Textová část plánu péče - Správa CHKO Český kras

Plán pé e
o
PP Špi atý vrch-Barrandovy jámy
na období
2009–2023
1. Základní identifika ní a popisné údaje
1.1 Název, kategorie, eviden ní kód ZCHÚ a kategorie IUCN
Název
Kategorie
Eviden ní kód
Kategorie IUCN
Špi atý vrch-Barrandovy jámy
PP
439
III. - p írodní památka
1.2 Platný právní p edpis o vyhlášení ZCHÚ
vydal:
íslo:
dne:
Ministerstvo kultury eskoslovenské socialistické republiky
4.752/70-II/2
3. 8. 1970
1.3 Územn -správní len ní a p ekryv s jinými ZCHÚ
Kraj
Obec s rozší enou p sobností
Obec
Katastrální území
CHKO
St edo eský
Beroun
Lod nice u Berouna
Lod nice u Berouna
eský kras
1.4 Vymezení území podle sou asného stavu katastru nemovitostí
Parcelní vymezení
Katastrální území: Lod nice
íslo parcely
íslo parcely
podle KN
podle PK
1134
1286/1
1286/3
1288/1
1288/3
1288/4
1292
1293
1294
1295/1
1295/2
1295/3
1295/4
1295/5
1295/6
1295/7
1295/8
1296/1
1296/2
1296/3
1296/4
Druh
pozemku
Zp sob
využití
pozemku
1960/1
ostatní plocha silnice
1484
lesní pozemek
nelze dohledat lesní pozemek
lesní pozemek
lesní pozemek
lesní pozemek
zastav ná
plocha a
nádvo í
zastav ná
plocha a
nádvo í
zastav ná
plocha a
nádvo í
1506
ostatní plocha jiná plocha
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
ostatní plocha jiná plocha
ostatní plocha jiná plocha
1508
lesní pozemek
lesní pozemek
lesní pozemek
lesní pozemek
íslo listu
vlastnictví
133
569
611
571
Vým ra
parcely podle
KN
41550
3813
222
672
182
194
37
Vým ra
parcely v
ZCHÚ
391
208
12
65
23
17
20
570
58
54
30
44
44
133
4044
422
2044
385
570
452
458
685
307
226
570
28
34
570
44
34
685
685
290
168
5220
116
107
22
358
179
4936
106
104
22
876
876
876
2
1296/5
1296/7
1297/1
1297/2
1298
1299
lesní pozemek
578
173
59
lesní pozemek
571
68
54
1589/1
lesní pozemek
6407
6323
nelze dohledat lesní pozemek
11
11
1810/2
lesní pozemek
6894
6818
zastav ná
299
24
21
plocha a
nádvo í
1300
lesní pozemek
876
1697
1676
1301
1792/2
lesní pozemek
1852
1763
1302
zastav ná
87
58
55
plocha a
nádvo í
1303
1763/2
lesní pozemek
1233
1228
1304
1623/2
lesní pozemek
757
669
Poznámky k parcelnímu vymezení
CHÚ bylo vyhlášeno podle pozemkového len ní a mapových podklad platných v dob vyhlášení. Poté
prob hlo aktuální mapování katastru a ada pozemkových zm n, takže v sou asnosti se hranice CHÚ neshodují
s hranicemi pozemk .
V p ípadech, kdy je uveden ? není ve výpisu KN uveden vlastník pozemku.
Ochranné pásmo nebylo vyhlášeno (OP ší e 50 m dle zákona)
* V map neidentifikovatelné íslo parcely.
1.5 Vým ra území a jeho ochranného pásma
Vým ra ZCHÚ podle vyhlášky
2,80 ha
Vým ra ZCHÚ podle GIS
2,8416 ha
Poznámka: V prost edí GIS byla provedena digitalizace skenované starší katastrální mapy podle níž bylo
provedeno vyhlášení CHÚ, ímž byla stanovena platná hranice území. Na základ p íslušnosti pozemk aktuální
katastrální mapy k ZCHÚ byla stanovena plocha každého pozemku v rámci ZCHÚ.
Druh pozemku
lesní pozemky
ZCHÚ
OP - vyhlášené
plocha v 0,0000 ha
plocha v 0,0000 ha
2.4094
vodní plochy
Zp sob využití
pozemku
ZCHÚ
plocha v 0,0000 ha
zamok ená plocha
rybník nebo nádrž
vodní tok
trvalé travní porosty
0.1137
orná p da
zem d lské
pozemky ostatní
ostatní plochy
0.2972
neplodná p da
ostatní zp soby
využití
zastav né
plochy a nádvo í
plocha celkem v
0,0000 ha
0.2972
0.0213
2.8416
1.6 Hlavní p edm t ochrany
1.6.1 P edm t ochrany podle z izovacího p edpisu
Ochrana významné paleontologické lokality.
3
1.6.2 Hlavní p edm t ochrany – sou asný stav
A. objekt neživé p írody
útvar
geologické podloží
profil
motolským vápence a b idlice
souvrstvím (wenlock) a silurského stá í
nejspodn jší
ástí
kopaninského
souvrství
(ludlow)
popis výskytu útvaru
odkryv vrstev ve dvou adách starých sb ratelských
jam
1.7 Cíl ochrany
Zajistit nerušenou existenci geologických objekt . Umožnit jejich další studium.
Zajistit existenci p vodních druh a jejich spole enstev. Dlouhodob a postupn zlepšovat stav rostlinných
spole enstev, p ibližovat druhové složení les jejich p vodnímu složení.
2. Rozbor stavu zvlášt chrán ného území s ohledem na p edm t a
cíl ochrany
2.1 Stru ný popis území a charakteristika jeho p írodních podmínek
Zalesn ná jihozápadní ást kopce Špi atý vrch (368 až 414 m n.m.) v Karlštejnské vrchovin 1 km jižn od
nádraží Lod nice, v zatá ce silnice Lod nice-Bubovice. V severozápadní ásti území jsou zachovány dv ady
starých sb ratelských jam, ve kterých Joachim Barrande a jeho následovníci získávali tém po dv století
zkamen liny ze silurských b idlic a vápenc . Zá ez silnice je jedním z prvních podrobn stratigraficky a
paleontologicky zhodnocených d ležitých geologických profil vulkanickým vývojem siluru v severní ásti
pražské pánve. Profil a sb ratelské jámy jsou mezinárodn významným typickým nalezišt m ady druh
zkamen lin.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské innosti
v minulosti
Tuto lokalitu navšt voval již v dec Joachim Barrande (1779-1883), který zde sbíral silurské zkamen liny a na
jehož po est se lokalita jmenuje „Barrandovy jámy“. Lze p edpokládat, že v jeho dob lokalita zalesn na ješt
nebyla. V polovin 20. století se na území za aly stav t rekrea ní chaty, které jsou zde dodnes, jedna dokonce
p ímo v Barrandov jám . Dnes je oblast zalesn na. Pozitivní je existence významné paleontologické lokality
odkryté zde v dob Barrandov . Negativní je vliv chata , možný vznik divokých skládek, nadm rné výkopové
práce ve sb ratelských jamách i nešetrné lesnické práce.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p edpisy
Znám je pouze Ochraná ský plán na období 1979–1985, další plány z ejm nebyly vypracovány.
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v sou asnosti
Hlavní ohrožení vyplývá z rekrea ního využití území v podob pobytové rekreace. Chatová zástavba áste n
zasahuje až na území PP. Dokonce byla postavena jedna neschválená chatka p ímo zasahující do Barrandovy
jámy (A na ortofotomap ).
Na lokalit probíhá amatérský sb r zkamen lin, který v menším rozsahu p ispívá k uchování p ístupnosti vrstev
odhalených ve sb ratelských jamách. Jedná se totiž o sb ratelské jámy v lese, kterých zde bylo p vodn více, ale
ty, které z staly sb rateli nenavšt vované již zcela zanikly. Naprosto zamezit sb ru zkamen lin je nereálné,
znamenalo by to zde držet hlídku 24 hodin denn . Optimální by byla ast jší kontrola lokality leny Strážní
služby, kte í by sledovali, zda zde nedochází k nadm rným výkopovým pracím. Potenciáln by mohla být
lokalita (resp. jednotlivé jámy) ohrožena p i t žb a p ibližování d eva. Proto v t chto lesích p ipustit pouze
individuální výb rnou t žbu a p ibližování vyt ženého d eva vést tak, aby nebyl p ímo zasažen prostor jam.
2.5 Sou asný stav zvlášt chrán ného území a p ehled díl ích ploch
Území ZCHÚ nebylo len no na jednotlivé segmenty vzhledem k jeho malé rozloze a homogenit .
4
Botanické zhodnocení území
Botanický pr zkum provedly Klaudisová (1977) a Fišerová (1987).
Potenciální vegetací jsou dubohab iny (Melampyro nemorosi-Carpinetum Passarge 1957), které byly zm n ny
výsadbou borovic (Pinus sylvestris a P. nigra) – viz sou asné složení d evin. Mohutn je místy vyvinuté ke ové
patro (Corylus avellana, Rosa sp. div., Crataegus sp. div., Cornus sanguinea, Cornus mas, Cotoneaster
integerrima, Lonicera xylosteum, Ligustrum vulgare, Berberis vulgaris). Z významn jších bylin je možno
jmenovat Alliaria petiolata, Arenaria serpyllifolia, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Aster linosyris,
Astragalus glycyphyllos, Brachypodium pinnatum, Bromus hordeaceus, Bromus sterilis, Bupleurum falcatum,
Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Centaurea triumfettii,
Cerinthe minor, Cirsium acaule, Cytisus nigricans, Daphne mezereum, Erysimum crepidifolium, Festuca
rupicola, Festuca valesiaca, Fragaria viridis, Gentianopsis ciliata, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Linaria
vulgaris, Melampyrum nemorosum, Melica nutans, Melica transsilvanica, Mercurialis perennis, Polygonatum
multiflorum, Primula veris, Pyrethrum corymbosum, Salvia pratensis, Sanicula europaea, Stachys recta,
Teucrium chamaedrys,Vincetoxicum hirundinaria.
2.5.1 Základní údaje o lesích
P írodní lesní oblast 08 K ivoklátsko a eský kras, ást eský kras
Lesní hospodá ský celek
112 801
112 000
LHO okres Beroun
LHC Nižbor
Vým ra LHC v ZCHÚ (ha) 1.33
0.44
Období platnosti LHP (LHO) 2008–2017
2008–2017
Organizace lesního
hospodá ství *
Nižší organiza ní jednotka
**
Zastoupené odd lení a dílec 20R
529A
* u L R na úrovni LS (LZ), u ost. na úrovni majetku
** u L R revíry, u ost. jen pokud mají
Poznámka: P ibližn pro plochu 0,64 ha lesních pozemk není vypracován LHP (nebo LHO), p ípadn tyto
nebyly p edány do úst edí ÚHÚL Brandýs n. Labem.
P irozená skladba d evin a zastoupení soubor lesních typ v ZCHÚ
slt
skladba
1X
bo8 dbz1
bk1 hb lp
br brk mk
2C
dbz7 bk2
hb1 lp br
mk
2A
dbz5 bk1
lp2 jv1
hb1 bb js
jl ts
0.155
celkem
plocha
d eviny
ha
DBZ
0.423
0.886
BR
0.026
BK
0.254
0.031
HB
0.070
0.126
0.031
LP
0.026
0.062
BRK
0.070
MK
0.014
0.026
JV
0.031
JS
0.006
JL
0.006
TS
0.006
BB
0.014
0.006
DBP
0.141
celkem
0.733
1.342
0.335
Poznámka: P irozená skladba byla ur ena na základ excerpce n
oblasti st edních ech.
%
1.464
60.7
0.026
1.1
0.285
11.8
0.228
9.4
0.087
3.6
0.070
2.9
0.039
1.6
0.031
1.3
0.006
0.3
0.006
0.3
0.006
0.3
0.020
0.8
0.141
5.8
2.410
100.0
kolika pramen a vlastních zkušeností z širší
5
Sou asné zastoupení d evin
d evina
BO !!
BOC !!
DB
BB
BR
celkem
plocha ha podíl %
0,854
48,3
0,371
21,0
0,375
21,2
0,096
5,4
0,073
4,2
1,768
100,0
Plocha d evin je odvozena z plochy jednotlivých porostních skupin podle jejich zakreslení v porostní map . Dále
se vyskytují SM (!!), MD (!!), HB (oproti hospodá ské evidenci je zastoupen výrazn ji), JR, MK, JS
D eviny ozna ené !! nejsou sou ástí p irozené druhové skladby a je pot eba jejich výskyt omezovat až
eliminovat dle možností. Pinus sylvestris (BO) není rovn ž uvedena v p irozené druhové skladb , ale její malou
p ím s (cca do 5 %) lze tolerovat.
S p ihlédnutím na výskyt d evin na celé zalesn né ploše lze považovat výše uvedený výskyt listná za
podhodnocený (cca o 10 %).
Vzhledem k malé velikosti celého území a k jeho homogenit nebyla zpracována mapa stup p irozenosti
lesních porost . Celý les v ZCHÚ lze hodnotit stupn m 5 (les p írod vzdálený).
2.5.2 Základní údaje o objektech neživé p írody
Barrandovy jámy jsou významná paleontologická lokalita. Paleontologickým výzkumem se zde zabývali
p edevším J. Barrande, B. Bou ek, F. Prantl, J. Van k, R. Horný a J. K íž. Zprávy o výzkumech jsou
publikovány v desítkách paleontologických prací. Lokalita se nachází v nejvyšší ásti lite ského souvrství, v tzv.
motolských vrstvách. Jsou to hn davé vápnité tufitické b idlice s vloženými polohami sv tlejších tufit a místy i
tenkými o kami a vložkami tmavých vápenc . Význa ný je zde hojný trilobit Aulacopleura konincki. Z dalších
druh trilobit se zde vyskytují Odontopleura salma, Odontopleura prevosti prevosti, Leonaspis reomeri,
Phacopidella glockeri, Cyphoproetus putzkeri, Lodenicia dentatula aj. Hojní jsou i drobní ramenonožci, stla ené
schránky lod nkovitých, stonky (vzácn kalichy) lilijic, mechovky, k emité houby graptoliti, zejména
Monograptus flemmingi, Testograptus testis a Cyrtograptus lundgreni. Tyto výše popsané polohy tvo í
p echodní facii mezi graptolitovými b idlicemi a vulkanicko-karbonátovými horninami. Tvo í první adu starých
sb ratelských jam p i okraji lesa v sz. ásti chrán ného území. Následuje významná tektonická porucha, tzv.
tachlovický p esmyk, který zp sobil, že byly na výše popsané vrstvy od jv. nasunuty vrstvy stratigraficky starší.
Za tachlovickým zlomem se nachází druhá ada starých sb ratelských jam vytvo ených v tence vrstevnatých
vápencích a hn dých vápnitých b idlicích. Vyskytuje se zde v d í ostnitý trilobit Miraspis mira, a to vzácn i
v celých exemplá ích. Z dalších trilobit jsou zde nap . Bumastus bouchardi, Cheirurus insignis, Diacalymene
diademata, Trochurus speciosus, Dicranopeltis scabra aj. Vyskytují se zde i hojní ramenonožci, nap . Cyrtia
exporrecta a další fauna, zejména graptoliti Monograptus flexilis, Monograptus flemmingi i Cyrtograptus
rigidus. Zkamen liny dokazují p íslušnost k nižší ásti stupn wenlocku, tedy jde o starší vrstvy než jsou polohy
s trilobitem Aulacopleura konincki v první ad starých sb ratelských jam. etné sb ratelské jámy se nacházejí
jak na chrán ném území, tak i mimo n j, zkrátka všude tam, kde lze nalézt fosiliferní polohy.
Další rozbor problematiky je uveden v pr zkumu N mec (1978), který je p ílohou tohoto plánu.
2.6 Zhodnocení výsledk p edchozí pé e a dosavadních zásah do území a
záv ry pro další postup
V p edchozím období nedocházelo k systematickým zásah m nebo k pé i o území. Sb ratelské jámy v lese
udržují nezasypané a v dobrém stavu díky sb ru zkamen lin samotní sb ratelé a výchozy hornin v zá ezu silnice
Lod nice – Bubovice nijak markantn nezar stají.
Divoké skládky se na chrán ném území v sou asnosti nevyskytují.
2.7 Stanovení prioritních zájm ochrany území v p ípad jejich možné kolize
V sou asnosti v území nedochází k žádným kolizím r zných p edm t zájmu ochrany p írody.
6
3. Plán zásah a opat ení
3.1 Vý et, popis a lokalizace navrhovaných zásah a opat ení v ZCHÚ
Je provedeno p i azení kategorie d ležitosti podle tohoto klí e:
I.
kategorie – nejvyšší d ležitost. Je nutné navrhované zásahy pravideln provád t a lokalitu udržovat
stále v požadovaném stavu.
II.
kategorie – práce je vhodné provád t v rámci možností. Nejsou-li provád ny pravideln dojde ke
znesnadn ní provád ní dalších opat ení v budoucnosti, ale nedojde k znehodnocení chrán ného
fenoménu.
III.
kategorie – není požadován pravidelný management. asto jedná o jednorázové zásahy jejichž oddálení
neohrozí hlavní p edm t ochrany. M že se jednat o innost, která zvýší kvalitu území z hlediska
estetiky, dostupnosti atd.
3.1.1 Rámcové zásady pé e o území nebo zásady jeho jiného využívání
Pé i o p írodní památku Špi atý vrch – Barrandovy jámy lze rozd lit do dvou ástí. První ást jsou vlastní
sb ratelské jámy, jejichž existence je udržována sb rem zkamen lin. Pokud tento sb r probíhá v malém rozsahu,
pouze za pomoci geologického kladívka, vede to k udržování lokality a nejsou zde t eba žádné zásahy. Je t eba
monitorovat zda v jamách nedochází k t žb zkamen lin ve v tším rozsahu. V tom p ípad je t eba tomu
zabránit. Druhá ást pé e se týká udržování profil v silni ním zá ezu silnice Lod nice – Bubovice. Zde jsou dv
zastavení nau né geologické stezky, .6 Špi atý vrch – diabas a .7 Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Tyto
zastávky jsou umíst ny v geologicky nejzajímav jších partiích skalního defilé silni ního zá ezu. V t chto dvou
ástech je žádoucí likvidace porostu, která je v ak v tšinou provád na v souvislosti s údržbou silnice a ástí
pozemk k silnici t sn p iléhajících.
a) pé e o lesy
Základním dlouhodobým cílem je p echod na výb rné hospoda ení (s individuálním výb rem) a postupná zm na
druhové skladby d evin ve sm ru p irozené druhové skladby. Toho by m lo být docíleno postupným
odstra ováním nevhodných d evin (BO a BOC). V sou asnosti je vhodné periodu probírek zkrátit až na 5 let,
aby zásah nebyl tak intenzivní.
b) pé e o nelesní pozemky
Bez návrhu.
c) pé e o živo ichy
Bez návrhu.
d) zásady jiných zp sob využívání území
Bez návrhu.
3.1.2 Podrobný vý et navrhovaných zásah a inností v území
lesy
Segment
Popis zásahu
Naléhavost
porostní
skupiny
v ku nad
100 let
individuální probírka s odstran ním ásti nevhodných d evin
II
Perioda
opakování
(roky)
5 (-10)
3.2 Zásady hospodá ského nebo jiného využívání ochranného pásma v etn
návrhu zásah a p ehledu inností
Vzhledem k tomu, že sb ratelské jámy jsou rozmíst ny až za vlastní hranici CHÚ (viz jáma D na ortofotomap ),
je pot eba zvlášt v ochranném pásmu p i severní hranici CHÚ dbát na zamezení všech inností, které by mohly
ohrozit existenci jev , které jsou p edm tem ochrany v CHÚ. Zvlášt zde nesmí být provád na žádná výstavba
nebo jakékoli zemní práce. B žné lesnické hospoda ení však je možné.
7
3.3 Zam ení a vyzna ení území v terénu
Vyzna ení v terénu je v dobrém stavu, plánována je pouze údržba zna ení. Perspektivn by bylo vhodné v
období po zp ístupn ní nové digitální katastrální mapy provést nové zam ení území a jeho vyzna ení v terénu.
3.4 Návrhy pot ebných administrativn -správních opat ení v území
Bez návrhu.
3.5 Návrhy na regulaci rekrea ního a sportovního využívání území ve ejností
Není možno souhlasit s dalším rozši ováním rekreace v CHÚ. Majitelé rekrea ních objekt musí být
informováni o tom, že se nacházejí na ploše ZCHÚ a že nesmí pod hrozbou sankcí své rekrea ní a pobytové
aktivity p enášet na sousední pozemky ve ZCHÚ.
3.6 Návrhy na vzd lávací využití území
P írodní památka je sou ástí geologické nau né stezky (zastávka . 6) vedoucí v eském krasu.
3.7 Návrhy na pr zkum i výzkum území a monitoring
Geologický inventariza ní pr zkum je již staršího data (N mec 1978) a bylo by vhodné shrnout aktuální
informace v rámci nového materiálu.
P edchozí botanické pr zkumy (Klaudisová 1977 a Fišerová 1987) poskytují podklad pro hodnocení vývoje
rostlinného krytu. Vhodné by bylo nyní s delším asovým odstupem zopakovat pr zkum a vyhodnotit prob hlý
vývoj. P itom by m ly být fixovány (nap . pomocí p esné GPS) trvalé plochy, které by se staly sou ástí
monitoringu.
Doporu uje se provést základní inventariza ní pr zkum zam ený na n které vybrané skupiny hmyzu a p ípadn
i na makromycety.
3.8 Vztah k jiným plán m pé e
Vychází z plánu pé e o CHKO eský kras (1997–2006) - kolektiv autor , 1996
4. Záv re né údaje
4.1 P edpokládané náklady hrazené orgánem ochrany p írody podle
jednotlivých zásah (druh prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (nap . plochy)
Po et
opakování
Orienta ní
Orienta ní
náklady za rok náklady za
(K )
období platnosti
plánu pé e (K )
Jednorázové a asov omezené zásahy
Obnovení pruhového zna ení (kategorie d ležitosti II)
3 000,-
Obnova dvou stávajících a umíst ní dvou nových cedulí
„p írodní památka“ (kategorie d ležitosti II)
12 000,-
Likvidace porostu na skalním defilé v místech dvou zastávek
nau né geologické stezky (kategorie d ležitosti II)
1 x za 5 let
10 000
20 000,-
Detailní zam ení PP (kategorie d ležitosti III)
40 000.-
C e l k e m (K )
75 000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací
Fišerová D. (1987): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Botanická inventarizace (stav ze zá í
1987). – Ms.
Chlupá I. a kol. (1992): Paleozoikum Barrandienu (kambrium-devon).-Vydavatelství GÚ, 292 str., Praha.
Chlupá I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí.- Academia, 279 str., Praha.
Klaudisová A. (1977): CHN Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Botanický pr zkum provedený dne 28. 6. 1977) –
Ms.
8
K íž, J., Dufka, P, Jaeger, H., Schönlaub, H.P. (1994):. The Wenlock - Ludlow boundary in the Prague Basin
(Bohemia). Jb. Geol. B.-A., 136(4): 809-839.
Ložek V., Kubíková J., Špry ar P. et al. (2005): St ední echy. In: Mackov in P., Sedlá ek M. [eds.], Chrán ná
území R, svazek XIII. - AOPK R et EkoCentrum Brno, Praha.
N mec J. (1978): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Inventariza ní pr zkum. – Ms.
Úst ední seznam ochrany p írody - Rezerva ní kniha
4.3 Seznam mapových list
a)
b)
c)
katastrální mapa (Gusterberg) – mapový list V.S. I, 17-9
Státní mapa 1:5000 – mapové listy Beroun 5-5; Beroun 5-6
Základní mapa eské republiky 1:10000 – mapový list (Beroun) 12-41-08
4.4 Seznam používaných zkratek
BB - javor babyka, BK - buk lesní, BR - b íza bradavi natá, BRK - b ek, DBZ - dub zimní, HB - habr, JL - jilm,
JS - jasan, JV - javor mlé , LP - lípa srd itá, MK - muk, TS - tis, DBP - dub pý itý
4.5 Plán pé e zpracoval
Ing. Karel Mat jka, CSc.
Ing. Karel Mat jka, CSc. – IDS, Na Komo sku 2175/2a, 143 00 Praha 4
9
Textové a tabulkové p ílohy
P íloha I
Rámcové sm rnice pé e o les podle HS/SLT
P íloha II
N mec J. (1978): Chrán né nalezišt Špi atý vrch – Barrandovy jámy. Inventariza ní
pr zkum.
Mapové p ílohy
Mapa I
Orienta ní mapa území 1:5 000
Mapa Ia
Orienta ní mapa území 1:25 000
Mapa II
Mapa parcelního vymezení
Mapa IIa
Mapa parcelního vymezení dle stavu 1956
Mapa III
Ortofotomapa s vyzna ením polohy významných jam (A-D)
Mapa IV
Lesnická typologická mapa
Mapa V
Lesnická porostní mapa (s aktualizovanými v kovými stupni k roku 2008)
10