Úvahy nad Návrhem Charty základních práv Evropské unie1 )

Úvahy nad Návrhem Charty základních práv Evropské unie1 )

M e z i n á r o d n í právní revue
číslo 1/2001
JUDr. N a d ě ž d a Šišková, Ph.D.
P r á v n i c k á fakulta Univerzity P a l a c k é h o , Olomouc
Faculty of Law, P a l a c k ý University Olomouc
J U D r . N a d ě ž d a Šišková, Ph.D., je vedoucí katedry meziná­
rodního a e v r o p s k é h o práva PF UP Olomouc. Na Právnické fa­
kultě působí od roku 1994, před tím provozovala advokátní praxi.
í
•
«
Disertační práci obhájila na PF MU Brno v oboru práva Evrop­
ských společenství. Je nositelkou Jean Monnet Chair, Stolce v oboru k o m u n i t á r n í h o
práva, z ř í z e n é h o na PF UP Evropskou komisí.
Je autorkou 27 odborných publikací (monografií, učebnic, v ě d e c k ý c h článků) uve­
řejněných v ČR a v zahraničí.
Je členkou vedení Č e s k é asociace pro E v r o p s k á studia a dalších v ě d e c k ý c h společ­
ností.
J U D r . N a d ě ž d a Šišková, P h . D . is tne head of the department of International and
European Law, Faculty of L a w Palacký University, Olomouc. At the Faculty works
from 1994,the lawyers practice beťore (the member of the Bar association).
The theses defended at the Faculty of L a w Masaryk University, Brno in European
Community Law. The Chairholder of Jean Monnet Chair in European Community
Law, which was established at the Faculty of L a w Palacký University by the European
Commission.
The author of 27 scientific publications, (monografs, tcxtbooks and articles) published in C z e c h Republic and abroad.
The member of the Commitee of the C z e c h Association for the European Studies
and other scientific bodies.
No. 1/2001
International L a w Review
IV.
Úvahy nad Návrhem
Charty základních práv Evropské unie
1)
I. Nutnost evropské unijní úpravy ochrany lidských práv
E v r o p s k á ochrana lidských práv je všeobecně považována za příklad v y s p ě l é h o
a pokročilého regionálního systému úpravy lidských práv, který překračuje r á m e c uni­
verzálních standardů, vypracovaných prostřednictvím Organizace spojených národů.
Ve skutečnosti v rámci e v r o p s k é h o regionu existují dva s u b s y s t é m y této úpravy,
které nesmějí být z a m ě ň o v á n y a musí být striktně odlišovány, a to zejména:
na úrovni Rady Evropy jako politické organizace (pouze) z a l o ž e n é na principech
vlády práva a demokracie;
na úrovni Evropských společenství a Evropské unie jako supranacionálních organi­
zací, j e ž jsou považovány za entity sui generis, demonstrující hlubokou kooperaci
a těsnou spolupráci v různých oblastech (ekonomické a politické), které se vyznačují
integrací nové, kvalitativně vyšší úrovně mezi členskými státy a jejich národy.
Mechanismus ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy je založen na a usku­
tečňován prostřednictvím tradičních instrumentů mezinárodního práva, jako jsou úmlu­
vy, pakty, dohody a další smluvní nástroje, uzavírané mezi členskými státy.
Prameny k o m u n i t á r n í h o práva nejsou tak h o m o g e n n í . Ve smyslu ochrany lidských
práv na unijní úrovni je nutno se zmínit přednostně o rozhodnutích E v r o p s k é h o soud­
ního dvora, j e l i k o ž tento soudní orgán poprvé nalezl a deklaroval v rámci Společenství
některé o b e c n é zásady právní, které jsou společné právním řádům členských států.
V této souvislosti vznikají četné a stále se opakující se diskuse ohledně toho, zda
uvedený judiciální orgán ES pouze přebírá j i ž existující zásady právní z ústavního
práva j e d n o t l i v ý c h členských států a ve svých rozhodnutích je jen artikuluje, nebo zda
se j e d n á o vytváření zásad nových, i když o b d o b n ý c h těm vnitrostátním. Podle n a š e h o
názoru L u x e m b u r s k ý soud tyto principy deklaruje, vycházeje z komunitárních p o d m í ­
nek, uzpůsobuje je účelům komunitárního práva jako specifického právního systému
a podává jejich teleologický výklad vždy s ohledem na vlastnosti aequis communautaire. V této souvislosti m ů ž e m e hovořit pouze o inspiraci z vnitrostátních právních
řádů, nikoliv však o recepci.
N i c m é n ě ani primární právo Společenství, ani sekundární komunitami legislativa
neobsahují ucelený katalog lidských práv, stejně tak jako jejich detailní definici a popis.
V současné době existují pouze zmínky o základních lidských právech, j e ž existují
ve formě odkazů, obsažených v jednotlivých ustanoveních zřizovacích smluv a aktů je
pozměňujících.
Například článek 6/ex F Smlouvy EU uvádí, že „ U n i e respektuje základní lidská
práva, která zajišťuje E v r o p s k á úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod,
p o d e p s a n á v Ř í m ě dne 4. listopadu 1950, a která vyplývají z ústavních tradic společ115
číslo 1/2001
M e z i n á r o d n í právní revue
ných č l e n s k ý m státům jako všeobeené právní zásady Společenství". O b d o b n ě pouka­
zuje na lidská práva i článek 136/ex 117 Smlouvy E S , který deklaruje, že Společenství
a členské státy respektují základní soeiální práva, jak jsou stanovena v E v r o p s k é so­
ciální chartě p o d e p s a n é v Turínu 18. října 1961 a v Komunitami chartě základních
sociálních práv pracovníků z roku 1989.
Z m i ň o v a n é mezinárodní právní nástroje vytvořené v rámci Rady Evropy, na které
existují četné reference v primárním právu E S , n i c m é n ě nebyly p ř í m o inkorporovány
do k o m u n i t á r n í h o právního systému, proto nejsou stricto sensu z á v a z n é .
Po dlouhou dobu se očekávalo, že Evropská společenství přistoupí k Evropské úmlu­
vě a stanou se signatáři této mezinárodní smlouvy.
Kvůli zmrazení j e d n á n í v této oblasti během přípravy A m s t e r o d a m s k é smlouvy se
j a s n ě a zřetelně projevila nutnost toho, aby E v r o p s k á unie vypracovala svůj vlastní
mechanismus ochrany lidských práv.
Neexistuje žádná pochybnost ohledně toho, že E v r o p s k á úmluva, stejně jako další
právní instrumenty v rámci Rady Evropy, mají velký dopad a vliv na rozvoj lidských
práv na úrovni Evropské unie, jelikož jsou hlavními zdroji inspirace Společenství.
N i c m é n ě je naprosto zřejmé, že Evropská unie musí mít svůj vlastní vyčerpávající
kodex lidských práv, který bude odrážet specifické vlastnosti supranacionálních organiza­
cí a zajistí vyšší úroveň ochrany jednotlivců, která je dosažitelná v podmínkách fungová­
ní j e d n o t n é h o vnitřního trhu a je výsledkem zavedení institutu evropského občanství.
To s a m é se vztahuje i k E S D , j e l i k o ž aplikace a interpretace těchto práv se liší jak
ze strany L u x e m b u r s k é h o soudu, tak ze strany s t r a s b o u r g s k é h o soudu.
Vypracování Návrhu Charty základních práv Evropské unie ' m ů ž e m e považovat za
důkaz snahy vytvořit svůj vlastní mechanismus ochrany lidských práv a nikoliv přebírat
dosavadní v rámci Rady Evropy. Vývoj tohoto druhu může být j e d n o z n a č n ě uvítán.
2
II. Komplexnost systémů, obsah a struktura Charty
Jak j i ž bylo výše uvedeno, hlavními prameny podnětů v oblasti lidských práv zů­
stávají akty Rady Evropy, především jejich dva hlavní pilíře - Evropská úmluva o ochra­
ně lidských práv a základních svobod (včetně protokolů) a E v r o p s k á sociální charta.
V souladu s těmito a s ohledem na cíle Unie se jeví jako v h o d n é roztřídit všechna
práva u v e d e n á v Návrhu Charty do čtyř kapitol následovně:
1. Nezadatelná a nezcizitelná práva,
směrující k ochraně lidského života a důstojnosti
Do této skupiny patří například:
-
právo na život,
-
z á k a z trestu smrti,
zákaz mučení,
zákaz otroctví a nucených prací.
International L a w Review
N o . 1/2001
Z m í n ě n á práva jsou deklarována ve článcích 1-5 Návrhu Charty, aleje nutno také
zajistit, aby tato nezadatelná a nezcizitelná práva nemohla být za žádných o k o l n o s t í
d e r o g o v á n a nebo pozastavena. Ustanovení, zakazující v kogentní formě jakékoliv od­
chýlení od těchto práv, musí být podle našeho názoru zakotveno ve formě zvláštního
článku, u v e d e n é h o na konci navrhované kapitoly.
2. Vláda práva jako jeden z vůdčích principů lidských práv
by měla tvořit další kapitolu
Tato zásada m ů ž e být sledována u těch ustanovení, která poskytují záruky (v pře­
vážné většině procedurálního charakteru a procesní povahy), j e ž jsou příznačné pro
právní stát.
Z a ř a z u j e m e sem:
-
právo na svobodu a bezpečnost (čl. 6 Návrhu Charty),
právo na účinné opravné prostředky (čl. 7 Návrhu Charty),
právo na spravedlivý proces (čl. 8 Návrhu Charty),
presumpce neviny a právo na obhajobu (čl. 9 N á v r h u Charty),
zákaz trestu bez zákonu (čl. 10 Návrhu Charty),
zákaz dvojího trestního stíhání za totéž (čl. 11 Návrhu Charty).
Tento seznam uvedený v propozici Charty musí být podle našeho názoru rozšířen
o další tři práva, která také patří do stejné kategorie principů, vlastních pro právní stát.
M á m e na mysli zejména:
-
právo na odvolání v trestním řízení (na základě čl. 2 D o d a t k o v é h o protokolu č. 7
k E v r o p s k é úmluvě),
právo na náhradu škody v případě n e z á k o n n é h o odsouzení (čl. 3 D o d a t k o v é h o pro­
tokolu č. 7 k E v r o p s k é úmluvě),
zákaz uvěznění pro dluh (v intencích čl. 1 D o d a t k o v é h o protokolu č. 4 k Ú m l u v ě ) .
Je nutno zdůraznit zvláště ve vztahu k této skupině práv, že Soudní dvůr Společen­
ství má svou vlastní bohatou judikaturu v této oblasti, která nesmí být za žádných
okolností přehlížena a podceňována, jelikož odráží povahu a zájmy Unie. Proto je dů­
ležitým a podstatným to, aby aplikace a výklad těchto práv byly uskutečňovány v sou­
ladu se závěry E v r o p s k é h o s o u d n í h o dvora.
3. Politické svobody a práva smíšené povahy
(s některými ekonomickými a sociálními prvky)
-
Do této skupiny patří:
právo na respektování s o u k r o m é h o a rodinného života, obydlí a korespondence
(čl. 12 a čl. 13 Návrhu Charty),
svoboda myšlení, s v ě d o m í a vyznání (čl. 14 Návrhu Charty),
svoboda projevu (čl. 15 N á v r h u Charty),
-
právo na vzdělání (čl. 16 Návrhu Charty),
-
117
M e z i n á r o d n í právní revue
-
číslo
1/200
svoboda shromažďování a sdružování (čl. 17 Návrhu Charty),
právo na informaci a přístupu k d o k u m e n t ů m (čl. 18 Návrhu Charty),
-
právo na ochranu osobních údajů (čl. 19 Návrhu Charty),
právo na vlastnictví (čl. 20 Návrhu Charty),
právo na azyl (čl. 21 Návrhu Charty),
rovnost a z á k a z diskriminace (čl. 22 N á v r h u Charty),
právo volit a být zvolen do E v r o p s k é h o parlamentu a do obecních zastupitelství
(čl. 25 - 26 Návrhu Charty),
právo na nestranné a spravedlivé zacházení ze strany úřadů (čl. 27 N á v r h u Charty),
právo obrátit se na ombudsmana (čl. 28 N á v r h u Charty),
petiční právo (čl. 29 Návrhu Charty),
právo na volný pohyb a usazování (čl. 30 Návrhu Charty).
Z u v e d e n é h o seznamuje patrné, že rozsah svobod o b s a ž e n ý c h v této kapitole pod­
statně překračuje rámec katalogu práv (a také jejich náplň), v y t v o ř e n ý c h právními
instrumenty Rady Evropy, zvlášť v politické oblasti vzhledem k revolučním z m ě n á m
u s k u t e č n ě n ý m Maastrichtskou a Amsterodamskou smlouvami.
Tato práva mají být posílena podle našeho názoru,vzhledem ke specifice institutu
e v r o p s k é h o občanství, také obecnou deklarací práv občanů Unie ve formě zvláštního
článku, který by formuloval expressis verbis u v e d e n á práva takto:
„ K a ž d á osoba, která má státní příslušnost členského statuje o b č a n e m Unie. Obča­
nům Unie jsou poskytována politická, e k o n o m i c k á a sociální práva, stejně jako právo
na diplomatickou a konzulární ochranu ze strany všech členských států, která jsou
zaručena Evropskou unií."
International L a w Review
N o . 1/2001
úrovni Rady Evropy, v tomto případě od Evropské sociální Charty (1961), včetně změn
a d o p l ň k ů (1966), D o d a t k o v ý c h Protokolů (1988, 1995), které obsahují deklaraci de­
vatenácti zásad.
K r o m ě těchto práv, která jsou již realizována (alespoň částečně) v rámci Rady Evro­
py ze strany jednotlivých signatářských států, je nutno jít ještě dále na unijní úrovni. Tím
m á m e na mysli nezbytnost zaznamenat pokrok, j e n ž byl už dosažen v této oblasti ze
strany Společenství, včetně například ochrany spotřebitele a práv poskytovaných komu­
nitami Chartou základních sociálních práv pracovníků, stejně jako zachytit vývoj v ob­
lasti ochrany životního prostředí.
Vzhledem k povaze těchto práv zmiňované výše se jeví vhodné v některých přípa­
dech zavádět je postupně, krok za krokem, cestou stanovování přechodných období. V tom­
to ohledu m ů ž e m e mluvit o tzv. „soft regulaci" těchto práv.
5. Několik poznámek ohledně struktury článků Charty
Podle našeho názoru je žádoucí vylepšit strukturu k a ž d é h o článku v tom smyslu,
že bude p a u š á l n ě obsahovat:
obecnou deklaraci k o n k r é t n í h o práva,
- detailní formulaci různých aspektů tohoto práva,
-
určité d o č a s n é výjimky nebo o m e z e n í ve striktně daných případech podle kogentně
stanovených kritérií.
Navrhovanou strukturu m ů ž e m e považovat za vžitou a běžně používanou stavbu
článku, rozšířenou z e j m é n a v aktech Rady Evropy. Z a t í m tuto strukturu m ů ž e m e po­
zorovat pouze u některých ustanovení Návrhu Charty, většina však se nevyznačuje
těmito základy.
Zvláštní pozornost musí být věnována z našeho hlediska také p r á v ů m rodinných
příslušníků občanů Unie (kteří sami nemají občanství členských států), včetně vyjme­
nování a popisu těchto práv.
Pokud mluvíme o svobodě pohybu a usazování zakotvené v čl. 30 Návrhu Charty,
která také vyplývá z institutu evropského občanství, je nutno zdůraznit, že formulace
tohoto práva není postačující. Článek pouze proklamuje v obecné rovině toto právo, schází
však podrobná formulace a případná omezení (v intencích čl. 39/ex 48 a č l . 46/ex 56
Smlouvy ES).
Ve formulaci ustanovení věnovaného právu vlastnictví (čl. 20 Návrhu Charty) schází
slova „ k a ž d á fyzická a právnická osoba".
V tomto smyslu efektivita Charty jako k a ž d é h o m e z i n á r o d n ě p r á v n í h o instrumentu
musí být z k o u m á n a testem vynutitelnosti.
Podle našeho názoru je nutno doplnit uvedený článek těmito slovy pro lepší iden­
tifikaci a určení tohoto práva.
Jinými slovy musí být p r i m á r n ě vyřešena otázka závaznosti Charty a jejího násled­
ného prosazování na unijní úrovni.
4. Ekonomická a sociální práva
Zajištění těchto práv je všeobecně považováno za nejsložitější proces, j e l i k o ž je­
j i c h prosazování se setkává s různorodostí a odlišností sociálních a e k o n o m i c k ý c h pod­
mínek, j e ž převažují v jednotlivých státech, což nezáleží pouze na politické vůli. Při
úpravě těchto práv v rámci Charty je nutno primárně začít jako obvykle od nástrojů na
118
III. Test efektivity a vymezení kompetencí (určité aspekty)
Je zřejmé, že efektivita ochrany lidských práv o b e c n ě záleží na kvalitě jejich kon­
trolních m e c h a n i s m ů . P o u h á proklamace svobod bez jejího zajištění ve formě proces­
ních záruk a dalších garancí má zanedbatelný účinek.
Pochopitelně, jak se i dalo předpokládat, s největším odporem, co se týče závaz­
nosti Charty, se setkaly ze strany některých členských států práva e k o n o m i c k é a so­
ciální povahy, ačkoliv ani v dalších oblastech doposud nebylo d o s a ž e n o konsensu.
V této souvislosti zatím přicházejí v úvahu tato řešení:
1. Charta m ů ž e být přijata ve formě deklarace, tedy jako akt právně nezávazný.
2. Charta bude mít smíšený charakter (závazná pouze v určitých č á s t e c h ) .
3. Charta se stane součástí p r i m á r n í h o práva E S .
1 19
M e z i n á r o d n í právní revue
číslo 1/2001
V prvních dvou zmiňovaných případech m ů ž e být závaznost Charty následně od-^
vozována prostřednictvím rozhodovací činnosti E v r o p s k é h o s o u d n í h o dvora. V ý k l a d
E S D a jeho konstantní judikatura se mohou stát v ý z n a m n ý m i prameny práva lidských
práv na unijní úrovni.
V případě, že Charta bude přijata jako pramen p r i m á r n í h o práva, tzn. jako akt revi­
dující, modifikující a doplňující zřizovací smlouvy, je nutno se zmínit o rozšíření věc­
né p ů s o b n o s t i ustanovení čl. 226/ex 169 a čl. 227/ex 170 Smlouvy ES při porušení
nebo neplnění Charty ze strany členských států. Jelikož Evropský soudní d v ů r vykládá
pojem „ S m l o u v a " ve vztahu k těmto ustanovením v co nejširším slova smyslu, zahr­
nuje primární a sekundární legislativu Společenství, je jasné, že žádné z m ě n y nejsou
nutné ve vztahu ke zřizovacím s m l o u v á m . O d p o v ě d n o s t států bude d á n a tou skuteč­
ností, že Charta bude patřit k primárnímu právu E S .
Na d r u h é straně z m ě n y jsou naopak ž á d o u c í v textu čl. 234/ex 177 Smlouvy ES ve
vztahu k C h a r t ě (bez ohledu na další plánované z m ě n y ) . Je nanejvýš v h o d n é podle
našeho názoru výslovně formulovat právo E S D podávat výklad (nikoliv však přezkou­
mávat platnost) tohoto aktu primárního práva, který m ů ž e být přirovnán, co se týče
jeho v ý z n a m u , postavení a stability, k ústavě podle vnitrostátního práva.
Jedna z nejvíce e f e k t i v n í c h záruk m ů ž e být nalezena v r o z š í ř e n í u s t a n o v e n í
čl. 7/ex F 1 Smlouvy E U , které obsahuje suspensivní klauzuli.
Ve stávající p o d o b ě tento článek uvádí:
„Na návrh j e d n é třetiny členských států a po souhlase E v r o p s k é h o parlamentu mů­
že Rada složená z hlav států a šéfů vlád j e d n o m y s l n ě rozhodnout, že došlo k závažné­
mu a přetrvávajícímu porušení zásad uvedených v článku 6 odst. 1 ze strany členského
státu poté, co byla vláda tohoto členského státu vyzvána, aby se k této věci vyjádřila.
B y l o - l i učiněno takové rozhodnutí, m ů ž e Rada rozhodnout kvalifikovánu většinou,
že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z aplikace této Smlouvy, včetně hlaso­
vacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena. Přitom přihlíží k m o ž ­
ným d o p a d ů m takového postavení na práva a povinnosti fyzických a právnických osob."
Toto ustanovení musí být podle našeho názoru rozšířeno na případy s o u s t a v n é h o
porušení ze strany členského státu Charty (alespoň v oblasti nezadatelných a nezcizitelných práv, politických práv a práv s m í š e n é povahy).
Přijetí Charty a její efektivní prosazování bude n e p o c h y b n ě znamenat dosažení no­
vé, kvalitativně vyšší úrovně záštity práv a svobod jednotlivců, unikátní a j e d i n e č n é
dimenze ochrany lidských práv Unie.
Poznámky:
Článek čerpá z příspěvku, prezentovaného autorkou na niezinárodním symposiu nosi­
telů Jean Monnet Chairs, konaném v Bruselu ve dnech 6.-7. července 2000 pod zášti­
tou Evropské komise, a vychází ze stavu ke dni 7. 5. 2000.
Viz Draft Chartě r of Fundamental Rights of European Union, Chartě 4284/00, Convent28, Brussel, 5th May 2000, fundamental rights @ consilium, eu. int.
n
2)
120
International L a w Review
N o . 1/2001
IV.
Some considerations about the Draft Chart
of Human Rights of European Union
1)
I. The necessity for the European Unioiťs regulation
of the human rights
The European regulation of the human rights protection is considered generally to
be an example of the well - developed and progressive regional systém of the human
rights proteclion which exceeds the universa! standards set by the United Nations.
In fact in the framework of the European region consist 2 subsystems of this pro­
tection, which must be strictly distinguished:
- at the level of the C o u n c i l of Europe as the political organisation only, based on the
principles of the rule of law and demoeracy;
- and at the level of the European Communities and the European U n i o n as the supranational organisations, considered to be the entitics sui generis, which demonstrate
the decp cooperation in the different spheres (economical and political) and the
integration of the new generation between the member states and their peoples.
The mechanism of the human rights protection at the level of C o u n c i l of Europe is
based upon and realised by the traditional Instruments of the International law such as
Conventions, Covcnants and Treaties concluded between the member states.
The sourses of the Community law is not so homogeneus.
In the sense of the human rights protection at the U n i o n level the judgements of the
European Court of Justice must be mentioned primarily, as this judicial body of the
Communities found and declared for the first time some generál principles of law
which are common to the legal orders of the member states.
Nevertherless, neither primary law, nor the secondary legislation contain for the
time being the coherent catalogue of the human rights as well as the detail definition
and the deseription of those. Meanwhile there exist the references only on the funda­
mental rights as guaranteed by the European Convention for the Protection of Human
Rights and Fundamental Freedoms signed in Rome on November 1950 (article 6/ex
F Treaty on European Union) and fundamental sociál rights such as those set out in the
European sociál Charter signed in Turin on October 1961 an in the 1989 Community
Charter of the Fundamental sociál Rights of Workers (article 136/ex 1 17 EC Treaty).
Mentioned international legal instruments created through the Council of Europe, however havenl been incorporated directly into the Community legal order, so they are not binding in the stricto sensu. It was expected for the long time that European Communities will
access to the European Convention and will become the party of this international treaty.
Due to the n e g o t i a t i o i ť s frozen in this ťield during the preparation of the Amster­
dam treaty, i ť s became clear that EU must work out i ť s own s y s t é m of the human
rights protection.
121
M e z i n á r o d n í právní revue
číslo 1/2001
International L a w Review
There is no doubt that European Convention as well as other legal instruments
They are:
under the C o u n c i l qf Europe has had a great impact on the development of the law of
-
human rights at the European U n i o n level as they are the main sourcers of inspiration
for the Communities.
Nevertheless it is quite obvious, that the European Union must have i ť s own comprehensive code o f human rights that w i l l reflect the specific features of the supranational
organisations and ensure the higher level of the protection of the individuals which can
been achieved in the conditions of the internal market and european citizenship.
The same can be applied to the European Court of Justice as the application and the
interpretation af these rights vary both from the sidc of the Luxembourg Court and
from the sidc of the Strasbourg Court.
The preparation ofthe Draft Charter o ť F u n d a m e n t a l Rights of the European U n i o n
II. The Comprehensibility of the systém,
the context and the structure of the Charter
As it was mcntioned before the most important sources of inspiration and influences in the fiéld of human rights remain in the acts of C o u n c i l of Europe, first of all in
two main pillars - the European Convention for the protection of Human Rights and
Fundamental freedoms (including the Protocols) and the European Sociál Charter.
A c c o r d i n g to those and in respect of the objcctives of the U n i o n it is seems to be
appropriate to divide and classify all the rights into the 4 chapters as follow:
1. Rights directed to the protection of the life
of the human being and its dignity
no punishment wilhout the law and non-retroactivity ofthe criminal sanction (art. 10)
presumption of innocence and rights of the defence (art. 9)
right not to be tried or punished twice in criminal proceedings (art. 11)
This list put in the Draft Charter must be extended by three other rights which also
belong to the same group of principles, proper to to legal statě.
We mean concretely:
-
the right of appeal in criminal matters (under art. 2 ofthe Aditional Protocol N o . 7
to the European Convention),
-
compensation for wrongful conviction (art. 3 of Additional Protocol N o . 7 to the
Convention),
-
prohibition of imprisonment for debt (in intention of art. 1 Additional Protocol N o .
4 to the Convention).
It is necessary to stress especially in the sensc of these group of rights, that the
European Court of Justice has its own rich case law in this field, which cannot be
neglected in any way, because it reflects the nátuře and the interests ofthe European
U n i o n . That is why it is essential to ensure that the application and interpretation
of those rights will be realised in accordance with the conclusions o f European Court
of Justice.
3. The political freedoms and the rights of mixed character
(with some economic and sociál elements)
They content those rights:
-
There belong:
righl to life,
- prohibition of the death penalty,
- prohibition of torture,
- prohibition of slavery and forced labour.
The mentioned rights are declarcd in the articles 1-5 ofthe Draft Charter, but it is
necessary to ensure that these inalienable rights shall not be under no circumstances
derogated. This provision prohibited the derogation must be declared by our opinion
in the form of the separate article, added at the end of this Chapter.
2. Rule of law as one of the leading principles of human rights
It can be observed in those provisions, which granted the garantees (ofthe proce­
dura! character mainly), specific for the legal statě.
122
right to liberty and security (art. 6 of Draft Charter)
right to an effective rcmedy (art. 7)
right to a fair trial (art. 8)
-
2)
is one of the cvidences of this fact.
The development of this kind can be only welcomed.
N o . 1/2001
right to respect for priváte and family life, homc and corespondance (art. 12, 13 of
Draft Charter),
-
freedom of thougts, consience and religion (art. 14),
-
freedom of expression (art. 13),
-
freedom of assembly and association (art. 17),
right to marry and found a family (art. 19),
right to property (art. 20),
right to education (art. 16),
-
right to free elections in the form of active and passive voting rights to European
Pari i amen t and to municipal bodies (art. 25, 26),
the freedom of movement and residence (art. 30)
The scope of freedoms in this Chapter crosses the bounderies of the catalog and
contents of rights created by the legal instruments ofthe Council o f Europe, especially
in the political field taking into account the large and revolutional changes given by
Maastrich and Amsterdam treaties.
123
M e z i n á r o d n í právní revue
číslo 1/2001
International L a w Review
N o . 1/2001
These provisions must be strenghtened by our opinion by the declaration in the
form of the separale article which w i l l formulate expresi s verbis the rights ofthe Euro­
pean citizens as ťollows:
III. The search for Effectiveness and the Delimination
of Competences (some aspects)
"Every person holding the citizenship of the member statě shall be the citizen of
the Union.
Citizens ofthe U n i o n are granted the political, economical and sociál rights as well
as the rights for the diplomatic and consular protection from the side of all member
states garanteed by the European U n i o n . "
The speciál attention must be paid by us to the rights ofthe family members (nonnalionals of member states) ofthe citizens ofthe U n i o n , including the enumeration of
those rights.
In the formulation ofthe property rights provision (art. 20) lack the words „every
natural and legal person", so it is necessary by us to add them for the better identification of those rights.
It is obvious that the effectiveness ot the human rights protection depends gene­
rally on the quality ofthe control mechanism of those. M e r e l y proclamation of free­
doms without their ensurance in the form of procedural guarantees and other effective
warrants is almost of any use.
In this respect such decisions could be mentioned. First, the Charter can be adopted
in the form ofthe declaration, so as non - binding act. Second, the Charter w i l l have
a mixed character (binding only in some parts). T h i r d , the Charter w i l l be integrated
into the consititutive Treaties.
In the first two cases the binding nature ofthe Charter could be derivated from the
decision - making ofthe European Court of Justice. The interpretation ofthe L u x e m bourg Court and its constant case-law could become the signiťicant sources ofthe law
ofthe human rights at the U n i o n level.
4. Economic and sociál rights
The providing of this rights is generally considered to be the most complicated
process, because their promotion is meet with the diversity in sociál and economic
conditions prevailing in different coutrics, which depends not only ot the political w i l l .
In the regulations of those rights at the level of Charter it is necessary to start primarily
as usual with the European Sociál Charter (1961), including revision (1996), A d d i t i o ­
nal Protocols (1988, 1995), which contain the declaration of 19 principles.
A l o n g with this it is eligible to record the progress reached it this field, including
for example the consumer protection and the rights granted by the C o m m u n i t y Charter
of Fundamental Sociál Rights of Workers (1989), as well as the right for the environmental protection.
Due to the nature of these rights mentioned before it is appropriate in some cases
to introduce them gradually, step by step, by the determination of the transitional
per i od s.
In this respect we can speak about the soft regulation of these rights.
5. Some remarks about the structure of articles of the Charter
By our consideration it is desirable to improve the structure of every article in the
sen se that i t w i l l contain:
-
the generál declaration of the concrete right
the detailed formulation of the different aspects of this right
certain temporal examptions or derogations in the strictly defined cases under cogent criteria.
M e a n w h i l e this structure we can observe in same provisions only, most of all how-
ever have no this foundation.
124
The situation w i l l be quiet different if the Charter w i l l be adopted as a source ofthe
primary law, so as an act revising the constitutive treaties.
In this connection the extention of the application of the articles 226/ex 169 and
227/ ex 170 Treaty EC can be mentioned in the cases ofthe violence ofthe Charter. As
the European Court of Justice interpretates the meaning „ T r e a t y " in accordance with
those articles in the wider sense, including the primary and secondary law ofthe C o m m u nities, it is clear, that no changes in the text ofthe Constitutional treaties are necessary.
The responsibility ofthe states w i l l be given by the fact, that the Charter w i l l belong to
the primary law ofthe Communities.
On the other side the changes are diserablc in the text ofthe art. 234/exl77 in the
respect to the Charter (without prejudice to other planed modifications). It is eligible
to determine expresis verbis the right of the Court of the interpretation (only) of this
act ofthe primary law, which can be compared due to its importance, supremacy and
rigidity with the Constitution under the national law.
The most effective quarantee can be find out in the extention ofthe art. 7/exFl Treaty
E U , which contains the suspensive clause.
"The Council, meeting in the composition of the Heads of State or Government and
acting by unanimity on a proposal by one third ofthe Member States or by the Commission
and after obtaining the assent ofthe European Pari i amen t, may determine the existence of
a serious and persistent breach by a Member State of principles mentioned in Article 6(1),
after the government ofthe Member State in question to submit its observations.
Where such determinations has been made, the C o u c i l , acting by a qualiíled majori­
ty, may decide to suspend certain of the rights deriving from the application of this
Treaty to the Member State in question, including the voting rights ofthe representative
of the goverment of that Member State in the C o u c i l . In doing so, the C o u c i l shall také
into account the possible consequences of such a suspension on the rihgts and obligations of natural and legal pcrsons."
125
M e z i n á r o d n í právní revue
číslo 1/2001
This provision must be extended by our opinion at the cases of the persistent breach
by a member statě of the Charter (at least in the ťield of inalienable rights, political
rights and rights of mixed character).
The adoption of the Charter and its effective promotion w i l l doubtless mean the
reaching of the new, qualitatively the highest level of the defence of the freedoms of
the individuals, the unique dimension of the human rights protection of the U n i o n .
Reniarks:
The article gathers from the contribution presented b v the author at the S) 'tup os i um of
Jean Monnet Chairs, which was held by European Commission in Brussels in the days
6 - 7July 2000. The article reflects the status to the 7. 5. 2000
2) Draft Charter of 'Fundamental Rights of European Union, Chartě 4284/2000, Convent28, Brussel, 5th May 2000, fundamentalrights@consilium, eu.int.
n
Literatura/Lite ratu re:
Dixon, M.: Textbook on International Law, Blackstone Press Limited, London, 1995.
Duff, A.: The Treaty of Amsterdam, Text and commentary. Sweet and Maxwell, London
1997.
Fkgl, V: Význam mezinárodních dokumentů k ochraně lidských práv, C. H. Beck,
Praha, 1998.
Hall, S.: Nationality, Migration Rights and Citizenship ofthe Union, Martinus Nijhoff
Publishers, London, 1995.
Hanlon, J.: European Community Law, Sweet and Maxwell, London, 1998.
Seidl- Hohenveldern, L: Mezinárodní právo veřejné, Codex, Bohemia, Praha, 1999.
Sud re, R: Mezinárodní a evropské právo lidských prvků, MU Brno, 1997.
Sturma, P: Mezinárodní a evropské kontrolní mechanismy v oblasti lidských práv,
C H. Beck, Praha, 1998.
Sturma, P: Mezinárodní závazky v rámci kontrolních mechanismů v oblasti lidských
práv: obecný přehled. In: Implementace lidských práv s mezinárodní kontrolou lid­
ských práv, C. H. Beck, Praha, 1999.
Usher, A. J.: General Principles ofEC Law, Longman, London and New York, 1998.
Westlake, M.: The European Union beyong Amsterodam, Routledge, London and New
York, 1998.
n
2)
J)
International L a w Review
N o . 1/2001
Keywords:
human rights protection
instruments ofthe international law
convcntions
the treaties
European Convention
for the Protection of Human Rights
and Fundamental Freedoms
The European Court of Justice
prohibition ofthe death penalty
prohibition of slavery and forced labour
prohibition of torture
right to a fair trial
presumption of innocence
rights of the defense
right to free election
consumer protection
ťreedom of expression
ochrana lidských práv
mezinárodní právní instrumenty,
nástroje m e z i n á r o d n í h o práva
úmluvy, konvence
mezinárodní smlouvy, dohody
Evropská úmluva
na ochranu lidských práv
a základních svobod
Evropský soudní dvůr
zákaz trestu smrti
zákaz otroctví a nucených prací
zákaz mučení
právo na spravedlivý proces
presumpce neviny
právo na obranu
právo na s v o b o d n é volby
ochrana spotřebitele
svoboda projevu
4)
126
127