Evaluace synergií OP VaVpI

Transkript

Evaluace synergií OP VaVpI
„Evaluace synergií OP VaVpI“
Závěrečná zpráva
Datum: 30. 9. 2015
Zpracovatel:
Sídlo, kancelář Brno:
HOPE GROUP s.r.o., divize EUservis.cz
Palackého tř. 10, 612 00 Brno
IČ: 25342282
Kancelář Praha:
HOPE GROUP s.r.o., divize EUservis.cz
Lidická 1, 150 00 Praha 5
2
Obsah
1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
5
2 ÚVOD
11
2.1 KONTEXT K SYNERGIÍM MEZI OP VAVPI A DALŠÍMI OP
2.2 KONTEXT K SYNERGIÍM MEZI OP VAVPI A NÁRODNÍMI ZDROJI
2.3 IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ
2.3.1 KLÍČOVÍ AKTÉŘI – EVROPSKÉ ZDROJE
2.3.2 KLÍČOVÍ AKTÉŘI – NÁRODNÍ ZDROJE
11
14
16
16
19
3 METODOLOGIE
24
3.1 EVALUAČNÍ OKRUHY
25
3.1.1 EVALUAČNÍ OKRUH I – SKUTEČNÉ SYNERGICKÉ EFEKTY A KOMPLEMENTARITY MEZI PROJEKTY OP
VAVPI A PROJEKTY OP VK A OP PI
25
3.1.2 EVALUAČNÍ OKRUH II – MOŽNOSTI POSÍLENÍ SYNERGIÍ MEZI INTERVENCEMI DOTČENÝCH
PROGRAMŮ A JEJICH IMPLIKACE PRO IMPLEMENTACI OP VVV
27
3.1.3 EVALUAČNÍ OKRUH III – POTENCIÁLNÍ SYNERGICKÉ EFEKTY A KOMPLEMENTARITA S OSTATNÍMI
ZDROJI FINANCOVÁNÍ VAV NA NÁRODNÍ ÚROVNI
28
3.2 POUŽITÉ METODY A REALIZOVANÁ ŠETŘENÍ
31
3.2.1 ANALÝZA DAT
31
3.2.2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
32
3.2.3 INDIVIDUÁLNÍ ROZHOVORY
32
3.2.4 PŘÍPADOVÉ STUDIE
34
3.2.5 FOKUSNÍ SKUPINA
35
3.2.6 MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA
35
3.2.7 TEORIE ZMĚNY
36
3.2.8 METAEVALUACE
36
4 EVALUAČNÍ OKRUH I – SKUTEČNÉ SYNERGICKÉ EFEKTY A KOMPLEMENTARITY MEZI
PROJEKTY OP VAVPI A PROJEKTY OP VK A OP PI
37
4.1 ANALÝZA
4.1.1 PŘEDPOKLÁDANÉ SYNERGIE A JEJICH INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
4.1.2 REÁLNÉ SYNERGIE MEZI PROJEKTY
4.1.3 PŘEDPOKLADY A FAKTORY; PŘÍKLADY DOBRÉ A ŠPATNÉ PRAXE
4.2 ZJIŠTĚNÍ
4.3 DOPORUČENÍ
37
37
44
62
72
78
5 EVALUAČNÍ OKRUH II – MOŽNOSTI POSÍLENÍ SYNERGIÍ MEZI INTERVENCEMI
DOTČENÝCH PROGRAMŮ A JEJICH IMPLIKACE PRO IMPLEMENTACI OP VVV
80
5.1 ANALÝZA
5.2 ZJIŠTĚNÍ
5.3 DOPORUČENÍ
80
80
81
6 EVALUAČNÍ OKRUH III - POTENCIÁLNÍ SYNERGICKÉ EFEKTY A KOMPLEMENTARITA
S OSTATNÍMI ZDROJI FINANCOVÁNÍ VAV NA NÁRODNÍ ÚROVNI
84
3
6.1 ANALÝZA
84
6.1.1 MÍRA SOUBĚHU PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH Z NÁRODNÍCH ZDROJŮ S PROJEKTY OP VAVPI
84
6.1.2 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH Z NÁRODNÍCH PROGRAMŮ
86
6.1.3 MÍRA SYNERGICKÝCH VAZEB A ČASOVÉ HLEDISKO
89
6.1.4 KONKRÉTNÍ SYNERGICKÉ VAZBY, EFEKTY A FAKTORY, KTERÉ JE PODPORUJÍ NEBO BRÁNÍ JEJICH
DOSAŽENÍ
90
6.1.5 MÍRA KOMPLEMENTÁRNÍCH VAZEB A ČASOVÉ VAZBY
98
6.1.6 KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY KOMPLEMENTÁRNÍCH VAZEB A FAKTORY, KTERÉ JE PODPORUJÍ NEBO JIM
BRÁNÍ 101
6.2 ZJIŠTĚNÍ
104
6.3 DOPORUČENÍ
110
7 ZDROJE LITERATURY A DAT
112
8 PŘÍLOHY
116
8.1 SEZNAM ZKRATEK
116
4
1 Manažerské shrnutí
Společnost HOPE GROUP, s.r.o. a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR uzavřely dne 14. 4. 2015
smlouvu na realizaci zakázky „Evaluace synergií OP VaVpI“.
Cílem hodnocení je zvýšení kvality a efektivnosti pomoci poskytované z Fondů EU a její konzistence s cíli
Evropské unie a České republiky; zdokonalení strategie a zefektivnění implementace OP; zkoumání
specifických strukturálních problémů ČR a udržitelného rozvoje ve vztahu k předmětu OP. Předmětem
hodnocení je konkrétně provedení evaluace synergií Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
z programového období 2007-2013. Hodnoceny jsou synergické efekty mezi OPVK, OP PI a OP VaVpI
s doplněním o ostatní zdroje financování na národní úrovni v definovaných oblastech.
Primárním cílem evaluace je tedy identifikace vzájemných synergických efektů projektů OP VaVpI s projekty
OP VK a OP PI (a doplňkově s OP VaVpI), zjištění jejich relevance a formulace doporučení pro posílení
případného dopadu synergických efektů v současném programovém období. Sekundárním cílem je
posouzení výše uvedených aspektů mezi OP VaVpI a ostatními zdroji financování VaV na národní úrovni
a formulace doporučení pro budoucí intervence.
1.1 Evaluační okruh I – Skutečné synergické efekty a
komplementarity mezi projekty OP VaVpI a projekty OP VK
a OP PI
Předmětem tohoto evaluačního okruhu bylo identifikovat synergické efekty mezi OP VaVpI a OP VK a mezi
OP VaVpI a OP PI (a doplňkově i synergické efekty mezi projekty OP VaVpI navzájem – u projektů
zaměřených na transfer technologií). Konkrétně se tedy jednalo o synergie horizontální, které byly
deklarovány v rámci projektových žádostí. Zároveň bylo cílem také odkrytí synergických efektů
nepředpokládaných, které se objevily až během realizace projektů či po ní. Při hodnocení synergií byla
hodnocena doplňkovost projektů s jinými projekty podanými v rámci výše uvedených OP, která je
zohledňována v rámci kvalifikačního kritéria (platí pro projekty z oblasti podpory 1.1) a především při
hodnocení všech projektů v rámci výběrového kritéria (bonifikace až 10 %).
Z hlediska metodického vycházel evaluátor z relevantní dokumentace, z analýzy dostupných datových
zdrojů a z analýzy institucionální koordinace a zejména pak z výsledků terénního šetření (dotazníkové
šetření na všechny příjemce OP VaVpI, kteří ve své žádosti deklarovali výskyt synergických vazeb s dalšími
projekty, individuální rozhovory s těmito příjemci a fokusní skupina s příjemci a experty na oblast VaV).
Dalším vstupem byly 4 detailní případové studie zpracované na projektech deklarující synergické vazby,
které jsou přílohou této zprávy.
Zjištění
Synergické efekty zmiňovaných operačních programů byly definovány v rámci prováděcích dokumentů,
případně v příloze operačních programů (v případě OP VaVpI a OP PI). V rámci provedených šetření nebyly
identifikovány žádné další oblasti výskytu synergických vazeb či efektů než těch definovaných ve výše
uvedených dokumentech. Příjemci v rámci terénního šetření deklarovali výskyt synergií s projekty z OP VK
5
nebo OP PI, mimo těch uváděných v projektových žádostech, ale i u těchto projektů se jednalo o výše
uváděné (předpokládané) oblasti efektů.
Mezi faktory, které nejvíce přispívaly k dosažení synergických efektů, příjemci většinou zmiňovali faktory
interní. Třetina respondentů dotazníku uvedla, že jsou to interní faktory na straně jejich organizace (tj. na
straně příjemce projektu OP VaVpI, jeho procesů apod.), další třetina uvedla, že se jednalo o faktory interní
na straně synergického projektu (například proaktivita příjemce synergického projektu, jeho kvalitní
management, praxe apod.). Zbývající třetina příjemců uváděla jako hlavní faktor kombinaci faktorů
interních, programových i vnějších.
Za nejvýznamnější faktory jsou považovány měkké faktory, z oblasti lidských zdrojů. Detailnější analýzou
byly zjišťovány konkrétní faktory, nejčastěji uváděné jsou následující:
Lidské zdroje
-
propojení realizačních i výzkumných týmů (čímž došlo k propojení projektových aktivit a jejich lepší
koordinaci v místě a čase)
komunikace a vzájemná informovanost jednotlivých pracovníků centra (napomáhá zefektivnění
výzkumných aktivit)
kvalitní management „mateřské instituce“; podpora ze strany vedení
zkušený realizační tým (odbornost i zkušenost s realizací jiných projektů)
spolupráce jak uvnitř organizace, tak mezi příjemcem a partnery
komunikace a vzájemná informovanost
lidský faktor (iniciativa jednotlivců, ochota se učit, motivace atd.)
Vybudovaná infrastruktura
-
umožnění sdílení vědomostí a výstupů vzhledem k fyzické blízkosti vystavěných infrastruktur
malá velikost pracoviště vedoucí k vyššímu sdílení realizovaných aktivit (+ zaměstnanci vnímají
projekty jako součást vybudovaného centra, nikoli jako okrajový projekt)
Školení
-
vhodně zvolený obsah školení přesně odpovídající potřebám nově vybudované infrastruktury či
pořízeného vybavení
Obsah projektů
-
vzájemně se doplňující obsah projektů
projekty sledující jeden cíl, mající stejnou vizi, kterou společně naplňují
propojení výzkumných agend synergických projektů
časová souslednost projektů (např. navázání na projekt propagace apod.)
Plánování
-
existence vize do budoucna
propracovaný projekt vycházející z dobře zpracovaného dlouhodobého záměru (strategie)
6
Dopad synergických projektů lze definovat jako velmi silný, velká většina příjemců (82 %) uvádí, že
synergické projekty (z OP VK, OP PI a OP VaVpI) pomohly či spíše pomohly k dosažení vyšších efektů
u projektů OP VaVpI, než by tomu bylo v případě, že by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle).
V rámci terénního šetření bylo zjišťováno, jaké reálné synergické efekty se v rámci projektů OP VaVpI
objevily. Nejvýraznější synergické vazby byly příjemci vnímány v oblastech spolupráce: sdílení znalostí
a rozvoj spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi a dále v oblasti využití infrastruktury (téměř v 50 %
identifikováno jako výrazný efekt). Okolo 40 % příjemců uvádělo také propojení výzkumu s praxí; využití
výstupů výzkumu či spolupráci na aplikaci výzkumu do praxe jako oblasti s výrazným synergickým efektem.
U synergických projektů OP VK byly za oblasti s výrazným výskytem synergických vazeb nejčastěji
označovány oblasti: sdílení znalostí; rozvoj spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi; využití
infrastruktury – budov i přístrojů a vybavení. Oproti tomu u synergických projektů z OP PI byly za významné
považovány oblasti: využití výstupů výzkumu; provázání výzkumných aktivit a spolupráce na aplikaci
výsledků výzkumu do praxe. Tyto oblasti odpovídají zaměření projektů OP PI a OP VaVpI.
Významnou oblastí, ve které respondenti identifikovali nepředpokládané vazby a efekty, byla oblast
týkající se samotného chodu instituce. Ve většině případů se jednalo o efekty neočekávané, ale
respondenty byly tyto efekty hodnoceny jako velmi významné. Konkrétně docházelo k posilování interních
procesů, včetně projektového řízení, v institucích došlo k posílení kompetencí v otázce vypisování
výběrových řízení podle zákona o veřejných zakázkách, a tím usnadnění realizace dalších projektů. Projekty
také nad rámec očekávání přispívaly k zavádění procesů na ochranu duševního vlastnictví.
V otázce časování bylo zjištěno, že většina synergických projektů z OP VK, OP PI či OP VaVpI byly označeny
jako projekty souběžné k bonifikovanému projektu OP VaVpI (74 %), necelých 21 % projektů je označeno
jako předcházející, což odpovídá nastaveným pravidlům pro bonifikaci synergií v rámci projektových
žádostí. Pouze 5 % synergických projektů bylo označeno jako navazující na realizovaný projekt OP VaVpI.
Z analýzy časování projektů vychází mírně pozitivněji hodnocené projekty souběžné oproti projektům
předcházejícím. Za nejpřínosnější byly ovšem jednoznačně označeny ty synergické projekty, které byly
realizovány návazně, až po realizaci projektu OP VaVpI. U všech 10 takto označených projektů bylo
uvedeno, že jednoznačně pomohly k dosažení vyšších efektů. Také v individuálních rozhovorech
respondenti hodnotili projekty, které navazují na projekt OP VaVpI jako přínosnější. Jedná se totiž ve
většině případů o projekty, které jsou již přesně nastaveny na potřeby vybudované infrastruktury, podporují
již vznikající týmy, řeší reálné výstupy výzkumných projektů apod., díky čemuž dosahují vyšších synergických
efektů.
V otázce budoucího vývoje synergických vazeb a efektů předpokládá 40 % příjemců v horizontu 5 let od
ukončení projektu u svých projektů udržení některých vzniklých vazeb. Čtvrtina příjemců se domnívá, že
dojde k udržení většiny vzniklých vazeb a další čtvrtina očekává navíc jejich posilování. Pouze u malého
počtu projektů (necelých 8 %) příjemci předpokládají zánik vzniklých vazeb, přičemž částečně se jedná
o projekty spolupráce s průmyslovou sférou. Může se jednat např. o ty, kde v realitě synergické efekty
nakonec téměř nenastaly či takové synergie, které jsou pevně vázány na poskytované prostředky (např.
v případě, že projekty OP PI sloužily pouze k podpoře financování patentové žádosti. S podobným vývojem
se potkalo celkem 20 % všech projektů se synergickými vazbami na projekty OP PI.
V rámci individuálních rozhovorů byl identifikován trend vyšší provázanosti a vyšší míry synergických efektů
v případě projektů OP VaVpI s menším počtem synergických projektů. Také analýza dat dotazníkového
7
šetření toto zjištění potvrzuje, projekty OP VaVpI, které byly bonifikovány pouze za jeden synergický
projekt, předpokládají ve 44 % posilování vzniklých vazeb (a v 75 % posilování či udržení většiny vazeb),
zatímco projekty OP VaVpI, které do žádosti uvedly 10 a více synergických projektů, předpokládají
posilování vazeb jen v 10 % případů. Posilování či udržení většiny vazeb předpokládají tyto projekty jen ve
20 % případů, což je v porovnání s projekty s jedním synergickým projektem (75 %) prokazatelný rozdíl.
V rámci doporučení se evaluátor zaměřil zejména na současné projekty a jejich vyhodnocení:

Zhodnocení reálných synergických efektů na straně ostatních operačních programů pomocí externí
evaluace

Posbírat informace k naplnění synergických efektů od příjemců OP VaVpI s delším časovým
odstupem
1.2 Evaluační okruh II – Možnosti posílení synergií mezi
intervencemi dotčených programů a jejich implikace pro
implementaci OP VVV
Hlavní náplní evaluačního okruhu byla formulace doporučení a návrhu opatření vycházejících
z provedených šetření. Poznatky v oblasti synergií OP VaVpI a OP VK, které byly zjištěny v rámci řešení
předchozího okruhu, a také některá zjištění z evaluačního okruhu III, byly transformovány do podoby
doporučení k posílení efektivity nových intervencí z OP VVV v této oblasti. Cílem doporučení je posílení
synergií operačních programů z programového období 2007-2013 a v druhé části na programové období
2014-2020.
Z analýz a zjištění v rámci evaluačních úkolů I a III vyplynula doporučení, která by mohla v budoucnu přispět
k posílení synergií mezi intervencemi dotčených programů a jejich implikaci pro implementaci OP VVV.
Jedná se o následující doporučení:

Zaměřit se na oblasti, ve kterých vznikají úspěšné synergické vazby s potenciálem rozvoje
synergických efektů

Lepší provazba termínů výzev OP, popř. realizace společné výzvy

Zajistit společné hodnocení projektů, např. koordinací Hodnotitelských komisí, s důrazem na
ověření synergií

Sbírat průběžné in-formace k naplánování synergických vazeb a efektů

Provedení analýzy absorpční kapacity před vyhlášením jednotlivých výzev OP VVV
8
1.3 Evaluační okruh III - Potenciální synergické efekty
a komplementarita s ostatními zdroji financování VaV na
národní úrovni
Předmětem tohoto evaluačního okruhu bylo identifikovat míru komplementarity a synergických vazeb
a z nich plynoucích efektů mezi OP VaVpI a dalšími zdroji financování na národní úrovni, a to jak na úrovni
programové, tak na úrovni konkrétních projektů OP VaVpI.
Z hlediska metodického vycházel evaluátor z analýzy relevantní dokumentace národních programů
a zejména pak z výsledků terénního šetření (dotazníkové šetření, individuální rozhovory s příjemci OP VaVpI
a fokusní skupina), v návaznosti na něj byly zpracována dvě případové studie efektivního postupu při
realizaci synergií a komplementárních vazeb OP VaVpI a národních programů.
Zjištění
Na programové úrovni identifikoval evaluátor nejvyšší míru předpokládaných synergických efektů v případě
programů podpory v gesci MŠMT, konkrétně pak Národní program udržitelnosti I a Projekty velkých
infrastruktur pro VaVaI. Nejvyšší míra komplementarity na programové úrovni je v případě programů
podpory v gesci TAČR, konkrétně pak Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního
vývoje ALFA.
Na úrovni konkrétních projektů OP VaVpI existuje vysoká míra synergických vazeb s projekty financovanými
z národních projektů (více než 59 % příjemců identifikovalo takovou vazbu alespoň u jednoho projektu).
Míra komplementarity je též poměrně vysoká – více než 44 % příjemců v rámci dotazníkového šetření
identifikovalo komplementární vazby s nejméně jedním projektem podpořeným z národních programů.
Nejvýznamnější skupinou synergických vazeb je skupina synergických vazeb, které se projevují v rozšíření
záběru projektu OP VaVpI a zvýšení kvality výsledků realizovaného výzkumu, následně pak v oblasti rozvoje
kapacit příjemce (technických, personálních). Komplementární vazby byly identifikovány zejména v oblasti
tematické komplementarity a také v oblasti finančních úspor.
Nejvýznamnějšími dvěma skupinami faktorů s pozitivním vlivem na vznik synergických vazeb a z nich
vyplývajících synergických efektů jsou faktory v oblasti partnerství a kooperace a interní faktory na straně
příjemce. Nejvýznamnější mi skupinami faktorů s pozitivním vlivem na dosažení efektů z komplementárních
vazeb jsou interní faktory na straně příjemce a faktory v oblasti partnerství a kooperace.
Většina faktorů, které považují příjemci za faktory bránící nebo omezující realizaci synergických vazeb
a tedy potažmo projevu synergických efektů, je koncentrována do oblasti nastavení programu OP VaVpI
a podmínek realizace a administrace projektů OP VaVpI a do oblasti podmínek a nastavení národních
programů a realizace projektů v rámci národních programů.
Evaluátor identifikoval řadu příkladů dobré praxe při realizaci synergií i komplementárních vazeb, přičemž
většina má vazbu ba zapojení mladých vědeckých pracovníků (doktorandů a postdoktorandů), mezinárodní
spolupráci na úrovni institucí i konkrétních vztahů a spolupráci s praxí.
9
V rámci doporučení se evaluátor zaměřil zejména na programové období 2014+, kdy formuluje následující
sadu doporučení:

Efektivněji využívat finanční plány zejména velkých projektů (obdoba technických anexů u projektů
OP VaVpI) jako podklad pro plánování alokace národních programů

Provázat termíny výzev národních programů s výzvami OP VVV, zejména v případě programů,
u kterých tato evaluace identifikovala významné synergické efekty nebo komplementární vazby

Zohlednit v hodnocení projektů v rámci OP VVV nejen synergické vazby s projekty v rámci OP
2014+, ale i s projekty financovanými z národních programů
10
2 Úvod
Kontext evaluace
Hodnocení OP VaVpI je prováděno v souladu s povinnostmi ustanovenými v článku 47 až 49 Nařízení Rady
(ES) č. 1083/2006, v souladu s metodickými pokyny Evropské komise a v souladu s metodickými pokyny
Národního orgánu pro koordinaci. Cílem hodnocení je zvýšení kvality a efektivity pomoci poskytované
z Fondů EU a její konzistence s cíli Evropské unie a České republiky.
Cílem hodnocení tedy je zdokonalení strategie a zefektivnění implementace OP a zkoumání specifických
strukturálních problémů ČR a udržitelného rozvoje ve vztahu k předmětu OP. Předmětem hodnocení je
evaluace synergií OP VaVpI.
ŘO vyhodnotilo jako účinné provést zhodnocení synergických vazeb operačních programů OP VK a OP PI ve
vztahu k OP VaVpI za programové období 2007-2013 tak, aby bylo možné případné ověřené dobré praxe
v rámci postupů i samotných věcných návazností přenést do současného programového období.
2.1 Kontext k synergiím mezi OP VaVpI a dalšími OP
Programové období 2007-2013 a OP VaVpI
Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 definoval synergické efekty realizace politik a opatření
jako jednu z příležitostí pro programové období 2007-2013. Vzájemná synergie při stanovování priorit NSRR
byla dle dokumentu zajištěna mimo jiné intenzivní činností Řídícího a koordinačního výboru a jeho
pracovními skupinami.
V rámci jednotlivých Priorit NSRR byly definovány synergie mezi konkrétními operačními programy.
V prioritě „Podpora kapacit VaV pro inovace“ byly definovány synergie mezi OP VaVpI, OP PI a OP VK.
Koordinace a soulad mezi OP VaVpI a OP PI měly být zajištěny několika opatřeními institucionální povahy
(rozhodování o výzvách a výběrových kritériích MV po dohodě s MV druhého OP; bonifikace projektů;
společní představitelé hodnotících komisí; koordinační setkání atd.). Za efektivnost této koordinace měl být
zodpovědný NOK.
Ze závěrů ex-ante hodnocení NSRR vyplývalo, že přetrvávají problémy s nastavením implementace. Ex-ante
hodnotitelé NSRR se domnívali, že v době vzniku dokumentu nebyl jasný mechanismus pro koordinaci
intervencí z různých OP a pro zajištění synergie mezi různými intervencemi z OP, s čímž souvisela také
skutečnost, že NSRR nereagovalo na nepřipravené (nebo nedostatečně připravené) implementační systémy
OP. Ex-ante hodnotitelé dále upozorňovali na dílčí nedostatky – v oblasti synergií na nedostatečně
připravené koordinační struktury a mechanismy pro zajištění synergie intervencí SF s domácími programy.
Závěrem ex-ante hodnocení je kriticky shrnuto, že „konzultační proces při zpracování NSRR nepomohl
nalezení synergií a nutných funkčních provázání mezi OP a tyto i nadále nejsou dostatečně definovány. Tím
méně se pak podařilo navrhnout mechanismy pro společnou či účelově koordinovanou realizaci intervencí,
u nichž je vzájemná provázanost nezbytná či vysoce žádoucí.“
Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 se stal podkladem a vodítkem pro zpracování
jednotlivých operačních programů.
Zajištění synergických vazeb mezi operačními programy podléhalo v roce 2009 hodnocení v rámci
evaluačního projektu pro NOK. Ze závěrů této evaluace vyplývá, že tehdejší podoba koordinačních výborů
(KV) nebyla z hlediska zajištění synergií mezi OP funkční, jednání byla formální a složení výboru ne zcela
optimální. Na základě doporučení evaluace zpracoval NOK v roce 2010 „Metodické doporučení k zajištění
11
synergických vazeb mezi operačními programy 2007-2013“, jehož cílem bylo sladit pojetí problematiky
synergií jednotlivými ŘO a stanovit jednotná pravidla. V rámci této metodiky byly formulovány a přijaty
následující definice klíčových pojmů:
Synergická vazba (návaznost): věcná vazba mezi dvěma projekty předloženými ve dvou OP stejným nebo
dvěma žadateli, jejichž současné, resp. bezprostředně návazné působení má potenciál přinést vyšší efekt
ve srovnání se součtem efektů každého z projektů realizovaného odděleně. Efektivní koordinace těchto
vazeb prostřednictvím funkčních koordinačních mechanismů znásobuje příspěvek k naplňování cílů
jednotlivých operačních programů a strategických cílů NSRR. Ne každá věcná návaznost mezi OP má
potenciál přinést synergický efekt.
Synergický projekt – projekt vytvářející synergickou vazbu.
Synergická výzva – výzva pro příjem projektových žádostí, v rámci které mohou být předkládány
synergické projekty (počáteční, návazné).
Synergické kritérium – kritérium při hodnocení projektových žádostí odrážející skutečnost, zda předložený
projekt (návazný projekt) ne/vytváří synergickou vazbu na jiný konkrétní projekt (počáteční projekt).
Počáteční projekt – projekt podpořený z prostředků EU v programovém období 2007-20131, který se v
době hodnocení synergického kritéria návazného projektu nachází ve stavu Schválen k financování /
Projekt v realizaci / Realizace projektu ukončena / Financování projektu ukončeno / Výdaje projektu
certifikovány.
Návazný projekt – projekt, na který je v rámci OP 2007-2013 předložena žádost o podporu a který vytváří
synergickou vazbu na projekt počáteční.
Koordinační mechanismy – nástroje pro zajištění souladu a efektivního řízení činností spojených s realizací
operačních programů stanovené pro jednotlivé úrovně implementačních struktur.
Poznámka: Komplementární vazby nebyly v metodickém dokumentu definovány.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace počítal se vznikem dvou druhů synergií v této oblasti –
synergie vertikální a horizontální:
Horizontální synergie vznikají mezi oběma operačními programy zejména formou navazujících projektů
(jsou připravovány v rozdílném časovém období a navazují na výstupy předchozích projektů) a souběžně
připravovaných projektů (vznikají ve stejném časovém období a vzájemně na sebe odkazují). Vertikální
synergie vzniká v rámci OP VaVpI tím, že projekty jsou připravovány v partnerství s aplikační sférou.
Z textu programového dokumentu OP VaVpI vyplývá, že za jeden z nejdůležitějších aspektů OP VaVpI je
považováno zapojení partnerů z podnikové sféry do výzkumných a inovačních aktivit. V této oblasti byla
identifikována synergie s Operačním programem Podnikání a inovace. Ve snaze zajistit praktické synergie
mezi podnikovou a výzkumnou sférou v rámci OP VaVpI i OP PI (a vzhledem k důrazu, jaký kladla EK na
zajištění synergií v době tvorby programů) byly v rámci programového dokumentu vymezeny některé kroky
a nastaveny mechanismy k zajištění synergií. Jedná se například o to, že monitorovací výbory obou
programů měly zahrnovat zástupce identických institucí, časový plán zasedání obou monitorovacích výborů
měl být synchronizován a stejně tak zveřejňování výzev (jelikož výběrová kritéria obou OP musí být
odsouhlasena oběma monitorovacími výbory).
Základním východiskem pro nastavení koordinace obou operačních programů je dohoda o systémových
mechanismech pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI a OP PI, která se promítá do dokumentu
12
„Systémové mechanismy pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI a OP PI“, který je přílohou obou
OP.
Programový dokument dále definoval popularizaci vědy a technologií a propagaci výsledků výzkumu
a inovací, jež představují klíč pro přilákání mladých talentů k výzkumné dráze, jako zásadní předpoklad pro
úspěšné šíření inovací v aplikačním sektoru ve společnosti. A identifikoval tedy v této oblasti těsné synergie
mezi OP VaVpI a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Synergických efektů zde
mělo být dosaženo kombinací opatření ESF zaměřených na lidské zdroje a opatření ERDF podporujících
investice do infrastruktur tak, aby se oba typy aktivit vzájemně podporovaly.
Také ze závěrů ex-ante hodnocení OP VaVpI vyplývá, že je potřebné úzké provázání a koordinace podpory
poskytované prostřednictvím OP VaVpI s OP PI v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ex-ante
hodnotitelé doporučovali uvést do programového dokumentu způsob spolupráce a koordinace aktivit
řídících a zprostředkujících subjektů při implementaci OP VaVpI a partnerských operačních programů
a navrhovali vytvoření koordinačního orgánu (což bylo v případě synergické vazby na OP PI promítnuto
právě do zmíněné přílohy programu „Systémové mechanismy pro dosažení synergických efektů mezi OP
VaVpI a OP PI“).
Programové období 2014-2020
V programovém období 2014-2020 je kladen velký důraz na eliminaci překryvů a zajištění synergií
a komplementarit a to zejména z důvodu naplňování principů:



koncentrace (dosažení dobrých výsledků i při omezeném počtu programů a priorit),
programování (eliminace nežádoucích překryvů mezi programy a prioritami),
komplementarity (programy a priority společně přispějí k cíli a budou se vhodně doplňovat).
Jelikož je na zajištění synergií kladen v současném období velký důraz, je nastavení synergií součástí
„Metodického pokynu pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014-2020“
a povinnost monitorovat a vyhodnocovat je ukotvena v „Metodickém pokynu pro monitorování
a implementace ESIF v ČR v programovém období 2014-2020“. Tyto dokumenty představují mj. nástroje
a koncepty pro fázi implementace OP, přičemž klíčový prvek pro definování synergických intervencí tvoří
plán výzev a jejich popis, včetně paralelně existujících mechanismů koordinace, které budou tyto vstupy
formulovat. Nově budou mj. zavedeny Strategické realizační plány s harmonogramem výzev, predikcí
čerpání a plánem plnění indikátorů, které přispějí k realizaci synergických intervencí. Definice klíčových
pojmů jsou v aktuálním programovém období nastaveny následujícím způsobem:
Synergie (synergická vazba) - představuje vztah mezi aktivitami soustředěnými v jednotlivých specifických
cílech programů (v implementační fázi na úrovni operace), které jsou vůči sobě v přímé funkční interakci
a navzájem se posilují ve svých účincích a dopadech. Synergické vazby mohou vznikat uvnitř programů ESI
fondů, mezi programy ESI fondů, mezi programy ESI fondů a EU politikami a mezi programy ESI fondů
a národními programy.
Následně je možné definovat synergický vztah mezi projekty vážícími se ke specifickým cílům různých
programů. Synergická vazba je věcná vazba mezi dvěma a více projekty předloženými do dvou či více
programů stejným nebo dvěma žadateli, jejichž současné, resp. bezprostředně návazné působení má
potenciál přinést vyšší efekt ve srovnání se součtem efektů každého z projektů realizovaného odděleně.
Komplementarita - vazba mezi programy, v rámci kterých jsou zamýšlené obdobné, související či navazující
intervence, které se vzájemně kombinují a doplňují. Komplementarita nevyžaduje podmíněnost realizace
komplementární intervence, může být realizována samostatně.
13
Terminologie využívaná v rámci evaluace
Projekt Evaluace synergií je zadán ŘO OP VaVpI a věnuje se konkrétním projektům a jejich deklarovaným
vazbám. Využívaná terminologie tedy odráží specifičnost danou zadáním projektu. Níže jsou pro větší
přehlednost a srozumitelnost předkládané Závěrečné zprávy představeny termíny využívané pro označení
jednotlivých jevů v tomto dokumentu.
Projekt OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou/vazbami – projekt, který byl realizován s podporou
OP VaVpI, a který ve své žádosti vykázal a byl bonifikován za deklarované synergie s projekty OP VaVpI
nebo OP VK nebo OP PI. Dále také v rámci evaluace uváděno jako „hodnocený projekt“ nebo „projekt OP
VaVpI“ atd.
Synergický projekt – projekt, který byl v době podání projektu OP VaVpI financován nebo byl podán do
vyhlášené výzvy v rámci OP PI, OP VK či OP VaVpI (tj. již získal Rozhodnutí o financování projektu, nebo
podal žádost do otevřené výzvy), a měl potenciál pro vznik synergií s předloženým projektem OP VaVpI.
Synergická vazba – vazba mezi projekty OP VaVpI a jejich synergickými projekty. Vazba představuje
nástroj, kterým lze dosáhnout synergických efektů; nástroj, který vytváří příležitosti a podmínky pro vznik
synergického efektu. Jedná se o „potenciál“, předpokládanou návaznost projektů v rámci jejich realizace.
Synergické vazby lze při nastavování projektů vydefinovat a předjímat.
Synergický efekt – dlouhodobější efekt, který je již výsledkem synergické vazby. Jedná se o konkrétní
přínos, kterého bylo díky synergické vazbě dosaženo.
2.2 Kontext k synergiím mezi OP VaVpI a národními zdroji
Národní zdroje financování vědy, výzkumu a inovací jsou realizovány v rámci aktualizované Národní politiky
výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020 (dále jen „Národní politika“), kdy
hlavním cílem Národní politiky je vytvořit kvalitní podmínky pro tvorbu nových poznatků a jejich využívání
v inovacích. Národní politika zastřešuje odpovídající strategicko-koncepční dokumenty v ČR a je v souladu
s dokumenty přijatými na úrovni EU, a to včetně zohlednění možných synergií i případných překryvů
národních programů s OP VaVpI, OP VVV, OP PIK, OP PI a OP VK.
Stěžejní charakteristiky podpory VVI z národních zdrojů v kontextu s OP VaVpI:


Celkový objem podpory v rámci programů na národní úrovni i výše podpory na projekt je
z hlediska objemu významně nižší než v případě OP VaVpI.
Podpora je poskytována větší skupinou aktérů – poskytovatelů dotací, kteří současně poskytování
dotací administrují a kontrolují – celkově je do systému podpory VVI na národní úrovni zapojeno
celkem 22 aktérů v rámci organizačních složek státu, primárně se jedná o:
14
o




Úřad vlády ČR a jednotlivá ministerstva (hlavními aktéry jsou Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo
zdravotnictví);
o organizační složky státu (např. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní
úřad) a agentury zajišťující institucionálně i administrativně podporu VVI dle svého statutu
(Technologická agentura České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová
agentura České republiky).
Do podpory VVI jsou jako poskytovatelé zapojeny i některé subjekty samosprávy, zejména pak
kraje – jedná se převážně o regionálně omezené programy podpory a většinou i úzce specializované
s ohledem na finanční objem podpory.1
V jednotlivých letech je vyhlašováno velké množství programů.2
Jsou realizovány převážně dlouhodobější programy podpory VVI – významná většina programů je
vyhlašována na minimálně 5leté období, řada programů probíhá kontinuálně a dlouhodobě.3
Dvojí role MŠMT - jakožto Řídicího orgánu OP VaVpI (a také OP VK) a současně poskytovatele
dotací v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích na národní úrovni i z dalších zahraničních zdrojů
(Rámcové programy, Finanční mechanismus EHP/Norsko).
Předpoklad synergií mezi programy podpory, prostřednictvím nichž bude Národní politika naplňována, je
zakotven přímo v tomto programovém dokumentu, a to ve vazbě na synergii s evropskými zdroji, a to jak
v rámci předchozího programového období 2007-2013 (kam spadá OP VaVpI), tak i v rámci programového
období 2014-2020 (aktualizace Národní politiky je zpracována s výhledem do roku 2020 a kryje se tak
časově s tímto programovým obdobím). Tento dlouhodobý výhled umožňuje koordinaci a synergii využití
národních zdrojů v dlouhodobém horizontu.
Synergie a možné překryvy mezi OP VaVpI a národními zdroji tak vychází z výše uvedených charakteristik
a projevují se zejména ve smyslu zajištění koncentrace veřejné podpory na Národní priority orientovaného
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Hodnocení synergií mezi národními programy a OP VaVpI tak představuje významný nástroj zefektivnění
provozu projektů podpořených z OP VaVpI i samotných národních programů a současně pak vhodnou
znalostní základnu pro úspěšnou implementaci a realizaci OP VVV, případně i OP PIK a samozřejmě
i samotných národních programů v celém období do roku 2020.
1
Například program Inovační vouchery v Karlovarském kraji, jehož cílem je nastartování spolupráce mezi podnikateli
a poskytovateli znalostí, rozšíření povědomí o potřebě inovací, výzkumu a vývoje pro růst firem, motivace zavádění inovací mezi
podnikateli a tím posilování jejich pozice na trhu.
2
K 15. 5. 2015 bylo na národní úrovni aktuálně vyhlášeno 45 různých programů podpory VVI a programů realizovaných na základě
veřejných zakázek.
3
K 15. 5. 2015 se jedná o 13 programů s dobou realizace 10 let a delší.
15
2.3 Identifikace klíčových aktérů
Analýza stakeholderů slouží pro definování významu potenciálních aktérů v oblasti synergií u projektů VaV.
Vedle klíčových subjektů, kterými jsou řídící orgány OP VaVpI, OP VK a OP PI, jsou v této kapitole
identifikovány další subjekty, které mají ve sledované problematice vliv. Analýza stakeholderů byla
zpracována s cílem jednak formulovat relevantní hypotézy pro evaluaci synergií a jednak identifikovat
potenciální klíčové aktéry pro další fázi realizace projektu (terénní šetření).
Analýza stakeholderů byla zpracována ve formě přehledných tabulek, přičemž u každého aktéra byl
definován jeho okruh působnosti a byl popsán a zhodnocen jeho potenciální vliv v oblasti vzniku a realizace
synergií.
Působnost aktérů je vymezena jako oblast, do které směřují daní aktéři své hlavní aktivity.
Popis vlivu stanovuje, jaké má daný aktér konkrétní reálné možnosti v oblasti ovlivňování systému vzniku a
realizace synergií.
Míra vlivu hodnotí reálný vliv daného aktéra na nastavení prostředí takovým způsobem, který bude
umožnovat vznik a realizaci synergických projektů a vazeb. Míra vlivu je vyjádřena na následující škále:




klíčový vliv
vysoký vliv
střední vliv
nízký vliv.
Analýza stakeholderů je zpracována pro období implementace OP VaVpI.
Reálný vliv aktérů v oblasti podpory vzniku a realizace synergií byl předmětem zkoumání v rámci terénního
šetření.
2.3.1 Klíčoví aktéři – evropské zdroje
Stakeholder
Působnost
Popis vlivu
Míra vlivu
ŘO OP VaVpI
Usnesením vlády ČR č. 175/2006 bylo ŘídIcím orgánem
OP VaVpI určeno Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. Zabezpečením funkce Řídícího orgánu OP
VaVpI byl v rámci MŠMT ministrem pověřen útvar Sekce
řízení Operačních programů EU.
Zprostředkující subjekty, které by jednaly jménem ŘO
nebyly určeny.
V rámci Skupiny pro řízení Operačních programů byly
zřízeny odbory:
 Odbor řízení OP VaVpI (koordinace povinností
Řídícího orgánu)
 Odbor implementace OP VaVpI
- Odpovídá za správné
a efektivní řízení OP
VaVpI, včetně
efektivního zajištění
synergických vazeb
mezi OP.
- Zajišťuje společnou
programovou
koordinaci projektů.
- Vyhlašuje výzvy a
stanovuje hodnotící
kritéria (včetně
bonifikací za
synergické vazby).
- Hodnotí projektové
žádosti.
Klíčový
vliv
ŘO OP PI
Usnesením vlády ČR č. 175/2006 bylo Řídícím orgánem
- Odpovídá za správné
Klíčový
16
Stakeholder
Působnost
OP PI určeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zabezpečením funkce Řídícího orgánu OP PI byl v rámci
MPO ministrem pověřen útvar Sekce fondů EU, v úseku
náměstka ministra pro evropské fondy.
Řídicí orgán OP PI deleguje výkony některých činností v
rámci implementace v některých oblastech podpory na
zprostředkující subjekty. Zprostředkujícím subjektem
v implementační struktuře OP PI je agentura pro
podporu podnikání a investic CzechInvest.
Popis vlivu
a efektivní řízení
OP PI, včetně
efektivního zajištění
synergických vazeb
mezi OP.
- Zajišťuje společnou
programovou
koordinaci projektů.
- Vyhlašuje výzvy a
stanovuje hodnotící
kritéria (včetně
bonifikací za
synergické vazby).
- Hodnotí projektové
žádosti.
Míra vlivu
vliv
ŘO OP VK
Usnesením vlády ČR č. 175/2006 bylo Řídícím orgánem
OP VK určeno Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. Zabezpečením funkce Řídícího orgánu OP
VK byl v rámci MŠMT ministrem pověřen útvar Sekce
řízení Operačních programů EU.
V rámci Skupiny pro řízení Operačních programů byly
zřízeny odbory:
 Odbor řízení OP VK
 Odbor CERA (Czech Education and Research
Agency – odbor implementační struktury,
vykonávání administrativních činností)
- Odpovídá za správné
a efektivní řízení
OP VK, včetně
efektivního zajištění
synergických vazeb
mezi OP.
- Zajišťuje společnou
programovou
koordinaci projektů.
- Vyhlašuje výzvy a
stanovuje hodnotící
kritéria (včetně
bonifikací za
synergické vazby).
- Hodnotí projektové
žádosti.
Klíčový
vliv
MMR NOK
V souladu s usnesením vlády ČR č. 198/2006 bylo určeno
Ministerstvo pro místní rozvoj koordinačním a
metodickým orgánem Národního rámce politiky
soudržnosti.
NOK je centrálním koordinátorem, má vytvářet jednotný
rámec pro implementaci operačních programů řídícími
orgány. Byl a je zodpovědný za efektivnost koordinace a
soulad mezi OP. Měl pravidelně předsedat koordinačním
setkáním ŘO OP VaVpI a ŘO OP PI (dle NSRR např.
každých 6 měsíců).
S ohledem na zajištění koordinace měl organizovat
jednání představitelů řídicích orgánů – formou
Koordinačních
výborů
(zde
konkrétně
KV
Konkurenceschopná česká ekonomika), které měly být
platformou pro vzájemné konzultace mezi OP VaVpI a
OP PI (a OP PK).
Monitorovací výbory dotčených OP byly zřízeny v
souladu s článkem 63 Nařízení Rady (ES) č.1083/2006.
Cílem MV je zajistit dohled nad účinností a kvalitou
Úlohou NOK je zajistit
efektivní naplňování
cílů NSRR, organizovat
a dohlížet na
koordinaci
implementace
operačních programů a
odpovídat za její
efektivní fungování.
Vysoký
vliv
Vykonávají dohled nad
realizací programů a
monitorují využívání
Střední
vliv
Monitorovací
výbory
dotčených OP
17
Stakeholder
ŘO OP VVV
Příjemci
Působnost
poskytované pomoci. Složení MV bylo založeno na
principu partnerství a principu rovných příležitostí. Členy
MV jsou zejména zástupci daného ŘO plus zástupci
dotčených ŘO (OP VaVpI, OP PI, OP VK), dále NOK, PCO,
zástupci dalších orgánů ústřední správy, např. RVV, dále
delegovaní zástupci regionů, zástupci hospodářských a
sociálních partnerů, včetně neziskových organizací a
zástupce EK v roli poradce.
ŘídIcím orgánem OP VVV bylo určeno Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy.
Na základě podaných žádostí a podepsaných smluv /
vydaných rozhodnutí čerpají prostředky z OP VaVpI a z
OP VK či OP PI na realizaci aktivit.
Příjemci podpory na realizaci projektů z OP VaVpI jsou
právnické osoby, jejichž hlavní činností je výzkum a vývoj
nebo šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky,
publikování nebo převodu technologií; přičemž veškerý
zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření
jejich výsledků nebo do výuky (vysoké školy, výzkumné
ústavy, veřejné výzkumné instituce, neziskové
organizace a jimi vytvořené právnické osoby atd.)
a které současně splňují podmínky stanovené platnou
českou legislativou a Rámcem Společenství pro státní
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).
Popis vlivu
všech prostředků v
rámci programů
Míra vlivu
Klíčový aktér pro
současné programové
období (bez vlivu na
období 2007-2013);
převzetí best practice
v rámci postupů i
samotných věcných
návazností
Realizací aktivit
z uvedených programů
mohou příjemci
vytvářet novou
hodnotu, tedy společně
působícími faktory
posilovat pozitivní
dopady aktivit, které by
bez realizace
synergických projektů
nevznikly.
--
Klíčový
vliv
18
2.3.2 Klíčoví aktéři – národní zdroje
V následující tabulce je uveden přehled klíčových aktérů – poskytovatelů podpory VVI z národních zdrojů.
Přehled klíčových aktérů zahrnuje všechny klíčové aktéry, přičemž pro komplexnost jsou následně
v přehledu výčtu uvedeny i další subjekty, u kterých lze vliv hodnotit jako velmi nízký, resp. minimální.
Stakeholder
Působnost
Popis vlivu
Míra
vlivu
Technologick
á agentura
České
republiky
(TAČR)
Technologická agentura ČR je organizační složkou státu, která
centralizuje státní podporu výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací. Aktuálně zaštiťuje následující programy podpory VVI:
TAČR nastavuje a vytváří
programy výzkumu,
experimentálního vývoje a
inovací a zajišťuje jejich
komplexní administraci,
praktický vliv na
komplementarity a
synergie se projevuje
zejména v zaměření
jednotlivých programů
podpory.
Klíčový
vliv
Akademie
věd České
republiky
(AVČR)
AVČR je veřejná neuniverzitní výzkumná instituce, která je
organizačně tvořena soustavou 54 pracovišť – ústavů. Hlavním
posláním AVČR a jejích pracovišť je uskutečňovat základní
výzkum v širokém spektru přírodních, technických,
humanitních a sociálních věd. AVČR realizuje výzkum
prostřednictvím výzkumných záměrů, přičemž AVČR též rozvíjí
spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem.
AVČR se na možné synergii
a komplementaritě
výzkumných záměrů s OP
VaVpI podílí
prostřednictvím nastavení
podporovaných směrů
(oblastí) výzkumných
záměrů a jejich výběru k
podpoře.
Vysoký
vliv
 Program na podporu aplikovaného výzkumu a
experimentálního vývoje ALFA
 Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním
vývoji a inovacích pro potřeby státní správy „BETA“
 Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací GAMA
 Program podpory spolupráce v aplikovaném výzkumu a
experimentálním vývoji prostřednictvím společných
projektů technologických a inovačních agentur DELTA
 Program na podporu aplikovaného výzkumu a
experimentálního vývoje EPSILON
 Program na podporu aplikovaného společenskovědního
výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA
 Centra kompetence
Kromě toho AVČR disponuje vlastní grantovou agenturou, která
finančně podporuje vědecké projekty.
Grantová
agentura
České
republiky
(GAČR)
GAČR je organizační složkou státu, jejímž posláním je účelovou
formou podporovat základní výzkum, a to výhradně z veřejných
prostředků. V rámci vyhlášených programů poskytuje finanční
podporu na vědecké projekty jak pro zkušené vědce a týmy,
tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. Aktuálně
zajišťuje GAČR následující programy podporu VVI:
 Standardní projekty
 Projekty na podporu excelence v základním výzkumu
Současně AVČR
prostřednictvím své
grantové agentury
podporuje vědecké
projekty i menšího
finančního rozsahu.
GAČR nastavuje a vytváří
programy v oblasti
základního výzkumu na
podporu zkušených i
začínajících vědců a
vědeckých týmů a zajišťuje
jejich komplexní
administraci, praktický vliv
na komplementarity a
Vysoký
vliv
19
Stakeholder
Rada pro
výzkum,
vývoj a
inovace
(RVVI)
Působnost
Popis vlivu






synergie se projevuje
zejména v zaměření
jednotlivých programů
podpory.
Mezinárodní projekty
Doktorské granty
Eurocores
"LA granty"
Juniorské granty
Postdoktorandské granty
Působnost RVVI je stanovená zákonem o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací.
RVVI zabezpečuje přípravu strategických dokumentů na úrovni
podpory VVI z národních zdrojů a jejich aktualizaci, kontrolu
implementace těchto strategických dokumentů, vytváření
metodických materiálů a provádění hodnocení výsledků
dosažených výzkumnými organizacemi a koordinaci priorit
výzkumu a vývoje s orgány Evropských společenství.
RVVI zabezpečuje konkrétně:
 přípravu Národní politiky ve spolupráci s MŠMT a v souladu
s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
 kontrolu realizace Národní politiky formou stanovisek k
souladu programů výzkumu a vývoje předložených
poskytovateli s Národní politikou před schválením těchto
programů vládou,
 přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných
organizací a výsledků ukončených programů a její předložení
vládě,
 hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků
ukončených programů podle této Metodiky schvalované
vládou,
 návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické
agentury České republiky a Grantové agentury České
republiky,
 zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací
České republiky
 zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu
výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání
se zahraničím a jejich předložení vládě,
 úlohu správce a provozovatele informačního systému
výzkumu, vývoje a inovací,
 zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za
oblast výzkumu, vývoje a inovací,
 jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace ES a
s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských
států Evropských společenství i dalších zemí,
 zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory
výzkumu, vývoje a inovací,
 návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace
jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení,
RVVI nezajišťuje přímo
žádný program podpory
VVI, ale je zcela klíčovým
aktérem na úrovni
strategického plánování a
řízení priorit VVI
financovaného na národní
úrovni a zajišťuje rovněž
funkci koordinační a
metodickou v této oblasti.
V tomto ohledu se
projevuje praktický vliv na
možné synergie,
komplementarity a
identifikaci případných
překryvů kdy RVVI
současně RVVI zajišťuje
zpracování stanovisek
k programům podpory na
národní úrovni a také
zajištění analýz a studií
národních programů
podpory VVI.
Míra
vlivu
Klíčový
vliv
20
Stakeholder
Působnost
Popis vlivu
Míra
vlivu
MŠMT nastavuje a vytváří
programy výzkumu,
experimentálního vývoje
a inovací a zajišťuje jejich
komplexní administraci.
Současně díky zapojení do
implementace dalších
programů je praktický vliv
na oblast synergií,
komplementarit i možných
překryvů průřezový celým
procesem implantace
programů od strategických
dokumentů až na úroveň
sledování v rámci
jednotlivých podpořených
projektů.
Klíčový
vliv
MPO nastavuje a vytváří
programy výzkumu, vývoje
a inovací a zajišťuje jejich
komplexní administraci.
Současně zajišťuje
posuzování výzkumných
organizací ve své gesci.
Současně díky zapojení do
implementace programů
spolufinancovaných ze SF
je praktický vliv na oblast
synergií, komplementarit
i možných překryvů
průřezový celým procesem
Vysoký
vliv
 zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na
lidských embryonálních kmenových buňkách,
 plnění dalších úkolů a povinností stanovených
zákonem, jiným právním předpisem nebo uložených vládou.
Při plnění úkolů Rada spolupracuje s ústředními správními
úřady a institucemi zabývajícími se výzkumem a vývojem.
Ministerstvo
školství,
mládeže a
tělovýchovy
(MŠMT)
MŠMT je organizační složkou státu, která má stěžejní význam
pro koordinaci programů na podporu VVI z různých zdrojů
(fondy EU, finanční mechanismy EHP/Norsko, národní zdroje).
MŠMT zajišťuje následující programy podpory z národních
zdrojů:














COST CZ
EUPRO II
EUREKA CZ
INGO II
KONTAKT II
GESHER/MOST
NÁVRAT
ERC CZ
Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI
Národní program udržitelnosti I
Informace - základ výzkumu
Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel
Eurostars
Podpora projektů sedmého rámcového programu
Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a
demonstrace (2007 až 2013) podle zákona č. 171/2007 Sb.
 Společné technologické iniciativy
 Evropský metrologický program pro inovace a výzkum
Doplňkový program Evropského společenství pro atomovou
energii (EURATOM pro výzkum a odborné přípravu (20142018), který doplňuje Horizont 2020 - rámcový program pro
výzkum a inovace
Ministerstvo
průmyslu a
obchodu
(MPO)
MPO je organizační složkou státu, která se v rámci podpory VVI
na národní úrovni zaměřuje zejména na aplikovaný výzkum a
poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční
rozvoj výzkumných organizací. MPO aktuálně zajišťuje program
podpory TIP zaměřený na nové materiály a výrobky, nové
progresivní technologie a nové informační a řídicí systémy.
Kromě tohoto programu MPO zajišťovalo řadu dalších
programů na národní úrovni.
21
Stakeholder
Působnost
Popis vlivu
Míra
vlivu
implantace programů od
strategických dokumentů
až na úroveň sledování
v rámci jednotlivých
podpořených projektů
Ministerstvo
zdravotnictví
(MZd)
Ministerstvo zdravotnictví je organizační složkou státu, která se
v rámci podpory VVI na národní úrovni zaměřuje na aplikovaný
medicinský výzkum a vývoj. MZd aktuálně zajišťuje dva
programy:
 Resortní program výzkumu a vývoje Ministerstva
zdravotnictví III
 Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu
a vývoje na léta 2015 – 2022
MZd nastavuje a vytváří
programy výzkumu, vývoje
v oblasti medicinského
aplikovaného výzkumu a
zajišťuje jejich komplexní
administraci.
Střední
vliv
Ministerstvo
zemědělství
(MZe)
Ministerstvo zemědělství je organizační složkou státu, která se
zaměřuje při podpoře VVI na sektor zemědělství. MZe aktuálně
zajišťuje program Komplexní udržitelné systémy v zemědělství
2012-2018 „KUS“
MZe nastavuje a vytváří
programy výzkumu a
vývoje v oblasti
zemědělství a zajišťuje
jejich komplexní
administraci.
Nízký
vliv
Ministerstvo
kultury (MK)
Ministerstvo kultury je organizační složkou státu, která se dle
svého zaměření při podpoře VVI orientuje na oblast kultury a
zejména aplikovaného výzkumu. MK aktuálně zajišťuje Program
aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity
MK nastavuje a vytváří
programy aplikovaného
výzkumu a vývoje v oblasti
kultury a zajišťuje jejich
komplexní administraci.
Nízký
vliv
Ministerstvo
vnitra (MV)
Ministerstvo vnitra aktuálně zajišťuje dva vzájemně provázané
programy na úrovni národních zdrojů:
MV nastavuje a vytváří
programy výzkumu
v oblasti bezpečnosti státu
a zajišťuje jejich komplexní
administraci.
Nízký
vliv
MO nastavuje a vytváří
programy výzkumu
(zejména aplikovaného
výzkumu) v oblasti obrany
státu a zajišťuje jejich
komplexní administraci.
Nízký
vliv
Územně samosprávné
celky nastavují a vytváří
programy podpory
výzkumu, vývoje a inovací
s regionálním zaměřením
a většinou specifickým
zaměřením včetně jejich
administrace.
Nízký
vliv
 Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až
2015
 Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010 2015
Ministerstvo
obrany (MO)
Ministerstvo obrany aktuálně zajišťuje dva programy podpory:
Územně
samosprávn
é celky (ÚSC)
a jejich
organizace
Zejména kraje (aktuálně Karlovarský kraj, Liberecký kraj a
Ústecký kraj), aktuálně pak i hlavní město Praha
Aktuální programy podpory zajišťované jednotlivými ÚSC:
 Obranný aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace
 Rozvoj ozbrojených sil České republiky
 Hlavní město Praha - Vztah rozvoje měst a přípravy územně
plánovací dokumentace
 Ústecký kraj – veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji
 Karlovarský kraj – Program rozvoje konkurenceschopnosti
Karlovarského kraje - Inovační vouchery
 Liberecký kraj – Regionální inovační program Dotačního
22
Stakeholder
Působnost
Popis vlivu
Míra
vlivu
fondu Libereckého kraje
 Jihomoravské inovační centrum – Inovační vouchery (v
rámci Jihomoravského kraje)
Další aktéři zapojení do poskytování podpory VVI z národních zdrojů s nízkým, resp. méně významným
vlivem:4

Úřad vlády

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo dopravy

Národní bezpečnostní úřad

Ministerstvo pro místní rozvoj

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Bezpečnostní a informační služba

Ministerstvo spravedlnosti

Český báňský úřad

Ministerstvo zahraničních věcí

Český úřad zeměměřičský a katastrální
4
Důvodem pro zařazení do tohoto přehledu je zejména aktuálního „neaktivnost“ daného aktéra v poskytování podpory, případně
velmi omezený nebo specifický rozsah poskytované podpory.
23
3 Metodologie
Logická provázanost metod realizace projektu
Ve schématu níže je představena logická návaznost jednotlivých kroků (metod) pro realizaci projektu.
•Desk research programové a návazné dokumentace
•Desk research dokumentace národních programů
•Analýza dat z IS Monit 7+
•Realizace rozhovorů s členy institucionální koordinace
•Stanovení základního vzorku pro realizaci detailního terénního šetření
•Dotazníkové šetření
•Multikriteriální analýza
•Finalizace vzorku pro realizaci detailního terénního šetření
•Realizace terénního šetření (rozhovory, případové studie, popř. fokusní skupiny)
•Formulace závěrů
•Metaevaluace
•Stanovení doporučení a jejich diskuze (expertní panel)
.
24
3.1 Evaluační okruhy
3.1.1 Evaluační okruh I – Skutečné synergické efekty a komplementarity
mezi projekty OP VaVpI a projekty OP VK a OP PI
V rámci tohoto okruhu se zpracovatel zaměřil na identifikaci synergických efektů mezi OP VaVpI a OP VK
a mezi OP VaVpI a OP PI, konkrétně tedy synergie horizontální, které byly identifikovány v rámci
projektových žádostí. Zároveň bylo cílem také odkrytí synergických efektů nepředpokládaných, které se
objevily až během realizace projektu či po ní. Při hodnocení synergií je hodnocena doplňkovost projektů
s jinými projekty podanými v rámci výše uvedených OP, která je zohledňována v rámci kvalifikačního
kritéria (platí pro projekty z oblasti podpory (o.p.) 1.1) a především při hodnocení všech projektů v rámci
výběrového kritéria (bonifikace až 10 %). Systém sledování synergických vztahů a bonifikace je zakotven
v postupech pro hodnocení a výběr projektů.
V rámci tohoto evaluačního okruhu bylo definováno celkem deset evaluačních otázek:






I.1 Jaké předpokládané synergické efekty jsou deklarovány v programových dokumentech mezi OP
VaVpI a OP VK resp. OP PI? O jaké efekty se jedná?
I.2 Jaké další synergie lze ve zmíněných programech předpokládat?
I.3 Jaké reálné synergické efekty (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci projektů OP
VaVpI objevily během realizace těchto intervencí / po jejich realizaci? O jaké efekty se jedná a v jaké
míře se v projektech vyskytují?
I.4 Jaké faktory vedly k dosažení těchto synergických efektů? Jedná se o faktory interní (na straně
příjemce), o faktory programové (faktory daných OP) či faktory externí?
I.5 Jaký byl, je a bude dopad těchto synergických efektů? V jaké oblasti se dopady projevují? Existují
rozdíly v dopadech synergií souběžných a navazujících projektů? V jaké míře se dopady projevují již
při realizaci projektu a v jaké míře až po jejich ukončení? Jaký lze očekávat vývoj v oblasti synergií
projektů OP VaVpI do 5 let po jejich ukončení?
I.6 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe při realizaci synergií? Jaké společné rysy lze
vysledovat u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování synergických efektů?
Hodnocení evaluačního okruhu bylo zahájeno analýzou relevantní dokumentace (desk research), jehož
výstupy jsou uvedeny ve Vstupní zprávě projektu a částečně také v kapitole 2 Závěrečné zprávy. Tato
metoda byla použita jako hlavní pro zodpovězení evaluačních otázek I.1 a I.2 a posloužila také jako vstup
pro řešení dalších částí.
Mezi relevantní podklady využité v rámci evaluace patřily především:






Programová dokumentace OP VaVpI včetně výzev a příruček pro hodnotitele OP VaVpI
Programová dokumentace OP PI včetně výzev OP PI
Programová dokumentace OP VK včetně výzev OP VK
Evaluační zprávy a analýzy týkající se synergií mezi OP VaVpI
Projektová dokumentace k jednotlivým projektům OP VaVpI – zejména pak žádost a monitorovací
zprávy projektu (formou sestav z IS Monit7+)
Evaluační zprávy projektů OP VaVpI
25


Informace od příjemců projektů OP VaVpI (OP PI, OP VK)
Výňatky z hodnotících protokolů 11 projektů OP VaVpI (projekty s bonifikovanými synergiemi)
Evaluátor měl k dispozici datové zdroje v podobě sestav z IS Monit7+ OP VaVpI (konkrétně se jednalo
o sestavy z IS Monit7+ R17, R18, R27, R31).
Ze strany ŘO OP VK byla poskytnuta data za projekty, které uváděly synergické vazby s projekty OP VaVpI
(seznam projektů, vč. vazeb) a ŘO OP PI taktéž poskytl podklad k analýze dat ve formě přílohy k výroční
zprávě. Analýze dat byly podrobeny také přílohy monitorovacích zpráv OP VaVpI (se seznamem schválených
synergických vazeb).
Základní průzkum byl doplněn o analýzu institucionální koordinace. Proběhly strukturované individuální
rozhovory s hlavními aktéry v oblasti implementace dotčených operačních programů – tedy se zástupci ŘO
OP VaVpI a dále o schůzky s relevantními aktéry – ŘO OP PI, ŘO OP VK, Českomoravská záruční a rozvojová
banka a MPO (Odboru implementace strukturálních fondů).
Po desk research, základní analýze dat (především sestav z IS Monit7+) a analýze institucionální koordinace,
přistoupil zpracovatel k realizaci terénního šetření. Realizováno bylo dotazníkové šetření na všechny
příjemce OP VaVpI, kteří identifikovali ve svém projektu synergickou vazbu s jiným projektem z OP VK, OP
PI či OP VaVpI. Cílem dotazníku bylo zjistit a ověřit hypotézy v oblastech:
-
Reálných synergických efektů jednotlivých projektů
Faktorů ovlivňujících pozitivně či negativně synergické efekty
Dopadů těchto efektů (pozitivní či negativní zkušenosti a přínosy vazeb)
Dotazníky byly následně evaluátorem vyhodnoceny. Výsledky hodnocení dále sloužily jako jeden ze vstupů
pro zpracování multikriteriální analýzy, na základě které byly vybrány projekty do podrobnějšího terénního
šetření. Rovněž byly vytipovány projekty pro případové studie, které by mohly sloužit jako příklady dobré
a špatné praxe.
V rámci realizace polostrukturovaných individuálních rozhovorů bylo osloveno celkem 10 příjemců, se
kterými byl domluven termín na realizaci rozhovoru. Cílem rozhovorů bylo ověřit a doplnit zjištění
z dotazníkového šetření – tedy identifikovat a popsat synergické efekty, zjistit jejich relevanci a identifikovat
jejich dopady a faktory vedoucí k dosažení efektů. V některých případech byly rozhovory součástí
případových studií, přičemž tyto rozhovory byly ještě podrobnější a jejich cílem bylo ověřit kauzální vazby
v realizaci projektu vedoucí k (ne)docílení výrazných synergických efektů, odhalit faktory a popsat případy
dobré a špatné praxe. Případové studie byly zpracovány celkem 4 a jejich součástí byla také teorie změny.
V závěru evaluace byla realizována také fokusní skupina, která se zaměřila na obdobnou problematiku jako
evaluační rozhovory. Důraz byl kladen především na nalezení faktorů úspěšnosti realizace projektů
s výraznými synergickými efekty.
26
3.1.2 Evaluační okruh II – Možnosti posílení synergií mezi intervencemi
dotčených programů a jejich implikace pro implementaci OP VVV
Při formulování doporučení a návrhů opatření pro posílení synergií vycházel evaluátor z výsledků
evaluačního okruhu I. Výše uvedené metody evaluačního okruhu I sloužily tedy shodně také pro evaluační
okruh II.
V rámci tohoto evaluačního okruhu byly definovány celkem tři evaluační otázky:



II.1 Jaká procesní (implementační) opatření může ŘO OP VaVpI přijmout, aby posílil synergické
vazby stávajících operačních programů? Je případně možné realizovat ještě některá věcná
doporučení?
II.2. Jaká procesní (implementační) opatření může ŘO OP VVV přijmout, aby maximalizoval do
žádoucí úrovně synergické vazby mezi OP VVV a dalšími OP (zejména OP PIK)?
II.3. Jaká opatření věcného charakteru může ŘO OP VVV přijmout, aby maximalizoval do žádoucí
úrovně synergické vazby mezi OP VVV a dalšími OP (zejména OP PIK)?
Hlavní náplní evaluačního okruhu byla formulace doporučení a návrhu opatření vycházejících z již
zmíněných šetření. V první části řešení evaluačního okruhu se evaluátor zaměřil na posílení synergií
operačních programů z programového období 2007-2013 a v druhé části na programové období 2014-2020.
Poznatky v oblasti synergií OP VaVpI a OP VK, které byly zjištěny v rámci řešení předchozího okruhu, a také
některá zjištění z evaluačního okruhu III, byly transformovány do podoby doporučení k posílení efektivity
nových intervencí z OP VVV v této oblasti.
27
3.1.3 Evaluační okruh III – Potenciální synergické efekty
a komplementarita s ostatními zdroji financování VaV na národní
úrovni
Předmětem tohoto evaluačního okruhu bylo identifikovat míru komplementarity a synergických vazeb a
z nich plynoucích efektů mezi OP VaVpI a dalšími zdroji financování na národní úrovni, a to jak na úrovni
programové, tak na úrovni konkrétních projektů OP VaVpI.
V rámci tohoto evaluačního okruhu bylo definováno celkem deset evaluačních otázek:










III.1 Jaké předpokládané synergické efekty existují mezi OP VaVpI s dalšími zdroji financování VaV
na národní úrovni? U kterého programu/ů je míra synergických efektů nejvyšší a kde naopak
nejnižší?
III.2 Do jaké míry jsou další programy na podporu VaV na národní úrovní komplementární s OP
VaVpI? U kterého programu či programů je míra komplementarity nejvyšší a kde naopak nejnižší?
III.3 Jaké reálné synergické efekty (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci
realizovaných intervencí (projektů OP VaVpI) objevily během realizace těchto intervencí / po jejich
realizaci?
III.4 Jaké komplementární vazby (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci
realizovaných intervencí (projektů OP VaVpI) objevily během realizace těchto intervencí / po jejich
realizaci?
III.5 Jaké faktory vedly k dosažení těchto synergických efektů?
III.6 Jaké faktory vedly k dosažení efektů z komplementárního působení zdrojů?
III.7 Jaké faktory měly nebo by do budoucna mohly mít negativní vlivy na případné externality,
překryvy apod.? Jaký byl, je a bude dopad těchto efektů?
III.8 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe při realizaci synergií? Jaké společné rysy lze nalézt
či pozorovat u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování synergických efektů?
III.9 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe v případě komplementárních vazeb? Jaké společné
rysy lze nalézt či pozorovat u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování efektů
z komplementárních vazeb?
III.10 Jaká lze formulovat doporučení pro úspěšnou realizaci OP VVV z hlediska synergických efektů
a komplementárních vazeb s programy na podporu VaV na národní úrovni?
Hodnocení tohoto evaluačního okruhu bylo stejně jako v případě prvního okruhu zahájeno analýzou
relevantní dokumentace (desk research), jehož výstupy jsou částečně uvedeny v kapitolách 2.2. Tato
metoda byla použita jako primární pro zodpovězení evaluačních otázek III.1 a III.2, ale posloužila také jako
metodický a informační vstup pro řešení dalších částí.
Mezi relevantní podklady patřily především:



Programová dokumentace OP VaVpI včetně dokumentace k jednotlivým výzvám OP VaVpI
Programová dokumentace jednotlivých národních programů včetně dokumentace k jednotlivým
výzvám
Evaluační zprávy a analýzy týkající se synergií mezi OP VaVpI a programy podpory VaVaI z národních
zdrojů
28





Projektová dokumentace k jednotlivým projektům OP VaVpI – zejména pak žádost a monitorovací
zprávy projektu (formou sestav z IS Monit7+)
Evaluační zprávy projektů OP VaVpI
Informace od příjemců projektů OP VaVpI, kteří byli současně příjemce podpora z národních
programů
Legislativa týkající se podpory VaVaI v České republice
Statistiky týkající se financování VaVaI z národních zdrojů
Základní desk research byl doplněn o analýzu institucionálního zajištění národních programů. Proběhly
strukturované individuální rozhovory s hlavními aktéry v oblasti implementace nejvýznamnějších národních
programů podpory VaVaI, konkrétně pak s těmito aktéry:







Technologická agentura České republiky
Grantová agentura České republiky
Akademie věd České republiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Ministerstvo zdravotnictví
Po realizaci desk research, základní analýze dat a analýze institucionální koordinace, přistoupil zpracovatel
k realizaci dotazníkového šetření, v rámci kterého byly osloveny kontaktní osoby všech projektů OP VaVpI.
Dotazníkové šetření probíhalo formou online dotazníkového prostředí. Dotazníky byly po doplnění
některých nekompletních dotazníků následně vyhodnoceny. Vyhodnocení dotazníkového šetření posloužilo
jednak pro zodpovězení evaluačních otázek (zejména evaluační otázky III.3 až III.9, částečně i III.10), tak
i jako jeden ze vstupů pro zpracování multikriteriální analýzy, na základě které byly vybrány projekty do
podrobnějšího terénního šetření (evaluační rozhovory, fokusní skupina). Rovněž byly vytipovány projekty
pro případové studie, které by mohly sloužit jako příklady dobré a špatné praxe.
Návazně byly realizovány evaluační rozhovory s příjemci OP VaVpI, kteří byli současně příjemci podpory
z národních programů. Celkový počet evaluačních rozhovorů byl 15, přičemž zpracovatel při výběru
příjemců zohlednil tato kritéria:
1) Příjemci, kteří vyplnili dotazník pouze částečně a kdy nebylo možno tato data zařadit do
vyhodnocení dotazníkového šetření
2) Příjemci, kteří v rámci dotazníku uvedli více než 5 projektů financovaných z národních programů
3) Příjemci, kteří nestihli dotazník vyplnit z důvodu časové zaneprázdněnosti, dovolené nebo
nepřítomnosti kompetentní osoby v průběhu realizace dotazníkového šetření
4) Projekty vhodné pro zpracování případových studií
Výstupy z evaluačních rozhovorů byly využity zejména pro zodpovězení evaluačních otázek III.3 až III.9,
částečně pak i evaluační otázky III.10.
29
V návaznosti na výstupy získané z dotazníkového šetření a evaluačních rozhovorů byly prostřednictvím
multikriteriální analýzy vybrány projekty pro zpracování případových studií efektivního postupu při
realizaci synergií a komplementárních vazeb OP VaVpI a národních programů, kdy metoda případových
studií byla využita jako jeden ze vstupů pro zodpovězení evaluačních otázek III.8 a III.9.
Poslední využitou metodou pak byla fokusní skupina, v rámci které byly jednak diskutovány dosavadní
zjištěné výsledky a výstupy evaluace a současně její výstupy posloužily jako vstup pro zodpovězení
evaluačních otázek III.3 až III.9.
Na základě zodpovězených evaluačních otázek III.1 až III.10 a syntézy dílčích zjištění byla zpracována
doporučení pro následnou realizaci OP VVV.
30
3.2 Použité metody a realizovaná šetření
Začátek projektu se odvíjel od podpisu smlouvy, který proběhl dne 14. 4. 2015. Realizace projektu byla
rozdělena do 2 hlavních etap, které na sebe logicky navazovaly:

prvotní rešerše týkající se tématu synergií, návazná příprava metodiky a nastavení způsobu
spolupráce se zadavatelem (Vstupní zpráva)
 následná realizace sekundárních analýz, terénních šetření a zpracování výstupů (Závěrečná zpráva).
Přístup k řešení jednotlivých evaluačních úkolů a nástin metod využívaných v rámci realizace zakázky jsou
uváděny v kapitolách 3.1.1, 3.1.2 a 3.1.3. V následujících kapitolách jsou také blíže specifikována proběhlá
terénní šetření.
3.2.1 Analýza dat
Analýza dat byla realizována jak na již existujících datech a datových zdrojích, tak i na datech získaných
v rámci terénních šetření, zejména pak na datech získaných v obou realizovaných dotazníkových šetřeních
(blíže viz kap. 3.4.2).
V rámci řešení evaluačních okruhů byla realizována analýza především těchto primárních dat:

Výstupní sestavy z IS Monit7+ OP VaVpI

Výstupní sestavy z IS Monit7+ OP VK

Data z výročních zpráv OP PI

Informace o projektech spolufinancovaných z národních zdrojů, případně výstupy sestav
příslušných informačních systémů

Projektové žádosti včetně související dokumentace u vybraných projektů OP VaVPI (zejména
monitorovací zprávy projektů, evaluační zprávy vybraných projektů)

Výstupní sestavy z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru
vysokých škol - mezinárodní porovnání

Informace a statistiky Český statistický úřad v sekci Věda a výzkum

Statistiky o financování VVI dostupné na www.vyzkum.cz, sekce Příprava SR 2015-2017
V rámci analýzy dat z terénních šetření byly použity následující dílčí metody analýzy dat:




Statistická analýza dat – analýza dotazníkových šetření a analýza dat z IS Monit7+
Kvalitativní analýza dat – obsahová analýza získaných zjištění (analýza otevřených otázek
dotazníkových šetření a analýza realizovaných rozhovorů)
Kontingenční analýza – identifikace vazeb mezi dílčími zjištěními (např. jaké jsou faktory úspěšnosti
synergických efektů a komplementárních vazeb ve vazbě na počet projektů se synergickou nebo
komplementární vazbou)
Komparativní analýza dat – srovnání výsledků a dílčích zjištění na stanovené bázi (např. typ
příjemce, velikost projektu apod.)
31
3.2.2 Dotazníkové šetření
Realizována byla dotazníková šetření na různé typy respondentů:


dotazníkové šetření na všechny příjemce z OP VaVpI,
dotazníkové šetření na ty příjemce OP VaVpI, kteří realizovali projekty s vykázanou synergickou
vazbou.
Obě šetření byla v návrhové verzi zaslána zadavateli k připomínkám a dne 15. 7. byla obě šetření
zadavatelem schválena.
Šetření na příjemce OP VaVpI, kteří realizovali projekty s vykázanou synergickou vazbou, probíhalo formou
adresných emailů a dotazníků ve formátu Word. Pro každého takového příjemce byla vytvořena mutace
dotazníku dle konkrétního projektu a jeho synergických projektů tak, aby respondenti mohli odpovídat již
specificky dle své konkrétní situace. Dotazník ve formátu Word byl rozeslán celkem 88 příjemcům emailem
dne 20. 7. 2015. Dotazníky příjemci zasílali zpět do 5. 8. 2015, celkem bylo doručeno 50 vyplněných
dotazníků. Návratnost šetření byla tedy 57 % a výsledky lze tak považovat za validní. Dotazníky byly zasílány
elektronicky i v papírové podobě, s jedním respondentem byl navíc dotazník vyplněn po telefonu.
Šetření zaměřené na synergické efekty a komplementární vazby s národními programy realizované formou
online dotazníku na portálu dodavatele bylo naprogramováno a spuštěno dne 27. 7. 2015 a ukončeno dne
14. 8. 2015. Z celkem 173 oslovených kontaktů bylo kompletně vyplněno 38 dotazníků (návratnost 22 %),
dalších 34 respondentů odpovědělo na dotazník částečně, z toho alespoň částečně využitelných bylo
17 vyplněných dotazníků. Následně byly 3 dotazníky vyřazeny z důvodu duplicitních odpovědí nebo
chybných odpovědí. Celková návratnost tak činila 24,3 % s tím, že řada příjemců realizuje více projektů
a v řadě případů vyplnili dotazník pouze pro jeden projekt. Vzhledem k charakteru vzorku získaných
odpovědí (příjemců) lze výsledky šetření považovat i v tomto případě za validní.
Po ukončení dotazníkových šetření došlo k exportu dat a statistik ze softwaru a data byla podrobena
kontrole a následné analýze.
3.2.3 Individuální rozhovory
V rámci realizace zakázky byly realizovány dva typy rozhovorů:


rozhovory se stakeholdery
rozhovory s příjemci (vč. rozhovorů v rámci případových studií)
Rozhovory týkající se oblasti synergií mezi operačními programy
Strukturované individuální rozhovory s hlavními aktéry v oblasti implementace dotčených operačních
programů probíhaly na úrovni ŘO OP VaVpI a dále se jednalo o schůzky s relevantními aktéry dalších
institucí. Jednalo se konkrétně o schůzky:



ŘO OP VaVpI, Mgr. Michal Kvasnička, 23. 4. 2015
ŘO OP VaVpI, Ing. Michaela Mrózková, Mgr. Michal Kvasnička – v době šetření členové Evaluační
jednotky OP VVV, 12. 5. 2015
ŘO OP VaVpI, Ing. Jan Červenka, Mgr Michal Kvasnička, 10. 6. 2015
32





ŘO OP PI, Ing. Petr Tůma, 22. 5. 21. 9. 2015
ŘO OP VK, Mgr. Jakub Vrobel, 10. 6. 2015
Oddělení vývoje a metodiky Českomoravské záruční a rozvojové banky, Mgr. Drahomíra Lamserová
– telefonická a emailová konverzace, 28. 5. – 2. 6. 2015
Odbor implementace strukturálních fondů, MPO, RNDr. Marcela Dvořáková, CSc, 28. – 29. 5. 2015
MMR NOK, Ing. David Škorňa, 21. 9. 2015
Následně byly v průběhu září realizovány individuální rozhovory s příjemci, kteří ve svých projektech
deklarovali výskyt synergických projektů. Společně s fokusní skupinou bylo osloveno celkem 14 příjemců
realizujících projekt OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou. V rámci detailních individuálních
rozhovorů či na fokusní skupině byly tedy zjištěny informace od 16 % všech příjemců projektů OP VaVpI
s těmito vazbami.










Masarykova univerzita, Emilie Zichová, (CEITEC - středoevropský technologický institut)
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, Martin Palkovič, (Centrum excelence
IT4Innovations)
Centrum dopravního výzkumu, Mgr. Ing. Petr Polanský, (Dopravní VaV centrum)
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, doc. RNDr. Václav DOMBEK, CSc.
(zástupce ředitele ICT), Ing. Eva Kluzová (manažer rizik, ICT), (Institut čistých technologií těžby
a užití energetických surovin)
MemBrain s.r.o., Ing. Lukáš Hartych, (Membránové inovační centrum)
VÚTS, a.s., Ing. Jaromír Ficek Ph.D., (Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec)
Univerzita Pardubice, Ivana Kraftová, (VAP Výukový areál Polabiny)
Vysoké učení technické v Brně, prof. Ing. Miloslav Pekař CSc., (Centra materiálového výzkumu na
FCH VUT v Brně)
Masarykova univerzita, Ing. Mgr. Monika Dušková, Mgr. Jan Čech, Ph.D., (Regionální VAV centrum
pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy)
Univerzita Karlova v Hradci Králové, Mgr. Petra Kubizňáková, (Modernizace budovy teoretických
ústavů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové)
Všech výše uvedených schůzek se za dodavatele účastnily členky evaluačního týmu: Mgr. Klára Šustrová,
RNDr. Martina Hartlová nebo Mgr. Martina Jílková.
Rozhovory týkající se oblasti synergií OP VaVpI s národními programy
V termínech od 9. do 16. 6. 2015 byly realizovány schůzky s poskytovateli (administrátory) podpory
z národních zdrojů, konkrétně se jednalo o tyto schůzky:







9. 6. 2015 - Technologická agentura České republiky, Táňa Perglová
10. 6. 2015 - Grantová agentura České republiky, Mgr. Marie Pacáková
10. 6. 2015 - Akademie věd ČR, Alena Černá
12. 6. 2015 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, PhDr. Lukáš Levák
15. 6. 2015 - Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ing. Petr Tůma
16. 6. 2015 - Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Mgr. et Mgr. Tomáš Lysák
16. 6. 2015 – Ministerstvo zdravotnictví, Mgr. Zbyněk Podhrázský
Následně byly v průběhu září realizovány individuální rozhovory s vybranými příjemci:
33














Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., Zoja Tesař Svobodová (Aplikační a vývojové laboratoře
pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií)
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Ing. Ildikó Csölle Putzová, Ph.D., MBA, (Centrum pro
aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně )
Univerzita Palackého v Olomouci, Ing. Lucie Havlíková, (Centrum regionu Haná pro
biotechnologický a zemědělský výzkum)
Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava, prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc., (Regionální
materiálově technologické výzkumné centrum)
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., Ing. Daniela Malá, (Biotechnologické a biomedicínské
centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy)
Západočeská univerzita v Plzni, Doc. Ing. Eduard Janeček CSc., (NTIS - Nové technologie pro
informační společnost)
Technická univerzita v Liberci, doc. Ing. Petr Tůma, CSc., (Centrum pro nanomateriály, pokročilé
technologie a inovace)
Univerzita Palackého v Olomouci, Ing. Lucie Havlíková, (Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské
zdroje)
Vysoké učení technické v Brně, Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D., MBA, (VAVINET Informační
infrastruktura center výzkumu a vývoje)
MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV, Ing. Leoš Tomaštík, (Regionální centrum aplikované
molekulární onkologie (RECAMO))
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ing. Lenka Lokajová Hnilová, (Centrum bezpečnostních,
informačních a pokročilých technologií (CEBIA-Tech))
Vysoké učení technické v Brně, Ing. Martin Slanina, Ph.D., (Centrum senzorických, informačních
a komunikačních systémů (SIX))
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Kateřina Jabůrková, (Rozvoj DSP Farmacie;
Diagnostické, výukové a výzkumné centrum infekčních nemocí zvířat na VFU Brno: Centrum
diagnostiky zoonóz)
CzechGlobe - Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Ing. Jarmila Grégrová,
(Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.)
Všech výše uvedených schůzek se za dodavatele účastnil Ing. Martin Krištof.
3.2.4 Případové studie
V rámci evaluace bylo zpracováno celkem 6 případových studií (celkem 4 případové studie pro příklady
dobré a špatné praxe v oblasti synergických vazeb projektů OP VaVpI s projekty OP VK a OP PI a další dvě
pak pro příklady dobré a špatné praxe v oblasti synergických efektů a komplementárních vazeb projektů OP
VaVpI s projekty financovanými z národních programů), které přispívají k řešení evaluačních okruhů I až III
a navazují na výše uvedené metody a šetření. Cílem případových studií je definice reálných synergických
efektů, identifikace a konkretizace jejich dopadů a také nalezení faktorů, které vedly k dosažení těchto
efektů. V rámci případových studií byly rozklíčovány synergické vazby a specifikovány faktory, které je
ovlivňují a konkretizovány byly i jejich dopady. V návaznosti na tyto výstupy byly sestaveny i teorie změny
(viz níže).
Případové studie na vytipovaných projektech slouží k identifikaci dobré a špatné praxe při realizaci synergií.
34
Případová studie zahrnovala: tvorbu teorie změny projektu se zaměřením na synergické efekty, podrobný
rozhovor s příjemcem, případné další rozhovory s dalšími členy projektového týmu a ověření
identifikovaného kauzálního řetězce.
3.2.5 Fokusní skupina
Fokusní skupina vychází z výše uvedených evaluačních metod. Fokusní skupina byla realizována
v návaznosti na individuální rozhovory a tematicky se zaměřila na obdobnou problematiku, přičemž
vycházela z již získaných informací. Jejím cílem bylo především nalezení faktorů úspěšnosti realizace
a podrobné rozklíčování kauzálních vazeb s ohledem na úspěch a znásobení synergických efektů.
3.2.6 Multikriteriální analýza
Výsledky hodnocení dotazníkového šetření posloužily jako jeden ze vstupů pro zpracování multikriteriální
analýzy. Cílem této analýzy bylo vybrat projekty do podrobnějšího terénního šetření a projekty pro
případové studie, které by mohly sloužit jako příklady dobré a špatné praxe.
Systém (kritéria) výběru projektů pro hlubší terénní šetření (individuální polo-strukturované rozhovory)
v případě projektů s identifikovanou synergií s OP VK nebo OP PI:
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Příjemci, kteří vyplnili dotazník
Příjemci, kteří v rámci dotazníku uvedli více než 5 synergických projektů
Příjemci, kteří v rámci dotazníku uvedli pouze 1 synergický projekt
Příjemci, kteří uváděli synergické projekty v OP VK
Příjemci, kteří uváděli synergické projekty v OP VaVpI
Příjemci, kteří uváděli synergické projekty v OP PI
Projekty vhodné pro zpracování případových studií:
a. Příklady dobré praxe
b. Příklady špatné praxe
8) Regionální rozložení
Systém (kritéria) výběru projektů pro hlubší terénní šetření (individuální polo-strukturované rozhovory)
v případě projektů s identifikovanou synergickými efekty nebo komplementárními vazbami s projekty
financovanými z národních zdrojů:
1) Příjemci, kteří vyplnili dotazník pouze částečně a kdy nebylo možno tato data zařadit do
vyhodnocení dotazníkového šetření
2) Příjemci, kteří v rámci dotazníku uvedli více než 5 projektů financovaných z národních programů
3) Příjemci, kteří nestihli dotazník vyplnit z důvodu časové zaneprázdněnosti, dovolené nebo
nepřítomnosti kompetentní osoby v průběhu realizace dotazníkového šetření
4) Projekty vhodné pro zpracování případových studií
35
3.2.7 Teorie změny
Teorie změny patří k metodám primárně určeným ke zdůvodňování účinnosti intervencí programů
či projektů. Teorie změny je dle Chena5 určení kauzálních vztahů mezi aktivitami (co je třeba udělat)
a stanovenými žádoucími cíli a dalšími očekávatelnými dopady. Otázka "Proč to funguje" je zodpovězena
tak, že výzkumník vytvoří teorii změny tzv. "za projektem" a následně hodnotí, jaký úspěch má reálná
implementace projektu na základě zformulované teorie. Vlastní provedení pak stále spoléhá na identifikaci
a otestování kauzálního řetězce, a to buď na základě zformulované teorie změny, nebo na základě
intervenční logiky programu (vice versa).
V rámci zpracování evaluace byly teorie změny využity v rámci řešení evaluačních okruhů I a II pro
4 projekty, které byly vybrány pro zpracování případových studií. Evaluátor vždy na základě analytických
vstupů vytvořil tzv. kauzální řetězec, čímž vytvořil teoretický rámec realizovaným intervencím a především
jejich hodnocení. Pomocí teorie změny u těchto vybraných projektů byl tedy podrobně rozklíčován a
představen dopad efektů a faktory k nim vedoucí.
Teorie změny jsou součástí zpracovaných případových studií jednotlivých projektů.
3.2.8 Metaevaluace
Metaevaluace byla použita nejen pro shrnutí poznatků (závěrů a doporučení) předchozích evaluačních
studií v rámci první etapy projektu (výstupy jsou obsaženy ve Vstupní zprávě), jejím hlavním cílem pak bylo
získat vstupy pro odpovědi na formulované evaluační otázky prostřednictvím sběru konkrétních dat a
poznatků formulovaných v tematicky a často velmi úzce zaměřených předchozích studiích.
Přehled stěžejních rešeršovaných evaluací, studií a analýz (kompletní výčet uveden v kapitole 7):







5
Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice
Hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů
Evaluační projekty zpracovávané pro ŘO OP VaVpI
Evaluační projekty zpracovávané pro ŘO OP PI
Evaluační projekty zpracovávané pro ŘO OP VK
Evaluační projekty zpracovávané pro MMR
Chen, H.T., S. Mathison, (2005) ‘Theory-driven evaluation’ in S. Mathison (Ed.) Encyclopedia of Evaluation (pp. 415–419).
Thousand Oaks, CA: Sage.
36
4 Evaluační okruh I – Skutečné synergické efekty
a komplementarity mezi projekty OP VaVpI
a projekty OP VK a OP PI
4.1 Analýza
Problematika synergií je velmi komplexní a proto se snaží evaluátor věnovat velkou pozornost celkové
srozumitelnosti předkládaného textu. S ohledem na nastavení termínů v novém programovém období (viz
kap. 2.1) a vzhledem ke komplexnosti problematiky byla stanovena terminologie využívaná v rámci zprávy.
Pro zvýšení srozumitelnosti zprávy uvádíme zavedené termíny i na tomto místě, ve zprávě jsou používány
v tomto smyslu:
Projekt OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou/vazbami – projekt, který byl realizován s podporou
OP VaVpI, a který ve své žádosti vykázal a byl bonifikován za deklarované synergie s projekty OP VaVpI
nebo OP VK nebo OP PI. Dále také v rámci evaluace uváděno jako „hodnocený projekt“ nebo „projekt OP
VaVpI“ atd.
Synergický projekt – projekt, který byl v době podání projektu OP VaVpI financován nebo byl podán do
vyhlášené výzvy v rámci OP PI, OP VK či OP VaVpI (tj. již získal Rozhodnutí o financování projektu, nebo
podal žádost do otevřené výzvy), a měl potenciál pro vznik synergií s předloženým projektem OP VaVpI.
Synergická vazba – vazba mezi projekty OP VaVpI a jejich synergickými projekty. Vazba představuje
nástroj, kterým lze dosáhnout synergických efektů; nástroj, který vytváří příležitosti a podmínky pro vznik
synergického efektu. Jedná se o „potenciál“, předpokládanou návaznost projektů v rámci jejich realizace.
Synergické vazby lze při nastavování projektů vydefinovat a předjímat.
Synergický efekt – dlouhodobější efekt, který je již výsledkem synergické vazby. Jedná se o konkrétní
přínos, kterého bylo díky synergické vazbě dosaženo.
4.1.1 Předpokládané synergie a jejich institucionální zajištění
Řešení evaluační otázky vychází především z realizovaného desk research a návazných rozhovorů
zaměřených na analýzu institucionální koordinace a představuje teoretické nastavení mechanismů pro
dosažení synergických efektů mezi OP a také reálné provázání jednotlivých oblastí podpory dle analýzy
datových zdrojů.
Nastavení mechanismů pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI a OP PI
Pro zhodnocení nastavení mechanismů, které měly zajišťovat synergické efekty programů OP VaVpI a OP PI,
je klíčové, že v obou programových dokumentech byly stanoveny systémové mechanismy shodným
způsobem. Systémové mechanismy byly přijaty tzv. společnou pozicí MPO a MŠMT a vloženy do
37
operačních programů, a to jako přímá součást operačního programu (OP VaVpI, str. 156 až 163) či
samostatná příloha (OP PI).
Nejprve byly definovány 4 systémové nástroje/opatření, která měla zajistit naplnění očekávaných synergií
mezi programy. Jedná se o tyto nástroje (z nichž poslední se týká pouze vertikálních synergií, které nejsou
předmětem této evaluace)6:
1) Bodová bonifikace synergických projektů OP VaVpI a OP PI;
2) Ověření zájmu podnikatelských reprezentací (zejména HK ČR, SP ČR, odborové asociace, zástupci
klíčových podnikatelů apod.) s cílem upřesnit výzvy pro specifické cíle prioritních os 1 a 2 a oblasti
podpory 3.1 OP VaVpI;
3) Implementace programů prostřednictvím agentury CzechInvest, což mělo umožnit jednotnou
prezentaci obou programů a podpořit jejich jednotnou administraci;
4) Zahrnutí specifického kvalifikačního kritéria pro oblast podpory 1.1 „Evropská centra excelence“
a 2.1 „Regionální VaV centra“. V rámci hodnocení udržitelnosti výstupů projektu měly být přijaty
pouze projekty, u kterých žadatelé prokáží udržitelné finanční zajištění provozní fáze vědeckovýzkumné instituce formou spolupráce se soukromým sektorem v rozsahu stanoveném ve výzvě.
Operační programy byly nicméně následně schváleny s některými změnami, např. v oblasti implementační
struktury, přičemž tyto změny se promítly i do poslední verze operačních programů. Ve výsledku byla tedy
navržena 2 opatření, bodová bonifikace a kvalifikační kritérium týkající se udržitelnosti pro vertikální
synergie. Spolupráce s podnikatelskými reprezentacemi zůstala v textu zachována, ale správně byla vyňata
ze seznamu nástrojů. Z hlediska horizontálních synergií, které jsou předmětem této evaluace, je tedy
relevantní pouze bodová bonifikace projektů, jež byla reálně zavedena a praktikována (viz též kap. 2.1 a 2.3
této zprávy).
Vedle opatření systémové povahy byly stanoveny rovněž mechanismy institucionální koordinace
(či koordinační mechanismy) OP PI a OP VaVpI, které měly při reálné implementaci programů synergie
zajistit. Definováno bylo celkem 6 aktivit institucionální koordinace, a to pro oblasti podpory 1.1, 2.1 a 3.1
v OP VaVpI a 1.1, 1.2, 4.2 a 5.1 OP PI, viz obrázek níže.
6
Opatření je zde uvedeno pro úplnost.
38
Obrázek 1: Mechanismy institucionální koordinace mezi OP VaVpI a OP PI
Koordinované
zpracování
programů
Společná
publicita
programů
Koordinace
monitoringu
a kontroly
Časová
koordinace
výzev
Společné
hodnocení
projektů
Sdílení dat
o žadatelích
Zdroj: OP VaVpI, vlastní zpracování
Koordinační výbor na úrovni NSRR - Konkurenceschopná česká ekonomika, jakožto podřízený výbor
Monitorovacího výboru NSRR měl sledovat a vyhodnocovat zajištění dohodnutých horizontálních
a vertikálních synergií a měl koordinovat dodržení 5 závazků, viz schéma níže.
Obrázek 2: Závazky v oblasti koordinačních mechanismů
Podpůrná
opatření: a)
projekty
technické
asistence, b)
sdílení dat
Koordinace
Monitorovacích
výborů
Koordinace
výzev, společná
výzva
Koordinace
Hodnotitelských
komisí
Koordinace u
externích
hodnotielů
Zdroj: OP VaVpI, vlastní zpracování
39
Zároveň je nutné uvést, že všechny navrhované mechanismy nemusely být nezbytně využité ve všech
oblastech podpory, ve kterých byly synergie očekávány. Přehled mechanismů dle oblastí podpory je uveden
v tabulce níže.
Tabulka 1: Navržené nástroje a koordinační mechanismy pro zajištění synergií dle oblastí podpory
Oblast/nástroj
Zakládání
nových
inovačních firem
Rozvoj kapacit
VaV
Spolupráce
podniků
s vědeckovýzkum.
sférou
Transfer znalostí
a technologií
Realizace
inovačních
projektů
o.p.
OP VaVpI (3.1), OP
PI (1.1, 5.1)
OP VaVpI (1.1, 2.1,
3.1), OP PI (5.1)
OP VaVpI (1.1, 2.1,
3.1), OP PI (5.1)
OP VaVpI (3.1),
OP PI (5.1)
OP VaVpI (1.2,
2.1), OP PI (4.1)
x
x
x
x
x
Bodová
bonifikace OP PI
Společná výzva
x
Spolupráce MV
x
x
x
x
Společné HK
x
x
x
x
Společná
databáze
hodnotitelů
x
x
x
x
Společná
publicita,
podklady
x
x
x
x
Sdílení dat o
žadatelích a
projektech
x
x
x
x
Zdroj: OP VaVpI, vlastní zpracování
Na základě provedených analýz lze ve zmíněných programech očekávat také (neplánované) synergie, které
vznikají na základě spolupráce příjemců – nositelů projektů. Tyto synergie nebyly jakkoli v programu
ošetřeny, a jejich eventuální vznik byl předmětem terénního výzkumu, který prováděl evaluátor.
Ověření a zhodnocení mechanismů a nástrojů pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI
a OP PI
V úvodu je nutné konstatovat, že v programech definované mechanismy i nástroje se částečně překrývají,
proto jsou níže hodnoceny společně.
Na základě provedené analýzy sekundárních zdrojů a provedených individuálních rozhovorů s pracovníky
implementační struktury lze konstatovat, že v oblasti plnění koordinačních mechanismů byly využity
zejména:
40
Tabulka 2: Přehled plnění mechanismů a nástrojů koordinace synergií
Mechanismus/nástroj
Zhodnocení využití
Plnění
Koordinované zpracování
programových
dokumentů
 Zpracování operačních programů bylo koordinováno. Programy
byly vzájemně konzultovány.
Ano
Koordinace na úrovni
Monitorovacích výborů
 Zástupce za OP VaVpI je členem MV OP PI a obdobně je tomu i
naopak.
 Výzvy v oblastech podpory, kde byly předpokládány synergie
mezi programy (projekty), byly schvalovány vždy oběma MV.
 Výroční zprávy obsahují seznamy schválených synergií mezi
oběma programy
Ano
Společná publicita
 Potenciální žadatelé byli informováni o efektech, které jim
přinese realizace projektů v obou operačních programech.
Částečně
Společná publicita programů za účelem dosažení synergií nebyla
zjištěna.
Časová koordinace výzev,
společná výzva
 Docházelo k vzájemné informovanosti o plánovaných výzvách
prostřednictvím MV.
Částečně
Společná výzva (o.p. 5.1 OP VaVpI a o.p. 3.1 OP PI) i přes její přípravu
nebyla vyhlášena. Realizace OP VaVpI byla rovněž oproti OP PI
zpožděná.
Bodová bonifikace
 Aplikováno v obou programech (v OP VaVpI prostřednictvím
zásluhového kritéria A.2.1.1 Synergie7 až do výše 5 %, výzvy
v o.p. 1.1 – výzva č. 1.1, 2.1, o.p. 2.1 – výzva č. 1.2, 2.2, o.p. 3.1
výzva č. 3.3).
Ano
Z analýzy hodnotících protokolů vyplynulo, že hodnocení synergií
bylo formálního charakteru (nebylo uvedeno podrobné zhodnocení,
spíše byly replikovány informace z projektových žádostí).
Společné hodnocení
projektů, koordinace
Hodnotitelských komisí
Společné hodnocení nebylo využito.
Ne
Koordinace na úrovni
externích hodnotitelů
 ŘO obou programů si vyměnily databáze externích hodnotitelů a
v případě vhodnosti uvedených expertů je využily.
Ano
Sdílení dat o příjemcích a
žadatelích
 Data o příjemcích jsou vzájemně sdílena. Vzájemně jsou
předávány rovněž sestavy týkající se synergií.
Ano
Projekty technické
asistence
 Byly realizovány evaluace, které zahrnovaly i hodnocení synergií
(viz kap. 2).
Ano
Hodnocení zajišťování
synergií ze strany KV
Koordinační výbor Konkurenceschopná česká ekonomika byl činný,
nicméně konkrétní naplňování hodnocení a dohledu nad
Ne
7
A.2.1.1. Účastní se žadatel rovněž projektu, jenž je financován nebo byl podán do vyhlášené výzvy v rámci OP Podnikání a Inovace
(tj. již získal Rozhodnutí o financování projektu, nebo podal žádost do otevřené výzvy), a který sleduje komplementární cíle a má
potenciál pro vznik synergií s předloženým projektem? – 5 %
41
Mechanismus/nástroj
Konkurenceschopná
česká ekonomika
Zhodnocení využití
Plnění
zajišťováním synergií nebylo zjištěno.
Zdroj: Vlastní zpracování
Nastavení mechanismů pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI a OP VK
Na rozdíl od OP PI nebyla pro zajištění podpory vzniku synergií stanoveny konkrétní koordinační nástroje
a mechanismy. Text operačního programu (OP VaVpI) uvádí, že: „koordinace bude dosahována na úrovni
každodenního řízení, stejně jako společným předsedou obou Monitorovacích výborů“. Oba operační
programy jsou totiž realizovány ve stejné sekci MŠMT.
Ověření a zhodnocení mechanismů a nástrojů pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI
a OP VK
Z provedených rozhovorů s pracovníky implementační struktury obou operačních programů vyplynulo, že
koordinace synergií probíhala v intencích uvedených v textu OP VaVpI (v rámci porad vedení MŠMT,
Monitorovacích výborů i každodenní spolupráce mezi pracovníky obou programů). Pro podporu vzniku
synergií bylo pro projekty OP VK rovněž využito nástroje bodové bonifikace projektů, které v žádosti
deklarovaly synergie na projekty OP VaVpI.
Vykazování synergií
V rámci terénního šetření byl zjišťován i způsob zpětného vykazování realizovaných synergií. Evaluátor
ověřil, že reálné naplnění deklarovaných synergických vazeb nebylo systematicky zjišťováno a příjemci
neměli ani v rámci zpracování monitorovacích zpráv k dispozici vyčleněný prostor pro vysvětlení / popis
průběhu realizace synergických vazeb a efektů u svých projektů. V některých případech toto popisovali
v rámci popisu aktivit, ale protože popis synergií nebyl explicitně a na samostatném místě v monitorovacích
zprávách ze strany ŘO vyžadován, lze se domnívat, že informace o realizaci synergií se k ŘO v průběhu
implementace programu dostaly pouze v omezené míře.
Předpokládané a reálné synergické vazby jednotlivých oblastí podpory
V rámci základního desk research byly identifikovány předpokládané oblasti podpory zakládající
horizontální synergie mezi OP VaVpI a OP PI a mezi OP VaVpI a OP VK. Přehledně jsou tyto předpokládané
synergie projektů OP VaVpI uvedeny v tabulce níže.
Tabulka 3: Předpokládané oblasti podpory zakládající horizontální synergie s projekty OP VaVpI
OP VaVpI
 1.1. – Evropská
excelence
OP PI
centra
 4.1 Zvyšování inovačních
výkonnostních podniků
 4.2 Kapacity pro průmyslový
výzkum a vývoj
OP VK
 2.3 Lidské zdroje ve VaV
 2.4 Partnerství a sítě
42
OP VaVpI
OP PI
OP VK
 5.1 Platformy spolupráce
 4.1 Zvyšování inovačních
výkonnostních podniků
 2.1. - Regionální VaV centra
 4.2 Kapacity pro průmyslový
výzkum a vývoj
 2.3 Lidské zdroje ve VaV
 2.4 Partnerství a sítě
 5.1 Platformy spolupráce
 3.1.
Komercializace
výsledků
výzkumných
organizací a ochrana jejich
duševního vlastnictví
 1.1 Podpora začínajícím
podnikatelům
 2.3 Lidské zdroje ve VaV
 5.1 Platformy spolupráce
 2.4 Partnerství a sítě
 4.1. – Infrastruktura pro
výuku na vysokých školách
spojenou s výzkumem
 2.2 Vyšší vzdělávání
Zdroj: Programové dokumenty OP VaVpI, OP PI, OP VK; vlastní zpracování
Analýzou poskytnutých datových souborů z informačního systému Monit7+ byly zjišťovány vazby projektů
deklarované v projektových žádostech projektů OP VaVpI na projekty podpořené z OP PI a OP VK.
Detailnější informace k jednotlivým vazbám jsou uvedeny v kapitole 4.1.2, již z obrázku níže je ovšem
patrné, že nejvíce synergických vazeb existovalo mezi oblastí podpory 4.1 OP VaVpI (Infrastruktura pro
výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem) a oblastí podpory o.p. 2.2 OP VK (Vyšší vzdělávání).
Příjemci těchto projektů byli z podstaty oblastí podpory většinou vysoké školy či jejich výzkumná centra.
Těchto vazeb bylo deklarováno v projektových žádostech projektů OP VaVpI celkem 75, tedy téměř
dvojnásobek oproti druhé nejsilnější návaznosti – 37 vazeb mezi projekty o.p. 4.1 VaVpI a o.p. 2.3 OP VK
(Lidské zdroje ve VaV).
Nejvíce synergických vazeb na projekty OP PI bylo deklarováno z o.p. 2.1 OP VaVpI (Regionální VaV centra)
na o.p. 4.1 OP PI (Zvýšení inovační výkonnosti podniků). Deklarováno bylo celkem 22 vazeb. Další silná
návaznost existovala mezi o.p. 2.1 OP VaVpI a o.p. 5.1 OP PI (Platformy a spolupráce), a to celkem 10 vazeb.
43
Obrázek 3: Počty synergických vazeb, které vykázaly projekty OP VaVpI, na projekty OP PI a OP VK (dle oblastí
podpory)
OP PI
1.1 Podpora začínajícím
podnikatelům
OP VaVpI
1.1. – Evropská centra
excelence
OP VK
2.2 Vyšší vzdělávání
OP PI
4.1 Zvyšování inovační
výkonnosti podniků
OP VaVpI
2.1. - Regionální VaV
centra
OP VK
2.3 Lidské zdroje ve VaV
OP PI
4.2 Kapacity pro
průmyslový výzkum a
vývoj
OP VaVpI
3.1. - Komercializace
výsledků výzkumných
organizací a ochrana
jejich IPR
OP VK
2.4 Partnerství a sítě
OP PI
5.1 Platformy
spolupráce
OP VaVpI
4.1. – Infrastruktura pro
výuku na vysokých
školách spojenou s
výzkumem
Vysvětlivky:
1 až 5 vazeb
5 až 10 vazeb
10 až 20 vazeb
20 až 40 vazeb
Více než 40 vazeb
Zdroj: Výstupní sestavy z IS Monit7+ OP VaVpI, vlastní zpracování
4.1.2 Reálné synergie mezi projekty
4.1.2.1 Deklarované synergické vazby v projektech
Na základě dat, která poskytl zadavatel (vycházející ze sestav IS Monit7+) bylo možné vyhodnotit zastoupení
synergických vazeb v projektech OP VaVpI. Následující část představuje výsledky analýzy těchto datových
zdrojů.
Deklarované synergie projektů OP VaVpI k projektům OP VK
Synergické vazby byly deklarovány v 83 projektech, které uvedly celkem 240 synergických vazeb na projekty
OP VK. Jeden projekt se synergií uváděl tedy průměrně necelé 3 vazby. Projekty z OP VaVpI byly z oblastí
podpory 1.1 Evropská centra excelence, 2.1 Regionální VaV centra, 3.1 Komercializace výsledků
výzkumných organizací a ochrana jejich IPR a 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou
s výzkumem.
Příjemci OP VaVpI realizovali v 63 % případů jeden projekt se synergickými vazbami. Ve čtvrtině případů
došlo k realizaci 2 či 3 projektů se synergickými vazbami (o.p. 2.1 a 4.1). Dalších 6 příjemců realizovalo
v minulém programovém období projekt OP VaVpI se 4 či 5 synergickými vazbami. Jednalo se vždy
44
o příjemce z o.p. 4.1, tedy vysoké školy, konkrétně: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita
Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Masarykova univerzita a Vysoké
učení technické v Brně.
Z následující tabulky vyplývá rozložení podpořených projektů dle oblastí podpory OP VaVpI. Nejvíce
projektů bylo realizováno v o.p. 4.1 (kde bylo také nejvíce vazeb), největší finanční objem podpořených
projektů ovšem vykázaly projekty oblasti podpory 2.1. Z hlediska financí byl nejmenší finanční objem
projektů o.p. 3.1. Projekty byly nejčastěji navázány na projekty OP VK v oblastech podpory
2.2 Vysokoškolské vzdělávání a 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji. Z následujícího grafu č. 1 také
vyplývá, že v polovině případů deklarovaly projekty OP VaVpI jednu vazbu na projekt OP VK, a to ve všech
oblastech podpory. Nemalá část projektů vykazovala 5 vazeb s projekty OP VK, přičemž projekty oblasti
podpory 1.1 měly těchto vícečetných vazeb relativně častěji.
Tabulka 4: Přehled synergických vazeb projektů OP VaVpI k OP VK
Oblast
podpory
Počet
projektů
1.1.
2.1.
3.1.
4.1.
Celkem
Celková částka
6
25
7
45
83
Celkem
synergií
(vazeb na
OP VK)
Navázáno
na projekty
o.p. 2.2 OP
VK
40
11
75
27
7
118
75
240
113
8 707 897 075
13 998 421 954
285 573 719
10 797 124 107
33 789 016 854
Navázáno
na projekty
o.p. 2.3 OP
VK
19
32
4
37
92
Navázáno
na projekty
o.p. 2.4 OP
VK
10
16
3
6
35
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
Graf č. 1: Počet synergických vazeb v projektech OP VaVpI s projekty OP VK
Projekty s 5 a více vazbami
Projekty se 4 vazbami
4.1.
3.1.
Projekty s 3 vazbami
2.1.
1.1.
Projekty s 2 vazbami
Projekty s jednou vazbou
0
5
10
15
20
25
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
45
Z povahy samotných projektů a dle kritérií jednotlivých výzev je patrné, že většina příjemců jsou školské
a vzdělávací instituce. Také v případě synergických projektů představovali tito příjemci největší část ze
zkoumaných 83 projektů se synergickými vazbami na projekty OP VK (konkrétně 82 % projektů bylo
realizováno školami a vzdělávacími institucemi). Druhým nejčastěji zastoupeným příjemcem byla
samostatně vyčleněná Akademie věd České republiky (veřejná výzkumná instituce – a to u 8 % projektů).
Graf č. 2: Počet projektů OP VaVpI dle typu žadatele
Organizační složka státu
1
111
Příspěvková organizace
1
1
2
Příspěvková organizace OSS
7
Soukromá firma_ostatní
Státní příspěvková organizace
Veřejná nestátní nezisková organizace
Akciová společnost, společnost s ručením
omezeným, komanditní společnost, veřejná
obchodní společnost
AV ČR, veřejná výzkumná instituce
68
Školské a vzdělávací zařízení
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
Na regionální rozložení má významný vliv realizace 16 projektů o.p. 4.1 v Jihomoravském kraji (což
představuje pětinu všech realizovaných projektů). Jednalo se o projekty Masarykovy university, Mendelovy
univerzity v Brně, Vysokého učení technického v Brně a dalších. V dalších o.p. to byl např. Masarykův
onkologický ústav, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. aj.
Krajem s druhým nejvyšším počtem realizovaných projektů je Jihočeský kraj, následovaný krajem Plzeňským
a Moravskoslezským.
Tabulka 5: Regionální rozložení projektů OP VaVpI (se synergickými vazbami na projekty OP VK)
Kraje
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Královéhradecký
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
počet projektů
OP VaVpI - celkem
10
26
4
3
8
7
5
9
1.1.
2.1.
3.1.
1
2
2
7
1
2
3
3
1
4
4.1.
1
1
1
1
1
6
16
3
1
3
4
4
4
46
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Vysočina
Zlínský kraj
3
3
1
4
1
1
1
1
1
2
2
1
1
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
Deklarované synergie projektů OP VaVpI k projektům OP PI
Synergické vazby byly deklarovány v 17 projektech, které uvedly celkem 44 synergických vazeb na projekty
OP PI. Jeden projekt se synergií uváděl tedy průměrně 2,5 vazby. Projekty z OP VaVpI byly z oblastí podpory
1.1 Evropská centra excelence, 2.1 Regionální VaV centra a 3.1 Komercializace výsledků výzkumných
organizací a ochrana jejich IPR.
Tabulka 6: Přehled synergických vazeb projektů OP VaVpI k OP PI
Oblast
podpory
1.1.
2.1.
3.1.
Celkem
Počet
projektů
Celková částka
2
13
2
17
Celkem
Navázáno na Navázáno na Navázáno na
synergií
projekty o.p. projekty o.p. projekty o.p.
(vazeb na 4.1 OP PI
4.2 OP PI
5.1 OP PI
OP PI)
3
3
39
22
7
10
2
2
44
22
7
15
4 124 576 402
8 087 172 148
59 312 733
12 271 061 283
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
Příjemci OP VaVpI realizovali v naprosté většině případů jeden projekt se synergickými vazbami. Pouze
v jednom případě příjemce realizoval více projektů – jednalo se o Vysokou školu Báňskou – Technickou
Univerzitu Ostrava, kde byly realizovány 2 projekty v o.p. 2.1 a po jednom projektu ve 3.1 a 4.1.
Graf č. 3: Počet synergických vazeb v projektech OP VaVpI s OP PI
Projekty s jednou vazbou
Projekty s 2 vazbami
Projekty s 3 vazbami
Projekty se 4 vazbami
Projekty s 5 a více vazbami
0
1
2
1.1.
3
2.1.
4
5
6
3.1.
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
47
Regionálním rozložení synergických projektů financovaných z OP PI bylo víceméně rovnoměrné (např.
oproti synergickým projektům OP VK). V pěti krajích nebyl realizován ani jeden projekt, v ostatních krajích
byly realizovány 1 -4 projekty. Nejvíce projektů bylo v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském,
Libereckém a Středočeském, což odpovídá koncentraci vědecko-výzkumných kapacit do těchto krajů.
Graf č. 4: Počet projektů OP VaVpI dle krajů
Moravskoslezský kraj
1
4
Jihomoravský kraj
2
Liberecký kraj
Středočeský kraj
Plzeňský kraj
3
3
Olomoucký kraj
Ústecký kraj
3
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
Deklarované synergie projektů OP PI k projektům OP VaVpI8
Na základě dat sledovaných ŘO OP PI, která byla předána zpracovateli v úvodu projektu, bylo možné
vyhodnotit také zastoupení deklarovaných vazeb v projektech OP PI s bonifikovanou synergickou vazbou,
které vykazovaly vazbu na synergické projekty OP VaVpI.
Synergické vazby byly deklarovány v 72 projektech OP PI, které uvedly celkem 114 vazeb na synergické
projekty OP VaVpI. Jeden projekt se synergií uváděl tedy průměrně 1,6 vazeb. Projekty z OP PI byly z oblastí
podpory 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj a 5.1 Platformy a spolupráce.
Příjemci OP PI realizovali v 87 % případů jeden projekt se synergickými vazbami. V některých případech
ovšem došlo k realizaci více projektů se synergickými vazbami. Jednalo se konkrétně o 7 příjemců, kteří
realizovali 2 projekty: CGMC, družstvo, INOVAČNÍ, a.s., Jihomoravský kraj, Statutární město Plzeň,
Continental Automotive Czech Republic s.r.o., EXBIO Praha, a.s., Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.
Univerzita Palackého v Olomouci realizovala dokonce 4 projekty s vykázanou synergickou vazbou.
8
V této části „Deklarované synergie projektů OP PI k projektům OP VaVpI“ je změněna terminologie oproti v úvodu uvedené.
Projekty s bonifikovanou synergickou vazbou jsou v tomto případě projekty OP PI navazujícími „synergickými projekty“ jsou
projekty z OP VaVpI.
48
Z následující tabulky vyplývá rozložení projektů dle oblastí podpory OP PI. V o.p. 5.1 bylo realizováno jen cca
o třetinu více synergických projektů, ovšem počet jejich synergických vazeb byl více jak dvojnásobný
a finanční objemem více jak sedminásobným oproti o.p. 4.2. Projekty byly nejčastěji navázány na OP VaVpI
v oblasti podpory 2.1 Regionální VaV centra a dále 1.1 Evropská centra excelence. Z následujícího grafu č. 5
také vyplývá, že v této o.p. byly spíše realizovány projekty s vícenásobnými vazbami.
Tabulka 7: Přehled synergických vazeb projektů OP PI
Oblast
podpory
4.2.
5.1.
CELKEM
Počet
Celková částka
projektů
Celkem
synergií
(vazeb na
VaVpI)
633 985 000
36
4 453 358 743
78
5 087 343 743
114
31
41
72
Navázáno
na projekty
o.p. 1.1 OP
VaVpI
8
14
22
Navázáno
na projekty
o.p. 2.1 OP
VaVpI
28
58
86
Navázáno
na projekty
o.p. 3.1 OP
VaVpI
Navázáno
na projekty
o.p. 3.2 OP
VaVpI
5
5
1
1
Zdroj: data ŘO OP PI, vlastní výpočty
Graf č. 5: Počet synergických vazeb v projektech OP PI s projekty OP VaVpI
Projekty s jednou vazbou
Projekty s 2 vazbami
Projekty s 3 vazbami
Projekty s 6 vazbami
Projekty se 7 vazbami
0
5
10
5.1.
15
20
25
30
4.2.
Zdroj: data ŘO OP PI, vlastní výpočty
Jak je uvedeno v tabulce výše, celkem 72 projektů OP PI deklarovalo 114 synergických vazeb (přičemž
většina z nich deklarovala vazbu pouze na jeden projekt). Všechny tyto vazby bylo ovšem směřovány
„pouze“ k 42 projektům OP VaVpI. Například na projekt „NETME centre - nové technologie pro
strojírenství“ deklarovalo vazby hned 9 projektů OP PI. Obdobně na projekt „Středoevropský technologický
institut (CEITEC)“ bylo navázáno 8 projektů OP PI, na projekty „Regionální technologický institut (RTI)“ či
„Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM)“ po šesti projektech OP PI atd. Zvýšené počty vazeb na
tyto projekty jsou logické a vyplývají z jejich velikosti, komplexnosti a „zastřešující funkce“, kterou plní. Dle
počtu synergických vazeb byly mezi navazujícími projekty OP VaVpI nejpočetněji zastoupeny projekty o.p.
2.1 (celkem 29 projektů), druhou nejpočetnější skupinou byly projekty o.p. 1.1 (celkem 7 projektů), které se
49
ovšem svým finančním objemem blížily o.p. 2.1 (součty rozpočtu projektů v obou o.p. byly obdobné
a dosahovaly 38 až 39 mld. Kč).
Graf č. 6: Synergické projekty OP VaVpI k projektům OP PI s bonifikovanou synergickou vazbou dle výše finanční
dotace (v mil. Kč)
62,6
10 551,3
38 016,1
39 736,2
1.1.
2.1.
3.1.
3.2.
Zdroj: IS Monit7+, sestavy ŘO OP VaVpI, vlastní výpočty
4.1.2.2 Reálné naplnění synergií
Průzkum reálného naplnění deklarovaných synergií vychází z realizovaného terénního šetření projektů
OP VaVpI. Toto terénní šetření, jak bylo uvedeno v kapitole 3.2, zahrnovalo dotazníkové šetření,
individuální rozhovory a fokusní skupinu. Všech se účastnili zástupci projektů OP VaVpI s bonifikovanou
synergickou vazbou/vazbami. Individuální rozhovory byly realizovány s 10 zástupci příjemců, fokusní
skupiny se zúčastnilo celkem 5 zástupců příjemců. Dotazníkovým šetřením bylo osloveno všech 88 příjemců
projektů OP VaVpI, zpět bylo doručeno 50 vyplněných dotazníků. Postihnuto tak dotazníkem bylo celkem
57 % všech příjemců projektů OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou.
V uvedených 88 projektech OP VaVpI existovalo celkem 300 vazeb na synergické projekty OP PI, OP VK a
doplňkově také OP VaVpI. Dotazníkovým šetřením bylo postihnuto celkem 199 vazeb, tedy 2/3
synergických projektů, o kterých poskytli příjemci OP VaVpI základní informace. Rozložení zodpovězených
dotazníků je zobrazeno v grafu č. 7 níže, v rámci každého operačního programu bylo postihnuto 56 – 70 %
synergických projektů.
50
Graf č. 7: Počet synergických projektů zahrnutých v analýze dat z dotazníkového šetření
250
počet projektů
200
150
bez informace (bez odpovědi v
rámci šetření)
100
poskytnuta informace (odpovědi v
rámci šetření)
50
0
OP VK
OP PI
OP VaVpI
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 300
Ze zkoumaných 199 vazeb byla většina (79 %) navázána na projekty OP VK, menší část projektů OP VaVpI
pak na synergické projekty OP PI. Uváděné vazby bonifikovaných projektů OP VaVpI na synergické projekty
OP VaVpI se vyskytují u projektů transferových center, jejichž cílem je podporovat uplatnění výsledků vědy
a výzkumu.
Graf č. 8: Struktura synergických projektů zahrnutých v šetření
5%
16%
OP VK
OP PI
OP VaVpI
79%
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 199
Dopad synergických projektů
Výsledný dopad synergických projektů lze definovat jako velmi silný, většina příjemců (82 %) uvádí, že
synergické projekty pomohly či spíše pomohly k dosažení vyšších efektů u projektů OP VaVpI, než by
tomu bylo v případě, že by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle). V podobném duchu se
vyjadřovali také respondenti individuálních rozhovorů, kteří ve většině případů považovali realizaci
synergických projektů za prospěšnou a byli schopni identifikovat četné synergické vazby a návazné
synergické efekty (viz níže, část „Oblasti výskytu synergických vazeb a efektů“). Zároveň se ovšem v rámci
rozhovorů (a částečně i v dotazníkovém šetření) ukázalo, že významný vliv mohly mít také další projekty, za
které nebyla udělena bonifikace za synergii, ale které synergické vazby reálně vykazovaly. Jednalo se
51
o projekty, které byly zahájeny až po podání žádosti o projekt OP VaVpI nebo byly financovány z jiného
zdroje než z uvedených OP.
v%
Graf č. 9: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů u Vašeho projektu, než by tomu bylo v případě, že
by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle)?
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
46
36
ano
spíše ano
10
8
spíše ne
ne
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Časování synergických projektů a vazeb
V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina synergických projektů byly projekty souběžnými
k projektům OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou, a to konkrétně v 75 % případů, jak ukazuje
následující graf (č. 10). Z podrobnější analýzy získaných dat přitom vyplynulo, že časování projektů nemělo
vliv na to, zda projekty pomohly k dosažení vyšších efektů (viz graf č. 17 v kapitole 4.1.3).
Graf č. 10: Identifikace souběhu synergických projektů s projekty OP VaVpI
160
145
140
120
100
80
60
40
40
10
20
0
Souběžný
Navazující na projekt
Předcházející projektu
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Ve většině případů (70 %) se dopady realizace synergických projektů projevily již v průběhu realizace
projektu OP VaVpI, v menší části (6 %) byly synergie zaznamenány již na začátku realizace.
52
U synergických projektů OP VK docházelo v 29 % případů k výskytu synergií také po ukončení realizace,
u projektů OP PI to bylo ve 14 % případů. U synergických projektů OP VaVpI nastaly synergie většinou již
v průběhu realizace bonifikovaného projektu, jelikož se jednalo o projekty na vznik center transferu
technologií, které byly těsně navázány na synergické projekty a jejich výstupy.
V rámci individuálních rozhovorů byly identifikovány synergie po ukončení realizace projektů OP PI / OP VK
např.: vyškolení výzkumných pracovníků, kteří následně pracovali ve vybudované vědecké infrastruktuře
(vytvořené po ukončení školení); těžení ze zajištěné propagace oboru / instituce, která měla díky dříve
realizovanému projektu OP PI „prošlapanou cestičku“ a již navázané kontakty; proškolení pracovníků
v komunikaci, což následně pomohlo při navazování spolupráce se soukromými firmami v době projektu OP
VaVpI apod.
Graf č. 11: Kdy se reálně dopady z realizace návazných (synergických) projektů projevily?
140
125
120
100
80
60
46
40
20
10
0
Na začátku realizace
V průběhu realizace
Po ukončení realizace
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 181
Oblasti výskytu synergických vazeb
V rámci dotazníkového šetření byli příjemci požádáni o určení svých tří synergických projektů9 s největší
návazností (nejsilnější vazbou) a u nich byli dotazováni na identifikaci oblastí, ve kterých dochází
k synergiím:
Výrazně
Částečně
Okrajově
Předdefinované oblasti jsou představeny na grafu č. 12 níže.
Nejvýraznější synergické vazby byly příjemci vnímány v oblastech spolupráce: sdílení znalostí a rozvoj
spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi a dále v oblasti využití infrastruktury (téměř v 50 %
identifikováno jako výrazný efekt). Okolo 40 % příjemců uvádělo také propojení výzkumu s praxí; využití
výstupů výzkumu či spolupráci na aplikaci výzkumu do praxe jako oblasti s výrazným synergickým efektem.
9
V případě, že realizovali více než 3 projekty
53
Graf č. 12: V jaké oblasti byly Vaše projekty synergické?
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
okrajový
částečný
výrazný
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet hodnocení = počet synergických projektů krát počet hodnocených oblastí) =
1331
Detailnější analýzou dotazníkového šetření bylo dále zjišťováno, jak se hodnocení jednotlivých oblastí liší
v závislosti na příslušnosti synergických projektů k jednotlivým operačním programům.
Vysoké známky u synergických projektů OP VaVpI jsou částečně ovlivněny nízkým zastoupením těchto
projektů (pouze 10 synergických projektů z OP VaVpI, které jsou navázány na bonifikované projekty OP
VaVpI). V případě těchto projektů se jedná o centra transferu technologií, která obecně vykazují vysokou
návaznost a synergii. Nejvýznamněji jsou tyto synergie identifikovány v oblastech: rozvoj spolupráce se
soukromým sektorem a spolupráce na aplikaci výzkumu do praxe a dále v oblastech sdílení znalostí;
provázání výzkumných aktivit; využití výstupů výzkumu; komercializace výsledků výzkumu atd., což jsou
právě oblasti, kterými se centra transferu primárně zabývají.
U synergických projektů OP VK byly za oblasti s výrazným výskytem synergických vazeb nejčastěji
označovány oblasti: sdílení znalostí; rozvoj spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi; využití
infrastruktury – budov i přístrojů a vybavení. Tato skutečnost je odrazem toho, že projekty OP VK
představují "měkké" projekty zaměřené na rozvoj lidských zdrojů (především prostřednictvím vzdělávání),
utváření prostředí pro výzkum a vývoj a také na spolupráci zúčastněných subjektů. Jak bylo ověřeno na
základě rozhovorů, vazby projektů OP VaVpI se synergickými projekty OP VK spočívají v mnoha případech
právě ve vzájemném doplnění, kdy projekty OP VK doplňují základní infrastrukturu vytvořenou v projektu
OP VaVpI rozšířením či rozvojem lidských zdrojů (vědeckých a výzkumných kapacit), poskytují prostředky na
výzkum a celkový provoz daného subjektu apod.
Oproti tomu u synergických projektů z OP PI byly za významné považovány oblasti: využití výstupů
výzkumu; provázání výzkumných aktivit a spolupráce na aplikaci výsledků výzkumu do praxe. Tyto oblasti
odpovídají zaměření projektů OP PI a OP VaVpI.
Konkrétní synergické efekty, kterých bylo dle vyjádření příjemců projektů OP VaVpI v jednotlivých oblastech
dosaženo, jsou představeny níže v části „Dosažené synergické efekty a vazby“.
Graf č. 13: V jaké oblasti byly Vaše projekty synergické? - srovnání průměrného hodnocení dle operačních programů synergických projektů
3,00
2,80
2,60
2,40
2,20
2,00
1,80
2,4
2,3
2,2
2,2
2,1
2,1
2,1
2,1
2,0
2,0
2,0
1,7
1,60
1,40
1,4
1,2
1,20
1,00
OP VK
OP VaVpI
OP PI
Celková známka
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet hodnocení = počet synergických projektů krát počet hodnocených oblastí) =
1331
Pozn.: Jednotlivým projektům byla přiřazena „známka“ na základě hodnocení z hlediska synergických efektů v dané oblasti (1=okrajový, 2=částečný, 3=výrazný). Následně
byla spočítána průměrná známka pro projekty z daného OP. V grafu jsou porovnány průměrné „známky“ synergických projektů pro danou oblast dle OP.
Dosažené synergické efekty a vazby
V následující části jsou představeny zjištěné konkrétní synergické vazby (•) a z nich vyplývající synergické
efekty (-) pro oblasti, které vykazovaly celkovou známku vyšší než 2 (viz předešlý graf). Jedná se tedy
o oblasti, které měly dle respondentů dotazníkového šetření výrazný či částečný příspěvek k výskytu
synergií. Uvedené synergické vazby a efekty představují příklady vyskytující se v bonifikovaných projektech
OP VaVpI. Nejedná se o vyčerpávající výčet všech možných vazeb / efektů, ale o reálné příklady, které byly
identifikovány v rámci terénního šetření. Vazby a efekty jsou v některých případech uváděny konkrétně a to
pro snazší porozumění jejich vzniku.
Vysvětlivky:
Oblasti výskytu synergií
Název oblasti
Synergické vazby
(•)
Synergické efekty
(-)
Vzájemné využití lidských zdrojů
 umožnění financování lidských zdrojů
 propojení institutů díky provázání lidských zdrojů, propojení realizačních týmů
- zapojení lidí do obou projektů, existence personální provazby (oba projekty realizovány na jednom
ústavu fyziky) = plynulé „přelívání“ lidských zdrojů, kde byly zrovna potřeba
- personální propojení projektů přispělo k vyšším efektům - nebyla třecí místa, nebyl personální
nedostatek (mohli si flexibilně hýbat s úvazky na 2 projekty). Vždy byl dostatek personálních kapacit
na konferenci, na výzkum atd. (dle aktuální potřeby)
- oba projekty sledují stejný cíl. Projekty řídil jeden profesor – zároveň ředitel ústavu i ředitel
projektů. Díky tomu byly projekty propojeny i myšlenkou, cílem, sledují stejnou vizi.
 usnadnění spolupráce a navázání kontaktů
 využití lidských zdrojů pro aktivity obou projektů
- pořádání konference financované z OP VK, na které vystupovali výzkumníci s výsledky výzkumu
realizovaného z OP VaVpI
Sdílení znalostí
 pořádání oborových setkání, kde se řeší konkrétní problémy s odborníky a v užším kruhu, a kde je
umožněno navazování kontaktů
 projekty podpořily vznik mezinárodních výzkumných týmům, působení špičkových vědců při řešení
výzkumných projektů apod.
- Úspěchy v oblasti vědy. Získání projektu: „Towards New Generation of Solid-State Photovoltaic Cell:
Harvesting Nanotubular Titania and Hybrid Chromophores“ v náročné vědecké evropské soutěži
(jako jediní v ČR), s grantovou podporu ve výši 40 mil. Kč. Projekt směřuje vědecké bádání k nové
generaci hybridních fotovoltaických článků. Projekt letos přijat k řešení a financování Evropskou
výzkumnou radou v rámci programu HORIZONT 2020.
 účast na zahraničních stážích, realizace konferencí, navazování kontaktů se zahraničními institucemi
- přinášení nových metod a přístupů ze zahraničí
-
přilákání výzkumných pracovníků ze zahraničí do ČR
Školení pracovníků
 projekt OP VK byl využit na proškolení pracovníků organizace, kteří mohli využívat nově pořízené
vybavení z OP VaVpI
- vyšší vzdělanost klíčových zaměstnanců v oblasti transferu technologií vedla k posílení spolupráce
s aplikovanou sférou, k hlubšímu porozumění otázkám komercializace, k zavedení interního CTT
a k zefektivnění procesu ochrany duševního vlastnictví.
 podpora zvyšování kvalifikace akademických pracovníků
- zkvalitnění výzkumných aktivit i vzdělávání v dotčených kurzech
- rozšíření možností výzkumných aktivit, zejména projektů
- usnadnění spolupráce s obdobně zaměřenými pracovišti napříč ČR
 zkvalitnění výzkumného týmu
 uspoření finančních nákladů v oblasti školení
Využití infrastruktury (budov)
 zkvalitnění výzkumných aktivit
 vybudovaná infrastruktura v projektu RIPO
- poskytnutí infrastruktury dalším projektům příjemce i celé univerzitě: vybudovaná knihovna
obsahuje speciální prostory pro skupinové práce, potřebné vybavení a odbornou literaturu dle
požadavků odborných týmů a kateder; zrekonstruovaná serverovna včetně pořízení výpočetní
techniky = nezbytné součásti aktivit výše zmíněných projektů.
 vystavění budovy a využívání infrastruktury pro účely výuky
- zkvalitnění výuky, využívání moderních metod a přístrojů, integrace výuky (do nových prostor)
Využití přístrojů, vybavení





usnadnění spolupráce díky blízkosti jednotlivých institucí
zkvalitnění výzkumných aktivit
urychlení rozvoje společnosti
posílení výzkumně vývojové excelence a aplikačních možností
další projekty využívají infrastruktury, přístrojové vybavení, SW vybavení, EIZ a další technologie
pořízené z projektu OP VaVpI
 poskytnutí výzkumných kapacit proškoleným pracovníkům
- zkvalitnění výzkumných aktivit
- vazba měla i opačný směr – díky proškolení pracovníků došlo k efektivnějšímu rozvoji
vybudovaných kapacit
- postranní efekty: časová úspora spojená s finanční úsporou, vzájemné navázání kontaktů a celkové
urychlení rozvoje v oblasti biotechnologického výzkumu
58
Provázání výzkumných aktivit
 vznik platformy na podporu a propagaci z OP PI (např. Česká membránová platforma - CZEMP)
- pořádání národních a mezinárodních konferencí v oboru (např. ELMEMPRO, CHISA, Sympozium
"Membránové technologie“, MELPRO) - propagace, síťování, kontakty
- pořádání mezioborových konferencí
- pořádání odborných a specializovaných seminářů na podporu propagace výstupů vědeckovýzkumného centra
Spolupráce na aplikaci výzkumu do praxe
-
zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV
specializované pracoviště (technologický vědecký park), financované z OP PI umožnilo transfer
výstupů projektu OP VaVpI do průmyslové realizace
vznik Centra transferu technologií a znalostí podpořil spolupráci na aplikaci výzkumu do praxe
Propojení výzkumu s praxí
 navázání nových kontaktů s praxí, kontaktů na průmyslovou sféru; síťování
 vznik transferového centra
- zapojení VaV pracovníků do procesu transferu technologií a znalostí
- podpora fáze prototypování - výroba prototypů, zkoušky výrobní validace - realizace jednotlivých
VaV projektů
 vznik platformy na podporu a propagaci z OP PI (např. Česká membránová platforma - CZEMP)
- informační semináře pro laiky a představitele státní správy - podpora propagace výzkumných
center
- vydání publikací k oboru (např. vydání knihy, slovníku a 3 monografií v problematice
membránových procesů)
- posílení odbornosti a odborné prestiže zaměstnanců výzkumného centra
 projekt OP VK směřoval ke vzdělávání a propagaci oblasti nanotechnologií = oblasti působení projektu
OP VaVpI
- partneři se dozvěděli o projektu OP VaVpI díky propagačnímu projektu OP VK
- z projektu OP VK byla vytvořena síť kontaktů a partnerů - instituce měla již „vybudované jméno“
 fyzická blízkost i personální propojení aplikačního a vývojového centra (financované z OP PI)
a výzkumného areálu (financovaného z OP VaVpI)
- spolupráce týmů obou institucí, sdílení vybavení
- navázání komunikace se soukromým sektorem
- umožněno poskytovat soukromým firmám komplexní servis, odborné informace může poskytovat
výzkumné centrum
- rozšíření portfolia aktivit obou subjektů
Využití výstupů výzkumu
59
-
projekty OP PI pomohly zafinancovat licenční poplatky na přihlášení patentů vzniklých
z výzkumných projektů
Rozvoj spolupráce s VŠ, výzkumnými organizacemi apod.
 Zkvalitnění výzkumných kapacit, podpora rozvoje spolupráce s aplikační sférou
- navázání nových kontaktů v rámci dalších regionálních VaV subjektů a akademických institucí
- podpora spolupráce se zahraničními institucemi aktivními v oblasti podpory VaV
 propojení výuky s výzkumem – využití VaV infrastruktury pro zkvalitnění výuky
- výsledky výzkumu a vývoje realizované v rámci výzkumného centra se přenášejí do výuky
- zkvalitnění a modernizace studijních předmětů i programů
- výrazné zkvalitnění interaktivní výuky
- nová moderní infrastruktura byla (a stále je) k dispozici pro řešení diplomových a především
disertačních prací
- kvalita těchto prací díky využití nových přístupů a infrastruktury roste
- provázání výzkumných aktivit v oblasti rozvoje doktorského studia
- zapojení mladých vědeckých pracovníků (Ph.D.) ve výzkumném centru
- zkvalitnění studijně výzkumné činnosti doktorandů
 realizace stáží u průmyslových subjektů platformou na podporu a propagaci – hrazeno z OP VK
- studentský program: organizování stáží, podpora realizace programu ERASMUS MUNDUS ve
vědecko-výzkumné infrastruktuře (např. studijní EU projekt membránový inženýr, membránový
doktorand)
- workshopy studentských prací, zpracování diplomových prací s využitím infrastruktury pořízené
z OP VaVpI
- možnost vykázat studenty na stáži v rámci MI v projektu OP VaVpI, jelikož využívali jejich
infrastrukturu
- otestování potenciálních nových pracovníků
 navázání kontaktů se státní správou
- Zapojení do strategie RIS3
Rozvoj spolupráce se soukromým sektorem
 vybudování transferového centra, které nabízí infrastrukturu pro firmy, umožňuje firmám aplikovat
vědecké výsledky (např. v oblasti membránových procesů a technologií) do průmyslové realizace
- podpora pro přenos výsledků z výzkumné činnosti prováděné v rámci výzkumného inovačního
centra k uživatelům
- příležitosti řešit v rámci VaV průmyslové potřeby - tvorba nových žádostí Vav projektů
- podpora transferu VaV do průmyslové praxe - uplatnění VaV projektů, smluvní výzkum
- zavedení inovativních postupů
 rozvoj spolupráce s partnerskými organizacemi ve veřejném i soukromém sektoru
- využívání nově vybudované infrastruktury partnerskými organizacemi
 navazování kontaktů s partnery z podnikatelské sféry, předávání informací, školení akademických
pracovníků v komunikaci a spolupráci se soukromými firmami
60
-
navázání spolupráce se soukromými firmami, které jsou následně řešeny v rámci infrastruktury
vybudované z OP VaVpI
posilování konkurenceschopnosti instituce
rostoucí objem zakázek s podnikatelskou sférou (každoroční překračování MI na objem zakázek
s aplikační sférou)
Další významnou oblastí, kde respondenti identifikovali vazby a efekty, bylo zefektivnění chodu instituce. Ve
většině případů se jednalo o efekty neočekávané, ale respondenty hodnoceny jako velmi významné, proto
je tako kategorie doplněna a je jí věnována samostatná část:
Zefektivnění chodu instituce
 posílení interních procesů, včetně projektového řízení
- vznikla investiční komise, došlo k rozvoji právního oddělení
- vzhledem k velkému nárůstu projektů došlo k posílení projektového řízení instituce (např.
proškoleno 40 manažerů na mezinárodní certifikát Prince 2)
- došlo k zavedení přístrojových deníků apod.
 zavedení fullcost
- zmapování chodu instituce
- zefektivnění procesů
 posílení kompetencí v otázce vypisování výběrových řízení podle zákona o veřejných zakázkách
- usnadnění realizace dalších projektů, kde je nutné postupovat dle zákona o veřejných zakázkách
 možnost financovat nábor zaměstnanců z OP VK
- získání kvalitních lidských zdrojů pro VaV infrastrukturu
 zaměření na ochranu duševního vlastnictví
- modifikace interního univerzitního prostředí směrem k ochraně duševního vlastnictví vzniklého
z projektů (motivace, interní předpisy, změna orientace)
- nastavení systému ochrany duševního vlastnictví a postupů při transferu technologií, proškolení
pracovníků v oblasti ochrany DV a TT
 soustředění několika pracovišť do jedné budovy
- zefektivnění chodu university a tím úspora finančních prostředků
61
4.1.3 Předpoklady a faktory; příklady dobré a špatné praxe
Faktory a předpoklady úspěchu
V rámci dotazníkového šetření byly zkoumány jednotlivé faktory a jejich vliv na výši synergických efektů
projektů. Faktory, které mohly vést k vyšším přínosům synergických projektů, byly zkoumány z pohledu
zdroje podpory (financování synergických projektů z jednotlivých OP), z hlediska příjemce synergického
projektu, z hlediska počtu deklarovaných synergických projektů i z hlediska časové návaznosti projektů.
Z hlediska přínosu synergických projektů byly za nejpřínosnější považovány synergické projekty OP VaVpI
(v 90 % pomohly, v 10 % spíše pomohly k dosažení vyšších efektů u bonifikovaných projektů OP VaVpI).
Uváděné synergie na projekty OP VaVpI se vyskytují u projektů transferových center, jejichž cílem je
podporovat uplatnění výsledků vědy a výzkumu výzkumných center podporovaných z OP VaVpI a silné
synergie jsou zde tudíž zřejmé.
U synergických projektů OP VK byl příspěvek k dosažení vyšších efektů (odpovědi „ano“ či „spíše ano“)
identifikován v 84 % případů, u projektů OP PI byl tento podíl 68 %. Synergické projekty OP PI byly oproti
ostatním nejčastěji uvedeny jako zcela bez vlivu na dosažení vyšších efektů – a to ve 29 % případů.
U projektů OP PI byly v rámci rozhovorů častěji identifikovány pouze deklaratorní vazby, bez reálné
plánované synergie. Respondenti jako důvod uváděli snahu získat vyšší bodové ohodnocení („synergie
pouze na papíře“), nemožnost předpovídat spolupráci s podnikatelskou sférou (která je závislá na získaných
zakázkách, čemuž přizpůsobuje svoje zaměření) či nižší ochotu ke spolupráci na jedné či druhé straně.
Nicméně vzhledem k charakteru jednotlivých programů a intervencím a vyšší obtížnosti navázání
spolupráce s podnikatelskou sférou, lze výsledné hodnocení synergií mezi projekty OP VaVpI a OP PI
hodnotit velmi kladně.
Graf č. 14: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů u Vašeho projektu, než by tomu bylo v případě, že
by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle)? – odpovědi dle operačního programu synergických projektů
100%
10%
90%
5%
12%
29%
80%
70%
3%
60%
49%
spíše ne
50%
45%
40%
90%
spíše ano
ano
30%
20%
10%
ne
35%
23%
0%
OP PI
OP VaVpI
OP VK
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
62
Jedním z vysvětlení nižšího úspěchu synergií u projektů OP PI představuje tabulka níže, která doplňuje
důvody respondentů představené výše. Synergické projekty OP PI byly v daleko menší míře realizovány
příjemci bonifikovaných projektů OP VaVpI. Pouze necelá polovina projektů OP PI měla stejného příjemce
jako projekt OP VaVpI (oproti 78 % u projektů OP VK), z čehož následně vyplývají výše uváděné důvody
spojené s neochotou ke komunikaci, se změnou cílů či “formálností“ deklarovaných synergií.
Tabulka 8: Přehled synergických vazeb projektů OP PI
Příjemce synergického projektu vůči příjemci u projektu OP VaVpI
Stejný příjemce
OP PI
OP VaVpI
OP VK
Jiný příjemce
48%
80%
78%
52%
20%
22%
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Detailnější analýzou byl zjišťován také vliv počtu uvedených synergických projektů na míru jejich přínosu
pro projekt OP VaVpI (viz graf č. 15 níže). V případě projektů s jedním až pěti synergickými projekty tyto
projekty pomohly k dosažení vyšších efektů dle hodnocení příjemců ve více než 90 % (možnosti "ano"
a "spíše ano"), přičemž jednoznačný byl tento příspěvek přibližně v polovině případů (možnost "ano").
V případě projektů, u nichž byla v projektové žádosti deklarována synergie s větším počtem projektů (více
než 6, resp. více než 10) je hodnocení příspěvku těchto projektů k dosažení vyšších efektů celkově horší.
Tato skutečnost byla potvrzena i v rámci rozhovorů s příjemci. Za důvody této skutečnosti byla uváděna
např. snaha o dosažení vyššího bodového ohodnocení v rámci schvalovacího procesu, přičemž v některých
případech tyto projekty spolu souvisely jen okrajově a neměly výrazný potenciál, aby přispěly k dosažení
vyšších efektů.
Dalším důvodem uváděným příjemci v rámci rozhovorů je fakt, že v době podávání žádosti o dotaci bylo
v realizaci ještě málo projektů, které by mohly být shledány jako synergické s daným projektem. Jeden
z respondentů uvedl, že „synergické projekty pro zařazení do projektové žádosti se musely často "hledat" ač
někdy souvisely s předkládaným projektem pouze okrajově“. Docházelo k tomuto např. v situaci, kdy
předkládaný projekt z OP VaVpI zaměřený na vybudování infrastruktury byl prvním realizovaným z řady
propojených/návazných (synergických) projektů a plánované synergické projekty nebylo možné do žádosti
uvést.
V realitě ovšem tyto následné projekty (ač neuvedené v rámci žádosti) vykazovaly vysoké synergické vazby.
V rámci rozhovorů bylo několikrát potvrzeno, že projekty návazné, které byly podávány až po zahájení
realizace projektu OP VaVpI, vykazují velmi silné synergické vazby. Synergické vazby a efekty s těmito
návaznými projekty byly totiž předem plánovány a promyšleny a synergické projekty už přímo souvisely
s infrastrukturním projektem OP VaVpI (doplňovaly jej o konkrétní měkké aktivity apod.)
63
Graf č. 15: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů u Vašeho projektu, než by tomu bylo v případě, že
by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle)? – odpovědi dle počtu synergických projektů uvedených v žádosti
projektu OP VaVpI
100%
6%
90%
1%
8%
31%
80%
70%
5%
44%
38%
60%
19%
50%
40%
spíše ne
spíše ano
21%
ano
30%
20%
ne
79%
50%
53%
29%
10%
16%
0%
1
2 až 5
6 až 10
více než 10
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
V rámci individuálních rozhovorů příjemci označovaly za projekty s vyšším synergickým efektem většinou ty
projekty, které byly realizovány jejich institucí (oba projekty tedy měly stejného příjemce). Synergické vazby
u těchto projektů byly častější, průkaznější a respondenty pozitivněji vnímané. Tento fakt částečně
potvrdila i analýza výsledků dotazníkového šetření, jak představuje graf č. 16 níže. Synergické projekty,
které byly realizovány stejným příjemcem jako projekt OP VaVpI byly častěji označovány za příspěvek
k dosažení vyšších efektů (pomohly či spíše pomohly k dosažení vyšších efektů u projektů OP VaVpI v 84 %
případů, zatímco pokud byly synergické projekty realizovány jiným příjemcem, jejich přínos pro projekt OP
VaVpI byl identifikován pouze v 77 % případů). Zároveň byly synergické projekty realizované jiným
příjemcem daleko častěji označovány za projekty zcela bez přispění k vyšším efektům (v 17 % případů,
oproti 4 % případů u projektů realizovaných stejným příjemcem).
V rámci terénního šetření byly zaznamenány případy, kdy příjemce OP VaVpI projektu neměl
s „deklarovanými synergickými projekty“ po zahájení realizace téměř žádný kontakt, synergické projekty
byly do žádosti doplněny poradenskou agenturou, která žádost zpracovávala apod. V rámci projektů
realizovaných jedním příjemcem nebyly tyto situace zaznamenány.
64
Graf č. 16: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů u Vašeho projektu, než by tomu bylo v případě, že
by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle)? – odpovědi dle příjemce synergického projektu
100%
4%
90%
12%
80%
17%
5%
70%
60%
45%
48%
50%
ne
spíše ne
40%
spíše ano
30%
20%
ano
39%
30%
10%
0%
Stejný příjemce
Jiný příjemce
synergického projektu synergického projektu
jako u projektu OP VaVpI než u projektu OP VaVpI
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
V rámci dotazníkového šetření byla většina synergických projektů z OP VK, OP PI či OP VaVpI označena jako
projekty souběžné k bonifikovanému projektu OP VaVpI (74 %). Necelých 21 % projektů je označeno jako
předcházející a pouze 5 % synergický projektů bylo označeno jako navazující na realizovaný projekt OP
VaVpI. Tato značná nerovnoměrnost zastoupení jednotlivých aspektů může analýzu do jisté míry zkreslit.10
Z analýzy časování projektů vychází, že nejpřínosnější byly ty synergické projekty, které byly realizovány
návazně, až po realizaci projektu OP VaVpI. U všech 10 synergických projektů bylo uvedeno, že jednoznačně
pomohly k dosažení vyšších efektů. Ač mohou být výsledky dotazníku ovlivněny rozdílným počtem
synergický projektů, také v individuálních rozhovorech respondenti hodnotili projekty, které navazují na
projekt OP VaVpI jako přínosnější. Jedná se totiž ve většině případů o projekty, které jsou již přesně
nastaveny na potřeby vybudované infrastruktury, podporují již vznikající týmy, řeší reálné výstupy
výzkumných projektů apod.
10
Navíc většina z 10 synergických projektů uvedených jako navazující na projekt OP VaVpI byla navázána na jeden projekt OP VaVpI.
65
Graf č. 17: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů, než by tomu bylo v případě, že by projekty byly
realizovány odděleně (nezávisle)? - odpovědi dle časování synergického projektu
100%
90%
80%
70%
23%
5%
60%
50%
5%
11%
38%
ne
52%
100%
40%
spíše ano
30%
20%
spíše ne
ano
35%
32%
Předcházející
projektu
Souběžný
10%
0%
Navazující na
projekt
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Třetina příjemců identifikuje jako faktory, které přispěly k tomu, že se díky návazným (synergickým)
projektům podařilo dosáhnout vyšších efektů jako faktory interní (na straně organizace, která byla
příjemcem projektu OP VaVpI, jejích procesů apod.). Další třetina vnímá faktory také jako interní – ale spíše
na straně synergického projektu (jako například proaktivita příjemce synergického projektu, jeho kvalitní
management, praxe apod.). Další třetina se domnívá, že faktory vedoucí k vyšším efektům synergických
projektů jsou kombinací faktorů interních, programových i vnějších.
66
Graf č. 18: Jednalo se převážně o faktory interní, programové či externí?
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Převážně interní –
na straně Vaší
organizace (díky
nastavení procesů
uvnitř Vaší
organizace apod.)
Převážně interní –
Převážně
Převážně externí
programové (díky (mimo působnost
na straně
nastavení podpory
příjemce nebo
synergického
projektu
či aktivit v OP VaVpI
realizátora
apod.)
synergického
(proaktivita
projektu)
příjemce, kvalitní
management, praxe
apod.)
Kombinace
uvedených
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet projektů OP VaVpI) = 50
Z konkrétních faktorů, které byly uváděny samotnými příjemci projektů OP VaVpI v rámci dotazníkového
šetření a individuálních rozhovorů vyplývají jako nejvýznamnější faktory ty z oblasti lidských zdrojů. Níže
jsou uvedeny kategorie faktorů a k nim uváděné konkrétní příklady:
Lidské zdroje
-
propojení realizačních i výzkumných týmů (čímž došlo k propojení projektových aktivit a jejich lepší
koordinaci v místě a čase)
komunikace a vzájemná informovanost jednotlivých pracovníků centra (napomáhá zefektivnění
výzkumných aktivit)
kvalitní management „mateřské instituce“ – podpora ze strany vedení
zkušený realizační tým (odbornost i zkušenost s realizací jiných projektů)
spolupráce jak uvnitř organizace, tak mezi příjemcem a partnery
komunikace a vzájemná informovanost
lidský faktor (iniciativa jednotlivců, ochota se učit, motivace atd.)
Vybudovaná infrastruktura
-
umožnění sdílení vědomostí a výstupů vzhledem k fyzické blízkosti vystavěných infrastruktur
malá velikost pracoviště vedoucí k vyššímu sdílení realizovaných aktivit (+ zaměstnanci vnímají
projekty jako součást vybudovaného centra, nikoli jako okrajový projekt)
Školení
-
vhodně zvolený obsah školení přesně odpovídající potřebám nově vybudované infrastruktury či
pořízeného vybavení
67
Obsah projektů
-
vzájemně se doplňující obsah projektů
projekty sledující jeden cíl, mající stejnou vizi, kterou společně naplňují
propojení výzkumných agend synergických projektů
časová souslednost projektů (např. navázání na projekt propagace, který pomohl nalézt partnery
pro výzkumný projekt)
Plánování
-
existence vize do budoucna
propracovaný projekt vycházející z dobře zpracovaného dlouhodobého záměru (strategie)
Předpokládaný vývoj synergií do budoucna
Respondenti byli požádáni o odhad předpokládaného vývoje vybudovaných synergických efektů. V období
v horizontu 5 let od ukončení projektu předpokládá 40 % příjemců u svých projektů udržení některých
vzniklých vazeb. Čtvrtina příjemců se domnívá, že dojde k udržení většiny vzniklých vazeb a další čtvrtina
očekává navíc jejich posilování. Pouze u malého množství projektů (necelých 8 %) se ze strany příjemců
projektů OP VaVpI předpokládá zánik vzniklých vazeb. Jak je představeno na dalším grafu (č. 19), jedná se
často o projekty spolupráce s průmyslovou sférou, tedy navázání na projekty OP PI (méně často o projekty
propojující investice z OP VaVpI s „měkkými aktivitami“ z OP VK), podrobněji viz níže pod zmiňovaným
grafem.
Graf č. 19: Vývoj vybudovaných synergických efektů (nadstavby projektu) v horizontu 5 let od ukončení projektu
v%
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Zánik vzniklých
vazeb
Udržení
některých
vzniklých vazeb
Udržení většiny
vzniklých vazeb
Posilování
vzniklých vazeb
Jiné (prosím
vypište):
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
68
Z níže uvedeného grafu vyplývá, že nejčastěji je posilování vzniklých vazeb očekáváno u synergických
projektů z OP VaVpI (kde docházelo k transferu znalostí a technologií a tyto bude tedy možné i nadále
využívat), posilování vazeb je předpokládáno u 70 % synergických projektů.
Největší podíl předpokládaného zániku vzniklých vazeb vykazují synergické projekty z OP PI (až u 20 %
projektů). Z detailnějšího šetření vyplynulo, že projekty, kde se předpokládá zánik vzniklých vazeb, jsou
např. projekty s plánovanou spoluprací s průmyslovou sférou, kde v realitě synergické efekty nakonec
téměř nevznikly. V dalším případě příjemce v rámci rozhovorů uvedl, že nepřepokládá pokračování
synergických efektů u projektů z OP PI, protože tyto projekty sloužily pouze k podpoře podání patentové
žádosti (synergie s projektem OP VaVpI byla v podpoře spolupráce smluvního výzkumu a financování
projektu). V tomto ohledu jsou projekty OP VK úspěšnější, zánik vzniklých vazeb se předpokládá jen u 5 %
synergických projektů a u většího procenta synergických projektů bude pravděpodobně docházet
k posilování vzniklých vazeb (26 % synergických projektů oproti 7 % u synergických projektů OP PI).
Graf č. 20: Vývoj vybudovaných synergických efektů (nadstavby projektu) v horizontu 5 let od ukončení projektu –
odpovědi dle poskytovatele dotace u synergických projektů
100%
90%
80%
Jiné
70%
60%
Zánik vzniklých vazeb
50%
Udržení některých vzniklých
vazeb
40%
Udržení většiny vzniklých vazeb
30%
Posilování vzniklých vazeb
20%
10%
0%
OP PI
OP VaVpI
OP VK
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
V rámci individuálních rozhovorů byl identifikován trend vyšší provázanosti a vyšší míry synergických efektů
v případě projektů OP VaVpI s menším počtem synergických projektů. Také analýza dat dotazníkového
šetření toto zjištění potvrzuje, projekty OP VaVpI, které byly bonifikovány pouze za jeden synergický
projekt, předpokládají ve 44 % posilování vzniklých vazeb (a v 75 % posilování či udržení většiny vazeb),
zatímco projekty OP VaVpI, které do žádosti uvedly 10 a více synergických projektů, předpokládají
posilování vazeb jen v 10 % případů. Posilování či udržení většiny vazeb předpokládají tyto projekty jen ve
20 % případů, což je v porovnání s projekty s jedním synergickým projektem (75 %) prokazatelný rozdíl.
69
Graf č. 21: Vývoj vybudovaných synergických efektů (nadstavby projektu) v horizontu 5 let od ukončení projektu –
odpovědi dle počtu synergických projektů uvedených v rámci projektové žádosti projektů OP VaVpI
100%
90%
80%
Jiné (prosím vypište):
70%
Zánik vzniklých vazeb
60%
50%
Udržení některých vzniklých
vazeb
40%
Udržení většiny vzniklých vazeb
30%
Posilování vzniklých vazeb
20%
10%
0%
1
2 až 5
6 až 10
více než 10
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Příklady dobré a špatné praxe
Za příklady dobré praxe lze považovat všechny synergické efekty, které reálně vznikly v návaznosti na
vybudované synergické vazby. Výběr nejdůležitějších vazeb a na ně navázaných efektů je představen
v kapitole 4.1.2.2 v části „Dosažené synergické efekty a vazby“.
V rámci dotazníkového šetření byli příjemci dotazováni na příklady realizovaných aktivit / vazeb /
spolupráce se synergickým projektem, které by bylo možné považovat za příklad dobré praxe (tedy praxe,
která se osvědčila a lze ji doporučit pro realizaci i dalším příjemcům). Nejčastěji byly uváděny příklady jako
systematické a zejména vhodně zvolené vzdělávání (které může vést např. k získání kvalitnějších výstupů
vědecko-pedagogických aktivit), spolupráce se soukromým a veřejným sektorem přinášející nové knowhow, včetně zapojení odborníků a partnerů z praxe. Jako aktivity, které by mohly sloužit jako příklad dobré
praxe, byly uváděny také aktivity vedoucí k podávání a realizaci mezinárodních projektů, realizace
zahraničních stáží a navazování kontaktů např. v rámci exkurzí do nově vybudované infrastruktury či
pořádaných konferencí. Velmi kladně bylo hodnoceno propojování výzkumných týmů (vč. týmů
managementu obou projektů), navazování kontaktů s dalšími institucemi (síťování), a zajištění partnerství
a propagace pro vznikající vědeckou infrastrukturu.
Za konkrétní příklad dobré praxe lze uvést např. výstavbu aplikačního a vývojového centra (z OP PI) ve
stejné budově jako vědecko-výzkumnou infrastrukturu (z OP VaVpI), což umožnilo maximální synergie,
propojení týmů, sdílení přístrojů a uplatňování výstupů výzkumných aktivit v praxi.
70
Ve zmiňovaných dílčích příkladech dobré praxe fungování synergických projektů lze identifikovat společné
prvky – nejvyšších synergických efektů je dosahováno u projektů, jejichž aktivity jsou provázány nebo
u projektů, které sledují stejný cíl a ten společně naplňují.
V rámci šetření bylo identifikováno málo příkladů špatné praxe, stejně jako málo nefunkčních synergických
vazeb. Jednalo se především o situace, kdy nedošlo k propojení institucí navzájem či institucí se soukromou
sférou (z důvodu změny podnikatelského záměru, vlivem odlišného vývoje situace než bylo předpokládáno
apod.). Za konkrétní příklad špatné praxe lze např. uvést projekt OP VaVpI, jemuž externí zpracovatel
projektové žádosti doporučil doplnění projektů OP PI jako projektů synergických (z důvodu obdobného
odborného zaměření, tedy projekty měly potenciál k navázání synergických vazeb), ale jelikož iniciativa
nevzešla od samotných příjemců, v realitě k propojení těchto projektů nedošlo.
71
4.2 Zjištění
Skutečné synergické efekty a komplementarita mezi projekty OP VaVpI a projekty
OP VK a OP PI
Následující kapitola představuje odpovědi na dílčí otázky vztahující se k 1. hlavní evaluační otázce: „Jakých
skutečných synergických efektů bylo dosaženo při realizaci výše uvedených operačních programů?“
Detailní zjištění k výše uvedené otázce jsou představena v kapitole 4.1, níže jsou uvedeny stručné evaluační
otázky vycházející z provedených analýz (kap. 4.1).
Evaluační otázky:
I.1 Jaké předpokládané synergické efekty jsou deklarovány v programových dokumentech mezi OP VaVpI
a OP VK resp. OP PI? O jaké efekty se jedná?
Synergické efekty zmiňovaných operačních programů byly definovány v rámci prováděcích dokumentů,
případně v příloze operačních programů (v případě OP VaVpI a OP PI).
V případě OP VK je v programovém dokumentu uvedeno, že synergických efektů OP VK a OP VaVpI bude
dosaženo kombinací opatření ESF určených na lidské zdroje a opatření ERDF podporujících investice tak,
aby se oba typy aktivit vzájemně podporovaly. Podpora lidských zdrojů pro VaV z OP VK konkrétně zahrnuje
řadu podprogramů zaměřených na následující oblasti: 2.2 Vyšší vzdělávání, 2.3 Lidské zdroje ve VaV,
2.4. Partnerství a sítě. Pro každý z těchto podprogramů je v programovém dokumentu předložen indikativní
seznam podporovaných aktivit, ze kterých následně vycházejí předpokládané synergické efekty.
V případě OP PI je základním východiskem pro nastavení koordinace obou operačních programů dohoda
o systémových mechanismech pro dosažení synergických efektů mezi OP VaVpI a OP PI. Synergické efekty
byly očekávány u projektů oblastí podpory 1.1, 1.2, 4.2 a 5.1 OP PI, které byly navázány na projekty OP
VaVpI z o.p. 1.1, 2.1 a 3.1. Dle programového dokumentu se předpokládalo, že projekty OP PI budou
vykazovat synergické efekty v aktivitách navazujících na programy podpory inovačních firem, na rozvoj
kapacit VaV v podnicích a v oblasti komercializace výstupů VaV prostřednictvím jednotlivých firem.
Výše uvedené vazby deklarované v operačních programech byly podrobeny analýze reálného naplnění.
Výsledky analýzy jsou uvedeny níže (především u evaluační otázky I.3), níže jsou představeny vykázané
vazby synergických projektů deklarované v projektových žádostech projektů OP VaVpI na projekty
podpořené z OP PI a OP VK. Nejvíce synergických vazeb existovalo mezi oblastí podpory 4.1 OP VaVpI
(Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem) a oblastí podpory o.p. 2.2 OP VK
(Vyšší vzdělávání). Nejvíce synergických vazeb na projekty OP PI bylo deklarováno z o.p. 2.1 OP VaVpI
(Regionální VaV centra) na o.p. 4.1 OP PI (Zvýšení inovační výkonnosti podniků). Deklarováno bylo celkem
22 vazeb. Další poměrně silná návaznost existovala mezi o.p. 2.1 OP VaVpI a o.p. 5.1 OP PI (Platformy a
spolupráce), a to celkem 10 vazeb.
72
Obrázek 4: Počty synergických vazeb, které vykázaly projekty OP VaVpI, na projekty OP PI a OP VK (dle oblastí
podpory)
OP PI
1.1 Podpora začínajícím
podnikatelům
OP VaVpI
1.1. – Evropská centra
excelence
OP VK
2.2 Vyšší vzdělávání
OP PI
4.1 Zvyšování inovační
výkonnosti podniků
OP VaVpI
2.1. - Regionální VaV
centra
OP VK
2.3 Lidské zdroje ve VaV
OP PI
4.2 Kapacity pro
průmyslový výzkum a
vývoj
OP VaVpI
3.1. - Komercializace
výsledků výzkumných
organizací a ochrana
jejich IPR
OP VK
2.4 Partnerství a sítě
OP PI
5.1 Platformy
spolupráce
OP VaVpI
4.1. – Infrastruktura pro
výuku na vysokých
školách spojenou s
výzkumem
Vysvětlivky:
1 až 5 vazeb
5 až 10 vazeb
10 až 20 vazeb
20 až 40 vazeb
Více než 40 vazeb
Zdroj: Výstupní sestavy z IS Monit7+ OP VaVpI, vlastní zpracování
I.2 Jaké další synergie lze ve zmíněných programech předpokládat?
V rámci provedených šetření nebyly identifikovány žádné další oblasti výskytu synergických vazeb či efektů.
Příjemci v rámci terénního šetření deklarovali výskyt synergií s projekty z OP VK nebo OP PI, mimo těch
uváděných v projektových žádostech, ale i u těchto projektů se jednalo o výše uváděné (předpokládané)
efekty. Důvodem jejich neuvedení do projektových žádostí byl časový posun v realizaci projektů (projekty
OP VK či OP PI ještě nebyly podány či schváleny).
Kromě synergií s projekty z operačních programů byly příjemci OP VaVpI uváděny často také synergie na
programy národní podpory, čemuž se podrobněji věnuje evaluační úkol III (viz kapitola 6).
I.3 Jaké reálné synergické efekty (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci projektů OP VaVpI
objevily během realizace těchto intervencí / po jejich realizaci? O jaké efekty se jedná a v jaké míře se
v projektech vyskytují?
Nejvýraznější synergické vazby byly příjemci vnímány v oblastech spolupráce: sdílení znalostí a rozvoj
spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi a dále v oblasti využití infrastruktury (téměř v 50 %
identifikováno jako výrazný efekt). Okolo 40 % příjemců uvádělo také propojení výzkumu s praxí; využití
výstupů výzkumu či spolupráci na aplikaci výzkumu do praxe jako oblasti s výrazným synergickým efektem.
U synergických projektů OP VK byly za oblasti s výrazným výskytem synergických vazeb nejčastěji
označovány oblasti: sdílení znalostí; rozvoj spolupráce s VŠ a výzkumnými organizacemi; využití
73
infrastruktury – budov i přístrojů a vybavení. Tato skutečnost je odrazem toho, že projekty OP VK
představují "měkké" projekty zaměřené na rozvoj lidských zdrojů (především prostřednictvím vzdělávání),
utváření prostředí pro výzkum a vývoj a také na spolupráci zúčastněných subjektů. Jak bylo ověřeno na
základě individuálních rozhovorů s příjemci, vazby projektů OP VaVpI se synergickými projekty OP VK
spočívají v mnoha případech právě ve vzájemném doplnění, kdy projekty OP VK doplňují základní
infrastrukturu vytvořenou v projektu OP VaVpI rozšířením či rozvojem lidských zdrojů (vědeckých a
výzkumných kapacit), poskytují prostředky na výzkum a celkový provoz daného subjektu apod.
Oproti tomu u synergických projektů z OP PI byly za významné považovány oblasti: využití výstupů
výzkumu; provázání výzkumných aktivit a spolupráce na aplikaci výsledků výzkumu do praxe. Tyto oblasti
odpovídají zaměření projektů OP PI a OP VaVpI.
Významnou oblastí, ve které respondenti identifikovali nepředpokládané vazby a efekty, byla oblast týkající
se samotného chodu instituce. Ve většině případů se jednalo o efekty neočekávané, ale respondenty byly
tyto efekty hodnoceny jako velmi významné. Konkrétně docházelo k posilování interních procesů, včetně
projektového řízení (nově vznikla např. investiční komise, došlo k rozvoji právního oddělení, proškolení
pracovníků v projektovém řízení, zavádění přístrojových deníků apod.). Vzhledem k realizaci projektu
a několika veřejným zakázkám, došlo v instituci k posílení kompetencí v otázce vypisování výběrových řízení
podle zákona o veřejných zakázkách, a tím usnadnění realizace dalších projektů. Projekty také nad rámec
očekávání přispívaly k zavádění procesů na ochranu duševního vlastnictví (např. nastavení systému ochrany
duševního vlastnictví (DV) a postupů při transferu technologií (TT), proškolení pracovníků v oblasti ochrany
DV a TT).
Většina efektů spojených se samotnou realizací projektových aktivit byla v rámci realizace projektu
očekávána. V některých případech příjemci neočekávali, že dojde k tak výraznému provázání na další
instituce / subjekty soukromé sféry, neočekávaně vysoký byl zájem zaměstnanců o školení (díky čemuž bylo
proškoleno více pracovníků), případně nebyly očekávány úspěchy, kterých instituce na poli vědy dále
dosahuje (např. podání a výhra významných projektů, vybudování excelentních týmů apod.).
Konkrétní synergické vazby a efekty, kterých bylo v jednotlivých oblastech dosaženo, jsou představeny
v kapitole 4.1.2.2 v části „Dosažené synergické efekty a vazby“.
I.4 Jaké faktory vedly k dosažení těchto synergických efektů? Jedná se o faktory interní (na straně
příjemce), o faktory programové (faktory daných OP) či faktory externí?
Příjemci většinou uváděli, že se jednalo o faktory interní. Třetina respondentů dotazníku uvedla, že jsou to
interní faktory na straně jejich organizace (tj. na straně příjemce projektu OP VaVpI, jeho procesů apod.),
další třetina uvedla, že se jednalo o faktory interní na straně synergického projektu (například proaktivita
příjemce synergického projektu, jeho kvalitní management, praxe apod.). Zbývající třetina příjemců uváděla
jako hlavní faktor kombinaci faktorů interních, programových i vnějších.
Níže jsou uvedeny kategorie faktorů a k nim uváděné konkrétní příklady, které byly uváděny samotnými
příjemci projektů OP VaVpI v rámci dotazníkového šetření a individuálních rozhovorů. Za nejvýznamnější
faktory jsou považovány měkké faktory, z oblasti lidských zdrojů.
Lidské zdroje
74
-
propojení realizačních i výzkumných týmů (čímž došlo k propojení projektových aktivit a jejich lepší
koordinaci v místě a čase)
komunikace a vzájemná informovanost jednotlivých pracovníků centra (napomáhá zefektivnění
výzkumných aktivit)
kvalitní management „mateřské instituce“ – podpora ze strany vedení
zkušený realizační tým (odbornost i zkušenost s realizací jiných projektů)
spolupráce jak uvnitř organizace, tak mezi příjemcem a partnery
komunikace a vzájemná informovanost
lidský faktor (iniciativa jednotlivců, ochota se učit, motivace atd.)
Vybudovaná infrastruktura
-
umožnění sdílení vědomostí a výstupů vzhledem k fyzické blízkosti vystavěných infrastruktur
malá velikost pracoviště vedoucí k vyššímu sdílení realizovaných aktivit (+ zaměstnanci vnímají
projekty jako součást vybudovaného centra, nikoli jako okrajový projekt)
Školení
-
vhodně zvolený obsah školení přesně odpovídající potřebám nově vybudované infrastruktury či
pořízeného vybavení
Obsah projektů
-
vzájemně se doplňující obsah projektů
projekty sledující jeden cíl, mající stejnou vizi, kterou společně naplňují
propojení výzkumných agend synergických projektů
časová souslednost projektů (např. navázání na projekt propagace, který pomohl nalézt partnery
pro výzkumný projekt)
Plánování
-
existence vize do budoucna
propracovaný projekt vycházející z dobře zpracovaného dlouhodobého záměru (strategie)
I.5 Jaký byl, je a bude dopad těchto synergických efektů? V jaké oblasti se dopady projevují? Existují
rozdíly v dopadech synergií souběžných a navazujících projektů? V jaké míře se dopady projevují již při
realizaci projektu a v jaké míře až po jejich ukončení? Jaký lze očekávat vývoj v oblasti synergií projektů
OP VaVpI do 5 let po jejich ukončení?
Dopad synergických projektů lze definovat jako velmi silný, velká většina příjemců (82 %) uvádí, že
synergické projekty (z OP VK, OP PI a OP VaVpI) pomohly či spíše pomohly k dosažení vyšších efektů
u projektů OP VaVpI, než by tomu bylo v případě, že by projekty byly realizovány odděleně (nezávisle).
Většina synergických projektů z OP VK, OP PI či OP VaVpI byly označeny jako projekty souběžné
k bonifikovanému projektu OP VaVpI (74 %), necelých 21 % projektů je označeno jako předcházející, což
odpovídá nastaveným pravidlům pro bonifikaci synergii v rámci projektových žádostí. Pouze 5 %
synergických projektů bylo označeno jako navazující na realizovaný projekt OP VaVpI. Z analýzy časování
projektů vychází mírně pozitivněji hodnocené projekty souběžné oproti projektům předcházejícím. Za
nejpřínosnější byly označeny ty synergické projekty, které byly realizovány návazně, až po realizaci projektu
OP VaVpI. U všech 10 takto označených projektů bylo uvedeno, že jednoznačně pomohly k dosažení vyšších
75
efektů. Také v individuálních rozhovorech respondenti hodnotili projekty, které navazují na projekt OP
VaVpI jako přínosnější. Jedná se totiž ve většině případů o projekty, které jsou již přesně nastaveny na
potřeby vybudované infrastruktury, podporují již vznikající týmy, řeší reálné výstupy výzkumných projektů
apod.
Graf č. 22: Pomohly synergické projekty k dosažení vyšších efektů, než by tomu bylo v případě, že by projekty byly
realizovány odděleně (nezávisle)? - odpovědi dle časování synergického projektu
100%
90%
80%
70%
23%
5%
60%
50%
5%
11%
38%
ne
52%
100%
40%
spíše ano
30%
20%
spíše ne
ano
35%
32%
Předcházející
projektu
Souběžný
10%
0%
Navazující na
projekt
Zdroj: Dotazníkové šetření na příjemce OP VaVpI, kteří deklarovali synergické vazby. N (počet vazeb) = 195
Ve většině případů (70 %) se dopady realizace synergických projektů projevily již v průběhu realizace
projektu OP VaVpI, v menší části (6 %) byly synergie zaznamenány již na začátku realizace.
U synergických projektů OP VK docházelo v 29 % případů k výskytu synergií také po ukončení realizace
projektů, a u projektů OP PI to bylo ve 14 % případů. U synergických projektů OP VaVpI nastaly synergie
většinou již v průběhu realizace bonifikovaného projektu, jelikož se jednalo o projekty zaměřené na vznik
center transferu technologií, které byly těsně navázány na synergické projekty a jejich výstupy.
V otázce budoucího vývoje synergických vazeb a efektů předpokládalo 40 % příjemců v horizontu 5 let od
ukončení projektu u svých projektů udržení některých vzniklých vazeb. Čtvrtina příjemců se domnívá, že
dojde k udržení většiny vzniklých vazeb a další čtvrtina očekává navíc jejich posilování. Pouze u malého
počtu projektů (necelých 8 %) příjemci předpokládají zánik vzniklých vazeb. Jedná se částečně o projekty
spolupráce s průmyslovou sférou tedy ty, kde v realitě synergické efekty nakonec téměř nenastaly. V dalším
případě příjemce v rámci rozhovoru uvedl, že nepřepokládá pokračování synergických efektů u projektů z
OP PI, protože tyto projekty sloužily pouze k podpoře financování patentové žádosti (synergie s projektem
OP VaVpI byla v podpoře spolupráce smluvního výzkumu a financování projektu). S podobnými problémy se
potkalo celkem 20 % všech projektů se synergickými vazbami na projekty OP PI.
Z provedených šetření vyplývá, že nejčastěji je v budoucnu posilování vzniklých vazeb očekáváno
u synergických projektů z OP VaVpI, konkrétně v 70 % projektů s tímto typem synergie (docházelo zde
k transferu znalostí a technologií a tyto bude tedy možné i nadále využívat). Největší podíl
předpokládaného zániku vzniklých vazeb vykazují synergické projekty z OP PI (až 20 % projektů s vazbou OP
76
VaVpI na OP PII, viz výše). V tomto ohledu jsou synergické projekty OP VK úspěšnější než projekty OP PI,
zánik vzniklých vazeb se předpokládá jen u 5 % synergických projektů a u většího procenta synergických
projektů bude pravděpodobně docházet dokonce k posilování vzniklých vazeb (26 % synergických projektů
oproti 7 % u synergických projektů OP PI).
V rámci individuálních rozhovorů byl identifikován trend vyšší provázanosti a vyšší míry synergických efektů
v případě projektů OP VaVpI s menším počtem synergických projektů. Také analýza dat dotazníkového
šetření toto zjištění potvrzuje, projekty OP VaVpI, které byly bonifikovány pouze za pouze jeden synergický
projekt, předpokládají ve 44 % posilování vzniklých vazeb (a v 75 % posilování či udržení většiny vazeb),
zatímco projekty OP VaVpI, které do žádosti uvedly 10 a více synergických projektů, předpokládají
posilování vazeb jen v 10 % případů. Posilování či udržení většiny vazeb předpokládají tyto projekty jen ve
20 % případů, což je v porovnání s projekty s jedním synergickým projektem (75 %) prokazatelný rozdíl.
I.6 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe při realizaci synergií? Jaké společné rysy lze vysledovat
u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování synergických efektů?
Za příklady dobré praxe lze považovat všechny synergické efekty, které reálně vznikly v návaznosti na
vybudované synergické vazby. Výběr nejdůležitějších vazeb a na ně navázaných efektů je představen
v kapitole 4.1.2.2 v části „Dosažené synergické efekty a vazby“.
Samotnými příjemci byly za dobrou praxi uváděny příklady jako systematické a zejména vhodně zvolené
vzdělávání (které může vést např. k získání kvalitnějších výstupů vědecko-pedagogických aktivit),
spolupráce se soukromým a veřejným sektorem přinášející nové know-how, včetně zapojení odborníků
a partnerů z praxe. Jako aktivity, které by mohly sloužit jako příklad dobré praxe, byly uváděny také aktivity
vedoucí k podávání a realizaci mezinárodních projektů, realizace zahraničních stáží a navazování kontaktů
např. v rámci exkurzí do nově vybudované infrastruktury či pořádaných konferencí. Velmi kladně bylo
hodnoceno propojování výzkumných týmů (vč. týmů managementu obou projektů), navazování kontaktů
s dalšími institucemi (síťování), a zajištění partnerství a propagace pro vznikající vědeckou infrastrukturu.
Za konkrétní příklad dobré praxe lze uvést např. výstavbu aplikačního a vývojového centra (z OP PI) ve
stejné budově jako vědecko-výzkumnou infrastrukturu (z OP VaVpI), což umožnilo maximální synergie,
propojení týmů, sdílení přístrojů a uplatňování výstupů výzkumných aktivit v praxi.
Ve zmiňovaných dílčích příkladech dobré praxe fungování synergických projektů lze identifikovat společné
prvky – nejvyšších synergických efektů je dosahováno u projektů, jejichž aktivity jsou provázány nebo
u projektů, které sledují stejný cíl a ten společně naplňují.
V rámci terénního šetření bylo identifikováno málo příkladů špatné praxe, stejně jako málo nefunkčních
synergických vazeb. Jednalo se především o situace, kdy nedošlo k propojení institucí či institucí se
soukromou sférou (z důvodu změny podnikatelského záměru, vlivem odlišného vývoje situace než bylo
předpokládáno apod.). Za konkrétní příklad špatné praxe lze např. uvést projekt OP VaVpI, jemuž externí
zpracovatel projektové žádosti doporučil doplnění projektů OP PI jako projektů synergických (z důvodu
obdobného odborného zaměření, tedy projekty měly potenciál k navázání synergických vazeb), ale jelikož
iniciativa nevzešla od samotných příjemců, v realitě k propojení těchto projektů nedošlo.
77
4.3 Doporučení
Název
Zhodnocení
reálných synergických
efektů na
straně
ostatních
operačních programů pomocí
externí
evaluace
Posbírat
informace
k naplnění synergických
efektů od
příjemců OP
Typ (věcné
/ procesní)
Specifikace (včetně popisu efektu)
Vazba na zjištění
Potenciální dopad
(nízký / střední /
vysoký)
Harmonogra
m uvedení do
praxe
Nositel
Procesní
s věcnými
dopady
Tato evaluace ověřila, že k mnoha
synergickým vazbám a efektům
mezi projekty skutečně reálně
došlo. Zadání evaluace však bylo
limitováno svým zaměřením jen na
příjemce OP VaVpI a nebylo provedeno terénní šetření (ověření
naplnění synergických vazeb a
efektů) u příjemců ostatních OP.
Bylo by vhodné realizovat ověření
naplnění vazeb v synergických
(„zrcadlových“) projektech v dalších
OP.
Protože se evaluace
zaměřovala pouze na příjemce
OP VaVpI, a neprobíhalo
paralelní šetření u příjemců
dalších OP (specifikace zadání
viz kap. 3.1), využil evaluátor
hloubkového terénního šetření
k ověření validity výsledků
dotazníkového šetření.
Střední (prověření
naplnění reálných
synergií i u
synergických
(„zrcadlových“)
projektů má
potenciál napomoci
kvalitnějšímu
nastavení synergií
v programovém
období 2014-2020
2016 -spolupráce s EJ
NOK a dalšími
programy nad
přípravou
zadávací
dokumentace
EJ OP VVV
Nízký (získání kompletních informací
o naplnění
synergických vazeb
a efektů
(v momentu
2016 - 2020
v návaznosti
na ukončování projektů
Procesní
s věcným
dopadem
Za tímto účelem by bylo vhodné
využít evaluace zadané ze strany EJ
NOK, ať již specifické evaluace na
toto téma či využít Ex post evaluace
NSRR.
V rámci hloubkového
terénního šetření - detailními
rozhovory s příjemci se
evaluátor zaměřil na ověření
reálného naplnění deklarovaných synergických efektů a
vazeb. Vhodné by přesto bylo i
provedení šetření u synergických („zrcadlových“) projektů.
Evaluátor získal validní informace
k míře synergických vazeb a efektů
v rámci dotazníkového šetření,
jehož výstupy ještě ověřil/potvrdil
v rámci hloubkového šetření. Přesto
získaná informace není kompletní a
V rámci terénního šetření bylo
zjištěno, že příjemci nemají
k dispozici jasně stanovený nástroj/prostředek k informování
ŘO o naplnění synergických
efektů, které deklarovali
2017 –
realizace
evaluace ze
strany EJ NOK
(EJ OP VVV
spolupracuje)
ŘO OP
VaVpI
VaVpI s delším
časovým
odstupem
nabízí se tak tyto informace
posbírat jednotně a jednorázově ze
strany ŘO, např. v rámci zpráv o
udržitelnosti projektů. Doporučit lze
delší časový odstup od ukončení
realizace projektů, protože některé
synergické efekty nastávají s delším
časovým odstupem (několika let).
Doporučení je de facto doplňkové
k předchozímu doporučení,
případně lze realizovat pouze jedno
z nich.
v projektové žádosti.
Blíže viz kap. 4.1.1.
s dostatečným
časovým posunem
od ukončení
realizace projektů,
např. 3-5 let) má
potenciál napomoci
kvalitnějšímu
nastavení synergií
v programovém
období 2014-2020)
79
5 Evaluační okruh II – Možnosti posílení synergií mezi
intervencemi dotčených programů a jejich
implikace pro implementaci OP VVV
5.1 Analýza
V rámci řešení Evaluačního okruhu II byly využity výstupy analýz Evaluačních okruhů I a III, představené
v kapitolách 4.1 a 6.1. Výstupy byly dále ověřovány v rámci fokusní skupiny s příjemci a v individuálních
rozhovorech s představiteli MMR NOK, MPO a MŠMT. Evaluační okruh shrnuje výše a níže uvedená zjištění
a na jejich základě definuje možnosti a formuluje doporučení pro posílení synergií mezi intervencemi
operačních programů.
5.2 Zjištění
Možnosti posílení synergií mezi intervencemi dotčených programů a jejich
implikace pro implementaci OP VVV
Následující kapitola představuje odpovědi na dílčí otázky vztahující se ke 2. hlavní evaluační otázce: „Jakými
způsoby je dále možné posilovat synergické vazby výše uvedených operačních programů v tomto
a především v dalším programovém období?“ Detailní zjištění k výše uvedené otázce jsou představena
v kapitole 5.1, níže jsou uvedeny stručné evaluační otázky vycházející z provedených analýz.
Evaluační otázky:
II.1 Jaká procesní (implementační) opatření může ŘO OP VaVpI přijmout, aby posílil synergické vazby
stávajících operačních programů? Je případně možné realizovat ještě některá věcná doporučení?
Odpověď na evaluační otázku je obsažena v kapitole 5.3 s návrhem doporučení.
II.2. Jaká procesní (implementační) opatření může ŘO OP VVV přijmout, aby maximalizoval do žádoucí
úrovně synergické vazby mezi OP VVV a dalšími OP (zejména OP PIK, popř. OP Praha – Pól růstu ČR)?
Odpověď na evaluační otázku je obsažena v kapitole 5.3 s návrhem doporučení.
II.3. Jaká opatření věcného charakteru může ŘO OP VVV přijmout, aby maximalizoval do žádoucí úrovně
synergické vazby mezi OP VVV a dalšími OP (zejména OP PIK, popř. OP Praha – Pól růstu ČR)?
Odpověď na evaluační otázku je obsažena v kapitole 5.3 s návrhem doporučení.
5.3 Doporučení
Název
Typ (věcné /
procesní)
Specifikace (včetně
popisu efektu)
Vazba na zjištění
Potenciální
dopad (nízký /
střední /
vysoký)
Harmonogram
uvedení do praxe
Zaměřit se na
oblasti, ve kterých
vznikají úspěšné
synergické vazby
s potenciálem
rozvoje synergických efektů
Procesní/věcn
é
V rámci výzev by bylo
vhodné přesněji specifikovat oblasti, ve kterých
jsou synergie očekávány,
a bylo by vhodné se
zaměřit na oblasti, kde je
pro ně skutečný
potenciál
V rámci evaluace byly zjištěny
oblasti, ve kterých nastávají
synergické vazby a následně
efekty (blíže viz kap. 4.1.2.2),
tzn. oblasti, ve kterých synergické efekty fungují a přinášejí
přidanou hodnotu, která by
měla být dále podporována.
Vysoký
V návaznosti na
harmonogram výzev
MŠMT, odbor
řízení OP VVV;
ve spolupráci
s ŘO ostatních
OP
Lepší provazba termínů výzev OP,
popř. realizace
společné výzvy
Procesní
Provázat termíny výzev
programů OP VVV
s programy OP PIK a OP
Praha pól růstu ČR.
Identifikace nedostatečné
provázanosti a časové souslednosti výzev minulých OP,
což způsobovalo komplikace
(např. při realizaci investičních
projektů hrazených ze dvou
OP)
Střední
Ihned zahájení prací
na společných
výzvách
MŠMT, odbor
řízení OP VVV;
ve spolupráci
s ŘO ostatních
OP
Realizace (20162020)
Nositel
Blíže viz kap. 4.1.3
Zajistit společné
hodnocení projektů, např.
koordinací
Hodnotitelských
Procesní
Provázat hodnocení
projektů a detailněji
prověřovat deklarované
synergické vazby
Některé synergické efekty
Střední
deklarované v žádostech byly
formálního charakteru (s cílem
získat bodovou bonifikaci),
blíže viz kap. 4.1.1. Pokud
Ihned - zahájení
prací na společných
výzvách
Realizace (2016-
MŠMT, odbor
řízení OP VVV;
ve spolupráci
s ŘO ostatních
OP
komisí, s důrazem
na ověření synergií
Sbírat průběžné informace k naplánování synergických
vazeb a efektů
Provedení analýzy
absorpční kapacity
před vyhlášením
jednotlivých výzev
OP VVV
projekty synergie deklarovaly,
body jim byly v naprosté
většině případů přiděleny.
Věcné
Věcné /
Procesní
Systémové získávání
informací o naplňování
deklarovaných
synergických vazeb a
efektů v rámci Monitorovacích zpráv a
následně Zpráv o
udržitelnosti. Vytvoření
specifické kapitoly
k tomuto tématu v rámci
MZ/Zprávy o
udržitelnosti.
V rámci terénního šetření bylo
zjištěno, že příjemci nemají
k dispozici jasně stanovený
nástroj/prostředek
k informování ŘO o naplnění
synergických efektů, které
deklarovali v projektové žádosti.
V rámci analýzy
absorpční kapacity by
byla posouzena nejen
finanční absorpční
kapacita, ale i zajištění
přehledu již podpořených
projektů z OP VaVpI tak,
aby podpora mohla
směrovat maximálně
cíleně.
V rámci terénního šetření bylo
identifikováno, že jedním
z rizikových faktorů
dosahování synergických
efektů a komplementárních
vazeb je riziko udržitelnosti
projektů zejména v případě
výzkumných center a jejich
přílišná koncentrace
v některých geografických
oblastech (blíže viz kapitola
6.1.4)
2020)
Střední
Ihned – nastavení
systému
MŠMT, odbor
řízení OP VVV
Realizace
(průběžně)
Blíže viz kap. 4.1.1.
Vysoký
Ihned zahájení prací
na přípravě analýz
Realizace průběžně
MŠMT, odbor
řízení OP VVV
ve spolupráci
s odborem
řízení OP
VaVpI
82
Významnější důraz
na zajištění
udržitelnosti
projektů podpořených z OP VVV
Procesní
V rámci hodnocení
projektů OP VVV zvýšit
důraz na to, jakým
způsobem bude žadatel
zajišťovat v rámci projektu udržitelnost,
zejména pak finanční
udržitelnost projektu
včetně ekonomické
analýzy.
V rámci terénního šetření byla
problematika udržitelnosti
identifikována jako průřezová
(objevila se v rámci
dotazníkového šetření,
individuálních rozhovorů i
fokusní skupiny)
Vysoký
Ihned – zakomponování do
hodnocení projektů
OP VVV
MŠMT, odbor
řízení OP VVV
Realizace průběžně
Blíže viz. kap. 6.1.4
Následně pak musí
probíhat ověřování zajištění udržitelnosti
v monitorovacích
zprávách a zprávách o
udržitelnosti projektů
83
6 Evaluační okruh III - Potenciální synergické efekty
a komplementarita s ostatními zdroji financování
VaV na národní úrovni
6.1 Analýza
6.1.1 Míra souběhu projektů
s projekty OP VaVpI
financovaných
z národních
zdrojů
V rámci dotazníkového šetření identifikoval zpracovatel vysokou míru souběhu projektů financovaných
z národních zdrojů s projekty spolufinancovanými z OP VaVpI. První otázka dotazníku „Realizovali
jste/realizujete nějaký projekt na podporu vědy, výzkumu a inovací podpořený z národních zdrojů?“
současně sloužila jako eliminační pro příjemce, kteří realizovali pouze projekt z OP VaVpI bez realizace
projektu VaVaI financovaného z národních zdrojů.
Graf 23: Úvodní identifikace relevantních respondentů/dotazníků
Realizovali jste/realizujete nějaký projekt na podporu vědy,
výzkumu a inovací podpořený z národních zdrojů?
40
37
35
30
25
20
15
15
12
10
5
0
ANO, jeden
ANO, více
NE
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet dotazníků celkem) = 64
Pro účely další analýzy byly zařazeny pouze dotazníky, u kterých identifikovali respondenti realizaci alespoň
jednoho projektu financovaného z národních programů, celkem 52 dotazníků (a současně tedy 52 projektů
OP VaVpI).
Co se týče množství projektů financovaných z národních zdrojů, které byly realizovány příjemci OP VaVpI,
statistická analýza odhalila poměrně výrazný rozptyl počtu takových projektů, což demonstruje následující
bodový graf:
Graf č. 24: Počty projektů financovaných z národních zdrojů navázané na hodnocené projekty OP VaVpI
Počet projektů financovaných z národních zdrojů
30
25
20
15
10
5
0
Jednotlivé projekty OP VaVpI v rámci dotazníkového šetření
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet dotazníků celkem) = 52
Přesnější obraz o počtu projektů financovaných z národních zdrojů dávají následující tabulky srovnávající
i podíl takových projektů na celkovém počtu.
Tabulka 9: Počty projektů financovaných z národních programů – absolutní a relativní četnosti
Počet projektů
1
2
3
4
5
více než 5
Celkem
Absolutně (počet
odpovědí)
Relativní podíl
celkový
15
7
9
6
3
12
52
28,85%
13,46%
17,31%
11,54%
5,77%
23,08%
100,00%
Relativní podíl (jen pro odpovědí s
více než jedním projektem)
18,92%
24,32%
16,22%
8,11%
32,43%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet dotazníků celkem) = 52
Téměř 29 % respondentů uvedlo, že realizovali nebo realizují pouze jeden projekt financovaný z národních
programů, významná většina respondentů pak uvedla, že realizovala více než 1 projekt financovaný
z národních programů (celkově více než 71 %). Z hlediska statistického jsou evidentní relativně vysoké
hodnoty aritmetického průměru, mediánu i modusu ve vazbě na počet takových projektů, a to jak při
zohlednění všech odpovědí, tak i odpovědí respondentů, kteří uvedli realizaci více než jednoho projektu:
85
Tabulka 10: Počty projektů financovaných z národních programů – statistické vyhodnocení
Statistická veličina
Průměr
Medián
Modus
Celý soubor Soubor s více jak jedním projektem
4,75
6,27
3
4
1
3
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet dotazníků celkem) = 52
Vysoký průměrný počet projektů financovaných z národních zdrojů byl potvrzen i v rámci evaluačních
rozhovorů, kdy oproti dotazníkům byl průměr nižší a činil 2,7 projektů financovaných z národních zdrojů na
jednoho příjemce OP VaVpI.
Celkově je tak evidentní, že příjemci OP VaVpI jsou v realizaci projektů financovaných z národních zdrojů
významně aktivní, a to jak z hlediska celkového počtu projektů, tak i struktury zdrojů financování, jak je
následně uvedeno v podkapitole 6.1.2.
6.1.2 Zdroje financování projektů financovaných z národních programů
Zdroje financování projektů z národních programů v rámci dotazníkového šetření vykazují koncentraci na
8 různých zdrojů resp. poskytovatelů podpory.11 Přesto dává struktura zdrojů financování poměrně jasnou
představu o hlavních poskytovatelích podpory z národních zdrojů a současně potvrzuje správnost
identifikace klíčových aktérů národní podpory VaVaI.
Tabulka uvádějící přehled zdrojů financování je seřazena od nejvýznamnějších zdrojů financování po
nejméně významné s tím, že je nejprve uveden poskytovatel podpory, resp. administrátor programu,
absolutní i relativní četnost odpovědí respondentů.
11
Část respondentů uvedla v rámci šetření pouze poskytovatele podpory, nikoliv však konkrétní program, významná část
respondentů naopak zdroj financování neuvedla.
86
Tabulka 11: Struktura zdrojů financování projektů z národních zdrojů dle poskytovatelů podpory
Absolutní četnost
odpovědí12
Poskytovatel podpory
Technologická agentura České republiky
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Grantová agentura České republiky
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zdravotnictví
Národní agentura pro zemědělský výzkum
Grantová agentura Akademie věd
Celkem
Relativní četnost
odpovědí
18
25,00%
15
20,83%
15
11
4
4
3
2
72
20,83%
15,28%
5,56%
5,56%
4,17%
2,78%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet odpovědí/projektů s uvedeným zdrojem financování) = 72
Nejvýznamnější podíl z hlediska zdrojů financování má Technologická agentura České republiky se
čtvrtinovým podílem, další v pořadí jsou pak se shodným podílem Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkově tito 3 poskytovatelé reprezentují z hlediska počtu
přes 66 % projektů s uvedeným zdrojem financování.
Graf 25: Struktura zdrojů financování projektů z národních zdrojů dle poskytovatelů podpory
4,2%
2,8%
Technologická agentura České
republiky
5,6%
25,0%
5,6%
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Grantová agentura České republiky
15,3%
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zdravotnictví
20,8%
20,8%
Národní agentura pro zemědělský
výzkum
Grantová agentura Akademie věd
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet odpovědí/projektů s uvedeným zdrojem financování) = 72
12
Někteří příjemci uvedli více zdrojů, resp. poskytovatelů podpory, počet odpovědí je tedy vyšší než počet respondentů.
87
Následující tabulka uvádí u jednotlivých poskytovatelů konkrétní programy podpory včetně absolutního
počtu odpovědí respondentů:
Tabulka 12: Struktura zdrojů financování projektů z národních zdrojů dle poskytovatelů podpory a konkrétních
programů podpory
Poskytovatel podpory
Technologická agentura České republiky
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zdravotnictví
Program(y) podpory
Beta (1)
Alfa (1)
Národní program udržitelnosti I. (7)
Projekty velkých infrastruktur (2)
Program TIP (8)
Program TANDEM (1)
Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 (4)
Program IGA (4)
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet odpovědí/projektů s uvedeným konkrétním programem) = 2813
V rámci individuálních rozhovorů byly respondenty identifikovány následující konkrétní programy podpory:
Tabulka 13: Identifikované programy podpory
Poskytovatel podpory
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
Technologická agentura České republiky
Grantová agentura České republiky
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zemědělství
Program(y) podpory
Národní program udržitelnosti I.
Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI
Program na podporu aplikovaného výzkumu a
experimentálního vývoje ALFA
Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním
vývoji a inovacích pro potřeby státní správy „BETA“
Program podpory spolupráce v aplikovaném výzkumu a
experimentálním vývoji prostřednictvím společných
projektů technologických a inovačních agentur DELTA
Program na podporu aplikovaného společenskovědního
výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA
Doktorské granty
Postdoktorské granty
Projekty na podporu excelence v základním výzkumu
Mezinárodní projekty
TIP
TANDEM
IGA
Program KUS
Zdroj: Individuální rozhovory s příjemci OP VaVpI, kteří současně realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů.
13
Pouze část respondentů uvedla konkrétní program podpory, proto součet počtu odpovědí neodpovídá počtu respondentů ani
počtu projektů financovaných z národních zdrojů.
88
Struktura zdrojů financování identifikovaná v rámci evaluačních rozhovorů v podstatě potvrdila dominantní
podíl čtyř hlavních klíčových aktérů z dotazníkového šetření, nicméně v mírně odlišném pořadí:
1.
2.
3.
4.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Grantová agentura České republiky
Technologická agentura České republiky
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Co se týče hodnocení programů podpory z národních zdrojů, jako program s nejvyšším potenciálem pro
vznik synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů byly příjemci v rámci evaluačních
rozhovorů identifikovány tyto dva programy:


Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI
Národní program udržitelnosti I.
Z hlediska komplementarity byly respondenty individuálních rozhovorů identifikovány programy v gesci
Technologické agentury České republiky, konkrétně pak Program na podporu aplikovaného výzkumu
a experimentálního vývoje ALFA.
6.1.3 Míra synergických vazeb a časové hledisko
Míra synergických vazeb identifikovaných respondenty výzkumu byla poměrně vysoká, a to i při zohlednění
nerelevantních odpovědí. Významný je zejména vysoký podíl odpovědí „Ano“ s relativní četností více než
43 %, což demonstruje vysokou míru potenciálu pro synergické efekty díky realizaci projektů financovaných
z národních projektů s projekty OP VaVpI.
Tabulka 14: Míra synergických vazeb – struktura odpovědí na otázku „Lze v případě tohoto projektu identifikovat
synergickou vazbu s projektem či projekty financovanými z OP VaVpI?“14
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
58
43,61%
Spíše ano
21
15,79%
Spíše ne
13
9,77%
Ne
10
7,52%
Nerelevantní
31
23,31%
Celkem
133
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 133
Z časového hlediska mají jednoznačně nejvýznamnější podíl projekty financované z národních zdrojů, které
byly nebo jsou realizovány souběžně s projektem OP VaVpI (podíl 75,5 %):
14
Respondenti mohli uvést v rámci dotazníku přímo 5 projektů, další pak v rámci komentáře, celkový počet projektů (odpovědí) tak
nezahrnuje projekty u respondentů, kteří konkrétní projekty neuvedli.
89
Tabulka 15: Časová vazba projektů financovaných z národních programů s projektem či projekty OP VaVpI –
odpovědi na otázku „Specifikujte prosím vztah tohoto projektu s projektem/projekty financovanými z OP VaVpI“
Časová vazba
Projekt předcházel projektu/ům OP VaVpI
Souběžně realizovaný projekt
Projekt navazující na projekt/y OP VaVpI
Celkem
Absolutní četnost
10
77
15
102
Relativní četnost
9,80%
75,49%
14,71%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 10215
Pouze necelých 10 % projektů financovaných z národních zdrojů předcházelo realizaci projektu či projektů
OP VaVpI, zbývajících necelých 15 % projektů pak navazovalo na projekt či projekty OP VaVpI.
Co se týče samotného reálného projevu synergických vazeb, ty se u většiny projektů projevily už průběhu
realizace projektu OP VaVpI, konkrétně u 67 % projektů.
Tabulka 16: Časová vazba výskytu synergických efektů projektů financovaných z národních programů s projektem či
projekty OP VaVpI – odpovědi na otázku „V jaké fázi projektu/ů OP VaVpI se synergické efekty projevily?“
Časová vazba
V průběhu realizace
Po realizaci
Celkem
Absolutní četnost
53
26
79
Relativní četnost
67,09%
32,91%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 7916
6.1.4 Konkrétní synergické vazby, efekty a faktory, které je podporují
nebo brání jejich dosažení
Konkrétní příklady a projevy synergických vazeb uváděných respondenty dotazníkového šetření i v rámci
individuálních rozhovorů byly značně různorodé a neumožňovaly provést standardní analýzu četnosti,
zpracovatel proto přistoupil k vymezení skupin synergických vazeb a následně uvedl konkrétní příklady
synergických vazeb s tím, že v některých případech konkrétní synergické vazby spadají do více skupin. Tučně
jsou označeny synergické vazby uvedené více respondenty.
15
Nezahrnuty projekty financované z národních zdrojů, u kterých respondenti uvedli, že nejsou relevantní.
16
Zahrnuty pouze projekty, u kterých respondenti uvedli, že se u nich vyskytly synergické efekty – projekty, u kterých respondenti
uvedli odpověď „Ano“ nebo „Spíše ano“ na otázku „Lze v případě tohoto projektu identifikovat synergickou vazbu s projektem či
projekty financovanými z OP VaVpI?“
90
Tabulka 17: Skupiny synergických vazeb a konkrétní synergické vazby definované příjemci OP VaVpI
Skupina synergických vazeb
Konkrétní synergické vazby
Personální rozvoj a posílení
personálních kapacit







Posílení kapacit příjemce /
projektu OP VaVpI (technické,
finanční, znalostní)








Návaznost projektů
z národních zdrojů na projekt
OP VaVpI, kontinuita přístupu




Díky finanční podpoře v podobě Start-Upu VaVpI projektu mohli být
přijati noví Ph.D. studenti, kteří zároveň vycestovali na zahraniční
stáž či stáže
Zapojení mladých vědeckých pracovníků, zejména doktorandů a
postdoktorandů do vědeckovýzkumné činnosti a jejich udržení
v dané organizaci / instituci
Zajištění zahraničních expertů a tím posílení stávajících týmů,
případně vytvoření nových
Odborná příprava výzkumných týmů vědeckovýzkumného centra
Ve Start-Upu VaVpI projektu byly hrazeny mzdy Ph.D. studentům,
kteří přispívají k plnění monitorovacích indikátorů projektu a VaVpI
projektu v době jeho udržitelnosti.
Studenti a klíčoví pracovníci vědeckovýzkumného centra mohou
využívat přístrojové vybavení pořízené z prostředků VaVpI projektu k
plnění závazných indikátorů VaVpI projektu a jeho projektu
udržitelnosti.
Řešením projektu došlo k rozvoji společnosti, a sice v oblasti
personálního rozvoje – nábor pracovníků do oddělení výzkumu
Rozšíření a investičním posílení kapacit infrastruktury pro VaVaI z
prostředků OP VaVpI, jejíž provoz je zajištěn projektem
financovaným z národních zdrojů
Koncentrace technického a personálního vybavení na jednom místě
/ pracovišti
Využívání nástrojů na podporu elektronických zdrojů a publikační
činnosti
Realizace projektu OP VaVpI umožnila přístup řešitelů ke klíčovým
informačním zdrojům v oboru
Značné rozšíření výzkumných aktivit po skončení realizace OP VaVpI
projektu
Možnost recipročního zapůjčení přístrojového vybavení uvnitř
instituce nebo s jinými institucemi a organizacemi
Přenos předchozích, hlavně administrativních zkušeností
Značné rozšíření výzkumných aktivit za souběžného řešení projektu
OP VaVpI
Projekt financovaný z národních zdrojů podpořil postupný náběh
výzkumného centra do provozní fáze, přispívá stále k udržitelnosti
výzkumného centra
Možnost financování především mzdových výdajů, investic a v malé
míře také cestovného, spotřebního materiálu či režií v provozní fázi
projektu OP VaVpI z projektu či projektů financovaných z národních
zdrojů
Pokračování výzkumných činností započatých za podpory VaVpI a
jejich rozšíření.
Projekt podpořený z národních zdrojů zajišťuje přístup k informačním
zdrojům. Výzkumné instituce potřebují přístup k většímu množství
kvalitním informačním zdrojům
91
Skupina synergických vazeb
Konkrétní synergické vazby
Rozšíření záběru projektu OP
VaVpI a zvýšení kvality
výsledků realizovaného
výzkumu













Zahraniční kooperace



Spolupráce s dalšími příjemci
a dalšími organizacemi VaVaI
a interní spolupráce v rámci




Generování nových podnětů pro relevantní výzkum, rozvoj
výzkumného týmu
Zaměření projektu financovaného z národních zdrojů bylo v souladu
s výzkumnými programy centra. Díky tomu, že tato problematika
byla realizována v jiném projektu, bylo možno se v OP VaVpI
soustředit na širší aplikační využití získaných poznatků
Značné rozšíření výzkumných aktivit, nové výsledky
nerealizovatelné bez souběžného projektu OP VaVpI a návazného
projektu v rámci programu Národní program udržitelnosti I
Obsahová náplň činnosti projektu financovaného z národních zdrojů
navazuje na projekty realizované z OP VaVpI
Rozšíření odborného záběru - řešení stejného či obdobného
problému, ale za jiných podmínek
Rychleji dosažené výsledky z nově pořízené infrastruktury
Projekt financovaný z národních zdrojů umožňuje doplňování
přístrojového vybavení o pokročilé přístroje a vybavení díky
technologickému vývoji a výkonnějším technologiím
Projekt financovaný z národních zdrojů navazuje na VaV aktivity
projektu OP VaVpI, podporuje další spolupráci s průmyslovými
podniky a zaměřuje se více na kvalitní základní výzkum
Díky projektu podpořenému z národních zdrojů bude lépe zajištěna
ochrana duševního vlastnictví vytvořené v rámci OP VaVpI projektu
Podpora komercializace výsledků vědy a výzkumu
VaVpI projekt se v rámci jednoho ze svých 2 výzkumných programů
(Vakcíny a prevence) zabývá obecně alternativními způsoby ochrany
zdraví zvířat. Řešení tématu „Vývoj nové generace krmného
přípravku pro prevenci a podpůrnou terapii ...“ v rámci projektu
podpořeného z národních zdrojů má v tomto ohledu synergickou
vazbu s uvedeným VaVpI projektem
VaVpI projekt se v rámci jednoho ze svých 2 výzkumných programů
(Vakcíny a prevence) zabývá obecně vývojem živých, inaktivovaných a
subjednotkových veterinárních vakcín. Řešení tématu „Optimalizace
vakcinačního schématu oslabené vakcíny Salmonella Enteritidis ...“
v rámci projektu podpořeného z národních zdrojů má v tomto ohledu
synergickou vazbu s uvedeným VaVpI projektem
Vznik síť Science center za účelem podpory a propagace vědy a zájmu
veřejnosti o přírodní a technické vědy, vznikla síť nových institucí
neformálního vzdělávání
Díky podpoře z národních zdrojů možnost zapojení infrastruktury
vytvořené v rámci projektu OP VaVpI v špičkové EU infrastruktuře
Posílení výzkumné spolupráce se zahraničními týmy
Zapojení zahraničních výzkumníků do aktivit projektu OP VaVpI i
dalších vědeckovýzkumných aktivit příjemce OP VaVpI
Možnost zapojit se do zahraničních aktivit ve stejné oblasti
Značný mezinárodní přesah výzkumných aktivit
Posílení spolupráce s dalšími příjemci OP VaVpI
Interní spolupráce v rámci organizace příjemce OP VaVpI (sdílení
92
Skupina synergických vazeb
Konkrétní synergické vazby
příjemce (s dalšími projekty,
organizačními složkami)








přístrojového vybavení, know-how a zkušeností, sdílení pracovníků
a jejich výměna mezi jednotlivými organizačními složkami)
Využití infrastruktury a přístrojového vybavení pořízeného v rámci
OP VaVpI projektu v rámci výuky
Využití infrastruktury a přístrojového vybavení pořízeného pro
komerční praxi
Navazuje na VaV aktivity projektu OP VaVpI, podpora další
spolupráce s průmyslovými podniky a větší zaměření na kvalitní
základní výzkum
Účast VaVpI centra v prestižním centru kompetence TA ČR
Možnost poskytnutí infrastruktury pro další projekty (nejen v rámci
OP VaVpI)
Účast VaVpI centra ve špičkovém EU projektu
Usnadnění spolupráce, předávání zkušeností, získávání informací
Vytvoření formálních i neformálních vazeb s ostatními členy
platformy, zapojení se do struktur spolupracujících se středními
školami, malými a středními podniky v rámci kraje
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů, výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, upraveno
Nejvýznamnější skupinou synergických vazeb je skupina synergických vazeb, které se projevují v rozšíření
záběru projektu OP VaVpI a zvýšení kvality výsledků realizovaného výzkumu, následně pak v oblasti rozvoje
kapacit příjemce (technických, personálních).
V následující přehledové tabulce jsou uvedeny faktory, které měly dle názoru respondentů dotazníkového
šetření a individuálních rozhovorů nejvýznamnější vliv na realizaci výše uvedených synergických vazeb
a z nich vyplývajících synergických efektů, a to opět se zařazením konkrétních faktorů do příslušné skupiny
či skupin. Stejně jako v případě synergických vazeb jsou faktory identifikované více příjemci označeny tučně.
Tabulka 18: Faktory s významným vlivem na dosažení synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů
Skupina faktorů
Konkrétní faktor(y)
Interní faktory na straně
příjemce










Lidské zdroje VaVpI projektu – zapojení zkušených výzkumníků a
vědců
Infrastruktura pořízená a/nebo zrekonstruovaná z VaVpI projektu
Síť vybudovaných kontaktů a renomé hlavního řešitele (v ČR i
zahraničí)
Management projektu – zajištění podpory při přípravě a realizaci
projektu
Dobrá úroveň laboratorního přístrojového vybavení
Blízkost míst realizace, stejný zadavatel
Historicky daná významnost a specifičnost ústavu
Rozšíření výzkumného týmu
Shoda předmětu projektu se zaměřením výzkumného centra
Shodné místo realizace, využití stávajících výzkumných kapacit
(lidských i technologických)
93
Skupina faktorů
Konkrétní faktor(y)



Zkušenosti příjemce
Partnerství a kooperace


















Externí faktory





Udržitelnost projektů




Společné zaměření více projektů
Poskytnutí IT zázemí pro výzkum, které projektovým týmům
umožnilo soustředit se na hlavní náplň – výzkum
Využití přístrojového zázemí projektu OP VaVpi pro realizovaný
projekt
Využití stejných pracovníků v řešení projektu
Dlouhodobá zkušenost sdružení v oblasti provozu a rozvoje
infrastruktury
Znalosti z oblasti metodiky TT
Mezinárodní spolupráce navázaná v minulosti
Vazba na komerční subjekty
Síť vybudovaných kontaktů a renomé hlavního řešitele (v ČR i
zahraničí)
Národní spolupráce s obdobnými institucemi
Vybudované partnerské vztahy
Předchozí spolupráce s partnery na jiných výzkumných aktivitách
Dobrá spolupráce řešitelů projektů příslušné výzvy 1.3 Komercializace
a popularizace výsledků vědy
Otevřenost vůči brněnským a zahraničním partnerským institucím,
zájem o networking
Možnost pozvat zahraniční odborníky na přednáškové pobyty
Možnost zaměstnat zahraniční odborníky jako vedoucí výzkumných
skupin
Navázání další spolupráce v rámci projektu CK SMART REGION,
budoucí mezinárodní spolupráce se zahraničními partnery a v rámci
studentského programu
Propagace a diseminace výsledků formou seminářů a konferencí
Navázání mezinárodní spolupráce se zahraničními odborníky a
partnery, podpora v prototypování výrobní i aplikační fáze, synergie v
propagaci formou seminářů a konferencí
Sdílení znalostí a informací, rozvoj spolupráce s komerčním sektorem
Společná spolupráce s vědeckou institucí, společné plánování a
aktivity (semináře)
Spolupráce při výběru relevantních informačních zdrojů
Neomezený přístup k relevantním informacím
Úspora pořizovacích i provozních nákladů při sdílení infrastruktury
Vyšší mzdové ohodnocení mladých vědeckých pracovníků –
zejména postdoktorandů
Personální rozvoj, propojení výzkumných agend synergických
projektů
Projekt financovaný z Národního programu udržitelnosti I je
klíčovým pro fázi udržitelnosti výzkumného centra, vybudovaného z
OP VaVpI
Zajištění významných prostředků pro fázi provozu po úspěšně
dokončené investiční fázi
Provázanost programů, možnost pokračování v zaběhlých aktivitách
Zachování kontinuity přístupu k odborným databázím
94
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů, výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, upraveno
Nejvýznamnějšími dvěma skupinami faktorů s pozitivním vlivem na synergické vazby a z nich vyplývající
synergické efekty jsou následující:


Faktory v oblasti partnerství a kooperace
Interní faktory na straně příjemce
V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní synergické efekty, které vyplývají a projevily se na základě
realizovaných synergických vazeb včetně jejich popisu. Tyto synergické efekty lze současně chápat jako
příklady dobré praxe v oblasti synergických vazeb a synergických efektů.
Tabulka 19: Synergické efekty identifikované příjemci OP VaVpI
Synergický efekt
Charakter
synergického
efektu
(předpokládaný /
nepředpokládaný)
Specifikace synergického efektu
Rozvoj zahraniční
spolupráce s dalšími
VŠ a
vědeckovýzkumnými
institucemi
Předpokládaný
Společné publikace se
zahraničními
výzkumníky
Předpokládaný
Zvýšený zájem
absolventů o
pokračování
v doktorském studiu
Navázání spolupráce
se zahraničními
firmami
Nepředpokládaný
Zvýšení spolupráce
mezi výzkumnými
týmy v rámci
organizace příjemce
Nepředpokládaný
V rámci projektu byla zapojena řada zahraničních
výzkumníků, ať už na dlouhodobý úvazek nebo jen na kratší
dobu, na což následně navázala institucionalizovaná
spolupráce s jejich domovskou institucí či organizací včetně
následné vzájemné výměny vědeckovýzkumných pracovníků
i pedagogických pracovníků.
V návaznosti na širší zapojení zahraničních výzkumníků
umožněného díky podpoře z projektů financovaných
z národních programů došlo k rozvoji spolupráce jak
v oblasti, na kterou se zaměřuje projekt OP VaVpI, tak i
v dalších oblastech, zejména pak na úrovni společných
publikací se zahraničními autory. To současně umožňuje
efektivně naplňovat monitorovací indikátory jak projektu OP
VaVpI, tak i projektů financovaných z národních programů a
současně zvyšuje prestiž univerzity i fakulty.
Díky rozběhu výzkumného centra se zvýšil zájem absolventů
studia na fakultě o doktorské studium, což někteří uchazeči o
přijetí do doktorského studia uvedli při pohovoru, který byl
součástí přijímacího řízení.
Do projektu bylo zapojeno několik zahraničních expertů,
z nichž jeden na základě seznámení se s výsledky projektu
zajistil navázání spolupráce s několika zahraničními firmami,
které se v aktuální fázi budou podílet na testování aplikace
výsledků výzkumu do praxe.
Díky souběžné realizaci několika projektů OP VaVpI a
projektů financovaných z národních programů došlo
k zapojení velkého množství zejména vědeckých pracovníků,
kteří se do zahájení realizace a zejména provozu projektů
Nepředpokládaný
95
Synergický efekt
Charakter
synergického
efektu
(předpokládaný /
nepředpokládaný)
Snížení fluktuace
mladých vědeckých
pracovníků
Předpokládaný
Zvýšení úspěšnosti
absolventů
doktorského studia
Nepředpokládaný
Specifikace synergického efektu
mnohdy ani neznali nebo spolu dosud nespolupracovali. Díky
společným akcím (konference, semináře a workshopy) došlo
k rozvoji spolupráce jak mezi týmy se stejným nebo
obdobným zaměřením, tak i mezi týmy s poměrně odlišným
zaměřením.
Díky aktivitě příjemce v zajišťování podpory z národních
programů došlo díky zapojení mladých vědeckých pracovníků
(zejména postdoktorandů a v poměrně velké míře i
doktorandů) k významnému snížení odchodu těchto
pracovníků do komerční praxe nebo na jiné pracoviště.
Doktorandi měli pro potřeby svých disertačních prací jednak
k dispozici špičkové přístrojové vybavení, tak i možnost
konzultace při zpracování disertačních prací s českými a
zejména zahraničními experty zapojenými do projektů, což
mělo vliv na vyšší úspěšnost při obhajobě disertačních prací
Zdroj: Výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, fokusní skupina s příjemci OP VaVpI, upraveno
V poslední přehledové tabulce jsou naopak uvedeny faktory (bariéry), které dle názoru příjemců brání
realizaci synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů. V tomto ohledu je zřejmé, že
respondenti dotazníkového šetření identifikovali výrazně více pozitivních faktorů než negativních (celkem
99 dílčích pozitivních faktorů x 20 negativních faktorů), stejně tomu bylo v případě individuálních
rozhovorů, kdy příjemci identifikovali 43 pozitivních faktorů ku 13 negativním faktorům.
To potvrzuje i struktura odpovědí, kdy z 98 odpovědí uvedli respondenti dotazníkového šetření 78 odpovědí
ve smyslu, že žádné negativní faktory se nevyskytly nebo si jich nejsou vědomi, v rámci individuálních
rozhovorů pak 4 příjemci z celkových 15 neuvedli žádné negativní faktory (bariéry).
Tabulka 20: Faktory bránící nebo omezující dosažení synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů
Skupina faktorů
Konkrétní faktor(y)
Podmínky projektů OP VaVpI
a jejich realizace a
administrace







Časová prodleva způsobená administrativní náročností výběrových
řízení a schvalování změn v projektu OP VaVpI
Administrativní náročnost realizace projektů OP VaVpI
(monitorovací zprávy, žádosti o platbu apod.)
Riziko nedostatečné udržitelnosti projektů OP VaVpI, zejména
výzkumných center
Konkurence výzkumných center podpořených z OP VaVpI v několika
málo místech se stejným nebo obdobným vybavením
Obavy z nežádoucího efektu veřejné podpory
Složitá administrace, rigidní pravidla, zejména pravidla pro zadávání
veřejných zakázek v rámci OP VaVpI
Složitost administrativních procesů brzdila termín dokončení našeho
96
Skupina faktorů
Konkrétní faktor(y)

Podmínky a nastavení
národních programů,
realizace a administrace
projektů v rámci národních
programů








Interní faktory



Externí faktory



projektu
Nemožnost zapojení pražských institucí ve výzvě, neboť při pořizování
informačních zdrojů byla v ČR dlouhodobě stabilní situace, která byla
narušena nemožností pražských institucí zapojit se do jednotlivých
konsorciálních projektů
Ukončení některého z národních programů
Administrativní náročnost národních programů v kombinaci
s podporou obdrženou v rámci OP VaVpI (zejména programy na
podporu infrastruktur vytvořených v rámci projektů OP VaVpI)
Ne zcela vyjasněná legislativa týkající se podpory VaVaI
Omezená možnost spolupráce s podnikatelským prostředím (z
důvodu veřejné podpory)
Nedostatečná provázanost a časová souslednost výzev národních
programů s termín výzev OP VaVpI
Nedostatečná finanční kapacita většiny národních programů
Znevýhodnění projektů (příjemců), kteří nevykazovali synergie s OP
PI a OP VK, přitom ale měli prokazatelné synergické vazby nebo
komplementární vazby s projekty financovanými z národních zdrojů
Národní program udržitelnosti pracuje s tzv. "křížovým
financováním". Toto není příliš šťastné. Bude to komplikovat
udržitelnost výzkumných center, život příjemcům i poskytovateli.
Program je rozumný, bez něho by se nemohl nikdo pustit do
předchozí investiční fáze. Je ale nedomyšlený, mohl být mnohem
jednodušší.
Nedostatečná personální kapacita pro zajištění vědeckovýzkumných
a současně administrativních činností
Vysoká míra zátěže vědeckovýzkumných pracovníků administrativou
spojenou s realizací projektů
Nutnost řešit témata, která se naskytnou i za cenu rozptýlení
pozornosti a nedostatečných kompetencí týmů
Nedostatečný zájem komerční praxe o výsledky projektů
podpořených z OP VaVpI i projektů podpořených z národních zdrojů
Odlišnosti v legislativě i vědeckovýzkumné praxi různých zemí
Jiná konečná skupina uživatelů výstupů a výsledků projektu OP VaVpI
než projektu či projektů podpořených z národních zdrojů
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů, výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, upraveno
Většina faktorů, které považují příjemci za faktory bránící nebo omezující realizaci synergických vazeb a
tedy potažmo projevu synergických efektů, je koncentrována do těchto dvou skupin faktorů:
 Podmínky projektů OP VaVpI a jejich realizace a administrace
 Podmínky a nastavení národních programů, realizace a administrace projektů v rámci národních
programů
97
6.1.5 Míra komplementárních vazeb a časové vazby
Míra komplementárních vazeb identifikovaných respondenty dotazníkového šetření byla stejně jako
v případě synergických vazeb poměrně vysoká, a to i při zohlednění nerelevantních odpovědí. Významný je
zejména vysoký podíl odpovědí „Ano“ s relativní četností téměř 28 %, což demonstruje vysokou míru
komplementárních vazeb projektů financovaných z národních projektů s projekty OP VaVpI.
Tabulka 21: Míra komplementárních vazeb – struktura odpovědí na otázku „Lze v případě tohoto projektu
identifikovat komplementární vazbu s projektem či projekty financovanými z OP VaVpI?“17
Odpověď
Absolutní četnost odpovědí
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Nerelevantní
Celkem
Relativní četnost odpovědí
35
21
18
21
31
126
27,78%
16,67%
14,29%
16,67%
24,60%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů financovaných z národních zdrojů uvedených v rámci dotazníků) = 126
Oproti míře synergických vazeb je míra komplementárních vazeb výrazně nižší, a to jak z hlediska četnosti
odpovědí, tak i z hlediska toho, že souhrn relativní četnosti odpovědí „Spíše ne“, „Ne“ a „Nerelevantní“
reprezentuje celkem 55,6 % odpovědí.
Následující komparační tabulka jednoznačně demonstruje rozdíly ve vnímání míry synergických efektů
a komplementárních vazeb:
Tabulka 22: Komparace míry synergických vazeb a komplementárních vazeb
Odpověď
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Nerelevantní
Celkem
Synergické vazby a efekty ze
synergických vazeb
Absolutní
Relativní
četnost (1)
četnost (1)
58
21
13
10
31
133
43,61%
15,79%
9,77%
7,52%
23,31%
100,00%
Komplementární vazby
Absolutní
četnost (2)
35
21
18
21
31
126
Relativní
četnost (2)
27,78%
16,67%
14,29%
16,67%
24,60%
100,00%
Rozdíl relativní
četnosti
v procentních
bodech
(2) – (1)
-15,83%
0,88%
4,51%
9,15%
1,29%
-
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 133 pro synergické efekty, 126 pro
komplementární vazby
17
Respondenti mohli uvést v rámci dotazníku přímo 5 projektů, další pak v rámci komentáře, celkový počet projektů (odpovědí) tak
nezahrnuje projekty u respondentů, kteří konkrétní projekty neuvedli.
98
Z hlediska časového mají v případě komplementárních vazeb jednoznačně nejvýznamnější podíl projekty
financované z národních zdrojů, které byly nebo jsou realizovány souběžně s projektem OP VaVpI
(podíl 71,6 %):
Tabulka 23: Časová vazba projektů financovaných z národních programů s projektem či projekty OP VaVpI –
odpovědi na otázku „Specifikujte prosím vztah tohoto projektu s projektem/projekty financovanými z OP VaVpI“
Časová vazba
Absolutní četnost
Projekt předcházel projektu/ům OP VaVpI
Souběžně realizovaný projekt
Projekt navazující na projekt/y OP VaVpI
Celkem
Relativní četnost
8
68
19
95
8,42%
71,58%
20,00%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 9518
Pouze necelých 8 % projektů financovaných z národních zdrojů předcházelo realizaci projektu či projektů
OP VaVpI, zbývajících 20 % projektů pak navazovalo na projekt či projekty OP VaVpI.
V tomto ohledu nelze identifikovat žádný zásadní rozdíl oproti časové souslednosti v případě synergických
vazeb, rozdíly v relativní četnosti jsou v řádu jednotek procentních bodů, nejvyšší je v případě projektů
navazujících na projekt či projekty OP VaVpI:
Tabulka 24: Komparace časové souslednosti projektů financovaných z národních zdrojů a projektu či projektů OP
VaVpI – srovnání pro projekty se synergickými efekty a komplementárními vazbami
Odpověď
Projekt předcházel projektu/ům
OP VaVpI
Souběžně realizovaný projekt
Projekt navazující na projekt/y
OP VaVpI
Celkem
Synergické vazby
Komplementární vazby
Absolutní
četnost (1)
10
Relativní
četnost (1)
9,80%
Absolutní
četnost (2)
8
Relativní
četnost (2)
8,42%
77
15
75,49%
14,71%
68
19
71,58%
20,00%
102
100,00%
95
100,00%
Rozdíl rel.
četností
(2) – (1)
-1,38%
-3,91%
5,29%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 102 pro synergické efekty, 95 pro
komplementární vazby
18
Nezahrnuty projekty financované z národních zdrojů, u kterých respondenti uvedli, že nejsou relevantní
99
Graf č. 26: Časová vazba projektů financovaných z národních zdrojů s projektem OP VaVpI – komplementární vazby
80,00%
71,58%
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
20,00%
8,42%
10,00%
0,00%
Souběžně realizovaný projekt Projekt navazující na projekt/y OP Projekt předcházel projektu/ům
VaVpI
OP VaVpI
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 95
Co se týče samotného reálného projevu komplementárních vazeb, ty se u většiny projektů projevily už
v průběhu realizace projektu OP VaVpI, konkrétně u téměř 63 % projektů.
Tabulka 25: Časová vazba výskytu komplementárních vazeb projektů financovaných z národních programů
s projektem či projekty OP VaVpI – odpovědi na otázku „V jaké fázi projektu/ů OP VaVpI se komplementární vazby
projevily?“
Časová vazba
Před realizací
V průběhu realizace
Po realizaci
Celkem
Absolutní četnost
6
27
10
43
Relativní četnost
13,95%
62,79%
23,26%
100,00%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 4319
V tomto ohledu je stěžejní rozdíl oproti synergickým vazbám, kdy se komplementární vazby u některých
projektů vyskytly ještě před zahájením realizace projektu OP VaVpI, oproti synergickým vazbám je pak zase
nižší podíl komplementárních vazeb, které se projevily v průběhu realizace projektu nebo po jeho realizaci.
19
Zahrnuty pouze projekty, u kterých respondenti uvedli, že se u nich vyskytly komplementární vazby – projekty, u kterých
respondenti uvedli odpověď „Ano“ nebo „Spíše ano“ na otázku „Lze v případě tohoto projektu identifikovat komplementární
vazbu s projektem či projekty financovanými z OP VaVpI?“
100
Tabulka 26: Komparace časové souslednosti projektů financovaných z národních zdrojů a projektu či projektů OP
VaVpI – srovnání projevu synergických efektů a komplementárních vazeb
Časová souslednost výskytu
synergických vazeb /
komplementárních vazeb
Před realizací
V průběhu realizace
Po realizaci
Celkem
Synergické vazby
Absolutní
četnost (1)
0
53
26
79
Relativní
četnost (1)
0,00%
67,09%
32,91%
100,00%
Komplementární vazby
Absolutní
četnost (2)
6
27
10
43
Relativní
četnost (2)
13,95%
62,79%
23,26%
100,00%
Rozdíl rel.
četností
(2) – (1)
13,95%
-4,30%
-9,66%
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů. N (počet konkrétních projektů uvedených v rámci dotazníků) = 79 pro synergické efekty, 43 pro komplementární
vazby
6.1.6 Konkrétní příklady komplementárních vazeb a faktory, které je
podporují nebo jim brání
Stejně jako podíl identifikovaných komplementárních vazeb je nižší než podíl synergických vazeb, tak i
množství komplementárních vazeb (66) uvedených respondenty je významně nižší než počet konkrétních
synergických vazeb a z nich vycházejících synergických efektů (100).
Konkrétní příklady a projevy komplementárních vazeb uváděných respondenty dotazníkového šetření
a v rámci individuálních rozhovorů byly stejně jako v případě synergických vazeb značně různorodé
a neumožňovaly provést standardní analýzu četnosti, zpracovatel proto přistoupil k vymezení skupin
komplementárních vazeb a následně uvedl konkrétní příklady komplementárních vazeb s tím, že
v některých případech konkrétní komplementární vazby spadají do více skupin. V případě opakujících se
konkrétních komplementárních vazeb jsou tyto značeny tučně.
Tabulka 27: Oblasti, ve kterých byly příjemci identifikovány komplementární vazby a konkrétní komplementární
vazby mezi projekty OP VaVpI a projekty financovanými z národních zdrojů
Oblasti, ve kterých se
byly identifikovány
komplementární vazby
Konkrétní komplementární vazba či vazby
Rozvojové
komplementarity




Další rozvoj výzkumného týmu, rozvíjení nových témat a spolupráce
s partnery
Další vzdělávání výzkumných týmů
Zvýšení odborné úrovně zaměstnanců
Díky Start-Upu VaVpI projektu bylo možné posílit stávající výzkumné týmy
o nové Ph.D. studenty, kteří se zapojili do výzkumné činnosti Centra a vnesli
do života týmů nové myšlenky a obohacující prvky. Díky většímu
personálnímu obsazení v Centru tak mohl být dán i prostor vzniku novým
tématům a přístupům a přístupům v laboratorních analýzách, což přineslo
větší pružnost v plnění závazných indikátorů VaVpI projektu a rozvoji
výzkumných témat v době udržitelnosti VaVpI projektu
101
Oblasti, ve kterých se
byly identifikovány
komplementární vazby
Konkrétní komplementární vazba či vazby






Finanční
komplementarita a
úspory





Tematická
komplementarita







Spolupráce s VŠ, středními školami, kolaborativní výzkum s firmami včetně
využití pořízené infrastruktury
Ph.D. studenti hrazení ze Start-Upu VaVpI projektu byli proškoleni v
zahraničí díky finanční podpoře mimo OP VaVpI. Komplementarita zde
spočívá v získání nových znalostí a jejich přínosů, se kterými se takto
proškolení vrátili nazpět.
Projekt OP VaVpI se zaměřuje na posílení týmu o nové postdoktorální
stážisty pro výzkum, kdy v rámci projektu byli přijati tři noví pracovníci po
ukončení postgraduálního studia s titulem Ph.D. Stávající přístrojové
vybavení, vazba laboratoře na mezinárodní spolupráci i kontakty s
akademickou i komerční sférou umožnila přijatým pracovníkům významný
posun v jejich kariéře. Zároveň rozšíření týmu znamenalo i významný posun
pro vlastní laboratoř a jeho vazbu na VaVpI projekt.
Začlenění postdoktorandů do vybudované infrastruktury
Zapojení mladých vědeckých pracovníků
Návaznost na dlouhodobou strategii rozvoje univerzity a prostředek
naplňování této strategie
Významný finanční příspěvek k udržitelnosti nového výzkumného centra
Projekt či projekty financované z národních zdrojů částečně využívají
technickou a informační infrastrukturu vybudovanou v rámci projektu OP
VaVpI
Vzájemné doplnění infrastruktury pro výuku a pro výzkum – úspora
prostředků
Projekt využívá vybavení laboratoře a bez předchozího projektu by nebyl
realizovatelný na dané úrovni
Časově-finanční komplementární vazba - výdaje vzniklé po datu zahájení
realizace projektu. Do způsobilých výdajů v rámci výzvy 3.2 bylo možno
zahrnout výdaje, které vznikly před vydáním Rozhodnutí, nejdříve však od 1.
1. 2015, a byly uplatněny na aktivity bezprostředně spojené s vlastní
realizací projektu.
V průběhu řešení projektu OP VaVpI došlo k identifikaci dalších
výzkumných témat realizovatelných v rámci společného partnerství s
jinými výzkumnými či komerčními subjekty
Rozvoj, hlubší poznatky možnost širšího výzkumu dané odborné oblasti
než je v rámci OP VaVpI projektu
Širší aplikační záběr včetně možnosti uplatnění výsledků i v rámci OP
VaVpI projektu
Návaznost OP VaVpI projektu na předchozí výzkum realizovaný s podporou
z národních zdrojů (před možností získat podporu z OP VaVpI
VaVpI projekt se v rámci jednoho ze svých 2 výzkumných programů zabývá
problematikou obecněji. Získání podpory z národního programu umožnilo
hlubší rozvoj dané problematiky ve vymezené oblasti
Doplnění o aktivity základního výzkumu - dosažení excelence.
Aktivity řešené v rámci NPU plně navazují na projektu OPVAVPI
102
Oblasti, ve kterých se
byly identifikovány
komplementární vazby
Konkrétní komplementární vazba či vazby

Projekt financovaný z národních zdrojů doplnil to, co projekty OP VaVpI
nebyly schopné zajistit - ochrana duševního vlastnictví, právní služby
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů, výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, upraveno a seskupeno
V následující přehledové tabulce jsou uvedeny faktory, které měly dle názoru respondentů nejvýznamnější
vliv na realizaci výše uvedených komplementárních vazeb20, a to opět se zařazením konkrétních faktorů do
příslušné skupiny či skupin.
Tabulka 28: Faktory s významným vlivem na realizaci konkrétních komplementárních vazeb
Skupina faktorů
Konkrétní faktor(y)
Interní faktory na
straně příjemce







Předmět výzkumu
Finanční faktory
Sdílení zdrojů a jejich
koordinace
Udržitelnost
Partnerství a
kooperace










Dostupnost technické infrastruktury
Spolupráce uvnitř řešitelského týmu
Dlouhodobé zkušenosti s budováním a provozem infrastruktury
Dobře zvolená výzkumná témata
Kvalitní výsledky v dané oblasti realizované v rámci OP VaVpI projektu
Úspory při nákupu většího rozsahu infrastruktur
Významné prostředky na financování pobytů zahraničních odborníků a
zahraniční stáže mladších výzkumníků
Moderní pracoviště po technologické stránce
Sdílení lidských zdrojů (zejména výzkumných týmů)
Koordinace projektů na jednom místě
Sdílení znalostí a informací
Okamžitá časová návaznost projektů podpořených z národních zdrojů na
projekty OP VaVpI
Návaznost financování, udržení chodu aktivit a činností
Spolehliví partneři
Výsledky realizované v rámci spolupráce s partnery z komerční sféry
Spolupráce s komerčním sektorem
Využití výsledků v praxi
Zdroj: Dotazníkové šetření pro příjemce OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované z národních
zdrojů, výsledky individuálních rozhovorů s příjemci OP VaVpI, kteří realizovali nebo realizují projekty financované
z národních zdrojů, upraveno
Nejvýznamnějšími skupinami faktorů s pozitivním vlivem na komplementární vazby jsou interní faktory na
straně příjemce a faktory v oblasti partnerství a kooperace.
20
Odpovědi na otázku „Které faktory měly nejvýznamnější vliv na pozitivní efekty z komplementárního působení zdrojů (podpora
z OP VaVpI + podpora z národních zdrojů)?“
103
6.2 Zjištění
Následující kapitola představuje odpovědi na dílčí otázky vztahující se k 3. hlavní evaluační otázce: „Jakou
míru komplementarity lze vysledovat a jaké synergické vazby a z nich plynoucí efekty lze identifikovat
mezi OP VaVpI a dalšími zdroji financování na národní úrovni?“. Níže jsou uvedeny odpovědi na evaluační
otázky vycházející z provedených analýz a detailních zjištění uvedených v podkapitole 6.1.
Evaluační otázky:
III.1 Jaké předpokládané synergické efekty existují mezi OP VaVpI s dalšími zdroji financování VaV na
národní úrovni? U kterého programu/ů je míra synergických efektů nejvyšší a kde naopak nejnižší?
Nejvyšší míra předpokládaných synergických efektů je v případě programů podpory v gesci Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy, nejvyšší potenciál pro vznik synergických vazeb a z nich vyplývajících
synergických mají tyto dva programy:


Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI
Národní program udržitelnosti I.
Naopak nejnižší míra synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů je v případě velmi úzce
zaměřených programů realizovaných zejména ze strany územně správných celků a organizačních složek
státu s jedním či dvěma programy podpory.
III.2 Do jaké míry jsou další programy na podporu VaV na národní úrovní komplementární s OP VaVpI?
U kterého programu či programů je míra komplementarity nejvyšší a kde naopak nejnižší?
Celkově je míra komplementarity programů na podporu VaV na národní úrovni s OP VaVpI poměrně
vysoká, většina komplementárních programů pak vykazuje komplementaritu ve smyslu návaznosti projektů
z těchto národních programů na probíhající či již realizované projekty OP VaVpI včetně zajištění jejich
udržitelnosti.
Vysoká míra komplementarity je stejně jako v případě synergických efektů v případě programů podpory
zajišťovaných ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také programy podpory v gesci
Technologické agentury České republiky, konkrétně pak Program na podporu aplikovaného výzkumu a
experimentálního vývoje ALFA.
Nejnižší komplementarita je v případě velmi úzce zaměřených programů realizovaných zejména ze strany
územně správných celků a organizačních složek státu zajišťujících pouze jeden program podpory
z národních zdrojů.
III.3 Jaké reálné synergické efekty (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci realizovaných
intervencí (projektů OP VaVpI) objevily během realizace těchto intervencí / po jejich realizaci?
Míra synergických vazeb v rámci realizovaných projektů OP VaVpI, u kterých příjemci současně realizovali
nejméně jeden projekt podpořený z národních zdrojů, byla velmi vysoká – více než 59 % příjemců v rámci
dotazníkového šetření identifikovalo synergickou vazbu či vazby s nejméně jedním projektem podpořeným
z národních programů.
104
Co se týče časového výskytu synergických vazeb, ty se u většiny projektů OP VaVpI projevily už v průběhu
realizace projektu OP VaVpI, konkrétně u 67 % projektů.
Nejvýznamnější skupinou synergických vazeb je skupina synergických vazeb, které se projevují v rozšíření
záběru projektu OP VaVpI a zvýšení kvality výsledků realizovaného výzkumu, následně pak v oblasti rozvoje
kapacit příjemce (technických, personálních).
V návaznosti na synergické vazby byly ze strany příjemců identifikovány následující synergické efekty:







Rozvoj zahraniční spolupráce s dalšími VŠ a vědeckovýzkumnými institucemi
Společné publikace se zahraničními výzkumníky
Zvýšený zájem absolventů o pokračování v doktorském studiu
Navázání spolupráce se zahraničními firmami
Zvýšení spolupráce mezi výzkumnými týmy v rámci organizace příjemce
Snížení fluktuace mladých vědeckých pracovníků
Zvýšení úspěšnosti absolventů doktorského studia
III.4 Jaké komplementární vazby (ať už předpokládané či nepředpokládané) se v rámci realizovaných
intervencí (projektů OP VaVpI) objevily během realizace těchto intervencí / po jejich realizaci?
Míra komplementárních vazeb byla mezi projekty OP VaVpI a projekty financovanými z národních
programů poměrně vysoká - více než 44 % příjemců v rámci dotazníkového šetření identifikovalo
komplementární vazby s nejméně jedním projektem podpořeným z národních programů. Oproti míře
synergických vazeb je však míra komplementárních vazeb výrazně nižší, a to jak z hlediska četnosti, tak
i z hlediska toho, že souhrn odpovědí „Spíše ne“, „Ne“ a „Nerelevantní“ reprezentuje celkem 55,6 %
odpovědí.
Co se týče samotného reálného projevu komplementárních vazeb, ty se u většiny projektů projevily už
v průběhu realizace projektu OP VaVpI, konkrétně u téměř 63 % projektů. Oproti synergickým efektům je
stěžejní rozdíl v tom ohledu, že komplementární vazby byly některými příjemci identifikovány z hlediska
časové souslednosti ještě před zahájením realizace projektu OP VaVpI (14 % komplementárních vazeb).
Komplementární vazby byly identifikovány zejména v oblasti tematické komplementarity a také v oblasti
finančních úspor, konkrétně pak jsou uvedeny komplementární vazby s nejvyšší četností z pohledu příjemců
OP VaVpI:





V průběhu řešení projektu OP VaVpI došlo k identifikaci dalších výzkumných témat realizovatelných
v rámci společného partnerství s jinými výzkumnými či komerčními subjekty
Rozvoj, hlubší poznatky, možnost širšího výzkumu dané odborné oblasti než je v rámci OP VaVpI
projektu
Širší aplikační záběr včetně možnosti uplatnění výsledků i v rámci OP VaVpI projektu
Další rozvoj výzkumného týmu, rozvíjení nových témat a spolupráce s partnery
Významný finanční příspěvek k udržitelnosti nového výzkumného centra
105
III.5 Jaké faktory vedly k dosažení těchto synergických efektů?
Nejvýznamnějšími dvěma skupinami faktorů s pozitivním vlivem na vznik synergických vazeb a z nich
vyplývajících synergických efektů jsou faktory v oblasti partnerství a kooperace a interní faktory na straně
příjemce, z hlediska konkrétních faktorů pak lze identifikovat následující:












Infrastruktura pořízená a zrekonstruovaná z VaVpI projektu využitá v rámci projektů financovaných
z národních programů
Lidské zdroje zapojené do VaVpI projektu využité pro účely projektů financovaných z národních
programů
Efektivní management projektu včetně zajištění podpory ze strany instituce žadatele (např. univerzity
v případě, kdy žadatelem byla fakulta)
Shoda předmětu projektu se zaměřením výzkumného centra
Shodné místo realizace, využití stávajících výzkumných kapacit (lidských i technologických)
Vazba na komerční subjekty a další organizace a instituce
Dlouhodobě fungující spolupráce na národní úrovni s obdobnými institucemi a organizacemi
Navázaná mezinárodní spolupráce
Personální rozvoj, propojení výzkumných agend synergických projektů
Úspora pořizovacích i provozních nákladů při sdílení infrastruktury
Možnost vyššího mzdového ohodnocení zapojených výzkumníků, zejména v případě postdoktorandů
Zajištění významných prostředků pro fázi provozu po úspěšně dokončené investiční fázi
III.6 Jaké faktory vedly k dosažení efektů z komplementárního působení zdrojů?
Nejvýznamnější skupinou faktorů s pozitivním vlivem na dosažení efektů z komplementárních vazeb jsou
interní faktory na straně příjemce faktory v oblasti partnerství a kooperace, konkrétně pak příjemci
identifikovaly tyto konkrétní faktory:









Dostupnost technické infrastruktury
Spolupráce uvnitř řešitelského týmu
Výsledky realizované v rámci spolupráce s partnery z komerční sféry
Spolupráce s komerčním sektorem
Úspory při nákupu většího rozsahu infrastruktur
Významné prostředky na financování pobytů zahraničních odborníků a zahraniční stáže mladších
výzkumníků
Sdílení lidských zdrojů (zejména výzkumných týmů)
Koordinace projektů na jednom místě
Okamžitá časová návaznost projektů podpořených z národních zdrojů na projekty OP VaVpI
III.7 Jaké faktory měly nebo by do budoucna mohly mít negativní vlivy na případné externality, překryvy
apod.? Jaký byl, je a bude dopad těchto efektů?
V tomto ohledu je zřejmé pozitivní vnímání příjemců (respondenti dotazníkového šetření i evaluačních
rozhovorů identifikovali výrazně více pozitivních faktorů než negativních).
106
Většina faktorů, které považují příjemci za faktory bránící nebo omezující realizaci synergických vazeb
a tedy potažmo projevu synergických efektů, je koncentrována do těchto dvou skupin faktorů:


Podmínky projektů OP VaVpI a jejich realizace a administrace
Podmínky a nastavení národních programů, realizace a administrace projektů v rámci národních
programů
Z hlediska konkrétních faktorů, které měly či mají negativní vlivy na synergické vazby a z nich vyplývající
synergické efekty, lze uvést zejména tyto faktory:









Náročnost realizace projektů OP VaVpI – zejména časová prodleva způsobená administrativní
náročností výběrových řízení a schvalování změn v projektech OP VaVpI
Administrativní náročnost realizace projektů OP VaVpI (monitorovací zprávy, žádosti o platbu
apod.)
Administrativní náročnost národních programů v kombinaci s podporou obdrženou v rámci OP
VaVpI (zejména programy na podporu infrastruktur vytvořených v rámci projektů OP VaVpI)
Omezená možnost spolupráce s podnikatelským prostředím z důvodu veřejné podpory
Nedostatečné provázanost a časová souslednost výzev národních programů s termín výzev OP
VaVpI
Nedostatečná finanční kapacita většiny národních programů
Znevýhodnění projektů (příjemců), kteří nevykazovali synergie s OP PI a OP VK, přitom ale měli
prokazatelné synergické vazby nebo komplementární vazby s projekty financovanými z národních
zdrojů
Nedostatečná personální kapacita pro zajištění vědeckovýzkumných a současně administrativních
činností
Nedostatečný zájem komerční praxe o výsledky projektů podpořených z OP VaVpI i projektů
podpořených z národních zdrojů
Působnost těchto faktorů lze předpokládat i do budoucna s tím, že v programovém období 2014+ se bude
týkat primárně nastavení OP VVV a realizace projektů v rámci tohoto programu.
III.8 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe při realizaci synergií? Jaké společné rysy lze nalézt či
pozorovat u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování synergických efektů?
Zpracovatel identifikoval následující příklady dobré praxe při realizaci synergií:
 Zaměření OP VaVpI projektu i následné podpory z národních programů na mladé výzkumníky,
primárně na studenty doktorského studia
 Interní grantová agentura – substituce podpory z národních programů pro mladé začínající vědce
(zejména doktorandy)
 Zajištění administrativní podpory pro přípravu a realizaci projektů jak ze strukturálních fondů, tak i
národních programů
 Koncipování projektu OP VaVpI tak, aby už zahrnoval synergické vazby nejen s projekty
spolufinancovanými ze strukturálních fondů, ale i z národních programů
 Maximální zapojení mladých výzkumníků (doktorandů i postdoktorandů) do realizace projektu i
následného provozu včetně zajištění zázemí a podpory
107
 Vytvoření co nejvhodnějších podmínek pro spolupráci se zahraničními subjekty i experty
 Vytvoření podmínek pro využitelnost výsledků projektu v praxi
 Koncentrace na získávání podpory z národních programů pouze v relevantních oblastech nebo na
relevantní aktivity
S ohledem na skutečnost, že samotné synergické efekty budou s nejvyšší pravděpodobností realizovány až
s časovým odstupem od ukončení realizační fáze OP VaVpI projektů, lze vysledovat u dosud
identifikovaných synergických efektů společné rysy pouze v omezené míře, a to následující společné rysy:
 Poměrně nízká míra predikce synergických efektů (převážná většiny synergických efektů nebyla
předpokládána)
 Z hlediska oblasti, kde se synergický efekt projevil, se ve zvýšené míře jedná o oblast mladých
výzkumných pracovníků, zejména doktorandů
 Významný podíl synergických efektů vychází ze zapojení zahraničních expertů - výzkumníků
 Vysoká míra opakovatelnosti takových synergických efektů i u dalších příjemců OP VaVpI
Konkrétní příklady dobré a špatné praxe jsou uvedeny v rámci případových studií, které jsou přílohou této
zprávy.
III.9 Jaké lze uvést příklady dobré a špatné praxe v případě komplementárních vazeb? Jaké společné rysy
lze nalézt či pozorovat u příkladů dobré a špatné praxe v dosahování efektů z komplementárních vazeb?
Zpracovatel identifikoval následující příklady dobré praxe při dosahování efektů z komplementárních vazeb:
 Maximální zapojení mladých výzkumných pracovníků do aktiv projektů financovaných z národních
programů, které jsou komplementární s projekty OP VaVpI, zejména pak spojených s krátkodobou
či dlouhodobou stáží v zahraničí
 Zaměření komplementárního projektu financovaného z národních zdrojů na oblasti, ve kterých je
možno realizovat spolupráci s dalšími institucemi či organizacemi a zejména s komerční sférou
 Efektivní využití infrastruktury pořízení v rámci OP VaVpI projektů pro účely komplementárních
projektů financovaných z národních zdrojů
Příklady špatné praxe při dosahování efektů z komplementárních vazeb
 Nedostatečná komunikace v rámci některých příjemců, kdy byly v rámci národních programů
podávány žádosti s mnohdy duplicitním obsahem
 Opakované podávání žádostí o podporu, které opakovaně nebyly podpořeny v podstatě ze stejných
důvodů
 Nedodržení podmínek křížového financování mezi program podpory z národních zdrojů a OP VaVpI
Společným rysem dobré praxe je tematické zaměření komplementárních projektů, a to zejména na mladé
vědeckovýzkumné pracovníky, u příkladů špatné praxe jsou to pak interní bariéry na straně příjemců OP
VaVpI. Konkrétní příklady dobré a špatné praxe v oblasti komplementárních vazeb jsou uvedeny v rámci
případových studií, které jsou přílohou této zprávy.
III.10 Jaká lze formulovat doporučení pro úspěšnou realizaci OP VVV z hlediska synergických efektů
a komplementárních vazeb s programy na podporu VaV na národní úrovni?
108
Zpracovatel v návaznosti na zjištění navrhuje následující doporučení pro úspěšnou realizaci OP VVV
z hlediska synergických vazeb a z nich vyplývajících synergických efektů a komplementárních vazeb
s programy na podporu VaV na národní úrovni:



Efektivněji využívat finanční plány zejména velkých projektů (obdoba technických anexů u projektů
OP VaVpI) jako podklad pro plánování alokace národních programů
Provázat termíny výzev národních programů s výzvami OP VVV, zejména v případě programů, u
kterých tato evaluace identifikovala významné synergické efekty nebo komplementární vazby
Zohlednit v hodnocení projektů v rámci OP VVV nejen synergické vazby s projekty v rámci OP
2014+, ale i s projekty financovanými z národních programů
Podrobněji jsou doporučení uvedena v rámci podkapitoly 6.3.
109
6.3 Doporučení
Název
Zajistit provazbu
na financování
investičních
projektů
Lepší provazba termínů výzev
národních
programů
s výzvami OP VVV
Typ (věcné /
procesní)
Specifikace (včetně popisu
efektu)
Procesní
Efektivněji využívat
finanční plány zejména
velkých projektů (obdoba
technických anexů u
projektů OP VaVpI) jako
podklad pro plánování
alokace národních programů
Faktor nedostatečné
udržitelnosti projektů OP
VaVpI, zejména
výzkumných center
Provázat termíny výzev
národních programů
s výzvami OP VVV,
zejména v případě programů, u kterých tato
evaluace identifikovala
významné synergické
efekty nebo
komplementární vazby
Identifikace nedostatečné
provázanosti a časové
souslednosti výzev národních programů
s termín výzev OP VaVpI
Zohlednit v hodnocení projektů v rámci OP VVV
nejen synergické vazby
s projekty v rámci OP
2014+, ale i s národními
programy, případně
Znevýhodnění projektů
OP VaVpI, které
vykazovaly významné
synergické efekty nebo
komplementární vazby
s projekty financovanými
Procesní
Zakomponování sy- Procesní
nergických vazeb
s národními
programy do
hodnocení pro-
Vazba na zjištění
Potenciální
dopad (nízký /
střední /
vysoký)
Harmonogram
uvedení do praxe
Nositel
Vysoký
Dlouhodobý
MŠMT, odbor řízení OP VVV
Střední
Střednědobý
MŠMT, odbor řízení OP VVV
Blíže viz. kapitola 6.1.5
Ve spolupráci
s jednotlivými administrátory národních
programů
Blíže viz. kapitola 6.1.5
Střední
Střednědobý
MŠMT, odbor řízení OP VVV
Název
jektů
Typ (věcné /
procesní)
Specifikace (včetně popisu
efektu)
Vazba na zjištění
zakomponovat do žádosti
o podporu z OP VVV
informaci o realizovaných /
plánovaných projektech
financovaných z národních
programů
z národních programů a
současně příjemce
nerealizoval žádný projekt
OP PI nebo OP VK
Potenciální
dopad (nízký /
střední /
vysoký)
Harmonogram
uvedení do praxe
Nositel
Blíže viz. kapitola 6.1.5
111
7 Zdroje literatury a dat
Zhotovitel při realizaci zakázky zohlední informace a požadavky uvedené zejména v následujících
dokumentech vydaných na národní i evropské úrovni, a to:

Materiály metodické povahy, základní strategické dokumenty:

soubor materiálů “Guidance Documents for the 2014 – 2020 funding period”, EK,
dostupný na adrese
http://ec.europa.eu/regional_policy/information/evaluations/guidance_en.cfm#1

Obecné a Implementační nařízení EK, a to jak pro období 2007+, tak 2014+

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace http://www.opvavpi.cz/cs/sirokaverejnost/zakladni-dokumenty-programu/operacni-program-vyzkum-a-vyvoj-proinovace/aktualizovana-verze-operacniho-programu-vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace-2014.html

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost http://www.op-vk.cz/cs/sirokaverejnost/zakladni-dokumenty/op-vzdelavani-pro-konkurenceschopnost.html

Operační program Podnikání a inovace http://www.mpo-oppi.cz/uvodni-strana/18-co-je-tooperacni-program-podnikani-a-inovace.html

Operační
program
Výzkum,
vývoj
a
vzdělávání
(v
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/zakladni-dokumenty-op-vvv

Příručka pro příjemce OP VaVpI

Operační manuál OP VaVpI v aktuálním znění;

Metodika monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové
období 2007 – 2013, MMR ČR, 2009 v aktuálním znění,

Metodický dokument Evropské komise „Enabling synergies between European Structural and
Investment Funds, Horizon 2020 and other research, innovation and competitiveness-related
Union programmes“.

Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi OP v programovém období 20072013

Metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014–
2020

Metodický pokyn pro monitorování implementace ESI fondů v programovém období 20142020_1.část

Aktuální dokumenty z www.vyzkum.cz

Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice dostupné z http://audit-
aktuální
verzi)
vav.reformy-msmt.cz/

Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací

Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s
výhledem do roku 2020

Rámec strategie konkurenceschopnosti – Národní ekonomická rada vlády (2011)

21

Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro aplikaci Rámce Společenství pro státní
podporu výzkumu, vývoje a inovací

Národní strategické dokumenty MMR k přípravě programového období 2014+

Dokumenty Evropské komise k přípravě programového období 2014+

Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (usnesení vlády č. 552 z 19. 7.
2012)

Implementace Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
(usnesení vlády č. 569 z 31. 7. 2013)

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených
programů (usnesení vlády č. 475 z 19. 6. 2013)

Postup při posuzování výzkumných organizací (usnesení RVVI z 31. 10. 2014)

Programová dokumentace k programům TA ČR

Programová dokumentace k programům AVČR

Programová dokumentace k programům GAČR

Programová dokumentace k programům MŠMT

Programová dokumentace k programům MPO

Programová dokumentace k programům MZd

Programová dokumentace k programům MV

Programová dokumentace k dalším programům na národní úrovni (ostatní ministerstva,
územně samosprávné celky)21
Legislativní zdroje

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR a související dokumenty

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a související dokumenty
(prováděcí předpisy)

Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů aktualizované znění

Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů (úplné
znění vyhlášeno pod č. 420/2005 Sb.).

Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací (nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010)

Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace (příloha k usnesení vlády ze dne 30. listopadu 2009 č.
1457).
Dle aktuálně vyhlášených i ukončených programů
113



Statut Grantové agentury České republiky (platné znění schválené usnesením vlády ze dne 7.
srpna 2002 č. 770 ve znění usnesení vlády ze dne 16. března 2009 č. 305 a ve znění usnesení
vlády ze dne 29. září 2009 č. 1234)

Statut Technologické agentury České republiky (příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince
2009 č. 1530)

Vyhláška č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné
podpoře

Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
Odborná literatura

Asheim, B., Coenen, L. (2004): The role of regional innovation systems in a globalizing economy:
comparing knowledge bases and insitutional frameworks od Nordic clusters, paper presented
at the DRUID konference, Elsinore, červen 2004, 15 s.

Blažek, J., Uhlíř, D. (2011): Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, implikace. 2. vyd. Praha,
Karolinum, 342 s.

Cooke, P. (1998): Introduction: origins of the concept. In: H. Braczyk, P. Cooke, M. Heidenreich
(eds.) (1998): Regional Innovation Systems. London, UCL Press, s. 2 – 25.

Humphrey, J., Schmitz, H. (2002): How does insertion in global value chains affect upgrading in
industrial clusters? Regional Studies, roč. 36, č. 9, s. 1017 – 1027.

Moulaert, F., Sekia, F. (2003): Territorial innovation models: a critical survey. Regional Studies,
roč. 37, č. 3, s. 289 – 302.

Vaverková, I. (2014): Základní principy a koncept využití synergií nástrojů Horizont 2020 a
operačních
programů.
Prezentace.
Praha,
MŠMT.
Dostupné
z:
http://www.h2020.cz/files/svobodova/Inka-Vaverkova.pdf
Výsledky relevantních realizovaných evaluací:

Výstupy evaluačních projektů OP VaVpI dostupné z
http://www.opvavpi.cz/cs/prijemce/evaluace/

Veškeré realizované evaluace zpracovávané pro ŘO OP VK dostupné na webových stránkách
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/studie-a-analyzy

Výstupy z evaluačních projektů OP PI

Strategická zpráva ČR 2012 včetně příslušných podkladů, MMR

Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního
rámce, KPMG, dostupné na adrese http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-prokoordinaci/Dokumenty, (záložka Evaluace – Knihovna evaluací)

Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím (2013,
2012, 2011, 2010)

Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice dostupné z http://auditvav.reformy-msmt.cz/ Hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků
ukončených programů (2014, 2013, 2012)
114



Datové podklady a zdroje ve vazbě na projekty OP VaVpI a další programy VaV:

Výstupní sestavy z IS Monit7+ OP VaVpI, OP VK, OP PI

Kontaktní údaje příjemců OP VaVpI

Informace o projektech spolufinancovaných z národních zdrojů, případně výstupy sestav
příslušných informačních systémů

Projektové žádosti včetně související dokumentace u vybraných projektů OP VaVPI (zejména
monitorovací zprávy projektů)

Výstupní sestavy z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Statistické zdroj dat

Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru
vysokých škol - mezinárodní porovnání

Český statistický úřad, sekce Věda a výzkum

Statistiky o financování VVI dostupné na www.vyzkum.cz, sekce Příprava SR 2015-2017
Zhotovitel dále zohlední následující podklady a dokumenty:

Výstupy pracovních týmů předané zadavatelem

Výstupy ex-ante hodnocení a SEA k OP VVV předané zadavatelem

Výstupy ex-ante hodnocení a SEA Dohody o partnerství

Výstupy evaluací (i dílčí) realizovaných v průběhu této evaluace (OP VaVpI, OP PI a OP VK)

Výstupy evaluací programů z národních zdrojů realizovaných v průběhu této evaluace
115
8 Přílohy
8.1 Seznam zkratek
Seznam zkratek
Zkratka
Význam
AK
Akreditační komise
AVČR
Akademie věd České republiky
ČR
Česká republika
EC
European Commission – Evropská komise
EHP
Evropský hospodářský prostor
EK
Evropská komise
EURATOM Evropské společenství pro atomovou energii
ES
Evropská společenství
ESF
Evropský sociální fond
ESI, ESIF
Evropské strukturální a investiční fondy
EU
Evropská unie
GAČR
Grantová agentura České republiky
IS
Informační systém
ISO
International Organization for Standardization - Mezinárodní organizace pro normalizaci
JIC
Jihomoravské inovační centrum
JMP
Jednotný metodický pokyn
KV
Koordinační výbor
LA
Lead Agency – hodnocení grantů pouze jednou (vedoucí) agenturou
MK
Ministerstvo kultury
MO
Ministerstvo obrany
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Monitorovací výbor
MV ČR
Ministerstvo vnitra České republiky
MZd
Ministerstvo zdravotnictví
116
Zkratka
Význam
MZe
Ministerstvo zemědělství
NOK
Národní orgán pro koordinaci
NR
Není relevantní
NSK
Národní soustava kvalifikací
NSRR
Národní strategický referenční rámec
o.p.
Oblast podpory
OP
Operační program
OP PI
Operační program Podnikání a inovace
OP PIK
Operační program Podnikání, inovace, konkurenceschopnost
OP PPR
Operační program Praha – Pól růstu České republiky
OP VaVpI
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OP VK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OP VVV
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
PO
Prioritní osa
PPP
Public Private Partnership - partnerství veřejného a soukromého sektoru,
R&D
Research & Development – výzkum a vývoj
RIS
Regionální inovační systémy
RVP ZV
Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání
RVVI
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
ŘKV
Řídící a koordinační výbor pro budoucnost kohezní politiky
ŘO
Řídicí orgán
SEO
Search Engine Optimization – optimalizace internetových stránek pro vyhledávače
SF
Strukturální fondy
SF EU
Strukturální fondy Evropské unie
TAČR
Technologická agentura České republiky
ÚSC
Územně samosprávné celky
VaV
Výzkum a vývoj
VVI
Výzkum, vývoj a inovace
VP
Velký projekt
ZS
Zprostředkující subjekt
117
Zkratka
Význam
ZUŠ
Základní umělecká škola
ZUV
Základní umělecké vzdělávání
Vysvětlivky používané terminologie:
Projekt OP VaVpI s bonifikovanou synergickou vazbou/vazbami – projekt, který byl realizován s podporou
OP VaVpI, a který ve své žádosti vykázal a byl bonifikován za deklarované synergie s projekty OP VaVpI
nebo OP VK nebo OP PI. Dále také v rámci evaluace uváděno jako „hodnocený projekt“ nebo „projekt OP
VaVpI“ atd.
Synergický projekt – projekt, který byl v době podání projektu OP VaVpI financován nebo byl podán do
vyhlášené výzvy v rámci OP PI, OP VK či OP VaVpI (tj. již získal Rozhodnutí o financování projektu, nebo
podal žádost do otevřené výzvy), a měl potenciál pro vznik synergií s předloženým projektem OP VaVpI.
Synergická vazba – vazba mezi projekty OP VaVpI a jejich synergickými projekty. Vazba představuje
nástroj, kterým lze dosáhnout synergických efektů; nástroj, který vytváří příležitosti a podmínky pro vznik
synergického efektu. Jedná se o „potenciál“, předpokládanou návaznost projektů v rámci jejich realizace.
Synergické vazby lze při nastavování projektů vydefinovat a předjímat.
Synergický efekt – dlouhodobější efekt, který je již výsledkem synergické vazby. Jedná se o konkrétní
přínos, kterého bylo díky synergické vazbě dosaženo.
118

Podobné dokumenty

Výroční zpráva 2014

Výroční zpráva 2014 tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 22. 2. 2006 č. 175/2006 zajišťuje výkon funkce Řídicího orgánu ...

Více

Průvodce světem mezinárodních projektů pro - (RKO

Průvodce světem mezinárodních projektů pro - (RKO Zároveň také existovali individuální mecenáši, kteří podporovali vědeckou činnost ze svých prostředků. Například vládce Syrakus Dionysos si najal Archimeda jako konzultanta, který měl určit, jestli...

Více

management zdraví pohybového aparátu v chovech skotu

management zdraví pohybového aparátu v chovech skotu či na plastovém povrchu (Barrington a kol., 2002). Nejlepší by bylo použít individuální kotce umístěné mimo stáj. Tento druh kotců poskytuje částečnou izolaci, vhodné mikroklima a také snížené vyst...

Více

Evaluační studie

Evaluační studie Evaluační studie zapojení nestátního neziskového sektoru do realizace programů financovaných ze strukturálních fondů v České republice ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Zpráva za období: 3. 2. 2012 – 25. 4. 2012 Da...

Více