sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

Transkript

sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
07-09/2015
Tábor dorostu
Tábor besídky a Awany
Co přináší nový Sborový list?
Nejen ohlédnutí za prázdninami!
Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší!
Narozeniny v září a říjnu oslaví
Widenská Kristina
Kalenský Radomír
Kamp Pavel
Hejzlarová Anna
Řeháková Štěpánka
25
60
50
80
30
let
let
let
let
let
Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na Tebe s důvěrou čekáme!
Ž 33:22
Akce v září a v říjnu
21. - 23. 9.
25. - 27. 9.
27.9.
od 29. 9.
4. 10.
7.10.
8.10.
11.10.
14. 10.
18:00
po bohoslužbě
16:30
9:30
9:00
S
12.7.2015
B
19.7.2015
Í
26.7.2015
R
K
Y Kasička NOE:
28.7.2015
Pastorální konference kazatelů s manželkami v Milovech
Univerzitní křesťanské hnutí
Bohoslužba, kázání J. Škarvan, sbírka na UKH
Kurz Alfa
Beseda staršovstva se členy sboru
Možnost připojit se k půstu za školu NOE
Modlitby za školu NOE v budově školy - Zborovské nám.
Bohoslužba s vysluhováním večeře Páně
Sejití kazatelů a vikářů z východočeského seniorátu
1 701 Kč
2 386 Kč
5 524 Kč
9.8.2015
16.8.2015
23.8.2015
30.8.2015
6.9.2015
2 695 Kč
3 365 Kč
2 901 Kč
2 850 Kč
4 134 Kč
1 220 Kč
2.8.2015
2 462Kč
2
Úvodník- Vlna, na které nechceme surfovat
Tříštíme se v pohledu na vlnu, která se valí na Evropu v podobě uprchlíků. Není to
vlna, která působí radost. Spíše ji vnímáme s pláčem. V něčem je podobná situaci, kdy
Ježíš s učedníky potkává slepého muže od narození. Podívejme se na reakce jednotlivých
lidí. Pro své předsudky nebo vlastní strach vidí něco jiného:
A) Koho vidí učedníci?Jejich první reakcí není soucit, ale akademický zájem. Z muže je
předmět diskuse, proč ho Bůh potrestal slepotou.V jejich pohledu nejde o člověka, ale
o vyjasnění důvodu trestu. Vychází z přesvědčení, že nemoc je důsledek hříchu.
Obdobně můžeme i my vidět druhé lidi peroucí se s životem. Nevidíme ty, kdo
potřebují náš soucit a pochopení. Vidíme lumpy, kteří lumpama zůstanou. Jediné, co
zaslouží, je trest. Pokud možno pořádný. Však Islámský stát klepe na dveře!
B) Koho vidí sousedé?Sousedům a těm, kdo ho viděli žebrat, to neštymuje a hádají se:
„To není on! … Ano. Je to on!“ Vědí, že jejich soused a žebrák v jedné osobě byl
slepý, ale muž stojící před nimi vidí – není slepý! To není možné. Jak by se tohle
mohlo stát? Takové věci se přeci nedějí!
Nevidíme někdy jen to, co chceme vidět? To, co chápeme a dovedeme si představit?
Neomezuje nás příliš, když se soustředíme na chyby druhých? A nevidíme to dobré
v jejich životech? A je dobře posuzovat všechny stejně?
C) Koho vidí farizejové? Ti jsou pobouřeni. Představte si. PJK uzdravuje v sobotu.
Sobota je k oslavě Boha. Jak uzdravení člověka může oslavit Boha? Vždyť je to práce?
Z muže se stává objekt nenávisti. Farizejové také nevidí potřebného člověka. Nechtějí
se ani radovat, neboť slepý muž byl uzdraven.
Není to někdy podobné s námi? Nejsme pobouřeni, když druzí jednají jinak, než
bychom si přáli? Však to není nikdo jiný, než ten, kdo mi hatí plány! Jak si to může
dovolit? Proč mě uprchlíci štvou? O co se bojím, že přijdu?
D) Koho vidí rodiče?Jsou zastrašeni. Jejich strach je tak silný, že se ani neradují
z uzdravení svého syna. Naopak se toho děsí. Mohli by být vyloučeni ze synagógy.
Buď pro to, že si lidé budou myslet, že jsou podvodníci a jejich syn nikdy slepý nebyl.
Však dlouho opakovaná lež se jednou stane pravdou, že? Anebo pro to, že se paktují s
PJK. Židé se usnesli, že každý takový bude vyloučen ze synagógy. Inu. Lepší je
nešpinit si prsty a přehrát to jinam.
Neplní se i naše srdce někdy strachem? Nebojíme se, co si o nás řeknou druzí lidé?
Nedáme příliš na jejich pochybovačné otázky, zkoumavé pohledy a zdvižené prsty?
Nebrání nám to v konání dobrého?
E) Koho vidí Ježíš?Trpícího muže. Potřebného muže. Muže, s nímž soucítí a jemuž
touží pomoci. Toho, kdo byl od narození slepý a trpí tím. I když učedníci řeší
teologický problém, svými slovy a činem je PJK vede, že jde především o člověka a
pak o naší dobrou věrouku. Jenom PJK a slepý muž vědí, co se děje. Bůh pracuje,
pomáhá a uzdravuje, neboť miluje člověka.
Přátelé, máme Kristův pohled na druhé? Vidíme druhé, jako je vidí Ježíš? Máme
v srdci touhu jim pomoci anebo jsou naše hodnoty a vyznání pouze na papíře? Ač mám
obavy a bojím se, co všechno tato vlna přinese, přece se modlím a vyhlížím církev, která
se postaví čelem k vlně, protože čelem stojí i ke Kristu. A církev jsme my!
Martin Tabačan
3
Pastýřský list sborům Církve bratrské
„Byl jsem na cestách, a ujali jste se mne.“
Milé sestry, milí bratři, přátelé!
Srdečně vás všechny zdravím a přeji vám Boží pokoj. Ještě před rokem málokdo
tušil, že slova uprchlík, běženec, migrant se budou pravidelně objevovat v titulcích
hlavních zpráv většiny médií. Statisíce lidí opustilo své domovy a hledají bezpečí v
utečeneckých táborech buď na svých územích, nebo v sousedních státech, kde čekají, že
by se snad mohli vrátit zpátky. Jiní už tuto naději dávno ztratili a vidí svoji budoucnost
převážně v zemích západní Evropy. Naše země nezůstává stranou a nabízí zatím skrovnou
pomoc. Pokud se nic nezmění, pak z rozhodnutí vlády z července 2015 přijmeme během
jednoho roku 1 500 osob, z toho 1 100 osob z Řecka a Itálie. Tito lidé sice nechtějí k nám,
ale tábory v těchto zemích jsou přeplněné a potřebují odlehčit. Jedná se o tzv. relokaci, o
dočasné přemístění, než dojde k udělení či zamítnutí vstupního víza do některé z cílových
zemí. U těch zbývajících 400 osob jde o přesídlení, o udělení azylu, a tedy možnosti žít a
pracovat v naší zemi.
Názory na přijímání uprchlíků se liší, výjimkou nejsou ani radikální odpůrci z řad
křesťanů. Církev bratrská se spolu s dalšími církvemi připojila k těm, kteří ctí hodnoty
jako je láska k bližnímu, solidarita, pomoc lidem v nouzi, zejména těm, kterým jde o holé
přežití. Starý i Nový zákon takové příběhy zná. Sám Bůh nabádá Boží lid, aby byl
vstřícný: Milujte hosta, neboť jste byli hosty v Egyptské zemi (5M 10,19). Co země
v odpočinutí zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého
nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté (Lv 25,6).Pán Ježíš mimo
jiné charakterizuje svoje následovníky takto: Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst,
žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne (Mt 25,35). Apoštol
Pavel nám připomíná, že máme činit dobře všem, nejvíce pak domácím víry. K tomu jen
připomenu, co všichni víme, že každá pomoc něco stojí a často není bez rizika, ale přináší
Boží požehnání, po kterém toužíme.
V současné situaci to znamená najít nový domov některým z oněch 400 osob.
S tímto vědomím se spolu s členy Rady Církve bratrské obracím na naše staršovstva a
sbory, aby otevřely své dveře zdecimovaným poutníkům, ať už půjde o křesťany či
příslušníky jiných vyznání. Prakticky to může znamenat finanční či hmotnou pomoc (číslo
účtu bude včas zveřejněno). Další možnost spočívá v tom, že obce mohou mít k dispozici
volné byty, nebo byt zajistí sbor (buď vlastní, či nějaký na jeden či dva roky pronajme) a
pomůže při integraci rodiny, která prošla všemi fázemi od bezpečnostní prověrky až po
správní řízení a byla jí dána možnost trvalého usídlení. Zde se nabízí mnoho příležitostí
pro členy a přátele sboru – například pomoc při hledání zaměstnání, výuka českého
jazyka, pomoc při vyřizování nutných formalit, seznámení s místní lokalitou, pomoc při
nákupech, při návštěvě lékaře atp. Důležité budou přátelské neformální kontakty, které
pomohou rodinám zapadnout do naší společnosti. Cílem je, aby se rodiny osamostatnily a
byly co nejdřív nezávislé na pomoci druhých. Pokud vše půjde podle harmonogramu,
první rodiny bychom mohli přijmout začátkem roku 2016.
Vážená staršovstva, přátelé, děkuji vám za vše, co v této bohulibé činnosti
podniknete. Ať vám Bůh žehná a je vám milostivý. S bratrským pozdravem
V Praze, září 2015
Daniel Fajfr, předseda Rady Církve bratrské
4
 Archa 
20 let od prvního výkopu
Připomeňme si s vděčností, že v měsíci září roku 1995 byl proveden první
výkop pro mohutné základy našeho Sborového domu Archa v Pardubicích. Byl to
první krok ke vzniku nové, větší modlitebny, který jsme učinili s Boží pomocí po
čtyřletém modlitebním zápase pardubického sboru a nezbytné přípravě stavby. Na počátku
tohoto díla bylo rozhodnutí staršovstva vedeného kazatelem Tomášem Holubcem, že
budeme stavět novou modlitebnu na zelené louce, nikoliv přestavovat starý objekt.
Připomeňme si s vděčností, že příprava stavby pokračovala výběrem místa pro
stavbu v Polabinách a zpracováním studii stavby pro architektonickou soutěž, že ze čtyř
předložených studií byla vybrána osmi člennou komisí, v jejímž čele byl kazatel ing.
Orawski, studie „Archa“, zpracovaná architekty Janem Komrskou a Bohumilem Kováčem,
že vítězná studie byla použita pro Návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby, k němuž
bylo třeba přiložit postupně 50 (slovy padesát) příloh.
Připomeňme si s vděčností i to, že Rozhodnutí o umístění stavby bylo MMP vydáno
v roce 1993, že mohl být objednán projekt stavby, jenž se stal podkladem pro Žádost o
stavební povolení a pro Výběrové řízení na dodavatele stavby, že z pěti oslovených firem
byla vybrána firma Stavtes Hejzlar a syn Náchod, neboť nabídla nejnižší cenu a souhlasila
s účastí investora (tj. našeho sboru) na realizaci stavby za úplatu. Díky této smluvní
dohodě a naší účastí na výstavbě formou brigád, se cena stavby snížila o jeden milión
korun.
„Výkop pro základy Archy začal v tichosti, bez okázalých formalit, jako kdysi Noe
začal stavět archu. Nechtěli jsme zahajovat stavbu s nějakou pompou a okázalostí, nezdálo
se nám to přiměřené. A vlastně víme i z evangelií, že Boží království často začíná růst
nenápadně, nepozorovaně a jednoho dne je tu,“řekl kazatel Tomáš Holubec po prvním
výkopu tehdy ještě na louce zarostlé lebedou, na níž po třech letech již stála Archa.
Ladislav Vopelák a Petr Kotas
5
Tábor besídky a klubu Awana
Rekreační zařízení v Miletíně u Hořic jsme znovu cele naplnili a s přistavěnými
stany obsadili v počtu 70 lidí. Letošní přípravy AWANA tábora byly o něco napínavější,
jak už možná jeho název trošku napovídá. Vybrali jsme téma "Neznáme celý příběh" aneb
"Je to dobře nebo špatně?". Když se tedy s blížícím termínem objevila nějaká nedořešená
část, komentovali jsme to úsměvně slovy, že neznáme celý příběh a nevíme, jestli je to
dobře nebo špatně. O to větší prostor ovšem zbýval pro působení Božího vedení
překrývající všechny mezery, na které jsme nebyli připraveni.
Do příručky jsme vybrali klíčové momenty z Ježíšova života uchované v
evangeliích a ve skutcích. Vybírali jsme takové části, ve kterých lidé okolo Ježíše
nerozuměli tomu, co se děje a nedokázali správně posoudit, jestli je to dobře nebo špatně.
Prostě jen neznali celý příběh tak, jak jej zná Ježíš sám. S dětmi jsme procházeli od jeho
narození, přes ukřižování a vzkříšení, až k naplnění učedníků Duchem svatým a vyslání ke
zvěstování evangelia. Každé téma jsme ještě více přiblížili pomocí vlastních svědectví o
Božím působení v našich životech. Při vyplňování příručky, čtení biblických textů a
pomocí vlastních svědectví, jsme dětem ukazovali na Boží záměr a plán, který s námi má.
I když nás v životě potká nepříjemná událost, Bůh o tom ví. Zná celou naši cestu a
s láskou nás po ní povede až k cíli, který pro nás připravil. Vidíme sice jen pár kroků před
sebe, ale s důvěrou se můžeme odevzdávat do Božích rukou, aby nás vedl a ochraňoval.
Děti tak poznávaly, že některým událostem ve svých životech nebudou rozumět hned, ale
možná až později a o to více, čím blíže se budou držet v Božím vedení.
Bylo příjemné vidět všechny děti spokojené a zdravé a zároveň cítit úžasnou
sounáležitost celého týmu v ekumenickém společenství s farností z Trutnova, kteří s námi
byli i tento rok. Vždy je to skutečný div, když Pán jedná a působí skrze své pracovníky na
společném díle. Bylo pro mě radostí, že jsem mohl být jeho součástí a pociťovat
neobyčejnou ochotu a lásku všech služebníků, kterým tímto za vše děkuji.
HYMNA MILETÍN 2015
Refrén:
Je to dobře nebo špatně?
Ježíše, který ho před ďáblem varuje.
Neznám celý příběh náš. Vím jen jistě,
4. Ježíš dál kráčí vstříc smrti a vzkříšení,
milý Bože, že Ty ho už dávno znáš,
na vůli Otcově nikdo nic nezmění.
vím jen jistě, milý Bože, že s námi Svůj
A po svém vzkříšení mnohým se zjevuje,
záměr máš.
v těch pak, kdo chtějí pryč, naději vzbu1. Josef má trápení a v noci špatně spí.
zuje.
Náhle však uslyší jasný hlas andělský.
5. Se strachem bojují, ti co tu zůstali,
Neboj se k sobě vzít dítě i Marii,
Pán Ducha svého dal, bychom se nebáli.
prastaré přísliby právě v něm ožijí.
Všichni teď vyjdou ven, radostně hlásají,
2. Ježíš je daleko, Lazar jest nemocen,
že Kristus z mrtvých vstal, zahnat se nevzápětí umírá a Marta pláče jen.
dají.
Ježíš je dojatý, volá ho z hrobu ven,
6. Šavel však potírá křesťanské učení,
vždyť On je vzkříšení, Pán budiž oslaven!
setkání s Ježíšem navždy ho promění,
3. Petr dnes vyznává: Ježíš je Mesiáš,
v Pavla, jenž přináší Krista všem nároSyn Boha živého, Pán, Král a Mistr náš.
dům. Pojďme mu pomoci, navzdory proOd smrti potupné vzápětí zrazuje,
blémům.
6
Tábor dorostu, aneb Velká cesta s prstenem.
Tábor dorostu začal hodně netradičně. Zahájen byl již na konci školního roku při
posledním dorostu. Dorosťáci prožili oslavu Bilbových 111. narozenin. Ten kdo příběh
zná, ví, že tím začíná předání Prstenu do rukou jeho synovce Froda. Stejně dostali Prsten i
všichni dorosťáci. Zatím ho dostali pouze jako dědictví. Na začátku tábora se při první
noční hře dozvěděli, že jejich cíl se mění z pouhého dědictví na poslání nést Prsten. A tím
pro ně začal příběh toho, kdo nese Prsten. Prsten totiž představoval moc zla, které musí být
zničeno. Proto se dorosťáci postupně dostávali krajinou, kterou ovládali zlí skřetové (v
podobě vedoucích a mládežníků) a také přátelských elfů. A tak jako se v životě střídají
různé zábavy a boje, prožívali jsme na táboře různé dny – a během těch jsme rozmlouvali
o pokušeních, která ve všedním životě také přichází. Na konci tábora přišlo největší
pokušení – pomoci své skupině a ne úplně dokončit svůj úkol a Prsten prodat. Ta skupina,
která získala nejvíce bodů, totiž mohla jít s předstihem na závěrečnou hostinu. Mnozí asi
netušili, jaké lahůdky na hostině nakonec budou, a možná by bylo více těch, co by Prsten
klidně prodali. Ale nyní také všichni vědí, že nejdůležitější v životě je nepodlehnout
pokušení a dokončit svůj úkol. Většina Prsten hodila do ohně, kde byla ukončena jeho
moc. Těm také na památku zůstal prsten, co změnil svou barvu.
Nejprve máme pokušení přijmout pozvání na cestu, později se nám nechce pomáhat,
nebo toužíme po moci, někdy jsme neteční, chamtiví. O pokušení předsudků nám přijel
povědět Jakubův taťka – baptistický kazatel. Dále jsme přemýšleli nad pokušením ublížit,
nebo se jen trochu ohnout podle proudu, nebo jen zůstat bezohlednými, nebo soudit druhé,
nebo jen být lepší než ostatní, anebo podlehnout pokušení – prostě to vzdát. A na závěr
jsme mohli prožít pokušení naděje na něco „dobrého“.
Tábor byl tento rok také táborem naděje i loučení. Naději jsme mohli přijmout skrze
několik nových dorosťáků, kteří s námi mohli na tábor jet. Najednou jsme mohli vidět, že i
po odchodu velké skupiny do mládeže je naděje pro další rok, že na dorost nebude chodit
jen hrstka. Na táboře jsme se tedy rozloučili s početnou 8mi člennou skupinou co tento rok
přechází do mládeže. Na odchodnou dostali placku „Vylétli jsme z hnízda – zůstáváme
Bílé vrány“. A doufáme, že je tomu opravdu tak, že nejen v mládeži budou rádi vzpomínat
na dorostová léta a budou Bílými vránami – tedy žít vítězným životem Kristových
následovníků.
Tábora se celkem zúčastnilo 21 dorosťáků a s nejmenším členem Zdendou nás bylo
30. Jsem vděčný, že jsme mohli poznat nové vedoucí Mihina a Kubu. Jsem také moc
vděčný i za ostatní vedoucí Barču, Ufona – Vojtu, i zdravotnici Evu Habětínkovou i svoji
ženu Lydii, která nás celou dobu sytila dobrými pokrmy.
Tábor jsme si všichni užili a až na drobné nevolnosti, oděrky a klíšťata i ve zdraví
přežili. Také jsme opět zažívali úžasné počasí. Takže jsem moc vděčný i za vaše modlitby,
jimiž jste nás provázeli.
Lojza Blažek
Mládež o prázdninách
MLÁDEŽNICKÝ LETNÍ RELAX 2015
Relax, čili dovolená mládeže CB z Pardubic, je každoroční prázdninovou akcí už po
mnoho let. Přestože v dnešní mládeži není dávno nikdo, kdo by si pamatoval, proč se
mládežnické dovolené kdysi začalo přezdívat „relax“, náplň akce je určitě stejná teď i
v jejím počátku – vyvrcholení celoročních aktivit mládeže, vytvoření atmosféry
kamarádství a přátelství, ve které je možné dále upevňovat vzájemné vztahy, chválit Boha
a budovat svůj vztah s Ním jako celé společenství i jako jednotlivec.
Tento rok (8.-15. srpen) jsme obývali skautský objekt v Dobré Vodě u Třebíče,
počet účastníků se pohyboval kolem 30 a zúčastnili se ho minimálně dva noví lidé, se
kterými jsme měli možnost se nově seznámit. Tématem celého týdne, v rámci her i
v rámci duchovních programů, byl sci-fi film „Na hraně zítřka“, ke kterému jsme si
připojili vlastní podtitul „Srdce služebníka – ve službách Nejvyššího“. Užívali jsme si tedy
spoustu legrace při společných aktivitách – při dopoledních i odpoledních hrách, při
zábavných večerech, například na motivy soutěže Riskuj, při výletu do Třebíče apod.
Rozšířenou kratochvílí mládežníků bylo náruživé hraní deskových her uvnitř objektu, a to
zřejmě i proto, že uprostřed srpnových veder bylo někdy těžké trávit hodně času venku.
Zároveň s tím jsme se zamýšleli nad Biblí a poselstvím o tom, co pro člověka znamená
sloužit Bohu a na jaké obtíže může ve své službě narazit.Jedno z témat nám pomáhal
ozřejmit i náš kazatel Taby, který za námi přijel na krátkou návštěvu.
Celý relax jsme si tedy užili. Byl to výjimečný a kvalitní čas s dobrou partou při
společném hledání svých postojů ke službě Bohu.
pro Sl napsal Michal Hambálek
ENGLISH CAMP 2015 – YOU ARE HERE
Letošní English Camp byl opravdu ojedinělý. Počínajíc novou hlavní vedoucí,
novou hlavní překladatelkou, novou zdravotnicí, novou dramatickou třídou až po velký
počet lidí, kteří na kempu ještě nikdy nebyli (EC se zúčastnilo 48 studentů, z nichž víc jak
polovina byli „nováčci“). Co si budeme povídat, stála před námi docela výzva. Na druhou
stranu jedna ze „starých“ jistot byl náš báječný americký tým z Arkansasu vedený Kenem
Wilsonem. Ve složení US týmu proběhly taktéž změny. Na poslední chvíli se do jejich
týmu přidal nový vedoucí mládeže, Alan.
Hlavním tématem letošního kempu bylo You Are Here (Jsi zde), kdy jsme si
v rámci večerních programů a diskuzí ve skupinkách povídali o Pavlovi a jeho misijních
cestách. Studenti tak měli příležitost se zamýšlet nad svým životem jako nad cestou – kdo
jsou, odkud jdou, kde se právě nachází, kam jdou. Večerní program byly obohaceny o pár
svědectví, která měli členové českého týmu. Každý rok vidíme, jak moc důležité je,
abychom se sami sdíleli se svými příběhy, jak jsme uvěřili - kudy vedla „naše cesta“.
Vyvrcholením večerních programů byl již tradičně Labyrint, večerní aktivita skládající se
z několika stanovišť, kde se studenti opět zamyslí a vrátí k tomu, o čem se povídalo během
celého kempu. Labyrint končí modlitební místností a čajovnou, kde jsou připravení lidé
z týmu, se kterými se kempáci mohou bavit o čemkoli, co jim letí hlavou. Bylo velkým
8
povzbuzením vidět mnoho lidí, kteří udělali ať už menší či větší rozhodnutí směrem
k Bohu. Tito lidé jsou právě předmětem k našim modlitbám, aby ve svých rozhodnutích
vytrvali a šli dál a my jim v jejich cestě za Bohem mohli být oporou.
Tento rok se náš kemp nesl ve znamení nemalého počtu zranění a návštěv
v nemocnici. Nebudeme vás obtěžovat výčtem všech zranění, ale jisté je, že cestu do
nemocnice jsme podnikli každý den minimálně jednou. Ale i v těchto těžkých chvílích,
kdy docházely obvazy, energie, benzín apod. jsme cítili, že Bůh je s námi a že nás nic
nezastaví od toho hlásat evangelium.
English Camp není jen o jednom týdnu o prázdninách, kdy do Čech přijede skupina
Američanů. Ale je to i o aktivitách po prázdninách a udržování kontaktů s kempáky a
zvaní je na různé akce a na mládež. To je i bod, kde bychom Vás rádi poprosili o modlitby
– modlitby za kempáky, aby se nebáli přijít do mládeže a aby byli otevření a chtěli
poznávat dál Boha (i nás  ).
Zároveň Vám velmi děkujeme za modlitby a veškerou podporu, kterou jste nám byli
během EC.
za EC tým Tereza Brancuská a Petra Jindrová
English Camp 2015
9
Nový školní rok v NOE v otázkách a odpovědích
Pan Jan Podstatný se ptá: Škola NOE – to je hlavně o
učení, nebo ne?
Školu NOE vnímáme především jako úkol, do kterého nás
Pán Bůh povolal. Posláním školy je poskytovat vzdělání a
výchovu v prostředí postaveném na křesťanských hodnotách. Věříme, že když budeme mít toto Boží povolání stále
na zřeteli, pak bude škola NOE místem, kde se děti i jejich
rodiče mohou setkat s živým Bohem. (Tak ať vaše světlo
září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu
vašemu Otci v nebesích. Mt 5,16)
Pan Jan Podstatný se ptá: Aha, takže je to i misie?
Škola nebyla prioritně založena jako misijní aktivita. Jenže
my najednou vidíme, že pro ty, kteří přišli, je to báječná
příležitost začít o Bohu přemýšlet, prožít první zkušenosti
s vyslyšenými modlitbami. Vidíme i děti, které se obrátily.
Najednou vidíme, že škola je místem, kde nejen učíme,
ale stojíme i v duchovním zápasu za spasení těch, které
denně potkáváme. Možná je škola větší misijní pole, než
jsme si na počátku vůbec mysleli. (Proto se tak namáháme a svádíme takový boj, že máme naději v živém Bohu,
který je Spasitelem všech lidí, a zvláště věřících. 1. Tim.
4,10)
Paní Marie Nadšená se
ptá: Je něco, co vám během poslední doby
„spadlo z nebe“?
Ano! Horda dobrovolníků,
která o prázdninách odpracovala přes 200 hodin na
přípravě tříd. Také jsme
vděční, že nám salesiáni
jako pronajímatelé snížili
nájemné!
Paní Tereza Starostlivá: Začínáte pátý
školní rok od rozjezdu školy NOE.
Nejste už trochu unaveni?
Nezastíráme, že ne. Ale podařila se
skvělá věc! Rada školy schválila, že
učitel, který odpracuje ve škole NOE
čtyři roky za sebou, bude mít v pátém
roce sníženou vyučovací povinnost o
20%. My tomu pracovně říkáme „rok
hájemství“. Znamená to, že učitel jeden den v týdnu neučí, ale dělá si přípravy, chodí se dívat na kolegy a čerpá
inspiraci atd. Letos v září začíná s „hájemstvím“ první paní učitelka.
Paní Tereza Starostlivá:Hm! Skvělá
prevence syndromu vyhoření! Znám
pár učitelů, kteří by takovou přestávku potřebovali. Jinak už jsou pěkně
protivní na děti.
Ano. A právě to nechceme! Proto
jsme přistoupili k tomuto praktickému
opatření.
Pan Ladislav Ekonom: Nápad je to
skvělý! Ale neprodraží se to trochu na
mzdách?
Rozhodně to stojí méně než jak je
nám drahé duševní zdraví našich učitelů  A navíc, skvělá věc! Archa, jako
zřizovatel pro letošní školní rok „hájemství“ finančně pokryje.
Pan Ladislav Ekonom: V tom případě,
budiž …
No víte, rozhodně pak ušetříme na
výdajích za nemoci z povolání …
Pan Ladislav Ekonom: Však už jsem
řekl, budiž …
Paní Eva Statistická se ptá: Kolik nových zaměstnanců nastoupilo do školy NOE?
1 paní vychovatelka: Šárka Výborná
2 asistentky pedagoga: Jana Vondráková, Irena Grohmanová
1 paní učitelka 1. stupně: Lucie Čermáková
4 paní učitelky (nejen) 2. stupně: Pavlína Kalvachová, Daniela Čapková, Eliška Bečková, Michaela Foster
Paní Eva Statistická: Wow! To je 8 nových zaměstnanců!
Ano, ale necelých 6 úvazků.
10
Paní Marie Nadšená se ptá: Jak můžu podpořit
školu modlitbami?
Každou první středu v měsíci vyhlašujeme půst
za školu NOE. A každý první čtvrtek v měsíci se
scházíme ve škole od 16:30 ke společným modlitbám. Přijďte, jste zvána!
Ajaj. Čtvrtek se mi nehodí. Peču buchtu na sborovou akci …
To vůbec nevadí! Modlit se přece můžete i doma
u pečení buchty! Jestli chcete Evža Čermáková,
vám pošle mailem modlitební předměty. Napište
jí na [email protected]
Zaslechla jsem něco o akci „Adoptuj si učitele“.
Takže jste poslouchala za dveřmi sborovny! No
jo … ještě horší než Ti naši žáci!
Pardon! Jak jde o modlitby, tak mám uši našpicované!
OK. Tak to vás omlouvá! Je to taková naše „modlitební novinka“. Může se vám stát, že vás osloví
někdo z našich učitelů, zda si vás může dát do
svého kruhu podporovatelů. A protože se občas
dostáváme ve škole do nelehkých situací a potřebujeme rychlou modlitební podporu, tak vám
pak onen učitel třeba zavolá nebo napíše, za co
konkrétně se máte modlit. Bude to taková „neuronová síť modlitební podpory“.
Aha. Super! Prosim, prosim. Ať mě osloví Evža,
ať mě osloví Evža, … Evža, prosim … Evža …
Ach jo, vy jste opravdu jak ty děti v naší školce …
Pan Lukáš Progresivní se ptá: Už je škola na
Facebooku?
Ano, právě jsme založili stránku
https://www.facebook.com/skolanoe
Právě?! Chtěli jste snad říct - no konečně! Toto
trvalo …
Paní Zuzka Maminkovská se ptá: Dostat dítě
k vám do školky bude letos zase problém? Pokaždé jste museli odmítat …
Letos bude situace určitě lepší. Máme ve školce
13 předškoláků. Takže až nám odejdou do školy, bude 13 volných míst pro příjem nových dětí. Přihlášku si podejte na jaře 2016.
Paní Eva Statistická se ptá: Kolik dětí nastoupilo v září 2015 do školy NOE?
25 dětí do mateřské školy – to je plně naplněná
kapacita školky
83 žáků do základní školy – to je v průměru necelých 14 žáků na třídu
Pan Ladislav Ekonom se ptá: Jak jste na tom
s financemi?
Na pokrytí nákladů školy nám v letošním kalendářním roce chybí asi 490 000 Kč. Což je zhruba
8% našeho celkového ročního rozpočtu.
Pan Ladislav Ekonom se ptá: Co s tím budete
dělat?
My? Snad Pán Bůh! On přece ví, co potřebujeme! My se budeme modlit a pracovat. Naším
úkolem je zůstat věrní v úkolu, do kterého nás
Bůh postavil. (Vůbec nejde o to, kdo sází, ani o
to, kdo zalévá, ale o to, že Bůh dává vzrůst. 1.
Kor. 3,7) (Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co
budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘
Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte
starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení. Mt 6,31-34)
Paní Zuzka Maminkovská se ptá: Mám doma budoucího
prvňáčka Vítka, ráda bych tu vaši školu trochu poznala, než
přijdeme k zápisu.
Tak to budete mít hned několik příležitostí!
Přijďte ve středu 23. září na Den předškoláka.
Nebo přihlaste Vítka do Klubu předškolák – každý čtvrtek
15:15 - 16:00 hod ve škole NOE.
A můžete také přijít na Den otevřených dveří 17. listopadu.
Více zjistíte na www.skola-noe.cz
Všechny fiktivní rozhovory zaznamenala Markéta Chmelová
11
Schrána na desky Desatera v dějinách Božího lidu
Šestý příběh Boží schrány je neobvyklý. Schrána, nejcennější předmět Izraelců, se
nacházela jako válečná kořist sedm měsíců mezi Pelištejci. Bůh toto ponížení Izraelců
dopustil pro jejich neposlušnost a modlářství. Hospodinova ruka však dolehla i na
Pelištejce a způsobila mezi nimi spoušť. Ranila je nakažlivou nemocí. Pelištejci pochopili,
že si Bůh Izraele nepřeje, aby si Boží schránu ponechali. Proto ji odeslali zpět do Izraele a
přidali k ní zlaté dary jako oběť za provinění. Jednání Pelištejců svědčí o tom, že uznali
moc živého Boha.
6. SCHRÁNA V BOJI ZTRACENÁ, JE BOHEM VRÁCENA
Ve starověku bylo běžné, že vítěz po boji odnesl modly poraženého do svého
chrámu. Pelištejci ukořistěnou schránu pokládali za modlu Izraelců a vystavili ji vedle
boha Dágona, aby bylo zřejmé, kdo je vítězem a kdo poraženým. Hospodin však takovéto
ponížení od pohanů nepřipustil. Druhý den ráno socha Dágona ležela tváří k zemi před
Boží schránou. Udivení Pelištejci svého boha znovu postavili před schránu a následujícího
dne našli zuboženého Dágona ležet opět vedle Boží schrány. Zklamaným Pelištejcům
došlo, že nad Hospodinem nezvítězili. Jejich zklamání bylo o to větší, když Hospodin ranil
obyvatele města nakažlivou nemocí. Schránu tedy přemístili do Gatu, ale tam se Boží trest
opakoval. Schránu proto odeslali do Ékrónu. Také v tomto městě lidé těžce onemocněli a
hlasitě žádali o vrácení schrány zpět do Izraele. Uznali, že Bůh Izraele má nad nimi moc.
„Volání města o pomoc stoupalo k nebesům.“ (1 S 5,12b)
Po sedmi měsících válečná rada Pelištejců rozhodla vrátit schránu zpět do Izraele.
Překvapí nás, že i když byli pohané, cítili povinnost přinést oběť za to, že si přivlastnili
Boží schránu. Ke schráně tedy přidali pět zlatých napodobenin nádorů a pět zlatých myší.
Doufali, že darem oslaví Boha Izraele a zajistí nemocným uzdravení. Připravili nový vůz,
zapřáhli do něj dvě krávy, na vůz naložili schránu a vak se zlatým darem. Vůz bez kočího
roztlačili směrem k hranicím Izraele a s napětím se dívali, zda vůz dodrží směr a nevrátí se
obloukem zpět. Krávy zamířily k městu Bét-šemeš a šly stále po téže silnici, až dojely na
pole Jóšuy, kde vůz se schránou a zlatým darem zastavil. Lidé tu sklízeli pšenici. Když
uviděli schránu, měli velikou radost a obětovali Hospodinu. Jejich radost však netrvala
dlouho. Někdo otevřel schránu a sedmdesát zvědavých mužů nahlédlo dovnitř. Stihl je
krutý Boží trest: zemřeli. Padesáti tisícový zástup shromážděný na poli kolem schrány
naříkal a žádal, aby schránu někdo odnesl. Přišli muži z blízkého města Kirjat-jearimu a
schránu odnesli na kopec, kde stál dům rodiny muže jménem Abínádab. Jeho syna
pověřili, aby Boží schránu střežil. To bylo vše, co s Boží schránou udělali. Schrána byla
v Izraeli, ale nikoli ve stanu setkávání, jak určil Bůh. Až do konce vlády Saula schránu
nikdo nevyhledával. Stála tu dvacet let, dokud se celý izraelský dům nezačal vracet
k Hospodinu. (viz 1S 7,2b) Byl to i příznivý čas k přenesení schrány úmluvy na
právoplatné místo.
Kdo byl tímto slavnostním úkolem Bohem pověřen a kdo se ho poslušně a s velkým
nadšením ujal? Čtěte příští vydání Sborového listu.
Literatura:
1.
2.
3.
Ladislav Vopelák
1. Bible, Český ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2006.
2. Ilustrovaná encyklopedie Bible, editor otec Michael Collins, Knižní klub 2013.
3. R. B. Dillard, Tremper Longman, Úvod do Starého zákona, Návrat domů 2003.
12
Biblické hory 8
Hora Sión – pevný základ
GEOGRAFIE A HISTORIE
Hora Sión, která je dnes před námi, patří k nejvýznamnějším místům Božího lidu,
Izraele. Je to jeden z pahorků, na kterých se rozkládá dnešní Jeruzalém a tak nám vlastně
historie Siónu splývá s historií Jeruzaléma. A to samé platí o jménu: Jeruzalém = Sión.
V době příchodů izraelského lidu do Kenaanu obýval tuto oblast semitský národ
Jebúsejců (potomci Noeho syna Cháma), jejichž hlavním sídlem byl Jebús, což byla v
podstatě pevnost na vrchu Sión. Totožnost Jebúsu s Jeruzalémem nám potvrzuje text v Sd
19,10: …došel až naproti Jebúsu, což jest Jeruzalém“. Zajímavé je, že když při dobývání
Kanaanu Juda obsadil a vypálil Jebús, nevyvraždil původní obyvatele, ale v Sd 1,21 čteme:
„Pokud jde o Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, nebyli Benjamínovci s to si je podrobit.
Proto až dodnes sídlí Jebúsejec v Jeruzalémě spolu s Benjamínovci“.
To se změnilo až poté, co byl za krále pomazán David (asi v roce 1000 p.n.l.), který
Jeruzalém dobyl a přenesl sem své sídlo z Chebronu. „David dobyl skalní pevnost Sión a
nazval ji Město Davidovo“ (2.S 5,7 a 9). David poté zdokonalil opevnění, nechal zde
postavit palác a přenesl sem truhlu smlouvy.
A ještě jedna zajímavost o tom, že první zmiňovaný název Jeruzaléma je Šálem a
v době Abrahamově v něm panoval tajuplný král a kněz Boha nejvyššího Malkísedek
(více o něm v biblických hodinách v listopadu). „Šálemský král Malkísedek přinesl chléb
a víno – byl totiž knězem Boha Nejvyššího a požehnal Abramovi“ (Gn 14,18). Zmínka o
Šálemu je zachycena již na začátku 2. tisíciletí v egyptských a později i v asyrských
rukopisech a je tam zmiňován jako Urusalim. A biblické potvrzení totožnosti těchto názvů
najdeme v Žalmu 76,2: „V Šálemu je jeho (Boží) stánek, jeho obydlí je na Siónu“.
Dnes stojí v Jeruzálémě na vrchu Sión Kostel Zesnutí Panny Marie a je zde turistům
(pouze mužského rodu) ukazován symbolický hrob krále Davida, který byl skutečně někde
v těch místech pochován. Z toho důvodu je to pro Židy jedno z nejposvátnějších míst.
DUCHOVNÍ POHLED NA SIÓN
1) Starý zákon – nový základní kámen
Toto praví panovník Hospodin: „Já jsem, kdo za základ položí na Siónu kámen,
kámen osvědčený, úhelný, drahý základ nejpevnější. Kdo věří, nemusí spěchat (jiný
překlad: …nebude otřesen)“ (Iz 28,16). Bůh mluví skrze proroka o základech nového
Siónu. Ten starý, jakkoliv byl pevný, bude zbořen pro nevěrnost a neposlušnost Božího
lidu, který bude odvlečen do zajetí. Hospodin odsoudí Sión, ale nezavrhne ho a naopak
položí nový základní kámen, na němž bude stát obnovený Izrael – pozůstatek věrných po
Božím soudu. Toto společenství je založeno na Boží věrnosti a milosti.
13
My máme tendenci vidět v tomto Izaiášově proroctví Pána Ježíše, ale ten je
prorokovi skryt a on vidí nový a obnovený Izrael skrze tu věrnou hrstku Jákobovu.
„Hospodin potěší Sión, potěší všechna jeho místa, která jsou v troskách. Jeho poušť
změní a bude jako Eden, jeho pustina bude jako zahrada Hospodinova“ (Iz 51,3).
Z hlediska SZ je tedy Sión symbolem pevného základu života ve společenství
s Bohem. Ukazuje ale také na to, že člověk svojí nevěrností a neposlušností může tento
základ života ztratit. A jen Boží milostí a láskou může být obnoven.
2) Nový zákon - Kristus je pevný základ i úhelný kámen
Nový zákon horu Sión zmiňuje velmi málo, a když už, tak právě ve spojení
s Izáiášovým proroctvím z 28. kap. A zde už ten základní kámen jasně ukazuje na Pána
Ježíše. Apoštol Petr po letnicích odvážně vyznává před veleradou: „Ježíš je ten kámen,
který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není
spásy…“ (Sk 4, 11-12). Ano, v Pánu Ježíši vyšel ze Sióna nový zákon, v němž je spása a
v němž se naplňuje prorocké slovo, že ho budou hledat národy a budou se chtít učit Božím
cestám.
A apoštol Pavel formuloval tuto skutečnost v listu k Efezským slovy, která jistě
patří i nám: „Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolé a proroci a úhelným kamenem
je Ježíš Kristus. V něm je celá stavba spojena a roste v chrám posvěcený Pánu“ (Ef 2,2021).
3) Závěr
Hora Sión je horou, která se tyčí před každým člověkem. A lze ji zdolat jedině vírou
a pokáním. Jen tak můžeme získat ten pevný základ života, spásu od Boha skrze oběť jeho
Syna. My už nemusíme hledat nebo dokonce stavět nějaký jiný základ – stačí přijmout
Pána Ježíše a na tomto základě založit svůj život.
Nemohu na konec nepřipomenout moji oblíbenou píseň (KK 307), která mně zní
v uších při zpracovávání tohoto tématu: „Své víry základ založím na samém Kristu Ježíši,
jen s ním se mohu odvážit před Boží právo postavit. Na skále, Kristu, zakládám a jiný
základ podobá se nebezpečným písčinám“.
Dodatek:
Úhelný kámen – to je hlavní kámen, který se klade do rohu základu stavby a na
něm se postupně váží stěny k sobě a může to být i rohový vázací kámen (cihla) po celé
výšce stavby. U obloukové stavby je to vrcholový kámen, do něhož se opírají obě části
oblouku. Původně to ale byl prý mohutný základový kámen stojící uprostřed kruhové
stavby, od něhož se narýsoval obvod stavby (kružnice) a dále od něho vycházely veškeré
geometrické tvary a hlavně úhly celé stavby.
Z různých pramenů zpracoval V. Lukáš
14
Služby CB
Kázání v mp4 a textové podobě
Nahrávky biblických hodin v mp4
……………………………….
www.cb.cz/pardubice
……….………………………
kancelář Archy
Knihovna
Irena Hambálková
Eva Heinová
Dagmar Kalvachová D.
Martin Hambálek
Dagmar Kalenská
Alois Blažek
Petra Jindrová
Marek Kalvach
Petr Kalvach
Jiří Čermák
(půjčování knih vždy po shromáždění)
Prodej knih a hudby, Kavárna
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeže
Evergreeni
Chválící skupinka
Chválící skupinka
Kancelář sboru
Pracovník kanceláře, pokladník
Varhanní doprovod
Marie Kampová
Daniel Chráska
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
461 100 142
777 505 987
737 342 615
774 319 418
606 723 207
775 770 680
774 291 093
736 466 891
777 043 356
730 617 153
731 143 403
732 157 375
602 412 877
NOE – Křesťanská základní škola a mateřská škola
FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy:
Číslo účtu: 2200446559/2010 Fio banka, a.s.
Konst. Symbol:
Variabilní symbol pro ZŠ:
99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem
Variabilní symbol pro MŠ:
88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem
Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.
E L I M P a r d u b i c e o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii
Výbor pobočky:
Revizor hospodaření:
Vladimír Lukáš – předseda
Petr Kalvach ml.
Eva Widenská
Špaček Pavel
Struktura činnosti.
Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská)
Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st.
Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800
15
Pravidelná setkání
NEDĚLE
Modlitební chvíle
Bohoslužba
Bohoslužba
09:00 hod. Archa, kavárna
09:30 hod. Archa, velký sál
09:15 hod. Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
Seniorklub
Studium Bible
16:45 hod.
18:15 hod.
Archa, kavárna
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Klub maminek
Awana klub
Studium Bible
09:00 hod.
17:00 hod.
18:30 hod.
Archa, sudé týdny
Archa
Kvasín, sudé týdny
Dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
PÁTEK
SOBOTA
Mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
Církev bratrská- Archa
Pardubice
Lonkova 512
540 09 Pardubice
[email protected]
www.cb.cz/pardubice
Kazatel
Martin Tabačan
tel. 774 134 301
[email protected]
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
Starší sboru
Pardubice
Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné
číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete
toto dvojčíslí podle druhu určení platby.
dary, desátky
68........
úhrada táboru dětí
11........
kauce centrální telefonní sítě CB
22........
úhrady akcí mládeže
33........
dary pro kurz Alfa
44........
dary na financování zahraniční misie 55........
úhrady Awana klubu
66........
dary pro potřebné
77........
dary pro křesťanskou školu NOE
99........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Radomír Kalenský
tel. 606 788 791
[email protected]
Marek Kalvach
tel. 736 466 891
[email protected]
Dagmar Kalvachová Pol.
tel. 736 658 176
[email protected]
Petr Kotas
tel. 602 309 227
[email protected]
Daniel Pirkl
tel. 777 876 926
[email protected]
Jakub Řehák
tel.775 322 268
[email protected]
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte
prosím redakci Sborového listu.
Kvasín
Martin Tabačan [email protected]
Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]
Pavel Oplištil
tel. 733 102 168
[email protected]
Uzávěrka příštího čísla listopad 2015.
Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
16