Roma MATRIX Příručka dobré praxe

Roma MATRIX
Příručka dobré praxe
2. Sítě prosazující práva
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie
„Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social
Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise.
Vytvořil: Social Marketing Gateway
© Roma MATRIX 2015
Úvod
Tématem této příručky dobré praxe je zlepšování mechanismů nápravy v
záležitostech Romů u policejních orgánů, soudů a jiných veřejných institucí.
Mechanismy nápravy mohou zahrnovat žaloby, odvolání či stížnosti, požadavky
omluvy nebo odškodnění a obecně snaha o pohnání k zodpovědnosti či potrestání
těch, kteří se dopouštějí diskriminace nebo nerovného zacházení s Romy.
Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku
textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl
boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady
aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších
projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU).
Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky
a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní
zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev
kterým čelí Romové po celé Evropě.
Tato příručka vysvětluje kontext procesů, jakými se Romové mohou domáhají
nápravy, a popisuje některé klíčové otázky k tématu. Poukazuje na příklady dobré
praxe zaznamenané v projektu Roma MATRIX. Posléze jsou zde popsány nově
používané postupy, díky nimž jsou v Evropě zástupci zákona, soudnictví i dalších
veřejných institucí a orgánů vedeni k odpovědnosti za nerovné zacházení s Romy.
Na závěr shrnuje příručka klíčová ponaučení a přináší doporučení, jak upravit
politické strategie i praxi s ohledem na zlepšování mechanismů nápravy.
3
Východiska a kontext
Prosazování rovného zacházení u policejních složek, soudních orgánů i jiných
veřejných institucí pomocí nápravných postupů je klíčové pro snižování
diskriminačního jednání vůči Romům. Pokud budou k odpovědnosti za zneužívání
práva vedeny veřejné instituce, bude tato skutečnost pro širokou veřejnost sloužit
jako výstraha a signál, že diskriminace vůči Romům nebude tolerována a bude mít
pro pachatele následky. Zjednávání nápravy je tedy pro romskou populaci důležitým
mechanismem, jak budovat důvěru, dosahovat rovného přístupu a snižovat
diskriminaci Romů v rámci celé Evropy.
Bohužel ve většině zemí vyšetřování diskriminace při prosazování práva, u soudů i
jiných veřejných institucí nenaplňuje očekávání nastavená v rámci mezinárodního i
národního práva a mechanismů nápravy. Návrhy nevládních organizací a
specializovaných odborných středisek jako je Evropské centrum pro práva Romů
(ERRC) ve prospěch Romů v rámci zavedených místních zákonných mechanismů
mohou sice být brány v potaz například úřady ombudsmanů nebo komisaři pro rovné
příležitosti, ale přesto jsou v praxi používány minimálně nebo vůbec.
Diskriminace se navíc potkává s nadměrnou penalizací Romů – ať už pokutami nebo
vězením - která je neúměrná v porovnání a případy Neromů. Ti za stejné delikty
takové tresty nedostávají.
V celé Evropě je například běžné, že Romové dostávají od policistů vysoké pokuty
za přecházení mimo vyznačené přechody nebo jízdu na kole v místech, kde to není
dovolené. Protože na vysoké pokuty nemají Romové prostředky, soudy je posílají do
vězení za opakované neplacení. To má devastující důsledky jak pro obviněné, tak
jejich rodiny. Neromové přitom za stejné delikty nebývají stíháni, natož pokutováni
nebo vězněni.
Romové v celé Evropě čelí přímé i nepřímé institucionální diskriminaci a
rasismu
Rasismus vůči Romům je hluboce zakořeněný v mnoha institucích, u nichž přitom
Romové hledají podporu, proto je napravení situace a rovné zacházení nezbytné.
Výzkum pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for
Fundamental Rights – FRA) nazvaný „Stručné výsledky výzkumu situace Romů v 11
členských státech EU“ v roce 2011 přinesl informaci, že i když jsou Romové
Evropskou nejpočetnější menšinou (čítající 10 – 12 milionů lidí), jsou přímo i nepřímo
pronásledování v oblasti práva, bydlení, zaměstnanosti, zdraví a vzdělávání – a to
jak u veřejných, tak soukromých institucí. Přímá diskriminace může být zakotvena v
institucionálních postupech, zákonech, politických strategiích i praxi a může se
projevovat například segregací romských dětí Rumunsku, Bulharsku nebo Polsku.
Nepřímá diskriminace je méně očividná a můžeme za ni považovat například to, že
romské děti jsou často posílány do zvláštních škol pro postižené, přestože nemají
mentální ani fyzické postižení nebo poruchy učení – jako se to děje například v Litvě.
Nedostatečné mechanismy nápravy umožňují široce rozšířenou diskriminaci
Romů.
Nedostatek politické inkluze, reprezentace a participace často přispívají k už tak
4
malému vlivu nedostatečných mechanismů nápravy, které by mohly vést policejní a,
soudní orgány a veřejné činitele k zodpovědnosti za porušování zákona a nerovné
zacházení s Romy. Nedostatečná zodpovědnost a právní nepostižitelnost za
porušování zákona a nerovné zacházení s Romy umožňují široce rozšířenou
diskriminaci Romů.2 V zemích, kde nemají nebo neprosazují efektivní mechanismy
nápravy, je nejvyšší míra znevýhodňování Romů a také trvalé napětí mezi orgány
prosazování práva, soudy a dalšími veřejnými činiteli.
Pro orgány prosazování práva, soudní a další veřejní činitele často neplatí, že
jejich jednání bude mít následky
Úřadům ombudsmana, úřadům pro rovné příležitosti nebo státním zástupcům může
chybět nezbytná nezávislost nebo vůle efektivně a nestranně vyšetřit údajné
porušování zákona vůči Romům ze strany veřejných institucí. Toto v některých
zemích ještě zhoršuje jakási atmosféra beztrestnosti policejních a soudních složek.3
Skutečnost, že pro orgány prosazování práva, soudní a další veřejní činitele často
neplatí, že jejich jednání bude mít následky, je pro Romy opravdu znepokojující, a
přispívá k nedostatku důvěry a spolehnutí na mechanismy nápravy. Bohužel stává
se, že stížnosti Romů na jednání těchto institucí bývají smeteny ze stolu. 4
5
Hlavní témata
Používání účinných mechanismů nápravy (jako jsou žaloby, odvolání či stížnosti,
požadavky omluvy nebo odškodnění a obecně snaha o potrestání těch, kteří se
dopouštějí diskriminace) je ovlivněno mnoha navzájem propojenými faktory, které se
zároveň prolínají i se záběrem činnosti partnerských organizací Roma MATRIX. Tyto
faktory začínají u nedostatku obecného povědomí o právech, přes nedostatečné
informování Romů a jejich nedostatečnou účast na vzniku politických strategií, a
mechanismů nápravy, až po chybějící data o činnosti policejních složek a soudů.
Romové si nejsou vědomi svých práv nebo neznají mechanismy nápravy
Výzkum pro Agenturu Evropské unie pro základní práva nazvaný „Shrnutí výzkumu
Situace Romů v 11 členských státech EU“ v roce 2011 ukázal, že Romové si nejsou
dostatečně vědomi svých práv nebo mechanismů nápravy garantovaných
evropským právem – jako je například Směrnice o rasové rovnosti (Racial Equality
Directive).5 To vede tomu, že mechanismy nápravy nejsou Romy využívány a
pachatelé mohou pokračovat v nerovném zacházení s Romy nebo jejich nadměrném
trestání.
Například Ochránce principů rovnoprávnosti, slovinský úřad pro rovnoprávnost,
údajně dostává pouze velmi málo stížností Romů na diskriminaci na základě
etnického původu. Skutečnost, že i těch několik stížností na diskriminaci Romů bylo
podáno nevládními organizacemi, ilustruje, že Romové nejsou úplně zběhlí v
používání oficiálních nástrojů pro boj s diskriminací.6
Kvůli neohlašování diskriminace Romů není její rozsah dostatečně znám
Přestože podle zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 20117 jsou
Romové skupinou nejvíc náchylnou k diskriminaci, bývá takové chování policejních,
soudních nebo jiných veřejných složek vůči Romům málokdy oficiálně nahlášeno.
Zjištění, že 66-92 % Romů (různé množství v různých státech) nenahlásilo poslední
zkušenost s diskriminací žádnému odpovědnému úřadu. A 65-100 % romských
respondentů nedůvěřuje orgánům prosazování práva ani soudnictví. 8
Ani diskriminace Romů v jiných veřejných institucích nebývá hlášena. Například
Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti v Litvě nezaznamenal žádné stížnosti
Romů nebo jejich zástupců na rasovou či etnickou diskriminaci ve zdravotních
záležitostech. A to i přesto, že jenom 27 % tamních Romů má tekoucí teplou vodu a
33 % přístup ke splachovací toaletě,9 a podle zpráv Národního institutu veřejného
zdraví “jsou nemoci mezi Romy běžnější než u majoritní populace”. Není divu, že v
Litvě jsou kvůli nedostatku aktuálních a relevantních dat, která by upozornila na
problémy Romů, romská práva znevažována mnoha veřejnými institucemi.
Romové nemají zastoupení v politických a veřejných institucích nebo se
neúčastní veřejného rozhodování
Romové jsou jen zřídkakdy zvoleni do veřejných nebo politických institucí, proto se
na žádné úrovni neúčastní rozhodovacích procesů v souvislosti s diskriminací nebo
rasismem. To vede k rozšiřování atmosféry beztrestnosti veřejných orgánů, které
diskriminují Romy. Zároveň také málokdy dochází k vyšetřování státních institucí,
které práva Romů porušují.
6
V Litvě nebyl v letech 1992 to 2012 do tamního parlamentu zvolen nikdo romské
národnosti. A do roku 2011 neměli Romové zastoupení ani v regionálních
zastupitelstvech. V Litvě jsou pouze čtyři romské nevládní organizace, které aktivně
upozorňují na pronásledování minorit a porušování zákona vůči nim.10
Přístupy založené na lidských právech podporující Romy při prosazování
nápravy při přetrvávající diskriminaci se neobejde bez jejich účasti
Navzájem propojené faktory uvedené výše se spojují do klíčových otázek, zda má
nějaký dopad a efektivitu jak ochrana základních práv, tak mechanismy nápravy a
politické strategie v záležitostech Romů – ať už u policejních orgánů, v oblasti
soudnictví a dalších veřejných institucí, nebo v zaměstnání, bydlení, zdravotnictví,
sociálních službách nebo vzdělávání. Řešení se neobejde bez účasti samotných
Romů. Je proto nutné dát Romům víc příležitostí účastnit se veřejného rozhodování,
které má dopad na jejich lidská práva. Také je potřeba zlepšovat schopnost všech
zodpovědných naplňovat tato práva a činit pachatele odpovědnými. Přístupy
založené na lidských právech také vyžadují ověřování, že standardy i principy
lidských práv jsou zapojovány nejen při tvorbě politických strategií, ale i v
každodenní praxi veřejných institucí a organizací.11
7
Nové postupy
Na evropské úrovni existují dvě významné instituce, které se zaměřují na nápravu
nespravedlností vůči Romům soudní cestou nebo posilováním mechanismů nápravy,
stejně jako sběrem aktuálních a přesných dat, díky nimž je možné popsat a
monitorovat pokroky v nápravě zneužívání práva vůči Romům. Tyto dvě instituce
jsou Evropské centrum pro práva Romů (European Roma Rights Centre – ERRC) a
Agentura Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for
Fundamental Rights – FRA)
Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) je velmi aktivní v místních i
mezinárodních soudních sporech a podpoře právních kroků ke zlepšení nápravy v
záležitostech Romů. ERRC podporuje profesně i finančně místní právníky v
legislativních krocích, pokud vyčerpají všechny opravné prostředky. Centrum
připravuje podání k mezinárodním tribunálům včetně Evropského soudu pro lidská
práva, Evropského výboru pro sociální práva a subjektů Organizace spojených
národů (OSN). Doteď stálo ERRC za více než pěti stovkami soudních případů v
patnácti zemích, které měly postavit před soud státní i soukromé pachatele
diskriminace nebo násilí vůči Romům. Pro Romy dokázalo ERRC získat přes 2
miliony euro v pokutách a odškodněních za porušení zákona, která se jich dotkla, a
následnou neschopnost jejich příslušných vlád zajistit, aby mechanismy nápravy
přinesly spravedlnost.
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je jednou z decentralizovaných
agentur Evropské unie, které vznikly, aby poskytovaly odborné poradenství a přesné
informace institucím EU i členským státům a zajišťovaly ochranu práv obyvatel EU.
Základní práva představují nejnižší standardy, které mají zajistit, že je s lidmi
jednáno spravedlivě a důstojně. Zahrnují právo nebýt diskriminován na základě
věku, hendikepu nebo etnického původu nebo právo na spravedlnost při vyšetřování
u soudů a jiných veřejných subjektů. Sběrem a analýzou dat v rámci EU pomáhá
FRA unijním institucím i členským státům porozumět a čelit výzvám k zajištění
základních práv pro všechny v Evropské unii. Klíčovým úkolem FRA v minulých
letech bylo posoudit domácí situaci Romů v celé Evropě s ohledem na sjednocené
ukazatele pro bydlení, vzdělávání, zdraví a občanskou angažovanost. Tato zjištění
mohou být využita při zjednávání nápravy.
Slovinsko
Romští radní ve Slovinsku, jejichž počet postupně roste, začínají zpochybňovat
současné postupy a stereotypy ve veřejném rozhodování. Výzkum slovinského
„Mirovni Inštitut” ukázal, že než začali spolupracovat s romskými kolegy, mělo mnoho
radních vůči Romům předsudky. V průběhu času, zvlášť poté, co se Romové zapojili
do veřejného života, jsou Romové méně diskriminováni a znevýhodňováni soudními
nebo policejními orgány.12
Navíc účast Romů na veřejném životě podnítila vznik nového zákona nazvaného
Zákon o romské komunitě (Roma Community Act). Zákon zakládá nový subjekt:
Romskou radu Slovinské republiky, která reprezentuje zájmy slovinských Romů při
jednání se státními orgány. Rada se skládá ze 14 zástupců Slovinské romské unie a
8
7 zástupců romských radních. Od založení Romské rady zaznamenal Ombudsman
lidských práv zvýšení snahy o zjednávání nápravy v záležitostech Romů – a to v
podobě několika ústavních stížností. 13
Slovensko
Na Slovensku přestalo státní zastupitelství v Košicích stíhat mentálně postiženého
Roma poté, co ERRC podpořil místní advokáty v odvolání proti jeho uvěznění. Rom
byl uvězněn na několik měsíců poté, co odmítl dbát výzvy policistů a házel kameny
na policejní vůz v době zásahu policie v romské osadě. ERRC zasáhlo a případ
předneslo slovenskému vrchnímu státnímu zástupci. O šest měsíců později byl Rom
propuštěn poté, co slovenský nejvyšší státní zástupce rozhodl, že „v tomto případě
došlo k závažným pochybením policistů, stejně jako místního státního zástupce“.14
Po skončení vyšetřování byli vyšetřující policista i příslušný úřad státního zástupce
obviněni.
Litva
Případ přímé diskriminace Romky se ve Vilniusu dostal v roce 2007 před soud díky
„situačnímu testingu” provedenému místní nevládní organizací. „Situační testing” je
metoda, při níž je dokázáno, že došlo k diskriminaci vůči Romům, tím, že je stejná
situace navozena za účasti Neromů, aby se ukázalo, zda bude mít stejný průběh a
výsledek.
V tomto případě prokázal situační testing jasnou diskriminaci při nabírání nových
zaměstnanců kavárny. Přestože bylo místo stále inzerováno, romské uchazečce
řekli, že již volné není. Neromka podobného věku byla poslána do kavárny o několik
hodin později. Neromka byla okamžitě přijata. Je jasné, že romský původ byl jedinou
překážkou.
Výsledek situačního testingu byl přijat v rámci soudního procesu a později úspěšně
použit u soudu, kde posloužil jako důkaz diskriminačního chování majitele kavárny.
Soudce přiřkl ženě náhradu 830 euro za diskriminaci při přijímání do pracovního
procesu na základě etnického původu.
Také partneři projektu Roma MATRIX přispívají k tvorbě nových postupů. V rámci
projektu poskytujeme aktivní podporu směřující k prosazování rovného zacházení s
Romy ze strany policejních orgánů, soudů a jiných veřejných institucí. Stejně tak
podporujeme vývoj nových, efektivnějších způsobu zjednávání nápravy. Pomáháme
Romům rozumět jejich právům, poskytujeme školení pro příslušné úředníky a orgány
a zlepšujeme sběr dat o diskriminaci vůči Romům. Aktivity v rámci Roma MATRIX
pomáhají Romům naplňovat jejich práva a dosahovat nápravy (viz další sekce této
příručky.)
9
Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX
Partneři Roma MATRIX vytvářejí konkrétní projekty zaměřené na boj s největšími
nešvary v oblasti porušování práv a zároveň zlepšení současné situace Romů, jejich
práv a možností nápravy.
Partneři Roma MATRIX se zaměřují na zlepšování mechanismů nápravy u
policejních i soudních orgánů a dalších veřejných institucí. Snaží se o nastolení nebo
zlepšení způsobů vypořádání se s rasismem a xenofobií a snižování jejich rozšíření
ve společnosti.
Níže uvedené případové studie vycházejí z dobré praxe partnerů Roma MATRIX a
ukazují, jak uvedené praktiky v dané oblasti pozitivně zapůsobily.
Dobrá praxe zahrnuje zlepšení sběru dat o diskriminaci a nadměrném stíhání Romů
ze strany orgánů prosazování práva; zmocňování samotných Romů, aby znali svá
práva a způsoby, jak postupovat v případě, že jsou jim tato práva upírána; dále i
práci se soudními a policejními složkami, aby jejich představitelé porozuměli
Romům, jejich kultuře a společenstvím.
Tyto příklady zlepšily využívání a efektivitu prostředků nápravy pro Romy v rámci
policejních a soudních orgánů i dalších veřejných institucí.
Zlepšení sběru dat pomáhá v Maďarsku bojovat s nadměrným trestáním Romů
za drobné přestupky
Z mnoha různých sociálních a ekonomických důvodů žije většina Romů v Maďarsku
v odlehlých osadách. Není neobvyklé, že u vjezdu do těchto sídel stojí policejní
hlídka, která zjišťuje, zda mají místní například správně vybavená jízdní kola, nebo
jestli nesbírají dřevo na otop. Za údajné přestupky pak policisté Romy pokutují v
řádech tisíců euro.16
Protože Romové nemohou zaplatit nadměrné pokuty, většinou jsou následně
soudem posláni do vězení. Výsledkem je, že mají záznam v trestním rejstříku a to
zvyšuje pravděpodobnost, že zůstanou nezaměstnaní, ekonomicky vyloučení ze
zaměstnání, nebo že budou opětovně uvěznění. Neromové nejsou v podobných
situacích takto přísně monitorováni, postihováni, pokutováni nebo zavíráni.
Maďarská společnost Kolo budoucnosti (Jövőkerék) se spojila s romskými aktivisty z
50 osad a zmapovala, které z osad byly rutinně cílem policejních kontrol drobných
přestupků. Cílem výzkumu bylo zlepšení mechanismů nápravy pro Romy žijící v
osadách. Sesbírali data o frekvenci udělování pokut za přestupky a druhy
udělovaných trestů. Zaznamenány byly informace o rodinách pokutovaných (příjem,
sociální charakteristiky) stejně jako následky policejního jednání jako zvyšování
rodinných dluhů, záznamy v trestním rejstříku nebo uvěznění. Výsledky byly
následně předány médiím, která informovala o nadměrném stíhání a trestání Romů.
Po zveřejnění v médiích se používání těchto praktik ve většině osad snížilo, stejně
tak kleslo i množství udělených pokut. Jako například v Tiszavasvári.
10
„V Maďarsku je diskuze o diskriminaci Romů tabu, takže jedním z
nejdůležitějších výsledků naší práce při prosazování práva bylo, upoutání
veřejného zájmu skrze média k tomu, jak policie s Romy špatně zachází. Naše
data teď využívají vysoce postavení veřejní činitelé, aby takovou pochybnou
praxi vymýtili. To na druhou stranu zase povzbuzuje Romy, aby vystoupili i v
dalších oblastech, kde chtějí dosáhnout nápravy za jednání policie a soudů.
Dalším přínosem sběru aktuálních dat je vznik Národní skupiny pro
prosazování práva, která má pokračovat v prosazování možností nápravy pro
Romy v Maďarsku.“
(vedoucí projektu společnosti Kolo budoucnosti)
Exkurze do slovenských romských osad a informační schůzky s pracovníky
soudů pomáhají zajistit spravedlivé zacházení při udělování trestů
Asi 60 % případů sociálně právní ochrany dětí, které se ocitají před slovenskými
soudy, se týká romských rodin – porozumění realitě a situaci romských rodin je při
řešení těchto případů nezbytné. Společnost Úsměv jako dárek vytvořila sérii
seminářů, pro soudce rodinných soudů specializující se v rodinném právu, zástupce
Ministerstva spravedlnosti a dalších úřadů. Semináře se zaměřují na zlepšení
porozumění Romům a jejich kultuře. Dalším cílem je ukončit porušování práv Romů
při udělování trestů, které má pak negativní vliv na vývoj jejich dětí i další životní
vyhlídky těchto dětí. Semináře by také měly přimět odpovědné činitele přistupovat k
případům Romů stejně jako u Neromů – například využívat soudní dozor, který by
romským rodinám pomohl navázat spolupráci s úřady sociální péče a získat přístup
k zdravotnickým a komunitním službám i vzdělání.
„Po účasti na seminářích jsme zaznamenali dva průlomové rozsudky
slovenských soudců, které znamenaly, že romské děti zůstaly v rodinách a
nebyly automaticky poslány do náhradní péče. Úsměv jako dárek také vytvořil
dva dodatky k existujícícm mechanismům nápravy. Jeden tento dodatek byl
přijat v květnu 2014 po slyšení v Parlamentu, druhý byl prozatím zaznamenán v
prosinci 2014 a zatím čeká na rozhodnutí.”
(vedoucí projektu Úsmev ako dar)
Velká Británie: aktivní propojení policie a místní romské komunity pomáhá
budovat a udržet vzájemné porozumění a spolupráci i zlepšit právní podporu
Ve skotském Glasgow spolupracuje Roma MATRIX s policií na zlepšení vzájemných
vztahů mezi policisty a místními romskými komunitami. Vytvářejí takzvaný EPIC plán
(Vymáhání, ochrana, informace, komunikace), který se zabývá prosazováním
zákona, zajišťováním bezpečnosti, informováním a komunikací. Jeho tvorby se
účastní i Romové. Roma MATRIX se pravidelně schází s policisty v multiorganizačním hubu kvůli plánování a řešení otázek k tématu. Toto partnerství
vyústilo například v organizaci komunitního festivalu, fotbalového utkání a dalších
událostí s přesahem mimo komunitu. Mezi ně patří i setkávání policistů s místními
školáky, která mají posloužit k navázání kontaktů s policisty a také ukázání
„přívětivější stránky“ policie. Roma MATRIX pracuje s policisty i na školách s
vysokým podílem romských žáků – například v oblasti Govanhill jsou některé školy
z 85 % romské a podíl romských studentů stoupá.
Městská rada v Glasgow zaměstnala nového důstojníka pro podporu prosazování
11
zákona, který umí několik romských dialektů a bude fungovat jako prostředník mezi
vyšetřováním a prosazováním práva ve městě.
Policie také zavedla poradní hodiny a s pomocí projektu Roma MATRIX vydává
brožurku „Vítejte v Glasgow“. Jedna z hlavních otázek, kterou během těchto
poradních hodin řešili je nechuť Romů hlásit zločiny na policii – nejen kvůli nedůvěře,
ale i kvůli jazykové bariéře. Přestože během poradních hodin jsou k dispozici
překladatelé, jakékoli oznámení mimo ně musí být provedeno v angličtině – po
telefonu nebo osobně na policejní stanici, kde mohou lidé požádat o překladatele.
Také webové stránky skotské policie jsou pouze v angličtině. To vede k tomu, že
Romové tolerují jistou úroveň asociálního chování i incidenty spojené se
serióznějšími zločiny. Ve světle těchto informací začala vznikat příručka pro policii,
soudní orgány a další veřejné instituce o zapojování Romů a otázkách jejich
angažování ze strategického hlediska.
Bulharsko: zvyšování schopností Romů pro zlepšování mechanismů nápravy
u dalších veřejných institucí v budoucnu
Členové romské komunity ve Fakultetě nedaleko bulharské Sofie byli po léta zvyklí
chodit do místního kostela. V roce 2013 začal nový kněz Romy diskriminovat.
Vykazoval je z bohoslužeb, nedovoloval jim vstup do budovy a dokonce je verbálně
napadal. Tím se dopouštěl nezákonného jednání a diskriminace Romů, navíc
ignoroval místní pravidla svobodného užívání budovy kostela.
Národní síť zdravotních mediátorů (NSZM) v rámci zjednání nápravy pro romské
věřící informovala Romy chodící do kostela, jak mají připravit a podat stížnost ke
Komisi pro ochranu proti diskriminaci v Bulharsku. NSZM podpořila 16 členů romské
komunity v přípravě jejich vlastních výpovědí pro soud a učila je porozumět jejich
právům a použití mechanismů nápravy v rámci jiných veřejných institucí.
„Romská komunita se spojila a nyní jsou její členové lépe připraveni
porozumět, k čemu se mechanismy nápravy používají a jak mohou samostatně
podávat stížnosti. Teď když mají Romové v této komunitě větší sebedůvěru a
věří, že už dokáží diskriminaci nahlásit, jsou také přesvědčení, že se jim
dostane pomoci od Úřadu ochrany proti diskriminaci, když ji budou
potřebovat.“
(spoluzakladatel NSZM)
Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX
Ve Španělsku spolupracuje Federace romských asociací - Maranatha (Federacion
Maranatha de Associaciones Gitanas) s policií a soudy na tvorbě nového soudu,
který by se zabýval diskriminací minorit (především Romů). Cílem je urychlit soudní
procesy. První indikátory ukazují, že zavedení a využívání tohoto soudu odráží
častější používání mechanismů nápravy a zvyšuje důvěru mezi Romy a soudními i
veřejnými orgány,
V italském regionu Emilia Romagna pořádali workshopy pro policejní činitele a
spolupracovali s Meziregionální policejní školou. Témata kurzu měla záběr od
historie a tradice, předsudků a stereotypů přes regionální a národní legislativu
12
týkající se komunit Sintů a Romů, až po regionální politické strategie. Angažováni
byli i dva Romové, kteří vedou semináře. První reakce policistů na tento krok byla
nepřátelská a otevřeně rasistická. Ale poté, co romští a sinti instruktoři začali s
workshopem, účastníci se počali o jejich přednášky zajímat a začali je respektovat.
Bylo jasné, že romští instruktoři si umí se třídou poradit a překonat negativní přístup i
předsudky, stejně jako si vysloužit respekt účastníků. Školení zlepšilo povědomí
policistů o romské kultuře a způsobu života, policisté na ně začali brát ohledy.
Polská Romská asociace pro romskou kulturu a komunitu pořádá setkání se
zástupci právní moci a univerzit. Cílem těchto setkání je v dané skupině probrat
možnosti řešení konfliktu s důrazem na porozumění romské kultuře v rámci práva
spojeného s minoritami.
V Maďarsku pořádali školení pro zástupce samosprávy. Témata zahrnovala Romy a
kriminalitu, zaměstnání, kulturní rozdíly a Romy ve vzdělávacím systému nebo protirasistickou výchovu ve školách. Školení se zúčastnilo na 170 lidí a další mají zájem
o příští turnusy.
13
Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi
Tato část příručky přináší ponaučení z činnosti partnerů Roma MATRIXu. K jejich
formulaci přispělo i lepší porozumění problematice díky mezinárodní nebo mezistátní
působnosti akcí pod záštitou projektu Roma MATRIX.
Ponaučení 1: Sbírejte průběžně přesná data o policejních zásazích a jednání
soudů vůči Romům, aby se ukázalo, kde jsou potřeba změny v oblasti
prosazování práva a soudních rozhodnutí
Bez přesných informací o stíhání a soudní praxi vůči Romům v porovnání s Neromy
čelícími podobným obviněním, je téměř nemožné, aby bylo nerovné jednání s Romy
a porušování jejich práv ze strany státu nebo jeho institucí postihováno a pachatelé
voláni k odpovědnosti. Po zavedení národních statistik o stíhání, jednání soudů a
dalších veřejných institucí by se mohla frekvence vytrvalého porušování práv Romů
snížit.
Ponaučení 2: Zakomponujte specifické mechanismy nápravy pro Romy do
všech veřejných strategií týkajících se Romů v oblasti prosazování práva,
soudních a dalších veřejných institucí. Informujte o těchto mechanismech
Romy.
Mechanismy nápravy, které povedou ke zlepšení praxe v prosazování práva i
modernizaci soudních rozhodnutí, by měly být automaticky součástí tvorby
politických strategií. Zároveň by tyto mechanismy nápravy měly být pro Romy
snadno dostupné. Například, aby stížnosti nemusely být předávány písemně, ale
stačilo by i verbální přednesení, nebo dostupnost tlumočníků při jednání s úřady.
Přínosem bude zvýšení nebo vybudování důvěry mezi Romy a zástupci státu, kteří
se v minulosti také často vůči nim dopouštěli diskriminace. Zároveň by tyto kroky
měly vést i ke zvýšení počtu Romů, kteří se nebudou bát vystoupit a porušování práv
ohlásí. Na druhou stranu informování romské komunity o dostupných legálních
možnostech mechanismů nápravy, které jim pomohou naplnit jejich práva, zmocňuje
samotné Romy a posiluje vliv ombudsmanů nebo úřadů pro rovné příležitosti na
tvůrce legislativy nebo politických strategií.
Ponaučení 3: Vytvořte rozmanitější pracovní týmy u policie, na soudech i v
dalších veřejných institucích.
Díky náboru policistů a strážníků různého původu a z rozdílných sociálních prostředí
budou Romové víc důvěřovat činnosti policejních sborů. Rozmanitější personální
složení policejních složek, soudních a dalších veřejných institucí povede i ke
zlepšení jejich činnosti ve vztahu k Romům díky širšímu spektru přístupů a větší
diverzitě myšlení i pochopení kulturních specifik. Sníží se i míra diskriminace, která v
současnosti pramení i z chronického sociálního a ekonomického vyloučení Romů.
Ponaučení 4: Zapojte na institucionální úrovni Romy do procesů mediace a
spolupráce s policejními a soudními složkami.
Předjednejte základní pravidla a oboustranně výhodné mediační procesy mezi Romy
a zástupci policejních a soudních složek a dalších veřejných institucí, které by měly
zvýšit účinnosti již existujících mechanismů nápravy pro Romy. To zvýší důvěru
Romů v mechanismy nápravy a zlepší se i praxe zjednávání nápravy jako taková.
Takové opatření také povede k budování důvěry, zvýšení vědomostí i sebevědomí,
aby se lidé v rámci romských komunit odhodlali nahlásit porušování práva ze strany
14
policejních a soudních složek a dalších veřejných institucí.
Doporučení 5: Přednášejte pracovníkům soudů o romské kultuře a podpořte
tak rovné zacházení srovnatelné s Neromy během legislativních procesů.
Zorganizujte sérii seminářů pro pracovníky soudů i exkurze do romských osad nebo
komunit, aby soudci mohli při rozhodování využít tuto osobní zkušenost i pochopit
lépe, jak Romové žijí, vzhledem k extrémní sociální diskriminaci a ekonomickému
vyloučení, které zakoušejí. Podobné semináře pro pracovníky soudů mohou
pozitivně přispět k rovnému zacházení s Romy hned ve třech oblastech – při
odvoláních, u mechanismů nápravy i udělování trestů.
15
Odkazy na zdroje
1. Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti (2011) (Lygių galimybių kontrolieriaus
tarnybos 2010 m. ataskaita) Výroční zpráva za rok 2010, Vilnius, s. 9.
2. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální
konference práva a praxe, (2012), s. 9.
3. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální
konference práva a praxe, (2012), s. 46.
4. Důvěra v nápravu, diskriminace a mučení v Evropě: Zpráva regionální
konference práva a praxe, (2012), s. 46.
5. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva. Stručné výsledky výzkumu
situace Romů v 11 členských státech EU, 2014, s. 2.
6. Informaci poskytl na vyžádání Ochránce principů rovnoprávnosti (písemná
odpověď ze 6. září 2012).
7. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva:
http://fra.europa.eu/en/publication/2009/eu-midis-data-focus-report-1-roma
8. FRA – Agentura evropské unie pro základní práva:
http://fra.europa.eu/en/publication/2009/eu-midis-data-focus-report-1-roma
9. Úřad ombudsmana pro rovné příležitosti (2011) (Lygių galimybių kontrolieriaus
tarnybos 2010 m. ataskaita) Výroční zpráva za rok 2010, Vilnius, s. 22.
10. Litva, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské středisko
sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 6
11. Skotský výbor pro lidská práva
http://www.scottishhumanrights.com/careaboutrights/whatisahumanrightsbasedap
proach. Cit. 04.02.2015.
12. Bačlija, I. and Haček, M. (2012) ‘Romové: Politická participace minorit na lokální
úrovni, v: International Journal on Minority and Group Rights, 2012, No. 19, s. 5368, dostupné z:
http://www.academia.edu/1459230/Minority_Political_Participation_at_the_Local_
Level_The_Roma.
13. Bačlija, I. and Haček, M. (2012) ‘Romové: Politická participace minorit na lokální
úrovni, v: International Journal on Minority and Group Rights, 2012, No. 19, s. 5368, dostupné z:
http://www.academia.edu/1459230/Minority_Political_Participation_at_the_Local_
Level_The_Roma.
14. Slovensko, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské
středisko sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 23.
15. Litva, Národní kontaktní místo FRANET, Studie situace Romů, Litevské středisko
sociálního výzkumu, Institut pro etnická studia, 2012, s. 18.
16. Statistiky zdrojovány společností Kolo budoucnosti, Maďarsko, 2015
16
Další zdroje
Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských
státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a
další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby
vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské
státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje
zahrnují:

Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma
MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se
tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX.

Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat
nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma
MATRIX.

Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX
Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK.

Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje
empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových
účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna 2015.

Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 – v
přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University
of York, UK.
Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách
www.romamatrix.eu/research
Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i
neuvedených v této příručce naleznete na stránkách
www.romamatrix.eu/casestudies
Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky www.romamatrix.eu
17
Další příručky dobré praxe
Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra
Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva
Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči
Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti
vzdělávání
Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů
Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace
Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky
Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích
Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování
Všechny příručky jsou dostupné na stránkách:
www.romamatrix.eu/goodpracticeguides
18
www.romamatrix.eu
Tato publikace byla vytvořena v češtině.