Pracovní sešit 5ZP200 - Katedra ekonomiky životního prostředí

Pracovní sešit 5ZP200 - Katedra ekonomiky životního prostředí

Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Pracovní sešit 5ZP200
2012
Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE
na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Ekonomie a životní prostředí?!
Přednáška 1:
„Ekonomové jsou pravděpodobně tou
nejnebezpečnější profesí na zemi, protože
se jim naslouchá. Do uší politiků neustále
našeptávají všemožné nesmysly“.
Ekonomie a ekonomie
životního prostředí
Steward McBride (1980): Odložený soudný den, The Christian Science Monitor,
26.8.1980, s. B10-B11
obrázek:
http://www.prazskematky.cz/ovzd
usi.php
A je ještě hůře…
A proto …
„Další překážkou bránící uvědomit si přelidnění
a něco s ním dělat je konvenční ekonomie, již
aktivistka a spisovatelka Hazel Hendersonová
označuje za ‚formu poškození mozku‘…“
„…nejdůležitější věcí pro ekologické hnutí je
předělat ekonomické myšlení“.
Robert Goodland (Světová banka)
Protože:
„Snad nejvážnějším akademickým
problémem na světě je školení ekonomů“.
Stephanie Mills (1991): Population – Red-Hot Realities for a Finite Planet, Garbage
(květen-červen)
Peter Raven (1988): The Cause and Impact of Deforestation, Earth‘’88 –
Changing Geographic Perspectives
obrázek:
http://www.romea.cz/index.php?id
=rubrika-archiv&rubrika=2009-08
obrázek:
http://www.faqs.org/photodict/phrase/6009/hammer-andsickle.html
Co s tím???
Je ekonomie lékem na …
Jak může ekonom přispět v diskusi o ochraně
životního prostředí?
A může se ekonom vůbec k otázkám životního
prostředí vyjadřovat?
A pokud ano, pak jak (co ho k tomu opravňuje)??
1
Co je „ekonomie“?
ANO, ale …
Ekonomie jako součást společenských věd
Předmět
zkoumání
PSYCHOLOGIE
EKONOMIE
ETIKA
Mysl
člověka
OTÁZKY:
Ekonomie versus ekologie
EKOLOGIE = přírodovědný obor, studuje vztahy
existující mezi živými organismy a prostředím,
v němž se nacházejí (ekosystémy)
– člověk je jedním z živých organismů
Jednání
Cíl/
preference
• věda o lidském jednání = jak lidé jednají, aby uspokojili své
potřeby
• zkoumá způsoby alokace vzácných statků mezi konkurenční
užití
• je primárně pozitivní = vyhýbá se řešení etických otázek,
nezahrnuje hodnotové soudy
• formuluje obecně platné ekonomické zákony a vztahy
• není jednotná = existuje hlavní proud (mainstream) a
alternativní teoretické směry  evoluce ekonomického
myšlení v čase

Proč člověk
jedná?
Co se děje uvnitř
lidské mysli?

Jak člověk
jedná?
Jaké prostředky
volí pro dosažení
svých cílů?

Jaké cíle
člověk volí?
Jak a proč by
měly lidské
hodnoty a cíle
vypadat?
Mezi ekonomií a ekologií neexistuje žádný
vnitřní rozpor  pouze jiný předmět a jiná
metoda zkoumání
 (!) Ekologismus/environmentalismus = ideologie/normativní
směr prosazující společenské změny ve jménu vyšší ochrany
ŽP (ekologická hnutí)
2
Ekonomie životního prostředí
• aplikuje poznatky ekonomie na ŽP:
Klíčová sdělení ekonomie ŽP:
Otázky:
• přírodní zdroje a asimilační
schopnost ekosystémů nejsou
neomezené
• s rostoucí vzácností v čase narůstají
konflikty mezi různými uživateli ŽP
 je nutné reagovat změnou
„pravidel hry“ (institucí) … Jak?
Jak velký má tento vliv být?
Jak určit optimum mezi využitím a
ochranou ŽP?
Jaké nástroje zvolit, abychom optima
dosáhli?
Vyšší míra ochrany ŽP = dopad na
(materiální) blahobyt jednotlivců
zejména v krátkém období
... KAŽDÁ OCHRANA ŽP VYŽADUJE
ZDROJE
• nelze „nevyrábět“, byť by tím ŽP
bylo maximálně chráněno
• člověk staletí využívá přírodu a
přetváří ji podle svých potřeb =
nelze eliminovat veškerý vliv
člověka na ekosystémy
– jak lidé jednají ve vztahu k přírodním statkům
– jak je ŽP alokováno mezi konkurenční užití
– snaha o ekonomickou efektivnost
• není jednotná  různá řešení problémů ŽP:
– neoklasická environmentální ekonomie = MAINSTREAM
– (institucionální) ekologická ekonomie
– tržní přístupy k ochraně životního prostředí
• více pozitivní x více normativní přístupy
– co se děje? (člověk <=> příroda)
– co by se dít mělo?
Společnost a životní prostředí
společnost
hospodářský systém
přírodní
látky
podniky
domácnosti
zbytkové
látky
Otázky k 1. přednášce:
 Co je to ekologie a čím se zabývá?
 Jak se od sebe liší zaměření ekonomie ŽP,
ekologie a ekologismu?
 Jaký je rozdíl mezi pozitivní a normativní
analýzou?
Pročíst Kap. 1 z Šauer (2008) + Kap. 1 z Čamrová
(ed.) (2007)
přírodní prostředí jako
dodavatel surovin
přírodní prostředí jako
odpadní koš
Literatura/zdroje informací:
Povinné:
• Čamrová (ed.) (2007): Ekonomie a životní prostředí –
nepřátelé nebo spojenci
• Šauer, P. (2008): Základy ekonomiky životního prostředí 1
• články doporučené v průběhu přednášek
• doporučené texty ke cvičením
Doplňkové:
• v případě nejasností u výkladu ekonomických teorií: Holman, R.: Dějiny
ekonomického myšlení (vybrané kapitoly)
• Urbanová, T., Šíma, J. (2004): Tržní přístup k ochraně životního prostředí
Náplň přednášek:
1. týden
Úvod do ekonomie ŽP
2. týden
Individuální rozhodování v ochraně ŽP a
ŽP jako statek
3.– 5. týden
Přístupy hlavních ekonomických teorií k
ochraně ŽP
6. – 13. týden
Environmentální politika
Zkouškové
období
3 termíny TESTu
3
Magisterská specializace
• Navazující magisterský obor
„Ekonomika a správa životního prostředí“
HODNOCENÍ PŘEDMĚTU:
1. PÍSEMNÝ TEST (max. 60 bodů)
•
•
•
• Vedlejší specializace
především z přednášek a povinné literatury
může zahrnovat klíčové problémy z doporučené literatury
ke cvičením (zejména ve vazbě na ČR)
píše se ve 13. týdnu nebo ve zkouškovém období
2. CVIČENÍ (max. 40 bodů):
„Ekonomika životního prostředí“
• Další informace
http://kzp.vse.cz
•
•
•
DOCHÁZKA NA CVIČENÍ (10 bodů)
AKTIVITA (10 bodů)
PREZENTACE (20 bodů)
Celkem je nutné dosáhnout min. 60 bodů z testu a
cvičení dohromady.
Přednáška 2:
Děkuji za pozornost
a těším se nashledanou v příštím
týdnu!
Struktura přednášky:
Individuální rozhodování
Environmentální Kuznětsova křivka
ŽP jako statek
Typy statků
Typy vlastnictví
Individuální rozhodování v
ochraně ŽP a ŽP jako statek
Individuální rozhodování
Proč (mnozí) lidé chtějí chránit přírodu?
HODNOTA  PREFERENCE  JEDNÁNÍ
Stačí to?
 neexistují trhy
 omezenost zdrojů
 „špatné“ preference?
… ARGUMENTY PRO
REGULACI/POLITIKU
estetické a
morální potřeby
sebeurčení-akceptace
ostatními členy komunity
vzduch-voda-jídlo-přístřeší
spánek-bezpečí
4
Makroekonomický pohled:
Role jednotlivců - shrnutí
Environmentální Kuznětsova křivka
Empiricky vypozorovaná vazba mezi bohatstvím (příjmem) a
stavem životního prostředí.
• lidé mají zájem v různé míře ŽP sami chránit (estetické,
existenční hodnoty přírody), např.:
– ochota platit za zachování přírodních krás (vstupní poplatky,
dobrovolné dary nadacím aj.)
– ochota věnovat volný čas zlepšení stavu přírodních zdrojů, osvětě aj.
– ochota podpořit protestní akce (petice aj.)
• tento zájem je přímo úměrný jejich životní úrovni (resp.
bohatství společnosti)
• ekologická politika státu usiluje o ochranu ŽP nad rámec
individuálního jednání x neměla by jej vytlačovat/nahrazovat,
ani významně snižovat individuální blahobyt
Klasifikace (typy) statků
ŽP jako statek
STATEK: věc, která uspokojuje lidské potřeby a kterou za
tímto účelem dokážeme využít
VOLNÉ
Je životní prostředí statek?
Podmínky:
• látka je užitečná (potřeba  její uspokojení)
• víme o existující zásobě látky
• disponujeme potřebnou technologií
veřejné
T. Hardin (1968): Tragedy of Commons
Lze jednoznačně určit typ vzácného
statku?
Veřejné statky
RIVALITA 
Vylučitelnost

ANO
NE
ANO
(ČISTÉ)
SOUKROMÉ
SMÍŠENÉ
NE
SMÍŠENÉ
(ČISTÉ)
VEŘEJNÉ
VYLUČITELNOST PŘI:
kolektivní
Tragédie obecní pastviny:
Stane-li se statek vzácným, je nutné dohodnout se na
způsobu jeho alokace…
… jinak nastává „tragédie“, která ústí k úplné vyčerpání
statku
 VZÁCNOSTI: více lidí a více potřeb
 VZÁCNOSTI: nová naleziště, nové technologie,
substituce
Nabídkový přístup
(Buchanan)
= kdo statky poskytuje:
• stát (veřejné)
• trh (soukromé)
 odráží míru spol. konsensu
VZÁCNÉ
soukromé
= časově a místně podmíněná vazba
Poptávkový přístup
(Samuelson)
= vlastnosti statků:
• rivalita ve spotřebě
• vylučitelnost ze spotřeby
STATKY
Snadná
Obtížná
dělitelnost
dělitelnost
nízkých
nákladech
SOUKROMÉ
KLUBOVÉ
vysokých
nákladech
KOLEKTIVNÍ
VEŘEJNÉ
• vylučitelnost ze spotřeby je relativní
– závisí na dostupných technologiích
(určují transakční náklady
„vyloučení“)
Např. pastviny, lesy, oceány
• změna () vzácnosti statku
ovlivňuje přijatelnost transakčních
nákladů
• stát vlastní/poskytuje statky, které
spadají do kategorie soukromých
(půda, lék.péče) a naopak
(soukromé tel.vysílání)
5
Typy vlastnictví - přehled
Volný přístup (open access) =
neřízená forma vlastnictví,
absence prosaditelných
vlastnických práv a pravidel
užívání zdroje
Státní (government) vlastnictví =
zahrnuje vlastnictví národní,
regionální nebo lokální vlády,
která může regulovat či dotovat
užití
Komunitní (comunal, group)
vlastnictví = vlastnická práva
jsou držena skupinou
uživatelů, která disponuje
schopností vyloučit ostatní
(nečleny skupiny)
Soukromé (individual)
vlastnictví = vlastnická práva
drží jednotlivec či firma, jež
může vyloučit ostatní
Lze určitému typu statku přiřadit konkrétní typ
vlastnictví?
Normativní pozice: Veřejné statky musí poskytovat (pouze) stát.
• ANO: argument černého pasažéra (Samuelson)
• ZÁVISÍ NA OKOLNOSTECH: argument transakčních nákladů (Coase)
• NE: argument selhání vlády (Buchanan)
VLASTNICTVÍ + PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ k různým tokům užitků z
přírodních zdrojů zavisí na:
• v teorii:
– na příslušnosti autora k určitému ekonomickému směru
• v praxi:
– na historickém vývoji (zvyky, evoluce vl.práv)
– na aktuálních politických rozhodnutích (společenských prioritách?)
Otázky k 2. přednášce:
 Co znázorňuje Kuzněcova křivka?
 Za jakých okolností lze složku životního prostředí považovat za statek?
 Proč nejsou volné statky předmětem „ekonomizování“?
 Co ovlivňuje vzácnost statků (ŽP) v čase?
 Jaký je rozdíl mezi veřejnými a soukromými statky?
 Proč nelze toto rozdělení považovat za absolutní?
 Jaké jsou základní typy vlastnictví a jaký je mezi nimi rozdíl?
Děkuji za pozornost
a těším se nashledanou příští týden!
Pročíst: Kap. 2 z Šauer (2008)
Hardin, T. (1968): Tragedy of Commons (viz ISIS)
Hampl, M. (2001): Trojí přístup k veřejným statkům (viz ISIS)
Ekonomické teorie
Přednáška 3:
• různé teoretické přístupy k tomu, jak dosáhnout rovnováhy (optima)
mezi ochranou a užitím ŽP
• různá vysvětlení zhoršování stavu ŽP = různá řešení (KDO a CO má
dělat?)
 minimální úroveň shody
 často prezentováno jako konflikt zastánců státního/regulačního a
tržního/liberálního přístupu
Neoklasická environmentální ekonomie
Ekonomické hodnocení přírodních statků
„Because water is essential to life, and
because clean water and sanitation
are essential to health, many argue
that market allocation mechanisms
should be rejected in favor of
regulatory approaches“ [Young,
2005]
„Water certainly is necessary for
life. But clothing and shelter are
also necessities, and there is no
justification for having
government control their
allocation“
[Anderson, Snyder, 1997]
6
I. Neoklasická environmentální ekonomie (NEE)
•
od 60. let 20. století (reakce na narůstající ekologické problémy) – v originále „environmental
economics“
•
vychází z tradiční neoklasické teorie blahobytu:
– zdroje jsou efektivně rozdělovány (tj. blahobyt je maximalizován) na dokonale
konkurenčních trzích při rovnovážných cenách
– součet individuálních blahobytů = společenský blahobyt
– tržní nedokonalosti blahobyt (efektivnost) snižují
Autoři: Pigou, Pearce, Turner, Baumol, Oates, aj.
Definice: “Environmentální
ekonomie se zabývá dopadem
ekonomiky na životní prostředí, významem životního
prostředí pro ekonomiku a tím, jak odpovídajícím
způsobem regulovat ekonomické aktivity, aby bylo
dosaženo rovnováhy mezi ekologickými, ekonomickými
a dalšími společenskými cíli” [Kolstad, 2000]
NEE: Příčiny degradace ŽP
• hodnota = subjektivní veličina (antropocentrismus)
• trh je obecně efektivní nástroj pro alokaci zdrojů
(nabídka-poptávka-cena), ale ...
Úkrok stranou: Proč jsou tržní ceny důležité?
VZÁCNOST ≈ CENA
• ... ale SELHÁVÁ (příčina degradace životního prostředí,
nadměrná spotřeba zdrojů):
– veřejné statky = neexistuje trh ani cena
– Nedokonalé informace
– negativní externality = vedlejší nezamýšlené efekty lidských činností (např. vztahu výrobceprodejce), které poškozují třetí strany ((většinou tento náklad ( užitku) není kompenzován)) 
chybná alokace zdrojů (např. nízké tržní ceny)
Neefektivní alokace zdrojů jako tržní selhání
• Blahobyt jedince odvozen od množství spotřebovávaných statků a služeb:
– dostupných na trhu (X1, …, Xn)
– nedostupných na trhu, tj. přírodních statků a služeb
(Q1, Q2, …, Qm)
• nedokonalost/neexistence trhu => nemožnost efektivní substituce mezi
těmito statky => člověk se nemůže vzdát X a pořídit si více Q i když by rád
• Doporučení: náprava trhu => ekonomie životního prostředí hledá
ekonomickou hodnotu přírodních statků a služeb (odvozuje je od ochoty
vzdát se soukromé spotřeby) => zjištěná ekonomická hodnota je
považována za „fiktivní“ (neexistující) tržní cenu
Tyto nedokonalosti vedou k neefektivní alokaci zdrojů a
k nedostatečné míře ochrany životního prostředí
Externality: Definice
Náprava trhu/neefektivní alokace
• Zjištění ekonomické hodnoty přírodních statků => zahrnutí
do cenového rozhodování společnosti => JAK:
• Realizace dílčích veřejných projektů = > posuzovány pomocí
CBA
• Realizovány projekty, které vedou k růstu celkového
společenského blahobytu (čistá souč. hodnota > 0)
• Příjemcova užitková nebo produkční funkce obsahuje reálnou proměnnou,
jejíž současná hodnota závisí na chování jiného hráče (dodavatele
externality);
• dodavatel externality nebere v úvahu efekt svého chování na druhého v
procesu rozhodování.
• Efekt je nezamyšleným nebo náhodným vedlejším produktem nějakých
jiných legitimních aktivit dodavatele externality;
• Změna blahobytu příjemce externality není kompenzována;
• Vzájemná závislost užitkových a produkčních funkcí není zprostředkována
obchodem (trhem) a cenami, ale naopak efekt působí přímo
7
NEE: Řešení znečištění
Ekonomicky optimální míra znečištění/znehodnocení ŽP
ŘEŠENÍ = vládní regulace:
• INTERNALIZACE EXTERNALIT: uvalení daní na výrobce ve výši
negativní externality (tržní ceny jsou „opraveny“ a opět fungují)
... A. C. Pigou (1920)
MNc = MNp + MNe
mezní
užitek
mezní
náklady
• společenské náklady (ekonomické škody)
VS
• náklady na jejich snížení
MNe
NEE hledá:
E
– teoretické mikroekonomické optimum
(např. míra poškozování životního prostředí nějakým typem výroby)
MNp
G
F
– teoretické makroekonomické optimum
D
MU
0
q0
q1
množství q statku i
NEE: Optimum ochrany ŽP
NEE: Problémy a omezení
• Ekon. škoda ze znehodnocení ŽP = N na zamezení
 ekonomika v bodu optima čelí minimálním nákladům spojeným se
znehodnoceným ŽP
• Problém: obtížnost výpočtu výše externality, ekon.škody aj.  OCEŇOVÁNÍ
životního prostředí (jedna z navazujících přednášek)
• pragmatismus v env. politice:
– Kaldor-Hicksův kompenzační mechanismus = užitky nejsou vyčíslovány, ale
odhadovány
– metoda pokusu a omylu = arbitrární stanovení výše daní a jejich testování v
realitě
– společenská volba (politické rozhodnutí) = v demokracii to, co si společnost
přeje (?) (proces RIA)
VÝSLEDEK: Environmentální ekonomové nerozhodují o cílech (optimu), ale o
pouze o nástrojích env. politiky (jak má být dosaženo určeného optima).
Netržní metody oceňování
Koncept celkové ekonomické hodnoty
HODNOTA ODVOZENÁ Z PREFERENCÍ LIDÍ
Celková ekonomická hodnota
Užitná hodnota
HODNOTA
NEZÁVISLÁ
NA ČLOVĚKU
METODY OCEŇOVÁNÍ ŽP
Utilitární
Stanovená
trhem
Dřevo
Netržní
Možnost
rekreace
K zjištění hodnoty veřejných statků využíváme tzv.
Neužitná hodnota
Opční
hodnota
Možnost
rekreace
v budoucnu
Hodnota
odkazu
Hodnoty
zanechání
spotřeby pro
potomstvo
Existenční
hodnota
Hodnota
ze zachování
samotné
existence
Vnitřní hodnota
Hodnota
přírody
sama o sobě
Estetický
požitek
z krajiny
47
8
?Hodnota veřejného statku?
??Hodnota veřejného statku??
• Neexistuje trh pro určitý statek! = Veřejný statek – jakou má
hodnotu?
• Je správné (pozor na neoklasické kriterium správnosti jako
efektivnosti) investovat do zlepšení kvality vody?
• Pokud ano, tak do jaké míry? Koupání? Pstruhová voda?
• Zjišťujeme preference lidí vůči kvalitě vody – čeho jsou
ochotni se vzdát, aby byla kvalita vody lepší, tedy JAKÁ JE
JEJICH OCHOTA PLATIT (WTP) ZA TOTO ZLEPŠENÍ?
I. A - Metody odhalených preferencí
I. Poptávkové přístupy
A. Vyjádřené
preference
Metoda
podmíněného
hodnocení
Výběrové
modelování
Kompenzovaná
(Hicksova)
křivka poptávky
Odhad změny blahobytu
kompenzační a ekvivalentní
přebytek
B. Odhalené
preference
Metoda
cestovních
nákladů
Metoda
hedonické
ceny
Nekompenzovaná
(Marshallovská)
křivka poptávky
Odhad
spotřebitelského
přebytku
• Z reálného chování jednotlivců na trhu odvozujeme informace o
vztahu mezi cenou běžného tržního statku
a statkem ŽP (Q, kvalita)
• Zástupný trh
– Na trhu je nabízen soukromý statek; jak se mění jeho cena se
změnou env. statku?
• Spotřebitel kombinuje soukromý statek s environmentálním
statkem, aby vytvořil jiný statek, který je reálným zdrojem
užitku, např:
– návštěvu parku (TCM)
51
I. A - Metody odhalených preferencí
(výběr)
• Metoda cestovních nákladů (TCM)
– peníze a čas, které lidé vynakládají na cestování do přírody, jsou odhadem
ochoty platit za tyto přírodní statky
• Hedonická cena (HPM)
– rozdíl v tržní ceně dvou jinak stejných nemovitostí (s výjimkou např. blízkosti
parku) je chápán jako ochota platit za lepší kvalitu životního prostředí
Metoda hedonické ceny
(% parkových ploch v okolí)
• Celkový přínos pražských parků pro všechny byty v Praze je 11,04
mld. Kč.
– Jedná se o ČSH přínosů parků v Praze kapitalizovaných v ceně bytů na základě
percepce jejich obyvatel
– Časový rámec se vztahuje k časovému horizontu, do kterého jeho obyvatelé
v době koupě bytu plánovali v bytě setrvat (20-30 let?)
• Průměrná hodnota, kterou parky v Praze přispívají k cenám
nemovitostí, na 1 ha parku činí 16,5 mil. Kč
9
I.B - Metody vyjádřených preferencí
I. B - Metody vyjádřených preferencí
• Metoda podmíněného hodnocení
• Jejich podstatou je vytvoření hypotetického trhu pro
environmentální statky
(contingent valuation method, CVM)
– Hodnota obvykle zjišťována přímo z dotazníkového šetření
jedinců, kteří jsou potenciální spotřebitelé environmentálního
statku
(Příklady: WTP za snížení hluku, WTP za cyklostezku atp.)
• Pomocí dotazníkového šetření je zjišťována:
– WTP za vytvoření/zachování environmentálního statku nebo
– WTA za jeho zničení (porušení atp.), nebo za změnu úrovně env. statku (Q,
kvalita)
• Metody výběrového modelování
(choice modelling; CM)
– Změna v úrovni jednotlivých vlastností env.statku  jiný
produkt; CM směřuje k ocenění této změny
Proč lokalita máchovo jezero?
Výběrové modelování
(WTP)
Výše ochoty platit - srovnání odhadů modelů (Kč 2007)
o Vysoká návštěvnost
100,00
PM
50,00
o Dlouhodobé problémy s nadměrnou eutrofizací vody
RPL
NL
(eskalace problému v roce 2004)
-
MNL
MNL
RPL
NL
PM
(50,00)
o Výrazná změna kvality vody mezi lety 2004 a 2005
Nepřeplněné
(100,00)
o Významný vliv na lokální ekonomiku – viditelná snaha problém
řešit
Čistá voda
Znečištěná
pláže
(150,00)
RPL
MNL
MNL NL PM
NL
PM
(250,00)
MNL
NL
PM
RPL
Závěry
Náklady a přínosy opatření v jednotlivých letech
35,00
30,00
25,00
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00
-5,00
-10,00
Náklady
pláž
RPL
(200,00)
Náklady a přínosy v čase
(mil. Kč)
Nevybavená
voda
Benefity
o
Opatření prováděná na Máchově jezeře za účelem zlepšení
kvality vody jsou s vysokou pravděpodobností ekonomicky
efektivní
o
Opatření prováděná a plánovaná na Máchově jezeře jsou
vysoce ekonomicky efektivní
o
Do roku 2020 byl jejich čistý společenský přínos vyčíslen ve
výši 263 mil.Kč
o
??Doporučení pro hospodářskou politiku??
10
Otázky k 3. přednášce
 Co vyjadřuje funkce ekonomické škody ze znehodnocení ŽP?
 Co vyjadřuje funkce nákladů na zamezení?
 Co je v neoklasickém pojetí efektivní alokace zdrojů?
 Co jsou tržní selhání?
 Jak probíhá tzv. internalizace externalit?
 Proč je obtížné vyčíslit škody na ŽP a jak tento problém NEE řeší?
 Jakou úroveň znečištění ŽP představuje tzv. ekonomické optimum?
Děkuji za pozornost
Přednáška 5:
R. Coase a jeho vliv na ekonomii
ŽP
Rekapitulace 1
EXISTUJÍ:
• různé teoretické přístupy k tomu, jak
dosáhnout rovnováhy (optima) mezi
ochranou a užitím ŽP
• různá vysvětlení zhoršování stavu ŽP = různá
řešení (KDO a CO má dělat?)
Rekapitulace 2:
Neoklasická environmentální ekonomie:
• Vychází z tradiční neoklasické teorie blahobytu:
– zdroje jsou efektivně rozdělovány (tj. blahobyt je
maximalizován) na dokonale konkurenčních
trzích při rovnovážných cenách
ALE EXISTUJÍ PROBLÉMY:
– veřejné statky = neexistuje trh ani cena
– negativní externality:
•
•
•
•
vedlejší nezamýšlené efekty lidských činností
poškozují třetí stranu
nedochází ke kompenzaci
VÝSLEDEK:  neoptimální alokace zdrojů
(např. nadměrná spotřeba přírodních zdrojů, poškozené životní
prostředí)
11
Rekapitulace 2:
Neoklasická environmentální ekonomie:
• Tržní selhání považuje za zásadnější než selhání vlády (srovnej
tržní přístupy k ochraně ŽP).
• Doporučení  náprava nedokonalého trhu pomocí vládních
opatření (nástroje environmentální politiky).
• Blahobyt jedince: Uind = f (X1, X2, …, Xn; Q1, Q2, …, Qm),
X1, …, Xn jsou ekonomické statky vytvářené člověkem a Q1, …,
Qm jsou statky a služby životního prostředí
• Nedokonalost trhu spočívá v nemožnosti efektivní substituce X1,
…, Xn za Q1, …, Qm spotřebitelem
HRA
Coasův teorém
Ronald Coase
• Zakladatel teorie transakčních nákladů (tr.N), kterou položil
základní stavební kameny nové institucionální ekonomie.
• V roce 1991 udělena Nobelova cena za ekonomii za rozvoj
nové vědní disciplíny na pomezí ekonomie a práva a za příspěvek
k objasnění institucionální struktury ekonomiky.
• Někdy řazen i k Chicagské školy či směru „ekonomie a právo“
• Dílo:
– Jediná kniha: Britské rozhlasové vysílání, studie monopolu
(1950)
– Články:
• Povaha firmy (The nature of the firm) (1937)
• Problém společenských nákladů (The problem of social cost)
(1960)  nejcitovanější ekonomický článek v historii
HRA
Coasův teorém
Znečištění vody papírnou v oblasti horního toku řeky
Hrací karta pro rybářský svaz:
x
Chov ryb rybářským svazem na dolním toku řeky
Úroveň znečištění 0
Celkové náklady 0
HRA
Coasův teorém
1
20
2
50
3
90
HRA
Coasův teorém
Hrací karta pro pro papírnu:
Úroveň znečištění 0
Celkové náklady 100
1
30
2
10
3
0
12
Jaké byly předpoklady?
K čemu jsme došly?
• Výsledek vyjednávání (míra znečištění řeky) je
nezávislý na počátečním rozdělení vlastnických
práv.
• POZOR! Pouze za daných předpokladů…
• Vlastnická práva: přesně specifikována a
dokonale vynutitelná
• Transakční náklady: nulové
• Efekty bohatství (předpokládány pouze
implicitně): nulové… co to je??
Jsou předpoklady v reálném světě splněny?
Coasův teorém
• Problém společenských nákladů (1960):
– HLAVNÍ TEZE: V systému s NULOVÝMI tr.N. povedou soukromá
vyjednávání k pareto-optimálnímu výsledku, a to nezávisle na
původním rozdělení vlastnických práv (alokační
neutralita).
– Stigler později označil jako COASŮV TEORÉM
Připomenutí:
Neoklasická environmentální ekonomie
(Externality)
•
•
ŘEŠENÍ EXTERNALIT = vládní regulace:
INTERNALIZACE EXTERNALIT: uvalení daní na výrobce ve výši negativní
externality (tržní ceny jsou „opraveny“ a opět fungují) ... A. C. Pigou
(1920)
mezní
užitek
mezní
náklady
MNc = MNp + MNe
MNe
E
MNp
G
F
D
Tato teze přinesla nový pohled na externality
MU
0
Coase: Externality
• Externality nejsou důsledkem jakéhosi nevysvětlitelného selhání
trhů, ale důsledkem vysokých tr. N spojených se soukromým
vyjednáváním
• Zda externality vzniknou či ne, je závislé na velikosti tr. N.
Je Coase spíš „liberál“ nebo „intervencionista“?
• Vysoké tr.N – obhajuje Pigouovy daně
• Nízké tr. N – obhajuje soukromá vyjednávání
 Porovnáváme tr. N trhu a administrativní N
státu
 Jak poznáme, které řešení v konkrétní
situaci zvolit? 
q0
q1
množství q statku i
Shrnutí: Coasův teorém
• Vycházíme z neoklasického modelu dokonale
konkurenčních trhů (a tedy nulových tr.N)
• Potom (jsou-li jasně vymezena vlastnická práva!)
není nutné řešit negativní externalitu pomocí
Pigouových daní (státních zásahů) 
administrativně nákladné řešení
• Problém lze vyřešit přímým vyjednáváním mezi
znečišťovatelem a poškozeným (dohoda či soudní
rozhodnutí)  efektivnější
13
Kritika Coase
Další souvislosti Coaseho teorému
• Předpoklady Coasova teorému v reálném světě téměř nikdy nesplněny!
•
Až do příspěvku Coaseho převažoval přístup Pigoua
(cena externality určena regulátorem, množství trhem)
• Coasův teorém u ekologických problémů nepoužitelný:
•
Coaseho přístup lákavý:
– vl. práva k přírodním zdrojům nejsou vymezena a nízké tr. N jsou ojedinělé –
je zahrnuto mnoho stran najednou
– Externality nejsou překážkou efektivnosti
– Řešení lze plně decentralizovat
– MNOŽSTVÍ I CENA EXTERNALITY URČENA TRHEM!!
… proto negativní externality stejně většinou řeší stát
• Coase (1988) argumentuje:
– Nechtěl jsem vyzdvihovat svět s nulovými transakčními náklady, ten
neexistuje.
ÚSKALÍ:
• Volba pravidel má (počáteční rozdělení vl. práv) a kladné tr. N:
– Dopady na redistribuci důchodů (Kdo komu platil ve hře?)
– Má vliv na konečný ekonomický a ekologický výstup
(práva na straně poškozeného vedou většinou k menšímu znečištění)
• Buchanan et. al.: Tr. N v případě průmyslového znečištění: nejsou stejné v případě odpovědnosti
znečišťovatele vs. poškozeného za znečištění (pokud má znečišťovatel nulovou zodpovědnost, pak
tr. N poškozených (velká skupina poškozených) má prohibitvně vysoké tr.N
– Chtěl jsem upozornit na teoretickou možnost jednání a ukázat, že i přes tuto
teoretickou možnost toto jednání v reálném světě nenalézáme právě díky
jeho nesplnitelným předpokladům.
– Chtěl jsem upozornit na potřebu zahrnutí tr. N do ekonomické analýzy,
abychom studovali reálný svět, nikoli modelový, který neexistuje.
Coasův vliv na ekonomii ŽP: shrnutí
•
Objevil vazbu mezi existencí institucí a transakčními náklady a neoklasickou
ekonomií a dokázal, že za předpokladu dobře definovaných vlastnických práv a
neexistence transakčních náklad neoklasický model efektivní alokace vzácných
zdrojů je funkční i za přítomnosti externalit.
•
zahájil diskusi o významu institucí (pravidel, organizací, práv) při re/alokaci
vzácných zdrojů  neoklasikové považovali existující institucionální rámec
za „daný“
•
neusiloval o vyslovení jednoznačných silných závěrů  snažil se ukázat
rozdílnost fungování „modelového“ (tr.N = 0) a reálného světa, s tím, že
pouhé studium toho prvního nám neumožní nalézt řešení ekologických
problémů
•
v ekonomii ŽP často citován, ale reálnou ekologickou politiku prakticky
neovlivnil (jako jeden z prvních však upozornil na administrativní N
fungování státu)
Děkuji za pozornost
Přeji ať se Vám v dalším studiu
daří!
– Normativní rovina: ústup od principu „znečišťovatel platí“
•
Přerozdělení práv v případě konfliktu se uskuteční pouze tehdy, pokud jsou očekávané tr. N nižší,
než očekávaný přínos ze změny práv! – viz. Pareto relevantní X Pareto irelevantní externality
Otázky k 5. přednášce
Co jsou to transakční náklady?
Jaké alternativní řešení negativních externalit Coase navrhuje a
za jakých předpokladů?
Co je podstatou Coasova teorému?
Jaký závěr vyvozují z Coasova článku představitelé neoklasické
environmentální ekonomie?
Přečíst: Coase (1960): The Problem of Social Cost (český překlad
viz ISIS)
Politika – mezinárodní smlouvy a
dohody ŽP
Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.
5ZP200
84
14
Analýza nadnárodních externalit
• Pomůže Pigou a další nástroje národní environmentální politiky?
• Pomůže Coase a definice vlastnických práv?
• Mezinárodní dohody – ale:
– Vymahatelnost
– Pestrost mezinár. komunity
– Problém černého pasažéra
Nadnárodní externality jsou běžné a důležité.
85
86
MARPOL
Mezinár. dohody - teorie her
• Rozhodovací jednotky – státy
• Co je dobré pro jednu zemi závisí i na tom, co
dělají ostatní.
• Mezinár. dohody jako nekooperativní hry –
kvůli nevymahatelnosti
• Mezinár. dohody jako kooperativní hry - státy
vyjednávání
• Jako hry o více kolech
• Přeprava ropy loďmi – standardy tankerů
• Donucení možné: omezení přístupu
nevyhovujícím lodím do přístavů
87
Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy
1985
Historie
•
•
•
•
•
•
•
88
Nejprve dvoustranné smlouvy – např. splavnost řek
Boom mezinár. dohod po 2. sv. válce
1945: vznik OSN
1972: konference OSN Stockholm → UNEP
1992: konference OSN Rio de Janeiro → cíl UR, Agenda 21
2002: konference OSN Johannesbourg → odklon od snah
2012: Rio+20 (trade and green economy)
• Montrealský protokol 1987
• Vstoupil v platnost, když ratifikován státy s
2/3 globální produkcí (r. 1989)
• Zákaz / omezení výroby, časový náběh
• Fond určený rozvojovým zemím
• Omezení obchodu se zeměmi, které
nepodepsaly
89
90
15
OSN: UNEP, EHK OSN
EU
•
• UNEP: Iniciování a sjednávání
mezinárodních env. smluv
• EHK OSN: Evropa, S Amerika, středoasijské
země
Evropské společenství má právní subjektivitu pro uzavírání mezinár. norem
– Nařízení: povinné pro členské země bez transformace do právního
systému
• Nařízení (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických polutantech – přináší
zákaz nebo omezení výroby pro vybrané látky (Stockholmská úmluva o POPs
2001)
– Rozhodnutí
– Směrnice: povinné, implementace do právního systému
• Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
– Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší
přesahujícím hranice států (CLRTAP)
– Aarhuská úmluva o přístupu veřejnosti k
informacím, o účasti veřejnosti na rozhodování
91
OECD
•
•
•
•
92
Mezinárodní právo
• Právní rovnost subjektů
• Princip „dohody se musí dodržovat“
• Měkké normy – morálně zavazující deklarace,
prohlášení
• Tvrdé normy – smlouvy (cca 600 pro ŽP a
související oblasti)
Organizace nejbohatších zemí
1972: přijala princip „znečišťovatel platí“
Vydává rozhodnutí (závazná), doporučení
Vliv na vývoj mezinárodní ochrany ŽP
– Mnohostranné, dvoustranné
93
94
Principy mezinár. norem
CLRTAP
• Princip státní suverenity a respektování
životního prostředí vně státu
• ČSSR od r. 1984
– Protokol o snížení emisí síry
– Emisí těkavých organických látek
– těžkých kovů
– persistentních organických polutantů
– Emisí oxidů dusíku
– K omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby
přízemního ozonu
• Úmluva EKH OSN o posuzování vlivů na životní
prostředí přesahující hranice států (EIA) (umožněn
vliv jiných států na rozhodování)
• Princip kladení větších závazků na bohatší
znečišťovatele
• Úmluva OSN o boji proti desertifikaci
– Finanční pomoc
95
96
16
Karpatská úmluva
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
• 2003, iniciováno Ukrajinou
• Kjótský protokol 1997
• Vstoupil v platnost, když ratifikován státy s alespoň 55% globální
produkcí (2005 Rusko), USA neratifikovalo
• Snížení o 5% do období 2008-2012 oproti r. 1990 (ČR o 8%)
• IPCC – odborný panel
• Nástroje:
– Společná implementace (rozvinuté státy)
– Mechanismus čistého rozvoje
– Obchodování s emisemi (uvažovalo se o zdanění emisí,
obchodování s emisemi preferovaly USA)
97
98
EU climate and energy package
Co po roce 2012 ?
• 20-20-20 (sklen. plyny - OZE - úspory) (30?)
• Revize EU ETS - obchodování s emisemi CO2 .
?
?
?
– Méně rozdání povolenek zdarma, více aukcí.
– Strop se bude snižovat.
– Zahrnutí dopravy, bydlení, zemědělství, odpadů ‹-20%; 20%›
podle HDP.
– Závazné národní cíle pro OZE (ČR 13%)
– Využití technologie „Carbon capture and storage“
?
?
?
99
100
Děkuji za pozornost.
• Zdroje k dalšímu studiu:
– Hlaváček, J.: Mezinárodní environmentální právo a
ochrana životního prostředí, VŠE 2007.
– Barrett, S.: The theory of international
environmental agreements, Handbook of
Environmental Economics, Vol. 3, pp. 1457-1516.
Přednáška 5:
Tržní přístupy k ochraně ŽP
Institucionální ekologická
ekonomie
101
17
Vznik tržních přístupů
Základní charakteristika
•
•
od 80. let 20. století
vychází z tradice rakouské školy (popř.
školy veřejné volby)  vládní selhání
2 skupiny ekonomů:
1. Rakouská ekonomie ŽP (Rothbard,
Block, Cordato)
2. Tržní environmentalismus (Anderson,
Stroup, Yandle aj.)


jednotlivci mají zájem o kvalitní ŽP (rekreace,
estetické, opční hodnoty)  lze-li, poptávají je na
trzích  poptávka vytváří nabídku  čím je čisté ŽP
vzácnější, tím je vyšší jeho cena … atd.
podmínka směny: soukromé vlastnictví přírodních
zdrojů
Tržní přístup „zdůrazňuje pozitivní
podněty spojené s cenami, zisky a
podnikáním jako kontrast vůči
ekologickým politikám, které se
zaměřují na negativní podněty
spojené s regulací a daněmi“
[Anderson, Leal, 2001]
Společná pozice:
Trh ochrání ŽP lépe než vládní regulace.
Proč dochází k poškození ŽP?
„Tvrdíme, že lze vyřešit problémy znečištění
životního prostředí tím, že se budeme
opírat o stejné jednání a motivace
jednotlivých lidí, které jsou příčinou
ekonomického růstu a rozvoje
společnosti. Hlavní hybnou silou tohoto
řešení je využití obrovského potenciálu
‘sobeckého’ zájmu jednotlivců“ [Block,
2007]
Tržní environmentalismus
• Založený na případových studiích
• K vzácným zdrojům je volný přístup.
– Co se podařilo v rámci soukromoprávních řešení a proč
– Co se nepodařilo v rámci regulace a proč
• Existující individuální vlastnická práva k přírodním zdrojům
nevymahatelná.
• Analýza motivací k jednání
• Obhajoba správně nastavených motivací
• Výkon individuálního vlastnického práva je veřejnou
autoritou omezen (Clean Water Act) (Anderson a Snyder,
1997).
– Soukromé vlastnictví
– Individuální převoditelná práva na zdroje nevlastněné
soukromým sektorem
• Přírodní zdroje jsou ve státním vlastnictví (resp. ve správě
státu) a jsou chybně alokovány mezi konkurenční užití
(Libecap a kol., 2009).
• Vymahatelnost práva, soudní spory
Řešení ekologických problémů:
• Státem nastavená pravidla opačný efekt než zamýšlený
(Endangered Species Act) (Stroup, 2007)
– Soukromé vlastnictví nebo politika, která dbá na motivace
Řešení ekologických problémů
rakouská škola
= vymezení a ochrana individuálních (soukromých) vlastnických
práv k
přírodním zdrojům
Práva vzniknou když  očekávaný užitek ze vzniku práv opodstatní
náklady na jejich ustanovení a prosazování ( vzácnosti) … dohoda
uživatelů
Institucionální ekologická
ekonomie
!! neexistence práv (volný přístup) ≠ tržní selhání
Role vlády: garantovat vzniklá práva, snižovat náklady prosazování práv
pomocí soudů
18
Jaké instituce jsou udržitelné?
80. léta 20. stol.: Ostrom, Young, Bromley, Vatn
PŘÍČINA: Degradace přírodních zdrojů je
způsobena existujícími institucemi (zejména
vlastnickými či uživatelskými právy), jenž
neposkytují jednotlivcům dostatečné podněty k
ochraně. [Young, 2002]
ŘEŠENÍ:
o porozumět existujícím institucím – empirické
zkoumání
o definovat a zavést udržitelné instituce
Obecný závěr: „one size does not fit
all“ = nelze jednoznačně
upřednostnit vládní regulaci ŽP ani
individuální vl. práva
Stát i trh selhávají
Stát je však tvůrcem a garantem práv
(jeho role je významná,
nezastupitelná).
Volný přístup ke zdrojům způsobuje
tragédii obecní pastviny.
Komunitní vlastnictví v kombinaci s vl.
regulací je často vhodnou
alternativou.
KRITÉRIA
Soukromé vl.
Komunitní vl.
Dynamika
tvorby
bohatství
Dynamická tvorba
bohatství, rychlý růst,
efektivní alokace pomocí
přesměrování zdroje
k nejvyšší tržní nabídce.
Nižší dynamika kvůli
omezené převoditelnosti práv
a kol.vyjednávání o změnách
– čas na postupné
přizpůsobení externím
změnám.
Distribuce
bohatství
Vytváří nerovnosti ve
společnosti, počáteční
distribuce práv ovlivňuje
další možnosti jednotlivců.
Nižší majetkové rozdíly
zajišťují udržitelnost režimu a
lepší vztahy v komunitě.
Problém
externalit
Vyvolává externality a řeší
je s velkými obtížemi.
Ext. jsou automaticky řešeny
v rámci komunity vlastníků.
Schopnost
reagovat na
změny
Dohoda ind.vlastníků
v případě potřeby změny
pravidel je problematická
(vysoké transakční náklady,
nízká důvěra aj.).
Komunitní systém je schopen
lépe reagovat na aktuální
externí podněty a přiměřeně
se adaptovat novým
podmínkám.
Problém
souladu
(FIT)
V řadě případů není vhodné
– dělí komplexní ekosystém
na malé jednotky správy.
Je vhodnější – hranice
režimu správy spíše
odpovídají přírodním
hranicím ekosystému.
Příklad: instituce pro správu povodí
Povodí = hydrologická oblast (plocha),
ze které voda odtéká „jedním
místem“
Optimální instituce jsou:
• ty, co umožňují správu celého
ekosystému (pravidlo souladu
institucí s ekosystémem = FIT)
• ty, co zapojují obyvatele žijící v
povodí do rozhodování (prvek
komunitního vl.  přenesení části
odpovědnosti na přímé uživatele
zdroje)
„Tvrdím, že navrhnout správné
instituce je složitý, časově
náročný a konfliktní proces, a
nelze tudíž předpokládat, že
optimální institucionální řešení
může být snadno vyprojektováno
a s nízkými náklady
implementováno externími
autoritami. Tento proces
vyžaduje spolehlivé informace o
časových a místně specifických
proměnných, jakož i širokou škálu
kulturně akceptovatelných
pravidel“ [Ostrom, 2006]
Otázky k 9. přednášce:
 Charakterizujte klíčová sdělení tržních přístupů k ochraně
ŽP.
 Proč z pohledu tržních přístupů neexistují tržní selhání?
 Jak se projevují vládní selhání?
 Jak se na správnou cestu ochrany životního prostředí dívá
Ostrom?
 Co je pro Ostrom z pohledu účinné ochrany životního
prostředí důležité?
Děkuji za pozornost
a těším se nashledanou v příštím
týdnu!
Doplňkový zdroj informací:
Urbanová, T., Šíma, J. (2004): Tržní přístup k ochraně životního prostředí,
VŠE
19
Nástroje environmentální politiky
Nástroje environmentální
politiky
• klasifikace nástrojů
– preventivní vs. nápravné
– negativní vs. pozitivní stimulace
– podle míry přinucení
• direktivní (administrativní)
• ekonomické (tržně orientované)
• ostatní (dobrovolné)
• cílem je změna rozhodování subjektů na trhu
Vývoj ve využívání nástrojů I.
• 50. – 60. léta… command and control (administrativní nástroje)
Vývoj ve využívání nástrojů II.
•
–
–
–
–
–
–
–
• od 60. let…roste úloha ekonomických nástrojů
–
–
–
–
statická efektivnost
dynamická efektivnost
zdroj příjmů do veřejného rozpočtu
ALE!
• možnost podpory monopolního chování výrobců ve formě snížení
produkovaného množství statků pod společensky optimální úroveň
• neurčitost dopadů v porovnání s přímou regulací
evaluace od 80. let → kriteria dle OECD:
•
environmentální účinnost
ekonomická efektivnost
vyvolané a administrativní náklady
veřejné příjmy
širší ekonomické efekty
„měkké efekty“
dynamické efekty a inovace
někdy zjednodušené hodnocení dle metody „3E“
– Economy (hospodárnost),
– Efficiency (účinnost),
– Effectiveness (efektivnost)
• chybí ex-ante a ex-post evaluace účinnosti !!!
Výsledky evaluací – vybrané příklady
Vývoj ve využívání nástrojů III.
• 80. léta → dynamický nárůst používání ekonomických nástrojů
– mezi lety 1987 – 1992 nárůst počtu o 25 %
– ALE!
vyvolané náklady:
•
administrativní náklady
•
–
–
p. z velkých a zvláště velkých zdrojů (2004)…2,79 %
p. ze středních zdrojů (2004)…142 %
Zaplacený
poplatek za rok
(tis. Kč)
p. za vypouštění
odpadních vod…
p. za odebrané
množství
podzemní vody
p. k úhradě
správy vodních
toků
p. za znečištění
ovzduší
p. za uložení
odpadu na
skládku
p. za komunální
odpad
p. dle zákona o
obalech
do 100
37,9
40,5
100 – 1000
1,2
7,3
35,2
32,9
38,9
28,9
26,1
57,3
105,8
32,9
46,3
nad 1000
27,2
3,1
58,0
4,8
16,2
14,6
0,3
5,9
•
•
•
•
většina marginální charakter
neovlivňuje chování ekonomických subjektů
chybí systematická ex-post analýza účinnosti
některé ad hoc analýzy ukazují, že:
– 45 % nástrojů má signifikantní dopad na chování subjektů
– 30 % nástrojů nemá pozitivní dopad
• 90. léta až současnost - stabilizace používání ekonomických nástrojů
20
Administrativní nástroje EP
Fungování administrativních nástrojů
• příkazy a zákazy
• limity a kvóty
• normy a standardy
• význam – předepisování určitého způsobu chování subjektů
(podnikatelů či spotřebitelů) ve vztahu k ŽP
Výhody a nevýhody administrativních
nástrojů
• výhody
–
–
–
–
větší jistota reakce
rychlost působení v případě kontroly
jednodušší aplikovatelnost
efektivnější v případě kritických okamžiků
–
–
–
–
žádný stimul k dalšímu zlepšování ŽP po dosažení cílů
vysoké administrativní náklady
nutnost kontroly
omezují rozhodovací prostor subjektů a neberou v úvahu
individuální náklady na zamezení
• nevýhody
Ekonomické nástroje EP
Ekonomické nástroje – princip fungování
• tržně orientované pobídky k environmentálně žádoucímu
chování  cenový mechanismus:
– stanovení ceny → kvalita ŽP je výsledkem trhu
(např. poplatky, ekologické daně)
– stanovení kvality ŽP → cena je generována trhem
(např. obchodovatelné povolenky)
VÝHODA!
– zohledňuje individuální nákladovou funkci (jsou efektivní!)
– podněcují k inovativní činnosti
Fungování ekonomických nástrojů
• poplatky a daně (daňová zvýhodnění, EDR = double dividend)
• pokuty
• finanční podpory (dotace, subvence, zvýhodněné půjčky,
úhrada úroků)
• finanční rezervy
• depozitně refundační systémy (zálohy)
• environmentální pojištění
• obchodovatelná povolení (ovzduší, odpady, půda, ochrana
přírody)
21
Výhody a nevýhody ekonomických
nástrojů
Ekonomické vs. administrativní nástroje
• výhody
– neustálý podnět ke zlepšování stavu ŽP
– nechávají prostor pro rozhodování subjektů a hledání
vlastních řešení
– fungují spíše na principu povzbuzování než donucování
– vyžadují nižší administrativní náklady
• nevýhody
– nikdy nezmění chování všech subjektů
– nikdo nemá dokonalé informace o „správné“ tohoto nástroje
Obchodovatelná povolení
Ostatní nástroje
• dobrovolné nástroje
náklady na
zamezení
MN2
G
MN1
D
P
E
B
A
C
zdroj 1  0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0  zdroj 2
snížení emisí
Nástroje SPŽP ČR
• zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách ŽP, environmentální
vzdělávání, výchova a osvěta
• právní nástroje
• ekonomické nástroje
• dobrovolné nástroje
• informační nástroje
• nástroje strategického plánování
• nástroje zapojování veřejnosti
• výzkum a vývoj
• institucionální nástroje
• mezinárodní spolupráce
–
–
–
–
–
–
ecolabelling
ecodesign
reporting
systémy environmentálního řízení (EMS)
principy čistší produkce
uzavírání dobrovolných dohod
• ostatní
– informační
– výzkum a vývoj
Děkuji za pozornost
Ing. Jan Slavík,
Ph.D.
[email protected]
22
Osnova
•
•
•
•
•
Definice a historický vývoj problematiky
UR z pohledu přírodovědců
UR v různých ekonomických školách
Praktické sledování UR
Udržitelný rozvoj na regionální a lokální
úrovni
• Praxe v ČR
• Místní Agenda 21
Ekonomické aspekty a hodnocení
(trvale) udržitelného rozvoje
Ing. Jiří Louda
Co je to udržitelný rozvoj I
Co je to udržitelný rozvoj II
 3 (4) pilíře UR
 Anglicky Sustainable Development
 Původně normativní koncept užívaný zejména environmentalisty
 Neexistuje jednoznačná vědecká shoda ve věci definice UR, k roku 1996 bylo
zaznamenáno přes 80 definic (Fowke & Prasad. 1996)
 „Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací,
aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích“ (UNITED NATIONS.1987.
Our common future)
 Do ekonomického jazyka je definici možno přeložit takto:
„Dnešní růst blahobytu nesmí mít negativní důsledky pro blahobyt zítřejší. To
znamená, že budoucí generace mají právo na minimálně stejnou úroveň
ekonomických příležitostí a alespoň stejnou úroveň ekonomického blahobytu, jako
je nyní k dispozici současným generacím“. (Pearce a Barbier, 2010)
 V ČR je UR zakotven v zákoně 17/1992 o životním prostředí
◦
◦
◦
◦
 Snaha o dosažení
◦ Intragenerační sravedlnosti
◦ Intergenerační spravedlnosti
 Problém: co je spravedlnost?
 Formulace konceptu UR – nejvýznamnější milník v
historii environmentální regulace
 Vychází definice podle Brundtlandové (UN, 1987)
 „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím
zachovává možnost spokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost
přírody a zachovává funkce ekosystémů“
◦ Zaměření pozornosti ekonomů na makroekonomické
souvislosti rozvoje a ochrany ŽP (do té doby jen
mikroekonomická pohled)
Historický vývoj
Historický vývoj II
 R. 1798 – Thomas Matlus: Esej o principu populace
 R. 1966 – Kenneth Boulding – první definice udržitelnosti a UR (The Economics of
The Coming Spaceship Earth):
•
populace (v miliónech)
 R. 1972 - Konference OSN o lidském životním prostředí ve Stockholmu
o Ustanoven Program OSN pro ŽP (UNEP)
o Prezentovány Meze růstu (Římský klub: manželé Meadowsovi)
o
o


Předpověď totálního kolapsu globální ekonomiky závislé na energiích?do 100 let
1992 – Revize Překročení limitů. Mírnější prognózy
potraviny
populace
• Cíl: „pracovní náplň pro 21. století“ pomocí rozpracování principů UR v místních
podmínkách
 Implementace principů UR na místní úrovni
•
Nastartování celospolečenské diskuse o UR – reagují i mnozí makroekonomové
(Nordhaus a Tobin, 1972; Nordhaus, 1973; Solow, 1974; Stiglitz, 1974)
R. 1987 - vrchol diskusí o UR. Vydána zpráva Naše společná budoucnost
o Tzv. Brundtland Report
o Nejužívanější definice UR
o Vydala Světová komise OSN pro ŽP a rozvoj
čas (WCED)
R. 1992 – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru (tzv.
Summit Země)
– Stanoveno 27 zásad/principů UR
– Ustanovena Komise pro udržitelný rozvoj (UNCSD)
– Přijata Agenda 21
Rozlišování otevřeného a uzavřeného systému (v uzavřeném systému jsou propojeny všechny vstupy a
výstupy, neexistují žádné vstupy z venku – z přírody a žádné výstupy ven – do přírody)
množství potravin (v tunách)

Ekonomický
Environmentální
Sociální
(Institucionální/kulturní)
R. 1993 vznik Světové podnikatelské rady pro UR (World Business Council for
Sustainable Development).
– 200 nejvýznamějších světových firem z 30 zemí
– ArcelorMittal, BASF, Caterpillar, DuPont, Veolia, Volkswagen, Nokia, Unilever, PWC,
Holcim, Allianz
•
•
Do r. 2002 měly být vypracovány Národní strategie UR
R. 2002 druhá konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Johannesburgu
(tzv. Světový summit o UR)
23
UR v ekologii (ochraně ŽP)
• Pohled na udržitelnost z hlediska ekosystémů – člověk je pouze jejich
součástí, není nadřazený (biocentrismus)
• Vnitřní hodnota přírody nezávislá na lidských preferencích a užitku
• Přírodní zákonitosti limitují prostor pro hospodářský a populační růst
• Stěžejní problém: populační růst a vyčerpatelnost a nenahraditelnost
přírodních zdrojů
• Limity pro velikost lidské populace a spotřebu dané biologickými systémy
=> ekologický redukcionismus (člověk nemá právo strukturu a původní
funkce složek přírody)
• Skepse vůči svobodnému rozhodování jedinců
• Statický pohled na stav ŽP
• Snaha redukovat vliv lidstva na ŽP, biodiverzitu atd.
• Důraz na komplexitu ekosystémů
Reakce ekonomů na diskusi o UR
 V 70. l. 20. st. se začala udržitelným rozvojem
zabývat řada předních „mainstreamových“ ekonomů
a nositelů Nobelovy ceny za ekonomii
◦
◦
◦
◦
◦
◦ „Snížení využívání přírodních zdrojů o 75 %, snížení produkce
znečišťujících látek o 50 %, snížení hrubých investic o 40 %, snížení
produkce potravin o 20 % a snížení porodnosti o 30 %“ (Nordhaus. 1973)
Slabá udržitelnost I
• Zásoba celkového kapitálu (Kt= Kn + Kh + Kp) v čase t
neklesá
• Slabá udržitelnost (Solow-Hartwickova udržitelnost)
– umožňuje substituci různých druhů kapitálu
– zdůrazňuje roli technického pokroku
– Hartwickovo (-Solowovo) pravidlo ∆Kt ≥0
• Ekonomové zabývající se UR rozlišují 3 resp. 4 druhy kapitálu
–
–
–
–
•
přírodní kapitál (Kn, natural capital): veškeré zdroje poskytované přírodou vč. prostoru pro
ukládání odpadů/
lidský kapitál (Kh, human capital): lidé a jejich dovednosti a znalosti
fyzický nebo člověkem vytvořený kapitál (Kp, physical nebo man-made capital): veškeré
lidmi vytvořené produkty
(sociální kapitál (Ks, social capital): společenské normy, mezilidské vztahy, důvěra mezi
lidmi atd. )
Umělý kapitál: Kh + Kp
• Pro dosažení udržitelného rozvoje musí celkový kapitál
(zásoba celkového kapitálu) růst nebo zůstat konstantní,
přičemž je možné, aby se hodnota přírodního kapitálu
snižovala, pokud ale hodnota umělého kapitálu vzroste
minimálně o stejnou hodnotu
Celkový kapitál:
K = Kn + Kh + Kp (+Ks)
• Formy udržitelnosti (podle nahlížení na přírodní kap. – jeho
substituovatelnost za jiné druhy kapitálu)
• Antropocentrismus – příroda a přírodní zdroje mají
takovou hodnotu, jakou jim ji člověk přiřadí
– slabá udržitelnost – všechny druhy kapitálu jsou substituty (neoklasická
environmentální ekonomie)
– silná udržitelnost – Kn nenahraditelný, komplement k ostatním druhům kapitálu
(ekologická ekonomie).
– jímání plynu z břidlic
– roponosné písky
• Technologický pokrok = zvyšování Kh => zvyšování Kp (a případně též
Kn)
• Environmentální Kuznetsova křivka – podpůrný argument
technologického optimismu
300
250
200
• Tvar převráceného
U, osa X – HDP, osa Y – znečištění ŽP
150
100 zkoumána platnost EKC pro mnoho látek znečišťující ŽP, ale
• Empiricky
potvrzeno
50 jen pro některé látky (např. SO2,NOx, smog)
0
• Zastánci EKC
– tržní environmentalisté: tvar křivky závisí nejen na
0
5000
10000
15000
20000
25000
bohatství, ale i na institucionálním
prostředí
HDP v dolarech na hlavu
• Spor: kde leží bod zvratu
míra znečišťováění ŽP
Neoklasici - globální tržní ekonomika je dobrou základnou pro
dosažení udržitelného rozvoje (jistou míru vládní regulace
ekonomiky v oblasti kontroly znečišťování a čerpání přírodních
zdrojů připouštějí)
• Ekonomický imperialismus (ekonomický subjekt nadřazen
ekosystému, má právo využívat přírodu k uspokojování svých
potřeb)
• Environmentální/technologický optimismus
• Víra v technický pokrok lidstva

Environmentální Kuznetsova křivka
(EKC)
Kg SO2 na hlavu
Slabá udržitelnost II
Reakce na apokaliptické
Meze růstu
 Obava mainstreamových ekonomů z prosazení neomalthusiánských myšlenek a omezování ekonomické
svobody (např. H. Daly, J. W. Forrester) typu:
Ekonomický pohled na UR a formy
udržitelnosti
–
James Tobin
Joseph Stiglitz
Robert Solow
William Nordhaus
Kenneth Arrow
– SO2: 9600-11600 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004) X 6648 USD/obyv. (Grossman a
Kueger) X 5000-9000 USD/obyv. (Hayward, 2005)
– NOx: 24800-25500 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004)
HDP na hlavu
– CO2: 37000-57000 USD/obyv. (Yandle a kol., 2004)
• Environmental camel curve – křivka se dvěma vrcholy, empiricky ověřeno
např. pro olovo nebo arsen v řekách (Grossman a Krueger, 1995)
• Platnost EKC tedy není jednoznačná
24
UR v neoklasické ekonomii
•
•
•
Založeno na zkoumání lidského blahobytu (zjednodušeně: výše spotřeby),
porovnávání (mezního) užitku a (mezního) nákladu
Základní otázka: Může být dosahováno konstantní výše spotřeby (při konstantní
populaci) za předpokladu, že neobnovitelné zdroje jsou důležitý produkční vstup?
Ano, je-li splněno:
– Lidský či člověkem vytvořený kapitál je substituovatelný za přírodní kapitál
– Není-li přírodní kapitál nutně nutný pro produkci
– Jsou-li zásoby přírodního kapitálu vyčerpávány efektivně
•
•
•
•
•
TEDY UR JE DOSAŽENO, PLATÍ-LI HARTWICKOVO PRAVIDLO ∆Kt ≥0
Rozhodující je hodnota celkové zásoby kapitálu
Není zásadní důvod pro zachování veškerého přírodního kapitálu
Slabá forma udržitelnosti (weak sustainability)
Zástupci: Solow, Hartwick, Pearce
Silná udržitelnost
•
Přírodní kapitál nelze substituovat jinými druhy kapitálu, přírodní kapitál je komplementem
ostatních druhů kapitálu
– důvody:
•
•
•
•
•
•
Striktní dodržování pravidla předběžné opatrnosti
Snaha zachovat všechny důležité přírodní zdroje (omezením jejich spotřeby)
Matematické vyjádření silné udržitelnosti ΔKn ≥ 0
Jedním z ukazatelů: Ekologická stopa
Hlavní představitel: Herman Daly
3 pravidla silné udržitelnosti podle Dalyho (Foltýnová, 2005):
• zvýšením spotřeby jednotlivců nenahradíme degradaci ŽP
• příroda (přírodní kapitál) poskytuje některé základní funkce pro život na Zemi
1.
2.
3.
UR v ekologické ekonomii
• Hlavní otázka: jak zkombinovat pohled (neoklasických)
ekonomů a ekologů na UR?
• Východisko: sociální, ekonomické a environmentální systémy
by měly napomáhat k uspokojení stejných potřeb generaci
současné i generacím budoucím
• Hartwickovo pravidlo není dostačující pro dosažení UR
• Přírodní kapitál a lidmi vytvořený kapitál jsou spíše
komplementy než substituty
• Minimální podmínky pro dosažení UR:
– Pro obnovitelné zdroje: limitovat spotřebu obnovitelných zdrojů na úrovni
udržitelných výnosů/úrody
– Pro neobnovitelné zdroje: reinvestovat zisky z využívání neobnovitelných zdrojů do
obnovitelné zdroje musí být využívány pouze rychlostí stejnou či nižší, než je rychlost růstu konkrétní,
předem definované zásoby zdrojů,
využívané neobnovitelné zdroje musí být nahrazovány obnovitelnými substituty tak, aby zůstal zajištěn
tok jimi poskytovaných služeb během času na konstantní úrovni,
emise musí být omezovány na úroveň asimilační kapacity životního prostředí.
UR v ekologické ekonomii II
• Steady State Economy (Ekonomika rovnovážného stavu)
– Vyváženost přírodních a společenských složek UR
– Člověk není nadřazen přírodě (je její součástí), ale má právo
využívat její statky
– Přechod od kvantitativní ke kvalitativní spotřebě
– Ekonomika v bodě, kdy nedochází k technologickému pokroku
– Růst populace je konstantní (porodnost = úmrtnost)
– Produkt udržován na nízké úrovni (produkce statků na úrovni
opotřebení kapitálu)
• Silná forma udržitelnosti
• Zástupci: Daly, Costanza
obnovitelného přírodního kapitálu
Velmi silná a velmi slabá udržitelnost
• Velmi slabá udržitelnost:
– pro dosažení udržitelného rozvoje je nejdůležitější
spotřeba. Je-li spotřeba neklesající, je dosahováno
udržitelnosti
• Velmi silná udržitelnost:
– Pro udržitelný rozvoj jsou důležité veškeré druhy
(přírodního) kapitálu. Pro dosažení udržitelného
rozvoje je nutné, aby množství jednotlivých druhů
přírodního kapitálu (ropa, plyn, kovové rudy,
dřevní hmota,...) zůstalo konstantní
Grafické znázornění konceptů UR
 Základní koncepty UR (liší se podle vzájemného
vztahu mezi pilíři)
◦ Svodidlový model (Russian Dolls Modell) – SILNÁ
UDRŽITELNOST
◦ Sektorový model (Magický trojúhelník UR) – SLABÁ
UDRŽITELNOST
◦ Integrovaný model UR (Model magických disků)
• Praktický problém konceptů UR: UR je všeobecně
vnímán jako aktivita pro ochranu ŽP
25
Ekonomický růst vs. udržitelný rozvoj
• Nejvyužívanější ukazatel ekonomického růstu: HDP=C+I+G+NX
• HDP považován za hlavní indikátor blahobytu – kritika ze strany
environmentálních ekonomů
• HDP nereflektuje:
–
–
–
–
Alternativní ukazatele rozvoje
společnosti
•
•
•
HDP – v současnosti základní ukazatel rozvoje lidské společnosti
Vyjadřuje HDP i „kvalitu života“, „pocit štěstí“?
Alternativní ukazatele rozvoje
– HDI (Human Development Indicator - Index lidského rozvoje): posuzuje HDP,
gramotnost, střední délku života. UNDP publikuje každý rok pro 182 zemí
– GPI (Genuine Progress Indicator - Skutečné bohatství národů): HDP – náklady na
odstranění znečištění ŽP + hodnota neplacené práce (práce v domácnostech)
– NNP (Net National Product - Čistý národní produkt ): HDP – využívaní přírodního
kapitálu, degradace ŽP, katastrofy. Využívá jej Světová banka, Solow
– LLE (Literate Life Expectancy - Vzdělanost a střední délka života): Ukazatel složený
z indexu zdraví a vzdělání, někdy považován za nejdůležitější z indikátorů blahobytu
– ISEW (Index of Sustainable Economic Welfare - Index udržitelného ekonomického
blahobytu) : měří „růst lidského blahobytu“, upravuje systém národních účtů ve vazbě
na aspekty blahobytu ve společnosti. Využívaný autory Daly a Cobb
hodnotu neplacené práce
míru vzdělání
úroveň zdraví lidí
znečištění ŽP („se ekonomové víceméně shodují na tom, že ekonomický
růst vede k nezvratnému vyčerpávání přírodních zdrojů, ale už se
neshodují na tom, zda takovýto rozvoj je svojí podstatou neudržitelný“,
Pearce a Barbier, 2010)
• Kritika HDP => konstruování alternativních indikátorů pro účely
měření komplexněji pojaté míry rozvoje společnosti
Udržitelný rozvoj od celoevropské po
lokální úroveň
Proč UR sledovat
 Teorie
◦ Snaha sledovat vývoj všech tří pilířů UR s cílem
vyhnout se nevyváženému vývoji určitých pilířů na úkor
ostatních
◦ Obvyklé střety pilířů
 Ekonomický pilíř na úkor environmentálního (např. Ostravsko)
 Environmentální pilíř na úkor ekonomického (např. národní
parky)
 Praxe
 UR – politický cíl na všech úrovních územně-správní
diferenciace
 Strategie a politiky UR
◦ Celoevropská úroveň (Obnovená strategie EU pro udržitelný
rozvoj)
◦ Národní úroveň (Strategie UR ČR, Strategický rámec UR ČR)
 Regionální a lokální úroveň – sledování UR zakotveno
ve stavebním zákoně (183/2006 Sb.)
◦ Sleduje se udržitelný rozvoj území
◦ Regionální úroveň: Zásady územního rozvoje kraje
◦ Lokální úroveň: Rozbor udržitelného rozvoje území (v rámci
ÚAP)
◦ Závazky vyplývající z politických a strategických
dokumentů, případně zákonů
◦ Dobrovolné iniciativy (místní Agenda 21)
Jak UR sledovat
 Kvalitativní hodnocení UR
◦ SWAT analýzy za dílčí složky UR
 Kvantitativní hodnocení UR
◦ Sada ukazatelů UR (desítky až stovky ukazatelů)
Kvalitativní hodnocení UR
•
•
•
•
◦ Mnoho navržených indikátorových sad
◦ ECI - European Common Indicators (11 indikátorů)
◦ Centrum pro otázky ŽP (UK) – 63 Indikátorů
◦ SUR ČR – 34 Indikátorů
•
 Kombinace kvantitativního a kvalitativního
hodnocení
•
◦ Jeden nebo několik málo integrovaných indikátorů
(např. HDI, GPI, NNP, Ekologická stopa)
•
•
Na regionální a lokální úrovni povinně
Dáno stavebním zákonem (č. 183/2006 Sb.)
Sleduje se udržitelný rozvoj ÚZEMÍ (nikoliv UR jako celek)
Obce s rozšířenou působností (ORP) a kraje mají povinnost každé 2 roky
aktualizovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území formou tzv.
ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ)
Pro první vytvoření RURÚ (2008) neexistovala jednotná metodika pro
hodnocení lokálního udržitelného rozvoje
Celkové povědomí veřejné správy o této problematice bylo na nízké úrovni
Výsledkem byla vysoká fragmentace dílčích metodických a vzájemně
neporovnatelných postupů pro hodnocení UR
Pro aktualizaci v roce 2010 MMR vydalo doporučenou metodiku (většina obcí
se jí řídila)
26
Ukázka části RURÚ (Jablonec
n/N)
Rozbor udržitelného rozvoje území
(RURÚ)
• V průběhu roku 2008 - povinné vytvoření územně analytických podkladů
(ÚAP)
– RURÚ součástí ÚAP
• Nejedná o komplexní vyhodnocení UR na regionální/lokální úrovni
• Přínos těchto provedených rozborů ke komplexnímu hodnocení udržitelného
rozvoje regionů či lokalit je jen omezený
• RURÚ lze jen v omezené míře používat ke srovnávání jednotlivých lokalit
z hlediska UR v České republice
• Dle zákona je hlavním prvkem tohoto hodnocení SWOT analýza
• Další část - vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území
Kvantitativní hodnocení UR
Pavučinový graf udržitelného rozvoje
•Příklady
Hodnocení
UR na celorepublikové
v ČR
indikátorů
využívaných vúrovni
Situační
zprávě
ke –
SUR
ČR:
každé
dva roky Situační zpráva ke Strategii UR
• I. Ekonomický pilíř
• II. Environmentální pilíř
– 48
(resp.
34) indikátorů v 6 •Emise
prioritních
osáchplynů/
•HDP
na osobu
skleníkových
•Produktivita práce
• Hodnocení
na lokální úrovni obyv.
•Energetická náročnost
•Materiálové využití odpadů
•Podíl energie z v
OZE
•Výdaje na ORP
ochranu
ŽP
– Dobrovolně
rámci RURÚ (některé
mimo
•III. Sociální pilíř
• IV. Výzkum ,vývoj ,vzdělávání
SWAT
analýz
•Očekávaná
délkasledují
života i sadu indikátorů)
•Nejvyšší dosažené vzděl.
•Míra úmrtnosti
•Výdaje
na výzkum
a vývoj
– Důležité
pro samosprávy obcí,
měst
a regionů,
•Míra nezaměstnanosti
•Přístup k Internetu
které
se
snaží
zavádět
místní
Agendu
21
(MA
•V. Evropský a mezinárodní
•VI. Správa věcí veřejných 21)
kontext
•Celková zahraniční a
rozvojová spolupráce
- Využíváno v
Německu
- Slouží k
porovnání
hodnot
indikátorů UR
mezi
jednotlivými
územními
celky nebo s
referenčním
územím
•Index vnímání korupce
•Průměrná délka soudního
řízení
Pavučinový graf: porovnání tzv. nových (modrá) a starých (oranžová) spolkových zemí SRN
Zdroj: Převzato z Irmen a Milbert (2001)
Místní Agenda 21 (MA 21)
 Dobrovolný nástroj pro řízení veřejné správy
 Zavádění principů UR do praxe na místní úrovni při zohlednění
místních specifik a problémů (obce, mikroregiony, kraje)
 Cíl: zvýšit kvalitu života obyvatelstva ve všech jeho směrech a vést
občany k zodpovědnosti za jejich životy
 Prostředky: zkvalitnění veřejné správy, zapojování veřejnosti,
zkvalitnění strategického plánování
 5 kategorií MA21 (Z, D, C, B, A)
 Při hodnocení UR jde MA21 nad rámec zákonných povinností
(183/2006 Sb.)
 Hodnocení pomocí indikátorů (od kategorie „B“)
 Nejčastěji některé z ECI indikátorů
ECI - EUROPEAN COMMON INDICATORS (Evropská
sada indikátorů)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Průměrná spokojenost s životem v obci (v místním společenství)
Emise CO2 na obyvatele
Podíl cest uskutečněných soukromou motorovou dopravou
Podíl obyvatel žijících ve vzdálenosti 300 m od veřejných zelených ploch
s velikostí větší než 5000 m2
Počet případů s překročením imisního limitu pro PM10
Podíl dětí dopravujících se do školy autem
Podíl certifikovaných podniků se zavedeným EMS (součet EMS dle ISO 14001 a
EMAS z celkového počtu podniků)
Podíl obyvatel vystavených působení hluku L > 55 dB (A)
Podíl chráněných území
Podíl spotřebitelů kupujících „udržitelné výrobky“
Do této sady byl ještě zařazen zastřešující indikátor:
Ekologická stopa
Zdroj: CENIA
27
Zdroje literatury




Děkuji za pozornost a přeji
příjemný zbytek
dne
Ing. Jiří Louda






Katedra ekonomiky životního prostředí
a
Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) při
Národohospodářské fakultě, VŠE Praha



CENIA: Databáze MA 21. [cit. 23.3.2011]. . [cit. 22. 3. 2011 ]. Dostupné na WWW: < http://ma21.cenia.cz/Default.aspx >
FOWKE, R., PRASAD, D. 1996. Sustainable development, cities and local government, Australian Planner 33, pp. 61-6
FOLTÝNOVÁ H. 2005. Koncepce udržitelného rozvoje a hospodářská politika (s důrazem na problémy ochrany životního
prostředí): doktorská disertační práce. Brno: Masarykova Universita, Fakulta Ekonomicko-správní. 168 s.,
GROSSMAN G., KRUEGER, A. 1995. Economic Growth and the Environment. The Quarterly Journal of Economics. Vol. 110,
No. 2, pp. 353-377
HAYWARD, S. 2005. The China Syndrome and the Environmental Kuznets Curve. Environmetal Policy Outlook. November –
Decenber 2005. American Enterprise Institute for Public Policy Research . pp. 1-6
MIŠKOLCI, S. PPT presentace k předmětu Environmentální politika. [cit. 22. 3. 2011]. Dostupné na WWW:
http://80.83.66.190:8002/podeko/69
NORDHAUS, W. D. 1973. World Dynamics: Measurement Without Data. The Economic Journal. Vol. 83, No. 332 (Dec.,
1973). pp. 1156-1183
PEARCE, D., BARBIER, E. 2010. Blueprint: For a Sustainable Economy v. 6 (Blueprint Series). 3.vyd. London: Earthscan
Publications. 273 s. ISBN: 978 1 85383 515 5
RADA EU. 2006 Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj. Brusel. [cit. 23. 3. 2011]. Dostupné na WWW:
<http://ec.europa.eu/sustainable/docs/renewed_eu_sds_cs.pdf>
UNITED NATIONS. 1987. Report of the World Commission on Environment and Development: Our Common Future. United
Nations, General Assembly. [cit. 23.3.2011]. Dostupné na WWW: <http://worldinbalance.net/pdf/1987-brundtland.pdf>
ÚŘAD VLÁDY ČR. 2010. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Úřad vlády České republiky. 82 s. [cit. 22.
3. 2011]. Dostupné na WWW: <http://www.mpo.cz/dokument71639.html>
ÚAP pro správní území ORP Jablonec nad Nisou. [cit. 22. 3. 2011]. Dostupné na WWW:
http://www.mestojablonec.cz/cs/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady.html
YANDLE., B., VIJAYARAGHAVAN, M., BHATTARAI, M. 2000. "The Environmental Kuznets Curve: A Primer". The Property
and Environment Research Center. http://www.perc.org/articles/article688.php. Retrieved 2008-06-16
[email protected]
www.ieep.cz
Osnova přednášky
Environmentální politika a její
dopady na firmy
Ing. Erik GEUSS
VŠE, Praha, 2011
• Dopady ekonomické činnosti na životní
prostředí x dopady environmentální regulace
na podniky
• Co je to R.I.A. , o čem vypovídá?
• Dopady ekopolitiky na firmy? (přímé,
nepřímé). Dopady na konkurenceschopnost…
• Hledání celospolečenského (?) optima
Dopady na ŽP x dopady na firmy
Dopady na ŽP x dopady na firmy
• Tak jako každá lidská aktivita má nezpochybnitelný
dopad na životní prostředí i každá vládní regulace má
dopad do ekonomiky podniku
• Teze, že vládní regulace je odůvodněna jen v
případech tzv. selhání trhů x praxe
• Metrika (měření) dopadů – na ŽP, na ekonomiku
podniku.
• U ekonomických subjektů – náklady
• Náklady spojené s regulací – přímé, nepřímé (příklad
– zpoplatnění či omezení nákladní přepravy po
dálnicích – ceny výrobků)
• Dopad na konkurenceschopnost – srovnání ČR – EU,
případně EU-OECD, EU – svět. Nejen eko-dumping,
ale i eko-sebevražda (příklady – např. chemie –
HBCDD)
28
R. I. A.
• Hodnocení dopadů regulace – součást
jednacího řádu vlády
• Formální přístup, reálná jednovariantnost,
přitom R.I.A vytváří prostor pro optimalizaci
dopadů na ŽP i ekonomiku…
• Ekonomická teorie – věcné argumenty –
politika
•
•
•
•
•
•
Snižování administrativní zátěže
• Systematický proces, snižování „papírování“
• Ankety mezi podnikateli (jako zátěž jsou
chápány předpisy upravující podnikání,
předpisy na ochranu životního prostředí,
statistika…)
• Vládní úkol pro MPO – „změřit“ adm. Zátěž a
každoročně snižovat…
EKO-AUDIT
Metrika – „eko-audit“(Vláda ČR)
Měření zátěže environmentální regulací
Jde zejména o :
- vykazování, měření, laboratoře
- provozní a investiční náklady
- reputační škody
Dopady na konkurenceschopnost – kde v ČR
lokalizovaný podnik musí plnit přísnější
předpisy než jeho sestra v Něm.
• „Návrhy na řešení opatření k posílení
konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České
republice z pohledu právních předpisů na ochranu
životního prostředí“ (naposledy projednáno vládou v
lednu t.r.)
• 96 konkrétních podnětů vztahujících se k předpisům
na ochranu životního prostředí, meziresortní komise
• Jde o případy, kdy naše legislativa ukládá povinnosti
NAD RÁMEC stanovený EK (EU).
Realita v ČR, 2011?
• „Extrémní“ přístupy (strašení dopady envi i eko…)
• Dle citovaného vládního dokumentu (eko-audit) lze realizací
všech navržených opatření dosáhnout úspor pro
podnikatelskou sféru až 8,7383 mld. Kč za rok, jednorázové
úspory představují 1,734 mld. Kč.
• Nedostatečné provádění RIA, nedostatečná metrika měření
„nákladů regulace“
• Vliv procesů na úrovni EU – snižování konkurenceschopnosti
Evropy
• Nevyužívání alternativ regulace (dobrovolné přístupy)
Hledání celospolečenského (?) optima
• Definovat celospolečenské optimum je velmi
problematické, nicméně v předmětné oblasti lze toto
optimum vidět v případech, kdy se vyrovnávají mezní
náklady environmentálních a ekonomických nákladů
regulace.
• Jinými slovy: regulovat racionálně (maximální
odstraněné znečištění za jednotku nákladů), využívat
spíše dobrovolné procesy v podnicích, než jejich
regulaci
• Teorie – optimální znečištění…
29
Dobrovolné přístupy jako alternativa
• Corporate social responsibility (Koncept
společenské odpovědnosti firem), indikátory
G.R.I
• Firemní reporting – zprávy o udržitelném
rozvoji
• Ecolabelling, EMS,EMAS, ISO
• „Zelené nákupy“, atd.
Literatura, podklady
• Základní ekonomická teorie (např. Samuelson,
Nordhaus: Economics
• Lomborg: Skeptický ekolog
• Ale i: Smith, Rothbard či Bernanke
• Aktuální dokumenty: www. stránky vláda.cz,
mzp.cz, mpo.cz
• Média vč. elektronických
Závěrem…
• Dopady byly, jsou a budou
• Přednost by měl mít racionální, ne
extrémistický přístup
• Dobrovolnost preferovat před regulací
• Transparentní a pravdivý proces hodnocení
dopadů regulace při přípravě legislativy
• Dodržování právních předpisů…
Ex-post...
Přeji všem krásný jarní den!
Ing. Erik Geuss, [email protected]
Elektrárna Prunéřov II
Nástroje - příklady
Výkon 3 x 250 MWe
Emise CO2 jako všechna osobní auta ČR dohromady
V rámci IPPC posuzováno jako nové zařízení (posuzování probíhalo od
r. 2008 do 2010; vedlo k rezignaci ministra ŽP)
ČEZ předložil 1 variantu, nezohlednil v ní BAT pro nová zařízení
Návrh ČEZ: 38% čistá energetická účinnost x BAT nových zařízení 4245% (BAT stávajících zařízení 36-40% čistá účinnost)
Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.
5ZP200
30
Příkazy - informace
Zákazy – výroba / vypouštění znečištění
• Persistentní látky:
• Energetický štítek
– Akumulace v ŽP
– Vznik škod přetrvává, škody narůstají s
akumulovaným množstvím škodliviny
– Současné emise → současná i budoucí újma
– domácí spotřebiče
– Průkaz energ. náročnosti budovy
• Tvrdé freony, olovo jako příměs do benzínů …
Vývoj limitů
EURO
Limity znečišťování - EURO
• Složení výfukových plynů
• Euro 5 : od 2009. redukce emisí PM u
dieslových pohonů z 25 mg/km na 5
mg/km.
• Euro 6 : od 2014; redukce emisí NOx u
dieslových pohonů z 180 mg/km na 80
mg/km.
Zdroj: Evropská komise
Zdroj: Wikipedia
Admin. nástroje – v politice ochrany
ovzduší ČR
Admin. nástroje v politice ochrany vod ČR I
• Emisní limity, specifické emisní limity
– krajský úřad uložit provozovateli místo povinnosti dodržovat
některé emisní limity povinnost plnit plán snížení emisí nebo
uložit přísnější specifický emisní limit
Průmysl
• Poplatky za vypouštění emisí (?)
• Integrované povolení (krajský úřad), povinnost volit
nejlepší dostupné technologie
• Regulační řády (smogová situace: již při krátké expozici
riziko poškození lidského zdraví nebo poškození
ekosystému)
Emisní standardy = obecné požadavky na
vypouštění odpadních vod
Emisní limity
– SO2, NO2
– Regulace - zejména mobilní zdroje + vybrané stacionární
zdroje
31
Daně
Admin. nástroje v politice ochrany vod ČR II
• Základní povinnosti ze zákona: Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo
podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich
hospodárné a účelné užívání (? Domácnosti ?, co přesně ?)
• Novela zákona: Domácnosti mající bezodtokou jímku (žumpu) - zajištění
individuální odpovědnosti explicitní formulací
– povinny zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost
povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo
České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování
v souladu s tímto zákonem.
– porušování zákona v r. 2010 u 75 – 90 % majitelů žump (díry, přepady,
netěsnosti)
Zdroj: Zákon o vodách, RIA k vodnímu zákonu, EEIP
•
•
•
•
Daně za vypouštění emisí
„Gas guzzler“ tax (USA)
Deposit-refund systemy
Daňová zvýhodnění
Zdroj: Stavins, 2003
Základní pilíře EU ETS
• EU hledala nástroj, jak snížit emise na domácí půdě (v rámci EU jako celku) –
více nástrojů, EU ETS (European Trading Scheme) je vlajkovou lodí
• Základní charakteristika:
 Systém typu „cap and trade“
 Pokrývá vybrané sektory a znečišťovatele
 Pokrývá pouze CO2 (Kjótský protokol se ale týká koše 6 plynů)
 Detailní metodika sledování a vykazování emisí (emise nezávisle
verifikovány)
 Obchodovací období – 1. 2005-2007, 2. 2008-2012 a dále
 Systém sankcí za porušování pravidel
Zdroj: Stavins, 2003
Princip – modelový příklad dvou firem
EU ETS – jak systém funguje?
• Zařízení spadající do systému musí mít povolení k emisím
 obsahuje monitorovací plán (jakým způsobem budou emise sledovány)
Emise
• Národní alokační plán - rozdělení povolenek mezi provozovatele před
20 jednotek
samotným obchodováním (princip grandfathering)
• 1 povolenka = právo vypustit 1 tunu emisí
10 jednotek
• Provozovatel monitoruje emise, následuje nezávislé ověření
• Volná převoditelnost povolenek v EU, držitelem může být i neemitent
F1 F2
Období 1
F1 F2
Čas
• Klíčová je cena povolenky určená trhem
Období 2
32
Vývoj systému obchodování s povolenkami
(EU ETS)
Efekt EU ETS: scénáře s různými cenami povolenek
Jak se cena povolenky projeví v nákladech na produkci jednotky energie z
různých zdrojů
2005 - 2007
Délka
obchodovacího
období
Množství
povolenek v
systému
(CAP)
Forma
alokace
 3 roky („zkušební
2008 - 2012
 5 let
2013 - 2020
 8 let
období“)
 Celková suma určena
  NAP EU-25
  NAP EU-27
 Množství „určeno“
(2007: EU-27)
 Množství omezeno
vyjednáváním s Evropskou
komisí
 95-100% zdarma
 aukce dobrovolná do výše
5%

Evropskou komisí na
základě emisí 2005
De facto nulové
vyjednávání
 90-100% zdarma
 aukce dobrovolná do výše
10%
centrálně pro EU-27, dále
se člení
 Povolenky do aukce
 Povolenky zdarma dle
klíče zohledňujícího
HDP
 Energetika: 100% aukce
 Ostatní (vč. leteckého
sektoru): 20% aukce a
postupný nárůst
Při nulové ceně povolenky je nejlevnější vyrábět energii z jádra, následuje výroba z uhlí a jako
nejdražší je výroba z plynu
Při ceně 30 EUR/t zůstává nejlevnější energie z jádra, uhelné elektrárny však relativně zdražují
a na místo neefektivních uhelných elektráren se dostávají efektivní plynové elektrárny
Náklady třetího obchodovacího
období 2013 – 2020
Třetí období 2013 – 2020
Cíle a přínosy:
• Vyhnout se nákladům dramatického průběhu
klimatické změny
• Rozsáhlá inovační činnost v oblasti výroby
energie
• Vyšší energetická soběstačnost - bezpečnost
zásobování energií
• Vyšší kvalita ovzduší
• Snížení růstu HDP o 0,04 – 0,06 % HDP v letech
2013 – 2020 (Slingeberg, DG Environment EK, 2008)
• Celkové snížení HDP v 2020 o 0,45 %
– (cca 60 Mld. EUR ve srovnání se scénářem Business as usual)
• Snížení konkurenceschopnost zejména v
oblastech náročných na spotřebu energie
Diskuse:
EU ETS - věnování pozornosti velkým zdrojům
• Nyní začlenění i letecké dopravy
Shrnutí systému EU ETS do současnosti
Co se
povedlo
 V rekordně krátkém čase spustit systém obchodování,
který je dnes dominantním hybatelem uhlíkových trhů
 Cena uhlíku má konkrétní hodnotu, množství
• ALE: Zvýhodnění domácích topenišť a
lokálních kotelen oproti velkým zdrojům
vypuštěných emisí je jedním z faktorů rozhodování o
řízení podniku a investicích
– Internalizace externality spojené s topením uhlí v
domácím kotli je minimální (mohla by vyřešit EDR)
 Firmy i EU jako celek mají mnohem přesnější
představu o vypuštěných emisích skleníkových plynů
 Systém dokázal, že flexibilní přístupy mohou být
efektivní nástroj regulace
198
33
Shrnutí systému EU ETS do současnosti
 Systém neposkytuje dostatečně dlouhodobý signál
nutný pro realizaci zásadních investic
 Z pohledu řady malých zařízení je systém neefektivní
Kde je
prostor
pro
zlepšení
 Řada prvků neharmonizována, což způsobuje
komplikace
 Nedodržování termínů, snaha o „vlastní“ pravidla ze
strany některých členských států
 V některých bodech je systém hodně striktní a silně
• Děkuji za pozornost.
• Zdroje:
– Stavins, R.N. (2003): Experience with marketbased environmental policy instruments,
Handbook of Environmental Economics, pp. 355435.
vázaný na klimatickou politiku EU – propojení s jinými
obchodovacími systémy nebude jednoduché
199
Ekonomické nástroje - shrnutí
• Nahrazují cenu přírodních zdrojů …
Poplatky a jiné ekonomické
nástroje
• Zvyšují mezní náklady na zamezení …
• Jsou dynamicky a staticky efektivní …
Ing. Jan Slavík, Ph.D.
• Jsou příjmem veřejných rozpočtů …
• Nepřikazují, nýbrž stimulují …
6/25/2012
Funkce ekonomických nástrojů
202
Typy plateb (odvodů)
Daně
Stimulační
Fiskální
(distribuční)
(Zvláštní) poplatky
Informační
(Správní a uživatelské) poplatky
Úhrady (příspěvky)
6/25/2012
203
6/25/2012
204
34
Poplatkové nástroje v ČR
Poplatky za znečišťování ovzduší
• Poplatky za znečišťování ovzduší
• Poplatky za nakládání s odpady
• Poplatek za oprávnění provádět ložiskový
průzkum
• Úhrada z vydobytých nerostů
• Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního
fondu
• Poplatek za odnětí pozemků plnění funkce lesa
• Odvod za kácení dřevin pro výstavbu
• Parametry poplatku:
6/25/2012
6/25/2012
205
• Parametry poplatku:
206
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,
– KDO: původce odpadu (PO, FO oprávněná k podnikání,
obec);
– KOLIK: definováno zákonem: 500 Kč/t pro komunální a
ostatní odpad, 1.700 Kč/t pro nebezpečný odpad; rizikový
poplatek 4.500 Kč/t;
– ZA CO: uložení odpadu na skládky;
– Další charakteristiky:
• Základní (jde do rozpočtu obce) a riziková složka (jde do SFŽP),
• Primárně motivační funkce, ale i ostatní funkce,
• Výše bude postupně narůstat s cílem zakázat ukládání odpadu na
skládky
207
Úhrada z vydobytých nerostů
– KDE: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon),
– KDO: organizace provádějící průzkum (PO, FO oprávněná k
podnikání;
– KOLIK: 100 až 1.000 Kč/ha podle stupně ochrany ŽP
dotčeného území, charakteru činnosti a jejímu vlivu na ŽP;
– ZA CO: z dobývacího prostoru obvodnímu báňskému
úřadu;
– Další charakteristiky:
• Vybírá báňský úřad a předává obci, na jejímž katastrálním území se
dobývací prostor nachází,
• Není zde účelovost…
6/25/2012
208
Odvody za odnětí půdy ze ZPF
• Parametry poplatku:
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon),
– KDO: organizace provádějící dobývání (PO, FO
oprávněná k podnikání);
– KOLIK: až 10 % z průměrné tržní ceny vydobytých
nerostů v daném roce (u nerostů, u nichž není známá
tržní cena, základ definuje MPO s MŽP a MF);
– ZA CO: z vydobytých nerostů obvodnímu báňskému
úřadu, který přerozděluje obci (75 %) a státnímu
rozpočtu (25 %) – účelově vázány na nápravu škod na
ŽP způsobených těžbou;
6/25/2012
• Účelová vázanost u malých zdrojů na ochranu ŽP (patří obci),
• U ostatních poplatků příjem SFŽP
Poplatek za oprávnění provádět
ložiskový průzkum
Poplatky za nakládání s odpady
6/25/2012
– KDE: zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší,
– KDO: provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních
a malých stacionárních zdrojů;
– KOLIK: o jejich výši rozhoduje krajský úřad, obecní
úřad s rozšířenou působností nebo obecní úřad;
– ZA CO: tuhé látky, NOx, SO2, těkavé organické látky;
– Další charakteristiky:
209
– KDE: zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF,
– KDO: ten, v jehož zájmu byla odňata půda ze ZPF;
– KOLIK: dle toho, zda se jedná o dočasné nebo trvalé odnětí
(konečná výše až rozhodnutím);
– ZA CO: za odnětí půdy orgánu ochrany ZPF – 40 % příjmem
obce, na jejímž území k odnětí dojde, 60 % SFŽP;
– Další charakteristiky:
• Účelová vázanost pro zlepšení ŽP v obci a na ochranu a obnovu a
krajiny,
• Plní funkci motivační (preference brownfields) i fiskální, ale výše
odvodů příliš malá
6/25/2012
210
35
Poplatek za odnětí pozemků k plnění
funkce lesa
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 289/1995 Sb., o lesích,
– KDO: ten, v jehož zájmu byl pozemek odňat plnění
funkce lesa;
– KOLIK: dle toho, zda se jedná o dočasné nebo trvalé
odnětí (konečná výše až rozhodnutím);
– ZA CO: za odnětí pozemku orgánu státní správy lesů –
40 % příjmem obce, na jejímž území k odnětí dojde,
60 % SFŽP;
– Další charakteristiky:
• Účelová vázanost v případě příjmu obce na zachování ŽP v
obci, příp. pro zachování lesa;
6/25/2012
211
Odvod za kácení dřevin pro výstavbu
• Parametry poplatku:
– KDE: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny,
– KDO: ten, kdo kácí dřeviny s povolení orgánu
ochrany přírody z důvodu výstavby;
– KOLIK: má stanovit zvláštní zákon, který nebyl
vydán (nelze řešit vyhláškou obcí!);
– ZA CO: za kácení dřevin pro výstavbu;
6/25/2012
212
Jiné ekonomické nástroje
• Zálohy na nápojové obaly
– sklo,
– PET lahve,
– plechovky
Děkuji za pozornost!
[email protected]
• Druh nápoje, environmentální dopady obalu
• Účinnost diskutabilní (výše zálohy, druh obalu
– malý, velký)
6/25/2012
213
36