STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU Obce

Transkript

STRATEGIE ROZVOJE
MIKROREGIONU
Obce památkové zóny 1866
SRPEN 2004
Strategie rozvoje
Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
Zpracovala: Komise pro strategický rozvoj mikroregionu
Poděkování starostkám a starostům Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
a všem, kteří se na zpracování této Strategie rozvoje podíleli.
Odborný konzultant a zpracovatel:
OHGS s.r.o.
17. listopadu 1020
562 01 Ústí nad Orlicí
tel., fax 465 526 075, 465 526 274
e-mail: [email protected]
www.ohgs.cz
analytická část: Ing. Renáta Ulmannová
programová část: Bc. Lukáš Jakubec
řízení projektu: RNDr. Renata Šedová
2
Tento dokument se skládá ze dvou svazků:
I. SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA MIKROREGIONU
OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866
II. STRATEGIE REALIZACE – VIZE, SWOT ANALÝZA,
PRIORITY, OPATŘENÍ, PROJEKTY
PŘÍLOHY:
Příloha č. 1
Zájmové území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
v měřítku 1 : 100 000
Příloha č. 2
Situace Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
v měřítku 1 : 50 000
3
I.
Sociálně – ekonomická
analýza
Mikroregionu
Obce památkové zóny 1866
4
Strategie rozvoje Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
Sociálně - ekonomická analýza
OBSAH:
1. ÚVOD ..................................................................................................................... 7
2. SOUHRNNÉ ÚDAJE .............................................................................................. 8
2.1. Pozice mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v širším kontextu ........................... 8
2.2. Postavení mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci okresu HK ................. 9
3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................... 10
3.1 Geografická poloha .......................................................................................................... 10
3.1.1. Vymezení území......................................................................................................... 10
3.2. Obyvatelstvo .................................................................................................................... 11
3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr ............................................................................... 11
3.2.2. Přírůstkové trendy ...................................................................................................... 12
3.2.3. Věková charakteristika............................................................................................... 13
3.3. Domácnosti a bydlení ...................................................................................................... 14
3.4. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 15
4. HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................. 16
4.1. Podnikání ......................................................................................................................... 16
4.2. Ekonomické ukazatele .................................................................................................... 17
4.2.1 Daňové příjmy............................................................................................................. 17
4.2.2 Daňová výtěžnost ........................................................................................................ 17
4.3. Významní zaměstnavatelé, podnikatelé ........................................................................ 18
4.4. Zemědělství ...................................................................................................................... 20
4.4.1. Půdní fond .................................................................................................................. 20
4.4.2. Zemědělská výroba..................................................................................................... 20
4.5. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 21
5. TRH PRÁCE......................................................................................................... 22
5.1. Nezaměstnanost ............................................................................................................... 22
5.2. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 23
5
6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 24
6.1. Doprava ............................................................................................................................ 24
6.1.1. Silniční doprava.......................................................................................................... 24
6.1.2. Železniční doprava ..................................................................................................... 24
6.1.3. Dopravní obslužnost................................................................................................... 24
6.2. Pozemky a objekty k podnikání..................................................................................... 25
6.3. Zásobování vodou............................................................................................................ 26
6.4. Zásobování energií .......................................................................................................... 26
6.5. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 27
7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ................................................... 28
7.1. Školství ............................................................................................................................. 28
7.1.1. Mateřské školy ........................................................................................................... 28
7.1.2. Základní školy ............................................................................................................ 28
7.2. Zdravotnictví a sociální péče.......................................................................................... 28
7.3. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 28
8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ....................................................................... 29
8.1. Zastoupení kulturních a sportovních služeb................................................................. 29
8.2. Turistika........................................................................................................................... 29
8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky............................................................................ 30
8.2.2. Zajímavosti vybraných obcí ....................................................................................... 33
9. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ........................................................... 35
6
1. ÚVOD
Sociálně – ekonomická analýza regionu je jedním ze základních materiálů pro práci na
vytvoření Strategického plánu rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866.
Naší snahou bylo vytvoření zmíněné analýzy použitím co nejaktuálnějších údajů a dat.
Tyto informace byly získány z dat ČSÚ (celostátní a oddělení v Hradci Králové), Úřadu práce
v Hradci Králové, Okresního úřadu v Hradci Králové a z jednotlivých obecních úřadů obcí
zastoupených v tomto mikroregionu. Dalším významným zdrojem informací této analýzy
byly anonymní „dotazníky občanům“ mikroregionu, jež měly za cíl naznačit hlavní potřeby
a problémy, které vidí občané ze svého pohledu.
V některých případech bylo nutno pracovat s daty ze Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB)
z let 1991 a 2001. Zdroje informací jsou u konkrétních informací uvedeny. Vypovídací
schopnost u informací získaných z úřadů, výše uvedených v textu, je velká. Informace získané
od představitelů obcí jsou velmi různorodé a jejich kvalita a vypovídací schopnost je různá
podle typu informací a obce. Některé informace (srovnání s celorepublikovými průměry) byly
čerpány ze Statistické ročenky České republiky 2001.
7
2. SOUHRNNÉ ÚDAJE
2.1. POZICE MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V ŠIRŠÍM KONTEXTU
Mikroregion Obce památné zóny 1866 je venkovským regionem, na jehož území
se v roce 1866 odehrála bitva u Hradce Králové mezi Pruskou a Rakouskou armádou.
Mikroregion leží v okresu Hradec Králové, severozápadně od tohoto krajského města, ve
střední části Královéhradeckého kraje i NUTS 2 Severovýchod. Toto správní členění
předurčuje hlavní pohyb obyvatel za speciálnějšími službami, prací a veřejnou správou
směrem k sídlu kraje – k Hradci Králové.
Pozice mikroregionu v rámci územně statistických jednotek (NUTS) je uvedena
v tabulce. Statistické jednotky NUTS jsou základními územními jednotkami, které se mohou
na základě zpracovávaných programových dokumentů rozvíjet odlišně. Vždy však platí, že
rozvojové dokumenty menších územních jednotek by neměly být v rozporu s rozvojovými
dokumenty vyšších územních jednotek.
Vazby Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 ve vztahu k NUTS I-V
Řešený
územní celek
NUTS I
Mikroregion
Obce památkové
zóny 1866
Česká
republika
NUTS II
NUTS III
NUTS IV
NUTS V
Severovýchod
Královéhradecký kraj
(VÚSC)
Okres Hradec
Králové
Obce okresu
Hradec Králové,
tvořící
mikroregion
8
Strategický plán rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866 by měl proto
respektovat Národní rozvojový plán, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod,
Program rozvoje kraje, ale i nižší programové dokumenty, třeba i sektorově zaměřené, jako je
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Hradec Králové, Územní plán VÚSC okresu
Hradec Králové apod.
2.2. POSTAVENÍ MIKROREGIONU OBCE
PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V RÁMCI OKRESU HK
V rámci okresu Hradec Králové je v současné době veřejnou správou vyčleněno
6 územních celků – regionů, sledovaných Českým statistickým úřadem a Úřadem práce.
Některé tvoří také sdružení nebo svazky obcí. Jsou charakteristické historicky vyvinutou
spádovostí k přirozeným centrům těchto oblastí. Jedná se o Hradec Králové a jeho okolí,
Smiřicko, Nechanicko, Chlumecko, Novobydžovsko a Třebechovicko. Mikroregion Obce
památné zóny 1866 je součástí regionu Hradec Králové a jeho okolí.
Toto „regionální“ členění okresu Hradec Králové je dnes z hlediska správního
i věcného v rámci okresu Hradec Králové přijato a uznáváno. Základní data o velikosti
a osídlení těchto územních celků lze srovnat v následující tabulce.
Srovnání mikroregionů v rámci Královéhradeckého kraje
Rozloha
Region
(ha)
26951
7340
9581
13382
19632
10657
5357
87548
475819
7 885 990
Hradecko
Smiřicko
Nechanicko
Chlumecko
Novobydžovsko
Třebechovicko
Mikroregion Obce památkové zóny 1866
Okres Hradec Králové
ČR
Zdroj: ČSÚ, údaje SLBD k 1.3.2001
9
Počet obyvatel
Hustota
osídlení
(obyv./km 2 )
112631
7519
4905
10735
16078
9569
3433
161844
549329
10 292 933
418
102
51
80
82
90
64
185
115
131
3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
3.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA
3.1.1. Vymezení území
Základním prostorem mikroregionu Obce památkové zóny 1866, pro který se
vypracovává strategický rozvojový plán, je území nacházející se v památkové oblasti bojiště
války z roku 1866. Jedná se o území o celkové rozloze téměř 5 357 ha s celkovým počtem
3 433 obyvatel. V tomto vymezeném prostoru se nacházejí obce Benátky, Čistěves,
Hořiněves, Máslojedy, Neděliště, Střezetice, Světí a Všestary. Území tohoto mikroregionu se
nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje v okrese Hradec Králové. Je také
vymezeno silnicemi Hradec Králové – Jičín, Hradec Králové - Jaroměř a městem Hradec
Králové. Celý mikroregion se rozkládá ve vzdálenosti cca 4 – 20 km od města Hradec
Králové.
Území mikroregionu leží v převážně rovinaté oblasti s povodím řeky Labe a Bystřice.
Málo členitému povrchu odpovídá i jednoduchá geologická stavba bez významných zdrojů
nerostných surovin. Jde o mikroregion průmyslově zemědělský s intenzivní zemědělskou
výrobou.
Na území se nachází řada kulturních a historických památek – Areál památkové zóny
1866 Chlum (muzeum a rozhledna), Centrum experimentální archeologie – skanzen Všestary,
pomníky a hřbitovy připomínající Prusko-rakouskou válku v roce 1866 v Benátkách,
Střezeticích, Hořiněvsi a Máslojedech, státem chráněné stromy ve Střezeticích a Hořiněvsi,
zámky v Hořiněvsi a Nedělištích, les Svíb u Čistěvsi, kde probíhaly největší boje bitvy
u Hradce Králové v roce 1866 a další.
10
3.2. OBYVATELSTVO
Podle statistických údajů jednotlivých obcí roku 2001 bydlí na území mikroregionu Obce
památkové zóny 1866 celkem 3 433 obyvatel, což představuje 2,12 % z celkového počtu
obyvatel v okrese Hradec Králové. Při rozloze 5 357 ha tvoří mikroregion jednu z méně
zalidněných oblastí na území České republiky.
3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr
Jak zobrazuje tabulka, největší hustotu osídlení mají při své rozloze obce Všestary
92 obyv/km2 a Světí 78 obyv/km2. Nejméně pak obec Benátky 27 obyv/km2 a obec Máslojedy
33 obyv/km2.
Hustota osídlení obyvatel v jednotlivých obcích
Obec
Rozloha
(ha)
Hustota
Průměrný
Počet obyvatel osídlení
věk
2
(obyv./km )
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
363
260
1 267
461
585
482
320
1 619
5 357
87 548
475 819
98
107
691
150
342
310
251
1484
3 433
159 958
549 329
27
41
55
33
58
64
78
92
64
183
115
37,3
40,2
39,1
40,7
37,8
38,0
39,3
37,5
38,7
39,7
39,0
Zdroj: ČSÚ, údaje SLBDk 1.3.2001, obecní úřady.
Průměrný věk se pohybuje téměř ve všech obcích kolem 39 let. Je mírně pod
hranicí okresního a krajského průměru. Projevuje se zde stárnutí obyvatelstva a celostátní
trend odlivu mladých lidí z venkovského prostředí do větších měst.
Ve srovnání s jinými oblastmi v České republice mají nepatrně nižší věkový průměr
okresy severní Moravy a severních Čech, a to shodně 37,2 let. Během jednoho roku dochází
ke stárnutí obyvatelstva jednotlivých oblastí a okresů zhruba o 0,3 roku za předpokladu, že
nedochází k výraznějšímu přírůstku ve stěhování obyvatelstva.
Na grafu jasně vidíme jen nepatrné rozdíly věkového průměru při srovnávání
mikroregionu s okresním a krajským průměrem. Hustota osídlení je mírně nadpoloviční
oproti krajskému průměru.
11
Hustotaosídlení, průměrnývěkobyvatel
183
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
115
64
38,7
Mikroregion Obce památkové
zóny 1866
39,7
39,0
3.2.2. Přírůstkové trendy
V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty týkající se vývoje počtu obyvatelstva
v letech 1996 až 2001.
Na většině území České republiky počet obyvatel klesá. V mikroregionu Obce
památkové zóny 1866 je počet obyvatel za sledované období (1997 – 2002) poměrně
stabilní, spíše je patrné zvyšování počtu obyvatel, průměrně o 40 lidí ročně.
Mikroregion Obce
památkové zóny 1866
Vývoj počtu obyvatel za období 1997 - 2002
Obec
1997
1998
1999
2000
Benátky
69
70
82
99
2001
97
2002
90
Čistěves
97
97
97
106
111
108
Hořiněves
671
669
673
691
686
687
164
Máslojedy
119
156
169
149
170
Neděliště
316
315
312
342
341
350
Střezetice
311
302
301
310
308
313
Světí
254
255
253
252
252
264
1 482
3 431
1 483
3 448
1 511
3 487
Všestary
1 430
3 267
Zdroj: ČSÚ, Obecní úřady.
12
1 443
3 307
1 473
3 360
3.2.3. Věková charakteristika
Nízká porodnost způsobuje na území mikroregionu snižování počtu obyvatel
v předproduktivním věku (0-14 let), jejichž podíl tvořil k poslednímu sčítání lidu v roce 2001
17 %. Před 10 lety v roce 1991 byl podíl obyvatel v předproduktivním věku o 4 % vyšší.
Tento jev je obecně do značné míry způsoben odlivem mladých lidí (potencionálních rodičů)
do měst, kde nacházejí více životních příležitostí. Projevuje se zde i republikový trend úbytku
obyvatelstva přirozenou měrou. Dochází tak ke stárnutí obyvatelstva v mikroregionu
projevujícím se růstem poměrného zastoupení obyvatel v produktivním věku.
Věková struktura obyvatel v %
Obec
Mikroregion Obce
památkové zóny
1866
Benátky
Čitěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
0 - 14 let
1991 2001
17
18
23
16
20
16
11
12
25
16
21
18
19
17
21
19
21
17
Věk
15 - 59 let
1991 2001
55
66
52
61
60
68
53
62
56
63
56
65
57
65
59
66
58
66
60 +
1991 2001
28
16
25
23
20
17
36
26
19
21
23
17
24
18
20
15
21
17
Zdroj: ČSÚ, SDLB 91,01
Věková struktura obyvatel
mikroregionu Obce památkové zóny 1866
(SDLB 91,01)
100%
90%
17
21
80%
70%
60%
50%
58
66
40%
15 - 59 let
0 - 14 let
30%
20%
10%
60 +
21
17
1991
2001
0%
13
Z grafu je patrné stárnutí obyvatelstva a poměrné zastoupení věkové struktury
obyvatelstva za dvě období sčítání lidu. Tento trend platí obecně pro celou ČR. Česká
republika v polovině 90. let (od r. 1994) zaznamenala pokles počtu obyvatel, takže jejich
dnešní počet necelých 10,3 miliónů by mohl klesnout kolem r. 2015 pod 10 milionů.
Současný depopulační trend zakládá perspektivu k trvalému úbytku obyvatelstva
a k demografickému stárnutí. Zatím poměrně stabilní věková struktura se začíná měnit na
úkor podílu dětí do 15 let, který klesl v letech 1992-1997 z 20,0 % na 17,9 %, pro rok 2020 je
odhadován na 14,4 %. Podíl obyvatel 60-ti letých a starších se udržuje na 18,0 %, ale
předpokládá se jeho vzrůst do r. 2020 na 27,0 %.
3.3. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ
Z níže uvedených tabulek je patrný vysoký podíl obydlených rodinných domů
v mikroregionu. Z celkového počtu obydlených domů je 96 % rodinných domů a 3 %
bytových domů. Ve srovnání s okresem Hradec Králové je počet obydlených rodinných domů
v mikroregionu o 8,4 % vyšší a obydlených bytových domů o 0,2 % vyšší.
Celkem je v mikroregionu obydleno 1 152 bytů, z toho se 85 % nachází v rodinných
domech a 13 % v domech bytových. V rámci celého okresu je to o 35 % bytů v rodinných
domech více, naopak o 42 % bytů v bytových domech méně.
Domovní fond
Obec
Mikroregion Obce
památkové zóny
1866
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
Domy
úhrnem
48
41
252
69
92
106
83
465
1156
31270
Zdroj: SLDB 01, ČSÚ.
14
Z toho
obydlené
30
34
158
48
78
91
67
383
889
26032
Z úhrnu obydlených domů
rodinné domy bytové domy
29
0
33
1
139
10
47
1
74
3
91
0
64
3
372
8
849
26
22693
692
Bytový fond
Obec
Byty úhrnem
58
48
337
81
133
120
101
574
1452
67963
Mikroregion Obce
památkové zóny
1866
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
Z toho
obydlené
34
38
238
59
116
103
84
480
1152
60031
v tom
v rodinných
v bytových
domech
domech
33
0
36
2
156
70
53
6
97
18
103
0
68
16
438
39
984
151
31502
32822
Zdroj: SLDB 01, ČSÚ.
3.4. SHRNUTÍ, ZÁVĚR
Rovinatý terén mikroregionu, na kterém se nachází 8 obcí, je ohraničen řekami Labe
a Bystřice. Vymezené území je tvořeno převážně polemi a loukami a nachází se na něm
památková oblast bojů války mezi pruskou a rakouskou armádou v roce 1866. Les Svíb je
známý největšími boji v celé oblasti. Území patří mezi méně zalidněné oblasti na území ČR.
Tak jako v ostatních venkovských regionech v ČR tak i v mikroregionu Obce památkové
zóny 1866 podíl obyvatel v produktivním věku stoupá. Mírně roste počet obyvatel (průměrně
o 40 obyvatel ročně v letech 1997 - 2002). Většina obydlených bytů se nachází v rodinných
domech (87 %).
15
4. HOSPODÁŘSTVÍ
4.1. PODNIKÁNÍ
Malé a střední podniky mají velký význam pro regionální rozvoj z hlediska vytváření
konkurenčního prostředí. Představují možnost vlastní seberealizace jedinců a také se podílejí
na vzhledu obce, protože jsou zpravidla umístěny na jejím území. Hlavní nevýhoda těchto
firem spočívá v jejich snadné zranitelnosti, mají proto vysokou pravděpodobnost zániku.
Významnou roli v podnikatelské sféře mikroregionu Obce památkové zóny 1866
sehrává živnostenské podnikání fyzických osob. Největší podnikatelskou aktivitu z hlediska
živnostenského podnikání, vztaženou k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (15 – 59 let),
vykazují obce Čistěves, kde 37 % obyvatel v produktivním věku jsou fyzicky podnikající
osoby a Benátky, kde je to 29 % ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak nejnižší počet
podnikajících ekonomicky aktivních osob je v obcích Střezetice a Světí (20 %). Rozvoj
drobného a středního podnikání v mikroregionu je v porovnání s ekonomickým okolím
mírně podprůměrný. V rámci celého okresu Hradec Králové je 27% fyzicky podnikajících
osob vztaženo k počtu ekonomicky aktivních obyvatel.
Rozptyl druhu podnikání je široký. Převažující živností je podnikání v zemědělství,
obchodní a zprostředkovatelská činnost.
Vydaná živnostenská oprávnění na území mikroregionu Obce památkové zóny 1866
Mikroregion Obce
Obec
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
Živnosti
Celkem
Z toho fyzické
Zemědělství
podnikatelský
osoby
ch subjektů
22
26
112
24
57
42
37
286
606
35 509
19
24
96
22
52
39
32
262
546
28 826
8
12
23
4
6
5
4
24
86
1 923
Průmysl
3
3
16
3
8
6
6
58
103
5 089
Obchod
3
6
27
9
10
10
13
87
165
10 610
Zdroj: OŽÚ HK, obecní úřady.
V počtu vydaných živnostenských oprávnění na sto obyvatel má Mikroregion Obce
památkové zóny 1866 o 23 % méně vydaných oprávnění oproti celkovému stavu v okrese
Hradec Králové.
16
4.2. EKONOMICKÉ UKAZATELE
Rozdělení výnosu daní mezi stát a obce ovlivňuje výši obecních příjmů a předurčuje
finanční samostatnost obcí. Systém rozpočtového určení daní vznikl v souvislosti s reformou
daňového systému a reformou místních rozpočtů z roku 1993. Od té doby doznal několika
úprav.
V prvních letech se změny týkaly pouze rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických
osob vybraného v rámci okresu mezi obce a okresní úřad. Spočívaly ve vytváření pro obce
výhodnější proporce sdílené daně na úkor okresních úřadů. V roce 1996 byla provedena
zásadní změna, která spočívala v rozšíření spektra sdílených daní o výnos daně z příjmu
právnických osob a v participaci státního rozpočtu na výnosu daně z příjmu fyzických osob ze
závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen daně ze závislé činnosti). Tato úprava
zaznamenala k začátku roku 2001 dalších změn. Podle nového zákona se počítá zejména
s 20,59 % podílem měst a obcí celé ČR na výnosu sdílených daní: z přidané hodnoty, z příjmů
fyzických osob jak ze závislé činnosti, tak samostatně výdělečně činných a z příjmů
právnických osob. Podíl bude závislý na počtu obyvatel a na koeficientech velikostní
kategorie obce (od 0,2598 u obcí do 100 obyvatel až po 2,8123 v Praze). Dle veřejné diskuse
k novému zákonu o rozpočtovém určení lze předpokládat, že menší obce s vysokou
nezaměstnaností by měly mít vyšší daňové příjmy.
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, který je jedním z rozhodujících ukazatelů
Evropské unie, není v České republice na úrovni okresní či mikroregionální sledován. Jednou
z možností, jak posoudit hospodářskou situaci mikroregionu, je výtěžek z daní vybraných
finančními úřady od jednotlivých plátců.
4.2.1 Daňové příjmy
Daňové příjmy z daní v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 dosáhly v roce 2002
hodnoty 4 755 Kč v přepočtu na obyvatele (dle ČSÚ 3487 obyvatel v mikroregionu).
druh daně
1997
Daň z příjmu FO
2 281
Daň z příjmu PO
3 087
Daň ze závislé činnosti
4 882
Správní a místní poplatky
232
Daň z nemovitostí
2 413
Mikroregion Obce památkové zóny 1866 12 895
1998
1 971
3 657
4 899
266
4 834
15 627
1999
2 602
4 071
4 788
169
4 160
15 790
2000
1 762
4 108
5 478
193
4 812
16 353
2001
3 715
4 205
3 146
189
4 682
15 937
2002
4 199
3 987
3 600
220
4 574
16 580
4.2.2 Daňová výtěžnost
Daňová výtěžnost je v rámci České republiky na velmi nízké úrovni a mikroregion
Obce památkové zóny 1866 patří v tomto směru mezi oblasti s podprůměrnou daňovou
výtěžností přepočtenou na obyvatele.
17
Daňové příjmy v Královéhradeckém kraji se pohybují v rozpětí od 1 829 Kč na
obyvatele po 35 098 Kč s průměrem 5 508 Kč. Vzhledem k tomu, že tento průměr je “tažen”
vysokou hodnotou Hradce Králové, nedosahuje jej 80 % obcí. Vedle center cestovního ruchu
(Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Říčky, Špindlerův Mlýn) jsou v popředí ještě malé obce
s relativně vysokým počtem podnikajících fyzických osob (Lhota pod Hořičkami – 40 na
245 obyvatel). Podprůměrných hodnot dosahují opět především obce pod 500 obyvatel,
z okresů Náchod a Jičín, z větších měst a obcí Radvanice u Trutnova, Velké Svatoňovice
a Meziměstí.
Při porovnání daňové výtěžnosti na obyvatele v Mikroregionu Obce památkové zóny
1866, nalezneme mezi jednotlivými obcemi výrazné rozdíly. Průměrná daňová výtěžnost se
v letech 1997-2002 pohybovala od 2 741 Kč (Benátky 1997) do 5 811 Kč (Všestary 2001) na
obyvatele. Průměr v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v tomto sledovaném
období činil 4 755 Kč na obyvatele.
Zatímco průměrný daňový výnos na obyvatele se v České republice v letech
1997 - 2000 pohyboval v rozmezí 6 850 - 7 320 Kč, v Mikroregionu Obce památkové zóny
1866 je nižší. V rámci objektivity je nutno dodat, že odečteme-li daňové příjmy MÚ Praha,
Plzeň, Brno a Ostrava, tak se daňové příjmy v České republice v letech 1997 - 2000
pohybovaly v rozmezí 5 400 - 5 600 Kč na obyvatele. I z tohoto hlediska je daňová výtěžnost
v mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci České republiky na
podprůměrných hodnotách.
Mikroregion Obce
Daňová výtěžnost na obyvatele v obcích mikroregionu Obce památkové zóny 1866
Daňová výtěžnost na obyvatele v Kč
Obec
1997
1998
1999
2000
2001
Benátky
2 741
3 076
3 641
3 552
5 204
Čistěves
x
x
x
x
x
Hořiněves
4 326
4 135
4 525
5 124
4 282
Máslojedy
3 687
5 399
x
5 301
4 098
Neděliště
3 471
5 059
5 699
4 644
3 873
Střezetice
3 991
4 264
4 368
4 362
3 553
Světí
3 268
4 384
4 332
4 464
3 223
Všestary
4 112
5 217
5 436
4 944
5 811
Mikroregion Obce
3 968
2 673
5 022
4 834
4 793
2002
5 542
3 838
4 271
4 058
4 149
3 898
3 447
5 615
4 754
Zdroj: Obecní úřady – dotazníkové šetření (Máslojedy – neposkytnuty údaje za rok 1999, Čistěves – poskytnuty údaje jen za rok 2002)
4.3. VÝZNAMNÍ ZAMĚSTNAVATELÉ, PODNIKATELÉ
Informace jsou sestaveny z dotazníkového šetření.
Benátky
Pohostinství – obec
Prodejna se smíšeným zbožím – obec
Zemědělská výroba - RGHP
18
Čistěves
Autodoprava - Jiří Špás
SHR (Soukromě hospodařící rolník) - František a Miloslav Zyklovi
SHR - Jiří a Ladislav Ludvovi
Výroba umělého kamene – firma Fa – Pa Jiří Kos
Zednické práce - Jaroslav Macháček
Podlahové krytiny - Michal Pakosta
Hořiněves
Obchod - Černá
Obchod - Šoula
Obchod - Podlipná (Želkovice)
Obchod - Karabinová (Žíželeves)
Pohostinství - Šafrová
Pohostinství - Šoula
Kadeřnictví - Ferbasová (Skalice)
Truhlářství - Hátle
Klempíř, pokrývač - Jonáš (Žíželeves)
Sportovní potřeby - Vejprava
Výroba kosmetiky - Křivková
Stavební firma - ASJ s.r.o.
Prodej nářadí – Pavlík (Žíželeves)
Zemědělství - Agrochov
Zemědělství – Bílý
Zemědělství – Ing. Štěrba, Ing. Černý (Vrchovnice)
Zemědělství – Černý (Želkovice)
Zemědělství – Ing. Černý (Žíželeves)
Máslojedy
Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin – Petr Richter
Opravy výrobků pro osobní spotřebu – Josef Mádl
Restaurace – Iva Brejlová
Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků – Šárka Kovářová
Instalatérské práce – Martin Brož
Příprava staveniště, demolice a zemní práce – František Malík
Veterinární lékař – MVDr. Blanka Karešová
Neděliště
Vodoinstalační a topenářský materiál – Jiří Němeček
Renovace automobilových veteránů – Pavel Krejčí
Oprava motorových vozidel – Luděk Neměček
Zemědělství – Ladislav Volák
Střezetice
Silniční motorová doprava nákladní – Ivo Novák
Silniční motorová doprava nákladní – Luboš Valášek
Klempířství – Pavel Pražák
Vodoinstalatérství, opravy pracovních strojů – Rudolf Novotný
SHR – František Kolovratník
Světí
Zemědělství – Ing. Ivan Horák
Zemědělství – Ing. Otakar Šafka
Zemědělství – Václava Černá
Prodej zboží – Konzum sp. dr.
Obrábění, broušení – Brykr Jiří Krejčí
19
Všestary
Zemědělské družstvo Všestary – Ing. Jaroslav Šafka
Autoservis Aliňák – pan Aliňák
Auto a pneuservis Kulhánek
Autoodtah Němeček – Zdeněk Němeček
Autobazar Lípa – Josef Štefanka
Zámečnictví Došel – Ladislav Došel
Umělecké kovářství ATTA s.r.o. – pan Diviš
Výroba nábytku Bauer interier – pan Bauer
Velko a maloobchod plastových výrobků Evaplast – pan Kučera
Prodej modelové železnice a velkoobchod svíček Deltax
4.4. ZEMĚDĚLSTVÍ
Mikroregion Obce památkové zóny 1866 z hlediska přírodních podmínek má pro
zemědělskou výrobu velmi dobré podmínky. Orná půda zaujímá většinu výměry
zemědělského půdního fondu. Z tohoto faktu vyplývá i značná ekologická nestabilita území.
4.4.1. Půdní fond
Zemědělský půdní fond představují především půdy těžké až středně těžké. Z hlediska
genetických půdních představitelů se vyskytují především hnědozemě a hnědé půdy na orné
půdě.
4.4.2. Zemědělská výroba
Vyhovující půdní a klimatické podmínky vyhovují především rostlinné výrobě.
Rostlinná výroba: obilniny (pšenice ozimá), cukrovka, zelenina (celer, cibule, mrkev ve
středně těžkých půdách, okrajově petržel, kapusta, zelí, čínské zelí, brokolice, květák),
kukuřice (k silážování), objemná krmiva, olejniny (na půdách horší jakosti řepka olejná).
Živočišná výroba: převažuje chov skotu (krávy, jalovice, telata a býci ve výkrmu), s tím
souvisí produkce mléka (mléko je dodáváno na trh dle tržních podmínek) a produkce
hovězího masa.
Před rokem 1990 se zemědělství podílelo na celkové zaměstnanosti v mikroregionu
zhruba 1/3. Vlivem strukturálních změn v zemědělství došlo jednak k poklesu produkce,
jednak k výraznému snížení počtu zaměstnanců v tomto odvětví.
Mezi nejdůležitější zaměstnavatele v zemědělství patří transformovaná zemědělská
družstva: Zemědělské družstvo Všestary a Agrochov Hořiněves.
20
ZD Všestary hospodaří na 1 900 ha zemědělské půdy. Díky zahraniční kapitálové
účasti je zajištěno pěstování plodin z dovezené sadby (Holandsko) zcela novou technologií.
Je zde dlouholetá tradice pěstování cibule. Vypěstovaná mrkev patří chutností k nejlepším
v ČR. Přes obrovský útlum pěstování cukrovky v rámci ČR je zde pěstována na 350 ha.
Pšenice ozimá patří kvalitou k nejlepším v ČR a dosahuje pekařské jakosti. V živočišné
výrobě se družstvo orientuje na volný odchov skotu (jalovice z holštýnsko-frišského chovu).
Součástí podnikání je i obchodní činnost (prodej zemědělských strojů).
Vedle těchto rozhodujících subjektů hospodařících na zemědělské půdě hospodaří
v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 velký počet zemědělců a rolníků, kteří
obhospodařují zemědělskou půdu do výměry 1 ha.
Transformace zemědělských podniků, jejich produkce a přebytky pracovníků v tomto
sektoru a celkové snižování počtu zaměstnanců i v ostatních podnicích jsou jednou z příčin
současné ekonomické a sociální situace. Její negativní dopady se nevyhýbají ani
Mikroregionu Obce památkové zóny 1866.
Největší problém spatřují zemědělci ve stále výraznějších cenových disproporcích
mezi vstupy a farmářskými cenami. Avšak i za této situace nelze očekávat odliv pracovníků
z tohoto odvětví. Zemědělské podniky, po předchozích etapách provedených personálních
úprav, si udržují v současné době takové stavy pracovníků, které odpovídají jejich potřebám,
případně jsou mírně poddimenzovány.
Daňová výtěžnost obcí mikroregionu na obyvatele byla k roku 2001 jedna z nižších
v České republice. Uchazeči o zaměstnání nenacházejí v místě bydliště pracovní příležitosti
a tak musí obyvatelé hledat práci nejen mimo svoji obec, ale také mimo mikroregion. A to vše
s sebou přináší řadu typických problémů jako je dojíždění za prací, nedostatečná dopravní
obslužnost, stěhování zaměstnaných i nezaměstnaných převážně za prací do měst.
Ve venkovských mikroregionech jsou to právě malé a střední podniky, které mohou
poskytnout více pracovních příležitostí pro obyvatele jednotlivých obcí. A proto by mělo být
právě zájmem obcí, aby tyto podnikatele zainteresovávaly v rozvíjení své činnosti a vytvořily
s nimi partnerství při jednáních a získávání podpor na jejich udržení a rozvoj. Jedná se např.
o společný postup v jednáních s úřadem práce za účelem využití jeho politiky aktivní
zaměstnanosti, využívání podpor malého a středního podnikání, dotací z programů na
podporu strukturálně postižených a slabých regionů nebo účast v programech EU, jejichž
jednotlivá opatření směřují k podpoře zemědělských organizací, obcí i podnikatelských
subjektů.
21
5. TRH PRÁCE
5.1. NEZAMĚSTNANOST
Vývoj míry nezaměstnanosti
V 90. letech prošla ČR řadou strukturálních změn. Mezi tyto změny patří zejména
změna ekonomické struktury podle vlastnictví, velikost podniků, regionů, sektorů a odvětví.
Tyto procesy se zásadním způsobem projevily v oblasti zaměstnanosti, zejména ve změněné
poptávce po profesně kvalifikační struktuře pracovních sil a v odvětvové a regionální
struktuře zaměstnanosti.
Ke změnám došlo i v celkové míře ekonomické aktivity obyvatel. Republikově
v průběhu let 1990 až 1996 klesl počet ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku
o 4,2 %. Strukturální změny, zánik neproduktivních podniků a přechod na tržní poptávkový
systém práce stačila státní politika zaměstnanosti uspokojivě krýt do roku 1997. Toto období
charakteristické nízkou nezaměstnaností bylo vystřídáno obdobím stagnace ekonomického
vývoje a prudkým nárůstem nezaměstnanosti. Koncem roku 1998 překročila její míra hranici
7 %. Přes zpomalení ekonomického růstu a zrychlení transformace podnikové sféry byla
v roce 1999 celorepubliková míra nezaměstnanosti 9 % a v roce 2000 8,3 %. V roce 2001
činila míra nezaměstnanosti již 8,9 %, v roce 2002 to bylo 6,55 % a v září roku 2003 se
snížila na 6,31 %.
Míra nezaměstnanosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 pohybuje od
roku 2000 0,9 % nad republikovým průměrem. V letech 2000 - 2003 je míra nezaměstnanosti
vzhledem k okresu HK i kraji téměř o 2 % vyšší, v listopadu roku 2003 až o 3 %, jak je
zobrazeno v tabulce míry nezaměstnanosti.
Mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Mikroregionu Obce památkové zóny
1866 patří (k 31.12.2003) Hořiněves (16,72 %, 54 nezaměstnaných) a Čistěves (12,5 %,
6 nezaměstnaných). Nejnižší nezaměstnanost je v obcích Neděliště (4,0 %,
7 nezaměstnaných) a Všestary (4,95 %, 39 nezaměstnaných).
Míra nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných v mikroregionu
2001
2002
2003
Obce
Míra nez. Počet Míra nez. Počet Míra nez. Počet
(%)
nezam.
(%)
nezam.
(%)
nezam.
Benátky
9,52
4
7,14
3
9,52
4
Čištěves
6,0
3
4,0
2
12,5
6
Hořiněves
14,1
43
10,49
32
16,72
54
Máslojedy
9,59
7
13,7
10
10,67
8
Neděliště
10,06
16
11,32
18
4,0
7
Střezetice
10,34
15
9,66
14
5,0
7
Světí
5,8
8
4,35
6
6,77
9
Všestary
5,12
40
4,99
39
4,95
39
8,8
136
8,2
124
10,1
134
6,1
6,5
6,6
6,3
6,5
6,9
ČR
7,9
7,3
9,9
Zdroj: ÚP Hradec Králové, CSÚ
22
Vývoj míry nezaměstnanosti
( v %)
10,1
9,9
10
9
8,9
8,8
8,2
8,1
8
7,9
7,6
7,3
7,3
7
6,5
6,6
6,5
6,3
6
6,1
6,1
5
4
2000
2001
2002
2003
ČR
Kraj královéhradecký
Nezaměstnanost je v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 vyšší než v rámci celé
ČR a míra nezaměstnanosti převyšuje republikový průměr téměř o 1 %. Výjimkou je rok
2003, kdy je míra nezaměstnanosti téměř srovnatelná s republikovým průměrem.
V porovnání s okresem a krajem HK je míra nezaměstnanosti za sledované období
průměrně o 1 až 2% vyšší. Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1994, od kdy se stává
problémem celé ČR, sleduje celorepublikové trendy.
Na snížení celkové míry nezaměstnanosti v kraji a okresu Hradec Králové oproti
celorepublikovému průměru má vliv stabilizace podnikatelského zázemí, téměř dokončená
restrukturalizace ve firmách a v neposlední řadě i vstup významných zahraničních investorů.
Toto podnikatelské oživení chybí v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Díky jeho
venkovskému charakteru, který neposkytuje dostatek pracovních příležitostí, je zde
nezaměstnanost stále vysoká.
23
6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
6.1. DOPRAVA
6.1.1. Silniční doprava
Základní komunikační silniční síť Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je tvořena
úseky 2 silnic I. třídy, a 1 úsekem silnice II. třídy. Zbývající komunikační síť je tvořena blíže
nespecifikovaným množstvím místních účelově obslužných komunikací III. třídy.
Územím procházejí dvě silnice I. třídy – E 442 (Hradec Králové – Hořice – Jičín)
a E 67 (Hradec Králové – Jaroměř – Dvůr Králové), dále jedna silnice II. třídy – 325, která
prochází mikroregionem ze severu na jih a napojuje se na silnici I. třídy E 442 vedoucí
z východu na severozápad a těsně míjející obec Všestary. Silnice 325 je sběrnicí silnic
III. třídy a prochází obcemi Máslojedy a Hořiněves.
Negativem je špatný technický stav místních obslužných silnic III. třídy, z nichž
cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu.
Pohonné hmoty lze natankovat u čerpací stanice UNO-HK v Rozběřicích na
Hejcmance. K dispozici jsou PHM Speciál, Naturál 95, Nafta a LPG. Čerpací stanice je
situována v blízkosti silnice I. tř. E 442.
6.1.2. Železniční doprava
Územím Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 prochází 2 regionální železniční
tratě bez elektrické trakce. Jedna trať tvoří spojnici mezi městy Hradec Králové –
Hněvčeves - Jičín – Turnov (trať č. 041) se zastávkami v obcích Všestary a Střezetice, druhá
trať spojnicí Hněvčeves – Smiřice (trať č. 046) se zastávkou v obci Hořiněves.
6.1.3. Dopravní obslužnost
Všeobecně uznávanou skutečností je rovněž dlouhodobé celostátní zhoršování
dopravní obslužnosti, omezování spojů v železniční i autobusové dopravě, nekontrolovatelné
zvyšování nákladů, obtížná komunikace mezi dopravci a jejich zákazníky. Jejich dopady se
přirozeně nevyhýbají obyvatelům, orgánům státní správy a samosprávy, ani podnikům
a firmám mikroregionu.
Dotazníkem starostům obcí byly zjištěny základní údaje o hlavních směrech, počtu
zastávek a četnosti spojů autobusové a vlakové dopravy. Z hlediska dostupnosti dopravy lze
říci, že největší výhodu mají obce Všestary, Střezetice a Hořiněves s přístupem k oběma
druhům dopravy.
24
Přehled frekvence a hlavních směrů autobusové a vlakové dopravy
autobusová doprava
Obec
počet
hlavní směry
Mikroregion Obce
zastávek spojů/den
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
1
2
10
14
5
2
1
1
2
10
17
10
24
8
10
6
vlaková doprava
počet
hlavní směry
zastávek
spojů/den
1
4
1
20
HK, Jičín
1
13
HK, Jičín
HK, Hořice
HK, Velký Vřešťov, Králíky - HK
HK, Smiřice, Hořice, Velký Vřešťov,
Velichovky
HK, Smiřice,
Hněvčeves, Jičín
HK, Velký Vřešťov, Boháňka
HK
HK, Nechanice
HK
HK, Velký Vřešťov, Nechanice
Zdroj: Obecní úřady
Podle údajů obecních úřadů je autobusové spojení poměrně řídké v obci Střezetice
a Světí. Dobré spojení mají Všestary, Střezetice a Hořiněves s využitím vlakových spojů.
Obec Hořiněves zahrnuje 2 zastávky přímo v obci, 1 zastávku v Jeřičkách, 1 v Želkovicích
a 1 v Žíželevsi.
O víkendu je většina obyvatel venkova, mimo obce s železnicí, odkázána především na
individuální dopravu.
6.2. POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ
V obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se objekty k podnikání nabízejí
nejvíce v obci Hořiněves a Benátky (10). Většina obcí nedisponuje volnými objekty, které
by nabídly firmám k podnikatelským aktivitám a průmyslovým výstavbám. Pozemky
k podnikání nabízí pouze Benátky (3,44 ha). Přehled rozlohy a počty objektů k podnikání
zobrazuje uvedená tabulka.
Mikroregion Obce
Obec
Pozemky a objekty vhodné k podnikání
Obecní vlastnictví
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
Soukromé vlastnictví
rozloha (ha)
počet objektů
rozloha (ha)
počet objektů
0,50
x
0
0
0
0
0
0
0,50
2
x
2
0
0
2
1
0
7
2,94
x
0
0
0
0
0
0
2,94
8
x
8
0
0
6
0
0
24
Zdroj: Obecní úřady, Čistěves – nejasný údaj v dotazníku.
25
6.3. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Na území mikroregionu spravují zásoby pitné vody pro obyvatele dva podnikatelské
subjekty. Jsou jimi Vodovody a kanalizace, a.s. Hradec Králové a Vodovody a kanalizace, a.s.
Nový Bydžov. Pouze obce Benátky a Střezetice nemají vybudován vodovod. Jak je patrné
z tabulky většina obcí má vodovody v bezvadném stavu, některé jsou nově vystavěny.
Vlastníkem vodovodu je ve všech obcích samotný provozovatel. 5 obcí má kanalizační síť
pouze na dešťovou vodu. Čističky odpadních vod (ČOV) jsou na vymezeném území jen
v obci Všestary.
Vodovody a kanalizační sítě
Vodovod
Obec
Mikroregion Obce
Provozovatel
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
Vlastník
Kanalizační síť
ČOV
ne
ne
Stav (%)
VAK NBydžov
VAK NBydžov
100
ano - povrchová
ne
VAK HK
VAK HK
100
ano - povrchová
ne
VAK HK
VAK HK
100
ano
ne
VAK HK
VAK HK
100
ano
ne
ano - povrchová
ne
ne
2 pro areál ZŠ a 10 bytů,
1 firma Bauer,
6 domovních
VAK HK
VAK HK
100
ano - povrchová
VAK HK
VAK HK
100
ano-povrchová
Zdroj: Obecní úřady
6.4. ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ
Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 jsou vybudovány celkem nové
plynové přípojky. Nejstarší v obci Všestary (1993 – 97) a nejnovější v obcích Hořiněves
a Máslojedy. Z počtu celkových domácností v obcích je nejvíce domácností připojených na
plyn v obci Čistěves (95 %) a Všestary (91 %). Nejméně domácností využilo možnosti
připojení na plyn v obcích Benátky (26 %) a Světí (50 %). Celkově je v mikroregionu
připojeno 70 % domácností na plyn.
Mikroregion Obce
Počet domácností připojených na plyn, rok plynofikace a alternativní zdroje energie
Počet domácností
Obec
připojených v obci domácností Plynofikace
Alternativní
Benátky
Čistěves
Hořiněves
Máslojedy
Neděliště
Střezetice
Světí
Všestary
na plyn
celkem
(rok)
zdroje energie
10
23
139
35
70
73
52
352
754
39
24
238
65
116
103
104
386
1075
1998
1998
1999
1998-99
1996
1996
1998
1993-97
x
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: Obecní úřady.
26
V oblasti dopravy stále zůstává problémem dopravního spojení s okolními městy a obcemi,
kde je u řady obcí nedostatečná frekvence víkendových spojů. Výhodou je blízkost
mikroregionu k hlavním tahům železnice i autobusové dopravy směr z Hradce Králové a ve
3 obcích možnost obou forem hromadné dopravy. Negativem je také špatný technický stav
místních obslužných silnic III. třídy, z nichž cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu.
V rámci území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 má většina obcí veřejný
vodovod. Pouze dvě obce vodovod nemají. Vodovody všem ostatním obcím provozují
Vodovody a kanalizace se sídlem v Hradci Králové nebo Novém Bydžově. Technický stav
vodovodů je výborný.
Území je plynofikováno, napojení na plyn však využívá jen 70 % obyvatelstva. K topení je
využíváno tuhé palivo a elektřina (v obci Světí od roku 1993 využívají ve velké míře
elektrické topení). Alternativní zdroje energie nevyužívá žádná z obcí mikroregionu.
27
7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA
7.1. ŠKOLSTVÍ
7.1.1. Mateřské školy
Celkem jsou v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 čtyři mateřské
školy.
7.1.2. Základní školy
V současnosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 nacházejí dvě
základní školy v obci Hořiněves a Všestary.
7.2. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se nachází zdravotnické zařízení jen
v obcích Hořiněves a Všestary. V Hořiněvsi jsou na zdravotním středisku praktický a zubní
lékař. Ve Všestarech je obvodní, zubní a dětské středisko. Léky mohou být vyzvednuty
v místní lékárně.
Ve školství už delší dobu dochází k optimalizaci sítě škol. Díky snižování stavu počtu
narozených dětí se některé mateřské a základní školy potýkají s nedostatkem žáků ve třídách.
Ostatní školy, jak mateřské tak základní, řeší spíše otázky technického charakteru, které
samozřejmě souvisejí s nedostatkem financí.
Soustavný růst potřeb zdravotnických služeb souvisí na jedné straně se zhoršováním
celkového stavu životního prostředí člověka a na druhé straně s růstem nároků na množství
a na kvalitu poskytovaných služeb. Současná medicína je schopna pomoci člověku i ve velmi
komplikovaných zdravotních situacích. Podmínkou je však vybavení zdravotnických zařízení
kvalitní zdravotní technikou a vysoce kvalifikovaným zdravotnickým personálem, které jsou
soustředěny převážně do velkých měst. V mikroregionu je přítomnost základních
zdravotních středisek (praktických lékařů a stomatologů) a jedné lékárny pouze ve dvou
střediskových obcích. Výhodou tohoto mikroregionu je těsná blízkost krajského města.
Velmi důležité jsou všechny sportovní a kulturní aktivity, které se zaměřují na
využití volného času dětí a mládeže. Velice záslužná a důležitá je činnost několika
sportovních organizací, oddílů, sdružení a spolků dobrovolných hasičů, které svou
činností umožní příjemně a aktivně strávit volný čas nejen svým členům, ale i divákům
a návštěvníkům (např. při sportovních utkáních).
28
8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
8.1. ZASTOUPENÍ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH SLUŽEB
V níže umístěné tabulce je uveden přehled a počet typů kulturních a sportovních zařízení
v jednotlivých obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866.
Zastoupení a dostupnost kulturních,
sportovních služeb
Počet v
Typ zařízení
mikroregionu
0
hotely
0
penziony
3
ostatní ubytování
1
koupaliště přírodní
1
koupaliště umělé
0
půjčovna kol
0
letiště (sportovní)
1
tenisový kurt
3
volejbalový kurt
1
fitcentrum
1
rozhledna
2
naučná stezka
4
rybářský revír
9
honitba s možností lovu
0
kuželkové dráhy
0
informační středisko
0
turistická mapa (venkovní)
0
lyžařský vlek
3
jiné sportovní zařízení
0
projížďka na koních
3
zámek
5
kostel
0
hrad, zřícenina
jiná historická památka
400
(vč. pomníků z války 1866)
2
přírodní zajímavost
Zdroj: Obecní úřady.
8.2. TURISTIKA
Mikroregion je charakteristický rovinatým terénem a malebnou krajinou s výhledem na
panorama Krkonoš a Orlických hor. Oblast je vhodná k provozování neextrémních
odpočinkových sportů, jako je pěší turistika nebo cykloturistika. Území mikroregionu
nabízí svým návštěvníkům zajímavé historické pozoruhodnosti v souvislosti s bitvou
u Hradce Králové v roce 1866 a další kulturní a historické památky.
29
8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky
Areál památkové zóny 1866 Chlum
Prostor, kde byla 3. července 1866 svedena prusko-rakouská
bitva a kde je soustředěno převážné množství z více než 460
evidovaných památek, byl vyhláškou Ministerstva kultury ČR
č. 208/1996 Sb. prohlášen památkovou zónou „Areál bojiště
bitvy 1866 u Hradce Králové“.
Na výšinách u obce Chlum, v lese Svíb a v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866
byla svedena bitva, která patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti zůstalo téměř
8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Mrtví byli ukládáni do hromadných hrobů,
ve výjimečných případech byli mrtví důstojníci pohřbíváni samostatně a na vesnických
hřbitovech. Na území postupně začaly vznikat pomníky, mnohé z nich mají symbolický
charakter. Přibývaly kříže a to především na hromadných hrobech, o které se postaral pruský
řád Johanitů (hlavně v roce 1867). Dále brzy po válce vnikla značná část útvarových pomníků
válčících stran.
Tak vznikl co do rozsahu i kvality ojedinělý soubor vojenské funerální plastiky, o které
pečoval Komitét v čele s účastníkem bitvy - Janem Nepomukem Steinským. Vedle pomníků
vznikla i řada účelových zařízení sloužících k podnícení turistického ruchu. K ochraně bojiště
byl v roce 1894 postaven strážní domek na Chlumu, v roce 1899 k němu přibyla 25 m vysoká
rozhledna a restaurace. Do roku 1904 bylo provedeno první turistické značení a číselné
označení jednotlivých pomníků.
Vyvrcholení činnosti Komitétu bylo postavení Muzea války 1866 na Chlumu. Expozice
výzbroje a výstroje bojujících armád byla slavnostně otevřena 3. července 1936 u příležitosti
70. výročí bitvy. Na počátku 50. let byl Komitét zrušen a znovu se jej podařilo obnovit až
v roce 1990. V současné době zajišťuje péči o více než 400 pomníků v památkové zóně
Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které je od roku 1993 správcem areálu, ve
spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války 1866.
Zámek Hořiněves
Barokní zámek a zámeček postavený Janem hrabětem
Šporkem. Zámek se 34 místnostmi je po rekonstrukci oken,
střechy, fasády a vnitřních prostor. Zámek i přilehlý
zámeček s 8 místnostmi je nabízen k odprodeji.
30
Kostel sv. Prokopa - Hořiněves
Kostel v centru obce z roku 1384.
Kostel sv. Mikuláše – Hořiněves (Žíželeves)
Ojedinělá stavba vesnického baroka.
Kostel sv. Ondřeje – Světí
Kostel je na seznamu státních kulturních památek.
Pomníky bitvy 1866 – Benátky
31
Rodný dům Václava Hanky - Hořiněves
Obec Hořiněves, 16 km od Hradce Králové, je rodištěm Václava Hanky (1791 - 1861), jehož
rukopisy Královédvorský a Zelenohorský se ve své době staly otazníkem pro mnohé
historiky. Po dohodě s obecním úřadem je možno navštívit rodný dům V. Hanky. Je to objekt
bývalé zájezdní hospody s dřevěným podloubím a rozsáhlými hospodářskými stavbami.
Je vzácnou lidovou architekturou. Dům byl již rok po jeho smrti osazen pamětní deskou.
Václav Hanka byl žákem Dobrovského a později knihovníkem
Českého muzea. Byl nadšeným rusofilem a obdivoval carismus.
Zajímal se o lidovou píseň, staročeštinu a pracoval na srbské
lidové poezii. Sepsal několik mluvnic slovanských jazyků. V úsilí
o obrození našeho národa, kdy vlastenci snášeli důkazy o dávné
české kultuře, „objevil“ V. Hanka ve Dvoře Králové v roce 1817
sborník staročeského básnictví údajně ze 13. století, které se staly
posilou českých vlastenců. Některé básně inspirovaly Bedřicha
Smetanu, Zdeňka Fibicha, Josefa Mánese, Mikoláše Alše a Josefa Václava Myslbeka.
V 80. letech 19. století bylo dokázáno, že rukopisy jsou podvrhy. Za autory jsou považováni
právě V. Hanka a J. Linda. Přesto bylo snažení V. Hanky přijato a po jeho smrti mu byl
v Hořiněvsi vedle rodného domu postaven velký pískovcový pomník s postavou v nadživotní
velikosti, odhalený v roce 1889.
Centrum experimentální archeologie - Všestary
Jedná se o projekt pravěké osady společnosti S.E.A.
Hradec Králové. Posláním projektu je využití
experimentu k modelování kulturního prostředí
pravěkých komunit, doloženého archeologickým
materiálem. Výsledky experimentů se snaží přinést
nejen obraz o možné podobě pravěkých objektů
a jejich funkčnosti, či technologické problematice
jednotlivých činností, ale hledá i spojení s danými pravěkými kulturami a je přihlíženo i ke
specifikům východočeského regionu.
Na ploše areálu vzniká osada s areály zaměřenými na určité oblasti života: kultovní, pohřební,
hospodářský, obytný a řemeslný. Kromě stavebních experimentů jsou rozvíjeny
i technologické, jako je výroba replik pravěké keramiky (keramická dílna). K tomuto účelu
byly vybudovány rekonstrukce milířovitých pecí. Dále je poměrně rozvinutá výroba
broušených kamenných nástrojů a experimentuje se i s tavbou bronzu (bronzařská dílna).
Je zde prováděn jeden z dosud největších pokusů s používáním škály seker (kámen, měď,
bronz, železo).
32
Naučná stezka lesem Svíb
Naučná stezka začíná obcí Čistěves, která byla za bitvy místem mnoha tuhých střetnutí
a součástí boje o les Svíb. Po cestě se nachází statek u Máslojed, o který se bojovalo, řada
pomníků (pyramidy, obelisky, litinové kříže). Známé jsou monumentální figurální pomníky
Polní myslivec a Říman. Cesta vede Alejí mrtvých, což je hřebenová cesta středem Svíbu do
Máslojed, kolem myslivny s výhledem na lípy na Rejdišti až na hřebeny Krkonoš. Naučná
stezka pokračuje kolem vojenského hřbitova mezi Máslojedy a Hořiněvsí a končí opět
v Čistěvsi.
Naučná stezka po centrálním bojišti Chlum
Naučná stezka vede od muzea bitvy 1866 k pomníku tzv. baterie mrtvých
a dělostřeleckému okopu, prochází obcí Lípa parčíkem se vzrostlými lipami a duby
s monumentálním mauzoleem a kaplí věnovanou rakouským a saským bojovníkům, dále
dolem kostnice (osárium), úvozu mrtvých ve Chlumu až ke kostelu Proměnění Páně.
Žižkův stůl u Rosnic
V roce 1886 byl Sokolem Nechanice postaven pískovcový obelisk s kalichem na
vrcholu připomínající místo, kde podle pověsti se svým vojském tábořil Jan Žižka z Trocnova
před bitvou na Gothardu u Hořic.
8.2.2. Zajímavosti vybraných obcí
Benátky
- řada pomníků 1866
Čistěves
akce: každoročně kolem 3.7. probíhá ukázka bitvy 1866 v historických kostýmech
Hořiněves
- rodný dům Václava Hanky
- barokní zámek
- kostel sv. Prokopa
- památné lípy
- přírodní rezervace Bažantice
- studánka Hanička
- kostel sv. Mikuláše (Žíželeves)
- zvonička Ukřižování z roku 1773 (Želkovice)
akce: Hořiněves - Sedláčkův pochod (8.5.), dětský den, drakiáda, fotbalový turnaj (TJ Sokol),
hasičské soutěže, Žíželeves - dětský den, hasičské soutěže
33
Máslojedy
- přes 200 pomníků 1866 ve vlastnictví obce
- vojenský hřbitov 1866
Neděliště
- pomníky 1866
- kostel
- zámek
akce: výstava ovoce a zeleniny, výstava drobného zvířectva, dětský den, turnaj v minikopané.
Střezetice
- pomníky 1866
- státem chráněný dub za obecním úřadem
akce: každoročně soutěž v požárním sportu „O pohár starosty obce“, dětský den, karneval,
kulturní pořad pro děti a důchodce v hostinci, ples v obecním hostinci, 5 –7 tanečních zábav.
Světí
- kostel sv. Ondřeje
- zámek
Všestary
- areál památkové zóny 1866 Chlum
- původně gotický, jednolodní kostel Nejsvětější trojice z roku 1384, který stojí na bývalém
hřbitově
- jednolodní, původně gotický kostel Proměnění Páně na Chlumu
- centrum experimentální archeologie (skanzen)
- pomníky 1866
akce: každoroční pietní a vzpomínková akce začátkem července (138. výročí 2.-3.7.2004),
TT víkend – každoroční akce firmy Deltax – modelová železnice.
34
9. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Přehled stavu územně plánované dokumentace jednotlivých obcí (dle údajů OKÚ
Hradec Králové, referátu regionálního rozvoje)
Obec Benátky
Obec Čistěves
Obec Hořiněves
Obec Máslojedy
Obec Neděliště
Obec Střezetice
Obec Světí
Obec Všestary
-
starosta
starostka Ing. Ludvová
starostka Jana Kuthanová
starosta Ing. Luboš Hlavatý
starosta Ing. Luboš Podlipný
starosta Stanislav Bednář
starosta Jiří Kulhánek
starosta Josef Macháček
Vysvětlivky:
US
- urbanistická studie
ÚPO - územní plán obce
ÚPD - územně plánovací dokumentace
35
bez ÚPD
ÚPO
ÚPO
bez ÚPD
ÚPO
US
US
ÚPO (rozpracovaný)

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU Obce

Transkript

Podobné dokumenty

Léto 2016 v Hradci Králové

Strategie Mikroregionu Černilovsko

Květen 2015

LISTOPAD č

zpravodaj 2_10.indd - Zpravodaj mikroregionu obcí Památkové zóny

Číslo: 3 - Pašovice