mix max - energetika

Transkript

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o.
1 ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII............................................................................ 7
1.1 ANALÝZA ÚZEMÍ..................................................................................................................................................7
1.1.1 Základní charakteristika města................................................................................................................7
1.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika města........................................................................................... 17
1.1.3 Klimatické podmínky města................................................................................................................. 18
1.1.4 Členění zájmového území..................................................................................................................... 22
1.1.5 Demografická charakteristika města k roku 2002.................................................................................24
1.1.6 Demografická charakteristika města k roku 2010 až 2020................................................................... 29
1.2 ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ SÍDELNÍHO ÚTVARU ......................................................................................31
1.1.7 Bilance spotřeby energie – současný stav............................................................................................. 31
1.1.8 Bilance potřeb energie k roku 2010...................................................................................................... 36
1.1.9 Přehled spotřeby energie ...................................................................................................................... 41
2 ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ............................................... 47
1.1 STÁVAJÍCÍ ZÁSOBOVÁNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU TEPLEM................................................................................................ 47
2.1.1 Úvod
47
2.1.2 Výroba tepelné energie ........................................................................................................................ 48
2.1.3 Soustava kotelen CZT........................................................................................................................... 49
2.1.4 Popis zdroje tepla CZT......................................................................................................................... 52
1.1.1.1 Kotelny ve správě Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o........................................................................ 52
1.1.1.1.1 Blokové kotelny.............................................................................................................................. 54
1.1.1.1.2 Domovní kotelny............................................................................................................................ 66
2.1.5 Rekapitulace dodávky tepla ................................................................................................................. 80
2.1.6 Rekapitulace tepelných zdrojů.............................................................................................................. 81
1.1.1.2 Průzkum tepelných zdrojů.............................................................................................................................. 81
1.1.1.3 Rekapitulace průzkumu.................................................................................................................................. 81
2.1.7 Vyhodnocení vlivů tepelných zdrojů na kvalitu ovzduší...................................................................... 89
1.1.1.4 Úvod 89
1.1.1.5 Emise
90
1.1.1.6 Celkové množství emisí v řešeném území...................................................................................................... 90
1.2 ZÁSOBOVÁNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ELEKTRICKOU ENERGIÍ ...........................................................................................91
2.1.8 Úvod
91
2.1.9 Nadřazený distribuční systém VVN..................................................................................................... 91
2.1.10 Distribuční systém VN 22 kV............................................................................................................. 92
2.1.11 Distribuční systém VN 6 kV............................................................................................................... 93
2.1.12 Transformační stanice VN/NN........................................................................................................... 93
2.1.13 Charakteristika sítě NN v řešených oblastech.....................................................................................95
2.1.14 Rekapitulace spotřeby elektrické energie........................................................................................... 96
2.1.15 Výroba elektrické energie................................................................................................................... 97
1.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM......................................................................................................................................... 98
2.1.16 Úvod 98
Územní energetická koncepce města Lovosice
Strana 1
2.1.17 Vysokotlaké rozvody plynu................................................................................................................ 98
2.1.18 Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006........................ 99
2.1.19 Středotlaký rozvod plynu.................................................................................................................... 99
2.1.20 Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006......................... 99
2.1.21 Nízkotlaký rozvod plynu................................................................................................................... 100
2.1.22 STL/NTL místní síť plynovodů – technický stav............................................................................. 100
2.1.23 Rekapitulace dodávky zemního plynu.............................................................................................. 100
2.3 ZÁSOBOVÁNÍ TUHÝMI PALIVY.............................................................................................................................101
2.5 MÍSTNÍ ZDROJE ENERGIE....................................................................................................................................104
2.1.24 Netradiční zdroje energie.................................................................................................................. 104
2.5.1.1 Kogenerační jednotky................................................................................................................................... 104
2.5.1.2 Tepelná čerpadla........................................................................................................................................... 104
2.5.1.3 Kapalný plyn - propan.................................................................................................................................. 105
2.5.1.4 Kapalné paliva.............................................................................................................................................. 105
2.5.1.5 Odpadní teplo............................................................................................................................................... 105
2.1.25 Obnovitelné zdroje energie............................................................................................................... 106
2.5.1.6 Využití biomasy ..........................................................................................................................................
106
2.5.1.6.1 Produkce dřevní hmoty................................................................................................................. 106
2.5.1.6.2 Rozdělení lesů............................................................................................................................... 106
2.5.1.6.3 Dřevní odpad jako zdroj biomasy................................................................................................. 108
2.5.1.6.4 Obiloviny jako zdroj biomasy....................................................................................................... 110
2.5.1.6.5 Kvantifikace tepelné energie z biomasy........................................................................................ 112
2.5.1.7 Solární energie.............................................................................................................................................. 112
2.5.1.8 Energie vodních toků .................................................................................................................................. 113
2.5.1.8.1 Vodní elektrárny........................................................................................................................... 113
2.5.1.8.2 Malé vodní elektrárny................................................................................................................... 113
2.1.26 Energie z odpadu............................................................................................................................... 113
2.5.1.9 Nakládání s odpady – současný stav............................................................................................................. 113
2.5.1.10 Tepelná energie z odpadu........................................................................................................................... 114
3 ANALÝZA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE............................................................................ 116
1.4 VÝCHOZÍ PODKLADY A DOKUMENTY....................................................................................................................116
1.5 ROZBOR PROSTUDOVANÉHO PLATNÉHO ÚPD....................................................................................................... 118
3.1.1 Zásady územního rozvoje................................................................................................................... 118
1.5.1.1 Základní údaje o platné ÚPD........................................................................................................................ 118
1.5.1.2 Důvody pro zpracování ÚPD........................................................................................................................ 119
1.5.1.3 Výchozí podklady pro zpracování ÚPD........................................................................................................ 120
1.5.1.4 Strategie rozvoje města dle platné ÚPD........................................................................................................ 121
1.5.1.5 Urbanistická kompozice města..................................................................................................................... 123
1.5.1.6 Prostorové uspořádání města a obcí.............................................................................................................. 125
1.5.1.7 Organizace území dle ÚPD........................................................................................................................... 125
1.5.1.8 Regulativy území.......................................................................................................................................... 133
3.1.2 Rozvoj města....................................................................................................................................... 134
Strana 2
1.5.1.9 Rozvoj města dle kapacitních možností ÚPD............................................................................................... 134
1.5.1.10 Územní program rozvoj města do roku 2010.............................................................................................. 136
1.5.1.11 Energetická náročnost upřesněného územního rozvoje do roku 2010......................................................... 137
1.6 HODNOCENÍ MÍRY ZAJIŠTĚNÍ ZDROJŮ ENERGIE A PALIV PRO ŘEŠENÉ ÚZEMÍ VE VAZBĚ NA ÚPSÚ...................................138
3.1.3 Zásobování teplem (CZT)................................................................................................................... 139
3.1.4 Zásobování elektrickou energií........................................................................................................... 139
1.6.1.1 Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období..................................................................... 140
1.6.1.2 Celková koncepce zásobování elektrickou energií pro rozvoj řešeného území v návrhovém období ......... 140
1.6.1.3 Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě ČEZ Distribuce, a.s................................................................... 141
3.1.5 Zásobování plynem............................................................................................................................. 141
1.6.1.4 Koncepce zásobování................................................................................................................................... 141
1.6.1.5 Přehled nárůstu potřeby plynu...................................................................................................................... 141
3.1.6 Kapalné plyny..................................................................................................................................... 142
3.1.7 Tuhá paliva.......................................................................................................................................... 142
3.1.8 Ostatní formy energie..........................................................................................................................142
1.7 POSOUZENÍ A ROZBOR ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ V NÁVAZNOSTI NA ÚPSÚ MĚSTA..................................................142
3.1.9 Územní plány zón............................................................................................................................... 142
3.1.10 Regulační plány.................................................................................................................................142
3.1.11 Generely distribučních sítí................................................................................................................ 142
3.1.12 Rozvojové dokumenty města............................................................................................................ 143
1.8 ZHODNOCENÍ DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU..................................................................................... 143
3.1.13 Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby.............................................................................. 143
3.1.14 Podmínky vývoje řešeného území a jejího členění........................................................................... 143
3.1.15 Zhodnocení koncepce technického vybavení................................................................................... 145
4 HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE....................................... 146
1.9 ANALÝZA MOŽNOSTÍ UŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE........................................................... 146
4.1.1 Netradiční zdroje energie.................................................................................................................... 146
1.9.1.1 Kogenerační jednotky................................................................................................................................... 146
4.1.2 Obnovitelné zdroje energie................................................................................................................. 147
1.9.1.2 Solární energie.............................................................................................................................................. 147
1.9.1.3 Tepelná čerpadla........................................................................................................................................... 158
4.1.3 Geotermální energie............................................................................................................................ 160
1.9.1.4 Úvod k využití geotermální energie ............................................................................................................. 160
1.9.1.5 Princip využití teplých suchých hornin......................................................................................................... 160
1.9.1.6 Geotermální projekt Litoměřice.................................................................................................................... 161
1.9.1.7 Návrh dalšího postupu.................................................................................................................................. 161
4.1.4 Energie z odpadu ............................................................................................................................... 162
1.10 NÁVRH JEDNOTLIVÝCH VARIANT.......................................................................................................................162
4.1.5 Instalace kogenerační jednotky .......................................................................................................... 163
4.1.6 Instalace tepelného čerpadla............................................................................................................... 163
4.1.7 Instalace solárního systému ............................................................................................................... 164
Strana 3
4.1.8 Instalace solárního systému................................................................................................................ 164
5 HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR..................................................................... 166
1.11 MOŽNÉ ÚSPORY ENERGIE.................................................................................................................................166
5.1.1 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech.............................. 166
1.11.1.1 Vyjádření potenciálu úspor energie .......................................................................................................... 166
1.11.1.2 Budovy zásobované tepelnými zdroji TH města Lovosice ........................................................................ 167
1.11.1.2.1 Vyhodnocení tepelně technických vlastností objektů ................................................................. 185
1.11.1.3 Opatření pro úsporu energie ....................................................................................................................... 186
1.11.1.4 Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor ................................................................... 192
1.11.1.5 Návrh ekonomicky přijatelných opatření pro realizaci energetických úspor .............................................. 197
1.11.1.6 Vyjádření potenciálu úspor energie............................................................................................................ 198
5.1.2 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých distribučních systémech tepla........................... 198
1.11.1.7 Posouzení využití nejlépe dostupných technologií...................................................................................... 198
1.11.1.8 Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor.................................................................... 199
1.11.1.9 Návrh ekonomicky nadějných opatření pro realizaci energetických úspor.................................................. 199
1.11.1.10 Vyjádření potenciálu úspor energie.......................................................................................................... 199
6 ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ......................................................................... 200
1.12 PROŠETŘENÍ NÁROKŮ NA ZVÝŠENÍ ODBĚRŮ ENERGIE A ROZŠIŘOVÁNÍ ZDROJŮ V NÁVAZNOSTI NA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY ,
ÚZEMNÍ ROZVOJ, MOŽNÉ ÚSPORY ENERGIE......................................................................................................200
6.1.1 Rekapitulace předpokladů................................................................................................................... 200
6.1.2 Analýza zaměnitelnosti jednotlivých forem energie........................................................................... 201
1.12.1.1 Analýza stávajícího bytového fondu........................................................................................................... 201
6.1.3 Územní rozvoj..................................................................................................................................... 203
1.12.1.2 Bytová sféra................................................................................................................................................ 203
1.12.1.3 Občanská vybavenost................................................................................................................................. 203
1.12.1.4 Podnikatelský sektor................................................................................................................................... 203
1.13 OBECNÁ ANALÝZA ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ ENERGIE A PALIV............................................. 203
6.1.4 Předpokládaný rozvoj elektrizační soustavy....................................................................................... 203
6.1.5 Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy...................................................................................... 204
6.1.6 Předpokládaný rozvoj soustavy CZT.................................................................................................. 205
6.1.7 Předpokládaný rozvoj využití kapalného plynu.................................................................................. 205
6.1.8 Předpokládaný rozvoj využití tuhých paliv........................................................................................ 206
6.1.9 Předpokládaný rozvoj využití komunálního odpadu.......................................................................... 206
6.1.10 Předpokládaný rozvoj využití geotermální energie.......................................................................... 207
6.1.11 Předpokládaný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv....................................................... 208
1.14 POSOUZENÍ A ROZBOR PODMÍNEK PRO ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ ENERGETIKY V ZÁVISLOSTI NA EKONOMICKÉM
(CENOVÉM) VÝVOJI, EKOLOGICKÝCH LIMITECH A REGULACI ZE STRANY STÁTU
A SAMOSPRÁV........................................................................................................................................... 208
6.1.12 Elektrická energie............................................................................................................................. 209
Strana 4
6.1.13 Elektrická energie – podmínky výkupu el. energie z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby
elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů..................................................................... 210
6.1.14 Zemní plyn........................................................................................................................................ 211
6.1.15 Tepelná energie................................................................................................................................. 214
6.1.16 Tuhá paliva........................................................................................................................................ 215
6.1.17 Ekologické limity ............................................................................................................................ 216
1.15 ROZBOR PODMÍNEK PRO ROZVOJ PALIVOENERGETICKÉ ZÁKLADNY DLE PLATNÝCH A PŘIPRAVOVANÝCH ZÁKONŮ PRO OBLAST
ENERGETIKY
A EKOLOGIE..............................................................................................................................................216
1.16 HODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ PALIVOENERGETICKÉ ZÁKLADNY VE VAZBĚ NA STÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ENERGETICKOU
KONCEPCI.................................................................................................................................................224
1.17 NÁVRH ZÁKLADNÍCH VARIANT......................................................................................................................... 225
6.1.18 Popis variant ..................................................................................................................................... 225
1.17.1.1 Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT.......................................................................................... 225
1.17.1.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s..................................................................................... 226
1.17.1.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW................................................................ 226
1.17.1.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu....................................................... 227
1.17.1.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny...................................................................................................... 227
1.17.1.6 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosive................................................................................................. 228
6.1.19 Rozvod CZT a DPS...........................................................................................................................228
1.17.1.7 Varianta 5 – dimenze spotřeby................................................................................................................... 230
6.1.20 Rekapitulace investičních nákladů.................................................................................................... 230
1.17.1.8 Varianta 1................................................................................................................................................... 230
1.17.1.9 Varianta V2, V3, V4 a V6.......................................................................................................................... 230
1.17.1.10 Varianta 5................................................................................................................................................. 230
1.18 VYČÍSLENÍ ÚČINKŮ A NÁROKŮ NAVRŽENÝCH VARIANT..........................................................................................231
6.1.21 Úvodní část....................................................................................................................................... 231
1.18.1.1 Vymezující zásady, vstupní podmínky....................................................................................................... 231
6.1.22 Základní předpoklady pro výpočet................................................................................................... 232
1.18.1.2 Obecné okrajové podmínky........................................................................................................................ 232
1.18.1.3 Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců............................................................................................. 232
1.18.1.4 Odhad meziroční eskalace nákladů ............................................................................................................ 233
1.18.1.5 Kritéria rentability investičního záměru ..................................................................................................... 233
6.1.23 Charakteristika jednotlivých variant................................................................................................. 234
1.18.1.6 Varianta 1 – současný stav......................................................................................................................... 234
1.18.1.6.1 Investiční náklady a model jejich financování............................................................................ 234
1.18.1.6.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva.............................................................................. 235
1.18.1.6.3 Výchozí kalkulace ceny tepla...................................................................................................... 235
1.18.1.7 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s..................................................................................... 236
1.18.1.7.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla...................................................................................................... 237
1.18.1.8 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW................................................................. 238
Strana 5
1.18.1.8.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla...................................................................................................... 238
1.18.1.9 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu....................................................... 239
1.18.1.9.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 250 Kč/GJ..................................... 239
1.18.1.9.4 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 300 Kč/GJ..................................... 240
1.18.1.9.5 Orientační ekonomické posouzení investičního záměru.............................................................. 241
1.18.1.10 Varianta 5 – výstavba domovní kotelny.................................................................................................... 244
1.18.1.10.1 Investiční náklady a model jejich financování.......................................................................... 244
1.18.1.10.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva............................................................................. 244
1.18.1.10.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla.................................................................................................... 244
1.18.1.11 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosice............................................................................................... 246
1.18.1.11.1 Investiční náklady a model jejich financování.......................................................................... 246
1.18.1.11.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva............................................................................. 246
1.18.1.11.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 200 Kč/GJ.............................................. 246
1.18.1.11.4 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 250 Kč/GJ.............................................. 247
1.18.1.11.5 Orientační ekonomické posouzení investičního záměru............................................................ 248
6.1.24 Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant.................................................................. 251
1.18.1.12 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele.................................................................................... 251
1.18.1.13 Vyhodnocení variant ................................................................................................................................ 252
1.18.1.14 Multikriteriální porovnání variant............................................................................................................. 253
7 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ................................................................................................................................ 255
1.19 POSOUZENÍ VLIVŮ DOPORUČENÝCH VARIANT NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.......................................................................255
1.20 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU........................................................................ 259
7.1.1 Tabulková část ................................................................................................................................... 261
7.1.2 Grafická část (viz přílohy vyhlášky)................................................................................................... 261
7.1.3 Komentář ke kapitole I až 6................................................................................................................ 261
1.21 PRÁCE S ENERGETICKÝM KONCEPTEM, ROZVOJ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU MĚSTA............................................. 261
Strana 6
1 Rozbor trendů vývoje poptávky po energii
1.1 Analýza území
1.1.1 Základní charakteristika města
Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí Lukavec
a Sulejovice. Toto území se nachází ve východní části Ústeckého kraje v bývalém okrese
Litoměřice a je od krajského města Ústí nad Labem vzdáleno cca 20 km.
Řešené území leží na samém úpatí Českého středohoří, v malebné labské rovině na levém břehu
Labe. Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi mezi dvojicí
velkoměst Prahou a Drážďany, uprostřed evropské ekumény – nejvíce zalidněného pruhu
osídlení mezi Erfurtem a Krakovem, v poloze evropského dopravního koridoru Labského,
v mimořádně úrodné a krásné krajině na styku dolního Poohří a Polabí s dramatickou
a velkolepou krajinou Českého středohoří, v lokalitě u Brány Čech (Porta bohemica).
Urbanistickou strukturu sídel v rámci regionu poznamenalo již předslovanské osídlení
zakládáním přečetných hradišť na obou březích Labe a dolního Poohří v mladší době kamenné.
Staly se mnohem později základem keltského osídlení a následně i osídlení slovanských kmenů.
Vlivem výstavby královského sídla v Litoměřicích začalo od 13.století přibývat stále více
obyvatel německé národnosti. Gotická kolonizace přinesla sídelní struktuře mnoho novinek, a to
především patrový, většinou hrázděný dům, vytápěný kamny, se zasklenými okny a bohatou
dispozicí, namísto do té doby na venkově převládajícího domu roubeného, přízemního,
vytápěného dlouho jen z otevřeného ohniště s dýmníkem a málo diferencovanou dispozicí.
Gotické domy zůstaly sídelním elementem vesnice až do konce 19.století. Urbanistická struktura
venkova byla výrazně ovlivněna zavedením výkonnějšího hospodaření na vyměřených lánech,
výnosnějšími technologiemi, pak vedlo ke zvětšení chlévů a počátku zřizování stodol.
Výkonnější zemědělské hospodaření však sebou neslo i méně příznivé důsledky – nadměrným
vymýcením lesů a vysoušením mokřadů se půdy stávaly výraznějším terčem větrů, obsahujících
v této krajině málo vláhy (dešťový stín Krušných hor a Českého středohoří). Struktura sídel,
ovlivněná na slunečních úpatích strání Českého středohoří zvlášť teplých a dlouhou vegetační
dobovou tradicí vinohradů a ovocných sadů působila příznivě na obytnost celé krajiny a její
přitažlivost pro osídlení. V průběhu 19. století se zejména po výstavbě železničních tratí
soustředila výstavba závodů zemědělského zpracovatelského průmyslu do blízkosti železničních
uzlů i do menších míst regionu na levém břehu Labe. Velký rozkvět zde znamenal před
počátkem 20.století také průmysl cukrovarnický a průmysl zpracovávající cikorku.
Mimořádná vitalita regionu a poloha u Brány Čech byla příčinou častého průchodu a pobytu
domácích a cizích vojsk v krajině.Válkami region strádal více než okolní krajina již odedávna,
nejen města, ale i venkov byl krutě mnohokrát postižen likvidací velké části struktury zastavění
a utrpení obyvatelstva. Lovosice, tak například ztratily koncem 18. století téměř veškerý
historický domovní fond.
V polovině 19.století se význam vodní cesty labské pozvedává uplatněním svobodné paroplavby,
region je opět spojen s Prahou a Drážďany.
Ve druhé polovině 20.století je rozhodující rychlé zprůmyslnění Lovosic, kde více jak na
100 hektarech je budován chemický kombinát společně s dalšími závody u nádraží s bohatě
rozvětveným systémem zavlečkování výhodných rovinných ploch.
Zemědělství na venkově poznamenává sídla soustředěním výroby do větších závodů s menšími
nároky na zaměstnanost, venkov se vylidňuje a obyvatelstvo se stěhuje do nových obytných
Strana 7
souborů budovaných výhradně ve městech. Urbanistická struktura je poznamenána totalitním
preferováním továrně vyráběných bytových jednotek na úkor péče o sídla i region jako celek.
V krátkém intervalu 30ti let zdvojnásobují Lovosice svoji velikost v počtu trvale bydlícího
obyvatelstva.
Labský koridor je na obou březích v prostoru při Porta bohemica naplněn železničními
i silničními tahy, které procházejí oběma největšími městy litoměřického regionu (Litoměřice
a Lovosice), jakož i přilehlými sídly, které vroubí celý pravý břeh a část levého břehu Labe
téměř souvislým pásem obytného území s průmyslem, sklady, plochami pro zvláštní účely.
V tomto prostoru je také zdroj pitné vody pro celou aglomeraci, rekreační jezero získané
vytěžením štěrkopísků v meandru Labe u Velkých Žernosek, zbytky lužních lesíků, téměř
všechny podstatné rekreační aktivity u vody a hlavně lidská sídla.
Město Lovosice
Město Lovosice je obcí s rozšířenou působností a do jejího správního území patří 32 obcí (tři
mají statut města), včetně obcí Lukavec a Sulejovice. Rozloha správního obvodu obce
s rozšířenou působností činí 262 km2, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje.
Správní obvod Lovosice je obklopen správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice
nad Labem, Louny, Bílina a Teplice.
Město Lovosice je již zmiňováno v roce 1143 a leží na 50o31´ severní šířky a 14o3´ východní
délky při levém břehu řeky Labe, na vnější straně velkého oblouku mezi Žalhosticemi a Velkými
Žernoseky, uvnitř něhož vzniklo těžbou štěrkopísku (ve 2. pol. 20. stol.) velké Žernosecké
(Píšťanské) jezero. Nadmořská výška je 151 m.n.m. Do území města Lovosice částečně zasahuje
CHKO České středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového území města (v SZ části území
města). Přímo nad městem Lovosice se vypíná čedičový kužel Lovoš, na jehož území byla
vyhlášena národní přírodní rezervace, s přilehlým znělcovým vrchem Kybičkou. Mezi
východním úpatím Českého středohoří a Labem leží ves Lhotka nad Labem, dnes stavebně
srostlá s Lovosicemi, které se odtud táhnou k jihu a jihovýchodu ve směru úzkého nevysokého
výběžku nad labskou nivou. Výběžek stojí v cestě potoku Modle, který přitéká od Sulejovic
a jižně od Lovosic se přibližuje k Labi na vzdálenost 15 km, obtéká však Lovosice dlouhou
úzkou smyčkou přes ves Lukavec v délce cca 6 km. Mimořádná příznivá poloha Lovosic se
odrazila ve velmi staré sídelní tradici. Rozsáhlejší aglomerace zde existovala již v keltské době.
Slovanské osídlení je archeologicky doloženo před 8.stoletím. V trojúhelném prostoru mezi
Lovosicemi, Litoměřicemi (Mlékojedy) a Bohušovicemi nad Ohří, tedy v úrodné sníženině jižně
od Labe a západně od Ohře, ostře vymezené na jihozápadní straně diagonálou strmého srázu
mezi Lukavcem a Brozany od vyvýšené stepní oblasti v okolí Siřejovic, Vrbičan a Chotěšova,
existovala již ve starohradištní době poměrně významná a relativně hustě osídlená aglomerace.
Již v raném středověku byly Lovosice významnou křižovatkou několika cest (ze Saska přes
Chlumec a Zim, z Prahy přes Slaný a Budyni nad Ohří, z Litoměřic, z Bíliny přes Třebenice)
a těžily i ze své polohy na Labi, na němž existoval přístav. Lovosicko mělo úzké obchodní
kontakty s německými oblastmi za Krušnými horami. Bohužel během válek se ukázala
i odvrácená strana vynikající komunikační polohy Lovosic. Město bylo po celou dobu válek
místem průtahů vojsk.
Rozhodující obraz ve vývoji města přinesla až výstavba železnice z Prahy přes Roudnici,
Lovosice, Ústí nad Labem a Podmokly do Drážďan, jejíž provoz byl v Lovosicích zahájen roku
1850 a postupně byly dobudovávány další železniční tratě v 80. a zejména na konci 90.let
19.století. Tím se staly Lovosice jedním z klíčových železničních uzlů severozápadních Čech.
To bylo hlavním podnětem pro zakládání podniků potravinářského průmyslu – cukrovar, továrna
na cikorku (později čokoládovna a výrobna trvanlivého pečiva), ale i jiných továren, a to na
výrobu železného zboží, koželužny a chemické továrny na výrobu umělých hnojiv. Koncem
Strana 8
19.století byla založena velká vápenka a cementárna v Čížkovicích a začátkem 20.století se zde
vytvořily nové továrny na syntetické pryskyřice, umělá hnojiva a umělé hedvábí, tvořící základ
pozdějšího chemického kombinátu.
Založením chemických továren východně za městem bylo prvním koncepčním urbanistickým
počinem, který měl zamezit dalšímu zmenšování již tak omezené plochy pro novou výstavbu.
Půdorys Lovosic byl již před polovinou 19.století velmi protáhlý a tvořila jej v podstatě jediná
ulice. Nebýt bariéry železnice, jistě by se město rozvíjelo do šířky, k jihozápadu, to však nebylo
možné. Stavělo se proto jen na ploše vymezené železnicí, a to jak směrem k jihovýchodu, tak
zejména k severozápadu. V období 1.republiky se počet obyvatel města již příliš nezvyšoval,
zintenzivnila se však nová výstavba, která ve 20. a v poněkud menší míře i ve 30.letech 20.století
dosáhla mimořádného rozvoje. Dosavadní princip urbanistického rozvoje se nezměnil, zástavba
se však rozšířila na celé území mezi chemičkami, železnicí a řekou a intravilán města se značně
prodloužil. Dotvořena byla i čtvrť rodinných domků za rošířeným kolejištěm nádraží, omezená
na úzký klín po ulici Svatopluka Čecha. Na ni na jihovýchodě navázala další výstavba západně
od ulice S.K.Neumanna. Menší vilková nová čtvrť byla založena též východně od železnice
a hřbitova, při jižní straně teplické silnice.
Za 2.světové války byl dále posílen význam lovosického překladiště při jižním rameni řeky, kde
bylo postaveno devítipatrové obilní silo. Po roce 1945 k němu přibyla nová, 55 m vysoká
železobetonová sila. V padesátých letech, zvláště po spojení chemických závodů v roce 1957,
byl východní průmyslový areál několikanásobně rozšířen i východně od litoměřické trati
a v 70. a 80.letech se rozrostl natolik, že spolu s výstavbou překladiště uhlí způsobil úplný zánik
vsi Prosmyků. Přestavěny a rozšířeny byly i další průmyslové podniky. V 50.letech 20.století
začala rozsáhlá sídlištní výstavba, zprvu realizovaná ve formách oproštěného socialistického
historismu. Stávající budova nádraží proti vyústění Husovy ulice byla zbořena a nová byla
postavena východněji. Před ní vznikla až k terezínské silnici široká nezastavěná plocha, na které
po obou jejích stranách vyrostlo velké sídliště. Jen do roku 1964 vzniklo v Lovosicích nově na
dva tisíce bytů.
V 60.-80.letech 20.století byla nákladní doprava přesunuta ze stávajícícho nádraží na nové
nákladní nádraží východně odtud (jižně od chemičky). Také silniční doprava byla novým
obchvatem kolem východní a jižní strany města (s mimoúrovňovým křížením železnice)
odvedena z vlastního města, které však v téže době postihla naprostá urbanistická katastrofa.
Téměř veškerá starší zástavba vyjma severní strany Kostelní ulice a radničního bloku třídy
Osvoboditelů byla v celém rozsahu města až po Příční ulici na samém severu zbořena
a nahrazena panelovou sídlištní výstavbou a horizontálními hmotami obchodní a společenské
vybavenosti. Novou výstavbou bylo pouze zachováno směrové vedení většiny dosavadních ulic.
Dovršením rozkladu města bylo zboření rozsáhlého lovosického dvora, čímž zaniklo vymezení
severní strany centrální části lovosické hlavní ulice. Došlo i k přeložení toku Modly, dosud
tekoucí podél paty města dále do středu labské nivy. Rodinná a zčásti i hromadnější výstavba se
nadále rozvíjela jižně od nového nádraží a na západě, tedy mezi hřbitovem a novou třebenickou
silnicí. Přeložka ústecké silnice umožnila zastavět i území mezi dvěma železnicemi mezi
Lovosicemi a Lhotkou nad Labem. Změnila se i okolní krajina, neboť na ostrově mezi oběma
říčními rameny vzniklo menší štěrkopískové jezero. V 90.letech 20.století nedošlo v Lovosicích
v urbanistickém ohledu k příznivějším urbanistrickým změnám, otevření úseku dálnice z Doksan
do Lovosic na podzim roku 1998 však přineslo další dopravní zklidnění města.
V současnosti jsou Lovosice stále významným průmyslovým centrem, které se nachází na
vyjímečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice).
Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně – ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné
i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2.poloviny 16.století a barokní kostel sv.Václava.
Nyní se prostory zámku využívá střední odborné učiliště. Největším podnikem na území města je
akciová společnost Lovochemie, která je hlavním výrobcem umělých hnojiv v ČR. Na území
Strana 9
podniku se nachází také soukromá společnost Glanzstoff-Bohemia, vyrábějící viskózu a kordové
hedvábí. Oba tyto podniky vznikly z dřívějšího kolosu Severočeské chemické závody. Ve městě
sídlí odštěpný závod Opavia-LU a.s. (dříve Deli), původně továrna na cikorku, v němž se vyrábí
sušenky, oplatky a perníky pro celý svět. Dále je ve městě podnik Aniveg, který vyrábí oleje
a tuky.
V období roků 1980 – 2001 byl zaznamenáván stálý úbytek obyvatel v Lovosicích, v posledních
letech se však obyvatelstvo z města zdaleka v takové míře nevystěhovává. Stávající počet
bydlících obyvatel Lovosic (ze SLDB 2001) je 9 312 na současném území města. Územní plán
města Lovosice předpokládá vývoj obyvatelstva města k horizontu roku 2010 v bilanční úrovni
10 000 obyvatel.
Obec Lukavec
Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Od 1.7.1990 je
samostatnou obcí, která byla dříve místní částí města Lovosice. První písemná zmínka
o vsi je v darovací listině Spytihněva II. z roku 1057. Nadmořská výška obce je 147 m.n.m
a rozloha katastru je okolo 335 ha. Stávající počet bydlících obyvatel (ze SLDB 2001) je 336 na
území obce Lukavce.
Obec patřila litoměřické kapitule, později různým majitelům, z nichž nejznámější byli Kunešové.
Osud části vsi s tvrzí splývá s osudem Borče a posléze byl Lukavec i s Borčí připojen
k Lovosicím. Jinou část vsi totiž držel Václav Chotek a tento majetek prodal r.1721 Litoměřicím.
Tak byl Lukavec z titulu vlastnických práv rozdělen mezi Lovosice, Litoměřice a kapitulu.
Ve druhé polovině 18.století byl v místě dávné tvrze postaven pozdně barokní venkovský zámek.
Tato dominanta Lukavce je pohledná patrová budova s ozdobným vstupním portálem
a dvěma křídly, s komplexem hospodářských budov. Více než sto let patřil k lovosickému
schwarzenberskému panství. Ve 20.letech minulého století získala Lukavec cukrovarnická a.s.,
pozdější majitel nechal v letech 1926-27 provést stavební úpravy a modernizaci. Po r. 1945 byl
tento majetek zkonfiskován a stal se součástí lovosického statku.
Lukavec je samostatnou zemědělskou obcí. Daří se tu cukrovce, ovoci i vínu na svazích
Kohoutova. Obcí protéká Modla, pramenící u Vlastislavi.
Obec Sulejovice
Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovice s první písemnou zmínkou z roku
1251. Nadmořská výška obce je 160 m.n.m. a rozloha katastru je okolo 371 ha. Stávající počet
bydlících obyvatel (ze SLDB 2001) je 670 na území obce Sulejovice. Obec, obklopená ze všech
stran lány vysoce kvalitní zemědělské půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojená pouze
procházejícími silnicemi a částečně tokem Modly (Čížkovice).
Již roku 1855 byl v obci vystavěn cukrovar, v jehož prostorách se roku 1921 usídlila akciová
společnost Fruta. První vlak obcí projel roku 1882 a v roce 1896 byla zde založena hasičská
požární ochrana. Dvacáté století se vyznačuje rychlým růstem pokroku a techniky. To se odráží
jak na hospodářském, tak na společenském životě v obci. Po rozpadu Habsburského domu
a vzniku samostatné Československé republiky se ves rychle rozvíjela. V roce 1923 byla v obci
slavnostně otevřena česká škola a následně i česká mateřská škola. Došlo k příchodu exulantů
a vznikla celá nová ulice (Husova). V roce 1960 byl otevřen poštovní úřad, který dodnes
ulehčuje život místním občanům. Rok nato byla provedena I. etapa plynofikace obce.
V 70.letech byla z důvodu záplav a vylívání toku Modly z břehů provedena regulace toku
a zrušen místní rybník. Dále byl v obci vybudován vodovod. Kanalizace byla provedena
s vybudování čistírny odpadních vod až v devadesátých letech. Na katastru obce měl sídlo Státní
Strana 10
statek Lovosice, farma Sulejovice a Fruta. V současné době zde pracuje několik soukromých
firem, jednou z nich je i zemědělská Terra Kaplíř. Do katastru zasahuje i Čížkovická cementárna.
Dominantní byla vždy v tomto území zemědělská výroba – pěstování obilí, chmelu, chov
dobytka. V obci byly 2 mlýny. Po II.světové válce je živočišná výroba v obci zaměřena
převážně na chov prasat, což v podstatě trvá dodnes.
Obec Sulejovice je návesním typem vesnice. Náves s kostelem vznikla v sousedství tvrze, také
spolu se zástavbou v ulici Ke mlýnu a tvoří nejstarší částí obce. Další obytné plochy jsou
v prostoru nad tratí ČD, podél Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kuplířovy.
Největší stavební rozmach obce byl v meziválečném odbobí. V roce 1910 měla obec 70 domů
s 646 obyvateli, v roce 1930 už 183 domů s 1116 obyvateli a v roce 1950 214 domů s 866
obyvateli. Od té domy počet domů i obyvatel v podstatě stagnuje nebo mírně klesá. Dle sčítání
v roce 1991 bylo v obci 231 domů a 741 bydlících osob.
Převážnou část obytných ploch tvoří 1-2 podlažní objekty charakteru malých obytných stavení
nebo zemědělských usedlostí, u kterých je obytná část obrácena k návsi nebo procházející
komunikaci a jejich hospodářská část do dvora nebo do zahrady. Relativně nejlepší kvalitu,
pomineme-li výstavbu posledních let, má výstavba z meziválečného období. Naopak ve špatném
stavu jsou některé objekty původní zástavby.
Ekonomický potenciál zájmového území:





poloha zájmového území – dopravně komunikační vazba na dálnici D8 a na významné
silniční trasy I/15, I/30 a I/8.
významný primární sektor (zpracování surovin, zemědělství atp.) umožněný přírodními
podmínkami, tzn. že zemědělství je významnou složkou ekonomického potenciálu.
stávající základní fondy především ve výrobních areálech, reprezentované provozními
budovami, jejichž další provoz je však podmíněn reinvestováním.
infrastruktura – v zájmovém území je technická infrastruktura prakticky komplexní.
v průmyslové výrobě dominuje odvětví potravinářského a chemického průmyslu, dále
cementářské odvětví.
Občanská vybavenost
Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti (OV) prostupuje strukturou celého
sídelního útvaru, největší koncentrace je v centru města Lovosice. Tato koncentrace zvyšuje
přitažlivost městského centra, zároveň však způsobuje narůstání problémů a konfliktů
jednotlivých funkcí a jejich nároků prostorových i nároků na technickou infrastrukturu
a dopravu.
Z mimocentrálního vybavení největší plochy občanského vybavení představují sportovní areály
a školská zařízení.
Ve městě Lovosice je převážná část občanské vybavenosti soustřeďována do centra města,
v rámci obytných zón je to především základní občanská vybavenost.
Stávající školská a kulturní zařízení jsou stabilizována a kapacitně dostačující.
Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v Lovosicích:
- školská zařízení:
4 mateřské školy, 5 základních škol, centrální školní jídelna, základní umělecká škola,
Dům dětí a mládeže ELKO, Junák, Gymnázium, Střední odborná škola technická
a zahradnická.
Strana 11
-
kulturní zařízení: Kulturní středisko Lovoš, knihovna, Klub Beseda Lovosice
maloobchodní síť: velkoprodejny potravin (LIDL, PENNY, PLUS) – smíšené zboží,
specializované prodejny, prodejny průmyslového zboží, ostatní prodejny, tržnice,
prodejny stavebnin, prodejny aut a autobazary.
služby nevýrobní: bankovní ústavy, městský hřbitov, sběrna druhotných surovin a ostatní
služby.
služby výrobní a opravárenské
správa a řízení: městský úřad, pošta, policie.
církevní zařízení: kostel, farní charity a církevní zařízení.
V obci Lukavec se v současné době nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice, veřejná knihovna,
hostinec a obchod se smíšeným zbožím.
V obci Sulejovice se nacházejí jen nejzákladnější zařízení - škola (ZŠ i MŠ), hospoda, obchod,
fotbalové hřiště, které jsou v podstatě soustředěny na okraji centrální části. Na návsi je objekt
Obecního úřadu s poštou a hasičská zbrojnice u kostela. Ze školských zařízení je zde mateřská
škola a první stupeň školy základní. Pro pořádání kulturních i jiných akcí jsou k dispozici dva
sály.
Zdravotnická zařízení v zájmovém území se nacházejí pouze:
- Centrum sociálních pomoci Litoměřice – ul.Dlouhá 75, Lovosice
- Poliklinika Lovosice – Školní 1 a 3, Lovosice
- CSH zubní laboratoř, s.r.o. – Kostelní 8/13, Lovosice
- Dům s pečovatelskou službou v Lovosicích – celkem 2 domy s 55 bytovými jednotkami
Dále jsou ve měste Lovosice individuálně rozmístěny ordinace specializovaných a praktických
doktorů.
Do roku 2010 je počítáno s výstavbou obytného souboru v lokalitě Holoubkov ve městě
Lovosice s celkovým počtem 150 bytových jednotek. Dále v obci Lukavec, co se týká výstavby
bezbariérových a sociálních bytů, v současné době není znám žádný plán.
Sport a rekreace
Centrální sportovní areál se nachází jihovýchodně od centra města Lovosice. Jeho součástí
je krytý plavecký bazén, zimní stadion, tenisové kurty, házenkářská hala, fotbalový i atletický
stadion a krytá sportovní hala včetně ubytovací kapacity. V létě je k dispozici koupaliště
a blízkost píšťanského jezera umožňuje provozování vodních sportů. Na Labi mají svůj přístav
lovosičtí jachtaři.
Ke krátkodobé rekreaci pak slouží také rozsáhlé kolonie zahrádek, které jsou v návrhu ÚPN-SÚ
s ohledem na krajinou ekologii plošně stabilizovány případně určeny k postupnému dožití.
Další možnosti sportovně rekreačního vyžití obyvatel jsou směrovány do zájmového území
sídelního útvaru (Lovoš, Boreč apod.), resp. na druhý břeh Labe.
V obcích Lukavec a Sulejovice jsou pro sport vybudovány venkovní hřiště a tělocvičny.
Pro možnost ubytování a stravování slouží ve městě Lovosice:
Strana 12
hotely, ubytovny, privátní penziony, restaurace a další zařízení občerstvení.
Plochy pro výrobní aktivity
V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem
výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímají následující podniky:
- Lovochemie a.s.
- Aniveg CZ s.r.o.
- Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o.
- Glanzstoff-Bohemia s.r.o.
- Tris Czech s.r.o.
- TRCZ s.r.o.
- Opavia-LU a.s.
Významné průmyslové zóny zájmového území jsou situované pouze v k.ú. města Lovosice.
Výrobní plochy jsou zde soustředěny na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve
vazbě na železniční stanici. Dále pak je v centrální zóně města umístěn výrobní areál společnosti
Opavia-LU a.s.
V Lovosicích působí také několik stavebních firem a řada menších živnostenských provozoven
(autoservisy, opravny, montáže apod.), které jsou umístěny v současně zastavěném území města.
V obci Sulejovice jsou výrobní plochy poměrně zřetelně odděleny od obytné zástavby, zastupují
především dva funkční areály firmy Terra Kaplíř. Areál správy, mechanizace a skladů přímo
navazuje na centrální část obce, areál živočišné výroby (m.j.šlechtitelský chov prasat) je na
východním okraji obce. Další areály, bývalý závod Fruta (Labena) a Agroservis a.s., navazují na
areál firmy Terra. Velký areál závodu Fruta (Labena) se nachází v severní části obce a je de
facto prázdný, podnik je v likvidaci a areál chátrá. Momentálně jsou v některých jeho objektech
menší firmy se zaměřením spíš na služby (HAZO – doprava, spedice). Montéza (montážní
a opravárenská firma) je v samostatných objektech v těsném sousedství areálu Fruty. Další velký
areál je bývalý státní statek, dnes a.s. Agroservis, v jehož majetku jsou pouze objekty, pozemky
drží pozemkový fond. Malá část areálu byla vrácena v rámci restituce a nachází se zde truhlářství
a pila. Akciová společnost pronajímá objekty malým výrobním firmám nebo firmám se
zaměřením na služby, a to:
-
GASSO (plastové výrobky)
GEZPO (autodoprava)
TOPTRANS (spedice)
Terra Kaplíř (posklizňová linka, sila, sušárny)
Fa.Vaněk (autodoprava, skladování, opravárenství)
BOHEMIA SPEED (skladování)
Zcela izolována od obce je část areálu Lafarge, a.s. - Čížkovické cementárny a areál firmy
AG servis (skladování a prodej hnojiv a jiných chemikálií), které leží na jižním okraji
katastrálního území Sulejovic.
Zemědělství a lesní výroba
Strana 13
Z hlediska zemědělské výroby lze území zařadit mezi nejintenzivnější a nejprodukčnější oblast
v ČR. Výrobní zaměření je typicky řepařské, s vysokým podílem osevu a nejvyššími výnosy
cukrovky. Z pícnin na orné půdě převládá pěstování vojtěšky.
V zájmovém území hospodaří Státní statek Lovosice, který pronajímá své pozemky a areál
zemědělské výroby v k.ú. Lukavec společnosti MERVO – zemědělská farma s.r.o., Lukavec.
Na k.ú. Lukavec byly účelově vystavěny 4 zemědělské stavby (kravíny) pro 50 – 150 ks
dobytka. V roce 2000 v nich bylo celkem ustájeno 300 ks dojnic, 50 ks jalovic a 50 ks telat.
Ustájení je stlané, volné.
Lesní porost se nachází na ostrově v k.ú. Lovosice, jako krajinářský prvek. Jedná se
o hospodářský les (v pásmu ohrožení D) se smíšeným porostem (70% smíšeného porostu-jilm,
30% jasanu, javor, topol a jírovec) o výměře 5,90 ha. Průměrný věk porostu je 105 let.
Školka okrasných lesních dřevin v Sulejovicích je v evidenci katastru nemovitostí vedena jako
lesní půda. V roce 2000 byl pozemek využíván jako orná půda. Vlastníkem pozemků školky je
Lesní akciová společnost.
Zájmové území leží ve velmi teplé černozemní oblasti přírodního stanoviště ČM2, které je
charakterizováno výraznou převahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými,
bezštěrkovými půdami a tvoří jádro řepařské oblasti.
Zemědělskou výrobu v obci Sulejovice provozuje firma Terra Kaplíř, která obhospodařuje nejen
veškeré zemědělské pozemky na jejím katastrálním území, alei i pozemky mimo. Provozuje jak
rostlinou, tak i živočišnou výrobu, ve které se specializuje především na šlechtitelský chov
prasat. Součástí produkce rostlinné výroby je především obilí, cukrovka a krmné plodiny. Pro
svou produkci firma využívá i areálu bývalého statku v severní části obce kde se dnes
a.s. Agroservis, jedná se o posklizňovou linku, sila, sušárny obilí, atd.
Kvalita zemědělské půdy na katastru Sulejovic je ohodnocena hlavní půdní jednotkou HPJ 01
a 06, které představují černozemě, HPJ 19 – rendziny hnědé a HPJ 61, což jsou lužní půdy.
Všechny půdy mají dobré vláhové poměry, některé i se sklonem k zmokřování a nebo
převlhčování. Třída ochrany zemědělského půdního fondu je v tomto území značně vysoká. Na
katastru obce se nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.
Na zemědělských pozemcích nacházející se v zájmovém území hospodaří okolo následujících
30-ti společností a soukromých podnikatelů:
- ZEPOS a.s.
- Ing. Alexandr Novák
- Miloš Malý
- Heřmanovský Karel
- Hedánková Marie
- Mgr. Tomáš Hedánek
- Komaspol s.r.o.
- Ing. Václav Srba
- Václav Ušák
- Petr Kukla
- Věra Reinhartová
- Zeross s.r.o.
- Josef Jelínek
- Ing. Stanislava Malá
- Vladimír Svojše
Strana 14
-
Hana Herodesová
Edita Kuklová
Valný Jindřich
Ing. Zdeněk Vybíral
Bc. Radek Veletoč
MERVO – zemědělská farma spol. s r.o., Lukavec
Josef Hlaváček, Lukavec
Hlaváčková Hana, Lukavec
Ing. Jaroslav Vaněk, Sulejovice
Urel Jaroslav, Sulejovice
Agroservis Sulejovice a.s., Sulejovice
Šarhan Stanislav, Sulejovice
Milan Svojše, Sulejovice
Leona Dvořáková, Sulejovice
Marta Stará, Sulejovice
Tabulka 1 Členění půdního fondu řešeného území
Charakter území
Zemědělská půda
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
Celková rozloha území
Rozloha
[ha]
Rozloha
[%]
1223,2
17,0
70,8
99,9
485,0
1895,9
65
1
4
5
26
100
Zdroj: www.czso.cz (SLDB 2001)
Tabulka 2 Druh zemědělského půdního fondu v řešené oblasti
Charakter území
Orná půda
Chmelnice
Vinice
Zahrady
Sady
Trvalé travní porosty
Celková rozloha území
Rozloha
[ha]
Rozloha
[%]
939,4
27,3
17,4
132,2
38,3
68,5
1223,1
77
2
1
11
3
6
100
Tabulka 3 Výměra jednotlivých katastrálních území regionu
Dílčí katastrální území
Výměra v ha
Lovosice
937,39
Lovosice-Prosmyky
251,88
Lukavec
335,33
Sulejovice
371,25
Strana 15
Celková výměra v ha
1 895,85
Zdroj: www.czso.cz (SLDB 2001); www.isu.cz (Územně identifikační registr ČR)
Veřejnou zeleň ve městě Lovosice obhospodařuje Město prostřednictvím odboru regionálního
rozvoje a správy města. Veřejna zeleň je reprezentována veřejnými parky, alejemi a skupinami
stromů na menších plochách, solitérními dřevinami s pásy nízké, často neupravené zeleně podél
místních komunikací.
Silniční síť
Řešeným územím procházejí tyto významné dopravní komunikace:
D8 (E55)
Praha – Lovosice – Ústí n.L. - Německo
I/8
Praha - Lovosice – Bystřany - Teplice – Dubí – Cínovce – Německo
I/15
Most – Skršín - Lovosice – Litoměřice – Zahrádky u Č.Lípy
I/30
Lovosice – Ústí nad Labem – Chlumec
II/247
Lukavec – Radovesice
Komunikační systém města Lovosice doznal v průběhu posledních let výrazných změn. Byla to
především postupná výstavba dálnice D8, u které byl zprovozněn úsek Doksany – křižovatka se
silnicí I/15 a to vč. přeložky silnice II/247 východně od Lukavce až po její připojení na původní
vedení silnice I/8 vstřícně do křižovatky se silnicí III/00815 na Mlékojedy. Do této dálniční
křižovatky byla silnice II/247 připojena i od západu. Na přeložku silnice II/247 východně od
Lukavce navazuje ve směru na Mlékojemy a Litoměřice další úsek s novým mostním objektem
přes Labe, včetně přestavby současné křižovatky s původní trasou silnice I/8 na okružní
křižovatku. Trasa silnice I/15 by pak následně byla vedena od Litoměřic peáží se silnicí II/608 až
po okružní křižovatku a odtud po přeložce silnice II/247 do již realizované dálniční křižovatky.
Bývalaá trasa silnice I/8 na ptůtahu městěm je v návrhu územního plánu města Lovosice
uvažována jako doprovodná trasa, tedy silnice II/608.
Na katastru obce Sulejovice je rozhodujícím dopravním prvkem, kromě již zprovozněné
a stabilně fixované dálnice D8, silnice první třídy I/15, která je vedena po okraji zástavby
Sulejovic a na dálnici se napojuje v mimoúrovnové křižovatce.
Silniční síť lokálního charakteru je zastoupena pouze tahy třetí třídy, které jsou na nadřazený tah
první třídy napojeny. Jejich dopravní vytížení není vysoké, ve skladbě intenzit převládá lokální
složka dopravy. Silnice druhé třídy II/247 na Radovesice se území obce pouze dotýká v jeho
severovýchodní části.
Železniční síť
Řešeným územím jsou vedeny následující železniční tratě:
č. 090
Praha – Ústí nad Labem
č. 087
Lovosice – Žalhostice
č. 097
Lovosice – Úhořiny
č. 113
Lovosice – Čížkovice
č. 114
Lovosice – Louny
Hlavní železniční trať č.090 je elektrifikována a byla postupně modernizována v rámci
modernizace I.železničního koridoru Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav. Na ni se
nepředpokládají žádné změny přesahující součsné drážní pozemky. U ostatních tratí
nenapočítáno s elektrifikací a předpokládají se pouze běžné rekonstrukce a odstranění
Strana 16
jednotlivých závadových míst. Případné budování vysokorychlostní dráhy v úseku mezi
Litoměřicemi – Lovosicemi s případným prodloužením až do obce Čížkovice, by trasa této tratě
byla vedena mimo intravilán města Lovosice a nepředpokládá se u ní přímá vazba na toto území.
Obec Lukavec má železniční zastávku na trati ČD č.090 Praha – Ústí nad Labem, kde zajišťuje
pravidelné spojení osobní vlak Roudnice nad Labem – Děčín.
Železniční síť je na území obce Sulejovice zastoupena jedinou tratí ČD č. 113 Obrnice
– Lovosice (peáž s tratí č. 114 Lovosice – Louny). Trať patří do kategorie s regionálním
charakterem. Na katastru obce je držena územní rezerva pro dvě varianty vedení
vysokorychlostní tratě, vedené ve směru od Prahy na státní hranici s Německem.
Vodní doprava
Řešené území leží v povodí nejvýznamnější české řeky Labe, která je významnou dopravní
tepnou a prakticky recipientem celých Čech. Vodohospodářsky významný tok Labe je ve správě
Povodí Labe a.s. v Hradci Králové. Levostranný přítok Labe Milešovský potok je ve správě
povodí Ohře a.s., část ve správě SMS Litoměřice a Lesy ČR s.o. Teplice. Vodní toky Modly,
Vchynický potok a Jenčický potok jsou ve správě SMS Litoměřice. Prakticky všechny toky
v řešeném území jsou upraveny. Labe má prvořadý význam a je splavněno. Na Labi je v řešeném
území vybudován plavební stupeň v Lovosicích. V Prosmykách bylo vybudováno překladiště
energetického uhlí z ČD na ČPLO. V Lovosicích je zřízen přívoz. Labe slouží jako významný
zdroj průmyslové vody a na jeho březích jsou umístěny odběrné objekty a čerpací stanice.
1.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika města
Geomorfologicky je území součástí České tabule, podcelku Dolnoharské tabule, části Terezínská
kotlina. Charakteristickým prvkem reliéfu jsou strukturně denudační plošiny, které jsou vázány
na svrchnokřídové horniny a podmíněny horizontálním uložením jejich souvrství. Roviny
akumulačního rázu jsou ve východní části tabule (Terezínská kotlina) a jsou budovány
pleistocenními terasami labsko-vltavskými. Součástí rozsáhlé české křídové tabule, a to
svrchního turonu. Tyto vrstvy jsou nejmladšími statigrafickými jednotkami svrchní křídy
v Českém masívu. Pro horniny svrchního turonu – coniaku jsou charakteristické slínovce
a vápnité jílovce, ojediněle s vložkami pískovců. Hospodářský význam mají jílovité vápence,
které jsou využívány pro výrobu cementu v nedaleké Čížkovické cementárně. Jiná ložiska
nerostných surovin zde nejsou.
Průnik půdního radonu je ovlivněn geologickou stavbou území, horniny křídových sedimentů
jsou částečně průlinčité, proto je zde předpokládaný druhý – střední únik půdního radonu.
Lovosice leží va velmi teplé černozemní oblasti přírodního stanoviště ČM2, které je
charakterizováno výraznou převahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými,
bezštěrkovými půdami a tvoří jádro řepařské oblasti.
Západní část řešeného území je součástí CHKO České středohoří (po silnici Lovosice
– Třebenice prochází hranice CHKO), zde začíná NPR Lovoš, kde je chráněn zbytek stepního
a lesostepního společenstva a zbytek šípákové doubravy.
Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K10 Labe s osou vodní a nivní. Ostrov na
Labi je součástí regionálního biocentra č.1277. Na lokální úrovni zasahuje do řešeného území
Strana 17
několik lokálních biokoridorů. Územím obce Sulejovice prochází regionální biokoridor RK 616,
tvořený zčásti tokem potoka Modly a pokračující v ose Jenčiského potoka. Tento biokoridor je
zčásti funkční.
Řešené území leží v povodí nejvýznamnější české řeky Labe. Podél Labe jsou rozsáhlá
inundační území. Kvalita vody se sleduje pouze v Labi (profil Štětí, Nučice). Labe má prvořadý
význam a je splavněno. Toky na levém břehu často tvoří hlavní kostru melioračních úprav. Na
Labi na jezu u Lovochemie je uvažováno dle územního plánu s realizací malé vodní elektrárny
dle záměru na pravém břehu v k.ú.Píšťany.
Většina okolí zájmového území je velmi intenzivně zemědělsky využívána, je zde proto citelný
nedostatek krajinné zeleně. Pouze na 17 ha celého řešeného území se nachází lesní porosty
v katastru města Lovosice, což je cca 1% z celkové rozlohy území. V obcích Lukavec
a Sulejovice se nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.
Převážnou část zeleně města Lovosice tvoří zahrádky u rodinných domků a sídlištní zeleň.
Veřejně přístupné plochy zeleně tvoří park na náměstí, bývalé Sady pionýrů, park za náměstím
a parkově upravené části nábřeží Labe.
V obcích Lukavec a Sulejovice se z veřejné zeleně pouze nachází drobná sadová úprava na
návsích a podél vyhraněných ploch – školy, hřiště, potoku Modly apod.
V řešeném území má nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací sekundární
prašnost vyvolaná automobilovou dopravou. Pro nejvyšší průměrné denní koncentrace pak
převládá vliv velkých zdrojů emisí, tj. Lovochemie a.s. Velké zdroje emisí (především
společnost Glanzstoff Bohemia s.r.o.) se významně podílejí na imisním zatížení a to pro
maximální hodinové a průměrné denní koncentrace i jiných látek.
Na silném znečištění životního prostředí v řešeném území se vedle místních zdrojů podílí
značným objemem dálkové zdroje Severočeské pánve – Štětí, Pokáply, Neratovice a další.
Znečištěné ovzduší je jednou z nejvíce narušovaných částí životního prostředí, která v místě i na
velké vzdálenosti ovlivňuje i čistotu půdy a vody.
Chemicky i mechanicky se čistí odpadní vody průmyslových podniků. Odpadní vody splaškové
byly dříve vypouštěny přímo do Labe, v současnosti se již čerpají na ČOV Litoměřice.
Komplexní řešení čistoty vody v Labi řeší mezinárodní program LABE.
Ve správním území města Lovosice a obce Lukavec je zaznamenán výskyt archeologických
nalezišť. Jejich ochrana spočívá v povinnosti nahlásit každou stavební a jinou činnost, při které
dojde k zásahu do půdního zákrytu, státem pověřené organizaci a to již od stádia projektové
dokumentace.
1.1.3 Klimatické podmínky města
Zájmové území se nachází v klimatické oblasti T2, která je charakterizována jako teplá oblast:
- dlouhé léto, teplé a suché, s velmi krátkým přechodným obdobím,
- jaro a podzim jsou s teplé až mírně teplé,
- zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá. Sněhová pokrývka má velmi krátké
trvání.
Od tohoto dlouhodobého průměru jsou samozřejmě odchylky.
Strana 18
Tabulka 4 Klimatická charakteristika oblasti
charakteristika - oblasti
počet letních dnů
T2
50 - 60
počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více
160 - 170
počet mrazových dnů
100 - 110
počet ledových dnů
30 - 40
průměrná teplota v lednu ( oC)
-2 - -3
průměrná teplota v červenci ( oC)
18 - 19
průměrná teplota v dubnu ( oC)
8- 9
průměrná teplota v říjnu ( oC)
7- 9
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
90 - 100
Zdroj: Atlas ČSSR od Geodet.a kartograf.podniku Praha z r.1984.
Území podél potoka Modly je v inverzním pásmu, kde je častější výskyt mlh při déletrvajících
inverzních situacích. Tato situace je znásobena vlivem Lovochemie Lovosice, kde dochází ke
značnému úletu znečištěných látek do ovzduší a tím k častější tvorbě mlh.
Průměrný roční úhrn srážek řešené oblasti se pohybuje mezi 450 – 500 mm a nadmořská výška
dosahuje 100 - 200 m.n.m.
Tabulka 5 Klimatická charakteristika oblasti - srážky
charakteristika - oblasti
T2
srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)
350 - 400
srážkový úhrn v zimním období (mm)
200 - 300
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
průměrné roční srážky (mm)
40 - 50
120 - 140
40 - 50
450 - 500
Zdroj: Atlas ČSSR od Geodet.a kartograf.podniku Praha z r.1984.
Strana 19
Tabulka 6 Průměrné teploty za r. 2001 – 2005 naměřené v Lovosicích
Měsíce
Rok
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
-0,7
0,7
-0,8
-2,8
2,0
1,1
4,8
-2,2
3,4
-1,3
4,0
5,6
5,5
4,8
3,4
8,0
9,3
9,3
10,8
10,9
15,5
16,7
16,1
13,0
14,4
14,9
18,7
20,7
17,0
17,5
15,2
20,0
19,7
19,0
19,7
6,6
20,9
21,8
20,1
17,9
10,1
14,5
15,3
14,9
14,7
12,6
8,7
10,5
9,9
11,0
3,8
5,3
5,5
5,2
3,5
-0,7
-1,2
0,6
1,0
0,9
Roční
průměrná
teplota
7,4
10,4
10,2
9,7
9,4
-0,3
1,2
4,7
9,7
15,1
17,8
18,7
17,5
13,9
10,5
4,7
0,1
9,4
Teplota
2001 ϑ [°C]
2002 ϑ [°C]
2003 ϑ [°C]
2004 ϑ [°C]
2005 ϑ [°C]
Průměrná
teplota
Zdroj: Zdravotní ústav Ústí nad Labem; TH města Lovosic s.r.o.
Pětiletá průměrná teplota ve městě Lovosice činí 9,4 oC.
Strana 20
Tabulka č.7 Směry větrů v lokalitě Lovosice
N
NE
1,7
5.82
3.97
celková růžice pro lokalitu LOVOSICE
E
SE
S
SW
W
6.02
3.09
5.63
3.91
5.93
5,0
3.69
1.9
3.33
1.93
2.19
3.11
5.54
2.25
23.94
11,0
0.49
0.13
0.64
0.37
0.19
0.98
1.93
0.67
5.4
součet
10
6
9.99
5.39
8.01
8
13.4
6.01
m.s
-1
NW
3.09
CALM součet
33.2
70.66
33.2
100
Graf 1. Větrná růžice pro lokalitu Lovosice
N
18
16
14,15
14
NW
NE
12
10,16
10
10,15
8
6
4
W
2
14,14
0
E
17,55
9,54
12,15
SW
12,16
SE
S
Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně dosti rovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné
růžice pro lokalitu Lovosice, nejčastěji převládá vítr západní (13,4 %), severní (10 %)
a východní (9,99 %).
Na větry ze západního sektoru (W,NW,SW) připadá více než 27,41 %. Ostatní směry, na něž
připadá celkem 39,39 % jsou zastoupeny od 6 do 10 % relativně rovnoměrně. Významný je
podíl bezvětří, jde o 33,2 % dní v roce. Ve všech směrech převažuje proudění v intervalu od 0,9
do 2,5 m/s (střední rychlost 1,7 m/s ).
Grafická reprezentace celkové větrné růžice v hlavních a vedlejších směrech proudění větru je
odvozena z celkové růžice a zohledňuje i stav bezvětří. Hodnoty uvedené v grafu č.1 jsou ve
srovnání s tabulkou korigovány o hodnotu náležející stavu bezvětří.
Ve větrné růžici jsou rychlosti větru rozděleny do 3 intervalů:
- nejčetnější (70,66 %) je interval 0,9 - 2,5 m/s (střední rychlost 1, 7 m/s), zahrnuje ovšem
33,2 % bezvětří.
- silnější vítr je v lokalitě poměrně častý. Na interval 2,5 -7,5 m/s (střed 5 m/s ) připadá
celkem 23,94 %.
- na vítr o ještě vyšší rychlosti, pro který se uvažuje střední rychlost 11 m/s , zbývá 5,4 %.
Strana 21
1.1.4 Členění zájmového území
Pro řešení energetického dokumentu bylo území rozděleno na 18 oblastí, dle urbanistických
obvodů – základních sídelních jednotek. Členění města na jednotlivé oblasti je znázorněno na
mapě č. 1.
Strana 22
Strana 23
1.1.5 Demografická charakteristika města k roku 2002
Demografická charakteristika zájmového území je vytvořena na základě výsledků “Sčítání lidu,
domů a bytů“ (SLDB) v roce 2001.
Tabulka 8 Demografická charakteristika zájmového území, r.2001
[km2]
Rozloha katastru
Hustota obyvatelstva
[obyvatel / km2]
18,96
545,15
Bydlící obyvatelstvo celkem
10 336
Trvale obydlené domy
1 101
Byty trvale obydlené v domovním fondu
4 136
z toho trvale obydlené v bytových domech
3 218
z toho trvale obydlené v rodinných domcích
878
Přírůstek trvale obydlených bytů 1991 – 2001
114
Počet trvale obydlených bytů, s počtem 3 obytných místností
1 332
Průměrný počet osob na byt
2,44
Průměrná obytná plocha jednoho bytu
[m2]
41,81
Údaje uvedené v tabulce č. 8 se vztahují k vymezenému zájmovému území města Lovosice
a obcí Lukavec a Sulejovice.
Velikost území jednotlivých oblastí, počet domů a jednotlivých bytů je uveden v následující
tabulce č. 9.
Největší výstavba domů v řešeném území probíhala v letech 1946 – 1980, cca 40 % domů
z celkové výstavby. V tomto období bylo rovněž postaveno nejvíce bytových domů, a to 244
(cca 76 % z celkové výstavby). Největší počet rodinných domů je z období 1920 – 1945.
V těchto letech bylo postaveno celkem 257 domů, což je cca 35 % z celkového počtu RD. Při
300
posledním
celorepublikovém statistickém průzkumu (SLDB 2001) bylo na území města Lovosic
a obcí Lukavec a Sulejovice celkem neobydleno 91 domů, z toho 87 bylo rodinných domů (cca
11 % 250
z celkového počtu RD).
počet domů
200
rodinné domy
150
bytové domy
100
50
Graf 2. Vývoj výstavby domů od roku 1919 do 2001
0
do 1919
1920-1945
1946-1980
období
1981-1990
1991-2001
Strana 24
Tabulka 9 Trvale obydlené domy a bytů, rok 2001 dle základních sídelních jednotek
Trvale obydlené byty
Číslo Jednotlivé oblasti území
z toho:
z toho:
z toho:
oblasti
(ZSJ)
celkem z toho: RD
celkem
BD
RD
BD
1 Lovosice-střed
95
22
63
818
28
778
2 Teplická
180
150
30
371
170
201
3 U zastávky
200
123
74
1 186
151
1 033
4 Stadion
5
1
1
28
1
24
5 Ostrov
0
0
0
0
0
0
6 U Labe
13
3
7
46
3
41
7 K Lukavci
0
0
0
0
0
0
8 Hlavní nádraží
1
0
0
5
0
0
9 Terezínská
172
31
133
1 104
39
1 058
10 Nový Klapý
107
105
1
131
123
8
11 Za tratí
12
7
1
19
11
5
12 Na médii
1
1
0
1
1
0
13 V cihelně
0
0
0
0
0
0
14 Pod Lovošem
1
1
0
2
2
0
15 Prosmyky
1
1
0
1
1
0
16 Lovošská
15
13
2
38
15
23
17 Lukavec
98
93
2
116
107
6
18 Sulejovice
200
188
9
270
226
41
Strana 25
Trvale obydlené byty
Číslo Jednotlivé oblasti území
z toho:
z toho:
z toho:
oblasti
(ZSJ)
celkem z toho: RD
celkem
BD
RD
BD
1 Lovosice-střed
95
22
63
818
28
778
Celkem
1 101
739
323
4 136
878
3 218
Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; www.czso.cz (SLDB 2001)
Předpokládaný vývoj počtu obyvatelstva
Podle Územního plánu města Lovosice a provedené demografické analýzy by měl počet
obyvatel v řešeném území města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice do konce roku 2010 se
zvýšit
o min. 654 osob (vycházelo se ze SLDB r. 2001), takže by mělo být pro návrhové období
územního plánu uvažován počet obyvatel: 10 990.
Tabulka 10 Prognostický návrhový počet obyvatel v řešeném území
Výchozí stav
- počet
Číslo Jednotlivé oblasti
obyvatel
oblasti
území (ZSJ)
(SLDB
2001)
1 Lovosice-střed
1 919
2 Teplická
976
3 U zastávky
3 004
4 Stadion
53
5 Ostrov
0
6 U Labe
138
7 K Lukavci
0
14
9 Terezínská
2 591
10 Nový Klapý
369
11 Za tratí
60
12 Na médii
4
13 V cihelně
0
14 Pod Lovošem
7
15 Prosmyky
2
16 Lovošská
175
17 Lukavec
308
18 Sulejovice
716
Celkem
10 336
Návrhový počet obyvatel
celkem
z toho: RD
z toho: BD
2 100
1 375
2 920
33
0
110
5
12
2 530
330
50
4
0
204
2
325
240
750
10 990
55
500
345
4
0
3
5
12
75
280
7
4
0
200
2
325
185
2 045
875
2 575
29
0
107
0
0
2 455
50
43
0
0
4
0
0
55
2 002
8 238
Návrhový počet obyvatel k horizontu 2010 vyjadřuje vývoj stabilizující reprodukce s nutným
nárůstem migračním neboť vývoj přirozenou měnou k horizontu 2010 ze základu 1991 bude
představovat s mnohem větší pravděpodobností pokles počtu obyvatel než růst počtu obyvatel.
Strana 26
Vývoj přirozenou měnou by k roku 2010 dosáhl přibližně 9300 obyvatel. Návrhový počet je
počtem demografickou rezervou vývoje a je koncipován jako demograficky dosažitelná úroveň
pro související strukturální projekce technických sítí a vybavenostní struktury města.
Z hlediska struktury se očekácá snižování podílu obyvatel v předproduktivním věku postupně až
do roku 2010 u mužské i u ženské části populace, stagnace či snížení v hodnotové úrovni k roku
2000 u skupiny produktivního věku s následujícím poklesem k roku 2010. Větší intenzitu bude
mít snižování u ženské části populace. Dále se předpokládá stálý vzrůst podílu obyvatel
v poproduktivním věku, s větší intenzitou u ženské části populace než u mužské.
Vývoj počtu obyvatel Lovosic byl v posledních pěti desetiletích výrazně poznamenán
politickými, ekonomickými i územními změnami, ke kterým v té době došlo.
Současný stav v regionu lze charakterizovat následovně:






klesá dynamika rozvoje regionu (v souvislosti s celoevropským trendem).
prodlužuje se průměrná délka života obyvatel.
věková struktura vykazuje negativní
trend, tzn. že pokračuje nárůst skupiny
poproduktivních obyvatel, budou menší nároky na zařízení předškolního věku.
se stárnutím obyvatel bude klesat ekonomická aktivita obyvatel.
nové pracovní příležitosti vznikají především v terciální sféře (obchodu a službách)
a v průmyslu, v zemědělství klesají.
přestože dynamika růstu počtu obyvatel klesá, přibývá počet domácností, jejichž velikost
se zmenšuje.
Tabulka 11 Vývoj počtu obyvatel zájmového území (včetně základních sídelních jednotek)
Jednotlivé části území (ZSJ)
č.
název
1 Lovosice-střed
2 Teplická
3 U zastávky
4 Stadion
5 Ostrov
6 U Labe
7 K Lukavci
9 Terezínská
10 Nový Klapý
11 Za tratí
12 Na médii
13 V cihelně
14 Pod Lovošem
15 Prosmyky
16 Lovošská
17 Lukavec
18 Sulejovice
Celkem
počet obyvatelstva s trvalým
pobytem
1980
10 449
380
891
11 720
1991
2001
2 099
973
3 260
43
0
132
7
16
2 665
371
58
4
0
5
2
73
280
741
10 729
1 919
976
3 004
53
0
138
0
14
2 591
369
60
4
0
7
2
175
308
716
10 336
Zdroj: www.czso.cz
Tabulka 12 Dlouhodobý vývoj celkového počtu obyvatel v zájmovém území
Strana 27
Jednotlivé obce
č.
název
1 Lovosice
Počet obyvatelstva s trvalým pobytem
1869 1900 1930 1950 1961
1970
1980
1991
2001
3 739 5 166 6 572 5 708 8 160
9 735
10 449
9 708
9 312
2 Lukavec
472
629
693
456
521
461
380
280
309
3 Sulejovice
455
467
1 116
866
930
872
891
741
717
Celkem
4 666 6 262 8 381 7 030 9 611 11 068 11 720 10 729 10 338
Zdroj: www.czso.cz
Příčiny poklesu obyvatel v letech 1980-91 jsou v sociálně-ekonomické sféře, která se skládá
z celého komplexu problémů, počínaje otázkami bydlení, příjmů atd.
Ve městě Lovosice bylo k 31.12.2005 evidováno 9 461 obyvatel. V obci Lukavec 329 obyvatel
a v obci Sulejovice 686 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území v období
r. 2001 – 2005 je znázorněn v následujícím grafu.
Trend ve vývoji počtu obyvatel je v Lovosicích od roku 2001 do 2004 prakticky stagnující
s mírně klesající tendencí. Pouze rok 2005 se odchýlil od standartního trendu vývoje počtu
obyvatel. V roce 2005 byl nárůst o 310 obyvatel oproti roku 2004, ale ze statistických
předpokladů měl následující rok 2006 úbytek o 416 obyvatel. V přilehlých obcích Lukavec
a Sulejovice byl prakticky ustálený vývoj počtu obyvatel v tomto období.
Graf 3. Vývoj počtu obyvatel za období r.2001 - 2005
10 500
10 450
10 400
10 350
10 300
počet obyvatel k 31.12.
10 250
10 200
10 150
10 100
10 050
10 000
2001
2002
2003
2004
2005
Strana 28
1.1.6 Demografická charakteristika města k roku 2010 až 2020
Tabulka 13 Prognóza obyvatelstva města Lovosice do r. 2020 (bez migrace)
rok
počet
obyvatel
2010
2020
10 990
11 151
Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; SLDB 2001
Počet obyvatel v roce 2020 byl určen dle průměrné hustoty počtu obyvatel na b.j. ze SLDB 2001
a předpokládaného objemu plánované výstavby v období do r. 2020.
Vzhledem k navrhovaným plochám pro průmyslovou výrobu se v územním plánu města také
uvažuje i s územními nároky na plochy bydlení, které bude případný rozvoj výroby zcela jistě
vyvolávat.
Tabulka 14 Přehled lokalit pro rozvoj bydlení v řešeném území s výhledem do roku 2010
č.
Rozvojová lokalita na
k.ú.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Sulejovice
Název lokality
Typ výstavby
ul. Osvoboditelů
ul. Zámecká
ul. Kostelní
sídl.Holoubkov
Pod Lovošem
ul. Purkyňova
Sulejovice
BD
BD
BD
RD a BD
RD
RD
RD
Počet
domů nebo bytů
3 b.j.
42 b.j./2 BD
3 b.j.
9 RD a 151 b.j./9 BD
100
20
94
Tabulka 15 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj bydlení v řešeném území - do r.2020
č.
k.ú.
1.
2.
Lovosice
Lukavec
Název lokality
Typ výstavby
ul. Zámecká
Lukavec
BD
RD
Počet
domů nebo bytů
56 b.j./4 BD
10
Strana 29
Tabulka 16 Demografický návrh vývoje bytového fondu v řešeném území do roku 2010
Jednotlivé
Číslo
Plocha
oblasti území
oblasti
oblasti (ha)
(ZSJ)
1 Lovosice-střed
2 Teplická
3 U zastávky
4 Stadion
5 Ostrov
6 U Labe
7 K Lukavci
9 Terezínská
10 Nový Klapý
11 Za tratí
12 Na médii
13 V cihelně
14 Pod Lovošem
15 Prosmyky
16 Lovošská
17 Lukavec
18 Sulejovice
Celkem
27,68
27,32
40,96
29,93
38,33
94,92
108,47
26,19
30,27
16,38
71,52
262,42
48,38
75,74
252
38,33
335,33
371,25
1895,42
Výchozí stav
(SLDB 2001)
Odpad bytů
- bytové jednotky
z toho: z toho:
z toho: z toho:
celkem
celkem
RD
BD
RD
BD
806
28
778
33
3
30
371
170
201
7
3
4
1 184 151 1 033
40
14
26
25
1
24
1
0
1
0
0
0
0
0
0
44
3
41
3
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 097
39
1 058
65
5
60
131
123
8
10
10
0
16
11
5
1
0
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
38
15
23
0
0
0
113
107
6
12
12
0
267
226
41
0
0
0
4 096 878 3 218 172
47
125
Zůst.kmen.bytů
Návrh.byt.do bydl.
z toho: z toho:
z toho: z toho:
celkem
RD
BD
RD
BD
773
25
748
1
0
1
364
167
197
9
0
9
1 144 137 1 007
0
0
0
24
1
23
6
0
6
0
0
0
0
0
0
41
3
38
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 032
34
998
1
0
1
121
113
8
0
0
0
15
11
4
20
20
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
0
100
100
0
1
1
0
0
0
0
38
15
23
0
0
0
101
95
6
0
0
0
267
226
41
94
94
0
3 924 831 3 093 231
214
17
celkem
Návrhový
stav bytů - r.2010
z toho: z toho:
RD
BD
774
25
749
373
167
206
1 144
137
1 007
30
1
29
0
0
0
41
3
38
0
0
0
0
0
0
1 033
34
999
121
113
8
35
31
4
1
1
0
0
0
0
102
102
0
1
1
0
38
15
23
101
95
6
361
320
41
4 155 1 045 3 110
celkem
Strana 30
1.2 Analýza spotřebitelských systémů sídelního útvaru
1.1.7 Bilance spotřeby energie – současný stav
Bilance potřeb tepla je vypočtena pouze pro bytový fond. Potřeba tepla ostatních odběratelů je
stanovena ze spotřeby poskytnuté dodavateli energie nebo přímo spotřebiteli. Potřebné teplo je
vypočteno dle zásad a vztahů uvedených v odborné literatuře a dle metodiky pro zpracování
energetických dokumentů vydané Českou energetickou agenturou. V následující tabulce jsou
shrnuty jednotlivé použité hodnoty.
Tabulka 17 Bilance potřeb tepla
Druh zástavby
Potřebný příkon
na ÚT
na TUV
celkem
Roční potřeba tepla
na ÚT
na TUV
celkem
[kW]
[kW]
[kW]
[MWh]
[MWh]
[MWh]
5,50
15,70
1,50
1,00
7,00
16,70
8,00
14,00
3,10
3,00
11,10
17,00
byt v bytovém domě
rodinný dům
Vypočtené hodnoty jsme porovnali se skutečnými spotřebami tepla v jednotlivých bytových
domech zásobovaných teplem TH města Lovosic s.r.o. za poslední 2 roky.
Vypočtené měrné spotřeby energie na 1 byt se velmi blíží spotřebám naměřeným za poslední
2 roky.
Vzhledem k tomu, že se teoreticky vypočtené hodnoty nacházejí v pásmu skutečně naměřených
spotřeb na b.j. byly použity pro výpočet celkové spotřeby tepla bytového fondu hodnoty
výpočtové.
Souhrnná bilance potřeb tepla bytového fondu k roku 2002
Tabulka 18 Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2002
oblasti
území (ZSJ)
1
2
3
4
5
6
7
Lovosice-střed
Teplická
U zastávky
Stadion
Ostrov
U Labe
K Lukavci
Plocha
oblasti
(ha)
27,68
27,32
40,96
29,93
38,33
94,92
108,47
Výchozí stav (SLDB
2001) - bytové
jednotky
z toho: z toho:
celkem
RD
BD
806
28
778
371
170 201
1 184 151 1 033
25
1
24
0
0
0
44
3
41
0
0
0
Potřebný příkon
na vyt. na TUV
(kW) (kW)
4 719 1 195
3 775
472
8 052 1 701
148
37
0
0
273
65
0
0
Roční potřeba
tepla
na vyt.
(MWh)
6 616
3 988
10 378
206
0
370
0
na TUV
(MWh)
2 496
1 133
3 655
77
0
136
0
Strana 31
Výchozí stav (SLDB
2001) - bytové
Plocha
jednotky
oblasti
oblasti
území (ZSJ)
(ha)
z toho: z toho:
celkem
RD
BD
1 Lovosice-střed
27,68
806
28
778
26,19
0
0
0
9 Terezínská
30,27
1 097
39 1 058
10 Nový Klapý
16,38
131
123
8
11 Za tratí
71,52
16
11
5
12 Na médii
262,42
1
1
0
13 V cihelně
48,38
0
0
0
14 Pod Lovošem
75,74
2
2
0
15 Prosmyky
252
1
1
0
16 Lovošská
38,33
38
15
23
17 Lukavec
335,33
113
107
6
18 Sulejovice
371,25
267
226
41
Celkem
1895,42 4 096 878 3 218
Roční potřeba
tepla
Potřebný příkon
na vyt. na TUV
(kW) (kW)
4 719 1 195
0
0
6 431 1 626
1 975
135
200
19
16
1
0
0
31
2
16
1
362
50
1 713
116
3 774
288
31 484 5 705
na vyt.
(MWh)
6 616
0
9 010
1 786
194
14
0
28
14
394
1 546
3 492
38 036
na TUV
(MWh)
2 496
0
3 397
394
49
3
0
6
3
116
340
805
12 610
V řešeném území se nachází celkový počet zařízení následujících jednotlivých druhů občanské
vybavenosti:
- školská zařízení.............................................. celkový počet:...............15
- zdravotnická zařízení a sociální péče.... ...............................................5
- kulturní zařízení..................................... ...............................................3
- tělovýchovná zařízení............................ ...............................................4
- ubytovací a stravovací zařízení.............................................................cca 15
- maloobchodní síť................................... ...............................................cca 68
- služby nevýrobní...................................................................................cca 32
- správa a řízení........................................ ...............................................cca 8
- církevní zařízení....................................................................................cca 5
Jejich celková spotřeba energií za jednotlivé druhy paliv jsou vyčíslena v následující tabulce
a grafu.
Tabulka 19 Spotřeby energií v občanské vybavenosti za rok 2003, 2004 a 2005
Strana 32
Druh paliv
Spotřeby energií
2004
GJ
MWh
0
0
2003
Tuhá paliva
GJ
0
MWh
0
Zemní plyn
8 731,84
2 425,51
8 246,69
Bioplyn
Tepelné
soustavy
Elektrická
energie
0
0
18 456,75
Celkem
2005
GJ
330,00
MWh
91,67
2 290,75
11 045,73
3 068,26
0
0
0
0
5 126,87
17 551,96
4 875,54
18 062,55
5 017,38
3 821,00
1 061,39
4 644,21
1 290,06
5 209,76
1 447,15
31 009,58
8 613,77
30 442,85
8 456,35
34 648,03
9 624,45
Graf 4. Spotřeby energií v občanské vybavenosti za jednotlivé roky 2003 až 2005
2005
ELEKTRICKÁ ENERGIE
TEPELNÉ SOUSTAVY
BIOPLYN
2004
ZEMNÍ PLYN
TUHÁ PALIVA
2003
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
[MWh]
Podnikatelský sektor
V řešeném území bylo identifikováno cca 17 výrobních organizací. Celkem 9 výrobních podniků
předalo zpracovateli ÚEK dotazníky o spotřebách energií. Dotazníky byly zaměřeny na
následující údaje:
 současná spotřeba energie za rok 2003, 2004 a 2005 (CZT, elektřina, plyn, tuhá paliva,
ostatní paliva)
 předpokládaný vývoj spotřeby energie ve střednědobém časovém horizontu
 využití odpadního tepla z výroby
Strana 33


realizovaná a připravovaná opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie
zpracování energetického auditu
Z vyhodnocení dotazníků vyplývá, že se v řešeném území nachází řada průmyslových
a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde
zaujímá chemický, strojírenský (automobilové komponenty) a potravinářský průmysl. Potvrzují
to výsledky z hodnocení údajů dotazníků, v nichž nejvýznamnějšími spotřebiteli energií jsou:
1.) Lovochemie, a.s.
2.) Aoyama Automotive Fasteners Czech,s.r.o.
3.) TRCZ s.r.o.
4.) Aniveg CZ s.r.o.
5.) TRIS Czech s.r.o.
Dotazníky jsou uloženy u zpracovatele energetické koncepce. Energetická náročnost
podnikatelského sektoru vyplývající z dotazníků je uvedena v následující tabulce.
Při vzájemných přepočtech se pro grafické vyjádření uvažovaly následující výhřevnosti paliv:
3
 zemní plyn - 34,05 MJ/m
 tuhá paliva - průměrná hodnota dle příslušného druhu paliva
Tabulka 20 Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za rok 2003, 2004 a 2005
Druh paliv
2003
Spotřeby energií
2004
GJ
MWh
2005
GJ
MWh
GJ
MWh
Tuhá paliva
909 713,13
252 698,09
953 582,64
264 884,07 1 135 514,37 315 420,66
Zemní plyn
513 182,78
142 550,77
416 285,46
115 634,85
322 668,95
89 630,26
Bioplyn
Tepelné
soustavy
Elektrická
energie
Celkem
0
0
0
0
0
0
1 189,00
330,28
1 466,00
407,22
1 486,00
412,78
371 273,67
103 131,58
389 685,57
108 245,99
441 598,48
122 666,24
1 795 358,58 498 710,72 1 761 019,67 489 172,13 1 901 267,80 528 129,94
Strana 34
Graf 5. Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za jednotlivé roky 2003 až 2005
2005
ELEKTRICKÁ ENERGIE
TEPELNÉ SOUSTAVY
BIOPLYN
2004
ZEMNÍ PLYN
TUHÁ PALIVA
2003
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
300 000
350 000
[MWh]
Zemědělství
Zemědělství zastupují v řešeném území následující subjekty: TERRA Kaplíř s.r.o. Sulejovice,
Agroservis Sulejovice a.s., MERVO – zemědělská farma s.r.o. Lukavec, Zeross s r.o. Lovosice
a Komaspol s r.o. Lovosice a velká skupina samostatně hospodařících drobných zemědělců. Do
bilance spotřeb energie byla zahrnuta pouze spotřeba výše vyjmenovaných významných
zemědělských subjektů.
Tabulka 21 Spotřeby energií v zemědělství za rok 2003, 2004 a 2005
Druh paliv
2003
Spotřeby energií
2004
GJ
MWh
0
0
Tuhá paliva
GJ
0
MWh
0
Zemní plyn
9 436,06
2 621,13
9 627,77
0
0
0
Bioplyn
Tepelné
soustavy
Elektrická
energie
Celkem
2005
GJ
0
MWh
0
2 674,38
9 610,27
2 669,52
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2 908,39
807,89
2 854,02
792,78
2 771,53
769,87
12 344,44
3 429,01
12 481,79
3 467,16
12 381,80
3 439,39
Strana 35
Graf 6. Spotřeby energií v zemědělství za jednotlivé roky 2003 až 2005
2005
ELEKTRICKÁ ENERGIE
TEPELNÉ SOUSTAVY
BIOPLYN
2004
ZEMNÍ PLYN
TUHÁ PALIVA
2003
0
1000
2000
3000
[MWh]
1.1.8 Bilance potřeb energie k roku 2010
Bytová sféra
Souhrnná bilance potřeb tepla bytového fondu k roku 2010 vychází z dohodnutého reálného
programu výstavby bytového fondu uvedeného v tab. č. 22. Potřeba energie pro výrobu tepla pro
otop a TUV v bytovém fondu je uvedena v následující tabulce.
Tabulka 22 Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2010
Návrhový stav bytů r.2010
oblasti
území (ZSJ)
z toho: z toho:
celkem
RD
BD
1 Lovosice-střed
774
25
749
2 Teplická
373
167
206
3 U zastávky
1 144
137
1 007
4 Stadion
30
1
29
5 Ostrov
0
0
0
6 U Labe
41
3
38
7 K Lukavci
0
0
0
0
0
0
9 Terezínská
1 033
34
999
10 Nový Klapý
121
113
8
11 Za tratí
35
31
4
12 Na médii
1
1
0
13 V cihelně
0
0
0
Potřebný příkon Roční potřeba tepla
na vyt. na TUV na vyt.
(kW)
(kW) (MWh)
4 512
1 149
6 342
3 755
476
3 986
7 689
1 648
9 974
175
45
246
0
0
0
256
60
346
0
0
0
0
0
0
6 028
1 533
8 468
1 818
125
1 646
509
37
466
16
1
14
0
0
0
na TUV
(MWh)
2 397
1 140
3 533
93
0
127
0
0
3 199
364
105
3
0
Strana 36
Návrhový stav bytů r.2010
oblasti
území (ZSJ)
z toho: z toho:
celkem
RD
BD
1 Lovosice-střed
774
25
749
14 Pod Lovošem
102
102
0
15 Prosmyky
1
1
0
16 Lovošská
38
15
23
17 Lukavec
101
95
6
18 Sulejovice
361
320
41
Celkem
4 155 1 045 3 110
Potřebný příkon Roční potřeba tepla
na vyt. na TUV na vyt.
(kW)
(kW) (MWh)
4 512
1 149
6 342
1 601
102
1 428
16
1
14
362
50
394
1 525
104
1 378
5 250
382
4 808
33 512 5 710 39 510
na TUV
(MWh)
2 397
306
3
116
304
1 087
12 776
Celková potřeba energie na výrobu tepla pro bytový fond se zvýší o 1 640 MWh. Požadovaný
tepelný výkon zdrojů bude zvýšen o 2 033 kW.
Dle aktuálního programu rozvoje města se v sektoru občanské vybavenosti předpokládá výstavba
v konkrétních rozvojových lokalitách včetně jejich předpokládané spotřeby energií, které jsou
uvedeny v následujících tabulkách:
Tabulka 23 Přehled lokalit zařazených do aktuálního programu rozvoje občanské vybavenosti
v Lovosicích s výhledem do roku 2010
Rozvojová
Název lokality
lokalita na k.ú.
(ZSJ)
1
Lovosice
Lovosice-střed
2
Lovosice
Kostelní
3
Lovosice
Za tratí
Celkem
Poř.č.
Typ výstavby
Polyfunkční dům
Polyfunkční dům
Hasičská zbrojnice
Energetická náročnost
[GJ/rok]
753,63
753,63
1 406,25
2 913,51
Tabulka 24 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj občanské vybavenosti v řešeném území
Poř.č.
1
2
Rozvojová lokalita
Název lokality (ZSJ)
Typ výstavby
na k.ú.
Lovosice
Lovosice-střed
Muzeum
Sulejovice
Sulejovice
Dům sociální péče – 15 obyv.
Rozvojovými lokalitami pro sport a rekreaci jsou na k.ú. (dle ÚPD):
- Sulejovice........................................................venkovní voleyballové hřiště, areál výcviku koní
Energetická náročnost objektů občanské vybavenosti byla vyčíslena pouze u aktuálních staveb
odsouhlasených zadavatelem díla. Rozvojové lokality pro sport a rekreaci (dle ÚPD) nejsou do
kalkulace nárůstu energie pro rok 2010 zahrnuty. Realizace uvedených záměrů (dle ÚPD) se
zatím neuvažuje.
Strana 37
Tabulka 25 Předpokládané zvýšení energetické náročnosti sektoru obč. vybavenosti v roce 2010
Poř.č.
OV
Forma zvýšení
Základní škola Antonína
jednorázově
1. Baráka (3.ZŠ), Sady pionýrů
10%/rok - elektr.
361/4, Lovosice
Celkem
El.energie Zemní plyn Energie celkem
[kWh]
[m3]
[MWh] [GJ]
4 055
0
4,06
14,60
4 055
0
4,06
14,60
Tabulka 26 Předpokládané snížení energetické náročnosti sektoru obč. vybavenosti v roce 2010
Poř.č.
OV
Forma zvýšení
Telefónica O2 Czech
1. Republic a.s.,Husova 616,
Lovosice
Celkem
jednorázově
30%/rok
[kWh]
[m3]
[MWh] [GJ]
0
2 107
19,92
71,73
0
2 107
19,92
71,73
Potřeba energie stávajících subjektů sektoru občanské vybavenosti se sníží o 15,9 MWh
tj. o 57,1 GJ.
Celková potřeba energie pro sektor občanské vybavenosti se zvýší o 793,5 MWh
tj. o 2 856,4 GJ.
Dle aktuálního programu rozvoje města se u podnikatelského sektoru předpokládá realizace
Průmyslového a logistického centra Lovosice (díle jen PLCL), příprava ploch pro rozšíření
Dopravně zbožového centra Lovosice a rozšíření výroby ve stávajích areálech společností
Lovochemie a.s., Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. a TRCZ s.r.o. Konkrétní umístění
rozvojových lokalit pro podnikatelský sektor je uvedeno v následující tabulce. S ohledem na
nízký stupeň připravenosti dokumentace nebylo možné stanovit roční spotřebu energie pro
jednotlivé rozvojové lokality. Pouze byl k dispozici, od Města Lovosice, celkový předpoklad
odběrů technického maxima elektrické energie jednotlivých průmyslových zón do roku 2010.
Tabulka 27 Přehled lokalit pro rozvoj podnikatelského sektoru v řešeném území s výhledem do
roku 2010
Předpoklad
navýšení
Název
Rozloha
technického
Poř.č.
společnosti nebo
k.ú.
[ha]
maxima odběrů
lokality
el.energie
[MW]
1.
Lovosice
PLCL
6,185
3,2
2. Prosmyky
PLCL
1,95
4,0
3. Lovosice
DZCL č. 3
9,25
0
4. Lovosice
DZCL č. 2
11,05
5,2 *
*
do roku 2013 se předpokládá navýšení technické maxima el.energie o 5 MW navíc.
V předložené Studii zásobování el. energií lokality Průmyslového a logistického centra Lovosice
se předpokládá energetická bilance vybudování PLCL ve čtyřech etapách. V současné době na
Strana 38
rozvojové plochy pro Průmyslové a logistické centrum Lovosice není projektová připravenost
a není znám žádný další potenciální investor. Energetická náročnost těchto průmyslových zón
byla vyhodnocena na základě předpokládaných průměrných hodnot energetické náročnosti
z obdobných průmyslových zón a stanovených ploch jednotlivých zón.
Předpokládaná energetická náročnost všech ploch Průmyslového a logistického centra Lovosice,
proto činí 28 435 MWh (102 366 GJ/rok).
Tabulka 28 Předpokládaná energetická náročnost průmyslových zón ve městě Lovosice
Průměrná energetická
náročnost
[GJ/m2, rok]
Průmyslová zóna
Celková energetická náročnost
[GJ/ rok]
PLCL
22 266
PLCL
7 020
0,36
DZCL č. 3
33 300
DZCL č. 2
39 780
Celkem
0,36
102 366
Na základě poskytnutých údajů od jednotlivých výrobních společností byly vyhodnoceny jejich
konkrétní předpoklady rozvoje spotřeb energií:
Tabulka 29 Předpokládané zvýšení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010
Poř.č.
1.
2.
3.
OV
Lovochemie,
a.s.,Terezínská 57/863,
Lovosice
Aoyama Automotive
Fasteners Czech,s.r.o.,
Průmyslová 1166,
Lovosice
TRCZ s.r.o., Průmyslová
1165, Lovosice
Forma zvýšení
[kWh]
[m3]
[MWh]
[GJ]
jednorázově
13 964 860
13%/rok - elektr.
0
13 965
50 273
jednorázově 60%/rok - ZP,
70%/rok - elektr.
7 000 000
300 000
9 838
35 415
jednorázově 30%/rok
1 967 268
104 335
2 954
10 635
22 932 128
404 335
26 756
96 323
Celkem
Tabulka 30 Předpokládané snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010
Poř.č.
OV
Forma zvýšení
[kWh]
[m3]
[MWh]
[GJ]
Strana 39
TRIS Czech s.r.o.,Tovární
jednorázově
1162, Lovosice
20%/rok - elektr.
1.
Celkem
169 492
0
169,5
610,2
169 492
0
169,5
610,2
Potřeba energie pro podnikatelský sektor se dle údajů jednotlivých stávajících výrobních
jednotek zvýší o 26 586,9 MWh tj. o 95 712,8 GJ.
Celková potřeba energie pro podnikatelský sektor se zvýší o 55 021,9 MWh tj. o 198 078,8 GJ.
Zemědělství
Zemědělské subjekty nepředpokládají nárůst spotřeby energie.
Rekapitulace nárůstu potřeb energie k roku 2010
Tabulka 31 Předpokládaný nárůst celkové energetické náročnosti v roce 2010
Bytová sféra
Občanská
vybavenost
Podnikatelský
sektor
Zemědělství
Celkem
[GJ/rok]
5 904,0
2 856,4
198 078,8
0
206 839,2
Strana 40
1.1.9 Přehled spotřeby energie
Tabulka 32 Přehled spotřeby energie za rok 2005
BILANCE JE ZPRACOVÁNA PRO
TYP SPOTŘEBY
ÚZEMÍ
REZZO
nezařazené nad 5MW
od 2,2 do 5 MW
do 0,2 MW
Bydlení
Průmysl
Terciální sféra
Zemědělství
Doprava
Zdroje elektřiny a
tepla
ČERNÉ UHLÍ
GJp/rok
MW
HNĚDÉ UHLÍ
GJ/rok
GJp/rok
KOKS
MW
GJ/rok
do 0,2 MW
ENERGETICKÉ 0,2 - 3 MW
ZDROJE
3,1 - 5 MW
nad 5 MW
individuální vytápění
individuální příprava TUV
928,70
technologie
2 380,00
0,29
1 761,20
1 534 560,00
82,80
951 780,00
DŘEVO
GJp/rok
MW
GJ/rok
412,50
0,112
330,00
GJp/rok
MW
LEHKÉ TOPNÉ OLEJE
GJ/rok
GJp/rok
MW
GJ/rok
ZEMNÍ PLYN
GJp/rok
MW
GJ/rok
9 290,43
1,69
8 324,85
40 895,11
8,50
36 805,59
143 223,04
47,90
129 722,20
11 309,43
8 368,98
948,75
702,08
472,33
349,52
84 848,19
72 120,96
3 769,81
2 789,66
316,25
234,03
157,44
116,51
28 282,73
24 040,32
84 000,71
67 200,57
687,24
osvětlení (veřejné+domovní)
219 960,00
zdroje elektřiny a CZT
162 770,40
155 564,24
20,41
142 886,54
17 893,55
ZTRÁTY SYSTÉMU
celkem přímá spotřeba:
928,70
0,00
687,24
1 771 979,24
83,09
1 127 470,24
1 677,50
0,11
1 266,10
629,77
0,00
466,03
0,00
0,00
0,00
596 451,60
78,50
481 101,05
celkem:
928,70
0,00
687,24
1 771 979,24
83,09
1 127 470,24
1 677,50
0,11
1 266,10
629,77
0,00
466,03
0,00
0,00
0,00
614 345,15
78,50
481 101,05
OBNOVITELNÉ ZDROJE
GJp/rok
MW
GJ/rok
do 0,2 MW
KAPALNÝ PLYN
ENERGET. ZDROJE CELKEM
GJp/rok
MW
GJ/rok
GJp/rok
MW
304,01
0,07
258,41
10 006,94
1,88
8 913,26
43 275,11
8,79
38 566,79
114 901,73
12,99
105 709,59
1 677 783,04
130,70
1 081 502,20
ENERGETICKÉ 0,2 - 3 MW
ZDROJE
3,1 - 5 MW
nad 5 MW
GJ/rok
CZT
GJp/rok
MW
ELEKTŘINA
GJ/rok
individuální příprava TUV
10 207,98
31,10
0,02
22,64
691,50
technologie
587,78
osvětlení (veřejné+domovní)
zdroje elektřiny a CZT
celkem přímá spotřeba:
31,10
0,02
22,64
995,51
0,07
846,19
1 845 966,82
celkem:
31,10
0,02
22,64
995,51
0,07
846,19
1 845 966,82
35 196,64
29 917,14
35 196,64
29 917,14
1 234 691,85
154,36
1 234 691,85
MW
GJ/rok
GJp/rok
3 062,39
107 786,68
MW
GJ/rok
84 603,93
3 402,66
1 020,80
35 960,00
28 223,96
1 838 912,82
551 673,84
1 924 533,73
620 149,43
75 851,40
22 755,42
75 851,40
5 791,86
ZTRÁTY SYSTÉMU
GJp
GJm
Gjel
GJv
GJp/rok
CELKOVÁ STRUKTURA SPOTŘEBY
1 737,56
145 062,50
381 316,10
198 152,69
1 934 166,72
580 250,02
4 306 860,15
2 079 229,22
580 250,02
4 505 012,84
22 755,42
Celková roční potřeba
(GJ)
4 505 012,84
GJ v palivu
GJ v médiu
GJ v elektřině
GJ výsledná spotřeba
Strana 41
Graf 7. Celková struktura spotřeby energie
4%
5% 2%
individuální příprava
TUV
technologie
osvětlení
(veřejné+domovní)
89%
Graf 8. Struktura spotřeby paliv na technologii
ČERNÉ UHLÍ
0,05%
ZEMNÍ PLYN
4,36%
KAPALNÝ
PLYN
0,04%
ČERNÉ UHLÍ
ZEMNÍ PLYN
KAPALNÝ PLYN
ELEKTŘINA
ELEKTŘINA
95,55%
Strana 42
Graf 9. Struktura spotřeby paliv na TUV
HNĚDÉ UHLÍ
10,48%
ELEKTŘINA
9,46%
OBNOVITELNÉ
ZDROJE
0,09%
KOKS
0,88%
DŘEVO
0,44%
HNĚDÉ UHLÍ
KOKS
DŘEVO
ZEMNÍ PLYN
OBNOVITELNÉ ZDROJE
ELEKTŘINA
ZEMNÍ PLYN
78,65%
Graf 10. Struktura spotřeby paliv na vytápění
ELEKTŘINA
9,5%
HNĚDÉ UHLÍ
10,5%
KOKS
0,9%
DŘEVO
0,4%
HNĚDÉ UHLÍ
KOKS
DŘEVO
ZEMNÍ PLYN
ELEKTŘINA
ZEMNÍ PLYN
78,7%
Strana 43
Tabulka 33 Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby (GJ)
Typ
černé uhlí
Elektrárny
Ostatní zdroje tepla a el.
Bydlení
Průmysl
Terciální sféra
Doprava
Zemědělství
hnědé uhlí
koks
1 536 940,00
13 959,24
412,50
852,50
1 120,00
412,50
dřevo
topné oleje
zemní plyn
kapalný plyn
348 972,81
102 085,20
473 710,40
11 045,73
629,77
928,70
ostatní
celkem
1 886 325,31
118 218,21
474 639,10
12 882,24
691,50
304,01
9 610,27
9 610,27
2 501 675,14
Tabulka 34 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)
Typ
černé uhlí
Bydlení
Průmysl
hnědé uhlí
13 959,24
928,70
Terciální sféra
koks
852,50
1 536 702,00
1 120,00
412,50
Doprava
Zemědělství
topné oleje
zemní plyn
kapalný plyn
ostatní
102Os085,20
691,50
tatní zdroje tepla
a el.
473 710,40
Bydlení
11 045,73
304,01
Prům ys l
9Terciální
610,27 s féra
Celkem
19,0%
0,5%
el.energie
celkem
%
52 802,64
326 585,08
11,31
519 466,10
2 530 807,21
87,64
5 209,74
18 091,98
0,00
12 381,80
0,63
0,00
0,43
2 887 866,07
100,00
2 771,53
Zem ěděls tví
Graf 11. Srovnání celkových spotřeb primárních paliv
dodávkové
teplo
155 564,24
0,4%
4,7%
75,4%
Strana 44
Graf 12. Srovnání celkových potřeb energie
Bydlení
Prům ys l
Terciální s féra
Zem ěděls tví
0,6%
87,6%
0,4%
11,3%
Strana 45
Strana 46
2 Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií
1.1
Stávající zásobování sídelního útvaru teplem
Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí
Lukavec
a Sulejovice. Toto území se nachází ve východní části Ústeckého kraje v bývalém okrese
Litoměřice.
Řešené území leží na samém úpatí Českého středohoří, v malebné labské rovině na levém
břehu Labe. Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi
mezi dvojicí velkoměst Prahou a Drážďany, uprostřed evropské ekumény – nejvíce
zalidněného pruhu osídlení mezi Erfurtem a Krakovem, v poloze evropského dopravního
koridoru Labského, v mimořádně úrodné a krásné krajině na styku dolního Poohří a Polabí
s dramatickou
a velkolepou krajinou Českého středohoří, v lokalitě u Brány Čech (Porta bohemica).
Město Lovosice leží na 50o31´ severní šířky a 14o3´ východní délky při levém břehu řeky
Labe, na vnější straně velkého oblouku mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky, uvnitř
něhož vzniklo těžbou štěrkopísku velké Žernosecké (Píšťanské) jezero. Do území města
Lovosice částečně zasahuje CHKO České středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového
území města (v SZ části území města).
Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Lukavec je
samostatnou zemědělskou obcí.
Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovic, která je obklopená ze všech
stran lány vysoce kvalitní zemědělské půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojená
pouze procházejícími silnicemi a částečně tokem Modly (Čížkovice). Do katastru zasahuje
i Čížkovická cementárna, která má sídlo a významnou část areálu v sousední obci
Čížkovice. Z tohoto důvodu nebyla zahrnuta do řešené ÚEK. Dominantní byla vždy
v tomto
území
zemědělská
výroba
– pěstování obilí, chmelu, chov dobytka.
Nadmořská výška řešeného území se pohybuje od 147 m.n.m. do 160 m.n.m. Klimaticky
se řadí řešené území (dle ČSN 06 02 10) do oblasti s venkovní výpočtovou teplotou
– 12°C. Počet dnů s průměrnou denní teplotou nižší než 13°C (dle ČSN 38 33 50) je 232.
Střední teplota venkovního vzduchu v topném období je 4,1°C. Průměrná denní teplota
v nejchladnějším měsíci (prosinec v posledních pěti sezónách) činí 0,1oC.
2.1.1 Úvod
V městě Lovosice je dodávka tepelné energie zajišťována z blokových kotelen, kotelen
s charakterem individuálního zdroje, z lokálních zdrojů a průmyslových zdrojů. V obcích
Lukavec a Sulejovice se nachází vždy po jednom zdroji tepla o výkonu do 200 kW.
Převažujícím palivem je zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou hnědého uhlí.
Zdroje jsou z pohledu registrů zdrojů “znečištění ovzduší” členěny dle celkového
tepelného instalovaného výkonu na zdroje :
REZZO I
velké
více než 5 MW
Strana 47
REZZO II
střední
0,2 - 5
MW ( kategorie 200-3 000
malé
3 100 kW – 5 000 kW )
do 0,2 MW ( kategorie 50-200kW)
kW,
REZZO III
Zdroje do 50 kW jsou obvykle zdroje tepla rodinných domků, malých firem a nejsou zde
zahrnuty.
Do kategorie velkých zdrojů patří kotelny společností:
- Aniveg CZ, s.r.o.
- Lovochemie, a.s.
V kotelnách uvedených společností se teplo vyrábí ze zemního plynu a hnědého uhlí.
Mezi střední zdroje patří mimo menších průmyslových provozů a zdrojů pro odběratele
v terciální sféře též zdroje pro bytovou sféru provozované firmou Tepelné hospodářství
města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích.
Malé zdroje zajišťují dodávku tepla lokálně do objektů terciální a bytové sféry. Vzhledem
k plošné plynofikaci řešeného území je většina tepelných zdrojů plynofikována.
2.1.2 Výroba tepelné energie
Podle způsobu vytápění lze město Lovosice rozdělit na oblasti s centralizovaným
zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním. Obce Lukavec
a Sulejovice mají pouze decentralizované zásobování teplem.
Blokové kotelny lze označit za součást CZT ve smyslu ČSN 38 3350 tj. pokud zásobují
teplem venkovními rozvody alespoň dva objekty. Ve městě se nachází několik systémů
s blokovou kotelnou a větší počet domovních kotelen. Systémy CZT jsou teplovodní.
Jednotlivé systémy CZT jsou vzájemně zcela nezávislé. Ve městě není provozován žádný
větší centrální zdroj tepla s vybudovanou rozlehlejší soustavou CZT.
Soustavy kotelen, které zajišťují dodávky tepla pro bytové domy (v majetku města,
Sdružení vlastníků domu, SBD Litoměřice), částečně pro občanskou vybavenost a některé
soukromé subjekty je možno v současné době rozdělit podle jednotlivých provozovatelů
následovně:
•
kotelny obhospodařované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se
sídlem v Lovosicích
•
ostatní kotelny provozované jednotlivými vlastníky a uživateli
Poznámka:
Tyto kotelny jsou charakterizované zjednodušeným popisem v tabulkové části „Přehled
tepelných zdrojů“.
Společnost Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., provozuje celkem 25 zdrojů tepla.
Řešené soustavy CZT v Lovosicích jsou zásobovány ze 7 blokových kotelen. Zbývajících
18 tepelných zdrojů jsou objektové kotelny, které zásobují 8 BD a následující OV (Odbor
dopravy MěÚ, Školní jídelnu, Kulturní středisko Lovoš, Školní družinu, Internát SPŠCH,
Sportovní halu, Bazén, Středisko údržby a 4. ZŠ).
Strana 48
Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha
je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že
1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Pracovník provádí kontrolu chodu zařízení
jednotlivých tepelných zdrojů a provádí záznam provozních a stavových veličin.
Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U
nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny
dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných
zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů.
Kotelny jsou s celoročním provozem, vyjma následujících kotelen společnosti TH města
Lovosic s.r.o., které slouží pouze pro dodávku ÚT:
- domovní kotelna Lovoš KS, 8.května 13
- domovní kotelna Školní družina, Školní 1
- domovní kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1
2.1.3 Soustava kotelen CZT
Provozované soustavy CZT včetně tepelných zdrojů jsou ve vlastnictví města Lovosice.
Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., je provozovatelem výše zmíněného zařízení a
je
zároveň
100 % vlastněn městem Lovosice.
Blokové a domovní kotelny zásobují teplem městské byty, družstevní byty, byty sdružení
vlastníků a zařízení občanské vybavenosti.
Tepelné hospodářství města Lovosic provozuje 25 tepelných zdrojů a 2 ohříváky TV.
Veškeré tepelné zdroje jsou na zemní plyn a byly vybudovány v letech 1993 až 1996 při
plošné plynofikaci města.
Tepelné zdroje lze rozdělit dle ČSN 38 3350 na blokové (7 kotelen) a na domovní (18
kotelen). Všechny blokové kotelny jsou současně licencované. Zbývající domovní kotelny
jsou koncesované.



Z pohledu ČSN 07 0703 lze zdroje tepla rozčlenit následovně:
2 kotelny lze zařadit do kategorie středních zdrojů s výkonem nad 3,5 MW
6 kotelen lze zařadit do kategorie středních zdrojů s výkonem od 0,5 do 3,5 MW
12 kotelen do kategorie malých zdrojů s výkonem od 0,05 do 0,5 MW
 zbývající tepelné zdroje (5 kotelen) s výkon menší než 50 kW
Z pohledu registru „znečištění ovzduší“ jsou zdroje členěny následovně:
 2 kotelny lze zařadit do kategorie středních zdrojů znečištění s výkonem
nad 3,5 MW
 13 kotelen do kategorie středních zdrojů znečištění s výkonem od 0,2
do
3,5 MW
 5 kotelen do kategorie malých zdrojů znečištění s výkonem od 50 do
0,2 MW
 zbývající tepelné zdroje (5 kotelen) s výkon menší než 50 kW
Strana 49
Blokové kotelny jsou vybudovány v samostatných stavebních objektech. Výjimku tvoří
kotelny Terezínská 135 a K16 B – Poliklinika, které jsou vybudovány v suterénech
objektů.
Budovy kotelen jsou zpravidla ze železobetonového skeletu s výplní cihelného zdiva nebo
z blokových panelů. Budovy jsou zakryty plochou střechou. Stav stavebních částí
konstrukcí je vyhovující. Převážná část stavebních konstrukcí kotelen je ze sedmdesátých
nebo osmdesátých let.
Spalinovody blokových kotelen jsou vedeny buď po fasádě nebo podél obvodových zdí na
vlastní podpěrné konstrukci. Spalinovody jsou třívrstvé konstrukce z nerezovým leštěným
pláštěm.
Rozvody CZT jsou vedeny ze 7 řešených tepelných zdrojů. Celý systém CZT je tvořen
čtyřtrubkovou nebo dvoutrubkovou teplovodní soustavou. Část soustavy je uložena
v neprůlezných podzemních železobetonových monolitických kanálech a dvoutrubková
soustava budovaná po roku 1995 je provedena z předizolovaného potrubí uloženého
v zemině.
U většiny kotelen byla původní technologie nahrazena novou. Konkrétní popis
technologické části kotelen je uveden v následujícím textu a v „Přehledu tepelných
zdrojů“.
Doplňovaná voda do systému se upravuje pomocí katexových iontoměničů a chemikálií
Hydro-X. V kotelnách, kde je nutné zabezpečit doplňování systému vytápění jsou
automatické dávkovače na sůl a chemikálie.
Objektové předávací stanice (předávací místa) ÚT a TV jsou umístěny v samostatně
uzavíratelných místnostech suterénů napojených objektů. Měření tepla probíhá na vstupu
ÚT do objektu.
Všechny kotelny mají pouze občasnou pochůzkovou kontrolu prováděnou 1x denně.
Kotle
Všechny kotelny jsou teplovodní, nízkotlaké. Stáří jednotlivých kotlů je individuální.
Kotle jsou postupně nahrazovány novými dle technického stavu a finančních možností
provozovatele. Nejstarší kotle jsou z roku 1992 a 1993, a to typ Junkers. V dalších letech
(1994 – 1997) byly instalovány kotle různých typů a výrobců: Viesmann, Wolf, Viadrus a
Buderus. Nově nasazované kotle jsou zpravidla typu Buderus. Přehled typů kotlů je
uveden v samostatné příloze „Přehled tepelných zdrojů“.
Vnější rozvody
Rozvody CZT jsou vedeny ze 7 řešených tepelných zdrojů: K-16A Osvoboditelů, K-20
Resslova, K-21 Holoubkov, K-6, K-7 Kostelní, Terezínská 135 a K-16B.
Celý systém CZT je tvořen čtyřtrubkovou nebo dvoutrubkovou teplovodní soustavou.
Čtyřtrubková soustava a část dvoutrubkové (do roku 1995) je uložena v neprůlezných
podzemních železobetonových monolitických kanálech. Dvoutrubková soustava budovaná
po roku 1995 je provedena z předizolovaného potrubí uloženého v zemině.
Čtyřtrubkové rozvody jsou provedeny z hladkých ocelových černých trubek izolovaných
skleněnou tkaninou a byly budované v letech 1960 až 1982.
Od roku 1995 je prováděna postupná obnova vnějších rozvodů, které jsou realizovány
z různých systémů předizolovaného potrubí (ABB, ISO plus, Ekoflex, Fintherm). Rozvody
předizolovaného potrubí jsou provedeny z trubek hladkých ocelových nebo plastových a
jsou převážně uloženy v zemině.
Strana 50
V zásobovaných objektech je rozvod veden pod stropem suterénů a v technických
prostorách bytových domů.
Starší rozvody z ocelových trub s izolací ze skleněné tkaniny nevyhovují stávající právní
úpravě ohledně hodnoty λ a tloušťky izolace. Stávající hodnota tepelné vodivosti λ je 0,5
W/mK, dle právní normy § 6 odst. 8 by musela být nejméně 0,045 W/mK. Tloušťka
izolace by měla odpovídat dle § 6 odst. 9 alespoň hodnotě DN potrubí. U stávajících
rozvodů vedených v neprůlezných kanálech je však tloušťka izolace menší než je DN
potrubí.
Nové rozvody z předizolovaného potrubí odpovídají z hlediska tepelné vodivosti stávající
vyhlášce ve znění § 6 odst. 8, hodnota tepelné vodivosti je 0,038 W/mK. Tloušťka izolace
je volena tak, aby v souladu s tepelnou vodivostí tepelné izolace vyhověla podmínkám
stanovených technickým předpisem.
Nejstarší vnější rozvod je z roku 1960, nejnovější rozvod je z roku 2006. V některých
soustavách byly nahrazen v celé délce jednotlivých větvích čtyřtrubkový systém vedený
v podzemních kanálech za dvoutrubkový vedený v zemině. Celková délka vnějších kanálů
je 3 409 m.
Měření tepla a vody
Objektové předávací stanice (předávací místa) ÚT a TV jsou umístěny v samostatně
uzavíratelných místnostech suterénů napojených objektů. Předávací stanice jsou vybaveny:
zásobníkem TV o objemu 120 – 250 l, nerezovým výměníkem, teploměry, tlakoměry
a oběhovými čerpadly na ÚT, TV a TV - cirkulaci. Technický stav odpovídá stáří a
způsobu provozu.
Měření tepla probíhá na vstupu ÚT do objektu. Teplo je dále rozfakturováváno majiteli
objektů nebo správci objektů na jednotlivé byty.
Teplo pro ohřev TV je měřeno na vstupu do bojlerů příp. zásobníků na všech kotelnách.
Dodavatel tepla rozúčtovává TV na jednotlivé odběratele dle vyhl. č. 152/2001 Sb. Ti pak
zajišťují rozúčtování na jednotlivé bytové jednotky.
Regulace a řízení kotelen
Tepelné zdroje a systém CZT jsou provozovány v automatickém režimu, kde obsluha
vykonává pochůzkovou a kontrolní činnost. Kontrolní činnost tepelných zdrojů vykonává
obsluha
1x denně. Provoz kotelen a soustav CZT je nepřetržitý.
Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha
je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že
1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Dodávka tepla v odpoledním intervalu
přechodného
období
je
u bytového fondu řízená dle impulsu teplotního čidla venkovní teploty příslušné tepelné
soustavy.
Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U
nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny
dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných
zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů.
Regulace jednotlivých kotelen zahrnuje automatické udržování pracovního tlaku
v soustavě ÚT, automatické vypínání čerpadel při přehřátí bojleru TV a automatické
odstavení kotlů při přehřátí výstupní topné vody. Zdroje jsou místně regulovány
automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls. Kotle jsou zapojeny
Strana 51
tak,
aby
se
dle
potřeby
tepla
spouštěly
a vypínaly. Regulace kotlové vody je realizována na výstupní teplotu cca 90°C dle
ekvitermní křivky, u vratné vody do kotle na cca 70°C (u kotlů Viessmann až na 40°C).
Regulace teploty vratné vody je zajišťována směšovacími regulačními armaturami.
Bezpečný provoz kotelny je zajištěn nejnutnější výbavou bezpečného řízení kotelen, tzn.
kotelna odstavuje od alarmů – zátopového čidla, čidla úniku plynu.
Větrání kotelen
Větrání kotelen je závislé na kategorii kotelny a na velikosti instalovaného výkonu v
kotelně.
Kotelna I. kategorie (nad 3,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného množství
vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu. Tyto kotelny jsou osazeny
ventilátory, které zabezpečí nucené větrání v případě havarijního stavu.
Kotelna II. kategorie (0,5 – 3,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného
množství vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu.
Kotelna III. kategorie (0,05 – 0,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného
množství vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu.
Osvětlení kotelen
Osvětlení prostorů kotelen je řešeno žárovkovými nebo zářivkovými tělesy dle platných
ČSN v době výstavby. Tepelné zdroje soustav CZT (mimo Terezínská 135) jsou vybaveny
zářivkovými svítidly. Zbývající tepelné zdroje (zejména ve straších objektech) jsou
vybaveny žárovkovými svítidly. Na el. zařízení je prováděna pravidelná revize dle
příslušných předpisů ČSN.
2.1.4 Popis zdroje tepla CZT
1.1.1.1
Kotelny ve správě Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o.
Provozované kotelny společnosti Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. jsou blokové
a domovní. Přehled spotřeb energie, včetně ročního objemu výroby tepla, účinností
soustav
a základních prvků technologického vybavení jednotlivých kotelen, je uveden
v následujících tabulkách.
Strana 52
Tabulka 35 Bilance výkonů, výroby a spotřeby energie dle jednotlivých kotelen v letech 2003 až 2005
Kotelny ve správě TH města Lovosic s.r.o.
č.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
název
K - 16A Osvoboditelů
K - 20 Resslova
K - 21 Holoubkov
K-6
K - 7 Kostelní
Kotelna Terezínská 135
K - 16 B
Kotelna Husova
Kotelna Máchova
Kotelna U nadjezdu 873
Kotelna Teplická
K - 18 Dopravní odbor
K - 22 Školní jídlena
Kotelna Lovoš KS
Kotelna Školní družina
Kotelna internát SPŠCH
K - 11 Sportovní hala
K - 10 Bazén
K - 4 hasiči
Kotelna 4. ZŠ
Kotelna Nádražní
Kotelna Lovoš byty
Kotelna Jaroslava Ježka 1052
Kotelna Jaroslava Ježka 1054
Husova 15 TV
Husova 17 TV
Kotelny celkem
instalovan
Prodej celkem [GJ]
Spotřeba zemního plynu [m3]
Účinnost celku
ý výkon
2003
2004
2005
2003
2004
2005
2003 2004 2005
[kW]
4 700
35 734 34 802 33 954 1 253 343 1 212 154 1 176 674
4 932
37 844 36 316 34 783 1 344 136 1 232 901 1 200 514
1 790
8 517
8 354 7 594 302 328
284 417
262 843
7 026
6 997 6 914 240 036
236 919
232 182
1 440
3 360
22 166 20 765 19 103 777 146
714 232
672 610
142
1 264
1 158
880
51 384
48 808
39 053
2
142
88
720
450
1 843 1 982
77 639
75 371
47
293
277
319
11 004
1 004
11 344
48
298
300
310
10 297
10 354
10 672
46
317
260
268
10 931
8 861
9 154
863
850
942
22 717
21 040
23 828
113
28
163
150
160
5 622
5 160
5 525
225
753
807
909
27 142
27 853
30 969
1 272
34 018
285
1 238 1 204
31 558
32 339
610
23 063
130
569
497
23 443
19 738
289
9 960
50
248
234
8 541
8 058
634
21 836
116
604
559
20 804
19 267
3 967
488
3 623 3 299 147 810
140 606
133 662
1 564
50 243
1 150
1 345 1 911
42 894
60 976
469
15 175
170
419
421
13 888
13 879
1 040
35 827
330
1 026 1 025
35 329
35 294
1 790
61 213
280
1 599 1 740
55 440
60 349
387
13 439
96
358
356
12 444
12 285
0
0
900
0
230
0
7 776
0
0
900
0
205
0
6 936
40
1 394
9
32
41
1 094
1 416
43
1 470
9
40
38
1 362
1 314
129 485 123 980 119 878 4 560 254 4 268 745 4 164 028 0
0
0
Spotřeba vody [m3]
2003
2004
2005
Spotřeba el.energie [kWh]
2003
2004
2005
18 235 18 871 18 870 127 858 131 494 129 854
33 915 33 311 32 625 151 857 147 563 147 125
5 075 5 102 5 024 38 500 42 082 41 121
2 098 2 172 2 250 27 926 26 958 27 020
14 170 13 541 13 904 93 465 94 520 93 504
588
675
482
12 792 12 954 9 853
582
5 933
535
565
5 832 6 002
0
0
0
1 012
921
985
263
241
248
1 391
1 517 1 612
229
194
221
1 568
1 518 1 610
571
371
520
1 478
1 473 1 515
95
75
88
1 204
1 038 1 210
162
145
156
2 529
3 361 3 524
538
3 729
524
568
2 999 3 326
0
2 158
0
0
2 054 2 145
0
0
0
532
1 231
486
511
1 325 1 326
3 825 3 754
46
56
56
0
0
0
2 154 1 847 1 814
4 220
4 126 4 256
356
6 805
293
283
5 557 5 545
0
0
0
168
0
573
0
0
0
168
0
549
114
95
75
133
101
80
83 681 82 389 78 676 485 656 487 292 482 655
Strana 53
1.1.1.1.1
Blokové kotelny
Tabulka 36 Blokové kotelny TH města Lovosic, s.r.o.
Kotelna
Výkon
Výrobce
Komín
Rok průměr/výška Zásobníky a ohřev
výroby
TV
Hořák/typ/výrobce
Kotel/typ
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
Logano S815
Paromat Triplex
Paromat Triplex
1900
1400
1400
Buderus (SRN)
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
2002
1996
1996
500/25
500/25
500/25
OVS 10000 l.
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
G 7/1-D
G 7/1-D
G 7/1-D
Paromat Triplex
Paromat Triplex
Paromat Triplex
G 524-732 LDN
1400
1400
1400
732
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
Buderus (SRN)
1995
1995
1995
1997
500/13
500/13
500/13
550/7,5
OVS 10000 l
MAX 5/4/4 m2/8
MAX 5/4/4 m2/8
MAX 5/4/4 m2/8
Weishaupt G 7/1-D
300-1575
Paromat Triplex
895
Viessmann (SRN)
1994
200/8
Weishaupt G 7/1-D
300-1576
Paromat Triplex
895
Viessmann (SRN)
1994
200/8
[kW]
[mm/m]
UT/ TV
Celková
délka
rozvodu
[m]
UT TV
Osa vnějš.
podzem.
kanálu
[m]
6300 l
páteřní roz.200/125 3404 2550
1428
700 l
700 l
6300 l
páteřní roz. 200/65 3400 1472
páteřní roz. 150/80
835
OVS 10000 l
UPS 65-120 F
1000 l
JAD-X.5/38-4 m2
LP100-125/121 A-F-A
LP100-125/121 A-F-A
zdvoj. TOP-SD 80/10
exp.zař. KSB C3/4.2 1D
UPE 50-120
UPS 40-60/2
80-NTR-85-16-LM-00
UPS 80-120/2
UPS 80-120
UPS 80-120
K - 20 Resslova
Potrubí [DN]
UPS 40-120 F
UPS 40-120 F
Grundfos
125/124 A-F-A-BUB
UPE 80-120
80-NTV-102-16-LM-00,02
UPC 65-120
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
UPS 65-120 F
LP100-125/121 A-F-A
LP100-125/121 A-F-A
80-NTV-102-16-LM-00,02
UPS 80-120/2
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
UPS 65-60/4F
UPS 65-60/4F
K - 16 A
Osvoboditelů
K - 21 Holoubkov
Čerpadla -typ
Expanzní
nádoba
65-200/50-150
1258 1258
629
Strana 54
Kotelna
Výkon
Výrobce
Komín
výroby
TV
Kotel/typ
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
Logano S815
Paromat Triplex
Paromat Triplex
1900
1400
1400
Buderus (SRN)
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
2002
1996
1996
500/25
500/25
500/25
OVS 10000 l.
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
Weishaupt G 5/1-D
Weishaupt G 5/1-D
Paromat Triplex
Paromat Triplex
720
720
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
1996
1997
350/25
350/25
Vaněk 250 l
JAD-X.5/38-4 m2
Weishaupt G 7/1-D
ZMD
Paromat Triplex
1120
Viessmann (SRN)
1996
450/18
Weishaupt G 7/1-D
ZMD
Paromat Triplex
1120
Viessmann (SRN)
1996
Weishaupt G 7/1-D
ZMD
Paromat Triplex
1120
Viessmann (SRN)
1996
[kW]
[mm/m]
UT/ TV
UPS 40-120 F
UPS 40-120 F
Grundfos
125/124 A-F-A-BUB
UPE 80-120
80-NTV-102-16-LM-00,02
UPC 65-120
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
UPE 80-120
UPS 65-120/2
UPS 25-60
UPC 40-60 (PS)
UPS 25-50 180
UPS 20-15 N
UPS 25-60 B 180 (PS)
UPS 25-60 (PS)
UPS 40-60/2
UPS 40-60/2
6300 l
1000 l
40-125/20-32
OVS 2500 l
UPE 65-120
2 250 l
150/80
450/18
trub.výměník-3 m2
UPE 65-120
300
450/18
trub.výměník-3 m2
UPE 65-120 F
UPE 65-120
UPS 50-60/2 (strojovna)
LP 100-125/121 (strojovna)
UPS 80-120 F (strojovna)
UPS 50-60/2 F (strojovna)
UPS 50-60/4 F (strojovna)
UPS 80-120 F (strojovna)
UPS 65-120 F
UPS 65-120
UPS 65-120 F
125
K - 16 A
Osvoboditelů
K-6
K - 7 Kostelní
Čerpadla -typ
Expanzní
nádoba
Potrubí [DN]
Celková
délka
rozvodu
[m]
UT TV
páteřní roz.200/125 3404 2550
484
Osa vnějš.
podzem.
kanálu
[m]
1428
86
42
1900 906
441
Strana 55
Kotelna
Výkon
Výrobce
Komín
výroby
TV
Kotel/typ
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
G8/1-D ZMD
Logano S815
Paromat Triplex
Paromat Triplex
1900
1400
1400
Buderus (SRN)
Viessmann (SRN)
Viessmann (SRN)
2002
1996
1996
500/25
500/25
500/25
OVS 10000 l.
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
MAX 5/4/4 m2/38
G 334 XZ
G 334 XZ
71
71
Buderus (SRN)
Buderus (SRN)
1999
1999
250/10
OVS 250 l
JAD S-1 - 3 m2
Weishaupt WG 30
N/1-A;Z
Paromat Triplex
225
Viessmann (SRN)
1996
/10
OVS 250 l
Weishaupt WG 30
N/1-A;Z
Paromat Triplex
225
Viessmann (SRN)
1996
/10
desk.výměník
desk.výměník
[kW]
[mm/m]
UT/ TV
K - 16 A
Osvoboditelů
Terezínská 135
K - 16 B
Čerpadla -typ
Expanzní
nádoba
Potrubí [DN]
UPS 40-120 F
UPS 40-120 F
Grundfos
125/124 A-F-A-BUB
UPE 80-120
80-NTV-102-16-LM-00,02
UPC 65-120
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
65-NTV-79-14-LM-00,02
UPS 40-60/4
UPS 32-55
UPS 32-25
UPS 32-55
Star RS 25/4
TOP-S40/4
6300 l
Celková
délka
rozvodu
[m]
UT TV
páteřní roz.200/125 3404 2550
Osa vnějš.
podzem.
kanálu
[m]
1428
cca 200 l
80/80
174
0
0
UPC 50-60
500 l
65
68
0
34
50-NTV-60-6-LM-80
50-NTV-60-11-LM-80
50-NTV-60-6-LM-80
50-NTV-60-6-LM-80
UPS 32-60 180
UMC 32-30
40-NTV-48-11-LM-80
UMC 32-30
UMC 32-30
500 l
Strana 56
Kotelna K-16 A Osvoboditelů
Adresa kotelny je :
Osvoboditelů
Kotelna je zdrojem tepla pro objekty :
- bytové domy Kostelní 902; Osvoboditelů 936/25,26,27; 942; Sady Pionýrů 851, 852,
854, 865, 897, Palackého 910, (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD)
- bytové domy Osvoboditelů 937, 838, 839, 840; Sady pionýrů 850A, 893, 896 (ve
správě Města)
- bytový dům Osvoboditelů 941 (ve správě ČD – divize dopravní cesty)
- bytové domy Osvoboditelů 935; Sady pionýrů 850/B, 876, 894 (ve správě SBD SCHZ)
- Pečovatelská služba 28.října 7-9; MŠ Sady Pionýrů; Gymnázium Sady pionýrů; 2x ZŠ
Sady pionýrů; MěÚ přístavba (ve správě Města)
Kotelna K-16 A byla vybudována v roce 1970 pro zásobování teplem a teplou užitkovou
vodou 21 bytových domů na sídlišti Osvoboditelů a Sady pionýrů a dále 6 objektů občanské
vybavenosti (pečovatelský dům, MŠ, 2x ZŠ, Gymnázium a MěÚ) a vlastní kotelnu.
Tepelný zdroj je umístěn v samostatném objektu v blízkosti zásobované bytové zástavby a
má vybudované potřebné technické a sociální zázemí. V prostorách objektu kotelny se
nachází dispečerské stanoviště (tzv. Velín), které elektronicky sleduje a zaznamenává provoz
všech kotelen společnosti Tepelné hospodářství Lovosice. Kotelna K-16 A je klasifikována
jako nízkotlaká plynová I. kategorie.
Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující.
Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální
přípravu teplé užitkové vody. Původní technologie kotelny byla v nahrazena za novou.
Zdrojem jsou 3 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 4,7
MW. Otopný systém je nízkotlaký teplovodní s projektovaným nuceným oběhem vody
90/70oC. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří jeden expander o objemu 6300 l. Voda
přivedená do systému je upravována 3 automatickými dávkovači.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 stojatý akumulační zásobník 10 m3 umístěný přímo v kotelně
a 4 ks nerezových trubkových výměníků MAX 5/4/4 m2/8.
Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls.
Kotle jsou zapojeny tak, aby se dle potřeby tepla spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze
jeden z kotlů pro ohřev TV.
Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný třívrstvý nerezový
komín o průměru 500 mm. Všechny tři komíny o výšce 25 m jsou osazeny na vnějším plášti
objektu kotelny a umístěny na společném základě. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu
a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou.
Soustava CZT se skládá ze 4 větví:
Větev „A“ – sídliště Osvoboditelů
Větev „B“ – sídliště Sady Pionýrů
Větev „C“ – Školy
Větev „D“ – Přístavba MěÚ
Strana 57
Soustava CZT sídliště Osvoboditelů je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou
předizolovaného potrubí uloženého v zemině na kterou je napojeno 10 předávacích stanic
v ulici Osvoboditelů, Palackého a Pečovatelských domů. Vybudováno v roce 2006.
Soustava CZT Sady Pionýrů je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod, ÚT
zpátečka, TV přívod a TV cirkulace). Dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT
zpátečka) jsou zásobeny 4 objekty občanské vybavenosti – 2x ZDŠ, Gymnázium a MěÚ.
Rozvody jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) a jsou vedeny
v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Potrubí jsou opatřena tepelnou
izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN), která je finálně opatřena
asfaltovým pásem s hliníkovou fólií. Tělesa kanálů jsou vyhovující. Pouze dvoutrubkový
rozvod do MěÚ byl vybudován v roce 2003 a byl proveden z předizolovaného potrubí
uloženého v zemině.
Dimenze páteřního rozvodu větve Osvoboditelů jsou:
ÚT DN 150, DN 80.
Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami.
Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů.
Kotelna K-20 Resslova
Adresa kotelny je :
Resslova
- bytové domy Karla Maličkého 976 – 982; Vodní 1002,1003,1004 (ve správě
Společenství vlastníků jednotlivých BD)
- bytové domy Dlouhá 1045-46,1047-48,1049-50; Vodní 1001, Krátká 894-987,988989,990-992; Wolkerova 786,688,761,756,760,736 (ve správě Města)
- bytové domy Dlouhá 1042-1044,1056-1057,1058-1059,1060-1061; Vodní 997-1000,
993-996 (ve správě SBD SCHZ)
- 3. Mateřská škola Resslova 974 (ve správě 3. Mateřská škola)
- SPŠCH Krátká 175 (ve správě Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 2,
příspěvková organizace)
Kotelna K-20 byla vybudována v roce 1965 pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou
21 bytových domů na ul. Vodní, Krátká, Karla Maličkého a Wolkerova a dále 2 objekty
občanské vybavenosti (MŠ, SPŠ chemická) a vlastní kotelnu. Tepelný zdroj je umístěn
v samostatném objektu v blízkosti zásobované bytové zástavby a má vybudované potřebné
technické a sociální zázemí. Kotelna K-20 je klasifikována jako nízkotlaká plynová
I. kategorie.
přípravu teplé užitkové vody. Původní technologie kotelny byla v nahrazena za novou.
Zdrojem jsou 4 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem
4,932 MW. Otopný systém je nízkotlaký teplovodní s projektovaným nuceným oběhem vody
90/70oC. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří tři expandéry, a to 2 ks o objemu 700 l
Strana 58
a 1 ks o objemu 6300 l.
Voda přivedená do systému je upravována 4 automatickými
dávkovači.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 10 m3 umístěný přímo v kotelně
a 3 ks nerezových trubkových výměníků MAX 5/4/4 m2/38.
Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls.
Kotle jsou zapojeny tak, aby se dle potřeby tepla spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze
jeden z kotlů pro ohřev TV.
komín. Kotle Viessmann mají spalinovody napojeny na jednotlivé komíny průměru 500 mm
a výšce 13 m, které jsou umístěny na společném základě před objektem kotelny. Kotel
Buderus je napojen na komín o průměru 550 mm a výšce 7,5 m, který je veden samostatně po
fasádě objektu.
Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou
přípojkou.
Větev „A“ – bezkanál – ul. Resslerova, Vodní, Krátká, K.Maličkého a Wolkerova
Větev „B“ – Dlouhá
Větev „A“ soustavy CZT kotelny K-20 je zvětší části tvořena dvoutrubkovou teplovodní
soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1995. Pouze část rozvodu, na ul.
Wolkerova a Karla Maličkého, je zásobena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod,
ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace), která je z roku 1965. Rozvody dvoutrubkové
teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Iso Plus nebo Fintherm (4 cm pěněného
polyuretanu) a jsou uloženy v zemině. Rozvody čtyřtrubkové teplovodní soustavy jsou
provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze
skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 40 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných
železobetonových monolitických kanálech.
Větev „B“ je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou, která byla vybudována v roce
1982. Rozvody jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) a jsou
vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Potrubí jsou opatřena
tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN).
Dimenze páteřního rozvodu jednotlivých větví jsou:
Větev „A“ - bezkanál - ÚT DN 200, TV DN 65, TV cirkulace DN 50
Větev „B“ (Dlouhá) - ÚT DN 150, TV DN 80, cirkulaci DN 65
Kotelna K-21 Holoubkov
Adresa kotelny je :
Kmochova
Strana 59
-
bytové domy Zvonařova 953-955; Jabloňová alej 960-965; Zvonařova 956-959; Víta
Nejedlého 948-950; Kmochova 951-952
(ve správě Společenství vlastníků
jednotlivých BD)
Kotelna K-21 byla vybudována v roce 1996 pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou
bytové domy sídliště Holoubkov na ul. Kmochova, Nejedlého, Zvonařova a Jabloňova.
Kotelna je situována v samostatné přízemní budově (ocelová konstrukce), v prostoru bývalé
výměníkové stanice, která se nachází v blízkosti zásobované bytové zástavby a má
vybudované potřebné technické a sociální zázemí. Kotelna K-21 je klasifikována jako
nízkotlaká plynová II. kategorie.
přípravu teplé užitkové vody. Technologie kotelny je původní.
1,79 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 1000 l. Voda
přivedená do systému je upravována 1 automatickým dávkovačem.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 10 m3 umístěný přímo v kotelně
a 1 ks nerezového trubkového výměníku JAD – X.5/38 -4 m2.
Kotle pracují s teplotním spádem topného média 90/70°C. Tato teplota je regulována dle
venkovní teploty. Kotle Viessmann umožňují nejnižší teplotu vratné vody až 40°C. Kotle jsou
opatřeny počítačovým regulačním systémem Johnson Controls.
Odkouření kotlů je řešeno dvěma odizolovanými kouřovody, které jsou vyvedeny do
samostatného komínového tělesa z nerez. plechu systému ROKA ∅ 200 mm. Komíny o
výšce 8 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu kotelny a umístěny na společném základě.
přípojkou.
Soustava CZT se skládá z 1 větve:
Větev „sídliště Holoubkov“ – ul. Jabloňova, Kmochova, Nejedlého, Zvonařova
Soustava CZT kotelny K-21 je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod, ÚT
zpátečka, TV přívod a TV cirkulace) vybudovanou v roce 1975. Rozvody jsou provedeny
z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné
tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných
Dimenze páteřních rozvodů větve Holoubkov jsou:
ÚT DN 65 - 200
TV DN 50 - 150
TV cirkulace DN 32 - 80
Kotelna K-6
Strana 60
Adresa kotelny je :
Žižkova 1122
- bytové domy Žižkova 357 (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD)
- bytové domy Žižkova 914 (ve správě SBD SCHZ)
- železniční stanice (ve správě ČD a.s.)
- Policie Žižkova 10 (ve správě Ministerstva vnitra ČR)
- budova TH Žižkova 1122 (ve správě Města)
Původní objekt kotelny K-6 byl vybudován v roce 1965. V roce 1996 byla provedena její
plynofikace. Kotelna je situována v samostatné přízemní budově v blízkosti bytové zástavby
a objektu společnosti Tepelného hospodářství města Lovosic, s.r.o. Kotelna K-6 je
klasifikována jako nízkotlaká plynová II. kategorie.
Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a centrální přípravu teplé užitkové vody
pro 2 bytové domy a 3 objekty občanské vybavenosti. Původní technologie kotelny byla
plynofikací nahrazena novou.
1,44 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 1000 l. Voda
přivedená do systému je upravována změkčovacím filtrem vody EIBL.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu 250 litrů umístěný
přímo v kotelně a 1 ks nerezového trubkového výměníku JAD 2.
komín o průměru 350 mm. Komíny o výšce 25 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu
kotelny a umístěny na společném základě.
přípojkou.
Stávající soustava CZT se skládá ze 3 větví:
Větev „A“ – železniční stanice
Větev „podnik“ – tepelné hospodářství
Větev „B“ – BD bezkanál
Větev „ČD“ soustavy CZT kotelny K-6 je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT
přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1997. Také větší část rozvodu větve „bezkanál“ je
tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou, a to z roku 1965 a 1997. Pouze pro bytový dům
Žižkova 914 je vedena čtyřtrubková teplovodní soustava (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod
a TV cirkulace), která je z roku 1997. Větev „podnik“ je tvořen čtyřtrubkovou teplovodní
soustavou z roku 1995.
Rozvody dvoutrubkové teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Fintherm (40 - 50
mm pěněného polyuretanu) a jsou uloženy v zemině. Rozvody čtyřtrubkové teplovodní
soustavy jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených
tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny
v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech.
Dimenze páteřních rozvodů jednotlivých větví jsou:
Strana 61
Větev „ČD“ - ÚT DN 125
Větev „bezkanál“ - ÚT DN 65 -125, TUV DN 32, cirkulace DN 25
Větev „podnik“ - ÚT DN 40, TV DN 20, cirkulace DN 15
Kotelna K-7 Kostelní
Adresa kotelny je :
Kostelní
- bytové domy Kostelní 899,901,903; Terezínská 205,215,351,892,840; Mírová 269;
Husova 443/17 (ve správě Města)
- bytové domy Kostelní 898,900,904,905,906; Mírová 206,1081;Husova 237,442 (ve
správě Společenství vlastníků jednotlivých BD)
- 2.Mateřská škola terezínská 907 (ve správě 2.Mateřská škola)
- Speciální škola Mírová 225 (ve správě Speciální škola)
Kotelna K7 byla vybudována v roce 1960 v samostatném přízemním zděném objektu pro
zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 17 bytových domů a 2 objekty občanské
vybavenosti na ul Husova, Mírová, Terezínská a Kostelní. Kotelna K7 je klasifikována jako
teplovodní nízkotlaká plynová II. kategorie.
Strojovna kotelny se nenachází přímo v prostoru kotelny, ale je osazena v sousedním domě na
ulici Terezínská 205. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu
2500 l umístěný v suterénní místnosti v budově Terezínská 205 se dvěma trubkovými
výměníky, každý s teplosměnnou plochou 3 m2. Teplota TV je regulována vypínáním
a zapínáním nabíjecího čerpadla přes regulátor Johnson Controls. Strojovna je vybavena
měřením dodávky tepla.
3,36 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 2250 l, řízený plně
automaticky. Voda přivedená do systému je upravována změkčovacím filtrem vody EIBL.
Kotle jsou zapojeny tak, aby se podle potřeby spouštěly a vypínaly. Topná voda z kotlů je
vedena do společného potrubního rozdělovače odkud je vedena na technologický rozdělovačsběrač ve strojovně kotelny K7 v budově Terezínská 205.
komín o průměru 450 mm. Komíny o výšce 18 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu
kotelny a umístěny na společném základě.
přípojkou.
Strana 62
Větev „A - Kostelní“ – ul. Kostelní
Větev „B – bezkanál k Plusu“ – ul. Terezínská, Husova
Větev „C – bezkanál Mírová“ – ul. Mírová
Větev „A - Kostelní“ je tvořen z větší částí čtyřtrubkovou, ale i dvoutrubkovou teplovodní
soustavou. Původní čtyřtrubková soustava je z roku 1960.
Větve „ B – bezkanál k Plusu“ a „C – bezkanál Mírová“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní
soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1997. Pouze pro bytový dům
Mírová č.p. 206 je vedena čtyřtrubková teplovodní soustava (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV
přívod a TV cirkulace), která je z roku 1997.
Rozvody dvoutrubkové teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Fintherm (30 - 60
mm pěněného polyuretanu) a jsou uloženy v zemině, pouze u větve „A-Kostelní“ je částečně
čtyřtrubková a je provedena z trubek hladkých ocelových černých opatřených tepelnou izolací
ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 40 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných
Zbývající rozvody čtyřtrubkové teplovodní soustavy jsou provedeny z trubek hladkých
ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka
izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických
kanálech.
Dimenze páteřních rozvodů jednotlivých větví jsou:
Větev „Kostelní“ - ÚT DN 150, TV DN 80, cirkulace DN 65
Větev „B – bezkanál k Plusu“ - ÚT DN 300,
Větev „C – bezkanál Mírová“ - ÚT DN 125
Kotelna Terezínská 135
Adresa kotelny je :
Terezínská 846
-
bytové domy Terezínská 839,840 (ve správě Společenství vlastníků)
Kotelna Terezínská 135 byla vybudována v roce 1999 jako náhrada za stávající
výměníkovou stanici tepla. Kotelna slouží pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou
2 bytových domů na ul. Terezínská. Tepelný zdroj je umístěn v suterénu v samostatné
místnosti bytového domu Terezínská č.p. 846. Kotelna je klasifikována jako nízkotlaká
plynová III. kategorie. Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty.
0,142 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu cca 200 l. Voda
přivedená do systému se upravuje pomocí latexového iontoměniče. V kotelně se nachází
automatický dávkovač na sůl.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 0,25 m3 umístěný přímo
v kotelně a 1 ks nerezového trubkového výměníků JAD S-1 – 3 m2. Kotle pracují s teplotním
Strana 63
spádem topného média 90/70°C. Teplota vratné vody je stanovena s ohledem na rosný bod
spalin.
Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem o průměru 250 mm na společný
třívrstvý nerezový komín. Společný komín výšky 10 m je veden po čelní fasádě bytového
domu Terezínská 846.
Kotelna je napojena z NTL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou
přípojkou.
Soustava CZT se skládá pouze z 1 vnitřní větve zásobující objekt č.p. 846 a z jedné vnější
větve, která se nazývá:
Větev „A“ - Terezínská
Větev „A“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka), která
je z roku 1995. Rozvod je uložen v zemině a je proveden z předizolovaného plastového
potrubí opatřeného izolací Ekoflex tl. 4 cm.
Dimenze větve „A“ je DN 80/80.
Kotelna K-16 B
Adresa kotelny je :
Školní 1
- poliklinika Školní 1; Městský úřad Školní 2 (ve správě Města)
Kotelna K-16 B byla vybudována v roce 1996. Kotelna slouží k zásobování teplem a teplou
užitkovou vodou 2 objektů občanské vybavenosti na ul Školní. Tepelný zdroj je umístěn
v suterénu v samostatné místnosti objektu Polikliniky. Kotelna byla vybudována v roce 1996
jako náhrada za stávající výměníkovou stanici tepla. Kotelna je klasifikována jako nízkotlaká
plynová III. kategorie.
0,450 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 2 expandéry o celkovém objemu 1000 l.
Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL.
Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu 250 l umístěný přímo
v kotelně a 2 ks deskových výměníků. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním
oběhového čerpadla přes regulátor Johnson Controls. Teplo pro ÚT je připravováno pro
několik odběratelů, TV je připravována pouze pro potřeby Polikliniky.
Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný zděný komín. Komín
o výšce cca 10 m je veden vnitřním prostorem objektu Polikliniky.
Kotelna je napojena z NTL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou
přípojkou.
Strana 64
Soustava CZT se skládá pouze z 1 vnitřní větve zásobující objekt polikliniky a z jedné vnější
větve, která se nazývá:
Větev „A - MěÚ“ – ul. Školní 2
Větev „A“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka), která
je z roku 1960. Rozvod je z trubek hladkých ocelových černých opatřených tepelnou izolací
ze skleněné tkaniny (tl. izolace 30 mm) a je veden v neprůlezném železobetonovém
monolitickém kanálu.
Rozvod dvoutrubkové soustavy přicházející do odběrného místa je zakončen uzavíracími
armaturami a předávací místo je vybaveno měřidlem tepla ÚT přímo v objektu u spotřebitele.
Strana 65
1.1.1.1.2
Domovní kotelny
Tabulka 37 Domovní kotelny TH města Lovosic, s.r.o.
Kotelna
Kotel/typ
Výkon
Výrobce
Rok
výroby
Buderus
2003
[kW]
Kotelna Husova
Kotelna Máchova
Logano G 124 X
24
R11 - B
23
Wolf
1994
G 124 X se zásobníkem
24
Buderus
2002
G 124 X
24
Buderus
2002
Komín výška
Čerpadla -typ
Expanzní
nádoba
Vaillant – plyn. B11, 190 l
Grundfos UPS 32-60F
120 l
32/25
WILO S 40/80r
280 l
25/25
50 l
25/25
3x 110 l
32/20
80 l
25/25
500 l
40/32
500 l
50/32
180 l
32/25
[m]
cca 14
Potrubí
[DN]
Zásobníky a ohřev TV
UT/ TV
cca 14
Buderus
WILO - 60 W
Grundfos UPS 25-60 180
G 25
18,75
Viadrus
1994
G 25
18,75
Viadrus
1994
NG-2E-48
48
Wolf
1994
NG-2E-48
48
Wolf
1994
G 124 X
28
Buderus
1999
cca 14
Vaillant - WGH 190/6 Z, 190 l
WILO S 40/80r
Grundfos UPS 25-40
cca 14
Vaillant - WGH 190/6 Z, 190 l
Wilo TOP-S40/4
Vaillant - WGH 190/6 ZE, 190 l
Grundfos UPS 25-40
Kotelna Teplická
cca 14
Buderus
2x Grundfos UPS 25-60 180
Weishaupt WG 30 N/1-A;Z
Paromat Triplex
225
Viessmann
1996
6
Vaněk Trutnov, OVS, 400 l
3x Grundfos UPS 32-80
K-18 Dopravní odbor
Grundfos UPS 25-60 B
Grundfos UPS 32-60 F
Paromat Triplex
285
Viessmann
1995
10
K-22 Školní jídelna
výměník JAD/X-3 m2
IMP GHN 20 B-R/25
2x Grundfos UPS 25-60 B 180
Kotelna Lovoš KS
Paromat Triplex
130
Viessmann
1995
17
Grundfos UPE 25-60 180
Strana 66
Kotelna
Kotel/typ
Výkon
Výrobce
[kW]
Kotelna Husova
Kotelna internát SPŠCH
Rok
výroby
Logano G 124 X
24
Buderus
2003
R11 - B
23
Wolf
1994
G 25
25
Viadrus
1994
G 25
25
Viadrus
1994
G 324 L Lownox
116
Buderus
1997
Komín výška
Čerpadla -typ
[m]
cca 14
Expanzní
nádoba
Potrubí
[DN]
UT/ TV
Grundfos UPS 32-60F
120 l
32/25
Wilo S 40/80r
110 l
32
150 l
50
2x 700 l
80/40
2x 700 l
80/40
500 l
80/40
2x 280 l
50
cca 17
cca 15
Buderus S 300, 300 l
G 524-488 LDN
488
Buderus
1997
18
Výměník tepla: JAD – 6; 5,7 m2
Ebara - Etherma 6-95-2M
2x Grundfos UPE 50-60 180
2x Ebara - Etherma 5-88-2M
K-11 Sportovní hala
Grundfos UPS 32-80
Grundfos UPS 32-55
Weishaupt G 5/1 – D ZMD
Paromat Triplex
575
Viessmann
1996
Weishaupt G 5/1 – D ZMD
Paromat Triplex
575
Viessmann
1997
14
2 ks - výměník tepla: JAD – 6; 5,7 m2
Grundfos UPS 40-60/2
K-10 Bazén
Grundfos UPS 40-50
2x Grundfos UPS 40-60/2F
Grundfos UPS 25-60
2x Grundfos UPS 40-30 F
Paromat Triplex
170
Viessmann
1997
6
K-4 hasiči
Vaněk Trutnov,OVS, 250 l
Grundfos UPS 32-60F
výměník tepla: JAD – X.3/18; 2 m2
Grundfos UPS 25-60
Grundfos UPS 32-60F
Kotelna 4.ZŠ
K 110
110
Junkers
1993
K 110
110
Junkers
1993
cca 16
2x Sigma 65-NTR-75-14-LM-00
2x Sigma 50-NTV-60-6-LM-80
K 110
110
Junkers
1993
Grundfos UPE 40-80F
Strana 67
Kotelna
Kotel/typ
Výkon
Výrobce
[kW]
Kotelna Husova
Rok
výroby
Komín výška
Čerpadla -typ
[m]
Logano G 124 X
24
Buderus
2003
R11 - B
23
Wolf
1994
G 224-45L
45
Buderus
1996
G 224-45L
45
Buderus
1996
G 224-45L
45
Buderus
1996
Wilo RS 25/60r
G 224-45L
45
Buderus
1996
G 234X
50
Buderus
2001
G 234X
50
Buderus
2001
50 STR
24
Protherm
2001
50 STR
24
Protherm
2001
50 STO
24
Protherm
2001
KSB, RIO C 25-40
50 STO
24
Protherm
2001
Wilo Star Z 25/2
G 334
90
Buderus
2005
Kotelna Nádražní
Kotelna Lovoš byty
cca 14
Expanzní
nádoba
Potrubí
[DN]
UT/ TV
Grundfos UPS 32-60F
120 l
32/25
2x Wilo TOP-S 40/7
2x 150 l
40/32
Grundfos UPS 32-55
200 l
cca 15
cca 5
Buderus, ST 951, 950 l
ACV-GL 210, 164 l
10x WILO
2x 80 l
40/25
200 l
80/40
200 l
80/40
4x Grundfos UPS 15-60 130
cca 9
Logalux su 400
Kotelna J. Ježka 1052
Grundfos UPS 32-60F
Grundfos UPS 32-60F
G 334
90
Buderus
Kotelna J. Ježka 1054
2005
cca 9
Logalux su 400
Grundfos UPS 32-60F
Grundfos UPS 32-60F
Kotelna Husova
Adresa kotelny je :
Husova 442/15
- bytové důmy Husova 442/15, 17 (ve správě Společenství vlastníků)
Plynová kotelna Husova je situována v suterénní místnosti objektu Husova 15, kde je i plynový ohřívák pro ohřev TV pro objekt Husova 15. Objekt
Husova 17 má vlastní přípravu TV.
Strana 68
Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění bytových domů Husova 15 a Husova 17. Jako zdroj tepla pro vytápění 2 automatické kotle
dle tabulky č. 38 o celkovém jmenovitém výkonu 47 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným
médiem s projektovaným teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1994.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 120 l.
Výstupem z kotelny jsou dvě topné větve pro bytový dům na ulici Husova 15 a bytový dům na ulici Husova 17. Teplota vody je regulována
ekvitermně
4-cestným
směšovacím
ventilem
a regulací Komextherm dle venkovní teploty.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm.
Větrání kotelny je přirozené s požadavkem na dostatečný přívod vzduchu pro spalování.
Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů. Dopouštění vody do systému se provádí ručně.
Na kotelně se měří spotřeba tepla pro ÚT. Měření spotřeby tepla pro přípravu TV není instalováno. Spotřeba tepla je stanovena výpočtem dle
spotřeby ZP.
Kotelna Máchova
Adresa kotelny je :
Máchova 18
- bytový dům Máchova 18 (ve správě Společenství vlastníků)
Kotelna Máchova je situována v suterénní místnosti objektu Máchova 18. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV
pro bytový dům Máchova 18. Jako zdroj tepla, dle tabulky č. 38 , pro vytápění slouží 1 kotel s integrovaným zásobníkem TV a 1 kotel bez
zásobníku TV, který slouží jako kotel pomocný. Celkový instalovaný výkon kotelny je 48 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní,
pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996.
Jako pojistné zařízení slouží v původní kotelně expanzní nádoba o objemu 280 l.
Výstupem
z kotelny
je
topná
větev
pro
bytový
dům
na
ulici
Máchova
18
a
větev
s TV
+ cirkulační potrubí. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání a přípravu TV dle momentálních požadavků. Rozvod je veden
z rozdělovače. Potrubí z kotlů je DN 32.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm. Každý kotel má svůj samostatný komínový průduch.
Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů s ohledem na přípravu TV.
Strana 69
Adresa kotelny je :
U nadjezdu 873
- bytový dům U nadjezdu 873 (ve správě Města)
Kotelna U nadjezdu 873 je situována v suterénní místnosti objektu U nadjezdu 873. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro
přípravu TV pro bytový dům U nadjezdu 873. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva automatické kotle dle tabulky č. 38 o celkovém
instalovaném jmenovitém výkonu 46,1 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1994.
TV je připravovaná v přímém plynovém zásobníku o objemu 190 l.
Výstupem z kotelny je topná větev DN 25 pro bytový dům na ulici U nadjezdu 873 a větev s TV z plynového zásobníku pro bytový dům na ulici U
nadjezdu 873 DN 25 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle momentálních požadavků.
Teplota topné vody je regulována ekvitermně dle vnější teploty systémem Komextherm typ RS 30/80.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy. Každý kotel má svůj samostatný komínový průduch.
Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem.
Adresa kotelny je :
U nadjezdu 874
- bytový dům U nadjezdu 874 (ve správě Města)
Strana 70
Kotelna U nadjezdu 874 je situována v suterénní místnosti objektu U nadjezdu 874. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro
přípravu TV pro bytový dům U nadjezdu 874. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva automatické kotle dle tabulky č. 38 o celkovém
instalovaném jmenovitém výkonu 113,2 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
TV je připravovaná dvěma přímými plynovými zásobníky, každý o objemu 190 l.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně tři expanzní nádoby každá o objemu 110 l.
Výstupem z kotelny je topná větev DN 32 pro bytový dům na ulici U nadjezdu 874 a větev s TV z plynových zásobníku pro bytový dům na ulici U
nadjezdu 874 DN 20 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle momentálních požadavků.
Teplota topné vody je regulována ekvitermně dle vnější teploty systémem Komextherm.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením společného sopouchu na vyvložkovaný komínový průduch.
Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů Wolf v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem.
Kotelna Teplická
Adresa kotelny je :
Teplická 13
- bytový dům Teplická 763 (ve správě Společenství vlastníků)
Kotelna Teplická je situována v suterénní místnosti objektu bytového domu Teplická 13 a pro tento dům zajišťuje dodávku tepla pro ústřední
vytápění a pro přípravu TV. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží kotel, dle tab.č. 38, se zásobníkem pro přípravu TV, o jmenovitém výkonu
28 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je
celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996.
Výstupem
z kotelny
je
topná
větev
DN
25
pro
bytový
dům
na
ulici
Teplická
13,
větev
s TV
DN 20 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání dle momentálního požadavku. Teplota topné vody
je regulována ekvitermně.
Odtah spalin od kotle je řešen napojením kouřovodu na vyvložkovaný komínový průduch.
Kotelna K-18 Dopravní odbor
Adresa kotelny je :
Přívozní 9
Strana 71
- Přívozní-Jesle (ve správě Města)
Kotelna K-18 Dopravní odbor je situována v samostatném zděném objektu. V kotelně je osazen plynový kotel, dle tab.č. 38, o jmenovitém
výkonu 225 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato
teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční.
Kotelna je v provozu od roku 1996.
Příprava
TV
je
zabezpečena
pomocí
stojatého
izolovaného
zásobníku
o
objemu
400
l
a deskového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací kotle.
Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem.
Kotelna K-22 Školní jídelna
Adresa kotelny je :
Všehrdova 924
- Centrální školní jídelna Všehrdova 924 (ve správě Centrální školní jídelna)
Kotelna K-22 Školní jídelna je umístěna v suterénu objektu školní jídelny.V kotelně je osazen plynový kotel, dle tab.č. 38, o jmenovitém výkonu
285 kW. Kotel je osazen tlakovým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz
kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996.
Příprava
TV
je
zabezpečena
pomocí
stojatého
izolovaného
zásobníku
o
objemu
250
l
a trubkového nerezového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací kotle.
Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem.
Rozvod média z kotelny je řešen přes rozdělovač na 4 topné větve.
Odvod spalin je od kotle řešen systémem ROKA samostatným komínem.
Kotelna Lovoš KS
Strana 72
Adresa kotelny je :
8.května 13
- Kulturní středisko Lovoš 8.května 13 (ve správě Olga Hrušková, Kulturní středisko Lovoš )
Kotelna Lovoš KS je situována v suterénní místnosti objektu kulturního střediska na ulici 8. května 13. V kotelně je osazen plynový kotel , dle
tab.č. 38, o jmenovitém výkonu 130 kW. Kotel je osazen tlakovým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou
jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje
nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna je v provozu od roku 1995.
Příprava TV není na kotelně řešena.
Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 180 l.
Automatické doplňování systému studenou vodou v kotelně není nainstalováno, neboť nedochází k úniku ze systému.
Spaliny z kotle jsou vyvedeny systémem ROKA ven komínovým tělesem délky cca 16 m.
Adresa kotelny je :
Školní 7
- 1. základní škola Sady pionýrů 355/2 (ve správě 1.základní škola Lovosice)
Kotelna Školní družina je situována v suterénní místnosti objektu školní družiny na ulici Školní 7. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední
vytápění pro budovu školní družiny. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva kotle, dle tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 50 kW. Kotelna
je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna
je v provozu od roku 1994.
Příprava TV není na kotelně řešena.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 100 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily.
Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením komínových kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín.
Strana 73
Kotelna Internát SPŠCH
Adresa kotelny je :
Osvoboditelů 97/20
- Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 97/20 (ve správě Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 2, příspěvková
organizace)
Plynová kotelna Internát SPŠCH je řešena ve sklepním prostoru budovy. V kotelně je osazen jeden kotel , dle tab.č.38, o výkonu 116 kW
s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C.
Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997.
Výroba TV je zajištěna zásobníkovým ohřívačem o objemu 300 l. Regulace ohřevu TV je řízena termostatickým ventilem.
Na vstupu ÚT do sytému vytápění budovy je osazena ekvitermní regulace. Tato je zajišťována trojcestným směšovacím ventilem s elektropohonem.
Kotle jsou jištěny membránovou expanzní nádobou o objemu 150 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL.
Odkouření kotle je řešeno kouřovodem, který je vyveden do komínového tělesa. K fasádě je přistavěn vnější komín o ∅ 250 mm (komínový systém
ROKA) výšky 18 m.
Kotelna K-11 Sportovní hala
Adresa kotelny je :
U stadionu 1022
- U stadionu 1022 (ve správě Města)
Plynová kotelna K–11 Sportovní hala je řešena v samostatné místnosti v 2.NP Sportovní haly. V kotelně je osazen jeden kotel , dle tab.č.38, o
výkonu 488 kW s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
Výroba TV je zajištěna pomocí trubkového výměníku a zásobníku na TV o objemu 630 l.
Na vstupu ÚT do systému vytápění budovy je osazena ekvitermní regulace. Tato je zajišťována trojcestným směšovacím ventilem
s elektropohonem. Kotel je napojen na nadřazený centrální řídící systém Johnson Controls.
Strana 74
Kotel je jištěný dvěmi membránovými expanzními nádobami , každá o objemu 700 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem
vody EIBL.
Odkouření kotle je řešeno kouřovodem, který je vyveden do komínového tělesa. K fasádě je přistavěn vnější komín o ∅ 250 mm (komínový systém
ROKA) výšky cca 15 m.
Kotelna K-10 Bazén
Adresa kotelny je :
U stadionu 1022
- U stadionu 1022 (ve správě Města)
Kotelna K-10 Bazén je situována v samostatném zděném objektu sousedícím s budovou bazénu. V kotelně jsou osazeny dva kotle, dle tab.č.38, o
celkovém jmenovitém výkonu 1150 kW s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako
s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší
teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997.
Příprava TV je zabezpečena pomocí stojatého zásobníku o objemu 2500 litrů. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového
čerpadla, které žene topnou vodu přes dva protiproudé trubkové nerezové výměníky.
Kotle jsou jištěny dvěma membránovými expanzními nádobami, každá o objemu 700 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím
filtrem vody EIBL.
Kotle jsou zapojeny a řízeny regulací MaR Johnson Controls tak, aby se podle potřeby spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze jeden z kotlů pro
ohřev TV.
Rozvod média z kotelny je řešen pomocí rozdělovače z kterého jdou jednotlivé topné větve. Je zde topná větev sloužící k ohřevu bazénové vody,
ohřev TV, topení sportovní haly, klimatizace sportovní haly, klimatizace sportovní haly pod tribunou, klimatizace malého bazénu a šaten.
Odkouření kotlů je řešeno dvěma odizolovanými kouřovody, které jsou vyvedeny do samostatného komínového tělesa z nerez. plechu systému
ROKA ∅ 400 mm.
Kotelna K-4 Hasiči
Adresa kotelny je :
Terezínská 1123
Strana 75
- Údržba města – Terezínská 1123 (ve správě Města)
Kotelna K-4 Hasiči je situována v samostatné místnosti v přízemí objektu na ulici Terezínská 1123. V kotelně je osazen atmosférický plynový
kotel
,
dle
tab.č.38,
o
jmenovitém
výkonu
170 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je
regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je
v provozu od roku 1997.
Příprava
TV
je
zabezpečena
pomocí
stojatého
izolovaného
zásobníku
o
objemu
250
l
a trubkového nerezového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací DEKAMATIC kotle.
Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem. Voda přivedená do systému se
upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL.
Rozvod média z kotelny do budovy údržby je řešen přes rozdělovač na topnou větev vytápění DN 50, větev ohřevu TV DN 40. Dále je zde
zabezpečena cirkulační větví cirkulace TV. Spaliny z kotle jsou odváděny nerezovým systémem ROKA. Délka komína je cca 6 m.
Kotelna 4.ZŠ
Adresa kotelny je :
Všehrdova 1
- 4. základní škola Všehrdova 1 (ve správě Města)
Plynová
kotelna
4.ZŠ
situována
v suterénní
místnosti
objektu
4.
Základní
školy
na
ulici
Všehrdova 1. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění pro budovu 4. Základní školy. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží tři kotle , dle
tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 330 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem
s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna je v provozu od roku
1993.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně dvě expanzní nádoby , každá o objemu 280 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily. Voda přivedená
do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL.
Strana 76
Výstupem z kotelny jsou dvě topné větve DN 65 sloužící k vytápění celé budovy. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle
momentálních požadavků. Kotelna je napojena na centrální řídící kontrolní systém Johson Controls, umožňující regulaci kotlů, dle okamžité potřeby
tepla pro vytápění.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením samostatných komínových kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín.
Kotelna Nádražní
Adresa kotelny je :
Nádražní 805
- obytného domu – byty a ubytovna Nádražní 805 (ve správě Města)
Kotelna Nádražní je situována v suterénní místnosti objektu Nádražní 805 a člení se na původní starou kotelnu a na kotelnu novou.
Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální přípravu teplé vody. Jako zdroj tepla pro vytápění
objektu v ulici Nádražní č.p. 805 slouží čtyři kotle, dle tab.č. 38, o celkovém instalovaném výkonu 280 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn,
teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996.
Původní plynová kotelna
Původní plynová kotelna slouží k vytápění bytů na ulici Nádražní 805.
V původní plynové kotelně jsou osazeny tři plynové kotle Buderus G224 L s celkovým instalovaným výkonem 135 kW.
Jako pojistné zařízení slouží v původní kotelně jeden expandér s objemem 200 l. Každý z kotlů je dále osazen vlastním pojistným ventilem.
Doplňování a napouštění vody do systému ÚT je řešeno přes FULLSSET (připojovací člen doplňovacího zařízení při přímém napojení na systém
pitné vody), odkalovací filtr a změkčovač vody. Doplňovací zařízení je společné pro původní i novou kotelnu. Součástí vybavenosti kotelny je
solenoidový ventil s tlakovým čidlem, který řídí dle tlaku v soustavě doplnění systému ÚT.
Původní kotelna je na straně topné vody rozdělena do dvou topných okruhů:
- první okruh je okruhem topné větve pro vytápění nových bytů. Výstupem je ekvitermně řízená topná voda, upravovaná směšováním na
směšovací trojcestné armatuře se servopohonem v závislosti na regulaci.
- druhý okruh slouží pro ohřev TV. Výstupem je topná voda o konstantní teplotě. Pro přípravu TV je použito nepřímotopného zásobníku.
Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm.
Strana 77
Nová plynová kotelna
Nová plynová kotelna slouží k vytápění ubytovny na ulici Nádražní 805.
Sestavu kotlů nové plynové kotelny tvoří jeden kotel Buderus G 224 L a dva plynové kotle Buderus G 234 X s celkovým instalovaným výkonem
145 kW.
Jako pojistné zařízení v nové kotelně slouží dvojice expanzních nádob o objemu 2 x 150 l. Každý z kotlů je osazen vlastním pojistným ventilem.
Doplňování a napouštění vody do systému ÚT je řešeno přes odkalovací filtr a změkčovač vody. Tato část je společná s původní plynovou kotelnou.
Výstupem nové kotelny je jedna topná větev určena pro vytápění ubytovny s ekvitermně řízenou topnou vodou, upravovanou přímo výstupem
z kotlů v závislosti na regulaci.
Kotel Buderus G 224 L je napojen na původní vyvložkovaný komínový průduch. Kotle Buderus GE 234 jsou napojeny na sdružený sběrač spalin ∅
200 mm a společným kouřovodem jsou napojeny na vyvložkovaný komín ∅ 200 mm.
Kotelna Lovoš byty
Adresa kotelny je :
8. května 1113
- bytového domu 8.května 1113 (ve správě Města)
Plynová kotelna Lovoš byty je situována v podkrovní místnosti bytového domu na ulici 8. května 1113. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro
ústřední vytápění a pro přípravu TV pro 10 bytů v bytovém domě. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dvou blokový kotel , dle tab.č.38,
o celkovém instalovaném výkonu 96 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
Příprava TV je zajišťována zásobníkovým ohřívačem o objemu 164 l.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně dvě expanzní nádoby každá o objemu 50 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily.
Topná voda z kotlů je vedena přes hydraulický vyrovnávač tlaků do rozdělovače, ze kterého je vedeno deset samostatných větví (DN 25) určených
pro vytápění bytových jednotek. Každá bytová jednotka má tedy samostatnou vytápěcí větev opatřenou na vratném potrubí měřičem tepla.
Odtah spalin od kotlů je řešen samostatnými kouřovody přes střechu do venkovního prostoru.
Strana 78
Regulace kotlů je provedena systémem kaskádového zapojení, kdy dochází ke spínání jednotlivých kotlů dle momentální potřeby tepla.
Kotelna Jaroslava Ježka
Adresa kotelny je :
Jaroslava Ježka 1052
- bytový dům Jaroslava Ježka 1052 (ve správě Českých drah)
Plynová kotelna Jaroslava Ježka 1052 je situována v suterénní místnosti výše uvedeného objektu. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední
vytápění a pro přípravu TUV pro celý bytový dům na ul.Jaroslava Ježka 1052,1053. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží jeden kotel , dle tab.č.38, o
celkovém jmenovitém výkonu 90 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 2005.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně 1 expanzní nádoba , o objemu 200 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily.
Výstupem z kotelny je topná větev DN 80 sloužící k vytápění a přípravě TUV pro dům. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání
dle momentálních požadavků. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotle s ohledem na přípravu TV.
Odtah spalin od kotle je řešen napojením samostatného komínového kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín – průměr 225/205, výška 9 metrů.
Kotelna Jaroslava Ježka
Adresa kotelny je :
Jaroslava Ježka 1054
- bytový dům Jaroslava Ježka 1054 (ve správě Českých drah)
Plynová kotelna Jaroslava Ježka 1054 je situována v suterénní místnosti výše uvedeného objektu. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední
vytápění a pro přípravu TUV pro celý bytový dům na ul.Jaroslava Ježka 1054,1055. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží jeden kotel , dle tab.č.38, o
Strana 79
celkovém jmenovitém výkonu 90 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním
spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 2005.
Jako pojistné zařízení slouží v kotelně 1 expanzní nádoba , o objemu 200 l. Kotel je dále jištěn pojišťovacími ventily.
Výstupem z kotelny je topná větev DN 80 sloužící k vytápění a přípravě TUV pro dům. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání
dle momentálních požadavků. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotle s ohledem na přípravu TV.
Odtah spalin od kotle je řešen napojením samostatného komínového kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín – průměr 225/205, výška 9 metrů.
2.1.5 Rekapitulace dodávky tepla
Celková rekapitulace odběratelů a jejich roční spotřeby tepla
Tabulka 38 Přehled odběratelů a roční spotřeby tepla TH města Lovosic, s.r.o.
Údaje za
Bytová sféra
Celkem
Roční spotřeba tepla
Počet odběratelů
2003
51
12
1
64
2004
51
12
1
64
2005
52
12
1
65
2003
104 079
25 271
135
129 485
[GJ/rok]
2004
100 116
23 730
134
123 980
2005
94 340
25 458
80
119 878
Stávající stav systémů CZT byl konzultován, ověřen a odsouhlasen při osobních jednáních a aktualizacích sítí s představiteli společnosti TH města
Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích ke dni 30.11.2006 (viz dokladová část).
Strana 80
2.1.6 Rekapitulace tepelných zdrojů
1.1.1.2
Průzkum tepelných zdrojů
Základní informace o tepelných zdrojích byly získány z materiálů poskytnutých pracovníky ČHMU Praha, ČSÚ, MěÚ Lovosice a z průzkumu,
který
provedl zpracovatel díla. Průzkum tepelných zdrojů byl proveden dotazníkovou metodou. Získané podklady jsou uložené
u zpracovatele díla. Stav významných tepelných zdrojů dodávajících teplo do bytové sféry byl ověřen pochůzkou.
1.1.1.3
Rekapitulace průzkumu
Získané údaje byly zpracovány do přehledné tabulky, která je součástí tohoto dokumentu.
Tepelné zdroje jsme si pro přehlednost rozdělili do čtyř skupin podle jejich tepelného výkonu. Jsou to tyto skupiny:
• kotelny o výkonu nad 5 000 kW
• kotelny o výkonu 3 100 až 5 000 kW
• kotelny o výkonu 200 až 3 000 kW
• kotelny o výkonu 50 až 200 kW
Údaje získané o tepelných zdrojích jsou zpracovány v příloze – „Přehled tepelných zdrojů“
a v mapě č. 3.
Tabulka 39 Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách tepelných zdrojů
Výkonová hladina
[MW]
0,05 - 0,2
0,2 - 3
3,1 – 5,0
Instalovaný
výkon
[MW]
2,671
14,935
12,992
Instalovaný výkon
[%]
1,6
9,0
7,8
Strana 81
Instalovaný
Výkonová hladina
výkon
[MW]
[MW]
5 MW a více
135,300
Celkem
165,898
Instalovaný výkon
[%]
81,6
100,0
Celkový instalovaný výkon představuje 165,9 MW.
Posouzení výroby tepla podle podílu druhu paliva:
Tabulka 40 Druhy paliv a jejich výkony
Palivo
Výkon
[MW]
0,290
Celk. instal. výkon [%]
Zdroj
0,17
0,2 – 3,0 MW
Výkon
[MW]
0,290
Hnědé uhlí tříděné
Hnědé uhlí
prachové
Koks
82,800
49,91
5,0 MW a více
82,800
0,112
0,07
Zemní plyn
82,622
49,80
Propan-butan
0,074
0,04
0,05 - 0,2 MW
0,05 - 0,2 MW
0,2 - 3,0 MW
0,31 - 5,0 MW
5,0 MW a více
0,05 - 0,2 MW
0,112
2,485
14,645
12,992
52,500
0,074
165,898
100
Celkem
Strana 82
Graf 13. Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle paliva
0,17%
0,04%
Hnědé uhlí prachové
49,91%
Koks
Zemní plyn
Propan-butan
49,80%
0,07%
Kotelny nad 5 000 kW
Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 135,3 MW. Podíl výkonu tepelných zdrojů této
skupiny spalujících jednotlivé druhy paliva je uveden v následující tabulce:
Tabulka 41 Kotelny nad 5 000 kW
Palivo
Zemní plyn
Výkon
[MW]
52,500
Hnědé uhlí prachové 82,800
Celkem
135,300
Celk.
instal.
výkon
[%]
Zdroj
Výkon Typ
[MW] zdroje
1,900
Aniveg CZ s.r.o., 8.května
20/165, Lovosice
4,600
38,8%
23,000
Lovochemie, a.s.,
Terezínská 57/863, Lovosice 23,000
36,800
61,2%
46,000
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
100%
Kotelny 3 100 ÷ 5 000 kW
Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 12,992 MW.
Strana 83
Tabulka 42 Kotelny 3 100 - 5 000 kW
Palivo
Výkon
[MW]
Celk.
instal.
výkon
[%]
Zdroj
TH města Lovosic s.r.o.,
K16A, Osvoboditelů,
Lovosice
Zemní plyn
12,992 100,0%
K20, Resslova, Lovosice
K7, Kostelní, Lovosice
Celkem
12,992
Výkon Typ
[MW] zdroje
1,400
1,400
1,900
1,400
1,400
1,400
0,732
1,120
1,120
1,120
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
100%
Kotelny 200 ÷ 3 000 kW
Tabulka 43 Kotelny 200 – 3 000 kW
Strana 84
Palivo
Zemní plyn
Výkon
[MW]
Celk.
instal.
výkon
[%]
14,645
TRCZ s.r.o., Průmyslová
1165, Lovosice
Carda a spol., U Zdymadel
1/827, Lovosice
TH města Lovosic s.r.o., K10
- Bazén, U stadionu 1022,
Lovosice
- Sportovní hala, U stadionu
1022, Lovosice
K16B, Školní 1, Lovosice
- Dopravní odbor, Přívozní 9,
Lovosice
- Holoubkov, Kmochova,
Lovosice
- Školní jídelna, Všehrdova
98,1% 924, Lovosice
TH města Lovosic s.r.o., K6,
Žižkova 1122, Lovosice
Kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1,
Lovosice
Nádražní 805, Lovosice
ČETRANS Servis s.r.o.,
Svatopluka Čecha 35/309,
Lovosice
Zahradnictví Korecký,
Teplická 1128, Lovosice
OPAVIA-LU a.s., 8.května
15, Lovosice
Aoyama Automotive
Fasteners Czech s.r.o. ,
Průmyslová 1166, Lovosice
Obchodní dům Centrum
Lovosice, Osvoboditelů
1035, Lovosice
Zdroj
Výkon
[MW]
Typ
zdroje
0,600
0,436
0,186
0,025
0,575
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
0,575
kotel
0,488
kotel
0,225
0,225
kotel
kotel
0,225
kotel
0,895
kotel
0,895
kotel
0,285
kotel
0,720
0,720
0,110
0,110
0,110
0,180
0,100
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
kotel
0,420
kotel
0,300
kotel
2,970
kotel
střešní
2,790
topné
jednotky
0,480
kotel
Strana 85
Výkon
[MW]
Celk.
instal.
výkon
[%]
0,290
1,9%
Celkem
14,935
100%
Palivo
Výkon
[MW]
Typ
zdroje
Podnik technických služeb
Lovosice s.r.o., Prosmycká 1, 0,290
Lovosice
kotel
Zdroj
Kotelny 50 ÷ 200 kW
Strana 86
Tabulka 44 Kotelny 50 - 200 kW
Strana 87
Palivo
Zemní plyn
Výkon
[MW]
2,485
Celk.
instal.
výkon
[%]
Zdroj
PENNY, ul. Zámecká,
Lovosice
LIDL Česká republika,
ul.Tovární 1173, Lovosice
Aoyama Automotive
Fasteners Czech s.r.o.,
Průmyslová 1166, Lovosice
České dráhy a.s., Správa
dopravní cesty Ústí n.L.,
žst.Lovosice ústřední
stavědlo jih
dopravní cesty Ústí n.L., žst.
Lovosice, JKO
ČSKD Intrans Lovosice a.s.,
Lukavecká, Lovosice
SčVK a.s., Purkyňova
1024/20, Lovosice
Střední odborná škola
technická a zahradnická
Lovosice, Osvoboditelů 2,
Lovosice
TRIS Czech s.r.o., Tovární
1162, Lovosice
PLUS Market, Terezínská
57, Lovosice
Kotelna Lovoš byty,
93,0% 8.května 1113, Lovosice
TH města Lovosic s.r.o., U
Nadjezdu 874, Lovosice
Školní družina, Lovosice
Kotelna Terezínská 135,
Terezínská 846, Lovosice
- hasiči, Terezínská 1123,
Lovosice
Kotelna Lovoš KS, 8.května
13, Lovosice
Výkon Typ
[MW] zdroje
0,079
kotel
0,090
kotel
0,170
kotel
0,140
kotel
0,084
kotel
0,144
kotel
0,091
kotel
0,120
kotel
0,040
kotel
0,196
kotel
0,096
kotel
0,096
kotel
0,096
kotel
0,050
kotel
0,071
kotel
0,071
kotel
0,170
kotel
0,130
kotel
Strana 88
Palivo
Výkon
[MW]
Celk.
instal.
výkon
[%]
Propan-butan
0,074
2,8%
Koks
0,112
4,2%
Celkem
2,671
100%
Výkon Typ
[MW] zdroje
Zdroj
SÚS Ústeckého kraje,
Lukavecká, Lovosice
dopravní cesty Ústí n.L., žst.
Lovosice opravna trakčního
vedení
0,074
kotel
0,112
kotel
Graf 14. Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle kategorií tepelného výkonu
2%
9%
8%
0,05 - 0,2
0,2 - 3
3,1 – 5,0
5 MW a více
81%
2.1.7 Vyhodnocení vlivů tepelných zdrojů na kvalitu ovzduší
1.1.1.4
Úvod
V řešeném území se nachází 6 velkých zdrojů znečištění ovzduší s celkovým výkonem zdroje nad 5
MW. Jedná se o následující zdroje znečištění:
•
•
Aniveg CZ, s.r.o., středotlaká plynová parní kotelna
 2 ks kotlů typu BK6 o výkonu 4,6 MW a BK2,5 o výkonu 1,9 MW
s celkovou roční spotřebou 1200 tis.m3 zemního plynu
Lovochemie, a.s., parní kotelna
 2 ks práškových granulačních kotlů na hnědé uhlí typu 40 t/h.
o celkovém výkonu 82,8 MW(36,8 MW a 46 MW)
 2 ks plynových kotlů OKP 25 a 26 o celkovém výkonu 46 MW
Strana 89
1.1.1.5
Emise
Hodnoty emisí naměřené na jednotlivých tepelných zdrojích a uvedené v článcích 2.1.1 jsou
hodnoceny Krajským úřadem Ústeckého kraje-odborem životního prostředí jako vyhovující
a jsou zpoplatňovány dle níže uvedené tabulky.
Tabulka 45 Emise z databáze Krajského úřadu Ústeckého kraje - odbor ŽP z r.2006
Aniveg CZ, s.r.o.
Lovochemie, a.s.
plynové kotelny
Emise
Emise
(t)/rok
(t)/rok
1,179
1,170
0,014
0,142
0,009
0,018
Látka
NOx
CO
SO2
CxHy
0,058
0,019
TZL
uhelná kotelna
Emise
(t)/rok
358,439
19,370
916,153
0,039
0,027
15,104
28,044
Celkem
Emise
(t)/rok
360,788
19,526
916,180
15,201
28,090
Zdroj: Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor životního prostředí a zemědělství; www.irz.cz
1.1.1.6
Celkové množství emisí v řešeném území
Výpočet emisí byl proveden pro 6 základních druhů paliv, které jsou v řešeném území spalovány a
následně byl rozdělen podle druhu topeniště a tepelného výkonu stacionárních tepelných zdrojů.
Výsledky výpočtu jsou obsaženy v následující tabulce:
Tabulka 46 Palivová základna – současný stav
druh paliva
černé uhlí
hnědé uhlí
množství
spáleného paliva
(t), (m3)
druh
topeniště
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
83 400
cyklonové
5 - 50 MW
28 044,00
916 153,00
358 439,00
19 370,00
15 104,00
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
zemní plyn
478 647
5 563 931
4 175 670
jakékoliv
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
111,28
53,41
10 682,75
1 780,46
356,09
5 - 50 MW
Celkem
46,00
27,00
2 385,00
145,40
99,00
42 471,75
939 907,19
383 242,89
81 989,69
27 602,72
Jednotka
kg/rok
Zdroj: Výpočet dle nařízení vlády č.352/2002 Sb. a dle údajů poskytnutých odbor ŽP Krajského úřadu Ústeckého kraje
Strana 90
1.2
Zásobování sídelního útvaru elektrickou energií
2.1.8 Úvod
Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ
Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně.
2.1.9 Nadřazený distribuční systém VVN
Řešeným územím, které je tvořené městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice prochází vedení
nadřazené přenosové soustavy VVN.
Katastrem uvedených sídel prochází dvojvedení VVN 110 kV Koštov - Mělník č. 347 a č. 350.
V katastru obce Sulejovice, u cementárny Čížkovice (Lafarge Cement) vedení VVN č. 350 odbočuje
jižním směrem k transformovně TR 110/22 kV Libochovice. V ose koridoru, od uvedeného
odbočení, pak pokračuje dvojvedení VVN č. 347 a č. 360. Dvojvedení je v řešeném území
vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Osa koridoru je orientována
severozápadním směrem a směrově sleduje hranici katastrálního území města Lovosice.
Uvedené dvojvedení VVN č. 347, č. 350 a č 360 je v běžném provozním stavu napájeno
z transformovny VVN TR 220/110 kV Chotějovice
a slouží jak k napájení nejbližší
TR 110/22 kV Litoměřice Jih, cementárny Lafarge Cement, a.s., tak dalších rozvoden 110 kV
v Ústeckém kraji. Řešené území v současné době napájí vedení VVN č. 347.
Do řešeného území je rovněž přivedeno vedení VVN 110 KV Litoměřice Severozápad
- Lovochemie č. 1570 a č. 1571. Osa koridoru je orientována severojižním směrem a do řešeného
územi vstupuje od severní hranice katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení slouží
pouze pro zásobování průmyslového areálu Lovochemie, a.s.
Uvedené dvojvedení je rovněž vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Jako
fázové vodiče jsou použita ALFe lana.
Vedení VVN s napěťovou hladinou 220 a 400 kV řešeným územím neprochází.
TR 110/22 kV Litoměřice - Jih je v běžném provozním stavu napájena z TR 220/110 Chotějovice
přes rozvodnu 110 kV Koštov a napájecí vedení VVN č. 347. TR Litoměřice - Jih je osazena dvěma
transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje převážnou část
řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze
pokrytí současných potřeb připojených odběratelů.
TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad je v běžném provozním stavu napájena z TR 400/110
Babylon po vedení VVN č. 1512 a tansformovny TR 220/110 Chotějovice po vedení VVN
č. 1562 . TR Litoměřice - Severozápad je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu
2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje menší část řešené území. Instalovaný výkon
transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb
připojených odběratelů.
Strana 91
Rozložení zátěže distribuční sítě VN 22 kV (dále jen DS VN) na jednotlivé transformovny VVN/VN
je průběžně upravováno dle provozních stavů v sítí VN a dle výpočtu pro optimální přenosové
podmínky v sítí VN.
V poruchových stavech a v případě provádění nezbytných údržbových prací na vedeních
110 kV, v napájecích uzlech 110/22 kV a v DS VN je část zatížení oblasti převáděna na vzdálenější
TR 110/22 Libochovice (cca 20 km).
V katastru obce Sulejovice je situována transformovna TR 110/22 kV Čížkovice cementárny Lafarge
Cement, a.s. Do transformovny jsou zaústěna 2 vedení VVN č. 360 a VVN č. 359. V běžném
provozním stavu je TR 110/22 kV Čížkovice napájena z TR 220/110 Chotějovice přes rozvodnu 110
kV Koštov po vedení VVN č. 360. V TR 110/22 kV Čížkovice jsou instalovány
2 transformátory o výkonu 16 MVA. Transformovna slouží pouze pro zásobování areálu společnosti
Lafarge Cement, a.s.
2.1.10Distribuční systém VN 22 kV
Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií distribuční
soustavou VN 22 kV. Distribuční soustava VN je ve standardním provozním stavu převážně
napájena z transformovny TR 110/22 kV Litoměřice - Jih vzdálené cca 5 km od řešeného území. Na
zásobování řešeného území se zejména v poruchových provozních stavech také podílí TR 110/22
kV Litoměřice - Severozápad (vzdálená cca 7 km od řešeného území)
a z TR 110/22 kV Libochovice (vzdálené cca 20 km).
Z uvedených TR je do řešeného území zaústěno 5 venkovní a 1 kabelové vedení 22 kV.
Venkovní vedení jsou vybudována s následující dimenzi:
•
•
•
1 x (3 x 120) mm2 ALFe 6
2 x (3 x 110) mm2 ALFe 6
2 x (3 x 95) mm2 ALFe 6
Kabelové vedení je vybudováno s dimenzi (3 x 240) mm2 v provedení ANKTOYPV.
Lovosice
Distribuční soustava VN 22 kV města Lovosice je tvořena zauzlenou kabelovou sítí VN v centrální
části města, novým kabelovým rozvodem VN v nově vybudovaných průmyslových zónách a
okružním vedením, které je vedeno po jižním, jihozápadním a západním okraji řešeného území.
Distribuční soustava VN 22 kV města je převážně napájena ze stávající spínací stanice 22kV
Lovosice která je umístěna poblíž křižovatky ul. S.K. Neumanna s jižním silničním obchvatem
města. Spínací stanice je napájena z nově vybudovaného venkovního dvojvedení 22 kV zaustěného
do TR 110/22kV Litoměřice - Jih. Ze spínací stanice jsou vyvedeny dvě venkovní vedení a dva
kabelové vývody
VN.
Z venkovního vedení VN jsou zásobovány jednotlivé venkovní
transformační stanice VN 22/0.4 kV. Dva kabelové vývody napájí kabelové rozvody VN v centrální
části města. Zbylá část města a nové průmyslové zóny jsou napájeny z nově vybudovaného
kabelového rozvodu VN.
Vnější okruh DS VN 22kV je proveden na betonových a ocelových příhradových stožárech s vodiči
ALFe 6 s průřezem od 3 x 95 mm2 do 3 x 120 mm2. Kabelové rozvody 22 kV v centru města jsou
provedeny klasickými kabely ANKTOYPV, některé novější úseky plastovými kabely AXEKCY.
Kabelové rozvody vybudované v souvislosti s rozvojem průmyslových zon jsou plastového
Strana 92
provedení typu AVXEKVCE. Kabelový rozvod je proveden s průřezem 240 mm2. Paprskové
kabelové přípojky VN jsou provedeny kabelem 3 x 70 SAKSA. DS VN města Lovosice napájí 40 Tr
22/0,4 kV.
Lukavec
Obec Lukavec je zásobována el. energií z venkovního vedení VN mapájeného z TR 110/22kV
Litoměřice - Jih. Krátká venkovní přípojka VN napájí 2 venkovní Tr 22/0,4 kV. Přípojka VN je
provedena vodiči ALFe 6 s průřezem 3 x 70 mm2.
Sulejovice
Obec Sulejovice je zásobována el. energií z venkovního okružního vedení VN města Lovosice.
Krátká venkovní přípojka VN napájí 3 venkovní Tr 22/0,4 kV v centrální části obce a 1 Tr na jižním
okraji katastru obce. Přípojka VN je provedena vodiči ALFe 6 s průřezem 3 x 50
a 70 mm2. Další 2 venkovní Tr 22/04 kV jsou napájeny krátkými přípojkami z kmenového vedení,
které probíhá západní části katastru obce.
Venkovní transformační stanice VN TR 22/0,4 kV jsou připojeny přes T odbočení z napájecího
vedení. Vnitřní kabelové trafostanice VN jsou připojeny kabelovou smyčkou. Tr TRIS
a Tr Betonárna jsou napájeny z kabelového paprsku.
2.1.11Distribuční systém VN 6 kV
V řešeném území je distribuční systém VN 6 kV vybudován pouze v areálu společnosti Lovochemie,
a.s. a je využíván jen pro vlastní spotřebu společnosti.
2.1.12Transformační stanice VN/NN
Město Lovosice včetně velkých odběratelů je zásobováno z následujících trafostanic:
Strana 93
Tabulka 47 Transformační stanice 22/0.4 kV Lovosice
Oblast
území
1
1
1
1
1
1
1
2
3
3
3
3
6
7
7
8
9
9
9
9
9
11
11
11
11
11
11
12
12
13
13
13
13
14
14
15
15
15
15
16
Název trafostanice
Centrum
Penny Market
U zámku
U kostela
28. října
U stravovny
Havlíčkova
Kmochova
Resslova
Vodní
Wolkerova
K. Maličkého
Silo
GASO
DZC
ČSD Lukavec
Deli
Aniveg
P. Holého
Sídliště Terezínská
Jatky
Autolakovna
SČVAK
ČSAD
Cukrovar
ČSD TSS
ČSD Výtopna
Silniční správa
Kontejnery
TRCZ
AOYAMA
TRIS
Betonárna
U hřbitova
Slepičárna
Prosmyky Obec
Prosmyky Závlaha
Prosmyky Uhelné sklady
Prosmyky Překladiště
Zahratkáři
Konstrukce tr.
zděná distribuční
zděná VO
přihrádová VO
přihrádová VO
zděná VO
zděná VO
zděná VO
přihrádová VO
přihrádová
přihrádová VO
zděná VO
zděná VO
přihrádová VO
přihrádová
přihrádová
zděná VO
zděná VO
zděná VO
přihrádová distribuční
přihrádová distribuční
přihrádová VO
přihrádová VO
přihrádová VO
přihrádová distr.
Max. instal.
výkon tr.
[kVA]
800
800
400
1260
800
800
800
800
800
800
800
800
630
50
400
1700
250
800
800
800
400
400
100
800
250
100
100
250
3200
2500
300
400
800
100
250
2000
400
250
Stav
vyhovující
vyhovující
vyhovující
nová
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
nová
nová
nová
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
vyhovující
Strana 94
Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec
Obec je zásobována z následujících trafostanic:
Tabulka 48 Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec
Oblast
území
17
17
Název trafostanice
Lukavec obec
Lukavec Státní statek
Konstrukce tr.
zděná věžová distribuční
zděná věžová VO
Max. instal.
výkon tr.
[kVA]
400
400
Stav
vyhovuje
vyhovuje
Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice
Obec je zásobována z následujících trafostanic:
Tabulka 49 Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice
Oblast
území
18
18
18
18
18
18
Název trafostanice
U mateřské školky
Obec 2
U Fruty
Statek
Závlaha
Čížkovice Agrochemický
podnik
Konstrukce tr.
příhradová distribuční
věžová VO
příhradová VO
Max. instal.
výkon tr.
[kVA]
400
400
400
400
400
příhradová VO
400
Stav
vyhovuje
vyhovuje
vyhovuje
vyhovuje
vyhovuje
vyhovuje
2.1.13Charakteristika sítě NN v řešených oblastech
Úvod
Distribuční síť NN je v centrální části města a na nově vybudovaných sídlištích kabelová.
V okrajových částech města je rozvod NN venkovního provedení. Část venkovních rozvodů NN
vedených po konzolách se nachází v zástavbě rodinných domků.
V obcích Lukavec a Sulejovice je DS NN převážně venkovního provedení (mimo vývody z TR) a je
v poměrně dobrém stavu.
Lovosice
Distribuční síť nízkého napětí je ve městě Lovosice, jak venkovního, tak i kabelového provedení.
Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s
většími nároky na elektrickou energii a ucelenými odběry - např. sídliště, řadová zástavba RD,
náměstí apod. Venkovní vedení je využíváno částečně ve starší zástavbě
a v některých okrajových částech města. Vzhledem k rozsahu sítě NN se rekonstrukce v řešené
lokalitě prováděla a provádí po částech. Rekonstrukce vedení byla realizována postupně, jak na
venkovním vedení v okrajových částech, tak na kabelových vedeních v centru města.
Strana 95
V úsecích, ve kterých nebyl při rekonstrukci proveden přechod z venkovního do kabelového vedení,
je venkovní síť postavena na betonových stožárech vyjímečně na konzolách. Vodiče jsou hlavně v
provedení AlFe, případně samonosnými kabely.
Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z
venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami nebo svody
z konzol.
Lukavec, Sulejovice
Distribuční síť nízkého napětí v obcích je převážně venkovního provedení. Kabelového vedení je
využito hlavně k vyvedení výkonu z trafostanic a k napájení odběrných míst s většími nároky na
odběr. Venkovní síť NN v obcích využívá jako podpěrné body sloupy a konzoly. Vodiče jsou
v provedení AlFe, odběrná místa jsou připojena izolovanými závěsnými kabely, případně svody přes
konzoly. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami.
Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu.
Tabulka 50 Údaje o sítích NN v řešených oblastech města k 1.11. 2006
Číslo
oblasti
města
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Celkem
Počet
Maximální
Název oblastí města transformátotů instal. výkon
Lovosice střed
Teplická
U zastávky
Stadion
Ostrov
U Labe
K Lukavci
Hlavní nádraží
Terezínská
Nový Klapý
Za tratí
Na médii
V cihelně
Pod Lovošem
Prosmyky
Lovošská
Lukavec
Sulejovice
[ks]
[kW]
7
1
4
0
0
1
2
1
5
0
6
2
4
2
4
1
2
6
48
5660
800
3200
0
0
630
50
400
4350
0
2050
350
6400
900
2650
250
800
2400
30 890
Stav sítě NN
kabelové vedení venkovní vedení
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
nevyskytuje se
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
v dobrém stavu
nevyskytuje se
v dobrém stavu
nevyskytuje se
v dobrém stavu
nevyskytuje se
nevyskytuje se
nevyskytuje se
nevyskytuje se
nevyskytuje se
v dobrém stavu
nevyskytuje se
nevyskytuje se
nevyskytuje se
v dobrém stavu
nevyskytuje se
nevyskytuje se
v dobrém stavu
v dobrém stavu
2.1.14Rekapitulace spotřeby elektrické energie
Lovosice
Strana 96
Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie, jak do velikosti odebíraného výkonu tak
i do množství spotřebované elektrické energie jsou napájeni přímo z DS VN prostřednictvím
vlastních trafostanic. Mezi nejvýznamnější odběratele patří Lovochemie, a.s., Aoyama Automotive
Fasteners Czech,s.r.o., TRCZ s.r.o. a další.
Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti - např. zimní stadión, školy, bazén,
budovy městského úřadu, nákupní centra, obchody, hotely, pohostinství a v neposlední řadě dílny a
provozovny podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z
rozpojovacích
a
jistících
kabelových
skříní,
případně
samostatnými
vývody
z trafostanic.
Lukavec
V místních částech převažují odběry bytového charakteru s ojedinělými odběry podnikatelského
sektoru. Dominantním odběratel je místní Zemědělská farma Lukavec a TREMIS s.r.o.
Sulejovice
V místních částech převažují odběry bytového charakteru s ojedinělými odběry podnikatelského
sektoru. Dominantním odběratel je místní TERRA KAPLÍŘ s.r.o.
Tabulka 51 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba el. energie
Bytová sféra
Zemědělství
2005
5 532
40
915
5
Odebraná energie
[MWh]
2003
2004
2005
15 801,62
1 447,15
144 296,14
769,87
Celkem
6 492
162 314,79
Počet odběratelů
Kategorie odběru
2003
2004
Poznámka:
Společnost ČEZ - Distribuce, a.s. poskytla ucelené údaje o spotřebě el. energie pouze za rok 2005 (transformace společnosti).
Tabulka 52 Spotřeba el. energie na výrobu tepla pro ÚT a TUV
Počet odběratelů
Údaje za
2003
Bytová sféra el. topení
Podnikatelský sektor el. topení
2004
2005
60
2
Odebraná energie
[ΜWh]
2003
2004
2005
1 134,22
neuvedeno
Poznámka:
Údaje byly stanoveny výpočtem dle průměrné spotřeby el. energie na 1 b.j.
2.1.15Výroba elektrické energie
V řešeném území je vyráběna elektrická energie pouze v průmyslovém komplexu společnosti
Lovochemie, a.s. a je vyráběna pouze pro vlastní spotřebu.
Strana 97
Tabulka 53 Přehled zdrojů el.energie
Obec
Adresa
Lovosice
1.3
Instal. el.
výkon
[MW]
Místo připojení
24
Vlastní rozvodna
6kV
Lovochemie, a.s., Terezínská 57,
410 17 Lovosice
Výroba [MWh]
2003
2004
2005
42 200 52 000 61 100
Zásobování plynem
2.1.16Úvod
Řešené území je zásobováno zemním plynem z distribučního rozvodu VTL, STL a NTL společnosti
RWE Severočeská plynárenská, a.s. se sídlem v Ústí nad Labem.
Plošná plynofikace města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice probíhala v několika etapách:
-
Lovosice část (areál DELI) ………………………..v r. 1958
Lovosice střed ..........................................................v r. 1975 až 1978
Lovosice plošná plynofikace I. etapa ……….……..v r. 1995 až 1996
Lovosice plošná plynofikace II. etapa ……….……v r. 1996 do 2006
Lukavec ................................................................... v r. 1997 až 2003
Sulejovice I. etapa ................................................... v r. 1960
Sulejovice II. etapa .................................................. v r. 1991
Zemní plyn je do řešeného území větším počtem VTL přípojek. V současnosti jsou rozvodné sítě
zemního plynu ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice provozovány v tlakových
hladinách do 4,0 MPa jako vysokotlaké (dále VTL), do 0,3 MPa jako středotlaké (dále STL) a do 2,1
kPa jako nízkotlaké (dále NTL).
Řešeným územím rovněž prochází plynovod VVTL Čížkovice – Lovochemie, DN 150/PN 63.
Plynovod je v majetku společností RWE Transgaz.
Síť plynovodů je zakreslena na mapě č. 5. Zákres rozvodu plynu jednotlivých tlakových systémů
byl aktualizován pracovníky RWE-Severočeská plynárenská, a.s. k 30.11.2006.
2.1.17Vysokotlaké rozvody plynu
Území jižně od Středohoří je zásobováno zemním plynem z plynovodu VVTL DN 500/PN 63
Bylany a dalších VTL plynovodů procházejících uvedeným územím. Město Lovosice a obce
Lukavec a Sulejovice jsou zásobovány z VTL plynovodu:



RWE-SČP Stebno - Suřejovice, VTL, DN 500/PN 25
RWE-SČP Bílina - Lovosice, VTL, DN 500/PN 25
RWE-SČP Lukavec - Hlinna, VTL, DN 200/PN 25
Strana 98
2.1.18Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP
a.s. k 30.11.2006
Tabulka 54 Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006
Číslo
oblasti
Pořadové
číslo
Vlastník
Název RS
Typ RS
2
9
11
12
17
18
Celkem
1
2
3
4
5
6
RWE-SČP
Deli Opávia
RWE-SČP
Kukla
RWE - SČE
RWE - SČE
Lovosice - sídliště
Opávia
Lovosice - město
Ovocné školky
Lukavec
Sulejovice
VTL/STL/NTL
VTL/STL
VTL/STL/NTL
VTL/STL
VTL/STL/NTL
VTL/STL/NTL
Výkon
[m3/hod]
3 000
3 600
1 200
1 000
8 600
2.1.19Středotlaký rozvod plynu
STL systém plní v řešeném území přenosovou i distribuční funkci. Na STL rozvod jsou připojeny jak
redukční
stanice
STL/NTL,
tak
všechny
kategorie
evidovaných
odběratelů
tj. VO, SO, MO a částečně i obyvatelstvo.
V současné době je STL síť v Lovosicích provozována v jedné tlakové úrovní do 0,3 MPa,
Západní část města je zásobována z RS VTL/STL Lovosice – sídliště, střed města, jižní
a východní část je zásobována z RS VTL/STL Lovosice - město.
Na STL síti jsou umístěny 2 pomocné STL/NTL regulační stanice, kterými je zajištěna regulace
tlaku plynu pro odběratele z NTL rozvodu.
STL rozvod v oblasti Lovosice -západ je vybudován z materiálu LPE. Páteřní rozvod je proveden
v dimenzi DN 160 až DN 225. STL rozvod v oblasti Lovosice -město je vybudován z materiálu LPE.
Páteřní rozvod je proveden v dimenzi DN 90 až DN 160.
2.1.20Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP
a.s. k 30.11.2006
Tabulka 55 Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006
Číslo
oblasti
Pořadové
číslo
Vlastník
Název RS
9
2
18
Celkem
7
8
9
RWE - SČE
RWE - SČE
Agroservis
Lovosice - město
Lovosice - sídliště
Agroservis Sulejovice
Výkon
[m3/hod]
3 600
3 000
6 600
Strana 99
2.1.21Nízkotlaký rozvod plynu
NTL plynovodní síť je provozována v tlakové hladině do 2,1 kPa. NTL rozvodné plynovodní sítě
budované do konce roku 1995 jsou provedeny z ocelového potrubí. Nové úseky NTL rozvodu
budované v rámci plošné plynofikace od roku 1996 jsou budovány z materiálu LPE. Páteřní rozvod
je proveden v dimenzi od DN 80 do DN 300. Obecně se předpokládá postupný zánik rozvodů NTL
s tím, že budou v budoucnu nahrazeny rozvodem STL.
Údaje o technickém stavu NTL plynovodů je popsán v kap. 2.3.7.
2.1.22STL/NTL místní síť plynovodů – technický stav
Tabulka 56 Údaje o technickém stavu STL/NTL místní sítě plynovodů ve správě RWE-SČP a.s.
k 30.11.2006
Číslo
Jednotlivé oblasti města
oblasti
2,3
Lovosice
1,4,9,10 Lovosice
6
Lovosice - U Labe
11,13
Lovosice - Průmyslová
10
17
18
Lovosice - Nový Klapy
Lukavec
Sulejovice
Materiál /rok výstavby
LPE 1996 - 2000
OCEL 1975 –1995,
LPE 1996 - 2000
OCEL 1975 –1995,
LPE 1996 - 2000
OCEL 1961
LPE / 1996
LPE / 1996
LPE / 1997 - 2003
OCEL 1961, LPE / 1996
Techn. stav
sítě
dobrý
dobrý
dobrý
dobrý
dobrý
dobrý
dobrý
2.1.23Rekapitulace dodávky zemního plynu
Plynofikace města byla prakticky ukončena. Plynofikováno je cca 89% domácností. Roční spotřeba
plynu se pohybuje dle RWE-SČP a.s. na hranici 47,0 mil. m3/rok.
Počty stávajících odběratelů zemního plynu a jejich spotřeby za fakturační období 2003 až 2005
v řešeném území jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulky jsou členěny dle jednotlivých obcí
a kategorií odběratelů.
Tabulka 57 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lovosice
Počet odběratelů
Kategorie odběru
Bytová sféra
Zemědělství
Celkem
2003
3 529
154
61
2
3 746
2004
3 526
154
60
2
3 742
2005
3 520
154
66
2
3 742
Odebraná energie
MWh]
[
2003
2004
24 190
23 074
2 262
2 063
140 810
114 522
1 619
1 683
168 881
141 342
2005
22 251
2 913
129 530
1 329
156 023
Strana 100
Tabulka 58 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lukavec
Počet odběratelů
Kategorie odběru
Bytová sféra
Zemědělství
Celkem
2003
76
0
5
2
83
2004
78
0
5
2
85
2005
79
0
5
2
86
2003
1622
0
0
435
2057
Odebraná energie
MWh]
[
2004
1655
0
0
433
2088
2005
1547
0
0
439
1986
Tabulka 59 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Sulejovice
Počet odběratelů
Kategorie odběru
Bytová sféra
Zemědělství
Celkem
2003
194
1
18
1
214
2004
200
1
17
1
219
2005
203
1
17
1
222
2003
4 811
164
1 741
567
7 283
Odebraná energie
MWh]
[
2004
6 678
227
1 113
559
8 577
2005
4 559
155
2 056
902
7 672
Tabulka 60 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu – celkem
Počet odběratelů
Kategorie odběru
Bytová sféra
Zemědělství
Celkem
2.3
2003
3 799
155
84
5
4 043
2004
3 804
155
82
5
4 046
2005
3 802
155
88
5
4 050
Odebraná energie
MWh]
[
2003
2004
30 623
31 407
2 426
2 291
142 551
115 635
2 621
2 674
178 220
152 007
2005
28 357
3 068
131 586
2 670
165 681
Zásobování tuhými palivy
V zájmovém území je výhradním distributorem tuhých paliv společnost Uhelné sklady Lovosice Prosmyky, a.s., která zajišťuje prodej a dodávku paliv pro město Lovosice a širší okolí. Společnost
odebírá tuhá paliva, obzvlášť černé uhlí a koks, prostřednictvím Českých drah s.p. po železnici.
Ostatní tuhá paliva dováží prostřednictvím nákladní automobilové dopravy. Hlavními
dodavatelskými firmami společnosti Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s. jsou:
-
Severočeské doly, a.s.
Mostecká uhelná, a.s.
Sokolovská uhelná, a.s.
OKD a.s. Ostrava
dovoz Polsko
Strana 101
Do domácností a podnikatelského sektoru rozváží tuhé palivy prostřednictvím najímané
autodopravy.
V současné době nabízí následující sortiment pevných paliv:
a) hnědé uhlí:
tříděné dodávané společnostmi Severočeské doly, a.s.
a Mostecká uhelná, a.s.
brikety z produkce Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov
b) černouhelný koks:
produkce OKD a.s. Ostrava nebo dovoz Polsko
c) dřevo:
dříví na podpal
d) kovářské černé uhlí:
dovoz Polsko
Tabulka 61 Ceny za tuhá paliva (k 1.10.2006)
Druh paliva
Hnědé uhlí - kostka
Hnědé uhlí - ořech 1
Hnědé uhlí – ořech 2
Hnědé uhlí – brikety - pytel
Černé uhlí – kovářské uhlí
Koks
Dřevo – pytlované
Dřevo – brikety - pytel
Průměrná cena
[Kč/1q] vč. DPH
208,203,155,115,-/ks
485,680,45,120,-/ks
V letním období je cena hnědého uhlí nižší, neboť distributoři ho nabízejí za zvýhodněné ceny.
Prodejce z nových technologií spalování tuhých paliv propaguje pouze ekologické kotle Carborobot
na hnědé uhlí.
Společnosti Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s., a K+L spol. s r.o. Velemín dodaly v roce 2005
do města Lovosice a okolí tuhá paliva dle následujících tabulek:
Tabulka 62 Dodávky tuhých paliv spol. Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s.
Město Lovosice, obce Lukavec, Sulejovice
druh paliva
Hnědé uhlí
Černé uhlí
Koks
Dřevo
Celkem
Bytová sféra
[t]
5 677
31
6,0
5 714
Občanská vybavenost Podnikatelský sektor
[t]
[t]
80
252
80
252
Tabulka 63 Dodávky tuhých paliv spol. K+L spol. s r.o.
Strana 102
druh paliva
Bytová sféra
[t]
470
6,0
476
Hnědé uhlí
Černé uhlí
Koks
Dřevo
Celkem
Občanská vybavenost Podnikatelský sektor
[t]
[t]
-
Dle údajů ČSÚ, divize Praha, je ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice byla vykazována
následující spotřeba tuhých paliv za rok 2005:
Černé uhlí ..................................................................... 37 t................................... 929 GJ
Hnědé uhlí vč. lignitu.............................................. 83 400 t......................... 1 534 560 GJ
Koks............................................................................... 23 t................................... 633 GJ
Palivové dříví................................................................. 85 t................................ 1 241 GJ
Uvedené údaje jsou za r. 2005 a zahrnují pouze spotřebu tuhých paliv podnikatelských subjektů,
rozpočtových a příspěvkových organizací (nad 20 zaměstnanců) se sídlem na území města Lovosice
včetně jeho městských částí a obcí Lukavec a Sulejovice.
Reálná spotřeba tuhých paliv v domácnostech byla odhadnuta výpočtem dle počtu domácností
(SLBD 2001) a měrné spotřeby na RD (17 MWh/r) a na byt v bytovém domě (11,1 MWh/r).
Celková reálná spotřeba 133 bytů v RD a 69 bytů v byových domech vytápěných tuhými palivy pak
činí 698,41 t/r.
V následující tabulce a grafu jsou shrnuté celkové údaje, které jsou prezentovány podíly odběrů
tuhých paliv jednotlivých odběratelů (podnikatelský sektor, občanská vybavenost, bytová sféra).
Uvedené údaje byly získány přímo od odběratelů, dotazem na ČSÚ, dotazem
u distributorů paliv a výpočtem.
V souhrnných údajích bytové sféry bylo přihlédnuto k výpočtům reálné spotřeby tuhých paliv
v domácnostech vycházející ze SLDB 2001. Prodejci tuhých paliv nebyl schopen vymezit množství
dodaných tuhých paliv pouze do řešeného území.
Tabulka 64 Rekapitulace dodávky tuhých paliv za rok 2005
Druh paliva
Hnědé uhlí
Černé uhlí
Koks
Dřevo
Celkem
Bytová sféra
[t]
997
0
31
52
1 081
Občanská Podnikatelský
vybavenost
sektor
[t]
[t]
80
83 553
0
37
15
0
0
33
95
83 623
Zemědělství
Celkem
[t]
0
0
0
0
0
[t]
84 630
37
46
85
84 798
Strana 103
Graf 15. Podíly odběrů tuhých paliv řešeného území za rok 2005
Zemědělství
0,0%
Bytová sféra
1,3%
Občanská
vybavenost
0,1%
Bytová sféra
Zemědělství
98,6%
2.5
Místní zdroje energie
2.1.24Netradiční zdroje energie
2.5.1.1 Kogenerační jednotky
Jednou z možností, jak lépe využít energie zemního plynu, je instalace kogenerační jednotky, která
současně vyrábí elektrickou a tepelnou energii. Jejím základem je spalovací motor, upravený na
spalování zemního plynu, pohánějící elektrický generátor. Využitelné teplo je získáváno pomocí
tepelných výměníků z chladící vody, mazacího oleje a výfukových plynů.
Touto kombinovanou výrobou je docíleno vysokého využití energie obsažené v primárním palivu,
což má značný ekonomický i ekologický význam.
Největší ekonomický přínos má instalace kogenerační jednotky tam, kde je možné veškerou
vyrobenou elektrickou i tepelnou energii využít pro vlastní spotřebu (např. v průmyslu, nemocnicích,
hotelech, školách, systémech CZT pro krytí čerpací práce…).
Elektrickou energii lze využít pro vlastní spotřebu nebo dodat do sítě distrubuční společnosti.
V řešeném území není doposud instalována žádná kogenerační jednotka.
2.5.1.2 Tepelná čerpadla
V řešeném území se dle provedeného průzkumu a informací Stavebního úřadu nenachází otopné
soustavy s instalovaným tepelným čerpadlem.
Strana 104
Tabulka 65 Přehled tepelných čerpadel instalovaných v řešeném území
Obec
Lovosice
Lukavec
Sulejovice
Celkem
TČ
dle zdroje tepla
voda –voda
země - voda
země - voda
Tepelný výkon
[kW]
Watercote Ai1 5108.4
3,0
DS 5009,3
10,0
DS 5011,3
11,0
24,0
Typ TČ
Rok instalace
2002
2005
2005
2.5.1.3 Kapalný plyn - propan
Na základě oslovení místního prodejce kapalného plynu, fy. Propan-butan-prodej Svoboda Stanislav,
jsme získali informaci o celkovém odběru propan-butanu pro domácnosti. Za rok 2005 tento
prodejce prodal okolo 45 t propan-butanu, které se spotřebovalo v bytové sféře (v dopravě a pro
vaření). Dle odborného odhadu místního prodejce lze předpokládat, že 2/3 prodaného množství bylo
použito v dopravě a zbylá 1/3 se použila jako topná směs.
Další informace o kapalných plynech spotřebovaných v řešeném území nám poskytl ČSÚ, divize
Praha a dotazníkové šetření. Tyto údaje jsou za r. 2005 a zahrnují pouze spotřebu kapalných plynů
podnikatelských subjektů, rozpočtových a příspěvkových organizací (nad 20 zaměstnanců) se
sídlem na území města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice.
Tabulka 66 Spotřeba kapalných plynů jako topné směsi v řešeném území, za r.2005
Druh paliva
Propan-butan
zkapalněný
(LPG)
Bytová sféra
Občanská
vybavenost
Podnikatelský
sektor
Zemědělství
Celkem
[t]
[GJ]
[t]
[GJ]
[t]
[GJ]
[t]
[GJ]
[t]
[GJ]
15
588
7
258
0
0
0
0
22
846
2.5.1.4 Kapalné paliva
Řešené území, dle provedeného průzkumu a informací ČSÚ, nevykazuje žádnou spotřebu kapalných
paliv.
2.5.1.5 Odpadní teplo
Průzkum využití odpadního tepla byl proveden formou dotazníkové akce. Celkem bylo osloveno 17
výrobních organizací. Dle obdržených informací z oslovených výrobních organizací využívají
odpadní teplo:
-
Lovochemie, a.s. - pro technologické procesy
Opávia – LU - ohřev teplé užitkové vody
Strana 105
2.1.25Obnovitelné zdroje energie
2.5.1.6 Využití biomasy
2.5.1.6.1
Produkce dřevní hmoty
Biomasa je hmota organického původu. V souvislosti s energetikou máme na mysli nejčastěji dřevo
a dřevní odpad, slámu, zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat.
Energii z biomasy lze získávat termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišujeme proto
dvě základní technologie zpracování:
1) suché procesy
2) mokré procesy
- spalování
- zplyňování
- fermentace (produkce etanolu)
- anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu)
Přestože existuje ještě více způsobů využití biomasy k energetickým účelům, v praxi převládá ze
suchých procesů spalování biomasy, z mokrých procesů výroba bioplynu anaerobní fermentací.
Z hlediska použitelnosti se budeme dále věnovat pouze variantě spalování biomasy, která se jeví pro
potřeby města a okolí jako nejpřijatelnější.
Jako biopalivo lze použít:
odpadní a palivové dřevo
obilní a řepkovou slámu
rychlerostoucí dřeviny a energetické plodiny
komunální odpad
spalitelný odpad z průmyslové výroby
Nárůst přebytku zemědělské půdy vlivem zvyšování intenzity zemědělské produkce je
celoevropským problémem. V České republice je tento problém specifický tím, že prudký pokles
poptávky byl provázen i poklesem intenzity zemědělské výroby. Využití zemědělské půdy je stále
vysoké a problém přebytku není dosud tak patrný.
Jednou z nejperspektivnějších možností řešení využití nadbytečné zemědělské půdy je orientace
produkce na energetické plodiny, to znamená rychlerostoucí dřeviny, řepku, obiloviny, různé traviny
(např. Miscantus) a výrobu etanolu ze zemědělských produktů (obilí, brambory, cukrovka), na této
půdě vypěstovaných.
Tato cesta využití energetických plodin vede v našich podmínkách ke zlepšení životního prostředí
a ke snížení závislosti na dovozech.
2.5.1.6.2
Rozdělení lesů
Zájmové území bylo v případě zjišťování lesních pozemků a jejich správců stanoveno v hranicích
bývalého okresu Litoměřice.
V řešeném území obhospodařuje lesní pozemky 1 samostatný subjekt - Lesy ČR, s.p., Lesní správa
Litoměřice. Lesní správa obhospodařuje cca 90 % lesních porostů. Zbývajících 10 % lesních porostů
obhospodařuji obce, restituenti a drobní vlastníci.
Strana 106
Výměra lesních pozemků a zásoby lesních porostů majoritního správce je uvedena v následující
tabulce. Uvedené údaje jsou převzaty z LHP –LHC Litoměřice zpracovaného pro období 1997 až
2006.
Tabulka 67 Výměra lesních pozemků majoritního správce
subjekt
Obhospodařovaná
Zásoba lesních porostů
výměra porostní půda
(m3 b.k.)
(ha)
Lesy ČR, s.p.,
9 654
1 831 167
Lesní správa Litoměřice
*) LHP –LHC Litoměřice pro období 1997 až 2006
Z hlediska možného hospodářského využití lesů se nacházejí v zájmovém území tyto kategorie lesů:
Lesy hospodářské - o rozloze 4 983,83 ha; jsou nejdůležitější pro těžbu a následné využití dřevní
odpadní hmoty.
Lesy ochranné - o rozloze 217,73 ha; jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích a lesy
potřebné k zajištění půdy.
Lesy zvláštního určení - o rozloze 4 452,04 ha; jsou v ochranných pásmech vodních zdrojů, v
uznaných oborách a bažantnicích, lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy pro zachování biologické
různorodosti, dále lesy chráněné podle předpisů o státní ochraně přírody a lesy vyžadující odlišný
způsob hospodaření.
Ve vytipované území jsou zastoupeny lesy hospodářské a zvláštního určení prakticky stejným dílem.
Rozloha ochranných lesů je prakticky zanedbatelná.
Z lesních porostů jsou ve větším množství zastoupeny jehličnany (60,91%), listnaté stromy
(39,09%). Skladba lesního porostu je následující:
- borovice lesní
(25,0%)
- smrk stepilý
(21,5%)
- dub letní
(16,5%)
- douglaska tisolistá
(6,5%)
- modřín evropský
(6,0%)
- buk lesní
(5,0%)
- akát trnovník
(4,5%)
- bříza bradavičnatá
(4,5%)
- javor stepilý
(3,5%)
- habr obecný
(2,0%)
- javor klen
(2,0%)
- lípa srdčitá
(1,5%)
- olše lepkavá
(1,5%)
ěstské lesy
Městská zeleň není systémově evidována a neutváří ucelené parkové plochy. Ve městě Lovosice se
nachází pouze rozptýlená zeleň, kde se dá předpokládat pouze nahodilá těžba v důsledku
nepříznivých povětrnostních podmínek. Nahodilá těžba je většinou likvidována jako palivové dříví.
Biomasa ze zalesněných pozemků
Strana 107
Tráva je vyžínána jen u mladých porostů (ošetření proti buření) a je ponechána u kořenového
systému sazenic. Ročně je ošetřeno cca 400 ha mladých porostů. Předpokládaná výtěžnost zelené
hmoty v t/ha je velmi různá a nelze ji jednoznačně definovat. Výtěžnost zeleně závisí na pestrosti
druhů rostlin, místním klima, orientaci svahu, výšce pěstovaného porostu a dalších aspektech. Listí a
jehličí
zůstává
rovněž
v lese
na
prokypření
půdy.
Dřevní
hmota
z výchovných zásahů v porostech do 40 let (prořezávka do průměru 7 cm a délky do 5 m) zůstává
v lese v hromadách nebo hranicích a je určena k obohacení živin lesní půdy.
Dřevní hmota o parametrech větších, než shora uvedených, je těžena pro další zpracování. Celková
výtěžnost dřevní hmoty je:
- 20 m3.b.k. u probírek porostu do 40 let
- 30 m3.b.k. u probírek porostu nad 40 let
Tabulka 68 Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch společnosti Lesy ČR,
s.p., Lesní správa Litoměřice
Druh
biologického
odpadu
Roční množství
Místo a způsob likvidace
Tráva
0,0 t
zůstává v lese
Listí
0,0 t
zůstává v lese
1 211,2 t
zůstává v lese
Dřevní odpad
Tabulka 69 Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch k.ú. Lovosice,
Lukavec a Sulejovice
Druh
biologického
odpadu
Roční množství
Místo a způsob likvidace
Tráva
0,0 t
ukládáno na skládku v Upohlavech
Listí
0,0 t
ukládáno na skládku v Upohlavech
neuvedeno
pálení v lokálních tepelných zdrojích domácností
Dřevní odpad
2.5.1.6.3
Dřevní odpad jako zdroj biomasy
Dle vyjádření majoritního správce lesních pozemků vzniká při roční těžbě dřevního odpadu:
- Lesní správa Litoměřice …………………….cca 19 662 m3.b.k.
Tabulka 70 Objem těžby lesních porostů a vyrobeného dřevního odpadu
Správce
Určené množství
těžby
Množství
dřevního odpadu
Množství
odpadu
Strana 108
Lesní správa Litoměřice
Celkem
[m3 bez kůry/rok]
[m3.b.k./rok]
39 325,4
39 325,4
19 662,7
19 662,7
z těžby
[%]
50
50
Lesní správa uvedené množství dřevního odpadu rozprodává okolním obcím a zdaleka nestačí pokrýt
zdejší poptávku. Cena dřevního odpadu je závislá na podmínkách těžby a pohybuje se v intervalu od
30 do 50 Kč/prm.
Podíl nahodilé těžby činí ročně cca 25 až 30 % z celkové těžby dřeva a je velmi proměnlivý
v jednotlivých letech (od 0 do 30%).
Těžební odpad je tvořen větvemi po odvětvování, nestandardním dřívím z vrcholové části stromů,
manipulačními odřezky a kůrou.
Dalším zdrojem biomasy může být dříví mimo lesní hospodářství, tzn. odpad z dřevovýroby, např.
piliny, hobliny, odřezky.
V rozšířeném zájmovém území města Lovosice se nachází 7 provozoven dřevozpracující
prvovýroby. Jedná se hlavně o truhlářství, stolařství a výrobny nábytku v okrese Litoměřice:
 Pila Chotiměř
 DAPS v.o.s Litoměřice
 EKOS Hrnčíř Litoměřice
 Hrušovský František, Litoměřice
 Lesní společnost Litoměřice a.s.
 Tesařství a truhlářství – Aleš Poljak, Litoměřice
 Truhlářství Stena, Litoměřice
Vhodnost dřevní hmoty pro spalování
Polena
Pro spalování dřevěných polen o průměru 80 - 200 mm a délce až 750 mm jsou vhodné kotle, kde při
hoření paliva dochází k pyrolytické destilaci, při které se veškeré spalitelné složky paliva
zplyňují. Pro tento proces je nutné dodržet vlhkost paliva maximálně 20 % (odpovídá volnému
skladování pod přístřeškem cca 2 roky), aby bylo dosaženo účinnosti kotle cca 85 %. Spotřeba paliva
na topnou sezónu představuje cca 1 m3 na 1 kW výkonu kotle.
Odkorky a dřevní štěpky
Optimální relativní vlhkost dřevních štěpek pro spalování je 30 až 35 %. Jsou-li štěpky příliš suché,
má proces hoření explozivní charakter, a velká část energie uniká prostřednictvím horkých
kouřových plynů do atmosféry. Naopak při vlhkosti štěpek 50 až 60 % je spalování obtížné
a účinnost topeniště klesá. Štěpky vyrobené ze stromů o přirozené vlhkosti nejsou tedy vhodné pro
okamžité energetické využití, a snižování vlhkosti hotových štěpek je ve větším množství výrobně
obtížné. Proto je nejschůdnějším řešením štěpkování materiálů již na vzduchu proschlých.
Nevýhodami spalování štěpek jsou:
 Potřeba speciálních topenišť, protože spalování štěpek v původních topeništích na fosilní
paliva je energeticky nevýhodné a z ekologického hlediska nežádoucí.
 Nižší účinnost spalování, která vzniká díky nehomogennosti štěpek a nerovnoměrnosti
rozložení vlhkosti v nich. Uvedené faktory neumožňují úplně optimalizovat proces hoření.
Strana 109


Nevhodnost použití štěpek pro topeniště nízkých výkonů. Dosud známé principy spalování
štěpek vyžadují určitý minimální výkon topeniště, při kterém je proces spalování
stabilizovatelný. Nejmenší vyráběná topeniště proto mají výkon nad 35 kW, což je na hranici
spotřeby pro 3 - 5 bytů. Pro menší bytové objekty je tedy zatím samotné vytápění štěpkami
málo reálné.
Delší doba potřebná k náběhu topeniště na plný výkon. Pro krytí nárazových energetických
potřeb je proto použití energetických zdrojů spalujících štěpky méně vhodné.
Tyto nevýhody spalování štěpek je možné odstranit zpracováním na dřevní brikety, které je možné
spalovat jako polena ve zplyňovacích kotlích. V těchto kotlích je také možné v malém množství
(cca 10 % z celkového obsahu násypky) spalovat i nezpracovaný drobný dřevní odpad spolu s
polenovým dřevem.
2.5.1.6.4
Obiloviny jako zdroj biomasy
Jako zdroj biomasy pro spalování a zplyňování se používá biomasa odpadní, což jsou rostlinné
zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny - kukuřičná a obilná sláma, řepková sláma,
zbytky z lučních a pastevních areálů. Zejména sláma obilovin a řepky tvoří významný a nadějný
zdroj biomasy pro energetické účely. Dále se používá sláma kukuřice, pícnin pěstovaných na semeno
a nekvalitní suché seno.
Tabulka 71 Hmotnostní poměr zrna ke slámě
Plodina
Pšenice
Žito
Ječmen
Oves
Kukuřice na zrno
Řepka olejná
Poměr zrno : sláma
1 : 1,85
1 : 1,7
1 : 0,8
1 : 1,4
1 : 1,2
1 : 1,2 - 1,8
Pro získání příslušných údajů vedoucích k výpočtu energetického potencionálu ze zemědělských
plodin bylo nutné rozšířit zájmové území o okolí do 15 km. Z informací ze Statistického úřadu
vyplynuly následující základní podklady:
-
z obilovin, pouze u ovsa, se nepředpokládá žádné množství slámy pro energetické účely.
Veškerý oves je v zájmovém území na zemědělských pozemcích zaoráván.
dále není počítáno se slámou pro energetické účely u kukuřice, jelikož je většina zkrmována
v živočišné výrobě a zbytek je v zájmovém území na zemědělských pozemcích zaoráván.
V řešeném území se vyskytuje kvalitní zemědělská půda 1. bonitní třídy. Na většině zemědělských
ploch se pěstují z obiloviny (asi 60 % z celkového osevu), následující technické plodiny (cca 31 % řepka, slunečnice), dále pícniny na orné půdě (cca 23 % - kukuřice na zeleno a siláž, vojtěška a další
jednoleté
a
víceleté
pícniny),
okopaniny
a
luskoviny
tvoří
necelých
6 % (cukrovka technická, hrách setý atd.).
Menší část zemědělských ploch je osázena trvalými travnatými porosty, na nichž se pase dobytek od
jara do podzimu. V tomto období tedy traviny slouží jako potrava. Zbývající část roku slouží
posečená a usušená tráva (seno) jako potrava pro ustájený dobytek.
Strana 110
Vyprodukované obiloviny slouží pro vlastní účely zemědělců (posklizňové zbytky se použijí
k vyrovnání bilance organických látek v půdě a udržení její úrodnosti, obiloviny se použijí jako
krmivo a na stlaní). Pro stlaní dobytka je v případě ekologického zemědělství možno použít pouze
slámu z obilovin (cca 3 t/ks).
V následující tabulce jsou uvedeny plochy osevů jednotlivých zemědělských plodin
a potencionální množství slámy, které bylo stanoveno dle poměru zrna ke slámě dle tabulky
č. 71.
Tabulka 72 Celkové množství slámy z plochy osevů zeměděl.plodin v zájmovém území s okolím do
15 km
Zemědělské plodiny
pšenice
žito
ječmen
triticale
řepka olejná
Celkem
celkové množství
slámy
- poměrově
[t/rok]
33 694
726
7 638
1 183
30 114
73 355
plochy osevů
[ha/rok]
15 279
398
9 234
696
5 767
Zdroj: www.czso.cz; ČEA
Teoreticky možné disponibilní množství slámy pro energetické účely se skládá ze 100 % slámy
řepky a 20 % celkového množství slámy z uvedených obilovin.
V tabulce č. 73 bylo stanoveno, dle ÚEK Ústeckého kraje, množství reálného potencionálu
s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci slámy a její využívání pro krmné účely na 25 %
celkového potencionálu.
Tabulka 73 Celkový reálný energetický potenciál ze slámy obilovin a řepky v zájmovém území
s okolím do 15 km
Zemědělské plodiny
sláma obilovin
sláma řepky
Celkem
výhřevnost
[MJ/t]
14 000
13 500
celkové
množství
slámy
[t/rok]
43 241
30 114
73 355
množství
slámy pro
energetické
účely
[t/rok]
28 746
30 114
58 860
energetický
potenciál
reálný
energetický
potenciál
[GJ/rok]
402 438
406 541
808 978
[GJ/rok]
100 609
101 635
202 245
Zdroj: www.czso.cz; ČEA; ÚEK Ústeckého kraje
Z výše uvedené tabulky vyplývá celkový reálný energetický potencionál biomasy ze zemědělských
plodin, který činí cca 202 245 GJ/rok.
Možným zdrojem biomasy pro energetické účely mohou být také exkrementy hospodářských zvířat,
smíchané s podestýlkou. V případě hovězího dobytka je to převážně obilná sláma, zatímco pro koně
to mohou být také piliny nebo seno. Ve většině případů jsou však v souladu s podmínkami
ekologického zemědělství zvířata polovinu roku na pastvinách, kde jejich trus slouží jako přirozené
hnojivo a pouze druhou polovinu roku je možné počítat s možností tohoto zdroje jako biomasy.
Strana 111
Téměř ve všech případech však zemědělci hospodařící v zájmovém území uvádějí, že tento přírodní
materiál bezezbytku spotřebují pro hnojení půdy.
Dalším možným energeticky využitelným zdrojem je bylinná biomasa vzniklá při údržbě luk.
Vzhledem na kvalitu zemědělské půdy a intenzitu obhospodařování území je využitelnost bylinné
biomasy pro energetické účely zanedbatelná.
2.5.1.6.5
Kvantifikace tepelné energie z biomasy
Dřevní odpad po těžbě
Při přepočtu se uvažovalo s výhřevností dřevního odpadu 7,5 GJ/m3 rok.
(průměrná výhřevnost štěpky při vlhkosti 30%)
Tabulka 74 Kvantifikace tepelné energie -dřevní odpad po těžbě
Lokalita
Těžba určená LHP
[m3 bez kůry / rok]
Dřevní odpad
[m3 / rok]
Využitelné
množství tepla
[GJ / rok]
39 325,4
17 695,8
132 718,5
Město Lovosice
a okolí do 15 km
Poznámka:
1.
Předpokládá se využití 90 % dřevního odpadu. Zbývajících 10 % dřevního odpadu zůstává v lese.
2.
Uvedený výpočet je čistě teoretickou záležitostí. Prakticky 90 % dřevního odpadu odkoupí a odveze z regiónu firma KRONOŠPAN
Jihlava. Zbývající podíl je využit jako palivové dříví.
Sláma
V řešeném území se vyskytují volné zdroje biomasy pro využití k energetickým účelům. Dle objemu
osevu orné půdy a použité metody výpočtu využité v ÚEK Ústeckého kraje je ročně k dispozici pro
energetické účely cca 58 860 t obilné slámy.
Při přepočtu se uvažovalo s výhřevností slámy obilovin 14,0 GJ/t a slámy řepky 13,5 GJ/t (průměrná
výhřevnost slámy při vlhkosti 15 až 18 %).
Tabulka 75 Kvantifikace tepelné energie – sláma
Komodita biomasy
Obilná sláma
Množství slámy pro
energetické účely
[t / rok]
58 860
Energetický
potenciál
[GJ / rok]
8 08 978
Reálný energetický
potenciá
[GJ / rok]l
202 245
2.5.1.7 Solární energie
Na základě průzkumu a údajů společností zabývajících se instalaci solárních systémů
a z poskytnutých dat od dodavatele slunečních kolektorů, bylo zjištěno následující množství
instalovaných solárních kolektorů v zájmovém území podle jednotlivých katastrálních území města:
- Lovosice............................................................................. 0 ks.................0,0 m2
- Lukavec.............................................................................. 4 ks.................8,0 m2
- Sulejovice...........................................................................4 ks.................8,0 m2
Strana 112
Celkem je v řešeném území města instalováno 16,0 m2 solárních kolektorů.
Vlastníky instalovaných solárních systémů jsou obyvatelé rodinných domů. Solární energie je
využívána k předehřevu teplé vody a k ohřevu vody pro venkovní bazén.
2.5.1.8 Energie vodních toků
Městem Lovosice protéká vodní tok Labe s přítokem řeky Modly. Přibližný spád vodního toku je
v řešeném území cca 1,9 m. Uvedený spád je upraven pomocí 1 jezů. Na tomto jezu není doposud
instalována vodní turbína pro výrobu el. energie. Průměrný roční průtok řeky je
292 m3. s-1. Spád vodní hladiny je na jednotlivých vodních dílech následující:

VD Lovosice 1,9 m; ř.km 60.125
Teoretický roční energetický potenciál je 5,44 MW. Teoretická roční energetická výtěžnost je 47,35
GWh. Reálná roční energetická výtěžnost pak činí 14,62 GWh. Míru využití energie vodního toku
pak je 30,87 %.
Dle vyjádření správce se v současné době připravuje projekt na instalaci vodní turbíny na shora
uvedeném jezu.
2.5.1.8.1
Vodní elektrárny
V zájmovém území se nenachází vodní elektrárny.
2.5.1.8.2
Malé vodní elektrárny
V zájmovém území se nenachází vodní elektrárny.
2.1.26Energie z odpadu
2.5.1.9 Nakládání s odpady – současný stav
Hospodaření s odpadem města, ale i širšího okolí, zajišťuje pro město dodavatelským způsobem
společnost BEC odpady s.r.o..
Město Lovosice je členem sdružení obcí pro nakládání s odpady, které vzniklo v roce 1998
a obhospodařuje prostřednictvím fy. SONO plus s.r.o. komunální skládku Úpohlavy. Ze zájmového
území je komunální odpad svážen technikou Podniku technických služeb Lovosice s.r.o. a ostatní
odpady (tříděný a nebezpečný) sváží společnost BEC odpady s.r.o. Tříděný odpad je rozdělen na 3
komodity:
-
papír
plast
Strana 113
-
sklo
Na území města Lovosice je okolo 38 sběrných míst, na kterých je celkem umístěno
31 kontejnerů na papír, 37 na plast a 30 na sklo. Kontejnery jsou palstové o objemu 1100 l.
Společnost BEC odpady s.r.o. vlastní a provozuje dotřiďovací linku.
Komunální odpad se odváží celkem 2x týdně.
Tabulka 76 Množství likvidovaného odpadu dle jednotlivých obcí; rok 2005
č.
Obec
1. Lovosice
2. Lukavec
3. Sulejovice
počet
výše ročního
celkem
celkem
celkem
celkem
zaevidopodlatku za komunálního separovaný biologický nebezpečný
vaných
odpady
odpadu (t)
odpad (t)
odpad (t)
odpad (t)
obyvatel
9359
408
3047
564
48,78
15,1
323
60
5
0,4
692
280
169
19
3,4
Zdroj: MěÚ Lovosice – odbor ŽP – Ing.Riedl
Celková produkce odpadů v zájmovém území za rok 2005 činila 3 932 t.
V roce 2006 byl ve městě Lovosice zvýšen poplatek za komunální odpad na 418 Kč/osobu
a rok.
Nejbližší spalovnou je Ústí – Neštěnice.
Svoz komunálního odpadu z města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice je prováděn na skládku
Úpohlavy, nebezpečné odpady jsou odváženy na skládku v k.ú.Vrbičany. Pro omezení množství
ukládaného odpadu je nutno průběžně vytvářet podmínky pro separovaný sběr odpadu přímo
u zdroje odpadů.
V obci Sulejovice je v navíc umístěn kontejner na ostatní odpad, který se vyváží rovněž do Úpohlav.
Dle informací získaných na odboru životního prostředí města je odpadové hospodářství v řešeném
území provozováno v souladu s platnou legislativou ČR.
2.5.1.10Tepelná energie z odpadu
Dle praktických zkušeností se výhřevnost komunálního odpadu pohybuje v rozmezí od 5 do
10 GJ/t. Pro stanovení teoretického tepelného zisku z uvažovaného odpadu jsme využili střední
hodnoty průměrné výhřevnosti tj. 7,5 GJ/t.
Tabulka 77 Kvantifikace tepla z odpadu
Název komodity
Zbytkový směsný
komunální odpad
[t/rok]
Výhřevnost
včetně koef.
účinnosti 0,7
[GJ/t]
3 276
5,25
Produkce odpadu
celkem
Získané teplo
Získané teplo
[GJ]
[MWh]
17 199,00
4 777,50
Strana 114
Strana 115
3 Analýza územně plánovací dokumentace
1.4
Výchozí podklady a dokumenty
Pro zpracování Územní energetické koncepce města Lovosice byly použity následující vstupní
podklady:

Územní plán sídelního útvaru Lovosice a obcí Lukavec a Lhota nad Labem (text. zpráva,
grafika v tištěné podobě) – z dubna roku 2000. Zpracovatel - Studio KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha.
Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.

Územní plán sídelního útvaru Lovosice – Změna č.1 (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) –
z července roku 2001. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS,
INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant
- Ing. arch. Petr Vávra.

z července roku 2002. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS,

z únoru roku 2006. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS,

z března roku 2006. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS,

Územní plán obce Sulejovice (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z prosince roku 2000.
Zpracovatel – A - PROJEKT - URBANISTICKO ARCHITEKTONICKÁ, PROJEKČNÍ
KANCELÁŘ, Ladova 20, 400 11 Ústí nad Labem. Hlavní projektant
- Ing. arch. Jiří Adamczyk.

Změna č.1 Územního plánu obce Sulejovice (text. zpráva, grafika v tištěné podobě)
– z prosince roku 2003. Zpracovatel – A - PROJEKT - URBANISTICKO
ARCHITEKTONICKÁ, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Ladova 20, 400 11 Ústí nad Labem.
Hlavní projektant - Ing. arch. Jiří Adamczyk.

Digitální katastrální mapa ZABAGED města Lovosice, poskytnutá MěÚ Lovosice, formát
*.dgn

Digitální katastrální mapa obce Lukavec, poskytnutá Katastrálním úřadem se sídlem
v Litoměřicích, formát *.dgn

Digitální katastrální mapa obce Sulejovice, poskytnutá Katastrálním úřadem se sídlem
v Litoměřicích, formát *.dgn
Strana 116

Soupisy velkých, středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší, které poskytly Český
hydrometeorologický ústav Praha, Městský úřad v Lovosicích - odbor životního prostředí,
údaje r.2004, formát *.xls

Územní program snižování emisí a imisí pro město Lovosice, zpracovatel ASCEND s.r.o.
Korunní 859/18, 120 00 Praha 2, zpracováno v roce 2006

Plán odpadového hospodářství Sdružení obcí pro nakládání s odpady zpracovaný v roce
2005, zpracovatel BEC odpady s.r.o., Prosmycká 2/88, 410 02 Lovosice, řešitel Ing. Pavel
Russe

Statistika - SLBD 2001., ČSÚ Praha a ČSÚ Ústí nad laben

Podklady a informace o soustavách CZT poskytnuté pracovníky společností Tepelné
hospodářství města Lovosic, s.r.o., Žižkova 1122, 410 02 Lovosice

Podklady sítí NTL, STL, VTL poskytnuté RWE- Severočeská plynárenská, a.s., Klišská č.
940, 401 17 Ústí nad Labem, (digit. grafika – soubory *.dgn)

Podklady sítí VVN, VN a konzultace na ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 8/874, 405 02 Děčín,
(digit. grafika – soubory *.dgn)

Předané podklady související s řešenou problematikou (MěÚ v Lovosicích a obecními úřady
v Lukavci a Sulejovicích)

Průzkumy a konzultace provedené v průběhu zpracování díla

Platné zákony, předpisy a normy
Informace obsažené ve shora uvedených materiálech byly zapracované do textové i grafické části
Územní energetické koncepce města Lovosice. Grafické výstupy byly odsouhlaseny s jednotlivými
provozovateli
energetických
soustav.
Textová
část
byla
projednána
a odsouhlasena s jednotlivými zainteresovanými složkami a v pracovním výboru pro zpracování
Územní energetické koncepce města.
Strana 117
1.5
Rozbor prostudovaného platného ÚPD
3.1.1 Zásady územního rozvoje
1.5.1.1
Základní údaje o platné ÚPD
Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice mají v současnosti následující platné územní
dokumentace:
1.) Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Dále jsou
vypracovány Změny č. 1 – 4.
2.) Územní plán obce Sulejovice, vč. Změny č.1.
Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec (dále jen ÚPN-SÚ)
V roce 1991 byl zpracován návrh řešení územního plánu sídelního útvaru Litoměřice – Lovosice –
Terezín – Bohušovice nad Ohří (Atelier Ing.arch.J.Plašil, prosinec 1991) a dne 17.3.1992 bylo
k tomuto návrhu řešení provedeno připomínkové řízení. Vzhledem k záporným stanoviskům
v oblasti dopravního řešení, vodního hospodářství včetně čištění odpadních vod, energetiky, spojů a
dalších závažných nedostatků nebylo možné tento UPN–SU předložit ke schválení.
Proto pořizovatel ÚPD – referát regionálního rozvoje OkÚ Litoměřice rozhodl o zpracování ÚPD
pro každé sídlo samostatně a k dokončení územního plánu sídelního útvaru Lovosice objednal
zpracování zadávací dokumentace pro vypracování nového ÚPN-SU.Dne 29.3.1994 proběhlo
v souladu se zněním stavebního zákona č. 50/76 a vyhlášky 84/76 Sb. ve znění pozdějších předpisů
veřejnoprávní projednání tohoto dokumentu na OkÚ Litoměřice a následně dne 21.4.1994 na MěU
Lovosice.
Návrh územního plánu města Lovosice byl po pracovních konzultacích s městem
a pořizovatelem dokončen v souladu se souborným stanoviskem v prosinci roku 1994 a ve smyslu
platné legislativy bylo ihned zahájeno jeho veřejnoprávní projednávání. Dne 16.3.1995 proběhlo
připomínkové řízení na Okresním úřadě v Litoměřicích a poté dne 10.4.1995 projednala a
odsouhlasila návrh s drobnými připomínkami Městská rada. Další postup však zastavilo stanovisko
nadřízeného orgánu (zde regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj ČR v Chomutově),
které je povinen si opatřit pořizovatel pro závěrečné schválení čistopisu. Rozhodující pak byl
nesouhlas regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj se schválením územního plánu bez
zapracování prvků územního systému ekologické stability krajiny, který však v té době ještě
neexistoval. Zadání a především zpracování těchto oborových dokumentů pak trvalo bezmála čtyři
roky,
za
které
došlo
k mnoha
významných
změnám
a to i v legislativě pro územního plánování.
Proto po poradách na OkÚ Litoměřice i MěÚ Lovosice bylo v roce 1998 rozhodnuto o způsobu
a postupu dopracování územního plánu města Lovosice v souladu s udělenou výjimkou ze
stavebního zákona a předpisů souvisejících ve dvou etapách. Nakonec byl dne 13.3.2000 vydán
referátem regionál.rozvoje OkÚ Litoměřice podrobný pokyn k dopracování návrhu územního plánu
sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec, podle kterého je čistopis návrhu
vypracován.
Strana 118
Důležitým závazným podkladem pro zpracování návrhu UPN-SÚ byla také územně plánovací
dokumentace vyššího stupně – ÚPN-VÚC okresu Litoměřice (TERPLAN Praha), který byl schválen
usnesením vlády ČR č.110 ze dne 7.2.1996.
Dílčí projektové podklady, dopravní a odvětvové dokumentace týkající se předmětného území, byly
k dispozici v archívu MěÚ Lovosice a RRR OU Litoměřice a dle jejich aktuálnosti a v míře
odpovídající UPD byly v dokumentaci zohledněny.
ÚPN-SÚ byl zpracován, na základě výběrové soutěže, Studiem KAPA, Ing.arch. Petrem Vávrou.
Územní plán obce Sulejovice
Urbanistická studie obce Sulejovice, zpracovaná podle ustanovení §3 odst.2a) zákona, má jak
v grafické, tak i v textové části rozsah územního plánu. Dokončena byla v měsíci únoru 1999.
Veřejné projednání podle ustanovení §21 odst. 2 a 4 proběhlo dne 20. května 1999, a to s dotčenými
orgány státní správy na Okresním úřadě v Litoměřicích a s veřejností dne 17. května 1999 na
Obecním úřadě v Sulejovicích. Obec Sulejovice jako pořizovatel urbanistické studie rozhodl o
pořízení územně plánovací dokumentace prostřednictvím územně plánovacího podkladu – již
zmíněné urbanistické studie. Při použití tohoto způsobu bylo tedy upuštěno od zpracování konceptu
územně plánovací dokumentace při splnění podmínek stanovených v novele stavebního zákona č.
83/1998 Sb., a to:
•
•
řešení bylo prověřeno urbanistickou studií zpracovanou podle §3 odst.2 pís. a) stavebního
zákona a projednanou veřejnoprávně podle usnesení §21 odst. 2 a 4 zákona.
zpracovaný návrh zadání plní funkci souborného stanoviska podle ustanovení §21 odst.
5 zákona
Návrh zadání vydal Obecní úřad Sulejovice ve smyslu ustanovení §21 odst. 5 a 6 stavebního zákona
jako pořizovatel územního plánu, a to za metodické pomoci referátu regionálního rozvoje Okresního
úřadu Litoměřice, který tuto pomoc ve smyslu ustanovení §14 písm. B) stavebního zákona na žádost
obce zajišťuje.
Zadání bylo základním podkladem pro zpracování územního plánu, jehož zpracováním byl pověřen,
na základě výběrové soutěže, firma A-PROJEKT, Ing.arch. Jiří Adamczyk, urbanisticko
architektonická projekční kancelář.
1.5.1.2
Důvody pro zpracování ÚPD
Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec
Hlavním cílem zpracování nového ÚPN-SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec bylo dát
uživateli, v současné době dynamických změn, legislativně závazný podklad pro jeho koordinovaný
koncepční rozvoj.
Oproti původnímu územnímu plánu vyplynula zásadní změna v chápání funkce města Lovosice
v rámci regionu, a to na základě místního šetření, z něhož vyplynulo, že obyvatelstvo má zájem na
stabilizaci ve městě za předpokladu regenerace a doplnění bytového fondu a zlepšení životního
prostředí.
Další významnou a rámec města přesahující aktivitou je rozsáhlý záměr vybudování dopravně
zbožového centra (CZCL) jako reakce na příznivou geografickou polohu – souběh tří rozhodujících
dopravních tras, tj. železnice, dálnice a vodní cesty.
Strana 119
Zpracování studie bylo zadáno na základě žádosti obce, která byla přihlášena do „Programu obnovy
venkova“, kde zpracování územně plánovacího podkladu nebo územně plánovací dokumentace je
jednou z podmínek. Důvodem pořízení byla rovněž skutečnost, že pro území obce nebyla dosud
žádná územně plánovací dokumentace ani územně plánovací podklad zpracován.
Zpracovaným územním plánem je řešen proporcionální rozvoj území, jeho jednotlivých funkčních
složek, a to v souladu s jeho přírodními a kulturními hodnotami pro návrhové období v časovém
horizontu do konce roku 2013 a v hlavních směrech do dlouhodobého výhledu. Lhůty aktualizace
ÚPD se navrhují a jsou předpokládány vždy po komunálních volbách, kdy nové zastupitelstvo
vyhodnotí aktuálnost dokumentace a její soulad s plány a potřebami obce
a rozhodne tak o její další platnosti, případně o formě aktualizace.
Předmět řešení ÚPD
Předmětem řešení je stanovení limitů a regulačních zásad pro urbanistický rozvoj měst a obcí.
1.5.1.3
Výchozí podklady pro zpracování ÚPD
Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec (dále jen ÚPN-SÚ)
Pro město Lovosice byla zpracována celá řada územně plánovací dokumentace, podkladů i další
předprojektové a projektové dokumentace. Protože však v průběhu času docházelo nejen ke změnám
společenských potřeb, ale i legislativních předpisů, vážících se k územnímu plánování, většina
dokumentace nebyla nikdy dokončena ani schválena jako závazný podklad pro rozvoj území. Přesto
tato dokumentace, resp. její dostupné a dosud aktuální části byly prostudovány
a následně v ÚPN-SÚ zohledněny. Jedná se o následující územně plánovací dokumentace:
 Územně plánovací dokumentace vyššího stupně – ÚPN-VÚC okresu Litoměřice (TERPLAN
Praha) byl schválen usnesením vlády ČR č.110 ze dne 7.2.1996.
 ÚPN-SÚ Litoměřice-Lovosice-Terezín-Bohušovice nad Ohří (Atelier Ing.arch. J.Plašil) byl
zpracován v prosinci 1991. Nebyl nikdy schválen.
 Územní plán města Litoměřice a územně plánovací podklady ostatních sousedních obcí
 Studie řešení dopravy v centru Lovosic (proj.atelier DUA spol. s r.o., březen 1993)
Specifikace území
Řešené území je tvořeno:
- správním územím města Lovosice a obcí Lukavec a Lhotka nad Labem.
Řešené území zahrnuje tato katastrální území:
- Lovosice, Lovosice-Prosmyky, Lukavec a část katastrálního území Lhotka nad Labem.
Území řešené územním plánem obce má rozlohu 1 575 ha, z toho zastavěné území 58,04 ha.
Pro území obce Sulejovice nebyla v minulosti zpracována žádná samostatná územně plánovací
dokumentace. Pouze v sedmdesátých letech byla zpracována v Urbanistickém středisku KPU Ústí
Strana 120
nad Labem „Urbanistická studie Čížkovice – Sulejovice“, která však nebyla projednána ani
schválena. Z dokumentace vyššího stupně byl zpracován a schválen ÚPN VÚC okresu Litoměřice
(usnesení vlády č.110 ze dne 7.2.1996). Dalšími důležitými podklady pro vypracování ÚPD obce
Sulejovice byly:



Zadání k dokončení prací na územním plánu obce Sulejovice
Lokální systém ekologické stability – Ing. Ivan Rothbauer
Zpracovaná a projednaná urbanistická studie obce Sulejovice – A-PROJEKT, 1999
Řešené území o rozloze 371 ha, z toho zastavěné území 21 ha, je vymezeno správní hranicí
Obecního úřadu Sulejovice, které není nijak dále administrativně členěno a zahrnuje tedy pouze
vlastní katastrální území – tj. k.ú. Sulejovice.
Území patří do spádového obvodu Městského úřadu Lovosice. V gravitačních vztazích se s ohledem
na dobré dopravní napojení obce uplatňují i vzdálenější návaznosti ve směru na Litoměřice, Ustí nad
Labem, Louny a Most.
1.5.1.4
Strategie rozvoje města dle platné ÚPD
Vlastním cílem urbanistického návrhu je připravit v řešeném prostoru takové územně technické
podmínky, aby soustavným působením všech dostupných faktorů v této oblasti bylo možno v sídlech
a jejich zájmovém území vytvořit všestranně obyvatelné životní prostředí s dostatečnými pracovními
příležitostmi.
Významným záměrem je vybudování dopravně zbožového centra (DZCL) jako reakce na příznivou
geografickou polohu – souběh tří rozhodujících dopravních tras, tj. železnice, dálnice
a vodní cesty.
Změna č. 1 ÚPN-SÚ Lovosice se dotýká v zásadě jen k.ú. Lovosice (resp. k.ú. Prosmyky),
a jedná se o vymezení nových návrhových ploch přesně v rozsahu dřívějších ploch rezervních, resp.
výhledových to i se zachováním původní funkční náplně. Jedná se o tyto navrhované změny:
- lokalita č. 1 – návrhová plocha pro průmyslovou výrobu
- lokalita č. 1a a 1b - v těchto lokalitách dochází k opačnému časovému posunu, tzn. že plochy
původně zařazené do návrhového období ÚPD jsou převedeny do rezervy, dlouhodobého
výhledu.
Změna č. 2 ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem na změnu polohy navrhované hlavní
městské komunikace jako veřejně prospěšné stavby a náplně ploch k ní navazujících podle mezitím
zpracované podrobnější dokumentace (Ing.arch.V.Novák, 2002). Změna č. 2 ÚPN-SÚ Lovosice se
dotýká výhradně k.ú. Lovosice. Jedná se o následující lokality:
- lokalita č.2/2 – upřesnění prostorového vedení trasy hlavní místní obslužné komunikace
urbanistickém obvodu LO-1-0.
- lokalita č.2/4 – návrhová plocha schváleného územního plánu pro občanskou vybavenost
nekomerčního charakteru v urbanistickém obvodu LO-4-R je navržena na změnu funkčního
využití území beze změny její velikosti či tvaru.
- lokalita č. 2/5 – podle zpracovaného záměru výstavby RD je upravena trasa místní obslužné
komunikace v urbanistickém obvodu LO-15-0.
- lokalita č. 2/6 – v urbanistické obvodu LO-11-P je do návrhových ploch pro nízkopodlažní
zástavbu RD zahrnut pozemek p.č. 2523, navazující na sousední stávající zástavbu RD.
Strana 121
S ohledem na postupné utváření celé lokality je vhodné uvažovat s následnou změnou
protilehlých pozemků z ploch pro výrobní a nevýrobní služby na plochy smíšené.
Změna č. 3 ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem rozšíření návrhových ploch pro
průmyslovou výrobu v návaznosti na probíhající výstavbu Dopravně zbožového centra (dále DZCL)
a Průmyslového a logistického centra (dále PLCL) Lovosice, které by mělo mít pozitivní dopad na
socio-demografickou stabilitu města i širšího regionu.
Navrhované změny v platném ÚPN-SÚ Lovosice kromě lokality 3/10 nerozšiřují extenzivně
zastavitelné území sídla a změna jako celek tedy neovlivní negativně celkovou urbanistickou
koncepce této dokumentace. Vzhledem k tomu, že rozhodující součástí návrhu Změny č.3
ÚPN-SÚ Lovosice je zpětné převedení rezervních ploch (viz. Změna č.1) do návrhového období,
resp. u lokality 3/1 a 3/8 využití původních rezervních ploch, lze konstatovat, že touto změnou
dochází k naplnění a potvrzení původní urbanistické koncepce ÚPN-SÚ Lovosice.
Jedná se o lokality:
-
lokality č. 3/1, 3/2, 3/3, 3/4 - plochy pro průmyslovou výrobu, sklady a technickou
vybavenost
lokality č. 3/6, 3/8, 3/10 – plochy se smíšenou funkcí – pro bydlení a umístění zařízení, která
podstatě neruší bydlení
lokality č. 3/6, 3/8, 3/10 – plochy veřejné, doprovodné a izolační zeleně – jako nezastavitelná
území s povinností uchování zeleně
Změna č. 4 - koncept ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem rozšíření návrhových ploch pro
bydlení a ploch se smíšenou funkcí. Jedná se o lokality:
-
-
-
lokalita č. 4/1 – nová rozvojová plocha pro bydlení „Vinný lis“ na severozápadním okraji
města.
lokalita č. 4/2 – změna funkčního využití pozemku v ul. Teplická, umístěného mezi dvěmi
železničními tratěmi, na plochu určenou pro výstavbu 1 RD.
lokalita č. 4/3 – převedení rezervních ploch dle platného územního plánu pro bydlení v ul.
Mánesova vč. návrhu vedení místní obslužné komunikace z Teplické čtvrti do ul. Lovošská
do návrhu s přímou návazností na lokalitu č. 4/1. Vedle rozšíření ploch pro bydlení návrhem
propojovací komunikace se umožní spojení města při povodních, kdy silnice uvnitř města
byly vyřazeny z provozu.
lokalita č. 4/4 – změna účelu užívání ploch stávajících zahrádek severně od stávající silnice
I/15 na plochu pro bydlení.
lokalita č. 4/5 – v návaznosti na zpracovanou Změnu č. 3 ÚPN-SÚ Lovosice, kde pro přímo
sousedící lokality 3/6 a 3/8 byla změněna funkce na plochy pro smíšenou zástavbu, je
navržena pro rezervní plochu dle platného ÚPN-SÚ pro výrobní a nevýrobní služby
– živnostenské území severně od silnice I/15 a jižně od areálu Četrans, změna využití v čase,
tj. přesun do návrhových ploch ÚPN-SÚ a zároveň změna funkčního využití na plochy
smíšené.
lokalita č. 4/6 – změna severní části stávajícího průmyslového území s úpravou funkcí ploch
v areálu bývalého cukrovaru dle zpracovaných podkladů – dokumentace pro územní řízení na
propojovací místní komunikaci a studie regenerace cukrovaru. Cílem je severně této navržené
komunikace připustit na okraji směrem k centru města smíšenou funkci, kde se vedle bydlení
připouští zejména zařízení drobné výroby a služeb.
Strana 122
Úkolem územního plánu obce Sulejovice je vytvoření komplexního návrhu funkčního uspořádání a
využití území, jako podkladu pro řízení a koordinaci veškeré činnosti v území, přípravě a lokalizace
výstavby formou zásad regulace a nabídkou nových ploch pro bydlení, podnikání a ekonomické
základny, včetně vyřešení dopravní obsluhy území, zásobování energiemi, vodou a likvidace
odpadních
vod,
se
zvláštním
zřetelem
na
kvalitu
životního
prostředí a respektování všech územních limitů.
Pro řešené území vyplynuly tyto základní premisy:





ve funkční urbanistické struktuře je řešené území územím s přímou závislostí a úzkými
vazbami na Lovosice a Litoměřice
i když současnost dává prostor k obnovování kdysi značné soběstačnosti jednotlivých obcí,
nelze do budoucna předpokládat výrazné zvýšení významu Sulejovic v sídelní struktuře
základní ekonomickou činností v území zůstane i do budoucna zemědělská výroba a k ní
příslušející činnosti
základní funkcí zůstane bydlení
další rozvoj sídla je limitován především nabídkou pracovních příležitostí
V souladu s ustanovením §31 odst. 2 zákona č. 109/2001 Sb. (úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků) předložila obec
Sulejovice podnět pro zpracování změny územního plánu obce Sulejovice, schváleného obecním
zastupitelstvem dne 25.3.2002. Hlavním důvodem změn je zejména skutečnost, že pozemky, které
budou určeny pro bytovou výstavbu, jsou ve správě Pozemkového fondu ČR
a následně se tedy budou moci stát předmětem převodu pozemků podle zákona č.95/1999 Sb. Dalším
důvodem je skutečnost, že v souvislosti s vytvářením nových pracovních příležitostí v Lovosicích
zaznamenala obec zvýšený zájem o výstavbu rodinných domků a poptávku po dostupných
pozemcích. Změna č.1 ÚPD obce Sulejovice se týká:
- návrhu nových ploch pro výstavbu rodinných domů
- změny ve využití území – umístění areálu výcviku koní
1.5.1.5
Urbanistická kompozice města
Urbanistická koncepce funkčního uspořádání lokalizace rozvojových ploch pak vychází ze všech
přírodních, technických i kulturně historických daností, které jsou alespoň částečně dochovány a pro
další rozvoj sídla jsou rozhodující. Lovosice mají podobu novodobého průmyslového města
s pásovým uspořádáním funkcí bez zvláštních architektonických hodnot. Centrální zóna jako nositel
hlavních městotvorných aktivit je pevně vymezena okruhem městských komunikací, které po
doplnění umožní v tomto prostoru zásadně zklidnit hlavní východozápadní kompoziční osu města,
vedoucí od areálu a.s. Lovochemie (šířeji pojato od Terezína) přes centrum až na Lovoš. Tato část
města však již byla z podstatné části přestavěna sídlištním způsobem a v rámci nutné regenerace je
potřeba zde obnovit ulicový charakter zástavby. V zhledem k předešlému vývoji lze považovat toto
základní uspořádání funkcí za stabilizované. V návrhu jsou nové výrobní a podnikatelské aktivity
také situovány v návaznosti na stávající areály v jižní a východní části města. Plochy pro bydlení,
vybavenost a rekreaci jsou pak navrženy ve středním a severním resp. severozápadním pásu jako
dokomponování hmotově prostorové i funkční struktury sídla na hranici dvou zásadně odlišných
celků – monofunkční výrobní zóny a původní městské zástavby.
Strana 123
Další vývoj městského organismu by se však měl zaměřit také na regeneraci a zkvalitnění obytného,
pracovního i rekreačního prostředí, využití stávajících fondů s citlivou dostavbou v místech proluk či
neudržitelných havarijních objektů včetně doplnění zařízení technické infrastruktury území.
Dílčími zásahy do funkční struktury města se navrhovalo také alespoň částečně eliminovat
negativními vlivy z průmyslové výroby na životní prostředí – návrh vytvoření tzv. nárazníkové zóny
s umístěním výrobních služeb a dalších podobných provozů, případně v kombinaci s bydlením
(smíšená zóna) a izolační zelení. V návrhu územního plánu je i zakotveno doplnění
a propojení systému izolační a veřejné zeleně a sportovně rekreačních ploch s cílem poskytnout
obyvatelům města odpovídající obytné a životní prostředí.
V návrhu územního plánu jsou tedy vytvořeny územně technické podmínky, vedoucí k zásadnímu
zlepšení životního prostředí jako prioritního předpokladu pro udržení obyvatelnosti prostoru.
Rozhodujícím úkolem v této oblasti, který však leží mimo možnosti vlastního zpracování ÚPN-SÚ,
je
vedle
striktního
dodržování
závazných
zásad
řešení
modernizace
a změna technologií chemického areálu, která jediná může přinést rozhodující zlepšení životního
prostředí města i zájmového území.
Z hlediska urbanistických vazeb a vztahů je obec Sulejovice, tak jak řada sídel v této části okresu,
spíš izolovanou sídelní lokalitou. Obec, obklopená ze všech stran lány vysoce kvalitní zemědělské
půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojena pouze procházejícími silnicemi
a částečně tokem Modly (Čížkovice). Jiná propojení a vazby – plochami zeleně, údolími, atd.,
neexistuje. Základem současné urbanistické a funkční struktury Sulejovic je historická stopa
původního historického osídlení obce.
Dominantními funkcemi jsou bydlení a zemědělská výroba. Z hlediska struktury ploch, jsou obě
základní funkce v půdorysu obce zcela jasně odděleny. Obytné plochy zabírají zhruba polovinu
zastavěného území a rozkládají se v jeho jihozápadní části. Celou severovýchodní část pak tvoří
plochy výrobní. Hranici mezi nimi de facto vytváří Husova ulice. Důležitou osou je dopravní
koridor, tvořený průtahem III/00817 a tratí ČD, který dělí obec ve směru SV-JZ a významně
ovlivňuje urbanistickou koncepci obce. Průtah železniční tratě je problematický, je ovšem
signalizačně zabezpečen.
Základ obytné části tvoří původní zástavba kolem návsi s kostelem Nejsvětější Trojice
a zástavba kolem ulice Ke mlýnu. Další obytné plochy pak jsou v prostoru nad tratí ČD, podél
Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kaplířovy. Relativně nejlepší kvalitu, pomineme-li
výstavbu posledních let, má výstavba bytových domů z meziválečného období. Naopak ve špatném
stavu jsou některé objekty původní zástavby.
Občanská vybavenost je celkovým počtem všech zařízení i druhů na nízké úrovni, což však
u obcí venkovského charakteru je jev blízký momentálnímu normálu. Plochy a objekty občanské
vybavenosti jsou v podstatě soustředěny na okraji centrální části, obráceny k procházející silnici a
trati ČD. Náves, kde je pouze Obecní úřad s poštou a hasičská zbrojnice u kostela, a kde by se
předpokládalo soustředění převážné části těchto objektů, v tomto svou funkci neplní.
Výrobní plochy, které jsou, jak již bylo uvedeno, od obytné zástavby poměrně zřetelně odděleny,
zastupují především dva funkční areály firmy Terra Kaplíř. Jeden areál navazuje na centrální část
obce a druhý je na východním okraji obce. Další výrobní areály, navazují na areál firmy Terra, mezi
silnicí III/00817 a tokem Modly, ve směru na Lovosice. Zcela izolována od obce je část areálu
Čížkovické cementárny a areál firmy AG servis, které leží na jižním okraji katastrálního území
Sulejovic. Uvedené společnosti svým provozem obec příliš neobtěžují.
Značný, lépe řečeno absolutní nedostatek zeleně v celém řešeném území se v rámci samotné obce
téměř neprojevuje. Jak již bylo konstatováno, bohatá je zahradní zeleň u obytných objektů, v rámci
Strana 124
rekonstrukce toku Modly byla podél něj vysázena i část doprovodné zeleně. Chybí však strukturní
zeleň, spojující obec s okolím a ochranná a izolační zeleň kolem výrobních ploch v obci.
Celkové uspořádání funkčních ploch v obci je velmi přehledné a do budoucna zřejmě nedozná
podstatných změn. Největším problémem základního úkolu územního plánu – návrhu nových ploch
pro bytovou výstavbu a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit je nedostatek volných ploch
v intravilánu a vysoká kvalita zemědělské půdy v přímé návaznosti na zastavěné území, navíc sice
málo využívanou, ale funkční závlahou. Dá se konstatovat, že jakýkoliv další plošný rozvoj obce je
limitován rozhodnutím o vyjmutí vybraných ploch ze zemědělského půdního fondu.
1.5.1.6
Prostorové uspořádání města a obcí
Jako závazná část územního plánu je vymezeno prostorové uspořádání města a obcí v členění na:


plochy současně zastavěné a zastavitelné - tj. město, jeho místní části a obce
plochy volné (nezastavitelné) - tj. krajinu
Současně zastavěným (urbanizovaným) územím se rozumí jedno nebo více oddělených zastavěných
území ve správním území každé obce - viz § 139 a zák. 197/98 Sb.
Zastavitelným územím se rozumí plochy nezastavěné, vymezené k zastavění tímto územním plánem.
Nezastavitelným územím se rozumí území, které nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět
výjimečně a za zvláštních podmínek, stanovených pro takový účel obecně platnými závaznými
právními předpisy.
Urbanizované území je tvořeno především zastavěným územím města a plochami určenými
k zastavění s rozlišením na:














1.5.1.7
plochy pro smíšenou funkci centra
plochy pro bydlení
plochy pro výrobní aktivity
plochy pro občanskou vybavenost
ploch pro sport a rekreaci
plochy pro komerční aktivity
plochy pro individuální rekreaci
plochy pro veřejnou zeleň a veřejná prostranství
plochy krajinné zóny s převážně produkční funkcí
plochy krajinné zóny s převážně přírodním charakterem
plochy krajinné zóny se smíšeným charakterem
vodní plochy a toky
plochy pro těžbu
plochy pro obsluhu území a technickou infrastrukturu
Organizace území dle ÚPD
Návrh organizace spočívá v logickém uspořádání a rozvoji jednotlivých funkčních zón tak, aby mezi
nimi nedocházelo ke střetům či vzájemnému omezování a naopak se jejich funkce vhodně
doplňovaly a společně vytvářely komplexní harmonický organismus.
Je však třeba připomenout, že v této oblasti je projektant svázán nejvíce danostmi, tj. stávajícím
rozmístěním funkcí v existujícím sídlením organizmu.
Strana 125
Funkční struktura města Lovosice s výrazně pásovým uspořádáním je v návrhu rozvíjena na
východní a jižní straně pro výrobu a obslužné funkce, ve středním pásu pro bydlení a vybavenost
(centrální zóna) a rekreace je vázána na severní část města s tokem řeky Labe a vrchem Lovoš.
Výsledkem navržené funkční struktury by tedy měl být optimálně fungující organismus města,
umožňující jeho obyvatelům i návštěvníkům plnohodnotný každodenní život i rekreaci
v akceptovaném životním prostředí.
Z hlediska funkční organizace území a urbanistických zásad vymezení jednotlivých ploch,
zakotvených v úrovni ÚPN-SÚ, je důležitým momentem naplňování této dokumentace uplatňování
principů funkční regulace. Jedině tak lze totiž zabezpečit optimální rozvoj např. centrální zóny při
zachování vyváženého poměru funkce bydlení a komerční vybavenosti nebo kvalitní obytné
prostředí v obytných zónách bez negativních vlivů z výroby či dopravy. Podkladem by měl být tento
územní plán, který s návrhem funkčních regulačních opatření má napomoci koordinovanému rozvoji
všech funkčních složek a území města. Základní parametry jednotlivých funkčních zón města jsou
pro známé či městem akceptované záměry navrženy v následující struktuře:
Plochy pro bydlení
Na základě demografické analýzy a následné prognózy v této oblasti jsou navrženy plochy pro
saturaci potřeb bydlení. Podle výsledků SLDB r.1991 vlastně neprobíhala regenerace bytového
fondu, nová výstavba v tomto období nebyla užita ve prospěch rozvoje města , ale jako pouhá
náhrada ztraceného bytového fondu. Proto je vedle návrhu nových ploch (bilančně pro 460 b.j.)
velký důraz kladen na zastavení odpadu a využití stávajícího domovního fondu a jeho celkovou
regeneraci.
Ve vazbě na demografickou strukturu obyvatelstva lze počítat s nárůstem požadavků na solidní až
luxusní bydlení individuálního charakteru a návazné přesuny v rámci města – sociálně slabších
vrstev do stávající bytové zástavby, která i dle trendů v zahraničí bude výhledově mít funkci
obecních či sociálních bytů. V návrhu ÚPD je tedy jednoznačně podporována individuální a
skupinová forma bydlení, realizovaná na dostatečně velikých stavebních pozemcích (rozdílně dle
lokality, min. je však uvažováno s parcelami 600 – 800 m2), která je lokalizována převážně do
severozápadních okrajových částí sídelního útvaru. V oblasti hromadné bytové výstavby sídlištního
typu se předpokládá pouze realizace dostavby okraje stávajícího sídliště Teplická, reps.
přestavbových území města. Bilanční potřeba 460 b.j. je pokryta urbanistickým návrhem v plném
rozsahu, kdy s jistou mírou přesnosti nabízí plochy pro celkem 485 b.j. v návrhovém období
s rezervou cca 30 RD v Lukavci.
Lokalizace nové obytné výstavby dle základních sídelních jednotek:
- lokalita „Lovošská“ – 65 rodinných domů /25 b.j.
- lokalita „Pod Lovošem“ – 47 rodinných domů/80 b.j.
- lokalita „Teplická“ – 35 rodinných domů/ 42 b.j.; 120 b.j. v bytových domech
- lokalita „Lovosice-střed“ – dostavba 80 b.j. a přestavba 80 b.j. v bytových domech
- lokalita „Lukavec“ – rezerva 30 rodinných domů/37 b.j.
Koncepce řešení rozvoje obytné funkce v Sulejovicích, která zůstane i do budoucna jednou
z hlavních funkcí obce, předpokládá jeho uskutečnění ve dvou polohách:
Strana 126
•
•
zkvalitňování a zkapacitnění stávajícího bytového fondu především v rámci půdorysu obce
s orientací na modernizaci, rekonstrukce a opravy.
nárůst nového bytového fondu formou výstavby rodinných domů o velikosti maximálně do
dvou nadzemních podlaží + podkroví.
Výběr ploch pro novou bytovou výstavbu, resp. pro jakoukoliv novou výstavbu mimo zastavěné
území obce je problematický. Základní a v podstatě jedinou vážnou překážkou je vysoce kvalitní
zemědělská půda pod závlahou, která obec obklopuje ze všech stran. Na rozhodnutí o jejím vyjmutí
pro výstavbu záleží jakýkoli další plošný rozvoj obce v budoucnu.
Současně zastavěné území obce je poměrně značně kompaktní, vhodné volné plochy pro jeho
doplnění v podstatě v obci nejsou, právě tak jako plochy, které by vyžadovaly asanaci nebo
přestavbu. Velikost jednotlivých parcel včetně ploch přístupových komunikací se pohybuje mezi 800
– 1200 m2. V návrhu jsou vymezeny následující plochy pro bylení:
- lokalita B1 (2,2324 ha) - 20 nových rodinných domů
- lokalita B2 (0,9330 ha) - 8 nových rodinných domů
- lokalita B3 (0,1025 ha - 2 nové rodinné domy
- lokalita B4 (0,063 ha) - 1 nový rodinný dům.
První dvě lokality svým umístěním navazují na stávající zástavbu podél ulice Kaplířovy v západní
části obce. Další dvě lokality doplňují stávající výstavbu ve východní části obce.
Další možnost výstavby 4 rodinných domků je počítáno v rámci provozoven podnikatelských aktivit,
které jsou uvažovány pro majitele jednotlivých firem.
Rezervní plochy pro výstavbu dalších rodinných domů jsou vymezeny na ploše podél silnice
III/00817, kde je uvažováno s umístěním 21 rodinných domů a s lokalizací 3 provozoven se
3 rodinnými domy pro majitele.
Plochy pro občanskou vybavenost
Zařízení občanské vybavenosti lze dělit do dvou hlavních skupin:
První skupinu tvoří zařízení veřejného sektoru, jejíž povaha činnosti a funkce je ve veřejném zájmu
(tzv. nekomerční skupina) a hlavním znakem je především skutečnost, že výsledkem jejich
fungování není tvorba zisku. Z toho plyne, že na činnost takovýchto zařízení jsou prostředky
uvolňovány z rozpočtu státu nebo obce, což je rozhodující podmínka jejich provozování či
fungování.
Druhou skupinu zařízení tvoří subjekty, kde jejich činnost je plně na komerčním základě.
Mechanismy trhu plně ovlivňují strukturu jak z hlediska kvantity (počet zařízení), tak
i z hlediska kvality (zejména rozmanitost druhů zařízení). U „komerční vybavenosti“ je velmi často
integrována řada činností takovým způsobem, že nelze přesněji specifikovat činnost hlavní.
Pro potřeby ÚPN-SÚ je tato oblast rozdělena do dvou základních skupin – nekomerční
a komerční vybavenost.
Pro oblast nekomerční vybavenosti, tj. školství, zdravotnictví a sociální péče, část kulturních
zařízení, veřejná správa a samospráva, byly potřeby rozvoje či doplnění posouzeny ve vztahu
Strana 127
k existujícím zařízením a předpokládané transformaci služeb do návrhu ÚPN-SÚ zařazeny
následovně:
-
plocha Pod zámkem pro funkci školství, případně kombinaci funkcí nekomerčních,
integrace funkcí bez negativních vlivů na životní prostředí do stávající obytné zástavby
(vestavby, zbytkové plochy uvnitř zástavby apod.)
Oblast komerční vybavenosti, jejíž rozvoj se řídí pravidly trhu, pak zahrnuje všechny činnosti
a služby v oblasti distribuce, veřejného ubytování a stravování, sportu a rekreace (částečně),
nevýrobních, výrobních opravárenských a motoristických služeb. Pro tuto oblast , kde dle výše
uvedených aspektů nelze plánovat objem ani strukturu potřebných zařízení je hlavním faktorem
rozvoje spíše regulace přípustnosti umístění jednotlivých zařízení do předmětného prostoru dle jeho
povahy a vlivu na okolní prostředí. Hlavním regulačním opatřením by však v budoucnu měla býti
soustava komunálních daní zcela v rukou města tak, aby se tímto způsobem mohla prosazovat jistá
specifika komunální politiky. Podle výše uvedených kritérií se tedy jedná
o vymezení ploch pro služby a distribuci, veřejné ubytování a stravování, resp. ploch se smíšenou
funkci, připouštějící vedle bydlení umístění vybavenosti, která nemá negativní dopad na životní
prostředí. Tyto aspekty je potřeba zodpovědně posuzovat jednotlivě dle předložených záměrů.
Konkrétní záměry rozvoje občanské vybavenosti města:
-
uzavření parku na náměstí objektem komerční vybavenosti s podzemním parkingem
dostavba vyšší občanské vybavenosti (hotel aj.) v prostoru mezi restaurací Sarajevo
a Agrobankou, obdobně další proluka
- plocha pro smíšenou zástavbu na severním okraji centrální zóny při nové komunikaci
(vybavenost, bydlení, parking)
- transformaci areálu pivovaru pro vybavenost města
- areál bývalého pivovaru a areálu stavební firmy je určen pro občanskou vybavenost
- dostavba reps. přestavba bloku na ul. Terezínské (za býv. hasiči)
- prostor mezi Lovochemií a městem je navržen pro komerční využití (výrobní a nevýrobní
služby, sklady-distribuce) s funkcí „nárazníkové zóny“
- rozšíření obslužné zóny učerpací stanice pohonných hmot, doplnění zeleně
Dále v oblasti sportu a rekreace, která se svým charakterem nachází na rozhraní dříve popsaných
kategorií vybavenosti města, je z hlediska rozšíření ploch navrženo dílčí doplnění stávajícho
sportovního areálu. Doplnění zahrnuje návrh parkových ploch a doprovodné zeleně podél řeky
a další koridory městské zeleně s cílem doplnit ji v ucelený systém. Ke krátkodobé rekreaci pak
slouží také rozsáhlé kolonie zahrádek, které jsou v ÚPN-SÚ s ohledem na krajinnou ekologii plošně
stabilizovány, případně určeny k postupnému dožití.
Další možnosti sportovně rekreačního vyžití obyvatel jsou směrovány do zájmového území sídelního
útvaru (Lovoš, Boreč apod.), resp. na druhý břeh Labe.
Občanské vybavení obce Sulejovice je celkovým počtem všech zařízení občanské vybavenosti
i jejích druhů na nízké hladině, což však u obcí venkovského charakteru je jev blízký momentálnímu
normálu. Výhodou obce je její sousedství s městem Lovosice, kde je sortiment zařízení poměrně
vyšší.
Vzhledem k možnostem populačního vývoje a s přihlédnutím k dalším dílčím faktorům nelze ani
v příštím období počítat s dramatickou změnou v rozvoji zařízení, souhrnně nazývaných občanskou
vybaveností. Návrh územního rozvoje obce s dalším velkým rozvojem v oblasti občanské
Strana 128
vybavenosti nepočítá, pouze v rámci rozvoje obytného území obce byla vymezena plocha pro
umístění objektu, kde je obytná funkce spojena s některými službami sociální péče. Předpokládá se,
že toto zařízení bude sloužit pro seniorskou část populace – dům sociální péče s kapacitou cca 15
obyvatel. Další drobnou úpravou je návrh na využití volných ploch v sousedství fotbalového hřiště
pro hřiště na volejbal. S obdobným záměrem je uvažováno i na pozemku základní školy.
Kombinace bydlení a drobné řemeslné činnosti nebo služeb – drobné podnikatelské aktivity – se na
území obce předpokládá na ploše podnikatelkých aktivit (5 malých provozoven
vč. 4 rodinných domů pro majitele) sousedící s navrhovanou lokalitou pro rodinné domy B1.
Návrh územního plánu obce Sulejovice s jiným, větším rozvojem v oblasti občanského vybavení
nepočítá.
Plochy pro výrobní aktivity
Výrobní plochy se tak jako ve většině měst rozvíjely postupně v přímé vazbě na ostatní zástavbu,
takže časem docházelo k jejich vrůstání do městského organismu. Z tohoto hlediska se jeví jako
šťastné soustředění výrobních ploch na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě
na železniční stanici.
Nejrozsáhlejší aktivitou v této oblasti je záměr vybudování dopravně zbožového centra, které by
mělo zaujímat plochy od přístavu v Prosmykách až po obvodovou komunikaci průmyslové zóny jih.
Pro rozvoj nových menších firem jsou jsou vhodné plochy ve vazbě na budovanou dálnici v jižní a
jihovýchodní části průmyslové zóny, které také pro tyto funkce budou i z hlediska podnikatelských
aktivit nejzajímavější.
Ekonomický potenciál obce je dán stávajícími základními fondy především ve výrobních areálech,
které jsou reprezentovaný provozními budovami. Ve většině areálů jsou však hlavní provozní
budovy a objekty nevalné kvality. Další provoz areálů je tedy podmíněn reinvestováním do
základních fondů.
V podstatě jediným blízkým výrobním závodem je v současné době Lafarge, a.s. (Čížkovická
cementárna), která je plošně stabilizována, a která investice směřují především na změny technologie
a do realizace opatření snižujících negativní vlivy provozu na okolí. Dalším je navazující areál
Agroservisu, u něhož se také nepočítá s dalším plošným rozšiřováním. Volné plochy v tomto areálu
je možno využít pouze pro technické a provozní potřeby. Žádný další podnik průmyslového
charakteru v obci Sulejovice v současné době není.
Potencionální výrobní plochy se nachází v opuštěném areálu býv. závodu Fruta, který se nachází
v severní části obce.
Současná poptávka po stavebních pozemcích na rozšíření nebo pro umístění nového areálu je
v podstatě nulová. Z tohoto důvodu byly v rámci návrhu územního plánu vytypovány vhodné
lokality pro anonymní poptávku, které jsou prezentovány výhodami místa a současně i regulativy
možného funkčního využití pro umístění ekonomických aktivit.
Co se týká zemědělské výroby v obci, ve výhledu se nepředpokládají zásadní změny jak v zaměření,
tak ani v plošném rozsahu jednotlivých zemědělských areálů.
Doprava
A) Silniční doprava
Komunikační systém města doznal v průběhu posledních let výrazných změn. Byla to především
postupná výstavba dálnice D8, u které byl zprovozněn úsek Doksany
Strana 129
– křižovatka se silnicí I/15 a to včetně přeložky silnice II/247 východně od Lukavce až po její
připojení na původní vedení silnice I/8 vstřícně do křižovatky se silnicí III/00815 na Mlékojedy.
Do této dálniční křižovatky byla silnice II/247 připojeny i od západu. Na tento již realizovaný
úsek dálnice navazuje v severním směru další připravovaný úsek dálnice a to včetně vlastní
křižovatky se silnicí I/15 a krátkého obchvatu bývalé trasy po jihozápadním obvodu zástavby.
Na již realizovanou stavbu přeložky silnice II/247 východně od Lukavce navazuje ve směru na
Mlékojedy a Litoměřice další úsek s novým mostním objektem přes Labe, včetně přestavby
současné křižovatky s původní trasou silnice I/8 na okružní křižovatku. Trasa silnice I/15 by pak
následně byla vedena od Litoměřic peáží se silnicí II/608 až po okružní křižovatku a odtud po
přeložce silnice II/247 do již realizované dílniční křižovatky. Bývalá trasa silnice I/8 na průtahu
městem je v návrhu územního plánu uvažovaná jako doprovodná trasa, tedy silnice II/608.
Dopravní obsluha severní části území je jednoznačně vázána na bývalou trasu průtahu silnice
I/8. To ovšem značně ztěžuje možnosti pro zklidnění vlastního centra města. Pro odvedení části
dopravy z tohoto prostoru byla navržena po severním okraji centra objízdná komunikace, na
kterou jsou vázány především plochy pro parkování vozidel. Z vlastního centra by měla tak být
postupně odvedena veškerá průjezdná doprava, která s tímto územím přímo nesouvisí. Objízdná
komunikace tak vytváří základní předpoklad pro jakékoliv zklidnění prostoru centra města.
V jižní části území na železniční trati se nacházejí velmi atraktivní komerční plochy a to
předvším
s ohledem
na
blízkost
současné
dálnice
a dálničních křižovatek. V souvislosti s výstavbou návazného úseku dálnice D8 je navrženo
přeložení trasy doprovodné silnice II/608 po západním okraji zástavby, tak aby její nové vedení
bylo v souladu s rozvojovými záměry města. Dalším záměrem je návrh přímého propojení silnic
II/608 a III/00817 vedené souběžně s bývalou trasou silnice I/8, která by zpřístupnila nové
rozvojové plochy města. V prostoru Lukavce dochází v návrhu k dalšímu dopravnímu zásahu a
to
v souvislosti
s již
realizovanou
přeložkou
silnice
II/247
a s připravovanou realizací projektu DZCL, ROLA a dalších záměrů v této části území. Rozvoj
tohoto území západně od Lukavce by zákonitě vedl k podstatnému zvýšení intenzit dopravy na
průjezdu přes vlastní obec směrem k přeložce silnice II/247. Z tohoto důvodu je navrženo přímé
připojení těchto ploch na přeložku silnice II/247 a to jihozápadně od obce.
Výhledové kategorie silnic a dálnic zůstávají nadále v platnosti.
Shrnutí výhledových silničních dopravních staveb:
-
křižovatka dálnice D8 Lovosice západ
přeložka silnice II/247 z Prosmyk na budoucí západní most Litoměřice vč.kruhové
křižovatky
místní obslužná komunikace severně centrální zóny do křižovatky silnice I/30
silnice III/24712 pro napojení terminálu RO-LA
nové komunikace vč. inženýrských sítí k nově navrhovaným lokalitám
páteřní koridor v navrhované lokalitě pro průmysl jižně areálu průmyslové chemie pro
umístění pěší trasy z Lukavce a inženýrských sítí
Z výsledků dopravních průzkumů území obce Sulejovice lze konstatovat, že řešený prostor je
z dopravního hlediska zpřístupněn dostatečně kvalitně a zásadní změny ve stávajícím systému
nejsou nutné.
Síť vnějších dopravních tras bude i ve výhledu na území Sulejovic zastoupena dálnicí, tahem
první třídy a silnicemi třetí třídy. Současný dopravní stav převážně odpovídá požadavkům
i na výhledový provoz, který není a ani nebude intenzivní a který dosahuje velmi nízkých zátěží.
Z nově navrhovaných místních komunikací jsou v územním plánu uvedeny přístupové trasy
k lokalitě B2 – 20 rodinných domů a drobných podnikatelských aktivit v západní části Sulejovic,
přístupová místní komunikace k lokalitě B3 – 8 rodinných domů a přístupová místní komunikace
Strana 130
k výrobní ploše a ke hřbitovu za silnicí I/15. Součástí návrhu je také řada rekonstrukcí a
zpevnění
stávajících
cest
a
místních
komunikací
(ul.
K mlýnu,
část
ul. Kaplířova, ul. Husova, Masarykova, Komenského, Havlíčkova a Svojsíkova) s prašným
krytem vozovky.
B) Železniční doprava
Síť železničních tratí v řešeném území se v návrhovém období považuje za stabilizovanou
a veškeré změny se budou odehrávat v rámci stávajících ploch bez nároků na územní zábory.
Jedinou vyjímkou je uvažovaná výstavba vleček v souvislosti s připravovanou realizací projektu
DZC.
Hlavní železniční trať č.090 je elektrifikována a byla postupně modernizována v rámci
modernizace I. železničního koridoru Děčín-Praha-Česká Třebová-Brno-Břeclav. Na ni se
nepředpokládají žádné změny přesahující současné drážní pozemky a ani na ostatních tratích,
kde se budou pouze provádět běžné rekonstrukce a odstranění jednotlivých závadových míst.
U osobní dopravy je vhodné podporovat záměr zvýšení aktraktivity v úseku mezi Litoměřicemi horní nádraží a Lovosicemi s případným prodloužením až do Čížkovic a se zřízením další
zastávky u Lovochemie. Pokud by ve výhledu došlo k vedení vysokorychlostní dráhy tímto
prostorem, byla by trasa této tratě veden amimo intravilán města a nepředpokládá se u ní přímá
vazba na toto území.
Železniční trať je v území obce Sulejovice stabilizována a nevyžaduje úpravy.
Obce se také bezprostředně týká výhledová realizace vysykorychlostní tratě, vedené ve směru od
Prahy na státní hranici se SRN. Přes katastr obce Sulejovice je uvažována varinata „H1 a
„V“.Pro trasu je nutné držet územní rezervu.
C) Vodní doprava
Základní vodní cestou je tok řeky Labe, kde se v návrhovém období nepočítá se zásahy, které by
měly územně ovlivňovaly rozsah vodní cesty. Realizace výhledového záměru přestavby
v prostoru plavebních komor je z časového hlediska dlouhodobá. Jedná se o vodní cestu v úseku
státní hranice – Mělník (trasa E-20), která je zařazena do třídy VIb. Rozvoj zařízení pro vodní
dopravu, zejména prostor překladiště Prosmyky, je podporován s ohledem na projekt DZC. U
osobní dopravy je nadále možno uvažovat s obnovením této dopravy v souměstí s vazbou na
rekreační prosotor u Žalhostic. V této souvislosti je vhodné i obnovení přívozu v Lovosicích.
D) Hromadná doprava
Autobusové nádraží ve městě Lovosice je umístěno v přímé vazbě na železniční stanici.
Autobusové nádraží u Lovochemie zůstává ve své funkci, ovšem zde je nutno uvažovat s jeho
provozní úpravou a redukcí vjezdů a výjezdů na dnešní silnici I/8.
Vedení linek MHD a umístění zastávek zůstává v podstatě nezměněno. Ekonomické možnosti
ovlivňují nejen případné změny v MHD, ale i případný přechod na elektrickou trakci
(trolejbusy), který by byl přínosem pro životní prostředí zejména centra města.
Zásobování pitnou vodou
Skupinový vodovod Lovosice zásobuje město Lovosice a obce Lukavec, Sulejovice, Lhota nad
Labem, Malé Žernoseky, Jehlice, Vchynice, Režný Újezd, Bálinka, Boreč a Radostice. Sídelní
jednotky s vodovodem jsou prakticky všechny propojeny s vodovodním systémem Lovosic a ve
všech kromě Sulejovic se využívají i místní zdroje. Kapacita těchto zdrojů bude limitující pro rozsah
nové výstavby.
Strana 131
Hlavními zdroji skupinového vodovodu Lovosice je úpravna Třebívlice, kterou se uvažuje nahradit
přívodem vody z Oblastního vodovodu Severní Čechy a úpravna vody Vlastislav. Voda ze zdrojů je
vedena v zájmovém prostoru do vodojemů Čížkovice, odkud je přiváděna do vlastního vodojemu
Sulejovice. Pro posílení zdrojové kapacity ve skupině byl vybudován přivaděč z úpravny Velké
Žernoseky přes Labe do Lovosic. Napájení umožní převedení uvedeného zdroje do vodojemu
Sulejovice, čímž se zvýší zabezpečenost dodávky.
V Lovosicích zůstane zachováno jednotlakové pásmo, vodojem Sulejovice se rozšíří o 3 tis.m3
a vodojem Lovoš bude udržován jako rezerva.
Zásobování užitkovou vodou
V území obce Sulejovice jsou řady závlahového zemědělského vodovodu, náležící k systému
„Závlaha Ohře I. – 2.stavba“. K zavlažování zemědělských plodin je možno používat vodu z Ohře i
z Labe. Celý systém byl uveden do provozu v roce 1981 a je plně funkční, i když je poměrně málo
využíváno.
Další rozšiřování závlah se neuvažuje.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je
ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha.
Páteřními stokami jsou cukrovarská stoka (zděná DN 1000/1500) od cukrovaru k Labi
a kmenová stoka DN 1000 – 1500, procházející městem podél řeky.
Chemicky a mechanicky se čistí odpadní vody z průmyslu. Stávající průmyslové ČOV se nacházejí v
6 podnicích řešeného území: SCHZ, SKD Sulejovice, ACHP, Cukrovar, Setuza, DELI.
Jako reakce na přívalové srážky v r.1977 a následné smyvy ornice z Lovoše v r.1978 byl vybudován
meliorační svod PEO Lovoš a svah byl zatravněn. Meliorační svod PEO Lovoš nemá spolehlivé
převedení srážek přes město. Je navrženo odvedení srážkových vod společně s dešťovými vodami
z nové zástavby ve Lhotce nad Labem dešťovou stokou o dostačující kapacitě.
V ÚPN-SÚ je navržená postupná rekonstrukce a doplnění sítě v rámci dostavby v centru Lovosic tak,
aby byly odstraněny nevyhovující úseky z důvodů nedostatečné kapacity (spád) a stáří (technický
stav). Dále je i důležité postupné sjednocení stávající sítě tak, aby byla odstraněna častá vyústění do
Labe a odtoky ze sítě byly možno stáhnout do jednoho místa. V centrální části města bude zachována
jednotná kanalizační síť. Před zaústěním průmyslových odpadních vod na městskou síť bude řešeno
předčištění.
Pro lokality DZCL je vypracován generel, který řeší odvedení splaškových vod výtlakem na
kanalizační systém Lovosic a dále na ČOV Litoměřice, dešťové vody jsou zaústěny do Labe.
Obcí Sulejovice prochází kmenová stoka DN 300 a DN 600, která je ukončena přečerpávací stanicí,
z nichž jsou odpadní vody obce přečerpány do ČOV Fruty. ČOV byla uvedena do provozu v roce
1990 pro čištění odpadních vod ze závodu. Kapacita mechanicko-biologické COV je Qd=41,7
m3/hod., tj. 1000 m3/den. Jelikož závod byl zrušen a ČOV využívá pouze obec, je její provoz značně
neekonomický.
V katastru Sulejovic je COV cementárny Čížkovice pro čištění odpadních vod především
z technologie.
V souladu s koncepcí SčVaK Litoměřice je navrhováno podchycení odpadních vod obce do čerpací
stanice a převedení odpadních vod do Lovosic ke společnému vyčištění na ČOV Litoměřice.
Stará kanalizace v obci vyžaduje především pročištění a provedení stavebních úprav, tak aby
vyhověla plně požadavkům ČSN.
Výhledová zástavba v obci se navrhuje napojit na stávající kanalizační systém. Nově navrhovaná
kanalizace se navrhuje jako oddílná a pouze splašková.
Strana 132
Zásobování elektrickou energií
Dle ÚPN-SÚ je energetická situace v řešeném území dobrá. Ve výhledu do r. 2010 se počítá
s nárůstem cca 5 MVA. Zajištění zvýšeného příkonu bude provedeno jednak dozbrojením stávajících
trafostanic, tj. výměnou stávajících transformátorů až do výše jmenovitého výkonu transformovny a
výstavbou nových TS., které budou napojeny na stávající kabelový rozvod VN.
Mimo realizované přeložky linek VVN, vyvolaných výstavbou dálnice D8, je dle ÚPN-SÚ nutné
provést přeložku stávající linky VN v jihozápadní části Lovosic a zkrácení napájecí linky v obci
Lukavec. Stávající trasy vrchního vedení brání uvažované výstavbě v daných lokalitách.
Veřejné osvětlení v Lovosicích je na dobré úrovni. Nové veřejné osvětlení v lokalitách výstavby
bude zapojeno do stávající sítě rozvodů VO.
V obci Sulejovice je vysokonapěťový systém rozvodu elektrické energie provozován na unifikované
napěťové hladině 22 kV. Vedení je venkovního provedení a svojí kapacitou plně postačuje pro
stávající i výhledové potřeby obce.
Sekundární rozvody v obci byly nedávno zrekonstruovány.
V návrhu ÚPD se navrhuje výstavba dvou nových sloupových trafostanic. Do jednotlivých lokalit
budou realizovány samostatné sekundární vývody.
Zásobování plynem
Plošná plynofikace města Lovosic byla dokončena v roce 1998. V návrhu ÚPN-SÚ je řešeno
zásobování nových lokalit zemním plynem napojením na stávající sítě.
Obce Lukavec a Sulejovice jsou plošně plynofikovány nízkotlakou místní sítí.
Všechny rozvojové plochy v obci Sulejovice jsou navrženy ke komplexní plynofikaci z nízkotlaké
sítě. Vyjímkou jsou potencionální výrobní plochy v místech bývalého závodu Fruta, kde bude
realizována plynofikace ze středotlakého výstupu regulační stanice, která je umístěna v těsné
blízkosti.
Zásobování teplem
Rozhodujícím zdrojem tepla ve městě Lovosice jsou plynové kotelny v místech bývalých
výměníkových stanic. V obcích Sulejovice a Lukavec je ve velké míře k vytápění objektů využíváno
zemního plynu. V menší míře je dále využíváno hnědé uhlí a elektřina (převážně akumulační
systémy).
U nově navrhované zástavby ÚPD doporučuje využít vytápění na plyn.
V ÚPD se neuvažuje o zřízení centrálního zdroje tepla a s vybudováním rozvodné soustavy CZT
většího rozsahu. V návrhu je zachován způsob decentralizovaného zásobování města tepelnou
energií. U stávající bytové i občanské výstavby ÚPD předpokládá postupnou plynofikaci
jednotlivých objektů formou domovních kotelen nebo etážovým topením. Dodávky tepla pro topení
a technologii výrobního sektoru se předpokládá zajištěním z vlastních zdrojů. Kotelny se
předpokládají plynové.
Těžba nerostných surovin
V řešené oblasti se nachází Chráněné ložiskové území lokality Bohuslavice nad Ohří. Chráněné
ložiskové území zasahuje do k.ú. Lukavec.
1.5.1.8
Regulativy území
Územní plán rozlišuje regulativy závazné a směrné. Pro závaznou regulaci jsou uplatňované
regulativy:

regulativy prostorové
Strana 133



regulativy funkčně obslužné
ochranné režimy
vliv na životní prostředí
3.1.2 Rozvoj města
1.5.1.9
Rozvoj města dle kapacitních možností ÚPD
Návrh rozvoje zástavby v řešené území vychází z předpokládaného růstu počtu obyvatel
a návrhu urbanistické koncepce.
V období do roku 2010 se dle ÚPD předpokládá zvýšení počtu obyvatel o 654 osob tj. z cca
10 336 v roce 2001 (v celém řešeném území) na 10 990 v roce 2010. Nárůst obyvatel je především
závislý na atraktivnosti města pro podnikatele, na kapacitě vytvořených pracovních míst, kvalitě
životního prostředí a dostatku vhodných ploch pro bydlení. Dle ÚPN-SÚ jsou pro výhledovou
stabilizaci řešeného území zásadní dva faktory:
1.) pro návrhový počet obyvatel je třeba více než 4 100 bytů
2.) podmínkou stability vedle zabezpečení bydlení jsou v rozhodující míře pracovní příležitosti.
Jejich rozvoj je vázán na restrukturalizaci průmyslové základny města a na vytvoření nových
pracovních příležitostí v rámci vybudování průmyslových zón.
V návrhu ÚPD se neuvažuje s plošnou přestavbou v žádné vnitřní části města. Návrh uvažuje
s novými plochami pro bytovou výstavbu, komerční aktivity, výrobní sektor, sport a rekreaci
a s intenzifikací využití všech typů stávajících ploch.
Kapacitní možnosti a formy rozvoje bytového fondu vyplývající ze zpracované ÚPD a jsou uvedeny
v kap. 1.1.6.
Koncepce územního plánu stabilizuje nejvýznamnější areály občanské vybavenosti i nadále do centra
města a jeho rozvojových ploch (zvláště vybavení nenáročné na dopravní obsluhu).
Rozvojové plochy pro občanskou vybavenost, výrobní aktivity, bytovou výstavbu a plochy se
smíšenou funkcí jsou uvedeny v následujících tabulkách:
ÚPN-SÚ Lovosice a Lukavec
Tabulka 78 Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Lovosice a Lukavec
funkční typ
číslo lokality
dle záboru ZPF
6, 7
8
10
14
16
17
výstavba garáží
občanská vybavenost a rekreace
občanská vybavenost
výstavba parkoviště
občanská vybavenost a veřejná
zeleň
32
39
plochy pro občanskou vybavenost celkem
katastrální území
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lukavec
výměra lokality
(ha)
0,52
1,00
2,24
0,27
0,66
1,08
1,79
0,28
7,84
Strana 134
Tabulka 79 Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Lovosice a Lukavec
číslo lokality
dle záboru ZPF
výměra lokality
(ha)
výrobní a nevýrobní
motoristické služby
18
Lovosice
1,08
výrobní, nevýrobní a
4
31
40
35
Lovosice
Lovosice
Lukavec
Lovosice
1,15
1,80
2,14
1,98
20
Lukavec
0,96
19, 30
28
29
45
36
33
34
42
Prosmyky
Lovosice
Lovosice, Lukavec
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
36,98
20,70
48,48
25,70
1,88
3,81
5,89
3,76
2,96
37
Lovosice
funkční typ
zemědělská výroba a výsadba
izolační zeleně
DZCL – I.etapa
DZCL – II.etapa 1.část
DZCL – II.etapa
DZCL-dlouhodobá rezerva
RO-LA
průmyslová výroba a sklady
průmyslová výroba a sklady
výrobní, nevýrobní a
plochy pro výrobní aktivity celkem
1,62
160,89
Tabulka 80 Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Lovosice a Lukavec
číslo lokality
dle záboru ZPF
výměra lokality
(ha)
bytová výstavba a výstavba
komunikace
2
Lovosice
14,50
bytová výstavba
21
22
23
24
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
1,93
1,10
2,03
0,97
20,53
funkční typ
plochy pro bytovou výstavbu celkem
Tabulka 81 Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Lovosice a Lukavec
číslo lokality
dle záboru ZPF
9
12
výstavba se smíšenou funkcí
13
25
39
plochy pro výstavbu se smíšenou funkcí celkem
funkční typ
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lovosice
Lukavec
výměra lokality
(ha)
0,58
0,18
0,15
1,87
0,20
2,98
ÚPD Sulejovice
Strana 135
Tabulka 82 Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti - Sulejovice
označení lokality
OV – dům sociální péče
plochy pro občanskou vybavenost celkem
Sulejovice
výměra lokality
(ha)
0,2408
0,2408
Tabulka 83 Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit - Sulejovice
označení lokality
V – výrobní plochy
Sulejovice
Sulejovice
plochy pro rozvoj výrobních aktivit celkem
Tabulka 84 Přehled lokalit pro bytovou výstavbu - Sulejovice
označení lokality
B1
B2
B3
B4
plochy pro bytovou výstavbu celkem
Sulejovice
Sulejovice
Sulejovice
Sulejovice
výměra lokality
(ha)
0,5325
0,2911
0,8236
výměra lokality
(ha)
2,2324
0,9330
0,1025
0,0630
3,3309
Tabulka 85 Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí - Sulejovice
označení lokality
PA-podnikatelské aktivity
plochy pro výstavbu se smíšenou funkcí celkem
Sulejovice
výměra lokality
(ha)
0,8740
0,8740
V územních plánech řešeného území je navrženo pro rozvoj občanské vybavenosti 8,08 ha ploch, pro
rozvoj výrobních aktivit celkem 161,71 ha ploch, pro bytovou výstavbu 23,86 ha ploch, pro
smíšenou výstavbu 3,85 ha ploch. V době zpracování ÚEK byl znám pouze charakter navrhovaných
ploch, nikoliv kapacitní parametry. Z uvedeného důvodu nebylo možné zpracovat pro navrhované
plochy konkrétní energetickou bilanci.
1.5.1.10
Územní program rozvoj města do roku 2010
Pro rozvoj bytové zástavby jsou vytipovány lokality viz kap. 1.1.6 tab. č. 14. Pro rozvoj občanské
vybavenosti jsou vytipovány lokality viz kap. 1.2.2 tab. č. 23 a 24. Rozvojové plochy pro
podnikatelský sektor jsou v tab. č.27 a 28. Souhrnný přehled lokalit s termínem realizace do roku
2010 je uveden v následujícím přehledu:
Přehled lokalit pro rozvoj bydlení:
1.) Lovosice –ul. Osvoboditelů......................................................3 b.j. v BD
2.) Lovosice – ul. Zámecká............................................................42 b.j. ve 2 BD
Strana 136
3.) Lovosice – ul. Kostelní.............................................................3 b.j. v BD
4.) Lovosice – sídl. Holoubkov......................................................151 b.j. v 9 BD a 9 RD
5.) Lovosice – Pod Lovošem......................................................... 100 RD
6.) Lovosice – ul. Purkyňova......................................................... 20 RD
7.) Sulejovice................................................................................. 94 RD
Přehled lokalit pro občanskou vybavenost:
1.) Lovosice - střed ....................................................................... polyfunkční dům
2.) Lovosice – ul. Kostelní.............................................................polyfunkční dům
3.) Lovosice – Za tratí....................................................................Hasičská zbrojnice
Přehled lokalit pro výrobní aktivity:
1.) Lovosice................................................................................... PLCL
2.) Lovosice-Prosmyky.................................................................. PLCL
3.) Lovosice................................................................................... DZCL č. 3
4.) Lovosice................................................................................... DZCL č. 2
Podnikatelské aktivity stávajících výrobních subjektů
V dotaznících, které byly rozeslány podnikatelským subjektům, nebyly uvedeny nové významnější
nároky na zvýšení odběru energie. Zvýšení spotřeby energie signalizovaly společnosti Lovochemie
a.s., Aoyama Automotive Fasterners Czech s.r.o., TRCZ s.r.o. Konkrétní informativní údaje o
požadavcích podnikatelského sektoru na energie do roku 2010 jsou uvedené v kap. 1.2.2 tab. č. 29 a
30.
Potřeba energie pro podnikatelský sektor se dle údajů jednotlivých stávajících výrobních jednotek
zvýší o 26 586,9 MWh tj. o 95 712,8 GJ.
Celková potřeba energie pro podnikatelský sektor se zvýší o 55 021,9 MWh tj. o 198 078,8 GJ.
1.5.1.11
Energetická náročnost upřesněného územního rozvoje do roku 2010
Záměry územního rozvoje, zapracované v konceptu ÚPD a upřesněné na samostatném jednání na
MěÚ pro období do roku 2010, jsou specifikované v kap. 1.1.6 a 1.2.2. Předpokládá se výstavba
223 RD a 199 b.j. v BD.
Požadavky plánované bytové výstavby na teplo a přípravu TUV lze stanovit rozdílem hodnot
uvedených v kap. 1.2.1 a 1.2.2. Celková potřeba energie na výrobu tepla pro bytový fond se zvýší o 1
640 MWh. Požadovaný tepelný výkon zdrojů bude zvýšen o 2 033 kW.
Zvýšení potřeby el. výkonu lze stanovit z následujících předpokladů:



vzhledem k plošné plynofikaci a k předpokladu rozvoje systémů CZT předpokládáme
u nově budovaných bytů stupeň elektrizace „A“ tj. 1,6 kVA/b.j.
podíl zatížení nové občanské vybavenosti uvažujeme koef. 0,3 kVA/b.j.
soudobost uvažujeme 0,9 a koef. pro instalovaný výkon v TR předpokládáme 0,8
Strana 137
Zvýšení potřeby instalovaného el. výkonu z titulu nové bytové výstavby činí 385,6 kVA u kat. A
(199 b.j.) a 588,2 u kat. B (223 b.j.). Celkový požadovaný výkon z titulu nové bytové výstavby pak
činí 973,8 kVA.
Za předpokladu, že tepelnou energií pro vytápění a ohřev TUV nové bytové zástavby v BD
a u 100 % nové výstavby v RD zajistíme spalováním zemního plynu, zvýší se celková hodinová
spotřeba o 412,6 m3/hod. a roční spotřeba o 1 027 200 m3/rok.
Požadavky na nárůst el. výkon a spotřeby zemního plynu plánované občanské vybavenosti jsou
specifikované v kap 1.2.2.
Zvýšení potřeby požadovaného el. výkonu z titulu nové výstavby občanské vybavenosti činí
46,2 kVA a el. práce 140,0 MWh/rok. Zvýšení potřeby požadovaného výkonu zemního plynu pak
činí 5,2 m3/hod a objem spotřeby zemního plynu se zvýší o 26,5 tis. m3/rok.
Konkrétní záměry na výstavbu nových jednotek ve výrobní sféře nebyly formulovány. Zadavatelem
ÚEK byly pouze formulovány rámcové požadavky dle jednotlivých průmyslových zón. Požadavky
na nárůst potřebného výkonu a energie jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 86 Přehled průmyslových zón a jejich předpokládaná energ.náročnost
Název
společnosti
nebo lokality
PLCL
PLCL
DZCL č.3
DZCL č.2
Celkem
1.6
Přehled navýšení
technického maxima
odběru el. energie
[MW]
3,20
4,00
0,00
5,20
12,40
Předpokládaná
potřebný výkon
zemní plyn
[m3/h]
117,81
37,14
176,19
210,48
541,62
Celková
energetická
náročnost ZP
[m3]
758 157
239 031
1 133 865
1 354 509
3 485 562
Hodnocení míry zajištění zdrojů energie a paliv pro řešené
území ve vazbě na ÚPSÚ
Pro posouzení dostatečnosti zdrojů paliv a energie bylo nutné provést základní analýzu
hospodářského a kulturního rozvoje města. K tomuto účelu byly prostudovány základní dostupné
rozvojové dokumenty např. Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka Nad Labem
a Lukavec, zpracovaný v r. 2000, Územní plán obce Sulejovice zpracovaný v roce 2001 a další
podklady uvedené v kap. 3.1.
Dále byly uskutečněny osobní konzultace a pracovní výbory s představiteli města (např. pracovní
jednání dne 30.10.2006, 4.12.2006, 29.1.2007, 26.3.2007 a s jednotlivými dodavateli paliv
a energií. Viz dokladová část.
Všechny důležité údaje uvedené v návrhu ÚPD, popisující systém zásobování města palivy
a energií, zejména údaje o stávajícím stavu distribučních sítí VVN, VN, NN, VTL, STL, NTL
a o soustavách CZT, byly aktualizovány zpracovatelem energetického konceptu
a zapracovány jak do textové, tak do grafické části zpracovávaného konceptu.
Strana 138
3.1.3 Zásobování teplem (CZT)
Ve výhledu se v ÚPD předpokládá zachování dosavadního způsobu zásobování teplem,
tj. zachování decentralizovaného způsobu zásobování města tepelnou energií. Jako zdroj tepla se
výhradně předpokládá plyn. Při koncentraci většího počtu nově budovaných tepelných zdrojů
v řešené lokalitě se doporučuje sdružení investorů a vybudování společné kotelny. U nově budované
bytové zástavby bytových domů a občanské vybavenosti se rovněž předpokládá sdružení tepelných
zdrojů. U nově budovaných RD se předpokládá etážové vytápění na zemní plyn.
V odloučených lokalitách, kam z ekonomických důvodů nelze přivést plynovod, skladba palivové
základny není formulována.
3.1.4 Zásobování elektrickou energií
Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ
Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně.
Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií ze
dvou transformoven, a to TR 110/22 kV Litoměřice – Jih a TR 110/22 kV Litoměřice
- Severozápad.
TR 110/22 kV Litoměřice - Jih je v běžném provozním stavu napájena z TR 220/110 Chotějovice
přes rozvodnu 110 kV Koštov a napájecí vedení VVN č. 347. TR Litoměřice - Jih je osazena dvěma
transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje převážnou část
řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze
pokrytí současných potřeb připojených odběratelů.
TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad je v běžném provozním stavu napájena z TR 400/110
Babylon po vedení VVN č. 1512 a transformovny TR 220/110 Chotějovice po vedení VVN
č. 1562 . TR Litoměřice - Severozápad je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu
2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje menší část řešené území. Instalovaný výkon
transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb
připojených odběratelů.
Rozložení zátěže distribuční sítě VN 22 kV (dále jen DS VN) na jednotlivé transformovny VVN/VN
je průběžně upravováno dle provozních stavů v sítí VN a dle výpočtu pro optimální přenosové
podmínky v sítí VN.
V poruchových stavech a v případě provádění nezbytných údržbových prací na vedeních
110 kV, v napájecích uzlech 110/22 kV a v DS VN je část zatížení oblasti převáděna na vzdálenější
TR 110/22 Libochovice (cca 20 km).
Distribuční systém el. energie vykazoval dlouhodobě omezení ve volné kapacitě připojovaného el.
výkonu. Uvedenou situaci řešil distributor el. energie ČEZ Distribuce, a.s. postupnými kroky,
nejdříve posilováním stávajících vedení, následně budováním nových vedení a výstavbou R 22 kV
v Lovosicích. V současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu transformovny 110/22kV
přímo v Lovosicích. Realizace posledního uvedeného opatření vytvoří podmínky pro spolehlivou
dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně připravovaných
průmyslových zón. V současné době se dokončuje zpracování projektu trasformace 110/22 kV ve
stupni DSP.
Strana 139
Rozvody VN tvoří okružní venkovní vedení VN 22 kV a kabelová vedení VN 22 kV, která vedou
z napájecích uzlů přes spínací rozvodny k jednotlivým spotřebitelům. Kabelová síť VN je
vybudovaná jako zokruhovaná síť s možností záložního napájení. Z celkového pohledu lze hodnotit
soustavu VN jako vyhovující. Investor předpokládá pouze výstavby přípojek VN v souvislosti
s připojováním nových odběratelů.
1.6.1.1
Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období
Ve zpracovaném výhledu je distribuční systém dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný
výkon v době předpokládaného maxima při dodržení
všech aspektů hospodárnosti
a bezpečnosti, spolehlivosti a kvalitě napětí. To vše při minimálních počátečních investicích
a ročních nákladech na ztráty a provoz. Zpracovaná výhledová výkonová bilance vychází ze
stávajícího stavu a ze stanovení podílových maxim nových odběrů u jednotlivých odběratelských
sfér tj. bytového fondu, nevýrobní (obč. vybavenosti) a podnikatelského sektoru.
Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi a to
elektřinou a plynem (vaření + topení + TUV). Podle ČSN 341060 se předpokládá stupeň elektrizace
„A“, kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Na základě směrnice obecně
uznávané distributory el. energie platí pro výpočet podílu 1 b.j. na maximu obytného souboru na
úrovni distribuční trafostanice Sb = 0,83 kW/b.j. V této hodnotě je při dnešním trendu růstu spotřeby
zahrnuta realizační (r. 2010) i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zátěž b.j. bude po
roce 2010 výrazně dále narůstat.
Výhledová bilance potřebného elektrického výkonu pro rozvoj bytové sféry, občanské vybavenosti a
podnikatelského sektoru je výrazně nižší a je definován v následujícím odstavci.
Dle ÚPD města Lovosice a obce Lukavec se předpokládá v návrhovém období následující rozvoj:
•
•
•
•
•
výstavba 147 RD kat A
výstavba 300 b.j. v BD kat. A
výstavba 35 RD kat B
rozvoj občanské vybavenosti v podílu 30 % plánované bytové výstavby
nárůst stavajícího odběru výrobní sféry o 10 %
Souhrnný požadavek na navýšení výkonu pak činí 4,87 MW.
Dle ÚPD obce Sulejovice se předpokládá v návrhovém období následující rozvoj:
• 35 RD v kat B
• výstavba 2 areálů pro podnikání
• výstavba domu sociální péče (15 obyvatel)
Souhrnný požadavek na navýšení výkonu pak činí cca 0,80 MW.
1.6.1.2
Celková koncepce zásobování elektrickou energií pro rozvoj
řešeného území
v návrhovém období
Koncepce zásobování el. energií v návrhovém období předpokládá:

výstavbu nové transformovny 110/22 kV a zaústění výkonu do rozvodny 22 kV
Strana 140

1.6.1.3
výstavbu nových trafostanic VN/NN pro nově navrhovanou výstavbu a nové odběratele
a jejich připojení do systému
Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě ČEZ Distribuce, a.s.
Zajištění zvýšeného výkonu pro oblast se v ÚPD předpokládá dozbrojením stávajících trafostanic, tj.
výměnou stávajících trafostanic až do výše jmenovitého výkonu transformovny
a výstavbou nových TS. Návrh umístění nových TS je uveden na výkresech ÚPD. Napojení nových
TS bude provedeno na stávající VN rozvod.
ÚPD jsou dále uvedeny přeložky vedení VN a VVN souvísející s výstavbou dálnice D8
a zkrácení linky VN v obci Lukavec.
Údaje územního plánu o stávajícím stavu sítí ČEZ Distribuce, a.s. byly aktualizovány ke dni
23.1.2007 odsouhlasením tras vedení VVN a VN (mapy v měřítku 1 : 5 000 jsou uloženy
u zpracovatele) na regionálním pracovišti v Děčíně. Zde byl také aktualizován soupis trafostanic
VN/NN v majetku ČEZ Distribuce, a.s.
Odsouhlasení kapitoly 2.2 „Zásobování elektrickou energií“ bylo provedeno a protokolárně ověřeno
na ČEZ Distribuci, a.s. v Děčíně (viz dokladová část).
3.1.5 Zásobování plynem
1.6.1.4
Koncepce zásobování
Lovosice jsou zásobovány ZP z VTL plynovodu DN 500, PN 25 Litvínov – střední Čechy. Pro
zásobování města Lovosice jsou v provozu dvě regulační stanice, situované jižně od drážního tělesa:
• RS – 1 (město) s VTL přípojkou DN 200, STL výstupem DN 125 a NTL výstupem DN
250
• RS – 2 (sídliště) s VTL přípojkou DN 100, STL výstupem DN 160 a NTL výstupem DN
300
Pro zásobování obcí Lukavec a Sulejovice slouží vždy jedna regulační stanice VTL/STL/NTL.
• RS Lukavec
• RS Sulejovice
Vlastní průmyslové regulační stanice mají společnosti DELI, ANIVEG, Lovochemie a další
podnikatelské subjekty v řešeném území.
1.6.1.5
Přehled nárůstu potřeby plynu
V návrhu ÚPD pro města Lovosice a obec Lukavec je řešeno zásobování nových lokalit ZP
napojením na stávající sítě. Celkový nárůst spotřeby ZP je kvantifikován hodnotou 4 887 m3/h.
Strana 141
V návrhu ÚPD pro obec Sulejovice je řešeno zásobování nových lokalit ZP napojením na stávající
sítě (rozšíření rozvodu NTL). Celkový nárůst spotřeby ZP je kvantifikován hod. spotřebou ve výši
161 m3/h.
Údaje o sítích RWE SČP, a.s. uvedené v územním plánu (stávající stav, výhled) byly aktualizovány
k datu 11.2006 odsouhlasením sítí VTL, STL a NTL regionálním pracovištěm v Ústí nad Labem.
3.1.6 Kapalné plyny
K využití kapalných plynů ÚPD nezaujímá stanovisko.
3.1.7 Tuhá paliva
ÚPD města nezaujímá k míře využívání tuhých paliv žádné konkrétní stanovisko.
3.1.8 Ostatní formy energie
K využití ostatních forem energie ÚPD nezaujímá stanovisko.
1.7
Posouzení a rozbor rozvojových dokumentů v návaznosti na
ÚPSÚ města
3.1.9 Územní plány zón
V době zpracování ÚEK nebyly městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice předloženy
územní plány zón.
3.1.10Regulační plány
V době zpracování ÚEK nebyly městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice předloženy
regulační plány.
3.1.11Generely distribučních sítí
ČEZ Distribuce, a.s.
Koncepce rozvoje distribuční sítě VVN je v Ústeckém kraji prakticky dobudována. Zásady
uspořádání a rozvoje DS VVN jsou zpracována a promítnuty do ÚPD města Lovosice a obcí
Lukavec a Sulejovice a do koncepčních dokumentů rozvoje Ústeckého kraje. Zásady koncepce
uspořádání DS VN jsou rovněž zapracovány v Návrhu ÚPD řešeného území.
Strana 142
RWE SČP, a.s.
Generel plynofikace řešeného území nebyl s ohledem na dokončenou plošnou plynofikaci řešeného
území v roce 1998 předložen.
3.1.12Rozvojové dokumenty města
Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice nemá v současné době zpracované další rozvojové
dokumenty.
1.8
Zhodnocení dodržení závazné části územního plánu
3.1.13Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby
K prověrce dodržení ploch a koridorů pro veřejné stavby byly předloženy následující situační
výkresy:
 Hlavní výkres
 Dopravní řešení
 Zásobování vodou
 Odkanalizování
 Zásobování plynem
 Zásobování el. energií a teplem, spoje
 Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu a pozemku
určených k plnění funkcí lesa
 Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy
 Širší vztahy
Ověřením návrhů deklarovaných v zásadách urbanistické koncepce města na jednotlivých výkresech
lze konstatovat, že zpracovaná ÚPD respektuje plochy a koridory pro veřejné stavby.
3.1.14Podmínky vývoje řešeného území a jejího členění
Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí Lukavec
a Sulejovice. Pro řešení energetického dokumentu bylo území rozděleno na 18 oblastí, dle
urbanistických obvodů – základních sídelních jednotek (viz kap. 1.1.4 ).
Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi mezi dvojicí velkoměst
Prahou a Drážďany, v poloze evropského dopravního koridoru Labského, v mimořádně úrodné a
krásné
krajině
na
styku
dolního
Poohří
a
Polabí
s dramatickou
a velkolepou krajinou Českého středohoří. Prostor území se vyznačuje příznivými podmínkami pro
osídlení.
Region významně ovlivnilo již předslovanské osídlení zakládáním přečetných hradišť na obou
březích Labe a dolního Poohří v mladší době kamenné. Staly se mnohem později základem keltského
osídlení a následně i osídlení slovanských kmenů. Vlivem výstavby královského sídla v Litoměřicích
začalo od 13.století přibývat stále více obyvatel německé národnosti. Gotická kolonizace přinesla
sídelní struktuře mnoho novinek a gotické domy zůstaly ve sídelním elementem vesnice až do konce
19.století.
Strana 143
Válkami region strádal více než okolní krajina již odedávna, nejen města, ale i venkov byl krutě
mnohokrát postižen likvidací velké části struktury zastavění a utrpení obyvatelstva. Lovosice, tak
například ztratily koncem 18. století téměř veškerý historický domovní fond.
Založením chemických továren východně za městem, na přelomu 19. a 20 století, bylo prvním
koncepčním urbanistickým počinem, který měl zamezit dalšímu zmenšování již tak omezené plochy
pro novou výstavbu. Půdorys Lovosic byl již před polovinou 19.století velmi protáhlý
a tvořila jej v podstatě jediná ulice. Nebýt bariéry železnice, jistě by se město rozvíjelo do šířky,
k jihozápadu, to však nebylo možné. Stavělo se proto jen na ploše vymezené železnicí, a to jak
směrem k jihovýchodu, tak zejména k severozápadu.
Zemědělství na venkově poznamenává sídla soustředěním výroby do větších závodů s menšími
nároky na zaměstnanost, venkov se vylidňuje a obyvatelstvo se stěhuje do nových obytných souborů
budovaných výhradně ve městech. V krátkém intervalu 30ti let zdvojnásobují Lovosice svoji velikost
v počtu trvale bydlícího obyvatelstva. V padesátých letech, zvláště po spojení chemických závodů
v roce
1957,
byl
východní
průmyslový
areál
několikanásobně
rozšířen
i východně od litoměřické trati a v 70. a 80.letech se rozrostl natolik, že spolu s výstavbou
překladiště uhlí způsobil úplný zánik vsi Prosmyků. Přestavěny a rozšířeny byly i další průmyslové
podniky. V 50.letech 20.století začala rozsáhlá sídlištní výstavba, zprvu realizovaná ve formách
oproštěného socialistického historismu. Jen do roku 1964 vzniklo v Lovosicích nově na dva tisíce
bytů.
V 90.letech 20.století nedošlo v Lovosicích v urbanistickém ohledu k příznivějším urbanistrickým
změnám, otevření úseku dálnice z Doksan do Lovosic na podzim roku 1998 však přineslo další
dopravní zklidnění města.
V současnosti jsou Lovosice stále významným průmyslovým centrem, které se nachází na
vyjímečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice).
Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně – ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné
i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2.poloviny 16.století a barokní kostel sv.Václava. Nyní
se prostory zámku využívá střední odborné učiliště.
Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Lukavec je samostatnou
zemědělskou obcí.
Obec patřila litoměřické kapitule, později různým majitelům, z nichž nejznámější byli Kunešové.
Osud části vsi s tvrzí splývá s osudem Borče a posléze byl Lukavec i s Borčí připojen k Lovosicím.
Jinou část vsi totiž držel Václav Chotek a tento majetek prodal r.1721 Litoměřicím. Tak byl Lukavec
z titulu vlastnických práv rozdělen mezi Lovosice, Litoměřice a kapitulu.
Ve druhé polovině 18.století byl v místě dávné tvrze postaven pozdně barokní venkovský zámek.
Tato dominanta Lukavce je pohledná patrová budova s ozdobným vstupním portálem
a dvěma křídly, s komplexem hospodářských budov. Více než sto let patřil k lovosickému
schwarzenberskému panství. Ve 20.letech minulého století získala Lukavec cukrovarnická a.s.,
pozdější majitel nechal v letech 1926-27 provést stavební úpravy a modernizaci. Po r. 1945 byl tento
majetek zkonfiskován a stal se součástí lovosického statku.
Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovice s první písemnou zmínkou z roku
1251.
Již roku 1855 byl v obci vystavěn cukrovar, v jehož prostorách se roku 1921 usídlila akciová
společnost Fruta. První vlak obcí projel roku 1882 a v roce 1896 byla zde založena hasičská požární
ochrana. Dvacáté století se vyznačuje rychlým růstem pokroku a techniky. To se odráží jak na
hospodářském, tak na společenském životě v obci. Po rozpadu Habsburského domu
a vzniku samostatné Československé republiky se ves rychle rozvíjela. V roce 1923 byla v obci
slavnostně otevřena česká škola a následně i česká mateřská škola. Došlo k příchodu exulantů
Strana 144
a vznikla celá nová ulice (Husova). V roce 1960 byl otevřen poštovní úřad, který dodnes ulehčuje
život místním občanům. Rok nato byla provedena I. etapa plynofikace obce.
Obec Sulejovice je návesním typem vesnice. Náves s kostelem vznikla v sousedství tvrze, také spolu
se zástavbou v ulici Ke mlýnu a tvoří nejstarší částí obce. Další obytné plochy jsou v prostoru nad
tratí ČD, podél Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kuplířovy. Největší stavební
rozmach obce byl v meziválečném odbobí.
3.1.15Zhodnocení koncepce technického vybavení
Technická infrastruktura je tvořena dopravní infrastrukturou, vodovodní a kanalizační soustavou,
distribuční sítí VN a NN, distribuční sítí VTL, STL a NTL plynovodů, větším počtem menších
soustav centrálního zásobování teplem, soustavou domovních kotelen a telekomunikační sítí.
Z hlediska koncepce zásobování energií lze konstatovat následující skutečnosti:

vzhledem k tomu, že v současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu
transformovny 110/22kV přímo v Lovosicích lze konstatovat, že jsou vytvořeny podmínky
pro spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města
včetně připravovaných průmyslových zón.

distribuční systém zemního plynu, v současné době vlastněn RWE Severočeská plynárenská,
a.s. byl plošně dokončen v roce 1998 a disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí
současných i výhledových potřeb města. Distribuční systém nevyžaduje z pohledu zajištění
spolehlivé dodávky žádná mimořádná opatření mimo zajištění běžných oprav a plánované
obnovy. Koncepce vybudované distribuční sítě plynovodů umožňuje bezbariérový rozvoj
území.

v řešeném území se nachází větší počet menší soustavy CZT v bytové sféře, a soustava
malých, středních a velkých tepelných zdrojů. Soustavy CZT v bytovém fondu provozované
společnostmi TH města Lovosice, s.r.o. prošly a v současné době procházejí částečnou
obnovou rozvodu tepla. Řízení provozu tepelných zdrojů bylo postupně zautomatizováno a
vybaveno výstupem na PC s možností řízení on-line. V posledních letech byl proces obnovy
soustav CZT současně spojen s procesem optimalizace výroby a dodávky tepla. V uvedeném
trendu hodlá distributor tepla pokračovat i v následujících letech. Provozované soustavy CZT
a tepelné zdroje nevykazují vážnější provozní problémy. Nadprůměrné tempo obnovy
v několika posledních letech, ve srovnání s jinými městy, prakticky stabilizuje současný
systém výroby a dodávky tepla na delší časové období. Koncepce zásobování teplem
umožňuje, díky volným kapacitám v některých tepelných zdrojích, zásobování teplem nově
připravované
výstavby
a bezbariérový rozvoj území.
Strana 145
4 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie
1.9
Analýza možností užití obnovitelných a druhotných zdrojů
energie
Místním průzkumem byly zjištěny pouze 3 obnovitelné zdroje energie, které se v řešeném území
využívají. Jedná se o:
•
•
2 solární systémy
1 tepelné čerpadlo
Analýzou bylo dále zjištěno, že se v daném území nacházejí další potenciální obnovitelné zdroje
energie, které by bylo možné využít (geotermální energie, biomasa, zbytkový směsný komunální
odpad). Musíme však konstatovat, že v současné době není vytvořena žádná vhodná příležitost pro
aplikaci některého z těchto obnovitelných zdrojů
4.1.1 Netradiční zdroje energie
1.9.1.1
Kogenerační jednotky
Vzhledem k současným výkupním cenám el. energie a stanovené době energetické špičky lze
ekonomicky výhodně využívat kogenerační jednotky pro krytí vlastní spotřeby tepla
a el. energie. Vhodnou variantou je také nasazení KJ do soustav CZT, kde KJ dodávají vyrobenou el
energii do rozvodné sítě v době energetické špičky a teplo je akumulováno do akumulačních nádob
nebo do soustavy ÚT. Uvedený model není zatím v řešeném území využíván.
Shora uvedený model lze doporučit u městských lázní, zimního stadionu a větších soustav blokových
kotelen společnosti Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., kde se průměrné technické maximum
el. příkonu vytipovaných tepelných zdrojů pohybuje v hodnotách nad 15 kW a nákupní cena el
energie v ceně nad 2,40 Kč/kWh bez DPH.
Při uplatnění současných provozních parametrů spotřeby el. energie a nákladů
návratnost investice do kogeneračních jednotek následovně:
vychází prostá
Tabulka 87 Provozní hodnoty spotřeby a nákladů na el. energii
Spotřeba
elektřiny
[kWh/rok]
K - 16A Osvoboditelů 119 376
K - 20 Resslova
71 050
K - 7 Kostelní
77 365
Tepelný zdroj
Průměrná cena
Průměrný výkon el. energie po dobu 20 hod.
nákup
[kW]
[kWh]
25,7
2,47
15,3
2,64
16,7
2,74
Průměrná cena
el. energie výroba
[kWh]
2,03
2,03
2,03
Strana 146
Prostá návratnost investice na instalaci kogeneračních jednotek pracujících do okruhu vlastní
spotřeby pak vychází následovně:
Tabulka 88 Nárůst odběrů potřeby plynu
Tepelný zdroj
K - 16A Osvoboditelů
K - 20 Resslova
K - 7 Kostelní
Roční
výnos
Náklad na investici
elektřina
[Kč/rok]
119 376
71 050
77 365
[Kč/rok]
500 000
500 000
500 000
Prostá
návratnost inv.
[-]
4,2
7,0
6,5
Prostá doba návratnosti je poměrně krátká vzhledem k odpisové době navrhovaného zařízení
a realizaci investice lze jednoznačně doporučit.
Vzhledem k výkupní ceně el. energie cca 2,95 Kč/kWh u distribuce a průměrné nákupní ceně
odběratele 2,47 až 2,74 Kč/kWh lze doporučit upřednostnění prodej el.energie distributorovi před
vlastní spotřebou.
Případné rozhodnutí o investici je potřeba doložit samostatnou studií proveditelnosti vycházející
z delší řady spotřeby el.energie za rok a měření skutečného el. příkonu kotelny.
4.1.2 Obnovitelné zdroje energie
1.9.1.2
Solární energie
Výpočet využití solární energie vychází ze zadaných podkladů charakterizujících uvažovanou
lokalitu. Základním identifikačním podkladem pro určení polohy lokality na zemském povrchu
a její orientaci vůči slunci je zeměpisná šířka. Dalším údajem podobného rázu, týkající se především
teploty vzduchu a rychlosti větru je nadmořská výška. Z hlediska tepelných ztrát kolektoru je vhodné
uvedení měsíčních nebo alespoň ročních průměrných teplot vzduchu v době slunečního svitu. Pro
určení možných energetických zisků kolektoru je rozhodující hodnotou také poměrná doba
slunečního svitu (roční nebo ještě lépe měsíční průměr). Již zmíněné parametry rozhodují o délce a
intenzitě slunečního svitu stejně jako o tepelných ztrátách instalovaného kolektoru při dané teplotě
jeho povrchu. Pro intenzitu slunečního svitu dopadajícího přímo na povrch kolektoru jsou však
důležité údaje charakterizující čistotu vzduchu a tedy také jeho prostupnost vůči záření. Tyto údaje
se vyjadřují pomocí tzv. albeda (poměr odraženého a přijatého světla) a linkeho zakalovacího
součinitele. Oba tyto součinitele je však bez měření velmi obtížné určit a i v takovém případě je
jejich
hodnota
velmi
proměnlivá
a závislá na mnoha činitelích. Z tohoto důvodu výpočtový program nabízí u albedy pravděpodobné
úzké rozmezí a u linkeho součinitele čtyři základní varianty hodnot pro druh
a početnost aglomerace. Doplňujícím údajem, jež je možné zadat v případě, že ho alespoň přibližně
známe je průměrná roční suma globálního slunečního záření dopadající na 1 m 2 vodorovné plochy v
dané oblasti. Další vstupní hodnoty pak popisují způsob instalace a použití slunečního kolektoru.
Jsou to sklon kolektoru vůči horizontální rovině, orientaci na světové strany, teplotu Solarenu na
vstupu
do
kolektoru,
diference
teplot
mezi
vstupem
a
výstupem
Strana 147
z kolektoru a objemový průtok Solarenu - teplonosné kapaliny v kolektoru při dané teplotě. Program
je sestaven pro ploché selektivní kolektory Heliostar TS 300 N.
Technické řešení je zpracováno pro tři konkrétní případy využití solární energie v Lovosicích. Tyto
případy jsou vzorové a dají se v případě ekonomické výhodnosti a souvisejících okolností ovlivňujících
pozitivně vhodnost instalace solárního systému rozšířit na celý systém zásobování teplem v Lovosicích.
Solární systém pro rodinný dům
Prvním případem je osazení solárního systému pro předehřev TV v tipovém rodinném domě. Jedná se o
rodinný dům se 4 obyvateli. Rodinný dům má vlastní plynovou kotelnu na zemní plyn
Technický potenciál úspory energie je stanoven na základě výpočtu energetického přínosu solární
soustavy s celkovým počtem 3 ks slunečních kolektorů. Výpočet energetického přínosu byl proveden
pro příslušnou zeměpisnou šířku a délku při stanovených standardních provozních podmínkách.
Solární systém pro bytový dům
Druhým případem je osazení solárního systému pro předehřev TV na bytovém domě na ulici Vodní č.p.
1001. Jedná se o bytový dům s 23 bytovými jednotkami s 50 obyvateli. Bytový dům je zásobovaný ze
soustavy CZT kotelny K-20 Resslova.
Solární systém pro blokovou kotelnu
Ve třetím případě je navrženo osazení solárního systému pro předehřev TV na bytovém domě na ulici
Osvoboditelů č.p. 935. V tomto domě je zřízena příprava TV pro čtyřtrubkový systém CZT z blokové
kotelny K-16 A.
Výpočet energetického přínosu byl proveden s pomocí certifikovaném programu T*SOL Pro 4.1.
Předpokládané roční úspory nákladů za energie jsou vztaženy k měrným nákladům za energie
v posledním sledovaném roce tj. k roku 2006.
Při celoročním provozu solární soustavy se předpokládá energetická výtěžnost 9,486 GJ.
Technický potenciál úspory energie
9,486
GJ/rok
52,164
GJ/rok
Strana 148
344,196
GJ/rok
Navrhovaná energeticky úsporná opatření mají za cíl snížit energetickou náročnost přípravy teplé
vody připravované v systému CZT města Lovosice. Snížením energetické náročnosti dojde k úspoře
v nákladech a ke snížení spotřeby fosilního paliva (zemního plynu) nutného pro centrální přípravu
TV.
Předpokládaná hodnota spotřeby teplé vody v m3 a potřeba tepla na přípravu TV je uvažována dle
normových hodnot - stavby pro bydlení. Předpokládá se, že dům obývají 4 osoby.
Pro ekonomické posouzení výhodnosti instalace solarní soustavy na předehřev a ohřev TV jsou
uvažovány ceny energie v cenové úrovní roku 2007.
Celková roční dodávka TV je v současné době na 37,8 % normové spotřeby vody vypočtené dle
počtu obyvatel domu, pro které je dodávka zajišťována. Z tohoto důvodu je zřejmé, že v budoucnu
nedojde k poklesu odběru teplé vody, spíše se dá očekávat nárůst odběru.
S ohledem na uvedené skutečnosti zpracovatel ÚEK neuvažuje ve střednědobém časovém horizontu
se změnou objemu dodávkového tepla pro přípravu TV vybraného bytového důmu. Sestavená
energetická bilance předmětné úlohy vychází z naměřených a evidovaných hodnot pro rok 2006.
Ceny jednotlivých energií vstupujících a vystupujících z řešené předmětné úvahy jsou uvažovány
v cenové úrovní roku 2007.
Celková roční dodávka TUV je v současné době na 42,4 % normové spotřeby vody vypočtené dle
počtu obyvatel a podlahové plochy, pro které je dodávka zajišťována. Z tohoto důvodu je zřejmé, že
v budoucnu nedojde k poklesu odběru teplé vody, spíše se dá očekávat nárůst odběru. Mezi
zásobovanými objekty je dvanáct bytových domů a jedna mateřská školka.
S ohledem na uvedené skutečnosti zpracovatel ÚEK neuvažuje ve střednědobém časovém horizontu
se změnou objemu dodávkového tepla pro přípravu TV zásobovaných bytových domů a mateřské
školky. Sestavená energetická bilance předmětné úlohy vychází
z naměřených
a evidovaných hodnot pro rok 2006.
Ceny jednotlivých energií vstupujících a vystupujících z řešené předmětné úvahy jsou uvažovány
v cenové úrovní roku 2007.
Stavební řešení objektu a stávající technické řešení technologie přípravy TV v typizovaném domě
umožňuje instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV pro potřeby rodinného
domu. Teplá voda bude předehřívána na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá v instalaci 3 ks
solárních panelů Heliostar TS 300 N na Al. konstrukci na střeše rodinného domu. Stavební plocha
Strana 149
solární soustavy je cca 6m2. Předpokládá se střecha s minimálnimi půdorysnými rozměry cca 6 x 10
m.
Kolektory budou zapojeny paralelně. Jako zásobník pro akumulaci teplé vody bude sloužit nová
solární akumulační nádrž o objemu 0,4 m3. Celkový objem akumulované teplé vody se tedy min.
zdvojnásobí.
Pro solární panely byla zvolená, vzhledem ke světovým stranám a vzhledem k situování budovy,
orientace směrem na jih. Toto umístění a tato orientace umožňuje dosáhnout co možná nejvyššího
stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období.
Provoz systému solárních kolektorů má velkou výhodu v tom, že již k získávání energie nepotřebuje
žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci teplonosné kapaliny v soustavě
slunečních kolektorů.
Technické parametry systému ohřevu teplé vody solárními panely jsou:
Typ kolektoru:
Heliostar 300
Skladebný rozměr:
1040 x 2040
Počet kusů solárních panelů:
3 ks
Energie dopadající na kolektorovou plochu:
5,90 MWh, tj. 1128,25 kWh/m2
Energie odevzdaná kolektory:
2,816 MWh, tj. 538,93 kWh/m2
Energie odevzdaná systémem:
2,635 MWh, tj. 504,25 kWh/m2
Energie ze solárního systému pro přípravu TV:
2,635 MWh
Uspořený zemní plyn:
277,6 m3
Snížení emisí CO2 za rok o:
629,7 kg (dle metodiky používané v SR)
Stupeň využití solárního systému:
44,7% (za celý rok)
Celková účinná plocha solárních kolektorů:
5,226 m2
Úhel sklonu:
45°
Pro zvolené technické řešení bylo provedeno ekonomické posouzení s následujícími parametry
a výstupy:
Tabulka 89 Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV
Strana 150
Tabulka 90 Průběh maximálních denních teplot v kolektoru
Tabulka 91 Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému
Strana 151
Tabulka 92 Investiční náklad - termické solární panely
Investiční náklady: Termické solární panely
Investiční náklady
Solární systém včetně primárních rozvodů, náplní
systému měření a řízení a nosné konstrukce
Investiční náklady celkem bez DPH
DPH 5%
Investiční náklady celkem včetně
DPH
Prostá doba návratnosti
122,4 tis.Kč
122,4 tis.Kč
6,1 tis.Kč
128,5 tis.Kč
47,56 roků
Náklady jsou stanoveny formou rozpočtu. Náklady zahrnují cenu dodávky a montáže navrženého
technologického zařízení.
Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažovaného bytového domu 308,14 Kč/GJ.
Úspora zřízením solárního předehřevu v rodiném domu činí 2 573,5 Kč/rok v porovnání s primárním
palivem - zemní plyn.
Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků,
nelze zatím doporučit.
Stavební řešení objektu a stávající technické řešení technologie přípravy TV v objektu umožňuje
instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV pro potřeby bytového domu na
ulici Vodní č.p. 1001. Teplá voda bude předehřívána na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá
v instalaci 20 ks solárních panelů Heliostar TS 300 N na Al. konstrukci na střeše bytového domu.
Stavební plocha solární soustavy je cca 40 m2. Uvažovaná střecha má půdorysné rozměry cca 13 x
20 m. Celková plocha střechy tedy je 260 m2.
Kolektory budou zapojeny paralelně vždy po 5 kusech ve čtyřech řadách. Jako zásobníky pro
akumulaci teplé vody budou sloužit dvě nové akumulační nádrže každá o objemu 1 m 3. Celkový
objem tedy je 2 m3 akumulované teplé vody. Před stávajícími nádržemi bude instalován solární
deskový výměník s min. výkonem předávání tepla 20 kW.
orientace směrem na jihozápad (odklon od jižní strany 37°). Toto umístění a tato orientace umožňuje
umístit co největší počet slunečních kolektorů na volnou plochu, ale také dosáhnout co možná
nejvyššího stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období.
žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci solarenu solárními kolektory.
Typ kolektoru:
Heliostar 300
Skladebný rozměr:
1040 x 2040
20 ks
37,65 MWh, tj. 1080,66 kWh/m2
15,37 MWh, tj. 441,19 kWh/m2
14,88 MWh, tj. 712,62 kWh/m2
14,49 MWh
Strana 152
Úhel sklonu:
1 559,5 m3
3538,7 kg (dle metodiky používané v SR)
34,84 m2
45°
a výstupy:
Strana 153
DPH 5%
DPH
854,3 tis.Kč
854,3 tis.Kč
42,7 tis.Kč
897,0 tis.Kč
55,80 roků
Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažovaného bytového domu 308,14 Kč/GJ.
Úspora zřízením solárního předehřevu v bytovém domě činí 16 073,8 Kč/rok v porovnání
s primárním palivem - zemní plyn.
Strana 154
Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků,
nelze zatím doporučit.
Stavební řešení objektu na ulici Osvoboditelů č.p. 935 a stávající technické řešení technologie
přípravy TV v objektu umožňuje instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV
pro potřeby bytových domů a mateřské školy na sídlišti Sady pionýrů. Teplá voda bude předehřívána
na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá v instalaci 100 ks solárních panelů Heliostar TS 300 N na
Al. konstrukci na střeše bytového domu. Stavební plocha solární soustavy je cca 200 m2. Tato střecha
má půdorysné rozměry cca 12,5 x 36 m. Celková plocha střechy tedy je 450 m2.
Předpokládá se paralelní zapojení kolektorů, vždy po 10 kusech v deseti řadách. Jako zásobníky pro
akumulaci teplé vody budou sloužit dvě nové akumulační nádrže každá o objemu 5 m 3. Celkový
objem tedy je 10 m3 akumulované teplé vody. Před stávajícími nádržemi bude instalován solární
deskový výměník s min. výkonem předávání tepla 100 kW.
orientace směrem na jihozápad (odklon od jižní strany 41°). Toto umístění a tato orientace umožňuje
umístit co největší počet slunečních kolektorů na volnou plochu, ale také dosáhnout co možná
nejvyššího stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období.
žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci solarenu solárními kolektory.
Typ kolektoru:
Skladebný rozměr:
Úhel sklonu:
Heliostar 300
1040 x 2040
100 ks
186,55 MWh, tj. 1070,88 kWh/m2
96,64 MWh, tj. 554,78 kWh/m2
95,61 MWh, tj. 548,84 kWh/m2
95,61 MWh
10 187,9 m3
23 113,4 kg (dle metodiky používané v SR)
174,2 m2
45°
a výstupy:
Strana 155
Strana 156
DPH 5%
DPH
2 696,23 tis.Kč
2 696,23 tis.Kč
134,82 tis.Kč
2831,05 tis.Kč
27,22 roků
Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažované blokové kotelny 287,79 Kč/GJ.
Úspora v nákladech na palivo zřízením solárního předehřevu u uvažované soustavy CZT činí
99 056,9 Kč/rok v porovnání s primárním palivem - zemní plyn.
Energetické vyhodnocení a správný technický návrh soustavy solárního ohřevu TUV byl vypracován
s použitím výpočtového softwaru T*SOL Pro 4.1 pro návrh solárních systému.
Strana 157
Průměrná roční teplota vzduchu v době slunečního svitu činí cca 9,40 oC. Zeměpisná šířka byla
zadána 50°31’ průměrná nadmořská výška 151 metrů n.m.
Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému
CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém
intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu
pokrytí celé investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrov0ní 50 % a výše
lze
dosáhnout
výrazně
lepších
ekonomických
ukazatelů
a navrhované opatření pak lze doporučit k realizaci.
1.9.1.3
Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo pro rodinný dům
Obecně se ekonomické podmínky pro instalaci tepelných čerpadel jako bivalentních zdrojů tepelné
energie zlepšují. Technický pokrok za posledních 5 let současně přinesl výrazné zvýšení energetické
účinnosti otopných soustav s tepelnými čerpadly a zároveň výrazně obohatil nabídku na trhu
s tepelnými čerpadly, kde jsou v současné době k dispozici tepelná čerpadla systémů vzduch/voda,
voda/voda a země/voda.
Tepelná čerpadla (dále jen TČ) vzduch/voda jsou obecně při srovnání s ostatními typy méně
výhodná tím, že při minusových teplotách klesá jejich tepelný výkon. Mají však nižší pořizovací
náklady a to o náklady na zemní práce (vrty nebo zemní kolektory).
TČ voda/voda jsou výhodná z hlediska vysokých hodnot dosahovaných topných faktorů. Použitelná
jsou však pouze tam, kde je k dispozici dostatečně vydatný zdroj podzemní vody (více než 0,9 l/s).
TČ země/voda jsou použitelná prakticky všude, a to ve dvou variantách zdroje tepla: horizontální,
nejčastěji tzv. výkopové kolektory a vertikální kolektory ve vrtech. TČ obou těchto systémů dosahují
běžně topného faktoru 3-4, to znamená, že s příkonem 1 kW jsme schopni vyrobit 3-4 kW tepelného
výkonu.
Obecně je nasazení TČ výhodné tam, kde jsou omezené možnosti elektrického příkonu a kde se
nepředpokládá zavedení zemního plynu. Ekonomicky výhodnější jsou instalace větších výkonových
jednotek (průmyslové aplikace se střední dobou návratnosti, dle principu využití
i pod 5 let). Významné uplatnění nacházejí TČ zejména v těch provozech, kde se používá nízko
potenciální teplo (bazény, předehřev vzduchu, podlahové vytápění). Ekonomické využití také lze
prokázat u nově stavěných rodinných domků.
Ve srovnání s plynem a elektřinou mají TČ podstatně nižší provozní náklady na jednotku
vyrobeného tepla. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům TČ a struktuře cen zemního plynu
byly do nedávné doby ekonomicky výhodnější malé kotelny na zemní plyn. Za poslední
2 roky, díky výraznému navýšení ceny zemního plynu, se ekonomické přínosy ve prospěch
tepelného čerpadla podstatně navýšily.
Obdobně při porovnání návratnosti investice, z hlediska úspor nákladů vůči přímotopnému
elektrickému vytápění, je tato u menších objektů asi 7 až 8 let, v případě velkých (průmyslových
čerpadel) dosahuje překvapivě nízkých hodnot, řádově 3 až 4 roky.
Strana 158
S nasazením tepelných čerpadel země/voda nebo voda/voda nelze uvažovat v plošném rozsahu.
K doporučení využití uvedeného typu tepelného čerpadla lze přistoupit až po podrobné ekonomické
analýze konkrétního případu.
Ke zlepšení ekonomické efektivnosti provozu TČ také přispívá dotační politika státu.
Rozvodné energetické podniky poskytují pro objekty s tepelnými čerpadly zvýhodněné sazby, při
nichž se průměrná cena 1 kWh pohybuje do 2,-Kč.
Pro názornost uvádíme jeden z konkrétních případů:
Tepelné čerpadlo pro rodinný dům
Instalace tepelných čerpadel je obecně podporována dotacemi ze Státního fondu životního prostředí.
Zejména je výhodná pro obce, státní správu a další neziskové subjekty, kde dotace dosahuje výše až
70 % z investičních nákladů na pořízení tepelného čerpadla
V případě vzorového RD, kde je možnost připravovat TUV a teplo pro vytápění TČ je následující
energetická bilance:
Tabulka 101 Simulace ročního provozu tepelného čerpadla v rodinném domě
měsíc
průměrné měs. teploty
Q=
vyrobené kWh
Qz [W]
příkon [W]
topný faktor
provoz [kWh]
náklady TČ [Kč]
provoz EK [kWh]
náklady EK [Kč]
náklady celkem [Kč]
1
-4,5
2
-3
8 575,00
5 316,50
12 600,00
7 000,00
1,80
2 953,61
4 677,17
8 050,00
4 508,00
13 550,00
7 100,00
1,91
2 362,13
3 740,53
4 677,17
3 740,53
3
0,5
4
5
6 825,00 5 250,00
4 231,50 3 150,00
14 600,00 16 500,00
7 100,00 7 100,00
2,06
2,32
2 057,78 1 355,45
3 258,59 2 146,42
3 258,59
2 146,42
5
11
6
13
7
16
8
15
9
11
3 150,00
600,00
600,00
600,00
3 150,00
1 953,00
446,40
432,00
446,40
1 953,00
18 900,00 19 000,00 21 200,00 21 100,00 18 900,00
7 100,00 7 100,00 7 200,00 7 200,00 7 100,00
2,66
2,68
2,94
2,93
2,66
733,67
161,43
151,61
147,41
733,67
1 161,79
255,63
240,08
233,43
1 161,79
1 161,79
255,63
240,08
Tepelná ztráta RD se předpokládá:
Průměrný topný faktor TČ:
TČ vyrobí teplo:
233,43
1 161,79
10
6
11
1
4 900,00
6 650,00
2 940,00
4 123,00
16 500,00 14 500,00
7 100,00
7 100,00
2,32
2,04
1 265,09
2 018,85
2 003,33
3 196,94
2 003,33
3 196,94
celkem
12
-3
8 050,00
4 830,00
13 550,00
7 100,00
1,91
2 530,85
4 007,71
34 329,80
16 471,55
26 083,42
4 007,71
11,2 kW
2,35
34 329,80 kWh/rok
Uvedené nákladové položky jsou uvažovány s DPH
Tepelné čerpadlo:
Náklady celkem:
Náklad na energie:
Investiční a provozní náklady na dobu odpisu 12 let:
Náklad na 1 GJ vyrobeného tepla vč. inv. a provoz. nákladů:
31 039,27 Kč/rok
251,15 Kč Kč/GJ
207 000 Kč
390,73 Kč/GJ
Plyn:
Náklad na primární palivo - zemní plyn:
Investiční a provozní náklady na dobu odpisu 12 let:
Náklad na 1 GJ vyrobeného tepla vč. inv. a provoz. nákladů:
271,29 Kč/GJ
76 000 Kč
322,53 Kč/GJ
Strana 159
4.1.3 Geotermální energie
1.9.1.4
Úvod k využití geotermální energie
Využití geotermální energie se dostává v současné době výrazně do popředí pozornosti odborné
veřejnosti. Geotermální energie se zpravidla využívá buď přímo ve formě tepla, nebo se používá pro
výrobu el. energie v geotermálních elektrárnách (teplárnách).
Výroba geotermální energie má vzhledem k vysokým výkonovým parametrům, značné dostupnosti
(stálá dodávka energie nezávislá na klimatických podmínkách proti sluneční
a větrné energii) a nízkým emisím (proti biomase) nejlepší výhled pro uplatnění mezi obnovitelnými
zdroji energie.
Pro využití geotermální energie je důležité znát tzv. geotermální teplotní gradient, tzn. nárůst teploty
s hloubkou pod zemským povrchem. Za ustáleného stavu při konstantním tepelném toku k povrchu
se teplotní gradient mění podle tepelné vodivosti vrstev hornin. Průměrný teplotní gradient blízko
povrchu do několika km je cca 30 K/km. Nicméně jsou místa, kde klesá až na hodnotu 10 K/km a
místa kde dosahuje hodnoty až 100 K/km.
Za geotermální zdroje považujeme místa s tepelnou energií, kterou je možno čerpat při přiměřených
nákladech. Zdroje s nejvyšším potenciálem jsou soustředěny především na hranicích zemských
desek, kde zpravidla existuje viditelná geotermální aktivita.
V přírodě se vyskytuji zpravidla čtyři typy geotermálních systémů:
•
•
•
•
hydrotermální
teplé suché horniny
geotlaké
magmatické
V současné době se ve světě používají k výrobě el. energie a získání tepla zejména hydrotermální
systémy. V České republice nejsou pro uvedený systém geologické podmínky.
Technický rozvoj a ropná krize závěru minuláho století vytvořila podmínky pro využívání tepla
z teplých suchých hornin (HDR – hot dry rock). S využitím této technologie se počítá i v ČR.
1.9.1.5
Princip využití teplých suchých hornin
Běžně využívané geotermální rezervoáry obsahují vodu ve formě kapalné nebo plynné fáze. Jejích
výskyt je však omezen pouze na určité oblasti. Daleko vyšší pravděpodobnost výskytu mají
rezervoáry, složené pouze z neprostupné horniny (suchý masív zanesený neprostupným prostředím.
Pro přenos tepla z těchto podpovrchových oblastí o dostatečně vysoké teplotě v závislosti na hloubce
je nutné tyto horniny uměle rozbít, přeměnit je na propustné (realizovat tepelný výměník) a zavést do
nich tekutiny vhodné pro přenos tepla (čerpání). Tímto způsobem lze přeměnit jakýkoli vhodný
objem teplé suché horniny v zemské kůře v dostupné hloubce na umělý rezervoár geotermální
energie. Zmíněný princip je využíván na geotermálních zdrojích v Rakousku (Altheim, Gussing)
nebo v Německu (Unterhaching). Uvedeným postupem je v současné době rovněž připravován
geotermální zdroj v Litoměřicích.
Strana 160
1.9.1.6
Geotermální projekt Litoměřice
Litoměřice, podobně jako Lovosice, se nacházejí v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení
systému HDR. Město leží na průsečíku dvou základních tektonických zlomů
– podkrušnohorského zlomu a zlomu ležícího v ose řeky Ohře. V okolí Litoměřic byly prováděny
zkušební vrty, které vypovídají o složení hornin, až do hloubek, kdy bylo při vrtání naraženo na žulu
nebo podobné horniny a vrtání skončilo. Z těchto zkušebních vrtů jsou k dispozici měření teplot,
čímž je známý teplotní gradient v horních krycích vrstvách.
Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná
o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C.
Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW.
V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná
o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda
o teplotě 70°C.
Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů budou přibližně
1,1 mld. Kč.
U Kalinova cyklu je voda čerpaná z vrtu nejdříve využita pro přehřátí a opětovné ohřátí pracovní
látky a potom k vypaření a předehřevu než odchází do vsakovacího vrtu. Pracovní látka
v předehřátém stavu expanduje ve vysokotlakém stupni turbíny a poté je znovu ohřáta před vstupem
do nízkotlakého stupně turbíny. Po druhé expanzi nasycená pára prochází rekuperačními ohřívači a
poté kondenzuje ve vodou chlazeném kondenzátoru. Celý Kalinův cyklus je uzavřený, to znamená
ochlazená voda se vsakuje zpět do země.
1.9.1.7
Návrh dalšího postupu
Využití geotermální energie může vnést do současné koncepce zásobování teplem města Lovosic
zásadní změny. Na pracovním jednání na odb. životního prostředí MěÚ v Litoměřicích jsme byli
seznámení s dosavadním postupem prací na zkušebním vrtu geotermálního zdroje, předpokládaným
časovým harmonogramem realizace geotermálního zdroje a možnostmi financování celé stavby.
Časový harmonogram se předpokládá následující:
• dokončení průzkumného vrtu do
• dopracování studie proveditelnosti do
• zahájení provozu geotermálního zdroje do
06/2007
09/2007
12/2009
Na jednání jsme byli upozornění na tu skutečnost, že vypracovaná studie proveditelnosti má širší
územní platnost a její výsledky mohou být využity i pro město Lovosice (srovnatelné geologické
podmínky). Uvedená skutečnost by městu Lovosice umožnila podstatně zkrátit přípravnou fázi
vybudování geotermálního zdroje.
Financování uvedeného typu projektu lze předpokládat ze zdrojů bankovního sektoru bez vážných
problémů (ručí se stavbou).
Strana 161
Na jednání jsme byli současně upozorněni na několik zdařilých projektů realizovaných v rámci EU a
byly nám i zastupitelům města Lovosic doporučena návštěva některého z nich. Nejbližší realizovaný
projekt se nachází v Altheimu (Rakousko) nedaleko Linze. Realizované projekty vykazují dobré
ekonomické parametry, stabilizují cenu energie, podporují rozvoj podnikatelského sektoru v regionu
a mají pozitivní dopad na ekonomické ukazatele města.
S ohledem na uvedené skutečnosti se doporučuje podrobné seznámení se shora uvedenými projekty a
detailní prověření využití geotermální energie pro město Lovosice.
4.1.4 Energie z odpadu
Strategický dokument Plán odpadového hospodářství Sdružení obcí SONO vychází ze závazné části
Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Návrhová část Plánu odpadového hospodářství
Ústeckého kraje vychází a plně respektuje priority EU a ČR v oblasti ochrany životního prostředí
vyjádřené v zákonných normách EU a platné legislativě ČR, koncepčních dokumentech Ústeckého
kraje. V návrhové části POH SONO, stejně jako celého ÚK, z nějž vychází, je zpracována
dlouhodobá strategie oblasti odpadového hospodářství kraje, priority, které by měl Ústecký kraj
v této oblasti podporovat a činnosti, které by podporovány být neměly. SONO podporuje vznik
privátních zařízení k nakládání s odpady s upřednostněním jejich materiálového využití, výstavbu
obecních sběrových dvorů.
Základní cíle POH SONO jsou shodné s prioritami cílů Ústeckého kraje. Obecný princip fungování
odpadového hospodářství Ústeckého kraje „znečišťovatel platí“, se promítá do řady opatření, resp.
dosažení cílů. Dle POH 002/2005 má uskutečňování opatření více etap. Za jejich zajištění zodpovídá
vedení SONO a jednotlivé místní samosprávy. Mezi hlavní cíle patří vytvoření systému nakládání a
využívání BRO a BRKO (Biologicky rozložitelný komunální odpad). Od technického zabezpečení
(nákup mechanizačních prostředků), přes vytvoření vhodných podmínek na místě skládky SONO
k jejich zpracování až po systém sběru a svozu sezónně vznikajících BRO a BRKO od obyvatelstva
(včetně sídlištní zástavby a v pozdější etapě i systém svozu, sběru a zpracování potravin). Cílem
SONO je také maximální utlumení tzv. lístkového systému a přetavení na systém tzv. kapitačních
plateb. Tento krok je zcela v souladu s obecnou myšlenkou odpadového hospodářství ÚK
„znečišťovatel platí“. Nejen z této priority vyplývají další cíle a cílové hodnoty a opatření pro
následující komodity v odpadovém hospodářství.
SONO prostřednictvím své dceřinné společnosti SONO PLUS s.r.o. provozuje skládku SOO-3,
která zabezpečuje zneškodňování směsného komunálního odpadu a mnoha dalších z většiny území
okresu Litoměřice. V oblasti přiléhající této skládce je uvažován prostor pro vytvoření zařízení na
zpracování BRO a BRKO.
1.10 Návrh jednotlivých variant
V kap. 4.1.1.1 je uvedený vzorový případ využití netradičního zdroje tepelné energie
– kogeneračních jednotek.
Strana 162
V kap. 4.1.2.1 a 4.1.2.2 jsou uvedené vzorové případy realizace variant obnovitelných zdrojů
tepelné energie, u kterých vzhledem k provedené plošné plynofikaci a částečné obnově tepelných
zdrojů na plyn nelze sestavit varianty s ekonomicky zajímavým efektem.
V kapitol 4.1.3 je popsána varianta Geotermálního zdroje energie prakticky shodného projektu jako
v Litoměřicích. Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných
pramenů a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích. Návrh projektu HDR
Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky
5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty
představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW.
o teplotě 70°C.
Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši
přibližně 1,1 mld. Kč.
4.1.5 Instalace kogenerační jednotky
1. Varianta - instalace kogenerační jednotky v systému CZT
Vzhledem k současným výkupním cenám el. energie a stanovené době energetické špičky lze
ekonomicky výhodně využívat kogenerační jednotky pro krytí vlastní spotřeby tepla
a el. energie. Vhodnou variantou je také nasazení KJ do soustav CZT, kde KJ dodávají vyrobenou el
energii do rozvodné sítě v době energetické špičky a teplo je akumulováno do akumulačních nádob
nebo do soustavy ÚT. Uvedený model není zatím v řešeném území využíván.
Shora uvedený model lze doporučit u větších soustav blokových kotelen společnosti Tepelné
hospodářství města Lovosic, s.r.o., kde se průměrné technické maximum el. příkonu vytipovaných
tepelných zdrojů pohybuje v hodnotách nad 15 kW a nákupní cena el energie v ceně nad 2,40
Kč/kWh bez DPH.
Prostá doba návratnosti je poměrně krátká vzhledem k odpisové době navrhovaného zařízení
a realizaci investice lze jednoznačně doporučit.
Vzhledem k výkupní ceně el. energie cca 2,95 Kč/kWh u distribuce a průměrné nákupní ceně
odběratele 2,47 až 2,74 Kč/kWh lze doporučit upřednostnění prodej el.energie distributorovi před
vlastní spotřebou.
Případné rozhodnutí o investici je potřeba doložit samostatnou studií proveditelnosti vycházející
z delší řady spotřeby el.energie za rok a měření skutečného el. příkonu kotelny.
Detailnější popis varianty je v kapitole 4.1.1.1.
4.1.6 Instalace tepelného čerpadla
1. Varianta – Tepelné čerpadlo pro rodinný dům
Strana 163
Ekonomický efekt nasazení tepelného čerpadla pro vytápění RD v plynofikovaném území řešené
oblasti není při současných cenách zemního plynu ještě dostatečný a nekryje přiměřeně rychle
zvýšenou počáteční investici. V případě využití dotace nebo financování z jiných zdrojů se
doporučuje nejdříve provést podrobnou ekonomickou analýzu konkrétního řešení. Varianta je
detailněji řešena v kapitole 4.1.2.2.
4.1.7 Instalace solárního systému
1. Varianta - Solární systém pro rodinný dům
Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků
v min. výši 50%, nelze zatím v řešené lokalitě doporučit.
2. Varianta - Solární systém pro bytový dům
Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků
v min. výši 50%, nelze zatím v řešené lokalitě doporučit.
3. Varianta - Solární systém pro blokovou kotelnu
Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému
CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém
intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu
pokrytí celé investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrovni 50 % a výše lze
dosáhnout
výrazně
lepších
ekonomických
ukazatelů
a navrhovaného opatření pak lze doporučit k realizaci.
Využití solárních systémů pro vytápění a přípravu TV v RD vyžaduje vždy individuální posouzení a
ekonomický efekt instalace je silně závislý na míře státní dotace.
Všechny varianty využití solárních panelů pro ohřev a předehřev TV jsou detailně popsány
v kapitole 4.1.2.1
4.1.8 Instalace solárního systému
1. Varinta – Využití geotermálního vrtu HDR
Lovosice, se nacházejí v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení systému HDR. Město leží
na průsečíku dvou základních tektonických zlomů .
Návrh projektu HDR počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná
o teplotě 70°C.
Strana 164
1,1 mld. Kč.
Podrobněji je varianta upravena v kapitole 4.1.3.
Strana 165
5 Hodnocení ekonomicky využitelných úspor
1.11 Možné úspory energie
5.1.1 Zhodnocení
možných
spotřebitelských systémech
1.11.1.1
úspor
energie
v jednotlivých
Vyjádření potenciálu úspor energie
Varianty energeticky úsporných opatření a vyčíslení možných úspor energie dle materiálů vydaných
ČEA (Česká energetická agentura):
1) zvýšení tepelné ochrany výměnou výplní otvorů
Otvorové výplně zahrnují okna, dveře a zasklení prostor. Patří mezi nejdůležitější funkční díly
budovy, které propouští 3 až 5 krát více tepla prostupem než tepelně izolovaná stěna. Na druhé straně
výplně otvorů přispívají do tepelné bilance objektu tepelnou energií z oslunění.
Otvorová výplň se na celkové tepelné ztrátě budovy podílí cca 20 až 25 % prostupem tepla a cca
20 % infiltrací.
2) zvýšit tepelnou ochranu rozhodujících stavebních konstrukcí budovy
Zateplování by mělo být prováděno přednostně z vnější strany konstrukce, a to jak u:
• vnějších stěn
• plochých střech
• vnitřních konstrukcí přilehlých k nevytápěným místnostem
V nevyhnutelných případech se provádí zateplení ze strany interiéru.
Zateplení budov přinese úsporu tepla cca 20 až 40 %. Zateplení budovy musí být doplněno úpravou
otopné soustavy a jejím vyregulováním.
3) zavedení automatické dynamické regulace otopného systému
Opatření spočívá v instalaci ústřední regulace vytápění nebo doplnění regulace při rekonstrukci
kotelny nebo předávací stanice. Ústřední regulace se děje podle venkovních klimatických podmínek
a k podpoře využití tepelných zisků se navrhne zónování. Regulátor optimalizuje provoz nastavením
několika provozních režimů vytápění a regulací doby zátopu.
Dosažitelné úspory tepla se pohybují mezi 5 až 15 % podle kvality provozu tepelné sítě, stavu otopné
soustavy a dispozice budovy.
4) změna palivové základny
Opatření zpravidla spočívá ve zlepšení účinnosti přeměny příslušné formy energie v teplo.
Významný efekt přináší zejména přechod z tuhých paliv na jiné formy energie např. na zemní plyn,
LTO, el. energií, kapalný plyn atd.
Strana 166
5) zvýšení účinnosti přeměny energie na teplo
Zvýšení účinnosti přeměny energie na teplo je zpravidla vázáno na rozsáhlejší obnovu
technologického zařízení zdroje tepla, která je spojena s výrobní program nebo s morálním
a technickým dožitím technologie.
1.11.1.2
Budovy zásobované tepelnými zdroji TH města Lovosice
Tepelné hospodářství města Lovosic zásobuje 25 tepelnými zdroji celkem 88 bytových domů
s 2516 b.j., 11 školských zařízení, 2 sportoviště, 8 provozoven služeb města (poliklinika,
pečovatelská služba, želez. stanice, kanceláře TH, objekt Policie, kultur.středisko, restaurace
a objekt údržby města) a 3 objekty Městského úřadu.
Rozložení zásobovaného bytového fondu je následující:
Panelové domy:
22 osmipatrových domů.......................................................................... 1 222 b.j.
12 čtyřpatrových domů............................................................................ 296 b.j.
8 třípatrových domů................................................................................ 45 b.j.
Zděné domy:
29 čtyřpatrových domů............................................................................ 718 b.j.
14 třípatrových domů.............................................................................. 219 b.j.
3 dvoupatrových domů............................................................................ 16 b.j.
Celkem.................................................................................................... 2 516 b.j.
Na kotelnu K-16A Osvoboditelů jsou napojena sídliště Osvoboditelů a Sady pionýrů. Na sídlišti
Osvoboditelů kotelna zásobuje 9 osmipatrových panelových bytových domů, které byly postaveny
v letech 1965 – 1972. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná
okna zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní izolační
vložky.
Na
sídlišti
Sady
pionýrů
je
napojeno
na
kotelnu
K-16A
12 čtyřpatrových zděných bytových domů, které byly postaveny v letech 1960-1963. Domy mají
plochou střechu, výplně otvorů jsou z větší části původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní
dřevěné dveře s jedním sklem. U některých domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů
pomocí čedičové vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm a v roce 2003 byla zateplena
střecha u domu jednoho osmipatrového panelového domu a jednoho čtyřpatrového zděného domu.
V posledních 5-ti letech proběhla v některých bytech výměna původních oken za plastová
s izolačním dvojsklem a vstupních dveří za dřevěná s izolačním dvojsklem.
Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny
a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem.
Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a realizovány téměř před
40 lety. V bytových domech vlastnících SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních
rozvodů vnitřních instalací.
Ve všech objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány
termostatické ventily.
Strana 167
Z občanské vybavenosti je na kotelnu napojeno 6 objektů, z nichž jeden je panelový třípatrový
a ostatní jsou zděné konstrukce (4 třípatrové a 1 čtyřpatrový). Historické objekty Gymnázia
a 1.ZDŠ byly postaveny koncem 19.století. Jedná se o zděné třípatrové objekty se sedlovou střechou,
dřevěnými okny dvojitými a se vstupními dřevěnými dveřmi. Okolo r. 1963 byly postaveny objekty
mateřské školy (panelový) a 3.ZDŠ (zděný), které mají rovnou střechu, dřevěné okna zdvojené a
vstupní dveře kovové s jedním sklem. Objekty pečovatelské služby byly postaveny okolo r. 1970,
jsou zděné s rovnou střechou s dřevěnými okny s izolačními dvojskly. Přístavba Městského úřadu
byla postavena v roce 2003. Jedná se o zděnou budovu s rovnou střechou a s plastovými výplněmi
s izolačními dvojskly.
Termostatické ventily mají nainstalovány objekty pečovatelské služby, mateřská škola, 1.ZDŠ,
3.ZDŠ a přístavba MěÚ.
Na kotelnu K-20 Resslova jsou napojeny bytové domy v ul. Vodní, Krátká, Wolkerova
a Dlouhá. Kotelna zásobuje 13 osmipatrových a 4 čtyřpatrové panelové bytové domy, které byly
postaveny v letech 1974 – 1983. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je
dřevěná okna zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní
izolační vložky. Na ul. Wolkerova jsou napojeny 3 čtyřpatrové a 3 třípatrové zděné bytové domy,
které byly postaveny okolo roku 1961. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a
tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře s jedním sklem.
U některých domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů pomocí čedičové vlny
a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm. V roce 2004 bylo provedeno zateplení střechy
u jednoho čtyřpatrového panelového domu polystyrenem tl. 5 cm. Nad třemi domy na
ul. Wolkerova bylo vybudováno obytné podkroví. V posledních 5-ti letech proběhla v několika
bytech výměna původních oken za plastová s izolačním dvojsklem a vstupních dveří za dřevěná
s izolačním dvojsklem.
a prádelny), kde jsou umístěny kovová okna s jedním sklem.
Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před 40
lety. V bytových domech vlastnící SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních rozvodů
vnitřních instalací.
V objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické
ventily, pouze ve 3 domech (Vodní 1000, 1001; Karla Maličkého 976-982) jsou původní
dvojregulační kohouty.
Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 2 školské objekty, z nichž jeden je panelový
dvoupatrový (MŠ) a druhý je třípatrový zděné konstrukce (SPŠ chemická). Objekt mateřské školy je
z roku 1952 a má rovnou střechu, okna dřevěná zdvojená s meziokenními izolačními vložkami a
vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem. Objekt SPŠ chemické je zděný se sedlovou střechou a
dřevěnými okny zdvojenými.
Pouze v objektu SPŠ chemická nejsou na otopných tělesech termostatické ventily.
Na kotelnu K-21 Holoubkov jsou napojeny bytové domy sídliště Holoubkov. Kotelna zásobuje
3 čtyřpatrové, 4 třípatrové a 7 dvoupatrových panelových bytových domů, které byly postaveny
okolo roku 1973. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna
zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní izolační
vložky. U všech těchto domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů pomocí čedičové
vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm. U čtyřech objektů (Kmochova 951, 952,
Nejedlého 948 a Zvonařova 959) byla zateplena střecha.
Strana 168
Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před 30
lety. V objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické
ventily, pouze ve 4 domech (Zvonařova 953; Jabloňova 960-962) jsou původní dvojregulační
kohouty.
Na kotelnu K-6 jsou napojeny bytové domy na ul. Žižkova, a to 1 osmipodlažní panelový dům
a 1 čtyřpodlažní zděný dům. Domy byly postaveny v letech 1961-1966. Panelový dům má plochou
střechu, plastová okna s izolačními dvojskly (zatím pouze jen severní strana), vstupní kovové dveře
s jedním sklem a štíty byly dodatečně zatepleny vnějším kontaktním systémem z polystyrenu tl. 8
cm. Zděný dům má sedlovou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená,
vstupní dřevěné dveře s jedním sklem.
Domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou
umístěna kovová okna s jedním sklem.
Vlastní systémy ÚT v těchto objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před
40 lety. V objektech nejsou na otopných tělesech termostatické ventily, vyjma objektu vlastnícího
SBD SChZ Litoměřice v němž proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací a instalace
termostatických ventilů.
Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 3 objekty. Objekt železniční stanice byl postaven
okolo roku 1960, jedná se o železobetonový skelet s výplňovým zdivem, s rovnou střechou,
dřevěnými okny zdvojenými a vstupními dveřmi kovovými s jedním sklem. Přízemní objekt
společnosti Tepelné hospodářství je zděný s rovnou střechou s okny dřevěnými zdvojenými a se
vstupními dveřmi s jedním sklem. Třípatrový zděný objekt Policie je z roku 1960 má šikmou střechu
a okna dřevěná zdvojená.
Pouze v objektu Tepelné společnosti jsou na otopných tělesech termostatické ventily.
Na kotelnu K-7 Kostelní jsou napojeny bytové domy na ul. Kostelní, Terezínská a Mírová. Kotelna
zásobuje 13 čtyřpatrových a 4 třípatrové zděné bytové domy, které byly postaveny okolo roku 19571964, pouze 1 dům byl postaven v roce 1989 (Mírová 1081). Na ul. Kostelní mají domy plochou
střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře
s jedním sklem. Dva domy z této lokality mají zateplenou střechu. Ostatní napojené bytové domy
mají sedlovou střechu, okna dřevěné zdvojené a vstupní dveře jsou dřevěné nebo kovové s jedním
sklem. U domu Terezínská 351 byly koncem 20.století zatepleny štíty pomocí čedičové vlny a
tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm.
Vlastní systémy ÚT ve většině objektech byly realizovány téměř před 40 lety. Pouze v objektu
vlastnícího SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací.
V objektech byly na otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické ventily, pouze
ve 4 domech (Kostelní 900, 904, 902; Mírová 1081) jsou původní dvojregulační kohouty.
Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 2 dvoupatrové školské objekty (MŠ a Zvláštní
škola), které byly postaveny okolo roku 1970. Objekty jsou zděné se sedlovou střechou, s okny
dřevěnými zdvojenými a vstupními dveřmi dřevěnými s jedním sklem. V mateřské škole byly
původní vstupní dveře nahrazeny plastovými s izolačními dvojskly.
Termostatické ventily má na otopných tělesech nainstalovány pouze objekt mateřské školy.
Na kotelnu Terezínská 135 jsou napojeny bytové domy na ul. Terezínská. Kotelna zásobuje
1 třípatrový a 2 dvoupatrové zděné bytové domy, které byly postaveny v letech 1948 - 1952. Domy
mají sedlovou střechu, vstupní dveře jsou plastové s izolačním dvojsklem a okna jsou dřevěná
zdvojená nebo dvojitá a některá jsou plastová s izolačním dvojsklem.
Strana 169
Vlastní systémy ÚT ve většině objektech byly realizovány téměř před 50 lety. Pouze v objektu
Terezínská 839 byly nainstalovány termostatické ventily, u ostatních dvou objektů jsou původní
dvojregulační kohouty.
Kotelna K-16B zásobuje dva objekty občanské vybavenosti, polikliniku a Městský úřad. Jedná se o
třípatrové historické objekty z konce 19. století. Objekty jsou zděné s šikmou střechou, okna jsou
dřevěná dvojitá a vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem. V objektu MěÚ jsou na otopných
tělesech nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna Husova zásobuje dva bytové domy na ul. Husova, které jsou v řadové zástavbě. Objekty
jsou třípatrové zděné z roku 1911. Domy mají sedlovou střechu, okna jsou dřevěná zdvojená
a vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem.
Domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou
umístěna kovová okna s jedním sklem.
V objektech nejsou nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna Máchova zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1928.
Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená
nebo dvojitá a některá byla vyměněna za plastová s izolačním dvojsklem. Suterén je nevytápěný a
jsou zde umístěny kovová okna s jedním sklem.
V objektu nejsou nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna U nadjezdu 873 zásobuje jeden dvoupatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo
roku 1950. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou
dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem.
V objektu jsou nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna U nadjezdu 874 zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku
1950. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou dřevěná
zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem.
Kotelna Teplická zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1960.
Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné plné a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je
nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem.
V objektu nejsou nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna K-18 Dopravní odbor zásobuje jeden dvoupatrový objekt občanské vybavenosti (Městský
úřad), který byl postaven okolo roku 1970 ze smíšeného zdiva. Objekt má rovnou střechu, okna jsou
dřevěná zdvojená a vstupní dveře jsou kovová s jedním sklem.
Kotelna K-22 Školní jídelna zásobuje jeden dvoupatrový objekt občanské vybavenosti (Školní
jídelnu), který byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o železobetonový skelet s výplňovým zdivem,
s rovnou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře kovové nebo dřevěné s jedním
sklem. Původní velkorozměrová okna byla nahrazena plastovými okny s izolačními dvojskly.
V objektu jsou na otopných tělesech nainstalovány termostatické ventily.
Strana 170
Kotelna Lovoš KS zásobuje dva dvoupatrové objekty občanské vybavenosti (kulturní středisko
a restauraci), které byly postaveny okolo roku 1960. Jedná se o zděné objekty se sedlovou střechou,
který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře dřevěné. Původní okna byla nahrazena plastovými
okny s izolačními dvojskly. V kulturním středisku jsou na otopných tělesech nainstalovány
termostatické ventily.
Kotelna Školní družina zásobuje jeden třípatrový objekt občanské vybavenosti (školní družina),
který byl postaven okolo roku 1930. Jedná se o zděný objekt se sedlovou střechou, který má okna
dřevěná zdvojená a dvojitá a vstupní dveře dřevěné. V půdním prostoru jsou umístěna střešní okna
Velux.
Kotelna internát SPŠCH zásobuje jeden třípatrový školský objekt občanské vybavenosti (internát
SPŠCH), který byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o zděný objekt se sedlovou střechou, který
má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře dřevěné. Některá okna byla nahrazena plastovými
s izolačními dvojskly.
Kotelna K-11 Sportovní hala zásobuje Zimní stadion spolu s ubytovnou. Objekt byl postaven okolo
roku 1970. Jedná se o panelový objekt s rovnou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní
dveře kovové s jedním sklem. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily.
Kotelna K-10 Bazén zásobuje krytý bazén s házenkářskou halou. Objekt byl postaven okolo roku
1970. Jedná se o zděný objekt se šikmou střechou, který má okna dřevěná zdvojená
a vstupní dveře kovové s jedním sklem. Některá původní okna byla nahrazena plastovými
s izolačními dvojskly. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily.
Kotelna K-4 hasiči zásobuje objekt údržby města. Objekt byl postaven okolo roku 1980. Jedná se o
ocelovou halu se zděnou vyzdívkou, se šikmou střechou, okna jsou kovová zdvojená
a vstupní dveře jsou dřevěné.
Kotelna 4.ZŠ zásobuje školský objekt na ul. Všehrdova. Zděný objekt byl postaven okolo roku 1930
a má sedlovou střechu a původní okna dřevěná, která byla v roce 2003 vyměněna za plastová
s izolačním dvojsklem. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily.
Kotelna Nádražní zásobuje dva třípatrový zděné domy, z nichž jeden slouží jako ubytovna
a druhý je bytový dům. Domy byly postaveny okolo roku 1962. Objekty mají rovnou střechu,
vstupní dveře jsou kovová s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a
jsou zde umístěny kovová okna s jedním sklem. Fasáda obou objektů byla zateplena vnějším
kontaktním systémem z polystyrenu v tl. 50 mm.
Pouze v objektu s byty jsou nainstalovány termostatické ventily.
Kotelna Lovoš byty zásobuje jeden třípatrový zděný dům, který byl postaven v roce 1998. Dům má
šikmou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s izolačním dvojsklem nebo plné a okna jsou dřevěná
zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem.
Kotelna Jaroslava Ježka 1052 zásobuje jeden třípatrový panelový bytový dům, který byl postaven
okolo roku 1975. Dům má plochou střechu, vstupní dveře jsou kovové s jedním sklem a okna jsou
V objektu nejsou instalovány termostatické ventily.
Strana 171
Kotelna Jaroslava Ježka 1054 zásobuje jeden třípatrový panelový bytový dům, který byl postaven
okolo roku 1975. Dům má plochou střechu, vstupní dveře jsou kovové s jedním sklem a okna jsou
V objektu nejsou instalovány termostatické ventily.
Přehled napojovaných objektů, jejich původní konstrukce, zrealizovaná plánovaná opatření ke
snížení spotřeby energií jsou uvedeny v následující tabulce:
Strana 172
Tabulka 102 Napojené objekty na tepelné zdroje TH města Lovosic s.r.o.
na tepelný zdroj napojené objekty
č.
tepelný zdroj TH města
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
zrealizovaná opatření (druh, rok)
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
adresa
stavební (zatepleplení,
výměna výplní otvorů)
vlastník
technologická (TRV,
vnitřní instalace)
BD
Osvoboditelů 937
Sdružení vlastníků
1970
panel, rovná střecha, okna dřevěná
zdvojená, vstupní dveře kovové s jedním
sklem
BD
Osvoboditelů 938
1970
zdvojená,meziokenní izolační vložky,
vstupní dveře kovové s jedním sklem
štíty zatepleny čedičovou
vlnou a tvarovanými plechy
hliníkovými tl. 5 cm
termostatické ventily
BD
Osvoboditelů 939
1972
Město
1970
zděný, rovná střecha, dřev.okna s
izol.dvojskly
1972
pečovatelská služba 28.října 7 - 9
BD
Osvoboditelů 940
BD
Osvoboditelů 936
1965
BD
Osvoboditelů 942
1972
1971
1998 - štíty zatepleny
čedičovou vlnou a
tvarovanými plechy
hliníkovými tl. 5 cm; 2003zateplena střecha
1971
BD
Palackého 910
Osvoboditelů 935
SBD SChZ Litoměřice
rok/druh
panel, rovná střecha, okna dřevěná a
plastová,meziokenní izolační
vložky,vstupní dveře kovové s jedním
sklem
BD
původní stavební konstrukce
plánovaná opatření
(zateplení, výměna
výplní otvorů, TRV)
termostatické ventily,
nové vnitřní instalační
rozvody
r. 2007 - plánovaná
výměna výplní otvorů plastová okna s
izolač.dvojsklem
r. 2007 - plánovaná
výměna výplní otvorů plastová okna s
izolač.dvojsklem
Strana 173
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
adresa
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Osvoboditelů 941
ČD
1972
BD
Sady pionýrů 850a
1963
zděný, rovná střecha, okna dřevěná
zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním
sklem
BD
Sady pionýrů 850b
1963
sklem
rozvody
BD
Sady pionýrů 851
1963
sklem
BD
Sady pionýrů 852
1963
sklem
BD
Sady pionýrů 854
1963
štít zateplen čedičovou vlnou
zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním a tvarovanými plechy
sklem
BD
Sady pionýrů 865
1963
sklem
BD
Sady pionýrů 893
1963
sklem
BD
Sady pionýrů 896
1963
sklem
BD
Sady pionýrů 897a
1963
štít zateplen čedičovou vlnou
zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním a tvarovanými plechy
sklem
BD
Sady pionýrů 897b
1963
sklem
rok/druh
Strana 174
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Sady pionýrů 876
1963
sklem
rozvody
BD
Sady pionýrů 894
1963
část plastových oken s
izolač.dvojsklem, vstupní
zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním dveře dřevěné s
sklem
izolač.dvojsklem, zateplení
střechy-PUR tl. 3 cm
MŠ
Sady pionýrů 912
Město
1963
panel, rovná střecha,okna
dřevěn,zdvojená,vstupní dveře kovové s
1 sklem
Gymnázium
Sady pionýrů 600/6
Kraj
1930
zděný, sedlová střecha, dřev.okna
dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné nebo
zateplené stropy
s jedním sklem a vedlejší vstupní plast.s
izolač.dvojsklem
1 ZDŠ
Město
1890
dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné
3 ZDŠ
Město
1963
zděný, rovná střecha, dřev.okna
zdvojená, vstupní dveře kovové a
dřevěné s 1 sklem
Školní 2
Město
2003
zděný, rovná střecha, okna a dveře
plastová s izolač.dvojsklem
Resslova 974
Město
1952
vstupní dveře dřevěné s jedním sklem
BD
Vodní 1003
1974
BD
Vodní 1000
1974
MěÚ-přístavba
2. Kotelna K-20 Resslova
adresa
3. MŠ
v suterénu plastová okna s
izolač.dvojsklem
rok/druh
Strana 175
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
adresa
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Vodní 1001
1974
hliníkovými tl. 5 cm,
zateplena střecha
polystyrenem tl. 5 cm
rok/druh
do r. 2007 - nasazení
termostatických ventilů
BD
Vodní 993-996
1974
BD
Karla Maličkého 976982
1974
SPŠ chemická
Krátká 175
Kraj
1970
zdvojená
BD
Krátká 987
1974
sklem
BD
Krátká 989
1974
zdvojená,vstupní dveře kovové s jedním
sklem
BD
Krátká 991
1974
1961
mansardová střecha - obytné
podkroví; některá plastová
zdvojená, vstupní dveře dřevěné s jedním okna s
sklem
izolač.dvojsklem;střešní okna
Velux
r. 2007 - zateplení štítu
ze severní strany
tepel.izolač.deskami
1961
sklem
Velux
ze severní strany
BD
BD
Wolkerova 760
Wolkerova 756
Město
Město
rozvody
Strana 176
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
BD
adresa
Osvoboditelů 937
vlastník
rok/druh
1970
sklem
ze severní strany
ze severní strany
BD
Wolkerova 736
Město
1961
sklem
Velux
BD
Wolkerova 688
Město
1961
zdvojená, vstupní dveře dřevěné s jedním
sklem
BD
Wolkerova 786
Město
1961
sklem
BD
Wolkerova 761
Město
1961
sklem
BD
Dlouhá 1045-1046
1982
sklem
BD
Dlouhá 1047-1048
1982
sklem
BD
Dlouhá 1049-1050
Město
1982
sklem
1 štít zateplen polystyrenem
tl. 8 cm, vyměněna okna za
nová plastová s
izol.dvojsklem- pouze 1
strana
rozvody
BD
Dlouhá 1042-1044
1982
sklem
BD
Dlouhá 1056-1057
1982
sklem
štíty zatepleny polystyrenem
tl. 8 cm,
rozvody
BD
Dlouhá 1058-1059
1983
sklem
tl. 8 cm
ze severní strany
rozvody
Strana 177
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
3. Kotelna K-21 Holoubkov
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Dlouhá 1060-1061
1983
sklem
tl. 8 cm
rozvody
1973
hliníkovými tl. 5 cm,v roce
2004 zateplení střechy
BD
Kmochova 952
BD
Kmochova 951
1973
BD
Nejedlého 950
1973
BD
Nejedlého 949
1973
1973
Nejedlého 948
BD
Zvonařova 959
1973
BD
Zvonařova 953
1973
rok/druh
BD
adresa
Strana 178
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
4. Kotelna K-6
vlastník
rok/druh
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Zvonařova 958
1973
BD
Jabloňova 965
1973
BD
Jabloňova 964
1973
BD
Jabloňova 963
1973
BD
Jabloňova 962
1973
BD
Jabloňova 961
1973
BD
Jabloňova 960
1973
Železniční stanice
Dráhy
1960
ŽB skelet s výplňovým zdivem, rovná
střecha, dřevěná okna zdvojená, vstupní
dveře kovové s jedním sklem
Žižkova 1122
Město
1995
sklem
BD+ŽS
TH
adresa
Strana 179
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
5. Kotelna K-7 Kostelní
BD
adresa
Osvoboditelů 937
vlastník
1970
sklem
BD
Žižkova 914
1966
BD
Žižkova 357
1961
zděný, sedlová střecha, okna dřevěná
zdvojená
Policie
Žižkova 10
MV ČR
1960
zděný, šikmá střecha, okna dřevěná
zdvojená
BD
Terezínská 205
Město
1959
zdvojená,výkladce a vstup do obchodů
kovové s 1 sklem
BD
Kostelní 900
1964
zdvojená,vstupní dveře dřevěné s 1
sklem
BD
Kostelní 906
1964
sklem
BD
Kostelní 905
1964
sklem
BD
Kostelní 904
1964
sklem
BD
Kostelní 903
1964
sklem
BD
Kostelní 902
1964
BD
Kostelní 901
1964
BD
Kostelní 899
1964
sklem
sklem
sklem
rok/druh
štíty zatepleny polystyrénem
tl. 8 cm; plastová okna s
izolačními dvojskly - pouze
rozvody
sever.strana
r. 2007 - nová okna z
jižní strany
vstupní dveře do BD plastové
s izolačním dvojsklem
rozvody
zateplení střechy
Strana 180
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
adresa
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Kostelní 898
1964
sklem
zateplení střechy
2. MŠ
Terezínská 907
Město
1970
zdvojená
vstupní dveře plastové s
izol.dvojsklem
BD
Terezínská 892
1957
zdvojená, vstupní dveře dřevěné
BD
Terezínská 351
Město
1960
BD
Terezínská 215
Město
1960
zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem
BD
Husova 237
1960
zdvojená
Zvláštní škola
Mírová 225
Kraj
1970
zdvojená, dveře dřevěné s 1 sklem
BD
Mírová 206
1959
zdvojená, dveře dřevěné
BD
Mírová 1081
1989
zdvojená, dveře kovové s 1 sklem
BD
Mírová 269
Město
1960
zdvojená, vstupní dveře dřevěné s 1
sklem
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
rok/druh
vstupní dveře plastové s
izol.dvojsklem; nad 1/2 domu termostatické ventily
podkroví-střešní okna Velux
do r.2007 nasazení
Strana 181
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
6. Kotelna Terezínská 135
adresa
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
1970
sklem
BD
Terezínská 846
1952
zdvojená nebo dvojitá, vstupní dveře
vstupní dveře a některá okna
BD
Terezínská 839
1948
BD
Terezínská 840
1948
Školní 1,3
Město
1890
dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné
Školní 2
Město
1890
dvojitá, vstupní dveře dřevěné s 1 sklem
poliklinika
rok/druh
do r.2007 nasazení
7. K-16B
MěÚ
8. Kotelna Husova
BD
Husova 15, 17
1911
sklem
9. Kotelna Máchova
BD
Máchova 18
1928
10. Kotelna U nadjezdu 873
BD
U nadjezdu 873
Město
1950
sklem
11. Kotelna U nadjezdu 874
BD
U nadjezdu 874
Město
1950
sklem
12. Kotelna Teplická
BD
Teplická 13
1960
zdvojená, vstupní dveře dřevěné plné
Přívozní
Město
1970
smíšené zdivo, okna dřevěná zdvojená
Všehrdova
Město
1970
ŽB skelet s výplňovým zdivem, rovná
střecha dřevěná okna zdvojená, vstupní
dveře kovové a dřevěné s jedním sklem
13. K-18 Dopravní odbor
14. K-22 Školní jídelna
úřad
jídelna
do r.2007 nasazení
1/3 oken plastová s
izolač.dvojsklem
do r.2007 nasazení
velkorozměrová okna
Strana 182
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
adresa
vlastník
Osvoboditelů 937
1970
sklem
kultur.stř.
8.května
Město
1960
plastová okna s
izolač.dvojsklem
restaurace
8.května
Město
1960
plastová okna s
izolač.dvojsklem
BD
rok/druh
15. Kotelna LOVOŠ KS
16. Kotelna Školní družina
družina
Školní
Město
1930
dvojitá nebo zdvojená, vstupní dveře
dřevěné
střešní okna Velux
17. Kotelna internát SPŠCH
internát
Osvoboditelů
Město
1970
zdvojená, vstupní dveře dřevěné plné
některá okna plastová s
izolač.dvojsklem
18. K-11 Sportovní hala
stadion
Zimní stadion
Město
1970
smíšené zdivo, okna dřevěná zdvojená,
vstupní dveře kovové s 1 sklem
19. K-10 Bazén
stadion
Bazén-hala házené
Město
1970
zdvojená
údržba města
Terezínská
Město
1980
ocelová hala se zděnou vyzdívkou, šikmá
střecha, okna kovová zdvojená, vstupní
dveře dřevěné
ZŠ
Všehrdova
Město
1930
zdvojená
byty
Nádražní 805
Město
1962
zateplena celá fasáda
zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem polystyrenem tl. 5 cm
ubytovna
Nádražní 805
Město
1962
zateplena celá fasáda
zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem polystyrenem tl. 5 cm
Město
1998
zdvojená, vstupní dveře dřevěné s
izol.dvojsklem nebo plné
1975
sklem
20. K-4 hasiči
21. Kotelna 4.ZŠ
některá okna plastová s
izolač.dvojsklem
2003 - okna plastová s
izolač.dvojsklem
22. Kotelna Nádražní
23. Kotelna Lovoš byty
byty
8.května
24. Kotelna Jaroslava Ježka
byty
Jaroslava Ježka 1052 ČD
Strana 183
č.
Lovosic s.r.o.
rok
výstavby
účel objektu
1.
Kotelna K-16A
- Osvoboditelů
25. Kotelna Jaroslava Ježka
adresa
vlastník
BD
Osvoboditelů 937
byty
Jaroslava Ježka 1054 ČD
1970
sklem
1975
sklem
rok/druh
Strana 184
1.11.1.2.1
Vyhodnocení tepelně technických vlastností objektů
Tepelně technické vlastnosti objektů v řešené oblasti nevybočují z projektovaných hodnot
a požadavků norem platných v době jejich výstavby.
Z předchozí kapitoly vyplývá, že průměrná měrná roční spotřeba tepla na ÚT jednotlivých
bytových objektů se pohybuje mezi 0,30 – 1,37 GJ/m2. Panelové domy mají průměrnou
spotřebu tepla dle počtu nadzemních podlaží:
- osmipatrové 0,53 GJ/m2
- čtyřpatrové 0,55 GJ/m2
- třípatrové 0,72 GJ/m2
- dvoupatrové 0,86 GJ/m2
Zděné domy mají průměrnou spotřebu tepla dle počtu nadzemních podlaží:
- čtyřpatrové 0,59 GJ/m2
- třípatrové 0,53 GJ/m2
Viditelné snížení měrné spotřeby tepla na ÚT bylo zaznamenáno u zděných třípatrových
a panelových dvoupatrových domů, u kterých byly provedeny částečné stavební opatření pro
snížení energetické náročnosti budov. Průměrné hodnoty spotřeb tepla jsou následující:
Zděné třípatrové domy
- s částečně provedenými stavebními opatřeními 0,36 GJ/m2
- bez provedených stavebních opatření
0,69 GJ/m2
Panelové dvoupatrové domy
- s částečně provedenými stavebními opatřeními 0,64 GJ/m2
- bez provedených stavebních opatření
1,08 GJ/m2
Z průměrných hodnot měrné spotřeby tepla je evidentní nedostatečné a již nefunkční zateplení
štítových stěn u osmipatrových a čtyřpatrových bytových domů prostřednictvím čedičové vlny
tl. 5 cm, které jsou stejné jako u domů s nezateplenými štíty. Pro projevení snížení spotřeby tepla
by musely být tyto stěny dokonale zatepleny vnějším kontaktním systémem z polystyrenu nebo
z minerální vlny o min. tl. 8 cm.
Největší spotřebu tepla na ÚT (GJ/m2) mají bytové domy na ul. Terezínská č.p. 839, 840 a 846
a U nadjezdu č.p. 873 a 874. Jedná se o zděné domy dvou až třípatrové z r. 1948 – 1952, na
kterých nebyly zatím provedeny žádné nové stavební ani technologická opatření pro snížení
energetické náročnosti budovy. Pouze u domů na ul. Terezínská byly vyměněny vstupní dveře a
některá okna za plastová s izolačním dvojsklem a v domě č.p. 839 byly nainstalovány
termostatické ventily. Průměrná spotřeba těchto domů se pohybuje kolem 1,02 GJ/m2.
Na bytových domech - panelový osmipatrový dům Žižkova č.p. 914 a zděný třípatrový dům
Nádražní č.p.805 – byly provedeny stavební opatření pro snížení spotřeby energie, a proto
vykazují nižší hodnoty měrné spotřeby tepla. Jejich průměrná spotřeba se pohybuje kolem
0,39 GJ/m2.
Stavební konstrukce napojených bytových domů na tepelné zdroje řešené EA nesplňují tepelně
technické a energetické požadavky dle vyhlášky č.291/2001 Sb.
Průměrná měrná roční spotřeba tepla na ÚT objektů občanské vybavenosti se pohybuje mezi
0,238 – 1,395 GJ/m2. Dle účelu budov mají průměrnou spotřebu tepla:
- školská zařízení
0,66 GJ/m2
Strana 185
- sportovní zařízení 0,54 GJ/m2
- ostatní městská zařízení (kanceláře, ubyt.,apod)
0,74 GJ/m2
Objekty občanské vybavenosti mají obvodové konstrukce původní skladby. Na některých
objektech byly zrealizovány částečná opatření ke snížení spotřeb energií - např. nasazení
termostatických ventilů, výměna oken a vstupních dveří.
Stavební konstrukce napojených objektů občanské vybavenosti na tepelné zdroje řešené EA,
vyjma nové přístavby MěÚ (z roku 2003), nesplňují tepelně technické a energetické požadavky
dle vyhlášky č.291/2001 Sb.
1.11.1.3
Opatření pro úsporu energie
BYTOVÁ SFÉRA
Na základě získaných údajů z Českého statistického úřadu bylo v roce 2001 celkem trvale
obydlených domů:
Lovosice............. 803........z nichž 458 domů (545 b.j.) v RD a 312 domů (3171 b.j.) v BD
Lukavec.............. 98........z nichž 93 domů (107 b.j.) v RD a 2 domů (6 b.j.) v BD
Sulejovice........... 200........z nichž 188 domů (226 b.j.) v RD a 9 domů (41 b.j.) v BD
Celkem se v roce 2001 v zájmovém území nacházelo 1 101 trvale obydlených domů, z nichž 739
bylo v rodinných domech a 323 v bytových domech, z toho bytů bylo 878 v rodinných domcích
a 3 218 v bytových domech. Celkem zde bylo 4 136 bytů (b.j.).
V roce 1991 bylo v zájmovém území celkem obydleno 4 120 bytů, z toho 783 v RD
a 3 311 v BD.
Z toho vyplývá, že v letech 1991-2001 byl zaznamenán v celkovém souhrnu (nová výstavba
vč. odpadu původních bytů) bytového fondu nepatrný nárůst,a to o 16 bytů. Počet bytů narostl
v rodinných domcích o 95 b.j., za to v bytových domech byl úbytek o 93 bytů.
Statistické údaje SLDB z roku 2001 zaznamenávají historii výstavby bytových jednotek
v řešeném území následovně:
Tabulka 103 Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do r.2001
Číslo
Jednotlivé obce
do 1919
1920 - 1945
1946 - 1970
1971 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2001
1 600
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
celkem
z toho:
RD
z toho:
BD
1 400
1 200
Lovosice
180
89
78
354
209
144
1 544
67
1 469
1 096
65
1 029
480
51
429
87
63
16
2
Lukavec
49
43
3
35
35
0
11
8
3
7
7
0
6
6
0
7
7
0
1 000
po čet domů
1
rodinné domy
800
bytové domy
600
3
Sulejovice
35
21
14
53
52
0
72
51
21
44
38
6
43
43
0
20
19
0
264
153
95
442
296
144
1 627
126
1 493
1 147
110
1 035
529
100
429
114
89
16
400
Celkem
200
0
do
1946- 1981- 1991-
1919 1920- 1980 1990 2001
1945
Z výše uvedené tabulky lze zaznamenat období roků 1946-1970, kdy bylo postaveno nejvíce
bytových jednotek. V tomto období byly převažujícím materiálem pro obvodové stěny plné
keramické cihly, které později byly nahrazovány keramickými děrovanými cihlami.
Tepelně-izolační vlastnosti těchto obvodových plášťů jsou dle současných norem nevyhovující.
Na základě současných zpřísněných požadavků na tepelně technické a energetické vlastnosti
stavebních konstrukcí a budov, předpokládáme, že konstrukce veškerých postavených RD
Strana 186
období
a BD do roku 2005 nedosahují hodnot stanovených současnou platnou normou
ČSN 73 0540-2.
Podle zvyšujících se nároků na stavební konstrukce budov lze vývoj ČSN 73 0540 „Tepelná
ochrana budov“ z hlediska energetického rozdělit na 7 generačních časových období:
Tabulka 104 Časové období definující energetické nároky na stavební konstrukce budov
generace
časové období
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
před r.1964
1964 - 1979
1979 - 1992
1992 - 1994
1994 - 2002
2002 - 2005
od roku 2005
vnější stěna
RN
UN
2
[m K/W]
[W/m2K]
0,52
1,45
0,52
1,45
0,95
0,89
2,00
0,46
2,90
0,33
3,83
0,25
3,83
0,25
střecha
RN
UN
2
[m K/W]
[W/m2K]
0,63
1,25
0,91
0,93
1,80
0,51
3,00
0,32
4,35
0,23
4,86
0,20
6,11
0,16
okna
UN
[W/m2K]
3,70
3,70
2,70
2,90
1,20
1,20
Poznámka:
RN...................... tepelný odpor
UN...................... součinitel prostupu tepla (dříve kN)
I. generace:
Hodnoty RN a kN vycházely z etalonu stěny z plných cihel tloušťky 450 mm,
požadavek na okna nebyl specifikován.
II. generace:
Při zpracování normy se vycházelo z hygienického požadavku na dosažení
vnitřní povrchové teploty nad hodnotu rosného bodu.
III. generace:
Při zpracování tepelně technických norem bylo respektováno základní hledisko
tepelné pohody během celého roku a dále byla stanovena kritéria vedoucí
k omezení spotřeby energie na vytápění.
IV. generace:
V normě se výrazně zpřísňují požadavky na konstrukční prvky a dominuje
hledisko energetické. Spotřeba energie na vytápění poklesla z původních
9,3 MWh na byt a rok na 7,3 MWh na běžný byt a rok.
V. generace:
Zahrnovala konstrukce odpovídající doporučeným hodnotám z ČSN 73 0540
vydané v roce 1994 dosahující evropský standard energeticky úsporných
objektů.
VI. generace:
Na základě přejímání nových výpočtových i zkušebních evropských norem je
požadavek na tepelně izolační vlastnosti jednotlivých stěn, střech, stropů
a podlah vyjadřován prostřednictvím zpřísněných hodnot součinitelů prostupu
tepla UN (dříve kN). Dochází i ke změně energetického požadavku, kdy se zavádí
nová hodnotící veličina – měrná potřeba tepla na vytápění eV. A je zaveden
energetický štítek budov.
VII. generace: Nově vydaná změna Z1 k části 2 normy ČSN 73 0540 a současně byly
novelizovány další její části 1, 3 a 4 v návaznosti na evropské normy. Změna Z1
přinesla některé nové hodnotící veličiny, zejména pro energetický požadavek.
Strana 187
Kdy stavebně energetické vlastnosti budov se hodnotí pomocí průměrného
součinitele prostupu tepla Uem.
Zvyšuje se tím srovnatelnost našich energetických požadavků
s národními požadavky většiny zemí EU.
Ze statistiky byl dále stanoven počet trvale obydlených domů postavených do roku 2001
v celém zájmovém území podle materiálu nosných zdí u RD a BD:
Tabulka 105 Počty domů podle materiálu nosných zdí postavených do roku 2001
RD
Materiál nosných zdí
BD
počet domů
% z celk.počtu
počet domů
% z celk.počtu
436
59,0%
152
47,1%
6
0,8%
105
32,5%
297
40,2%
66
20,4%
Cihly, tvárnice, cihl.bloky
Stěnové panely
Ostatní materiály
Průměrná náročnost vytápění nezatepleného rodinného domu se v dané oblasti pohybuje kolem
14,00 MWh/rok a bytu v bytovém domě okolo 8,00 MWh/rok – viz tabulka č. 17 Bilance potřeb
tepla.
Předpoklad návrhu počtu bytových domů a rodinných domů, které je potřeba zateplit (přesná
čísla úspor by ukázal energetický audit budov) pro snížení energetických úspor jsme vycházeli
ze získaných informací ČSÚ.
Dle upřesněných údajů z roku 2006 Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice spravuje
v řešené lokalitě 11 bytových domů, což představuje celkem 545 bytů. Správa bytového fondu
města Lovosice (odbor majetkosprávní) má ve správě cca 15 bytových domů s celkovým počtem
406 bytů.
Ostatní bytové domy jsou ve vlastnictví Společenství vlastníků a nebo jsou jednotlivé byty
v osobním vlastnictví majitelů. Jedná se o 295 BD s celkovým počtem 2 267 bytů.
Dva nejvýznamnější správci bytových domů, Správa bytového fondu města Lovosice (MÚ, odbor
majetkosprávní) a Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice, evidují za období do roku 2006
provedení následujících úsporných opatření v bytových domech:
Správa bytového fondu města Lovosice:
- výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem
5. podlažní BD
ul. Wolkerova
760........................ ........................................................ cca 12 b.j.
756........................ ........................................................ cca 12 b.j.
736........................ ........................................................ cca 12 b.j.
- zateplení štítových stěn krajních bloků BD
5. podlažní BD
ul. Terezínská
351........................ ........................................................ cca 8 b.j.
9. podlažní BD
ul. Dlouhá
1049-1050 ............ ........................................................ cca 16 b.j.
Strana 188
- kompletní zateplení fasády
4. podlažní BD
ul. Nádražní
805........................ ........................................................ 18 b.j.
- zateplení střechy – vybudování podkroví
5. podlažní BD
ul. Wolkerova
760........................ ........................................................ cca 6 b.j.
756........................ ........................................................ cca 6 b.j.
736........................ ........................................................ cca 6 b.j.
- instalace termostatických ventilů a nastavení regulace otopného systému
ul. Wolkerova 760, 756, 736, 688, 786, 761............................................... 126 b.j.
ul. Dlouhá 1049-1050........................ ........................................................ 46 b.j.
ul. Terezínská 205, 351, 215.............. ........................................................ 122 b.j.
ul. Mírová 269 .............................. ........................................................ 52 b.j.
ul. U nadjezdu 873, 874..................... ........................................................ 32 b.j.
ul. 8.května
.............................. ........................................................ 10 b.j.
Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice
5. podlažní BD
ul. Žižkova
914........................ ........................................................ cca 41 b.j.
9. podlažní BD
ul. Dlouhá
1042...................... ........................................................ cca 34 b.j.
5. podlažní BD
ul. Žižkova
914........................ ........................................................ cca 8 b.j.
9. podlažní BD
ul. Dlouhá
1042...................... ........................................................ cca 8 b.j.
1056...................... ........................................................ cca 16 b.j.
1058...................... ........................................................ cca 8 b.j.
1059...................... ........................................................ cca 8 b.j.
- zateplení střechy
5. podlažní BD
ul. Sady Pionýrů 894........................ ........................................................ cca 6 b.j.
ul. Vodní
993-6..................... ........................................................ cca 12 b.j.
Strana 189
- zateplení stropů vstupních místností
9. podlažní BD
ul. Vodní
997........................ ........................................................ cca 4 b.j.
ul. Sady Pionýrů 850, 894.........................................................................36 b.j.
ul. Kostelní 906 ......................................................................................... 26 b.j.
ul. Žižkova 914 ......................................................................................... 92 b.j.
ul. Osvoboditelů 935...................................................................................44 b.j.
ul. Vodní 993-6, 997...................................................................................140 b.j.
ul. Dlouhá 1042, 1056, 1058, 1059............................................................. 207 b.j.
Souhrn - Sdružení vlastníků
- částečná výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem
3. podlažní BD
ul. Terezínská
839........................ ........................................................ cca 4 b.j.
840........................ ........................................................ cca 4 b.j.
4. podlažní BD
ul. Máchova
ul. Terezínská
18.......................... ........................................................ cca 5 b.j.
846........................ ........................................................ cca 5 b.j.
3. podlažní BD
ul. Zvonařova
953........................ ........................................................ cca 16 b.j.
4. podlažní BD
ul. Nejedlého
ul. Zvonařova
948........................ ........................................................ cca 6 b.j.
949........................ ........................................................ cca 6 b.j.
950........................ ........................................................ cca 6 b.j.
958........................ ........................................................ cca 12 b.j.
5. podlažní BD
ul. Jabloňova
960........................ ........................................................ cca 4 b.j.
961........................ ........................................................ cca 4 b.j.
962........................ ........................................................ cca 4 b.j.
963........................ ........................................................ cca 4 b.j.
964........................ ........................................................ cca 4 b.j.
965........................ ........................................................ cca 4 b.j.
ul. Kmochova
951........................ ........................................................ cca 8 b.j.
952........................ ........................................................ cca 8 b.j.
ul. Sady Pionýrů 854........................ ........................................................ cca 8 b.j.
897a............................................................................... cca 8 b.j.
ul. Zvonařova
959........................ ........................................................ cca 8 b.j.
9. podlažní BD
ul. Vodní
1000...................... ........................................................ cca 32 b.j.
Strana 190
1001...................... ........................................................ cca 32 b.j.
1003...................... ........................................................ cca 32 b.j.
ul. Osvoboditelů 938........................ ........................................................ cca 32 b.j.
939........................ ........................................................ cca 32 b.j.
942........................ ........................................................ cca 32 b.j.
ul. Palackého
910........................ ........................................................ cca 32 b.j.
- zateplení střechy
5. podlažní BD
ul. Kostelní
898........................ ........................................................ cca 6 b.j.
905........................ ........................................................ cca 6 b.j.
ul. Kmochova
951........................ ........................................................ cca 6 b.j.
952........................ ........................................................ cca 6 b.j.
9. podlažní BD
ul. Palackého
910........................ ........................................................ cca 6 b.j.
ul. Dlouhá 1045-1046, 1047-1048.............................................................92 b.j.
ul. Husova 237 ......................................................................................... 10 b.j.
ul. Jabloňova 963, 964, 965....................................................................... 12 b.j.
ul. Kmochova 951, 952..............................................................................48 b.j.
ul. Kostelní 898, 899, 901, 903, 905..........................................................122 b.j.
ul. Krátká 987, 989, 991............................................................................. 207 b.j.
ul. Mírová 206 ......................................................................................... 9 b.j.
ul. Nejedlého 948, 949, 950.......................................................................36 b.j.
ul. Osvoboditelů 936, 937, 938, 939, 940, 942..........................................304 b.j.
ul. Palackého 910.......................................................................................46 b.j.
ul. Sady Pionýrů 850a, 851, 852, 854, 865, 876, 893, 896, 897a, 897b.... 228 b.j.
ul. Terezínská 839, 892..............................................................................28 b.j.
ul. Vodní 1003 ......................................................................................... 69 b.j.
ul. Zvonařova 958, 959.............................................................................. 43 b.j.
Tabulka 106 Shrnutí realizovaných energeticky úsporných opatření bytových domů
zásobovaných tepelnými zdroji TH města do roku 2006
Realizovaná energeticky úsporná opatření
správce
počet
b.j.
v BD
nové
okenní
výplně
zateplení
štítových
stěn
zateplení
střechy
zateplení
všech
obvodových
zdí
zateplení
stropů
vstupních
místností
instalace
termostat
ventilů a
nastavení
regulace
otopného
systému
výměna
otopných
těles
počet b.j. v BD
SBF města
Lovosice
SBD SChZ
Litoměřice
406
36
24
18
18
-
388
-
453
75
48
18
-
4
545
-
Strana 191
Sdružení
vlastníků
1 603
18
334
30
-
-
1 254
-
Celkem
2 462
129
406
66
18
4
2 187
-
Dle tabulky č. 93 vyplývá, že se v řešeném území nejvíce zateplovaly, ze stavebních konstrukcí
objektů, štítové stěny bytových domů, dále se zateplovaly střechy a pouze u jednoho bytového
domu bylo provedeno kompletní zateplení obvodového pláště. Z provedených energetických
opatření se realizovala, v některých objektech částečné nebo úplná, výměna oken
a ve většině bytových domů jsou naistalovány na otopných tělesech termostatické ventily.
1.11.1.4
Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor
Od jednotlivých vlastníků bytových domů jsme obdrželi seznam plánovaných energetických
opatření vedoucích k úspoře spotřeb energií, které předpokládají realizovat v blízké době:
Správa bytového fondu města Lovosice
5. podlažní BD
ul. Wolkerova
760........................ ........................................................ cca 8 b.j.
756........................ ........................................................ cca 8 b.j.
736........................ ........................................................ cca 8 b.j.
4. podlažní BD
ul. Wolkerova
688........................ ........................................................ cca 8 b.j.
761........................ ........................................................ cca 8 b.j.
Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice
5. podlažní BD
ul. Žižkova
914........................ ........................................................ cca 41 b.j.
9. podlažní BD
ul. Osvoboditelů 935........................ ........................................................ cca 44 b.j.
Souhrn - Sdružení vlastníků
ul. Husova 15, 17....................................................................................... 6 b.j.
ul. Jabloňova 960, 961, 962....................................................................... 12 b.j.
ul. Máchova 18 ......................................................................................... 9 b.j.
ul. Mírová 1081......................................................................................... 16 b.j.
ul. Terezínská 846......................................................................................10 b.j.
ul. Vodní 1001 ......................................................................................... 23 b.j.
Z výše uvedených údajů lze v budoucnu očekávat u BD následující úsporu energie:
Strana 192
Tabulka 107 Vyčíslení možných úspor energie BD
Spotřeba tepla
bytu v BD
MWh/rok
Bytové domy
8
Průměrná úspora Rekonstruované
tepla bytu v BD
BD
MWh/rok
b.j.
1,3
201
Úspora energie
celkem
MWh/rok
262,8
Opatření na úsporu energie se u RD systémově neevidují. K zateplení RD přistupují majitelé
zpravidla při generální opravě fasády nebo celého RD. Lze předpokládat, že do současnosti bylo
zatepleno řádově desítky RD.
Na základě odborného odhadu lze v řešeném území do budoucna uvažovat se zateplením třetiny
RD z celkového počtu, tj. cca 247 domů.
Tabulka 108 Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů RD
Rodinné domky
Spotřeba tepla na
RD
MWh/rok
Úspora tepla na
RD
MWh/rok
14,0
5,6
domy
Úspora energie
celkem
MWh/rok
247
1 383
Zateplené domy
Z výše uvedených údajů v tabulkách vyplývá, že celkově lze plánovanými energetickými
opatřeními dosáhnout úspory energie ve výši cca 1 646 MWh/rok (5,93 TJ/rok), ovšem za
předpokladu, že budou realizovány plánované energetické opatření u BD a u rodinných domů
budou zatepleny všechny obvodové konstrukce a provedena výměna výplní otvorů. Aplikací
těchto opatřeních lze dosáhnout u bytových domů průměrně cca 16 % úspor energií
a u rodinných domů cca 40 %.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Údaje byly získány z místního šetření a od pracovníků Městského úřadu.
V řešeném území se nacházejí zařízení občanské vybavenosti:
- školská zařízení.............................................. celkový počet:...............15
- zdravotnická zařízení a sociální péče.... ...............................................5
- kulturní zařízení..................................... ...............................................3
- tělovýchovná zařízení............................ ............................................... 4
- ubytovací a stravovací zařízení.............................................................cca 15
- maloobchodní síť................................... ...............................................cca 68
- služby nevýrobní...................................................................................cca 32
- správa a řízení........................................ ...............................................cca 8
- církevní zařízení....................................................................................cca 5
Majitelem budov veřejně prospěšných služeb jsou příšlušné obce, budovy komerčních služeb
jsou v majetku soukromých firem nebo osob.
Do konce roku 2006 byla u jednotlivých objektů občanské vybavenosti provedena následující
opatření pro úsporu spotřeb energií:
Strana 193
1.) výměna výplní otvorů (10 objektů):
2. MŠ, Terezínská 907 (vstupní dveře)
1.ZDŠ, Sady pionýrů 355/2 (okna v suterénu)
4.ZŠ, Všehrdova (okna)
Gymnázium, Sady Pionýrů 600 (okna)
Centrální školní jídelna, Všehrdova (velkorozměrová okna)
Kulturní středisko Lovoš, 8.května (okna)
Restaurace Lovoš, 8.května (okna)
Bazén –hala házené (částečná výměna oken)
Internát SPŠCH, Osvoboditelů (částečná výměna oken)
Policie ČR , Žižkova 10 (kompletní výměna oken)
2.) zateplení stavebních konstrukcí (2 objekty):
Gymnázium, Sady Pionýrů 600/6 (stropů)
Ubytovna, Nádražní 805 (celá fasáda)
3.) nainstalování termostatických ventilů (14 objektů):
MŠ, Sady pionýrů č.p. 912
2. MŠ, Terezínská č.p. 907
3. MŠ, Resslova 974
1.ZDŠ, Sady pionýrů č.p. 355/2
3.ZDŠ, Sady pionýrů č.p. 361/4
2. ZŠ, Všehrdova
Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Osvoboditelů 2
Kulturní středisko Lovoš, 8.května
MěÚ, Školní č.p. 2
MěÚ, Dopravní odbor, Přívozní
Pečovatelské domy, 28.října č.p. 7-9
Centrální školní jídelna, Všehrdova
Tepelné hospodářství, Žižkova č.p. 1122
Bazén –hala házené
Zimní stadion
4.) další zrealizovaná energeticky úsporná opatření:
Základní umělecká škola, Karla Maličkého 2 – regulace topení-řídící jednotka Etatherm
0497. Instalace úsporných žárovek a zářivek.
Centrální školní jídelna, Všehrdova – modernizace zařízení (izolace chlad.boxů), nové
elektrospotřebiče.
4.ZŠ, Všehrdova – instalace úsporných zářivek v učebnách a tělocvičně.
Zahradnictví Korecký, Teplická 1128 – zateplení boků skleníku izolační fólií.
Plánovaná energeticky úsporná opatření budov OV:
Město Lovosice (odbor majetkosprávní)
Pečovatelské domy, 28.října 7-9
Plánují do roku 2007 kompletní výměnu stávajících oken za nová plastová s izolačním
dvojsklem.
Kulturní středisko „Lovoš“ Lovosice
Plánují na všech svítidel nainstalovat úsporné žárovky.
Centrální školní jídelna
Plánují vyměnit okna v přízemí a prosklenné stěny v hlavním vchodu za nová.
Strana 194
ZŠ Všehrdova
Plánují na zbylých svítidlech nainstalovat úsporné žárovky.
Kraj Ústecký
Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice
Objekt Osvoboditelů č.2 – na základě energetického auditu plánují zateplit strop pod půdními
prostory-minerální vlnou tl. 150 mm a zatěsnit okna pryžovým těsněním, popř. vyměnit okna za
nová.
Objekt Krátká č.4 – na základě energetického auditu plánují zateplit strop pod půdními prostoryminerální vlnou tl. 100 mm a zatěsnit okna pryžovým těsněním, část oken opatřit
termoizol.okenní fólií.
Ostatní správci budov občanské vybavenosti nesdělili žádná zrealizovaná či připravovaná
energeticky úsporná opatření.
Dle zkušeností z jiných měst lze uvažovat s možným zateplením jedné třetiny objektů občanské
vybavenosti, tj. cca 52 objektů z celkového počtu 155. Vyčíslení předpokládaných úspor energie
je uvedeno v následující tabulce.
Tabulka 109 Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů zařízení OV
Spotřeba tepla
Objekt s obestavěným
objektu
prostorem
MWh/rok/m3
Úspora tepla na
průměr.velikost
objektu
Počet
zateplených
objektů
Úspora energie
celkem
MWh/rok
ks
MWh/rok
do 600 m3
0,03
4,5
40
180
nad 600 m3
0,03
9
12
108
Z výše uvedených údajů v tabulce vyplývá, že celkově je možné zateplením dosáhnout úspor cca
288 MWh/rok (1,04 TJ/rok), ovšem za předpokladu, že budou zatepleny všechny obvodové
konstrukce u tepelně nevyhovujících budov, dále provedena výměna výplní otvorů a zavedení
regulace otopné soustavy. Aplikací všech tří možných opatřeních by se dosáhlo cca 30 % úspor
energií.
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
Údaje byly získány od jednotlivých velkoodběratelů energií formou dotazníkové akce. Na
dotazníky odpověděli všichni významní výrobci. Úsporná opatření se v nejvyšší míře týkají
úspor energií ve výrobních procesech a ve snížení spotřeby tepla na otop provozních
a administrativních budov. Jsou to následující okruhy úsporných opatření, již zrealizovaných
a nebo do budoucna připravovaných:




provedena regulace Etatherm dle místností. (ELLA s.r.o., Svatopluka Čecha 2)
provedena výměna oken a nová regulace vytápění. Plánují rekuperaci spalin.
(OPAVIA-LU a.s., 8.května 15)
provedena tepelná izolace venkovních skladovacích nádrží a generální oprava
ekonomizéru tepel.zdroje. (Aniveg CZ s.r.o, 8.května 20/165)
v r.2006 provedena rekonstrukce protitlaké turbíny. Plánují provést monitoring
a targeting u technolog.spotřebičů páry a dále konverzi parních topných systémů v areálu
za horkovodní s regulací spotřeby. (Lovochemie , a.s.)
Strana 195



provedena částečná výměna oken a osazení termostatických ventilů na otopných tělesech.
(Podnik technických služeb s.r.o., Prosmycká 1)
provedena regulace topného systému. Plánují zateplení celéjo objektu s výměnou oken.
(Telefónica O2 Czech Republic a.s., Husova 616)
zaveden systém měření a regulace a dále zavedeno dálkové řízení technologie budovy.
(TRCZ s.r.o., Průmyslová 1165)
Z oslovených 17-ti společností 7 uvedlo ve vypracovaných dotaznících konkrétní typy
realizovaných a připravovaných opatření.
U většiny realizovaných opatření nejsou sledovány úspory energie jednotlivě, ale většinou za
celou výrobní jednotku včetně vlivu výroby. Proto není možné vyčíslit konkrétní přínosy
jednotlivých realizovaných úsporných opatření ani míru využitelnosti potenciálu úspor energie.
Lze však konstatovat, že proces snižování potenciálu úspor probíhá v poměrně intenzívní formě.
Díky cenám energie a paliv je této oblasti věnována trvalá pozornost. Na druhé straně míra
a tempo optimalizace spotřeby energie a snižování energetické náročnosti výroby úzce souvisí
s finančními možnostmi jednotlivých výrobních jednotek.
Úspora energie změnou palivové základny
V současné době je 89 % domácností napojeno na rozvod zemního plynu. Pouze ve 151 b.j.
rodinných domcích a 280 b.j. v bytových domech není zaveden plyn. Díky realizované plošné
plynofikaci je již rozvod plynu snadno dostupný téměř pro všechny zájemce o napojení.
Další 1 % domácností vaří a topí elektřinou a necelých 6% domácností topí tuhými palivy.
Dle údajů ČSÚ ze SLDB r.2001 jsou trvale obydlené byty vytápěny následujícími energiemi
(procentuelně):
Tabulka 110 Podíl domácností vytápěných následujícími energiemi na celk.počtu trvale
obydlených bytech v řešeném území
Souhrn vytápěných bytů
k celk. počtu trvale obydl.bytů
domy celkem
z toho: RD
z toho: BD
plynem
elektřinou
uhlím
dřevem
39%
1%
5%
0,3%
79%
5%
14%
0,7%
27%
1%
2%
0,2%
celkem
45%
99%
30%
Z tabulky vyplývá, že 1% bytů v rodinných domcích a 70% bytů v bytových domech je vytápěno
z rozvodů centrálního zásobování teplem.
Úspora energie v primárním palivu vyplývající z převedení 133 RD z tuhých paliv na ZP činí
celkem cca 3 283 GJ/rok (912 MWh/rok).
V podnikatelské sektoru se za rok 2005 spotřebovalo cca 84 000 t tuhých paliv. Největší podíl na
této spotřebě měla Lovochemie a.s., pouze 153 t spotřeboval Podnik technických služeb s.r.o.
S ohledem na ekonomiku provozované soustavy výrobního areálu Lovochemie a.s. se nedá
předpokládat úsporu energie v primárním palivu převodem z tuhých paliv na zemní plyn.
Strana 196
Úspora energie zvýšením účinnosti zdrojů tepla
Úsporu energie zvýšením účinnosti zdrojů tepla lze předpokládat ve výměně tepelných zdrojů
s nízkou účinností přeměny (zejména zdroje tepla uvedené do provozu před rokem 1982).
Možností jak dosáhnout úspory energie zvýšením účinnosti zdroje tepla je u zdrojů na zemní
plyn přejít z technologie klasických kotlů na zemní plyn na nejmodernější technologii
kondenzačních kotlů během plánované obnovy technologického zařízení.
V současné době mají všechny zdroje na zemní plyn spotřebu cca 10 090 418 m 3 zemního plynu.
Pokud by došlo ke zvýšení průměné účinnosti zdrojů tepla na hodnotu 97 % byla by spotřeba
primárního paliva 9 793 061 m3 zemního plynu. Úspora v primárním palivu by tedy činila cca
297 357 m3 zemního plynu, což je minimálně garantovaná úspora v primárním palivu cca 3%.
U nejstarších kotelen pak může být dosaženo zlepšením účinnosti zdroje tepla reálné návratnosti
investice do 5 let.
1.11.1.5
Návrh ekonomicky přijatelných opatření pro realizaci energetických úspor
Opatření – ekonomicky dostupná:
1) bytová sféra
• kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí u bytových domů
s celkovým počtem cca 201 b.j.
• kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí a výměna výplní
otvorů u rodinných domů s celkovým počtem cca 247 domů.
2) občanská vybavenost
• kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí a výměna výplní
otvorů u zařízení OV. Jedná se o cca 40 objektů s obestavěným prostorem do
600 m3 a 12 objektů s obest. prostorem nad 600 m3.
3) podnikatelský sektor
• viz. konkrétní typy připravovaných opatření jednotlivých výrobních společností
v předcházející kapitole.
Opatření – ekonomicky nadějná:
•
•
úspora energie změnou palivové základny
vylepšením účinnosti tepelných zdrojů v řešeným území.
V současnosti se nachází v řešeném území kotelny s tepelnými zdroji v následující struktuře
doby pořízení:
Tabulka 111 Vyčíslení možných úspor energie modernizací tepelných zdrojů
stáří kotlů
počet kusů
výkon (MW)
Spotřeba uhlí spotřeba ZP (m3)
Strana 197
1970 - 1982
1982 - 1985
1985 - 1990
1990 - 2000
2000 a výš
3
0
0
73
46
6,612
0,000
0,000
70,175
89,876
(t)
15,00
0,00
0,00
0,00
83 400,00
1 200 000,00
0,00
0,00
7 586 975,00
1 437 995
Kategorie nejstarších kotlů má celkový instalovaný výkon 6,612 MW s celkovou spotřebou
zemního plynu cca 1 200 000 m3.
1.11.1.6
Vyjádření potenciálu úspor energie
Celkový dostupný a na základě získaných podkladů vyhodnotitelný potenciál úspor energie činí:
Potenciál úspor energie …………………………………18 034 GJ
Za ekonomicky dosažitelné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé změnou
palivové základny z tuhých paliv na zemní plyn a zvýšením účinnosti tepelných zdrojů
(nahrazení morálně a technicky dožitých nejstarších tepelných zdrojů). Ekonomický dostupný
potenciál úspor energie pak činí:
Ekonomicky dosažitelný potenciál úspor ………………. 10 126 GJ
Za ekonomicky nadějné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé instalací solární
technologie pro předehřev TUV z CZT podpořený finanční dotací. Potenciál ekonomicky
nadějných úspor energie pak činí:
Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie………….344 GJ
5.1.2 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých distribučních
systémech tepla
1.11.1.7
Posouzení využití nejlépe dostupných technologií
Z pohledu vybudované technické infrastruktury města a struktury spotřebitelských systémů jsou
pro energetické přeměny (výrobu tepla na vytápění, ohřev TUV a tepelné technologické procesy)
využity standardní dostupné technologie – výroba tepla z plynu. Do budoucna lze tepelné
soustavy vylepšit nasazením dalších kondenzačních kotlů (dle provozních parametrů),
kvalitnějších atmosferických hořáků a masivním rozšířením využívání automatické dynamické
regulace u otopných soustav. Výroba tepla z el.energie je jen vyjímečnou záležitostí. Výroba
tepla z tuhých paliv je realizována ve výrobním sektoru zejména z uhlí v Lovochemii a.s. a u RD
v lokálních topeništích (oblasti bez rozvodu plynu, méně kvalitní objekty, okrajové části
řešeného území).
Strana 198
1.11.1.8
Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor
Do skupiny dostupných opatření jsou navržena následující opatření:
 optimalizace tepelných soustav TH města Lovosic, s.r.o.
 ekonomicky nadějná opatření
1.11.1.9
Návrh ekonomicky nadějných opatření pro realizaci energetických úspor
Do skupiny ekonomicky nadějných opatření jsou navržena následující opatření:
 Provedení solárního předehřevu na blokové kotelně CZ
1.11.1.10 Vyjádření potenciálu úspor energie
Za ekonomicky dosažitelné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé
předpokládaným zvýšením účinnosti tepelných soustav. Ekonomický dostupný potenciál úspor
energie pak činí:
Ekonomicky dosažitelný potenciál úspor ………………. 10 126 GJ
Za ekonomicky nadějné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé instalací solární
technologie pro předehřev TUV z CZT podpořený finanční dotací. Potenciál ekonomicky
nadějných úspor energie pak činí:
Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie………….344 GJ
Strana 199
6 Řešení energetického hospodářství území
1.12 Prošetření nároků na zvýšení odběrů energie a rozšiřování
zdrojů v návaznosti na podnikatelské aktivity, územní
rozvoj, možné úspory energie
6.1.1 Rekapitulace předpokladů
Analýza zaměnitelnosti jednotlivých paliv byla provedena dle jednotlivých oblastí města. Rozsah
analýzy vychází ze současného stavu zásobování města jednotlivými formami energie a paliv.
Lze jej charakterizovat následovně.
Ve městě se využívá převážně zemní plyn (cca 90 % domácností a přibližně 50 % celkové
spotřeby energie v jednotlivých odběratelských systémech). V centrální části města jsou
vybudované centrální systémy pro zásobování teplem nebo domovní kotelny, kde je teplo opět
vyráběno ze zemního plynu.
Elektřina je využívána k vytápění a ohřevu TUV individuálně, a to ve výši 9,5 % celkové
spotřeby energie pro domácnosti a maloodběr v podnikatelské oblasti.
Tuhá paliva jsou využívána ve výrobní sféře a sféře služeb, a v ojedinělých případech u RD
v plynofikovaných a neplynofikovaných částech města.
Plynofikace probíhala v řešeném území prakticky ve 3 etapách a
byla dokončená
v devadesatých letech.
Další rozvoj distribuční soustavy plynu je prakticky vázán na rozvoj průmyslových zón.
Rozvody CZT u jednotlivých blokových kotelen jsou převážně původní a jsou provedeny
klasickou technologií (izolace skelnou vatou). Částečná obnova proběhla u rozvodů ÚT a TUV
a v technologií jednotlivých tepelných zdrojů.
Otevřenou otázkou zůstává systémová obnova zařízení CZT města, která je ovlivňována
procesem racionalizace úspor tepla, stářím zařízení a případnou volnou kapacitou pro
plánovanou výstavbu.
Vzhledem k těmto skutečnostem byla pozornost zpracovatele ÚEK věnována právě otázce
rozvoje soustavy CZT v centrální části města Lovosice.
V navrhovaných variantách vývoje systému vytápění se porovnávají ekonomické dopady obnovy
a rozvoje systému CZT v centrální části města.
Srovnává se varianta, která zachovává současný stav CZT (varianta V1 – zemní plyn)
s variantami, které využívají jiné druhy primárního paliva. Speciální variantou je varianta V5,
které detaině přibližuje ekonomiku provozu nově vybudované domovní kotelny.
Návrhy vyplývající z analýzy byly konzultovány se správci sítí a představiteli města. Při analýze
byly zvažovány následující aspekty:



hlavní poslání oblasti (bydlení, zóna průmyslu, zóna služeb atd.)
typ zástavby (bytové domy, rodinné domy, hustota bytového fondu)
soustředěnost občanské vybavenosti
Strana 200



stávající systémy zásobování energií a palivy (technický stav, vytíženost, přístupnost pro
další odběry, možností připojení dalších městských objektů)
současné procento využití paliv a energie pro vytápění v bytové sféře
míra znečištění ovzduší
6.1.2 Analýza zaměnitelnosti jednotlivých forem energie
1.12.1.1
Analýza stávajícího bytového fondu
Pro provedení analýzy palivové základny bytového fondu bylo město rozděleno do 18 oblastí.
Rozdělení města do jednotlivých oblastí bylo provedeno s ohledem na členění území, charakter
využití území, převažující druh bytové zástavby, historický vývoj území a současné správní
členění města. Uvedený přístup vedl sice ke značné nerovnoměrnosti ve velikosti oblastí a počtu
bytů v jednotlivých oblastech, ale lépe charakterizoval typ bytové zástavby a vlastnosti palivové
základny bytového fondu.
Obdobné rysy některých oblastí do značné míry zjednodušily charakteristiku bytového fondu,
která je následující:





oblasti s BD zásobovanými převážně z CZT a domovními kotelnami (oblast 1, 2, 3, 9)
oblasti s větším počtem bytů v RD a výrobním sektorem, kde převládá plynofikace
(oblasti 10, 17, 18)
oblasti s převažující občanskou vybaveností a s menším podílem RD zásobovanými
převážně zemním plynem a BD zásobovanými domovními kotelnami (oblast 4)
oblasti průmyslových zón (oblast 6, 7, 8, 11, 13, 15)
oblasti zemědělských ploch a vodních ploch s minimální energetickou náročností (oblast
5, 12, 14, 16)
Uvedená struktura bytového fondu do značné míry ovlivnila výběr variant pro ekonomickou
analýzu.
Schematický zákres stávající palivové základny města je uvedena na následující straně.
Strana 201
Současná palivová základna města - schématický zákres
vč. návrhovaných oblastí rozvoje systému CZT
16
14
3
4
2
5
1
9
13
11
6
15
10
7
8
18
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
LOVOSICE - STŘED
TEPLICKÁ
U ZASTÁVKY
STADION
OSTROV
U LABE
K LUKAVCI
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
TEREZÍNSKÁ
NOVÝ KLAPÝ
ZA TRATÍ
NA MÉDII
V CIHELNĚ
POD LOVOŠEM
PROSMYKY
LOVOŠSKÁ
LUKAVEC
SULEJOVICE
Legenda:
17
OBLAST ZÁSOBOVÁNA ZE SYSTÉMU CZT
OBLAST ZÁSOBOVÁNA PLYNEM
VYTÁPĚNÍ TUHÝMI PALIVY
VYTÁPĚNÍ KAPALNÝMI PALIVY
OBLAST ROZVOJE SYSTÉMU CZT
Strana 202
6.1.3 Územní rozvoj
1.12.1.2
Bytová sféra
Do roku 2010 se předpokládá realizace výstavby 199 b.j. v BD a 223 b.j. v RD. Energetická
náročnost plánované výstavby je uvedena v kap. 3.2.2.3 a činí 1 640 MWh.
1.12.1.3
Dle aktuálního programu rozvoje města se v sektoru občanské vybavenosti předpokládá výstavba
2 polyfunkčních objektů a hasičské zbrojnice. Energetická náročnost plánované výstavby je
uvedena v kap. 1.2.2 a činí společně s předpokládaným nárůstem spotřeby stávajících odběrů
793,5 MWh.
1.12.1.4
V územním plánu je navrženo pro rozvoj výrobních aktivit celkem 28,44 ha ploch. V době
zpracování ÚEK nebyly známy konkrétní projekty, pouze byly známy předpokládané
energetické bilance jednotlivých plánovaných průmyslových zón.
Energetická náročnost plánovaných průmyslových zón, budoucích nároků stávajících
podnikatelů a zemědělského sektoru je uvedena v kap. 1.2.2 a činí 55 021,9 MWh.
U zbývajících návrhových ploch nebyly známe kapacitní parametry výrobních aktivit.
Z uvedeného důvodu není možné provést bilanci do budoucna požadovaných nároků na
jednotlivé formy energie.
Obecně se předpokládá, že nové plochy pro podnikatelský sektor budou řešeny samostatnou
přípojkou el.energie z VVN eventuálně VN vedení a přípojkou zemního plynu z VTL nebo STL
systému plynovodu.
1.13 Obecná analýza rozvoje jednotlivých distribučních systémů
energie a paliv
6.1.4 Předpokládaný rozvoj elektrizační soustavy
Vzhledem k tendencím postupně uplatňovaným v regulaci ceny el. energie se nepředpokládá
skokový růst v potřebě výkonu ani spotřeby stávajících odběratelů. Z dotazníků vyplývá zvýšení
spotřeby el. energie u 3 výrobních organizací v objemu cca 20% celkové stávající spotřeby.
Z bilance požadavků připravovaných průmyslových zón vyplývá potřeba nárůstu požadovaného
výkonu 12,4 MW. Zajištění el. energie pro uvažované záměry se předpokládá z nově
vybudované transformovny 110/22 kV v Lovosicích.
Ze záměrů, které deklaruje vedení města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice v sektoru
občanské vybavenosti, vyplývají nové konkrétní požadavky na zajištění el. výkonu a el. práce.
Konkrétní bilance potřeby nárůstu el. výkonu činí cca 0,20 MW. Zajištění el. energie pro
Strana 203
uvažované záměry se předpokládá buď ze stávající sítě NN nebo z nových transformačních
stanic VN/NN. Systém připojení nových odběrných míst bude upřesněn při zpracování příslušné
projektové dokumentace.
Požadavky na rozvoj spotřeby el. energie související s upřesněným rozvojem bytového fondu
řešeného území jsou kvantifikovány ve výši cca 2,0 MW. Požadavky na zajištění odpovídajícího
el. výkonu a el. práce lze pokrýt z kapacitní rezervy DS VN eventuelně z etapově budovaného
rozvodu VN a nových trafostanic VN/NN.
Distribuční síť VVN a VN má dostatečnou kapacitu na pokrytí nároků souvisejících
s případnými potřebami současných odběratelů.
Zvýšení odběru el. energie vyvolané novými odběrateli (např. při nové zástavbě) a zvyšování
potřeb domácností s nutností zvýšení hl. jističe je nutno řešit novými trafostanicemi, popř.
zvýšením instalovaného výkonu v trafostanicích, a to za předpokladu, že stávající rozvody NN
jsou dostatečně dimenzované.
DS NN má dostatečnou kapacitu na pokrytí individuálních potřeb el. tepla jen tam, kde byla
provedena rekonstrukce vedení NN a to formou kabelizace. V úsecích, kde se v současné době
nachází původní venkovní síť NN, je rozvoj případného el. vytápění závislý na místě připojení
nového odběru v sítí a na velikosti požadovaného výkonu.
6.1.5 Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy
Plynofikace byla v řešené oblasti prakticky dokončena. Rozsah plynofikace domácnosti
převyšuje hranici 90 %.
Nadřazená soustava VTL včetně RS mají v současnosti dostatečnou rezervu kapacit pro pokrytí
plánovaných potřeb současných odběratelů. Z provedeného průzkumu a zpracovaného návrhu
ÚPD vyplývají nároky na rozvoj spotřeby plynu v oblasti související s rozvojem bytového fondu,
občanské vybavenosti a v podnikatelském sektoru.
Rozvoj bytového fondu
Plánovaný rozsah výstavby bytového fondu do roku 2010 bude napojena z prodloužené větve
stáv. STL a NTL plynovodu.
Rozvoj občanské vybavenosti
Nové budované objekty občanské vybavenosti se navrhují zásobovat ze stávajícího STL nebo
NTL rozvodu.
Pokrytí nárůstu spotřeby ZP připravovaných průmyslových zón se předpokládá ze stávajících
VTL plynovodů.
Dle provedené kalkulace nárůstu spotřeby zemního plynu lze předpoklad, že požadavky nových
odběratelů budou pokraty z nově vybudovaných regulačních stanic.
Strana 204
6.1.6 Předpokládaný rozvoj soustavy CZT
Co se týká výkonu i spotřeby, nelze v nejbližším výhledu očekávat větší rozvoj soustav CZT.
Nárůst spotřeby plánovaného rozvoje bytového fondu a občanské vybavenosti bude
kompenzován realizací úsporných opatření v jednotlivých objektech. Rozvoj systému CZT bude
do budoucna určován vývojem ceny tepla dodávaného ze systémů, vývojem ceny elektřiny
a plynu a kvalitou poskytovaných služeb. Vzhledem ke stáří stávajících soustav CZT bude také
záviset na formě programu obnovy a rozvoje systému CZT, která bude přijata.
Předpokládaná kalkulovaná cena tepla dodávaného ze systému CZT pro rok 2008 ve výši
437,96 Kč/GJ bez DPH je srovnatelná s cenou tepla vyráběného individuálně ze zemního plynu.
Cena tepla v Lovosicích je na úrovni standardního průměru v ČR. Uvedené skutečnosti vytváří
dobrou výchozí pozici pro proces optimalizace jednotlivých tepelných soustav.
Dle závěrů projednaných s provozovatelem CZT se předpokládají následující podmínky
a možnosti pro rozvoj dodávky tepla.
Ve zdrojích je dostatečný instalovaný výkon na pokrytí současných i výhledových požadavků
odběratelů. Předpokládá se kvantifikace výhledové potřeby tepla dle kap. č. 1.2.2. Zdroje tepla
jsou na konci 2/3 technické životnosti. Rozvody soustav systémů CZT jsou částečně
modernizovány (realizované akce 2005 až 2007). Soustavy CZT mají mírnou kapacitní rezervu
(nutno hodnotit individuálně) a mohou dlouhodobě plnit svou funkci.
V následujících letech se předpokládá pokračování v procesu postupné obnovy jednotlivých
soustav CZT. Obnova zařízení bude současně spojena s důslednou optimalizací provozních
a ekonomických ukazatelů. Hlavním cílem postupné obnovy je zvyšování celkové účinnosti
jednotlivých soustav CZT a snižování objemu tepla ztraceného bez užitku.
V procesu optimalizace lze předpokládat propojování menších soustav, nasazování
kondenzačních kotlů s možností modulace výkonu, modernizací rozvodů tepla postupnou
výměnou stavajících rozvodů za předizolované potrubí, dokončení nasazení nové generace
regulace lokálních zdrojů a postupnou automatizaci řízení provozu.
TH města Lovosic, s.r.o. předpokládá v následujícím období obnovu následující technologie:
• ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS
• ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS
• výstavba Holoubkov – nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS
6.1.7 Předpokládaný rozvoj využití kapalného plynu
Konkrétní programy rozvoje nebyly dodavatelskými společnostmi poskytnuty. Vzhledem k ceně
kapalného plynu, která je zejména u zahraničních distributorů působících v ČR prakticky na
světové úrovni, předpokládáme i do budoucna jen individuální využití pro vytápění odlehlých
objektů. Uvedený trend ve vývoji cen následují i čeští distributoři, kteří se k cenové úrovni
zahraničních distributorů postupně přibližují.
Strana 205
Tabulka 112 Příklad cenové kalkulace realizace vytápění rodinného domku
cena za 1 GJ
roční provozní náklady RD
cena kapalného plynu
cca 560 Kč
64 512 Kč
12,20 - 14,60 Kč/l
Roční provozní náklady jsou vztaženy na RD s roční spotřebou tepla 115 GJ.
Tabulka 113 Investiční náklady
Položka
cenu projektu
zásobník
montáže včetně materiálu
kotel
regulační armatura, příslušenství
cena [Kč]
5 000 – 10 000
30 000
40 000
30 000
7 500
Dodavatelské firmy nabízí možnost rozložení investičních nákladů na pořízení zásobníku na
delší období formou splátek. Cena za pronájem zásobníku je stanovena buď v měsíčních nebo
ročních splátkách. Celková zaplacená částka se potom za 10-ti leté období zvýší o cca 15%.
6.1.8 Předpokládaný rozvoj využití tuhých paliv
Rozvoj využívání tuhých paliv není v ÚPD města konkrétně řešen. Nově plánovaný rozvoj
bytového fondu je orientován u RD na plyn, u BD na teplo ze systému CZT nebo z domovních
kotelen na zemní plyn.
Využití tuhých paliv v RD je s ohledem na shora uvedené skutečnosti otázkou individuálního
uplatnění a to zejména v oblastech, kde je vybudován pouze rozvod el. energie. Rostoucí cena
zemního plynu pro domácnosti (tarifní cena dle objemu spotřeby) může do budoucna vyvolat
zvýšenou míru spotřeby tuhých paliv, a to v orientaci jak na jednotlivé komodity uhlí, tak
jednotlivé formy dřevní hmoty. Dostupnost obou forem tuhých paliv bude uvažovaný
předpoklad rozvoje spotřeby tuhých paliv v RD podporovat. Na druhé straně připravovaná
uhlíková daň bude naznačené tendence přibržďovat.
6.1.9 Předpokládaný rozvoj využití komunálního odpadu
Vzhledem k vývoji celkové koncepce nakládání s odpady v EU lze v této oblasti předpokládat
výrazné omezení ukládání biologického a spalitelného odpadu na skládky a postupnou preferenci
termické likvidace odpadu.
Po roce 2006 se předpokládá, že v EU bude možné vyvést na skládky maximálně 5 % spalitelné
části komunálního odpadu. Doba, od kdy toto opatření bude platit závazně, bude mít různě
dlouhé přechodové období pro jednotlivé přistupující země k EU a to dle jejich vyspělosti
a naléhavosti řešit tento problém.
Základním předpokladem pro likvidaci odpadu spalováním je komplexní vyřešení procesu
separace a recyklace odpadů v místě jeho vzniku.
Bilance a reálné množství komunálního odpadu v řešeném území jsou naznačeny v kap. 2.
Velikost současného potřebného tepelného výkonu, spotřeba tepla a blízkost spalovny
komunálního odpadu s poměrně kvalitní technologií (město Ústí n/L) nevytváří zatím reálné
Strana 206
předpoklady pro nastartování a rozvoj využívání energie ze spalitelné složky komunálního
odpadu.
6.1.10Předpokládaný rozvoj využití geotermální energie
Využití geotermální energie se dostává v současné době výrazně do popředí pozornosti odborné
veřejnosti. Geotermální energie se zpravidla využívá buď přímo ve formě tepla, nebo se používá
pro výrobu el. energie v geotermálních elektrárnách (teplárnách).
Na základě Litoměřického projektu na využití geotermální energie se s podobným projektem
může uvažovat i v oblasti řešené ÚEK. Litoměřice, podobně jako Lovosice, se nacházejí
v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení systému HDR. Město leží na průsečíku dvou
základních tektonických zlomů – podkrušnohorského zlomu a zlomu ležícího v ose řeky Ohře.
V okolí Litoměřic byly prováděny zkušební vrty, které vypovídají o složení hornin, až do
hloubek, kdy bylo při vrtání naraženo na žulu nebo podobné horniny a vrtání skončilo. Z těchto
zkušebních vrtů jsou k dispozici měření teplot, čímž je známý teplotní gradient v horních krycích
vrstvách.
Lovosický projekt by v tomto případě mohl kopírovat Liroměřické zadání zpracování projektové
dokumenatce na využití geotermální energie.
o teplotě 70°C.
1,1 mld. Kč.
Využití geotermální energie může vnést do současné koncepce zásobování teplem města Lovosic
zásadní změny. Na pracovním jednání na odb. životního prostředí MěÚ v Litoměřicích jsme byli
seznámení s dosavadním postupem prací na zkušebním vrtu geotermálního zdroje,
předpokládaným časovým harmonogramem realizace geotermálního zdroje a možnostmi
financování celé stavby.
Časový harmonogram se předpokládá následující:
• dokončení průzkumného vrtu do
• dopracování studie proveditelnosti do
• zahájení provozu geotermálního zdroje do
06/2007
09/2007
12/2009
Na jednání jsme byli upozornění na tu skutečnost, že vypracovaná studie proveditelnosti má širší
územní platnost a její výsledky mohou být využity i pro město Lovosice (srovnatelné geologické
podmínky). Uvedená skutečnost by městu Lovosice umožnila podstatně zkrátit přípravnou fázi
vybudování geotermálního zdroje.
Strana 207
S ohledem na uvedené skutečnosti se doporučuje podrobné seznámení se shora uvedenými
projekty a detailní prověření využití geotermální energie pro město Lovosice.
6.1.11Předpokládaný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv
Plošný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv jako je solární energie, energie větru,
tepelný potenciál okolního prostředí (vzduch, voda) se nepředpokládá. V těchto případech lze
hovořit o individuální aplikaci lokálního charakteru.
1.14 Posouzení a rozbor podmínek pro rozvoj jednotlivých
odvětví energetiky v závislosti na ekonomickém (cenovém)
vývoji, ekologických limitech a regulaci ze strany státu
a samospráv
Úroveň a vývoj cen paliv a energie ovlivňují rozhodovací procesy na energetických trzích
a racionalitu hospodaření s energetickými zdroji. Současná situace na trhu paliv a energií
v České republice je stále ovlivňována dokončovaným procesem transformace na tržní
ekonomiku.
Dlouhodobě byla jako součást národohospodářské strategie uplatňována politika levné energie.
Restrukturalizace
energetického
hospodářství,
která
měla
vést
domácnosti
i odběratele v průmyslu k hospodárnému využívání energetických zdrojů a ke zreálnění
cenových relací energetických zdrojů, byla zahájena liberalizací cen k 1. 1. 1991. Současně
s liberalizací cen byla především ze sociálních důvodů zavedena i jejich částečná regulace.
Relace mezi cenami energií pro průmysl a pro domácnosti neodrážely náklady spojené
s dodávkou a distribucí těchto forem energie pro jednotlivé skupiny odběratelů. Odstranění
cenových nesrovnalostí předpokládalo Ministerstvo financí ČR do roku 2000 formou postupného
každoročního zvyšování průměrných cen plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. Ze současné
situace je zřejmé, že plánovaný časový horizont nebyl dodržen.
V lednu 2000 byla vládou schválena „Energetická politika“. Státní energetická politika je
základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami
hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. Je to dokument
otevřený, a je vládou přehodnocován v pravidelných dvouletých cyklech.
Za hlavní strategické cíle státní energetické politiky je nutno považovat stanovení základní
koncepce dlouhodobého rozvoje energetického průmyslu a stanovení nezbytného legislativního
a ekonomického prostředí, které by motivovalo výrobce a distributory energie k ekologicky
šetrnému chování. Ve spotřebitelské oblasti patří k dlouhodobým strategickým cílům státní
energetické politiky snížení energetické a surovinové náročnosti celého národního hospodářství
na úroveň vyspělých průmyslových států. Energetická politika vychází z dlouhodobých záměrů
vlády na zajištění trvale udržitelného rozvoje České republiky, který je významně podmíněn
spolehlivými a bezpečnými dodávkami energie, ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným
přístupem k příslušným nositelům energie a k její spotřebě.
Energetická politika je založena na shodných pilířích jako energetická politika Evropské unie
(dále EU), to znamená, že zdůrazňuje požadavky na zajištění:
 cílů ochrany životního prostředí a respektování zásad udržitelného rozvoje
 bezpečnosti dodávek energie
Strana 208
podpory konkurenční schopnosti ekonomiky
rozvoje využití obnovitelných zdrojů energie
Prosazení racionálního využívání energie a zvýšení energetické účinnosti (zejména při užití
energie) bude záviset především na odstranění deformované nákladové složky ceny energie
úpravou odpisových sazeb, valorizací odpisových základů pro energetická zařízení, na nápravě
cenové úrovně a tarifní struktury energetických komodit a služeb i na možnostech
podnikatelských subjektů i domácností efektivně financovat opatření, vedoucí ke snižovaní
nároků na energii. Odbourávání těchto disharmonizujících prvků v současné době již probíhá
v následných krocích.
 Aktualizace tarifních soustav navazující na objektivizaci nákladů a respektující souvislost
výše složek ceny a určených podmínek dodávky, tj. zejména velikost
a průběh odběru, instalovaný příkon, jistota dodávek, rozsah zabezpečovaných služeb.
Nový systém tarifů vytváří prostor pro obchodní strategii a pro rozhodování
regulovaných společností.
 Definitivní dořešení cenové struktury pro obyvatelstvo do konce roku 2004, nové tarifní
soustavy pro elektřinu, plyn a teplo, které vstupují v platnost postupně od 1.1.2002.
 Odstranění křížových dotací (v souladu se Směrnicí EU 96/92 EC Evropského
parlamentu a Rady o obecných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, Doporučení Rady
81/924 EEC o struktuře tarifů za elektřinu ve společenství a Směrnicí
č. 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech trhu
zemního plynu).
 Privatizace státních podílů v klíčových energetických společnostech při zachování vlivu
státu
 Oddělení přenosové soustavy do společnosti nezávislé na výrobě a distribuci elektřiny
 Umožnění vzniku konkurence v oblasti výroby a dodávek energie, s postupným
otevíráním možnosti volby dodavatele pro jednotlivé skupiny odběratelů ve vazbě na
vývoj v EU a v kandidátských zemích, při současném respektování stavu a vývoje
obchodní bilance státu, fungování nezávislého regulačního orgánu v souladu
s Programovým prohlášením vlády od roku 2001
 Vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory
možných úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby
elektřiny a tepla
 Aplikace Státního programu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů podle
příslušných usnesení vlády v jednotlivých létech.


Všechny nápravné kroky měly být ukončeny původně do konce roku 2002, ale složitost utváření
legislativního rámce a tržního prostředí prodloužilo realizaci shora uvedených kroků prakticky
do dnešní doby.
6.1.12Elektrická energie
Ministerstvo financí v souladu s koncepcí postupné nápravy deformovaných cen stanovuje
maximální ceny elektrické energie zvlášť pro domácnosti a zvlášť pro ostatní spotřebitele. Ceny
elektrické energie jsou důležitým parametrem v ekonomických propočtech. Jejich předpokládaný
vývoj pro kategorii domácnosti je zobrazen v následujícím grafu. Uvedený trend vývoje cen
elektřiny je v souladu s trendem nastoleným v okolních zemích EU.
Tedy vyšším nákladům na přenos energií k malospotřebitelům a domácnostem budou odpovídat
i vyšší ceny na rozdíl od dodávky energií velkospotřebitelům a průmyslu, kde jsou prokazatelně
nižší náklady.
Strana 209
K 1.1.2002 byla uplatněna změna v přípravě max. cen pro konečné zákazníky. Přípravou návrhu
max. cen byly pověřeny jednotlivé distribuční společností, Energetický regulační úřad tyto
návrhy každoročně projednával a schvaloval.
Po uvolnění trhu s elektřinou Energetický regulační úřad stanovuje pouze složku ceny za
distribuci. Obchodníci s elektřinou pak stanovují cenu silové elektřiny dle podmínek trhu.
Cenový výměr pro stanovení nákladů na distribuci pro rok 2007 byl vydán pod číslem 9 a 10 dne
27. listopadu 2006.
Graf 16. Náklady na el.energii v r.2001-2010
Kč vč. DPH
El. energie
6,00
5,50
5,6
5,00
5,3
5,1
4,50
4,6
4,00
4,2
3,9
3,50
3,00
2,50
2,7
2,5
2,9
3,7
2,8
2,9
3,0
3,1
3,2
3,3
3,4
3,5
3,2
2,9
2,6
2,9
2,4
2,00
1,50
4,8
1,8
1,9
2001
2002
1,9
1,9
2,0
2,1
2004
2005
2006
1,00
2003
El.energie - maloodběr [kWh]
El.energie - domácnost [kWh]
2007
2008
2009
2010
El.energie - velkoodběr [kWh]
6.1.13Elektrická energie – podmínky výkupu el. energie
z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a
druhotných energetických zdrojů
Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí výkupní ceny a zelené bonusy
stanovené podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny
jsou stanoveny jako minimální ceny podle zmíněného právního předpisu a uplatňují se za
elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele
příslušné distribuční soustavy. Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny podle zmíněného
právního předpisu a uplatňují se elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny
elektřiny a sítě provozovatele příslušné distribuční soustavy a dále za vlastní spotřebu elektřiny.
V rámci jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat režim výkupních cen a zelených bonusů.
Výkupní ceny a zelené bonusy stanovuje Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí
č.8/2006 ze dne 21. listopadu 2006
Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla platí příspěvky k ceně
elektřiny stanovené jako pevné ceny podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
Strana 210
předpisů. Výrobce elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla účtuje územně příslušnému
provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové
soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny:
350,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny do 1MWe
280,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny od 1 do 5 MWe
Je-li elektřina dodávána nebo je-li spotřebovávána přímo výrobcem v době vysokého tarifu
účtuje výrobce elektřiny územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo
provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně
elektřiny:
Při celkové délce vysokého tarifu 8h:
Při celkové délce vysokého tarifu 12h:
Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným
výkonem nad 5 MWe účtuje výrobce elektřiny územně příslušnému provozovateli distribuční
soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen
příspěvek k ceně elektřiny 45,- Kč/MWh za každou vykázanou MWh podle zákona 526/1990 Sb.
Příspěvky k ceně elektřiny stanovuje Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí č.8/2006
ze dne 21. listopadu 2006
Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla využíváním obnovitelných
zdrojů energie nebo spalováním druhotných energetických zdrojů platí příspěvky k ceně
elektřiny stanovené jako pevné ceny podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů. Výrobce elektřiny účtuje bez rozlišení instalovaného výkonu výrobny územně
příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je
k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny 45,- Kč/MWh pro elektřinu vyrobenou
využíváním obnovitelných zdrojů energie nebo spalováním druhotných energetických zdrojů
kromě degasačního plynu. Za elektřinu vyrobenou spalováním degasačního plynu účtuje výrobce
příspěvek k ceně elektřiny 920,- Kč/MWh. Příspěvky k ceně elektřiny stanovuje Energetický
regulační úřad v cenovém rozhodnutí č.8/2006 ze dne 21. listopadu 2006.
6.1.14Zemní plyn
Ministerstvo financí doposud stanovovalo regionálně diferencované maximální ceny zemního
plynu, za které Transgas plynárenský podnik Praha dodává plyn osmi hlavním distribučním
společnostem. Obsahem regionálně diferencovaných cen je cena importovaného plynu, náklady
na jeho dopravu distribučním společnostem, daň z přidané hodnoty a přiměřený zisk.
Ministerstvo financí dále stanovovalo jednotné maximální ceny zemního plynu, za které
regionální distribuční společnosti dodávají plyn domácnostem a regionálně diferencované ceny
pro ostatní spotřebitele. Vývoj výše těchto cen je patrný v následujícím grafu.
Od 1. 1. 1997 vyhlásilo MF maximální dvousložkové ceny plynu, za které je dodává
o. z. Transgas osmi plynárenským společnostem. Jedna složka má formu stálého měsíčního platu
Strana 211
a představuje cenu za maximální objednanou kapacitu plynovodů a podzemních zásobníků.
Druhá složka charakterizuje množství odebraného plynu.
Od 1.1.2002 stanovuje max. ceny pro konečné zákazníky Energetickým regulačním úřad. Změna
ceny plynu může být stanovena a vyhlášena čtvrtletně.
Po uvolnění trhu s plynem Energetický regulační úřad stanovuje pouze složku ceny za distribuci.
Obchodníci s plynem pak stanovují cenu dodaného plynu dle podmínek trhu. Cenový výměr pro
stanovení nákladů na distribuci pro rok 2007 byl vydán pod číslem 11 dne 28. listopadu 2006.
Obecně platí, že cela plynu je závislá na situaci na světových trzích. Vývoj ceny plynu je svázán
s určitou časovou prodlevou s vývojem ceny LTO a TTO, ropy, uhlí a aktuálním kurzem české
měny vůči dolaru.
Graf 17. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 1890 kWh/rok
Kč vč. DPH
25,0
Zemní plyn - odběr do 1890 kWh/rok [m3]
20,0
15,0
10,0
12,2
12,8
13,3
13,8
2001
2002
2003
2004
19,7
18,0
19,1
20,4
18,5
2006
2007
2008
2009
2010
15,1
5,0
0,0
2005
Graf 18. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 9450 kWh/rok
Kč vč. DPH
16,0
14,0
13,1
11,9
12,7
13,5
12,3
2006
2007
2008
2009
2010
12,0
10,0
8,0
9,6
10,8
11,2
10,0
10,4
2002
2003
2004
2005
6,0
4,0
2,0
0,0
2001
Strana 212
Graf 19. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 63 MWh/rok
Kč vč. DPH
14,0
Zemní plyn - odběr do 63 MWh/rok [m3]
12,0
10,0
8,0
6,0
7,9
8,3
8,6
8,9
2002
2003
2004
10,7
11,1
11,4
2005
2006
2007
11,8
2008
12,2
12,6
2009
2010
4,0
2,0
0,0
2001
Graf 20. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 630 MWh/rok
Kč vč. DPH
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
7,9
8,2
8,5
7,5
2001
2002
2003
2004
10,6
10,9
11,3
2005
2006
2007
11,6
11,9
12,3
2008
2009
2010
4,0
2,0
0,0
Graf 21. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 4,2 GWh/rok
Kč vč. DPH
12,0
Zemní plyn - odběr nad 4,2 GWh/rok [m3]
10,0
9,6
8,0
6,0
4,0
5,8
6,0
6,2
6,5
2001
2002
2003
2004
10,1
10,4
10,7
2006
2007
2008
11,1
11,4
2009
2010
2,0
0,0
2005
Zemní plyn - odběr nad 4,2 GWh/rok [m3]
Strana 213
Graf 22. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 100 GWh/rok
Kč vč. DPH
12,0
Zemní plyn - velkoodběr nad 100 GWh/rok [m3]
10,0
8,0
9,5
9,9
10,1
2005
2006
2007
10,5
10,8
11,1
2008
2009
2010
6,0
4,0
5,5
5,7
5,9
6,1
2001
2002
2003
2004
2,0
0,0
Zemní plyn - velkoodběr nad 100 GWh/rok [m3]
6.1.15Tepelná energie
Ceny v teplárenství byly regulovány dvojí formou. Maximální ceny stanovované ministerstvem
financí pro dodávky obyvatelstvu a pro ostatní spotřebitele volnější způsoby regulace tzv. věcně
usměrňované ceny, které dle pravidel regulace vypočítávali výrobci a distributoři. Vývoj
deregulované ceny tepla pro konečné spotřebitele zaznamenal od roku 1991 největší dynamiku
růstu ze všech energetických odvětví.
Rozdíl mezi maximální cenou tepla placenou domácnostmi a nákladově ziskovou cenou, za
kterou teplo od výrobců a distributorů nakupovali vlastníci vytápěných obytných domů, byl
hrazen ze státního rozpočtu vlastníkům domů formou přímé dotace.
Maximální cena byla do 30. 6. 1998 stanovena na 350,00 Kč/GJ. Od tohoto data byla maximální
cena zrušena. Tato cena se již velice blížila průměrné kalkulované ceně tepla. Uvedenou limitní
cenu již splňovala převážná většina kalkulací tepla a tak všechny domácnosti platily za teplo
místně odlišné, a až na výjimky, nedotované ceny. Pokud jde o regulaci na straně výroby
a distribuce tepla formou věcně usměrňovaných cen, zůstává režim prokazování ekonomických
nákladů a přiměřeného zisku zachován.
V současnosti platí stejné zásady jako v roce 1998 až 2000. Pokud v roce 1998 dodával
distributor teplo v ceně do 350,00 Kč/GJ, mohl v dalších létech navýšit průměrnou věcně
usměrňovanou cenu o 3,9 %. Pokud však dodával v ceně nad 350,00 Kč/GJ mohl zvýšit
průměrnou věcně usměrňovanou cenu jen o 2,9 %. Od roku 2000 je max. možné navýšení
průměrné věcně usměrňované ceny o 3,5 % nebo 2.5 %.
Zásady stanovení ceny tepla pro období roku 2002 a další jsou stanovovány příslušným cenovým
rozhodnutím. Pro sestavení kalkulace ceny tepla v roce 2007 platí v zásadě cenové rozhodnutí
ERÚ č. 9/2004 ze dne 20 října 2004 a č. 12/2006 ze dne 27 listopadu 2006.
Pro účely regulace jsou stanovena různá výše ceny tepelné energie pro jednotlivé úrovně předání
tepla. Příslušná úroveň ceny je porovnávána k průměrné uplatňované ceně tepelné energie za
tepelné zdroje a tepelné systémy v jedné obci anebo potrubně propojené tepelné systémy
v různých obcích. Např. pro všechny druhy paliv mimo uhlí je stanovena limitní cena tepla
z blokové kotelny 462,00 Kč/GJ.
Metodika stanovení ceny tepla omezuje v případě nadlimitní ceny tepla povolené procento růstu
jednotlivých nákladových položek kalkulace ceny tepla ve vazbě na uznané procento inflace.
Strana 214
U podlimitní ceny tepla lze uplatnit veškerý nárůst nákladů jednotlivých nákladových položek
kalkulace ceny tepla.
6.1.16Tuhá paliva
Ceny tuhých paliv se vyvíjí již delší dobu v konkurenčním prostředí bez zásahu státu. Cenu
černého uhlí výrazně ovlivňuje ekonomika těžby, která je do značné míry závislá na postoji
vlády k dovozu černého uhlí ze sousedního Polska. Současná cena černého uhlí se pohybuje ve
výši cca 370,- Kč/q. Při zachování určité rovnováhy mezi těžbou uhlí v OKD a dovozem
z Polska lze předpokládat roční navýšení ceny o 2 až 6 %.
Graf 23. Ceny černého uhlí v r.2001 - 2010
Kč vč. DPH
500,0
Uhlí - černé [q]
450,0
400,0
350,0
300,0
370,4
393,7
418,1
366,0
380,8
405,9
428,5
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
439,3
450,2
461,5
2008
2009
2010
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0
Uhlí - černé [q]
Meziroční cenový nárůst distribuovaného hnědého uhlí se předpokládá dle průběhu inflace nebo
o 1 až 2 % nižší. Dle charakteru kontraktu (dlouhodobost, objem kontraktu, komodita ) mezi
velkoodběratelem a dodavatelem hnědého uhlí se pohybuje cena hnědého uhlí v rozmezí od 85,0
do 150 Kč/q.
Graf 24. Ceny hnědého uhlí v r.2001 - 2010
Kč vč. DPH
200,0
Uhlí - Hnědý ořech II [q]
180,0
160,0
140,0
120,0
148,2
157,5
167,2
146,4
152,3
162,4
171,4
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
175,7
180,1
184,6
2008
2009
2010
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
Uhlí - Hnědý ořech II [q]
Strana 215
6.1.17Ekologické limity
Zákonné imisní limity pro průměrnou roční koncentraci jsou:
pro tuhé látky (TL)
40 µg.m-3
pro oxidy dusíku (NOx)
40 µg.m-3
Zákonné imisní limity pro maximální denní koncentraci jsou:
pro tuhé látky (TL)
50 µg.m-3
Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 35
-3
pro oxid siřičitý (SO2)
125 µg.m
Zákonné imisní limity pro průměrnou hodinovou koncentraci jsou:
pro oxid siřičitý (SO2)
350 µg.m-3
-3
pro oxidy dusíku (NOx)
200 µg.m
Uvedené imisní limity vychází ze zákona 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality
ovzduší.
Z pohledu současné palivové základny je nejvýznamnější složka ve městě Lovosice koncentrace
NOx.
1.15 Rozbor podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny dle
platných a připravovaných zákonů pro oblast energetiky
a ekologie
Při rozboru podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny města jsme vycházeli ze Zákona
č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
(energetický zákon), včetně jeho změny Zákon č. 278/2003 Sb., a příslušných prováděcích
vyhlášek a Zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, včetně jeho změny Zákon
č. 359/2003 Sb.
Z pohledu realizace navržených variant V2 až V6, tj. zajištění stabilizace provozu a rozvoje
soustavy CZT, se v řešeném území nenachází omezující bariéry a faktory. Totožné závěry lze
také konstatovat v případě potřeby zajištění rozvoje decentralizovaných systémů
v zásobování energií předpokládaných ve variantě V1.
Dalšími souvisejícími zákony a vyhláškami, které vymezují danou oblast podnikání jsou:
Zákon č. 17/1992 Sb.,
o životním prostředí.
Zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny.
Zákon č. 075/1997 Sb.,
o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie.
Zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o znečišťování životním prostředí.
Zákon č. 248/2000 Sb.,
o podpoře regionálního rozvoje
Zákon č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií.
Strana 216
Zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon).
Zákon č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí).
Zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
Zákon č. 254/2001 Sb.,
o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon).
Zákon č. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci a o omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci).
Zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší).
Zákon č. 262/2002 Sb.,
kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon).
Zákon č. 275/2002 Sb.,
kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 521/2002 Sb.,
kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb. a zákon č. 86/2002 Sb.
Zákon č. 278/2003 Sb.,
kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.
Zákon č. 359/2003 Sb.,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb.
Zákon č. 92/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
zákona č. 521/2002 Sb.
Zákon č. 168/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 218/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a o stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 20/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 437/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona
č. 521/2002 Sb., a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
Strana 217
Zákon č. 500/2004 Sb.,
správní řád.
Zákon č. 501/2004 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního
řádu.
Zákon č. 670/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 694/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
Zákon č. 91/2005 Sb.,
úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších
změn.
Zákon č. 180/2005 Sb.,
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů).
Zákon č. 385/2005 Sb.,
kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Zákon č. 186/2006 Sb.,
o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního
zákona a zákona o vyvlastnění.
Zákon č. 163/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona
č. 93/2004 Sb.
Zákon č. 177/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 76/2007 Sb., o integrované prevenci
a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Zákon č. 406/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak
vyplývá z pozdějších změn.
Zákon č. 435/2006 Sb.,
úplné znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), jak
vyplývá z pozdějších změn.
Zákon č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb.
Zákon č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Zákon č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcí na využívání území.
Strana 218
Zákon č. 502/2006 Sb.,
kterou se mění vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998
Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Zákon č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy
a územního opatření.
Zákon č. 574/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve
znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 494/2000 Sb.,
o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na
podporu regenerace panelových sídlišť.
Nařízení vlády č.505/2000 Sb.,
kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře
mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit
podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci
k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich
posuzování .
kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické
koncepce.
o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na
podporu
hospodárného
nakládání
s
energií
a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.
kterým se mění nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití
prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke
krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění
nařízení vlády č. 294/2001 Sb.
kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se
stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za
uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za
uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné
vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení
vlády č. 454/2001 Sb.
kterým se stanoví emisní stropy pro některé látky
znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění
emisních inventur a emisních projekcí.
kterým se stanoví emisní limity a další podmínky
provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.
kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro
spalování odpadu.
kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče
plynových paliv.
kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových
teplovodních kotlů spalujících kapalná a nebo plynná paliva
o Plánu odpadového hospodářství České republiky
o integrovaném registru znečišťování.
Strana 219
stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující
ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur
a emisních projekcí.
o Národním programu snižování emisí tuhých
znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze
stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší.
stanoví technické požadavky na účinnost nových
teplovodních kotlů spalujících kapalná a plynná paliva.
o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na
zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle
rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro
energetické využití.
kterým se mění nařízení vlády č. 368/2003 Sb.,
o integrovaném registru znečišťování.
stanoví technické požadavky účinnosti nových teplovodních
kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění
nařízení vlády č. 126/2004 Sb.
kterým se mění nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech
pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu
hospodárného
nakládání
s energií
a
využívání
obnovitelných a druhotných zdrojů.
o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
o stanovení emisních limitů a dalších podmínek
provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.
Vyhláška č. 150/2001 Sb.,
Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví minimální
účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
Vyhláška č. 151/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti
účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním
rozvodu tepelné energie
Vyhláška č. 152/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví pravidla pro
vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby
tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody
a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov
přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
spotřebitelům.
určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním
rozvodu elektrické energie.
Vyhláška č. 213/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti
náležitostí energetického auditu.
Strana 220
měření elektřiny a předávání technických údajů.
Vyhláška č. 219/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího
nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice.
Vyhláška č. 220/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o dispečerském řádu elektrizační
soustavy České republiky.
Vyhláška č. 221/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní
autorizace na výstavbu přímého vedení .
Vyhláška č. 222/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní
autorizace na výstavbu výrobny elektřiny.
Vyhláška č. 225/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví postup při
vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství.
Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech
udělování státní autorizace na výstavbu zdrojů tepelné energie.
Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní
autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny,
prodloužení anebo zrušení.
Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví Pravidla
provozu přepravní
soustavy a distribučních soustav
v plynárenství.
Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti
účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.
Vyhláška č. 372/2001 Sb.
Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
Energetického regulačního úřadu o Energetickém regulačním
fondu, kterou se stanoví způsob výběru určeného držitele licence,
způsob výpočtu prokazatelné ztráty a výše včetně pravidle placení
finančních příspěvků do tohoto fondu.
Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví obsah
ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice.
Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv
a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek,
tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity
pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní
evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování.
Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví požadavky na
kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.
kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících
látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně
seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro
vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů
Strana 221
a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění
ovzduší veřejnosti.
kterou se mění vyhláška č. 438/2001 Sb.
kterou se mění vyhláška č. 218/2001 Sb.
kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají
podrobnosti náležitostí energetického auditu.
kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů
energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož
i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné
na trh.
kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí
a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů.
kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů
nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.
kterou se mění vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah
ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, ve
znění vyhlášky č. 13/2003 Sb.
kterou se mění vyhláška Energetického regulačního úřadu
č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu
s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu, ve znění
pozdějších předpisů.
č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních
limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho
provozování vč. seznamu stacionárních zdrojů podléhajících
regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských
a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování
informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti.
kterou se mění vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, ve
znění vyhlášky č. 450/2003 Sb.
kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny
z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny
z druhotných energetických zdrojů.
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů.
kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví
minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné
energie.
kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České
republiky.
Strana 222
o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při
podpoře výroby elektřiny z biomasy.
o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném
spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.
o kvalitě dodávek
v elektroenergetice.
o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti
operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších
ustanovení energetického zákona.
kterým se mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví
emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.
o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry
obtěžování zápachem a způsobu jejícho zjišťování.
č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek,
obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti
kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů,
podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence
zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie
při společném měření množství odebrané tepelné energie na
přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst.
o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení
a užití typových diagramů dodávek plynu.
kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve
věcech stavebního řádu.
o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství.
kterou se mění vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu
s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu
s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení
energetického zákona.
č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek,
obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti
kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů,
podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence
zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
elektřiny
a
souvisejících
služeb
Strana 223
1.16 Hodnocení podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny
ve vazbě na státní a regionální energetickou koncepci
Podle předpokladů, ze kterých vychází příprava nových legislativních norem, bude regionální
energetická politika, vedle dalších, jedním ze základních nástrojů energetické politiky České
republiky. Současně se předpokládá ve vazbě na zřízení vyšších územně samosprávných celků
přenesení odpovědností a pravomocí na orgány místní samosprávy. Orgány krajských úřadů
postupně přebírají zajišťování úlohy koordinátora v rozvoji regionální energetické politiky.
Pro zajištění uvedených předpokladů se postupně upřesňuje legislativa i obchodní podmínky.
Výrazně pokročily práce na dopracování legislativního rámce. Byly schváleny dodatky zákonů
č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a č. 458/2000 Sb. Energetického zákona. V roce 2005 byl
dopracován a schválen Zákon č. 180/2005 Sb., o odpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných
zdrojů).V návaznosti na shora citované změny zákonů byla zpracována řada dodatků vyhlášek
a vládních nařízení, které upřesňuji ustanovení vyhlášek a vládních nařízení vydaných v letech
2000 až 2002 viz. kap. 6.4.
Další upřesnění legislativního rámce budou uváděna do praxe dle stupně naléhavosti:



okamžitá aplikace změn vyvolaná naléhavosti každodenní potřeby – řešeno vydáním
rozhodnutí příslušného orgánu státního dozoru (MPO, ERÚ, SEI, MF)
méně naléhavé záležitosti budou řešeny novelou vyhlášek
principiální změny budou řešeny novelou zákonů
S ohledem na uvedené skutečnosti je nezbytné věnovat oblasti legislativy trvalou pozornost.
Zpracovaný energetický dokument města je prvním praktickým krokem, směřujícím k jejich
zajištění optimálního rozvoje palivové základny. Dále je nezbytné postupně zajistit výchovu
energetického managementu jak pro potřebu státní správy, tak pro potřebu města.
Rozpracování energetického konceptu města na jednotlivé dílčí směry, etapy a akce společně
s postupným vzděláváním energetického managementu města umožní další prohloubení
optimálního rozvoje palivoenergetické základny a současně bude minimalizovat náklady
vynakládané nejen obyvatelstvem, ale i podnikatelskou sférou na nezbytné energie.
Možnost využití místních zdrojů energie (geotermální teplo, biomasa), přítomnost soustavy CZT
a vhodná skladba bytového fondu vytváří dobrý základ pro instalaci a rozvoj komunální
energetiky. Systémový přístup v uvedené oblasti zabrání zbytečnému odčerpávání finančních
zdrojů jak z rozpočtových prostředku města, tak u obyvatelstva a podnikatelského sektoru.
Významným pomocníkem při úpravě struktury regionální energetiky se mohou stát dotační
programy EU připravované pro období 2007 až 2013 Evropskou únií a na národní úrovní
Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro
místní rozvoj. Pro doplnění je nezbytné zmínit i podpůrné dotační programy České energetické
agentury (ČEA) v oblasti úspor energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Strana 224
1.17 Návrh základních variant
Na základě analýzy bytového fondu, rozsahu a vlastnosti technické infrastruktury, vzájemných
jednání a zhodnocení zpracovaných a předložených rozvojových dokumentů byly navrženy
varianty pro podrobnou ekonomickou analýzu. Varianty vychází z následujících předpokladů:



stávající zástavba k roku 2005
stávající systém zásobování palivy a energií k datu projednání 11/2006
uvažuje se cenová úroveň paliv a energie k roku 2003, 2004 a 2005
Rozsah analýzy vychází ze současného stavu zásobování města a přidružených obcí jednotlivými
formami energie a palivy. Skutečnost, že ve městě i přidružech obcích byla prakticky dokončena
plošná plynofikace, výrazně omezuje další možnosti optimalizace palivové základny. S ohledem
na uvedenou skutečnost byly zvažovány dva základní směry optimalizace:


optimalizace palivové základny přidružených obcí prostřednictvím využití obnovitelných
zdrojů energie při zásobování teplem jednotlivých RD
optimalizace palivové základny centrální části města zásobované teplem ze soustavy
CZT prostřednictvím instalace centrálních zdrojů tepla a nové primární soustavy CZT
U optimalizace palivové základny přidružených obcí se zvažovala varianta využití tepelných
čerpadel a solárního ohřevu (kap. 4.1.2.1 a kap. 4.1.2.2).
V centrální části města se zvažovaly možnosti zachování současného stavu zásobování teplem,
výhodnost využití tepla z Lovochemie a.s., možnosti v oblasti využití biomasy, možnost využití
geotermální energie a další možnosti postupné optimalizace soustav CZT.
Jednotlivé navržené varianty byly projednány na pracovních výborech v průběhu zpracování
energetického konceptu. Návrhy, připomínky a podmínky související se zajištěním
požadovaného množství tepla pro navržené varianty z jednotlivých distribučních systémů
energie a paliv byly projednány se zainteresovanými stranami.
Pro podrobnou ekonomickou analýzu byly navrženy následující varianty:
6.1.18Popis variant
1.17.1.1
Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT
Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje
společnost TH města Lovosic, s.r.o. Varianta předpokládá zachování současné konfigurace
soustavy CZT a současné palivové základny - využívání zemního plynu.
Ve variantě se předpokládá realizace postupné obnovy zařízení z prostředků společnosti a nájmu
hrazenému městu Lovosice.
Plánovaná rekonstrukce zařízení pro nejbližší období zahrnuje:
a. ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS
b. ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS
c. 2010 výstavba Holoubkov – nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně
DPS, RN
Strana 225
S ohledem na současný technický stav soustavy program obnovy předpokládá dodatečnou
investici na obnovu jednotlivých tepelných zdrojů a soustav ve výši 1,0 mil. Kč mimo kalkulaci
ceny tepla.
Poznámka:
Investice roku 2006 ( Osvoboditelů ) v objemu cca 9,5 mil. je již ve výchozí kalkulaci pro
r. 2008 zahrnuta.
Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty.
1.17.1.2
Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s.
Ve variantě 2 se předpokládá:
V teplárně Lovochemie bude vybudována výměníková stanice pára/voda o výkonu 20 – 25 MW,
dostatečném pro zásobování města Lovosic teplem. Z výměníkové stanice v Lovochemii bude
vyvedena tepelná energie teplovodním potrubím do stávajících plynových kotelen ve městě.
Potrubí bude předizolované. Stávající plynové kotelny, provozované městskou společností
Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o., zůstanou zachovány jako předávací stanice tepla
zásobované teplem z tepelného napáječe a budou dodávat teplo do jednotlivých tepelných
okrsků, kde se v rámci tohoto záměru nepředpokládá žádná změna. Předávací stanice a rozvody
tepla do jednotlivých domů bude dále provozovat Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o.
Plynové kotle budou po přepojení na tepelný napáječ dle potřeby zakonzervovány dle budoucích
předpokládaných provozních potřeb nebo budou demontovány. Teplovodní potrubí bude ve
stávajících kotelnách připojeno na výstup z plynových kotlů přes uzavírací ventily. Zařízení bude
doplněno regulací diferenčního tlaku, fakturačním měřením a zařízením pro dispečerské řízení
dodávek tepla. Systém bude tlakově závislý, proto nemusí být ve stávajících kotelnách
instalovány sekundární výměníkové stanice. Tento systém také umožní snadné a levné připojení
dalších odběratelů v blízkosti teplovodu. Čerpadla primárního teplovodního systému budou
umístěna ve výměníkové stanici v Lovochemii, rovněž tak zařízení pro doplňování vody.
Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s.
Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 263,93 Kč/GJ bez
DPH.
1.17.1.3
Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW
Ve variantě 3 se předpokládá výstavba nového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou tepla
a elektřiny. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování biomasy v tuhé formě. Tepelný výkon
zdroje se předpokládá o výkonu do 10 MW. Umístění zdroje se uvažuje nedaleko benzinové
stanice (naproti kotelně K-20 Resslova).
Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (2x kotlová jednotka Kholbach 3
a 6,9 MW) a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura
rozvodu je shodná s V2.
Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Centropol, a.s. Investor
předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 252,94 Kč/GJ bez DPH.
Strana 226
1.17.1.4
Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu
Varianta uvažuje s výstavbou zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla o tepelném
výkonu 5,1 MW. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování kapalných paliv z biomasy.
Umístění zdroje se uvažuje v areálu společnosti ANIVEG Group (předjednáno kladně s vedením
společnosti). Jako palivo se uvažuje ANIVEG NAT ENERGY SP35.
Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (1x kogenerační jednotka WARTSILA
DIESEL se jmenovitým el. výkonem 5,3 MW), teplovodní přípojky a nového páteřního rozvodu
CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2.
Realizace projektu se předpokládá nákladem investora (město, soukromý investor).
Předpokládaná cena tepla na předacím místě pro rok 2008 se uvažuje ve výši 250,00 Kč/GJ bez
DPH.
1.17.1.5
Varianta 5 - výstavba domovní kotelny
Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Za základ
varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j.
Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů.
Varianta V5 je konkurenční variantou variantě V1. Investiční náklad na variantu V5 jde k tíži
pořizovatelů bytů, na rozdíl od variant V1, V2, V3, V4 a V6, kde jde k tíži provozovatele
soustavy CZT a je započten do ceny tepla. Instalovaný výkon nové plynové kotelny se
předpokládá 150 kW.
Dále se předpokládá:





v investičních i nákladových položkách cenová aktualizace na rok 2008
do investičních nákladů bude započten ze stavebních položek pouze náklad na
vybudování komínu
do kalkulace budou zahrnuty veškeré náklady dle příslušných zákonů a vyhlášek
jednorázová investice z vlastních zdrojů
cena tepla je určena jako taková, která do 15-ti let bezpečně vrátí vklad na pořízení
investice
Z hlediska účtování je kotelna samostatným provozem ve správě uživatelů, kteří nejsou plátci
DPH.
Pro uvažovaný tepelný výkon (včetně TUV) postačí kotelna se třemi kotli o výkonu do
50 kW.
Předpokládá se upřednostnění ohřevu TUV před vytápěním. Zařízení pro TUV se skládá
z příslušného tepelného zdroje, jednoho zásobníku 1,0 m3, primárního okruhu pro ohřev TUV
a cirkulačního čerpadla.
Tepelný zdroj bude ovládán vlečnou ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě.
Aktivním regulačním prvkem bude čtyřcestný směšovací ventil se servopohonem. Cirkulace
topné vody bude nucená (oběhovými čerpadly).
Celkové kalkulované náklady na stavbu kotelny činí cca 996 657 Kč vč. 19% DPH.
Strana 227
1.17.1.6
Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosive
Ve variantě se předpokládá prakticky realizace shodného projektu jako v Litoměřicích.
Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných pramenů
a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích.
o teplotě 70°C.
Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši
přibližně 1,1 mld. Kč.
Ve variantě se předpokládají následující vstupní parametry:
Tabulka 114 Vstupní parametry geotermálního zdroje
Hodnota
5,00
150/70
120,00
432,00
100,00
89,99
5,00
5000,00
25 000,00
4 500,00
Jednotka
km
°C
l/s
m3/hod.
Atm
m3
Mwe
h/rok
MWh/r
Kč/MWh
Název
Hlouba vrtu
Tepelný spád
Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h)
Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h)
Tlak
Objem kapaliny v primárním okruhu
Instalovaný el. výkon
průměrná doba provozu
výroba el. energie
cena výkupní energie
6.1.19Rozvod CZT a DPS
Koncepce návrhu rozvodu soustavy CZT předpokládá dvoúrovňové uspořádání. Předpokládá se
vybudování primárního rozvodu CZT a jeho napojení na stávající sekundární rozvod. Pro
vybudování primarního teplovodu byly vzaty v úvahu následujících předpoklady:
• trasa je navržena tak, aby umožnila napojení max. byt. fondu
• propojuje hlavní tepelné zdroje tak, že umožňuje sdružený i samostatný provoz
jednotlivých kotelen
• hlavní kotelny jsou propojeny potrubím DN 200, přívod na Holoubkov DN 150
• trasa navrhovaného teplovodu je vedena pokud možno v ulicích s nerekonstruovaným
povrchem
• tepelné zdroje jednotlivých variant jsou pak napojeny na navržený páteřní rozvod
jednotlivými krátkými přípojkami
• RN na rozvod byl stanoven pomocí měrných nákladů a změřených tras viz tabulka č. 115
Strana 228
Tabulka 115 Investiční náklady primárního rozvodu soustavy CZT
Úsek rozvodu CZT
Dimenze Cena za Délka Náklad na
potrubí jednotku trasy
rozvod
[DN]
[Kč/b.m.] [b.m.]
[Kč]
Rozvod CZT
50
65
80
100
125
150
200
250
300
4 000
5 000
6 000
7 250
8 250
9 750
11 500
13 000
15 000
222
888 000
742 3 710 000
140
840 000
0
0
0
0
543 5 294 250
2 580 29 670 000
0
0
0
0
40 402 250
200
300
300
není určeno
11 500
15 000
15 000
270 3 105 000
63
939 600
104 1 555 200
Celkem
Přípojky CZT
Kotelna K Lovochemie - V2
Kotelna K olej - V3
Kotelna K biomasa - V4
Geotermální zdroj - V6
Za uvedených předpokladu pak můžeme RN na páteřní rozvod CZT v jednotlivých variantách
V2, V3, V4 a V6 považovat za konstantní. Rozpočtový náklad na přípojku zdroje uvažované
varianty je pak zahrnut do ceny zdroje.
Páteřní rozvod mezi jednotlivými kotelnami bude veden v zemi a předpokládá se bezkanálové
uložení předizolovaného potrubí z ocelových rour např. (WEHOTHERM STANDART
SYNTHERM Praha a.s., Losterer, IZO Plus apod.). V principu se jedná o ocelové potrubí
s izolací z PUR pěny s vnějším vodotěsným opláštěním.
Stávající sekundární rozvody soustavy CZT zůstanou ponechány beze změny. Předpokládá se
postupná obnova v režimu deklarovaném ve variantě V1. Provozovatel a zásady provozu
sekundárních rozvodů zůstávají rovněž beze změny.
Domovní předávací stanice se předpokládají stávající, v převážné míře tlakově závislé.
Strana 229
1.17.1.7
Varianta 5 – dimenze spotřeby
Varianta 5 uvažuje s BD o 23 b.j., se zdrojem tepla o instalovaném výkonu 150 kW včetně TUV
a předpokládanou roční spotřebou tepla 310 MWh tj. 1116 GJ. Výpočtový výkon pro ohřev TUV
s osazeným bojlerem 1000 l je 35,6 kW. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu je
36 450 m3.
6.1.20Rekapitulace investičních nákladů
1.17.1.8
Varianta 1
Varianta V1 předpokládá využití investičních prostředků ve výši max 1 mil. Kč/rok. Poskytnutí
uvažovaných investičních prostředků se předpokládá z rozpočtu města. Zbývající náklady na
prostou obnovu zařízení ve výši 3,332 mil. Kč budou kryty z odpisů zařízení a oprav.
1.17.1.9
Varianta V2, V3, V4 a V6
Investiční náklad na realizaci variant V2, V3, V4 a V6 byl stanoven pomocí orientačních
nákladů na celé investiční celky nebo pomocí měrných nákladů dle měrných jednotek.
Rekapitulace investičních nákladů byla provedena buď ve spolupráci s konkrétním investorem
(varianta V2, V3), nebo ve spolupráci s dodavatelem přislušného technologického celku
(varianta V4 a V5). Investiční náklady na realizaci varianty V6 byly převzaty z podkladů
poskytnutých MěÚ v Litoměřicích. Rekapitulace investičních nákladů je uvedena v následující
tabulce.
Tabulka 116 Investiční náklady dle jednotlivých variant
Investiční
náklady
Varianta V2
Varianta V3
Varianta V4
Varianta V6
CELKEM
[tis. Kč]
65 001,0
141 343,5
215 360,5
1 145 002,5
Tepelný
zdroj
Teplovod
[tis. Kč]
20 000,0
100 939,0
170 358,0
1 100 000,0
[tis. Kč]
45 000,0
40 402,0
45 000,0
45 000,0
MaR
dispečerské
rozvody
[tis. Kč]
1,0
2,5
2,5
2,5
1.17.1.10 Varianta 5
Tabulka 117 Varianta 5 – investiční náklady na vybudování domovní kotelny dle přibližných
ceníkových položek
Strana 230
Položka
Dodávka
Montáž
CELKEM
[tis. Kč]
[tis. Kč]
[tis. Kč]
Kotle 3x50 kW s příslušenstvím
Bojler 1000 l
Rozvody
Armatury běžné
Izolace
Strojovna
Rozvod plynu
Celkem strojní část
278 490
65 000
27 943
52 339
13 488
61 635
28 382
527 277
Regulace MAR
TRV
Celkem MaR
Projekt
Drobné stavební opravy
Komíny
Ostatní náklady na zprovoznění
Celkem stav. část
50 800
50 000
100 800
527 277
36 050
36 050
10 000
90 000
23 400
123 400
Celkem investice bez DPH
Celkem investice s DPH
136 850
50 000
123 400
837 527
996 657
1.18 Vyčíslení účinků a nároků navržených variant
6.1.21Úvodní část
1.18.1.1
Vymezující zásady, vstupní podmínky
Postup zpracování ekonomické části studie je definován následovně:
•
•
•
Zpracovatel Územní energetické koncepce na základě odsouhlasených okrajových
podmínek vytvoří finanční model pro vytipované varianty rozvoje soustavy CZT.
Reprezentanti jednotlivých variant (uhlí, biomasa ze zemědělské výroby - směs v tuhé
formě, kapalné palivo na bází biomasy, geotermální zdroj) odsouhlasí výchozí kalkulaci
ceny tepla pro rok 2008 uvažované varianty na základě předaných okrajových podmínek
a doplňujících podkladů o hospodaření stávajícího provozovatele systému CZT
TH města Lovosic, s.r.o.
Zástupci jednotlivých variant dále vypracují:
o odhad meziročního růstu ceny tepla a posouzení vývoje min. cen tepla na období
15-ti let
o Investiční náklad příslušné varianty v členění dle odpisových skupin
Strana 231
•
Pro hodnocení úspěšnosti příslušné varianty bude hodnocena cena tepla v:
 I. roce provozu (2008)
 V. roce provozu (2013)
 XV. roce provozu (2023)
6.1.22Základní předpoklady pro výpočet
1.18.1.2
•
•
•
Obecné okrajové podmínky
stávající zástavba v rozsahu k 31.12.2005
stávající systém zásobování palivy a energií k 31.12.2005
ceny jednotlivých forem energie vychází z cenové úrovně paliv a energie za období 2003
až 2005
Minimální cena tepla je stanovena jako cena, která zajistí ekonomickou stabilitu provozu
a návratnost vložených investic. Zisk zahrnutý do kalkulace tepla zůstává na úrovni
stávajícího stavu.
•
•
Hodnocené období 10/2008 – 09/2023, tj. 15 let.
Ročním obdobím je míněno období od října do září z důvodů eliminace chyby při
odhadování výroby tepla v prvním roce (10-12/2008).
Poznámka:
Všechny cenové a nákladové údaje, jsou v této zprávě uváděny bez DPH, není-li
v textu nebo v záhlaví tabulek výslovně uvedeno jinak.
Výrazný vliv na cenu tepla má způsob financování investic s ohledem na míru zdanění
a odepisování. Uvedené ceny zohledňují splácení investičního vkladu výhradně z odpisů a ze
zdaněného zisku, kde splácení není nákladem daňově uznatelným (pesimistický přístup).
Model pracuje s následujícími pravidly:

Do ceny tepla je zahrnut zisk vycházející z kalkulace stávajícího stavu (mimo variantu
V5 – domovní kotelna – kde se uvažuje provoz v neziskovém režimu.

Pokud splátky převyšují odpisy, je do kalkulace zahrnut minimální zisk nutný
k dorovnání splátky a daně z příjmu.
1.18.1.3
Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců
Odhad inflace a cen průmyslových výrobců je vodítkem pro odhad meziroční eskalace nákladů.
Odhad předpokládá mírné zvýšení obou indexů v souvislosti se vstupem do EU a přičleněním
k měnové unii („přechod na EURO“) v období 2011-2012 a po té jejich ustálení s ohledem na
povinnost plnění měnových kritérií.
Tabulka 118 Roční koeficienty inflace
Strana 232
Rok provozu
2008
2009
2010
2011
Inflace
PPI
1,030
1,020
1,030
1,020
1,030
1,020
1,035
1,020
1.18.1.4
2012 a
dále
1,025
1,015
Odhad meziroční eskalace nákladů
Meziroční eskalace nákladů je stanovená jako % odchylka od meziročního nárůstu inflace nebo
cen průmyslových výrobců.
Odhad eskalace ceny plynu je proveden na základě předchozího porovnání ceny
s makroekonomickými ukazateli. Je nutno mít na vědomí, že ve skutečnosti se cena plynu
pohybuje v silné konvergenci vůči ceně ropy, která je vzhledem k dosavadnímu geopolitickému
vývoji značně nestabilní. V prostředí ČR je navíc prodejní cena částečně pod vlivem ERU
(zejména pokud se jedná o zásobování domácností.)
Tabulka 119 Eskalační koeficienty
MEZIROČNÍ ESKALACE
NÁKLADŮ
Plyn – velkoodběr
Plyn – maloodběr
Opravy a údržba
El. Energie
Vodné
Ostatní náklady
Výrobní režie
Správní režie
Mzdy výr. Pracovníků
Nájemné stávající
% odchylka od inflace
% odchylka od meziročního
nárůstu cen průmyslových
výrobců
-
+ 0,5% odběr
0% denní maximum
+ 0,5% odběr
0% denní maximum
0%
+ 1,5 %
Stálé
0%
0%
0%
0%
0%
-
Meziroční nárůst ceny tepla je dán souhrnnou meziroční eskalací nákladů.
1.18.1.5
Kritéria rentability investičního záměru
Stanovení rozvoje výroby tepla (bytový fond, OV, podnikatelská sféra), související parametry:
•
•
•
rozvoj byt. fondu je kompenzován racionalizaci spotřeby tepla, OV bez rozvoje,
předpokládá se zachováme výše dodávky tepla ze systému CZT v úrovni 115 000 GJ
max. výkon soustavy CZT se uvažuje 15 MW
instalovaný výkon nových zdrojů se předpokládá dle jednotlivých variant od 5,0 do
20,0 MW
Strana 233
•
•
•
nově budované zdroje tepla v jednotlivých variantách se uvažují s výkonem max. do
9.9 MW (mimo zdroj v Lovochemií a.s. a geotermální zdroj); zbývající potřebný výkon
bude pokryt ze stávajících plynových kotelen
předpokládá se využití stávající kotelny K16 A jako špičkového a záložního zdroje
s max. výkonem do 5 MW; 5% celkové spotřeby paliva;
u kotelny K6 lze do budoucna uvažovat s přebudováním zdroje tepla na spalování
bioplynu a zavedení kombinované výroby el. energie a tepla s instalovaným tepelným
výkonem do 2 MW.
Stanovení ceny primárního paliva a el. energie pro rok 2008:
•
•
•
•
•
•
elektro 2007 plán. náklad 1500 000 Kč, pro rok 2008 se předpokládá meziroční nárůst
ceny el. energie 10%, tj. v nákladech společnosti TH města Lovosic, s.r.o. 1 650 000 Kč
hnědé uhlí příslušné komodity - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora
zemní plyn tj. 287,79 Kč/GJ
biomasa v tuhé formě - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora
směs přírodních a rostlinných tuků - 0,55 EURO/kg
geotermální teplo - bude stanoveno dle ekonomického efektu varianty
Odhad vývoje ceny tepla splňuje následující kritéria:

není-li třeba zafinancovat roční splácení investice z odpisů, uvažuje se nulový zisk před
zdaněním.

všechny odpisy jsou promítnuty do ceny tepla, používají se na splácení investic
a vytváření rezervy pro budoucí investice.

odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem. Tím vzniká určitá rezerva na pohyb
minimální ceny tepla. Horní limit je dán nulovým ziskem, resp. minimálním ziskem pro
splacení investic. Dolní limit je pak dán potřebou udržet nezáporný tok financí.

samofinancovatelnost projektu - nezáporný tok cash-flow pro financování v hodnoceném
období
6.1.23Charakteristika jednotlivých variant
1.18.1.6
Varianta 1 – současný stav
Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu a struktury systému CZT v Lovosicích,
tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Jde o základní srovnávací variantu, se
kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty.
1.18.1.6.1
Investiční náklady a model jejich financování
U varianty současného stavu se předpokládá průběžná obnova ve výši 1,68 mil. Kč ročně formou
běžných oprav, které nemají charakter investice ve smyslu technického zhodnocení. Dále se
Strana 234
předpokládá obnova ve výši 2,652 mil. Kč ročně s charakterem generální opravy. Obnova je
reinvestována z odpisů majetku společnosti a městem z úhrady nájemného.
1.18.1.6.2
Objem výroby tepla, cena primárního paliva
Odhad vývoje ceny při zachování stávajícího stavu je kalkulován s přihlédnutím k dosavadnímu
hospodaření provozovatelů. Cena byla kalkulována na následující předpokládaného množství
vyrobené množství tepla 115 000 GJ a předpokládané průměrné ceny nákupu zemního plynu pro
rok 2008 ve výši 287,79 Kč/GJ.
1.18.1.6.3
Výchozí kalkulace ceny tepla
Jako výchozí kalkulace byla pro tvorbu finančního modelu ceny tepla varianty 1 použita
kalkulace z roku 2006, která byla upravena dle technických a ekonomických podmínek pro rok
2007. Takto upravena kalkulace je zpracována v cenové úrovni r. 2008.
Tabulka 120 Varianta 1 - kalkulace nákladů
ROK
Prodej tepla
Změna
Nákup zemního plynu
Elektřina
Úprava vody, chemikálie
Poplatky - ovzduší
Nájem
Mzdy
Odvody z mezd
Opravy
Režijní náklady
Pojistné
Odpisy
Zisk
NÁKLADY CELKEM
Potřeba
Cena tepla bez DPH
kalendářní
provozní
GJ
%
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
GJ
Kč/GJ
2008
1
115000
33 096 107
1 650 000
53 550
6 300
6 400 000
2 662 538
926 563
1 680 000
630 000
210 000
1 652 206
600 000
49 567 264
115 000
431,020
2012
5
115000
0%
35 648 681
1 777 258
57 680
7 091
6 400 000
3 175 053
1 104 919
1 890 810
678 589
226 196
2 331 831
646 276
53 944 385
115 000
469,082
2022
15
115000
0%
41 371 750
2 062 581
66 940
9 076
6 400 000
4 699 855
1 635 549
2 420 397
787 531
262 510
4 058 156
750 029
64 524 374
115 000
561,082
Strana 235
Graf 25. Varianta 1 – průběh vývoje ceny tepla
Vývoj ceny - Varianta V1
•Ĺ
Cena tepla [Kč/GJ] bez DPH
•›
•q
•F
•
•ň
•Č
ž
Ţ
;
;
_
ź
; ß
`
;
á
!
;
a
˘
;
â
#
;
c
;
rok
1.18.1.7
1.18.1.7.1
Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s.
Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1.
Ostatní investice související s realizací projektu (nákladem investora - společností Moravská
energetická, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému.
1.18.1.7.2
Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno
nákupem tepla z Lovochemie, zbylých 5 804 GJ je vyrobeno z plynu.
Startovní cena tepla (v r. 2008) z Lovochemie se uvažuje 263,93 Kč/GJ.
V r. 2012 se předpokládá její skokové snížení na 242,27 Kč/GJ, kdy Lovochemie přestane do
ceny tepla promítat odpisy investic za modernizaci kotelen.
Strana 236
;
1.18.1.7.3
Kalkulace a vývoj ceny tepla
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Nákup tepla z Lovochemie
GJ
Výroba z plynu
GJ
Nákup tepla
Kč
Nákup zemního plynu
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
Meziroční změna ceny
%
2008
1
115 000
109 196
5 804
28 819 554
1 895 831
798 857
5 000
6 400 000
2 237 212
778 550
1 363 514
576 871
209 771
1 641 358
104 886
44 831 404
115 000
389,838
2012
5
115 000
109 196
5 804
26 454 763
2 165 000
860 470
5 386
6 400 000
2 667 855
928 414
1 534 611
621 363
225 950
2 316 521
112 975
46 961 164
115 000
408,358
-7,1%
2022
15
115 000
109 196
5 804
30 701 833
2 909 579
998 610
6 250
6 400 000
3 949 078
1 374 279
1 964 432
721 117
262 224
4 031 511
131 112
57 399 104
115 000
499,123
2,1%
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
rok
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Strana 237
1.18.1.8
1.18.1.8.1
Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW
Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1.
Ostatní investice související s realizací projektu (společností Centropol, a.s.) jsou promítnuty do
nákupní ceny tepla do systému
1.18.1.8.2
nákupem tepla od Centropolu , zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 5 696 GJ v SO
tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu
Startovní cena tepla (v r. 2008) z Centropolu se uvažuje 252,94 Kč/GJ.
1.18.1.8.3
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Nákup Centropol
GJ
Výroba z plynu SO
GJ
Výroba z plynu MO
GJ
Nákup tepla z Centropolu
Kč
Nákup plynu - SO
Kč
Nákup plynu - MO
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
2008
1
115000
103 500
5 696
5 804
26 179 290
1 683 756
1 895 831
855 462
9 907
525
6 400 000
2 237 212
778 550
1 425 846
603 243
209 771
1 641 358
104 886
44 025 636
115 000
382,832
2012
5
115000
103 500
5 696
5 804
29 465 022
1 849 485
2 165 000
921 441
10 671
591
6 400 000
2 667 855
928 414
1 604 764
649 768
225 950
2 316 521
112 975
49 318 458
115 000
428,856
2,8%
2022
15
115000
103 500
5 696
5 804
39 598 525
2 254 512
2 909 579
1 069 369
12 384
756
6 400 000
3 949 078
1 374 279
2 054 234
754 083
262 224
4 031 511
131 112
64 801 648
115 000
563,493
2,8%
Strana 238
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
1.18.1.9
1.18.1.9.1
Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu
Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1.
Ostatní investice související s realizací projektu zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a
tepla hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému.
1.18.1.9.2
Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 77 428GJ zajištěno
výrobou z biomasy, zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 31 768 GJ v SO tarifu a
5 804 GJ v MO tarifu
Startovní cena tepla (v r. 2008) ze systému kogenerace se uvažuje 250 Kč/GJ, resp. 300 Kč/GJ
1.18.1.9.3
Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 250 Kč/GJ
Strana 239
Tabulka 123 Varianta 4a - kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Výroba z kap. paliva
GJ
Výroba z plynu - SO
GJ
Výroba z plynu - MO
GJ
Nákup tepla z kap. paliva
Kč
Nákup plynu - SO
Kč
Nákup plynu - MO
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
2008
1
115 000
77 428
31 768
5 804
19 357 000
9 390 722
1 895 831
925 500
9 907
1 525
6 400 000
2 237 212
778 550
1 625 846
603 243
209 771
1 641 358
104 886
45 181 351
115 000
392,881
2012
5
115 000
77 428
31 768
5 804
21 786 474
10 315 036
2 165 000
996 880
10 671
1 716
6 400 000
2 667 855
928 414
1 829 861
649 768
225 950
2 316 521
112 975
50 407 123
115 000
438,323
2,61%
2022
15
115 000
77 428
31 768
5 804
29 279 199
12 573 972
2 909 579
1 156 920
12 384
2 197
6 400 000
3 949 078
1 374 279
2 342 377
754 083
262 224
4 031 511
131 112
65 178 916
115 000
566,773
2,63%
Graf 28. Varianta 4a – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ
Vývoj ceny - Varianta V4 250 Kč/GJ
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
1.18.1.9.4
Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 300 Kč/GJ
Strana 240
Tabulka 124 Varianta 4b - kalkulace nákladů – 300 Kč/GJ
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Výroba z kap. paliva
GJ
Výroba z plynu - SO
GJ
Výroba z plynu - MO
GJ
Nákup tepla z kap. paliva
Kč
Nákup plynu - SO
Kč
Nákup plynu - MO
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
2008
1
115 000
77 428
31 768
5 804
23 228 400
9 390 722
1 895 831
925 500
9 907
1 525
6 400 000
2 237 212
778 550
1 625 846
603 243
209 771
1 641 358
104 886
49 052 751
115 000
426,546
2012
5
115 000
77 428
31 768
5 804
26 143 769
10 315 036
2 165 000
996 880
10 671
1 716
6 400 000
2 667 855
928 414
1 829 861
649 768
225 950
2 316 521
112 975
54 764 418
115 000
476,212
2,64%
2022
15
115 000
77 428
31 768
5 804
35 135 039
12 573 972
2 909 579
1 156 920
12 384
2 197
6 400 000
3 949 078
1 374 279
2 342 377
754 083
262 224
4 031 511
131 112
71 034 756
115 000
617,694
2,66%
Graf 29. Varianta 4b – průběh vývoje ceny tepla – 300 Kč/GJ
Vývoj ceny - Varianta V4 300 Kč/GJ
650
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
1.18.1.9.5
Orientační ekonomické posouzení investičního záměru
Strana 241
Vstupní podmínky
Smyslem základního ekonomického posouzení je zjistit ekonomickou oprávněnost navrženého
investičního záměru (projektu) z hlediska potenciálního investora.
Posouzení je zpracováno na základě diskontovaného kumulovaného cash-flow. Cash flow pro
účely tohoto posouzení zahrnuje:
• 230 mil. Kč
investiční výdaje
• 134 mil. Kč
roční příjmy z prodeje tepla (250 Kč/GJ) a elektrické energie
• 137 mil. Kč
• 108 mil Kč
roční provozní a administrativní výdaje
Posouzení hodnotí investiční záměr jako takový bez ohledu na možný model financování. Dopad
finančních nákladů na rentabilitu (struktura krytí investic, úroky a splátky úvěrů, daně, atd.}
není předmětem této studie.
Orientační posouzení
Projekt je málo citlivý na stanovenou výkupní cenu tepla, zvýšení ceny o 50 Kč odpovídá
zvýšení výnosu o cca 3% p.a. Projekt je středně citlivý na výši investičních nákladů, při úspoře
20% investic se zvýší výnosnost o cca 5% p.a.
Projekt je při navržené výkupní ceně tepla výnosný v porovnání s bezpečnými finačními
investicemi. Výnosu 12% p.a. dosahuje až při výkupní ceně 300 Kč/GJ.
Výši výkupní ceny tepla bude nutno stanovit zejména s ohledem na podíl a parametry cizího
kapitálu použitého k financování. Při financování střednědobým úvěrem je udržení kladného
cash-flow v provozní fázi velmi citlivé na výši finanční nákladů a je nezbytná rozpočtová a
nákladová kázeň.
Uvažujeme-li výnos 17% p.a. jako spodní limit pro vstup rizikového kapitálu, je nezbytné najít
řešení, které sníží investiční náklady o cca 20%, například formou dotace.
Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na prodejní cenu
tepla do systému
Výkupní
cena
tepla
Kč/GJ
250
255
260
265
270
275
280
285
290
295
300
NPV
DS 12%
5.rok
NPV
DS 25%
5.rok
NPV
DS 12%
15.rok
NPV
DS 25%
15.rok
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-91 873
-90 067
-88 260
-86 454
-84 648
-82 841
-81 035
-79 229
-77 423
-75 616
-73 810
-105 956
-104 949
-103 942
-102 936
-101 929
-100 922
-99 915
-98 909
-97 902
-96 895
-95 888
137 177
142 288
147 400
152 511
157 622
162 733
167 844
172 955
178 066
183 178
188 289
-75 600
-74 155
-72 710
-71 265
-69 820
-68 376
-66 931
-65 486
-64 041
-62 597
-61 152
-21,01%
-20,55%
-20,09%
-19,63%
-19,17%
-18,72%
-18,26%
-17,81%
-17,36%
-16,91%
-16,46%
10,01%
10,31%
10,61%
10,90%
11,20%
11,49%
11,79%
12,08%
12,37%
12,66%
12,95%
Strana 242
Výkupní
cena
tepla
Kč/GJ
305
310
315
320
325
NPV
DS 12%
5.rok
NPV
DS 25%
5.rok
NPV
DS 12%
15.rok
NPV
DS 25%
15.rok
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-72 004
-70 198
-68 391
-66 585
-64 779
-94 882
-93 875
-92 868
-91 861
-90 854
193 400
198 511
203 622
208 733
213 844
-59 707
-58 262
-56 818
-55 373
-53 928
-16,02%
-15,57%
-15,13%
-14,68%
-14,24%
13,24%
13,53%
13,82%
14,11%
14,40%
Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na výši investice
při výkupní ceně tepla 250 Kč/GJ
Investiční
náklady
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
NPV
DS 12%
5.rok
-26 755
-37 608
-48 461
-59 314
-70 167
-81 020
-91 873
-102 726
-113 579
-124 432
-135 285
-146 138
-156 991
NPV
DS 25%
5.rok
-53 236
-62 023
-70 810
-79 596
-88 383
-97 169
-105 956
-114 743
-123 529
-132 316
-141 102
-149 889
-158 676
NPV
DS 12%
15.rok
202 295
191 442
180 589
169 736
158 883
148 030
137 177
126 324
115 471
104 618
93 765
82 912
72 059
NPV
DS 25%
15.rok
-22 880
-31 667
-40 453
-49 240
-58 026
-66 813
-75 600
-84 386
-93 173
-101 959
-110 746
-119 533
-128 319
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-7,84%
-10,69%
-13,22%
-15,47%
-17,49%
-19,33%
-21,01%
-22,55%
-23,97%
-25,28%
-26,51%
-27,65%
-28,72%
18,55%
16,67%
15,02%
13,56%
12,25%
11,08%
10,01%
9,04%
8,14%
7,31%
6,54%
5,83%
5,16%
Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na výši investice
při výkupní ceně tepla 300 Kč/GJ
Investiční
náklady
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
NPV
DS 12%
5.rok
-8 692
-19 545
-30 398
-41 251
-52 104
-62 957
-73 810
-84 663
-95 516
-106 369
-117 222
-128 075
NPV
DS 25%
5.rok
-43 169
-51 955
-60 742
-69 528
-78 315
-87 102
-95 888
-104 675
-113 461
-122 248
-131 035
-139 821
NPV
NPV
DS 12% DS 25%
15.rok
15.rok
253 407
-8 432
242 554
-17 219
231 701
-26 005
220 848
-34 792
209 995
-43 579
199 142
-52 365
188 289
-61 152
177 436
-69 938
166 583
-78 725
155 730
-87 512
144 877
-96 298
134 024 -105 085
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-1,73%
-4,95%
-7,79%
-10,31%
-12,56%
-14,61%
-16,46%
-18,16%
-19,72%
-21,17%
-22,51%
-23,76%
22,54%
20,34%
18,42%
16,74%
15,25%
13,91%
12,70%
11,59%
10,58%
9,65%
8,79%
7,99%
Strana 243
30%
-138 928
-148 608
123 171
-113 872
-24,93%
7,25%
1.18.1.10 Varianta 5 – výstavba domovní kotelny
1.18.1.10.1
Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě.
Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů.
Investiční náklad činí cca 996 657 Kč, do ceny tepla bude promítán formou odpisu 10 let.
Min. cena tepla je vypočtena jako součet provozních výdajů + odpisy + částka zajišťující min.
výnos investovaných prostředků:
a) diskontní sazba 4,5% p.a. – simulace ušlého výnosu z bezpečného vkladu
b) diskontní sazba 12% p.a. – simulace nákladů na úvěr na pořízení
1.18.1.10.2
Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j.
Výroba tepla je zajištěna z plynu nakupovaného v tarifu MO, startovní cena 308,14 Kč/GJ
1.18.1.10.3
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Nákup plynu
Kč
Elektřina
Kč
Provozní náklady
Kč
ODPISY
Kč
Nákladová cena vč. DPH
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
Rentabilní Cena tepla při
DS 4,5% Kč/GJ
Rentabilní Cena tepla při
DS 12% Kč/GJ
2008
1
1116
343 883
10 150
47 610
87 940
489 583
1 116
438,695
2012
5
1116
370 405
10 933
55 579
87 940
524 857
1 116
470,302
1,5%
2022
15
1116
429 871
12 688
78 931
521 490
1 116
467,285
1,8%
459,265
490,873
487,855
489,188
520,796
517,778
Strana 244
Vývoj ceny - Varianta V5 DS 4,5%
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
Vývoj ceny - Varianta V5 DS 12%
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
rok
Strana 245
1.18.1.11 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosice
1.18.1.11.1
Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1.
Ostatní investice související s realizací projektu geotermálního zdroje ve výši přibližně 1,1 mld.
Kč. hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému
1.18.1.11.2
z geotermálního vrtu , zbylá potřeba 5 804 GJ je krytá z plynových kotelen, nákup plynu v MO
tarifu.
Startovní cena tepla (v r. 2008) z geotermálního vrtu se uvažuje 200 Kč/GJ, resp. 250 Kč/GJ
1.18.1.11.3
Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 200 Kč/GJ
Tabulka 126 Varianta 6a - kalkulace nákladů – 200 Kč/GJ
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Výroba z geotermálního
zdroje
GJ
Výroba z plynu
GJ
Nákup tepla
Kč
Nákup plynu
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
2008
1
115 000
109 196
5 804
21 839 200
1 895 831
798 857
5 000
6 400 000
2 237 212
778 550
1 363 514
576 871
209 771
1 641 358
104 886
37 851 050
115 000
329,140
2012
5
115 000
109 196
5 804
23 639 452
2 165 000
860 470
5 386
6 400 000
2 667 855
928 414
1 534 611
621 363
225 950
2 316 521
112 975
41 477 997
115 000
360,678
2,2%
2022
15
115 000
109 196
5 804
27 434 550
2 909 579
998 610
6 250
6 400 000
3 949 078
1 374 279
1 964 432
721 117
262 224
4 031 511
131 112
50 182 743
115 000
436,372
2,0%
Strana 246
Vývoj ceny - Varianta V6 200 Kč
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
1.18.1.11.4
Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 250 Kč/GJ
Tabulka 127 Varianta 6b - kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ
ROK
kalend
ROK
provozní
Prodej tepla
GJ
Výroba z geotermálního
zdroje
GJ
Výroba z plynu
GJ
Nákup tepla
Kč
Nákup plynu
Kč
Elektřina
Kč
Kč
Kč
Nájem
Kč
Mzdy
Kč
Odvody z mezd
Kč
Opravy
Kč
Režijní náklady
Kč
Pojistné
Kč
Odpisy
Kč
Zisk
Kč
CELKEM
Kč
Potřeba
GJ
Cena Kč/GJ
%
2008
1
115 000
109 196
5 804
27 299 000
1 895 831
798 857
5 000
6 400 000
2 237 212
778 550
1 363 514
576 871
209 771
1 641 358
104 886
43 310 850
115 000
376,616
2012
5
115 000
109 196
5 804
29 549 316
2 165 000
860 470
5 386
6 400 000
2 667 855
928 414
1 534 611
621 363
225 950
2 316 521
112 975
47 387 860
115 000
412,068
2,2%
2022
15
115 000
109 196
5 804
34 293 187
2 909 579
998 610
6 250
6 400 000
3 949 078
1 374 279
1 964 432
721 117
262 224
4 031 511
131 112
57 041 380
115 000
496,012
1,9%
Strana 247
Vývoj ceny - Varianta V6 250 Kč
600
550
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
1.18.1.11.5
Orientační ekonomické posouzení investičního záměru
Vstupní podmínky
Smyslem základního ekonomického posouzení je zjistit ekonomickou oprávněnost navrženého
investičního záměru (projektu) z hlediska potenciálního investora.
Posouzení je zpracováno na základě diskontovaného kumulovaného cash-flow. Cash flow pro
účely tohoto posouzení zahrnuje:
• 1 180 mil. Kč
investiční výdaje
•
135 mil. Kč
•
141 mil. Kč
•
29 mil Kč
roční provozní a administrativní výdaje
Posouzení hodnotí investiční záměr jako takový bez ohledu na možný model financování. Dopad
finančních nákladů na rentabilitu (struktura krytí investic, úroky a splátky úvěrů, daně, atd.}
není předmětem této studie.
Orientační posouzení
Projekt je téměř necitlivý na stanovenou výkupní cenu tepla, při změně výkupní ceny se zvýší
výnosnost pouze o 1% p.a.. Při malých provozních výdajích lze výnosnost projektu ovlivnit
pouze výší investičních nákladů - při úspoře 20% investic se zvýší výnosnost o cca 4% p.a.
Strana 248
Projekt je při navržené výkupní ceně a výši investice výnosný jen na úrovni bezpečných
finačních investic. Realizovatelnost projektu je závislá na případné výši dotace, která zvýší IRR
na vlastním kapitálu a dovolí financování cizím kapitálem:
• dotace 30% posunuje výnos vlastního kapitálu do pásma nad 10% p.a..
• dotace nad 50% posunuje výnos nad spodní limit pro vstup rizikového kapitálu (pořadované
IRR cca 17% p.a.)
Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na prodejní cenu
tepla do systému
Výkupní
cena tepla
Kč/GJ
150
160
170
180
190
200
210
220
230
240
250
NPV
DS 12%
5.rok
-676 346
-670 947
-665 548
-660 149
-654 750
-649 351
-643 953
-638 554
-633 155
-627 756
-622 357
NPV
DS 25%
5.rok
-671 100
-668 091
-665 082
-662 073
-659 064
-656 055
-653 045
-650 036
-647 027
-644 018
-641 009
NPV
DS 12%
15.rok
219 748
235 025
250 302
265 579
280 856
296 133
311 410
326 686
341 963
357 240
372 517
NPV
DS 25%
15.rok
-552 340
-548 021
-543 703
-539 385
-535 066
-530 748
-526 430
-522 111
-517 793
-513 475
-509 156
IRR
5.rok
IRR
15.rok
#NUM!
#NUM!
-29,60%
-29,32%
-29,03%
-28,75%
-28,47%
-28,19%
-27,91%
-27,63%
-27,36%
3,91%
4,09%
4,27%
4,45%
4,63%
4,81%
4,99%
5,17%
5,35%
5,52%
5,70%
Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) výši investice při
výkupní ceně tepla 200Kč/GJ
Investiční
náklady
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
NPV
DS 12%
5.rok
-299 519
-357 825
-416 130
-474 435
-532 741
-591 046
-649 351
-707 657
-765 962
-824 267
-882 573
-940 878
-999 183
NPV
DS 25%
5.rok
-372 831
-420 035
-467 239
-514 443
-561 647
-608 851
-656 055
-703 259
-750 463
-797 667
-844 871
-892 075
-939 279
NPV
DS 12%
15.rok
645 965
587 659
529 354
471 049
412 743
354 438
296 133
237 827
179 522
121 217
62 911
4 606
-53 699
NPV
DS 25%
15.rok
-247 524
-294 728
-341 932
-389 136
-436 340
-483 544
-530 748
-577 952
-625 156
-672 360
-719 564
-766 768
-813 972
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-17,91%
-20,23%
-22,29%
-24,14%
-25,82%
-27,35%
-28,75%
#NUM!
#NUM!
#NUM!
-33,40%
-34,37%
-35,29%
11,75%
10,26%
8,93%
7,75%
6,68%
5,70%
4,81%
3,99%
3,23%
2,52%
1,86%
1,25%
0,67%
Strana 249
Investiční
náklady
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
NPV
DS 12%
5.rok
-326 514
-384 819
-443 124
-501 430
-559 735
-618 040
-676 346
-734 651
-792 956
-851 262
-909 567
-967 872
-1 026 178
NPV
DS 25%
5.rok
-387 876
-435 080
-482 284
-529 488
-576 692
-623 896
-671 100
-718 304
-765 508
-812 712
-859 916
-907 120
-954 324
NPV
DS 12%
15.rok
569 580
511 275
452 970
394 664
336 359
278 054
219 748
161 443
103 138
44 832
-13 473
-71 778
-130 084
NPV
DS 25%
15.rok
-269 116
-316 320
-363 524
-410 728
-457 932
-505 136
-552 340
-599 544
-646 748
-693 952
-741 156
-788 360
-835 564
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-19,72%
-21,95%
-23,93%
-25,72%
-27,34%
-28,81%
#NUM!
#NUM!
#NUM!
-33,66%
-34,67%
#NUM!
#NUM!
10,58%
9,15%
7,88%
6,74%
5,71%
4,77%
3,91%
3,12%
2,38%
1,70%
1,06%
0,46%
-0,11%
Investiční
náklady
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
NPV
DS 12%
5.rok
-272 525
-330 830
-389 136
-447 441
-505 746
-564 052
-622 357
-680 662
-738 968
-797 273
-855 579
-913 884
-972 189
NPV
DS 25%
5.rok
-357 785
-404 989
-452 193
-499 397
-546 601
-593 805
-641 009
-688 213
-735 417
-782 621
-829 825
-877 029
-924 233
NPV
DS 12%
15.rok
722 349
664 044
605 738
547 433
489 128
430 822
372 517
314 212
255 906
197 601
139 296
80 990
22 685
NPV
DS 25%
15.rok
-225 932
-273 136
-320 340
-367 544
-414 748
-461 952
-509 156
-556 360
-603 564
-650 768
-697 972
-745 176
-792 380
IRR
5.rok
IRR
15.rok
-16,13%
-18,53%
-20,67%
-22,59%
-24,32%
-25,91%
-27,36%
-28,69%
#NUM!
#NUM!
#NUM!
#NUM!
-34,09%
12,91%
11,35%
9,97%
8,74%
7,63%
6,62%
5,70%
4,85%
4,06%
3,34%
2,66%
2,02%
1,42%
Strana 250
6.1.24Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant
1.18.1.12 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele
Tabulka 128 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele
Rok kalendářní
Rok provozu
Varianta
V1
V2
V3
V4 250 Kč/GJ
V4 300 Kč/GJ
V5 DS 4,5%
V5 DS 12%
V6 200 Kč/GJ
V6 250 Kč/GJ
2008
1
2012
2017
5
10
Kč/GJ
469
513
408
451
429
492
438
498
476
542
491
527
521
557
361
397
412
452
431
390
383
393
427
459
489
329
377
2022
15
561
499
563
567
618
488
518
436
496
Graf 33. Srovnání cen tepla všech variant
Porovnání cen tepla
650
600
550
Kč/GJ
500
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
rok
V1
V2
V3
V4 250 Kč/GJ
V4 300 Kč/GJ
V5 DS 4,5%
V5 DS 12%
V6 200 Kč
V6 250 Kč
V následujícím grafu jsou ceny tepla diskontovány do cenové úrovně roku 2008 (přes odhad
meziročního nárůstu cen průmyslových výrobců)
Strana 251
Graf 34. Srovnání cen tepla v cenové úrovni r.2008
Porovnání cen tepla - stálé ceny 2008
500
Kč/GJ
450
400
350
300
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
rok
V1
V2
V3
V4 250 Kč/GJ
V4 300 Kč/GJ
V5 DS 4,5%
V5 DS 12%
V6 200 Kč
V6 250 Kč
1.18.1.13 Vyhodnocení variant
Základní vyhodnocení jednotlivých variant rozvoje vychází z porovnání ceny tepla pro
koncového zákazníka vůči zachováním stávajícího stavu (varianta 1). Při konečném posouzení
zpracovatel studie doporučuje brát v úvahu i následující kvalitativní ukazatele:
•
•
•
•
•
Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu potřeby tepla (tj. změnu dodávaných GJ)?
Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu provozních výdajů?
Jaká je žádoucí úroveň vlivu města na tvorbu a vývoj ceny tepla?
Jaká je ekonomická atraktivita jednotlivých investičních záměrů pro potenciálního investora,
případně pro vstup rizikového kapitálu?
Jaká je potřeba a pravděpodobnost získání dotace na realizaci záměru?
Varianta 1
Zachování stávajícího stavu, srovnávací varianta.
Varianta 2
Výhodnější než zachování stávajícího stavu – závisí na garantované
výkupní ceně tepla do systému. Varianta je citlivá na vývoj provozních
nákladů a výši produkce.
Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy.
Pro realizaci není potřeba dotace.
Varianta 3
V krátkodobém horizontu výhodnější než Varianta 1, efekt však není
Strana 252
trvalý. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce.
Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy.
Varianta 4
Při garantované ceně tepla do 250 Kč/GJ je srovnatelná s variantou 3.
Menší citlivost na objem produkce tepla díky kogenerační výrobě.
Investiční příležitost s výnosem cca 10% p.a. je citlivá na zvolenou
strukturu financování (splácení finančních nákladů)
Pro vstup rizikového kapitálu je nutné snížit o 20% investiční náklady
nebo získat dotaci.
Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených
prostředků do investičního záměru.
Varianta 5
Cenově srovnatelná s Variantou 1. Varianta je extrémně citlivá na
mimořádné náklady z důvodů havárie, poškození atp.
Citlivá na zvolený způsob financování. Umožňuje variabilitu ceny
s pomocí výše platby na obnovu a další rozvoj.
Město nemá žádný vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy.
Varianta 6
Cenově nejvýhodnější. Výhoda ovšem závisí na garantované výkupní
ceně do systému. Varianta je málo citlivá na změnu provozních nákladů.
Investiční záměr je zcela necitlivý na výkupní cenu tepla do systému díky
výrobě a prodeji el. energie a nízkým provozním nákladům.
Rentabilita záměru je přímo závislá na výši získané dotace. Pro výnos
vyšší než 10% p.a. je potřeba dotace min 30%. Pro výnos vyšší než 17%
p.a. (vstup rizikového kapitálu) je potřeba dotace min. 50%
Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených
prostředků do investičního záměru.
1.18.1.14 Multikriteriální porovnání variant
Multikriteriální porovnání je provedeno na základě čtyř kritérií, které popisují výchozí nastavení,
krátkodobou a dlouhodobou efektivitu navržených variant:
• Výchozí cena r. 2008
• Cena r. 2012
• Průměrná cena za 15 let (ve stálých cenách r. 2008)
• Průměrný roční nárůst ceny v % p.a.
Uvedená kriteria jsou seřazena do následující tabulky a jsou jim přiděleny váhy dle významu pro
koncového uživatele.
Strana 253
Tabulka 129 Multikriteriální porovnání všech variant
Hodnoty
Varianta
V1
V2
V3
V4 250 Kč/GJ
V4 300 Kč/GJ
V5 DS 4,5%
V5 DS 12%
V6 200 Kč
V6 250 Kč
Průměrná
Výchozí cena
cena (stálé
r. 2008
Cena r. 2012 ceny r. 2008)
431
469
440
390
408
394
383
429
417
393
476
423
427
476
461
459
491
431
489
521
457
329
361
340
377
412
387
Váha
40%
30%
20%
Průměrný
roční nárůst
ceny
1,90%
1,80%
2,80%
2,68%
2,68%
0,52%
0,49%
2,03%
1,98%
10%
Při použití těchto kritérií a vah se jako nejvýhodnější jeví varianta V6, respektive V2 – viz
výpočet a graf. Jako nejméně výhodná se jeví varianta V5
Varianta
V1
V2
V3
V4 250 Kč/GJ
V4 300 Kč/GJ
V5 DS 4,5%
V5 DS 12%
V6 200 Kč
V6 250 Kč
Počet bodů
Průměrná
Výchozí cena
cena (stálé
r. 2008
Cena r. 2012 ceny r. 2008)
3
5
3
6
8
7
7
6
6
5
3
5
4
3
1
2
2
4
1
1
2
9
9
9
8
7
8
Průměrný
roční nárůst
ceny
6
7
1
2
2
8
9
4
5
Vážený
průměr
3,9
6,9
5,9
4,1
2,9
3,0
2,0
8,5
7,4
VÝSLEDNÉ
POŘADÍ
6
3
4
5
8
7
9
1
2
Graf 35. Multikriteriální porovnání variant
Multikriteriální porovnání variant
9
8
7
Počet bodů
6
5
4
3
2
1
0
V1
V2
V3
V4 250
Kč/GJ
V4 300
Kč/GJ
V5 DS 4,5% V5 DS 12%
V6 200 Kč
V6 250 Kč
Varianta
Strana 254
7 Závěrečné shrnutí
1.19 Posouzení vlivů doporučených variant na životní prostředí
Při vyhodnocování vlivů stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší se vycházelo ze stávající
situace, z podkladů předaných jednotlivými reprezentanty navržených variant a současně bylo
přihlédnuto k již vypracované rozptylové studii z roku 2006. Vzhledem k tomu, že je v řešeném
území provedena rozsáhlá plynofikace stávajících tepelných zdrojů a vzhledem k charakteru
navrhovaných variant bylo řídícím výborem pro zpracování ÚEK rozhodnuto provést
vyhodnocení dopadu navrhovaných variant optimalizace tepelného hospodářství zjednodušeným
výpočtem dle vyhlášky 352/2002 Sb.
Výpočet emisí byl proveden pro 6 navrhovaných variant. Výsledky výpočtu jsou obsaženy
v následujících tabulkách:
Varianta č.1 – zachování současného stavu
Varianta reprezentuje současný stav produkce emisí stacionárních zdrojů tepla. Ve variantě se
předpokládá zachování stávající struktury tepelných zdrojů, jejich umístění, paramerů a objemu
produkce emisí.
Tabulka 130 Palivová základna – varianta V1 - současný stav
druh paliva
množství
spáleného paliva
(t), (m3)
druh
topeniště
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
černé uhlí
hnědé uhlí
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
Jednotka
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
83 400
cyklonové
5 - 50 MW
28 044,00
916 153,00
358 439,00
19 370,00
15 104,00
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
zemní plyn
478 647
5 563 931
4 175 670
jakékoliv
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
111,28
53,41
10 682,75
1 780,46
356,09
5 - 50 MW
Celkem
kg/rok
46,00
27,00
2 385,00
145,40
99,00
42 471,75
939 907,19
383 242,89
81 989,69
27 602,72
Varianta č.2
Varianta 2 předpokládá zvýšení využití kapacity stávajícího tepelného zdroje situovaného
v areálu společnosti Lovochemii, a.s. Předpokládá se zvýšení spotřeby paliva (hnědé uhlí) ve
výši max. o 5 %. Uvedené zvýšení činí ve vazbě na spotřebu paliva v roce 2005 celkem
4176 t/rok. Z pohledu řešeného území vymezeného městem Lovosice a obcemi Lukavec
a Sulejovice varianta reprezentuje výrazné zlepšení v kvalitě ovzduší díky snížení emisí NOx
a to zejména v centrální části města Lovosice. Ve variantě se uvažuje se zastavením provozu
blokových a domovních kotelen na zemní plyn zpravidla vybavených kouřovody končícími těsně
nad střechou okolní zástavby.
Zvýšené emise znečišťujících látek, viz. tab.149, emitovaných do ovzduší z tepelného zdroje
s výškou komínu 80 m se projeví převážně mimo řešené území.
Negativní vliv zvýšeného objemu spotřeby paliva v oblasti dopravy a v oblasti likvidace popele
se dle stanoviska společnosti Lovochemie, a.s. ze dne 20.4.20007 neočekává.
Strana 255
V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla částečně z hnědého
nízkosirnatého uhlí a částečně z druhotného zdroje energie v přibližném poměru 52 % z HU
a 48 % DZE.
Tabulka 131 Palivová základna – varianta V2- zásobování teplem z Lovochemie, a.s.
druh paliva
množství
spáleného paliva druh topeniště
(t), (m3)
černé uhlí
hnědé uhlí
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
Jednotka
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
87 576
cyklonové
5 - 50 MW
29 448,22
962 026,56
376 386,74
20 339,89
15 860,29
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
478 647
zemní plyn
1 919 691
jakékoliv
4 175 670
kg/rok
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
38,39
18,43
3 685,81
614,30
122,86
5 - 50 MW
Celkem
46,00
27,00
2 385,00
145,40
99,00
43 803,08
985 745,77
394 193,69
81 793,43
28 125,77
Varianta č.3
Ve variantě 3 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování tuhé biomasy
o výkonu do 10 MW. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního
prostředí jako varianta V2. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (do 10 MW) lze u varianty V3
ve srovnání s V2 očekávat menší omezení produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně
lokálním zvýšením produkce TZL, CxHY a prašností.
Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává, dle vyjádření investora
2 velkoobjemové soupravy za den. Odvoz popele, hnojivo pro zemědělskou výrobu, se
předpokládá v uzavřených kontejnerech.
V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla ze spalitelné biomasy
produkované zemědělskou výrobou.
Tabulka 132 Palivová základna – varianta V3 - výroba tepla z biomasy v tuhé formě
druh paliva
množství
spáleného paliva
(t), (m3)
druh
topeniště
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
černé uhlí
hnědé uhlí
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
Jednotka
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
83 400
cyklonové
5 - 50 MW
28 044,00
916 153,00
358 439,00
19 370,00
15 104,00
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
zemní plyn
478 647
2 109 786
jakékoliv
4 175 670
biomasa
9 241
jakékoliv
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
42,20
20,25
4 050,79
675,13
135,03
kg/rok
5 - 50 MW
46,00
27,00
2 385,00
145,40
99,00
nad 3 MW
8 474,06
3 945,94
14 222,01
26 734,42
203,30
50 876,73
943 819,97
390 832,95
107 618,78
27 584,96
Celkem
Varianta V4
Ve variantě 4 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování kapalného
paliva vyrobeného z biomasy. Výkon zdroje se předpokládá 5,1 MWel. Uvedená varianta má
Strana 256
v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2 a V3. Vzhedem
k nižšímu výkonu zdroje (5 MW) lze u varianty V4 ve srovnání s V3 očekávat menší omezení
produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce CxHY (dle
typu katalyzátoru).
Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává – vlastní produkce.
V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla spalováním paliva
ANIVEG NAT ENERGY SP35 vyrobeného z biomasy.
Tabulka 133 Palivová základna – varianta V4 - výroba tepla z biomasy v kapalné formě
druh paliva
množství
spáleného paliva
(t), (m3)
druh topeniště
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
černé uhlí
hnědé uhlí
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
Jednotka
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
83 400
cyklonové
5 - 50 MW
28 044,00
916 153,00
358 439,00
19 370,00
15 104,00
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
478 647
zemní plyn
2 979 897
jakékoliv
4 175 670
kapalná biomasa
6 158
jakékoliv
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
59,60
28,61
5 721,40
953,57
190,71
5 - 50 MW
46,00
27,00
2 385,00
145,40
99,00
jakýkoliv
13 117,42
1 231,68
61 584,12
3 633,46
2 093,86
55 537,48
941 114,07
439 865,67
84 796,26
29 531,20
Celkem
kg/rok
Varianta V5
Variant 5 prakticky představuje zhoršení stávající situace, likvidaci stávajících blokovách
kotelen a jejich nahrazení domovními kotelnami. Zhoršení kvality ovzduší lze předpokládat
zejména díky snížené výšce kouřovodů domovních kotelen a díky snížené intenzitě prováděného
servisu.
Varianta V6
Varianta 6 je nejšetrnější k životnímu prostředí. Geotermální zdroj na kombinovanou výrobu
tepla a el. energie neprodukuje žádné znečišťující látky. Navíc je schopen nahradit i výrobu tepla
z některých vzdálenějších kotelen na zemní plyn a výrobu tepla z malých tepelných zdrojů
v domácnostech situovaných v blízkosti teplovodů.
Tabulka 134 Palivová základna – varianta V6
druh paliva
černé uhlí
hnědé uhlí
množství
spáleného paliva
(t), (m3)
druh
topeniště
37
pevný rošt
1 230
pevný rošt
tepelný výkon
kotle
jakýkoliv
TZL
SO2
NOx
CO
CxHY
Jednotka
306,36
449,92
55,50
1 665,00
329,30
12 731,42
22 670,54
3 690,27
55 354,00
10 947,79
83 400
cyklonové
5 - 50 MW
28 044,00
916 153,00
358 439,00
19 370,00
15 104,00
koks
46
pevný rošt
jakýkoliv
470,58
454,48
69,00
2 070,00
409,40
dřevo
52
jakékoliv
do 3 MW
656,01
52,48
157,44
52,48
46,71
propan butan
22
jakékoliv
do 3 MW
9,70
0,09
51,72
9,91
1,94
do 0,05 MW
86,83
41,68
6 946,38
1 389,28
277,86
4 341 487
zemní plyn
478 647
1 919 691
4 175 670
jakékoliv
kg/rok
do 0,2 MW
9,57
4,60
765,83
153,17
30,63
0,2 - 5 MW
38,39
18,43
3 685,81
614,30
122,86
5 - 50 MW
46,00
27,00
2 385,00
145,40
Celkem
42 398,86
939 872,21
376 245,95
80 823,53
99,00
27 369,49
Strana 257
Rekapitulace snížení emisí
Tabulka 135 Vyhodnocení množství snížení emisí u jednotlivých variant
Produkované emise
varianta V1
varianta V2
varianta V3
varianta V4
varianta V6
TZL
SO2
NOx
CO
CxHy
Jednotka
42 471,75
43 803,08
50 876,73
55 537,48
42 398,86
939 907,19
985 745,77
943 819,97
941 114,07
939 872,21
383 242,89
394 193,69
390 832,95
439 865,67
376 245,95
81 989,69
81 793,43
107 618,78
84 796,26
80 823,53
27 602,72
28 125,77
27 584,96
29 531,20
27 369,49
kg/rok
Strana 258
1.20 Závěrečné zhodnocení zpracování energetického konceptu
Cílem energetického konceptu bylo sestavení základní databáze energetického systému města,
která byla vytvořena v následujícím rozsahu:
 digitálně zpracované mapy základních energetických systémů
 celková energetická bilance města dle jednotlivých forem energie a paliv
 bilance potřeby tepla bytového fondu a její pokrytí dle jednotlivých forem energie a paliv
ve stanovených oblastech města
 seznam stacionárních zdrojů tepla o výkonu do a nad 200 kW s databází základních
parametrů a situačním zakreslením v digitální mapě
 vyčíslení možného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských a distribučních
systémech energie
V řešeném území jsou instalovány 3 didtribuční systémy energie.
Distribuční systém el. energie vykazoval dlouhodobě omezení ve volné kapacitě připojovaného
el. výkonu. Uvedenou situaci řešil distributor el. energie ČEZ Distribuce, a.s. postupnými kroky,
nejdříve posilováním stávajících vedení, následně budováním nových vedení a výstavbou R 22
kV v Lovosicích. V současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu transformovny
110/22kV přímo v Lovosicích. Realizace posledního uvedeného opatření vytvoří podmínky pro
spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně
připravovaných průmyslových zón.
Distribuční systém zemního plynu, v současné době vlastněn RWE Severočeská plynárenská,
a.s. byl plošně dokončen v roce 1996 a disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí současných
i výhledových potřeb města. Distribuční systém nevyžaduje z pohledu zajištění spolehlivé
dodávky žádná mimořádná opatření mimo zajištění běžných oprav a plánované obnovy.
Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. provozuje v současné době 25 tepelných zdrojů
a 2 ohříváky TV. Veškeré tepelné zdroje jsou na zemní plyn a byly vybudovány v letech 1993 až
1996 při plošné plynofikaci města.
Systém CZT je tvořen čtyřtrubkovými a dvoutrubkovými teplovodními soustavami. Rozvody
CZT jsou vyvedeny ze 7 tepelných zdrojů. Čtyřtrubkové rozvody byly budované v letech 1960
až 1982 a jsou uloženy v betonových kanálech. Od roku 1995 je prováděna postupná obnova
vnějších rozvodů s využitím předizolovaného potrubí a tam, kde to bylo výhodné, byl
čtyřtrubkový rozvod nahrazen dvoutrubkovým. Nejstarší vnější rozvod je z roku 1960,
nejnovější rozvod je z roku 2006. Celková délka vnějších kanálů je 3 409 m.
Z ohledem na shora uvedené skutečnosti a vzhledem k vysokému stupni teplofikace řešené
lokality a vysoké hodnotě tepelné zátěže na jednotku ploch v centrální části města byla pozornost
zpracovatele ÚEK orientována na optimalizaci zásobování řešené oblasti teplem. Prostor pro
možné změny v palivové základně a možnost změny koncepce systému zásobování teplem
vyústily v definování 6ti variant zásobování teplem.
Vytipované varianty zásobování města teplem byly podrobeny ekonomické analýze, kde byly
zkoumány ekonomické dopady optimalizace soustav CZT na cenu tepla pro konečného
zákazníka při zachování stanovených hospodářských a kvantitativních ukazatelů.
Strana 259
Závěrem lze konstatovat:
I. V oblasti centrálního zásobování teplem:

Vlastnictví společnosti TH města Lovosice, s.r.o. v majetku města a nastavené tempo
obnovy soustavy CZT z let 2005 a 2006 vytváří dlouhodobé předpoklady pro stabilizaci
ceny tepla.

Dosahované ekonomické ukazatelé společnosti umožňují zajištění průběžné obnovy
a modernizace provozované soustavy CZT bez zásadního dopadu do ceny tepla.

Udržení dosahovaných ekonomických ukazatelů je možné pouze při předpokladu
zachování současného objemu výroby tj. cca. 115 000 GJ/rok. Probíhající proces
úsporných opatření a klesající spotřeba v jednotlivých objektech může být vyvážena
pouze dodávkou tepla do nově připojených budov bytového fondu a občanské
vybavenosti. Z uvedeného důvodu je nezbytné systémově zajistit napojení nové bytové
výstavby (Holoubkov, U Labe) a objektů občanské vybavenosti na systém CZT.

Provedená ekonomická analýza jednotlivých variant V2 až V6 prokázala reálnou
možnost změny palivové základny v několika směrech. Praktická rovnocennost
v ekonomických ukazatelích navržených variant posunuje rozhodovací proces
o nejvýhodnější variantě do oblasti výhodnosti modelu financování eventiálně do oblasti
hodnocení minimálního dopadu do kvality ovzduší.

Možnost využití závěrů přípravné fáze vybudování geotermálního zdroje
v Litoměřichích, předpokládaná ekonomická efektivita, soulad s energetickou koncepci
EU a ČR a nulový objem emisí geotermálního zdroje vedly k rozhodnutí o vytvoření
podmínek pro realizaci varianty V6 – vybudování nadřazeného primárního systému CZT
s geotermálním zdrojem na kombinovanou výrobu el. energie a tepla. Z uvedeného
důvodu byl v zavěrech ÚEK doporučen návrh na odložení strategického rozhodnutí
o nejvýhodnější variantě do doby zhodnocení výsledků studie provedetelnosti na
„Vybudování geotermálního zdroje v Litoměřicích“ (předpokládaný termín 09.2007).

Rozhodnutí o dalším postupu - čili využití či nevyužití geotermální energie provést na
základě výsledků studie proveditelnosti v Litoměřicích.

V případě rozhodnutí o nevyužití geotermální energie detailně prověřit možnosti
optimalizace soustavy CZT některou z naznačených variant s možností využití dotace ze
zdrojů EU a ČR.
II. V oblasti využití obnovitelných zdrojů energie:

Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV
v systému CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost
investice v časovém intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení.
Uvedený závěr platí za předpokladu pokrytí cele investice z vlastních zdrojů. V případě
poskytnutí státní dotace v úrovní 50 % a výše lze dosáhnout výrazně lepších
ekonomických ukazatelů a navrhovaného opatření pak lze doporučit k realizaci.
Strana 260

Ekonomický efekt nasazení TČ pro vytápění RD v plynofikovaném území řešené oblasti
není při současných cenách zemního plynu ještě dostatečný a nekryje přiměřeně rychle
zvýšenou počáteční investici. V případě využití dotace nebo financování z jiných zrojů se
doporučuje nejdříve provést podrobnou ekonomickou analýzu konkrétního řešení.

Využití solárních systémů pro vytápění a přípravu TV v RD vyžaduje vždy individuální
posouzení a ekonomický efekt instalace je silně závislý na míře dotace.
7.1.1 Tabulková část
Tabulková část vyhodnocení energetické náročnosti řešeného území je součástí kapitoly 1.2.3.
V tabulkové části ÚEK jsou dále zpracovány podrobné údaje ekonomické analýzy a ekonomické
ukazatele pro ČEA.
7.1.2 Grafická část (viz přílohy vyhlášky)
Grafická část vyhodnocení energetické náročnosti řešeného území je součástí kapitoly 1.2.3.
7.1.3 Komentář ke kapitole I až 6.
Připomínky ČEA:
Připomínky současných distributorů energie a K.Ú. Ústeckého kraje:
Připomínky zadavatele:
1.21 Práce s energetickým konceptem, rozvoj energetického
managementu města
Postupně budované povědomí významu energetiky u zastupitelů i pracovníků úřadu města,
zpracovaný energetický dokument města a sestavené digitální databáze vytváří vhodné
podmínky pro přípravu a tvorbu energetického managementu města. Vytvoření energetického
managementu (dále EM) města probíhá v několika fázích:
 vymezení rozsahu činnosti EM
 organizační zajištění instalace EM v organizační struktuře samosprávy, vytvoření provozních
podmínek
 ustavení energetického managementu města
 rozpracování závěrů energetického dokumentu, vypracování realizačního programu
Vzhledem k ustanovením zákona č.406/2000 Sb. a navazujícím vyhláškám v platném znění
doporučujeme zahájení bezodkladných příprav instalace EM.
Vzhledem k velikosti města, rozsahu majetku ve správě města a dosavadní organizační struktuře
doporučuje zřízení externí výkonné jednotky EM.
Strana 261
Posláním EM je:









upřesňovat stanovené zásady užití jednotlivých druhů paliv a energie dle ÚEK v územním
obvodu
rozpracovat ustanovení zákona č. 406/2000 Sb v platném znění dle místních podmínek
na základě vypracované dokumentace energetického hospodářství města
a zpracovaných energetických auditů vytipovat prioritní opatření v hospodaření
s energií a formulovat zadání pro zpracování energetických projektů
prověřit možnosti a sestavit způsoby financování jednotlivých typů projektů
navrhnout formy organizace jednotlivých projektů
sestavit plány dílčích cílů a opatření konkretizujících podmínky realizace
jednotlivých projektů, definovat finanční zdroje a časové harmonogramy pro
jednotlivé energetické soustavy a segmenty energetického trhu územního obvodu
provádět kontrolní činnost a vypracování motivačních programů k realizaci programu
úspor energie
provádět osvětovou a vzdělávací činnost zejména u zaměstnanců a provozovatelů
městských objektů
u připravovaných projektů souvisejících s úsporou energie vytvářet vazbu mezi
laickou veřejností a výkonným vedením města
Energetický management by se měl zaměřit na konkrétní problematiku daných subjektů ve
městě. Objasňováním principů a souvislostí v hospodaření s různými formami energie vyvíjet
tlak na odstranění nedostatků a modernizaci stávajících objektů i zařízení, která nejsou
hospodárná nebo neodpovídají koncepci regionální energetické politiky. Dále by pracovník EM
měl mít podrobnou znalost tvorby ceny tepla dle jednotlivých forem paliva.
Objekty v majetku města by měly být příkladem účelného hospodaření se všemi formami
energie. Jednou z cest ke zhospodárnění provozu městských objektů je omezení spotřeby tepla
v těchto budovách např. instalací moderní regulace vytápění (zónová, termostatickými ventily
eventuálně počítačem řízená po místnostech) a tam kde je to možné, zateplováním objektů.
Důsledným uplatňováním tlaku městských orgánů na hospodárnost u všech městem
ovlivnitelných subjektů lze dosáhnout snížených nákladů u využívaných forem energie i při
jejich stále rostoucí ceně. Tlak by měl být uplatňován nejlépe pozitivní motivací např. úsporou
daně, příspěvkem města, pomocí při odstraňování různých administrativních překážek aj.
Dále by se měl EM zaměřit na podporu rozvoje dodávky tepla ze systému CZT. Toto úsilí by
mělo být podpořeno průhlednou kalkulaci ceny tepla a naprosto seriozním systémem
vyúčtování nákladů na odebrané teplo v systému ÚT a TUV. Rozvoj CZT může být podpořen
propagací nově zřízených odběrů a zavedením poradenské služby. Prezentace konkrétních
záměrů a ekonomických efektů by měly pomoci přesvědčit veřejnost o výhodnosti připojení na
CZT. Tyto prezentace by měly probíhat za úzké spolupráce pracovníků MěÚ v Lovosicích
a distribuční společností tepla (TH města Lovosice, s.r.o.). EM by se měl podílet na přípravě
programu, který by formuloval konkrétní opatření vedoucí ke snížení nákladů na jednotku
dodaného tepla.
V případech odstraňování nedostatků, instalací zařízení pro snižování energetické náročnosti,
nebo zařízení využívajících netradičních a druhotných zdrojů energie, by měl energetický
management města, tam kde je to možné, pomoci při získávání státních eventuálně zahraničních
dotací nebo podpor. Navázání přímé spolupráce s Českou energetickou agenturou (ČEA),
s odborem pro strategií rozvoje kraje a případně s regionální energetickou agenturou bude jeden
z hlavních úkolů EM. Neopomenutelnou úlohou EM také je postupná tvorba energetického
Strana 262
rotačního fondu finančních zdrojů, který je postupně tvořen z úspory nákladů jednotlivých
realizovaných energeticky úsporných opatření.
Dalším úkolem EM je zajistit trvalé zpřístupnění ÚEK. ÚEK by měl být dostupný pro všechny
subjekty ve městě, kterých se týká, nebo kteří o něj mají zájem. Hlavní výrobci, dodavatelé
a spotřebitelé paliv a energií by měli dostat dokument přímo v tištěné nebo digitální formě,
ostatní by měli mít možnost dokument nebo jeho část, o kterou mají zájem, získat bez větších
překážek. Pro veřejnost by měl být dokument přístupný na městském úřadě. Pro dobré
seznámení veřejnosti s dokumentem je nutné, aby stručné výtahy a hlavní zásady byly otištěny
v místních periodikách, popřípadě účelových publikacích a informativních tiskovinách
vydávaných příslušným orgánem místní správy. Informace o dokumentu by neměly být
veřejnosti poskytnuty jednorázově po jeho prvním zpracování. Současně je vhodné vybrané části
ÚEK pravidelně uveřejňovat v místním tisku s reakcemi na řešení aktuálních problémů města.
Na následující straně je uvedeno schéma řízení aktivit ve městě při nakládání s energií ve vztahu
k životnímu prostředí tak, jak je prezentuje Česká energetická agentura.
Strana 263
Strana 264
Seznam uvedených tabulek v textu
Kapitola 1
Tabulka č. 1
Tabulka č. 2
Tabulka č. 3
Tabulka č. 4
Tabulka č. 5
Tabulka č. 6
Tabulka č. 7
Tabulka č. 8
Tabulka č. 9
Tabulka č. 10
Tabulka č. 11
Tabulka č. 12
Tabulka č. 13
Tabulka č. 14
Tabulka č. 15
Tabulka č. 16
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
17
18
19
20
21
22
23
Tabulka č. 24
Tabulka č. 25
Tabulka č. 26
Tabulka č. 27
Tabulka č. 28
Tabulka č. 29
Tabulka č. 30
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
31
32
33
34
Členění půdního fondu řešeného území
Druh zemědělského půdního fondu v řešené oblasti
Výměra jednotlivých katastrálních území regionu
Klimatická charakteristika oblasti
Klimatická charakteristika oblasti - srážky
Průměrné teploty za r. 2001 -2005 naměřené v Lovosicích
Směry větrů v lokalitě Lovosice
Demografická charakteristika zájmového území, r. 2001
Trvale obydlené domy a byty, rok 2001 dle základních sídelních jednotek
Prognostický návrhový počet obyvatel v řešeném území
Vývoj počtu obyvatel zájmového území (včetně základních sídelních
jednotek)
Dlouhodobý vývoj celkového počtu obyvatel v zájmovém území
Prognóza obyvatelstva města Lovosice do r.2020 (bez migrace)
Přehled lokalit pro rozvoj bydlení v řešeném území s výhledem do roku
2010
Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj bydlení v řešeném území – do r.2020
Demografický návrh vývoje bytového fondu v řešeném území do roku
2010
Bilance potřeb tepla
Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2002
Spotřeby energií v občanské vybavenosti za rok 2003, 2004, 2005
Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za rok 2003, 2004, 2005
Spotřeby energií v zemědělství za rok 2003, 2004, 2005
Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2010
Přehled lokalit zařazených do aktuálního programu rozvoje občanské
vybavenosti v Lovosicích s výhledem do roku 2010
Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj občanské vybavenosti v řešeném
území
Předpokládané zvýšení energetické náročnosti sektoru občanské
vybavenosti v roce 2010
Předpokládané snížení energetické náročnosti sektoru občanské
vybavenosti v roce 2010
Přehled lokalit pro rozvoj podnikatelského sektoru v řešeném území s
výhledem do roku 2010
Předpokládaná energetická náročnost průmyslových zón ve městě
Lovosice
Předpokládané zvýšení energetické náročnosti podnikatelského sektoru
v roce 2010
Předpokládané snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru
v roce 2010
Předpokládaný nárůst celkové energetické náročnosti v roce 2010
Přehled spotřeby energie za rok 2005
Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby (GJ)
Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)
Strana 265
Kapitola 2
Tabulka č. 35
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
Tabulka č. 55
Tabulka č. 56
Tabulka č. 57
Tabulka č. 58
Tabulka č. 59
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
60
61
62
63
64
65
66
67
68
Tabulka č. 69
Tabulka č. 70
Tabulka č. 71
Tabulka č. 72
Tabulka č. 73
Bilance výkonů, výroby a spotřeby energie dle jednotlivých kotelen
v letech 2003 až 2005
Blokové kotelny TH města Lovosic, s.r.o.
Domovní kotelny TH města Lovosic, s.r.o.
Přehled odběratelů a roční spotřeby tepla TH města Lovosic, s.r.o.
Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách tepelných zdrojů
Druhy paliv a jejich výkony
Kotelny nad 5 000 kW
Kotelny 3 100 – 5 000 kW
Kotelny 200 – 3 000 kW
Kotelny 50 – 200 kW
Emise
Palivová základna – současný stav
Transformační stanice 22/0.4 kV Lovosice
Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec
Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice
Údaje o sítích NN v řešených oblastech města k 1.11.2006
Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba el. energie
Spotřeba el. energie na výrobu tepla pro ÚT a TUV
Přehled zdrojů el. energie
Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s.
k 30.11.2006
Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s.
k 30.11.2006
Údaje o technickém stavu STL/NTL místní sítě plynovodů ve správě
RWE-SČP a.s. k 30.11.2006
Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lovosice
Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lukavec
Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu
Sulejovice
Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu - celkem
Ceny za tuhá paliva (k 1.10.2006)
Dodávky tuhých paliv spol. Uhelné sklady Lovosice – Prosmyky, a.s.
Dodávky tuhých paliv spol. K+L spol. s r.o.
Rekapitulace dodávky tuhých paliv za rok 2005
Přehled tepelných čerpadel instalovaných v řešeném území
Spotřeba kapalných plynů jako topné směsi v řešením území, za rok 2005
Výměra lesních pozemků majoritního správce
Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch
společnosti Lesy ČR, s.p., Lesní správa Litoměřice
Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch k.ú.
Lukavec a Sulejovice
Objem těžby lesních porostů a vyrobeného dřevního odpadu
Hmotnostní poměr zrna ke slámě
Celkové množství slámy z plochy osevů zeměděl.plodin v zájmovém
území s okolím do 15 km
Celkový reálný energetický potenciál ze slámy obilovin a řepky
Strana 266
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
74
75
76
77
v zájmovém území s okolím do 15 km
Kvantifikace tepelné energie -dřevní odpad po těžbě
Kvantifikace tepelné energie – sláma
Množství likvidovaného odpadu dle jednotlivých obcí; rok 2005
Kvantifikace tepla z odpadu
78
79
80
81
82
83
84
85
86
Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Lovosice a Lukavec
Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Lovosice a Lukavec
Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Lovosice a Lukavec
Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Lovosice a Lukavec
Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Sulejovice
Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Sulejovice
Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Sulejovice
Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Sulejovice
Přehled průmyslových zón a jejich předpokládaná energ.náročnost
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
Provozní hodnoty spotřeby a nákladů na el. energii
Nárůst odběrů potřeby plynu
Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV
Průběh maximálních denních teplot v kolektoru
Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému
Investiční náklady – termické solární panely
Simulace ročního provozu tepelného čerpadla v rodinném domě
Kapitola 3
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Kapitola 4
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Kapitola 5
Tabulka č. 102
Tabulka č. 103
Tabulka č. 104
Tabulka č. 105
Tabulka č. 106
Tabulka č. 107
Tabulka č. 108
Napojené objekty na tepelné zdroje TH města Lovosic s.r.o.
Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do r. 2001
Časové období definující energetické nároky na stavební konstrukce
budov
Počty domů podle materiálu nosných zdí postavených do roku 2001
Shrnutí realizovaných energeticky úsporných opatření bytových domů
zásobovaných tepelnými zdroji TH města do roku 2006
Vyčíslení možných úspor energie BD
Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů
Strana 267
Tabulka č. 109
Tabulka č. 110
Tabulka č. 111
RD
Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů
zařízení OV
Podíl domácností vytápěných následujícími energiemi na celk.počtu
trvale obydlených bytech v řešeném území
Vyčíslení možných úspor energie modernizací tepelných zdrojů
Kapitola 6
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
112
113
114
115
116
117
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
Příklad cenové kalkulace realizace vytápění rodinného domku
Vstupní parametry geotermálního zdroje
Investiční náklady primárního rozvodu soustavy CZT
Investiční náklady dle jednotlivých variant
Varianta 5 – investiční náklady na vybudování domovní kotelny dle
přibližných ceníkových položek
Roční koeficienty inflace
Eskalační koeficienty
Varianta 1 – kalkulace nákladů
Varianta 4a – kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ
Varianta 4b – kalkulace nákladů – 300 Kč/GJ
Varianta 6a – kalkulace nákladů – 200 Kč/GJ
Varianta 6b – kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ
Přehled variant podle cen koncového spotřebitele
Multikriteriální porovnání všech variant
Kapitola 7
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
Tabulka č.
130
131
132
133
Tabulka č. 134
Tabulka č. 135
Palivová základna – varianta V1 - současný stav
Palivová základna – varianta V2 – zásobování teplem z Lovochemie a.s.
Palivová základna – varianta V3 – výroba tepla z biomasy v tuhé formě
Palivová základna – varianta V4 – výroba tepla z biomasy v kapalné
formě
Palivová základna – varianta V6
Vyhodnocení množství snížení emisí u jednotlivých variant
Strana 268
Seznam uvedených grafů v textu
Kapitola 1
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
1
2
3
4
5
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
6
7
8
9
10
11
12
Větrná růžice pro lokalitu Lovosice
Vývoj výstavby domů od roku 1919 do 2001
Vývoj počtu obyvatel za období r.2001 - 2005
Spotřeby energií v občanské vybavenosti za jednotlivé roky 2003 až 2005
Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za jednotlivé roky 2003 až
2005
Spotřeby energií v zemědělství za jednotlivé roky 2003 až 2005
Celková struktura spotřeby energie
Struktura spotřeby paliv na technologii
Struktura spotřeby paliv na TUV
Struktura spotřeby paliv na vytápění
Srovnání celkových spotřeb primárních paliv
Srovnání celkových potřeb energie
Kapitola 2
Graf č.
Graf č.
13
14
Graf č.
15
Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle paliva
Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle kategorií tepelného
výkonu
Podíly odběrů tuhých paliv řešeného území za rok 2005
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
Náklady na el. energii v r.2001 – 2010
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 1890 kWh/rok
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 9450 kWh/rok
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 63 MWh/rok
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 630 MWh/rok
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 4,2 GWh/rok
Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 100 GWh/rok
Ceny černého uhlí v r. 2001 - 2010
Ceny hnědého uhlí v r. 2001 - 2010
Varianta 1 – průběh vývoje ceny tepla
Varianta 4a – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ
Varianta 4b – průběh vývoje ceny tepla – 300 Kč/GJ
Varianta 6a – průběh vývoje ceny tepla – 200 Kč/GJ
Varianta 6b – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ
Srovnání cen tepla všech variant
Srovnání cen tepla v cenové úrovni r.2008
Multikriteriální porovnání variant
Kapitola 6
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Graf č.
Strana 269
Seznam použitých zkratek v textu
BD
b.j.
CZT
ČD
ČEA
ČIŽP
ČR
ČSN
ČSÚ
ČOV
DN
DOM
DPH
DPS
DS
EM
ERÚ
ES
EU
H
HU
CHKO
IN
K
KJ
KO
k.ú.
LHP
LPE
MaR
MěÚ
MF
MO
MPO
NN
NTL
OPN
PB
PN
PS
REZZO
RD
RRR OU
RS
Sb.
SDF
Bytový dům
Bytové jednotky
Centrální zásobování teplem
České dráhy, a.s.
Česká energetická agentura
Česká inspekce životního prostředí
Česká republika
Česká státní norma
Český statistický úřad
Čistírna odpadních vod
Jmenovitá světlost potrubí
Domácnosti
Daň z přidané hodnoty
Domovní předávací stanice
Distribuční síť
Energetický management
Energetický regulační úřad
Evropské společenství
Evropská unie
Hořák
Hnědé uhlí
Chráněná krajinná oblast
Kotel
Kogenerační jednotka
Komunální odpad
Katastrální území
Lesní hospodářský plán
Lineární polyethylen
Měření a regulace
Městský úřad
Ministerstvo financí
Maloodběratel
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Nízké napětí
Nízkotlaká síť
Ostatní přímé náklady
Propan butan
Jmenovitý tlak potrubí
Předávací stanice
Registr zdrojů znečištění ovzduší
Rodinný domek
Referát regionálního rozvoje okresního úřadu
Regulační stanice
Sbírka
Správa domovního fondu
Strana 270
SBD
SEI
SFŽP
SKO
SLBD
SO
STL
TL
TR
TV
TUV; TV
TZL
ÚPD
ÚPN-SÚ
ÚPN-VÚC
ÚT
V
VN
VO
VTL
VVN
ÚEK
ZD
ZP
ZPF
ZP+SP
ŽP
Stavební bytové družstvo
Státní energetická inspekce
Státní fond životního prostředí
Separovaný komunální odpad
Sčítání lidu, bytů a domů
Střední odběratel
Středotlaká síť
Tuhá látka
Trafostanice
Topná voda
Teplá užitková voda
Tuhé znečišťující látky
Územně plánovací dokumentace (popř. ÚP – Územní plán)
Územní plán sídelních útvarů
Územní plán velkého územního celku
Ústřední topení
Varianta
Vysoké napětí
Velkoodběratel
Vysokotlaká síť
Velmi vysoké napětí
Územní energetická koncepce
Zemědělské družstvo
Zemní plyn
Zemědělský pozemkový fond
Zdravotní a sociální pojištění
Životní prostředí
Použité podklady
•
•
•
•
•
Energetický audit systémů CZT včetně tepelných zdrojů Tepelného hospodářství města
Lovosice, s.r.o.
Závěry a doporučení pracovních výborů při projednávání pracovních verzí ÚEK
Údaje a kalkulace ceny tepla TH města Lovosice, s.r.o.
o plánované dodávky r. 2006 ža r. 2008
o skutečné dodávky a spotřeby paliva r. 2003, 2004, 2005
Ekonomická data a výhledy publikované na www stránkách ČSÚ, Patria Finance,
Newton Brokers, atd.
Ceníky ČEZ Distribuce, a.s., RWE SČP, a.s., Informace RWE SČP, a.s. k vývoji ceny
plynu
Strana 271

mix max - energetika

Transkript

Podobné dokumenty

Ceník - Pumpa

textová část - Městský úřad, Kutná Hora

Textová část ÚP Lukavec

Technické připojovací podmínky - Tepelné hospodářství Hradec

Srpen - Město Lovosice

solární systémy ekosolaris projekční a montážní návody

SEVEn, o.p.s., 2005

výroční zpráva 2008 annual report

Rozptylová studie – frakce PM10

I v novém roce jsme tu pro Vás!