00_Textová část

Zpracovatel:
ING. ARCH. PETR SLADKÝ - projekční kancelář
160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60
IČ: 18722822
Spolupráce:
Ing.arch. Václav Masopust
.............................................................
Ing. arch. Petr Sladký
autorizovaný architekt ČKA 02 686
K.Ú.: VLKANOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA
FÁZE:
DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY
1 / 2012
ZPRACOVATEL: ING.ARCH. PETR SLADKÝ - PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Nad Šárkou 60, 160 00 Praha 6, zastoupená
Ing.arch. Petrem Sladkým (autorizovaným architektem ČKA 02 686), spolupráce: ing.arch. Václav Masopust
TENTO VÝKRES JE DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA MAJETKEM PROJEKČNÍ KANCELÁŘE ING.ARCH. PETR SLADKÝ, JEHO KOPÍROVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ JE MOŽNÉ POUZE SE SOUHLASEM AUTORA PROJEKTU
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
Obsah textové části
1.
ÚVOD
1.1
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.2
1.3
1.4
2.
STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
2.1
2.2
2.3
2.4
3.
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
5
ŠIRŠÍ VZTAHY
5
STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 7
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, ZÁJMOVÉ SPOLKY
8
HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA
8
OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ
3.1
3.2
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.2.4
3.2.5
3.2.6
4.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBCE
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATELE
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE
NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
DATUM ZPRACOVÁNÍ
PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
PODKLADY
3
HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY
PŘÍRODNÍ HODNOTY
GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE A PEDOLOGIE
HYDROLOGIE, HYDROGEOLOGIE
B IOREGIONY A BIOCHORY
K RAJINNÝ RÁZ, KRAJINNÉ DOMINANTY A ROZHLEDOVÁ MÍSTA
F AUNA A FLÓRA
K LIMATICKÉ POMĚRY
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
4.1
4.1.1
4.1.2
4.2
4.2.1
4.2.2
4.3
4.3.1
4.3.2
4.4
4.5
4.5.1
4.5.2
4.6
4.7
4.7.1
4.7.2
4.7.3
4.7.4
4.8
4.8.1
4.8.2
OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT
OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK
OCHRANA ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT
OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY
OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
SESUVY PŮDY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA A HALDY
RADONOVÉ RIZIKO
OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ
OCHRANA VODNÍCH TOKŮ
P ÁSMA OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
NATURA 2000
OCHRANA ZPF
B ONITAČNÍ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
INVESTICE DO PŮDY
10
10
11
11
11
11
12
13
13
13
13
13
14
14
14
15
15
15
15
15
15
15
16
16
17
17
17
17
17
17
17
18
1
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
4.9
4.10
4.11
5.
OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU
OCHRANNÁ PÁSMA
OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ
18
18
18
DALŠÍ ROZBORY
5.1
5.2
5.3
5.3.1
5.3.2
5.3.3
5.3.4
5.3.5
5.3.6
5.3.7
5.4
5.4.1
5.4.2
5.4.3
5.4.4
5.4.5
5.4.6
5.4.7
5.4.8
5.4.9
5.5
5.5.1
5.5.2
5.5.3
6.
6.1
18
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ A ÚZEMNÍ VZTAHY
SILNIČNÍ SÍŤ
DOPRAVA V KLIDU
HROMADNÁ DOPRAVA
LETECKÁ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
CESTY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
ODTOKOVÉ POMĚRY A VODNÍ TOKY
P ROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA
VODNÍ PLOCHY
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU
K ANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
DATOVÉ , ELEKTRONICKÉ SÍTĚ, TELEKOMUNIKACE
HYGIENA PROSTŘEDÍ
OVZDUŠÍ, HLUK A VIBRACE
STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, EKOLOGICKÁ RIZIKA
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
18
18
19
19
19
19
19
19
19
20
20
20
20
22
22
23
23
23
23
23
24
24
24
24
ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
24
URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP
24
Přílohy textové části:
Příloha č.1 – HISTORICKÁ MAPA ZÁSTAVBY VLKANOVA
Příloha č.2 – HISTORICKÁ MAPA ÚZEMÍ VLKANOVA
Příloha č.3 – HISTORICKÉ FOTOGRAFIE VLKANOVA
Obsah grafické části
MAPOVÝ PODKLAD CELÉHO SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE
01
Koordinační výkres
02
Koordinační výkres – detail
03
Výkres uspořádání krajiny
M 1:10 000
M 1:2 5000
M 1:15 000
2
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
1. ÚVOD
1.1
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1.1.1 Identifikační údaje obce
Kraj:
Okres:
Obec s rozšířenou působností:
Pověřený obecní úřad:
Stavební úřad:
Obec:
Statut:
ZUJ (kód obce)
ID obce:
Počet částí:
Katastrální území - kód:
Katastrální výměra:
Nadmořská výška:
Počet obyvatel:
1.1.2
Identifikační údaje objednatele
IČ:
Zástupce:
Tel./fax:
E-mail:
1.1.3
Tel.:
E-mail:
Plzeňský
Domažlice
Domažlice
Poběžovice
Poběžovice
Vlkanov
Obec
566250
10779
1
VLKANOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA - 707791
430 ha
448 m.n.m.
125 (k 1.1.2011), 121 (28.8.2006)
OBEC VLKANOV
Obecní úřad Vlkanov
Vlkanov 24
345 22 Poběžovice
0057 22 33
Jan Doktor, starosta obce
+420 731 830 189
[email protected]
www.vlkanov.com
Identifikační údaje pořizovatele
Městský úřad Domažlice
Odbor výstavby a územního plánování
344 01 Domažlice, náměstí Míru 1
zastoupený Ing. Ivanou Sladkou
+420 379 719 184
[email protected]
1.1.4
Identifikační údaje zpracovatele
ING.ARCH. PETR SLADKÝ – projekční kancelář
160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60
IČ:
18 72 28 22
Zástupce:
Ing. arch. Petr Sladký, autorizovaný architekt ČKA 02 686
Tel.:
+420 224 324 131 / +420 775 986 161
E-mail:
[email protected]
Spolupráce:
Ing.arch. Václav Masopust, tel.: +420 723 957 714
Ing. Jitka Kovaříková (Mepos, Domažlice – vodní hospodářství)
Ing. Simona Navrátilová (koncepce krajiny)
3
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
1.1.5
Nadřízený orgán územního plánování
Krajský úřad Plzeňského kraje
Odbor regionálního rozvoje
Škroupova 18, 306 13 Plzeň
1.1.6
Datum zpracování
Doplňující průzkumy a rozbory – 12/2011
1.2
PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán (dále také ÚP) bude zpracován v souladu s těmito platnými českými právními předpisy,
upravujícími oblast územního plánování:
- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále i „stavební zákon“), ve znění
pozdějších předpisů
- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci
a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších
předpisů
1.3
DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Pořízení tohoto strategického dokumentu obce, odpovídajícího platné legislativě, bylo schváleno
Zastupitelstvem obce dne 2.4.2011 v intencích stavebního zákona usnesením č.5/6.
Zpracovatelem původního územního plánu obce Vlkanov byl Ing. arch. Karel Zoch – studio Z,
Sladkovského 857/70, 326 00 Plzeň. Vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti dne 29.7.2000.
Dále byla zpracována Změna ÚP č.1, jež nabyla účinnosti dne 16.6.2008. Jelikož byl původní ÚP zpracován
v době platnosti starého stavebního zákona, je nutné dle současného stavebního zákona č.183/2006 Sb.
(s ohledem na uplynulé 10ti-leté časové období) a potenciální riziko pozbytí platnosti v roce 2015 vyhotovit
pro celé správní území obce ÚP nový, a to v digitální podobě.
Fáze doplňkových průzkumů a rozborů (grafická i textová část) slouží jako podklad pro zpracování
návrhu zadání. Rozbory byly zaměřeny na vyhodnocení současného stavu, všech dostupných limitů využití
území a podmínek využívání území.
Výsledkem pořízení ÚP bude přehledná a pochopitelná územně plánovací dokumentace, do které
budou koordinovaně vtěleny základní vize udržitelného rozvoje obce a ochrany hodnot území (veřejných
i soukromých), která bude fungovat jako účinná opora pro rozhodování samosprávy a v co největší míře
zohlední zájmy většiny občanů, zájmových skupin a dalších subjektů.
Samotný návrh ÚP bude zaměřen na řešení urbanistických, architektonických a technických
podmínek využití území, stanoví přípustné a nepřípustné funkční využití a uspořádání území a ploch a jejich
základní regulaci.
1.4
-
PODKLADY
Katastrální mapa řešeného území v digitalizované podobě
Ortofotomapa
Vlastní průzkum v terénu během prosinec 2011
Obecně webové prostředí
Generel územního systému ekologické stability
Podklady Obecního úřadu Vlkanov
Návrh ochranných pásem vodních zdrojů – Gekon s.r.o. 2001
Posouzení vydatnosti vodních zdrojů – Gekon s.r.o. 2009
RURÚ ORP Domažlice – aktualizace 2010
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje
Podklady Povodí Vltavy – správce toků
Podklady Městského úřadu Domažlice
4
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
-
Platná územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady
Politika územního rozvoje ČR, schválená dne 20. 7. 2009 usnesením Vlády ČR č.929 (PÚR ČR)
Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydané usnesením č. 834/08 Zastupitelstva Plzeňského
kraje dne 2.9. 2008 (ZÚR PK)
ÚAP ORP Domažlice aktualizované v roce 2010
RURÚ ORP Domažlice 2010
Územní plán obce Vlkanov, zpracovatel: Ing. arch. Karel Zoch – studio Z, 2000
Změna ÚP č.1 obce Vlkanov, zpracovatel: Ing. arch. Karel Zoch – studio Z, 2008
Územní plán bude zpracováván digitálním způsobem v programu ArcGis, data jsou dále použitelná
v geografickém informačním systému Plzeňského kraje (ESRI *SHP+*MXD). Na základě výše uvedených
digitálních podkladů byly dále vyhotoveny jednotlivé vrstvy územního plánu.
1.5 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK:
ÚP … územní plán
SZ … stavební zákon
ZÚR PK … Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje
ÚPD … územně plánovací dokumentace
ÚAP … územně analytické podklady
ÚSES … územní systém ekologické stability
KN … katastr nemovitostí
OP … ochranné pásmo
ZPF … zemědělský půdní fond
TTP…trvale travnatý porost
SÚ…správní území
PÚR ČR…politika územního rozvoje České republiky
OZV…obecně závazná vyhláška
RURÚ…rozbor udržitelného rozvoje území
ORP…obec s rozšířenou působností
2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY
Řešené území se nachází na západním okraji Plzeňského kraje, v okresu Domažlice, cca 3 km jižně
od města Poběžovice, leží na nadmístní rozvojové ose OR6 (Tachov – dálnice D5 - Domažlice) dle ZÚR PK.
Předmětem řešení je celé správní území obce (pouze jedno katastrální území - Vlkanov u Nového
Kramolína), ve kterém se v mělkém údolí Vlkanovského potoka rozkládá sídlo Vlkanov.
Nejbližším sídlem místního významu s vyšší veřejnou infrastrukturou jsou Poběžovice. Horšovský
Týn a Domažlice, jakožto regionálního centra s vyšší veřejnou infrastrukturou a službami, jsou od Vlkanova
vzdáleny 14 resp. 12 km. Dalším významným faktorem je blízkost státních hranic se Spolkovou republikou
Německo. Vlkanov plní v rámci řešeného území převážně obytnou a zemědělskou výrobní funkci
(Pozep s.r.o.)
Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území žádoucí zejména stabilita sídla, rozvoj obytných funkcí,
služeb v obci (nemusí být chápáno pouze kvantitativně), posílení veřejných prostranství a zamezení
nežádoucích zásahů narušujících krajinný charakter území vlivem zemědělské výroby.
5
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
Sousedními územími obvody jsou:
Okres DOMAŽLICE (ORP Domažlice):
Poběžovice: město Poběžovice, náměstí Míru 47, 345 22 Poběžovice,
Otov: obec Otov, Otov 56, 345 22 Poběžovice,
Nový Kramolín: obec Nový Kramolín, Nový Kramolín 13, 344 01 Domažlice
6
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
2.2
STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Převažující složkou, tvořící základ stavebního fondu v řešeném území, jsou starší rodinné domy.
Rekreační objekty jsou zde zastoupeny v minimální míře. Občanská vybavenost je zde zastoupena budovou
obecního úřadu, v němž je umístěna i místní knihovna, dále pak hospodou, hasičskou zbrojnicí a hřištěm
v centru obce. Funguje zde autobusová a vlaková zastávka místního významu.
- Obecní úřad s knihovnou
- Hospoda
- Hasičská zbrojnice
- Hřiště
Děti dojíždějí do mateřské školky do Nového Kramolína a Poběžovic, základní školy navštěvují
v Poběžovicích a Domažlicích. Za lékařskými službami obyvatelé dojíždějí rovněž do Poběžovic a Domažlic.
Ubytovací kapacity se v současné době v obci nenacházejí.
2.3
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, ZÁJMOVÉ SPOLKY
Vývoj počtu obyvatel (rok/počet obyv.): 1869/310; 1880/300; 1890/321; 1900/357; 1910/357;
1921/364; 1930/377; 1950/205; 1961/207; 1970/147; 1980/136; 1991/110; 2001/121; 2011/125. Skokový
pokles obyvatelstva lze vypozorovat po ukončení druhé světové války, kdy bylo z příhraničí vysídleno
německé obyvatelstvo. V obci dále docházelo k trvalému poklesu počtu obyvatel, v posledních 10 letech
dochází spíše k stagnaci. Aktuálně je podíl obyvatel ve věku 0-14 let – cca 15,2%, podíl obyvatel ve věku
nad 65 let cca 16,09%.
Počet trvale obydlených domů: 35. Počet trvale obydlených bytů: 49.
Socioekonomická situace (Údaje ze sčítání lidu 2001):
Míra registrované nezaměstnanosti (aktualizováno k datu31.12.2010): 17,46%
Ekonomicky aktivní obyvatelé: 63 obyvatel, z nichž 40 vyjíždí za prací mimo obec
Hospodářská činnost: 23 podnikatelských subjektů
7
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
Struktura zaměstnanosti (obyv.):
- zemědělství, lesnictví, rybolov: 11
- průmysl: 37
- stavebnictví: 30
- obchod, oprava motorových vozidel: 1
- doprava, pošty a telekomunikace: 3
- veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení: 4
- školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti: 2
Místní zájmové skupiny a sdružení: Sbor dobrovolných hasičů.
2.4
HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA
Vlkanov (Wilkenau)
První písemná známka o obci pochází z roku 1361. Vlkanov vznikl ve středověku na cestě mezi
Domažlicemi a Poběžovicemi. Tato cesta spojovala vnitrozemí s hraničním prostorem Česko-německého
pomezí. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva a zásadnímu poklesu počtu
obyvatel. Vše završila v padesátých letech kolektivizace zemědělství, jež vtiskla obci dnešní nevlídnou
podobu. Historické fotografie, zachycující život v obci i obec samotnou, jsou k nahlédnutí v přílože č.3.
I.vojenské (josefské) mapování
(1764-1783)
II.vojenské (Františkovo) mapování
(1836-1852)
8
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
Císařské otisky stabilního katastru (1838) – celek a detail
Letecké snímky
1957-1959
9
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
3. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ
3.1
HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY
Registrované nemovité kulturní památky se v území nenacházejí, je však nutné brát ohled na ostatní
památky mající vliv na zachování kulturních hodnot území i sídel, jimiž jsou: boží muka, kříže, kapličky, další
drobné sakrální stavby, solitérní kameny, pomníky, zbytky technických staveb (mosty, lávky, staré mlýnské
náhony a jiná vodní díla), zbytky zaniklých cest, stromořadí i soliterní stromy. Této drobné architektury se
v obci a okolí zachovalo velmi málo. V obci při silnici, procházející obcí, se nachází mezi dvěma kaštany
litinový křížek s podstavcem, jež je jedním z mála dochovaných prvků drobné architektury v území.
Urbanistická struktura obce má patrný historický základ, především jihozápadní část návsi má
historický kontex(viz příloha č.1). Zbylá část obce působí nečitelným a neupraveným dojmem. Náves je
neuspořádaná, veřejná prostranství nejasná. Rybník na návsi byl přestavěn na požární nádrž pravidelného
geometrického tvaru, což přispělo k znehodnocení tohoto prostoru. Významným prvkem v obci je areál
zemědělského družstva, který vznikl v padesátých letech 20.století. Při jeho výstavbě došlo k demolici řady
obytných stavení na jihovýchodním okraji obce. Živočišná výroba v takovém měřítku v přímé návaznosti na
obec je pro Vlkanov velikou zátěží.
Architektonicky cenných staveb se zde příliš nenachází. Jedná se spíše o tradiční hmoty vesnických
chalup, jež je možné zaznamenat u několika stavebních objektů v obci.
10
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
3.2
PŘÍRODNÍ HODNOTY
3.2.1
Geologie, geomorfologie a pedologie
Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do následujících jednotek:
Hercynský systém – provincie Česká vysočina – subprovincie Šumavská soustava – oblast
Českolesská – celek Podčeskolesská pahorkatina – podcelek chodská pahorkatina – okrsek Poběžovická
pahorkatina. Reliéf pahorkatiny má strukturně-tektonický charakter a je budován proterozoickým
krystalinikem, které je proráženo masívy magmatických hornin kadomského a variského stáří. Zájmové
územní je součástí poběžovického masívu. Krajina tohoto území má převážně charakter členité pahorkatiny
s výškovou členitostí 75 - 200m, která představuje parovinu s vystupujícími zalesněnými elevacemi ve výšce
460 – 650 m n.m. Údolí vodních toků jsou široká a velmi plochá. Povrchové toky sledují na zkoumaném
území směr tektonického porušení poběžovického masívu ve stejném směru jako většina pegmatických
těles. Zhruba třetina území je zalesněna, ostatní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívané. Nejvyšším
místem katastrálního území je vrch Čertovka s nadmořskou výškou 630 m n. m., dalšími vrcholy na hřebenu
tvořící západní horizonz krajinného prostoru jsou: Skála (561 m n. m.), Mlýnecký kopec (588 m n. m.)
a vrchol Modřínovec (684 m n. m.), na němž je umístěn vysílač Vraní vrch. Zbylá část území je mírně
zvlněna. Na severním horizontu ohraničuje území kopec Čihadlo 469 m.n.m., jihovýchodní část vrchol
Dublovnická hora se 482 m.n.m.
Převážnou část území tvoří diority a gabra, assyntské a variské, zbylá část je tvořena
proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými, s růdně silným variským přepracováním (břidlice, fylity,
svory až paruly).
Převažujícím půdním typem jsou hnědé horské lesní půdy a půdním druhem půdy hlinitopísčité až
písčitohlinité, na svažitějších plochách je znatelně zvýšený obsah štěrku i větších kamenů. Podél jižní
hranice zájmového území kolem Vlkanovského potoka převažují těžší hlinité hydromorfní půdy.
3.2.2
Hydrologie, hydrogeologie
Katastrální území náleží z hlediska vyšších hydrologických pořadí do povodí Labe (1–10–02).
Řešené území odvodňuje Vlkanovský potok protékající při jižní hranici území s číslem hydrologického pořadí
(ČHP) 1-10-02-0250, pramenící cca 3 km západně od Vlkanova v katastrálním území Nového Kramolína. Je
z části upraven napřímením. Jeho levostranný přítok pramení ve Vlkanovském lese, protéká obcí a na návsi
je zdrojem vody pro místní rybník. Koryto potoka je z části upraveno (dna a paty svahů jsou opevněné
betonovými prefabrikáty) a je lemováno vzrostlou doprovodnou zelení. Vlkanovský potok opouští území
východním směrem, vlévá se do Černého potoka, jež ústí do řeky Radbuzy nad Horšovským Týnem.
Podle hydrogeologické rajonizace republiky náleží zájmové území hydrogeologickému rajonu 621 –
„krystalinikum a proterozoikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov“. Strukturně geologická
stavba území hraje primární úlohu v tvorbě zvodněných systémů. V tomto případě se na hydrogeologickém
charakteru podílejí dva základní celky, a to skalní podloží (hydrogeologický masív) a jeho kvarterní pokryv.
Rozvětralá a přípovrchově rozpojená vrstva hornin krystalinika rozličného stáří tvoří hydrogeologicky
11
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
jednokolektorový zvodnělý systém (Krásný, 1978). Mocnost zvodnělé vrstvy se pohybuje od několika málo
metrů do několika desítek metrů.
3.2.3
Bioregiony a biochory
Západní část zájmového území se z hlediska biogeografického členění ČR nachází v Českoleském
bioregionu (1.61), východ spadá do bioregionu Tachovského (1.27a). Z fytogeografického hlediska je
lokalita situována v okresu Tachovská brázda (27).
Bioregion Českého lesa je tvořen plochou hornatinou na rulách a žulách. Horniny jsou vesměs
kyselé a chudé na živiny. Základními povrchovými tvary jsou rozsáhlé zaoblené hřbety a kratší ploché
vyvýšeniny strukturně tektonického původu. Biota je zde 5. jedlovo-bukového stupně s ostrovy
6. vegetačního stupně. K potenciální vegetaci zde patří především různé typy bučin a významné místo
zaujímají vlhké louky. V současné době převažují kulturní smrčiny a místy i borovice.
Tachovský bioregion geologicky patří do domažlického krystalika. Základními tvary jsou strukturně
denudační hřbety a výrazné suky. Vyvinuty jsou typické luvizemě, kambizemě, v nivách řek pak glejové
půdy. Převažují acidofilní doubravy 4. bukového vegetačního stupně se značně ochuzenou biotou. Cenné je
množství rybníků a mokrých luk, velké plochy zaujímá orná půda. Dnešní lesy jsou výhradně kulturní bory
a smrčiny.
Zasahující biochory (vyšší územní jednotky typologického členění v rámci biogeografické
diferenciace krajiny – typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého
biogeografického regionu):
4SS - Svahy na kyselých metamorfitech 4. v.s.
4Do - Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s.
-4PP - Pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s.
3.2.4
Krajinný ráz, krajinné dominanty a rozhledová místa
Lokalita spadá mezi oblasti se zvýšenou ochranou krajinného rázu Domažlickochodská oblast dle
ZÚR PK. Řešené území je součástí lesozemědělské krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynika
(3M2).
Obec Vlkanov je situována v mělkém údolí. Zalesněné kopce zde částečně uzavírají prostor a tvoří
výrazné pohledové horizonty. Zvlněný reliéf s místy otevřenou krajinnou scénou a scenérickými cestami
umožňuje pozorovateli daleké pohledy a průhledy do jiných krajinných celků. Vlkanovský potok protékající
podél jižní hranice katastrálního území je spolu s doprovodnou zelení výraznou linií, která dotváří krajinnou
scénu. Význačné je rytmické střídání horizontů v západní části území oddělující od sebe dílčí prostorové
scény malého měřítka. Méně členité agrárně obdělávané plochy převážně geometricky vymezené působí
staticky. Kontrast vzniká se svahy lesních porostů s organicky tvarovanými okraji, které evokují dynamický
pohyb. Za negativní dominantu lze považovat měřítkově vybočující stavby zemědělského areálu ve východní
části intravilánu a vysílač Vraní vrch. Dle porovnání současného stavu s historickými mapami II. vojenského
mapování uskutečněného mezi roky 1836-1852 se v terénu dochovaly lesní porosty, několik křížků
a původní cestní síť. Zaniklo jen několik cest, které se přeměnily na ornou půdu. Původní jádro obce se
zachovalo, nová výstavba je zde minimální. Do katastrálního území ze západu zasahuje přírodní park Český
les.
12
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
3.2.5
Fauna a flóra
Fauna je převážně hercynská se západními vlivy. V oblasti žije velmi hojně vysoká a černá zvěř.
V lesích jsou místy zastoupeny i horské a podhorské druhy. Podmáčená stanoviště s rybníky umožňují
hnízdění značnému množství ptactva. Celé řešené území spadá do migračně významného území, tzn.
území, které je významné z hlediska migrace velkých savců a kde je potřeba při řešení dalších typů
využívání krajiny s tímto faktorem počítat. Celé území je zařazeno do migračně významných území.
Biková a/nebo jedlová doubrava (36) dle mapy potenciální přirozené vegetace charakterizuje
vhodnou skladbu zeleně v řešeném území. Jedná se o typická společenstva chudých substrátů (ruly, žuly,
svory, kyselé břidlice, atd.). Dominantním je dub zimní (Quercus petraea), přítomna je jedle (Abies alba),
slabší příměsi břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica), jeřábu (Sorbus
aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích i s přirozenou příměsí borovice (Pinus
sylvestris). V málo vyvinutém keřovém patře je významná přítomnost zmlazených dřevin stromového patra.
Častěji se zde vyskytuje krušina olšová (Fragula alnus), jalovec obecný (Juniperus communis), bez červený
(Sambucus racemosa). Pro bylinné patro je typická lipnice hajní (Poa nemorelis), konvalinka vonná
(Convallaria majalis), bika bělavá (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kostřava ovčí
(Festuca ovina), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa) a jiné. Mechové patro je reprezentováno
ploníkem ztenčeným (Polytrichum formosum),
dvouhrotcem chvostnatým (Dicranum scoparium.)
a trávníkem Schreberovým (Pleurozium schreberi). Mezi vzácné a ohrožené rostliny vyskytující se v tomto
typu vegetace patří jedle bělokorá (Abies alba), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a vemeník dvoulistý
(Platanthera bifolia).
3.2.6
Klimatické poměry
Oblast se nachází v mírně teplém, vlhkém až suchém regionu MT5 (podle E. Quitta 1971)
s převážně mírnou zimou. Pro území je charakteristické velmi proměnlivé a nestálé počasí. Dešťový stín má
za následek menší množství srážek s průměrným ročním úhrnem mezi 350-450 mm ve vegetačním období.
Průměrná teplota vzduchu v lednu se pohybuje okolo -4 a -5°C, v červenci je pak tato hodnota rovna 16 až
17°C.
4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně v § 26 Územně analytické podklady odst.
(1) , kde je uvedeno: „…omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních
předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území
(dále jen „limity využití území“),…Tyto jsou souhrnně zachyceny v grafické části dokumentace.
4.1
OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
4.1.1
Dopravní infrastruktura
Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma:
13
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
-
4.1.2
-
Ochranné pásmo silnice II.a III. třídy
Ochranné pásmo železnice
15 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu
60 m od osy krajní koleje, ale (celostátní, regionální)
nejméně 30 m od hranice obvodu dráhy
Technická infrastruktura
Technická infrastruktura má tato ochranná pásma:
ochranné pásmo zásobovacích a přiváděcích
vodovodních řadů
1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně)
2,5 m na obě strany (pro DN nad 500)
min. 10 m
-
OP vodojemu
-
ochranné pásmo kanalizační stokové sítě
1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně)
2,5 m na obě strany (pro DN nad 500)
-
ochranné pásmo sdělovacích vedení
1,5 m od osy na obě strany
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se
rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého
provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií plynových
zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s písemným
souhlasem provozovatele zařízení.
Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto
zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny
a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2).
S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma
nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona
č.79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb.
druh el. zařízení
Nadzemní vedení nad 400kV
Nadzemní vedení nad 220kV do 400kV vč.
Nadzemní vedení nad 110kV do 220kV vč.
Nadzemní vedení nad 35kV do 110kV vč.
Nadzemní vedení nad 1kV do 35kV včetně
vodiče bez izolace
Nadzemní
vedení nad 1kV se základní izolací
do 35kV včetně závěsná kabelová vedení
Podzemní vedení nad 110kV
Podzemní vedení nad 1kV do 110kV včetně
Elektrická stanice stožárová
Elektrická stanice kompaktní a zděná
Elektrická stanice vestavěná
Elektrická stanice venkovní
ochranné pásmo
dle z.
dle z.
dle z.
458/2000 222/1994
79/1957
30 m
30 m
20 m
25 m
25 m
15 m
20 m
20 m
12 m
15 m
15 m
7m
7m
10 m
7m
7m
10 m
2m
1m
3m
3m
1m
1m
1m
1m
7m
20 m
30 m
2m
20 m
30 m
1m
20 m
30 m
20 m
20 m
30 m
vymezení
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního vodiče
od krajního kabelu
od krajního kabelu
vymezení svislými rovinami
vedenými ve vodorovné
vzdálenosti od oplocení nebo
obestavění
4.2
OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT
4.2.1
Ochrana nemovitých kulturních památek
V řešeném území se nenachází žádná nemovitá kulturní památka.
14
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
4.2.2
Ochrana archeologických lokalit
V řešeném území jsou evidovány dvě archeologické lokality (naleziště a zóna – území
s archeologickými nálezy (ÚAN I. a II.):
kategorie
registrovaný
poř.č. SAS název ÚAN
ÚAN
správce
katastr
21-23-08/1 Vlkanov u N. Kramolína - jádro vsi
II
Zpč. muzeum Plzeň
Vlkanov u Nového
21-23-08/5
4.3
Vlkanov - V od obce
I
Zpč. muzeum Plzeň
Kramolína
Vlkanov u Nového
Kramolína
OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY
4.3.1
Ochrana ložisek nerostných surovin
V území není vymezen dobývací prostor (DP), nejsou evidována chráněná ložisková území (CHLÚ),
nenachází se zde výhradní bilancovaná ani nebilancovaná ložiska nerostných surovin, nevýhradní prognózní
ložiska ani prognózní zdroje.
4.3.2
Sesuvy půdy, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy
V území se nenacházejí žádná poddolovaná území. Sesuvná území, svahové deformace
a oznámená hlavní důlní díla se zde nevyskytují.
4.4
RADONOVÉ RIZIKO
Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra
radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu
a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Ty jsou však v současnosti
z tohoto hlediska sledovány, proto je pravděpodobnost úniku radonu z nich velmi malá. Určené plochy
jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech,
protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost
půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových
opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. V lokalitách
určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci
nepříznivých účinků. V území se uplatňují všechny kategorie radonového rizika: vysoké, střední, přechodné
i nízké. Zastavěná část sídla se nachází převážně v oblasti vysokého a přechodného stupně rizika výskytu
radonu.
4.5
OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ
4.5.1
Ochrana vodních toků
Řešeným územím protéká Vlkanovský potok, který pramení na sousedním správním území Nového
Kramolína. V zájmovém území protéká jako částečně upravený tok s mělkou údolní nivou a sporadickou
15
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
doprovodnou zelení. Jeho průtok posilují v řešeném území drobné bezejmenné přítoky. Správce toku je
Povodí Vltavy. Jedná se o nepříliš vodnatý tok, hranice záplavového území odpovídající průtokům velkých
vod Q100 není stanovena. Aktivní povodňová zóna není taktéž stanovena.
Riziko povodní se zde vyskytuje zejména při přívalových deštích a tání sněhově pokrývky.
Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku
užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, může jejich pozemků užívat po předchozím
projednání s vlastníky pozemků (viz § 49 vodního zákona).
4.5.2
Pásma ochrany vodních zdrojů
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje
v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží
k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení
jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
V řešeném území se nenachází významný vodní zdroj, ani sem nezasahuje jeho vyhlášené
ochranné pásmo. Nachází se zde pouze vodní zdroje místního významu (s pracovními názvy Sever a Jih)
zásobující obec Vlkanov pitnou vodou, které byly vybudovány v 60. a 70. letech. V roce 2001 byl firmou
Gekon s.r.o. vypracován návrh ochranných pásem vodních zdrojů. Ta nebyla dosud vyhlášena.
4.6
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)
V řešeném území je vymezen pouze lokální systém ekologické stability generelem ÚSES z roku
1993, který je zpracovaný v podrobnosti Plánu ÚSES dle vyhlášky 395/1992 sb. § 2 odst. 1-3. V předešlých
letech byl pro širší území vypracován Generel ÚSES, který koordinuje jednotlivé dokumentace. Pro území
je závazným podkladem v úrovni nadregionálního a regionálního ÚSES generel regionálního ÚSES uvedený
v ZÚR PK.
Biocentrum je biotop nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou
existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci,
avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení
základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší
vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících
menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců,
ptáků, obojživelníků atd.).
Nadregionální prvky systému ekologické stability územím neprochází. Nenachází se zde ani
regionální skladebné prvky. Místní ÚSES je zastoupen 4 nefunkčními biocentry, která jsou propojena 6,
16
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
v současné době také, nefunkčními biokoridory. Strukturu biocenter a biokoridorů doplňují 3 navrhované
interakční prvky.
Je nutné vytvářet podmínky pro funkčnost vymezených skladebných částí územního systému
ekologické stability krajiny a zajistit spojitost a funkčnost prvků ÚSES, zejména ve střetu se stávající
i plánovanou dopravní infrastrukturou, vodohospodářskými zájmy, urbanizací atd. ÚSES je nezbytnou
a povinnou součástí ÚP; má příznivý vliv na zemědělské hospodaření v krajině a podporuje lepší
přístupnost/prostupnost krajiny pro člověka a migrující živé organismy i její rekreační využití. Dále je třeba
podporovat opatření pro zvyšování biodiverzity krajiny, revitalizaci vodních toků, zlepšování stavu lesních
porostů diverzifikací druhové skladby a mimoprodukční funkce krajiny.
Pro území není zpracován Plán ÚSES, který je jediným relevantním podkladem pro zpracování ÚP.
Pořizovatel specifikuje v zadání podklad ÚSES, který bude převzat do územního plánu.
4.7
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
V územních plánech obcí je nutno zabezpečovat ochranu zvláště chráněných území (ZCHÚ) včetně
jejich zónování a ochranných pásem. Do územních plánů je nezbytné zapracovat i návrhy na rozšíření
stávajících ZCHÚ a návrhy na nová ZCHÚ. Stejně tak je nutno do ÚP obcí zapracovat území soustavy
NATURA 2000 – ptačí oblasti či evropsky významné lokality.
Celé SÚ Vlkanov je evidováno jako území se zvýšenou ochranou krajinného rázu
(Domažlickochodská oblast). Krajinná dominanta či veduta se zde nevyskytuje.
4.7.1
Zvláště chráněná území
V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani jejich ochranná pásma (národní park, chráněná krajinná
oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka,
přírodní památka).
4.7.2
Ostatní chráněná území přírody
Na polovině plochy se rozkládá přírodní park Český les – Domažlice, sloužící k ochraně krajinného
rázu. Rozprostírá se na západní polovině katastrálního území a zasahuje až do zastavěného území obce.
Ve správním území obce se nenachází žádný památný strom dle § 46 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny v platném znění. V přírodním parku dominuje krajina prostorově vyvážená se zvýšenou
estetickou hodnotou a to kulturní-harmonickou nebo převážně přírodní.
4.7.3
Významné krajinné prvky
V řešeném území se nenacházejí žádné registrované významné krajinné prvky. Jsou zde přítomny
významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona
č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
Při záměru týkajícího se zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků,
úpravy vodních toků a nádrží nebo těžba nerostů.
4.7.4
Natura 2000
Do řešeného území nezasahuje Natura 2000 dle § 3 odst.1 písm. q a r zákona č.114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále se zde nevyskytují území biosférické rezervace
ani geoparku (UNESCO).
4.8
OCHRANA ZPF
4.8.1
Bonitační půdně ekologické jednotky
Více než dvě třetiny rozlohy tvoří v řešeném území zemědělská půda. Zorněna je více než polovina
celého území, zbylá část zemědělských ploch je zatravněna a je využívána k pasení dobytka. Ochrana se
realizuje formou vymezených bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ budou
znázorněny v grafické části dalších fází zpracování ÚP. Ochrana ZPF se řídí částí III – Zásadami ochrany
17
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
ZPF (§ 3 zákona č.334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany
lesa a půdy OOLP/1067/96 Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 12.6.1996 „k odnímání půdy
ze ZPF podle zákona ČNR č.334/1992 Sb.“, který zařazuje jednotlivé pětimístné kódy BPEJ, vyjadřující
kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd přednosti v ochraně (I. až V.).
Využití půd v řešeném území: zemědělská půda 69,1 % (297 ha), lesy 24,2 % (104 ha), vodní plochy
0,1 % (2 ha), zastavěné plochy 1,2 % (5 ha) a ostatní plochy 5,1 % (22 ha) z celkové výměry správního
území obce. Z celkové výměry zemědělské půdy činí orná půda 91,2 % (271 ha), TTP 7,5 % (22 ha)
a zahrady 1,3 % (4 ha). V celém řešeném území se vyskytují převážně půdy III. a IV. třídy přednosti
v ochraně, pouze nepatrnou část území zaujímají půdy s I. a II. třídou přednosti v ochraně.
Řešené území je zařazeno jakožto zranitelná oblast.
4.8.2
Investice do půdy
Téměř polovina zemědělských pozemků je odvodněna. Byla upravena i trasa Vlkanovského potoka
a jeho bezejmenných přítoků, které byly navíc částečně zatrubněny. Odvodnění bylo prováděno koncem
80.tých let minulého století. Samotná drenáž je v majetku vlastníka pozemku, kde je uložena. Trubní vedení
od profilu DN 300 je ve vlastnictví státu – a ve správě ZVHS České Budějovice. Část zorněných, byť ne příliš
svažitých pozemků, severozápadně od Vlkanova, způsobuje při vydatných srážkách splach ornice do sídla.
To je způsobeno zejména pěstováním nevhodných plodin a nevhodným způsobem hospodaření. Jedná se
o jihozápadně orientované pozemky při komunikaci směrem na Poběžovice.
4.9
OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU
Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo
50m od okraje. V území se nacházejí pouze lesy hospodářské.
4.10
OCHRANNÁ PÁSMA
Ochranná (zejména orientační hygienická) pásma u vybraných ploch budou upřesněna v další fázi
zpracování ÚP. U zemědělské výroby soukromého zemědělce bylo orientační ochranné pásmo vymezeno
na uvedený počet 70 krav tj. 70 m. U zemědělské farmy POZEP s.r.o. je zjištěn záměr na rozšíření chovu
skotu o 300 ks. Úměrně tomuto záměru by se měnilo i orientační ochranné pásmo. V současné době je
v areálu dle informací POZEPu chováno 140 býků, 450 ks jalovic a 240 ks telat.
4.11
OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ
V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu, vojenské objekty s jejich ochrannými
pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou
zde zastoupeny ani plochy požární ochrany.
5. DALŠÍ ROZBORY
5.1
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
V grafické části dokumentace jsou vyznačeny hranice zastavěného území, které byly převzaty
z Územního plánu obce Vlkanov (2000). Úpravy hranic zastavěných území budou předmětem další fáze
zpracování ÚP.
5.2
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
V grafické části dokumentace jsou vymezeny Plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly
zaznamenány během terénních průzkumů a na základě informací katastru nemovitostí. Tyto plochy jsou
definovány v intencích vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
pozdějších předpisů.
Nad rámec výše definovaného využití ploch byly doplněny tyto kategorie:
18
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
-
5.3
plochy neodpovídající dle KN stavu – plochy vykazující nesoulad stavu dle průzkumu v terénu
a údajů dle katastru nemovitostí - jejich přesné využití bude vyhodnoceno a stanoveno v další fázi
zpracování ÚP.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
5.3.1
Širší dopravní a územní vztahy
Zájmové území se nachází mimo hlavní dopravní tahy. Nejbližší významnou dopravní trasou je
silnice I/26 cca 5,5km východně od Vlkanova, která je součástí mezinárodně významného dopravního
koridoru Plzeň – Domažlice – Folmava (hraniční přechod do Bavorska). Silniční dopravní obsluha řešeného
území je stabilizovaná.
Územím prochází železniční trať místního významu.
5.3.2
Silniční síť
Řešeným územím prochází v severo-jižním směru silnice II. třídy:
- II/195 (směr Bor – Hostouň – Poběžovice – Klenčí pod Čerchovem)
Silnice III. třídy doplňuje nadřazenou soustavu silnic a má funkci vnější přístupové komunikace
obsluhujících území mezi obcemi, na kterou jsou dále vázány komunikace místní. Současná intenzita
dopravy na této komunikaci nevyžaduje alternativní řešení v její trasování. Komunikace není v dobrém
technickém stavu.
Silnice III. třídy:
- III/19522 (směr Ohnišťovice)
Za nepříliš vhodné je možné považovat dopravní řešení napojení místních komunikací v obci
na silnici II/195, kde není dodržen úhel napojení, dále prostor křížení silnice II. a III.tř. a přejezd
přes železniční trať ve směru na Ohnišťovice. Místní a účelové komunikace jsou vázány na zastavěné území
obce s přímým kontaktem zejména na silnici III. třídy. V současné době je zajištěn dostatečný přístup
k pozemkům zemědělským i lesním.
Dle platných ZÚR PK je výhledově počítáno s výstavbou českolesské tangenty (kategorie silnice
I.tř.), která by územím procházela v severojižním směru východně od Vlkanova.
5.3.3
Doprava v klidu
Vlkanov má charakter zástavby s rodinnými domy a rekreačními objekty s minimálními nároky
na odstavné nebo parkovací plochy, které lze uspokojit v rámci vlastních pozemků. Veřejným prostorům
chybí jasnější vymezení odstavných ploch.
5.3.4
Hromadná doprava
Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami:
Domažlice-Poběžovice-Sedlec-Mnichov,Vranov
Domažlice-Poběžovice-Hostouň-Mutěnín-Rybník
Klenčí pod Čerchovem – Poběžovice - Horšovský Týn - Horšovský Týn, Oplotec
Tyto linky jsou provozovány společností ČSAD Autobusy Plzeň a.s. V obci jsou autobusové zastávky
v každém směru (na návsi). Interval těchto spojů je přibližně hodinový, dostatečný.
Další možností dopravního spojení je vlaková doprava. Zastávka na trase Domažlice – Poběžovice
je vzdálena cca 600m od návsi.
5.3.5
Letecká doprava
V území se nenachází plocha letiště, nezasahuje sem ani ochranné pásmo žádného letiště.
Při severním okraji je formálně vedena možná vzletová dráha, která není dlouhodobě využívána.
5.3.6
Železniční síť
Řešeným územím prochází železniční trať č.184 Planá u Mariánských Lázní - Domažlice. V návrhu
ZÚR PK je počítáno s modernizací této trati, která spočívá v provedení směrových úprav. Vlaková zastávka
19
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
byla v nedávné době rekonstruována a je ve velmi dobrém stavu.
5.3.7
Cesty pro pěší a cyklisty
Dotčeným územím prochází cyklotrasa IV. třídy:
č. 2141 Bavorsko - Česká stezka přátelství Horšovský Týn – Poběžovice – hraniční přechod Rybník
Cyklostezka se v řešeném území v současné době nenachází.
V rámci sídla není vybudována síť chodníků a komunikací pro pěší. Vzhledem frekvenci pěší
a hustotě automobilové dopravy to na místních a účelových komunikacích zatím není potřebné. Výhledově
je možné uvažovat o jednostranném chodníkovém pásu v úseku při silnici II.třídy. Dílčí úpravy je možné
provádět v rámci vymezených veřejných prostranství.
Řešeným územím neprochází žádná značená turistická trasa KČT (klub českých turistů)
5.4
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
5.4.1
Odtokové poměry a vodní toky
Řešené území charakterizuje povodí Vlkanovského potoka, který protéká zájmovým územím
od západu k východu včetně bezejmenných přítoků. Vlastní povodí je mírně svažité, převážně zorněné,
menší část zemědělských pozemků je zatravněna.
Vlkanovský potok - jedná se o levostranný přítok Černého potoka, který tvoří následně pravostranný
přítok řeky Radbuzy. Tok je ve správě Povodí Vltavy. Je upraven a jsou do něj zaústěny drenážní systémy
odvodněných ploch z okolních převážně zorněných pozemků, které jsou intenzivně obhospodařovány. Velká
část bezprostředně navazujících pozemků je zorněna a proto dochází na sklonitých svazích při nevhodném
hospodaření ke splachu ornice. Upravený tok je doplněn sporadickou jednostrannou doprovodnou zelení.
Zároveň odvádí povrchové vody z kanalizace z obce.
název toku
Vlkanovský potok
číslo hydrologického pořadí (ČHP) dílčího povodí
1-10-02-025
Další vodní toky :
- levostranný bezejmenný přítok - jedná se o pramennou část zatrubněného koryta, které pokračuje
v katastru Otov. Odvádí i drenážní vody v polní trati. Soutok leží v jiném katastru.
- levostranný přítok – upravené otevřené koryto se sporadickou jednostrannou doprovodnou zelení,
odvádějící vodu z obecní kanalizace, drenážní vody. Nad obcí je část toku upraven a část prochází lesními
pozemky. Pramenná část již leží v jiném katastru.
Odvodněné plochy:
Převážná část zájmového území je intenzivně obhospodařována. Veškeré toky byly upraveny
za účelem odvedení drenážních vod. Odvodnění bylo prováděno v sedmdesátých letech minulého století.
Plochy se systematickou drenáží navazují na upravené toky. Vlastní drenáž je v majetku vlastníka pozemku.
Trubní vedení od profilu DN 300 je ve vlastnictví státu – a ve správě ZVHS České Budějovice.
Část svažitých pozemků SZ – Z nad Vlkanovem je zorněna a z toho důvodu se v případě pěstování
nevhodných plodin objevuje opakovaně výrazná eroze, která způsobuje v obci škody. Zrušením původních
polních cest, mezí se umožnil vznik rozsáhlých půdních celků bez členění mimolesní zelení.
5.4.2
Protipovodňová ochrana
Severozápadní a západní část zájmového území obce je ohrožena při přívalových deštích,
dlouhodobých srážkách nebo při tání sněhové pokrývky povrchovou vodou, která s sebou splavuje ornici
a zeminu. Ta potom opakovaně způsobuje škody na majetku, způsobuje zanesení vodních ploch
sedimentem. Výše uvedené spadové území nad obcí je značně členité a svažité. Jedná se o plochy, kde
vznikají tzv. „bleskové“ povodně.
Ochrana, či prevence, se musí v první řadě zaměřit na zvýšení přirozené retence v krajině,
zpomalující odtok z povodí, v druhé řadě na drobné retenční stavby (malé vodní nádrže, poldry, zasakovací
20
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
pásy
a
příkopy
apod.)
a až v nejnutnějších
případech
na
inženýrsko-technická
řešení
zpevňování a ohrazování břehů. Bylo by vhodné zrušit zatrubnění upravených koryt v místech, které jsou
zatravněny s vybudováním původního mělkého koryta s častým vybřežením, případně tůně nebo nádrží
v lučních tratích toků. Snažit se o zadržení vody v pramenných a horních tratích toků, které jsou
v současnosti upravené, zahloubené a rychle odvádí vodu do spodních tratí území bez užitku.
Konkrétně by bylo vhodné provést zatravnění v minimální šířce 50 – 100 m pro zadržení splachu
na severozápadním okraji obce. Pro zadržení vody v druhé etapě vytvořit technické opatření – např. poldr,
terénní vlnu, která zachytí část vody s limitujícím odtokem do obce. Je na zvážení celé zatravnění těchto
pozemku – mezi lesem a obcí. Dále by bylo vhodné vytvořit údolní nivu úpravou toku pomocí revitalizace –
nově vzniklé koryto s malou kapacitou a navazujícími zatravněnými pozemky a obnovu původní vodní plochy
p.č. 266KN – nyní součást půdního celku - orná půda.
21
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
5.4.3
Vodní plochy
Vodní plochy zaujímají celkem 0,1 % rozlohy správního území obce Vlkanov.
V řešeném území se nachází několik vodních nádrží:
• Vodní plocha – návesní rybník - p.č. 3 – 0,3570 ha – vlastník Obec Vlkanov – funkční vodní
plocha v roce 2011 opravovaná
• Vodní plocha – rybník - p.č. 62/3 – 0,1122 ha – vlastník Obec Vlkanov – plní funkci
návesního rybníka, zdroj vody v případě požáru
• Vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako ostatní plocha - p.č. 620/4
– 0,1613 ha – parcela není zapsána na LV, nejspíše se jedná o zatopenou rokli.
• Zrušená vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako orná půda – p.č.
266 – 0,3466 ha – vlastník Schleiss Václav – zorněno – navržena obnova této vodní plochy
v rámci revitalizace
5.4.4
Zásobování pitnou vodou
Obec Vlkanov je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem jsou dvě
prameniště, pracovně označena Sever a Jih. Jímání na prameništi Jih je tvořeno podle údajů místních
obyvatel zářezy svedenými do betonové jímky (vodojemu). K původní betonové komoře o objemu cca 8m3
byla v 90. Letech 20. Století přistavěna nová komora o objemu 20m3. Prameniště Sever je konstruováno
jako pramenní jímka kruhového průřezu o průměru 2,5m, ve které se udržuje zhruba dvoumetrový sloupec
vody (objem asi 8m3). Obec je z vodojemu zásobena gravitačně. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je
obec Vlkanov.
Kvalita vody vykazuje rozdílné hodnoty v ukazatelích pH. Přívodní řad je z litiny DN 100 délky
1,212 km. Rozvodná vodovodní síť je z PVC DN 100, délky 0,583 km. Přípojek je 47, celkové délky 0,5 km.
Systém zásobení obce Vlkanov se nebude měnit ani v budoucnosti. Navrženy jsou dvě varianty
posílení vydatnosti vodních zdrojů, především v souvislosti s požadovanou realizací záměru farmy POZEP
s.r.o. na chov dojnic o 300 kusech. Pro novou výstavbu rodinných domů obec plánuje výstavbu dalších
vodovodních řadů PE JS 90 v délce cca 0,12 km.
Nouzové zásobování:
Pitnou vodou – cisterny, Poběžovice- 2 km
Užitkovou vodou – rybník v obci
22
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
5.4.5
Zásobování požární vodou
Na území obce, je veřejný vodovod, na němž jsou osazeny požární hydranty, odpovídající
požadavkům ČSN 730873 a ČSN 736639. Za ztížených podmínek lze využít k hašení požárů Vlkanovský
rybník na jižním okraji vsi a požární nádrž na návsi.
Kanalizace a čištění odpadních vod
Obec Vlkanov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na kterou je,
po předčištění v septicích, napojeno cca 45 % obyvatel obce. Kanalizace, která je ve vlastnictví a správě
obce, má celkovou délku cca 0,679 km. Vybudována je v letech 1972 - 1973 z betonových trub hrdlových
DN 300 až DN 500, provedením celkem vyhovující současným normám. Kanalizace převádí přes obec
drenážní vodu z melioračního systému.
Odpadní vody jsou zaústěny dvěma vodoprávně povolenými volnými výustěmi do upravené
bezejmenné vodoteče, která je levostranným přítokem Vlkanovského potoka. Odpadní vody od 55 %
obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky.
Postupně dochází k budování oddílné kanalizace pro jihovýchodní část obce s navázáním
na stávající stoku s volnou výustí V1. Případná centrální čistírna bude umístěna v prostoru pod výustěmi
a následně bude navrženo, zda se bude jednat o mechanicko - biologickou, typovou nebo kořenovou ČOV.
Z hlediska nedostatku finančních prostředků se prozatím v blízké budoucnosti nepočítá s výstavbou
centrální ČOV. Odpadní vody z bezodtokových jímek je nutno likvidovat např. na centrální ČOV( Postřekov,
Poběžovice).
Jednotná kanalizace odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu. Zbývající dešťové vody
odvádí systém příkopů, struh a propustků.
Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci vyskytují tito producenti většího
množství odpadních vod: Zemědělské družstvo - POZEP s.r.o.
5.4.6
5.4.7
Zásobování plynem a teplem
Obec není v současné době plynofikována, neprochází zde ani žádná plynovodní síť, ze které by
bylo možné rozvody plynu připojit. Nejbližším možným místem napojení je VTL plynovod vedoucí v blízkosti
cca 3km vzdálených Poběžovic. V blízké budoucnosti se s plynofikací obce nepočítá.
V území nejsou žádné významné zdroje tepla. V obci jsou k topení využívána zejména tuhá paliva.
Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky
šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propan-butan
ze zásobníků).
5.4.8 Zásobování elektrickou energií
Vedení VVN
Zájmovým územím neprochází vedení VVN.
Distribuční vedení VN a NN
Zájmové území je standardně napájeno nadzemním vedením VN 22 kV. Jednotlivá vedení jsou
průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky
elektrické energie odběratelům. V řešeném území se nachází tyto trafostanice 22/0,4 kV:
Vlkanov-ČSSS (DTS stožárová, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m
Vlkanov-OBEC (DTS věžová s venkovním přívodem, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m
viz grafická část
Distribuční síť NN v obci je převážně v nadzemním provedení.
5.4.9
Datové, elektronické sítě, telekomunikace
Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami nabírá na významu,
vzhledem k jejich současné důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté
zabezpečení standardních služeb pro rezidenty.
Územím prochází v severojižním směru dálkový telekomunikační kabel společnosti Telefonica
Czech Republic, a.s. Místní telefonní síť je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující.
23
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
V blízkosti řešeného území se nachází radiový a televizní vysílač Vraní vrch zajišťující pokrytí signálem
pro mobilní telefony a digitální televizní signál.
V současné době není v řešeném území známa žádná plánovaná větší investiční akce.
5.5
HYGIENA PROSTŘEDÍ
5.5.1
Ovzduší, hluk a vibrace
Hlavním zdrojem znečištění ovzduší, hluku a vibrací v území je převážně automobilová doprava.
Dalším zdrojem, snižujícím kvalitu prostředí pro život, je zemědělský výrobní areál umístěný
v severovýchodní části obce. V přechodných období může docházet, intenzivním obhospodařováním krajiny,
ke zvyšování prašnosti. Na území obce se nevyskytuje žádný významný zdroj emisí. Celková kvalita ovzduší
je dobrá, v zimních měsících negativně ovlivněna spalováním tuhých paliv, používaných v domácnostech
k vytápění.
5.5.2
Staré ekologické zátěže, ekologická rizika
V řešeném území není evidováno žádné kontaminované místo ani žádná jiná ekologická zátěž
a podobně. Za území s možným ekologickým rizikem lze považovat okolí čerpací stanice pohonných hmot,
která je umístěna v areálu zemědělské farmy POZEP s.r.o.
5.5.3
Nakládání s odpady
V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Černé skládky odpadu
nebyly při terénních průzkumech zaznamenány.
Likvidace odpadu probíhá standardně, komunální odpad je sbírán a odvážen odbornou firmou
na skládku mimo řešené území (skládka Lazce). Separovaný odpad je shromažďován pomocí
velkoobjemových kontejnerů umístěných uprostřed obce a následně odvážen příslušnou firmou k recyklaci.
Obec má vypracovanou obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je závazná
pro všechny obyvatele správního území.
V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady,
tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení
na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště.
6. ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
6.1
URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP
Záměry obce:
- pořízení nového ÚP obce do 31.12.2015
- přiměřený rozvoj ploch pro bydlení v návaznosti na zastavěné území, event. plochy přestavby
(především lokality R01, R02)
- vymezení prostoru pro umístění centrální ČOV, případně lokálních ČOV, či návrh alternativního
řešení čištění odpadních vod
- protierozní a protipovodňová opatření
- návrh revitalizace zatrubněných koryt a ochranných zatravněných pásů při březích vodních toků
- návrh retenčních nádrží a opatření zadržujících vodu v krajině – R04
- prověřit možnost umístění drobných provozoven a živností – R03
- kultivace zemědělských areálů v obci včetně řešení dopravního napojení a výsadby izolační zeleně –
P01
Záměry a podněty obyvatel a podnikatelských subjektů:
- záměr pana M.K.na vybudování tenisového kurtu na parc. č. 452/1
- záměr pana J.A. na zahrnutí pozemků PZE 550/1 díl1 do zastavitelných ploch s využitím pro bydlení
v rodinných domech R02
- podněty pro řešení v územním plánu:
24
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
-
* redukce zemědělského areálu v plochách přiléhajících k plochám bydlení, jejich rekultivace a
výsadba izolační a ochranné zeleně (P01),
* řešení dopravní obsluhy zemědělského areálu ve vztahu k okolním plochám bydlení (i v kontextu
celé vesnice), jež jsou tímto nadměrně zatíženy (P01),
* zvážení dalšího rozvoje zemědělského areálu v současné lokaci, případně vymezení náhradních
ploch pro rozvoj zemědělské výroby,
* vybudování nových účelových komunikací pro dopravní obsluhu zemědělského areálu,
* v rámci protipovodňových opatření zvážit obnovení rybníku na parcele 226 (R04).
záměr farmy POZEP s.r.o. na novou výstavbu kravína pro 300 ks dojnic a hnojiště
Po provedení doplňujících průzkumů a rozborů jsou získané údaje vyhodnoceny a závěrem
je možné nastínit budoucí priority obce:
Obec nemá díky své poloze příliš velký potenciál pro rozvoj bydlení. Rozvoj této funkce by měl být
směřován do ploch přestaveb tak, aby se zvyšovala kvalita domovního fondu a vhodně doplnila urbanistická
struktura obce. Úměrně s rozvojem této funkce by měla vzrůstat nabídka občanské a technické vybavenosti
a pracovních míst v obci samotné. Rozvoj neznamená vždy jen extenzivní růst (nárůst počtu obyvatel, domů
a bytů), ale zkvalitnění vnitřního prostředí obce pro stávající obyvatele. Jedná se zejména o rehabilitaci
prostoru návsi, která v současné podobě nevytváří příznivý obrázek obce. Jasným vymezením tohoto
veřejného prostranství, kultivací vodních ploch a toků, zeleně a odpočinkových míst, lze výrazně vylepšit
obraz obce.
25