOVÁ
AUTORSTVÍ
VZTAH AUTORSKÉHO ZÁKONA
A PROFESNÍHO A ETICKÉHO
ŘÁDU ČKA PŘI OCHRANĚ
AUTORSKÝCH PRÁV
TVÍ
31
původní zhotovitel k této informaci do patnácti kalendářních
dnů od doručení žádosti, má se za to, že souhlasí. Pokud původní zhotovitel v této lhůtě prokáže, že není se zadavatelem
řádně vypořádán, architekt rozpracovanou zakázku nepřevezme, ledaže požadavky původního zhotovitele jsou s ohledem
na smlouvu uzavřenou mezi ním a klientem zjevně nepřiměřené a převzetím zakázky nebudou dotčena autorská práva
původního zhotovitele.
Ustanovení směšuje prvky autorskoprávní ochrany
s povinností, která má sloužit k ochraně před neplatícími
klienty. Smyslem ustanovení je ochrana jak architekta samotného (ten má možnost se touto cestou dozvědět, že investor
má špatnou platební morálku), tak celé profese.
PEŘ ČKA zakazuje, aby architekt přijal zakázku, má-li
informaci, že mezi původním zhotovitelem a investorem
nedošlo k finančnímu vypořádání. Architekt má v první fázi
před přijetím povinnost písemně informovat původního
dodavatele, že zakázku přijímá, a dotázat se ho, zda ve vztahu
s investorem proběhlo řádné vypořádání závazků. V případě,
že se původní zhotovitel do patnácti dnů nevyjádří, lze to
považovat za souhlas a architekt zakázku může přijmout.
Vyjádří-li se negativně a předloží-li pro svá tvrzení důkazy,
architekt by zakázku přijmout neměl. Komplikovaná situace
nastává v případě, že původní zhotovitel tvrdí, že vypořádán
není, zatímco klient tvrdí opak a předkládá pro to konkrétní
důkazy. Obdobně může klient tvrdit, že původní zhotovitel
porušoval své povinnosti, a nemá tedy na úplatu nárok.
V takovém případě je zřejmě věcí úsudku architekta, jak
situaci na základně dostupných podkladů vyhodnotí. Pokud
se rozhodne, že zakázku přijme z důvodu, že požadavky
původního zhotovitele jsou nepřiměřené, musí zároveň ověřit,
že nebudou dotčena jeho autorská práva (že je uzavřena
licenční smlouva). Je skutečností, že architekt nedisponuje
právními prostředky požadovat od původního architekta ani
investora konkrétní důkazy a jeho možnost zcela relevantního
posouzení situace je tak omezená. Také z tohoto důvodu
Stavovský soud v minulosti při rozhodování vždy přihlížel
k tomu, jaké úsilí disciplinárně obviněný vynaložil k tomu,
aby se seznámil se skutečným stavem, a zohledňoval to při
posuzování závažnosti porušení ustanovení § 26 odst. 3.
Stavovský soud při svém rozhodování opakovaně
řešil obsah pojmu „rozpracovaná zakázka“. Lze konstatovat,
že rozpracovaná zakázka je zakázkou na projektové či jiné
práce, které spadají do výkonu profese architekta, na jejíž
realizaci se předešle účastnil jiný zpracovatel. K odlišení,
kdy se jedná o jednu rozpracovanou zakázku a kdy se jedná
o dvě samostatné zakázky, lze uvést, že totožnost zakázky je
dána existencí kvalifikované souvislosti mezi první fází a fází
druhou. Možná souvislost je zejména věcná, místní a časová.
Rozpracovaná zakázka bude zpravidla charakteristická
souběhem těchto souvislostí.
Věcná souvislost
Aby se jednalo o jedinou zakázku, musí spolu obě její
fáze zejména po věcné stránce souviset. Tato souvislost bude
mít nejčastěji podobu totožného (nebo alespoň velmi podobného) zadání zakázky. Podobnost se nebude posuzovat podle
znění písemné smlouvy, ale podle svého skutečného obsahu.
Např. jedná-li se o projekt obchodního centra a investor změní
po ukončení první fáze záměr využití některé části z obchodů
kupř. na garáže, jedná se stále o totožnou zakázku. Naopak
plánuje-li investor na jednom místě vystavět mateřskou školu a po ukončení prací na první fázi záměr změní na bytový
dům, pak se o totožnou zakázku jednat nebude. Hodnocení,
kdy se stále jedná o tentýž záměr, a tedy zakázku, a kdy je
záměr dostatečně odlišný, bude vždy do jisté míry záviset na
subjektivním posouzení. Věcná souvislost se v praxi může projevit tak, že investor poskytne podklady připravené autorem
první fáze autoru druhé fáze. V situaci, kdy architekt 2 přímo
Mgr. Eva Faltusová
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
Odst. 5 Architekt nepřevezme zakázku, jejímž předmětem je změna zrealizovaného díla, zejména pokud jde
o dílo zrealizované podle návrhu, projektu nebo plánu žijícího
architekta, bez předchozího upozornění zadavatele na tuto
skutečnost. Před převzetím zakázky musí architekt neprodleně a prokazatelně informovat o zakázce autora původního
návrhu, projektu nebo plánu a podle možností si od něj vyžádá
stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke
spolupráci.
Ustanovení navazuje na § 38d písm. b) autorského
zákona. Architekt by měl zadavatele upozornit na jeho povinnosti vůči původnímu autoru stanovené autorským zákonem,
s ohledem na ustanovení § 38d písm. b). V souladu s autorským zákonem je povinností zadavatele umožnit původnímu
autoru výkon autorského dohledu, k němuž by ho měl nový
architekt přizvat a v dostatečné míře mu umožnit jeho výkon.
Obsahem autorského dohledu je zejména kontrola, zda ke
změnám autorského díla dochází, aniž by byla přitom narušena jeho hodnota.
AUTORSTVÍ
Odst. 4 Architekt nevyužije autorské dílo jiného architekta při zhotovování své vlastní zakázky bez jeho výslovného
písemného souhlasu, popřípadě uzavřené licenční smlouvy.
Odstavec 4 uvádí základní zásadu autorského zákona,
tedy že autorské dílo lze užít pouze s výslovným souhlasem
autora (resp. té osoby, která drží k autorskému dílu výhradní
autorská majetková práva, a je tak oprávněna udělit svolení
s užitím díla – např. zaměstnavatel u autorského díla zaměstnance). Běžnou formou udělení souhlasu je uzavření licenční
smlouvy, jejíž vzor naleznete na straně 40.
AUTORSTVÍ
Místní souvislost
Totožnost zakázky je taktéž dána totožností lokality, pro
kterou je záměr zpracováván. Z této podmínky si lze (obtížně)
představit výjimku, jednalo-li by se o typový projekt vytvářený
bez návaznosti na konkrétní místo.
AUTORSTVÍ
Časová souvislost
V naprosté většině případů bude v praxi rozpracovaná
zakázka charakterizována přiměřenou časovou blízkostí mezi
první a druhou fází. Přesná časová hranice, po kterou se jedná
stále o totožnou zakázku, je obtížně určitelná. Faktem je, že
časem se snižuje příležitost architekta 2 se vůbec dozvědět,
že na zakázce před ním pracoval jiný dodavatel (nejde-li o další práci na jeho projektu).
AUTORSTVÍ
pokračuje v práci architekta 1, např. rozpracováním jeho
projektu, se jedná vždy o totožnou zakázku.
TVÍ
TÉMA
32
ARCHITEKTURA
A PRÁVA AUTORA
JAN SAPÁK
Architektura je autorským dílem,
to je mimo diskusi. Abych věc trochu
přiblížil, musím dodat, že jím není
každý projev, který se týká navrhování
staveb. Stejně tak je potřeba připojit,
že ani některé projevy (díla)
urbanistické. Podstatné je, že dílo
musí být výsledkem tvůrčího procesu.
Co to ale znamená v konkrétní věcné praxi? Znamená to, že na
počátku, když se blíží případný spor ohledně autorských práv,
je potřeba vyjasnit, zda je před námi autorské dílo, či nikoliv.
Jen pouhé zdání nestačí (tedy zda jde o návrhový projev, který
má jinak obvyklé rysy návrhu stavby – ortogonální nebo 3D
zobrazení). Autorské dílo je jen nepochybným výsledkem
tvůrčího procesu, nemůže být jednoduchým rutinním dílem,
byť jeho výrazové (zobrazovací) rysy mohou být podobné.
Aby bylo možno vnímat dílo jako tvůrčí, musí být
přítomny určité znaky, stopy. Musí být patrné znaky postupu,
ve kterém autor promítal, vedle objektivních daností, též své
přístupy. Není tedy požadavkem, aby dílo bylo zvlášť vynikající,
nesmí ovšem být ploché, bezduché, ale ani chaotické,
nemohoucí.
Abychom situaci více přiblížili, je vhodné ji zjednodušit
a upozornit na to, že opakem tvůrčího díla je elaborát veskrze
rutinní. Rutina je protikladem tvorby. Ale pozor, ani u tvorby
se nelze bez rutiny zcela obejít. Existují dva druhy rutiny. Ta
obecná, co nejvíce objektivní a jednoduchá, bez možností
rozvoje a reakce na specifické okolnosti. Tu, kterou se učíme
v dětství od rodičů a později ve škole. Ilustrativně řečeno je
rutinou to, co se například většinou vyučuje v prvních dvou
ročnících střední stavební školy. Pak je ale rutina, kterou si
více nebo méně vytváří každý autor v průběhu svého tvůrčího
zrání a která odráží jeho osobitost. Bez ní by se sotva dostal
dál a jeho snaha by byla krajně neproduktivní. Mezi těmito
druhy rutiny nutno rozlišovat, přičemž je jasné, že hranice
nemusí být ostrá.
Aby to bylo ještě složitější (protože spletitá je sama
skutečnost), existují jistě i výtvory, na kterých je sice znát,
že se při jejich vzniku odehrál nějaký bouřlivý proces, možná i zápas, ale jejich nositel v tomto zápase prohrál. Jsou to
díla, která se sice odchylují od rutinní šablonovitosti, ale jejich
výsledek není pozoruhodný, nýbrž zmatený a roztříštěný. Zdá
se mi, že právě těchto děl bylo v minulosti méně, ale přibývá
jich. V minulosti byla jasněji rozprostřena polarita mezi naučenou rutinou a tvůrčím dílem. Ještě jeden případ by neměl ujít
pozornosti, a sice díla do krajnosti eklektická. Tam může být
také krajní nouze stop po tvůrčím procesu, i když jinak může jít
o výtvory úhledné a zdařilé. Rovněž těchto je stále více.
Příklad jednoduché stavby
Pokud jde o druh stavby (pro přehlednost setrvám jen
u staveb pozemních), je málo pravděpodobné, že tvůrčím
autorským dílem budou stavby zcela jednoduché a prosté.
Jako příklad bych uvedl jednomístnou přízemní garáž. Nemusí to být ve sto procentech případů, ale pravděpodobnost,
že není autorským dílem, pramení již ze samé povahy věci.
Ovšem ne každý takto drobný stavební předmět musí být
Z praktických důvodů jsem protentokrát vybral především otázky spojené s bodem 1.
K tomu jen stručnou poznámku: k poslednímu bodu dochází notoricky a často, v podstatě každý den, při referátech
o aktuálních stavbách v médiích, kdy jen zcela výjimečně bývá
uveden autor. Pochopitelně je nutné posoudit reálnou možnost jméno autora poznat; původci zpráv většinou nevyvinou
ani nejmenší úsilí, aby jméno autora zjistili, protože si ani
neuvědomují, že by tak měli učinit. Že jde o delikt, je v mnoha
případech velmi pravděpodobné.
Pro obě nebo všechny strany, které by se mohly při vzni-
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
1. zadávání jednotlivých fází projektové dokumentace
po částech,
2. spolupráce více autorů s předem nevyjasněným autorským podílem,
3. prostá krádež autorského díla jakoukoliv cestou
a parazitování na něm,
4. zásahy do hotové stavby, poté co byla dokončena,
5. škála dalších variant – mimo jiné nejčastěji opomenuté uvedení jména autora.
AUTORSTVÍ
Jak to vypadá v praxi?
Většina situací je naštěstí bezkonfliktních, protože panuje přirozená soudnost a patrně i zdrženlivost obou stran.
Bezkonfliktní jsou možná někdy i přesto, že k vychýlení od přiměřeného stavu dochází, a to většinou na úkor autora. Pojďme
se nyní podívat, jaké situace mohou nejčastěji nastat:
AUTORSTVÍ
prost tvůrčího zápasu. Víme, že dějiny architektury znají hned
několik takových případů (malý vyhlídkový můstek, zahradní
altán, nová terasa nebo originální balkon, oltář či kazatelna).
U většího domu, zvláště toho, který má více poschodí, musí být
zvažována vzájemná pozice schodišť, vstupů, toalet apod., těleso musí být formováno zvenčí a fasádu je třeba artikulovat,
se otevírá prostor pro tvůrčí uchopení. Ale ani v případě velkých staveb nemusí jít v každém jednotlivém případě o tvůrčí
dílo. Typickým případem, kdy tomu tak není, je dílo zmatené,
nemohoucí, nesourodé. Příklady ze současné praxe známe.
Příkladem zcela jednoduché stavby, která s jistotou
nebyla tvůrčím dílem, byl případ malé zahradní chatky na
nářadí. Toto téma samo o sobě nevylučuje tvůrčí přístup. I zde
jde o proporce, strategii užití, ergonomii a detaily stejně jako
o zpracování materiálu. Případ, který byl posuzován v trestním
řízení, byl ale zcela tuctový, bez sebemenšího nápadu, a nadto
se po uzavření věci ukázalo, že jde o stoprocentní kompilát.
S tím však souvisí jedno upozornění: i v případě díla-plagiátu,
kdy jedna osoba odcizila již rozpracované, ale i hotové dílo
a dále na něm pracovala, pak tento děj nemusí (byť jde
o deliktní jednání) vylučovat další autorský přínos. To, že vznikl
na základě deliktního, nebo i nezákonného děje, nevylučuje
fakticitu samotnou. To však již je otázka především právní.
Aby vše bylo ještě složitější, je zapotřebí připomenout,
že autorské právo (zákonná úprava) na dílo pohlíží jako na zachycení vlastního projevu a rozeznává kopie (rozmnoženiny),
což je v případě architektury realizovaná stavba. To se ovšem
tak trochu vzpírá povaze věci, protože je jasné, že kopie u jiných druhů tvůrčí činnosti – např. literatury (kniha či výtisk časopisu) nebo CD jsou něčím jiným než materiální podoba díla
v případě architektury, ale i jiných oborů výtvarného umění. Je
třeba dodat, že celá zákonná úprava autorského práva je umělým výtvorem, starým méně než 250 let, a na rozdíl od jiných
oborů práva nemá přirozenoprávní základ. Právě tato rozdílnost byla příčinou, proč nebyla architektura dlouho pojímána
a chráněna jako autorské dílo. Také je třeba mít na paměti, že
v úplném počátku existovalo právo nakladatelů, které bylo
následně vyváženo právem autorů. Uvedená problematika má
své právní i věcné (skutkové) aspekty. Tyto dvě složky zde od
sebe nejsou odděleny, ale stýkají se a možná se i prostupují.
TVÍ
33
ku architektonických děl dostat do střetu, má velký význam
prevence. Jenže to je právě kámen úrazu. Prevence je nejvíce
zanedbávána, a to z pochopitelných důvodů. Vznik návrhového a poté projekčního úkolu má mnoho důležitějších aspektů
a pro architekta je velmi obtížné ho získat. Práva autora jsou
obvykle tím posledním, čím by chtěl klienta, který má velkou
možnost výběru, odradit. Častá je naopak opačná strategie:
zejména velcí a silní stavebníci chtějí mnohdy na radu právníků oprávnění autora k jeho dílu eliminovat.
V tomto ohledu je nejdůležitější otázka návaznosti jednotlivých fází projektu, tedy dílů určitého celku. Podle dosud
českými soudy přijímané věcné a skutkové doktríny je projekt jako celek jedním autorským dílem. Počátkem je studie
(návrh), kde se koncentruje nejvíce autorského vkladu, nikoli
však všechen. Právě tato fáze je ovšem nejvíce náchylná k rozdílným přístupům, a tedy i k možným střetům. Architektonický
návrh, a tím i projekt ani zdaleka není výhradně věcí autorské
povahy. Má rovněž jiné vlastnosti a jeho kvalitativní aspekty
nepokrývá pouze kvalita, která by byla plně ztotožnitelná s autorskou hodnotou. Objednatel potřebuje též plnění dalších
kritérií, jako jsou včasnost nebo náklady, jež se nemusí krýt se
strategií, kterou sleduje autorský pohled.
Komplexní parametry smluvních vztahů přinášejí do
procesu vzniku návrhového díla i řadu jiných aspektů než jen
těch, které sleduje autorská strategie. Měly by a musí být
v přirozené rovnováze. Pokud jsem se ale zmínil, že projekt
jako celek je jedním autorským dílem, neznamená to, že za
všech okolností musí být jeho vykonavatelem jen jedna osoba, která je výchozím autorem. Je nabíledni, že ke zdárnému
dokončení projekčního díla jsou potřebné komplexní kompetence, spolehlivost a kondice, která nemusí být vždy totožná
se schopnostmi autorskými. Znamená to, že by se objednatel
návrhového (případně projekčního) díla neměl dostat do pasti
jenom proto, že je zde přítomna ochrana práv autora. Pokud je
v nějakém ději přítomen nesoulad mezi schopnostmi výchozího autora a jeho další kompetencí dílo po všech stránkách dokončit, měl by mít jeho objednatel dostupnou možnost přibrat
další osoby. V ideálním případě by se to mělo stát na základě
rozumného jednání.
Pokud nenastane takový přirozený postup, může se rozvinout spor, který v nejhorším případě může skončit až soudním projednáním. V této souvislosti je příhodná poznámka, že
se v posledních letech nashromáždila již řada soudních rozhodnutí, která poskytují judikatorní základ pro další přesnější
(a předvídatelné) rozhodování i pro preventivní postup smluvních stran, aby konfliktům předcházely.
Přestože je projekční činnost složitá a zahrnuje řadu
aspektů, autorská složka v ní neleží na periferii. Je potřeba
brát ji přiměřeně a harmonicky vůči ostatním aspektům.
Je vhodné připomenout, že jednotlivé vývojové (výkonové) fáze projektu nejsou vůči sobě v postavení autorského
díla a jeho rozmnoženiny (to by odporovalo skutkové povaze
děje), ale v postavení další rozpracující a dokončující fáze téhož. Dělení na jednotlivé fáze bylo vynuceno jinými příčinami
než těmi, které souvisejí s autorstvím samotným. Jsou to především příčiny veřejnoprávní, tedy dělení na základě potřeby
projednání před úřady. V dřívějších obdobích nebyl návrh (projekt) stavby dělen na jednotlivé fáze.
Problematika autorství a jeho ochrany je značně složitá,
a aby byla alespoň trochu uchopitelná, byl z celé škály možných případů jako ilustrace vybrán tento jediný, ovšem nejfrekventovanější a také nejzávažnější.
akad. arch. Jan Sapák
člen představenstva ČKA
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
Autorské právo se objevilo s knihtiskem
Prapůvod moderního autorského práva je nutno hledat
až o mnoho století později, a to v období, kdy dochází k rozšíření knihtisku. Tehdejším pramenem vydavatelských a autorských práv byly tzv. výsady, individuálně udělená privilegia. Ani
sama autorská či tvůrčí činnost však nezakládala automaticky
vznik práv autora. Téměř veškerá zahraniční literatura se shoduje na bodě, od něhož je možno hovořit o vzniku moderního
autorského práva, alespoň z hlediska legálního. Tímto bodem
v historii je přijetí anglického zákona o autorském právu v roce
1709.
Z dnešního pohledu je už možné říct, že vývoj
autorského práva v Anglii byl v porovnání s ostatním světem
neuvěřitelně progresivní, a to zejména z toho důvodu, že anglické zákonodárství předstihlo všechny jiné země o celé jedno
století. Ve Francii byl například podobný zákon, který chránil
autorská práva týkající se dramatických a hudebních děl, přijat až v roce 1791, a další, o vlastnickém právu autorů slovesných děl, hudebních skladatelů, malířů a kresličů, až v roce
1793.
Teoretická pojetí autorských práv byla postupem doby
doplňována a obohacována učením obsaženým v dílech
známých filozofů. Tak především Immanuel Kant v díle
Metaphysichen Anfangsgründe der Rechtslehre kladl důraz
na přísné odlišování hmotného substrátu díla a díla samotného, které považoval za projev osobnosti a svobody autora,
jímž autor hovoří k veřejnosti. K obsahu autorského práva
Kant počítal i osobní užívací právo. Z dalších filozofů je možné zmínit alespoň Johanna Gottlieba Fichta, Georga Wilhelma
Friedricha Hegela a Arthura Schopenhauera.
AUTORSTVÍ
Už v antickém období, v období práva řeckého a římského,
obíhala ve společnosti celá řada děl literárních, hudebních,
dramatických a samozřejmě výtvarných či architektonických.
Nicméně ochrana autorů a jejich práv byla velmi slabá. Fakticky byli autoři oprávněni k podání pouze vlastnické žaloby ve
vztahu k rukopisu díla jako věci a žaloby, jíž se domáhali cti,
zavdalo-li k tomu příčinu užití díla jiným subjektem.
Odměna autora byla nahrazena kupní cenou za rukopis. V této době se aplikoval výhradně princip, že odkoupení
nebo jiné oprávněné nabytí rukopisu, tedy hmotného substrátu, v němž bylo dílo zachyceno, znamenalo pro autora navždy
ztrátu jakýchkoliv práv k rukopisu, a tím i k dílu samotnému.
AUTORSTVÍ
Autorské právo můžeme datovat až do
období konstituování moderních států.
Pojem práva duševního vlastnictví
a duševní vlastnictví jako takové se
v českém právu začíná šířeji užívat
teprve v době po převratu v roce 1989.
Předtím byl tento termín sice také znám,
nicméně užíval se téměř výhradně ve
spojení s mezinárodním právem veřejným
a vnitrostátnímu právu bylo vlastní spíše
užívání pojmů jako právo průmyslového
vlastnictví a průmyslová práva. Zde
nabízíme malý exkurz do historie
autorského práva ve světě i u nás.
AUTORSTVÍ
LIBOR VAŠÍČEK
AUTORSTVÍ
HISTORIE AUTORSKÉHO
PRÁVA
TVÍ
TÉMA
34
Sama koncepce skutečného duševního vlastnictví se
ovšem prosazovala až později. Nejvšeobecněji přijímanou verzi osobního pojetí autorských práv vypracoval až v roce 1895
Otto Gierke v díle Deutsches Privatrecht. Základem jeho teorie,
která do té doby nejvíce odpovídala zájmům autorů, bylo tvrzení, že autorské právo je nepřevoditelné a přípustná je pouze
převoditelnost práva dílo užít.
Dříve autorské právo přecházelo na nového majitele
Pokusíme-li se uvést nejzásadnější rozdíly mezi historickými autorskoprávními normami a moderním (aktuálním)
pojetím autorského práva, dojdeme k tomu, že historické normy vycházely z principu, že autorské právo je nedílně spjaté
s věcí, tudíž i zcizením (převodem) předmětné věci přecházela všechna práva (včetně práv autorských) na nabyvatele věci
a autorovi tak v podstatě poté nezůstávala žádná práva. Zároveň platilo, že autorské právo vzniká a může být uplatňováno
až od okamžiku registrace ve speciálních rejstřících.
Moderní přístup k autorskému právu však akcentuje
odlišné principy: autorské právo nepřechází s věcí, jejímž prostřednictvím nebo v níž je autorský počin vyjádřen; autorské
právo vzniká bez ohledu na jakoukoliv registraci, protože vzniká již samotným okamžikem, kdy je autorský počin vyjádřen
v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Dále je autorské
právo nepřevoditelné, ale zároveň platí, že autor může poskytnout pouze oprávnění k výkonu práva dílo užít, tj. poskytnout
licenci, autor však nemůže svá práva beze zbytku postoupit na
jiného. Nakonec dnes na rozdíl od historického vnímání platí,
že autorské právo svědčí vždy pouze autorovi – tedy fyzické
osobě, protože právnická osoba autorem sama o sobě být nemůže.
Císařský patent se bránil rozmnožování díla
Za první autorskoprávně relevantní normu na našem
území se považuje císařský patent číslo 992 z října roku 1846,
který poprvé stanovil zásady ochrany děl literárních, hudebních a výtvarných umění proti neoprávněnému mechanickému
rozmnožovaní, u děl dramatických a hudebních navíc postihoval neoprávněné veřejné provozování díla. Patent byl za dobu
své platnosti několikrát novelizován. Od roku 1859 se rozšířil
rozsah ochrany práva provozovacího, roku 1892 byl přijat říšský zákon o prodloužení ochranných lhůt literárního a uměleckého vlastnictví.
V padesátých letech 20. století bylo české právní prostředí vystaveno procesu změny téměř všech zákonů. Dělo se
tak jak pod tlakem politické objednávky, tak z pouhé nutnosti
reagovat na změny ve společnosti. Byl přijat nový občanský
zákoník a v důsledku toho bylo také zapotřebí uvést s ním
do souladu české autorské právo. Stalo se tak zákonem číslo
115/1953 Sb., o právu autorském.
V šedesátých letech 20. století došlo znovu k rozsáhlé
změně v oblasti občanského práva. Byl opět vydán nový občanský zákoník a nedlouho poté také zákon č. 35/1965 Sb.,
o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Ačkoliv byla tato
norma v historii českého autorského práva vcelku progresivní,
nezbavila se označení typického socialistického zákona, a to
z toho důvodu, že obsahovala často řadu direktivních administrativních ustanovení, jež nadbytečným způsobem zvýrazňovala úlohu státu při nakládání s dílem a při různých způsobech
jeho využití.
Zákon byl několikrát novelizován. První změnou zákona
v roce 1990 se autorskoprávní ochrana rozšířila i na některé programy počítačů. Další novela o rok později odstranila (úplatné) zákonné licence ve prospěch smluvních vztahů
a třetí novela v roce 1993 upravovala zejména postavení kulturních fondů.
V roce 1995 pak nepřímou novelou došlo k upravení
práva na odměnu související s nenahranými nosiči záznamů,
která nahrazuje příjem ušlý nositelům práv v důsledku zákonné
AUTO
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
AUTORSTVÍ
JUDr. Libor Vašíček,
advokát Legal Partners,
Advokátní kanceláře JUDr. Libora Vašíčka
AUTORSTVÍ
výjimky k bezplatnému pořízení kopie již uveřejněného díla
pro vlastní potřebu uživatele. Podmínkou vzniku práva na tuto
odměnu se stalo nejen vyrobení, ale i uveřejnění uvedeného
snímku jeho výrobcem. Dále norma nově upravovala právo
na odměnu autorům, jejichž díla lze rozmnožovat pro osobní
potřebu uživatelů na podkladě tiskovin pomocí kopírovacích
přístrojů. Takzvaná reprodukční práva u nás do té doby nebyla
zajišťována ochrannými organizacemi a ani nebyl řešen systém náhradních odměn za ušlý příjem autorům, přestože bylo
zjevné, že takové právo by nemohlo být autorem vykonáváno
samostatně.
Rozsáhlou novelou autorského zákona v roce 1996 byla
posílena ochrana počítačových programů. Počítačový program
se považoval za dílo literární, pokud splňoval znaky autorského díla. Kopírování počítačových programů, byť i jen pro osobní potřebu, bylo tehdy zakázáno. Oprávněný uživatel programu
nepotřeboval svolení autora, neposkytoval autorovi odměnu
za pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy programu za
předpokladu, že tak činil ze zákonem dovolených důvodů.
Současný a doposud účinný zákon o právu autorském,
právech souvisejících s právem autorským a změně některých
zákonů vznikl v roce 2000.
TVÍ
35
ETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
2
ANKETA
ANKETA
ANKE
TÉMA
36
ANKE
37
MgA. ONDŘEJ CÍSLER, Ph.D.
architekt
ANKETA
ANKETA
Autorství v architektuře považuji za zásadní. Především
proto, že zabraňuje neřízenému míšení přístupů k úkolu
a rozmělňování názoru na něj. Nechci tím nicméně říci, že není
možné spoluautorství. Své autorství jsem ve sporu s kolegou
uplatnil jednou a byl jsem úspěšný, celá věc skončila smírem
a dohodou. Myslím, že je důležité k autorství přistupovat
racionálně a věcně v mezích toho, co stojí v autorském zákoně.
prof. Ing. akad. arch. ALENA ŠRÁMKOVÁ
Šrámková Architekti
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ETA
Rozlišuji mezi soukromými a veřejnými stavbami. Respektuji
vnitřní zařízení objektu jeho obyvateli i dodatečné drobné
změny. Nechtěl bych se nikdy dostat do situace, kterou
popisuje ve svých esejích Adolf Loos, kdy architekt diktuje
nebohému klientovi, jaké si má obout papuče, aby ladily
s navrženým interiérem. Je proto důležité přemýšlet nad
mírou, která se má ještě respektovat, jelikož představuje
nedílnou součást koncepce stavby, a nad možností zabydlet
se podle svého vkusu. Jiný pohled mám ale na veřejné zakázky.
U nich by zástupci investora měli postupovat ve veřejném
zájmu, a protože většinou sami nejsou odborníky, měli by
odborné věci odborníkům přenechat.
Autorství v architektuře neznamená úplně totéž co
autorství ve výtvarném díle, kdy před námi stojí umělecké dílo a jeho doplněním nebo poškozením se dotýkáme
výtvoru jednoho umělce, který zároveň dílo vymyslel, ale většinou i fyzicky vytvořil. Nicméně architektura je ve své podstatě také uměním a doplněním nebo ubíráním může vzniknout
stejné poškození jako v případě sochy nebo obrazu.
ANKETA
ANKETA
Ing. akad. arch. JAN ŠÉPKA
Šépka Architekti
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
ANKETA
Vzhledem k mé profesní orientaci na urbanismus a územní
plánování se otázka autorství týká zejména urbanistické
koncepce a následného nakládání s vydaným územním
plánem. Negativní zkušenosti z praxe: 1. kopírování regulativů
architekty do svých územních plánů bez jakékoli změny;
2. klauzule v předpřipravené smlouvě o dílo ze strany
zadavatele (obce) o zříkání se „veškerých autorských práv“
k územnímu plánu; 3. architekti, kteří nechtějí dovolit
nakládání s vydaným územním plánem, jejž zpracovali.
ANKETA
ANKETA
Ing. arch. HELENA STEJSKALOVÁ
Ateliér U-24
ANKETA
Uplatňovat autorství musíme v první řadě my, architekti,
jinak to nikoho ani nenapadne. Je třeba, abychom se ozývali
na každé bezpráví tak, aby si naši klienti uvědomili, že
s autorstvím architektury je to stejné jako s autorstvím obrazů.
L K AUTORSKÉMU ZÁKONU
3
MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁ
TÉMA
38
DANIELA RYBKOVÁ
Chce-li osoba odlišná od autora
s jeho dílem nakládat, potřebuje
k tomu zásadně autorův souhlas, který
se uděluje licenční smlouvou. Její
obsah určují obě smluvní strany.
Tento smluvní typ býval upraven v autorském zákoně, ovšem
od 1. ledna 2014 je součástí občanského zákoníku. Principy
licence se přitom nezměnily, šlo jen o pouhý přesun do jiného
právního předpisu a navíc o podrobnější rozpracování některých ustanovení. Ze systematického hlediska je úprava v novém občanském zákoníku členěna tak, že nejprve jsou uvedena obecná ustanovení společná pro všechny druhy licencí,
následují ustanovení zvláštní, specifická pro určité kategorie
licencí, kdy jako samostatný typ je upravena i licence k právům chráněným autorským zákonem.
Rozsah určí obě strany
Zákonná definice licenční smlouvy uvádí, že smlouvou
poskytuje autor nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské
dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě,
a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu
omezeném nebo neomezeném. Je tedy výlučně věcí dohody
obou smluvních stran, v jak širokém rozsahu bude licence
udělena. Zákon obsahuje jediné omezení – nelze poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem, který není
v době uzavření smlouvy znám. Je vhodné ve smlouvě stanovit,
k jakému účelu je licence poskytnuta, a to z hlediska právní
jistoty obou smluvních stran. Stanovením účelu udělení licence se lze vyhnout tomu, že klient (nabyvatel) bude s dílem nakládat způsobem, který je v rozporu se zájmy architekta.
Finanční odměna
Licence by zásadně měla být udělována za úplatu, není
to ale nezbytné, strany se mohou dohodnout, že autor licenci poskytuje bezúplatně. Výše odměny za licenci je záležitostí
domluvy smluvních stran. Jako pomocné kritérium pro stanovení výše odměny lze doporučit kalkulaci, která vychází z hodnoty všech navazujících výkonových fází. Základní kalkulace
se standardně provádí s přihlédnutím k významu, charakteru a obtížnosti navrhované stavby, přičemž obvyklá sazba se
pohybuje v rozpětí od pěti do patnácti procent z jednotlivých
dosud neprovedených fází zpracování projektu. Je-li licence
udělována například již ve fázi po zpracování studie, bude tudíž její cena výrazně vyšší, než když k udělení licence dojde až
v některé z pozdějších fází – smyslem této úpravy je pochopitelně fakt, že původní autorské dílo bude v průběhu zpracování dalších projekčních fází využíváno opakovaně a autorský
vklad architekta do takovéhoto díla je také nejvýznamnější.
Licence výhradní
Existují dva hlavní typy licencí – výhradní a nevýhradní.
V případě výhradní licence autor nejenže nemůže ve stejném
rozsahu udělit licenci další osobě, ale ani on sám nesmí dílo
užívat. Nevýhradní licence pak autora neomezuje v dalším
nakládání s dílem, může tedy poskytnout další licenci i sám
dílo používat. Licence k architektonickému dílu se bude z povahy věci většinou udělovat jako výhradní – jednak s ohledem
LICENCE K NAKLÁDÁNÍ
S AUTORSKÝM DÍLEM
39
na specifičnost projektu ve vztahu k určité lokalitě, zejména
však proto, že klient zřejmě nebude mít zájem, aby architekt
mohl zcela totožný projekt poskytnout i další osobě. Ve smlouvě je nicméně vhodné výslovně uvést, že architekt má právo
to konkrétní dílo, k němuž udělil výhradní licenci, dále užívat
pro účely marketingu a prezentace svých prací. Upozorňujeme
také, že pro výhradní licenci zákon povinně vyžaduje písemnou formu.
V architektonické praxi je licence typicky udělována
v případě, kdy architekt zpracuje projekt do určité fáze
a klient takto rozpracovaný projekt předá k dokončení jinému
architektovi. Proto je třeba v licenční smlouvě výslovně
sjednat oprávnění nabyvatele poskytnout oprávnění dílo užít
třetí osobě (tzv. podlicence). Bez takovéhoto ujednání by klient
(nabyvatel) mohl s projektem nakládat pouze sám, nebyl by
však oprávněn předat ho ke zpracování jiné osobě.
Časový rozsah smlouvy
Další záležitostí, kterou je vhodné výslovně upravit v licenční smlouvě, je časový rozsah licence. Neobsahuje-li totiž smlouva takové ustanovení, uplatní se podpůrně zákonná
dikce, dle které je licence poskytnuta pouze na dobu jednoho
roku, což zjevně není praktické.
Vzorový text licenční smlouvy, zpracovaný právním
oddělením České komory architektů v souladu s právní úpravou v novém občanském zákoníku, je uveden na následující
stránce.
uzavřená níže uvedeného dne,
měsíce a roku mezi následujícími
smluvními stranami:
1.
IČO:
se sídlem
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
, oddíl
, vložka
č. ú.
jednající/zastoupená
(dále jen „Autor“)
a
2.
IČO:
se sídlem
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
, oddíl
, vložka
jednající/zastoupená
(dále jen „Nabyvatel“)
Legenda smluvního vzoru
Text psaný kurzivou se užívá tam, kde z uvedených
variant je třeba jednu zvolit a ostatní vyškrtnout.
Text psaný šedou barvou se užívá u ustanovení, jejichž uvedení ve Smlouvě doporučujeme, avšak není
bezpodmínečně nutné a závisí na dohodě s klientem.
Text označený žlutou barvou se užívá u stanovení
lhůt a vyjadřuje jejich obvyklou délku; ta může být na
základě dohody s klientem upravena.
Červeně je komentář právního oddělení ČKA. Text je
vysvětlujícím vodítkem, nepatří do smlouvy.
I. Úvodní ustanovení
1. Autor prohlašuje, že je autorem _______ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a 3 autorského zákona pro stavební záměr _______
a držitelem majetkových autorských práv k Autorskému dílu.
Komentář:
Zde je potřeba s co největší mírou podrobnosti specifikovat autorské dílo, tak aby nemohlo dojít k pochybám
o jeho obsahu. Je možné odkázat na smlouvu o dílo, na
jejímž základě autorské dílo vzniklo.
2. Nabyvatel prohlašuje, že byl a je objednatelem Autorského
díla.
3. Pojmy užívané v této Smlouvě jsou užívány ve významu
vyplývajícím z příslušných právních předpisů, resp. ve svém
obvyklém významu. Pro účely této Smlouvy se rozumí
LICENČNÍ SMLOUVA
TÉMA
40
3.1 Autorským dílem dílo popsané v bodu I.1 zpracované
Autorem.
3.2 Výhradní licencí výhradní oprávnění v souladu
s § 2360 občanského zákoníku k výkonu práva užít
Autorské dílo v rozsahu stanoveném touto Smlouvou.
3.3 Autorským dohledem dohled Autora nad užitím
Autorského díla tak, aby nebyla snížena jeho hodnota.
II. Předmět Smlouvy
1. Autor uděluje Nabyvateli Výhradní licenci k Autorskému dílu.
Nabyvatel je v rámci poskytnuté Výhradní licence oprávněn
užít Autorské dílo způsobem, který nesníží hodnotu Autorského díla, a to k následujícím účelům:
1.1 pro potřeby zpracování a provedení Autorského díla,
a to za účelem vypracování dokumentace k územnímu
řízení a pro vydání územního rozhodnutí, ke stavebnímu
řízení a pro vydání stavebního povolení, pro vypracování
projektové dokumentace pro provedení stavby, pro zhotovení dokumentace pro výběr dodavatele stavby, pro
účely provedení stavby samé, a to v celku nebo v části,
a pro výkon souvisejícího autorského dozoru, popřípadě
též jiné dokumentace nezbytné pro provedení stavby jakožto rozmnoženiny autorského díla, pro uvedení stavby
do provozu a užívání, vypracování dokumentace skutečného provedení stavby a pro kolaudaci stavby;
1.2 pro potřeby marketingu Nabyvatele, a to za účelem
prezentace díla na veřejnosti, na výstavách či jednotlivě
u třetích osob v jakékoliv formě zachycené na jakémkoliv nosiči či maketě;
1.3 pro potřeby pořízení jiných rozmnoženin a napodobenin díla nežli stavbou samou, a to trvale nebo dočasně jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě.
Komentář:
Občanský zákoník rozlišuje výhradní a nevýhradní
licenci. Udělením výhradní licence autor přichází o právo autorské dílo užít (není-li výslovně dohodnuto jinak –
viz zde bod II.5) či toto právo nadále poskytnout dalším
osobám. V případě licence nevýhradní může původní
autor dílo užívat či převádět (nevýhradní) licenci na další subjekty. Nesjedná-li se licence výslovně a písemně
jako výhradní, má se za to, že se jedná o licenci nevýhradní.
2. Výhradní licence se uděluje na dobu _______ let / po dobu
trvání majetkových autorských práv k Autorskému dílu.
Komentář:
Není-li ve smlouvě stanovena doba, platí, že se licence
poskytuje na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli na dobu delší než 1 rok od poskytnutí licence nebo (má-li být dílo poskytnuto až poté) od
poskytnutí díla. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit
jinou, delší lhůtu.
3. Nabyvatel je oprávněn poskytnout podlicenci k Autorskému
dílu třetí osobě, a to v rozsahu nutném k dosažení účelu plynoucího z bodu II.1 této Smlouvy.
Komentář:
Nabyvatel může oprávnění z licence poskytnout třetí osobě zcela nebo zčásti, pouze bylo-li tak ujednáno.
4. Nabyvatel se zavazuje umožnit Autorovi v souladu s autorským zákonem výkon Autorského dohledu v průběhu užití Autorského díla a dále se zavazuje s Autorem konzultovat změny
na Autorském díle prováděné, a to alespoň jedenkrát v průběhu práce a jedenkrát po dokončení každé fáze, pro niž bude
Autorské dílo užito.
Komentář:
Právo k výkonu autorského dohledu je založeno na
§ 11 odst. 3 autorského zákona. Jedná se o právo
autora dohlížet na to, že autorské dílo je užíváno
způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Výkon tohoto
práva by měl nabyvatel autorovi umožnit a též honorovat.
V případě, že v rámci výkonu tohoto práva autor
shledá, že se při užívání hodnota díla snižuje, může
zejména požadovat, aby se nabyvatel takového jednání
zdržel. Nelze-li to odvrátit, lze požadovat přiměřené
zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu.
Tyto nároky jsou v praxi obtížně vymahatelné, zejména
s ohledem na subjektivitu posouzení, co je „snížením
hodnoty“ díla.
5. Autor je nadále oprávněn Autorské dílo užít pro potřeby
vlastního marketingu, a to formou prezentace díla na veřejnosti, na výstavách, v soutěžních přehlídkách či jednotlivě
u třetích osob v jakékoliv formě zachycené na jakémkoliv
nosiči. Autor je oprávněn užít pro výše jmenované potřeby
též fotografie interiéru a exteriéru realizovaných na základě
jeho Autorského díla. Nabyvatel je povinen Autorovi umožnit
přístup do stavby po jejím dokončení za účelem pořízení těchto fotografií.
6. Výhradní licence na Nabyvatele přechází okamžikem zaplacení licenčního poplatku uvedeného v bodu III.1 této smlouvy.
Komentář:
Není-li otázka okamžiku přechodu licence ve smlouvě
upravena, platí, že přechází okamžikem podpisu smlouvy. Neuhradí-li nabyvatel včas licenční poplatek, dopouští se neoprávněného nakládání s autorským dílem
a autor může následně soudně požadovat dvojnásobek
obvyklého licenčního poplatku.
III. Odměna
1. Nabyvatel se zavazuje zaplatit Autorovi licenční poplatek
ve výši _______ ,- Kč, a to do 10 pracovních dnů od doručení
faktury vystavené Autorem na účet Autora uvedený v záhlaví
smlouvy.
Komentář:
Licenční smlouvu lze uzavřít též jako bezúplatnou.
Pokud smlouva není výslovně uzavřena jako bezúplatná
a zároveň nelze výši úplaty ze smlouvy dovodit, vychází se z toho, že výše licenčního poplatku odpovídá výši
obvyklé v době uzavření smlouvy za obdobných
smluvních podmínek. Jelikož stanovení „obvyklé“ výše
licenčního poplatku je velmi obtížné, doporučujeme vždy
uzavřít smlouvu s určením výše odměny.
2. Nabyvatel se zavazuje Autorovi zaplatit honorář za konzultace, které Autor poskytne v rámci výkonu Autorského dohledu, a to ve výši _______,- Kč za hodinu, do 10 pracovních dní od
Vzhledem k tomu, že v projekční praxi bude k udělování
podlicence nastupujícímu projektantovi docházet pravidelně, je třeba toto ve smlouvě uvést, aby byla licence
pro nabyvatele vůbec využitelná.
41
doručení faktury vystavené Autorem. Bude-li Autorský dohled
vykonáván mimo sídlo Autora, uhradí Nabyvatel též náklady
spojené s cestou na místo konzultace.
3. Autor zašle fakturu vystavenou dle odstavce 1 tohoto článku
Nabyvateli neprodleně po předání Autorského díla e-mailem
na adresu _______ a doporučeně poštou na adresu sídla Nabyvatele. Autor bude zasílat faktury vystavované dle odstavce 2
tohoto článku Nabyvateli vždy nejpozději do 5. dne měsíce následujícího po měsíci, za který je faktura vystavena. V případě
pochybností o doručení faktury Nabyvateli se faktura považuje za doručenou dnem následujícím po jejím prokazatelném
odeslání jedním z uvedených způsobů.
IV. Sankce
1. Nabyvatel je v případě porušení smluvních povinností plynoucích z této Smlouvy povinen Autorovi uhradit smluvní pokutu ve výši _______ ,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení povinností.
Komentář:
Stanovení smluvní pokuty je věcí dohody mezi smluvními stranami, vždy by měla zohledňovat význam autorského díla a výši licenčního poplatku. Občanský zákoník
stanoví, že je-li smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká,
soud ji v případě sporu sníží až do výše vzniklé škody.
2. Je-li Nabyvatel v prodlení s úhradou jakékoli části odměny
dle článku III. této smlouvy, je povinen Autorovi zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Komentář:
Platí totéž co v předchozím komentáři, smluvní pokuta je věcí dohody smluvních stran. Zde uvedená výše
0,05 % denně je nicméně standardní úrovní, vyšší
smluvní pokuty bývají posuzovány jako nepřiměřeně
vysoké, a tudíž jsou v případě sporu kráceny.
3. Sjednáním smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody vzniklé porušením Nabyvatelovy povinnosti dle této
smlouvy.
Komentář:
Smluvní pokuta je obecně chápána jako tzv. „paušalizovaná náhrada škody“, občanský zákoník tudíž vychází
z principu, že pokud je ujednána smluvní pokuta, není
už dán nárok na náhradu škody – jedná se nicméně
o dispozitivní ustanovení zákona, které je možné dohodou smluvních stran změnit, a v praxi k tomu také často
dochází.
V. Práva a povinnosti smluvních stran, součinnost
1. Smluvní strany se zavazují, že budou postupovat v souladu
s jim známými oprávněnými zájmy druhé smluvní strany a že
uskuteční veškeré právní úkony, které budou nezbytné pro výkon práv a povinností vyplývajících z této smlouvy.
2. Autor se zavazuje poskytnout Nabyvateli Autorské dílo na
hmotném nosiči v následujícím rozsahu _______ a ve formě
_______, a to do 5 dnů od podpisu této Smlouvy.
Komentář:
Na rozdíl od dokumentace předávané architektem
klientovi dle smlouvy o dílo, u které doporučujeme předávat pouze „neotevřený“ formát .pdf, v případě udělení
licence, kde smyslem smlouvy je možnost nabyvatele
s dílem dále nakládat, bude standardní formou předání
„otevřený“ formát .dwg.
3. Nabyvatel se zavazuje Autora neprodleně informovat o osobě, které poskytuje podlicenci k Autorskému dílu.
4. Nabyvatel není povinen licenci využít.
Komentář:
Dle § 2372 odst. 2 je Nabyvatel licenci povinen využít,
není-li stanoveno jinak. Vzhledem k tomu, že využití licence na straně Nabyvatele závisí na řadě vnějších faktorů, je vhodné toto ve smlouvě upravit odchylně.
VI. Doba trvání a možnost ukončení
1. Tato Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tuto Smlouvu
lze ukončit vzájemnou dohodou smluvních stran nebo odstoupením od Smlouvy.
TÉMA
42
AUTORSKÉ DÍLO A REKLAMA
DANIELA RYBKOVÁ
V praxi se často setkáváme s využíváním
architektonického díla-stavby pro
reklamní účely. Děje se tak typicky
v případech výtvarně zajímavých staveb
pro účely reklam na špičkové exkluzivní
či značkové zboží, může se ale jednat
v zásadě o jakoukoli stavbu sloužící
jako kulisa při natáčení reklamy.
Nabízejí se v zásadě dvě hlavní otázky:
1. Je k takovémuto užívání architektonického díla
v reklamě nutný souhlas architekta?
2. Každá ze smluvních stran je oprávněna od této Smlouvy
Obecnou zásadou autorského práva je, že užití díla je
odstoupit v případě podstatného porušení povinností dru- podmíněno souhlasem jeho autora. Zároveň však autorský
hou smluvní stranou. Odstoupení musí být učiněno písemně zákon stanoví z této zásady výjimky (tzv. bezúplatné zákonné
a je účinné okamžikem jeho doručení druhé smluvní straně. licence) tam, kde by striktní ochrana práv autora znamenala
Za podstatné porušení povinností se pro účely této smlouvy nepřiměřený zásah do práv jiných osob. Jedním z takových
považuje zejména:
zákonných omezení práva autora k dispozicím s jeho dílem je
a) prodlení Autora s poskytnutím součinnosti, jak je i užití díla umístěného na veřejném prostranství – „Do práva
tato definována v článku V. této Smlouvy, po dobu delší autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafinež 30 dní poté, kdy byl Autor k poskytnutí součinnosti kou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří
Nabyvatelem písemně vyzván;
dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veb) prodlení Nabyvatele s úhradou licenčního poplatku řejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorpo dobu delší než 30 dní.
ského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno
uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoVII. Závěrečná ustanovení
by, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název
díla a umístění.“ (§ 33 odst. 1 autorského zákona).
1. Tato smlouva se řídí českým právním řádem, zejména záZ uvedeného vyplývá, že jeden právní režim budou mít
konem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a zákonem z hlediska využívání v reklamě díla (stavby) umístěná na več. 121/2000 Sb., autorským zákonem, ve znění pozdějších řejném prostranství a odlišný právní režim pak díla umístěná
předpisů.
mimo veřejná prostranství včetně interiérů.
V prvním případě souhlas autora standardně není po2. Tato smlouva představuje úplnou a ucelenou dohodu smluv- třebný, i přesto je nicméně třeba respektovat jeho práva – užití
ních stran, která nahrazuje všechna předchozí ujednání, do- díla nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla a zárohody či smlouvy, ať písemné či ústní, ohledně totožného před- veň nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
mětu plnění.
Lze si tak jistě představit, že natáčení kontroverzní či provokující reklamy, odehrávající se na pozadí známé stavby, může
3. Jakékoli změny či dodatky ke smlouvě musí být vyhotoveny být v rozporu se zájmy architekta a bez jeho souhlasu by takov písemné formě a podepsány oběma smluvními stranami.
vá reklama neměla být zpracována, i když se jedná o stavbu
umístěnou na veřejném prostranství. Architekt by se tak mohl
4. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, přičemž přinejmenším dodatečně bránit a zasáhnout, pokud by forma
každá smluvní strana obdrží po jednom z nich.
využití exteriéru stavby svým pojetím stavbu, resp. její autory
poškozovala, například evidentně snižujícím způsobem zob5. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího pod- razení nebo poškozujícím kontextem.
pisu oběma smluvními stranami.
Přísnější režim platí při užití pro reklamní účely týkajícím se staveb umístěných mimo veřejná prostranství a inte6. Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před podpi- riérů staveb. V těchto případech se tedy neuplatní bezúplatsem přečetly, jejímu obsahu porozuměly a že uzavření smlou- ná zákonná licence. Je přitom potřeba si uvědomit, že více
vy tohoto znění je projevem jejich pravé, svobodné a vážné než stanovisko architekta (autora projektu) je zde podstatné
vůle. Na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy.
stanovisko vlastníka stavby – ten musí primárně povolit zpracovatelům reklamy přístup ke stavbě, respektive do jejího
interiéru. Teprve po získání souhlasu vlastníka stavby by se
V _______ dne _______
zpracovatel reklamy měl obrátit na autora projektu a vyžádat
si i jeho souhlas. Jsme si vědomi toho, že v praxi zpracovatelé
Nabyvatel
_______
reklamy o takovýto souhlas architekta k využití jeho díla pro
Autor _______
reklamní účely téměř nikdy nežádají. Jedná se zde nicméně
o rozpor s dikcí autorského zákona, využití díla pro reklamní
účely je způsob užití díla jako každý jiný, proto je k němu stan-
2. Má architekt právo požadovat, aby v reklamě bylo
uvedeno jeho jméno jakožto autora projektu?
Odpověď na tuto otázku lze najít ve výše citovaném
ustanovení § 33 odst. 1 autorského zákona, který uvádí,
že jméno autora je třeba uvést, „je-li to možné“. Obdobně
v § 11 odst. 2 zákona, který upravuje osobnostní práva, se
uvádí, že autor má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším
užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
Pojmy „obvyklé“ a „možné“ jsou samozřejmě do značné míry
neurčité a bude vždy záležet na konkrétní situaci a jejím
posouzení. Obecně lze říct, že o čím významnější a architektonicky výjimečnější stavbu se jedná, tím přísněji by se uvádění
jména architekta (autora projektu stavby) mělo posuzovat.
dardně potřebný souhlas autora. V případě sporu by ovšem
bylo jistě nutné posoudit, o jak významné „využití díla“ se jedná a zda by vyžadování souhlasu nepředstavovalo výkon autorského práva v rozporu s dobrými mravy – souhlas autora by
tak zřejmě nebyl nutný, pokud by stavba byla použita skutečně
jen jako pozadí/kulisa a způsob jejího využití by nepředstavoval snížení hodnoty stavby.
Zdůrazňujeme, že bez souhlasu vlastníka stavby (s výjimkou stavby na veřejném prostranství) ji není možné k reklamním účelům užít, a to ani pokud by k takovému užití udělil
souhlas autor projektu. To také znamená, že architekt není
oprávněn bez souhlasu vlastníka poskytnout fotografie stavby
či interiéru.
43
ÚZEMNÍ PLÁN
A AUTORSKOPRÁVNÍ
SOUVISLOST
EVA FALTUSOVÁ
Autorský zákon v definici autorského
díla výslovně uvádí, že autorským
dílem je též dílo urbanistické. Tomuto
pojmu odpovídá obecně tvůrčí návrh
koncepce řešení území, ať se již jedná
o územně plánovací dokumentaci nebo
podklad (územní studie). Jaké jsou
tedy možnosti zpracovatelů uplatňovat
zákonné nástroje pro ochranu svých děl?
Územní plán (stejně jako plány regulační a zásady územního rozvoje) spadá do kategorie tzv. úředního díla, kterým je
v souladu s § 3 písm. a) autorského zákona dílo, jímž je právní
předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina,
veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace,
včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní
publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla,
u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Tato díla jsou
sice nadále autorskými díly, jsou ovšem autorským zákonem
výslovně vyňata z ochrany. Smysl vynětí je u územně plánovací dokumentace zřejmý: nelze si představit, že by přípustnost každé jednotlivé změny dokumentace byla podmíněna
souhlasem autora jejího návrhu. Ne zcela jednoznačná je
otázka, v jakém okamžiku nabývá dokumentace povahy úředního díla. Dle ustanovení je z ochrany vyňat též „úřední návrh
úředního díla“. Výklad některých zpracovatelů územně plánovací dokumentace inklinuje k tomu, považovat za úřední návrh až finální návrh opatření obecné povahy před schválením
zastupitelstvem. V souladu se smyslem úpravy je však třeba
považovat za návrh úředního díla návrh územního plánu od
okamžiku jeho odevzdání a zahájení projednání s dotčenými
orgány. K tomuto účelu ostatně autor návrh dokumentace obci
odevzdává. Není tedy možné, aby zpracovatel z titulu autorství
např. odmítl zapracování požadavků dotčených orgánů.
Zajímavou otázkou je autorskoprávní ochrana územně
plánovacích podkladů, konkrétně územní studie. Komentář
k autorskému zákonu uvádí, že též územní studie je třeba považovat za úřední autorská díla bez autorskoprávní ochrany. To
však dle mého názoru platí teprve od okamžiku jejího pořízení
a zapsání do evidence územně plánovací činnosti. Jedná-li se
o územní studii zpracovanou na objednávku investora, kterou
tento objednává s cílem udělat si názor na možná řešení území, je nutno k ní přistupovat jako k plnohodnotnému autorskému dílu požívajícímu úplné autorskoprávní ochrany. Totéž
se týká urbanistických návrhů na řešení území odevzdaných
do architektonické soutěže za účelem výběru zpracovatele
územního plánu. Tyto jsou plnohodnotně chráněným tzv. soutěžním dílem, a není tedy možné použít bez souhlasu autora
ani dílo jako celek, ani jeho jednotlivé prvky, což bývá občas
nápadem vyhlašovatelů.
Mgr. Eva Faltusová
DANIELA RYBKOVÁ
Autorský zákon upravuje celou řadu
možností, jak se může bránit autor, do
jehož práva bylo neoprávněně zasaženo.
Předem je potřeba upozornit, že
pokud nedojde k dohodě mezi autorem
a narušitelem jeho autorského práva,
je zákonem předvídaným způsobem
obrany vždy podání žaloby k civilnímu
soudu. Jak se tedy bránit?
KATEGORIE NÁROKŮ
Určovací žaloba: Právo autora domáhat se určení svého
autorství
Jedním ze základních práv autora díla je jeho právo
být jako autor označován (viz § 11 odst. 2 autorského zákona
121/2000 Sb.). Spor o to, kdo je autorem určitého díla, může
typicky nastat při zpracování projektu v rámci ateliéru, kdy na
jednotlivých částech projektu se podílejí různé osoby. Je potom třeba řešit, zda, respektive které z takto spolupracujících
osob se staly autory či spoluautory díla.
V případě děl architektonických je důležitou otázkou
také to, zda má architekt (autor projektu stavby) právo na uvádění svého jména, pokud se například v tisku publikuje článek
nebo fotografie týkající se předmětné stavby. Dle mého názoru
toto právo architektovi obecně náleží, v praxi však k takovému
uvádění jména dochází jen výjimečně.
Negatorní žaloba: Právo autora domáhat se zákazu
ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování,
a zákazu neoprávněného zásahu do svého práva
U architektonických děl se jedná především o situaci, kdy architekt zpracoval pro klienta projekt do určité fáze
(například dokumentace pro vydání územního rozhodnutí),
poté byla spolupráce ukončena, a nebyla uzavřena licenční
smlouva, která by upravovala způsob nakládání s projektem.
Klient takto zpracovanou dokumentaci, která je pochopitelně
autorským dílem, obvykle předá jinému architektovi či inženýrovi, aby ji rozpracoval do dalších projektových fází. Zjistí-li to
původní architekt, měl by se primárně pokusit s klientem i novým projektantem uzavřít dohodu. Pokud to však není možné,
má právo podat žalobu, kterou by soud přikázal zdržet se neoprávněného užívání a jakýchkoli zásahů do jeho autorského
díla. Tato žaloba přitom může směřovat jak proti klientovi, tak
proti novému projektantovi.
V praxi se jedná zřejmě o nejčastější typ žaloby týkající
se architektonických děl, a to i přesto, že většina architektů,
do jejichž autorského práva je výše popsaným způsobem neoprávněně zasahováno, se proti těmto zásahům nijak nebrání. Šance na úspěch v soudním sporu je přitom značná, neboť
autorský zákon stanoví zcela jednoznačně, že ke změnám díla
v takovémto případě je nezbytný souhlas autora.
Právo autora domáhat se sdělení údajů o způsobu
a rozsahu neoprávněného užití jeho díla
Tento nárok není využíván příliš často, respektive pokud ano, vždy v kombinaci s některým z ostatních zde popisovaných nároků. Fakticky se jedná o situaci, kdy autor má
ZÁSAH DO AUTORSKÉHO
PRÁVA – JAK SE BRÁNIT?
TÉMA
44
podezření, že dochází k zásahům do jeho autorského práva,
nezná však přesné podrobnosti. Může proto požádat o informace osobu, která s jeho autorským dílem nějakým způsobem
nakládá, a tato osoba je povinna mu požadované informace
poskytnout.
Restituční žaloba: Právo autora domáhat se odstranění
následků neoprávněného zásahu
Autor se tímto nárokem může domáhat například
odstranění a zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny
či napodobeniny díla. Stavba je přitom dle dikce autorského
zákona rozmnoženinou architektonického díla (viz § 13 odst. 2
zákona). Teoreticky by tedy mohl architekt požadovat
odstranění stavby, která byla provedena na základě jím
zpracovaného projektu, ovšem s odchylkami od projektu,
ke kterým nedal souhlas. V praxi se však tento nárok příliš
často neuplatní, a to především s ohledem na ochranu práv
třetích osob – před autorským právem architekta se obvykle
upřednostní vlastnické právo majitele takové stavby. Pokud
chce tedy architekt zabránit neoprávněným zásahům do
svého díla, měl by tak učinit dříve, než je stavba realizována,
a to negatorní žalobou popsanou výše v tomto článku.
Satisfakční žaloba: Právo autora domáhat se
poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou
nemajetkovou újmu
Jedná se zde o nemajetkovou újmu – nejčastěji se tak
zřejmě bude jednat o ohrožení dobré pověsti autora tím, že
dílo bylo bez jeho vědomí a souhlasu upraveno. Primárně má
v takovém případě postižený autor právo se domáhat omluvy.
Teprve pokud omluva není vzhledem k závažnosti zásahu
dostačující, může být přiznáno i zadostiučinění v penězích,
výše takovéto finanční náhrady by přitom záležela na uvážení
soudu.
Právo autora na náhradu škody a na vydání
bezdůvodného obohacení
Nad rámec nároků definovaných specificky v autorském
zákoně (tzn. v tomto článku uvedené nároky ad 1–5) má autor, do jehož práv bylo zasaženo, nárok na náhradu škody a na
vydání bezdůvodného obohacení, dle úpravy v občanském zákoníku.
Nárok na náhradu škody se obecně skládá ze dvou složek, a to skutečné škody (o co se majetek poškozeného snížil)
a ušlého zisku (o co se majetek poškozeného nezvýšil, ačkoli
za normálního běhu událostí by k tomuto zvýšení došlo). Vznik
skutečné škody bude u autorského práva k architektonickému
dílu spíše výjimečný – mohlo by se snad jednat o fyzické poškození, zničení či odcizení originálů dokumentace, od kterých
neexistuje žádná kopie ani nejsou uloženy na nosičích dat.
Častější než skutečná škoda je v praxi jistě ušlý zisk
a/nebo bezdůvodné obohacení. Domnívám se, že zákon tyto
dva odlišné instituty ne zcela šťastně směšuje, a není tak
jasné, zda, respektive jakého nároku z titulu ušlého zisku se
lze vůbec domáhat. Ohledně ušlého zisku totiž autorský zákon,
kromě odkazu na úpravu v občanském zákoníku, stanoví,
že místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat
náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá
za získání licence v době neoprávněného nakládání s dílem.
O bezdůvodném obohacení pak autorský zákon říká, že jeho
výše vzniklá na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem
bez toho, aby disponoval potřebnou licencí, činí dvojnásobek
odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době
neoprávněného nakládání s dílem. Máme tu tak nárok na
částku odpovídající obvyklé hodnotě licence (v případě ušlého
zisku) a nárok na částku odpovídající dvojnásobku obvyklé
hodnoty licence (v případě bezdůvodného obohacení).
Bezdůvodné obohacení je charakterizováno tak, že
působením jedné osoby (škůdce) vznikne jiné osobě škoda
PROCESNÍ POSTUP
Občanskoprávní žaloba
Nedojde-li k dohodě o smírném vyřešení zásahu do autorského práva, přichází na řadu řešení soudní. Autor by tak
měl podat žalobu u obecného soudu, kterým je krajský soud
dle místa bydliště nebo sídla žalovaného. Podání žaloby je
podmíněno úhradou soudního poplatku – ten u žalob na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení činí pět procent z žalované částky, u ostatních žalob netýkajících se peněžitého plnění pak 2000 korun.
Návrh na vydání předběžného opatření v rámci
občanskoprávního sporu
S ohledem na délku trvání soudních sporů, v jejichž průběhu může dojít (a často také dochází) k nevratným zásahům
do práv zúčastněných, občanský soudní řád upravuje možnost
vydání předběžného opatření – soud může na návrh nařídit
předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny
poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Praktické toto bude zejména v případě
negatorní žaloby, jak je tato popsána výše v tomto článku –
tzn. žaloby na zdržení se neoprávněného užívání a jakýchkoli
zásahů do autorského díla.
Návrh na nařízení předběžného opatření může být z časového hlediska podán buď ještě před podáním vlastní žaloby
(zde, je-li návrhu vyhověno a soud předběžné opatření nařídí,
stanoví navrhovateli zároveň lhůtu, ve které je povinen podat
vlastní žalobu), současně s žalobním návrhem nebo i kdykoli
v průběhu soudního řízení.
Návrh se podává stejnému soudu, u kterého je vedeno
řízení o žalobě. Podání návrhu podléhá úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále je třeba složit peněžní částku
(jistotu) na náhradu škody, která by mohla v důsledku nařízení
předběžného opatření vzniknout. Tato částka činí ve vztazích
mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti 50 000 Kč,
v ostatních případech pak 10 000 Kč – je-li vlastní žalobě následně vyhověno, jistota se navrhovateli vrací.
Zásadní význam předběžného opatření spočívá v tom,
že soud je povinen o návrhu rozhodnout ve lhůtě sedmi dnů od
jeho podání. Ačkoli je proti rozhodnutí soudu prvního stupně
možné podat odvolání, i odvolací řízení běžně probíhá relativně rychle, v řádu týdnů či měsíců.
Řízení u Stavovského soudu Komory
Kromě žalob u civilních soudů je možné autorskoprávní
spory týkající se nakládání s architektonickými díly řešit také
v řízení před Stavovským soudem České komory architektů.
a) DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
Úkolem dozorčí rady Komory je mimo jiné dohlížet
nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob.
Pokud tak dozorčí rada dojde k názoru, že některý
architekt porušil ustanovení § 26 Profesního
a etického řádu upravující ochranu autorských práv,
podá návrh na zahájení disciplinárního řízení.
a zároveň škůdce získá prospěch – rozdíl od nároku na náhradu škody je tedy právě v existenci prospěchu na straně
škůdce, který je dán u bezdůvodného obohacení, nikoli však
u škody. V případě neoprávněného zásahu do autorského díla
architekta, ke kterému dochází tak, že klient jeho dílo užívá
a upravuje, aniž by k tomu měl autorovo svolení (licenci), je
zřejmé, že na straně klienta vzniká bezdůvodné obohacení,
neboť za normálních podmínek by za udělení licence musel
autorovi zaplatit odměnu. Vzhledem k tomu dle mého názoru
bude poškozený autor vždy nárokovat vydání bezdůvodného
obohacení, a nikoli ušlého zisku.
45
Stavovský soud může uložit disciplinární opatření
od písemné důtky až po odejmutí autorizace.
b) SMÍRČÍ ŘÍZENÍ
Smírčí řízení je na rozdíl od řízení disciplinárního
dobrovolné, může tedy probíhat, pouze pokud s tím
obě strany sporu vyjádří souhlas. Jeho cílem je
nalézt spravedlivé řešení sporu, Stavovský soud tak
v zásadě plní roli mediátora a napomáhá
účastníkům dosáhnout smíru.
c) ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
Další formou řízení, které může probíhat před
Stavovským soudem Komory, je řízení rozhodčí.
Výsledkem řízení je vydání rozhodčího nálezu, který
stanoví, zda uplatňovaný nárok je, či není oprávněný.
Přestupkové řízení dle autorského zákona
Autorský zákon obsahuje také výčet přestupků (fyzických osob-nepodnikatelů) a správních deliktů (právnických
osob a fyzických osob-podnikatelů), které mohou nastat
v souvislosti s autorským právem – obecně řečeno se jedná
o přestupky a správní delikty spočívající v neoprávněném užívání autorského díla a neoprávněných zásazích do autorského
díla. Sankce za tyto delikty může činit až 150 000 Kč.
Pro řízení o těchto deliktech se podpůrně použijí ustanovení zákona o přestupcích a správního řádu, věc je v pravomoci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž
obvodu byl delikt spáchán. Řízení je standardně zahájeno na
návrh osoby, která byla deliktem poškozena, ta také může
v rámci řízení uplatnit svůj nárok na náhradu škody. Jestliže
škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli deliktu povinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem
na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.
Trestní stíhání
Krajní řešení případů porušování autorského práva
spočívá v rovině trestněprávní. Trestní zákon jasně stanoví,
že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky
s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle
jiného právního předpisu – trestněprávní postup by tedy měl
být mimořádný, pouze v případě, že věc nelze dostatečně řešit
jinými postupy, specifikovanými výše v tomto článku.
Trestný čin porušení autorského práva je vymezen takto:
Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově-obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo
televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím
věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Trestní stíhání může být vedeno buď z vlastní iniciativy
orgánů činných v trestním řízení, nebo na základě trestního
oznámení – to přitom může podat kdokoli, domnívá-li se, že
došlo k zásahu do práv chráněných trestním zákonem. Podobně jako u přestupkového řízení i zde se osoba podávající trestní oznámení může zároveň přihlásit jako poškozený a v rámci
trestního řízení pak může být pachateli trestného činu uložena povinnost poškozenému vzniklou škodu nahradit.
KTA
AUTORSTVÍ ARCHITEKTA
AUTORSTVÍ ARCHI
4
TÉMA
46
Kdo je autorem dokumentace, včetně vztahu
odpovědný projektant vs. autor?
Dílo může vzniknout společnou činností dvou nebo
více autorů, a to jako dílo společné, viz § 8 AZ. Spoluautor
ale není ten, kdo pouze přispěl technickou, administrativní či
AUTORSTVÍ ARCHI
Vymezení dokumentace jako autorského díla,
a to včetně jednotlivých fází
Problematiku autorství k projektu a věcí s tím souvisejících upravuje především zákon č. 121/2000 Sb., autorský
zákon (dále jen jako „AZ“). Dle § 2 odst. 1. a 3. AZ je předmětem
práva autorského dílo architektonické včetně díla urbanistického a toto právo se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, což dále znamená, že architektonická díla jsou AZ považována za zvláštní kategorii autorských
děl. Architektonické dílo musí splňovat minimální standardy
AZ, tedy musí být vytvořeno duševní činností každého autora a musí být objektivně vnímatelné smysly. Komentáře k AZ
uvádějí, že architektonická díla jsou díla vytvářející umělecké
ztvárnění prostoru v oblasti architektury stavební, interiérové,
jevištní (scénografické), zahradní apod., a to nejen vyjádřená
prostorově, jako určité stavby, konstrukce atd., ale i jako makety, architektonické projekty, výkresy, plány, grafická zobrazení, textová určení (specifikace) a náčrty.
Ochranu autorského práva tak může mít rovněž doposud
nezrealizovaná stavba, přičemž není podstatné, zda tato
stavba může být stavebně a funkčně použitelná. Autorské dílo
architektonické se skládá z veškeré dokumentace ke stavbě.
Definice stavby se označuje jako rozmnoženina autorského
architektonického díla. Originálem architektonického díla
je návrh architektonického díla a projektová dokumentace je
dílem odvozeným. Pokud by architekt chtěl užít cizí odvozené
dílo, dle § 11 odst. 3. AZ a zároveň dle § 26 odst. 3. Profesního
a etického řádu České komory architektů musí mít svolení
(souhlas) autora originálu. Architektonické dílo prochází
těmito architektonické obci všeobecně známými etapami:
a) předprojektová příprava stavby – architekt se ve
svých návrzích snaží skloubit leckdy neuchopitelné
představy klienta s cenovým rozpočtem a svou ideu
ztvárňuje do vnímatelného návrhu, který je následně
předkládán k územnímu řízení,
b) projektová příprava stavby – v této fázi dochází
k předložení dokumentace ke stavebnímu řízení
a samotná dokumentace zpravidla obsahuje
architektonický návrh, výkresové části, technické
požadavky na výstavbu apod.,
c) zadávací část – neboli návod pro postup dodavatele
a zhotovitele stavby,
d) prováděcí část – zde dochází k výkonu autorského
dozoru ohledně provádění stavby.
Pojďme se nyní věnovat otázkám autorského
zákona, které si během své praxe položí
řada architektů: autorství projektu
a následné převzetí zakázky. Pro
názornost uvedeme i konkrétní příklad.
CHRISTIAN CHODĚRA
AUTORSTVÍ K PROJEKTU
V JEHO JEDNOTLIVÝCH
FÁZÍCH
KTA
47
obdobnou radou či poskytl technický materiál apod. Dále je
zapotřebí rozlišit dílo kolektivní, na jehož tvorbě se podílí více
autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické
nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím
jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla
nejsou schopny samostatného využití. V tomto případě je
vykonavatelem majetkových práv osoba, která dala (či stále
vede) podnět k tvorbě.
Architektonické dílo (tedy včetně dokumentace) nemusí
být vytvořeno pouze autorizovaným architektem ČKA, neboť
kdyby tomu bylo obráceně, tak by se ochrana autorského práva
vztahovala jen na vymezený okruh lidí, což rozhodně není
smyslem obecné ochrany autorských práv, která zaručuje AZ.
Dle ustanovení § 5 odst. 1 AZ je autorem fyzická osoba, která
dílo vytvořila. Autorem dokumentace je tedy vždy její zhotovitel,
tzn. architekt. Postavení projektanta je upraveno zákonem
č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, a též v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební
zákon (ustanovení § 159 odst. 1, 2).
Nakládání s dokumentací bez a včetně zvláštní licence,
i s ohledem na nový občanský zákoník
Dokumentaci jako dílo jsem již vymezil, ale jak je to
s nakládáním s tímto dílem z pohledu třetích osob? Dílo smí
užít a užívat primárně autor, autor však může třetí osobě
udělit oprávnění k výkonu práva toto dílo užít, tj. poskytnout
(smluvně) licenci. Pokud dílo vznikalo jako dílo spoluautorské,
náleží autorské právo každému z autorů a licence může
být udělena pouze se souhlasem každého z nich. Licenční
smlouva je upravena § 2358 nového občanského zákoníku
(více k licenční smlouvě na stranách 39 a 40), nicméně se
jedná o smluvní závazek mezi stranami, a proto lze aplikovat
i ustanovení NOZ ohledně závazkových vztahů, jako je např.
právo na smluvní pokutu, právo na odstoupení nebo příslib
odškodnění.
Zde je ale zapotřebí být nadmíru obezřetný, neboť se
může stát, že klient vloží do smlouvy o dílo ustanovení, dle
kterého nutí autory, aby se předem vzdali svých autorských
práv, když se např. můžeme setkat s tím, že „zhotovitel svým
podpisem poskytuje neodvolatelný a bezpodmínečný souhlas
a výhradní licenci k užití projektové dokumentace…“. I přes
smluvní volnost NOZ se domnívám, že takovýto smluvní
závazek je neplatný, a to i s ohledem na § 2372 odst. 1 NOZ:
„Autor může poskytnout oprávnění k výkonu práva užít
autorské dílo jen způsobem, který je v době uzavření smlouvy
znám; k opačnému ujednání se nepřihlíží.“ Oproti tomu je však
potřeba poukázat na ustanovení § 2634 NOZ, dle kterého:
„Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn
právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,
má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu
vyplývajícímu ze smlouvy.“ Což by znamenalo, že k výlučným
majetkovým právům může vzniknout licence i na základě
vyvratitelné domněnky náležící objednavateli při zhotovení
díla s nehmotným výsledkem. AZ rovněž upravuje situace, kdy
není vyžadována licenční smlouva.
Užitím díla bez svolení (bez licenční smlouvy) může být
užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není
hospodářský prospěch. Dále může být oprávnění dáno přímo
zákonem (bezúplatné licence), do kterého spadá:
→→ citování děl v odůvodněné míře,
→→ užití pro propagaci výstavy uměleckého díla a jeho
prodeje,
→→ užití díla umístěného na veřejném prostranství,
→→ užití pro účely bezpečnosti, soudního nebo
správního řízení, zpravodajství, v periodickém tisku
či televizním a rozhlasovém vysílání,
→→ užití v rámci občanských či náboženských obřadů.
2. Žalobce se po žalovaném domáhal vrácení vyplacených peněz dle smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci,
neboť žalobce před zhotovením (odevzdáním) díla od této
smlouvy o dílo odstoupil, přičemž žalobce dále tvrdil, že žalovaný neodevzdal dílo včas a že dílo může jinde užít.
Dle ustanovení § 642 odst. 1. starého občanského
zákoníku: „Až do zhotovení díla může objednatel od
smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli
částku, která připadá na práce již vykonané, pokud
AUTORSTVÍ ARCHI
Příklady z praxe
1. Žalobce se po žalovaném domáhal ochrany autorského práva, náhrady škody, která vycházela ze smlouvy o dílo
a licenční smlouvy, a dále aby žalovaný na své náklady zveřejnil rozsudek v architektonickém časopise, neboť žalobce pro
žalovaného vypracoval projektovou dokumentaci k výstavbě bytových domů, přičemž žalovaný stavbu dokončil, ale až
na základě projektové dokumentace, kterou vypracoval jiný
architekt. Žalovaný se žalobou nesouhlasil.
Dle znaleckého posudku dokončená stavba
nevykazovala podobnost s původn í projektovou
dokumentací, a proto (ač žalobce namítal podjatost
znalce z důvodu, že znalec i architekt pracují spolu
na ČVUT) soud žalobu zamítl. Žalobce proti tomuto
rozhodnutí podal odvolání, ale poté se se žalovaným dohodl
na mimosoudním vyrovnání.
Rozhodovací praxe soudů
Jak je obecně známo, právní řád České republiky je
založen na psaném právu, do kterého spadají písemné právní
předpisy. Nelze tedy vždy pro svou obranu poukazovat na
jiný (ač obdobný) případ, který byl již soudně řešen. Soudní
rozhodnutí, usnesení či nálezy v ČR tak např. slouží k výkladu
zákonných ustanovení, která by se mohla vykládat různými
a mnohdy opačnými významy. Soud tak musí na každý spor
nahlížet zcela individuálně a vždy musí hodnotit veškeré
jednotlivé aspekty.
Navíc od 1. 1. 2014 je účinný zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník (dále jen jako „NOZ“), který rovněž
upravuje tuto problematiku, přičemž k dnešnímu dni bohužel
neexistují k tomuto zákoníku komplexní komentáře, natož
soudní rozhodnutí nejvyšších instancí. Navíc již v této době
Ministerstvo spravedlnosti připravuje velkou novelizaci
celého zákoníku, neboť jak uvedl místopředseda Nejvyššího
soudu Petr Fiala, „nový občanský zákoník dělá z lidí pokusné
králíky. Vede k tomu, že literu zákona nemohou brát vážně už
ani právníci a soudci. V právu se u nás začíná střílet od boku“.
Z těchto důvodů ve většině případů nelze předjímat konečný výsledek případného soudního sporu. Nelze tak proto
určit, že v případě, kdy se spor zdá být po právní stránce zcela
jednoznačný, bude autor-architekt se žalobou vždy úspěšný. Všem architektům doporučuji, aby veškerou komunikaci
s objednatelem (zadavatelem) vedli v písemné podobě, neboť
tím mohou předejít případným následným rozporům jednotlivých tvrzení. Dále je velmi důležité znění smlouvy o dílo, která
je upravena v § 2586 a násl. NOZ, předávacího protokolu nebo
licenční smlouvy dle § 2358 a násl. NOZ. Nicméně ani sebelepší smluvní dokumentace nemůže druhé straně zamezit v případném porušení autorského práva.
Od počátku sporu soudy vedou a směrují účastníky
k dohodě či k uzavření soudního smíru, přičemž
většina těchto sporů ohledně autorského práva takto
skutečně končí. Existuje tak velice omezená judikatura
a rozhodovací soudní praxe. Pokud se ale spor nakonec
bude projednávat, připravte se na několikaletou a psychicky
i finančně náročnou bitvu, která bude většinou založena na
závěrech odborného znaleckého posudku, jenž však (pokud
vyzní ve váš prospěch) bude jistě druhou stranou napadán,
a to např. pro podjatost znalce.
KTA
TÉMA
48
zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu
účelně vynaložené náklady.“
V řízení se ale prokázalo, že zhotovitel (architekt)
nemohl své rozpracované dílo použít ke zhotovení díla pro
jiného objednatele, nemohl je prodat ani jinak využít,
předmětné dílo je tak dílem jedinečným, a to nejen
co do účelu, ale i co do místa. Soud prvého stupně a poté
i soud odvolací proto žalobu v plném rozsahu zamítl.
JUDr. Christian Choděra
Advokátní kancelář JUDr. PhDr. Oldřich Choděra
AUTORSTVÍ ARCHI
Architektonické autorské dílo
Architektonickým autorským dílem míní autorský zákon
zejména projektovou dokumentaci či jinou dokumentaci, kterou lze „vyjádřit“ stavbou. Režim ochrany architektonického
autorského díla je obdobný jako u ostatních autorských děl.
Samotné provádění stavby je z hlediska autorskoprávního považováno za užití autorského díla rozmnožením (§ 13 odst. 2
autorského zákona). Do okamžiku, než je stavba dokončena,
je architektonické dílo stále v režimu plné ochrany autorského zákona. Změny stavby před dokončením tak lze realizovat
pouze s výslovným souhlasem autora dokumentace. Stavba
je dokončena okamžikem, kdy je realizována v souladu s příslušnou dokumentací a je schopna užívání, obdobně jako lze
dovodit ze stavebního zákona.
Po dokončení stavby se právní režim autorského díla
vyjádřeného stavbou mění. Ve vztahu k jednotlivým rozmnoženinám se uplatní režim tzv. bezsmluvního užití díla, popsaný
v ustanovení § 38d autorského zákona. Dle ustanovení § 38d
písm. b) do práva autorského nezasahuje ten, kdo navrhne
nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením
architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování
hodnoty díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen
předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující
stav před provedením změn.
Ustanovení § 38d písm. b) představuje jednu z výjimek,
resp. omezení práva autorského. Smyslem ustanovení je zejména snaha o účelné vyvážení dvou proti sobě působících
práv: práva autorského a práva vlastnického. Dle ustanovení
§ 9 odst. 3 autorského zákona platí, že „Nabytím vlastnického
práva nebo jiného věcného práva věci nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li
z autorského nebo jiného zákona jinak (…)“. Toto ustanovení
nastavuje obecné pravidlo, kterým se významně omezuje rozsah oprávnění, která jsou běžně součástí vlastnického práva,
a to právo věc užít. Vlastník věci, která je autorským dílem (není-li jím autor sám), je ve svém nakládání s věcí omezován vůlí
autora. V případě staveb jakožto trojrozměrných rozmnoženin
autorských děl však došel zákonodárce k závěru, že je ome-
V projekční a stavební praxi se často
objevuje otázka nakládání s dokončenou
stavbou z hlediska autorskoprávní
ochrany, zejména otázka, jak se vyvarovat
nezákonného zásahu do autorského práva
autora stavby při její rekonstrukci či
přestavbě. Přestože se jedná o častý
praktický problém, názory na právní
výklad se různí. Z nejednoznačnosti
úpravy dále plyne i neochota dotčených
osob v případech zásahů do jejich
práv vést soudní spory, a tak
neexistuje ani potřebná judikatura,
která by dala neurčitým ustanovením
autorského zákona jasný výklad.
EVA FALTUSOVÁ
K OCHRANĚ AUTORSKÝCH
PRÁV PŘI PROVÁDĚNÍ ZMĚN
DOKONČENÝCH STAVEB
KTA
49
zení plynoucí z autorskoprávní ochrany vhodné mírnit, a to
zřejmě zejména vzhledem k vysoké užitné hodnotě a faktické
potřebě zasahovat do díla v průběhu jeho života, která nastává časem u každé stavby, a také značné finanční nákladnosti
jejího pořízení, jež většině lidí umožní tuto investici vynaložit
nejvýše jednou za život. Za těchto okolností by bylo nepřiměřeně tvrdým požadavkem, aby byl vlastník ve svém rozhodování o nakládání se stavbou zcela závislý na autorovi projektu.
Zákon to řeší tak, že případy, kdy okolnosti vyžadují provést
změnu dokončené stavby, vyjímá z obecného režimu ochrany autorského díla, a ta užití autorského díla, která jsou pro
realizaci změny stavby nezbytná (navržení změny stavby a její
provedení), vyjímá z obecné povinnosti opatřit souhlas autora
tak, že pro ně zakládá bezúplatnou zákonnou licenci.
Jak může se stavbou nakládat vlastník?
Možnosti vlastníka nakládat s dokončenou stavbou
v rámci bezúplatné zákonné licence nejsou zcela volné. Omezení je stanoveno v první řadě třemi obecnými a následně dvěma zvláštními podmínkami.
Obecné požadavky pro aplikaci zákonné licence k dílům
užitého umění a dílům architektonickým jsou uvedeny v § 29
autorského zákona. Nejprve je třeba zkoumat, zda užití díla
není v rozporu s běžným způsobem užití za daných okolností, nejsou jím nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora a zda se jedná o některý ze zvláštních případů stanovený
zákonem (§ 31–39 AZ).
Běžné užití u zákonné licence k dílům architektonickým
je přitom vyjádřeno přímo ve znění § 38d písm. b) a bude jím
navržení a realizace změny stavby. Nepřiměřeně dotčeny
nesmí být všechny zájmy autora, které lze předvídat v rámci
cílů, jež ochrana duševního vlastnictví sleduje. Může se jednat
např. o případ význačného architektonického autorského díla,
které je obecně spojováno se svým autorem a významnou
měrou přispívá k jeho profesnímu renomé. Zákonná licence
by se v tomto případě neuplatnila, a to ani za okolností, že by
byla naplněna ostatní kritéria. Lze totiž předvídat, že i drobná
změna vyvolaná objektivní potřebou a nesnižující hodnotu díla
změní jeho celkové vyznění, se kterým se autor, jehož profesní
renomé je právě s touto stavbou spojeno, nemusí ztotožnit.
Tento výklad by však neměl vést k subjektivizaci posuzování
hodnoty díla a měl by být ponechán jen pro výjimečné případy.
Poslední obecné kritérium – zda se jedná o zvláštní případ
stanovený zákonem – hodnotí, zda dotčený případ vyhovuje
požadavkům zvláštního ustanovení – v tomto případě § 38d
pís. b). § 38d písm. b) uvádí, že do práva autorského nezasahuje
ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stavby,
která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně
nutné a při zachování hodnoty díla. Z ustanovení lze vyčíst dvě
podmínky vzniku zákonné licence.
Co je to „míra nezbytně nutná“?
První z nich je povaha změny dokončené stavby, která
je omezena na míru nezbytně nutnou. Výklad spojení „změna
stavby v míře nezbytně nutné“ je základní otázkou s dopadem
na aplikaci ustanovení § 38d písm. b). Jedná se o neurčitý
právní pojem, jehož naplnění bude posuzováno vždy s přihlédnutím ke konkrétnímu případu. Lze dovozovat, že „změnou stavby“ autorský zákon nemíní pouze její rekonstrukci ve
smyslu obnovy původního stavu. Dle stavebního zákona se
změnou stavby rozumí „nástavba, přístavba nebo stavební
úprava“. Přestože nelze s jistotou předjímat, že zákonodárce
vědomě užívá pojmosloví stavebního zákona, lze usuzovat, že
autorský zákon pojmu změna stavby rozumí šíře než pouze ve
smyslu obnovy původního stavu. V takovém případě by zřejmě
použil jednoznačnější pojem (obnova či rekonstrukce).
Lze teoreticky vymezit případy, které se budou pod pojem „míra nezbytně nutná“ řadit vždy. Vždy se bude jistě jednat o situace, kdy změna stavby směřuje k odvrácení škody
AUTORSTVÍ ARCHI
Zachování hodnoty díla
Druhou podmínkou vzniku zákonné licence je zachování
hodnoty díla. České autorské právo vychází ze zásady
tzv. objektivní dehonestace díla, pouhý názor autora,
že hodnota jeho díla byla snížena, tak není sám o sobě
dostatečným měřítkem. Názor, zda došlo ke snížení hodnoty
díla, si relevantně utváří až soud, a to obvykle na základě
znaleckého posudku.
Pokud jsou všechny výše uvedené požadavky naplněny
a ke vzniku zákonné licence dojde, je třeba při jejím užití za
stanovených podmínek splnit tzv. informační povinnost.
Ustanovení § 38d uvádí, že je-li to opodstatněné významem
architektonického díla a lze-li to na osobě, která v intencích
§ 38d autorské dílo užívá, spravedlivě požadovat, je povinna
předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání
mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení
vystihujících stav před provedením změn.
Smyslem informační povinnosti je zřejmě zákonná
pojistka, aby při nesprávném výkladu § 38d nedocházelo
k nevratnému poškození významných staveb. Z tohoto
důvodu by měla být informace poskytnuta v dostatečném
KTA
hrozící na životě nebo zdraví lidí či zvířat, případně majetku.
Dle mého názoru však nemusí škoda hrozit bezprostředně
a stačí, aby dotčená úprava působila preventivně. Míra, v jaké
je změna připuštěna, musí mít přitom souvislost s důvodem
její nezbytnosti. Nelze tedy například ustanovení vykládat tak,
že při obnově fasády je možné diametrálně změnit její barvu
či jiné vlastnosti, které s nutností změny nesouvisí. Jednotný
přístup k vymezení pojmu nezastává ani teorie. Někteří autoři se přiklánějí spíše k výkladu restriktivnímu, který požaduje
skutečnou nezbytnost změny (Ivo Telec, Pavel Tůma, Autorský
zákon, 1. vydání, Praha 2007), jiní zdůrazňují omezení vlastníků staveb, varují před šikanózním výkonem autorských práv
a zastávají širší aplikaci ustanovení (Jan Kříž, Co lze považovat za autorské dílo, Sborník přednášek z mezinárodního sympozia Autorská díla v architektuře, Brno).
Zdá se, že smyslu právní úpravy odpovídá spíše výklad
užší. Že právě taková byla vůle zákonodárce, lze konec konců
dovodit též ze striktní formulace „míra nezbytně nutná“, která
naznačuje, že se jedná spíše o případy objektivní nevyhnutelnosti (předcházení škodám). V souladu se zákonem by se
v případech méně intenzivní nutnosti změn staveb (např. z důvodu potřeby navýšení kapacity) zákonná licence neuplatila
a stavebník by měl ke změně oslovit původního autora. Přísná interpretace § 38 d písm. b) vyžaduje respektování zákazu
zneužití autorského práva ze strany projektanta, který by měl
zakázku přijmout pouze v případě, že ji dokáže provést řádně
a včas podle požadavků klienta, a v opačném případě udělit
souhlas s provedením jinou osobou za současného provádění
autorského dohledu, je-li to možné.
Osobně jsem názoru, že tato velmi přísná zákonná formulace byla zvolena nešťastně. Domnívám se, že oprávněné
zájmy autora nepřiměřeně vyvyšuje nad oprávněné zájmy
vlastníka stavby, a to především zájem stavbu užívat v souladu s jejím účelem a svými potřebami. Ty se v čase přirozeně
vyvíjejí. Při adekvátním výkladu zákona by všechny tyto změny
musel navrhovat či odsouhlasit původní autor. Zdá se, že taková koncepce by byla funkční pouze v ideálním světě plném
zcela mravně a racionálně jednajících osob. Ve skutečnosti by
docházelo k častému blokování možnosti vlastníků se stavbou
nakládat, ať již z důvodu silného autorova přesvědčení nebo
nesolventnosti vlastníka stavby. Takto silná ochrana autorských práv má jistě své místo v případě staveb alespoň do jisté
míry unikátních, nezdá se však, že je vhodná u všech staveb
obecně. Paradoxní je, že tímto právním stavem trpí nejvíce
právě samotná ochrana autorských práv; toto ustanovení je
vlastníky staveb až na výjimky opomíjeno, a to i v případech,
kde by byla důsledná ochrana na místě.
TÉMA
50
předstihu tak, aby autor v případě nesouhlasu mohl provést
potřebné právní kroky. Kritérium významu díla je, podobně
jako jeho hodnota, kritériem odborným. Úsudek si lze udělat
na základě určitých objektivních indicií, např. ocenění stavby
v odborných soutěžích, uvádění v odborné literatuře či
skutečnosti, že je stavba prohlášenou kulturní památkou.
Tyto příklady samozřejmě nejsou vyčerpávající a výklad pojmu
význam stavby by měl být spíše široký. Jako příklady případů,
kdy to nelze spravedlivě požadovat, lze uvést časovou tíseň,
vyvolanou bezodkladnou nutností provedení oprav, či značné
objektivní překážky při zjišťování autorství k dílu. Informační
povinnost obdobně uvádí též Profesní a etický řád ČKA v § 26
odst. 5.
Na dědice přecházejí jen některá práva
Zákonná licence se uplatní v obdobném rozsahu též po
smrti autora. Autorská práva se dělí na osobnostní a majetková, přičemž osobnostní práva jsou vázána na osobu autora
a jeho smrtí zanikají a majetková práva přecházejí na dědice
a zanikají 70 let po smrti autora. Vedle výkonu majetkových
práv, která náleží autorovým dědicům, zákon dále zavádí
tzv. postmortální ochranu autorského díla. Jejím vykonavatelem může být kterákoliv osoba blízká autorovi, a to po dobu
svého života, tj. i poté co uplyne lhůta trvání majetkových práv.
Nový občanský zákoník přitom osobu blízkou definuje jako
„příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství
(dále jen ‚partner‘)“ a dodává, že jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem
blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Obsahem postmortální
ochrany je dohled vykonavatelů nad zákazem osobování si
autorství díla, povinností užívat dílo pouze způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a povinností uvést jméno autora při užití
díla. Toto dopadá též na architektonická autorská díla provedená stavbou. Po smrti autora stavby přicházejí v souvislosti
se změnou stavby v úvahu následující možnosti: překračuje-li
změna stavby zákonnou licenci, je třeba získat souhlas držitelů majetkových autorských práv. Je-li změna v mezích zákonné
licence, souhlas se neuděluje; příslušné osoby však v případě
poškození hodnoty autorského díla mohou uplatnit prostředky
postmortální ochrany. V tomto světle by se měla vykládat též
zmíněná informační povinnost. Přestože z autorského zákona
lze dovodit, že ta musí být uplatněna pouze vůči osobě autora, plyne již ze zásady povinnosti předcházet škodám, že informační povinnost je třeba po smrti autora plnit vůči osobám
vykonávajícím postmortální ochranu autorského díla.
Autorskoprávní ochrana dokončených staveb a zákonná licence odráží specifika ochrany architektonických autorských děl, zejména vysokou užitnou hodnotu staveb. Vzhledem k přímému střetu práva autorského s právem vlastnickým
je zřejmé, že adekvátní míra uplatnění autorského práva bude
vždy předmětem sporu. Autorská práva autorů staveb nejsou
v současné době vlastníky příliš respektována, příčinu lze
spatřovat v nízké aktivitě autorů při uplatňování zákonných
prostředků ochrany a zřejmě též v neurčité právní úpravě.
Svou roli sehrává jistě též nízké povědomí společnosti o autorskoprávní povaze staveb.
Mgr. Eva Faltusová
KY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
5
STATISTIKY
STAT
51
STAT
STATISTIKY
STATISTIKY
52
STAVOVSKÝ SOUD ČKA –
ROZHODNUTÍ V KAUZÁCH
VĚNOVANÝCH AUTORSKÝM
PRÁVŮM V ROCE 2014
Porušené ustanovení PEŘ
§ 26 odst. 5
Rozhodnutí Stavovského soudu Písemná důtka
Odvolání
Ano – disciplinárně obviněný
Rozhodnutí představenstva
Potvrzení rozsudku
§ 26 odst. 1 a 4
Rozhodnutí Stavovského soudu Písemná důtka
Odvolání
Ne
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
STATISTIKY
KY
Zastavení zjišťování, neboť se
neprokázalo porušení převzetí zakázky
2013
4
2012
2
2011
4
STATISTIKY
STATISTIKY
Z toho předáno StS
2013
3
2012
1
2011
3
STATISTIKY
STATISTIKY
Počet podání na porušení AP
2013
7
2012
3
2011
7
STATISTIKY
DOZORČÍ RADA A POČET
KAUZ VĚNOVANÝCH
AUTORSKÝM PRÁVŮM (AP)
V UPLYNULÝCH LETECH
STATISTIKY
TÉMA
§ 26 odst. 1 a 4
Rozhodnutí Stavovského soudu Zproštěn obvinění (plus výtka)
Odvolání
Ne
§ 26 odst. 1 a 5
Rozhodnutí Stavovského soudu Pokuta 20 000 Kč
Odvolání
Ano – dozorčí rada
Rozhodnutí představenstva
Dosud nerozhodlo
6
HRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZA
53
OCHRANA AUTORSTVÍ V USA
PAVLA SÝKOROVÁ
Sice existují rozdíly ve vnímání
architektonického díla v Česku a ve
Spojených státech, ale najdeme zde
i několik společných prvků. Aby bylo
obecné dílo autorskoprávně chráněno,
musí jak v Česku, tak ve Spojených
státech naplňovat tzv. pojmové znaky
díla. V obou zemích je vyžadováno,
aby bylo dílo vytvořeno na základě
kreativního úsilí a bylo originální
ve smyslu původnosti díla. Druhým
společným pojmovým znakem, vyjádřeným
však negativně, je absence vyloučení
z autorskoprávní ochrany.
Dvojí ochrana
Ačkoli je v USA odlišný systém práva, tj. soudcovského
dotváření práva (judge made law), kdy soudní rozhodnutí mají
zpravidla povahu závazných precedentů, je velmi přínosné
se inspirovat tamější úpravou architektonického díla. Za
posledních dvacet let došlo v USA k velké změně paradigmatu
v jeho chápání. V roce 1989 přistoupily USA k revidované
multilaterální Bernské úmluvě o ochraně literárních
a uměleckých děl, čímž musely splnit požadavek přiznání
autorskoprávní ochrany stavbě. Nejprve se uvažovalo o tom,
že dojde k pouhé změně 17 United States Code, ale nakonec
došlo k přijetí amerického federálního autorského zákona
k architektonickému dílu (AWCPA).
Od té doby je v USA poskytována dvojí ochrana děl
z oblasti architektury. Na jedné straně je chráněno dílo
z oblasti architektury, které je subsumováno pod díla
obrazová, grafická nebo sochařská, a na straně druhé
architektonické dílo dle AWCPA. Aby se předešlo v minulosti
častým interpretačním obtížnostem, definoval Kongres
architektonické dílo jako „architektonický návrh stavby
ztělesněný v jakémkoli hmotném substrátu, jakým může být
stavba, architektonické plány nebo studie (kresby)“. Chráněny
nejsou běžné standardizované prvky, jako jsou například okna
nebo dveře.
Stavba není v americkém autorském zákoně definována,
ale její definici přinesl americký úřad pro autorské právo (U.S.
Copyright Office). Tato definice sice není právně závazná,
přesto na ni federální soudy hojně odkazují při své rozhodovací
praxi. Stavbou se dle úřadu pro autorské právo rozumí
obyvatelná stavba, která je trvale a pevně spojená se zemí,
například i kostel, muzeum nebo zahradní altán. Vyloučeny
z ochrany jsou pak „konstrukce jiné než stavby, jako například
mosty, dálniční přivaděče, mimoúrovňové křižovatky, přehrady,
chodníky, stany, karavany, mobilní domy a lodě“, neboť jejich
forma je dána technickou povahou.
Pojmové znaky díla
Aby bylo dílo v USA chráněno jako dílo autorské, musí být
na rozdíl od úpravy české ztělesněno na jakémkoli hmotném
substrátu, tedy na papíře, ve formě trojrozměrného modelu či
stavby. Sine qua non autorského zákona je nikoli podstatný,
ale alespoň minimální stupeň vlastní kreativity, proto
americké soudy obhajují i současnou komerční architekturu,
například kancelářské či obchodní domy. V kauzách Shine
TÉMA
54
v. Childs a J.R. Lazaro Builders, Inc. v. R.E. Ripberger Builders,
Inc. však žalobci kvůli nesplnění požadavku minimálního
stupně vlastní kreativity úspěšní nebyli. Kauza Shine v. Childs
vstoupila ve známost z několika důvodů. Student architektury
podal žalobu na svého profesora, který podle jeho názoru
zkopíroval jeho ve škole vytvořený návrh One World Trade
Center (známé také jako Ground Zero’s Freedom Tower).
Kauza byla velice emočně vypjatá a hojně sledovaná médii
nejen proto, že šlo o známého profesora architektury, ale také
proto, že stavba měla být postavena na místě, kde došlo dne
11. září 2001 k teroristickému útoku a zřícení tzv. Dvojčat.
Soud dospěl k závěru, že studentův návrh „otáčející se“ věže
nebyl kreativní. V autorském právu totiž nejsou chráněny
běžné tvary, ale to, s jakým (alespoň minimálním) stupněm
kreativity k nim autor přistoupí.
V druhé kauze J.R. Lazaro Builders, Inc. v. R.E.
Ripberger Builders, Inc. žalovaný namítal, že žalobce
tvořil v architektonickém stylu, v němž se běžně staví
domy v Indianapolis posledních deset let, s čímž se
i soud ztotožnil. Znovu tak nebyl splněn pojmový znak díla
minimálního stupně vlastní kreativity.
Posledním pojmovým znakem je absence vyloučení
z autorskoprávní ochrany, čímž musí být dílo vedle dichotomie
architektonického návrhu a jeho vyjádření ještě podrobeno
testu separability nebo testu poetického a vnitřního jazyka.
V USA dále není chráněno dílo, které je vytvořeno
zaměstnancem orgánu federální a státní moci, ale také orgánu
územní samosprávy.
Myšlenka architekta není autorskoprávně chráněna
Stálým a nedořešeným problémem v USA, stejně tak
jako v Česku, zůstává dichotomie architektonického návrhu
a jeho vyjádření. Architektonický návrh v obou zemích per
se autorskoprávně chráněn není, chráněno je pouze jeho
vyjádření. Problémem bývá určení hranice, kdy lze ještě hovořit
o návrhu a kdy už o jeho vyjádření. Pokud by si chtěl jiný autor
zjednodušit práci a převzal by autorskoprávně nechráněný
návrh původního autora, mohl by se i tak původní autor bránit,
a to prostředky na ochranu proti nekalé soutěži.
Aspektu, že si někteří architekti více cení svého
návrhu, nápadů a myšlenek, si v roce 2008 všiml americký
soud (v kauze Oravec v. Sunny Isles Luxury Ventures, L.C.)
a dospěl k závěru, že „zatímco běžné standardizované prvky
a architektonické prvky klasifikovatelné jako myšlenky
nejsou samy o sobě autorskoprávně chráněny, architektova
originální kombinace nebo uspořádání těchto prvků může být
autorskoprávně chráněno“. Kauza je pro nás zajímavá nejen
inspirací vyslovenou právní větou, ale také tím, že se Oravec
narodil v Československu a později emigroval do USA. V USA
sice není vyžadována registrace architektonického díla, avšak
je prerekvizitou pro podání žaloby pro porušení autorského
práva. Důležité ovšem je, zda je dílo registrováno jako dílo
z oblasti architektury, které je subsumováno pod díla obrazová,
grafická nebo sochařská, anebo jako architektonické dílo dle
AWCPA.
Oravec neměl dílo zaregistrováno jako architektonické
dílo dle AWCPA, ale zaregistroval pouze dílo derivativní,
tj. model a fotografie vytvořené na základě preexistujícího
díla zaregistrovaného jako dílo z oblasti architektury,
které je subsumováno pod díla obrazová, grafická nebo
sochařská. Protože Oravec dílo nesprávně zaregistroval,
byl v soudním sporu neúspěšný, protože nemohl
žalovat na neoprávněné postavení stavby. V ČR je tak
v tomto ohledu situace mnohem jednodušší, neboť dílo
nemusí být nikde registrováno a není to ani podmínkou pro
vznesení žaloby.
Vedle již zmíněné dichotomie návrhu a vyjádření
návrhu americké soudy aplikují i tzv. „merger doctrine“, podle
níž je-li stanovený úkol řešitelný pouze jedním způsobem
nebo malým počtem způsobů, nemůže být vyjádření návrhu
autorskoprávně chráněno vůbec.
Test separability a test poetického a vnitřního jazyka
Dílo nesmí být vyloučeno z autorskoprávní ochrany na
základě „testu separability“, který lze aplikovat pouze na dílo
z oblasti architektury, jež je subsumováno pod díla obrazová,
grafická nebo sochařská. S „testem separability“ přišel
Nejvyšší soud USA (Supreme Court of the United States) již
v roce 1954 ve velice známé kauze Mazer v. Stein. Soud měl
za to, že nezávislé umělecké dílo, v tomto případě soška, může
být autorskoprávně chráněno i tehdy, pokud je vsazeno do
užitečného předmětu a slouží jako stojan lampy. Do té doby
totiž nebyla v USA přiznávána autorskoprávní ochrana
užitečným předmětům, tedy ani stavbě.
„Test poetického a vnitřního jazyka“ lze aplikovat
pouze na architektonické dílo dle AWCPA. Představil ho architekt Michal Graves, který byl přizván Kongresem do legislativního procesu při tvorbě AWCPA, a vysvětlil jím svůj náhled
na architektonické dílo. Vnitřní jazyk architektury se skládá
z těch prvků, které jsou diktovány pragmatickými stavebními a technickými požadavky a nemohou vyjadřovat kreativitu
architekta, kdežto poetický jazyk se týká vnějšího vzhledu
díla, v němž se odráží mýty a rituály společnosti. Kongres proto přistoupil k ochraně toho, co Graves popsal jako poetický
jazyk architektury.
Domnívám se, že ačkoliv chtěl Kongres při přípravě
AWCPA ustoupit od užití „testu separability“ na
architektonická díla (zvláště stavby), kodifikoval test nový,
který však zapříčiňuje další pochybnosti, a Kongres tak zřejmě
nedosáhl toho, co si dal za cíl.
Jedinečnost versus návrh pro masový trh
Ačkoli není jedinečnost (one-of-a-kind) doktrinálně
uznávána jako pojmový znak díla USA, může hrát roli v přiznání
žalobcova nároku. V kauze Dream Custom Homes, Inc.
v. Modern Day Construction, Inc. si soud povšiml, že žalobce
navzdory obchodní firmě „Dream Custom Homes, Inc.“ do
té doby vytvořil třicet čtyři domů dle svých stále stejných
zaregistrovaných plánů, které vždy mírně poupravil pro
potřeby zákazníka. Nemůže se tak jednat o plány vytvořené
one-of-a-kind, nýbrž o plány vytvořené pro masový trh.
Architektonické dílo jako specifická oblast
autorského práva
Závěrem je třeba říci, že architektonické dílo je
specifickou oblastí autorského práva a nelze na ně
aplikovat stejná pravidla jako například na díla hudební,
kde je nejen americkou judikaturou dovozována přísnější
autorskoprávní ochrana. Na rozdíl od hudebního díla je
možné si pro vytvoření architektonického díla půjčovat již
existující prvky jiných architektonických děl a použít je
v jiném, novém kontextu, přesto bude zachován alespoň
minimální stupeň vlastní kreativity. V kauze Meredith Corp.
v. Harper & Row, Publishers, Inc. však soud upozorňuje, že
„i jen malé užití části díla může být nespravedlivé, pokud
je takové užití podstatně důležité pro dílo jako celek“.
V této kauze žalovaný jednoznačně vycházel z žalobcovy knihy,
přičemž i převzetí méně než jedenácti procent textu knihy
zapříčinilo plagiátorství, neboť hrálo stěžejní roli v díle jako
celku. Domnívám se, že tento závěr soudu je možné aplikovat
i na díla architektonická.
Mgr. et Mgr. Pavla Sýkorová
Legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti,
doktorandka na Právnické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci
55
SOUTĚŽE
Rekonstrukce skautské mohyly
Ivančena a jejího okolí
Jednokolová veřejná projektová
architektonicko-krajinářská soutěž
VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ
Vyhlašovatel: Junák – svaz skautů a skautek ČR,
Moravskoslezský kraj
Předmětem soutěže bylo zpracování architektonického
návrhu na rekonstrukci skautské mohyly Ivančena a jejího
okolí. Návrh měl respektovat ekonomické možnosti
vyhlašovatele.
Termín konání soutěže: 26. 3. 2014–16. 7. 2014
Porota: Ondřej Kupka, Vladimír Malarz, Kamil Mrva,
Milan Sýkorský, Martin Foldyna, Iva Škrovová, Tomáš Skalík,
Jan Zahradník, Petr Klápště, Miroslav Rybička, Petr Fiala,
Kamil Herůdek
Počet odevzdaných návrhů: 9
Ceny a odměny celkem: 24 tis. Kč
1. cena (11 tis. Kč): Pavel Buryška, Petr Buryška,
Simona Ledvinková
2. cena (8 tis. Kč): H3Tarchitekti – Jiří Ksandr, Vít Šimek
3. cena (5 tis. Kč): Lukáš Křižan, Václav HUA Kocián,
Natalie Chalcarzová
Hodnocení vítězného návrhu:
Porota vybrala tento návrh jako nejvhodnější řešení,
protože je ohleduplný vůči krajině a okolí, respektuje
ducha a tradice místa. Netradiční přístup spatřuje porota
v rovnocennosti návštěvníků místa při výstupech –
shromáždění skautů. Oproti ostatním návrhům je podpořeno
urbanisticko-krajinářské řešení, prostor pro rozvíjení.
56
Centrum pro seniory v Táboře
Jednokolová veřejná anonymní
architektonická soutěž
Vyhlašovatel: Město Tábor
Účelem a posláním soutěže bylo zpracování architektonic‑
kého návrhu budovy centra s domovem pro seniory se
zvláštním režimem, s byty zvláštního určení a s prostory
pro poskytovatele sociálních služeb na pozemcích
bývalých garáží ZZS Tábor v prostoru před nemocnicí.
Porota: Irena Šestáková, Martin Pinc, Martin Kraus, Jiří Fišer,
Olga Bastlová
1. cena (320 tis. Kč): SKUTEK ARCHITECTURE (CZ) +
RAUMLEIPZIG ARCHITEKTEN (DE) – Ondřej Dvořák, Jiří
Matys, Šárka Voříšková, Urban Schnieber, Martin
Morkramer
2. cena (260 tis. Kč): Skvadra architekti – Milena
Kubiszová, Ondřej Volný / účastník: Pavel Jindra, Praha
3. cena (220 tis. Kč): Michal Kuzemenský, David
Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid –
re:platforma / účastník: Michal Kuzemenský, Praha /
spolupracující osoby: Jan Ptáček
Odměna (40 tis. Kč): Karel Scheib / spolupracující
osoby: Jan Holub, Richard Zacpal
Odměna (12 tis. Kč): Josef Krejčí, Michal Šrámek,
Jindřich Blaha, Petr Bočan / spolupracující osoby: Jan
Lankaš, Dagmar Andělová, Marie Kraťuková, Vít Holý,
Mikuláš Vavřín
6× odměna (8 tis. Kč):
→→ Jana Marková, Břetislav Marek
→→ Tomáš Velehradský / účastník: Ateliér Velehradský,
s. r. o. / spolupracující osoby: František Türk, Tereza
Velehradská, Filip Velehradský, Jakub Tichý
→→ Jan Mrázek, Barbora Rossi / účastník: Mrázek &
Rossi architekt, s. r. o.
→→ Karel Hájek / účastník: PIKAZ, s. r. o. / spolupracující
osoby: Tibor Csukás
→→ Studio PRAK, s. r. o., Olomouc – Jan Pospíšil,
Miroslav Malý, Alice Michálková / spolupracující
osoby: Pavel Pospíšil, Marek Brejcha, Zdeněk Chmel
→→ Jiří Vojtěšek, Jiří Kolomazník
Více informací: www.ivancena.cz/rekonstrukce/
architektonicka-soutez
Urbanistické řešení návrhu je zdařilé, správně člení stavební
program na dvě budovy – domov pro seniory a domov
s pečovatelskou službou. Měřítko architektury je příznivé,
koresponduje s okolní zástavbou a využívá výhledů
do městské krajiny. Dispoziční řešení dokládá znalost
problematiky a dobře vyjadřuje trend deinstitucionalizace
zařízení. Společné prostory nabízejí dostatek možností
k setkávání, krátké a proměnlivé chodby vytvářejí pro klienty
zapamatovatelná místa. Nutno dopracovat dopravní řešení
lokality, městské řešení parteru s vazbou na blízké okolí
a exteriérové odpočinkové prostory a zásobování objektů.
Finanční náklady jsou přiměřené požadavku vyhlašovatele.
57
domě. Interiéry jsou prostorově rafinované, přesto ale
přehledné a kromě komunikační funkce nabízejí výraznou
společenskou kvalitu. Slabinou návrhu je schematické
řešení Tyršova domu a jeho napojení na hmotu novostavby.
Otázkou zůstává adekvátnost perforovaného kovového
pláště, porota doporučuje zvážit jiné alternativy.
Více informací: www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/
zadavaci-dokumentace.html
Více informací: www.taborcz.eu/dp/id_ktg=1854&p1=31690
Sportovní centrum Chrudim
architektonicko-urbanistická
soutěž o návrh
Vyhlašovatel: Město Chrudim
Předmětem soutěže bylo nalezení optimálního způsobu
a míry přestavby a rekonstrukce sportovního areálu na
Tyršově náměstí v Chrudimi.
Porota: Aleš Papp, David Wittassek, Pavel Nasadil, Radek
Dragoun, Yvette Vašourková, Petr Řezníček, Marek Janatka,
Luděk Marousek, Václav Tajovský; náhradníci: Jan Šépka,
Pavla Pannová, Jan Čechlovský, Petr Vojtěchovský, Slavomír
Kudláček, Josef Kopečný
1. cena (600 tis. Kč): Vojtěch Sosna, Jakub Straka,
Jáchym Svoboda, Zdeněk Rothbauer
2. cena (300 tis. Kč): Ján Studený, Maroš Bátora, Marian
Počúch, Benjamín Bradňanský, Vito Halada
3. cena (200 tis. Kč): Michal Kuzemenský
2× odměna (50 tis. Kč):
→→ Kolaboratory, s. r. o. / Radek Kolařík, Lada Kolaříková
→→ Projektil architekti / Roman Brychta, Ondřej
Hofmeister
Nejkomplexněji řešený, sebevědomý návrh. Transparentní
řešení parteru zapojuje stavbu do veřejného prostoru, jak
před vstupem z Tyršova náměstí, tak v ulici Opletalově
i směrem do parku, což porota hodnotí jako přínos.
Hmotové řešení není i přes svou extravaganci samoúčelné,
vychází z konceptu osvětlení tělocvičen denním světlem
ze severní strany a současně pravdivě přiznává sportovní
funkci objektu. Měřítko stavby odpovídá struktuře okolní
zástavby. Dispoziční a provozní řešení je čitelné, bez
zásadních problémů a umožňuje nezávislé provozování
velké haly, severního křídla tělocvičen a penzionu v Tyršově
Pomník / náhrobek děčínských
měšťanů z města na Mariánské
louce
architektonicko-výtvarná soutěž
Vyhlašovatel: Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost
Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu Pomníku /
náhrobku děčínských měšťanů z města na Mariánské louce
v Děčíně.
Porota: Otto Chmelík, Valdemar Grešík, Hermann Wagner,
Kurt Gebauer, Radek Wohlmuth, Petr Janda, Radek Fridrich,
Artur Magrot, Dmitrij Pavlovič Pljonkin
1. cena (30 tis. Kč): Martin Kocourek
2. cena (10 tis. Kč): Jan Holub
2. cena (10 tis. Kč): Vít Šimek
Porota doporučuje vyhlašovateli, aby zahájil jednání
o realizaci pomníku s autorem vítězného návrhu Martinem
Kocourkem. Porota doporučuje vyhlašovateli zvážit
možnost rozvinutí potenciálu kříže / lavičky jako mobiliáře
(definovaný autorem) formou zmnožení a vazbou k oběma
památným místům (vykopání i pohřbení). To zároveň umožní
plnohodnotnější využití v prvku kříže integrovaného umělého
osvětlení, které by v prostoru hřbitova bylo čitelné jen velmi
zřídka (z důvodu uzavírání areálu ve večerních hodinách),
zatímco v parku na Mariánské louce dodá kříži symbolickou
sílu znakového odkazu vyjadřujícího památné místo, za
současného dosažení netradičního scénického efektu
osvětlení prostoru při využití objektu jako sedacího prvku.
Více informací: www.idzka.cz/2014/pomnik.htm
58
SOUTĚŽE
Plzeň – náměstí Emila Škody
Jednokolová veřejná architektonickourbanistická soutěž
Vyhlašovatel: Statutární město Plzeň
Předmětem soutěže bylo zpracování ideového urbanistickoarchitektonického návrhu na řešení prostoru „náměstí
Emila Škody“ s důrazem na doplnění a intenzifikaci
urbanistické struktury a vymezení veřejného prostranství.
Stanovené základní principy řešení zahrnovaly nalezení
nové podoby významné části města i významného veřejného
prostoru širší centrální oblasti. Návrhem měl být vytvořen
odpovídající prostor, organicky zapojený do struktury
města, slučující charakter historické blokové zástavby
se současnými společenskými aktivitami, vytvářející
polyfunkční prostředí a umožňující komfortní průchod,
zastavení i pobyt. Zároveň měl řešit potřeby dopravy v klidu.
Porota: Pavel Šindelář, Petr Nosek, Irena Langová, Adam
Gebrian, Petr Kratochvíl, Mikoláš Vavřín, Jaroslav Wertig,
Hana Hrdličková, Jiří Kozohorský, Zuzana Froňková, Tomáš
Hradečný, Miroslava Břízová, Igor Kovačević
Počet odevzdaných dokumentací staveb: 6
1. cena (190 tis. Kč): Petr Bouřil, Sandra Gulázsiová,
Magdalena Nováková, Filip Fišer
2. cena (130 tis. Kč): autorský kolektiv „20-21
architekti“: Peter Lényi, Ondrej Marko, Marián Lucký,
Alexandra Kvasnicová, Miroslav Styk
3. cena (80 tis. Kč): Jakub Smolka, Vít Polák
náměstí, blok, které budou platné a srozumitelné
i v budoucnu. Oproti urbanistickým kvalitám návrhu
nepříliš přesvědčivě působilo schematické pojetí parteru
navrženého náměstí, na vizualizacích nepůsobí přívětivě.
Porota doporučuje v další fázi ověřit reálnost navržené
redukce CAN, aby realizování navrženého kvalitního
prostředí nebylo podmíněno nereálnými předpoklady.
Více informací: ukr.plzen.eu/cz/souteze-vystavy-akonference/probihajici-architektonicke-souteze-dle-cka/
plzen-namesti-emila-skody-2014
Obnova zástavby a parku
Stromovka v Humpolci
Jednokolová veřejná ideová
urbanistická soutěž
Vyhlašovatel: Město Humpolec
Předmětem soutěže bylo zpracování urbanistického návrhu
parkových a odpočinkových ploch a rehabilitace zástavby
v lokalitě stávajícího parku Stromovka v Humpolci pro
smíšenou obytnou funkci. Podrobnější požadavky byly
stanoveny v zadávacích podmínkách.
Porota: Petr Hlaváček, Zdeňka Vydrová, Jiří Poláček,
Jiří Kučera, Květoslav Namyslo, Dan Merta, František Kocman
1. cena: neudělena
2× 2. cena (50 tis. Kč):
→→ Pavel Popela / autoři: Alena Hrabětová, Jakub
Popela, Pavel Popela
→→ Luděk Rýzner – OK PLAN ARCHITECTS, s. r. o. /
spolupracující osoby: František Čekal, Helena
Pasáčková, Barbora Stejskalová
3. cena (25 tis. Kč): Eduard Žaluda / autoři: Eduard
Žaluda, Michaela Dejdarová, Valéria Gašparová,
Luboš Křižan
Vítězný návrh chápe řešené území v širším kontextu jako
jizvu ve struktuře města, kterou je třeba zacelit. Léčí ji
analogickým navazováním ulic, kterými krájí území, kterými
navazuje na uliční osy v okolí a na bránu č. 1 Škodovky. Na
rozdíl od většiny soutěžních návrhů necítí jako vhodné nově
definované náměstí situovat hranicí řešeného území, ale
vkládá ho do těžiště nově navržené zástavby. Významově
ho propojuje s bránou Škodovky pobytovou propojovací
ulicí se zelení. Toto poměrně odvážné řešení vyvolalo
značnou diskusi. Pozitivně bylo chápáno, že nové náměstí
bezprostředně nekonkuruje Husovu náměstí a neodčerpává
mu energii. Na druhou stranu vyvolalo obavy, zda se tak
neodsouvá vytvoření klíčového městského prostoru do daleké
budoucnosti. Projekt má smysl, pokud je realizován jako
celek, tj. s oběma veřejnými prostory. Nicméně přihlášení
se k tradičnímu blokovému urbanismu je natolik jasným
a nadčasovým principem nezávislým na architektonickém
ztvárnění, že unese i nyní nepředpokládatelné eventuality.
Návrh artikuluje město jednoznačnými pojmy – ulice,
Hodnocení poroty – 2. cena (Pavel Popela / autoři: Alena
Hrabětová, Jakub Popela, Pavel Popela):
Kladně hodnotíme rehabilitaci tradiční formy městské
zástavby s použitím osvědčeného typu městského domu,
vytvářející vhodný tvar parku. Je potvrzena hodnota
městského parku v centru města. Návrh respektuje
urbanistickou strukturu okolní zástavby a zachovává
propojení ulice Dvorské s parkem. Návrh prokazuje vhodnost
59
Centrum města
Milevska
situování zástavby do severovýchodního cípu parku
s návazností na budoucí kruhovou křižovatku. Doporučujeme
přehodnotit vazbu parku na historické centrum, uvolnit
průhled na nároží ulic Jana Zábrany a Rašínova a zvážit
celkový rozsah zástavby. Otázkou je vymezení rozhraní
budoucího veřejného a neveřejného prostoru, který vnímáme
jako citlivý a určující prvek pro budoucí charakter parku.
Porota doporučuje řešit hmotově uzavřenou, architektonicky
jasně definovanou zadní stranu dvorů; navržená forma
dřevěných plaňkových plotů je nedostatečná. Návrh
správně řeší obě strany ulice Jana Zábrany, doporučujeme
zvážit doplnění stromů do uličního profilu. Návrh prověřil
vhodnost zástavby nároží v návaznosti na dolní náměstí na
pozemku p. č. 2670/2. Doporučujeme najít vhodné řešení
parkování podél ulice Rašínova. Ke zvážení a prověření je
vzájemný poměr ploch mlatového a travnatého povrchu
parku, současně je pozitivním prvkem prostupnost území.
Porota doporučuje tento návrh k dalšímu dopracování.
Více informací: www.ppe.cz/v2/GovTenderItem.
aspx?id=6ac5d013-b6a2-4be8-9fcd-7c45acc3cc86
PROBÍHAJÍCÍ SOUTĚŽE
Hodnocení poroty – 2. cena (Luděk Rýzner – OK PLAN
ARCHITECTS, s. r. o. / spolupracující osoby: František Čekal,
Helena Pasáčková, Barbora Stejskalová):
Návrh vhodně vytipovává prostor k zástavbě v prostoru
budoucí kruhové křižovatky. Park vhodně regeneruje
a doplňuje o minimální potřebné zázemí formou pavilonu.
Za nepřesvědčivý považuje porota návrh zástavby. Její
funkci, formu, rozsah a případnou etapizaci je třeba
diskutovat. Návrh potvrzuje hodnotu městského parku
v centru a dobře řeší návaznost na okolní strukturu
města. Ke zvážení je dopracování pěších cest v parku –
spojení ulice Rašínova a Dvorská a směr k autobusové
zastávce. Porota doporučuje dopracovat detail řešení
celého uličního profilu Jana Zábrany. Návrh kladně
prověřil hodnotu dostavby na pozemku p. č. 2670/2.
Porota doporučuje tento návrh k dalšímu dopracování.
Jednokolová veřejná
architektonickourbanistická soutěž
Vyhlašovatel: Město Milevsko
Sekretář soutěže: Miroslav Sládek,
referent odboru regionálního rozvoje,
Sažinova 843, 399 01 Milevsko, tel.: 382
504 243, e-mail: miroslav.sladek@
milevsko-mesto.cz
Předmětem soutěže je zpracování
architektonicko-urbanistického návrhu
prostorového a funkčního řešení centra
města Milevska.
Porota: Jan Hlavín, Petr Preininger,
Petr Uhlík, Zdeněk Herout, Martin
Třeštík, Martin Kloda, Simona Švecová,
Marek Janatka, Petr Švára
Předpokládané ceny a odměny celkem:
250 tis. Kč
Datum odevzdání soutěžních návrhů:
3. 11. 2014
Více informací: www.milevsko-mesto.
cz/architektonicko-urbanistickasoutez-centrum-mestamilevska/d-167129
Urbanistické řešení
města Hustopeče
– Severozápad
ideová urbanistická
soutěž
Vyhlašovatel: Město Hustopeče
Sekretář soutěže: Ondřej Rafl, Odbor
regionálního rozvoje, Městský úřad
Hustopeče, Dukelské nám. 2/2, 693 17
Hustopeče, tel.: 519 441 092, e-mail:
[email protected]
návrhu urbanistického řešení území,
které se nachází v severozápadní
části města Hustopeče a je vymezeno
plochami, kde je podle Územního
plánu Hustopečí, vydaného v roce
2013, uloženo pořízení pěti územních
studií, označených jako S3, S4, S5,
S7 a S9. Celková rozloha řešeného
území je asi 65 ha. Územní studie
budou sloužit k rozhodování v území
a jako podklad pro změnu územně
plánovací dokumentace. Hlavním
využitím zastavitelných ploch S3
a S5 je podle podmínek územního
plánu bydlení v bytových a rodinných
domech smíšené s komerčním využitím.
Přípustným využitím jsou stavby
pro bydlení v rodinných a bytových
domech, stavby bezprostředně
související s bydlením, stavby
občanské vybavenosti, s výjimkou
60
SOUTĚŽE
pozemků pro budovy obchodního
prodeje o výměře větší než 1000 m2,
stavby pro dopravní a technickou
infrastrukturu, veřejná prostranství
a zeleň a plochy parkovacích stání
pro osobní auta a garáže. Podmínkou
prostorového uspořádání je požadavek
na intenzitu využití pozemků, stanovený
koeficientem zeleně – minimálně 0,3.
Porota: Luboš Kuchynka, Antonín
Matocha, Zdeňka Vydrová, Pavel
Jura, Jakub Kynčl, Lydie Filipová,
Tomáš Zlámal, Karel Bařinka
270 tis. Kč
29. 10. 2014, 14.00 hod.
Více informací: www.hustopece-city.cz/
severozapad/
Porotherm dům 2015
– „Bydlení ve vatě“
ideová architektonická
soutěž
Vyhlašovatel: Wienerberger cihlářský
průmysl, a. s.
Sekretář soutěže: Václav Chaloupecký
– KOMUNIKACE & PROFIT, Pražská 16,
102 21 Praha 10, tel.: 602 342 514,
e-mail: [email protected];
[email protected]
Předmětem soutěže jsou
architektonické studie rodinných domů
nabízejících vysoký komfort bydlení
s nízkými provozními a energetickými
náklady. Konstrukční řešení by mělo,
vedle broušených cihel Porotherm
T Profi, maximálně využít možnosti
kompletního cihlového systému
POROTHERM včetně malt a ostatních
výrobků Wienerberger cihlářský
průmysl, a. s., jako jsou např. lícové
cihly TERCA, Klinker apod. Kompletním
systémem POROTHERM se rozumí
výrobky, případně technická řešení,
která jsou uvedena v příručkách
Podklad pro navrhování, 13. vydání –
prosinec 2011 a Konstrukční detaily
pro cihly Porotherm T Profi plněné
minerální vatou – červen 2014. Příručky
je možno získat u vyhlašovatele
soutěže, Podklad pro navrhování,
13. vydání – prosinec 2011 je
k dispozici i na www.porotherm.cz.
Porota: Antonín Horský, Iva Poslušná,
Alexandr Kroha, František Kulhánek,
Ján Stempel, Jiří Hejhálek, Jitka
Pálková, Matěj Šišolák
135 tis. Kč
Datum odevzdání návrhů:
19. 1. 2015
Více informací: www.wienerberger.cz
Nové náměstí
v České Třebové
ideová urbanistickoarchitektonická soutěž
Vyhlašovatel: Město Česká Třebová
Sekretář soutěže: Karel Švercl, vedoucí
odboru rozvoje města a investic,
Městský úřad Česká Třebová,
adresa / sídlo: Staré náměstí 78, 560 02
Česká Třebová, tel.: 605 246 688, e-mail:
[email protected]
urbanisticko-architektonického návrhu
na revitalizaci Nového náměstí v České
Třebové včetně návrhu dopravního
řešení okolních ulic – místních
komunikací (vymezení hranic území
urbanisticko-architektonického řešení,
vymezení hranic území dopravního
řešení), jeho prostorového a funkčního
uspořádání, zahrnující úpravy
veřejného prostranství včetně názoru
na propojení s širšími městskými
souvislostmi, zapojení stávajících
objektů, případně umístění novostaveb.
Porota: Jaroslav Zedník, Josef Menšík,
Milan Košař, Bohumír Prokop, Petr
Velička, Miloslav Cindr, Lukáš Pavlík,
Tomáš Med
275 tis. Kč
20. 10. 2014
Více informací: zakazky.ceska-trebova.
cz/contract_display_78.html
Dům s pečovatelskou
službou v Sezimově
Ústí
Jednokolová
veřejná projektová
Vyhlašovatel: Město Sezimovo Ústí
Sekretář soutěže: Jiří Prokop, Město
Sezimovo Ústí – ÚPŽPD, Dr. E. Beneše
21, 391 01, Sezimovo Ústí, tel.: 381 201
140, 777 794 884, e-mail: j.prokop@
sezimovo-usti.cz
architektonického návrhu Domu
s pečovatelskou službou pro seniory
s denním stacionářem pro seniory na
pozemcích bývalé mateřské školy v ulici
k Hájence, venkovní prostory v prostoru
mezi základní školou a bytovými
domy. Předpokládané náklady na
novostavbu domu s PS pro seniory
činí 30 mil. Kč bez DPH pro I. etapu.
Porota: Štěpánka Ťukalová, Dagmar
Buzu, Radek Zeman, Martin Doležal,
Vojtěch Kadlčík, Jan Stach, Miroslava
Svitáková, Helena Řežábková, Pavel
Vochozka
300 tis. Kč
24. 10. 2014, 11.00 hod.
Více informací: www.vhodne-uverejneni.
cz/zakazka/architektonickou-soutez-onavrh-dum-s-pecovatelskou-sluzbouv-sezimove-usti
Novostavba
transfuzního
oddělení
a centrální tkáňové
banky
Jednokolová
Vyhlašovatel: Fakultní nemocnice
Olomouc
Sekretář soutěže: Aleš Houserek,
Lazaretní 13, 615 00 Brno, tel./fax: +545
120 284 /+420 545 120 210, e-mail: ales.
[email protected]
Předmětem soutěže o návrh je
předložení architektonického návrhu
zpracovaného tak, aby podával
základní představu o funkčním
uspořádání stavby, její vnější podobě,
funkčním a estetickém zapojení
do struktury stávající objektové
skladby areálu FNOL. Návrh bude
obsahovat provozně-dispoziční
řešení v půdorysech jednotlivých
podlaží s vyznačením navrhovaných
stavebních funkcí a s orientačním
zákresem zdravotnické (laboratorní)
techniky a vybavení. Bude navržena
koncepce napojení na komunikační
a energetickou infrastrukturu a média –
budou posouzeny případné dopady na
dotčené rozvody a kapacity zařízení
(např. trafostanice, náhradní zdroje,
meziplyny apod.). Součástí návrhu
bude propočet nákladů stavebních
prací z jednotkových cen objemových
ukazatelů a nezdravotnických
provozních souborů a schematické
znázornění laboratorní (zdravotnické)
techniky a vybavení. Návrh by měl také
definovat další rozsah přípravných
prací, průzkumů a specifikovat
spolupráci s jinými profesemi
při přípravě investiční akce.
Porota: Martin Šamaj, Čeněk Merta,
Dana Galuszková, Ivan Ruller, Robert
Štefka, Klára Steinhauserová, Josef
Pálka, Aleš Kotásek, Robert Bravenec,
Jaromír Homolka
800 tis. Kč
14. 10. 2014, 10.00 hod.
Více informací: www.egordion.cz/
nabidkaGORDION/profil/fnol
Revitalizace
náměstí Karla IV.
– Mělník
Dvoukolová veřejná
ideová architektonickourbanistická soutěž
Vyhlašovatel: Město Mělník
Sekretář soutěže: Slavomír Vecko,
Městský úřad Mělník, Odbor výstavby
a rozvoje, náměstí Míru 1, 267 01
Mělník, tel.: +420 315 635 359, e-mail:
[email protected]
ideového architektonickourbanistického návrhu na revitalizaci
náměstí Karla IV. – Mělník s důrazem
na řešení úprav plochy náměstí a určení
prostorového řešení a regulačních prvků
náměstí včetně dopravních podmínek,
a spojení – synergie s náměstím Míru,
s cílem znovuoživení středu města.
Dalším úkolem soutěže je i řešení
a rozhodnutí o náplni a regulačních
prvcích formy těchto objektů na
náměstí: výchovně vzdělávacího
střediska (VVS), domu služeb (DS),
obchodního střediska (OS).
Porota: Ludvík Grym, Tomáš Bezpalec,
David Mareš, Alexandra Burešová,
Ctirad Mikeš, Milan Schweigstill, Ivan
Hromádka, Vladimír Štulc, Jan Vrana
500 tis. Kč
1. kolo – 1. 12. 2014, 2. kolo – 2. 3. 2015
Více informací: vyhlašuje se 18. 9. 2014
Revitalizace
dominikánského
kláštera v Chebu
s návazností na
Jánské náměstí
Soutěž je zařazena
do projektu Ceny
Petra Parléře 2014
Jednokolová
Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře,
o. p. s. / spoluvyhlašovatel město Cheb
Sekretář soutěže: Marta El Bournová,
Společnost Petra Parléře, o. p. s.,
Mlýnská 60/2, 160 00 Praha 6, tel.: 220
380 411, mobil: 724 085 334, e-mail:
[email protected],
e-mailová adresa pro registraci: info@
cenapp.cz
architektonického návrhu na revitalizaci
dominikánského kláštera v Chebu
s návazností na Jánské náměstí.
Porota: Pavel Vanoušek, Tomáš Linda,
Aleš Burian, Petr Hájek, Michael Třeštík,
Pavel Šturc, Tomáš Vích
550 tis. Kč
26. 11. 2014, 12.00 hod.
Kultivace veřejného
prostoru mezi
obchodními domy
OD Labe a OC Forum
ideová architektonickourbanistická soutěž
Vyhlašovatel: Statutární město Ústí
nad Labem
Sekretář soutěže: Pavel Nepivoda,
Magistrát města Ústí nad Labem, Velká
Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad
Labem, tel./fax: +420 475 271 651,
e-mail: [email protected]
architektonicko-urbanistického návrhu
na kultivaci veřejného prostoru
vymezeného obchodními domy Labe
a Forum v ulici U Kostela včetně
stávající pěší propojky do ulice
Revoluční, s řešením návazností
především na nejbližší okolí.
Předmětem řešení je návrh na
víceúčelové využití prostoru
a posouzení podílu tržní, volnočasové,
případně jiné funkce. Návrh bude řešit
funkční a prostorové uspořádání
prostoru včetně umístění mobiliáře
a osvětlení.
Porota: Petr Pinkas, Vladimír Balda, Jiří
Janďourek, Pavel Dlouhý, Jitka Fikarová,
Štěpánka Šmídová, Pavel Vodseďálek,
Jiří Němeček
220 tis. Kč
3. 11. 2014, 17.00 hod.
61
roadsho w
4. ročník diskuzního semináře
DESIGN ROADSHOW 2015 přinese
opět to nejnovější z interiérového
designu a stavebnictví z produkce
firem J.A.P., Trachea a Technistone...
odborný garant projektu
prof. ing. arch. Jan fišer
zlín 19. 2. 2015
české budějovice 26. 2. 2015
Pardubice 5. 3. 2015
Praha 19. 3. 2015
ostrava 26. 3. 2015
karlovy var y 9. 4. 2015
Ústí nad labem 16. 4. 2015
luxuSNí
Posuvné
i oTočné
dveře
mAsTer
A sTrong
od J.A.P.
umělý
kámEN
fAce sTone
A kvAliTA
HRAN
TrAcheA
obklAdy,
dlAžby,
DESky
A fASáDy
z mATeriálu
TechnisTone
www.designroadshow.cz
mediální partneři
62
PŘIPRAVOVANÉ SOUTĚŽE
SOUTĚŽE
Masterplán
expozic a výstav
v Historické
a Nové budově
Národního muzea
Předmětem soutěže bude zpracování
architektonického návrhu na revitalizaci
dominikánského kláštera v Chebu
s návazností na Jánské náměstí.
Předpokládaný termín vyhlášení:
podzim 2014
Vyhlašovatel: Národní muzeum
Předmětem soutěže bude
zpracování základního prostorového
a komunikačního řešení stálých
expozic, prostor pro dočasné výstavy
a prostor pro poskytování služeb
budoucím návštěvníkům komplexu
budov Historické a Nové budovy
Národního muzea po rekonstrukci.
Konkrétním předmětem soutěže
bude architektonicko-výtvarné
řešení základních společných prvků
jednotlivých součástí budoucích
stálých expozic, vyřešení návaznosti
jednotlivých součástí expozic
a vyprojektování návštěvnických tras,
odpočinkových a interaktivních zón ve
stálých expozicích, a rovněž definice
parametrů designu částí expozic
i výstavních prostor. Předpokládá
se budoucí spolupráce s architekty,
designéry a dalšími výtvarníky
na konkrétních celcích stálých
expozic, na tvorbě libret a scénářů
stálých expozic i autorský dozor
po dobu přípravy stálých expozic.
Předpokládaný termín opětovného
zpřístupnění muzea je v roce 2018.
do konce roku 2014
Dopravní terminál
v přednádražním
prostoru ČD
Valašské Meziříčí
Novostavba fakulty
CPTO v areálu
kampusu univerzity
Vyhlašovatel: Univerzita Jana
Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
prostorového, výtvarného a funkčního
uspořádání areálu kampusu Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně
do konce roku 2014
Revitalizace
dominikánského
kláštera v Chebu
s návazností na
Jánské náměstí
Zařazena do projektu
Ceny Petra Parléře 2014.
Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře,
o. p. s., spoluvyhlašovatel město Cheb
Zařazen do projektu Ceny
Petra Parléře 2014.
Vyhlašovatel: Společnost Petra
Parléře, o. p. s., spoluvyhlašovatel
město Valašské Meziříčí
architektonického návrhu na řešení
dopravního terminálu v přednádražním
prostoru ČD Valašské Meziříčí.
podzim 2014
INZERUJTE
Connecting Global Competence
Budoucnost stavění
Naše periodikum vychází čtvrtletně
a je distribuováno všem autorizovaným
architektům, jež Komora sdružuje.
Bulletin ČKA zároveň vychází v novém
atraktivním vizuálu a v nákladu 4600 ks.
Kromě inzerce v Bulletinu ČKA nabízíme
možnost umístění vaší reklamy na
komorových akcích, jako jsou valná
hromada, Architekti na jedné lodi či
Přehlídka diplomových prací.
Více informací na telefonu 273 167 480,
e-mailu [email protected] a na webových
stránkách www.cka.cz.
ČKA!
V BULLETINU
Jste firma z oblasti stavebnictví nebo
interiérového designu? Chcete oslovit
autorizované architekty – tedy ty, kteří
stojí u realizace zakázek? Inzerujte
v Bulletinu České komory architektů!
CZ
Návštěvnický servis zajišťuje:
EXPO-Consult + Service, spol. s r.o.
[email protected]
Tel. 545 176 158, 545 176 160
Fax 545 176 159
19.-24. ledna . Mnichov
Vedoucí světový veletrh pro
architekturu, materiály, systémy
www.bau-muenchen.com
Obecné informace
• MARSH ve světě od roku 1871
• Člen skupiny Marsh & McLennan Companies
• Kanceláře ve 100 zemích
• V České republice od roku 1992
• 70 zaměstnanců -> odborníci na speciální druhy pojistné ochrany
• Služby pro více než 1500 společností -> znalost a prestiž
• Spolupráce pouze s licencovanými pojišťovnami a penzijními fondy
Specializujeme se také na
• Pojištění odpovědnosti firmy a jejich činností
- odpovědnost managementu a zaměstnanců
• Pojištění finančních rizik
• Pojištění stažení produktu z trhu
• Pojištění ekologických rizik
• Řízení programů zaměstnaneckých benefitů
Kontakt
Autorizované osoby mohou zdarma využít těchto služeb:
• Zprostředkování pojištění
• Posouzení a revize stávajících pojistných smluv
• Vystavení předběžné záruky/příslibu o pojištění do
výběrových řízení na požadovaný limit pojistného krytí
• Konzultace ohledně pojištění a likvidace pojistných událostí
Kateřina Poláčková
221 418 135
[email protected]
Martina Perková
221 418 176
[email protected]
Pět hlavních důvodů proč zvolit MARSH
• Zajistíme Vám nejlepší cenu a nadstandardní podmínky
- Úspora nákladů a optimalizace pojistného krytí
• Provedeme audit současného pojistného krytí zdarma
- Nabízíme bezplatný alternativní návrh pojistného krytí
• Stejná úroveň servisu v tuzemsku i v zahraničí
- Provozujeme pobočky, zastoupení a reprezentace ve více než 100 zemích
• Expertní skupiny
- Disponujeme vyškolenými odborníky na konkrétní odvětví
• Zkušenost
- 141 let ve světě, v ČR 21 let
Strukturmatrizen
Abformtechnik
Formen- und Modellbauharze
Betonveredelung
DESIGN YOUR CONCRETE
Akustické panely, Kongresové centrum, Zlín
Foto-Gravur, Pěstírna kaktusů, Bleiswijk, Holandsko
RECKLI Strukturní matrice
pro všechny oblasti betonových staveb
Jak pro prefabrikáty, tak pro monolitické stavby.
Vyžádejte si náš katalog a fotografie s referencemi.
Individuální matrice, Muzeum Architektury, Berlín, Německo
Standardní matrice, 1/43 Corse, Budova, Curych, Švýcarsko
RECKLI GmbH
Gewerkenstr. 9a · 44628 Herne · Germany · Tel. +49 2323 1706-26 · Fax +49 2323 1706-50
[email protected] · www.reckli.com
RECKLI Ceská republika
P.O. BOX 206 · Kafkova 19 · 16041 Praha 6 · Czech Republic
Mgr. Iveta Heczková · Mobile: +420 724 888 718
[email protected] · www.reckli.com
www.facebook.com/reckli.net
Designová řešení pro moderní interiéry
HAWA CONCEPTA, OTOČNÉ ZASOUVACÍ, SKLÁDACÍ KOVÁNÍ
Otočné a zasouvací, skládací dveřní systémy představují inteligentní multifunkční
řešení, vytvářející bezpečný komunikační prostor před skříní a zároveň umožňující
volný přístup do všech částí úložného prostoru.
Švýcarská společnost Hawa je výrobcem otočných a zasouvacích dveřních systémů
Concepta a Concepta Folding pro dřevěné a skleněné dveře, které nastavují
nový standard v oblasti luxusního nábytku orientovaného na design, určeného
nejnáročnějším zákazníkům. Systém HAWA-Concepta umožňuje uzavření skříní
otočnými dveřmi, jejichž výhodou je plné otevření skříně a snadný přístup do celého
úložného prostoru, zároveň ale v otevřeném stavu poskytuje volný neomezený a tudíž
bezpečný pohyb v celé oblasti před skříní. Je proto vhodný nejen pro šatní skříně,
ale zejména pro pracovní prostory, jako jsou např. skryté kuchyňské linky, domácí
kanceláře apod. Využití nachází nejen v soukromých interiérech, ale též v kancelářích
nebo obchodech.
Hafele Czech & Slovakia s.r.o. | Pekařská 14/628 · CZ-155 00 Praha 5 | Tel.: + 420 241 095 000 | Fax: + 420 241 095 001 | E-mail: [email protected]
hgschmitz.de
Gira eNet
Nový obousměrný rádiový systém
www.gira.com/cz
Jednoduché dovybavení elektroinstalace
Gira eNet je nový obousměrný funk/rádiový systém pro inteligentní propojení sítí a řízení moderní elektroinstalace. Funkce
jako řízení světel a žaluzií mohou být jednoduše takto dovybaveny a spolu propojeny. Již nainstalované spínače lze
jednoduše a rychle vyměnit a přizpůsobit rádiovému systému
bez toho, aby muselo být položeno nové vedení. K ovládání
eNet lze jednoduše ovládat i dálkově
Gira mobilní brána umožňuje ovládání celého systému
přes iPhone v rámci lokální sítě. Žaluzie, světla a naprogramované scény lze pohodlně a intuitivně ovládat přes
Gira Interface. Také lze jedním pohledem zaznamenat
systému jsou k dostání tyto prvky: rádiový spínač/stmívač,
rádiový nástěnný vysílač a rádiový ruční vysílač.
Obr. zleva doprava: Gira eNet rádiový spínač/stmívač
1-násobný systém 2000, Gira eNet rádiové žaluziové ovládací
tlačítko 1-násobné, Gira eNet rádiový nástěnný vysílač
3-násobný, E2, bílá lesklá.
a zkontrolovat stav osvětlení a žaluzií.
Obr.: Nový Gira interface pro mobilní bránu na Smartphonu
(k dostání od 12/2014)
SBS ELEKTRO, s.r.o. Na Spádu 2133/8, 400 11 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 207 940, [email protected], www.gira.cz
Radost ze sprchování
Přední evropský výrobce
sprchových zástěn a vaniček
s dlouholetou tradicí
Specialista na atypická provedení
SanSwiss s.r.o.
Jičín, Popovická 1123
T: +420 493 587 425-6, -450
E: [email protected]
www.sanswiss.cz
update_b
Wiesner-Hager Project s.r.o. • Drtinova 10 • Praha 5 • +420 271 730 444 • [email protected] • www.wiesner-hager.com

téma autorská práva bulletin 3–4/14

Transkript

Podobné dokumenty

journal 4/2009 - Lafarge Cement a.s.

vysvětlivky (cz-nace) - Otevřené zahrady Jičínska

bulletin 1/15 téma sídliště

ZNACKOVÝ CESKÝ NÁBYTEK ˇ ˇ

Inteligentní dopravní systémy

P - Linkman Media

moderní úřad

ABSOLVENTSK´A PR´ACE

Thalía na Vina del Mar 1997

Víkendové tipy 21.týden - ICM

stáhnout

Google Knowledge Graph - DSpace

nově<< pololetní zpráva pěstuj prostor 2015

newsletter 11/2014

doubice územní plán - Územní plán obce Doubice

Reinhard Bonnke: …… kombajn žně poslední

Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

16 - Vodovody a kanalizace Hodonín, as

KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ (CZ

LOGOSCREEN 500 cf Obrazovkový zapisovač B 70.6510.0 Návod k

JD Basic Nwsltr gray 1col

Gira pro hotely