Časopis českého pojišťovnictví

Transkript

Časopis českého pojišťovnictví
Pojistný
obzor
Ročník 89
2012
3
Časopis
českého
pojišťovnictví
OBSAH
EDITORIAL
NA AKTUÁLNÍ TÉMA
Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu!
RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.
Anketa: Situace v povinném ručení ohrožuje pojistný trh
Redakce
4
6
LEGISLATIVA A PRÁVO
Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.
Další evropská regulace. Na scénu přichází PRIPs
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.
Obsah, meze a limity pojmu „odborná péče“ v pojišťovnictví
JUDr. Monika Bayerová, Ph.D.
Novela zákona č. 56/2001 Sb. klepe na dveře. Co přináší?
JUDr. Zuzana Hlaváčková
Novinky z legislativy Mgr. Eva Kozojedová
8
11
13
Ceny povinného ručení
jsou na historickém
minimu!
strana 4
15
17
EKONOMICKÉ INFORMACE
2011 – rok zisků i ztrát
Ing. Kateřina Lhotská
Solvency II: Malé a střední pojišťovny čeká hodně práce
RNDr. Martin Janeček, Ph.D.
18
20
POJISTNÉ SPEKTRUM
Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem
RNDr. Petr Kouba, MBA
Kam spěje pojištění cestovních kanceláří?
Mgr. Marie Nezvalová
Pojištění rekreačních plavidel zajímá Čechy čím dál více
Bc. Jana Korečková
23
25
26
Analýza směrnice IMD2:
Pojišťovnictví čekají velké
změny
strana 8
ZE SVĚTA
Environmentální pojištění: Jak evropské země chrání životní prostředí?
Doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.
Klimatické změny jako zdroj inovací pro budoucnost
David Bresch
Zájem o problematiku underwritingu stále stoupá, říká členka ELHUA
Mgr. Jan Cigánik
28
30
32
Z DOMOVA
ČAP podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců pojišťoven
Marcela Kotyrová
Žofínské fórum věnované reformě zdravotnictví
Redakce
Povodňové mapy: Pojistitelé mění nástroj pro řízení rizika
Ing. Marcela Machová
Intermap Technologies
DIRECT Pojišťovna v Česku končí. Majitele neuspokojily výsledky
Redakce
34
36
2011 – rok zisků i ztrát
strana 18
37
38
INSURANCE DIGEST
2011 – A year of gains and losses
Ing. Kateřina Lhotská
Climate change as a source of future innovation
David Bresch
39
41
Pojištění insolvence
cestovních kanceláří
pod mediálním tlakem
strana 23
Vážení čtenáři,
není sporu o tom, že pojistný trh v České republice zažívá velmi složité období. Po mnoha
letech růstu totiž dochází poprvé v moderní historii k jeho poklesu. Důvodem je hlavně situace
v povinném ručení. Nebudu daleko od pravdy,
když řeknu, že v této oblasti panuje přetrvávající
cenová válka. Již minimálně tři roky jsme svědky
neustálého snižování cen, a to i za situace, kdy
se každoročně navyšuje objem vyplaceného plnění za škody z povinného ručení. Tento stav
vede k reálnému ohrožení existence některých
menších pojišťoven v České republice. Sektor
pojišťovnictví navíc mohou v tomto kontextu
ohrozit i další změny, které politiku cen povinného ručení také zcela jistě ovlivní. Účinností nového občanského zákoníku budou zrušeny sazebníky škod na zdraví, jaké se doposud používaly.
Výše náhrady má nově vzejít z jednání mezi pojišťovnou a klientem nebo o ní rozhodnou soudy.
Ceny za pojistná plnění škod na zdraví tak ještě
pravděpodobně strmě porostou. A zapotřebí je
také zmínit některé aktivity Evropské unie. Mám
na mysli zrušení výjimky pro pojišťovnictví z antidiskriminační směrnice pro pohlaví. Takovéto nařízení si zřejmě vyžádá nemalé náklady, přesněji,
vyžádá si zásadní změny v kalkulacích cen pojistných produktů a následné zvýšení cen pojištění
pro ženy. Pojistný trh zkrátka čekají velké změny,
které se nevyhnou nikomu. Stabilita sektoru by
tak měla být nejen pro velké hráče na trhu nejdůležitější motivací. Z tohoto důvodu je načase
cenovou válku ukončit a vrátit nepříznivý stav
k normálu. V rubrice Na aktuální téma se této
problematice věnuje vedoucí oddělení služeb
pojistné matematiky a analýz společnosti SUPIN
Petr Jedlička.
A co nabízí další rubriky? Z klíčových témat zářijového čísla jmenujme článek Jaroslava Mesršmída
v rubrice Legislativa a právo, který rozebírá novou
směrnici Evropské unie IMD2. Ta si klade za cíl
zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky
prodeje pojistných produktů a posílení ochrany
pojistníků. Právnička referátu compliance z České
pojišťovny Monika Bayerová hledá v dalším příspěvku odpověď na otázku, zda jsou přiměřené
kroky ČNB v rámci výkonu dohledu se zřetelem
na cíle, podstatu a vymezení pojmu „odborné
péče” v právním řádu ČR.
Zamyšlení nad výsledky roku 2011 přineslo řadu
podnětů k rozličným úvahám. Jednu z nich nabízí
v rubrice Ekonomické informace analytička společnosti Ness Kateřina Lhotská. Podle jejího názoru
byl loňský rok v mnoha ohledech velmi význačný.
Letošní prázdninová sezona ukázala v plné nahotě problém, který se týká pojištění úpadku cestovních kanceláří. Ředitel odboru úrazového a cestovního pojištění UNIQA pojišťovny Petr Kouba se
zaměřil na zmapování současného stavu a poukázal také na některé zajímavé příklady ze zahraničí.
V následném článku ho doplnila předsedkyně pracovní skupiny ČAP pro tuto oblast Marie Nezvalová, která celou problematiku přiblížila optikou
legislativního vývoje.
Zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí
se v současné době může stát pro podnikatelský
subjekt značnou konkurenční výhodou a pojištění
environmentálních rizik začíná být nejen pro zahraniční společnosti neoddělitelnou součástí této
filozofie. Taková je ve zkratce ústřední myšlenka
úvodníku rubriky Ze světa, jehož autorkou je Eva
Vávrová z Mendelovy univerzity v Brně.
Rubrika Z domova pak přináší článek manažerky
komunikace a vzdělávání ČAP Marcely Kotyrové, jež se soustředí na informace o vzdělávání
zaměstnanců členských pojišťoven. Reportážně
se také vrátíme k tématu červnového Žofínského
fóra, které bylo tentokráte zaměřeno na reformu
zdravotnictví.
insurance rates for women. In short, the insurance
industry is facing major changes that will affect all
participants. The market stability should be key
motivation not just for the big players. To achieve
that, it is time to end the price war and help the
ailing sector return back to normal. Petr Jedlička,
head of SUPIN‘s actuarial sciences and analyses
department, elaborates on this topic in the Current
Issues section.
What can you find in other sections? Among key
topics of the September issue is an article in the
Legislation and Law section, in which Jaroslav
Mesršmíd analyzes the proposed Insurance
Mediation Directive (IMD2) of the European
Union, aimed at ensuring equal conditions for
all participants in the sale of insurance products
and reinforcing protection of the policyholders. In
another contribution, Monika Bayerová, lawyer
of Česká pojišťovna’s compliance department,
seeks an answer to the question whether the
measures adopted by the Czech National Bank
in its supervisory role are adequate with regard
to the targets, nature and definition of the term
‘professional care’ in Czech legal regulations.
The 2011 results have sparked a number of
reflections. One of them, published in the
Economic Information section, was penned by
Kateřina Lhotská, analyst of the Ness Company.
The article points out a number of last year’s
important aspects.
This year’s summer holiday season has fully
exposed a sore issue: bankruptcy insurance of
travel agencies. Uniqua’s director of accident and
travel insurance, Petr Kouba, maps out the current
situation and cites some interesting examples
in foreign countries. In a related article, Marie
Nezvalová, chair of CIA’s working group in this
field, looks at the problem through the prism of
legislative development.
At present, a responsible stance toward
environmental protection can earn a business
a competitive edge. Insurance against
environmental risks is becoming an integral part
of this philosophy not just for foreign companies.
This is the gist of our editorial in the World Issues
section, authored by Eva Vávrová of Mendel
University in Brno.
Finally, the Home Issues section carries an article
by Marcela Kotyrová, CIA’s communications and
education manager, bringing information about
training of the staff of the Association’s member
insurers. In addition, we offer a reportage on the
central theme of the Žofín Forum held in June reform of the healthcare system.
Přeji Vám zajímavé podzimní čtení,
Jan Cigánik
šéfredaktor
Dear readers,
The insurance industry in the Czech Republic has
indisputably entered a challenging period. After
many years of continued growth, the market has
contracted for the first time in modern history.
The slump stems primarily from the terms of
motor third-party liability insurance; it won’t be far
from the truth to say that this segment has been
the focus of price war for the past three years,
in that rates keep falling while the volume of
benefits paid out for damage arising from liability
insurance policies have been increasing annually.
Such conditions jeopardize the business of smaller
insurers. In addition, other upcoming changes in
insurance can further undermine the sector and
will definitely have an impact on the pricing policy
in the liability insurance segment. When a new
Civil Code comes into force, the currently used
pricelists for compensation in cases of damage to
health will be eliminated, to be replaced by benefits
based on an agreement between the insurer and
the client, or on a court ruling. Consequently, rates
for insurance covering damage to health are likely
to climb steeply. Some decisions of the European
Union need to be mentioned as well, notably
voiding the exception granted to the insurance
industry within the scope of the gender equality
directive. The implementation of the directive
will likely incur substantial costs due to the need
for fundamental changes in calculating prices
of insurance products and the resulting hike in
Wishing you engaging autumn reading,
Jan Cigánik
Editor-in-Chief
Na aktuální téma
Snižující se průměrné
pojistné nových smluv
nepostačuje na krytí
souvisejících škod
a nákladů. Tento fakt
významně ohrožuje
dlouhodobé působení
některých pojistitelů na trhu
povinného ručení.
Ceny povinného ručení jsou
na historickém minimu!
RNDR. PETR JEDLIČKA, PH.D.
VEDOUCÍ ODDĚLENÍ POJISTNÉ MATEMATIKY A ANALÝZ
SUPIN, S. R. O.
Vývoj sazeb POV
v posledních letech
Je nepopiratelným faktem, že sazby povinného ručení posledních šest let vytrvale
klesají a toto tempo eskaluje od počátku
roku 2009 až do současnosti. Svého vrcholu sazby povinného ručení dosáhly v průběhu roku 2006, kdy průměrné pojistné
překračovalo částku 4119 Kč, a od té doby
průměrná sazba poklesla až na aktuální
hodnotu pod 2950 Kč ke konci 1. pololetí
roku 2012. Tento klesající vývoj lze pozorovat napříč všemi hlavními tarifními skupinami pojištěných vozidel. Konkrétní hodnoty
průměrného pojistného pro osobní automobily nám ukazuje Graf 1. Mezi hlavní příčiny
poklesu vedle vysoce konkurenčního prostředí na českém trhu POV patří:
ƒƒ Prohlubování nabízených slev v rámci
systémů bonus – malus pro retailové
klienty. Vedle situace, kdy je bonusová
sleva navyšována postupně, jak si klient
„vyjíždí“ bezeškodní průběh, se zejména
v posledních letech rozšířila praxe udělování vysokého bonusu rovnou novému klientovi bez existence odpovídající
pojistné a bezeškodní historie. Nicméně
v situaci, kdy klient s vysokým bonusem
způsobí škodu, není zpravidla aplikováno
odpovídající malusové navýšení pojistného, neboť klient pak často přechází
k jinému pojistiteli a ten při snaze získat
nového klienta bonus neuplatní, přestože
informaci o jeho minulé a škodní historii
má standardně k dispozici.
ƒƒ Postupné rozšiřování detailní segmentace vedoucí k tomu, že klient dostávající segmentační slevu se pojistí
4
Pojistný obzor 3/2012
Na aktuální téma
u společnosti, která mu tuto segmentaci
nabídne, zatímco rizikový klient si segmentujícího pojistitele nezvolí a zůstane
u pojišťovny, která sazby (z jeho pohledu
nevýhodně) nesegmentuje.
ƒƒ Vysoké obchodní slevy uplatňující se zejména u vozidel právnických osob a flotilových pojištění.
Vývoj pojistného v rámci
„nového obchodu“
Vedle výše uvedeného přehledu průměrného pojistného za celý kmen konkrétního
ročníku je podstatný také vývoj pojistného
v rámci tzv. nového obchodu (tj. smluv, jejichž počátek pojištění odpovídá konkrétnímu ročníku). Hodnoty pojistného u této
skupiny vozidel tak nejsou ovlivněny
dlouhodobě trvajícími smlouvami s vyšším pojistným, a jsou proto výrazně nižší
(cca o 10 %), než odpovídá pojistnému ze
všech pojištěných vozidel. Jak dochází postupně k ukončování dlouhodobě platných
smluv a sjednání pojištění v rámci nového
obchodu za výrazně nižší pojistné, postupně klesá pojistné na množině všech pojištěných vozidel. Tento trend nebyl dlouho
patrný z absolutních čísel předepsaného
pojistného, neboť v letech 2007 až 2009
byl (tehdy ještě poměrně mírný) pokles
průměrného pojistného kompenzován
výrazným nárůstem počtu pojištěných vozidel. Tento počet mírně roste i v letech
2010 až 2012, nicméně vlivem eskalace
poklesu pojistného dochází už k absolutním poklesům pojistného v povinném ručení a další pokles (téměř o 6 %) lze očekávat i za celý upisovací ročník 2012.
Důsledky poklesu sazeb
Výše uvedený vývoj na straně pojistného by bylo možné považovat za adekvátní
v situaci výrazného snižování finančních
objemů vzniklých škod, nicméně tento stav
Graf 1: Průměrné pojistné – osobní automobily
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
2004
osobní automobily
1001–1350 ccm
2005
2006
osobní automobily
1351–1850 ccm
2007
2008
osobní automobily
1851–2500 ccm
2009
2010
osobní automobily nad
2500 ccm
2011
Zdroj: ČKP
na českém trhu povinného ručení nenastává. Dochází sice k postupnému poklesu škodní frekvence, spíše než poklesem
škod je však tato skutečnost způsobena
nárůstem počtu pojištěných vozidel. To
zřejmě souvisí i s částečným poklesem intenzity přepravy zejména v krizovém roce
2009 a svůj vliv zde rovněž může sehrát
narůstající cena pohonných hmot či zlepšování bezpečnostních prvků automobilů.
Pokračování těchto trendů nicméně nelze
do budoucna zcela přesně odhadnout. Navíc hodnota průměrné škody pro nároky
na majetku i na zdraví stále narůstá, takže
celkové úhrny škod povinného ručení meziročně rozhodně neklesají.
Jestliže v minulých letech byly zjištěny určité tarifní skupiny vozidel s rizikem technické ztráty (zejména flotilová pojištění např.
u tahačů a ostatních nákladních vozidel
a z retailových klientů pak u mladých pojistníků do 30 let), za rok 2011 již vychází
vlivem nastalého poklesu pojistného napříč
všemi hlavními tarifními skupinami kombinované škodní procento ve výši 101 %. To
již znamená technickou ztrátu POV celého
trhu, a nikoliv pouze určitých tarifních skupin a segmentů.
Interpretace výsledků
Pro výpočet technického výsledku konkrétního ročníku povinného ručení je vždy
potřebné porovnat objem vzniklých škod
a související náklady na fungování systému se zaslouženým pojistným konkrétního ročníku. Pro ročník 2011 s pojistným
ve výši 20,47 mld. Kč a úhrnem všech nákladů (vyčíslené závazky vůči poškozeným
a související náklady na správu, likvidaci,
sjednání smluv a administrativu) ve výši
20,65 mld. Kč vychází kombinované škodní
procento již výše zmíněných 101%.
Interpretace výsledků povinného ručení
na bázi srovnání předepsaného pojistného
a vyplaceného pojistného plnění (ze kterého
se někdy nesprávně dovozuje zisk povinného
ručení 10 mld. Kč ročně) odpovídá modelu
průběžného financování, který ale vzhledem
k dlouhodobosti vzniklých závazků ze škod
na zdraví není vhodný pro povinné ručení (podobně jako pro penzijní systémy) a nemůže
být ani v praxi používán. V takovémto průběžném systému by totiž úhrada v budoucnu splatných nároků z aktuálně vzniklých
škod šla k tíži budoucích klientů POV, a tím
by v celém systému vznikal systematický
deficit. Jestliže velká část závazků (zejména
Graf 2: Přehled „combined ratio“ trhu POV
120 %
100 %
30 %
30 %
30 %
30 %
68 %
30 %
30 %
80 %
60 %
66 %
65 %
65 %
2007
2008
2009
71 %
77 %
30 %
83 %
40 %
20 %
0
nákladový poměr
škodní poměr vzniklých škod
2010
2011
2011 – při
sazbách
obchodu 2011
2011 – při
sazbách
obchodu
1Q 2012
Zdroj: ČKP
škody na zdraví) je splatná až v dalších letech
po vzniku škodné události, je nutné na jejich budoucí výplatu alokovat potřebné prostředky z pojistného již v roce vzniku škody,
a tímto způsobem zabezpečit zdroje k úhradě v budoucnu splatných závazků z aktuálně
vzniklých škod v odpovídajícím období.
Pokračování stávajícího
vývoje
V situaci pokračující obnovy dlouhodobě
platných smluv za aktuálně nabízené nižší
hodnoty pojistného lze očekávat výrazné
navyšování kombinovaného škodního procenta, a tím i prohlubování ztráty celého
trhu povinného ručení. Jestliže by na celém
kmeni pojištěných vozidel byly aplikovány
sazby z nově uzavřených smluv roku 2011,
stouplo by „combined ratio“ ze stávajících
101% na 107%. U nově uzavíraných smluv
v 1. čtvrtletí 2012 bohužel došlo k dalšímu
poklesu pojistného a až se tento pokles vlivem obnovy smluv projeví na všech pojištěných vozidlech, bude odhadované „combined ratio“ vycházet na 113 %, Graf 2. To
je pro pojistný trh velmi alarmující.
Riziko pro některé hráče
na trhu
Jediná situace, která krátkodobě vylepšuje bilanci některých pojistitelů, je částečné
snižování závazků ze škod povinného ručení
vzniklých v minulosti. Toto rozpouštění rezerv má zčásti pozitivní dopad na hodnotu
škodního poměru za daný kalendářní rok, nicméně tento efekt nelze očekávat dlouhodobě
a lze jej ve významnějším rozsahu pozorovat
pouze u pojistitelů s dlouhodobou škodní
historií. U pojistitelů s kratší škodní historií
(provozující POV pouze několik posledních let
a vykazující nižší tržní podíly) efekt pozitivního run-offu z minulosti vzniklých škod nelze
výrazně pozorovat. Dostupná data o celkových nákladech POV potvrzují hypotézu, že
nákladový poměr je vlivem fixních nákladů,
které musí pojišťovna vynaložit bez ohledu
na svou velikost, u těchto pojistitelů zpravidla
nad průměrem nákladového poměru pro celý
trh. Jak omezené možnosti pozitivního run-offu, tak vysoké nákladové procento, společně s rizikem nízkých sazeb mohou významně
ohrožovat dlouhodobé působení některých
pojistitelů v rámci českého trhu povinného
ručení!
Garanční fond
Přes toto dílčí, avšak významné riziko lze
trh povinného ručení jako celek považovat
stále za stabilní. Toto konstatování umocňuje i souhlas členské základny České kanceláře pojistitelů s proaktivním přístupem při
obnovené tvorbě části garančního fondu,
který shromažďuje prostředky pro případ
potenciálního úpadku pojistitele provozujícího povinné ručení. V této části garančního
fondu je k 30. 6. 2012 již alokována částka přes 600 mil. Kč a do 31. 12. 2012 jeho
zůstatek stoupne na 1 mld. Kč. Případné
ekonomické problémy některých pojistitelů by pak pro zbylé členské pojišťovny
neměly představovat negativní dopad, neboť již v současnosti dostupné prostředky
Na aktuální téma
Pojistný obzor 3/2012
5
Na aktuální téma
garančního fondu by jednorázový náklad při
vyčíslení závazků pojistitele v úpadku pokryly nebo alespoň výrazně snižovaly. Navíc
s pokračující tvorbou této části garančního
fondu se počítá i v roce 2013 tak, aby cílová částka dosáhla hodnoty cca 1,3 mld. Kč,
což je finanční objem postačující k pokrytí
úpadku pojistitele na hladině pravděpodobnosti 99,5 %. Na druhou stranu by existence tohoto garančního fondu neměla přispívat k morálnímu hazardu ze strany pojistníků ani z jiných stran a sazby pojistného by
měly být stanovovány takovým způsobem,
aby dokázaly pokrýt očekávané závazky
a další náklady povinného ručení.
Zavedení příspěvku HZS
Návrh na zavedení 6% příspěvku Hasičskému záchrannému sboru (HZS) vycházel (vedle
dalších formálních nesrovnalostí) ze zcela mylného předpokladu, že zisk povinného ručení
vychází ročně cca 10 mld. Kč z rozdílu pojistného a vyplaceného pojistného plnění. V reálné situaci se za škodní ročník 2011 již trh povinného ručení jako celek nachází v technické
ztrátě, takže zavedení 6% příspěvku by celou
ztrátu pouze prohloubilo – ze stávajícího 1% by
při zavedení příspěvku technická ztráta stoupla na 7% předepsaného pojistného. Zavedení
příspěvku HZS by tak vedlo pouze ke dvěma
možným variantám vývoje:
Anketa: Situace v povinném
ručení ohrožuje pojistný trh
ƒƒ Náklady na financování HZS by se zvýšením pojistného převedly na klienty pojišťoven v rámci povinného ručení. To znamená,
že na rozdíl od všech daňových poplatníků
by jednotky HZS ve vyšší míře financovala pouze motoristická veřejnost, což nelze
považovat za systematický přístup, když
pouze výrazná menšina zásahů HZS souvisí
s dopravními nehodami.
ƒƒ K navýšení pojistného by vlivem ostrého
konkurenčního boje nedošlo, což by však
v důsledku ještě rychleji ohrožovalo stabilitu celého trhu povinného ručení.
Čtenářům Pojistného obzoru
představí své názory na vývoj
v oblasti cen povinného
ručení zástupci českého
pojistného trhu.
REDAKCE
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
1. S
ituace v cenách povinného ručení je značně problematická, jaké kroky plánuje vaše
pojišťovna, aby se tento produkt nestal vyloženě nerentabilním?
2. Jaký bude v této oblasti podle vás další vývoj?
Allianz pojišťovna
Ing. Pavel Prokš, ředitel úseku pojištění vozidel
1. V poslední
době zaznamenáváme eskalaci nezdravého
konkurenčního
boje
pojišťoven,
který
se
projevuje
neustálým nesystémovým
snižováním
pojistného
u povinného
ručení a jenž
má za následek vytváření naprosto neprofitabilních sazeb. Allianz pojišťovna se naopak snaží
6
Pojistný obzor 3/2012
Na aktuální téma
tomuto trendu nepodlehnout a hledá způsoby,
jak zajistit vyvážený poměr mezi vybraným pojistným a náklady na škody z povinného ručení. Při kalkulaci pojistných sazeb a nastavování
systému slev a přirážek dlouhodobě sledujeme
řadu osvědčených segmentačních kritérií, která
více umožňují stanovit výsledné pojistné podle
rizikovosti daného klienta. Kromě věku klienta,
místa jeho trvalého pobytu, druhu, stáří a způsobu užívání vozidla zohledňujeme standardně
za pomoci databáze ČKP zjištěný dosavadní
bezeškodný průběh pojistníka a podle něj přiznáváme klientům bonus, ale také malus – to
v případě, že poměr délky dosavadních pojištění klienta k počtu jeho registrovaných škod
není příznivý. Tímto přístupem chceme klientům a motoristům vůbec dokázat, že chovat
se při řízení vozidla zodpovědně se vyplatí a že
Allianz pojišťovna nepatří mezi pojišťovny, které
v zájmu zalíbit se všem klientům nutí řidiče, jež
jezdí beze škod, aby dopláceli na ty, kteří svojí
někdy i agresivní jízdou ohrožují okolí. Někteří řidiči jsou totiž ochotni změnit své nevhodné jízdní návyky až teprve ve chvíli, kdy se jim výrazně zdraží pojistné. Stejně tak velký důraz klade
Allianz pojišťovna na schopnost garance dostát
všem závazkům z provozovaných pojištění, povinné ručení z toho nevyjímaje.
2. Je zcela jasné, že dlouhodobě je tento trend
neudržitelný, neboť pojišťovny nabízející pojištění za velmi nízké pojistné nemohou být schopny
z takto vybraného pojistného vytvářet dostatečné rezervy na škody, a uspokojovat tak oprávněné nároky poškozených účastníků dopravních
nehod. Právě zmiňované riziko v podobě nedostatečných rezerv na škody z povinného ručení
by mělo vést k brzkému zastavení nebo alespoň k podstatnému omezení prodeje povinného
ručení za dumpingové pojistné a přimět k uplatňování osvědčených segmentačních kritérií
a zodpovědnému uplatňování systému bonus/
malus. Čím dříve se tak stane, tím pro celý trh
i klienty lépe.
Česká pojišťovna
Ph.D. Pavel Martynek, vrchní ředitel úseku pojištění motorových vozidel
1.
Jedním
z kroků pro
udržení rentability pojištění
a zároveň pro
zlepšování
kvality poskytovaných služeb v rámci
povinného ručení je neustálé rozšiřování
sítě
našich
smluvních
servisů. Tato spolupráce nám umožňuje s přijatelnými náklady nabídnout klientům kvalitní
servis a zároveň řadu doplňkových služeb,
jako je např. zapůjčení náhradního vozidla.
Dalším opatřením je intenzivnější zaměření
na odhalování pojistných podvodů, a to nejen v oblasti autopojištění. Pro představu, jen
v roce 2011 jsme odhalili pojistné podvody
celkem za 338 milionů korun, což je o 22 %
více než v roce 2010.
2. V současné době indikujeme první náznaky úpravy sazeb u jednotlivých pojišťoven,
a to směrem nahoru. Z tohoto důvodu můžeme usuzovat, že ceny pojištění vozidel se
skutečně již dostaly na své minimum a pojišťovny se budou postupně ubírat směrem
ke stabilizaci trhu.
Generali Pojišťovna
Ing. Štefan Tillinger, generální ředitel
1. V letošním
roce
pokles
cen povinného ručení dál
pokračuje.
V Generali
jsme se rozhodli, že se
toho účastnit
nebudeme.
Neznamená
to, že budeme zdražovat.
Chceme
si
výrazně lépe vybírat klienta z pohledu potenciálního rizika, které s ním přichází. Atraktivní
cenu budeme nabízet dobrým řidičům, protože si vážíme jejich zodpovědného přístupu.
Jinými slovy, klientům dáme takovou cenu,
která bude odpovídat jejich rizikovosti. Dřív
nebo později se takhle budou muset chovat
všechny pojišťovny. Jinak se pokles nezastaví. Už dnes se na povinném ručení nedá vydělávat. Podobně kritické je to i u havarijního
pojištění. Vezměme si vývoj cen nových aut.
Dřív se „oktávka“ nekoupila pod 400 tisíc.
Dnes ji koupíte za 250 tisíc. Navíc je tady
jasný trend. Roste poptávka po stále levnějších vozech. Problém je v tom, že cena havarijního pojištění se počítá z ceny vozu, ale
ceny náhradních dílů přitom zůstávají stejně
vysoké.
2. Extrémně rychle roste podíl škod na zdraví. S tím, jak se mění česká legislativa, je
nároků stále víc. Obecně budou pravděpodobně muset řidiči, kteří škody zaviní, platit
výrazně víc. Pokud by se tak nestalo, musela
by se výrazně zvednout průměrná cena. Není
neobvyklé, že desítky škod přesahují pět,
deset, někdy i třicet pět milionů korun. Jsou
i nehody, které přesáhnou 70 milionů korun.
Řidiči, stejně jako široká veřejnost, si to zpravidla neuvědomují, ale náklady na zdravotní
péči jsou extrémně vysoké a budou pravděpodobně dál růst. Přístup k riziku, stejně jako
jeho nacenění tomu musí odpovídat.
Kooperativa pojišťovna
Ing. Václav Runštuk, zástupce ředitele
úseku pojištění vozidel
1. Průměrné
pojistné se zatím v prvním
pololetí roku
2012
snižovalo, ale již
v červnu byl
na trhu zaznamenán mírný
nárůst v některých tarifních skupinách
vozidel. Předpokládáme, že
ve druhém pololetí bude tento trend pokračovat, zejména u nejvíce rizikových kategorií vozidel. Intenzivněji pracujeme s databází škod,
díky které by nezodpovědní řidiči měli platit
vyšší pojistné. Jde o to zodpovědně uplatňovat systém bonus/malus, a to na celém pojistném trhu. Klientům jsme také vyšli vstříc
stavebnicovým produktem NAMÍRU, v rámci
kterého si mohou libovolně zvolit rizika, proti
kterým chtějí své auto i sebe chránit. Naše
zkušenosti jsou prozatím pozitivní, klienti si
k povinnému ručení v průměru sjednávají tři
dodatková pojištění, díky čemuž se navyšuje
předepsané pojistné.
2. Vzhledem k tomu, že celkový objem předepsaného pojistného má stále klesající
trend, tak lze předpokládat spíše nárůst cen
(pojistného) než jen jejich stagnaci. Samozřejmě nebude k tomu docházet plošně, záležet bude především na škodní historii klienta
– tedy na skutečně doloženém bezeškodním
průběhu z databáze škod ČKP.
UNIQA pojišťovna
Ing. Martin Žáček, CSc., předseda představenstva a generální ředitel
1. Naše pojišťovna nikdy
nesoutěžila
o nejlevnější
povinné
ručení na trhu
s ohledem
na strategii trvalého profitabilního růstu.
Proto dlouhodobě uplatňujeme systém
bonus/malus,
který považujeme za spravedlivý základ pro
hodnocení rizikovosti klienta. Letos jsme zavedli ještě hlubší segmentaci rizikovosti klientů na bázi sledování širokého souboru kritérií. Na základě analýz upravujeme i pojistné
sazby, protože zejména škody na zdraví stále
rostou. V oblasti likvidace pojistných událostí
se snažíme zvyšovat efektivitu dalšími interními úsporami. Uvítali jsme nedávný vznik
jednotných metodik, které snižují náklady při
vypořádávání regresů mezi jednotlivými pojišťovnami a nastavují jasnější pravidla.
2. Doufám, že všichni zodpovědní hráči
na trhu budou v zájmu dlouhodobé stability využívat nástroj bonus/malus v souladu
s jeho původní filozofií a že jejich sazby budou odpovídat pojistně technickým potřebám. Za pozitivní posun považujeme i pohled
dozoru na problematiku tzv. otevřených flotil.
To vše by mělo přispět ke stabilizaci odvětví. Pevně věřím, že se nedočkáme situace,
v níž se ocitly sousední Polsko a Maďarsko,
kde se pojišťovny kvůli nelítostnému konkurenčnímu boji dostaly se sazbami sníženými
o desítky procent do slepé uličky. Přesto očekávám, že předepsané pojistné bude letos
u nás ještě klesat, v příštím roce by se však
již mohl dosavadní trend obrátit.
Na aktuální téma
Pojistný obzor 3/2012
7
Legislativa a právo
Analýza směrnice IMD2:
Pojišťovnictví čekají velké změny
ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.
Cílem návrhu směrnice
IMD2 je zajištění rovných
podmínek mezi všemi
účastníky prodeje pojistných
produktů a posílení ochrany
pojistníků.
SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Cíle návrhu
Evropská komise zveřejnila 3. 7. 2012 návrh
směrnice Evropského parlamentu a Rady o zprostředkování pojištění, která se v angličtině označuje jako „insurance mediation directive“ často
s číslovkou 2 (IMD2).1 Platná směrnice 2002/92/
ES se obvykle zmiňuje pod zkratkou IMD1. Z důvodové zprávy k návrhu plyne, že revize směrnice
proběhne kvůli skutečnosti, že byla provedena
v 27 členských státech EU podstatně odlišnými
způsoby. Dále se jedná o nutnost reagovat na zásady vytýčené G 20 týkající se ochrany spotřebitele, což zahrnuje i zesílení dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli, a důvodem revize je
také žádost Evropského parlamentu, aby byl realizován přezkum IMD1, který by přitom zohlednil
probíhající přezkum směrnice o trzích finančních
nástrojů (MiFID II).
Z důvodové zprávy lze vyvodit, že Evropská komise usiluje především o účinné zlepšení právní
ochrany retailového pojistného trhu. Zaměřuje se
na zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a na posílení
ochrany pojistníků. Konkrétně by IMD2 měla dosáhnout těchto zlepšení: rozšířit působnost IMD1
na všechny distribuční kanály, vymezit, řídit a zmírňovat střety zájmů, zvýšit úroveň harmonizace
správních sankcí a opatření v případě porušení
základních ustanovení stávající směrnice, rozšířit
vhodnost a objektivitu poradenství, zajistit, aby
odborná kvalifikace prodejců odpovídala komplexnosti prodávaných produktů, a zjednodušit a sblížit
postupy pro přeshraniční vstupy na pojistné trhy
v celé EU.
Srovnání s IMD1
Z globálního pohledu je třeba zdůraznit, že je
předkládán nikoli návrh novely (revize) IMD1, jak
se původně předpokládalo, ale nová směrnice
8
o zprostředkování pojištění s tím, že IMD1 se
navrhuje zrušit. Jistě k tomu vedl zvláště značný
rozsah navrhovaných změn. Platná IMD1 má 18
článků, kdežto navrhovaná IMD2 obsahuje celkem 39 článků.
S některými změnami se počítalo s ohledem
na informace, které byly zveřejněny v období
přípravy návrhu (například zahrnutí zaměstnanců
pojišťoven prodávajících pojištění do působnosti
směrnice), některé jsou asi nejen pro autora článku určitým překvapením (například zahrnutí profesionální správy pojistných událostí a likvidace
škod do zprostředkování pojištění).
Z návrhu je skutečně patrná vazba na MiFID II
a na návrh nařízení o sděleních klíčových informací týkajících se investičních produktů. Oproti
platné IMD1 se v návrhu IMD2 počítá s aktivitami
EIOPA, která je zmocněna vydat některé právní
akty v přenesené pravomoci, což znemožňuje
v této chvíli provést komplexní analýzu dopadů
Z platné definice zprostředkování pojištění v IMD1 se
navrhuje vypustit, že „dané činnosti se nepovažují
za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány
pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny“.
na pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele, protože návrhy těchto aktů nejsou nyní k dispozici.
Autor vychází z toho, že mezi zainteresovanou
odbornou veřejností je poměrně značná znalost
směrnice IMD1, resp. zákona č. 38/2004 Sb.,
takže se může omezit na stručnou charakteristiku
zásadních navrhovaných změn v IMD2.
ky určené pro zákazníky. Tento zprostředkovatel
může pracovat nejen pro jednu nebo více pojišťoven, ale nově též pro jednoho nebo více zprostředkovatelů pojištění. Daný návrh určitě rozšiřuje působnost tohoto zprostředkovatele.
Působnost a definice
Klíčový dopad do praxe může mít definice
„zprostředkování pojištění“. Navrhuje se vypustit „předkládání“ návrhů a doplnit „poradenství“, kterým se rozumí poskytování doporučení
Návrh rozšiřuje působnost směrnice (čl. 1) tak, že
se stanovují pravidla týkající se přístupu fyzických
1)
Pojistný obzor 3/2012
Legislativa a právo
a právnických osob nejen k činnosti v oblasti zprostředkování pojištění a zajištění, ale nově včetně
profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. U výjimek z působnosti směrnice, tj. případů, kdy se na osoby směrnice nevztahuje, dochází ke dvěma změnám. Jednou z podmínek pro
dosažení výjimky zůstává výše ročního pojistného
za pojistnou smlouvu, ale částka 500 eur se mění
na 600 eur. Navrhuje se vypustit ustanovení, že
celková doba trvání pojistné smlouvy, včetně případných prodloužení, nepřekračuje pět let.
Podstatné změny jsou v definicích (čl. 2). Navrhuje
se například změna v definici smluvně vázaného
zprostředkovatele pojištění. Dá se říci, že definice
obsažená v IMD1 byla šitá na míru jen některým
členským státům, a byl proto problém s její implementací v některých jiných členských státech EU.
Navrhuje se vypustit u tohoto zprostředkovatele
zákaz zprostředkovávat pojistné produkty navzájem si konkurující a zákaz vybírat pojistné a část-
Zprostředkování pojištění
Autor využívá v tomto článku oficiální české znění směrnice; neprováděl kontrolu překladu.
Ilustrační foto: Dreamstime.com
zákazníkům buď na jejich žádost, nebo z podnětu
pojišťovny či zprostředkovatele pojištění. V souladu s návrhem čl. 1 se do definice promítá také
„profesionální správa pojistných událostí a likvidace škod“ a naopak se navrhuje vypustit, že dané
činnosti se nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny.
Dále je nutno upozornit, že se navrhuje řada nových pojmů: pojistný investiční produkt, podmíněná (kontingentní) provize, odměna, křížový prodej,
vázaný obchod či sdružování produktů. Není to
samoúčelné, důvodem je, že se v návrhu IMD2
stanovují příslušná nová pravidla, zákazy, omezení
apod.
Registrace
Také v oblasti registrace se navrhuje řada změn.
Důležité jistě je, že pojišťovny a jejich zaměstnanci se nebudou muset registrovat. To platí v případě, že pojišťovny jsou registrovány podle směrnic
73/239/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES.
Členským státům se dává například možnost
stanovit, že osoba, která nese za pojišťovacího
zprostředkovatele (PZ) odpovědnost, tak zodpovídá za zajištění toho, že uvedený zprostředkovatel
splňuje podmínky pro registraci uvedené touto
směrnicí. Členské státy si mohou rovněž vyhradit,
že osoba nebo subjekt, který za zprostředkovatele přebírá odpovědnost, musí tohoto zprostředkovatele zaregistrovat. Členské státy musí zřídit
on-line registrační systém; novou úlohu bude mít
též EIOPA, pokud jde o registr zprostředkovatelů
pojištění a zajištění, kteří vyjádřili úmysl vykonávat
přeshraniční činnost.
Členským státům se ukládá povinnost stanovit,
že žádosti zprostředkovatelů o zápis do registru
mají být vyřízeny do šesti měsíců od podání úplné
žádosti a že žadatel bude o přijatém rozhodnutí
neprodleně informován. Důraz je v návrhu kladen
též na průběžné sledování toho, zda zprostředkovatelé splňují registrační požadavky. Registraci
bude možno udělit, budou-li splněny nově doplněné podmínky uvedené v čl. 3 odst. 7 návrhu
IMD2 týkající se střetu zájmů.
Doplňková činnost
Registrační požadavky se však podle čl. 4 nevztahují na zprostředkovatele pojištění, který provádí
zprostředkování pojištění jako doplňkovou činnost, pokud splní podmínky uvedené v návrhu
IMD2. Jednou z podmínek je, že zprostředkovávané pojistné produkty nepokrývají životní
pojištění nebo občanskoprávní odpovědnost, ledaže je toto krytí doprovodné ke krytí hlavnímu.
Registrační požadavky se však také nevztahují
na toho zprostředkovatele pojištění, jehož jedinou
činností jsou služby profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod.
Takový zprostředkovatel pojištění pak musí předložit příslušnému orgánu svého členského státu
původu prohlášení, ve kterém informuje o své totožnosti, adrese a profesní činnosti. Současně se
vymezuje, které kapitoly směrnice se na takové
zprostředkovatele vztahují.
FOS a FOE
Navrhovaná ustanovení o volném pohybu služeb
(freedom of services – FOS) a o svobodě usazování (freedom of establishment – FOE) vycházejí
ze současné právní úpravy v IMD1, ale je využit
též návrh revize MiFID II a tzv. Lucemburský
protokol.
Předně je nutno uvést, že navrhovaný systém
„notifikací“ (sdělování údajů) je oproti IMD1 propracovanější a mnohem širší. Každý zprostředkovatel pojištění, který hodlá působit v jiném
členském státě na základě svobody dočasně
poskytovat služby, musí dodat příslušnému orgánu svého členského státu původu širokou
řadu údajů (Čl. 5 odst. 1). Podle IMD1 dostačuje
jen informování o úmyslu zahájit přeshraniční
činnost. Ještě více údajů se požaduje v případě
výkonu svobody usazování, mezi jiným i předložení plánu činnosti v jiném členském státě či
jméno osoby odpovědné za řízení pobočky či
jiné trvalé přítomnosti. V návrhu se klade zvýšený důraz na to, aby zprostředkovatel průběžně
informoval o změnách údajů obsažených v původní notifikaci.
Podrobněji se upravuje součinnost a dělba pravomocí mezi domovským a hostitelským orgánem
dohledu. Jestliže je například hlavní místo podnikání pojišťovacího zprostředkovatele v jiném členském státě, může se dohodnout orgán dohledu
tohoto státu s orgánem dohledu domovského
členského státu, že bude jednat, jako by byl orgán
dohledu domovského členského státu.
V situacích, kdy zprostředkovatel nedodržuje své
povinnosti při výkonu činnosti v hostitelském
členském státě, nereaguje adekvátně na opatření
domovského orgánu dohledu a jde o činnost proti zájmům spotřebitelů hostitelského členského
státu nebo proti řádnému fungování pojistného
trhu, může orgán dohledu hostitelského členského státu přijmout tato opatření: zákaz uzavírání
dalších obchodů, (nutno informovat Komisi bez
zbytečného prodlení) nebo informování EIOPA
s žádostí o pomoc.
Profesní požadavky
a vzájemné uznávání
Požadavky na odbornou způsobilost se dle čl. 8
odst. 1 IMD2 netýkají jen zprostředkovatelů pojištění a zajištění, jako je tomu v IMD1, ale i osob
vykonávajících tuto činnost jako doplňkovou,
osob vykonávajících činnosti profesionální správy
pojistných událostí, likvidace škod nebo odborné
posuzování nároků a zaměstnanců pojišťoven vykonávajících činnosti zprostředkování pojištění.
Přiměřené znalosti a schopnosti stanoví členský
stát původu nebo pojišťovny. Návrh počítá s tím,
že požadovaná odborná způsobilost by měla být
přiměřená složitosti pojistných produktů, které se
Legislativa a právo
Pojistný obzor 3/2012
9
Legislativa a právo
zprostředkovávají. Dosti je inovován požadavek,
že členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé
pojištění a zajištění a zaměstnanci pojišťoven,
kteří vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění, obnovovali své znalosti a schopnosti profesním rozvojem, aby si udrželi odpovídající úroveň
výkonnosti.
Evropské komisi je svěřena pravomoc přijímat
akty v přenesené pravomoci, které upřesní:
ƒƒ pojem odpovídajících znalostí a schopností
zprostředkovatele při výkonu zprostředkování
pojištění pro své zákazníky,
ƒƒ odpovídající kritéria pro určení zejména úrovně
odborné kvalifikace, zkušeností a schopností
vyžadovaných pro vykonávání zprostředkování
pojištění,
ƒƒ kroky, u nichž by se dalo rozumně předpokládat, že by je zprostředkovatelé pojištění či
pojišťovny mohli podniknout k obnovení znalostí a schopností prostřednictvím neustálého
profesního rozvoje.
Návrhy těchto právních aktů nejsou k dispozici, což znemožňuje komplexně posoudit návrh
IMD2, ale také přesně specifikovat prostor, který zůstane dle výše uvedeného pro případné aktivity členského státu nebo pojišťoven.
Informační požadavky
Pokud jde o informační požadavky, je především
třeba poukázat na nové informační povinnosti
pojišťovny, a to před uzavřením pojistné smlouvy. Zákazníkovi musí být sděleny identifikační
údaje, ale také to, zda pojišťovna poskytuje nějaký druh poradenství o prodávaných pojistných
produktech, či nikoli. Musí být dále informován
rovněž o postupech pro mimosoudní urovnávání sporů.
V návrhu čl. 17 odst. 1 písm. d) je zprostředkovateli pojištění a smluvně vázanému zprostředkovateli pojištění stanovena povinnost informovat
o povaze odměny obdržené za pojistnou smlouvu a o tom, zda pracuje na bázi poplatku od zákazníka nebo na bázi provize nebo kombinace
obou způsobů. Dokonce je například navrhováno
uvádět celou výši odměny, a pokud není možné částku přesně vyčíslit, tak alespoň zveřejnit
základ pro výpočet všech poplatků nebo provizí
nebo jejich kombinací.
Prvních pět let od data nabytí účinnosti směrnice
IMD2 by však měl u neživotního pojištění fungovat jiný režim. Přesnou částku odměny nebo
základ pro její výpočet by zprostředkovatel sděloval jedině tehdy, vyžádá-li si to zákazník. Musí
však zákazníka upozornit, že má právo takové
10
Pojistný obzor 3/2012
Legislativa a právo
informace požadovat. To znamená, že po uplynutí
zmíněných pěti let by platila plná informační povinnost o výši odměny i pro neživotní pojištění.
Variabilní odměny
Pro autora článku je novinkou návrh povinnosti,
aby pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění
informoval zákazníka o povaze a o základu pro
výpočet jakékoli variabilní (proměnné) odměny, kterou obdrží některý z jejich zaměstnanců
za distribuci a správu dotčeného pojistného
produktu (viz čl. 17 odst. 3). Bližší zkoumání
vyžaduje návrh čl. 17 odst. 4, který vymezuje,
že informační povinnosti musejí být plněny též
v případě, pokud zákazník učiní jakoukoli platbu
v rámci pojistné smlouvy po jejím uzavření. Zejména jde o to, co rozumět pojmem „jakákoli
platba“.
Čl. 21 zahrnuje novou právní úpravu křížového
prodeje, která je inspirována MiFID. Podstatná je
navrhovaná povinnost, že členské státy umožní
sdružování produktů, nikoli však vázaný obchod.
Klient musí být informován, je-li prodáván balíček, že každý produkt z balíčku může být prodáván separátně, a musí být podána informace
o nákladech a poplatcích, jež se váží ke každé
části balíčku, kterou lze prodat či zprostředkovat
odděleně.
EIOPA by k tomu měla připravit pokyny pro posouzení křížového obchodu, resp. pokyny pro
identifikaci non-compliance daného obchodu
s příslušnými ustanoveními návrhu IMD2.
Investiční pojistné produkty
Jde o nové dodatečné požadavky na ochranu
spotřebitele, které se týkají zprostředkovatelů
Z globálního pohledu je třeba zdůraznit, že není
předkládán návrh novely (revize) IMD1, jak se původně
předpokládalo, ale nová směrnice o zprostředkování
pojištění s tím, že IMD1 se navrhuje zrušit.
Evropská komise je zmocněna přijmout právní
akty v přenesené pravomoci, které budou specifikovat zvláště: odpovídající kritéria pro určení,
jakým způsobem má být zákazník informován
o odměně zprostředkovatele, včetně podmíněné
provize, a odpovídající kritéria pro určení zejména
základu pro výpočet všech poplatků nebo provizí
nebo jejich kombinací.
Další změny
Nový je také návrh ustanovení (čl. 18 odst. 4), že
před uzavřením pojistné smlouvy, ať byla rada
poskytnuta, či nikoli, sdělí zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi srozumitelnou
formou odpovídající informace o pojistném produktu, aby zákazníkovi umožnili přijmout informované rozhodnutí, a to s přihlédnutím ke složitosti
pojistného produktu a typu zákazníka. Z tohoto
textu vyplývá, že prodej bez poradenství je nadále
možný.
Pokud jde o informační podmínky a trvalé médium
(resp. nosič – viz čl. 11 platné IMD1), tak nově je
možné dle čl. 20 odst. 2 návrhu IMD2 využívat
internetové stránky, ale jen tehdy, jsou-li splněny
konkrétní podmínky vymezené v návrhu IMD2,
mezi něž patří též skutečnost, že zákazník s tím
souhlasil.
pojištění a pojišťoven v případě prodeje investičních pojistných produktů. Čl. 23 obsahuje
dodatečná ustanovení ke střetu zájmů u těchto
produktů. Tato ustanovení stručně řečeno vyžadují, aby byly zmíněné střety zájmů odhaleny
a bylo tak zabráněno poškození zájmů zákazníků. Komise je zmocněna k vydání právního aktu
v přenesené pravomoci, který učiní organizační
a správní opatření k zjištění, předcházení, řízení
nebo oznamování střetu zájmů při zprostředkování pojištění a určí odpovídající kritéria pro
vymezení druhů střetu zájmů, jež mohou poškodit klienty.
Čl. 24 charakterizuje obecné zásady jednání
zprostředkovatele pojištění a pojišťovny: jednat
čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu
s nejlepšími zájmy zákazníků. Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené pro zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé.
Následně se vymezují nové informační povinnosti ohledně investičních pojistných produktů.
Například, je-li poskytováno poradenství, mělo
by být upřesněno, zda je poskytováno nezávisle
a zda se zakládá na široké či omezenější analýze pojistného trhu. Zákazník by měl být též
informován o všech nákladech a souvisejících
poplatcích. Je nutno počítat s tím, že dle návrhu
IMD2 hodlá do oblasti informačních povinností
vstoupit Evropská komise s tím, že mezi jiným
upřesní povahu již nabízených nebo uvažovaných pojistných produktů, a to včetně různých
typů pojistných produktů.
Nastolené otázky
Lze očekávat, že v legislativním procesu v EU
při posuzování návrhu IMD2 vznikne řada otázek. Ponecháme-li stranou zcela konkrétní
otázky, jako například tu, zda některé definice
týkající se zprostředkování pojištění lze uplatnit i u zprostředkování zajištění nebo proč se
právní úprava mimosoudního řešení sporů
zčásti odlišuje od návrhu směrnice k této problematice, jež je též projednávána v Evropském
parlamentu a která nepředepisuje povinnou
účast ve zmíněných řešeních jako návrh IMD2,
tak samozřejmě v centru pozornosti budou zásadní koncepční otázky. K nim nesporně patří,
zda by se na pojišťovny, resp. zaměstnance
pojišťoven, měly vztahovat stejné požadavky
jako na samostatné podnikatele – pojišťovací
zprostředkovatele (vyjma registrace, která se
zaměstnanců nemá týkat). Koncepčního charakteru je též odměňování; jde o posouzení
toho, jakou roli může mít v ochraně spotřebitele zveřejňování výše odměny, zda se tento
aspekt nepřeceňuje s ohledem na stěžejní roli
pojistného a kvality pojistné ochrany. Zkoumání vyžaduje definice zprostředkování pojištění,
neboť má systémové dopady. Pojišťovna není
sice pojišťovacím zprostředkovatelem, ale v případě, že vykonává činnosti obsažené v definici
bez zásahu zprostředkovatele pojištění, tak jde
o zprostředkování pojištění. Může však pojišťovna jen napomáhat při plnění smluv? Jaký to
bude mít vztah k pojišťovací činnosti? Bude asi
třeba si zvyknout na to, že zprostředkovatelem
pojištění má být rovněž osoba, jež vykonává
pouze činnost profesionální správy pojistných
událostí a likvidace škod. Tato osoba musí mít
přiměřené znalosti a schopnosti. Ale ty se budou požadovat i od osoby, která podle čl. 8 odst.
1 provádí „odborné posuzování nároků“ (zde by
byl asi vhodnější překlad „expertní oceňování
Další evropská regulace.
Na scénu přichází PRIPs
ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.
škod“). Legitimní je otázka, zda vymezení pojmu odpovídajících znalostí a schopností zprostředkovatele při výkonu zprostředkování pojištění by nemělo být ponecháno na členských
státech apod.
Závěrem
Je jisté, že projednávání návrhu nebude jednoduché například vzhledem k výše uvedeným otázkám, ke zmíněnému rozšíření právní
úpravy a k tomu, že návrhy se budou dotýkat
v rozdílné míře jednotlivých členských států,
neboť jejich distribuční kanály a způsoby prodeje nejsou samozřejmě totožné. Tato materie se
významně týká i českého pojistného trhu a zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.
V průběhu legislativního procesu v EU a později
implementačního procesu v ČR se tak budeme
k IMD2, pokud bude přijata, často vracet.
Evropská komise zveřejnila
návrh nařízení k PRIPs1, který
si klade za úkol nastavit
harmonizované podmínky pro
distribuci produktů plnících
obdobnou investiční funkci.
SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Důvodová zpráva
Podle důvodové zprávy má návrh nařízení
k PRIPs zajistit rovné podmínky pro jednotlivé
tvůrce investičních produktů a subjekty prodávající investiční produkty v rámci celé EU a zavést
jednotnou úroveň ochrany investorů na základě
stanovení harmonizovaných pravidel transparentnosti, čehož nelze dosáhnout na základě opatření přijatých na úrovni členských států, ale jedině
na základě nařízení. Návrh upravuje pouze poskytování informací retailovým investorům, nezabývá se jinými právy a povinnostmi tvůrců produktů,
subjektů prodávajících investiční produkty nebo
investorů, pro něž by mohla být vhodnou právní
normou směrnice. Předložení návrhu nařízení se
odůvodňuje i tím, že s retailovými investičními
1)
2)
produkty se stále více obchoduje přeshraničně,
ale rozdílné vnitrostátní přístupy vedou k různé
úrovni ochrany investorů, zvýšeným nákladům
a nejistotě poskytovatelů produktů a distributorů,
což představuje překážku dalšího přeshraničního
rozvoje trhu v oblasti retailového investování.
Předmět úpravy
Předmět úpravy je vymezen v čl. 1 takto: „Toto
nařízení stanoví jednotná pravidla formátu a obsahu týkající se sdělení klíčových informací, které
vypracují tvůrci investičních produktů, a jednotná
pravidla upravující poskytování tohoto sdělení
retailovým investorům.“.2 Stěžejní otázkou pro
působnost tohoto návrhu nařízení je vymezení
PRIPs – Packaged Retail Investment Products = strukturované retailové investiční produkty
Autor využívá oficiální český překlad návrhu; neprováděl kontrolu tohoto překladu.
investičních produktů, na jejichž tvorbu a prodej
se vztahuje. V čl. 2 je použita negativní definice.
Návrh se nevztahuje na: vklady, jejichž míra návratnosti je určována ve vztahu k úrokové sazbě;
cenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) až
g) a písm. i) a j) směrnice 2003/71/ES; ostatní
cenné papíry, které nezahrnují derivátový nástroj; zaměstnanecké penzijní systémy spadající
do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES nebo
směrnice 2009/13/ES a penzijní produkty, na něž
podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnanec si nemůže
zvolit poskytovatele penzijního produktu. Z toho
plyne, že v těchto případech nejde o pojistné
produkty, jež provozují tuzemské pojišťovny.
Jedině snad bude třeba právně analyzovat, zda
pojištění důchodu podle zákona č. 426/2011 Sb.,
Legislativa a právo
Pojistný obzor 3/2012
11
Legislativa a právo
o důchodovém spoření lze pokládat za zaměstnanecký penzijní systém spadající do působnosti
směrnice 2009/138/ES.
Vliv na pojišťovny
Pojišťoven se však návrh dotýká v každém případě, neboť čl. 2 písm. a) návrhu zní: „pojistné produkty, které neposkytují odbytné nebo u nichž
není odbytné zcela ani z části přímo ani nepřímo
vystaveno rizikům výkyvů trhu.“ Pomůžeme-li si
dokument3 zřetelně odlišený od propagačních
materiálů, který by se například snadno četl, vyhýbal se žargonu a také odborným pojmům tam,
kde je možné místo nich použít běžná slova. Nezapomíná se ani na použití barev ve sdělení či
na umístění názvu „Sdělení klíčových informací“
a vysvětlivky, vymezené v čl. 8 návrhu, v tomto
dokumentu. Pokud jde o zmíněnou vysvětlivku,
tak kromě základní charakteristiky „sdělení“ obsahuje i tuto větu: „Pro informované rozhodnutí,
zda danou investici provést, se doporučuje seznámit se s tímto sdělením.“
Ilustrační foto: Dreamstime.com
Specifické informační
povinnosti
důvodovou zprávou, tak se tedy návrh nařízení
nevztahuje na „pojistné produkty, které poskytují pouze pojistné plnění, jako například produkty
sloužící pouze k pojistné ochraně nebo produkty
neživotního pojištění, u nichž nevzniká žádný nárok na odbytné, který by podléhal výkyvům výkonnosti jednoho nebo více podkladových aktiv
nebo referenčních hodnot“. Bod 6 preambule
návrhu prezentuje pozitivní definici – tj. návrh se
vztahuje například na životní pojištění s investičním prvkem. Ale přitom v návrhu není jednoznačně stanoveno, že nařízení se vztahuje jen na pojistné odvětví č. III – pojištění, která jsou spojena
s investičními fondy – dle přílohy II směrnice
2009/138/ES Solventnost II. Tedy, pokud nařízení
nabude účinnosti, bude muset každá pojišťovna
prověřit své portfolio pojistných produktů a vyčlenit ty, jež budou mít zvláštní režim podle tohoto
nařízení.
Podstata návrhu
Pokud pojišťovna zjistí, že některý její pojistný
produkt podléhá nařízení, musí vypracovat sdělení klíčových informací pro každý produkt a před
jeho prodejem toto sdělení zveřejnit na internetových stránkách. Čl. 6 až 11 návrhu se pak
zabývá formou a obsahem sdělení klíčových
informací. Stručně lze uvést, že se klade důraz
na přesnost, pravdivost, jasnost sdělovaných
informací a pochopitelně je tam obsažen i zákaz
uvádět klienta v omyl. Dále je třeba uvést, že
sdělení klíčových informací musí být samostatný
Za podstatu sdělení je nutno pokládat informace
obsažené v čl. 8 odst. 2. Jedná se o poměrně široký výčet informací, který si může zainteresovaná osoba přečíst v návrhu. V tomto článku chce
autor spíše upozornit na některé nové, a přitom
z hlediska pojištění hodně specifické informační
povinnosti. U každého produktu musí být definován cíl a prostředky k jeho dosažení. Například v popisu investice musí být uvedeny i údaje
o tom, zda tvůrce investičního produktu usiluje
o konkrétní výsledky v oblasti životního pojištění, sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení.
V případě, že investiční produkt nabízí pojistná
plnění, pak se zmíní údaje o těchto plněních.
V oddíle dokumentu „potenciální ztráty“ musí
být údaj o tom, zda může dojít ke ztrátě kapitálu včetně informace o poskytovaných zárukách
nebo ochraně kapitálu včetně jejich případných
Pojistný obzor 3/2012
Legislativa a právo
Pravomoci Evropské komise
Je třeba zdůraznit, že Evropská komise (EK) má
být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mimo jiné stanoví obsah jednotlivých informací obsažených v čl. 8 odst. 2 návrhu. Návrh nařízení otevírá prostor též pro EIOPA
tím, že má vypracovat návrhy regulačních norem
s cílem stanovit metodiku podporující prezentaci rizika a výnosů a výpočet nákladů zmíněných
výše. EK i EIOPA musí zohlednit rozdíly mezi
investičními produkty. Nařízením tedy nebude
problematika „sdělení klíčových informací“ uzavřena, ale je nutno počítat s realizací opatření
druhé a třetí úrovně, což vlastně znamená, že
v současné době nelze úplně vyhodnotit dopady
(náklady) na pojišťovny.
Jak se sdělením pracovat?
V zásadě platí, že subjekt prodávající investiční produkt retailovým investorům je povinen poskytnout
jim sdělení klíčových informací v dostatečném
předstihu před uzavřením transakce. Výjimka platí
pro využití dálkových komunikačních prostředků a pro jiné případy, kdy není sdělení možné
předložit před uzavřením transakce. V posledně
uvedeném případě však musí subjekt prodávající investiční produkt retailového investora o této
skutečnosti informovat. Sdělení se poskytuje bez-
Nařízení vymezuje jednotná pravidla formátu a obsahu
týkající se sdělení klíčových informací a jednotná pravidla
upravující poskytování tohoto sdělení retailovým
investorům.
omezení. V oddíle „rizika a potenciální výnosy“
se vymezí poměr rizik a výnosů investičního
produktu včetně souhrnného ukazatele tohoto
poměru a upozornění na veškerá konkrétní rizika, která nejsou v tomto souhrnném ukazateli
plně zohledněna. Nesmí být opomenuty ani výsledky v minulosti, a to tehdy, jestliže jsou významné s ohledem na povahu produktu a délku
jeho historie a opomenuty nesmí být ani náklady
spojené s investicí do investičního produktu zahrnující přímé i nepřímé náklady investora včetně
souhrnných ukazatelů. Tyto informace se předkládají v jednotném formátu včetně jednotlivých
3)
12
nadpisů a ve standardizovaném pořadí tak, aby
bylo možné snadné porovnání informací s jiným
investičním produktem.
platně, a to na papíře nebo jiném trvalém nosiči
nebo prostřednictvím internetových stránek. Sdělení klíčových informací je však možné poskytnout
prostřednictvím internetových stránek jen tehdy,
pokud tyto informace budou určeny osobně retailovému investorovi, nebo bude splněno celkem
pět podmínek, mezi něž patří i souhlas retailového investora s poskytnutím sdělení klíčových
informací prostřednictvím internetových stránek.
Je třeba dodat, že po sdělení klíčových informací
následují v návrhu nařízení články upravující vyřizování stížností, zjednávání nápravy, správní sankce
a opatření a závěrečná ustanovení.
„Sdělení klíčových informací“ odpovídá v angličtině pojem „Key Information Document“.
Závěr
Legislativní proces se rozběhne na podzim 2012.
Kromě legislativních orgánů EU a jiných institucí
na něj jistě soustředí svoji pozornost Insurance
Europe a národní asociace pojišťoven, které připraví detailní stanoviska či pozměňovací návrhy. Obecně je nutno uvést, že mezi pojištěním
a investičními produkty jsou nesporné rozdíly.
Porovnáváním „investičních parametrů“ s jinými investičními produkty se mohou „vytratit“
klasické vlastnosti pojištění (pojistná ochrana),
což může vést i ke ztrátě transparentnosti u životního pojištění. Další obecnou otázkou, kterou
si posuzovatelé návrhu musí položit, je, zda se
nové informační povinnosti nepřekrývají s povinnostmi uloženými například směrnicí 2009/138/
ES Solventnost II a směrnicí 2002/92/ES o zprostředkování pojištění. Třetí možná obecná otázka,
Obsah, meze a limity pojmu
„odborná péče“ v pojišťovnictví
JUDR. MONIKA BAYEROVÁ, PH.D.
REFERÁT COMPLIANCE
která může vyvstat, je optimální navržená vazba
mezi legislativními opatřeními první, druhé a třetí
úrovně. Není návrh nařízení, který je legislativním
krokem první úrovně, příliš podrobný – například
pokud jde o formát dokumentu, jeho strukturu
apod.? Nebyla by místo nařízení vhodnější směrnice? Vrátíme-li se k cíli nařízení, je plně srozumitelný, nicméně je nutné podotknout, že význam
přeshraničního obchodu, co se týče životního
pojištění, je poměrně nízký. Článek analyzuje obsah
pojmu „odborná péče“
s přihlédnutím k tomu,
zda je tato povinnost
uložena pojišťovně,
zajišťovně či pojišťovacímu
zprostředkovateli.
ČESKÁ POJIŠŤOVNA
Otázka, na kterou se pokusíme najít odpověď, se
týká přiměřenosti kroků ČNB v rámci výkonu dohledu se zřetelem na cíle, podstatu a vymezení
pojmu „odborné péče“ v právním řádu České
republiky. Zaměříme se na úroveň interpretační
volnosti ČNB v kontextu rozšiřování výkladu pojmu „odborná péče“, co vše je možné pod tento
pojem zahrnout a co by již mohlo být v rozporu
s článkem 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod – „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon
neukládá“.
Vymezení pojmu „odborná
péče“
Pojem „odborná péče“ je jedním z ústředních
principů výkonu pojišťovací činnosti pojišťovnou i pojišťovacím zprostředkovatelem. S „odbornou péčí“ je povinna dle § 6 odst. 1 zákona
č. 277/2009 Sb. jednat pojišťovna i dle § 21 zákona č. 38/2004 Sb. pojišťovací zprostředkovatel. Také zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zmiňuje požadavek „odborné péče“
v § 4 odst. 1. Avšak pouze poslední z uvedených zákonů vymezuje pojem „odborná péče“
(i když jen ve vztahu k tomuto zákonu) jako
úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze
od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a jež odpovídá poctivým obchodním
praktikám nebo obecným zásadám dobré víry
v oblasti jeho činnosti. V souvislosti s odkazem
na § 6 odst. 1 zákona o pojišťovnictví je vhodné
připomenout, že vedle povinnosti jednat s „odbornou péčí“ je pojišťovna povinna postupovat
obezřetně, neprovádět činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu či
bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených.
Ze vzájemné vazby těchto povinností dovozuji
nezbytnost nahlížet na jejich výkon komplexně,
s vědomím toho, že jsou neoddělitelně spjaty
a vzájemně se podmiňují. Jedna bez druhé samostatně existovat nemůže.
Zákonem je tedy pojišťovně uloženo jednat s „odbornou péčí“ a postupovat obezřetně. Orgán dohledu v pojišťovnictví však vynechal jeden z potřebných, ne-li nezbytných kroků, jenž měl vcelku
logicky po přijetí zákona o pojišťovnictví následovat (pro úplnost – původní zákon o pojišťovnictví
povinnost jednat s „odbornou péčí“ pojišťovnám
neukládal, tuto povinnost měli pouze pojišťovací
makléři a agenti). Tímto chybějícím krokem, který
by měl tvořit neoddělitelnou součást výkonu dohledu v pojišťovnictví, je právě vymezení pojmu
„odborná péče“ ve vazbě na pojišťovnu coby
subjekt povinný jednat způsobem, který ji neomezí v její povinnosti postupovat obezřetně.
Současný stav
Dnes tedy existuje zákonná povinnost pojišťovny jednat s „odbornou péčí“, a pak již následují
v úředním sdělení ČNB detailní pokyny ohledně toho, jaké konkrétní kroky má pojišťovna
činit. ČNB však do dnešního dne neupřesnila
a nespecifikovala, jak vykládá pojem „odborná
péče“ ve vztahu k pojišťovně, neodlišila zvláštnosti a jedinečnost tohoto pojmu způsobem,
který by představoval předvídatelný základ budoucích požadavků ČNB ohledně jednání s „odbornou péčí“ ze strany pojišťovny. Podle mého
názoru je úkolem ČNB jako orgánu dohledu
odlišit alespoň v obecné rovině obsah tohoto
pojmu. Nelze totiž přijmout názor, že v případě
tří výše uvedených zákonů (zákon o pojišťovnictví, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a zákon o ochraně spotřebitele) je obsah pojmu
totožný. Přesto v některých pasážích Úředního
sdělení ČNB z 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během
trvání životního pojištění adresát tento pocit má.
Rozdíl mezi pojišťovnou
a zprostředkovatelem
Domnívám se, že nelze akceptovat výklad, že
obsah pojmu „odborná péče“ je vždy stejný bez
Legislativa a právo
Pojistný obzor 3/2012
13
Foto: archiv ČAP
Legislativa a právo
Česká národní banka
ohledu na subjekt, kterému je uloženo s „odbornou péčí“ jednat. Naopak jsem přesvědčena, že
se věcné vymezení tohoto pojmu u pojišťovny
a pojišťovacího zprostředkovatele významně liší.
V praxi tedy nelze povinnost jednat s „odbornou
péčí“ uloženou pojišťovně (mimo případů, kdy
pojistnou smlouvu uzavírá sama pojišťovna prostřednictvím svého zaměstnance) zaměňovat
s povinností jednat s „odbornou péčí“, která je
uložena pojišťovacímu zprostředkovateli. Konkrétní obsah této formálně stejné povinnosti
se v těchto případech zásadním způsobem liší.
V případě pojišťovacího zprostředkovatele, jehož
každodenní činnost je charakterizována bezprostředním kontaktem s konkrétním klientem, má
a musí mít pojem „odborná péče“ jiný obsah
než v případě pojišťovny. Ta se z pozice instituce
odpovědné za činnost výhradního pojišťovacího
agenta primárně snaží o zavedení takových interních kontrolních postupů směrem k němu, aby
zajistila plnění zprostředkovateli zákonem uložené povinnosti výkonu činnosti s „odbornou péčí“,
a minimalizovala tak svoji případnou odpovědnost
v souvislosti s činností zprostředkovatele. Kontakt s klientem je tedy výsadou pojišťovacího
zprostředkovatele, naopak pojišťovna mu poskytuje takovou míru součinnosti, aby předcházela
nedostatkům v jeho činnosti.
Konstatování ČNB
Ostatně sama ČNB na svých stránkách konstatuje: „I když základní činnosti dohledu jsou
v jednotlivých sektorech shodné nebo velmi
podobné, existují i určitá specifika vyplývající
zejména z odlišného charakteru činnosti jednotlivých typů institucí finančního trhu.“ Stejně tak
sama ČNB odlišuje dohled nad pojišťovnami
od dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli
a samostatnými likvidátory pojistných událostí.
K problematice věcného rozsahu povinností pojišťovacího zprostředkovatele upravenému v § 21
zákona č. 38/2004 Sb. a k vysvětlení základních
pojmů se vyjádřila ČNB ve svém Úředním sdělení
ze dne 27. srpna 2010 k některým povinnostem
pojišťovacího zprostředkovatele1, ve kterém vysvětluje mimo jiné pojem „odborná péče“ coby
neurčitý právní pojem, který nelze efektivně vymezit taxativním způsobem. Ani jeden z výše
zmíněných materiálů výslovně nerozebírá tento
pojem ve vztahu k pojišťovně a jí zákonem uložené povinnosti jednat s „odbornou péčí“. Extenzivním výkladem s drobnými modifikacemi
Pojistný obzor 3/2012
Legislativa a právo
Spletitá situace
Současná situace je tak pro pojišťovny velmi
nepřehledná. Chybí prvek předvídatelnosti
Pojišťovny se obvykle snaží ČNB vycházet vstříc
a přizpůsobovat své činnosti jejím požadavkům.
Je nutné však mít na paměti zásadní věc – úřední sdělení
dohledového orgánu nejsou pro pojišťovny právně
závaznými dokumenty!
je však Úřední sdělení ČNB z 27. srpna 2010,
které je v obecné rovině využitelné i pro potřeby
pojišťovny. Sama ČNB toto chápání (a rozlišování)
pojmu „odborná péče“ zastává a akceptuje, když
na str. 2 výše uvedeného úředního sdělení konstatuje, že: „Požadavek jednání s odbornou péčí
nestojí sám o sobě jako samostatná povinnost,
ale vždy se váže ke konkrétní činnosti, kterou povinný subjekt vykonává“.
Další nejasnosti
V Úředním sdělení ČNB ze dne 2. května 2012
k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění je však
1)
14
tento přístup k chápání a výkladu pojmu „odborná
péče“ popřen. ČNB se v tomto dokumentu snaží
o propojení povinností pojišťovny a pojišťovacího
zprostředkovatele tak, že v konečném důsledku
přenáší na pojišťovnu odpovědnost za nedostatek
odborné péče způsobené zprostředkovatelem
v situaci, kdy má pojišťovna podle § 6a zákona
č. 38/2004 Sb. „pouze“ odpovědnost za škody
způsobené jeho činností. Ve zmíněném úředním
sdělení ČNB vypočítává, jaké konkrétní kroky
musí pojišťovna učinit směrem k zájemci o uzavření smlouvy investičního životního pojištění.
Diskutabilní je rovněž konstatování ČNB, jež se
objevuje v bodě II. Obecně k plnění informačních
povinností odst. 1 a které v konečném důsledku
dále umocňuje potřebu či až nezbytnost jasného
vymezení pojmu „odborná péče“. Jde o následující tvrzení: „ČNB upozorňuje, že formální splnění
informačních povinností uvedených v zákoně
o pojistné smlouvě nelze zaměňovat se splněním
povinnosti jednat při sjednávání pojištění s odbornou péčí, jelikož z povinnosti jednat s odbornou
péčí mohou plynout dodatečné nároky na rozsah,
způsob či formu informování zájemců o uzavření
pojistné smlouvy a pojistníků“.
dalších kroků dohledového orgánu, kterými
bude pojem „odborné péče“ interpretován
a zpřesňován způsobem, jenž umožní dohlíženým subjektům (v tomto případě pojišťovnám)
optimalizovat činnost tak, aby byla naplněna
nejen zákonná povinnost jednat s „odbornou
péčí“, ale i požadavek obezřetného postupu
při provádění všech činností. V bodě II. Obecně
k plnění informačních povinností odst. 4 výše
uvedeného úředního sdělení je konstatováno:
„ČNB očekává, že pojišťovna nebo pojišťovací
zprostředkovatel v rámci své povinnosti jednat
s odbornou péčí a s ohledem na zákaz nekalých obchodních praktik poskytnou zájemci…
úplné, aktuální a nezkreslené informace o nabízeném pojištění“, aniž by se dohledový orgán
Zveřejněno ve Věstníku ČNB, částka 15/2010 ze dne 3. září 2010, (vycházela přitom z metodiky
Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče).
jakkoli vypořádal s faktem, že povinnosti uložené pojišťovacím zprostředkovatelům v § 21 zákona č. 38/2004 Sb. na pojišťovnu nedopadají,
stejně jako se povinnosti uložené pojišťovně
v zákoně 277/2009 nevztahují na pojišťovací
zprostředkovatele. Fakt, že činnost obou těchto subjektů je vzájemně propojena a v konečném důsledku je neoddělitelná, neznamená,
že obsah a náplň jimi vykonávaných činností je
totožný. Není!
Obsah pojmu „odborná péče“
u pojišťovny
Existuje široká škála činností a postupů, kterými pojišťovna naplňuje zákonem stanovenou
povinnost výkonu své činnosti s odbornou
péčí. V obecné rovině sem patří přiměřené
ověřování toho, zda jsou zájemcům o uzavření pojistné smlouvy řádně pojišťovacími
zprostředkovateli předávány informace, a dále
zavedení efektivních kontrolních postupů
směrem k pojišťovacím zprostředkovatelům.
Nejčastěji jsou tyto požadavky naplněny zakotvením v jednotlivých vnitřních předpisech,
jež jsou jménem konkrétní pojišťovny jednající
zprostředkovatelé povinni dodržovat, případně jsou ujednány smlouvou mezi pojišťovnou
a konkrétním zprostředkovatelem. Takto pojatý obsah pojmu „odborná péče“ však pokrývá pouze jeho část. Nezbytné je stanovení
hranice či vzájemného vztahu mezi jednáním
s odbornou péčí a plněním informačních povinností. Tato potřeba je aktuální mimo jiné
s ohledem na extenzivní výklad těchto pojmů
ze strany ČNB.
Povaha úředních sdělení ČNB
Pro úplnost je vhodné také připomenout povahu úředních sdělení vydávaných Českou
Novela zákona č. 56/2001 Sb.
klepe na dveře. Co přináší?
JUDR. ZUZANA HLAVÁČKOVÁ
VEDOUCÍ ODDĚLENÍ LEGISLATIVY A EKONOMIKY
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Návrh novely zákona o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích obsahuje zejména doplnění a změny, jejichž cílem
je implementace práva EU. Některé úpravy
reagují na praktické poznatky (nová úprava
registrace vozidel, přidělování registračních
značek, úprava postihující neoprávněný zásah
do tachometru). Součástí jsou také související
návrhy dílčích novel zákona o silničním provozu, zákona o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla a zákona o správních poplatcích. Návrh novely také zahrnuje novou úpravu zápisu
změny vlastníka či provozovatele vozidla (tzv.
přeregistrace). Nově upravuje jednotlivé druhy
vyřazení vozidla z registru, možnost přidělování registračních značek „na přání“ nebo
možnost převodu registrační značky mezi vozidly či ponechání registrační značky vozidlu
i po jeho přeregistraci.
Nedokonalá registrace
Stávající nejednoznačná a nedokonalá právní
úprava zápisů změny údajů (tzv. „přeregistrace“
vozidla) umožňovala obcházení nebo porušování
povinností dosavadního i nového vlastníka (či
provozovatele) vozidla řádně a včas zajistit zápis
změny údaje vlastníka či provozovatele silničního vozidla. Bylo to způsobeno tím, že k přeregistraci vozidla bylo třeba dvou úkonů, a sice
„odhlášky“ dosavadního vlastníka a „přihlášky“
nového vlastníka, tedy úkonů, které nemusely,
a v praxi mnohdy ani reálně neprobíhaly, v těsné
časové návaznosti. Důsledkem dosavadní úpravy je např. existující stav „polopřevodu“ u řady
vozidel a neaktuálnost údajů v registru o vlastnících nebo provozovatelích vozidel. Uvedená
situace měla, a v současnosti stále ještě má,
i negativní dopady na subjekty, které pro svou
národní bankou, která jsou upravena v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Dle
§ 49b odst. 6 tohoto zákona Česká národní
banka vydává úřední sdělení, kterými informuje například o výkladových stanoviscích ČNB.
Jde tedy o stanoviska, názory ČNB, nikoli
o pro pojišťovnu závazné akty. Jednotlivá úřední sdělení lze na stránkách ČNB najít v sekci
Metodické a výkladové materiály. Bez ohledu
na to, že pojišťovny se obvykle snaží s dohledovým orgánem vycházet a přizpůsobovat
své činnosti a jednotlivé kroky jeho požadavkům, je nutné mít v této souvislosti na paměti jednu zásadní věc – totiž, že úřední sdělení
ČNB nejsou pro pojišťovny právně závaznými
dokumenty. Proto případné nenaplňování některých stanovisek ČNB uveřejněných v jednotlivých úředních sděleních v praxi nelze bez
dalšího posuzovat jako porušení daného pravidla se všemi možnými důsledky. Vždy bude
nutné posoudit každý konkrétní případ a danou
situaci.
Poslanecká sněmovna
projednává návrh novely
zákona č. 56/2001 Sb.
a dalších souvisejících zákonů.
V tomto příspěvku podáváme
stručný přehled hlavních
změn, které se dotknou
českých řidičů. A nejen jich.
činnost údaje z Centrálního registru vozidel čerpají. Jako příklad můžeme uvést Policii ČR při
vyšetřování dopravních nehod nebo při pátrání
po odcizených vozidlech. Stávající situace se
také úzce dotýkala České kanceláře pojistitelů,
a to zejména při zjišťování údajů o vlastnících
a provozovatelích vozidel bez pojištění odpovědnosti pro účely vymáhání příspěvku nepojištěných do garančního fondu.
Úprava zápisu
Cílem novely je změna způsobu vedení registru
vozidel a zápisů do něj tak, aby zejména údaje
o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel odpovídaly skutečnosti. Novela proto např.
zpřísňuje povinnosti při zápisu silničního vozidla do registru a při zápisu změny údajů o vlastníkovi tak, že je třeba vždy doložit písemný
Legislativa a právo
Pojistný obzor 3/2012
15
Legislativa a právo
Vyřazování vozidel z registru
Další velkou změnou je právní úprava vyřazování vozidel z registru. Nově má obecní úřad
s rozšířenou působností právo (a povinnost)
dlouhodobě vyřadit vozidlo z provozu v případě, kdy zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a kdy ve lhůtě do 14 dnů od zániku
pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová
pojistná smlouva. Zákon pak vlastníkovi vozidla v takovém případě ukládá řadu povinností
– musí například odevzdat osvědčení o registraci vozidla anebo zabezpečit vozidlo takovým
způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí. Vlastník pak musí také
dokládat splnění těchto povinností obecnímu
úřadu ve stanovených lhůtách. Současně budou obce s rozšířenou působností na základě
návrhu novely oprávněny kontrolovat plnění
těchto povinností.
Registrační značky
Nově je upraven i způsob přidělování registračních značek a vydávání tabulek s přidělenou registrační značkou. Návrh umožňuje přidělování
značek obsahujících kombinaci znaků na přání
žadatele. S cílem úspor na výdajové stránce
státního rozpočtu omezením potřeby výroby
a vydávání tabulek registračních značek umožnuje návrh převod značky mezi vozidly, ponechání
značky vozidlu i po jeho přeregistraci za stanovených podmínek a umožňuje kompenzovat
16
Pojistný obzor 3/2012
Legislativa a právo
prostředky vydávané na výrobu a distribuci tabulek registračních značek.
Nesouhlas pojišťoven
Uvedená možnost převodů registračních značek
se však na straně pojišťoven nesetkala s pozitivní reakcí. Lze totiž na základě dosavadních
zkušeností s údaji Centrálního registru vozidel
s vysokou pravděpodobností očekávat, bude-li
uvedená úprava schválena, ještě větší problémy při jednoznačné identifikaci vozidla ve všech
uvažovaných oblastech činností (vyšetřování
dopravní nehody, vyhledávání a identifikace odcizených vozidel apod.).
Ty spočívají a vyplývají zejména z nejednotnosti
vedení systému. O problémech spojených se
spuštěním nového registru vozidel již byly popsány mnohé řádky na jiných místech, proto poznámku o novém registru vozidel uvádíme jen
na okraj a pro úplnost.
Schvalování typu vozidel
Návrh novely rovněž obsahuje novou komplexní
úpravu schvalování typu vozidla a jeho komponentů v souladu s předpisy práva EU. Dosavadní úprava, v zásadě respektující unijní předpisy,
totiž nebyla koncepční, úplná a systematická,
a z tohoto důvodu vyvolávala aplikační a výkladové problémy. Návrh respektuje znění rámco-
Nové skutkové podstaty
Zákon také vymezuje v návaznosti na provedené změny i nové skutkové podstaty přestupků
a správních deliktů za porušení zákona o provozu
na pozemních komunikacích. Nově se např. přestupku či správního deliktu (podle právní povahy
subjektu) dopustí ten, kdo nepožádá o zápis změny údajů o vlastníkovi vozidla či jiného údaje k vozidlu, kdo (dle podmínek zákona) nepožádá o trvalé vyřazení vozidla, nebo ten, kdo nezabezpečí
dočasně vyřazené vozidlo tak, aby neohrožovalo
či nepoškozovalo životní prostředí. Za uvedené
přestupky a správní delikty lze uložit pokutu až
do výše 50 tisíc Kč a za přestupek v blokovém
řízení až do výše 5 tisíc Kč.
Koncepce registru
Nově je registr navrhován jako informační systém veřejné správy podle zvláštního zákona
(365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy). V rámci této koncepce je upraveno poskytování referenčních údajů Ministerstvu dopravy pro účely výkonu působnosti dle
tohoto zákona ze strany Ministerstva vnitra,
Policie České republiky nebo Českého statistického úřadu.
Nová úprava tedy vychází z koncepce jednotného
registru vozidel propojeného s ostatními systémy
státní správy a umožňuje komplexní využívání
elektronických databází a výměnu zákonem stanovených souborů dat.
V tomto kontextu jistě stojí za zmínku, že
v souvislosti s převodem zajišťování technického provozu registru vozidel z Ministerstva
vnitra na Ministerstvo dopravy byl na přelomu měsíců června a července spuštěn nový
registr silničních vozidel, jehož technické
řešení mělo překonat existující nedostatky.
Ilustrační foto: Dreamstime.com
souhlas vlastníka silničního vozidla s úředně
ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem. Dále je zapotřebí písemný
souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silničního vozidla do registru uvedena jako provozovatel silničního vozidla, je-li odlišný od vlastníka,
se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem. Prokazuje-li
se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního
vozidla do registru (či při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele) písemnou plnou mocí,
musí být tato plná moc rovněž obdobně podepsána zmocnitelem. Pokud obecní úřad obce
s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost vlastníka nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, písemné souhlasy se nebudou vyžadovat.
Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel a písemných souhlasů
stanoví prováděcí právní předpis. K provedení
úkonů týkajících se zápisů změny vlastníka stanoví zákon lhůtu 10 pracovních dnů.
vé evropské směrnice 2007/46/ES (rámec pro
schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních
částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla) a související technické
předpisy.
STK a měření emisí
Z důvodu dosavadní nedostatečné úpravy obsahuje návrh novely současně zpřesnění a doplnění právní úpravy provozování stanic technické
kontroly a stanic měření emisí. Zejména pak
přesně a nově upravuje povinnosti jejich provozovatelů a povinnosti a podmínky odborné způsobilosti (včetně povinnosti jejího prohlubování)
kontrolních techniků STK a mechaniků SME.
Předmětem novely je i podrobnější úprava
činnosti státního odborného dozoru nad jejich
činností.
Vzhledem k nedokončenému legislativnímu
procesu se ke konkrétním dopadům novely
na činnost pojišťoven (zejména pokud jde o novelu zákona č. 168/1999 Sb.) vrátíme v některém
z příštích čísel Pojistného obzoru.
Novinky z legislativy
Foto: archiv autorky
Období 1. 5.–31. 7. 2012
MGR. EVA KOZOJEDOVÁ
PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA)
Mgr. Eva Kozojedová
1. Zákon č. 142/2012 Sb., o změně některých
zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. Účinnost 1. 7. 2012.
2. Vyhláška č. 144/2012 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu
a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel. Vyhláška stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla na historickou původnost.
Zvyšuje se minimální stáří mechanicky poháněného vozidla na 30 let, jakožto jedna z podmínek
pro schválení vozidla jako historického.
Účinnost 10. 5. 2012.
3. Nález Ústavního soudu č. 147/2012 ze dne
21. února 2012 sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ve věci návrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Uplynutím dne 31. 12.
2012 se ruší § 237 odst. 1 písm. c) zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Ústavní
soud zrušil pro neurčitost část ustanovení umožňující dovolání v případech, kdy bylo potvrzeno
rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací
soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí
má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Účinnost 31. 12. 2012.
4. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
Účinnost 1. 7. 2012.
5. Zákon č. 169/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony. Ruší se povinnost povinného označování provozoven identifikačním
číslem. Podnikatel může nově zažádat, aby se
změnou bydliště proběhla automaticky i změna
místa podnikání, bez nutnosti oznamování živnostenskému úřadu. Účinnost 30. 6. 2012.
6. Zákon č. 170/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Novela zpřesňuje podmínky odstoupení od smlouvy u spotřebitelských smluv.
Právo na odstoupení od smlouvy uzavřené mimo
prostory obvyklé pro podnikání dodavatele nevzniká u smluv o opravě nebo údržbě provedené
v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost,
pokud dodavatel neprovedl jinou než vyžádanou
opravu nebo údržbu nebo nedodal jiné zboží než
nutné k provedení opravy či údržby.
Účinnost 14. 6. 2012.
7. Zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony. Zavádí nový institut dohody o vině
a trestu. Součástí dohody o vině a trestu je také
dohoda o náhradě škody nebo náhrady nemajetkové újmy v penězích, jež byla trestným činem
způsobena, nebo o vydání bezdůvodného obohacení, které bylo získáno. Podmínkou sjednání
dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného,
že spáchal skutek, pro který je stíhán. Účinnost
1. 9. 2012.
8. Zákon č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony. Mění podmínky pro umisťování a provozování reklamních zařízení u dálnic, silnic I. třídy
a/nebo v jejich blízkosti. Novela dále stanoví podmínky pro kontrolní vážení silničních motorových
vozidel. Účinnost 1. 9. 2012, část 13. 6. 2012.
9. Zákon č. 197/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Novela stanoví podmínky pro přívěsné vozíky za jízdní
kola pro přepravu dětí. Účinnost 13. 6. 2012.
10. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně
některých zákonů (zákon o mediaci). Umožňuje
řešit netrestní spory namísto před soudem pomocí mediace. Předpokladem je dohoda o osobě mediátora a uzavření dohody o provedení
mediace. Uzavření dohody o provedení mediace a zahájení mediace dle tohoto zákona staví
mj. běh promlčecí doby. Výsledkem mediace je
mediační dohoda, která je následně předložena
ke schválení soudu a schválením se stává exekučním titulem. Tato forma řešení sporů by měla
přinést zkrácení doby nutné pro vyřešení sporu
a zároveň snížení finančních nákladů stran sporu.
Účinnost 1. 9. 2012.
11. Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu. Vyhláška stanoví rozsah odborných
znalostí a dovedností osob oprávněných nabízet
a zprostředkovat penzijní produkty. Dále stanoví
minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů akreditované osoby, která
pořádá odborné zkoušky zaměřené na prokázání
odborné způsobilosti zprostředkovatelů penzijních produktů, a požadavky na její zkouškový řád.
Účinnost 28. 6. 2012, část 1. 1. 2013.
12. Vyhláška č. 243/2012 Sb., kterou se
mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů
č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. Mění se
specifikace náležitostí řidičského průkazu České
republiky a vzory žádosti o řidičské oprávnění
a žádosti o vydání řidičského průkazu. Stanoví se
seznam harmonizovaných kódů, které se uvádějí
v řidičském průkazu.
Účinnost 19. 1. 2013.
13. Úřední sdělení České národní banky ze dne
2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního
pojištění. Úřední sdělení obsahuje popis plnění
informačních povinností ve vztahu k zájemci
o uzavření pojistné smlouvy na životní pojištění
nebo pojistníkovi. Dále se podrobně věnuje informování o nákladovosti životních pojištění a informování o způsobu určení výše odkupného.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 3/2012
17
Ekonomické informace
2011 – rok zisků i ztrát
ING. KATEŘINA LHOTSKÁ
INSURANCE COMPETENCE EXPERT
NESS CZECH, S.R.O.
Výjimečnost roku 2011
Ne vše se podařilo
Loňský rok byl v mnoha ohledech význačný.
Po dlouhé době jsme nezažili žádné velké kalamity a přírodní katastrofy. Poprvé od liberalizace
pojistného trhu došlo dočasně dokonce ke změně jeho lídra. Dluhová krize pak zařídila, že padly
„jistoty“ týkající se bezpečnosti investic do státních dluhopisů. Již tradičně došlo k odkladu
Solvency II. Tentokrát na 1. ledna 2014. Ani toto
datum však nemusí být konečné. Soudní dvůr
Evropské unie také zrušil výjimku z antidiskriminační směrnice umožňující používat pohlaví pro
určení výše pojistného.
Výsledky loňského roku však přinášejí i některé
horší zprávy. Došlo k poklesu celkového zisku pojišťoven. Propad o 55 % z 21,1 miliardy na 9,3 vypadá hrozivě. Ovšem zisk roku 2010 byl nejvyšší
za období samostatného českého pojišťovnictví,
a tedy výjimečný. Z dlouhodobého pohledu se
tak loňský výsledek řadí k těm průměrným. Jsou
dvě základní oblasti poklesu: výrazně horší výsledek finančního umístění a zhoršení v pojišťovací
činnosti u neživotního pojištění. Došlo i ke snížení objemu pojistného o 1 miliardu. Téměř celý
úbytek připadá na neživot. Největší ztráty zaznamenalo povinné ručení (2 miliardy) a havarijní pojištění (0,7 miliardy). Zdá se, že zbytek neživota
rostl, ovšem není to úplně pravda. „Růst“ totiž
téměř přesně odpovídá objemu pojistného, kte-
Rok inovací
Objevily se i zajímavé produktové novinky. Například v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
(povinné ručení) došlo ke zvýšení limitů plnění až
na 150 milionů pro škody na majetku i na zdraví. Častěji se také používá princip, že škody
nezpůsobuje vozidlo, ale řidič. Pojišťovny dále
zareagovaly na obavy svých klientů odcestovat
do neklidných severoafrických zemí a rozšířily
akceptované důvody storna zájezdu i o tuto příčinu. Již na začátku roku se pak objevil na trhu
úplně nový produkt – povinné pojištění pracovní
agentury pro případ úpadku. Díky novým technologiím se objevily i některé novinky v oblasti
služeb. Takzvané chytré telefony začínají plnit roli
servisního kanálu. Užitečné jsou především při
hlášení a zdokumentování pojistné události, lze
jimi však úspěšně poskytovat i asistenční služby. Technologie pomáhají také v boji s pojistným
podvodem. V poslední době se jej daří lépe odhalovat. To je obvykle interpretováno jako prudký
růst podvodů jako takových. Ve skutečnosti jich
však zásadně nepřibývá, ale výrazně se zvýšila
úspěšnost pojišťoven.
18
Pojistný obzor 3/2012
Ekonomické informace
Zamyšlení nad výsledky
roku 2011 přináší řadu
podnětů k úvahám
a příležitostí k poučení.
Bez zajímavosti není ani
konfrontace s prognózami,
které byly vysloveny
na tomto místě před rokem.
není ani struktura tohoto poklesu. Zatímco samostatné jednorázy ztratily 2,3 miliardy, mimořádné
pojistné o 1,6 miliardy rostlo. Pozoruhodný je
také odlišný roční průběh pojistného. Mimořádné vklady dosahují nejvyšších hodnot v okrajových čtvrtletích roku, pro samostatné jednorázy
tato pravidelnost neplatí. Začátkem tohoto roku
pak vzbudil pozornost výrazný pokles objemu
pojistného o 30 %. Šlo však o zbytečný rozruch.
Srovnatelné období roku 2011 bylo totiž podle
objemu pojistného nejúspěšnější v historii (8,7
miliard). Letošní pokles tak očekáváme do 5 %.
V nejbližší době pak nepředpokládáme růst podobný nedávnému boomu.
Povinné ručení – vyčkávání
V této oblasti jsme předpovídali pokles objemu
pojistného o 5 %, přičemž jsme odhadovali, že
při průměrném růstu škod (kolem 2 %), by toto
Loňský rok byl v mnoha ohledech význačný. Po dlouhé
době jsme nezažili žádné velké kalamity a přírodní
katastrofy.
ré bylo postoupeno jiným členským pojišťovnám
ČAP v rámci zajištění.
Loňský rok nás také připravil o několik iluzí. Ukázalo se, že jednorázy nemohou neustále růst,
a naopak, že cena povinného ručení nemůže
ustavičně klesat. Dále, že přímá likvidace u tohoto produktu nemá na poměry na trhu téměř
žádný vliv. Před rokem jsme na tyto falešné představy upozorňovali a odhadovali jsme další vývoj.
Podívejme se, jak jsme byli úspěšní.
Potvrzení poklesu u jednorázů
Avizovali jsme obrat trendu z růstového na pokles. Náš odhad se potvrdil, když došlo k úbytku
pojistného o 700 milionů (2,3 %). Bez zajímavosti
pojištění mohlo skončit blízko tzv. „černé nuly“.
Jaká byla skutečnost? Pojistného bylo nakonec méně a škody rostly nadprůměrně. Přesto
skončilo pojištění v kladných hodnotách. Jak je
to možné? Stejně jako v roce 2010 zachránilo
„černá čísla“ rozpuštění rezerv a projevil se
také příznivý vliv zajištění.
A jaký je odhad pro letošní rok? Objem pojistného
klesne, přičemž dosavadní vývoj naznačuje propad kolem 5 %. To by znamenalo objem asi 19,4
miliardy. Příznivě se zatím vyvíjejí škody, které by
mohly klesnout jak v počtu, tak i v objemu. Opět
je velkou neznámou změna výše technických rezerv. Pokud však nedojde k výrazným posunům,
čeká nás sice horší výsledek než v roce 2011, ale
Tabulka 1: Povinné ručení
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
11/10
11/06
21 892
22 427
23 622
24 007
22 490
20 442
19 400
90,9 %
93,4 %
Počet vozidel [tis. ks]
5 619
5 904
6 259
6 502
6 627
6 640
6 660
100,2 %
118,2 %
Průměrné pojistné [roční]
3 896
3 798
3 774
3 692
3 394
3 079
2 913
90,7 %
79,0 %
Hrubé pojistné [mil. CZK]
Prům. pojistné – nové smlouvy
3 314
3 202
3 377
3 020
2 692
2 616
2 541
96,1 %
78,9 %
10 215
9 770
10 255
10 634
10 324
10 841
10 600
105,0 %
106,1 %
Počet škod [ks]
348 428
330 483
347 875
352 918
360 058
333 929
323 000
92,7 %
95,8 %
Průměrná škoda
29 318
29 564
29 478
30 131
28 647
32 466
32 817
113,3 %
110,7 %
Škody hrubé [mil. CZK]
* odhad Zdroj: ČAP, ČNB
stále ještě „černý“. Tabulka 1 dokumentuje vývoj některých veličin v posledních letech a jejich
odhad na rok 2012. Velkou otázkou je další vývoj
sazeb. Před rokem jsme jako jedni z prvních upozorňovali, že prostor pro jejich snižování už není
velký. Tento názor pak začal převažovat a také pojišťovny začaly připouštět zdražení. Nikoliv však
plošné, ale zaměřené na horší řidiče. Pro plošné
zvýšení cen je zapotřebí překonat i psychologickou bariéru „být první“. Impulzem k tomuto kroku může být nezvládnutí současné situace některou z pojišťoven a její konec v povinném ručení.
Ohroženější jsou menší pojišťovny, které přitom
rychlé snižováním cen vyvolaly. Pokud se sazby
udrží na stávající úrovni, některá z nich na svoji
„dumpingovou“ politiku nejspíš doplatí. Panuje
názor, že už to potkalo pojišťovnu DIRECT. Není
to pravda. Jejím problémem nebyly sazby, ale
špatný obchodní model. Distribuce založená výhradně na přímém kanálu nemá v našich současných podmínkách šanci na úspěch.
Havarijní pojištění – růst sazeb nutností
Havarijní pojištění vykazuje dlouhodobě trend
zhoršování výsledků, který vyvrcholil negativním
výhledem na rok 2011. Ten se bohužel potvrdil
a pojištění skončilo ve ztrátě. Ovšem průběžná
letošní data naznačují mírné zlepšení možná až
na úroveň „černé nuly“. Náklady na pojistná plnění zatím klesají výrazněji než výnosy z předepsaného pojistného. Konečný výsledek tak opět
nejvíce ovlivní změny rezerv. Tabulka 2 nám
přibližuje vývoj v předchozích letech včetně odhadu na rok letošní. Je zřetelně vidět, že vedle
poklesu objemu pojistného se dlouhodobě snižuje i průměrné pojistné na jedno vozidlo. I přes
možný pozitivní letošní výsledek je však nutnost
zvýšení sazeb naléhavá.
Není jen pojištění vozidel
citlivé na jakýkoliv vnější vliv, a tak je tento odhad jen orientační. Obdobné platí i pro pojištění
finančních ztrát. Horších, i když stále „černých“,
výsledků nejspíš dosáhne cestovní pojištění. Zatím však neznáme výstupy z letní sezony, která
je obvykle rozhodující. Celkový výsledek se tak
může přiblížit loňskému.
Rušný závěr letošního roku
Pojďme se ve stručnosti podívat na ostatní produktové linie. Pro životní pojištění je jako obvykle
nejdůležitější výsledek finančního umístění. Díky
němu skončilo v roce 2011 v zisku, ovšem výrazně menším než v roce předchozím. Již tradičně
byla, a nejspíš nadále budou, stabilní jistotou připojištění úrazu a nemoci. Ta ostatně dosahují velice slušných výsledků i jako samostatné produkty
neživotního pojištění.
Z ostatního neživota mají výrazný dopad do celkového výsledku majetková pojištění. V roce
2011 byl jejich vliv pozitivní a dokonce lepší než
v předchozích letech. Letos by mohla dopadnout
o něco hůře, ale stále ziskově. Nejpříznivěji dopadá do výsledků pojišťoven pojištění všeobecné
odpovědnosti. Opět se tak potvrzuje, že spojení
majetku a odpovědnosti je pro pojišťovny velice
zajímavé. A navíc je pozitivně přijímáno i klienty.
Nejspíš jako důsledek zhoršující se ekonomické
situace se již několik let nedaří pojištění úvěru.
Průběžné výsledky roku 2012 naznačují zastavení tohoto trendu. Toto pojištění je však velmi
Kromě již zmiňovaného budou poslední měsíce roku určovat další dvě velká témata. Prvním
bude blížící se konec výjimky z antidiskriminační
směrnice. Druhým pak, pokud bude schváleno,
omezení provize u rezervotvorných produktů
od 1. ledna 2013 podle novely zákona 38/2004
o pojistných zprostředkovatelích. Každý z těchto
vlivů by sám o sobě zapříčinil výrazné zvýšení
aktivity všech distribučních kanálů zaměřených
na životní pojištění. Jejich spojení je však násobí. Na místě jsou obavy ze zneužití situace řadou
„zprostředkovatelů“ projevující se ještě intenzivnějším otáčením smluv s falešným odvoláváním
se na „nařízení z EU“. Pokud tomu včas nezabrání samotní účastníci pojistného trhu, již dnes řádně pošramocená pověst našeho oboru utrpí další
šrámy. Jestli si však při hodnocení roku 2012
budeme moci říci, že v této oblasti „svítá na lepší časy“, tak je to důležitější zpráva než změna
nějakého ukazatele.
Tabulka 2: Havarijní pojištění
Hrubé pojistné [mil. CZK]
Počet vozidel [tis. ks]
Průměrné pojistné [roční]
Prům. pojistné – nové smlouvy
Škody hrubé [mil. CZK]
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
11/10
11/06
15 283
15 986
16 767
16 601
15 525
14 880
14 400
95,9 %
97,4 %
132,9 %
1 167
1 249
1 428
1 431
1 445
1 551
1 600
107,3 %
13 095
12 796
11 739
11 603
10 740
9 593
9 000
89,3 %
73,3 %
8 658
8 701
10 031
9 854
7 282
6 782
6 237
93,3 %
78,3 %
9 706
9 480
10 186
10 269
11 130
11 077
10 300
99,5 %
114,1 %
Počet škod [ks]
293 810
298 322
330 478
346 628
405 382
399 967
395 000
98,7 %
136,1 %
Průměrná škoda
33 036
31 779
30 882
29 626
27 456
27 696
26 076
100,9 %
83,8 %
* odhad Zdroj: ČAP, ČNB
Ekonomické informace
Pojistný obzor 3/2012
19
Ekonomické informace
Solvency II: Malé a střední
pojišťovny čeká hodně práce
RNDR. MARTIN JANEČEK, PH.D.
MANAGING DIRECTOR
TOOLS4F, S.R.O.
Vnímání Solvency II
ze strany pojišťoven
Na základě zkušeností ze středoevropského
trhu můžeme říci, že současná situace ve vývoji Solvency II v pojišťovnách se dá zjednodušeně popsat takto: všechny společnosti
vědí, že SII je nová regulace podnikání v pojišťovnictví, že požaduje zejména podstatně
jiný a komplikovanější výpočet kapitálové
přiměřenosti (solventnosti), než byl doposud, a že termín její implementace se stále
přibližuje, i když byl už několikrát odložen.
Většina pojišťoven tuší, že se jedná o velký
projekt vyžadující vysoké náklady (zejména
IT) na implementaci a na významné expertní
kapacity (z oblastí financí, pojistné matematiky apod.). Můžeme také říci, že většina pojišťoven už zahájila kroky k implementaci této
směrnice, avšak jen málokterá společnost
už dotáhla implementaci do konce a do rutinního provozu.
Větší subjekty jsou již zpravidla v pokročilejším stádiu vývoje. Například se účastnily
některého z „QISů“ (takže už získaly představu, jaké jsou základní principy výpočtu
apod. – 1. pilíř SII), rozvíjejí interní risk mana­
gement (jako základ pro ORSA, Own Risk
and Solvency Assessment, vlastní posouzení rizik a solventnosti, 2. pilíř SII) a některé
již pracují i na vytvoření infrastruktury pro
požadované detailní vykazování výsledků SII
(3. pilíř).
Naopak menší a střední společnosti bývají
zejména z kapacitních a finančních důvodů
teprve na začátku tohoto projektu. Pro menší a střední společnosti je mnohem komplikovanější nalézt potřebné finanční prostředky, a zejména také expertní kapacity.
Disponují například pouze omezeným počtem
pojistných matematiků (často jen jedním).
20
Pojistný obzor 3/2012
Ekonomické informace
Ti navíc mnohdy ve společnosti zpracovávají
více agend najednou, od pojistně matematických výpočtů technických rezerv a pojistného
přes úpravy a testování IT systémů, účetnictví, vykazování až po přípravu plánů, pojistných podmínek apod.
„Malé“ pojišťovny
Manažeři pojišťoven si často kladou otázku,
co Solvency II obnáší. Stručně a výstižně –
– velmi mnoho! Ve všech pojišťovnách to
je, anebo v nejbližší době určitě bude, jeden
z největších projektů, který vyžaduje zkušené
personální kapacity (aktuáři, finance, IT, manažeři…), čas pro jejich práci, a tedy i vysoké
náklady společnosti. To samozřejmě může
být problémem zejména pro menší pojišťovny, které mají výše uvedeného jen omezené
Směrnice Solvency II, jejímž
cílem je regulace pojistného
trhu, bude zavedena v roce
2014 a bude mít zcela
zásadní dopady na evropský
pojistný trh. Jaký bude
vliv této regulace na menší
a střední pojišťovny?
článku 76 Směrnice nepřekročí 25 milionů eur; (Pozn.: Článek 76 stanovuje, že
technické rezervy se pro účely SII uvažují
v jejich tržní hodnotě, a definuje, co tržní
hodnota znamená. Může to být částka
podstatně odlišná od současné účetní
výše technických rezerv.);
ƒƒ je-li podnik součástí skupiny, celková hodnota technických rezerv skupiny bez částek vymahatelných ze zajistných smluv
a od zvláštních účelových jednotek nepřekročí 25 milionů eur;
ƒƒ činnost podniku nezahrnuje pojišťovací
nebo zajišťovací činnosti v oblasti odpovědností, úvěrů a záruk (kaucí), pokud
nepředstavují doplňková rizika ve smyslu
čl. 16 odst. 1; (Pozn.: Článek 16 definuje, co je míněno „doplňkovým rizikem“.
Není vyloučeno, že pro některé malé a střední
pojišťovny budou náklady na implementaci Solvency II
neúnosně vysoké a jejich další rozumná existence bude
ohrožena.
množství. Pro takovéto pojišťovny existuje
možnost vynětí z režimu Solvency II. Musí
však splňovat tyto podmínky tzv. „malé“
pojišťovny:
ƒƒ hrubý roční výnos pojišťovny z předepsaného pojistného nepřesahuje 5 milionů
eur;
ƒƒ celková hodnota technických rezerv bez
částek vymahatelných ze zajistných smluv
a od zvláštních účelových jednotek podle
Ve zkratce to je takové riziko, které: a) souvisí s hlavním rizikem, b) týká se předmětu, který je pojištěn proti hlavnímu riziku,
a c) je pojištěno ve smlouvě, kterou je pojištěno hlavní riziko.);
ƒƒ činnost podniku nezahrnuje zajišťovací
operace, jejichž objem překročí částku
0,5 milionu eur, pokud jde o hrubý výnos
z předepsaného pojistného, nebo 2,5 milionu eur, pokud jde o hodnotu technických rezerv bez částek vymahatelných ze
Pokud je kterákoliv z výše uvedených částek
překročena ve třech po sobě následujících letech, použije se Směrnice od čtvrtého roku.
Ostatních pojišťoven, které definici „malé
pojišťovny“ nesplňují, se již pravidla uvedená
ve Směrnici týkají. A co tedy musí pojišťovny
zvládnout, pokud chtějí působit pod regulatorním režimem Solvency II?
Studium
První krok se týká studia zákonů a dalších
textů. Za minimální rozsah považujeme zvládnutí zejména textu Směrnice a aktuální verze
Implementačních opatření. Záměrně používáme slovo „studium“, ne „přečtení“. Zmíněné
texty jsou totiž jednak celkem obsáhlé a jednak i komplikované na pochopení (například:
Směrnice – cca 150 stran, Implementační
opatření – cca 400 stran, nepočítáme-li další doplňující konzultační dokumenty blíže vysvětlující podstatu výpočtů, která není vždy
na první pohled zřejmá). Studium by navíc
měly provádět specialisté, kteří mají velmi
dobré znalosti a zkušenosti v oblasti pojistné
matematiky, financí, účetnictví apod. Správné
pochopení pravidel SII může v dalším vývoji
ušetřit mnoho nákladů. Samostatné nastudování zákonů odhadujeme na cca 1 až 2 měsíce
intenzivního studia kvalifikovanou osobou.
Se studiem souvisí následná intepretace
textů. Pokud již pojišťovna disponuje znalým
člověkem, který správně pochopil příslušné
texty, je třeba je do větších či menších detailů vysvětlit nejen spolupracovníkům a managementu, ale i ostatním, kteří budou dodávat data do výpočtů a eventuálně výpočty
i provádět. Všichni tito lidé musí znát ve své
oblasti velké detaily. Časovou náročnost této
fáze bychom odhadli na cca 2 měsíce, samozřejmě za předpokladu, že všichni relevantní
pracovníci budou k dispozici.
Analýza
Dalším a nutným krokem v projektu SII je analýza a realizace výpočtů podle tzv. „standardního vzorce“. Standardní vzorec není, jak by
se z názvu mohlo zdát, jen jeden nebo několik
prostých vzorců s jednoduchými vstupy. Jedná se o velké množství výpočtů (stovky),
které většinou nejsou komplikované po matematické stránce, pro společnosti však často
bývá složité zajistit správná vstupní data. Ta
jednak nemusí být ve společnosti dostupná
v požadovaném detailu anebo k jejich získání
už může být zapotřebí komplexnějších (např.
aktuárských) modelů. Pro představu o rozsahu projektu uvedeme v této části jako příklad
jen dva, avšak velmi významné vstupy do výpočtu solventnosti – hodnoty technických rezerv a investic.
bývá záležitostí několika měsíců (typicky až
1 rok).
Finanční instrumenty
Najít tržní cenu finančních instrumentů pojišťovny k danému datu už bývá mnohem
snazší, neboť investice zejména menších
společností často bývají jednoduché a obchodované instrumenty (typicky státní
dluhopisy). Avšak vzhledem k tomu, že
Technické rezervy
Základním principem výpočtů solventnosti podle SII je, že všechna aktiva i závazky
mají být hodnoceny v jejich tržních cenách.
Obecná definice tržní ceny závazků z pojištění (technických rezerv), které většinou tvoří
podstatnou část pasiv společnosti, je uvedena v článku 76 Směrnice takto: „Hodnota
technických rezerv musí odpovídat stávající
částce, kterou by pojišťovny a zajišťovny
musely vyplatit, pokud by okamžitě převedly
své pojistné a zajistné závazky na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu“. Avšak vzhledem
k tomu že likvidní trh se závazky z pojištění neexistuje (nejen v ČR), je v další části
Směrnice (článek 77) uvedeno, jak se taková
hodnota vypočte. Základem pro výpočet je
model diskontovaných budoucích peněžních
toků. K vytvoření modelu budoucích cash
flow je zapotřebí zejména:
ƒƒ aktuárské know-how pro vytvoření modelu;
ƒƒ nástroj, ve kterém se model připraví. Tradiční nástroje, jako např. MS Excel, už
většinou nestačí a je potřeba využít některých specializovaných;
ƒƒ příprava předpokladů budoucího vývoje
– úmrtnost, náklady, stornovost, inflace,
výnosy z investování a mnoho dalších;
ƒƒ příprava diskontních faktorů pro výpočet
současné hodnoty budoucích cash flow
(je pravděpodobné, že tyto údaje budou
pravidelně zveřejňovány na stránkách
EIOPA) a jejich stochastických scénářů (to již dáno pravděpodobně nebude,
a tedy musí být připraveno individuálně
každou pojišťovnou).
Podle našich zkušeností existuje mnoho
menších pojišťoven, které takovýto model
buď ještě nemají vůbec, nebo disponují nějakou zjednodušenou verzí, jež požadavkům
Solvency II většinou nevyhovuje. Vytvoření
či přepracování takového modelu (modelů) interními kapacitami menší společnosti
Ilustrační foto: Dreamstime.com
zajistných smluv a od zvláštních účelových
jednotek, nebo více než 10 % jejich hrubého výnosu z předepsaného pojistného
nebo více než 10 % jejich technických
rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových
jednotek.
principy SII vyžadují zejména pro stanovení výše tržního rizika i hodnoty těchto
investic při změněných výnosových křivkách (které na rozdíl od technických rezerv
nejsou dány EIOPA), je i pro aktiva důležité mít model pro stanovení jejich tržních
cen (jako současná hodnota budoucích
cash flow). To tedy znamená, že pojišťovna
musí vytvořit model aktiv a mít dostatečné
know-how a nástroj na odvození výnosové křivky pro danou skupinu aktiv (např.
stáních dluhopisů daného státu a měny,
korporátních dluhopisů apod.). Ještě si
dovolíme zmínit, že výpočet solventnosti
založený na stanovení tržních cen je jednou z nejzákladnějších změn principů ze
Solvency I na Solvency II.
Zásady proporcionality
Solvency II také umožňuje použít zjednodušení
(simplifications)
pro
některé
Ekonomické informace
Pojistný obzor 3/2012
21
Ekonomické informace
výpočty při dodržení zásady tzv. proporcionality. Ve Směrnici jsou tyto zásady definovány
tak, že „…uplatňování této Směrnice má být
provedeno přiměřeným způsobem a vzhledem k rizikům, jimž jsou pojišťovny vystaveny…“ K zásadám proporcionality se vztahují
tyto články Směrnice: 29 (obecně), 41 (o řídicím a kontrolním systému), 86 (o zjednodušeních ve výpočtech technických rezerv),
109 (zjednodušení výpočtů některých rizik),
111 (kritéria pro použití zjednodušení budou
definována v Implementačních opatřeních).
Konkrétněji jsou pak jednotlivá zjednodušení
uvedena v Implementačních opatřeních. A to
zejména v částech nazvaných „Proportionality and Simplifications” v kapitolách:
Technical provisions
V této kapitole jsou uvedeny možnosti zjednodušení výpočtů technických rezerv. Nejprve se definuje, kdy se mohou zjednodušení
použít (tedy, kdy je splněna zásada proporcionality), a poté je uvedeno šest zjednodušení
pro některé aspekty výpočtu. Základní princip
výpočtu technických rezerv metodou diskontovaných budoucích cash flow však zůstává
nedotčen, žádné zjednodušení pro něj uvedeno není.
Solvency capital requirement standard
formula
V této kapitole jsou uvedena zjednodušení výpočtů kapitálového požadavku pro některá rizika. Opět se nejprve definuje, kdy se mohou
použít zjednodušení (kdy je splněna zásady
proporcionality), a poté je uvedeno 13 zjednodušení pro některá rizika. Principem většiny z nich je, že pro daná rizika není zapotřebí
znovu spouštět výpočet technických rezerv
se změněnými předpoklady, který může být
náročný na výpočetní čas, ale je možno použít
zjednodušený vzorec.
Zmíněná zjednodušení mohou pomoci pojišťovnám, které nemají optimální model cash
flow z pojistných smluv (pro výpočet technických rezerv) a výpočty dalších scénářů
by byly časově neúnosné. Nicméně máme
za to, že často bývá efektivnější využití větší HW síly (například zapojení více počítačů)
a vypočítat hodnoty technických rezerv pro
požadované scénáře s použitím modelu cash
flow než prokazování zásady proporcionality
v daném případě.
Další kroky
Když už má společnost všechny vstupy
připraveny (podobným způsobem jako pro
22
Pojistný obzor 3/2012
Ekonomické informace
výše uvedené vstupy technických rezerv
a investic), je další úlohou výpočet standardního vzorce samotného. Ani tato část
není triviální a vyžaduje detailní znalost
principů výpočtu se všemi jeho detaily
a také i určitou programátorskou zručnost
osoby, která výpočet definuje.
V této fázi už může pojišťovna udělat také
časový a finanční plán implementace výpočtů podle standardního vzorce. Časovou
náročnost celého projektu nelze samozřejmě obecně stanovit, velmi závisí na situaci
v každé pojišťovně (zejména jak vyspělé
jsou její technické výpočty, jaké nástroje
už má k dispozici, jak kvalitní má interní experty apod.). Společnost už by také měla
být schopna alespoň nějakým způsobem
vypočítat výsledky solventnosti podle
standardního vzorce. Významnou součástí
celého procesu je pak automatizace těch-
co nejvíce automatizovaného vyplňování
požadovaných reportů je zase velmi rozsáhlým zejména IT projektem, možná srovnatelným s částí pilíře 1 – vytvoření výpočtu
solventnosti.
Sledování legislativy
Nesmíme zapomenout na legislativu. Požadavky na výpočet SII (např. uvedených
v Implementačních opatřeních) se stále
průběžně mění – zatím máme k dispozici
většinou nefinální drafty. Proto může být
logický přístup některých manažerů v menších pojišťovnách – počkáme s implementací Solvency II, až bude finální legislativa.
Avšak, při zvážení rozsahu projektu zavedení SII do činností pojišťovny (viz také tento
článek) a také vzhledem k tomu, že už se
Obecnou časovou náročnost implementace SII nelze
stanovit, závisí na situaci v každé pojišťovně.
to výpoč­t ů (aby bylo zapotřebí co nejméně
ručních vstupů a úprav, a tedy bylo omezeno operační riziko) a automatizace procesu
získávání správných dat včetně schopnosti prokázat, že data jsou správná apod. Ze
zkušenosti víme, že společnosti i po několikaleté aplikaci výpočtů standardního vzorce
často nacházejí další více či méně významné chyby. K jejich dřívějšímu odhalení velmi
pomůže, když postupy výpočtů a výsledky
jsou validovány (velmi detailně) ještě i třetí
osobou, nejen jejich tvůrcem.
ORSA a reporting
Doposud jsme probírali nutné kroky ke zpracování výpočtu solventnosti (alespoň podle
standardního vzorce). To je sice nevyhnutelný, ale jen první, a nikoliv jediný krok
v celém procesu implementace SII. Dalším
a velmi významným počinem zůstává zavedení 2. a 3. pilíře – ORSA a reporting. Podrobnosti k těmto dalším etapám v projektu
zavedení SII v pojišťovnách jsou nad rámec
tohoto článku, omezíme se tedy pouze
na stručné zhodnocení. Obě tyto části jsou
velmi významnou součástí SII a jejich implementace je opět časově velmi náročná.
Implementace ORSA vyžaduje zejména expertní a manažerské kapacity. Uskutečnění
obecně nepředpokládají principiální změny konečných standardů od současných
draftů, máme za to, že je spíše potřebné
obecný vývoj SII sledovat a již dnes začít
konat kroky k její implementaci (podle současných draftů a event. průběžně upravovat své postupy podle jejich aktuálnějších
verzí).
Zamyšlení
Je zřejmé, že celý projekt implementace
Solvency II vyžaduje zejména vysoké náklady a velké úsilí pracovníků. Tento fakt se
pak o to více vztahuje na menší a střední
společnosti. SII bude mít samozřejmě velký vliv na celé podnikání v pojišťovnictví.
Na jednu stranu přinese Směrnice pravděpodobně větší kontrolu dozoru a lepší
hodnocení solventnosti pojišťoven. Na druhou stranu náklady na její implementaci
a následné dodržování budou velmi vysoké
a budou se muset promítnout do cenové
politiky společností. Není také vyloučeno,
že pro některé, zejména malé a střední pojišťovny budou neúnosně vysoké a jejich
další rozumná existence bude ohrožena. To
může přinést změnu v pojistném sektoru
i v tom smyslu, že malých a středních pojišťoven na trhu bude ubývat.
Pojistné spektrum
Pojištění insolvence cestovních
kanceláří pod mediálním tlakem
RNDR. PETR KOUBA, MBA
ŘEDITEL ODBORU ÚRAZOVÉHO A CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ
UNIQA POJIŠŤOVNA
Krachy cestovních kanceláří začínají pomalu patřit k typickému českému létu. Vždyť
poslední dobou neuplyne období dovolených, které by nebylo ve znamení zklamaných a nespokojených turistů. Ohlédněme
se nejprve zpět do minulosti a podívejme
se, jaký vlastně byl v oblasti pojištění cestovních kanceláří historický vývoj? Do roku
1989 působilo na území bývalého Československa pouhých devět cestovních kanceláří
(například ČEDOK, Autoturist atd). Po roce
1990 došlo díky otevření hranic k obrovskému podnikatelskému boomu, který vedl
ke vzniku nových společností zaměřujících
se na cestovní ruch. Souviselo to se značnou poptávkou, jež vysoce převyšovala
tehdejší nabídku. Pozitiva nově získaných
cestovatelských možností, však rychle narušily negativní jevy. Zejména v oblasti rizikové charterové přepravy docházelo kvůli
rychle se měnícím podmínkám obchodování a malým zkušenostem managementu
ke krachům velkých a zdánlivě stabilních
subjektů. V roce 1997 se to týkalo například
CK East West Travel a CK Čechie a také
CK Travela, která nechala v zahraničí téměř
dva tisíce lidí! Jejich návrat pokryl částečně
Garanční fond. Ovšem refundace cca 1 800
klientů v hodnotě cca 48 milionů Kč nebyly
v té době nijak řešeny.
Regulace
cestovního ruchu
Tento vývoj posílil tlak na další opatření,
a to zejména na regulaci podnikání v oblasti cestovního ruchu. Došlo i k úpravě
legislativy, která se převážně týkala oblasti
ochrany práv zákazníka. Vznikl nový zákon
č.159/1999 Sb. o některých podmínkách
podnikání v oblasti cestovního ruchu, jenž
je aplikací směrnice Rady ES z 13. června
1990 č. 90/314/EHS. V té době evidoval
živnostenský registr více než 10 tisíc subjektů podnikajících v oblasti provozování
cestovní kanceláře. Zákon nově vyžadoval
rozlišení činnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury. Odlišnost mezi oběma druhy živností spočívá v tom, že pouze v rámci
koncesované živnosti provozování cestovní
kanceláře je možné nabízet a prodávat zájezdy, s nimiž je spojena zvýšená ochrana
zákazníka. Po povinné transformaci CK ze
živnosti volné na živnost koncesovanou se
počet koncesovaných cestovních kanceláří
zastavil na čísle cca 1000. Od té doby však
tato suma opět narostla na současně uváděných 1457 subjektů.
2009 pád CK Tomi Tour. V zahraničí zůstalo
v době úpadku cca 3 400 lidí a dalších cca
13 tisíc klientů mělo koupeno zájezd (odhad požadavků cca 180 mil. Kč).
Určení limitu pojistného
plnění
Pro stanovení výše limitu pojistného plnění
zákon požaduje hodnotu 30 % ročních tržeb
z prodeje zájezdů. Přesněji z plánovaných
ročních tržeb z prodeje zájezdů. Pokud je
Pojistný pool
V reakci na zmíněný zákon vznikl pool devíti pojišťoven, který v konkurenci se Zürich Pojišťovnou poskytoval nové pojištění
pro případ úpadku. V roce 2003 se však
do dalšího vývoje vložil Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže, který tomuto poolu
neprodloužil výjimku nutnou pro fungování.
Proto od 1. 1. 2004 pojišťují toto riziko již
jednotlivé pojišťovny. Tento stav s velmi
drobnými změnami ve složení pojišťoven
trvá až do současnosti, kdy pojištění nabízí
čtyři tuzemské a jedna slovenská pojišťovna. Od 1. 8. 2006 se pojištění, v souladu
se zákonem č. 214/2006 Sb., který upravuje zákon č. 159/1999 Sb., vztahuje i na zájezdy sestavené na základě individuálního
požadavku tzv. forfaity. Ještě si dovolím
zmínit, že největším krachem cestovní kanceláře za poslední roky u nás byl v červenci
Foto: archiv autora
Vznik cestovních kanceláří
Současná zákonná
úprava stanoví cestovním
kancelářím povinnost
pojistit se proti úpadku.
Tato norma však rozhodně
není dokonalá a říká si
o určité zpřísnění. Jaký je
v této oblasti vývoj?
RNDr. Petr Kouba, MBA
tento plán nižší než skutečnost v předchozím roce, vezme se za základ výpočtu
předchozí rok. Ve srovnání se Slovenskem,
Polskem či Maďarskem je tento limit v České republice nejvyšší. Jen pro zajímavost,
Pojistné spektrum
Pojistný obzor 3/2012
23
Pojistné spektrum
v původním návrhu zákona dokonce figurovalo 50 %. Slovensko má limit 25 %,
v Polsku je po nedávném zvýšení maximum 16 % a v Maďarsku 20 %. V Polsku
a Maďarsku je pro cestovní kanceláře se
specifickými parametry počet procent dokonce i menší, než je uváděné maximum.
Tato procentuální hranice však nemusí vždy
pokrýt veškeré nároky klientů. V případě
CK, která by provozovala pouze prázdninové pobyty dětí a zájezdy by pořádala z 95 %
jen v červenci a srpnu, krytí nutně nebude
postačující. To samé se týká i úpadku, který
by u „letní“ CK proběhl na přelomu června
a července. Co se týče ročních tržeb za zájezdy, pojišťovna si do jisté míry může ověřit historické údaje a může i odhadnout plán
předložený cestovní kanceláří na následující rok. Rozhodně však nemůže každý týden
provádět kontrolu, zda se neprodává více
zájezdů nebo zda nebyl realizován jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč. Tady záleží jen na poctivosti dané
společnosti, zda zvýšení pojistného rizika
pojišťovně nahlásí.
Reálný stav
Mezi lety 2004 až 2012 odškodnily pojišťovny v České republice klienty 22 cestovních kanceláří, které vyhlásily úpadek (nejsou započteny ještě neukončené případy).
V šestnácti případech vyplatily pojistné plnění ve výši 100 % vzniklé škody, ve dvou
případech to bylo méně než 50 % vzniklé
škody. Je nepopiratelným faktem, že vzhledem k současné ekonomické situaci krachují cestovní kanceláře bohužel po celém
světě a také do budoucna se dá očekávat
zvýšený počet úpadků. A to se přitom jedná o v podstatě velmi stabilní podnikatelské odvětví. Reálně krachuje 0,5–0,7 %
společností a počet firem v úpadku souhrnně za všechna odvětví je cca 4–5 %.
Například v sousedním Polsku v letošním roce zkrachovalo již devět kanceláří
a po úpadku obrovské Orbis Travel v roce
2010 k 3. 7. 2012 ohlásila úpadek také
jedna z největších CK v Polsku Sky Club,
známá pod obchodním jménem Triada.
Podle předběžných údajů se odhadují náklady na repatriaci a odškodnění poškozených 4,7 tisíce klientů na 30 milionů zlotých
a náklady na refundace 18 tisíců klientů,
kteří vůbec neodjeli, na 18 milionů zlotých.
Limit plnění pro krytí těchto škod je přitom
údajně pouhých 25 milionů zlotých. Proto se v Polsku diskutuje o vzniku nového
stupně zabezpečení. Má se jednat o fond,
který by poskytoval další ochranu po vyčerpání prostředků z pojištění.
Jak zlepšit současný stav?
Na základě několika do očí bijících případů
z poslední doby se rozpoutala poměrně silná celoevropská mediální kampaň, která
však není vždy vedena konstruktivně, viz
např. argumentace povinnosti pojišťovny
stoprocentně plnit na základě rozsudku
Soudního dvora EU v případu žaloby J. Pawlika proti Hanse Merkur Reiseversicherung AG1 . Přitom tři z letošních úpadků CK
Pojišťovna nemůže každý týden provádět kontrolu,
zda CK neprodává více zájezdů nebo zda nerealizovala
jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč.
v ČR lze označit za problematické – jedna
CK podnikala zcela bez pojistky, u dalších
dvou se patrně jednalo o podvod ze strany majitelů a jednatelů společností. Ani
sebelepší zákon nedokáže ochránit před
podvodným jednáním provozovatelů CK,
lze pouze minimalizovat dopady na klienty.
Náměty na zlepšení situace pak lze podle
mého názoru rozdělit do oblasti pojištění
a do oblasti cestovního ruchu.
Oblast pojištění
ƒƒ u malých či nových CK nejčastěji dochází
k dynamickým změnám, proto by měl být
zaveden minimální limit pojistného plnění
pro CK, například 5 mil. Kč;
ƒƒ zavedení dalších alternativ k povinnému
pojištění nemůže nikdy zaručit lepší návratnost zákazníkem vynaložených prostředků, pokud by mělo dojít ke změně,
doporučuji vícestupňový systém;
ƒƒ rozšíření pojmu zájezd i o poskytování
ubytování v zahraničí na více než tři noci
(např. tedy i pro týdenní a delší pobyty
v apartmánech s vlastní dopravou);
ƒƒ zavedení centrálního registru pojištěných CK s povinností neodkladné aktualizace údajů;
ƒƒ certifikáty o pojištění pro CK vydávat
pouze na dobu určitou;
ƒƒ uvedení sjednaného limitu na certifikátu
o pojištění, popřípadě i doplnění o potvrzení pojišťovny o zaplacení celé částky
pojistného CK.
1)
24
Pojistný obzor 3/2012
Pojistné spektrum
Oblast cestovního ruchu
ƒƒ zpřísnění podmínek pro udělování nových koncesí. Počet koncesovaných
CK v ČR stále stoupá. Nyní se jedná již
o 1 457 subjektů, každoročně se tento
počet zvyšuje o 30–100 nových společností. Přitom takováto síť cestovních
kanceláří nemá v Evropě obdoby, jde
snad o nejhustší síť v EU vůbec, například v Německu připadá na jednu cestovní kancelář řádově 15x více potenciálních zákazníků než v České republice,
ƒƒ nastavení zábran pro některé nekalé
praktiky, jako jsou například oddalování
vyhlášení insolvence formálními chybami, možnost transformace cestovní kan-
celáře na cestovní agenturu, opakující se
osoby, popřípadě osoby v příbuzenském
vztahu v insolvencích CK, prodej CK nastrčené osobě - tzv. bílému koni apod.
Bezmoc vůči těmto praktikám přiznává
i Ministerstvo pro místní rozvoj, které
upozorňuje na odpovědnost živnostenských úřadů podléhajících Ministerstvu
průmyslu a obchodu. Dle obou ministerstev nelze za stávající právní úpravy proti těmto jevům účinně postupovat.
Závěr
Jakékoli jednostupňové řešení či alternativy zajištění nezaručí stoprocentní odškodnění klientů. Navrhovanými úpravami by se
současný stav zlepšil a předešlo by se nedávným excesům. Jako běžný spotřebitel
však nechápu, proč bych měl být například
u refundací za neuskutečněné zájezdy zcela zbaven odpovědnosti a své spoluúčasti
za výběr cestovní kanceláře. Napadá mě
jen srovnání s bankovní licencí a výběrem
banky či družstevní spořitelny, v žádném
jiném odvětví podnikání takových práv zákazník nepožívá. Jako spotřebitel mám
k dispozici internet (fóra a blogy o CK se
zkušenostmi a stížnostmi), srovnání cen
pro daný typ zájezdu a jako stabilizační prvek vnímám i délku kontraktu CK s pojišťovnou – změna pojišťovny určitě má jistou
vypovídající negativní hodnotu.
http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-02/cp120013cs.pdf
Kam spěje pojištění cestovních
kanceláří?
MGR. MARIE NEZVALOVÁ
PRACOVNÍ SKUPINA PRO POJIŠTĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Letošní rok je na úpadky cestovních kanceláří (CK) velmi bohatý – doposud jich bylo
sedm. V několika případech se však bohužel
jedná o úpadky nestandardní, které naladily
média, Ministerstvo pro místní rozvoj, cestovní kanceláře a jejich asociace a potažmo
celou veřejnost výrazně proti pojišťovnám.
Nedostatečný limit
Důvodem je zejména to, že limit pojistného
plnění sjednaný v pojistné smlouvě je nedostatečný, a proto zákazníci cestovní kanceláře dostanou od pojišťovny pouze část
peněz, o které v důsledku úpadku CK přišli. Minimální výši limitu pojistného plnění
(30 % tržeb z prodeje zájezdů) stanoví zák.
č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
podnikání a o výkonu některých činností
v oblasti cestovního ruchu. Stejně jako je
tomu u jiných druhů pojištění, i zde musí
horní hranici pojistného plnění stanovit pojistník, tedy CK (ona jediná ví, jaké jsou její
skutečné tržby). Podle pojistných podmínek
pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře je CK rovněž povinna kdykoliv
během trvání pojištění oznámit pojistiteli
změnu (tj. i zvýšení) pojistného rizika; tuto
povinnost však cestovní kanceláře neplní.
Cílem nahlašování nižších než skutečných
viníka samozřejmě slyší i cestovní kanceláře a média. Argumenty „zlých“ pojišťoven
v podstatě nikoho nezajímají.
Nejbližší vývoj
Co můžeme v nejbližší době očekávat? Ministerstvo připravuje novelu zákona, která
prý má upřesnit povinnosti cestovních kan-
Pojišťovny se obávají, že pod „upřesněním povinností
pojišťoven“ se skrývá jednoznačné zavedení povinnosti
plnit do výše vzniklé škody bez ohledu na sjednaný
limit pojistného plnění.
tržeb je „optimalizace“ pojistného (tím se
rozhodně nechci dotknout poctivých CK,
kterých je většina). Ochrana spotřebitele se
tak dostává až na druhé místo.
Autor zákona
Ilustrační foto: Dreamstime.com
O prožitek z dovolené
a o své peníze z důvodu
krachu cestovní kanceláře
ročně přichází několik tisíc
klientů. Nepříznivé situaci
napomáhá i stav české
legislativy.
Tvůrcem uvedeného zákona, jehož úkolem bylo mimo jiné implementovat do našeho právního řádu evropskou směrnici
o souborných službách pro cesty, pobyty
a zájezdy požadující rovněž zabezpečení návratnosti zákazníkem vložených prostředků,
pokud se CK ocitne v úpadku (proto povinné pojištění), je Ministerstvo pro místní
rozvoj. To si je nyní vědomo toho, že zákon
v praxi nefunguje tak, jak by měl, a snaží se
odpovědnosti za vzniklou situaci elegantně
zbavit. Dle ministerstva je tak za dostatečnost limitu pojistného plnění odpovědná
pojišťovna a klient musí vždy dostat 100 %
vzniklé škody. Na toto snadné nalezení
celáří a pojišťoven, údajně zvažuje i alternativu k povinnému pojištění – bankovní záruku. Pojišťovny se trochu obávají (osobně
si myslím, že oprávněně), že pod „upřesněním povinností pojišťoven“ se skrývá jednoznačné zavedení povinnosti plnit do výše
vzniklé škody bez ohledu na sjednaný limit
pojistného plnění. To je samozřejmě zcela
nepřijatelné. Zatím se však pohybujeme
v rovině spekulací, neboť ministerstvo přes
své předchozí sliby s Českou asociací pojišťoven v této zásadní věci příliš nespolupracuje a návrh novely jí k připomínkám dosud
(do 5. září) nepředložilo. Doufejme, že se
vzájemná komunikace zlepší a že ministerstvo bude na případné připomínky ČAP
slyšet. V opačném případě by se skutečně
mohlo stát to, že žádná ze 4 tuzemských
pojišťoven provozujících pojištění záruky by
je z objektivních důvodů nemohla nadále
cestovním kancelářím nabízet.
Pojistné spektrum
Pojistný obzor 3/2012
25
Pojistné spektrum
Pojištění rekreačních plavidel
zajímá Čechy čím dál více
BC. JANA KOREČKOVÁ
DÜRL & PARTNER
Pohled do historie pojištění lodí má své zvláštní kouzlo, dovolí nám totiž nahlédnout do samotné kolébky pojišťovnictví. Tehdy samozřejmě nešlo o pojištění rekreačních plavidel,
tak jak jej známe dnes, ale o pojištění lodí
obchodních. Na počátku stáli majitelé plavidel
obchodující se vzácným zbožím z Afriky, Asie
nebo jiných významných center středověkého
obchodu, kteří se začali spojovat do obchodních klubů. Zde každý z nich přispíval částí svého výdělku, aby si v případě škody vzájemně
kryli ztráty. Tímto způsobem vzniklo vzájemné
pojištění. Také zrod komerčního pojištění je
spojený s námořním průmyslem. Nejstarší
dochovaná komerční pojistná smlouva pochází
z 2. poloviny 14. století a je to námořní pojišťovací smlouva. Zajímavý je také fakt, že i nejstarší známá zajistná smlouva se týká plavidla,
respektive zboží přepravovaného lodí.
Rozvoj námořního pojištění
Rozvoj námořního pojištění souvisí s průmyslovou revolucí a s velkým nárůstem obchodu. K nejmohutnějšímu vývoji pojištění došlo
zvláště v Anglii, kde se významným centrem
pojišťovnictví je něco, o čem se Středoevropanům může jen zdát. Svoji výjimečnost
a význam si Anglie na poli pojištění udržela
dodnes. Současné anglické instituce, působící v oboru pojišťovnictví, pracují v ohromných
objemech, ale navzdory tomu dokáží být neuvěřitelně flexibilní a nesmírně rychle reagují
na změny na trhu a na aktuální potřeby svých
klientů. Pomáhá jim v tom velká šíře záběru
a zároveň ohromná hloubka znalostí lidí, kteří
pro ně pracují. Ne náhodou se velká část zcela nových, neobvyklých či málo známých rizik
pojišťuje právě zde.
Pojištění rekreačních
plavidel v ČR
Je zřejmé, že pro pojišťovny i jiné instituce,
působící v poměrně malém středoevropském
státě, který nemá moře, nebude pojištění plavidel, zvláště pak pojištění rekreačních plavidel, tím ústředním tématem. Od konce roku
1989 se však vzdálenosti k moři v pomyslné
rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stoupá počet těch, kteří si splnili klukovský sen
Od konce roku 1989 se vzdálenosti k moři v pomyslné
rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stoupá počet
těch, kteří si splnili klukovský sen a koupili si plachetnici,
jachtu nebo motorový člun.
námořního pojištění stala londýnská kavárna
Edwarda Lloyda. V ní se scházeli majitelé lodí,
obchodníci a také brokeři schopní vyjednat
nejlepší možné podmínky s rostoucí skupinou subjektů ochotných pojištění nabídnout.
Více než tři sta let vývoje Lloyd’s a anglického
26
Pojistný obzor 3/2012
Pojistné spektrum
a koupili si plachetnici, jachtu nebo motorový
člun. Pod českou vlajkou dnes v různých částech světa pluje několik set rekreačních lodí
a hodnota těchto plavidel s jistými výkyvy stále roste. A jaké jsou v tomto kontextu možnosti pojištění v České republice? Většina
Přibývá majitelů
rekreačních plavidel,
kteří pro krytí rizik
souvisejících s vlastnictvím
a provozováním svých lodí
hledají vhodné pojištění.
Jaká panuje situace
na trhu?
pojišťoven se tomuto odvětví nevěnuje a pro
další se jedná pouze o okrajovou záležitost.
Nabídka produktů není v mnoha případech
schopna uspokojit potřeby majitelů lodí. Ti si
pak často sjednávají pojištění až přímo v místě, kde s lodí kotví – nejčastěji v Chorvatsku,
buď u lokálních pojišťoven, nebo u velkých
evropských pojišťoven, které tam mají své
zastoupení.
Česko vs. Anglie
Přesto však existují případy, kdy je nabídka
některé z českých pojišťoven pro klienta, českého majitele lodě, nejvýhodnější. Ve srovnání s anglickými pojišťovnami, které jsou
na globálním trhu v této oblasti nejvyspělejší,
uspějí ty české relativně častěji zejména v případě menších lodí s nepříliš vysokou hodnotou. Zatímco majitelé lodí větších, s velmi
vysokou hodnotou nebo jinak výjimečných,
téměř vždy nejvhodnější možné pojištění najdou u anglického pojistitele. Průměrná hodnota lodě českého klienta pojištěného u některé z anglických pojišťoven byla podle mých
zkušeností v roce 2011 téměř patnáctkrát
vyšší než průměrná hodnota lodě českého
klienta pojištěného u tuzemského pojistitele.
Je to dáno částečně tím, že sazba pojistného
se u anglických pojistitelů s růstem hodnoty
lodě také snižuje rychleji, než je tomu u pojistitelů českých. Pojistné krytí je u anglických
pojišťoven obecně širší než u těch českých,
s růstem hodnoty lodě se ale v některých
případech ještě rozšiřuje. A naopak zejména
u menších lodí české pojišťovny kryjí i některé riziko, jež pojišťovny anglické kryjí až v případě lodí větších. Upisovací kapacita v tomto
odvětví či ochota přijmout riziko v případě
větších či jinak výjimečných lodí je pochopitelně u českých pojišťoven nižší. Co se v případě rekreačních lodí pojišťuje?
Ilustrační foto: Dreamstime.com
širším rozsahu a s mnohonásobně vyššími
limity pojistného plnění, než je běžné u standardního pojištění odpovědnosti. Z hlediska
pohledu na vývoj pojišťovnictví je P&I pojištění velmi zajímavé také jako výjimka vzdorující času. Pojištění kdysi vzniklo jako pojištění
vzájemné, v průběhu času ale postupně stále
více rostl význam pojištění komerčního a pojištění vzájemné stále více ztrácelo na významu. Ne všude byl tento proces tak intenzivní
jako v České republice, ale tato tendence je
celosvětově velmi silná. P&I pojištění stojí
zcela stranou tohoto vlivu. Ač je nesmírně
moderní a sofistikované, zůstává striktně pojištěním vzájemným.
Úloha pojišťovacího
makléře
Pojištění odpovědnosti
Pojištění odpovědnosti z provozu plavidla patří v České republice mezi pojištění povinně
smluvní. Nabízí se analogie s pojištěním vozidel, respektive s pojištěním odpovědnosti
z provozu vozidla. Ovšem i zde je znát, že je
pojištění lodí u nás okrajovou záležitostí, regulace není ani zdaleka přísná. Nejběžnější výše
limitu pojistného plnění se pohybuje v případě odpovědnosti z provozu plavidla u velkých
globálních pojišťoven v případě standardních
rekreačních lodí mezi 2–5 miliony eur. Některé naše pojišťovny nabízejí toto pojištění
s limity výrazně nižšími, což je dle mého názoru jedna z nejpodstatnějších nevýhod jejich
nabídky. I v České republice však působí pojišťovny, které nabízejí tyto limity na světové
úrovni.
Kasko pojištění
Nepřekvapí, že kasko pojištění je v naprosté
většině případů to, které majitele lodí zajímá
nejvíce. Rozsah pojistného krytí u českých
pojišťoven v některých případech vychází
z klasického „suchozemského“ pojištění majetku podnikatelů, navíc kryje některá další
rizika. Pojistné krytí u anglických pojistitelů
obecně bývá velkorysejší a je v zásadě všerizikové jen s malým počtem výluk. Je ale třeba, aby se klient dobře seznámil s některými
u nás neobvyklými podmínkami. Příkladem
takové podmínky může být zajištění přívěsu,
na kterém se loď převáží, „botičkou“ v době,
kdy není pod dohledem.
Pojištění válečných rizik
Pro našince je zajímavé, že pojištění válečných rizik se v případě pojištění rekreačních
1)
2)
lodí anglickými pojistiteli stalo téměř standardem. I v základním rozsahu je šíře pojistného krytí poměrně velká, ovšem pouze mimo
území pravidelně aktualizovaných a vyhlašovaných válečných zón.1
Doplňková pojištění a připojištění
V souvislosti s pojištěním lodě pojišťovny
nabízejí i řadu dalších doplňkových pojištění
a připojištění. Běžně se lze setkat například
s pojištěním osobních věcí na palubě ale
i mimo, pokud nějak souvisejí s užíváním
lodě. Velmi časté je pojištění úrazu osob přítomných na palubě (v základním rozsahu bývá
u anglických pojistitelů součástí balíčku pojištění a jako součást těchto balíčků se netýká
posádek lodí). V nabídce je také například pojištění nákladů na ubytování, cestování a návrat po pojistné události, v důsledku které se
loď stala neobyvatelnou.
Pojištění posádek lodí
Pojištění personálu lodí u anglických pojistitelů připomíná cestovní pojištění přizpůsobené
pro tuto specifickou skupinu. Může zahrnovat dlouhou řadu rizik od základního úrazového pojištění a pojištění léčebných výloh
až po pojištění únosu či nákladů na evakuaci
při přírodní katastrofě. U českých pojistitelů
jsem se s tímto produktem za dobu své praxe
nesetkala.
P&I pojištění
P&I 2 pojištění je exkluzivní záležitostí týkající
se luxusnějších lodí. Jedná se o velmi sofistikovanou a intenzivní pojistnou ochranu, jejímž
základem je pojištění odpovědnosti a fakticky
také pojištění právní ochrany, ovšem v daleko
eznam pravidelně aktualizuje a vyhlašuje Joint War Committee of the Lloyd’s Market Association and
S
International Underwriting Association of London.
P&I znamená Protection & Indemnity, čili ochrana a odškodnění.
Velmi podstatná (podstatnější než u některých jiných odvětví) je dle mého názoru v oblasti pojištění rekreačních plavidel úloha pojišťovacího makléře. Značná část majitelů lodí
v současné době u českých pojistitelů adekvátní pojištění vůbec nenajde a mnohdy pak
hledají pojištění v zahraničí na vlastní pěst.
Najít a poznat skutečnou kvalitu je však pro
ně velmi obtížné. Pojišťovací makléř znalý tohoto specifického odvětví a trhu může svému
klientovi umožnit překonat jazykové a kulturní
bariéry. Měl by co nejlépe poznat konkrétního
klienta a jeho potřeby, stále sledovat vývoj jak
trhu, tak potřeb jednotlivých klientů, vyhledávat a aktualizovat pojištění tak, aby pro klienta
bylo co možná nejvhodnější. Měl by nabízet
svůj servis v souvislosti s pojistnými událostmi nejen tehdy, kdy už nastanou a kdy jde
o samotnou likvidaci, ale také poskytnout své
zkušenosti a rady tak, aby k pojistným událostem pokud možno docházelo co nejméně,
a pokud už k nim dojde, aby rozsah škod byl
co nejmenší.
Shrnutí
Několik set českých majitelů lodí – a odhaduji, že počet a hodnota jejich lodí do budoucna
stále pomalu, ale stabilně poroste – hledá
pro svá plavidla co nejvhodnější pojistné produkty. Český pojistný trh však v současné
době nedokáže příliš dobře konkurovat zahraniční nabídce. Otázka pro české pojišťovny tak zní: stojí za to věnovat tomuto odvětví
více pozornosti a pokusit se prosadit v globální konkurenci?
Pojistné spektrum
Pojistný obzor 3/2012
27
Ze světa
Environmentální pojištění:
Jak evropské země chrání
životní prostředí?
DOC. ING. EVA VÁVROVÁ, PH.D.
ÚSTAV FINANCÍ PROVOZNĚ EKONOMICKÉ FAKULTY
Zodpovědná environmentální
politika se v současné době
může stát pro podnikatelský
subjekt značnou konkurenční
výhodou. Podívejme se, jak
se tomuto tématu věnují
v zahraničí.
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Se zvyšujícím se zájmem o problematiku životního prostředí souvisí i otázka odpovědnosti
za případné škody na životním prostředí, které
podnik svojí činností nebo náhlou havárií může
potenciálně způsobit. Pokud se tak stane, má
daná společnost povinnost uhradit vzniklou
škodu. S takovou situací je spojena nutnost finančního zajištění. Jednou z možností je environmentální pojištění. To můžeme dle metodiky
OECD rozčlenit na:
ƒƒ pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí (environmental impairment
liability, EIL) – jde o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou třetím stranám. Obvykle se nevztahuje na škody na životním
prostředí samotném, na biodiverzitě a nezahrnuje náklady na sanace;
Environmental Liability
Directive (ELD)
Směrnice 2004/35/ES Environmental Liability
Directive (ELD) nestanovuje přímo povinnost
tohoto pojištění, nicméně některé státy se
rozhodly do svých právních řádů zahrnout environmentální pojištění jako povinné. V České
republice bude povinnost finančního zajištění pro určité činnosti stanovena od 1. ledna
roku 2013 včetně možnosti výběru z jiných
alternativních produktů finančního zajištění
jako např. bankovních záruk. Česká republika
spolu s dalšími 22 členskými státy nedodržela
termín 30. 4. 2007, stanovený pro implemen-
Rizika krytá environmentálním pojištěním mají svá
specifika, následky větších havárií navíc mohou
dosahovat katastrofických rozměrů.
ƒƒ pojištění sanačních nákladů (coverage for
on-site cleanup liability) – lze sjednat, pokud
jsou náklady na sanace vyloučeny z EIL;
ƒƒ cleanup cost cap policy-brownfield site –
zahrnuje neočekávané náklady na sanace,
vyplývající např. z nadměrné kontaminace;
ƒƒ pojištění odpovědnosti dodavatelů (contractor’s pollution legal liability) – pojišťuje znečištění, které způsobí pojištěný při
své činnosti vyplývající z dodavatelské
smlouvy;
ƒƒ pojištění při dopravě (transportation coverage) – kryje nehody při dopravě nebezpečných látek;
ƒƒ pojištění skládek (environmental coverage
for landfills) – pojištění provozovatelů
skládek.
28
Pojistný obzor 3/2012
Ze světa
tování ELD. Směrnice byla v ČR implementována s účinností od 17. 8. 2008 zákonem
č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické
újmě a o její nápravě. Na rok 2013 je odložena pouze lhůta pro finanční zajištění environmentálního rizika. To nic nemění na faktu,
že již od 17. 8. 2008 mají čeští provozovatelé
aktivit potenciálně ohrožujících životní prostředí objektivní odpovědnost za způsobenou
nebo hrozící ekologickou újmu (biodiversity
damage).
Finanční zajištění rizika lze provést pojištěním,
bankovní zárukou, vázaným vkladem nebo
účastí v poolu. Rizika krytá environmentálním pojištěním mají svá specifika, následky větších havárií navíc mohou dosahovat
katastrofických rozměrů. Z těchto důvodů
v některých zemích pojišťovny a zajišťovny
vytvářejí pooly, které umožňují kvalitněji diverzifikovat riziko a poskytovat lepší podmínky pro vývoj nových produktů. Pooly existují
např. ve Francii (Assurpol), Nizozemí (Nederlandse Milieupool), Itálii (Pool Inquinamento)
nebo ve Španělsku (Pool Español de Riesgos
Medioambientales). Zaměřme se na environmentální problematiku v kontextu některých
evropských zemí.
Německo
Ochrana životního prostředí a environmentální politika vůbec je v Německu považována
za velmi důležitou. Povinnost chránit životní
prostředí je zakotvena v článku 20a německé
ústavy a stejně tak i v ústavách většiny spolkových zemí. Veřejnost je obecně k těmto
otázkám velmi vnímavá. Tudíž i s ohledem
na environmentální pojištění lze konstatovat, že Německo má nejlépe propracovaný
systém. Studie Evropské komise o efektivnosti implementace ELD a souvisejících záležitostech finančního zajištění z listopadu
2009 řadí Německo mezi země s vyspělým
trhem environmentálního pojištění. U větších německých pojišťoven je toto pojištění
standardně nabízeno v rámci pojištění odpovědnosti pro podnikatelské nebo zemědělské
subjekty a často funguje jako samostatný produkt. Pojištění je nabízeno ve dvou formách
– Umwelthaftpflichtversicherung, tj. pojištění
odpovědnosti za škodu na životním prostředí
týkající se třetích stran, a Umweltschadenversicherung, tj. environmentální pojištění
odpovídající požadavkům ELD, kryjící škody
na životním prostředí samotném. V Německu existuje ještě jiný typ pojištění související
se životním prostředím, a to pojištění odpovědnosti za znečištění vody, tzv. Gewässerschadenversicherung. Poskytuje ho většina
pojišťoven v rámci soukromého pojištění
odpovědnosti osob, kdy odpovědnost je zde
objektivní bez ohledu na zavinění.
Švédsko vždy patřilo mezi země s rozvinutou
ochranou životního prostředí, čemuž odpovídá i legislativa. Důkazem je 4. místo v EPI1
za rok 2010 právě díky vysoké úrovni environmentální legislativy. Co se týče činnosti
podnikatelů, podle švédské environmentální legislativy je každý, kdo provádí činnost
ohrožující životní prostředí, povinen přijmout
nezbytná opatření k prevenci havárií nebo
znečištění životního prostředí. Environmentální kodex obsahuje sankční systém s pravidly za postih za způsobenou škodu. Podnikatelské subjekty, které pro svoji činnost
potřebují povolení, musí uzavřít pojištění.
Environmentální pojištění v některé z jeho
forem nabízí více než polovina pojistitelů buď
jako součást pojištění podnikatelů nebo pojištění stavebního průmyslu, kdy kryje škody
na životním prostředí týkající se třetích stran,
anebo jako samostatný produkt zahrnující
i škody na biodiverzitě a sanační náklady. Pro
Švédsko je dále specifické pojištění recyklace (nabízí Länsförsäkringar AB), což stimuluje podniky k zodpovědnějšímu chování vůči
životnímu prostředí a k výběru šetrnějších
materiálů při výrobě.
Velká Británie
Environmentální pojištění má na britském
trhu dlouhou tradici již od sedmdesátých
let 20. století. Vývoji trhu environmentálního pojištění napomohlo nařízení Asociace
britských pojistitelů (ABI) z roku 1991, které omezilo v rámci pojištění obecné odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním
na „náhlé, neúmyslné a nečekané“ znečištění, což donutilo podnikatelské subjekty hledat krytí pro jiné případy znečištění ve formě
nových specializovaných produktů. Ve Velké Británii je vyžadováno povinné pojištění
nebo jiné finanční zajištění pro činnosti spojené s odpadovým hospodářstvím a s dopravou paliv po moři. Pro žádnou jinou oblast environmentálních rizik není pojištění povinné,
což se ovšem do budoucna může změnit.
Na britském trhu jsou nabízeny produkty:
ƒƒ environmental impairment liability (pollution legal liability) – pojistný produkt kryje
ztráty z minulých znečištění s následky
1)
Ilustrační foto: Dreamstime.com
Švédsko
v přítomnosti na daném pojištěném
místě;
ƒƒ operation risks – produkt kryje škody ze
znečištění, které nastalo po uzavření pojistné smlouvy. Je často využíván provozovateli průmyslových podniků ohrožujících životní prostředí, neboť může
zahrnovat i postupné znečištění. Pojištění
kryje nároky třetích osob, náklady na uvedení do původního stavu a související
právní náklady;
ƒƒ remediation cost cap/step loss – kryje neočekávané náklady během sanací;
ƒƒ contractor’s pollution liability – kryje odpovědnost dodavatele za škodu na životním prostředí.
Itálie
Itálie jako jeden z mála členských států EU
byla schopna dodržet určený termín implementování ELD, což učinila již v dubnu 2006.
Povinnost pojištění nebo jiného finančního
zajištění není stanovena s výjimkou určitých
průmyslových odvětví (např. činnosti související s jadernou energií, doprava, skladování
nebezpečných látek, zásobování plynem). Pojistné podmínky umožňovaly původně pouze
Index EPI (Environmental Performance Index) hodnotí ekonomiky dle ukazatelů týkajících se životního prostředí, veřejného
zdraví a ekosystému vitality. Sestavují ho výzkumné týmy univerzit v Yale a Columbii. Sleduje, jak vláda pečuje o životní
prostředí země, kvalitu ovzduší a vody, vliv životního prostředí na zdraví obyvatel atd. Za rok 2010 byl na 1. místě Island.
pojištění havarijního znečištění (inquinamento
accidentale) jako součást obecné odpovědnosti za škodu způsobenou vlivem znečištění
třetím stranám. Po roce 2000 umožnil Pool
Inquinamento vznik produktu pojišťujícího
i postupné znečištění. Environmentální pojištění tedy v současné době existuje jednak
jako součást obecného odpovědnostního
pojištění firem pojišťující havarijní znečištění
a jednak jako součást pojištění odpovědnosti
za znečištění, což kryje havarijní i postupnou
kontaminaci. Typická forma environmentálního pojištění ovšem převážně zahrnuje krytí
škod z havarijního znečištění a je uvedena
jako výjimka v pojistných podmínkách, neboť
škody na životním prostředí jsou totiž ze standardního pojištění odpovědnosti vyloučeny.
V Itálii je environmentální pojištění spolu se
souvisejícími produkty organizováno poolovou formou. Pool Inquinamento vznikl v roce
1979, v současnosti se skládá ze 40 pojišťoven a 4 zajišťoven a funguje pod vedením Munich Re. Pool umožňuje pojišťovnám rozložit
riziko, které by jinak bylo těžko pojistitelné.
Mj. provádí analýzy životního prostředí, analýzy a oceňování rizik, soustřeďuje odborníky
v dané oblasti, poskytuje informace, likviduje
pojistné události atd. Každý italský region má
své vlastní environmentální vyhlášky, které
Ze světa
Pojistný obzor 3/2012
29
Ze světa
musí korespondovat s právním řádem celého
státu. Na rozdíl od ostatních uvedených zemí
bývá v Itálii pojištění škod na životním prostředí často součástí nabídky pojištění pro zemědělský sektor.
Česká republika
Nabídka environmentálního pojištění a souvisejících produktů je v České republice
úzce svázána s následujícími zákony. Jednak se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými přípravky. Jedná se o novelu
původního zákona č. 353/1999 Sb. Zákon
se v §12 zabývá přímo pojištěním odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku závažné
havárie. Podle tohoto zákona je provozovatel povinen sjednat pojištění odpovědnosti
za škodu s výší limitu pojištění dle rozsahu
možných dopadů havárie a musí být pojištěn po celou dobu provozu zařízení. Dále
jde zmíněný zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě,
kterým byla do českého právního řádu implementována směrnice ELD. Finančním
zajištěním se zabývá §14, který stanoví, že
provozovatel vykonávající vymezené činnosti
je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona. Velikost
finančního zajištění musí odpovídat rozsahu
možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti
vytvářeného rizika ekologické újmy. Bez tohoto zajištění nelze vymezené činnosti provozovat. Ovšem podnikatelský subjekt, který
vstoupí do programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) nebo zavede EMS
(Environmental Management System) podle
ČSN EN ISO 14000, nemusí finanční zajištění provést.
Jednou z forem finančního zajištění je právě environmentální pojištění. V podmínkách
pojistného trhu ČR nabízí environmentální
pojištění v některé z jeho forem několik ko-
merčních pojišťoven. Dle nabídky produktů
na webu České asociace pojišťoven se jedná o 8 pojišťovacích společností. Environmentální pojištění nabízejí někteří pojistitelé jako samostatný produkt nebo skupinu
produktů (ACE European Group Ltd., Chartis Europe S.A. a Kooperativa pojišťovna,
a.s.) a také jako připojištění k odpovědnosti
podnikatelského subjektu (Generali Pojišťovna a.s.). Jedná se o nízký počet pojistitelů ve srovnání s jinými zeměmi EU, neboť
škody způsobené znečištěním životního
prostředí bývají obvykle z pojistného plnění
DAVID BRESCH
HEAD SUSTAINABILITY
SWISS RE
30
Pojistný obzor 3/2012
Ze světa
Shrnutí problematiky
V rámci shrnutí problematiky srovnání systémů environmentálního pojištění v některých zemích Evropské unie lze konstatovat,
že v podmínkách České republiky environmentální pojištění jako samostatný produkt
nabízí vcelku adekvátní pojistnou ochranu
V českých podmínkách lze uvažovat o vzniku poolu, který
by umožnil na základě analýz, environmentálních auditů,
ocenění rizik a vedení statistik lépe rozložit riziko.
Klimatické změny jako zdroj
inovací pro budoucnost
Mluvíme-li o klimatických změnách, většinou
máme na mysli tající vrcholky ledovců, nebezpečně stoupající hladiny moří, zvyšující
se emise oxidu uhličitého a obdobné katastrofické scénáře. Několik desítek let trvající výzkum měnícího se klimatu však přinesl
v pojistných podmínkách všech ostatních
pojistitelů vyloučeny.
také významné pozitivní nápady. V současnosti se například ukazuje, že průmysl obnovitelné energie je bohatou líhní pro nové
technologické postupy zmírňující klimatické
změny a pro inovativní způsoby jejich zavádění do praxe. Můžeme říci, že odborné
srovnatelnou s ostatními zeměmi. Povinnost
finančního zajištění, která vstoupí v platnost
v českých podmínkách od ledna 2013, pravděpodobně dokáže výrazněji podnítit poptávku po environmentálním pojištění. V českých
podmínkách lze uvažovat i o vzniku poolu,
který by umožnil na základě analýz, environmentálních auditů, ocenění rizik a vedení statistik lépe rozložit riziko. Pool by mohl napomoci i vývoji nových souvisejících pojistných
produktů napomáhajících širší a promyšlenější ochraně životního prostředí v souladu
s principy tržní ekonomiky.
Výzkum klimatických změn,
který proběhl v posledních
desetiletích, byl zdrojem
významných inovací nejen
pro pojistitele, ale i pro
průmysl obnovitelné energie,
neziskové organizace
a vládní kabinety.
modelování rizika a tvorba scénářů určují
celosvětová hospodárná opatření sloužící
k nutné adaptaci na měnící se podnebí. Využívání zmíněných inovativních ochranných
opatření se ukazuje jako překvapivě prospěšné a účinné.
V současné době je předvojem technických
inovací k boji proti změnám klimatu průmysl
obnovitelné energie. Pokroky v oblasti solárních, větrných a vodních zdrojů energie
jsou široce publikovány a také hojně využívány v praxi. Manažeři pro řízení rizika nicméně potřebují „klimatickým“ rizikům lépe
porozumět, aby odpovídajícím způsobem
zajistili finanční prostředky pro úspěch tohoto průmyslu, a vhodně tak reagovali na jeho
energický a rychlý vývoj.
Foto: Swiss Re
Průzkum mínění
David Bresch
Střízlivý pohled na věc
Aktuální situace v oblasti klimatických změn
nutí k opravdu vážnému zamyšlení. Podle zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu se
v průběhu příštího století zvýší globální teplota
o cca 2 °C až 6 °C. Více než polovině světové
populace hrozí v současné době přírodní katastrofy. Z ekonomického hlediska vzrostly pojistné škody způsobené přírodními pohromami
souvisejícími s počasím z 5,1 miliardy amerických dolarů ročně v období mezi rokem 1970
a 1989 na 27 miliard dolarů ročně v posledních dvou desetiletích. Další vývoj povede
pouze ke zvyšování škod v důsledku událostí
souvisejících s vlivem podnebí. Jen na starém
kontinentu se očekává koncem tohoto století
více než čtyřnásobný nárůst škod způsobených vzedmutím hladiny u pobřeží Severního
moře z průměrných 600 milionů dolarů na 2,6
1)
2)
miliardy. Specifická regionální rizika by pak
mohla stát rychle se rozvíjející ekonomiky
do roku 2030 až 19 % jejich HDP1.
Podnebí se ještě změní
I pokud by se okamžitě zastavilo vypouštění oxidu uhličitého, podnebí na Zemi by
stejně nadále procházelo rozsáhlými proměnami. Důsledek je jasný, lidé se budou
muset chtě nechtě vypořádat s rostoucími
náklady na krytí rizik souvisejících s klimatem tak, aby bylo možné udržet tyto náklady pod kontrolou a aby byly také pojistitelné. K vyřešení tohoto problému by obecně
měly vést dvě cesty: lidstvo musí usilovat
o snížení množství emisí skleníkových plynů a musí přijímat opatření, která pomohou
zvýšit odolnost vůči nastávajícím změnám.
http://www.swissre.com/rethinking/climate/
ttp://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_Swiss_Re.html
h
Za tímto účelem provedly nedávno Swiss
Re a Economist Intelligence Unit 2 průzkum
veřejného mínění mezi téměř 300 vysoce
postavenými manažery pro energii v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Některé výsledky se daly očekávat. Podle nich
patří mezi nejrizikovější oblasti finanční
rizika, jako jsou přístup ke kapitálu a provozní rizika. Avšak objevila se i překvapení.
Stejně vysoko jako obchodní rizika byla zařazena politická rizika a regulatorní změny.
Respondenti jsou připraveni na provozní
a finanční rizika a jsou proti nim pojištěni,
30 % respondentů však nemělo žádné řešení a ani představu o tom, jak se vyrovnat
s regulatorním rizikem. Tento výsledek poukazuje na roli politických vlád, kterou musí
hrát při vytváření stability v této oblasti.
Velkou úlohu mají také pojistitelé. Studie
ukázala, že hlavní mechanizmy přenosu rizika v současné době představují pojistná
řešení; je zde však místo i pro další způsoby přenosu rizika jako například finanční
deriváty a dluhopisy. Dalším způsobem, jak
se vyrovnat se změnami klimatu, je adaptace na ně. Zde hraje klíčovou roli odborná
znalost řízení rizika, která pomáhá osobám
s rozhodovací pravomocí upřednostňovat
nákladově efektivní opatření takovým způsobem, aby daná organizace či komunita
dokázaly klimatickým změnám a rizikům
odolat. Význam těchto opatření v kontextu
zachování pojistitelnosti budoucích rizik nelze podceňovat.
Odborná znalost rizika
K dispozici je hned několik příkladů ilustrujících, jak může odborná znalost rizika pomoci nalézt hospodárné postupy pomáhající k adaptaci na změny klimatu a jakou roli
má v této situaci pojištění. Například studie
s názvem Economics of Climate Adaptation,
Ze světa
Pojistný obzor 3/2012
31
Ze světa
jejímž spoluautorem je Swiss Re, se zaměřila na oblast jižní Floridy. Podle scénáře, který
počítá s významnou změnou podnebí v této
oblasti, vzrostou roční odhadované ekonomické ztráty následkem hurikánů na Floridě
do roku 2030 na závratných 33 miliard dolarů! To je celých 10 % celkového HDP tohoto regionu. Zatímco asi 40 % těchto škod je
možné odvrátit opatřeními, jako jsou zátopné hráze, programy regenerace pláží (tj. je-
Rozvojový svět
Snad nejzajímavější a nejinovativnější vývoj
v oblasti adaptace pojistné ochrany na měnící se podnebí se odehrává v rozvojovém
světě. Iniciativa Swiss Re‘s R4 - Rural Resilience3 pomáhá spolu s mezinárodní charitativní organizací Oxfam a Světovým potravinovým programem (WFP) farmářům ze
Podle zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu
se v průběhu příštího století zvýší globální teplota
o cca 2 °C až 6 °C.
jich rozšiřování dosypem písku z jiných lokalit) nebo stavebními úpravami, u zbývajících
60 % je vysoce pravděpodobné, že obdobná
adaptační opatření fungovat nebudou. U tradičních pojistných řešení a převodů rizika kapitálového trhu bude v tomto kontextu nutné
stanovit horní hranici ztrát; zmírnit náklady
zainteresovaných stran a chránit místní trhy
před ekonomickými dopady.
Senegalu, Etiopie a Haiti zajistit si základní
živobytí i přes klimatická rizika, jako jsou
sucho a nemoci. Tyto programy posunují
hranice pojistitelnosti tím, že využívají potenciál inovativních řešení na základě určitého
indexu. Například u etiopských projektů byl
zaveden mechanizmus platby malým farmářům za pracovní úkony chránící úrodu před
suchem. V dalším projektu v Malawi byla
Zájem o problematiku
underwritingu stále stoupá, říká
členka ELHUA
MGR. JAN CIGÁNIK
POJISTNÝ OBZOR
Evropská asociace underwriterů životního
a zdravotního pojištění (ELHUA) byla založena na podzim roku 2008. Iniciátorem
tohoto kroku byl ředitel úseku životního
a zdravotního underwritingu Swiss Re John
Turner, který byl také na prvním společném zasedání v Curychu v listopadu 2008
zvolen prezidentem asociace. Ta vznikla
za účelem zvýšení povědomí o životním
a zdravotním underwritingu na evropském
pojišťovacím trhu a kvůli výměně informací
a zkušeností z jednotlivých zemí. Zakládající členkou asociace a zástupkyní České republiky je PhDr. Jana Tomanová z Komerční
pojišťovny.
Naše poslední setkání proběhlo před
dvěma lety, jak se asociaci za tu dobu
dařilo plnit svůj hlavní cíl, a to zvýšit povědomí o životním a zdravotním underwritingu na evropském pojišťovacím
trhu?
3)
32
Pojistný obzor 3/2012
Ze světa
pak ochrana úrody kukuřice propojena s indexem výskytu deště. Při prohlížení databáze Local Coping Strategies4 OSN si je možné
všimnout, že adaptační opatření na klimatické změny mohou být i velmi jednoduchá.
Jde třeba o již zmíněnou regeneraci pláží
na Floridě nebo přizpůsobení importovaného
zavlažovacího systému keňskému prostředí.
Adaptační postupy však mohou být na druhou stranu také nesmírně složité, jako příklad uveďme zásadní změny infrastruktury
v dané oblasti. Principy zajištění a pojištění
pak často představují pragmatický způsob
doplnění těchto opatření.
Vzájemné partnerství
Důležité je, že vlády, průmysl a neziskové organizace se aktivně podílejí nejen na zmírnění probíhajících klimatických změn, ale také
na přípravě společnosti, aby byla schopna se
nastalým změnám správně přizpůsobit. Prostřednictvím inovací a vzájemného partnerství budeme schopni dosáhnout toho, aby
byly tyto proměny klimatu v budoucnosti
zvládnutelné a také pojistitelné.
Evropská asociace
underwriterů životního
a zdravotního pojištění
(ELHUA) má za sebou již čtyři
roky své existence. Zástupkyně
České republiky Jany
Tomanové jsme se zeptali, jak
asociace plní své cíle.
Nejprve mi dovolte zmínit, že asociace je nezisková organizace a celá její činnost je zajišťována dobrovolníky z evropských zajišťoven
nebo pojišťoven. V tomto kontextu byl vznik
asociace provázen mnoha administrativními a organizačními problémy. Ten největší
se týkal personální otázky, zakládající tým
měl totiž pouze devět členů, kteří se vůbec
poprvé setkali na podzim roku 2008 v Curychu. Pro fungování asociace se pak ukázala jako klíčová konference v Bruselu v roce
http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html
4)
http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/
Foto: Michel Berthold
Kromě zvýšení povědomí o životním a zdravotním
underwritingu obecně je hlavním úkolem asociace
příprava v pořadí již třetí konference, která se tentokráte
uskuteční v Praze.
Příští konference ELHUA se bude v roce 2014
konat v Praze.
2010, která přivítala už kolem sedmdesátky
účastníků. To, že založení této organizace
byl vhodný krok a že povědomí o životním
a zdravotním underwritingu pomalu roste,
dokazuje poslední setkání, které proběhlo
ve Vídni a jež navštívilo na 150 účastníků
z celé Evropy. To je podle mě jasným signálem, že zájem o problematiku underwritingu
stále stoupá.
Jedním z úkolů asociace bylo také vytvořit a zajistit certifikovaný a uznávaný vzdělávací program pro tuto profesi.
Povedlo se tyto kroky naplnit a jaký je
současný stav?
Vzhledem k tomu, že jednotlivé evropské
státy mají organizaci školení underwriterů
životního pojištění velmi různorodou nebo
dokonce žádnou, nebylo možné v tak krátké
době připravit a zajistit jednotný vzdělávací
program pro tuto profesi. Problém spočívá
především v tom, že jednotlivé národní asociace se zatím do tohoto projektu nezapojily.
Velkou překážkou je také jazyková vybavenost a v neposlední řadě i finanční náročnost
projektu. Otázce vzdělávacího programu se
detailně věnovala výše zmíněná vídeňská
konference. Česko zde bylo reprezentováno
pěti zástupci pojišťoven, jen pro srovnání –
– v Bruselu to byli pouze dva čeští underwriteři. Určitou inspiraci by asociace mohla čerpat u zajišťoven. Ty mají pro své klienty (pojišťovny) připraveny velmi kvalitní systémy
vzdělávacích seminářů, které jsou prověřeny
dlouholetými zkušenostmi z praxe.
Jaké další cíle si asociace pro nejbližší
období vytýčila?
Kromě zvýšení povědomí o životním
a zdravotním underwritingu obecně je tím
hlavním úkolem příprava v pořadí již třetí
konference, která se tentokráte uskuteční
v Praze v roce 2014. Velmi důležitý bude
výběr témat, jimiž se bude konference zaobírat. Je totiž velmi složité sladit odbornou úroveň přednášek tak, aby si všichni
odnesli poznatky využitelné v praxi. Jde
o to, že účastníci mají různou délku praxe
a úroveň vzdělání. Pro přítomné lékaře jsou
tedy některé vybrané přednášky malým
přínosem, naopak pro underwritery jsou
úplně nové poznatky z medicíny, které jsou
podloženy velmi často různými zajímavými
statistikami, velmi cenné a nenahraditelné.
Zeptám se trochu obecně, myslíte si,
že pojišťovny dostatečně reagují svými
produkty na současné změny v chování
spotřebitelů?
Pojišťovny se dokázaly velmi rychle přizpůsobit zrychlenému životnímu tempu a jejich
produktová nabídka přesně odráží poptávku současného kosmopolitního člověka.
Tomu odpovídá také způsob sjednávání
pojištění, kdy se čím dál více do popředí
dostávají různé dříve velmi okrajové kanály
jako například populární on-line komunikace. Také klasické životní pojištění s výplatou pojistné částky v případě dožití nebo
smrti je v současnosti často nahrazováno
Vídeňské setkání underwriterů
PhDr. Jana Tomanová
členka výkonného výboru ELHUA
Když se řekne Vídeň, každému se vybaví něco jiného – Marie Terezie, dort sachr,
Vídeňští filharmonici, vídeňský řízek nebo
dokonce slavný valčík. V dubnu 2012 se do
tohoto krásného města sjeli underwriteři životního pojištění z celé Evropy. Po Bruselu
v roce 2010 se tak rakouská metropole stala druhým místem, kde se tato konference
konala. Cílem setkání bylo podpořit prestiž
profese pojišťovacího underwritera a umožnit výměnu zkušeností v rámci celé Evropy. Hlavním tématem pak bylo vzdělávání
v oboru pojišťovací medicíny.
Mezi hosty byli také vybraní zástupci zajišťoven, kteří pracují jako posudkoví lékaři
nebo jako underwriteři posuzující zdravotní
rizika. Za všechny jmenujme Johna Schoonbee ze Swiss Re, který měl velmi poučnou
přednášku o rakovině prsu, a Craiga Butlera z Hannover Re, jehož neméně zajímavý
investičním pojištěním s různými možnostmi připojištění. Na to má samozřejmě také
velký vliv fakt, že pojišťovny v České republice přebírají zkušenosti svých mateřských
společností, čímž se zahraniční trendy dostávají na český pojistný trh.
Jaký vývoj na pojistném trhu očekáváte
v nejbližší budoucnosti?
Dle mého názoru dojede v důsledku finanční krize k prodeji či fúzím některých společností nejen v České republice, ale i v Evropě. Bude to znamenat bohužel i ztrátu
pracovních míst pro odborníky s dlouholetými zkušenostmi v pojišťovnictví. Obecně
můžeme konstatovat, že pracovní tempo
v pojišťovnách se, z důvodu požadavku
pojištěných obdržet pojistku co nejdříve,
nebývale zvýšilo. Bohužel má tento stav
úzkou vazbu na hodnotu obchodu, a tedy
i na proces kvalitního a velmi pečlivého
underwritingu.
příspěvek se věnoval diabetes mellitus.
Tato choroba globálně trápí na 215 000 000
lidí, což z ní dělá epidemické onemocnění!
Velmi zajímavá byla také přednáška Nicky
Virgo ze zajišťovny RGA o významu rodinné
anamnézy pro oceňování zdravotního stavu
klientů. Například karcinom prsu u žen (babička – matka) může zvýšit riziko rakoviny
prostaty u syna. Prezentace věnovaná posuzování invalidity u onemocnění páteře
od Cillian Tierney ze zajišťovny Partner RE
potvrdila, že tento problém není jen v České
republice, ale že se jedná o celoevropský
trend.
Konference se konala v hotelu Marriott, trvala
dva a půl dne a celkem šestnáct velmi přínosných přednášek z oboru pojišťovací medicíny
si vyslechlo na 150 účastníků. V rámci setkání
byla také zvolena nová prezidentka asociace
Susan Hentschel z Munich Re, která ve funkci
nahradila duchovního otce asociace Johna Turnera. Příští setkání pojišťovacích underwriterů
se bude konat v roce 2014 a hostit jej bude
česká metropole Praha.
Ze světa
Pojistný obzor 3/2012
33
Z domova
ČAP podporuje zvyšování
kvalifikace zaměstnanců pojišťoven
MARCELA KOTYROVÁ
MANAŽER VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Při organizaci vzdělávacích akcí ČAP věnujeme velkou pozornost obsahovému zaměření
přednášek a seminářů. Strukturu programu
i rozsah informací konzultujeme s odbornými
sekcemi ČAP. Pojišťovny tak mají možnost
prostřednictvím svých zástupců definovat konkrétní požadavky na charakter informací, které
potřebují ke své každodenní praxi. V loňském
roce absolvovalo vzdělávací akce ČAP více než
1 000 zaměstnanců pojišťoven.
I. pololetí 2012
V první polovině letošního roku jsme se již věnovali například elektronické kontraktaci. Se
současnou a připravovanou právní úpravou
elektronických právních úkonů se zvláštním
zaměřením na soukromoprávní úkony včetně
kontraktace seznámil účastníky prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL. M., soudní znalec
a člen Legislativní rady vlády. Na půdě ČAP
se také sešli specialisté na životní pojištění
z členských pojišťoven se zástupci společnosti LIMRA v panelové diskuzi na téma
„Globální trendy v životním pojištění“. Pořádali jsme také seminář o důchodové reformě,
v rámci kterého zodpověděli aktuální dotazy
týkající se zejména vymezení role pojišťoven
ve 2. a 3. pilíři zástupci České národní banky.
II. pololetí 2012 – co
připravujeme?
Mezi nejžádanější vzdělávací akce ČAP patří
semináře zaměřené na zdravotní problematiku. Pro letošní podzim připravujeme tři tyto
semináře, budeme se věnovat drogové závislosti, hematologii a psychiatrii.
Chystáme také dva semináře na téma „Vývoj a trendy v oblasti neživotního pojištění
34
Pojistný obzor 3/2012
Z domova
a v oblasti životního pojištění“. Do panelové
diskuze jsme přizvali odborníky z členských
pojišťoven.
V říjnu proběhne seminář právníků, tentokráte
v hotelu Jezerka na Seči. Do programu bude
zařazena panelová diskuze na téma „Odborná
péče“ a „Informační povinnosti“. S judikáty
týkajícími se náhrady škody, pojistné smlouvy
a zprostředkovatelské činnosti již tradičně seznámí účastníky JUDr. Petr Vojtek. Druhý den
se budeme věnovat elektronické komunikaci
a povinným datovým schránkám.
V průběhu října a listopadu pak proběhne cyklus
šesti přednášek, ve kterých se budeme detailně věnovat změnám, jež přináší nový občanský
zákoník, a jejich implementaci do praxe.
Veškeré informace o vzdělávacích akcích
ČAP jsou k dispozici na webových stránkách České asociace pojišťoven.
Nové semestrální studium
„Základy pojišťovnictví“
V průběhu loňského roku se sekce vzdělávání ČAP věnovala přípravě nového semestrálního studia „Základy pojišťovnictví“.
Jeho základem se stal stávají kurz Základy
Kurzy a odborné semináře,
které pro své členy
organizuje Česká asociace
pojišťoven, se každoročně
těší velkému zájmu.
Jsou zárukou aktuálnosti
prezentovaných témat
a výběru erudovaných
lektorů.
trhu. Vznikl tak unikátní cyklus přednášek,
jehož účastníci získají komplexní přehled
o jednotlivých oblastech pojistného trhu
a procesech, jež uvnitř funguji a které jsou
nezbytné pro další uplatnění posluchačů
v praxi. Zárukou vysoké kvality přednášek
jsou lektoři, které jsme přizvali ke spolupráci na přípravě jednotlivých témat. Jedná
se o specialisty z členských pojišťoven, jež
dlouhodobě pracují v dané oblasti a mohou, kromě odborných znalostí, předat posluchačům i spoustu praktických rad, zkušeností a příkladů ze své dosavadní praxe.
Jejich prezentace a projevy přesně vystihují danou problematiku a reagují na dotazy
účastníků. Lektoři se také významně podíleli na zpracování studijních skript, jimiž
jsou všichni studenti vybaveni a která jim
zároveň pomáhají sledovat aktuálnost předaných informací. Díky zvolenému formátu skript existuje možnost jejich průběžné
aktualizace.
Studium obsahuje celkem 16 lekcí a je zakončeno závěrečnou písemnou zkouškou.
I nadále je velký důraz kladen na pojistné
právo, další lekce jsou zaměřeny na problematiku zajištění, riskmanagementu, likvidace, underwritingu, ekonomiky i významu obchodu v pojišťovnictví. Účastníci se
seznámí s jednotlivými subjekty podnikání
S cílem vytvořit katalog základních pozic pro pojistný
trh se Česká asociace pojišťoven připojila k realizaci
projektů Národní soustava povolání (NSP) a Národní
soustava kvalifikací (NSK).
pojistného práva, který byl rozšířen o další
témata z oblasti pojišťovnictví tak, aby pokryl tematicky celou strukturu pojistného
v pojišťovnictví a jejich rolemi a navíc získají informace z konkrétních produktových
oblastí.
Úřad práce ČR a agentury práce, tak pro občany. Má ambice stát se nástrojem pro řízení
lidských zdrojů ve firmách, základem nového číselníku, elektronické komunikace a informační základnou trhu práce pro všechny
zúčastněné cílové skupiny. Zároveň je NSP
výchozí základnou pro vytvoření kvalitní soustavy kvalifikací včetně vytvoření podnikových nástrojů k jejich využívání.
Národní soustava kvalifikací
NSK vymezuje obsah každé kvalifikace a popisuje způsoby, jakými lze ověřit zvládnutí příslušných způsobilostí. Struktura a obsah kvalifikací jsou výsledkem konsenzu, v němž mají
klíčovou úlohu reprezentanti zaměstnavatelů
sdružení v sektorových radách. Realizace projektu zajišťuje provázanost s Národní soustavou povolání a sleduje vazby soustavy na další
celostátní či evropské systémy, navrhuje kontrolní mechanizmy uplatnitelné v síti autorizovaných osob, zajišťuje další vývoj informačního
systému NSK a nezbytnou propagaci.
Mgr. Jan Března
Sektorová rada
Katalog NSP a dosud vytvořené kvalifikace
v rámci NSK odráží aktuální požadavky na jednotlivé pracovní činnosti, jak je definovali zaměstnavatelé reprezentovaní sektorovými ra-
Prostřednictvím anonymních dotazníků získávala
ČAP zpětnou vazbu k jednotlivým přednáškám. Nová
koncepce i celkové zabezpečení celého studia měly
velmi příznivé ohlasy.
Katalog typových pozic
a kvalifikační standardy
Nedílnou podmínkou náboru kvalifikovaných
zaměstnanců je dostatečně popsaná pracovní
pozice, její kompetence a nutné kvalifikační
požadavky pro výkon práce.
S cílem vytvořit katalog základních pozic pro
pojistný trh se Česká asociace pojišťoven
připojila k realizaci projektů Národní soustava
povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK). Oba projekty jsme blíže představili
v PO č. 2/2011.
Národní soustava povolání
V rámci projektu NSP vzniká aktuální celostátní katalog prací, který vytváří sami zaměstnavatelé. Ten jasně definuje poptávku,
představuje transparentní informace jak pro
Foto: Kooperativa pojišťovna
První běh semestrálního studia
V letošním roce proběhl první běh semestrálního studia. Zúčastnilo se ho 97 účastníků.
Závěrečné zkoušky v řádném termínu absolvovalo 83 osob, z nichž 65 je úspěšně složilo,
15 z nich se podrobí ústní doplňkové zkoušce
a 3 studenti neuspěli. Zbylých 14 účastníků
bude skládat zkoušku v náhradním termínu.
Prostřednictvím anonymních dotazníků jsme
získávali zpětnou vazbu k jednotlivým přednáškám. Zajímal nás názor na obsah zpracovaných témat, výběr a úroveň lektora, dostatečnost časové dotace, zpracování studijních
materiálů a organizační zabezpečení.
Nová koncepce i celkové zabezpečení celého
studia měly velmi příznivé ohlasy. Účastníci
zejména ocenili komplexní rozsah informací
a praktický přístup lektorů.
Na všeobecné studium „Základy pojišťovnictví“ naváže sekce vzdělávání v příštím roce přípravou specializovaných odborných studijních
programů. Ty budou zaměřeny na rozvíjení znalostí v konkrétních oblastech pojišťovnictví jako
například v pojistném právu, v oblasti likvidace,
underwritingu a podobně. Cílem těchto úzce
specializovaných studijních cyklů je umožnit
rozvoj v dané oblasti bez ohledu na dosažené
vzdělání a věk, a stát se tak kvalifikovanou pracovní sílou pro pojistný trh.
dami. Pro resort pojišťovnictví vznikl nejprve
expertní tým, který zahájil práce na obou projektech. Následně se k němu přidali experti
z oblasti bankovnictví a ostatních finančních
služeb a koncem loňského roku společně
ustanovili Sektorovou radu pro bankovnictví,
pojišťovnictví a finanční služby (SR).
Expertní tým pro pojišťovnictví od počátku
běhu projektu NSK2 pracoval na několika
kvalifikacích, které jsou nyní ve schvalovacím procesu a brzy budou v katalogu zveřejněny: Pracovník klientského centra pojišťovny, Taxátor pojistných smluv, Likvidátor
škod z pojištění majetku a odpovědnosti,
Likvidátor škod z cestovního pojištění, Likvidátor škod z pojištění osob, Likvidátor
škod z pojištění motorových vozidel. V letošním roce plánuje SR zpracování dalších
3 profesních kvalifikací: Produktový manažer v pojišťovnictví, Upisovatel rizik pro
neživotní pojištění, Upisovatel rizik pro pojištění osob.
Slovo předsedy SR na závěr
Funkci předsedy pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby vykonává Mgr. Jan
Března, člen výkonného výboru sekce
vzdělávání ČAP, který má jako ředitel personálního odboru Kooperativa pojišťovny
dlouholeté zkušenosti v oblasti řízení lidských zdrojů. „Pojišťovnictví jako takové je
v současném školním vzdělávacím systému
ČR tak trochu popelkou. NSK a NSP tak vnímáme jako reálnou možnost tento stav napravit, a to zejména u středoškolských kvalifikací,“ říká předseda Sektorové rady. Pokud
se tento cíl podaří uvést do praxe, tak budou
naprosto srozumitelně popsány ty nejzákladnější činnosti „pojišťováckého řemesla“.
„Veřejnosti bude známa cesta, kde a jak se
tomuto „řemeslu“ mohou lidé naučit, kde
a jak mohou získané vědomosti a znalosti obhájit a získat legitimní doklad toho, že danou
činnost ovládají. Získáme tak společné měřítko použitelné pro srovnání zájemců o činnost v pojišťovnictví, což zcela jistě přispěje ke kultivaci pojistného trhu. Další velkou
výhodou, byť obecnou, je to, že NSK a NSP
výrazným způsobem umožní lidem pružně
reagovat na změny na trhu práce a třeba i několikrát za život zásadně změnit svoji profesi,“ uzavírá Jan Března. Z domova
Pojistný obzor 3/2012
35
Z domova
Žofínské fórum věnované reformě
zdravotnictví
134. Žofínské fórum se
zaměřilo na reformy českého
zdravotnictví v praxi.
Součástí konference byl také
pohled na roli komerčních
pojišťoven.
REDAKCE
POJISTNÝ OBZOR
Foto: Agentura NKL
Od začátku letošního roku zažívá české zdravotnictví mnoho významných změn. Především nové
reformní zákony přinášejí inovace, které jsou
přirozeným důsledkem vývoje medicíny 21. století, nově však také například vnímají postavení
pacienta coby rovnocenného partnera. Reforma
klade důraz nejen na ekonomickou stabilitu systému zdravotnictví, ale také zejména na posílení
práv pacientů. Takový byl ve zkratce light motiv
134. Žofínského fóra, které se konalo ve Velkém
sále pražského paláce Žofín a jehož partnerem
byla také Česká asociace pojišťoven.
Výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora během svého vystoupení v rámci 134. Žofínského fóra.
Kam směřuje české
zdravotnictví?
Ústřední prezentace ministra zdravotnictví Leoše Hegera se zaměřila na informace o celkovém
stavu českého zdravotnictví v kontextu probíhající
reformy. Hned v úvodu své řeči ministr zdůraznil,
že tuzemské zdravotnictví na tom není tak špatně,
jak by se mohlo zdát. Tento stav podle něj potvrzuje evropský spotřebitelský index zdravotní péče
(EHCI), podle kterého se Česká republika umístila
na patnáctém místě, těsně za sousedním Německem. „Za posledních pět let se stav českého zdravotnictví skutečně zlepšil. Dříve totiž bylo Česko
na místě sedmnáctém,“ řekl Leoš Heger. Ministr
však vzápětí dodal, že zdravotnictví je potřeba reformovat. Za tím stojí především ekonomické problémy, jejichž příčinou jsou demografické změny,
stále rostoucí očekávání pacientů a neefektivita
poskytovatelů péče a celého systému.
Zdravotní pojišťovna v době
reforem
V dalším vystoupení ředitel VZP Pavel Horák představil plánované reformní kroky největší zdravotní
36
Pojistný obzor 3/2012
Z domova
pojišťovny v ČR. Na úvod své prezentace znovu
upřesnil skutečnost, že mluvíme-li o veřejném
zdravotním pojištění, pak mluvíme o zdravotní
dani, nikoliv pojištění. Role zdravotní pojišťovny je
efektivně vybírat tuto daň a financovat zdravotní
péči, nikoliv zdravotnická zařízení. „Je to systém,
kdy příjem veřejného pojištění závisí na vyšší
moci, tedy na ekonomickém cyklu a na HDP,“
zmínil ve svém projevu Pavel Horák a dodal:
„Zdravotní pojišťovny by se měly stát garantem
zajištění péče, přičemž pacient má jasně stanovený, vymahatelný nárok na poskytnutí této péče.“
Komerční pojišťovny a jejich
role
Na zástupce VZP navázal výkonný ředitel České
asociace pojišťoven Tomáš Síkora, který zmínil,
že v rámci probíhající reformy zdravotnictví zatím
není využit potenciál pro uplatnění soukromého
zdravotního pojištění. „Pro komerční pojišťovny je podstatné, aby byl vytvořen dostatečný
prostor pro zdravotní služby, které nejsou kryty
veřejným zdravotním pojištěním. Dokud tedy nebude rozsah nehrazených nebo částečně hrazených zdravotních služeb dostatečný a jednoznačně vymezený, nelze trh komerčního zdravotního
pojištění standardně rozvíjet. Myslím si, že komerční pojišťovny musí být ještě více nápomocny odborné diskuzi k definování nadstandardů,“
řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Mezi současné nadstandardy patří například oční
čočky, lehká sádra nebo některá očkování. Lze si
připlatit i za nadstandardní služby, jako jsou volba
lékaře, lepší pokoj nebo strava při hospitalizaci.
„Když celou problematiku shrnu – nejen pro zdravotnictví, ale i pro samotné občany je podstatná
informace, že určitá část péče nehrazená veřejným systémem může být financována prostřednictvím komerčních pojistných produktů, a jsem
pevně přesvědčen, že pojištění nadstandardů si
budou moci dovolit i středně příjmové kategorie
obyvatel,“ uzavřel výkonný ředitel ČAP.
Z dalších prezentací
Dále v rámci programu vystoupili generální ředitel Zdravotní pojišťovny MV ČR Jaromír Gajdáček, prezident České lékárnické komory Lubomír
Chudoba a ředitel B. Braun Medical v ČR a SR
Lubomír Klepáč. Neméně zajímavá byla také vystoupení předsedy Společnosti klinické výživy
a intenzivní metabolické péče ČLS JEP Luboše
Sobotky a prezidenta Svazu léčebných lázní ČR
Eduarda Bláhy. Povodňové mapy: Pojistitelé mění
nástroj pro řízení rizika
ING. MARCELA MACHOVÁ
SPECIALISTKA NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Zakoupením multilicence pro
využívání aktuální datové
sady se pojistitelům dostává
do rukou skutečně moderní
a účinný nástroj řízení rizika
povodně.
INTERMAP TECHNOLOGIES
Myšlenka řízení rizika povodně se na českém
pojistném trhu poprvé objevila po povodních
v roce 1997, které způsobily extrémně vysoký
počet škod, a od té doby se téměř každoročně
s větší, či menší intenzitou opakují. Od prvních pokusů vyhodnocování rizika povodně
prostřednictvím zpětné analýzy škod pokročilo modelování rizika přes dosud využívaný
pravděpodobnostní model RZ 2005, vytvořený
společností Intermap Technologies, až k aktuálnímu modelu RZ 2011, který představuje
využití nejmodernějších technologií a metod.
K participaci na využívání aktualizované datové
sady se přihlásilo sedm členských pojišťoven
ČAP, které dohromady pokrývají cca 95 % trhu.
zaplavení daného objektu úzce koreluje s celkovou škodou, jež povodeň způsobí. V rámci modelu jsou také zohledněna statická protipovodňová opatření vybudovaná po roce 2002.
Datová sada RZ 2011 plynule navazuje na doposud používanou sadu RZ 2005, zároveň však
přináší výrazné zkvalitnění a zpřesnění údajů.
Při aktuálním srovnání rizikových zón z roku
2005 a z roku 2011 můžeme pozorovat, že
zóna odpovídající periodě návratu (RTP) 20 let
dosud využívaná verze nedokázala namodelovat. Tyto mapy zobrazují území, kterým hrozí zaplavení kvůli intenzivním krátkodobým
dešťům.
Využití datové sady
Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším
systémům na správu rizika povodně v Evro-
Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším systémům
na správu rizika povodně v Evropě a mj. bude součástí
aplikace Povodňové mapy na webových stránkách ČAP.
Nový digitální 3D model
Aktualizovaná datová sada využívá oproti
té předešlé nový digitální 3D model terénu
NEXTMap® Europe z roku 2008 s vysokým rozlišením (cca 5 m) a velkou přesností (cca 2,5 m).
Model umožňuje současně s čárami rozlivu zapracovat i maximální hloubky zaplavení, které
dále determinují riziko v rámci stejné záplavové
zóny. Mapa maximálních hloubek je klíčová pro
modelování očekávaných škod, protože hloubka
se podstatně rozrostla, s ní se zvětšil i rozsah
zóny s RTP 50 let. Naopak zóny s větší extremitou (100 až 500 let) se mírně zmenšily.
Modelování záplav
Datová sada RZ 2011 zcela nově obsahuje mapy pluviálních povodní (záplav), které
Rozdíl mezi zónami rozlivu z roku 2011 (vpravo) a z roku 2005 (vlevo) u soutoku Moravy a Bečvy. Z obrázku
je patrné zvětšení nejmenší zóny (20leté) a zmenšení největších zón (100 až 500 let).
pě pro účely pojišťovnictví. V současné době
disponují podobně přesným nástrojem jen
trhy v opravdu vyspělých evropských zemích.
Kromě pojišťoven, které systém využijí při příjmu rizika pro stanovení pojistných limitů a zejména pro stanovení pojistných sazeb, může
model najít další uplatnění, a to například
u soukromých osob při rozhodování o koupi
či stavbě nemovitosti, u realitních kanceláří,
developerských firem, u průmyslových podniků jakožto i ve veřejném sektoru, například
u obcí a krajských úřadů při tvorbě ekonomicky zdravého územního plánu. Díky aktualizované datové sadě bude možné posoudit nejen, jak rozsáhlé zaplavení hrozí konkrétnímu
objektu, ale např. také zda v případě povodně
bude nutná evakuace obyvatel či zda lze předpokládat přerušení provozu ve výrobě.
Pojistitelé nyní stojí před zásadním úkolem,
a to stanovit si, jakým způsobem nového nástroje využijí pro skutečně reálné nastavení
výše pojistného a pojistných podmínek v majetkovém pojištění a pro vývoj nových pojistných produktů.
Z domova
Pojistný obzor 3/2012
37
Z domova
DIRECT Pojišťovna v Česku končí.
Majitele neuspokojily výsledky DIRECT Pojišťovna přestala
sjednávat v České republice
nové pojistné smlouvy.
Jde o strategické rozhodnutí
jejího stoprocentního
vlastníka společnosti RSA.
REDAKCE
POJISTNÝ OBZOR
Důvodem utlumení činnosti DIRECT Pojišťovny v České republice jsou podle vyjádření
společnosti RSA nepříznivé podmínky na tuzemském pojistném trhu, které i přes řadu
pozitivních výsledků neumožnily docílit dostatečné velikosti a ziskovosti v přijatelném časovém horizontu. Samotné ukončení činnosti
bude probíhat několik let.
Obtížné rozhodnutí
Ilustrační foto: www.direct.cz
„Naší strategií je dosáhnout na vybraném
trhu určité velikosti, jež nám umožní vytvářet
udržitelný zisk. S ohledem na situaci a vývoj
českého pojistného trhu si uvědomujeme, že
v České republice toto v rozumném časovém
horizontu možné nebude, a proto jsme učinili
obtížné rozhodnutí se z trhu stáhnout,“ uvedl
v tiskové zprávě generální manažer RSA pro
střední a východní Evropu Andrew Burke.
„Ukončit provoz v České republice bylo náročné rozhodnutí, které jsme přijali po důkladném zvážení. Jsme připraveni dostát všem
38
Pojistný obzor 3/2012
Z domova
„Ukončit provoz v České republice bylo náročné rozhodnutí,
které jsme přijali po důkladném zvážení. Jsme připraveni
dostát všem svým závazkům, dokud nebude naše podnikání
v České republice ukončeno,“ řekl Andrew Burke.
svým závazkům, dokud nebude naše podnikání v České republice ukončeno. Chtěl bych
ujistit všechny stávající zákazníky, že jejich
pojistky zůstávají v platnosti v nezměněném
rozsahu,“ doplnil Burke.
Rozhodnutí se týká jen DIRECT Pojišťovny
a České republiky. Na ostatních trzích regionu
RSA zůstává a další své divize v regionu bude
naplno podporovat. Například v sousedním
Polsku bude i nadále působit pojišťovna Link4.
DIRECT Pojišťovna také oznámila, že se její generální ředitel a předseda představenstva Ján
Čarný rozhodl neúčastnit procesu ukončování
činnosti společnosti. Ve firmě zůstal po dobu
potřebnou k předání funkce a poté, po čtyřech
letech práce, po vzájemné dohodě odešel.
Novým generálním ředitelem firmy se stal dosavadní finanční ředitel Roman Fink.
Pohled zpět
DIRECT Pojišťovna vstoupila na český trh v polovině května 2007 s přímým prodejem autopojištění. Nejdříve nabízela povinné ručení,
které pak doplnila o havarijní pojištění. V dubnu 2009 rozšířila nabídku o pojištění majetku
a odpovědnosti občanů a od loňského podzimu nabízela klientům také cestovní pojištění.
Společnost se soustředila na sjednávání smluv
prostřednictvím telefonu a on-line služeb
a od začátku svého působení 21. května 2007
získala za pět let cca 74 000 aktivních pojistných smluv. Ke konci roku 2011 měla pojišťovna 14 680 smluv na havarijní pojištění, 69 263
na povinné ručení. Pojišťovna uvádí, že v roce
2011 využilo nabídky na cestovní pojištění
přes 25 000 klientů. Ukončení činnosti bude
probíhat ve vlnách, ale v každém případě bude
obnášet snižování stavu zaměstnanců. Pojišťovna v Česku zaměstnávala 180 lidi.
Skupina RSA, stoprocentní vlastník DIRECT
Pojišťovny, je jednou z největších celosvětově působících pojišťovacích skupin. Její operace se soustřeďuje zejména na trh Velké Británie, dále Skandinávie, Kanady, Irska, Asie
a Středního východu, ale i Latinské Ameriky
a regionu CEE. Služby nabízí ve zhruba 140
zemích. V roce 2011 zaměstnávala zhruba
23 tisíc lidí, předepsané pojistné skupiny dosáhlo 8,1 miliardy liber.
Insurance Digest
2011 – A year of gains and losses
ING. KATEŘINA LHOTSKÁ
INSURANCE COMPETENCE EXPERT
NESS CZECH, S.R.O
Exceptional aspects of 2011
Last year was quite noteworthy in many respects.
After a turbulent period, we finally got a break
from large-scale calamities and natural disasters.
For the first time since the liberalization of the insurance market, its leader temporarily changed.
The debt crisis undermined the long-established
security of investing into government bonds. The
planned implementation of Solvency II was yet
again postponed and the new date might not be
the final one. And the Court of Justice of the European Union voided the exception from the gender
equality directive allowing insurers to calculate
premiums on the basis of sex.
The year of innovations
Last year saw some interesting product innovations. For example, in motor third-party liability insurance, the limits for indemnification were raised
to CZK 150 million for claims arising from damage to property and health, in addition to a more
frequently applied principle of the damage being
caused by a driver, not by a vehicle. Insurance
companies responded to clients’ apprehensions
about travelling to volatile North African countries
and added this argument to acceptable reasons
for trip cancellations. A brand new product was
introduced at the beginning of the year: mandatory insurance of personnel agencies against
bankruptcy. Due to new technologies, some innovations were designed to improve services.
Smart phones are beginning to play the role of
a service channel; they are very useful for reporting and documenting an insurance event, but they
can also serve for providing assistance services.
Advanced technology helps combat insurance
fraud, too, in that it improves the chances of its
detection. This tends to be interpreted as a steep
climb in the occurrence of fraud. In reality, cases
of fraud have not substantially increased, but insurers have become much more successful at
detecting them.
Not all went well
Some of the last year’s results were not so much
good news. Aggregate profits of insurance companies fell. A 55% drop from CZK 21.1 billion to
CZK 9.3 billion looks disastrous, but the 2010
profit was the highest in the history of independent Czech insurance, which makes the figure
outstanding. In the long run, the last year’s result
is average. The decline stems from two key factors: the substantially worse financial placement
and a slump in non-life insurance. In addition, the
volume of premium income fell by CZK 1 billion,
most of which can be attributed to the non-life insurance segment. Major losses were recorded in
motor third-party liability insurance (CZK 2 billion)
and motor damage insurance (CZK 0.7 billion).
It may appear that the rest of the non-life segment grew, but that was not quite the case. The
“growth” almost entirely corresponded to the
volume of premiums assigned to other member
insurers of the Czech Insurance Association (CIA)
within the scope of reinsurance.
Some illusions were dismantled in 2011. It became manifest that single-premium policies could
not keep growing and, conversely, rates of motor
third-party liability insurance could not keep falling.
And it turned out that direct loss adjustment applied to liability insurance had almost no impact on
the market conditions. A year ago we pointed out
these wrong assumptions and predicted the upcoming prevailing trend. Let’s take a look at how
we fared.
Confirmation of a drop in single-premium
insurance
We foresaw a reversal of the trend from growth
to decline. Our prognosis was reaffirmed by
The 2011 results have
sparked a number of
reflections and brought
opportunities for learning.
Also of importance is
to reconcile with the
prognoses spelled out in
this periodical a year ago.
a drop of CZK 700 million (2.3%) in premiums
written. The structure of the drop is also significant. Whereas separate single-premium policies
fell by CZK 2.3 billion, extraordinary-premium
policies grew by CZK 1.6 billion. Premium fluctuations in the course of the year were also noteworthy. Extraordinary deposits peaked in the first and
last quarters, however, this pattern did not apply
to single-premium policies. In early 2011, a significant decline of 30% in the volume of premiums
made news, but the stir it caused was needless. The volume of premium income recorded
in a comparable period of 2011 represented an
all-time high, amounting to CZK 8.7 billion. This
year’s projected decrease is not expected to exceed 5%. Growth similar to the recent boom is
unlikely to recur in the near future.
Motor third-party liability insurance – marking
time
We predicted a 5% drop in premiums in this segment and estimated that, at an average increase
in claims (around 2%), the segment might approximate the so-called “black zero”. What was the
actual outcome? The volume of premium income
was even lower and claims grew at an above-average rate. Still, the entire segment remained in
the black. How was it possible? Similarly to 2010,
it was the result of releasing provisions and of
a favourable effect of reinsurance.
What is the forecast for this year? The volume of
premiums is to decline; the current development
indicates a dip of about 5%, which would represent the resulting premium income of CZK 19.4
billion. So far, the trend in claims has been favourable; they are likely to fall in terms of their number and volume. The level of technical provisions
is as hazy as ever. Provided there are no major
shifts, however, the 2012 figures should stay in
the black, although they are expected to be worse
than in 2011. Table 1 shows the trend in some
indicators in recent years, and their estimates for
2012. What happens to rates is a big question
Insurance Digest
Pojistný obzor 3/2012
39
Insurance Digest
Table 1: Motor third-party liability insurance
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
11/10
11/06
21,892
22,427
23,622
24,007
22,490
20,442
19,400
90.9%
93.4%
Number of vehicles [in thousand]
5,619
5,904
6,259
6,502
6,627
6,640
6,660
100.2%
118.2%
Average premium [annual]
3,896
3,798
3,774
3,692
3,394
3,079
2,913
90.7%
79.0%
Average premium – new policies
3,314
3,202
3,377
3,020
2,692
2,616
2,541
96.1%
78.9%
106.1%
Gross premiums [CZK million]
Gross claims [CZK million]
Number of claims
Average claim
10,215
9,770
10,255
10,634
10,324
10,841
10,600
105.0%
348,428
330,483
347,875
352,918
360,058
333,929
323,000
92.7%
95.8%
29,318
29,564
29,478
30,131
28,647
32,466
32,817
113.3%
110.7%
* estimate Source: CIA, CNB
mark. A year ago we were one of the first to point
out that room for further lowering of the rates
was tightening. This view began to prevail and
insurers themselves conceded they might need
to increase the rates, albeit not across the board,
but only for drivers with bad record. To increase
rates for all clients will require to overcome the
psychological barrier of “being the first”. An impulse for this step might be a failure of one of the
insurers to keep up and its termination of thirdparty insurance. Smaller companies are more
prone to such failure, even though they triggered
the fast rate reduction. But if the current rates
stay in place, some insurers are likely to suffer the
consequences of their “dumping” policy. Speculation that the Direct insurance company fell victim to such pricing policy is unfounded. Direct’s
key problem were not rates but a bad business
model. Distribution based solely on direct channels has no chance of success under the current
circumstances.
Motor damage insurance – rate growth is
critical
The long-term decline in motor damage insurance
resulted in a negative prospect for 2011 which,
unfortunately, materialized and the segment was
in the red at the year-end. Current 2012 figures
indicate slight growth with a chance of reaching
“black zero” since indemnification costs are falling
faster than premium revenues. The outcome of
this trend will have a major impact on changes in
provisions. Table 2 illustrates the development in
recent years and estimates for this year. It clearly
shows that in addition to decreasing volumes of
premiums written, average premiums per vehicle
have also been falling. Even if this year’s results
are in the black, an increase in rates is critical.
The industry is more than
motor insurance
forgoing applies also for insurance against financial losses. Travel insurance is likely to weaken,
although it should stay in the black. We are yet
to learn the outcome of this summer season, as
it is usually instrumental in assessing annual performance. In the end, this year’s results may be
close to last year’s figures.
Busy year-end to come
Let’s take a quick look at other product lines. The
most important factor of life insurance is financial
placement, which in 2011 contributed to generating a profit, albeit significantly lower than in the
previous year. Supplementary injury and sickness
insurance is traditionally a stabilizing factor. Both
showed solid results also as independent products of non-life insurance.
Of other non-life insurance products, property
insurance tends to have the greatest impact on
overall performance. In 2011, its effect was positive and results surpassed those recorded in prior
years. This year’s outlook is somewhat more conservative, but still anticipating a profit. General liability insurance is the most beneficial contributor
to insurers’ performance. Once again it demonstrates the attractiveness of linking property and
liability for insurance companies and clients alike.
Credit insurance has been weak in the past few
years, most likely as a result of the worsening
economic situation. Current figures for 2012 indicate the negative trend might see an upturn, but
prognoses are volatile due to the sensitivity of this
type of insurance to any external influence. The
Aside from the aforementioned factors, the last
months of the year will be dominated by two
major events. The first is the upcoming voiding
of the exception from the gender equality directive. The second, with approval still pending, is the
planned restriction of commission from provisionmaking products as of 1 January 2013, pursuant
to an amendment to Act No. 38/2004, on Insurance Intermediaries. Each of these events alone
would result in a significant boost to operations of
all distribution channels focused on life insurance,
but their conjunction multiplies the effect. Concerns about potential misuse of this situation by
some “intermediaries”, resulting in an accelerated
turnover of policies, while deceptively referring to
“EU regulations”, are well-founded. If market participants themselves do not succeed in banishing
such practices, the already damaged reputation of
the entire sector will suffer even more harm. But
if we look back at 2012 and we can say that there
is light at the end of the tunnel in this respect, it
will be more important news than some improved
indicator.
Table 2: Motor damage insurance
Gross premiums [CZK million]
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
11/10
11/06
15,283
15,986
16,767
16,601
15,525
14,880
14,400
95.9%
97.4%
Number of vehicles [in thousand]
1,167
1,249
1,428
1,431
1,445
1,551
1,600
107.3%
132.9%
13,095
12,796
11,739
11,603
10,740
9,593
9,000
89.3%
73.3%
Average premium – new policies
8,658
8,701
10,031
9,854
7,282
6,782
6,237
93.3%
78.3%
Gross claims [CZK million]
9,706
9,480
10,186
10,269
11,130
11,077
10,300
99.5%
114.1%
293,810
298,322
330,478
346,628
405,382
399,967
395,000
98.7%
136.1%
33,036
31,779
30,882
29,626
27,456
27,696
26,076
100.9%
83.8%
Average premium [annual]
Number of claims
Average claim
* estimate 40
Pojistný obzor 3/2012
Source: CIA, CNB
Insurance Digest
Climate change as a source of
future innovation
DAVID BRESCH
HEAD SUSTAINABILITY
The last decades of climate
research have been a great
source of innovation for
insurers, the renewable
energy industry, NGOs and
governments.
SWISS RE
Sobering
The current state of affairs in climate
change is sobering. According to findings
from the Intergovernmental Panel on Climate Change, the increase in the average glo-
Future developments will only increase the
losses from climate related events. In Europe alone, losses from surge events along
the North Sea coast are expected to more
than quadruple from an average of USD
600 million to USD 2.6 billion towards the
end of the century. Specific regional risks
could cost emerging economies up to 19%
of their GDP by 20301.
Climate is still going to
change
Yet, even if all carbon emissions were
stopped at once, the Earth‘s climate is still
going to change. This means local populations will still be exposed to the increasing
costs of climate related risks. In order to
keep these costs manageable and insurable, a two-pronged approach is needed: mitigation efforts to reduce greenhouse gases,
The current state of affairs in climate change is sobering.
According to findings from the Intergovernmental Panel
on Climate Change, the increase in the average global
temperature over the next century will be anywhere
between 2°C and 6°C.
bal temperature over the next century will
be anywhere between 2°C and 6°C. Over
half of the world‘s population is currently
threatened by natural hazards. In economic
terms, insured losses from weather-related
disasters jumped from USD 5.1 billion per
year in the period between 1970 and 1989
to USD 27 billion over the last two decades.
1)
2)
and adaptation measures to help societies
become more resilient to the changes
which are on the way.
The renewable energy industry is currently
in the vanguard of technological innovation
to combat climate change. Advances in solar, wind and hydro-electric technologies are
being widely publicized and implemented.
ttp://www.swissre.com/rethinking/climate/
h
http://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_
Swiss_Re.html
Photo: Swiss Re
When we talk of climate change, we tend
to think of the frightening scenarios of melting ice-caps, rising sea-levels, growing carbon emissions and the like. However, the
last decades of climate research have been
a great source of innovation. For example,
the renewable energy industry is proving
a rich breeding ground for innovative climate change mitigation technologies and the
means of implementing them. Expertise in
risk modeling and scenario-building is identifying cost-effective climate adaptation
measures globally, and surprisingly simple
grassroots measures are already putting
innovative protection measures in place.
David Bresch
However, to match the vibrancy of this industry and ensure a financial basis for its
success, risk managers need better understand the risks involved.
Surveyed
To this end, Swiss Re and the Economist
Intelligence Unit2 recently surveyed nearly
300 senior-level energy executives in the
renewable energy sector on the risks they
face. Some results are predictable. Financial risks, such access to capital, and operating risks topped the perceived high risk
areas. However, there were surprises. Political risks and regulatory changes ranked as
highly as strategic business risks.
Further, whereas respondents appeared to
have plans and insurance in place for operational and financial risks, 30% of respondents had no solution, or no idea of how
Insurance Digest
Pojistný obzor 3/2012
41
Insurance Digest
to deal with regulatory risk – highlighting
the role governments need to play in creating stability in this area. Insurers also have
a large role to play. The study showed that
insurance solutions currently constitute the
main risk transfer mechanisms, with room
for other risk transfer techniques, such as
financial derivatives and bonds.
The second part of dealing with climate
change is climate adaptation. Here, risk management expertise is playing a key role in
helping decision-makers to prioritize cost
effective measures to make their communities resilient to climate risks. The role of
these measures in keeping future risks insurable cannot be underestimated.
Risk expertise
There are currently several examples to
illustrate how risk expertise can locate cost-effective adaptation measures and the role
of insurance. For example, the Economics
of Climate Adaptation, a study co-authored by Swiss Re, identified Southern Florida a prime example. Under a high climate
change scenario, annual economic losses
from hurricanes in Florida are estimated to
rise to a staggering USD 33 billion by 2030,
or 10% of the region‘s total GDP. Whereas around 40% of this loss can be averted
cost-effectively though measures such as
local levees, beach nourishment programs
or building improvements, the remaining
60% is unlikely to be averted cost-effectively through adaptation measures. Traditional insurance solutions and capital market
risk transfers will need to cap losses; smooth out costs for stakeholders and protect
local economies from the economic impact.
Developing world
Perhaps the most exciting and innovative
work in climate adaptation and insurance
protection is taking place in the developing
world. Together with Oxfam and the World
Food Programme Swiss Re‘s R4 - Rural
Resilience3 Initiative is helping farmers
from Senegal, Ethiopia and Haiti to secure
their livelihoods in the face of climate risks,
drought and disease. These programs are
pushing the boundaries of what is insurable
by exploiting the potential of innovative index-based solutions.
For example, with the Ethiopia projects,
labour based payment mechanisms have
been introduced to provide crop protection
in the face of drought. In an earlier project
in Malawi, protection for Maize crops is linked to a rainfall index.
Browsing through the United Nations‘ Database on Local Coping Strategies4, one sees
that adaptation measures can be as simple
as beach and mangrove regeneration in
Florida, or adapting imported sprinkler systems in Kenya, or as complex as large infrastructure improvements - re/insurance solutions often present a pragmatic approach
to complement these. The important thing
is that governments, industry and NGOs
are active in both mitigating and adapting
to climate change. Through innovation and
partnerships we can ensure that the effects
of climate change will be manageable and
insurable in the future. Práce s požárními riziky a některé
speciální rizikové zprávy
V červnu 2012 vychází v nakladatelství Professional Publishing další kniha
Jiřího Janaty „Práce s požárními riziky a některé speciální rizikové zprávy“.
Publikace navazuje na dvě předchozí práce autora „Pojištění a management
rizik v makléřském obchodě“ (2008) a „Metodika přípravy rizikové zprávy
pro pojistné trhy“ (2010). V první se uvádějí základy oboru se zvýrazněním
aspektů činnosti makléře, druhá se pak zabývá sestavováním zprávy o riziku
v některých základních praktických aplikacích. Nová kniha se k problematice
zprávy o riziku vrací. Rozšiřuje poznatky o postupy z požární oblasti, kterým
náleží nejvyšší priority. Jsou navrženy periodické a každodenní inspekce,
umožňující získat a trvale udržet nejvyšší standardy v protipožární prevenci.
Příloha obsahuje fiktivní vzor zprávy o riziku pro společnost holdingového typu.
Další složitou úlohou, u které bývá riziko požáru a výbuchu dominantní, je
oblast chemického průmyslu. Také pro tuto záležitost se prezentuje vzor zprávy
o riziku.
Autor: Ing. Jiří Janata
Vydal: Professional Publishing
Formát B5, tuhá vazba
140 stran, cena cca 200 Kč
3)
42
Pojistný obzor 3/2012
Insurance Digest
http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_
Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html
4)
http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/
POJISTNÝ OBZOR
Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví
www.pojistnyobzor.cz
SUDOKU
3/2012
Ročník LXXXIX
Vydavatel: Česká asociace pojišťoven
Redakční rada:
Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel,
Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová,
Ing. Marcela Machová, Ivana Menclová,
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák,
Ing. Tomáš Síkora, MBA, Ing. Eva Svobodová,
Jaroslava Fašková, JUDr. Zuzana Hlaváčková,
Milan Káňa.
Šéfredaktor: Mgr. Jan Cigánik
Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129,
140 00 Praha 4
Telefon:(+420) 222 350 161
Fax:
(+420) 221 413 400
E-mail: [email protected]
Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o.,
Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4
Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r.o.,
Husovo náměstí 54, 533 04 Sezemice (okres Pardubice)
ISSN 0032-2393
Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem
vydavatele:
SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00
Praha 9 – Horní Počernice
VÝSLEDEK OSMISMĚRKY Z MINULÉHO ČÍSLA
E-mail: [email protected]
Telefon:(+420) 225 985 225
Fax: (+420) 225 341 425
GSM: (+420) 777 333 370
SMS: (+420) 605 202 115
www.send.cz
Předplatné na Slovensku:
Magnet Press, Slovakia s.r.o.
Šustekova 8, 851 04 Bratislava
Telefon: (+421) 267 201 921
E-mail: [email protected]
www.press.sk
Evidenční číslo: MK ČR E 1060.
Inzerce: Veškeré informace podá redakce.
Nevyžádané rukopisy nevracíme.
Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při
zachování autorských práv.
© Česká asociace pojišťoven
www.cap.cz
Cena výtisku: 78 Kč
Roční předplatné: 250 Kč
Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace
odborného pojišťovacího tisku.
www.piassurance.eu
Tajenka: spoluúčast
www.pojistnyobzor.cz

Podobné dokumenty

Stáhnout jako PDF

Stáhnout jako PDF Jakub Strnad vystudoval finanční a  pojistnou matematiku na  Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svoji profesní dráhu začínal jako pojistný matematik, ve druhé polovině 90. le...

Více

Stáhnout jako PDF

Stáhnout jako PDF of changes to some system components, few expected such a  radical overhaul of the current legislation. Executive Director of the Czech Insurance Association Tomáš Síkora says, “We needed an upgrad...

Více

Stáhnout jako PDF

Stáhnout jako PDF the members of the Czech Insurance Association (ČAP). Precisely a year ago we predicted a  significant downturn in the Czech economy. Regrettably, our forecasts published in the 1/2009 issue have b...

Více

Stáhnout jako PDF

Stáhnout jako PDF poskytuje všem občanům větší ochranu, což z  pohledu pojistitele generuje několikanásobně zvýšené náklady na výplaty škod, zejména pak újem na zdraví. V praxi lze předpokládat, že to povede k růstu...

Více

Zde - CzechGlobe

Zde - CzechGlobe Byla to náhoda, možná i štěstí. Před 38 lety Česká pojišťovna hledala likvidátora škod na elektromotorech a náhodou oslovila mě, a to především proto, že mám

Více