zde - Masarykova základní škola Dymokury

Transkript

zde - Masarykova základní škola Dymokury
Naši čtenáři,
dostal se vám do rukou další výtisk našeho školního časopisu. To znamená, že se chcete
podívat, co je uvnitř, a že nám alespoň trošku fandíte.
Pomalu a jistě se blíží konec školního roku a nám nezbývá než dodat, že to byl rok plný
zajímavých akcí, pestrých projektů a zajímavých setkání. Každý měsíc jsme prostřednictvím
jednotlivých předmětů vyjížděli do zemí Evropy, abychom se dověděli něco o našich
sousedech na našem „starém“ kontinentu. Během třídnických hodin jsme hráli různé hry a
aktivity, abychom se lépe poznali mezi sebou, a dokázali si více vyjít vstříc a umět si pomoci.
Zúčastnili jsme se mnoha soutěží, ve kterých jsme se buď umístili, nebo alespoň získali
zkušenost do dalšího roku.
Všechny zážitky se nám do časopisu nepodařilo vměstnat, ale věříme, že nám to
prominete a na ty „své“ zážitky budete také hezky vzpomínat…
Pro další zážitky bychom vás rádi pozvali na úžasný Dětský den, který organizuje naše škola.
Přijďte se pobavit, zasoutěžit si a ochutnat něco z kuchyně myslivců a rybářů….
TĚŠÍME SE NA VÁS!!
Naši myslivci
rok v lese - DUBEN













Co se děje v lese
Kvete řada lesních dřevin a před jejich olistěním rozkvétají první jarní
světlomilné druhy lesních bylin, objevují se violky, kyčelnice, plicník
lékařský a podél potoků žluté květy blatouchů.
Přilétá čáp bílý, kukačka obecná a v druhé polovině dubna rorýsové.
Probíhá tok jeřábka, tetřívka a tetřeva.
Samice ptáků se připravují na kladení nebo sedí na vejcích, zvěř začíná přebarvovat a intenzivně se paství,
srnci začínají označovat svá teritoria.
Muflonky rodí mláďata.
Srnci vytloukají paroží, daňci ho začínají shazovat.
Probíhá kaňkování tchořů.
Co dělají lesníci
Sbírají šišky borovice, modřínu a osiky.
V lesních školkách vysévají semena, vyzvedávají a školkují sazenice,
vysazují řízky topolů a vrb.
V lesích vysazují nové stromky a provádějí nahodilou těžbu.
Lesníci dělají řadu ochranných opatření před hmyzími škůdci.
Co dělají myslivci
Práce myslivců se po zimě soustředí na vyčištění a desinfekci okolí krmelců, začíná nový myslivecký rok,
probíhá sčítání zvěře a myslivci řeší hlášené škody zvěří na zemědělských a lesních porostech v průběhu zimy.
Loví se pouze celoročně nehájená zvěř, to znamená liška obecná a černá zvěř do věku dvou let.
KVĚTEN












Rozkvétají další lesní dřeviny.
Dozrávají plody osiky a jilmu, lesníci vysévají jejich osivo do lesních školek.
Les zdobí řada lesních květin, např. kokoříky, modré květy pomněnky
nebo bílé zvonky aromatické konvalinky.
Přilétá křepelka a ťuhýk obecný.
Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata.
Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky,
objevují se druhé vrhy zajíců.
Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý
odstín.
Co dělají lesníci
Dokončují jarní zalesňovací práce ve vyšších polohách.
Pokračují s preventivními ochrannými opatřeními proti přemnožení hmyzích škůdců v lese, v čerstvých
výsadbách jehličnanů provádějí insekticidní ochranu proti klikorohu borovému, kácejí lapákyna odchyt
lýkožrouta smrkového a rozmísťují feromonové lapače pro monitoring letu lýkožrouta smrkového.
Zvýšenou pozornost věnují protipožární ochraně lesa, staví požární hlídky na ohrožených místech.
Co dělají myslivci
V honitbě se hájí klid, řada zvěře má v této době mláďata.
Začíná doba lovu srnců, loví se při osamělých lovech, hlavně na čekané.
Naši malí myslivci se byli podívat na výstavě v Lysé nad Labem.
Bylo tu mnoho věcí ke koukání, ale i k prodeji.
Mnoho stánků nabízelo různé potřeby pro myslivce i rybáře:
oblečení, zbraně a náboje, krmení pro ryby a návnady pro ryby
nebo rybáře? 
Všem se moc líbily výrobky z jeleního paroží a vycpaniny loveckých zvířat. Výstava byla moc fajn.
Jakub, Ondra a Šimon ze čtvrté třídy
Rybářský kroužek – naši mladí rybáři
Dymokurský Mamlasák 15
V sobotu 2.5. proběhl další ročník dětských rybářských
závodů na dymokurském koupališti U Čudly. K prezentaci se
v sedm hodin ráno dostavilo 28 rybářů, od školkových
mrňousů až po rybářské dorostence. Jak už to bývá, po
chladných dnech se sluníčko umoudřilo, vykouklo a docela i
hřálo... nicméně ryby reagují na každou změnu počasí. Nám
rybářům bylo hej, rukavice i čepice jsme začali sundávat už kolem deváté ráno... ale ryby
se nejspíš z chladné vody nestihly vzpamatovat a naše všemožné návnady nechávaly
bohužel, k lítosti dětí, většinou bez povšimnutí. Přesto se všichni snažili a nevzdávali se
bez boje do poslední minuty závodu. Prvňáček Aleš na háček nastražil tři různé návnady
najednou a jaké bylo překvapení, když se ozvala rána, prut se sotva udržel ve vidličce a
vlasec mizel kdesi v hlubinách. Maminka odhodila rozečtenou knihu a odhodlaně se
vydala na pomoc ve snaze zachránit prut, synka a doufejme i případný úlovek. Po
krátkém souboji, kdy Aleš statečně bojoval s rybou, přiskočil bratr a podebral
nádherného sumce. Rozhodčí naměřil celých 84 cm a Aleškovi tak sumec zajistil pohár za
největší rybu závodu a celkové druhé místo ve své kategorii. Díky všem rodičům za
pomoc a ochotu při pořádání závodů, bez rozhodčích a domácích zákusků by to nebylo
ono:-) Máte fajn děti, Petrův zdar a zase někdy na rybách!
Začátečníci:
Největší ryba, sumec, velký 84cm Aleš Hrůša
1. Bernášek Adam 111cm
2. Hrůša Aleš
84cm
3. Kočí Matěj
82cm
4. Rybář Patrik
50cm
5. Fabián Filip
47cm
6. Čepák Marek
27cm
Rybářská expedice JEZERO ZA VALEM, http://www.jezerozavalem.cz/
Odjezd v pátek 22.5.2015 ráno v 7:30 od školy školním autobusem, v neděli si děti vyzvedněte prosím na
místě v 15:00. S sebou dětem dejte oblečení na dva dny podle počasí, pláštěnku, stan či bivak, spacák,
karimatku, hyg. potřeby, deku, talíř nebo ešus a příbor, karton pitné vody, rybářskou výbavu, BATERKU,
léky a kartičku pojišťovny.
Zpráva o Škole v přírodě
Jak bylo na horách? Představte si krásné panoramatické
fotografie z nástěnných kalendářů, kde je zachycena krása
sněhu a modrého nebe. Sníh na slunci jiskří, leskne se a
nádherně doplňuje blankytně modrou oblohu bez mráčku.
Vidět je široko daleko a vše je romanticky zalito sluncem.
Přesně tak to vypadá další dny na Černé hoře. Však se podívejte na fotografie.
Lyžaři lyžují, pilují postoj, pokrčené nohy, další zlepšují obloučky a sílu tlaku na zatáčecí nohu. Pro
lepší motivaci projíždějí slalomem z kytiček a rybiček. Paní Vondráčková připravila branky, které se
staly ihned oblíbenou atrakcí sjezdu. Každý totiž zkusí dřep a projede brankou raději, než by ho
nacvičoval na svahu společně s ostatními.
Naši začátečníci - citrónci a pomeranči - mají za sebou první
sjezdy na svahu. S přehledem zvládli i jízdu na vleku. To znamená,
že na sjezdovce už můžeme vidět všechny - lyžaře i začátečníky.
Je hezkým zvykem naší školy, že vedeme lyžaře k ohleduplnému
chování k ostatním: tedy i k menším začínajícím kamarádům, ale i k
jiným, kteří se na sněhu rozplácli.
Jinak si užíváme i soutěže na bobech a procházíme se po běžeckých trasách. Ze sněhu stavíme
sněhuláky, domečky a vyhrabáváme si doupátka. Prostě si sníh užíváme plnými doušky.
A co děláme ve volném čase krom učení? Třeba společně koukáme na film. Ten poslední se
jmenoval Ledové království a vyprávěl o velkém poutu mezi dvěma sestrami v daleké zemi plné
sněhu, ledu, sobů a malého legračního sněhuláka Olafa.
Velký úspěch měla i diskotéka. Zatančit si přišli úplně všichni, děti i rodiče, a bavili se … výborně! Na
parketu po celou dobu nebylo k hnutí. Střídaly se dětské, české i zahraniční písničky. Snad největšími
tanečníky byla děcka z první třídy.
Paní lyžařko, ukažte mi svůj lyžařský průkaz
Ve čtvrtek 9. dubna proběhlo slavnostní předávání
Lyžařských průkazů před celým I. stupněm. Všichni jsme
se sešli na společné tělesné výchově, kde jsme si
vyhodnotili lyžařské umění na Škole v přírodě. Každý lyžař
dostal svůj průkaz, kam jsme jim my - paní učitelky a paní
instruktorka
zapisovaly
úspěchy
a
zlepšení.
Pokud si všichni své průkazy uloží, budou si moci v
příštím roce porovnat, jak se v lyžování polepšili a jak
"stáhli " svůj čas ve slalomu. /NOVINÁŘI/
Lyžařský výcvikový zájezd
V týdnu 14. – 21. 2.2015 proběhl lyžařský výcvik v
Janských Lázních na Černé Boudě s rekordní účastí
žáků z 6. – 9. tř. Společně s naší školou se LVZ
zúčastnila škola z Křince, z Libice n. Cidlinou a z
Přerova n. Labem. Vedoucí výcviku byla p.
řed. Martínková, p. uč. Jeníková jako
instruktora a zdravotnicí byla p. vych.
Fabiánová.
projektové dny
Polsko - 2. tř.
Oblíbené postavičky Bolek a Lolek nás dnes provázely další
evropskou zemí - Polskem.
Navštívili jsme hlavní, ale i další větší polská města, sjeli dvě
největší řeky, které nás zavezly až k Baltskému moři.
"Pouští a pralesem " jsme se v krátké ukázce dostali až do
Afriky.
Poslechli jsme si polskou státní hymnu a ukázku "Nocturna" od F.
Chopina.
Nahodile jsme si zadávali jednoduché věty, které nám Google přeložil do polštiny.
V matematice jsme počítali polsky do 10 a pověděli si o Mikuláši Koperníkovi a Marii Curie.
V neposlední řadě jsme nahlédli i do Osvětimi, která tento měsíc oslavila výročí svého osvobození.
Bolek i Lolek si pro nás na samém závěru připravili ke zhlédnutí filmek o Lovci Pampalinim.
Vše bylo dnes moc zajímavé, budeme se těšit příště.........:-) /Děkujeme p.uč. Pavézkové/
Cestujeme po Polsku 4.tř.
Dnešní evropský den byl zasvěcen Polsku. Země našich severních sousedů je všem sice známá
možností levných nákupů, ale my jsme se na ni zaměřili i z jiné stránky.
Jak vypadala Warszawa během 2.světové války? Co je Osvětim? Kdo je
Stanislav Lem? Kolik Nobelových cen získala Marie Curie Sklodowská?
Kdo je Roman Polanski? Jaké dětské filmy vyrobili ve studiu v Bielsku? A
víte, jak dlouho se díváme na filmy s Bolkem a Lolkem - my jsme si to
spočítali
:-).
Dokonce jsme si i přeložili několik větiček na překladači pomocí
internetu. Už zvládneme i překlad!!!!!!
Za tolik práce jsme se i maličko odměnili:
krátkými pohádkami z polské výroby: Bolek
a Lolek, Rexík, Lovec Pampalini a Medvídek
Ouško.
Polsko v 8. tř.
Den, který byl zaměřený na Polsko se nám také velice
líbil, ale nejvíce se nám líbila polská angličtina. Paní
učitelka si připravila pěknou prezentaci, vypracovanou
tak, aby nás seznámila s těmi nejdůležitějšími údaji o naší
sousední zemi. Společně jsme poté diskutovali o Polsku v
anglickém jazyce a prosazovali svoje názory např. na polskou Osvětim a její oběti. Poté následovalo
zakončení dne polskou pochoutkou, kterou byly polské zraky s bramborem.
Švarpe
Polsko v 5.tř.
V úterý jako každý měsíc jsme měli projekt Dymokury v
Evropě. Tentokrát o Polsku. První hodinu s paní učitelkou
Hošnovou jsme si říkali informace o Polsku. Při matematice
nám paní učitelka pouštěla velmi známou písničku Jozin z
bazin - polsky. Paní učitelka Šárová si pro nás připravila
velmi zajímavou prezentaci s obrázky. A při přírodopisu jsme si povídali o
chráněných pralesech. /Marky/
Rakousko ve 4. tř.
Středa 25. 3. byla dnem, kdy jsme poznávali další evropský stát - Rakousko. Do
sousedního státu řada žáků už zavítala - zimní lyžování či letní turistika, a tak
mohla i některé informace doplňovat. Ale přesto se všichni dozvěděli další nové a
zajímavé informace, poslechli si klasické jódlování, obdivovali krásnou přírodu, či
ochutnali vídeňský "Schnitzel".
Projektový den o Rakousku jsme začali německými
slovíčky o rodině. Máma, táta, babička, děda, kočka, pes a
doma. V matematice jsme si
počítali německy
eins, zwei, drei.. hledali počet
obyvatel Rakouska, výšku
nejvyšší hory a délku
Dunaje v metrech.
Zajímali nás slavní rodáci
z Rakouska:
Arnold
Schwarzeneger, valčíkoví mistři Straussovi a samozřejmě salcburský
rodák Wolfgang Amadeus Mozart.
Povídali jsme si o jeho životě i o filmu,
který o něm natočil náš český režisér Miloš
Forman. Dokonce jsme ochutnali i světově
proslulé čokoládové Mozartovy „kugeln“.
Poslouchali jsme Mozarta, Strausse i
německý
popík:
EAV a Falca. /novináři/
Francie
"Bonjour!" "Au revoir!" "Merci." Tak tahle slova
zněla nejvíce v naší škole v pondělí 20. 4., kdy
jsme měli francouzský projektový den. A kromě
pozdravů a poděkování víme o Francii další nové zajímavosti - víme, jak je
Eiffelova věž vysoká, co znamenají barvy na francouzské vlajce, kdo
namaloval slavnou Monu Lisu, připomněli jsme si francouzské herce, zmínili
jsme se o tradičním jídle. Ale šneky ani lanýže jsme k obědu neměli. Přesto
jsme si pochutnali na dobrém francouzském obědě.
Výlet do Francie ve 4.tř.
O Francii jsme se zmínili již týden před projektem,
protože měl narozeniny starý bard, idol
maminkovských srdcí – Jean Paul Belmondo,
kterému Francouzi s láskou říkají Bébel. Je mu už
neuvěřitelných 82 let!!
Celá Francie je nám blízká a krásná země. Francouzské
Alpy, Paříž s Eifelovou věží, zámky na
Loiře, krásná Angelika – markýza andělů,
mušketýři, Edith Piaf, Moulin Rouge,
katedrála Sacre Coeur a spousta jiných
symbolů
Francie.
Jen
na
nějaký
nezapomenout. Mluvili jsme maličko francouzsky: představovali
jsme se, mluvili jsme o rodině. Kreslili jsme tuší věž a do jejího tvaru
psali slova, která nás o Francii napadla.
Ve školní jídelně jsme si výtečně pochutnali na francouzské
specialitě: kuřátku na medu se šťouchanými brambory.Ňam!
Francie na II.stupni
Bonjour France, mon amour!
Dnešní pondělí se neslo ve všech třídách naší školy ve znamení
Francie. Každý učitel si připravil nějakou ochutnávku z dějin,
historie, kultury či geografie státu, který má s námi společné
předky. Koho? To vám děti jistě rády prozradí:)
A možná si pamatují i některé z francouzských slov, jež si
snažily přes těžkou výslovnost zapamatovat. Třeba si ještě teď
pobrukují melodii známé písně Edit Piaf, kterou slyšely ve vícero hodinách, dokonce
i ráno na chodbě.
Poznají určitě pár pařížských pamětihodností - u některých z nich dokáží spočítat i
jejich objem:))
Už vědí, kolik aut se vejde do lodního trajektu a jak hornatá je francouzská Korsika,
kde se narodil slavný Napoleon Bonaparte.
Ať se vám osmáci pochlubí s úspěšností v dějepisném testu aplikace KAHOOT!
A páťáci se mohou začít učit krátkou básničku francouzského poety Desnose, již budou za týden jistě
umět krásně přednášet:)
Au revoir, krásná Francie!
Návštěva Francie v 6.třídě
Tentokrát je tu projekt Francie. S paní učitelkou Šťastnou jsme
počítali, kolik váží Eiffelova věž , jak moc se do 1. patra vejde lidí. Při
angličtině byla zajímavá práce s informacemi. V dějepise jsme zjišťovali,
kde Francie leží a kdy vznikla. Při zeměpise nám paní učitelka řekla její
rozlohu . Výtvarka byla nejlepší . Dvojice si vybrali obrázek , rozstřihli ho ,
nalepili na čtvrtku a každý musel domalovat půlku obrázku kamaráda .
Dne 21. dubna jsme opět zahájili plavecký výcvik dětí
z prvního stupně. Osvědčila se nám plavecká škola v Jičíně.
Její trenérky a prostředí
bazénu jsou velmi příjemné.
Druháci
a
třeťáci
se
zdokonalují
v plaveckých
stylech tak, jak se to naučili
v minulém roce.
Prvňáčci
se
nejprve
seznamují s vodou a pak si
pomalu a jistě osvojují
plavecké návyky. K tomu jim pomáhají i krásně barevné pomůcky ze zdravotně nezávadné
měkké pěny.
Den boje proti rakovině
V tento den si mohli všichni žáci i zaměstnanci
naší školy koupit květinku – měsíček lékařský, jako symbol své dobré
vůle bojovat proti této zákeřné nemoci. Náš parlament se ujal prodeje a
vzorně si připravil i informace o nemoci, výzkumu a
podmínkách prodeje.
Ve 4. třídě se takto pěkně prezentovala dvojice
Tereza Šlechtová a Dominik Martinec. Všichni žáci si
koupili kytičku a hrdě ji nosili celý den na oblečení.
Děkujeme všem rodičům, kteří pomohli a ukázali tak,
že nejsou k naší aktivitě lhostejní.
V našich obcích z projektu Čtyřlístek
Den Země
Ve středu dne 15. 4. se konal tradiční den pomoci naší Zemi, naší přírodě i našemu
prostředí, ve kterém žijeme – Den Země. Naše škola ho organizuje každý rok
v našich spádových obcích, tedy ve všech obcích z našeho minulého projektu
Čtyřlístek. V tento den žáci a učitelé obchází vesnici
a sbírají starý papír a zároveň hlídají stav prostředí. Jak?
Sbírají odpadky a nevhodné předměty z trávníků a dětských hřišť a
přitom dodržují hygienické a bezpečnostní podmínky.
I ve Velenicích jsme společně
chodili a na kárkách vozili vzorně
připravený starý papír. Občas se
v hromadě daly najít i „poklady“ – stará leporela a dětské knížky.
Ty se pak staly naší kořistí. Společně jsme sbírali do igelitových
tašek papírky, obaly od
sušenek a občas i malé
větvičky a uklízeli je do připravených kontejnerů.
Odměnou nám pak bylo krásné počasí, úžasná přehlídka jarních
květů a skvělá svačinka u paní Kubíčkové, která dokázala pohostit
naši hladovou partu. K obědu jsme si rádi opekli vuřtíky na ohni a
začali tak grilovací sezónu tohoto roku.
… Svetry pro tučňáky
také pomoc Zemi
Nejstarší Australan Alfred Date, kterému je 109, zažil Titanik a
druhou světovou válku. Roku 2013 zasáhla ropná skvrna rezervaci
tučňáků na Phillipově ostrově. Místní zaměstnanci poprosili veřejnost o
pomoc. Potřebovali vlněné svetry pro tučňáky. Proč? Ropa, která
tučňáky zasáhne, slepí jejich peří do chuchvalců a některá místa tak
naopak odhalí. Studený vzduch i voda se tak dokážou dostat tučňákům na kůži a ptáci pak
mohou umrznout.
Svetry,
které jsou
pleteny na
míru
tučňákům,
je dokážou
uchránit před chladem. Mezi dobrovolníky se
objevil pan Date, který se naučil svetry plést před 80 lety. Od roku 2003 plete svetříky
pro případ, že by došlo k další ropné havárii. Ví, že na to nemá moc času, takže to dělá
velmi intenzivně..
Poprvé se myšlenka záchranných svetříků objevila už roku 2001, kdy bylo zasaženo
při jiné ropné havárii 438 tučňáků na Phillipově ostrově. Svetry zachránily životy 96 procentům všech
tučňáků…A také jsou v nich hrozně roztomilí :3
Bow – tie and fez
Čarodějnice čtvrtek 30.4.
Čarodějnické vyučování …a jak se učila Saxana ? 4 .tř.
Ve čtvrtek se ve čtvrté třídě sešli samí strašidláci a čarodějnice. Opravdu to bylo
jak v pohádce Dívka na koštěti. I paní učitelka byla čarodějnice :-))
Během českého jazyka jsme si psali o tom, proč se čarodějnice připomínají.
Určovali jsme slovní druhy a základní skladební dvojice. Ani čarodějnické počítání
a přírodověda se strašidlům nevyhnuly, během tělocviku jsme strašili venku na
hřišti. Dokonce jsme překládali z češtiny do čarodějného jazyka.
A víte, co patří do povinné výbavy čarodějnice? Živý potkan (nebo had nebo
kocour), skleněná koule, muří hnát, sušení brouci, kůže z hada a samozřejmě
koště
a
letecký
průkaz
:-).
Děkuji všem rodičům, kteří pomohli dětem se připravit a nepokazit nám
pohádkové
dopoledne.
/novináři/
… co čarodějníci a čarodějnice ve druhé třídě?
… a co ve třetí?
Pohádkový les
Ve čtvrtek 30.4. odpoledne pořádala družinka zajímavý Pohádkový les a po
něm ještě piknik na zahradě školy. Nabídka to byla velmi lákavá, a proto jí
využilo snad nejvíc dětí za celý rok.
Vstupenkou byl kostým čarodějnice, čarodějníka, černokněžníka nebo jiné
strašidelné postavy z pohádek. V lese čekalo na děti mnoho
úkolů, které si pro ně připravili starší kamarádi ze čtvrté třídy.
Na každém stanovišti si všichni prošli strašidelným úkolem.
Například: vyber z hlíny žížalu nebo vytáhni ze sklenice
neznámou věc.
Největší úspěch měla tradičně atrakce s molitanovými
činkami. I obě paní vychovatelky si spolu
„zabojovaly“. Všechno v mezích legrace, vždyť
cílem bylo užít si příjemné odpoledne.
Po strašidelných úkolech pokračovala zábava
na dekách při pikniku. /novináři/
Začarovaný čtvrtek - 2. tř.
Čáry, máry, kouzlení, ať se ta věc promění..........
Celý čtvrtek se dnes ve škole nesl ve víru čarování.
Na začátku hodiny českého jazyka jsme si zahráli prima hru a zazpívali píseň Čarodějnice. Při matematice jsme
čarovali s násobilkou. Také jsme vyráběli papírové ježibabky a nakonec jsme si přečetli recepty na úžasné
čarodějnické pokrmy.
No řekněte - nestojí za to je vyzkoušet?
Názvy některých jsou zde: Hadí steak, Žába na grilu, Ďábelská jablka, Žabí guláš, Netopýří křidýlka...........Plné
znění receptu možno vyzvednout v naší třídě :-).
A večer...........šťastný let..........!!!!! /Děkujeme p. uč. Pavézkové/
70. výročí osvobození naší vlasti
Společně jsme si během Informatiky vytvořili dokument o bombardování Prahy během dubna 1945.
Na začátku května jsme si povídali o PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ. Dověděli jsme se, že
impulsem k povstání bylo vysílání rozhlasu na stanici Praha, kde pan hlasatel
Zdeněk Mančák místo obvyklého hlášení času v němčině, ohlásil čas v českém
jazyce a technici pouštěli do éteru české lidové písně. V tu chvíli si lidé mysleli,
že už je čas jít do ulic. Najednou ale rozhlas začal volat o pomoc, protože Němci
se jen tak lehce nechtěli vzdát. Nastal krutý „BOJ O ROZHLAS“, kde podle zpráv
padlo 89 lidí.
V ulicích lidé začali stavět barikády a po celé Praze jich
byly stovky. Jak jsme viděli ve filmu Němá barikáda,
převalili tramvaj i osobní auto, staré barely,
nepoužitelný nábytek, dokonce i dlažební kostky
z chodníku začali vybírat. Na stavbách pomáhali: ženy,
muži, úředníci, četníci, prostě všichni, kteří byli v tu
chvíli na tom místě.
Němci se uchylovali k ošklivým úskokům. Vybírali ženy
a děti z úkrytů a pak je s bílou vlajkou před tankem hnali proti barikádám. To byly opravdu horké
chvilky.
Několik dní a nocí hlídali Pražané ulice, mosty a důležité
příjezdové cesty do Prahy. Teprve až 9. května ráno spatřili
na začátku mostu tanky sovětských vojáků. Jak rádi
barikády odstraňovali a vítali osvoboditele. I přesto, že mír
byl vyhlášen už 8. května 1945, v Praze se ještě bojovalo a
poslední výstřely na našem
území padly až 12. května
na hranicích Středočeského
a Jihočeského kraje.
Už je tomu 70 let, ale nikdy nesmíme zapomenout na to, co všechno
se během 2. světové války stalo a hlavně na ty, kteří přinesli naší
zemi mír. Nejen sovětští vojáci, ale i američtí a britští vojáci, o
kterých se dlouho mluvit nesmělo.
/novináři/
Střípky ze tříd a kroužků
o
Prvňácké tvoření
Prvňáci rádi tvoří. Paní učitelka Anička má skvělé výtvarné nápady. Vyráběli jsme
čarodějnice, přáníčko pro maminky, sluníčka…… V rámci projektu "Můj deváťák" jsme
vyráběli z gumové pryže a hladkých kamínků – oblázků dárek na památku.
ŽELVIČKY PRO ŠTĚSTÍ
V rámci projektu Můj deváťák pomáhají deváťáci překlenout první rok
ve škole malým prvňáčkům.
Na oplátku prvňáci vyrobili každý pro svého deváťáka ŽELVIČKU PRO
ŠTĚSTÍ.
Budou ho potřebovat k přijímacím zkouškám. Držíme jim palce! Ať jim
to vyjde!!
/Děkujeme p.uč.Jeníkové/
…jak říkala paní učitelka třídní – paní zástupkyně
Lazarová, všichni uspěli a byli přijati!! Třeba jim pomohly
i želvičky
2.
TŘÍDNICKÉ HODINKY
Každý měsíc se pravidelně setkáváme na třídnické hodině. V úvodu se všichni většinou
vyjádříme k tomu, jak kolektiv funguje - jsme v něm spokojeni, máme z něčeho strach, a
co bychom rádi změnili.
každý den co nejlépe!
4.
Jednou z otázek, kterou jsme řešili ve dvojicích bylo: ,,Co dělá
třídu správnou třídou?" Odpovědi byly vskutku zajímavé!
Správná třída by měla mít: knihy, učebnice, hračky, nástěnky,
pravidla a veselou paní učitelku. Právě v takové třídě se může
každý na každého spolehnout, jiným důvěřovat a vzájemně si
pomáhat.
Nakonec jsme si zahráli hru "zvíře, které mám rád". A na úplný
závěr jsme si dali pár předsevzetí, abychom se v naší partě cítili
Máme tady veselo 8-)Ne každý rok se tento den
vyvede, ale letošní Apríl byl velmi pěkný. Rozhodli jsme se, že tento bláznivý den podpoříme ještě
bláznivým "aprílovým" účesem.
Hoši se připravovali několik dní dopředu a o přestávce spolu konzultovali
úpravu vlasů. Ani děvčata se nedala zahanbit a v holčičích partičkách se to
jen hemžilo nápady. Ve středu ráno každý dříve vstával, aby se "načančal".
Třída byla plná všelijakých módních kreací, za které by se nemusel stydět
žádný vlasový stylista:-)A kdo byl nej...?To bylo velmi těžké rozhodnutí.
Proto jsme požádali naše kamarády
ze druhé třídy, aby udělili bod
nejlepšímu účesu: Na první příčce se
umístila Deniska se svým jarním
kloboukem ala slepičí hnízdečko,
druhou příčku obsadili bratranci Šimon a Matouš a třetí byla Valča s krásným
sněhobílým brkem.
Úžasné překvapení v závěru dne připravila Deniska. Pro každého kamaráda
a kamarádku ze třídy měla hotové velikonoční vajíčko. Všem tím udělala
velkou radost. Moc děkujeme mamince Typltové za hezké potěšení před
Velikonocemi.
No, nebyl to hezký aprílový den?
6.
RÁDI JEZDÍME DO DIVADLA
Rozhovor s učinkujícím
Kde jste byli? v divadle Ponec.
Na jakém představení jste byli? Kdo je na světě nejmocnější.
Co jsi tam představoval? Princeznu.
Kde se to odehrávalo? Odehrávalo se to v cirkusové rodině.
Děj : Princezně – principálově dceři - chtěli najít ženicha , ucházeli se o ni tři živly slunce,
mrak a vítr,
Také se o ni ucházel princ, kterého měla strašně ráda, nakonec princ vysvobodil
princeznu ze zdi, a tak ji zachránil. Příběh skončil dobře, princ si vzal princeznu za
ženu a zjistili jsme odpověď na důležitou otázku:
Kdo je na světě nejmocnější? A to je LÁSKA.
Rozhovor s Barborou Horkou
8.
Workshop v divadle
KMD v Divadle Ponec
29. 4. navštívil KMD Divadlo Ponec, které hostí (kromě pana Krause) hlavně soubory scénického tance.
Naše děti zhlédly představení "Kdo je na světě nejmocnější", po němž členové souboru
Tanec Praha uspořádali na jevišti workshop - dílnu. V ní si mohli i naši žáci vyzkoušet některé
z hlavních rolí. Zazářila Bára Horká v roli princezny a
Lukáš
Lehký jako král-žonglér. Ani další "herci" - sedmáci,
šesťačky a páťáci se "neulejvali":)
Můžete se podívat na video, které pohotově natočila
paní učitelka Šťastná a vložila na youtube - KMD v
Divadle Ponec:)))
/Děkujeme p. uč.
Novákové/
9.
ITÁLIE V DEVÍTCE
Všechny projektové dny se nám líbí, ale asi nejvíce ten o
Itálii. Při chemii, jsme na internetu hledali překlady
chemických prvků: Věděli jste, že zlato by se v italštině
řeklo oro? Paní učitelka si pro nás také připravila
prezentaci k tématu, kterou ovšem obohatila o další
italská slovíčka, která si sotva pamatujeme v češtině :D
Při matematice nám byla rozdána tabulka s údaji o
velikých italských městech a my jsme sčítali, odečítali,
násobili, dělili a bůh ví, co ještě :D Nakonec jsem se naučili
počítat do deseti.
Přírodopis zaujal mě osobně asi nejvíc. Paní učitelka nám pustila krátký dokument plný zajímavostí o Itálii, pak
velice barvitě vyprávěla o sopkách a dalších pozoruhodných jevech.
Výtvarná výchova spočívala v tom, nakreslit vlastní znak, vystihující, co pro nás Itálie znamená.
Celodenní plnění našich hlav novými a novými informacemi bylo odměněno skvělou pizzou z
kuchyně. Mňam!
DEVÁŤÁCI NA ROZTRHÁNÍ
Masarykova základní škola pořádala v Dymokurech tradiční masopust.
Jeho organizace bývá vždy věcí deváťáků. A tentokrát jsme byli na řadě
my. Velké akce si žádají velké přípravy, a tak nám to zabralo hodně času.
Ale
vyplatilo
se.
V dopoledních hodinách se u školy pomalu začaly shromažďovat děti v
maskách, přišli i rodiče a všichni, kdo si tu podívanou nechtěli nechat
ujít. My deváťáci jsme se ujali svých rolí. Laufr s Laufrovou si opakovali
svůj projev a bojovali s trémou, děvčata rozdávala všem přítomným
zlatavé koblížky, cikánky činily poslední úpravy na svých kostýmech. A
pak to začalo. Masopust zahájil Laufr s Laufrovou ,
kteří přednesli uvítací řeč. Laufrová si trémou sice
trochu zaimprovizovala, ale zvládla to. Pak požádali naši paní starostku o
povolení masopustního veselí. Laufr ji poté vyzval k tanci a zatančil si s ní
svižnou polku (doma pilně trénoval s maminkou). Jakmile dala paní starostka
svolení, průvod masek vyšel ze školy a za bujarého veselí procházel obcí. To
byla chvíle pro naše cikánky. Oslovovaly kolemjdoucí, věštily jim z ruky a
neodmítly drobné penízky, které jim za to lidé podle tradice dávali. Pak se
průvod vrátil do školy a manželé Laufrovi se ujali vyhlášení nejlepších masek.
……a nová trička…
3.
Plavu, plaveš, plaveme……..
A je tu opět plavání. A protože na něj jezdíme už 3. rok, pilujeme jen
plavecké styly a skákání do vody. Všechno si moc a moc užíváme.
Usměvavé spaní ve škole
Jak vypadá usměvavé spaní? To se sejdou kamarádi ze 3. třídy, přinesou dobrou náladu a
chuť spolu si hrát a soutěžit. A pak už se jen vymýšlí, stříhá, lepí, soutěží a hrají hry. A
protože při tom všem pěkně vyhládne, uvaří se společně večeře – kouzelná krupicová
kaše. Všechno se sní, i dobroty od maminek, a znovu se smějeme a taky trochu bojíme při
noční cestě lesem. A při tom všem se užívá spousta
legrace a veselé pohody. Už teď se těšíme na další
spaní ve škole.
/děkujeme p.
Táboříkové/
uč.
Kuchaříci a kuchařinky
Malí kuchaři se pravidelně každý čtvrtek scházeli ve školní kuchyňce, kde se naučili vařit
základní jednoduchá jídla.
Smažení, pečení, krájení, mazání, loupání, ale třeba i mytí nádobí – to vše
patří do výbavy správného kuchaře.
Užili jsme si spoustu legrace a vytvořili si prima partu.
„Přeji všem, ať jim jejich nadšení vydrží co nejdéle.“
/Děkujeme p. uč. Pavézkové/
Kurz angličtiny s rodilým
mluvčím
Jeden květnový týden se nám naskytla báječná příležitost, týdenní jazykový kurz s americkým rodilým
mluvčím. Moc jsme se na kurz těšili, ale zároveň jsme měli obavy. Budeme vůbec něco rozumět?
Nebude ten učitel nějaký starý morous? Nervozita z nás však spadla v okamžiku, kdy do třídy vešel
mladý, již od pohledu sympatický lektor David. S typickým zářivým americkým úsměvem od ucha k
uchu se nám představil a řekl nám něco o Coloradu, odkud pochází. Odpovídal nám na naše otázky
týkající se všedního života v Americe. Naštěstí pro nás mluvil velmi srozumitelně. Naučil nás některé
zkratky slov i nějaké ty slangové výrazy.
Překvapil nás, jak rychle si zapamatoval
jména všech přítomných, jak v
anglické, tak i v české verzi. David měl
na celý týden připravené spousty
zábavných aktivit, her i soutěží, za
které nám dával drobné odměny.
Zahráli jsme si ve vlastní reklamě,
napsali scénář pro film, hráli jsme na
celebrity a pokoušeli jsme se za ně
odpovídat na originální otázky
ostatních. Naše zřejmě nejoblíbenější
hra se nazývala „Never Have I Ever“, při které jsme se vždy málem poprali o židle.
David nás naučil pravého amerického „placáka“, neboli „High Five“ a společně jsme
odhalili tajemství slavného twerku. Užili jsme si spousty legrace a zábavy. Obohatili jsme si
slovní zásobu, zlepšili si naše konverzační i odposlouchávací schopnosti. Především jsme se
naučili reagovat na cokoli okamžitě, či dokonce sehrát nějakou narychlo improvizovanou
scénku.
David celý týden trpělivě opravoval naše chyby, ale zároveň dodal, že máme raději mluvit s
chybami, než se stydět a nemluvit vůbec.
Tento kurz byl pro nás všechny velmi přínosný. Moc jsme si ho užili. Na památku každý z
nás obdržel certifikát. Tak snad zase někdy. „See you later alligator.“ „In a while crocodile!“
Tereza Kočová, 9. tř.
Také na I. stupeň se přišel podívat mladý učitel našich
starších kamarádů, lektor David. Představil se nám a
mohli jsme mu dávat různé otázky. Když jsme
nerozuměli, pomalu nám to opakoval nebo nám to paní
ředitelka
přeložila.
Tak víme,
že má rád
hokej, ale
raději americký fotbal, rád jezdí na kole a naše
republika se mu líbí. Na závěr jsme mu dali malý
dáreček: fanďuláka naší hokejové reprezentace.
Fandíme hokeji
Máme zážitky z mistrovství světa!!Podařilo se
nám získat vstupenky hned na dvě hokejová
utkání. Švýcarsko - Německo (1:0) , Kanada Rakousko (10:1). A tak každý z žáků, který
včas projevil zájem, mohl hokejové utkání
navštívit.
Zažili jsme atmosféru Fanzóny (vlaječky, malování na obličej, hokejové fotografie, soutěže
i získaná trička). Zažili jsme atmosféru zaplněné O2 arény (na utkání Německo - Švýcarsko 10
000 lidí a na Kanada - Rakousko dokonce 16 000 lidí!). Prostě jsme tam byli!!! Fandili, viděli,
zažili.
Fandíme hokeji - protože "Kdo nefandí, není Čech"!! A "Dymokury v Evropě" na světovém hokeji
byly!!
Hokejové utkání Kanady a Rakouska
Z. Šmelhausová, Š. Vítová a L.Kubálková
V úterý 12. 5. jsme se s naší školou podruhé
zúčastnili hokejového utkání mezi Kanadou a
Rakouskem.
Ráno jsme šli normálně do školy, ale učili jsme se
jen první hodinu. Poté jsme ve tři čtvrtě na devět
odjeli autobusem do Křince, kde jsme vyzvedli děti
z tamní školy. A pak už jsme mířili rovnou do Prahy
k O2 aréně.
Když jsme dorazili, dostali jsme tři čtvrtě hodiny rozchod, který jsme strávili ve Fanzóně.
Tam jsme mohli různě soutěžit o zajímavé ceny, jako třeba o dres nebo o tričko. Také jsme
měli možnost vyfotit se s panáčkem Škoda v hokejových dresech a podobně. Sponzoři
rozdávali různé dárky: samolepky, české vlajky na tvář nebo papírovou korunu a hokejovou
helmu. Při vstupu do O2 arény jsme museli projít detektorem kovů. To nebylo zpočátku
příjemné, ale nakonec to ani nebolelo:)))
Chvilku trvalo, než jsme našli svá sedadla, v O2 aréně bylo totiž
přes 16 000 lidí. Před zápasem nám začali představovat všechny
hráče na velké krychli uprostřed. Po chvilce nastoupili na led
všichni hráči a začali se rozcvičovat. Nakonec na ploše zůstalo jen
10 hráčů a 2 brankáři – a najednou se začalo hrát!
V první třetině dali Kanaďani Rakušanům 4 góly. Po každé třetině
byly 15 minutové přestávky. To jsme si mohli něco koupit nebo se
trochu protáhnout. V druhé třetině dali Kanaďani 2 góly. Po 20
minutách zápasu byla další přestávka. V poslední třetině vstřelili
Rakušani první a jediný svůj gól - nato jim Kanaďani vsítili další 4
branky! Tak celé utkání skončilo 10:1 pro Kanadu. To byl mazec!
Na závěr si spoluhráči podali ruku a pořadatelé vyhlásili nejlepší
hráče. Pak jsme si všichni stoupli a dívali se, jak za zvuků kanadské hymny zvedají
kanadskou vlajku.