Návrh znaku a vlajky pro obec komentář

Návrh znaku a vlajky pro obec komentář

Návrh
znaku a vlajky
pro obec
SVOJKOV
autor:
Mgr. Jan Tejkal
HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice
tel.602953832, 596236364,
e-pošta: [email protected]
Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními
(městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec
(město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je
práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu(ů).
Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či
méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále
respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají
reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku
a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího
znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů,
nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do
značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že
zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických
a vexilologických symbolů obce.
Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno
nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například
vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky
obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například
symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na
význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních
motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na
specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel
obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je
obec zasazena, atd.atd..
Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice
obecního (městského) znaku.
Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především
městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je
geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či
vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně
odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně
o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé
vlajky.
Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně
se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že
vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní
(městský) znak.
-2-
Znak obce Svojkov:
Archivní průzkum ukázal, že obec Svojkov v minulosti pečetila
pečetním znamením.
vlastním
Spolehlivý doklad o užívání pečeti Svojkova představují otisky pečetního
typáře v Indikačních skizzách Stabilního katastru z první poloviny 19.století
uložených v Národním archivu v Praze a v Eichlerově sbírce pečetí z téhož
období uložené v Archivu Národního muzea v Praze.
Popsané archivní prameny dokládají vertikálně oválnou nápisovou pečeť bez
obrazu. Nápis „Gemeind Schwoika“ je pouze doplněn dekorativními
palmovými ratolestmi, jednou nahoře a dvěma překříženými dole.
Z uvedeného vyplývá,
že historické pečetní znamení obce s vlastním
obrazovým symbolem absentuje a tento pramen tedy pro tvorbu nového
(heraldického) znaku obce nelze využít.
Nový (heraldický) znak obce:
V případě obce Svojkov nelze při tvorbě znaku obce postupovat standardní
cestou heraldického přepisu historického pečetního znamení. V dostupných
archivních materiálech totiž není doložena pečeť s obrazovým symbolem
obce, nýbrž pouze tzv. nápisová pečeť.
Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití
alternativního postupu výběru vhodných znakových figur.
Jinými slovy: Neexistuje-li možnost heraldizovat staré předheraldické
obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit například prostřednictvím
kombinace znakových figur symbolizujících historii obce, což v případě
Svojkova znamená převzetí některého z erbovních námětů někdejších
majitelů svojkovského hradu.
Návrh znaku je tak připraven především na základě erbu pánů ze Svojkova,
pozdějších pánů z Chlumu, jenž tvořil modro-stříbrně dělený štít s červeným
lvem, a na základě původního erbu Kapounů ze Svojkova, jejichž přítomnost
ve Svojkově sice není spolehlivě doložena, avšak kteří se také po Svojkovu
psávali a jejichž erbem byl stříbrno-černě polcený štít.
Poznámka: Pozor na záměnu svojkovských pánů z Chlumu erbu červeného
lva v modro-stříbrném štítě s pány z Chlumu erbu červeného stupně ve
stříbrném štítě ! Z věrohodné historické literatury vyplývá, že pánové ze
Svojkova, pozdější pánové z Chlumu (včetně například Jana Kepky z Chlumu)
měli v erbu lva (blíže viz přiložené fotokopie textů na CD nosiči).
Znak obce se nesmí zcela shodovat se znakem pánů z Chlumu, neboť tím by
došlo k porušení heraldické zásady o neopakovatelnosti znaku. Všechny
varianty návrhu znaku (1-10) odtud nesou figuru červeného lva ve skoku
-3-
s modrou zbrojí nikoliv v modro-stříbrně děleném štítě, nýbrž položeného na
stříbrné pole různými způsoby děleného modro-stříbrného znakového štítu.
V některých variantách (2,7,8) má modro-stříbrné dělení
cimbuřového řezu, vyjadřujícího heraldickou mluvou hrad Svojkov.
podobu
Dvě varianty (9,10) stylizují dělení štítu do podoby heroldské figury stupně,
jež rovněž vyjadřuje stylizovaným způsobem hradní opevnění a která alespoň
částečně navazuje na dosud užívanou neoficielní podobu znaku obce
odvozenou z mylného předpokladu vzniklého záměnou dvou rodů píšících se
z Chlumu.
Varianty 1,2,3 a 9 vycházejí pouze z erbu pánů ze Svojkova a z Chlumu,
zatímco varianty 4,5,7,8 a 10 zařazují rovněž motiv stříbrno-černého polcení
štítu dle erbu rodiny Kapounů ze Svojkova.
Barevné řešení návrhu znaku obce:
Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty
návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném
provedení.
Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém
tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co
to znamená ?
V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních
tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv.
přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli
žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá
- patří do kategorie barev.
Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury,
či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou
případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Svojkov je barevnost znaku dána znakovými
tinkturami převzatých erbů:
-modrá + stříbrná + červená = ze Svojkova, z Chlumu (současně se jedná
o státní barvy České republiky),
-stříbrná + černá = Kapounové ze Svojkova.
-4-
Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:
Varianta 1:
„Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou hlavou červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 2:
„Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou cimbuřovou hlavou červený lev
s modrou zbrojí.“
Varianta 3:
„Ve stříbrném štítě s modrou pravou stranou červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 4:
„Ve stříbrno-černě děleném štítě s modro-stříbrně dělenou pravou stranou
nahoře červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 5:
„Ve stříbrno-černě sníženě děleném štítě s modro-stříbrně sníženě dělenou
pravou stranou nahoře červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 6:
„Ve stříbrno-černě sníženě děleném štítě s modro-stříbrně sníženě dělenou
levou stranou nahoře červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 7:
„Ve stříbrném štítě s modrou zvýšenou cimbuřovou hlavou a černou levou
stranou červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 8:
„Ve stříbrno-černě polceném štítě vpravo nad modrou zvýšenou cimbuřovou
patou červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 9:
„Ve stříbrno-modře levým stupněm děleném štítě nahoře vyrůstající červený
lev s modrou zbrojí.“
Varianta 10:
„Ve stříbrno-černě šikmým sníženým
vyskakující červený lev s modrou zbrojí.“
stupněm
děleném
štítě
nahoře
Vlajka obce Svojkov:
Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí
korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu
lze realizovat ve třech základních intencích:
I.
Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či
tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky
objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve
znakovém štítu.
-5-
II.
III.
Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů
s totožnými barvami.
Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I.
a II..
V případě návrhu vlajky pro obec Svojkov se přitom ukazuje jako adekvátní
postupovat takto:
Ve variantách 3,5,9 a 10 doslovně opakovat znakovou kompozici do listu
vlajky.
U variant 1,2 a 6 znakové figury opakovat v upravené prostorové orientaci.
V případě variant 4,7 a 8 kombinovat doslovně opakovanou figuru lva
s pruhy v barvách ostatních znakových figur či polí.
Popis variant návrhu vlajky obce:
Varianta 1:
„List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 1:4:1. V bílém pruhu
červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 2:
„List tvoří dva svislé pruhy, modrý a bílý, v poměru 1:2. V bílém pruhu se šesti
obdélníkovými zuby a sedmi mezerami sahajícími do čtvrtiny délky listu
červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 3:
„Bílý list s modrým třetinovým žerďovým pruhem a červeným lvem s modrou
zbrojí.“
Varianta 4:
„List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a černý, v poměru 1:2:1. V bílém pruhu
červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 5:
„List tvoří dva vodorovné pruhy v poměru 3:1, horní bílý s modrým čtvrtinovým
žerďovým pruhem a červeným lvem s modrou zbrojí ve střední části a dolní
černý s bílým čtvrtinovým žerďovým pruhem.“
Varianta 6:
„List tvoří dva svislé pruhy, žerďový bílý s červeným lvem s modrou zbrojí
a černým čtvrtinovým dolním pruhem a vlající modrý s bílým černým
čtvrtinovým dolním pruhem.“
Varianta 7:
„List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a černý, v poměru 1:2:1. V bílém pruhu
červený lev s modrou zbrojí.“
Varianta 8:
„List tvoří dva svislé pruhy, žerďový bílý s červeným lvem s modrou zbrojí
a vlající tvořený dvěma vodorovnými pruhy, modrým a černým.“
-6-
Varianta 9:
„List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý, v poměru 5:3. V bílém pruhu
vyrůstající červený lev s modrou zbrojí. Modrý pruh má vlající stupeň sahající
do poloviny šířky listu.“
Varianta 10:
„Bílý list s červeným lvem s modrou zbrojí vyskakujícím z černého pravoúhlého
trojúhelníku s odvěsnami na dolním a vlajícím okraji sahajícími do šestiny
délky a osminy šířky listu.“
Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:
K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla
Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku
a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta
správnosti návrhů.
Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných
zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy
Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak
a vlajku obci udělit.
PhDr. Karel Müller v tomto vyjádření dále konstatuje, že se jedná o „řadu
nápaditých kompozicí, z nichž s ohledem na neotřelost preferuji varianty č.5,
případně 6.“
Osobní pohled autora upřednostňuje ve shodě s vyjádřením rovněž
především variantu 5, která v sobě spojuje odkazy na oba historické rody
píšící se dle Svojkova.
Jako nejméně vhodné naopak autor návrhu shledává varianty 9 a 10
s odkazem na dosud mylně užívaný erb se stupněm.
Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant
zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak
dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.
-7-
Poznámky:
V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve
vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu
užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.
Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru
pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.
Pojmy „stříbrná“ a „zlatá“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „bílá“
a „žlutá“ (barva).
V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu
pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana
vpravo
dne 3.3.2007, Mgr. Jan Tejkal
Přílohy:
1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce SVOJKOV,
2.Kladné vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky,
3.Fotokopie a xerokopie relevantních archivních a knihovních materiálů
z archivních a knihovních fondů Národního archivu v Praze, Archivu Národního
muzea v Praze, Archivu města Ostravy a archivu autora.
-8-