Program rozvoje venkova - Regionální rada regionu soudržnosti

Transkript

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA
ČESKÉ REPUBLIKY
NA OBDOBÍ 2014 -2020
DRAFT
ZPRACOVANÝ NA ZÁKLADĚ:

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EP A
RADY O PODPOŘE ROZVOJE VENKOVA Z EZFRV

PRACOVNÍHO DOKUMENTU
EVROPSKÉ KOMISE „ELEMENTS OF STRATEGIC PROGRAMMING
FOR THE PERIOD 2014-2020“
STRUKTURA PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU BUDE UPRAVENA NA ZÁKLADĚ
ZNĚNÍ PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ A PŘÍPADNÝCH VODÍTEK EK K OBSAHU
PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU
„
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova:
Evropa investuje do venkovských oblastí
1
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2014 - 2020
OBSAH
1
Název programu pro rozvoj venkova............................................................................... 8
2
2.1
2.2
Členský stát ........................................................................................................................ 8
Zeměpisná oblast, na kterou se program vztahuje ............................................................... 8
Regiony označené jako „méně rozvinuté“ ........................................................................... 8
Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT
analýza), strategie zvolená k naplnění potřeb a hodnocení ex ante .............................. 9
3.1 Analýza situace ve vazbě na jednotlivé priority pro rozvoj venkova ................................ 12
3.1.1 Předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech ........ 12
3.1.2 Konkurenceschopnost všech druhů zemědělské a lesnické činnosti a životaschopnost
podniků ........................................................................................................................................ 18
3.1.3 Organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství ...................................... 47
3.1.4 Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví ........... 58
3.1.4.1 Zemědělství
58
3.1.4.2 Méně příznivé oblasti pro zemědělství (LFA)
71
3.1.4.3 Lesnictví
75
3.1.5 Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou
ekonomiku v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu ...... 86
3.1.6 Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve
venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti ................................................................. 90
3.1.6.1 Demografie
90
3.1.6.2 Ekonomika
94
3.1.7 Průřezově posouzené potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změn klimatu
a inovací .................................................................................................................................... 107
3.2 Tabulkové shrnutí SWOT analýzy .................................................................................. 110
3.2.1 Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských
oblastech .................................................................................................................................... 110
3.2.2 Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení
životaschopnosti zemědělských a lesních podniků ................................................................... 111
3.2.3 Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství ....................... 114
3.2.4 Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví ......... 115
ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu. 118
venkovských oblastech .............................................................................................................. 119
3.3 Strategie zvolená k naplnění potřeb ................................................................................. 121
3.3.1 Priorita 1 – Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve
venkovských oblastech .............................................................................................................. 124
3.3.2 Priorita 2 – Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení
životaschopnosti zemědělských a lesních podniků ................................................................... 130
3.3.3 Priorita 3 – Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství .... 138
3.3.4 Priorita 4 – Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství
a lesnictví................................................................................................................................... 142
3
2
3.3.5 Priorita 5 – Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na
nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je
odolná vůči klimatu ................................................................................................................... 149
3.3.6 Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského
rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti ............................................. 154
3.4 Popis mechanismů koordinace mezi strategiemi místního rozvoje,
opatřením týkajícím se spolupráce podle článku 36, opatřením týkajícím se
základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských oblastech podle
článku 21 a podporou pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech
v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a
podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech podle článku 20 ................................ 166
3.5 Ex ante hodnocení ............................................................................................................ 166
4
4.1
Posouzení předběžných podmínek a harmonogram k jejich naplňování ................. 173
Identifikace aplikovatelných předběžných podmínek a zhodnocení jejich
naplnění ............................................................................................................................ 173
5
Zásadní milníky pro PRV ............................................................................................. 183
6
6.1
6.2
Popis zvolených opatření ............................................................................................... 184
Souhrn opatření vybraných k realizaci potřeb ................................................................. 184
Přehled jednotlivých opatření a základních podmínek pro jejich
implementaci .................................................................................................................... 187
7
Popis přístupu k inovacím ............................................................................................. 319
8
Analýza potřeb pro monitoring a hodnocení včetně plánu hodnocení podle článku
49 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012]. ............................................. 320
9
9.1
9.2
Finanční plán .................................................................................................................. 321
Roční příspěvek z EZFRV (v EUR) ................................................................................ 321
Finanční plán po opatřeních (v EUR pro celé programové období 20142020) ................................................................................................................................ 322
Plánovaný příspěvek Unie po opatřeních (v EUR za celé programové
období 2014-2020) ........................................................................................................... 323
9.3
10
Plán ukazatelů ................................................................................................................ 324
11
Doplňkové vnitrostátní financování ............................................................................. 343
12
Veřejná podpora ............................................................................................................ 343
Doplňkovost programu s jinými nástroji SZP, nástroji politiky soudržnosti a OP
Rybářství......................................................................................................................... 344
13.1 Doplňkovost vůči kohezní politice a Společné rybářské politice .................................... 344
13.2 Doplňkovost vůči I. pilíři SZP ......................................................................................... 345
13.3 Doplňkovost realizace místních rozvojových strategií Leader, aktivit
předpokládaných v rámci opatření Spolupráce podle čl. 36 a opatření
Základní služby a obnova vesnic podle čl. 21 a ostatních ESI fondů ............................. 346
13
14 Systém implementace programu .................................................................................. 347
14.1 Určení orgánů pověřených řízením a kontrolou programu a popis řídící a
kontrolní struktury ........................................................................................................... 347
14.1.1 Řídící orgán ................................................................................................................... 347
14.1.2 Platební agentura ........................................................................................................... 348
14.1.3 Certifikační subjekt ....................................................................................................... 349
3
14.1.4 Kompetentní orgán ........................................................................................................ 350
14.2 Finanční toky ................................................................................................................... 350
14.3 Popis systémů monitorování a hodnocení ....................................................................... 350
14.3.1 Obecné zásady ............................................................................................................... 350
14.3.2 Složení monitorovacího výboru .................................................................................... 350
14.3.3 Úkoly monitorovacího výboru ...................................................................................... 351
14.3.4 Monitorování řídícím orgánem...................................................................................... 351
14.3.5 Výroční zprávy o pokroku ............................................................................................. 351
14.3.6 Monitorovací systém ..................................................................................................... 351
14.3.7 Hodnocení Programu ..................................................................................................... 351
14.4 Zajištění propagace Programu / Komunikační plán ........................................................ 351
15 Určení partnerů a výsledky konzultací s partnery ..................................................... 352
15.1 Členové Odborné skupiny PRV ....................................................................................... 352
15.2 Platformy Ministerstva zemědělství pro přípravu PRV ................................................... 355
15.2.1 Postup projednávání v Odborné skupině PRV .............................................................. 356
15.2.2 Závěry z jednání Odborné skupiny PRV ....................................................................... 356
16 Celostátní síť pro venkov .............................................................................................. 360
16.1 Struktura celostátní sítě pro venkova ............................................................................... 360
16.2 Hlavní prvky akčního plánu ............................................................................................. 360
16.3 Hlavní prvky Akčního plánu Celostátní sítě pro venkov ................................................. 360
16.4 Organizační zajištění činnosti Celostátní sítě pro venkov ............................................... 361
16.4.1 Organizační struktura Celostátní sítě pro venkov ......................................................... 361
16.4.2 Hlavní partneři Sítě........................................................................................................ 361
16.5 Finanční rozpočet ............................................................................................................. 362
4
Seznam použitých zkratek
(pro domo: zatím seznam „předpokládaných“ použitých zkratek v textu, bude
průběžně aktualizován)
agro-environmentální klimatická opatření
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
běžná cena
bonitační půdně-ekologická jednotka
Cohesion Fund (Fond soudržnosti – FS)
Český hydrometeorologický ústav
Česká lesnická společnost
Česká komora odborných lesních hospodářů
Český statistický úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
daň z přidané hodnoty
digitální katastrální mapa
Evropský program ke změně klimatu (European Climate Change Programme)
Evropské centrum pro eko agroturistiku (European Centre for Eco Agro
Tourism)
EMFF
Evropský námořní a rybářský fond (European Maritime and Fisheries Fund)
EFRR
Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund
ERDF)
EK
Evropská komise
ES
Evropské společenství
ESF
Evropský sociální fond (European Social Fund)
EU nebo
Evropská unie
EU 27
Evropská unie po roce 2010 (připojeno Rumunsko, Bulharsko)
EU 15
Evropská unie po roce 1994 (připojeno Rakousko, Finsko, Švédsko)
EU 12
Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie,
Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko)
EUR
euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999)
EUROSTAT Evropský statistický úřad
EZ
ekologické zemědělství
EZFRV
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund
for Rural Development - EAFRD)
EZGF
Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guarantee Fund EAGF)
FADN
Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků)
FKNM
Fyzická kontrola na místě
FNVA/AWU Farm net added value/annual working unit (čistá přidaná hodnota na podnik/
roční pracovní jednotka)
FO
fyzické osoby
GMO
geneticky modifikované organismy
HACCP
Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP - analýza
rizik a kritické kontrolní body)
HDP
hrubý domácí produkt
HPH
hrubá přidaná hodnota
HRDP
Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan)
HZP
hrubá zemědělská produkce
CHKO
chráněná krajinná oblast
IACS
Integrovaný administrativní a kontrolní systém
AEO
AOPK ČR
b.c.
BPEJ
CF
ČHMÚ
ČLS
ČKOLH
ČSÚ
ČÚZK
DPH
DKM
ECCP
ECEAT
5
IPPC
KPÚ
KP
LEADER
LFA
LPIS
LVS
MAS
MF ČR
mikroregion
MMR ČR
MPO ČR
MZe ČR
MŽP ČR
NP
NIS ČR
NPP
NPR
NSP
NUTS
NV
OECD
OKEČ
OLH
OOP
OP
o. p.
OSVČ
OV
OZE
PEFC
PGRLF
PO
POR
POV
PP
PR
PRV 07-13
PRV 14-20
PRVKÚK
PUPFL
RASFF
RRD
RV
Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence
a omezování znečištění)
komplexní pozemkové úpravy
kulturní památka
Liason entre les actions de dévélopment economique rural (Vazba mezi
akcemi hospodářského rozvoje venkova) - název iniciativy EU 1991-2006
a osy IV v PRV 2007 -2013
Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti)
Land Parcel Information System (registr půdních bloků)
lesní vegetační stupeň
místní akční skupina (Local Action Group – LAG)
Ministerstvo financí České republiky
území sdružených obcí
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Ministerstvo zemědělství České republiky
Ministerstvo životního prostředí České republiky
národní park
Národní inovační strategie ČR
národní přírodní památky
národní přírodní rezervace
Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013
Nomenclature des unités territoriales statistiques (územní statistické jednotky)
Nařízení vlády
Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj)
odvětvová klasifikace ekonomických činností
odborný lesní hospodář
orgán ochrany přírody
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
orná půda
osoba samostatně výdělečně činná
odpadní vody
obnovitelné zdroje energie
Programme for the Endorsement of Forest Certification (Program ke
schvalování certifikace lesů)
Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond
právnická osoba
prostředky na ochranu rostlin
Program obnovy venkova
přírodní památky
přírodní rezervace
Program rozvoje venkova na období 2007-2013
Program rozvoje venkova na období 2014-2020
plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje
Pozemky určené k plnění funkcí lesů
Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro
potraviny a krmiva)
rychle rostoucí dřeviny
rostlinná výroba
6
SAPARD
SAPS
SLŠ ČR
SPÚ
SRS
SVOL
SWOT
SZIF
SZP
SZÚ
TTP
TUR
UAA
ÚHÚL
VÚMOP
VÚV TGM
VÚZE
z.p.
ZCHÚ
ZOD
ZPF
Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development
(Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova)
single area payments scheme (jednotná platba na plochu)
Sdružení lesních školkařů ČR
Státní pozemkový úřad
Státní rostlinolékařská správa
Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR
SWOT Analysis – Strengths – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky,
Opportunities – příležitosti, Threads – hrozby (analýza silných a slabých
stránek, příležitostí a ohrožení)
Státní zemědělský intervenční fond
Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy – CAP)
souhrnný zemědělský účet
trvalé travní porosty
trvale udržitelný rozvoj
utilised agricultural area (zemědělsky využitá plocha)
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
zemědělská půda
zvláště chráněná území
zranitelné oblasti dusíkem
zemědělský půdní fond
7
Definice pojmů
(pro domo: zatím jen ilustračně používané pojmy k vysvětlení)
„nařízení o společných ustanoveních“ „méně rozvinuté regiony“ - regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je
méně než 75 % průměru HDP v EU-27
„mikropodnik, malý a střední podnik - mikropodniky, malé a střední podniky vymezené
v doporučení Komise 2003/361/ES
„opatření“ - soubor operací přispívajících k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje
„Small bussines act“ „transakční náklady“ - náklady spojené se závazkem, které však nelze přímo přičíst jeho
provádění
„zemědělsky využitá plocha“ - zemědělsky využitá plocha ve smyslu rozhodnutí EK
200/115/ES ze dne 24. listopadu 1999
……
8
1
Název programu pro rozvoj venkova
Program rozvoje venkova České republiky na období 2014 - 2020
2
Členský stát
Zeměpisná oblast, na kterou se program vztahuje
Zde bude popsáno vymezení oblasti působnosti pro PRV, předpoklad celá Česká
republika + specifikace případného zúžení u jednotlivých opatření dále.
2.1
Regiony označené jako „méně rozvinuté“
Na základě rozhodnutí Komise cca v roce 2013 bude stanoven seznam méně rozvinutých
regionů (analogicky k RK ze dne 4. srpna 2006, kterým bylo stanoven seznam konvergenčních
regionů - oznámeno pod číslem K(2006) 3475)
2.2
Vazba i na jednání o víceletém finančním rámci - viz zařazení i přechodových regionů.
ZPRACUJE MZE
9
3
Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí
a hrozeb (SWOT analýza), strategie zvolená k naplnění potřeb
a hodnocení ex ante
Obecná charakteristika České republiky se zaměřením na sektor zemědělství,
potravinářství, lesní hospodářství, životní prostředí a rozvoj venkova
Česká republika (dále jen „ČR“) je středoevropským státem o celkové rozloze 78 860 km2
a s 10,5 mil. obyvatel. Na východě a severovýchodě sousedí se Slovenskou a Polskou
republikou, na jihu s Rakouskem a nejdelší hranici má na severozápadě až jihozápadě se
Spolkovou republikou Německo. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmořské výšce
pod 400 m n. m. V evropských poměrech má charakter horské až podhorské oblasti.
Dle soustavy NUTS je ČR členěna na 8 regionů NUTS 2 a dále pak na 14 samosprávných
celků – krajů na úrovni NUTS 3.
Tyto celky byly vymezeny především z hlediska historického vývoje správního členění území
ČR, tzn., že z hlediska přírodních nebo ekonomických podmínek, které jsou důležité pro
rozvoj zemědělství a venkova, mají tyto regiony v podstatě velmi podobný charakter. Z
hlediska přírodních ani ekonomických podmínek neexistují výrazné rozdíly, a tedy ani důvod
pro návrh regionálních Programů rozvoje venkova.
Rozloha zemědělsky využité půdy v roku 2007 činila 3 518 070 ha a v roce 2011 3 483 500
ha. Podíl plochy zemědělské půdy klesl mezi roky 2007 a 2011 z 53,88 na 53,62 % celkové
rozlohy ČR1. Naopak podíl plochy lesní půdy vzrostl z 33,62 na 33,73 %.
Hustota obyvatelstva stoupla v ČR mezi roky 2007 a 2011 z 131 na 133 obyvatel2 na km2.
V tomto období mírně narostlo zastoupení nejmladší věkové skupiny populace (0-14 let)
z 14,4 na 14,5 %, mírně kleslo zastoupení střední věkové skupiny (15-64 let) ze 71,2 na
69,9 % a narostlo zastoupení nejstarší věkové skupiny (65 a více) z 14,4 na 15,6 %3.
Ekonomická situace České republiky může být charakterizována vývojem HDP na obyvatele,
který v běžných cenách představoval 12 800 € v roce 2007 a 14 900 € v 20114. Podíl hrubé
přidané hodnoty tvořené primárním sektorem, kam zemědělství a lesnictví patří, na národní
ekonomice poklesl z 2,4 % na 2,2 %5. V případě jednotlivých odvětví došlo v případě
zemědělství k poklesu tohoto podílu na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním
hospodářství z 1,66 % v roce 2007 na 1,41 % v roce 2011, v případě lesnictví k nepatrnému
nárůstu z 0,71 % na 0,72 % a v případě potravinářského průmyslu k poklesu z 2,45 % na
2,38 %. Česká republika náleží v rámci EU mezi země s mírně nadprůměrnou mírou
zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti mezi roky 2009 a 2010 klesla ze 72 % na 70,9 %. Míra
nezaměstnanosti naopak rostla mezi roky 2007 a 2011 z 5,3 na 6,7 %6. Ve 2. čtvrtletí 2011
dosáhla míra zaměstnanosti 15-64letých osob 65,7 %. Míra zaměstnanosti žen však byla v ČR
57,1 %, což je nižší než unijní průměr 58,7 % v EU 27. Nezaměstnanost zaznamenala na
venkově nárůst ze 4,7 na 6,3 % (roky 2007-2011).
Ekonomická situace zemědělsko-potravinářského sektoru
Rozloha zemědělské půdy dle ČÚZK v minulém období klesala (v roce 2007 celkem
4,249 mil. ha a v 2010 celkem 4,229 mil. ha). Klesaly také stavy hospodářských zvířat
1
EUROSTAT
ČSÚ, pozemky a vybrané demografické informace
3
EUROSTAT
4
EUROSTAT, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/National_accounts_%E2%80%93_GDP
5
EUROSTAT
6
EUROSTAT
2
10
v období mezi 2007 a 2011 (z 1 640 380 dobytčích jednotek (DJ) v roce 2007 na 1 369 780
DJ v roce 2010 tj. 0 16,5 % 7,8). Také klesají počty farem (v roce 2007 celkem 19 560 na
19 340 v roce 2010). Současně klesaly počty pracovníků v zemědělství (v roce 2007 celkem
137 310 se nížilo na 107 990 v roce 2010).
Průměrná velikost zemědělského podniku se zvýšila ze 178,4 ha obhospodařované z. p. v roce
2007 na 179,8 ha v roce 20109. Zemědělské podniky v roce 2010 vykazovaly následující
velikostní strukturu z hlediska jejich počtu: podniky s rozlohou <5 ha představovaly 15,4 %
všech podniků, s rozlohou 5-50 ha 54,7 %, podniky s rozlohou 50-100 ha 10,6 % a podniky
nad 100 ha představovaly podíl 22,9 %. Z hlediska počtu podniků se oproti roku 2007 nejvíce
zvětšil podíl farem ve velikostní skupině nad 100 ha a dále v intervalu od 50 do 100 ha. Z
hlediska obhospodařované výměry se zvýšil podíl pouze ve skupině podniků od 50 do 100 ha.
Ve velikostní skupině nad 100 ha se v důsledku dělení podniků snížila průměrná velikost
obhospodařované půdy, ale v této skupině podniků dochází k majetkové konsolidaci podniků
do větších celků. Průměrná ekonomická velikost podniku se zvýšila ze 161,7 tis. € v roce
2007 na 179,9 tis. € v roce 201010.
Věková struktura pracujících v zemědělství se v období 2007 a 2010 výrazně nezměnila.
Plocha znevýhodněných oblastí se příliš neměnila a činila z plochy zemědělsky využitá půdy
49,9 % (podrobněji: 14,6% horské, 29,6% ostatní a 5,7% oblasti se specifickým omezením)
v roce 2007 a 50,3 % (14,8% horské, 29,6% ostatní a 5,8% oblasti se specifickým omezením)
v roce 201111. Plocha příznivých oblastí činila v roce 2007 50,1 % a v roce 2011 49,7 %
zemědělsky využívané půdy.
Produkce zemědělského odvětví rostla, přičemž v letech 2007-9 dosahovala 1216 €/ha
přičemž v letech 2010-2012 dosahovala 1312 €/ha12.
Produktivita práce se v období mezi 2007 a 2011 zvyšovala, a to u hrubé přidané hodnoty
z 14 344 €/AWU na 18 752 €/AWU. Ve srovnání s EU 15 dosahovala produktivita práce
v českém zemědělství 66 p. b. za srovnatelné období let 2007-2010, nicméně v jednotlivých
letech byla velmi proměnlivá.
Plocha lesů (dle ČÚZK) vzrostla z 2 651 209 ha v roce 2007 na 2 657 000 ha v roce 2011.
Celková situace v oblasti životního prostředí
Na zemědělské půdě se nachází významný podíl ploch klíčových pro vývoj životního
prostředí, které hospodaření na zemědělské půdě zásadním způsobem ovlivňuje. Významný
podíl (40 %) zemědělské půdy je ohrožen půdní erozí13. Podíl ploch Natura 2000 představoval
Z důvodu srovnatelnosti údajů za FSS 2007 a AGC 2010 byly přepočteny údaje o počtu DJ a počtu farem na prahové hodnoty AGC 2010
pro podniky s výměrou 5 a více ha z. p.
Prahové hodnoty zjišťování pro FSS 2007 činily 1 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo pronajaté, nebo 1 500 m 2
intenzivních ploch (sady, zelenina, květiny), nebo 1 000 m2 vinic, nebo 300 m2 skleníků a pařenišť, nebo chov 1 kusu skotu, nebo 2 kusy
prasat, nebo 4 kusů koz a ovcí, nebo 50 kusů drůbeže, nebo 100 kusů králíků nebo kožešinových zvířat.
Pro Agrocenzus 2010 byl zvolen práh obhospodařované zemědělské půdy vyšší než 1 hektar. Byl stanoven na takové úrovni, aby se
vyloučily jen menší zemědělské subjekty, které tvoří celkem nejvýše 2 % obhospodařované zemědělské půdy a nejvýše 2 % z celkového počtu
velkých dobytčích jednotek. Prahové hodnoty zjišťování pro AGC 2010 činily 5 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo najaté,
nebo 1 ha sadů, nebo 3 500 m2 vinic, nebo součtová plocha zeleniny, jahod a květin od výměry 2 500 m2, nebo chov 5 kusů skotu, nebo
10 kusů prasat, nebo 10 kusů koz a ovcí, nebo chov 100 kusů drůbeže včetně běžců.
8
Pokud nejsou zohledněny stejné prahové hodnoty strukturálních šetření (výměra 5 a více ha z. p.), poté klesá stav hospodářských zvířat z 2
052 810 DJ v roce 2007 na 1 722 460 DJ v roce 2010 a v případě počtu podniků z 39 400 v roce 2007 na 22 860 v roce 2010 (takto
uvedeno také v EUROSTATu).
9
Pokud nejsou zohledněny stejné prahové hodnoty strukturálních šetření, poté se zvýšila průměrná výměra farem z 89,3 ha v roce 2007 na
152,4 ha v roce 2010.
10
Pokud nejsou zohledněny stejné prahové hodnoty strukturálních šetření, poté se zvýšila průměrná ekonomická velikost vyjádřená hodnotou
standardní produkce z 91,2 tis. € v roce 2007 na 168,5 tis. € v roce 2010.
7
11
Zdroj: LPIS
Eurostat – Souhrnný zemědělský účet a ČSÚ.
13
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2010, MZe ČR.
12
11
v roce 2011 bez překryvů typů těchto oblastí 4,4 % z UAA14. V roce 2010 bylo vykazováno z
UAA 7,1 % zemědělských ploch obhospodařovaných s ohledem na zachování vysoké
přírodní hodnoty cenných ploch, po novém vymezení v roce 2011 se jednalo o 9,13 % UAA.
Jedním z ukazatelů vývoje biodiversity na zemědělské půdě je agregovaný index běžných
druhů ptáků zemědělské krajiny. Tento vztažený k roku 2000 (2000 je 100) vykazoval v roce
2007 hodnotu 83,4 % a v roce 2011 hodnotu 74,9%15. Z toho je zřejmé, že docházelo na
zemědělské půdě k poklesu biodiverzity ptáků.
Od roku 2007 do roku 2011 docházelo k ustálenému úbytku zemědělské půdy ve prospěch
jiného využití ve výši přibližně 5 tis. ha ročně (dle ČÚZK). Bilanční přebytek dusíku na
hektar zemědělské půdy se od roku 2000 pohybuje mezi 91 kg N (2007) a 60 kg N (2009)16.
Bilanční přebytek fosforu je velmi nízký (3 kg P/ha v roce 2007) a v roce 2009 došlo dokonce
na ha z. p. ke ztrátě 3,7 kg P17. Z uvedeného vyplývá, že obecný tlak na jakost vod není na ČR
úrovni vysoký, místně však může být značný. V roce 2011 překročilo 22,4 % vzorků
podzemních vod normu pro znečištění prostředky na ochranu rostlin. V ZOD byla překročena
norma pro pitnou vodu u dusičnanů v povrchových vodách (měřena koncentrace dusičnanů
v měrných profilech) v roce 2007 u 6,4 % vzorků a v roce 2011 u 8,7 % vzorků18. U
podzemních vod se jednalo o překročení normy u 18,4 % vzorků v roce 2007 a o 17,8 %
v roce 2011 (monitoring ČHMÚ). Spotřeba vody na závlahy se pohybovala v roce 2007 na
úrovni 1 969 mil. m3 a v roce 2011 na úrovni 1 947 mil. m3. Zemědělství ČR vykazovalo
v roce 2007 emise skleníkových plynů (vyjádřených v ekvivalentu CO2) 8 179 t a v roce 2011
celkem 7 777 t, což představovalo 3 % celkových emisí v ČR.
Celková hospodářská a společenská situace na venkově
Podíl převážně venkovských oblastí dle typologie OECD představoval v 2007 i 2011 úroveň
48,4 % plochy ČR, přičemž zde žilo 33 % obyvatel19. HDP na obyvatele převážně
venkovských oblastí představoval v roce 2007 výši 10 299,8 €20. Celkový podíl hrubé přidané
hodnoty v převážně venkovských oblastech představoval 25,97 % a u přechodných oblastí
26,15 % (rok 2009)21. Podíl zaměstnaných osob ve věku 20-64 let byl v převážně
venkovských oblastech 70,0 %, u přechodných oblastí 68,4 % a v převážně městských
oblastech 74,4 % (rok 2011)22.
Venkov dle typologie OECD23 je definován podílem obyvatelstva žijícího v obcích s hustotou
zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. Podíl rozlohy takto vymezených regionů byl v roce
2011: převážně venkovské 48,4 %, významně venkovské 37 % a významně urbanizované
oblasti 14,6 %.24 Tyto podíly se v podstatě od roku 2007 nezměnily.
V rámci Programu rozvoje venkova byl venkovský prostor stanoven podle kritérií OECD a
Eurostatu na úrovni jednotek NUTS III (kraje) tak, že za významně nebo převážně venkovské
území bylo označeno celé území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy.
Zelená zpráva 201214 Zpráva o stavu zemědělství ČR; podíl oblastí NATURA 2000 ze z.p. (bez překryvů , dle ČÚZK) byl v r. 2007 4,11% a
v r. 2011 4,39% (Zdorj: Zpáva stavu zemědělství ČR 2007 a 2011)
15
Informační systém statistiky a reportingu (JPSP (ČSO/ORNIS))
16
Zdroj VÚRV (nepublikováno)
17
Zdroj VÚRV (nepublikováno)
18
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2007, 2011. MZe ČR, Monitoring jakosti povrchových vod podle nitrátové směrnice (% vzorků
překračujících limitní hodnoty), VÚMOP..
19
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Urban-rural_typology#The_OECD_methodology. Za venkovské mohou být
např. dle metodiky ČSÚ považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3000 obyvatel, které mají
hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2.
20
EUROSTAT
21
EUROSTAT
22
EUROSTAT
23
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Urban-rural_typology#The_OECD_methodology
24
EUROSTAT
14
12
3.1
Analýza situace ve vazbě na jednotlivé priority pro rozvoj venkova
3.1.1 Předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech
Transfer znalostí
Zavádění nových postupů a technologií v zemědělství i lesnictví vyžaduje zaměstnance
s vyšší úrovní vzdělání a rovněž se širším profilem vzdělání, tj. univerzálnější a flexibilnější,
což dokazuje vývoj úrovně kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice
v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov, která se za posledních 10 let zvýšila o 0,18 bodu
na osmistupňové škále25. V roce 2010 činila hodnota 3,46 bodu, což je o 0,78 bodu méně, než
je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR, avšak o 0,33 bodu více, než jsou
kvalifikační požadavky pro tuto oblast v EU 27.
Graf 1
Struktura pracovních míst podle stupně kvalifikačních požadavků
Zdroj: Absolventi škol a trh práce – Zemědělství, lesnictví a rybolov (ISIC-01-05), 2011 NÚOV Praha
Postupně sice dochází k pozvolnému zlepšování struktury vzdělanosti pracovníků, to je však
způsobeno odchodem pracovníků se základním vzděláním z oboru, čímž narůstá podíl
pracovníků s vyšší kvalifikací, nikoliv jejich absolutní počet.
Počet pracovníků v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov se mezi lety 1996–2010 snížil
o 44 % z 327 tis. na 183 tis. osob. Pokles počtu zaměstnaných bude pokračovat i v příštích
letech. V roce 2020 má být v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnáno jen
necelých 165 tis. osob, což je o více než 10 % méně než v roce 2010. V důsledku odchodu do
důchodu opustí své pracovní místo téměř 66 tis. osob. Z nich bude mít necelých
7 tis. základní vzdělání, téměř 35 tis. střední vzdělání bez maturity, 16 tis. střední vzdělání
s maturitou a 8 tis. terciární vzdělání. Do roku 2020 bude v České republice v odvětví
zemědělství, lesnictví a rybolov potřeba nově obsadit až 47 tis. pracovních míst.
25
ISCO-08 (International Standard Classification of Occupations).
13
Tabulka 1
Počty absolventů středních škol v jednotlivých letech podle stupně
vzdělávání a počet akreditovaných oborů
Ženy
Celkem
Stupeň vzdělávání
2004/2005
E; Nižší střední odborné
vzdělání
H; Střední odborné
vzdělání s výučním listem
J; Střední nebo střední
odborné vzdělání bez
maturity i výučního listu
L; Úplné střední odborné
vzdělání s vyučením
i maturitou
M; Úplné střední odborné
vzdělání s maturitou (bez
vyučení)
N; Vyšší odborné vzdělání
Celkem
Počet akreditovaných
oborů1)
2006/2007
2008/2009
2004/2005
2006/2007
2008/2009
781
591
558
267
262
260
2 404
2 005
1 898
612
510
465
9
0
0
1
0
0
572
303
147
206
132
80
2 553
2 471
2 250
1 486
1 421
1 283
245
256
189
143
170
111
6 564
5 626
5 042
2 715
2 495
2 199
57
43
44
-
-
-
1) Celkový počet akreditovaných oborů, včetně duplicit (tj. oborů, které byly otevřeny na více školách).
Zdroj: ÚIV, 2010.
Oblast zemědělského středního školství se v následujících letech ocitne v historicky
nejvýraznějším demografickém propadu (téměř o třetinu ve srovnání se školním
rokem 2006/2007)26, proto lze očekávat dále prohlubující se rozpor mezi požadavky na trhu
práce a nabídkou vzdělávací soustavy.
Problém je navíc umocňován skutečností, že jen malá část absolventů technických oborů má
zájem vykonávat po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala. Podobně
i z vysokých škol je příliv absolventů do zemědělství minimální. Pouze necelých 20 %
ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství pracuje na pozicích v úplné shodě se svým
vzděláním a 42 % je v hrubé neshodě27. Společně se zhoršující se věkovou strukturou
zemědělských pracovníků (viz kap. Konkurenceschopnost) stagnuje, nebo klesá kapacita
zemědělství přijímat nejnovější poznatky a inovovat.
Předávání znalostí a inovační proces probíhá v ČR různými formami: prostřednictvím
soukromých (nezávislých) poradců, poradenskými a vzdělávacími službami firem
nabízejících zemědělské technologie, je zabezpečován univerzitami a výzkumnými
organizacemi, profesními a zájmovými organizacemi zemědělců, nevládními neziskovými
organizacemi, sítí rozvoje venkova, poradenským systémem MZe, organizacemi podřízenými
MŽP a nezávislými médii i internetovými službami MZe. Tyto formy existují paralelně, jejich
provázanost a koordinovanost je spíše slabá. Zemědělcům a venkovskému obyvatelstvu je
předáváno množství informací, které však v mnoha případech nejsou komplexní.
Poradenství
Poradenské služby tvoří čtyři stupně:
26
27
Zdroj: Uplatnění absolventů škol na trhu práce, NÚOV 2009.
Zdroj: Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání – 2009, NÚOV.
14
I. Vstupní konzultace, které jsou poskytovány agrárními nevládními neziskovými
organizacemi (NNO) včetně Krajských informačních středisek pro rozvoj zemědělství
a venkova (KIS) a Celostátní sítí pro venkov.
II. Odborné konzultace, které představují přímý přenos poznatků z vědeckých pracovišť do
praxe, poskytují resortně orientované výzkumné ústavy, vysoké školy a odborné
organizace.
III.
Individuální poradenství, které se zaměřuje na specifické problémy žadatelů
vyžadující intenzivnější spolupráci poradce. Poskytovatelem poradenských služeb jsou
soukromí poradci akreditovaní MZE. V oblasti ochrany životního prostředí zemědělci
mnohdy dostávají poradenství od organizací podřízených MŽP (AOPK ČR, Správy NP) a
nevládních neziskových organizací.
IV.
Poskytování informací prostřednictvím specializovaných webových portálů.
Stávající poradenský systém MZe je založen zejména na certifikovaném individuálním
soukromém poradenství, kde je vzdělávání poradců garantováno státem, a na kompenzaci
části nákladů na poradenství zemědělcům. V registru poradců (v garanci ÚZEI) bylo v roce
2012 vedeno cca 300 poradců akreditovaných pro oblast zemědělství a lesnictví. Geografické
a strukturální rozložení těchto poradců není v rámci ČR rovnoměrné. Je nezbytné zlepšit
jejich rozmístění, a tím i dostupnost poradenské služby, a rovněž vyrovnat dostupnost
poradenské služby i podle jednotlivých oblastí/ podoblastí odbornosti (akreditace).
Poradci se mohou akreditovat v oblastech zemědělství, lesnictví nebo rostlinolékařství.
Někteří poradci jsou akreditováni ve více oblastech nebo podoblastech. Oblast zemědělství se
dále dělí na podoblast rostlinná výroba, živočišná výroba, ekologické zemědělství,
optimalizace hospodaření zemědělského podniku, péče o půdu, energetické využití agrárních
produktů a zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Oblast rostlinolékařství má dvě
podoblasti – rostlinolékařství v zemědělství a rostlinolékařství v lesnictví. Nejvíce poradců je
akreditováno v podoblastech rostlinná výroba a živočišná výroba.
Co se týká tematického obsahu, je individuální poradenství zaměřeno na oblasti kontrol
podmíněnosti a doplňkově na technologické poradenství. Poradenství však není dostatečně
zaměřeno na implementaci nově definovaných cílů SZP, jako jsou agroenvironmentální klimatická opatření (AEO), zlepšení produktivity a efektivnosti zemědělství zaváděním
nových technologii a postupů v oblasti ochrany vody, ovzduší a změny klimatu a v oblasti
rozvoje venkova.
V roce 2012 byly také identifikovány další potřeby kvalitního poradenství v oblastech
týkajících se vlivu zemědělství na životní prostředí, v oblasti bezpečnosti potravin a welfare
zvířat, dále péče o půdu (ochrana proti erozi), organická hmota v půdě a struktura půdy,
rostlinolékařství.
Poradenské služby k AEO poskytuje mimo poradenský systém MZe rovněž AOPK ČR
a Správy NP. V rámci vymezování lokalit v LPIS vhodných pro tento způsob hospodaření je
konzultováno vymezení těchto lokalit s možnostmi farmářů, navrhovány a projednávány
výjimky z jednotlivých titulů a v závislosti na časových možnostech pracovníků AOPK
prováděno terénní poradenství. Na farmách, kde je hrazena péče z finančních zdrojů MŽP, je
spolupráce ještě intenzivnější. Současné kapacity AOPK ČR a Správ NP však nedostačují
k pokrytí potřeby těchto intenzivních konzultací.
Poradenství v oblasti lesnictví principiálně kopíruje Koncepci poradenského systému
Ministerstva zemědělství na léta 2009–2013. I. stupeň poradenství (vstupní konzultace)
vykonávají odborní lesní hospodáři (OLH). II. stupeň (odborné konzultace) naplňuje Lesní
15
ochranná služba (LOS) prostřednictvím Výzkumného ústavu lesního hospodářství
a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM), a to především v oblasti ochrany lesů a rostlinolékařství, dále
pak Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), a to především
v oblasti ekonomicko-právního poradenství. Na komerční bázi naplňují II. stupeň také vysoké
školy nebo podnikatelské subjekty. III. stupeň poradenství je zajišťován prostřednictvím
privátních poradců akreditovaných MZe, vedených v Registru poradců pro oblast lesnictví.
IV. stupeň je naplňován prostřednictvím specializovaných webových portálů.
Poradenství v lesnictví není systematizováno a je roztříštěné. Úroveň výkonu OLH vykazuje
diametrální rozdíly, odborní lesní hospodáři nejsou systematicky dále vzděláváni. V rámci
poradenského systému chybí v lesnictví článek plnící úlohu KIS, tedy nezávislého
konzultanta v regionech. Stávající počet poradců akreditovaných MZe pro oblast lesnictví je
52 (stav v roce 2012). Vzhledem k tomu, že poradenství má významnou úlohu při řešení
problematiky spojené se zmírňováním změny klimatu, biologickou rozmanitostí a ochranou
vod a půd, problematikou hospodářského a environmentálního profilu lesního podniku, je
počet poradců nedostatečný.
Vzdělávání
Naplňování cílů SZP především v oblasti agroenvironmentální, účinného využívání
přírodních zdrojů, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny, zajištění
potravinové bezpečnosti a zvyšování produktivity, vyžaduje průběžné vzdělávání pracovníků
v zemědělství a lesnictví na všech pracovních úrovních. Rovněž k provozování resortních
činností je nezbytné prokázat celou řadu odborných znalosti, kterých lze dosáhnout
absolvováním odborných kurzů, které jsou většinou podporovány z národních zdrojů.
V současné době jsou potřeby resortního vzdělávání řešeny též prostřednictvím PRV
2007-2013, opatření I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost. Toto opatření je
zaměřeno na získávání a prohlubování znalostí a dovedností a šíření informací, chybí však
dlouhodobá rezortní koncepce vzdělávání, kterou by vzdělávací instituce naplňovaly.
Tematické a strukturální zacílení vzdělávacích programů plně nekoresponduje s potřebami
zemědělské praxe. I když je podporován dostatek vzdělávacích aktivit, vzhledem k obsahové
duplicitě vzdělávacích projektů není potenciál opatření plně využit.
Další odborné vzdělávání poskytuje i Celostátní síť pro venkov, v rámci celoživotního učení
jsou zapojeny i zemědělské univerzity, střední odborné školy, resortní výzkumné ústavy,
státní příspěvkové organizace jako ÚZEI a další nevládní neziskové organizace jako je
Agrární komora ČR apod.
Odborné vzdělávání v lesnictví je realizováno především prostřednictvím profesních sdružení
(ČLS, SVOL, ČKOLH, SLŠ ČR atd.), která zaměřují své akce převážně na transfer poznatků.
Akce jsou podporovány z prostředků MZe. Vzdělávacích akcí je dostatečné množství, ovšem
opět chybí větší systematičnost a cílenost. Profesní sdružení se zaměřují převážně na svoji
členskou základnu. Průřezově je orientována pouze ČLS (státní správa, státní podniky, OLH,
subjekty hospodařící v lesích, vlastníci lesů). Důsledkem je nerovnoměrné poskytování
informací v rámci jednotlivých cílových skupin. Systematickému vzdělávání a informování
vlastníků lesů do výměry 50 ha se prakticky buď nikdo nevěnuje, nebo jen velmi okrajově.
Zemědělské subjekty a obyvatelé venkova mohou rovněž využít ke vzdělávání svých
pracovníků nebo spoluobčanů sektorové operační programy, které administrují MŽP, MMR
a MPSV, a regionální operační programy. Vzdělávání v zemědělství a lesnictví a vzdělávání
k venkovské problematice je však z těchto zdrojů využíváno jen velmi okrajově.
16
Inovace
Inovace lze chápat ve smyslu konceptu zemědělského inovačního systému jako zlepšení
ekonomického a společenského významu, která jsou technické, manažerské/organizační nebo
institucionální povahy. Inovační proces může být odstartován mnoha činiteli (např. změnou
cen faktorů, dostupnými technologiemi, změnami podmínek a regulací, zájmy o zdraví
a pohodu zvířat atd.). Z hlediska procesů inovace zahrnují výzkum, transfer znalostí
a technologií, investice do produkce a infrastruktury, instituce (pravidla) nebo řízení
(governance). Řízení inovací je velmi relevantní ve vztahu k Programu rozvoje venkova
a koordinuje vznik/dostupnost nových technologií (GMO, biotechnologie), poradenský
systém i vzdělávání.
V současné době je ekonomický růst v České republice založen zejména na absorpci a šíření
technologií, které jsou nové ve firmách nebo v zemi, ale nejsou nové ve světě. Vývoj nových
domácích znalostí prostřednictvím VaVaI nebo nevýzkumných technických aktivit, stejně
jako akumulace znalostí ve veřejném systému VaVaI, není dosud hlavním hybatelem růstu28.
Tento obecný stav se plně promítá do oblasti zemědělství i přesto, že zde existuje dlouhodobě
specifický resortní výzkum.
Velkým problémem existujících systémů transferu znalostí je jejich roztříštěnost, nepružnost
a rovněž neochota podnikatelské sféry podílet se na nákladech spojených s transferem
znalostí. Příčinou může být nedostatečná důvěra v tyto služby, zejména v jejich přínos při
řešení problémů podniků, obcí nebo zájmových sdružení.
Nepřímým indikátorem problému transferu znalostí je zaostávání v produktivitě výrobních
faktorů ve srovnání s konkurenty (v EU i ve světě).
Tabulka 2 Přidaná hodnota, celková produkce a produktivita práce v zemědělství
Zdroj: Absolventi škol a trh práce – Zemědělství, lesnictví a rybolov (ISIC-01-05), 2011 NÚOV Praha
Přes značný nárůst produktivity za posledních 10 let české zemědělství zaostává
v produktivitě půdy o 60 % oproti zbytku EU a v produktivitě práce o 22 % měřeno hrubou
přidanou hodnotou (HPH).
28
Technopolis Group – Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT 2011.
17
Graf 2
Srovnání produktivity faktorů1) (půda a práce) mezi ČR a vybranými
zeměmi (průměr 2010-2012) – poměr české produktivity vůči vybrané zemi
300
250
200
150
100
50
0
Německo
Rakousko
Polsko
Produktivita práce
Slovensko
EU 27
EU 15
Produktivita půdy
Pozn.: 1) Produktivita faktorů vyjádřená jako Hrubá přidaná hodnota v základních cenách vztažená na ha z.p. a
nebo celkový počet AWU.
Zdroj: Eurostat – SZÚ
Z případových studií29 pak vyplývá, že zaostávání je částečně způsobeno nedostatkem
kvalifikované pracovní síly, která by zajistila efektivní využití moderních technologií. To je
umocněno zhoršující se věkovou strukturou pracovní síly v zemědělství, což představuje
snížení kapacity zemědělství generovat a užívat inovace.
Výzkumy,
které
byly
prováděny
v oblasti
implementace
dobrovolných
agroenvironmentálních opatření, potvrzují, že podnikatelům často chybí informace
o smysluplnosti těchto opatření, o jejich skutečných a potenciálních efektech a širších
souvislostech ochrany přírodních zdrojů a mitigace klimatické změny. A právě specifické
charakteristiky ochrany životního prostředí (charakter veřejného zboží, obtížná měřitelnost
efektů, místní specifičnost apod.) vyžadují vstupování do užších vazeb mezi zadavatelem
(veřejnou správou) a opatřovatelem (podnikatelem). Tyto vazby vyžadují sdílení společných
hodnot, přesvědčení o smysluplnosti aktivit a důvěru mezi partnery, což může zprostředkovat
zejména poradenství.
Jedním z nezbytných nástrojů úspěšných inovací z hlediska hospodaření v lesích vedoucích
k větší konkurenceschopnosti je podpora výzkumné základny. Přesto v letech 2002-2007
finanční zdroje na výzkum poklesly na cca 40 % předchozího stavu. Lesnický výzkum se
potýká s problémem nízkého provázání výzkumných aktivit s podporou jednotlivých
soukromých subjektů (bez ohledu na jejich druh či velikost vlastnictví), což je způsobeno
převážně nedostatkem finančních prostředků. Podniky se prvotně zaměřují na běžnou
hospodářskou činnost.
V současné době české lesnictví preferuje pět oblastí aplikovaného výzkumu – biologie
a šlechtění lesních dřevin (včetně lesního semenářství a biotechnologií), ekologie lesa,
pěstování lesů, ochrana lesů a lesnická politika a ekonomika. V návaznosti na celkový trend
a mezinárodní závazky jsou uvažovány další důležité oblasti: uchovávání biodiverzity
29
Zdroj: Medonos a kol. 2012, ÚZEI.
18
a genofondu lesních dřevin, výzkum poškození lesa včetně monitoringu zdravotního stavu
lesa a studium lesního ekosystému.
3.1.2 Konkurenceschopnost
a životaschopnost podniků
všech
druhů
zemědělské
a
lesnické
činnosti
Zemědělské podniky
V širším významu lze konkurenceschopnost ztotožnit se schopností zemědělských podniků
generovat dostatečný příjem z tržních i netržních aktivit v kontextu jednotného trhu EU.
V užším významu jde o úroveň produktivity výrobních zdrojů ve srovnání s konkurenty
v jiných zemích. V důsledku to znamená úspěšnost jednotlivých komodit obstát a prosadit se
na zahraničních trzích. Konkurenceschopnost je výsledkem působení všech složek
ekonomického fungování sektoru, vč. spotřebitelů, institucí, vlády.
České zemědělství je charakteristické duální strukturou výroby, kde 87 % podniků připadá na
podniky fyzických osob (z nichž pouze část představují farmy rodinného charakteru bez
najatých pracovníků), obhospodařující celkem 30 % z. p. Zbylých 13 % podniků jsou podniky
právnických osob s převážně nájemní pracovní silou, hospodařící na 70 % výměry z. p.
v ČR30. Vysoký podíl půdy v zemědělství je najaté (v roce 2011 činil 76 %, ale stabilně se
snižuje, v průměru o 1,2 p. b. ročně). České zemědělství vykazuje z evropského pohledu
jednu z nejnižších hustot jednotlivých kategorií zvířat na obhospodařovanou plochu z. p.
Tabulka 3 Hustota zatížení hospodářskými zvířaty v roce 2010
Ukazatel
MJ
Dojnice
DJ/ha
Ostatní skot
DJ/ha
Ovce a kozy
DJ/ha
Prasata
DJ/ha
Drůbež
DJ/ha
Zdroj: DG AGRI – EU FADN
EU-26
15,3
25,2
7,8
22,1
10,4
Německo
25,9
30,1
0,8
45,2
4
Rakousko
20,1
27,2
1,2
29,2
4,5
Polsko
18
14,6
0,6
28,6
7,4
ČR
12
17
0,29
13
6,3
ČR/EU26
78%
67%
4%
59%
61%
V porovnání s evropskými zemědělci je v českém zemědělství nižší podíl strojového vybavení
na jednotku půdy, což je dáno vyšší koncentrací půdy v jednom subjektu a celkově nižší
kapitálovou vybaveností a mírou čistých investic. Ta se ale zlepšuje, protože v roce 2011
oproti roku 2007 došlo ke zvýšení tvorby hrubého fixního kapitálu o více jak 28 %. Při
porovnání tvorby hrubého fixního kapitálu za období 2010-2011 oproti předvstupnímu období
2001-2003 došlo k jejímu zvýšení o téměř 65 %.
Tabulka 4 Tvorba hrubého fixního kapitálu v zemědělství, lesnictví a rybářství
(kontextový indikátor 14)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
mil. €, b. c.
664 704 520
mil. €, s. c.
720 719 550
2005
Zdroj: Eurostat, Národní účty
30
2011
2011
/2007
(2010-11)
/(2001-03)
599
644
717
967
999
748
829 1 242
1,284
1,645
625
644
677
862
806
650
682
1,132
1,251
ČSÚ, Agrocenzus 2010, stav k 30. 9. 2010.
976
19
Přitom investiční činnost zemědělských podniků je významně ovlivněna právě strukturálními
podporami poskytovanými v rámci OP Zemědělství a PRV, protože v roce 2007 se podílely
poskytnuté investiční dotace z těchto programů ve výši 8,8 % na celkové tvorbě hrubého
fixního kapitálu a v roce 2010 již 15,3 %. Při průměrné míře spolufinancování 30 % tak
přispívala tato forma podpory až z 29,2 % k celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu v roce
2007 resp. 50,9 % v roce 2010.
€ / ha
60 000
12
50 000
10
40 000
8
30 000
6
20 000
4
10 000
2
0
0
2004-2006
2007-2009
AWU / 100 ha (pravá)
AWU / 100 ha
Úroveň vybavenosti fixními aktivy (€/ha z. p.)
Graf 3
20
Graf 4
Čisté investice do fixních aktiv (€/ha z. p.)
750
12
650
10
550
8
350
6
250
150
AWU /100 ha
€ / ha
450
4
50
2
-50
-150
0
2004 - 2006
2007 - 2009
AWU / 100 ha (pravá)
Graf 5
Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu dle regionů (NUTS 2)
250
Praha
200
Střední Čechy
Jihozápad
150
Severozápad
Severovýchod
100
Jihovýchod
Střední Morava
50
Moravskoslezsko
0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
V investiční aktivitě dochází mezi podniky k regionální diferenciaci z hlediska kapitálové
tvorby.
V českém zemědělství působí na evropské poměry nadprůměrně vysoký počet odbytových
skupin s malým objemem takto obchodované produkce, a tedy i jejich nízkou vyjednávací
silou na trhu s výjimkou dobře fungujících odbytových organizací v sektoru ovoce a zelenina.
21
V mezinárodní komparaci (ČR vs. EU 27) na základě údajů SZÚ za období let 2010-2012
účinnost využívání vstupů v českém zemědělství stále zaostává: produkce z hektaru půdy činí
v průměru 58 % hodnoty EU, analogicky mezispotřeba je relativně vysoká a činí 73 %
vytvořené produkce v ČR, z čehož vyplývá, že české zemědělství zůstává nákladově náročné.
Podobně produktivita práce měřená ČPH na pracovníka činí 68 % (vůči EU 27), důchod
z faktorů již přesahuje průměr EU 27 (o 15 %), přičemž významnou část (až 64 %) důchodu
z faktorů vytváří příjmové podpory, což je téměř dvojnásobně více oproti evropskému
průměru.
Tabulka 5
Ukazatele ekonomické situace zemědělství ČR v relativním srovnání se
zeměmi EU (podle SZÚ)
2001-03
Ukazatel
ČR
2004-06
%
EU
15
%
EU
27
ČR
%
EU
15
%
EU
27
ČR
%
EU
15
%
EU
27
ČR
%
EU
15
%
EU
27
37,9
45,4
1 002
43,9
51,7
1 216
50,4
58,5
1 312
50,1
58,4
1,505
72,6 120,9 120,3
1,034
Produkce zemědělského
odvětví/ ha
obhospodařované z. p.
(€/ha)
871
Podíl mezispotřeby na
produkci odvětví (%)
70,2 139,4 136,5
Hrubá přidaná
hodnota/AWU1) (€/AWU)
Čistá přidaná
hodnota/AWU1) (€/AWU)
Podíl čisté přidané hodnoty
na produkci odvětví (%)
Ostatní dotace na výrobu/ha
obhospodařované z. p.
(€/ha)
Důchod z faktorů/ AWU
(€/AWU)
Podíl ostatních dotací na
výrobu na důchodu
z faktorů (%)
Náhrady zaměstnancům/
AWU placené (€)
Kumulovaný čistý
podnikatelský důchod ze
zemědělství (mil. €)
Kurz koruny vůči euru
(Kč/€)
2010-12/
2001-03
2010-122)
2007-09
69,2 130,2 128,4
75,3 129,1 127,7
index ČR
5 940
25,9
50,5
7 886
34,9
64,4
8 488
37,2
66,1 11 706
46,6
78,1
1,971
3 753
22,9
44,4
4 811
31,9
57,7
4 112
29,8
51,4
6 218
41,7
67,6
1,657
18,8
53,0
53,8
18,8
59,9
59,8
12,0
47,5
46,8
14,6
61,2
59,7
0,774
55,2
47,6
61,5
150,7
72,0
87,4
270,4
83,1
99,2
313,7
89,8 103,8
5,678
4 694
26,0
50,6
8 277
43,9
80,0 11 363
55,7
97,2 15 957
71,2 115,8
3,400
64,0 171,5 173,7
2,376
26,9 209,1 220,6
46,6 198,6 204,0
67,3 185,9 191,4
5 014
32,5
42,8
6 824
40,0
51,7 10 178
54,8
66,9 12 042
60,4
75,6
2,402
-75
x
x
746
x
x
875
x
x
1 621
x
x
-21,720
32,239
x
x 30,005
x
x 26,382
x
x 25,029
x
x
1) AWU = Annual Work Unit = 1 přepočtený pracovník s roční pracovní kapacitou 1 800 hod.
2) Rok 2011 semidefinitivní údaje, rok 2012 předběžné údaje.
Zdroj: Eurostat – Souhrnný zemědělský účet
Tyto nepříznivé indikátory vyplývají jak z malé produktivity faktorů, tak z dosahování nízké
ceny a malého přidávání hodnoty zemědělské produkci. A konečně, podniky mnohdy nevolí
nejvhodnější marketingové strategie, propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním je
spíše výjimkou a sdružování producentů často končí jen u nátlaku na odběratele (viz část
k sdružování producentů). Zemědělské podniky reagují na vnější podmínky a náklady (dané
především mírou čisté či souhrnné rentability komodit31) snižováním či zbavováním se
produkce některých komodit. Dochází k větší specializaci podniků a dochází i k teritoriální
specializaci: specializace na rostlinnou výrobu se rozšiřuje v lepších přírodních podmínkách
31
Čistá či souhrnná rentabilita je vyjádřena jako podíl zisku včetně přímých a nepřímých dotací vázaných na
danou komoditu vůči vynaloženým nákladům. Nepřímé dotace jsou vyjadřovány jen pro komodity živočišné
výroby a představují tak dotace vázané na krmné plodiny.
22
a specializace na živočišnou výrobu, zejména chov skotu, v horších. To souvisí jak s možností
nejefektivnějšího využití půdy, tak s podporami travních porostů. Významnou roli v této
teritoriální specializaci hrají velmi dobré ceny obilovin a olejnin a platby LFA uplatňované
pouze na travní porosty a podpory ošetřováni luk a pastvin s minimální intenzitou chovu
hospodářských zvířat. Důsledkem je do budoucna sílící tendence k „monokulturnímu“ užití
orné půdy a k vytváření velkých podniků v marginálních oblastech hospodařících na TTP
s minimální intenzitou výroby (chovu přežvýkavců).
I přesto, že příčiny nízké konkurenceschopnosti většinou souvisí se strukturálním
přizpůsobováním, nemohou být odtrženy od zbývajících faktorů, které buď zprostředkovaně,
nebo s časovým odstupem, také ovlivňují výkonnost a konkurenceschopnost podniků. Mezi
tyto faktory patří např. stabilně sílící závislosti na podporách z veřejných zdrojů, kdy více než
2/3 přidané hodnoty pochází z podpor a stabilizuje zemědělské subjekty. Jejich schopnost
trvale působit v sektoru (a částečně na trhu) je díky důchodovým podporám zajištěna. Bez
důchodových podpor by však značná část podniků a komodit byla v užším významu
nekonkurenceschopná, a tudíž de facto zvyšují jejich zranitelnost z pohledu změny podmínek
politiky. Tyto příjmové platby významně přispívají k ziskovosti sektoru.
Tabulka 6
a 11)
Indikátory důchodovosti v zemědělství (kontextové indikátory 10 a) b)
Indikátor
Podíl čistého reálného
zemědělského důchodu na
neplacenou přepočtenou pracovní
sílu
bazický index 2007
Podíl čistého reálného
zemědělského důchodu včetně
nákladů práce na celkovou
přepočtenou pracovní sílu
MJ
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
3 336 9 175 20 875 19 068
mil. € /
FWU1)
%
mil. € /
celkové
AWU2)
Bazický index 2007
%
Životní úroveň sebezaměstnaných
zemědělců jako podíl vůči životní
úrovni pracovníků v ostatních
sektorech
%
Životní úroveň pracovníků
v zemědělství jako podíl vůči
životní úrovni pracovníků
v ostatních sektorech
%3)
Zemědělský důchod z faktorů na
roční přepočtenou pracovní
jednotku
2005
€/
AWU
9 432
8 393
8 339
11 572
113,1
100,6
100,0
138,8
7 299
7 644
8 046
9 513
90,7
95,0
100,0
118,2
92,4 113,6
153,7
149,4
140,6
112,5
103,3
122,5
37,5
97,1
210,7
n.a.
108,8
102,5
99,6
100,7
83,6
96,7
124,8
n.a.
108,8
102,5
99,6
100,7
83,6
96,7
124,8
n.a.
40,0 110,0
250,3
228,7
7 435 9 141 12 366 12 018
1) Indikátor dle fiche
2) Úprava indikátoru vhodnějšího pro podmínky ČR, který respektuje to, že důchod ze zemědělské činnosti je generován ze 4/5 v podnicích
PO.
3) Úprava indikátoru dle poznámky 2).
Zdroj: Eurostat, Národní účty, SZÚ
Dále se jedná o nevyrovnané vyjednávací pozice v rámci vertikály dodavatel vstupů –
zemědělec – obchodník – zpracovatel – maloobchod. Distribuce přidané hodnoty ve
vertikálách je ovlivňována silnou ekonomickou pozicí obchodních řetězců, které „tlačí“ na
cenovou úroveň dodavatelů – potravinářů/zpracovatelů. Trh se zemědělskými komoditami je
23
– i přes postupnou vlastnickou koncentraci obchodníků v důsledku otevřeného evropského
trhu poměrně konkurenční. To je následně umocněno převládajícím „konzervativním“
chováním starší zemědělské generace. V kombinaci s hůře zvládnutelným řízením zejména
nadměrně velkých podniků jsou výsledkem vyšší nároky na jejich řízení a zprostředkovaně
tak vyšší náklady práce. V kombinaci s vysokým podílem námezdní síly to přispívá ke
konkurenční nevýhodě českých producentů. Dále působí také nízká internalizace negativních
efektů na půdě, která poté přispívá k problémům s kvalitou půdy a její úrodností.
Vliv na konkurenceschopnost má také kvalita fyzické infrastruktury (cestní síť a její stav,
přístupnost pozemků), která na venkově není dostatečně rozvinutá. Jedním z hlavních důvodů
je organizace užívání půdy, která je dědictvím zcelování pozemků v době kolektivizace
zemědělství. Významným důsledkem tohoto procesu jsou i nedořešené vlastnické vztahy,
které také nepřispívají ke konkurenceschopnosti českého zemědělství. V tomto procesu
vznikly půdní bloky o značné rozloze, které často nerespektují zvláštnosti reliéfu, a současně
došlo ke značné ztrátě krajinných prvků, které měly půdoochrannou, vodohospodářskou
a estetickou funkci. Současně byly důležitými prvky z hlediska ekologické stability krajiny.
Následkem toho je často rozložení a orientace půdních bloků z hlediska hospodaření
i z hlediska ochrany přírodních zdrojů neracionální a vyžaduje projektové řešení, jehož cílem
je vypořádání vlastnických vztahů a vytvoření tzv. společných zařízení, které mají do jisté
míry nahradit funkce chybějících krajinných prvků. V neposlední řadě také působí špatná
funkčnost institucionálního prostředí ve smyslu aplikace právních norem včetně jejich
vynutitelnosti, která často působí nekoordinovaně a zprostředkovaně se promítá do vyšších
nákladů podnikatelů.
Za výše definovaných okolností se české zemědělství a potravinářství z hlediska jeho
evropské konkurenceschopnosti potýká s řadou výzev a problémů. Produktivita práce
zemědělství se i při snižující se produkci soukromého zboží mírně zvyšuje, a to i v kontextu
vývoje HDP (mírné zlepšení vztahu podílu zemědělství na HDP k jeho podílu na
zaměstnanosti o půl procentního bodu za posledních 7 let, tj. od roku 2005). Celková
produktivita faktorů poukazující na technologický pokrok má tento trend …(bude doplněno
po jeho výpočtu).
Tabulka 7
mil. €
(v b. c.)
mil. € (ve
s. c. 2005)
Vývoj produktivity práce v zemědělství (kontextový indikátor 13)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2011/
2007
2010-11/
2001-03
11 896
13 107
14 344
19 239
15 469
13 053
18 752
1,307
1,566
Produktivita využití zemědělské půdy se mírně zvyšuje (nominálně o 4 % v průměru let
2008-2010 proti průměru 2004-2005, měřeno celkovou zemědělskou produkcí na 1 ha z. p.) –
výnosy většiny komodit a užitkovosti jsou na stejné úrovni (případně někdy i vyšší) oproti
ostatním státům EU, avšak při nesrovnatelně vyšších vstupech.
24
Výnos pšenice a dojivost (EU, ČR), 2008
Tabulka 8
Ukazatel
MJ
t/ha
Výnos pšenice
kg/ks
Dojivost
Zdroj: DG AGRI – FADN EU
EU-26
6
6 381
Německo
Rakousko
Polsko
7,6
7 274
5,6
6 445
5,3
4 738
ČR
ČR/EU26
5,7
6 530
95 %
102 %
České zemědělství je typické svojí velikostní heterogenitou – od mikropodniků spíše
samozásobitelského charakteru až po holdingové společnosti s nadnárodní majetkovou
propojeností. Dosahované ekonomické výsledky napříč velikostními skupinami32) jsou
(v některých případech extrémně) diferencované.
Pokud se týká výše provozních podpor, jsou podniky v jednotlivých velikostních skupinách
do jisté míry vyrovnané, vývoj u investičních podpor jednoznačně vykazuje vedle nárůstu
jednotkových podpor v čase také nárůst od nejmenších po největší podniky. Rozdíl
v investičních podporách mezi skupinou malých a největších podniků dosahuje více než
200 Kč/ha.
Graf 6
Vývoj provozních dotací a podpor podle velikostních skupin podniků
(dle FADN)
Zdroj: FADN
32
Velikostní kategorie podniků ve FADN jsou vymezeny na základě hodnoty standardní produkce a kategorie
malé je vymezena rozpětím hodnot 8-50 tis. €, střední 50-500 tis. €, velké 500-1 000 tis. € a největší nad
1 000 tis. €.
25
Graf 7
Vývoj investičních dotací a podpor podle velikostních skupin podniků
(dle FADN)
Zdroj: FADN
Nejvyšší produktivitu dosahují podniky střední a velké (u skupiny velkých podniků je důchod
z neplacené síly stabilně nejvyšší), „krajní“ skupiny – malé a největší – vykazují nižší
produktivitu. ČPH/AWU tak skupina malých podniků vytváří dlouhodobě nejnižší, rozdíly
napříč skupinou podniků středních/velkých/největší se v čase mírně mění, ovšem rozdíly mezi
nimi nejsou výrazné.
Graf 8
Vývoj produktivity práce podle velikostních skupin podniků (dle FADN)
Zdroj: FADN
Důchod ze zemědělské činnosti z jednotky půdy stabilně roste s velikostí podniku,
nejvýraznější posun je mezi skupinou velkých a největších podniků.
FO dlouhodobě zaznamenávají vyšší produktivitu práce (2,7 AWU/100 ha vs. 3,06 v roce
2011). S tím souvisí také generovaný důchod v přepočtu na AWU, který se výrazně
26
diferencuje mezi malými a velkými subjekty (v průměru tento rozdíl v letech 2008-11 činil
mezi těmito skupinami téměř 9 násobek).
Efektivnost z rozsahu je (ekonomický) ukazatel, který určuje účinnost využívání výrobních
faktorů, přičemž tato účinnost je spojena s jeho velikostí (jeho jednotkové náklady se snižují
tím, že podniky vyrábějí větší množství produkce). Čím více se blíží 1, tím je účinnost
využívání vstupů vyšší. Z provedených analýz ÚZEI vyplývá, že nejvýrazněji se výhody
z velikosti prosazují ve velikostní skupině 1 000-1 500 ha, v dalších velikostních kategoriích
buď stagnují, případně se mohou i klesat.
Graf 9
Vývoj důchodu ze zemědělské činnosti na hektar podle velikostních skupin
podniků (dle FADN)
Zdroj: FADN
Graf 10
Zdroj: FADN
Vývoj důchodu ze zemědělské činnosti na AWU podle velikostních skupin
podniků (dle FADN)
27
Napříč výrobními oblastmi přetrvává inverzní vztah mezi přidanou hodnotou vyjádřenou na
hektar a generovaným příjmem na pracovní sílu; nejvyšší důchod v bramborářsko-ovesné
a horské oblasti při zhruba 75 % využití pracovní síly vůči kukuřičné. Důchod a ČPH/AWU
v rámci specializací je v zásadě rovnoměrný (nejvyšší u chovu skotu), vyjma orientace na
chov prasat a drůbeže (ČPH/AWU 61 % dosahované úrovně v chovu skotu).
Struktura zemědělské zaměstnanosti a generační obměna
Od manažerské práce nedostatečně založené na dlouhodobé strategii rozvoje podniku a na
spolupráci s odborným a komplexním poradenstvím se odvíjí mnoho problémů spojených
s nevhodnou technologií a organizací práce. S tím úzce souvisí situace v oblasti generační
obměny pracovních sil v zemědělství. V zemědělství je výrazně nepříznivá věková
struktura, a tím je negativně ovlivněna kapacita rezortu v oblasti inovací. Významné rozdíly
se projevují v porovnání s věkovou strukturou celkové zaměstnanosti v NH ČR, kdy podíl
pracovníků ve věku do 44 let na celkovém počtu pracovníků činil v roce 2010 v NH 60 %,
zatímco v zemědělství činil tento podíl jen 45 %.
Graf 11
Věková struktura pracovníků v zemědělství 1) a v NH v % v roce 2006 a 2010
60
50
Zem 2010
NH 2010
Podíl (%)
40
Zem 2006
NH 2006
30
20
10
0
15-29
30-44
45-59
60+
Věková kategorie
1) Data jsou zveřejněna jen agregovaně za zemědělství, lesnictví a rybářství.
Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 2006, 2010, ČSÚ
2007, 2011, výpočty ÚZEI
Nepříznivá věková struktura pracovníků v zemědělství se neprojevuje pouze v ČR, ale
i v mnoha členských státech EU (přičemž mezi jednotlivými státy panují velmi výrazné
rozdíly). Situace v ČR se tak nijak významně neliší od průměrů za EU 27, EU 25 či EU 15
(poněkud nižší podíl v kategorii do 34 let v ČR je do určité míry kompenzován nižším
zastoupením nejstarších pracovníků, tj. ve věku 65 a více let, což souvisí mj. s věkovou
hranicí pro odchod do důchodu a převažující zaměstnaností v podnicích PO v ČR).
Nepříznivost věkové struktury zaměstnanosti v zemědělství ČR se tak mnohem výrazněji
projevuje ve srovnání s národním hospodářstvím jako celkem než při srovnání s průměry za
zemědělství celé EU.
28
Graf 12
Věková struktura pracovníků v zemědělství v ČR a EU v roce 2010
35
30
EU 27
ČR
25
EU 15
Podíl (%)
EU 25
20
15
10
5
0
do 34
35-44
45-54
55-64
65+
Věková kategorie
Zdroj: http://ec.europa.eu/agriculture/statistics/agricultural/2011/pdf/c5-1-351_en.pdf, úpravy ÚZEI
Jednou z bariér vstupu mladých pracovníků do resortu je příjmová disparita zemědělství vůči
národnímu hospodářství (74,6 % v roce 2011). Nižší pružnost v případě vedoucích
pracovníků a obecně stávající kvalita lidského kapitálu (ve smyslu znalostí, odpovědnosti,
inovativnosti, tvůrčímu přístupu) a pracovní výkonnost manuálních pracovníků často
v důchodovém věku pak negativně ovlivňuje míru ochoty k zavádění inovací a dosahované
hospodářské výsledky podniků. Přitom nároky na kvalifikaci a kvalitu pracovních sil
v zemědělství narůstají – zejména v souvislosti s technickým a technologickým rozvojem.
Současně se postupně zlepšuje vzdělanostní struktura, zejména ubývá pracovníků se
základním vzděláním a přibývá se středním a vysokoškolským. I přes příznivý vývoj ve
vzdělanostní struktuře však vývoj pracovních sil může představovat dlouhodobě limit pro
zvyšování konkurenceschopnosti a jeví se jako kumulující se problém budoucnosti českého
zemědělství.
Komodity rostlinné a živočišné výroby
V reakci na nízkou rentabilitu některých komodit některé podniky ukončují nebo redukují
takovouto produkci (např. len, luskoviny, cukrovka, nebo aromatické a kořeninové plodiny).
V souladu s tímto trendem dochází ke specializaci produkce a roste počet podniků
zaměřených jen na polní výrobu (zejména na obiloviny a olejniny). Agrotechnika produkce
obilovin je na relativně vysoké úrovni a odpovídají tomu i výnosy z hektaru (např. u pšenice
5,9 t/ha). Výrazně klesá pozornost podniků vůči zachování a zlepšování úrodnosti půdy
v dlouhodobém horizontu, jakožto nutného dlouhodobého předpokladu setrvání na trhu.
Příčinami nízké rentability některých komodit jsou především nízká tvorba kapitálových
zdrojů pro investiční rozvoj, po většinu transformačního období docházelo k nedostatečné
obměně u specifického majetku (např. sady), odliv kvalifikované a „podnikavé“ pracovní síly
29
ze sektoru za souběžného technologického pokroku, nevýhody plynoucí z rozsahu
v nákladech práce, zejména u pracovně a kvalitativně náročných specializací.
Komodity živočišné výroby ztrácejí svou pozici na domácím trhu. Platí to především v chovu
monogastrů reprezentovaném komoditami vepřové maso, drůbeží maso a vejce, přičemž do
těchto výrob nesměřují přímé platby i s ohledem na strukturu podniků převážně bez půdy.
Zhoršující se rentabilita produkce provázená špatnou konkurenceschopností zejména masného
zpracovatelského průmyslu, jsou hlavními důvody snižování rozměru domácí výroby.
Graf 13
Vývoj produkce živočišné výroby v letech 2003-2011 (s. c. 2000, 2003=100)
250%
Skot
Drůbež
225%
Prasata
Mléko
Ovce a kozy
Vejce
200%
175%
150%
125%
100%
75%
50%
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ – Souhrnný zemědělský účet
Chov skotu zahrnující komodity mléko a hovězí maso si dosud svou konkurenceschopnost
udržuje, ale především díky podporám směrovaným do tohoto odvětví. Producenti mléka
v průměru za ČR nedosahují rentability bez přímých podpor. V mezinárodním srovnání mají
producenti mléka v ČR slabou konkurenční pozici a jejich postavení se během předchozích
pěti let zhoršilo. Předpokládá se prohloubení problému po odstranění kvót v roce 2015. Ve
vybraných konkurenčních zemích zřejmě poroste produkce. Produkce hovězího masa v ČR
převyšuje dlouhodobě domácí spotřebu a míra soběstačnosti se tak udržuje nad hranicí 100 %.
Hlavním důvodem není jen nízká domácí spotřeba, ale zejména dobré uplatnění skotu na
zahraničních trzích, hlavně v ostatních zemích EU. Produkce hovězího masa bez podpor je
nerentabilní, zatímco podporami se výrazně zlepšuje.
Příčiny tkví především v nižší produktivitě práce, v případě chovu prasat vyššími náklady na
krmiva zejména v důsledku horší konverze krmiv a počtu odchovaných selat, což je dáno
horší ošetřovatelskou péčí a také mikroklimatem ve stájích. V případě chovu skotu
nedostatečné zhodnocení vyšší kvality produkce v případě masných plemen. A dále stále se
zvyšující nároky na welfare zvířat. Z pohledu welfare zvířat je výrazný podíl stájí pro dojnice
modernizovaný (70 %), což neplatí pro stáje pro prasata, kde je více než 50 % stájí z období
let 1980-85. Většina povinných standardů pro welfare je nicméně naplněna a je zde tedy spíše
prostor pro nadstandardní vylepšení prostředí (zejména stájové mikroklima a jeho vliv na
zdravotní stav a užitkovost) pro chovaná hospodářská zvířata.
30
Potravinářský sektor
Po vstupu ČR do EU vrostl výrazně dovoz zpracovaných, zejména masných výrobků
a zpracovaného ovoce a zeleniny, což podpořilo výrazný nárůst záporného salda obchodu
(který postupně roste). Příčinou je nízká konkurenceschopnost potravinářských firem, při
klesání tržního podílu především na domácím trhu, která vychází z pomalého tempa
technologických i produktových inovací a nedostatečně rozvinutého marketingu. Velmi
vysoký podíl podniků odvětví bez inovačních aktivit (43,2 %) je výraznou slabou stránkou
potravinářského odvětví. K situaci přispívají také externí vlivy jako tržní síla distribučních
řetězců, mnohdy zkreslený mediální obraz o potravinách a sociální problémy některých vrstev
populace, preferujících cenu potravin, před jejich kvalitou. Nedostatečná je i osvěta
spotřebitele a jeho schopnost u části nakupujících rozpoznat kvalitní potraviny. Zemědělské
podniky a menší zpracovatelé reagují na koncentraci a globalizaci hledáním nových způsobů
odbytu a tržních nik (koutů) – jde např. o prodej ze dvora, farmářské trhy a prodejní
automaty. Vzrůstá zájem o systémy (certifikovaných) značek. Nicméně, tyto příležitosti
(segmentace trhu a režimy kvality) jsou zatím využívány v omezeném měřítku a nebyly
schopny zvrátit negativní trendy rozvoje sektoru.
Nedostatečná konkurenceschopnost některých producentů a dopady ekonomické krize
způsobily, že objem produkce ve výrobě potravinářských výrobků, vyjádřeno tržbami za
prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách, dosáhl v roce 2008 již 233,3 mld. Kč
a ve srovnání s rokem 2010 poklesl o 10 %, což se adekvátně promítlo do snížené tvorby
hrubé přidané hodnoty. Tento pokles znamená sníženou schopnost generovat dostatek zdrojů
na investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu za NACE 10-12 od roku 2007 činila 700 mil. €,
zatímco v roce 2010 výrazně poklesla na 483,7 mil. €, tj. o 30,9 %.
Nedostatek finančních zdrojů je limitujícím i pro náklady vynakládané na marketingové
aktivity podniků. Další příčinou je, že pouze část firem dodává na trh značkové výrobky
s vyšší prodejností, zatím co ostatní podniky nedisponují vlastními značkovými výrobky,
které je propagují a dodávají pouze běžné výrobky a výrobky privátních značek distribučních
řetězců. Počáteční rozvoj bio výrobků v ČR také neodpovídal západoevropským trendům, a to
se týká i systémů garance kvality, zejména privátních systémů. V omezené míře jsou také
využívány inovace marketingové.
Potravinářský průmysl dosud plně nevyužívá spolupráci s pracovišti vědy a výzkumu.
Z interview s experty vyplynulo, že projekty v této oblasti vyžadují dlouhodobější spolupráci
zúčastněných subjektů a jsou náročné na koordinaci. Ze zahraničních zkušeností (Velká
Británie) vyplývá důležitost intenzivní spolupráce při inovačních aktivitách farmářů
a zpracovatelů, vedoucí k efektivnímu investování, snižování nákladů a lepším cenám,
V porovnání se zahraničím se v ČR postupně také začínají rozvíjet fungující clustery, které
představují vhodnou formu spolupráce mezi výzkumem a výrobními podniky. Pozitivním
příkladem může být cluster, který vedl ke šlechtění a následnému využití ječmene
v mléčných, pekařských a dalších výrobcích.
Z dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty vyplynulo, že není velký zájem
o spolupráci, kterou by nabízely výzkumné instituce. Tyto instituce naopak mají za to, že
výrobní podniky od nich žádají pouze řešení jejich provozních problémů, na širší projekty
chybí finanční zdroje, bez nichž však výzkumné instituce nemohou s výrobci spolupracovat.
Proto dosud mnohdy chybí dlouhodobější spolupráce těchto institucí s podniky, která by
umožnila ověřování nových technologií, které přinášejí inovace. Zlepšení transferu výzkumu
do potravinářství je tedy nezbytné a vyžaduje investiční podpory a vstup kapitálu do odvětví
i zdrojů do výzkumu.
31
Širší výrobkové inovace se jeví nezbytné vzhledem k současné situaci, kdy výrobky s nižší
přidanou hodnotou a v nižší cenové hladině do značné míry tvoří komoditní skladbu
dodávanou ČR na trhy ostatních členských zemí EU. Týkají se zejména živočišné produkce.
Jde např. o vývoz mléka k dalšímu zpracování, sušeného mléka a naopak dovoz sýrů a dalších
mléčných výrobků. Jednotková cena vývozu mléka a mléčných výrobků vůči EU 27
v průměru let 2007-2011 činila pouze 15,2 Kč/kg, zatímco cena dovozu těchto výrobků za
stejné období dosáhla 35,0 Kč/kg. Ještě markantnější cenový rozdíl u uvedených výrobků je
vůči EU 15, kdy průměrná cena dovozu ve výše uvedeném období dosáhla 45,8 Kč/kg
a vývozní cena pouze 13,5 Kč/kg. Též jde o vývoz některých nezpracovaných rostlinných
produktů (mj. obilovin a mouky). K nevýhodám zpracovatelů patří technologická
nevyváženost mezi obory i mezi malými a velkými podniky. Zásadní potřebou se jeví
moderní technologie, které umožňují kvalitnější zpracování surovin vč. produktů
ekologického zemědělství a vysokou bezpečnost a stabilitu charakteristických znaků
produkce po dobu výroby i zvýšení průmyslové automatizace, energetické úspory aj.
Současná podnikatelská struktura zpracovatelů je též nedostatečně efektivní, a tím
nekonkurenceschopná. Na jedné straně existují malé a střední podniky (reprezentují 99 %
podniků), jako je tomu ve vyspělých zemích EU, které působí na lokálních trzích. Na druhé
straně, domácí velké potravinářské podniky, však nejsou schopny plně konkurovat
nadnárodním společnostem. Tyto tuzemské podniky zcela nevyužívají výhod z rozsahu
a distribuční sítě nakupují významnou část potravin s nižšími cenami od velkých zahraničních
společností. Slabší pozice zpracovatelů na trhu vede i k nižší efektivnosti, která může být
v některých případech zlepšována přeléváním části přidané hodnoty produkované
zemědělstvím. Pouze v některých případech existují velké tuzemské společnosti zasahující do
více odvětví a to od zemědělských vstupů, přes vlastní zemědělství až po zpracování a prodej
potravinářských výrobků.
Tabulka 9
Porovnání EU-27 a vybraných zemí z hlediska hrubé přidané hodnoty
NACE 10-12 v letech 2007 a 2010
Hrubá produkce
(mld. euro)
2007
2010
EU-27
Česká
12,38
12,71
republika
3,35
3,98
Slovensko
155,44
159,32
Německo
9,20
8,89
Maďarsko
121,15
123,08
Itálie
40,86
43,23
Polsko
Zdroj: EUROSTAT – národní účty
Hrubá přidaná
hodnota
(mld. euro)
Mezispotřeba
(mld. euro)
2007
2010
Hrubá přidaná
hodnota/Hrubá
produkce
(%)
2007
2010
-
-
-
2007
218,74
2010
223,07
9,46
9,41
2,92
3,30
23,6
26,0
2,40
117,46
7,16
96,17
32,87
2,78
121,08
6,96
97,87
33,39
0,95
37,98
2,04
24,98
7,99
1,20
38,24
1,93
25,21
9,84
28,4
24,4
22,2
20,6
19,6
30,2
24,0
21,7
20,5
22,8
Naznačené problémy současného potravinářského průmyslu vedou k nedostatečnému tempu
růstu produktivity práce ve zpracovatelském sektoru. Produktivita práce ve zpracovatelském
průmyslu v ČR vyjádřená v podobě hrubé přidané hodnoty (HPH) na zaměstnance činila
25,4 tis. € v roce 2010, zatímco v EU 27 již dosáhla 47,1 tis. € a dosahuje tak poloviční
úrovně. Při velmi mírném absolutním růstu objemu produkce se zvyšovala produktivita práce
průměrným ročním tempem 2,7 % mezi obdobími let 2004-05 a 2008-10. I přes dlouhodobý
růst hrubé přidané hodnoty se vyskytují určité nerovnoměrnosti tohoto růstu z pohledu
výrobních oborů.
32
Tabulka 10
Vývoj produktivity práce v zemědělství (kontextový indikátor 28)
2005
2006
mil. € (v b. c.)
19 685 20 964
mil. € (ve s. c.
19 685 21 403
2005)
Graf 14
2011/
2007
2010-11
/2001-03
2007
2008
2009
2010
2011
22 559
25 314
26 238
25 443
26 728
1,185
1,553
20 810
20 189
18 534
19 363
20 383
0,979
1,185
Vývoj produktivity práce v potravinářském průmyslu
120
2001-2003
tis. € na pracovníka
100
80
2004-2007
2008-2010
60
40
20
0
Zdroj: EUROSTAT – národní účty
U části některých komodit se přidaná hodnota zemědělcům lépe realizuje vývozem jejich
suroviny do zahraničí. Výslednou konkurenceschopnost jak zemědělců, tak i zpracovatelů je
možné hodnotit pomocí vývoje agrárního zahraničního obchodu (AZO), který je odrazem
reálné (revealed) konkurenceschopnosti. Ve vývoji AZO dochází k následujícím tendencím:
Od vstupu ČR do EU došlo ke zvýšení obratu AZO o více než 130 %.
Záporné saldo AZO dosahovalo v roce 2011 rekordní výše -35 mld. Kč.
V českém agrárním dovozu se pozvolna zvyšuje podíl vysoce zpracovaných výrobků, zatímco
ve vývozu lze pozorovat rostoucí tendenci spíše u částečně zpracovaných výrobků.
Důležitou českou exportní komoditou je „nezahuštěné mléko a smetana“ a velkoobjemové
komodity, jako jsou obiloviny a olejniny.
Dynamicky narostl dovoz „masa a drobů“.
V posledních dvou letech se hůře vyvážely i tradiční české výrobky jako pivo, slad, chmel.
33
Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR
Graf 15
200 000
dovoz
vývoz
bilance
150 000
100 000
50 000
0
-50 000
Zdroj: ČSÚ
Graf 16
Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR za vybrané kapitoly
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty ÚZEI
34
Půdní držba a pozemkové úpravy
Významným tématem v rámci hospodaření s faktory produkce je dostupnost půdy. V ČR je
vysoká fragmentace vlastnické struktury půdního fondu, historicky způsobená přírodními
faktory, mírou úrodnosti a především dělením vlastnických parcel dědickým systémem a z
části obnovou katastrálního operátu při digitalizaci katastru nemovitostí. Zemědělskou půdu
(bez zahrad) v ČR vlastní přibližně 1 mil. vlastníků, počet vlastníků zahrad lze odhadovat na
2 – 3 mil. Na jednoho vlastníka připadá v průměru 3,65 ha, přičemž tuto výměru tvoří
průměrně 2,5 parcely. Zajímavou charakteristikou je rozdělení půdní držby podle velikosti
vlastněných pozemků: více než 40 % půdy je v držení skupinou největších vlastníků (nad 100
ha), které ovšem tvoří pouze 0,3 % na počtu. Naproti tomu 66 % všech vlastníků disponuje
pozemky do 1 ha (včetně33). Průměrná výměra parcely orné půdy klesá a v r. 2011 byla 0,81
ha a 0,48 ha parcely z.p.34 Tento trend je stabilní a mimo zvýšených transakčních nákladů při
manipulaci se zemědělskou půdou zvyšuje i potřebu realizace komplexních pozemkových
úprav.
Nástrojem politiky, jehož cílem je upravovat vlastnická práva, dostupnost a usnadnění užívání
půdy, jsou pozemkové úpravy. Tyto navíc představují významný nástroj uplatňování
protierozní a protipovodňové ochrany a realizace plánů ochrany přírody a tvorby krajiny,
protože vymezují potřebná opatření až na úroveň vlastnických parcel. Od r. 2004 do 31. 12.
2011 bylo v ČR vybudováno v rámci pozemkových úprav toto množství tzv. „společných
zařízení“ (tj. staveb či opatření uskutečněných ve společném zájmu všech účastníků
pozemkové úpravy, resp. ve veřejném zájmu, která jsou dále majetkem obce): 7 500 km
polních cest, 21 km2 protierozních opatření, 16 km2 vodohospodářských zařízení a 55 km2
ekologických opatření. Průměrný meziroční nárůst realizací společných zařízení činí zhruba
25 %. Bohužel tato intenzita nepostačuje současným požadavkům na ochranu složek
životního prostředí a krajiny v kontextu klimatické změny a exploatace činnosti člověka.
Realizace protipovodňových, protierozních a ekologických opatření je v současné době
podporována v rámci programů PRV a OP ŽP, proces je však stále pomalý a za
vyprojektováním a vypořádáním vlastnických vztahů v katastru nemovitostí zaostává.
Alespoň jedno opatření pro ochranu půdy a vody v rámci pozemkových úprav bylo do konce
r. 2011 vybudováno pouze v 10 % katastrálních území ČR. Pokud vezmeme v úvahu, že cca
40 % území ČR je ohroženo erozí, je zřejmé, že je nutné urychlit realizaci všech prvků plánů
společných zařízení ukončených a ukončovaných pozemkových úprav.
Diverzifikace
Důležitým nástrojem ke zvýšení ekonomické stability zemědělských podniků je diverzifikace
jejich činností. Hlavní motivy diverzifikace spočívají v hledání alternativních zdrojů příjmů
a to buď v podobě přechodu od přebytkových zemědělských komodit na nezemědělské
komodity s větším tržním potenciálem a nebo lepším využití rezerv v kapacitě výrobních
faktorů zemědělského podniku. To však závisí do značné míry na tržních příležitostech
v místě působnosti farmáře. Dalším motivem pro diverzifikaci bývá řízení podnikatelských
rizik.
33
Zdroj: Vilhelm V. a kol. (2012): Vývoj trhu se zemědělskou půdou a identifikace faktorů ovlivňujících vývoj
cen zemědělské půdy v podmínkách ČR. ÚZEI, TÚ 17 (4233), první výstup.
34
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR, 2011. MZe ČR.
35
Podle Agrocenzu 2010 se v ČR věnuje minimálně jedné nezemědělské činnosti 15,1 %
zemědělských podniků. Zastoupení nezemědělských činností na celkovém počtu
3 442 diverzifikovaných zemědělských subjektů je uvedeno v následujícím grafu.
Graf 17
Zastoupení nezemědělských činností u zemědělských podniků v ČR
VYBRANÉ NEZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI
3 442 zemědělských subjektů
smluvní práce jiné
21,3%
rukodělná výroba
5,3%
lesnictví
11,9%
Jiné
23,3%
smluvní práce zemědělské
30,3%
cestovní ruch
13,2%
zpracování zem. prod.
6,5%
výroba energie z obn. zdr.
3,8%
zpracování dřeva
4,5%
akvakultura
1,6%
ostatní
1,6%
Zdroj: Agrocenzus 2010
Důležitým determinantem při rozhodování o diverzifikaci je velikost zemědělského podniku
a výrobní zaměření. Faremní diverzifikace aktivit je četnější u velkých podniků, protože až
39,8 % podniků právnických osob se věnuje nezemědělským činnostem v roce 2010
v porovnání s relativně menšími fyzickými osobami – podnikateli, kde tento podíl činí
12,6 %. Nezemědělské činnosti podniků právnických osob jsou orientované především na
zpracování zemědělských produktů (13,9 % diverzifikovaných podniků) a smluvní práce
poskytované pro jiné subjekty (55,4 % diverzifikovaných podniků). Výrobou energie
z obnovitelných zdrojů se zabývá větší podíl právnických osob (7,8 %) než podnikajících
fyzických osob (3,3 %), což vyplývá z relativně velké investiční náročnosti na výstavbu
a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pak bioplynových
stanic (BPS)35.
Rozvoj faremní diverzifikace u malých podniků naráží na bariéry omezené kapacity,
kapitálové vybavenosti a úvěrového omezení těchto podniků. Malé podniky spíše tendují
k mimofaremní lokaci zdrojů příjmů spočívající ve využití volné kapacity farmáře jeho
zaměstnáním mimo zemědělský podnik. Prostor pro diverzifikaci podnikajících fyzických
osob spočívá zejména v aktivitách, které není efektivní realizovat průmyslovým způsobem,
např. řemeslná výroba (7,4 % diverzifikovaných podniků), lesnictví (21,2 %
diverzifikovaných podniků). Z hlediska tržeb za nezemědělskou produkci uvádí Agrocenzus
tržby za vybrané poskytované služby. Sumarizací podniků, které poskytují účetně oddělitelné
a neoddělitelné služby, je možné získat přehled o tržbách za poskytnuté nezemědělské služby
za rok 2010.
35
Podíl celkových investičních výdajů na výstavbu zemědělských bioplynových stanic činí v průměru 60 % účetní hodnoty celkových aktiv
podniku.
36
Tabulka 11
Hodnota poskytovaných služeb (tis. Kč/podnik)
Služba
1 553,5
982,7
1 226,5
4 046,1
1 845,6
1 638,8
Fyzické osoby –
podnikatelé
373,5
576,8
750,2
8 171,8
11 586,9
1 701,0
Právnické osoby
Celkem
Agroturistika
Sportovní aktivity na venkově
Zemědělské služby pro odběratele
Výroba energie z obnovitelných
zdrojů
Zdroj: Agrocenzus 2010, výpočty ÚZEI
Velmi významně přispívá k ekonomice podniků diverzifikace do výroby energie
z obnovitelných zdrojů. Významným trendem diverzifikace příjmů zemědělských podniků je
v posledních letech rozvoj BPS. Rozdělení tržeb z provozu zemědělských bioplynových
stanic podpořených z opatření osy III PRV je uvedeno v následujícím grafu. Výše tržeb byla
v roce 2011 v průměru 21,207 mil. Kč na podnik, přičemž v roce 2011 činila průměrná
hodnota produkce na podnik právnických osob 56,9 mil. Kč. Rozdíl proti údaji od ČSÚ
v předchozí tabulce spočívá v odlišném souboru podniků a v širší definici obnovitelných
zdrojů energie, která ve statistikách ČSÚ nezahrnuje jen bioplynové stanice, ale i například
i menší kotle na biopaliva.
Podle údajů SZÚ činil podíl příjmů z diverzifikovaných aktivit na celkové hodnotě produkce
zemědělského odvětví v roce 2007 1,9 % a zvýšil se v roce 2011 na 3,5 %. Přičemž hodnota
tržeb z elektrické energie produkované v BPS v roce 2011 činila 1,6 mld. Kč a tvořila 40 %
z celkových tržeb z diverzifikovaných činností.
Rozdělení podniků podle výše tržeb za elektřinu z BPS při výkupní ceně
4,12 Kč/kWh (2011)
0
10
20
% podniků
30
40
Graf 18
0
20000
40000
60000
Tržby za elektřinu (v tis. Kč)
Zdroj: MZe, výpočty ÚZEI
V analýze36 proplacených projektů v rámci opatření III.1.1. a III.1.2 PRV v letech 2007-2010
bylo prokázáno, že podpora zemědělských bioplynových stanic je podporou převážně
středních a velkých zemědělských podniků právnických osob. Pozitivum investiční podpory
zemědělských bioplynových stanic je možné vidět ve zvýšení ekonomické životaschopnosti
zemědělských podniků (za současného systému podpor v zemědělství), zejména produktivity
36
Vyhodnocení efektů podpory
_faktory_prosperity/sekce-agro/.
BPS
podpořených
z PRV
–
http://kpe.fph.vse.cz/veda-a-vyzkum/konference/
konference
37
půdy a práce. V souvislosti s investicí do bioplynových stanic také dochází k významné
změně kapitálové struktury podniků.
Lesnictví
Hrubý domácí produkt České republiky v roce 2011 činil 3 809,3 mld. Kč a dosáhl tak 78 %
průměrné úrovně objemového indexu HDP na obyvatele v paritě kupní síly za EU 27. Dle
údajů ČSÚ byl v roce 2011 podíl lesnictví na HDP (v základních cenách) 0,51 % (zemědělství
1,04 %).
Nízká ekonomická životaschopnost a konkurenceschopnost trvale udržitelného
obhospodařování lesů a navazujících odvětví
Mezi hlavní problémy nízké ekonomické životaschopnosti odvětví patří nízká kapitálová
vybavenost lesních podniků vycházející zejména z roztříštěnosti lesních pozemků ve vazbě na
velikost lesních majetků a jejich strukturu. Ve vyšší míře se tento negativní stav projevuje
především u lesů vlastněných obcemi a fyzickými osobami, a to zejména nízkou
konkurenceschopností. Z nízkého finančního zajištění rovněž vyplývá nedostatečná
technologická vybavenost dřevozpracujících podniků, nedostatečná technologická a technická
vybavenost subjektů, které se zabývají produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, špatný
stav lesnické mechanizace a nedostatečná resp. málo obnovovaná lesní infrastruktura např.
lesní cesty.
V této oblasti se negativně projevuje špatná stabilizace pracovních míst a zaostalost ve vývoji
průměrných mezd ve srovnání s dalšími obory v rámci národního hospodářství. Další
problémy plynou z vlastního charakteru a zvláštností lesního hospodářství (dlouhá produkční
doba, plnění mimoprodukčních funkcí a funkcí celospolečenského významu atd.).
Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích včetně případných vedlejších
aktivit se po významném propadu hospodářského výsledku po roce 2006 (tj. v letech
2007-2009) relativně zlepšila. Výnosy z lesnické činnosti se značně odlišují dle druhu
vlastnictví lesa. Hospodářský výsledek vlastníků lesa bez příspěvků na hospodaření v lesích
činil v roce 2011 u lesů ve vlastnictví státu (3 572 Kč/ha lesa), potom u lesů soukromých
(1 594 Kč/ha lesa) a nejméně v lesích ve vlastnictví měst a obcí (539 Kč/ha lesa). Příznivě se
projevila opatření realizovaná v úsporách nákladů, jak v lesnických činnostech, tak
i v ostatním hospodaření a správě majetku. Potvrzují to výsledky rezortního statistického
šetření MZe od 256 vlastníků lesů (případně nájemců lesů) s výměrou lesů přesahující 200 ha,
které reprezentují celkem 93% podíl výměry lesů státních, 38% podíl lesů ve vlastnictví měst
a obcí a 19% podíl soukromých lesů v ČR, přičemž z celkové výměry lesů v ČR
(2 657,4 tis. ha) statistické šetření zahrnovalo 66,2 % (1 760 tis. ha).
38
Tabulka 12
Průměrné náklady vybraných výkonů podle kategorií vlastníků v Kč
Výkon – činnost
MJ
Státní lesy
Obecní lesy
Soukromé lesy
Obnova lesa
Péče o lesní kultury
Prořezávky
Ochrana lesa
Celkem pěstební
činnost
Těžba dřeva
Přibližování dřeva
Odvoz dřeva
Opravy a údržba
lesních cest
ha
ha
ha
ha
85 453
9 452
9 006
73
71 365
7 690
6 861
130
63 002
8 708
7 907
105
Vážený
průměr
77 825
9 173
8 401
90
ha
1 896
1 874
1 602
1 822
3
m
m3
m3
196
226
184
193
224
153
225
245
192
202
230
181
ha
871
554
499
731
Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2011
Konkurenceschopnost nepřímo souvisí i s velikostí majetku lesních podniků. U soukromých
vlastníků je v současné době průměrná velikost lesních majetků cca 3 ha. Průměrná rozloha
obecních lesních majetků je 78 ha. Sekundárně tak může zvyšování konkurenceschopnosti
drobných lesních majetků podpořit opatření iniciující sdružování lesů vlastníků malých výměr
a spolupráce těchto subjektů ve společném výrobním procesu.
Tabulka 13 Četnost zastoupení vlastnictví dle velikosti lesního majetku
soukromé lesy
velikost majetku
rozloha (%)
obecní lesy
velikost majetku
rozloha (%)
< 1 ha
77,1
1,1-2 ha
11,6
< 1 ha
zřídka
2,1-5 ha
8,2
< 10 ha
52,4
5,1-10 ha
2
10-50 ha
26,4
10,1-50 ha
0,8
> 50 ha
0,3
> 50 ha
21,2
Zdroj: doc. Bluďovský, Lesnická práce 2000/9
Závažnost problému lze demonstrovat na změnách cen surového dříví v uplynulých letech,
kdy např. od roku 2001 do roku 2009 došlo ke snížení průměrné ceny surového dříví o cca
50 %. Takovéto změny pak mají zásadní vliv na rozsah tržeb podniku a na vznik problémů se
samofinancováním lesních podniků, a to především u menších podniků. Od roku 2010 se cena
opět zvyšovala, ale úrovně roku 2001 nedosáhla.
Podle údajů rezortního statistického výkazu Les (MZe) 2-01 „Roční výkaz o nákladech
a výnosech v lesním hospodářství za rok 2011“ došlo u podnikatelských subjektů v lesnictví
v průběhu roku 2011 oproti minulému roku k výraznému propadu hospodářských výsledků
(tj. k vykázané ztrátě oproti zisku v minulém roce).
Podstatnými vlivy na dosaženou ztrátovost podnikatelských subjektů v lesnictví (2011) byl
růst cen surového dříví, růst cen služeb za prováděné těžební a pěstební práce při výrazném
propadu v těžební činnosti a nízká efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení
jednotlivých výkonů v lesnické činnosti vč. nižší produktivity zabezpečovaných prací. Indexy
cen – surového dříví (ČSÚ) pro podniky tuzemského dřevozpracujícího průmyslu
zaznamenaly v průběhu roku 2011 průměrné čtvrtletní tempo růstu u jehličnatého dříví
celkem ve výši 2,1 %, z toho u nejrozšířenějších výřezů smrku a borovice výřezů III. A/B
třídy jakosti 2,3 % a u listnatého dříví celkem ve výši 1,0 % s nejvyšším tempem růstu indexu
cen u bukových výřezů V. třídy jakosti – tj. vlákniny (6,9 %) a u listnatého paliva (4,6 %). Do
hospodaření podnikatelských subjektů se negativně promítla ztráta v provádění výkonů
39
v těžební činnosti (- 275 Kč/ha lesa) a v myslivosti (-19 Kč/ha lesa), které přesáhly vytvořené
zisky z pěstební činnost (47 Kč/ha lesa), ostatní lesnické činnosti (64 Kč/ha lesa) a v jiných
než lesnických činnostech (57 Kč/ha lesa).
Produktivita práce v lesnictví má s výjimkou období hospodářského propadu mezi lety
2008-2009 rostoucí tendenci. Přesto je při srovnání aktuálních dat s průměrem EU přibližně
poloviční, a s výjimkou Slovenska také výrazně nižší než v okolních zemích.
Graf 19
Vývoj produktivity práce v lesním hospodářství
Zdroj: Eurostat
Graf 20
Produktivita práce v lesním hospodářství (srovnání ČR a EU)
Zdroj: Eurostat, data za rok 2009
40
Graf 21
Srovnání tvorby hrubého fixního kapitálu v lesním hospodářství
Zdroj: Eurostat, data za rok 2009
Výraznou finanční podporou pro vlastníky (nájemce) lesů byly v roce 2011 dotace
poskytované z fondů EU, z rozpočtu krajů a ze státního rozpočtu (dle zákona o lesích).
Celková finanční podpora na 1 ha lesa činila v roce 2011 v průměru 142 Kč u státních lesů,
432 Kč u lesů soukromých a nejvíce 742 Kč u lesů v majetku měst a obcí.
Průměrná mzda zaměstnanců v lesnictví a v souvisejících činnostech vzrostla oproti
předchozímu roku (2010) o 5,1 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak předstihlo
růst mezd v průmyslu (3,3 %) i v národním hospodářství (2,1 %). Průměrná mzda fyzických
osob v lesnictví a v souvisejících činnostech za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru
však nadále zaostává absolutně o 1 791 Kč ve srovnání s průmyslem a o 1 342 Kč ve
srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. V rámci odvětví lesního
hospodářství je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje o 6 370 Kč
průměrnou mzdu v soukromém sektoru.
Tabulka 14
Průměrná měsíční mzda v Kč
2007
2008
2009
Kč
18 183
18 970
19 856
21 407
22 361
23 462
lesy státní
16 774
17 164
17 632
z toho
lesy soukromé
17 010
18 093
19 179
lesy obecní
20 212
21 675
22 417
Průmysl
20 336
21 958
22 637
Národní hospodářství celkem
2010
2011
Lesnictví
21 074
24 923
18 873
20 020
23 285
23 078
22 154
26 346
19 976
19 655
23 945
23 496
2010/2011
%
105,1
105,7
105,8
98,2
103,3
102,1
I v lesním hospodářství se negativně projevuje odliv kvalifikovaných pracovníků, což přímo
souvisí s užíváním nových technologií nahrazujících jejich práci, současně je to dáno
nárůstem zaměstnávání tzv. OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), které provádějí
převážně práce v pěstební a těžební činnosti na živnostenské oprávnění (a to zejména v těžbě
dřeva, přibližování dřeva, obnově lesa a v péči o lesní kultury). Hlavní příčinou je nestabilita
dlouhodobých pracovních příležitostí (sezónní pracovní upotřebitelnost) a krátkodobé tendry
na prováděné služby bez přímého regionálního provázání. Z tohoto důvodu se v přímé
úměrnosti zvyšuje riziko nových investic. Nutná je z tohoto hlediska podpora malých
41
a středních podniků ve vazbě na obrat a nové pracovní příležitosti a rozvoj neproduktivních
investic (rekreační význam lesa).
Tabulka 15
Počet zaměstnanců v LH
2007
2008
2009
19 398
17 959
16 041
LH celkem
5
783
5
850
5 574
Státní lesy
11
320
9
924
8 406
Soukromé lesy
2
295
2
185
2 061
Obecní lesy
2010
15 150
5 130
8 015
2 005
2011
14 138
4 937
7 162
2 039
Lesnická infrastruktura
Údržba a rozvoj lesnické infrastruktury, obnova lesní mechanizace (stroje) či
u dřevozpracujících podniků technické vybavení provozů představují pro lesní podniky
vysoké finanční nároky.
Z celkové délky 160 000 km lesní dopravní sítě tvoří její základní kostru celkem 46 800 km
lesních odvozních cest, které se využívají v průběhu roku v lesním hospodářství ČR na trvalý
nebo sezónní odvoz dřeva automobilovými odvozními prostředky.
Lesní cesty (lesní dopravní síť – LDS) mají pro lesní hospodářství zásadní význam, protože
zpřístupňují lesní porosty pro hospodaření (pěstební práce, ochrana lesa, doprava dřeva,
rekreační potenciál a další související činnosti). Hustota LDS je důležitým kritériem pro
posouzení dopravního zpřístupnění a budování nových dopravních segmentů. Zároveň
nepřímo vyjadřuje potřebnost budování jednotlivých tříd lesních cest a určuje nákladovost
výstavby. Optimální hustota LDS se pohybuje okolo 17-21 m/ha, skutečná hustota ale
v průměru za ČR (zdroj Národní inventarizace lesů) dosahuje necelých 14 m/ha.
Nedostatečnou hustotu LDS v ČR dokládá i srovnání s některými sousedními zeměmi: SK
18,5 m/ha, CH 26,2 m/ha, AT 35,4 m/ha, DE 73,8 – 118 m/ha. Plošný podíl v kategoriích
činí: 1L = 2,2 % odvozní – vozovka zpevněná; 2L = 9,3 % odvozní – jednoduchá vozovka
s technickou vybaveností; 3L = 17,9 % přibližovací – zemní; 4L = 70,6 % přibližovací
a vyklizovací – bez odhumusování a bez technické vybavenosti. Cesty přibližovací
(především 4L) vznikají operativně dle potřeby. Mohou být zpevněny a za vhodných
podmínek se též uplatnit jako odvozní, ale technickými parametry nesplňují požadavky ČSN
pro zařazení do kategorie odvozní cesty.
Předpokládaný průměrný roční náklad (odborný odhad) pro zabezpečení trvalé údržby
a opravy LDS, tj. zajištění provozuschopnosti a výkonnosti lesních cest a udržení a zlepšení
současného stavu) představuje částku >750 Kč/ha/rok (2011), zatímco průměrné náklady se
zvýšily u odvozu dřeva (o 32 Kč/m3) a v opravě a údržbě lesních cest o 156 Kč na 1 ha lesa.
Investice do lesní mechanizace
Konkurenceschopnost lesnických podniků je přímo ovlivněna investicemi do inovací
technického a technologického vybavení. Cílem je modernizovat vybavení těchto subjektů
tak, aby odpovídalo současnému technickému a technologickému rozvoji v daném oboru
a racionalizovat spotřebu energie, náročnost na lidskou práci i negativní vliv na životní
prostředí.
Dle šetření provedeného SVOL a ÚHÚL (Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření
u subjektů hospodařících v lesích v souvislosti s přípravou PRV 2014-2020, ÚHÚL, 2012)
42
vyplývá, že průměrné stáří běžně používané lesnické techniky je z pohledu účetní odpisovosti
ve většině případů za hranicí použitelnosti (viz následující tabulka).
Tabulka 16
Lesnická technika – výsledky z dotazníkového šetření SVOL
Technika
Drobná technika např. motorové pily, křovinořezy, postřikovače
Univerzální kolový traktor (UKT)
Návěsy, přívěsy, valníky, vleky
Štípací stroje, krátící stroje
Pluhy a radlice na údržbu cest
Vyvážecí traktory (forwardery), vyvážecí soupravy
Malotraktor (kategorie vozidla T2, T3)
Odvozní soupravy
Příkopové frézy, mulčovače a sekačky pro údržbu příkopů
Navijáky pro soustřeďování dříví
Mulčovací frézy, drtiče (dřeva, klestu, dřevního odpadu), shrnovače
klestu
Štěpkovače
Samojízdné nakladače (rampovače)
Ostatní stroje a zařízení a nástavby
Frézy sloužící pouze pro přípravu půdy před zalesněním
Rýhovací zalesňovací stroje, stroje kultivační
Harvestory
Speciální lesní kolový traktor (SLKT)
Průměrné stáří
(roky)
4
8
11
5
7
4
11
7
/
8
7
7
10
/
/
13
4
14
Odpis (roky)
cca 4 roky
5
3
3
5
5
5
5
/
5
5
5
5
/
/
5
5
5
Některé z typů strojů využívaných v lesnictví jsou v průměru starší 10 let, některé ze strojů
jsou v provozu dokonce více jak 14 let (SLKT). Druhy techniky jsou ve výše uvedené tabulce
seřazeny dle intenzity potřeby obměny deklarované v šetření jednotlivými vlastníky lesů.
Jediným představitelem animální síly využívané v lesním hospodářství v ČR je kůň.
Základním důvodem jeho využití je operativnost pohybu v nepřehledném a členitém terénu
a šetrnost k přírodnímu lesnímu prostředí. Kůň je považován za nejšetrnější prostředek při
těžbě v hustém porostu (s rozestupem stromů 1,5-2 m) a ve výchovných (probírkových)
těžbách. V těžko přístupných terénech (strže s krátkými svahy, úzké cesty, rašeliniště a lužní
lesy) je pohyb mechanizace buď zcela nemožný, nebo těžce poškozující lesní porosty a půdní
kryt. Pro použití koně hovoří leckdy i ekonomické faktory, obzvlášť na pracovištích s krátkou
soustřeďovací vzdáleností a s rozptýlenou těžbou, kdy je kůň rozhodně ekonomičtější než
traktor. Další výhodou může být i to, že kůň nevyžaduje nevyhnutelně úpravu dopravní
přibližovací linky.
Pro stanovení potřebného počtu koní byly využity podklady Oblastních plánů rozvoje lesů –
terénní a technologická typizace (Macků-Popelka-Simanov,1992)37. Byl vybrán
technologický typ kůň a technologický typ kolové podvozky s flotačními nízkotlakými
pneumatikami, kde je využití koně možné.
37
Macků J., Popelka J., Simanov V. (1992): Terénní klasifikace z pohledu ekologizace výrobních proces v lesním hospodářství, Sborník
TU Zvolen, str. 156-161.
43
Tabulka 17
Přibližování koněm
Technologický typ
Celková výměra v ha
Roční těžba v ČR v m3
Podíl technolog. typu na celkové výměře lesů v %
Disponibilní zásoba v m3 dle technolog. typu
Denní výkon koně v m3/den1)
roční výkon koně 217 prac. dní v m3
Potřeba koní v terénech určených pro koně v ks
Technologický typ
Celková výměra v ha
Roční těžba v ČR v m3
Podíl technolog. typu na celkové výměře lesů v %
Disponibilní zásoba v m3 dle technolog. typu
Denní výkon koně v m3/den*
roční výkon koně 217 prac. dní v m3
Potřeba koní v jiných možných terénech v ks
Zdroj: ÚHÚL 2012
Kůň
225 556,45
16 370 199,00
8,31
1 360 363,54
4
6
10
868
1302
2170
1 567
1 045
627
Flotační pneumatiky
879 595,46
16 370 199,00
32,42
5 307 219,00
4
6
10
868
1302
2170
6 114
4 076
2 446
1) Denní výkon stanovený empiricky na základě informací z praxe, ale také výkonových tabulek.
Produkce sadebního materiálu lesních dřevin
Produkce sadebního materiálu lesních dřevin obecně směřuje k efektivní a racionální výrobě
s požadavkem na eliminaci vlivů klimatických změn a vlivu výkyvů počasí. Je potřeba zvýšit
kulturu práce v lesních školkách a snížit náročnost drahé a časově náročné ruční práce.
Žádoucí je též snížení časové a energetické náročnosti činností spojených s produkcí
sadebního materiálu lesních dřevin a zvýšení ekonomické životaschopnosti
a konkurenceschopnosti školkařských subjektů (producentů sadebního materiálu lesních
dřevin). Stávající stav techniky a technologií ve školkařských provozovnách, který současně
nesplňuje požadavky moderních technologií, omezuje výkonnost těchto podniků. Produkce
kvalitního sadebního materiálu lesních dřevin vyžaduje i kvalitní technické a technologické
zázemí lesních školek. Z dotazníku provedeného u Sdružení lesních školkařů ČR (76 členů,
kteří obhospodařují celkem 1 017 ha produkční plochy, tedy 78 % produkční plochy všech
lesních školek v ČR a uvádějí na trh cca 80 % sadebního materiálu lesních dřevin potřebného
k umělé obnově lesa a zalesňování pozemků určených k plnění funkcí lesa v ČR) vyplývá, že
stáří mechanizace a vybavení našich lesních školek je následující: do 10 let 25 %, 11-20 let 25
%, 21-30 let 35 % a nad 30 let 15 %. Požadavek na obměnu zastaralé školkařské techniky se
týká především následujících typů techniky:
 stroje potřebné na přípravu půdy a péči o půdu (traktory, pluhy, kultivátory, plečky,
postřikovače apod.),
 speciální stroje pro školkařskou výrobu prostokořenného sadebního materiálu (secí stroje,
podorávače a vyzvedávače sazenic, školkovací stroje, nosiče nářadí – univerzální kolové
traktory, malotraktory, speciální nosiče nářadí apod.),
 speciální technologická zařízení pro výrobu krytokořenného sadebního materiálu
(fóliovníky, úložiště, přípravny substrátů, zařízení na plnění a osévání obalů, zařízení na
osazování obalů, výrobní haly, apod.),
 závlahové systémy (kapkové závlahové systémy, stabilní a mobilní potrubní závlahové
systémy, automatizované počítačem řízené velíny závlah apod.),
 dočasná úložiště vyzvednutého sadebního materiálu (klimatizované haly, chladicí boxy
apod.).
44
Struktura současných podnikatelských subjektů zabývajících se produkcí sadebního materiálu
lesních dřevin (lesních školkařských subjektů) je velmi pestrá, a to nejen z hlediska kvantity
a strukturální kvality jejich produkce, systémů jejich základního podnikatelského směrování
a vlastnických poměrů, ale především z hlediska značně rozdílných existenčních podmínek.
Celková plocha školkařských provozů v ČR uvádějících reprodukční materiál do oběhu k 31.
12. 2011 byla 1 595,32 ha, z toho bylo 1 303,71 ha produkční plochy.
Situace u pilařských provozoven
Dle Analýzy situace pilařských provozoven v ČR (Bomba, 2012) je pilařsky zpracováváno
přes 7 mil. m3 jehličnatého dříví a z toho až ca 40 % zpracovávají střední a malé pily, které
jsou tedy stále zásadním zpracovatelem této suroviny. Malé a střední pilařské provozovny
s kapacitou pořezu 5-50 tis. m3/rok jsou významné a potřebné především pro menší vlastníky
lesů nejen jako protiváha diktátu velkopil a s tím souvisejícího určování výkupních cen
kulatiny, ale i jako tvůrci regionálních pracovních míst, kteří tak zvyšují důležitost lesa pro
rozvoj venkova. Zásadním problémem středních a menších pilařských kapacit je jejich
podkapitalizace. Z toho vyplývá i ztížená možnost postupně investovat do zvyšování
produktivity práce, a to především nákupem nových technologií, neboť v ČR nebyla od r.
1992 díky dominantnímu postavení státního podniku jako producenta suroviny kontinuita
kumulace kapitálu, která by umožnila větší investice do nových technologií. Dalším
problémem je i fakt, že technologie v pilařském průmyslu nelze v mnoha případech ušít na
míru potřebám menších a středních pil, neboť v obchodu se strojním zařízením pro tyto pily
není tolik peněz, aby v nich docházelo k vývoji ve všech kapacitních segmentech.
V neposlední řadě je problémem i to, že regionálním pilám jsou často v cenách a odběru
stanovovány takové obchodní a technické podmínky, že zhodnocení u dodavatelů je ještě
větší než u velkopil, a tím dochází k tomu, že malé a střední pily platí často za surovinu více
než velkopily, a tím musí, pokud chtějí dále existovat, dosahovat ještě vyššího zhodnocení
finální produkce (Pražan, 2004). Z provedeného šetření, v rámci kterého byly získány
informace o 195 podnicích, které ročně zpracují 1 590 410 m3 kulatiny, vyplývá, že vedle
problémů s vyvážeností dodávky kulatiny a její cenou je nejčastěji uváděným problémem
staré nebo chybějící stroje a vybavení pilnic.
Tabulka 18
Struktura pilařských podniků v roce 2007
Kapacita pořezu
[m3/rok]
Počet pil
Celková kapacita pořezu
[m3/rok]
Podíl na celkové
kapacitě
[%]
> 500 000
5
4 060 000
54
Velké
50 000 - 110 000
8
670 000
9
Střední
20 000 - 49 999
30
1 050 000
14
Malé
10 000 - 19 999
60
750 000
10
< 9 999
1 400 - 2 000
1 000 000
13
1 503 - 2 103
7 530 000
100
Pily
Největší
Nejmenší
Celkem
Zdroj: Pražan, 2007
Roztříštěná struktura vlastníků lesa a nefungující spolupráce
Důležitou roli hraje specifická struktura sektoru lesního hospodářství. Soukromí vlastníci a
obce v ČR vlastní cca 40 % výměry lesů, což představuje cca 1 039 000 ha. Celková výměra
lesů v ČR je 2 595 936 ha (porostní půda, stav roku 2011). Z celkové výměry lesů vlastní
města a obce podíl ve výši cca 16,6 % a fyzické osoby ve výši cca 19,3 %. Podle údajů
45
z katastru nemovitostí se jedná zhruba o 340 000 vlastníků zapsaných na 150 000 listech
vlastnictví. Z celkového počtu soukromých vlastníků lesů jich cca 320 000 vlastní les menší
než 5 ha a pouze 25 000 jich vlastní les o výměře od 2 do 5 ha, 2 200 soukromých vlastníků
vlastní les s výměrou nad 50 ha. Neustále se zvyšuje rozdrobenost vlivem dědických řízení po
předchozích majitelích. Velká část těchto vlastníků žije daleko od lesa, který vlastní. V lidech
přežívá nedůvěra pocházející z negativní zkušenosti získané v době násilné zemědělské
kolektivizace venkova. Z toho plynou problémy zasahující do oblasti životního prostředí,
pocházející z nízké schopnosti včas řešit otázky spojené s ochranou lesa, účinně a efektivně
řešit veškeré práce při hospodaření v lesích Problémová je také nízká vyjednávací síla při
prodeji produkce na trhu a nízká vyjednávací síla při řešení aktuálních problémů a potřeb
společnosti kladených na využívání lesů. Z hlediska organizace hospodaření v rámci
lesnického sektoru není rozvinutá koordinace hospodařících subjektů tak, aby mohly být
plněny cíle stanovené koncepcí celé oblasti.
Drobné vlastnictví v LH s sebou nese řadu nevýhod a těmi jsou nemožnost hospodařit dle
principů trvalosti a vyrovnanosti těžeb, a tím i výnosů z lesa, Dále v těchto podnicích nelze
trvale zaměstnávat odborně kvalifikovaný personál, je obtížné udržovat dobrou úroveň
hospodaření a dopravní přístupnost, vlastníkům chybí zkušenosti s pracemi v lese, chybí
vlastní vhodné prostředky (nářadí a mechanizace). Často je pro takové podniky problémem
sortimentace vytěženého dříví a mají nízkou vyjednávací sílu, a tím dosahují nižších výnosů
z dřeva. A v neposlední řadě zde bývá nižší kapacita řešit otázky ochrany lesa a životního
prostředí. Z ekonomického hlediska sdružování vlastníků vytváří předpoklady pro využití
dalších výhod, např. pro získání příspěvků z veřejných zdrojů, pro společné podnikatelské
aktivity (výroba energetické štěpky, dřevozpracující provozy, přidružená výroba, služby pro
cizí vlastníky lesů apod.), pro získání úvěrů u finančních ústavů, pro dosažení vyššího
zpeněžení surového dříví, eventuálně i jiných produktů či služeb při společném odbytu
sdružených dodávek (lepší sortimentací a manipulací, výhodnějšími cenami při větších
a pravidelných dodávkách apod.)
Z důvodu nižších výnosů z lesa se nedostávají finanční prostředky, což v těchto lesích vede
k zanedbávání základních biologických a pěstebních opatření. Může tak docházet i ke
zhoršování stavu lesa.
Nevýhody velikostní struktury majetku vlastníků lesa mohou být částečně řešeny spoluprací
ve formě sdružení (společné využívání techniky atd.). Sdružování má však řadu překážek
(např. přežívající nedůvěra z minulosti, některá pravidla pro sdružování). Lze odhadnout, že
v současnosti na území ČR existuje cca 60 sdružení vlastníků lesů různých právních forem,
kteří hospodaří cca na 45 000 ha lesa.
Žádoucímu nárůstu inovací v lesnictví brání nedostatečný transfer znalostí (včetně informací
o úspěšně zavedených inovacích), nízké provázání aplikovaného výzkumu s praxí, nedostatek
informací o možných nových výrobcích a službách a vysoké zaváděcí/investiční náklady.
Kategorie lesů
V dlouhodobém časovém rámci dochází k mírnému nárůstu kategorie lesů zvláštního určení
na úkor lesů hospodářských, z čehož lze usuzovat na určitou míru ztížení hospodaření
v těchto lesích ve prospěch funkcí poskytovaných společnosti. Do kategorie lesů zvláštního
určení lze zařadit mimo jiné i lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti.
V období od 1980 do roku 2010 poklesl podíl hospodářských lesů z 78,2 % na 75,0 %. Podíl
lesů zvláštního určení se naopak zvýšil ze 17,8 % na 22,3 %. Naopak u lesů ochranných došlo
k poklesu podílu z 4,0 % na 2,7 %.
46
Nízká informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH
Komunikace s veřejností a její dobrá informovanost má rovněž významný vliv na vývoj
celého sektoru. Podle průzkumů veřejného mínění, provedených v posledním desetiletí, se
více než polovina dospělé populace domnívá, že lesů v ČR ubývá a hospodaření v lese
poškozuje zdraví stromů. Tento negativní obraz lesního hospodářství se dlouhodobě nedaří
změnit. Situace je přesně opačná, zalesněných ploch v ČR přibývá, zásoby dřeva se neustále
zvyšují a většina vlastníků lesa používá při hospodaření v lese certifikační systémy, které
zaručují trvale udržitelné hospodaření v lese. Přínosem v této oblasti se stala lesní
pedagogika, která systematicky již 10 let pracuje s dětmi a mládeží. Doposud se ovšem
nepodařilo lesní pedagogiku sjednotit a vymanit ji z druhořadé činnosti subjektů, které ji
poskytují. Lesní pedagogika je vnímána jako činnost dobrovolná, okrajová, nejčastěji
vykonávaná v rámci volnočasových aktivit lesníků.
V souvislosti s neustálým vývojem a měnícími se požadavky společnosti se mění i pohled na
plnění mimoprodukčních (netržních) funkcí lesa. Proto se musí vlastníci lesů také stále častěji
zabývat pragmatickou stránkou věci, a sice z čeho pokrýt vznikající náklady, resp.
vícenáklady spojené se zabezpečením rostoucích požadavků společnosti na intenzifikaci
některých funkcí lesa (např. funkce rekreační, environmentální – půdoochranné,
vodohospodářské apod.).
Mezi lesnické nedřevní komodity a služby polyfunkčního lesního hospodářství lze zařadit
jedlé výrobky rostlinného původu, výrobky živočišného původu, léčivé rostliny, materiály
rostlinného původu. Současný lesní zákon zajišťuje občanům, pokud se nejedná o chráněná
území, volný vstup do lesa a sběr lesních plodů pro vlastní potřebu.
Tabulka 19 Průměrné množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa ČR
za období 1994–2011 (kg/domácnost)
Roky
Průměr za 1994-2011
Houby
5,96
Borůvky
2,56
Maliny
0,85
Lesní plodina
Ostružiny
Brusinky
0,53
0,23
Bezinky
0,53
Celkem
10,67
Produkce nedřevních užitků z lesa také bezprostředně souvisí s rekreační funkcí lesů, a tedy
s návštěvností lesů. Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti, včetně lesů lázeňských,
rekreačních a příměstských, se v průměru ČR pohybuje dlouhodobě na úrovni
20 návštěv na obyvatele za rok, což odpovídá 84 návštěvám/ha lesa přístupného
veřejnosti.
Z šetření v roce 1994 a 1995 (Šišák et al., 1996) vyplývá, že nejčastějším hlavním účelem
návštěv byla relaxace (41 %), druhým sběr lesních plodin (28 %), následovala zájmová
činnost a další účely. S poskytováním těchto veřejných statků jsou spojeny náklady např. na
budování naučných stezek, na zajištění bezpečnosti návštěvníků atd., což jsou svým
charakterem neproduktivní investice. Dle šetření provedeného SVOL a ÚHÚL (Závěrečná
zpráva z dotazníkového šetření u subjektů hospodařících v lesích v souvislosti s přípravou
PRV 2014-2020, ÚHÚL, 2012) vyplývá potřeba cca 300 stezek.
47
3.1.3
Organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
Produkce kvalitních a regionálně specifických zemědělských a potravinářských produktů
může představovat významný přínos pro hospodářství a sociální stabilitu venkova, a to
zlepšením příjmů producentů a vytvářením pracovních příležitostí vyšší kvalifikace.
Režimy Evropské Unie nebo členských států týkající se jakosti zemědělských produktů
a potravin poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo
použitého výrobního procesu. Tato garance zlepšuje tržní příležitosti pro vybrané produkty
a následně se projeví ve vyšším odbytu a vyšší ceně.
Cesta zvyšování kvality (vstupu do programů garance jakosti a původu) je alternativou
k běžné produkci zejména v oblastech a u produktů, kde ekonomika z rozsahu je limitována
zdroji (např. půda, voda) nebo regulacemi. Vstup do programů kvality je však spojen
s transakčními a transitivními náklady, jež mohou producenty odrazovat od konverze.
Významnými transakčními náklady je získávání informací, transfer znalostí (vývoj kvalitního
produktu) a zvyšování kvality práce (kvalifikace a disciplína).
Vytvoření režimu jakosti představuje diferenciaci produktu od běžné produkce, a to na
základě vlastností produktu, o které má zákazník zájem, ale není je schopen okamžitě při
směně posoudit. Režim (značka) kvality provádí garanci těchto vlastností.
Podstatou diferenciace je, že není dostupná všem produktům, a to z následujících důvodů:
náklady na registraci a dodržení podmínek jsou poměrně vysoké, jen malý podíl výrobců je
schopen vyrábět diferencovaný produkt (případ zeměpisného původu, kdy je značka
limitována jen na nějaký region), a ochranná značka je exklusivní38.
Výrobci mohou získat cenovou prémii (přinejmenším ve střednědobém horizontu). Kategorie
produktů vhodných pro režimy kvality: Výrobky odpovídající specifickému segmentu trhu –
niky (např. krajové speciality, specifické výrobní podmínky, atd.); s vlastnostmi v obecném
zájmu spotřebitelů, ale momentálně (střednědobě) nenaplněné (hygienické nadstandardy,
chuťové parametry, parametry vzhledu, parametry pro vaření, atd.) a vlastnosti charakteru
veřejného zboží (např. vyrobeno při vysokém standardu blahobytu zvířat, ekologická
produkce).
Počtem registrací ochranných známek (CHOP, CHZO, ZTS) se ČR zdaleka neblíží
k nejúspěšnějším státům EU 27, tzn. Itálii (247 registrací) či Francii (192), ačkoliv je spolu
s Polskem výrazně na předním místě mezi zeměmi EU 12 (novými členskými zeměmi.
38
Poslední případ však dále neuvažujeme, výrobce má plnou kontrolu nad nabídkou a není žádný důvod k podpoře ze strany státu.
48
Graf 22
Počet zaregistrovaných CHOP, CHZO, ZTS ve státech EU 12 (k 6. 12. 2012)
Zdroj: EK, zpracoval M. Plášil (ÚZEI)
Jednou z nejrozšířenějších značek kvality je KLASA, která je v očích spotřebitelů
nejznámější (80 % spotřebitelů) a nejdůvěryhodnější. Ve znalosti spotřebitelů se na dalších
místech v šetření umístily značky Czech Made (29 %), Bio produkt ekologického zemědělství
(27 %) a Český výrobek (26 %). Nově registrovanou značku Český výrobek – garantováno
Potravinářskou komorou ČR, zná pětina populace. Zbývající 3 značky (Regionální potravina,
Fairtrade a Ekologické zemědělství) zná méně než desetina dotazovaných a 12 % české
populace nezná ani jednu ze značek.
Dalšími typickými schématy pro produkty jsou FSSC 22000, BRC Global Food, IFS
u prvovýrobců např. GLOBAL G.A.P. Jsou to systémy, které certifikují provozy, nikoliv
jednotlivé produkty – diferencují tedy výrobce, výrobky až druhotně. IFS je nejrozšířenější
mezi producenty (260), následuje BRC (90) a FSSC 22000 (pouhých 9 producentů).
Prvovýrobců vlastnících certifikát GLOBAL G.A.P. je cca 90. Vzhledem k tomu, že za
zdravotní nezávadnost, bezpečnost a kvalitu zodpovídají společně výrobci i distributoři, chtějí
po zkušenostech s nedávnými skandály velcí odběratelé (maloobchodní řetězce) další záruky
jakosti. Tudíž vlastnit některý ze shora uvedených certifikátů je často jedna z podmínek,
kterou je třeba naplnit, pokud se chce potravinářský výrobce dostat na pulty těchto
distributorů.
Značku KLASA má právo používat 19 % zemědělců a shodné procento má v užívání značku
Regionální potravina. Rozsahem podobná část zemědělců také uvedla, že má právo k jiným
označením. Podíl zemědělců vlastnících certifikáty jakosti (nadstandardní bezpečnostní
produkce) je nízký (IFS 9,5 %, GLOBAL G.A.P. 6,3 % a BRC 6,3 %).
Nejvíce z respondentů neúčastnících se v nějakém režimu kvality v šetření uvedlo, že nevěří,
že získání značky by mělo mít vliv na zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu (30,3 %).
Vysoká administrativní náročnost je překážkou pro 6,1 % dotazovaných.
49
I přes „regionální (EU 12)“ úspěch, potenciál režimů kvality je využíván nedostatečně
u výrobků prvního druhu. Naproti tomu, účast v režimech zvyšování bezpečnosti potravin
(druhý typ) je vynucována maloobchodem a je tudíž významná.
Náklady spojené se vstupem do režimů jakosti a účastí v těchto režimech (náklady na
certifikaci nebo na potřebné analýzy nutné ke vstupu a účasti v konkrétních režimech jakosti)
jsou nezanedbatelné (viz níže). Pro malé podniky mohou být zásadním problémem, který je
odrazuje od účasti, a tudíž limituje jejich tržní příležitosti.
Cena certifikace akreditovaným orgánem se pohybuje odhadem mezi 40-80 tis. Kč např.
u BRC a IFS na 1 rok. Certifikační cyklus FSSC 22000 je na 3 roky, odhadovaná cena
100-160 tis. Kč. Konečná výše ceny závisí na velikosti certifikované firmy, počtu výrobních
závodů, produktů, zaměstnanců apod.
Součástí většiny režimů kvality je kontinuální vzdělávání, jež přispívá k budování lidského
kapitálu.
Režimy jakosti podporují inovace produktů a ve výrobě, a to především tím, že jsou zaměřeny
na dynamicky se vyvíjející kvalitativní požadavky spotřebitelů.
Momentálně neexistují významnější opatření na podporu účasti v režimech kvality. Velmi
okrajově je význam kvalitativní diferenciace produktů součástí vzdělávacích programů pro
zemědělce (mimo PRV). Očekává se nárůst nároků na kvalitu produktů.
Zvyšování jakosti produktů je do značné míry závislé na inovacích. Tomuto procesu však do
jisté míry brání zejména transakční náklady (např. na informace, transfer znalostí, zvýšení
disciplíny při produkci).
Režimy jakosti nemají bezprostřední vazbu na životní prostředí, i když produkce četných
certifikovaných produktů nepřímo kvalitu životního prostředí a krajiny podporují (např.
produkce z ekologického zemědělství, regionální produkty vyráběné tradičními
technologiemi).
Organizace potravinového řetězce a postavení prvovýrobců v distribuční výrobkové
vertikále a sdružování do odbytových organizací. Podnikatelská struktura výrobců
potravin – provozovatelů potravinářských podniků.
V posledních letech se zrychluje proces globalizace a koncentrace kapitálu v navazujících
odvětvích zemědělské produkce, tzn. ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě. Následně
dochází ve zvyšující se míře k řadě poruch na trhu a vytváří se rostoucí tlak na prvovýrobce
v oblasti zpeněžování zemědělské produkce. Prvovýrobci jsou výchozím článkem výrobkové
distribuční vertikály a z těchto důvodů různé neočekávané výkyvy na trhu (cenová volatilita,
změna relace mezi nabídkou a poptávkou, změny cen vstupů) dopadají do tohoto odvětví
nejcitelněji. Tlak, který je vytvářen při těchto změnách trhu se promítá prostřednictvím
odběratelů negativně do prvovýroby a projevuje se především v ekonomice zemědělských
podniků. V této souvislosti se proto jeví jako významné posílení pozice prvovýrobců
v distribučních cestách výrobkové vertikály. Jako jedna z forem zlepšení pozice
a konkurenceschopnosti na trhu se jeví sdružování prvovýrobců do takových forem
odbytových organizací (tj. do odbytových družstev, seskupení producentů, nebo organizací
producentů), které by byly schopny odpovídajícím způsobem zastupovat prvovýrobce při
vyjednávání odbytu produkce, zároveň jim poskytovaly i jiné služby a pomohly tím zlepšit
jejich postavení na trhu ve vztahu k odběratelům.
Český agrární trh neměl z předchozích období, (tj. do roku 1998) zkušenosti s činností
a fungováním odbytových organizací, tak jako tomu je např. v EU 15. Z těchto důvodů
50
dochází v ČR dosud k formování činnosti i postavení odbytových organizací ve výrobkové
vertikále. Vytváření odbytových organizací je pro některé druhy komodit (např. ovoce,
zelenina, vejce) nutností. Jednotliví producenti se nemohou samostatně uplatnit v obchodních
řetězcích pro úzkou specializaci, což nevyhovuje požadavkům řetězců. Pouze vytvořené
odbytové organizace mají možnost dostát požadavkům řetězců, tj. realizovat kompletaci
a centralizaci nabídek včetně provedení tržní úpravy a balení zboží podle požadavků
obchodních řetězců.
V ČR existují poměrně velké zemědělské podniky, které v případě prodeje zejména hlavních
zemědělských komodit využívají jako prostředníka odbytové organizace jen minimálně, nebo
jako členové těchto organizací obchodují zároveň přímo s odběrateli. Také odběratelé často ve
snaze vyhnout se obchodování s odbytovými organizacemi a oslabit jejich pozici oslovovaly
jednotlivé členy – zem. podniky s nabídkou přímého obchodování. Tím se mnohdy stávalo, že
odbytová organizace ztrácela svou pozici na trhu, neboť zprostředkovala prodej jen
nepatrného objemu produkce v regionu a její význam se stával zanedbatelný. Některé
organizace v důsledku toho ukončily svou činnost.
U zemědělských komodit, které nevyžadují okamžitý prodej nebo zpracování suroviny
(obiloviny, olejniny, brambory, hovězí, vepřové a drůbeží maso) není činnost odbytových
organizací dosud příliš významná a přes jejich velký počet na trhu mají převážně lokální
význam39. Objem takto obchodované produkce na trhu je nízký (např. u obilovin cca
10-14 %, u olejnin cca 14-18 %, u brambor cca 3-4 %, u skotu cca 10-12 %).
V případě takových agrárních komodit, kde se jedná o potřebu rychlého odbytu produkce,
event. zpracování (např. mléko, vejce, zelenina, některé druhy ovoce), pak kolektivní jednání
výrazně posiluje možnost prosazení zájmů individuálních výrobců a zajišťuje rychlejší
možnost pravidelného odbytu jejich produkce. U těchto „rychle obrátkových komodit“
fungují odbytové organizace v ČR nejlépe, neboť zprostředkovávají prodej poměrně
významného objemu z celkové produkce (např. u mléka téměř 70 %, u ovoce asi 35-40 %,
u zeleniny cca 30-35 %). Pro odbyt produkce z ekologického zemědělství prakticky neexistují
žádné organizace producentů, které by se touto činností zabývaly.
Podnikatelská struktura výrobců – provozovatelů potravinářských podniků je značně oborově
diferencovaná. Tato diferencovaná struktura by měla být i v dalších letech zachována.
Rostoucí technologická náročnost potravinářských výrob a potřeba rozšiřování sortimentu
produkce povede k další specializaci a rozrůzňování podnikatelské báze. Na druhé straně
ekonomický tlak jako hybná síla povede k další koncentraci výrob, což se týká zejména
jatečních provozů, prvotního zpracování mléka aj. Malé a střední podniky mohou sehrát
významnou roli i z hlediska zaměstnanosti ve venkovských regionech.
Současně však v podmínkách pokračující globalizace se potravinářství bude dostávat i na
domácím trhu do silného konkurenčního prostředí. Do určité míry může zmíněné odvětví čelit
konkurenčním tlakům příklonem poptávky po ryze domácí, především regionální produkci,
včetně biopotravin. V tomto směru je žádoucí propojit obchodní politiku distribučních řetězců
se zpracovateli agrární produkce. K tomu patří i širší zapojení zpracovatelů do systémů
jakosti. Také je žádoucí dosáhnout zjednodušení a zpřehlednění potravinového práva, a to
zejména v oblasti označování potravin. Cílem zůstává poskytnout co nejúplnější informaci
spotřebitelům, co a od koho kupují.
39
Počet sdružení producentů lze pro jednotlivé komodity zjistit obtížně, protože SZIF eviduje pouze počet
žadatelů o platbu podle NV 655/2004. Počet žadatelů však neodpovídá počtu seskupení producentů, neboť
některé tyto organizace obchodují svíce komoditami. Navíc nejsou evidovány ostatní organizace producentů,
které v rámci dané komodity o platbu nežádají např. u vajec.
51
Rizika v zemědělském podnikání
Podnikání v zemědělství je ovlivněno řadou rizik, která vyplývají z biologického charakteru
produkce, významného vlivu počasí a přírodních katastrof, omezené skladovatelnosti
produktů a sezónnosti produkce. Z výsledků provedených šetření40 je možné vyslovit závěr,
že riziko počasí a přírodních katastrof je stabilně vnímáno jako nejvýznamnější faktor
determinující rozhodování subjektů podnikajících v zemědělství, přičemž riziko volatility cen
a přístupu k cizímu kapitálu je hodnoceno v závislosti na aktuálním nebo očekávaném
ekonomickém vývoji na agrárním trhu.41 Z pohledu výrobního zaměření podniků je rizikům
počasí přikládán menší význam v živočišné výrobě v porovnání s rostlinnou výrobou.
V podnicích s převažující živočišnou výrobou je jako velmi významné vnímáno riziko nákaz
a hromadných onemocnění zvířat. Politika má reagovat na skutečnost, že zemědělci jsou
v současnosti vystaveni vyšším hospodářským a environmentálním rizikům v důsledku změny
klimatu a vyššího kolísání cen. Kolísání cen souvisí i s globalizací trhu zemědělských
komodit, což může mít za následek, že se tržní ceny určité komodity sníží i pod úroveň
nákladů této komodity v ČR. To může mít za následek ústup od některých komodit (nyní
např. prasata), který lze zvrátit i po případné změně cen pouze v dlouhodobějším období
v důsledku biologického charakteru produkce. Ohrožení přitom mohou mít podobu výpadků
produkce nebo příjmů a dále i zničení (části) zemědělského potenciálu42 jednotlivých
zemědělských podniků.
Nepříznivý průběh počasí a přírodní katastrofy mají negativní vliv na stabilitu příjmů
Četnost a závažnost rizik v zemědělské výrobě je do značné míry ovlivněna charakterem
klimatu. Česká republika se nachází v mírném vlhkém podnebném pásu. Z její geografické
polohy vyplývá pro zemědělskou výrobu nižší rizikovost, než jaká je v zemích jižní Evropy,
a naopak vyšší míra klimatických rizik, než je v severní Evropě. Základním systematickým
rizikem počasí v zemědělství je v našich podmínkách zejména sucho, které způsobuje na
celostátní úrovni nejvýznamnější výpadky výnosů. Podle výsledků dlouhodobých pozorování
ČHMÚ jsou vyššímu riziku častějšího výskytu suchých období vystaveny podniky
hospodařící v úrodných nížinách na jižní Moravě v Polabí a na Hané, dále na Žatecku
a Rakovnicku. Vyšší výnosy plodin jsou tedy dosahovány v rizikovějším prostředí, což
odpovídá i obecné teorii rizika.
Proti suchu není v ČR nabízeno komerční pojištění, současně však je skutečností, že
v důsledku sucha dojde u jednotlivých podniků spíše ke snížení výnosů, než ke ztrátě celé
produkce, a toto snížení výnosu v souvislosti s globalizací trhu již nemusí být kompenzováno
zvýšením cen. Naopak některá lokálně působící rizika, zejména krupobití, ale i povodně
40
Vnímáním rizik zemědělci se zabýval výzkumný projekt 6. rámcového programu „Design and economic impact of risk management tools
for European agriculture“, který byl řešen v letech 2005-2008 konsorciem řešitelských týmů z různých zemí pod koordinací nizozemské
Wageningen University. Dotazníkové šetření koordinovala maďarská univerzita Szent István (Katedra ekonomiky a managementu
zemědělských podniků) v Německu, Polsku, Maďarsku, Španělsku a Nizozemí. V každé zemi bylo šetřeno více než 200 podniků při
respektování strukturálních charakteristik převzatých z výsledků strukturálního šetření v zemědělství za rok 2003 publikovaných
EUROSTATem. Citace zdroje: Palinkas, P. – Székely, C. (2008): Farmers' Perceptions on Risk and Crisis Risk Management. In
Meuwissen, M. P. M., van Asseldonk, M. A. P. M. and Huirne, R. B. M. (eds.). Income Stabilisation in European Agriculture. Design and
Economic Impact of Risk Management Tools. Wageningen: Wageningen Academic Publishers, 2008, pp. 97-122.
41
Tvrzení o riziku volatility cen bylo formulováno na podkladě šetření o rizicích vnímaných zemědělskými podnikateli v letech 2008 a 2009
realizovaného v rámci projektu Agri benchmark Cash Crop. Zástupcem ČR v projektu je ÚZEI. Za regiony střední a východní Evropy se
dotazníkového šetření zúčastnilo v roce 2009 celkem 72 zemědělských podniků a 24 zemědělských poradců. Citace zdrojů: 1) Krug, J.
(2009): Snap Shot 2009 – Agri Benchmark Cash Crop Conference 2009. Wansford/Peterborough: vTI Braunschweig, 2009.
Prezentováno 10. 6. 2009. 2) Zimmer, Y. (2008): Agri Benchmark Cash Crop Report 2008. Braunschweig: vTI Braunschweig, 2008.
ISSN 1863-7647.
42
Tj. např. zničení části pole v důsledku odnosu ornice a vytvoření erozních rýh, nutnost likvidace trvalé kultury (vinice, ovocného sadu
apod.) v důsledku rozšíření choroby rostlin či škůdců.
52
a další nepříznivé projevy počasí zpravidla nepůsobí významné výpadky produkce na
celostátní úrovni, ale produkci jednotlivého, zvláště malého zemědělského podniku mohou
postihnout zásadním způsobem. Pro případ takových rizik je nabízeno komerční pojištění.
Podobně i v živočišné výrobě lze rozlišit systematická rizika, v našich podmínkách
vyplývající zejména z nákaz zvířat, a rizika jednotlivých škod jako jsou úrazy či neinfekční
nemoci zvířat. Pro případ všech uvedených rizik lze uzavřít komerční pojištění, v případě
nebezpečných nákaz jsou ztráty v důsledku nařízeného utracení zvířat kompenzovány
i státem, což je upraveno veterinárním zákonem.
Z analýz vyplývá nevhodné nastavení systému zemědělského pojištění v ČR, kde jsou
souhrnné výdaje na ad hoc platby a pojistné jedny z nejvyšších v EU, zatímco ostatní země
EU mají většinou strategie řízení rizik specifikované.
Souhrnně lze říci, že lze očekávat zvyšování rizika vlivem klimatických změn.
V ČR nejsou nižší výnosy kompenzovány u většiny plodin vyšší cenou, jelikož ČR je malá
otevřená ekonomika závislá na okolních trzích. Zemědělské pojištění, tj. pojištění plodin
a hospodářských zvířat, je relativně drahé a pro pojišťovny málo rentabilní. Pro pojištění
systematických závažných rizik počasí není pojistný trh v ČR dostatečně rozvinut
(zemědělské pojištění nabízí pouze omezený počet pojišťoven, nyní v ČR cca 5, a představuje
spíše okrajový segment trhu neživotního pojištění).
Vývoj škodního průběhu v letech 2001-2011 v zemědělství ČR je znázorněn v následující
tabulce. Škodní průběh je definován jako podíl pojistného plnění, vyplaceného zemědělským
podnikům pojišťovnami za škody a objemu pojistného, které zemědělci pojišťovnám za
sjednané pojištění platí.
Tabulka 20
Vývoj pojištění v ČR v letech 2001-2011
Zemědělské pojištění
Předepsané pojistné
Pojistné plnění
Škodní průběh
Dotace pojistného
Dotace v % pojistného
2001 2002 2003 2004 2005
952,8 992,9 915,6 869,6 919,2
842,1 869,4 537,7 395,5 436,4
88
88
59
45
47
123,0 95,0
0,0 187,0 179,0
12,9
9,6
0,0 21,5 19,5
2006
870,0
628,2
72
249,0
28,6
2007 2008
2009
2010 2011
939,9 1 150,0 1 050,0 1 123,0 1226
635,7 796,9 1 347,6 735,0 638
68
69
128
65
52
264,0 331,0 445,0 474,0 497
28,1
28,8
42,4
42,2 40,5
Pojištění hospodářských zvířat
Pojistné (mil. Kč)
Pojistné plnění (mil. Kč)
Škodní průběh v %
Dotace (mil. Kč)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
422,0 426,0 373,4 335,2 325,2 326,4 293,5 294,6 266,7 253,1 247,6
219,3 219,5 204,7 156,8 156,4 129,3 99,7 79,0 127,1 128,3 100,6
52
52
55
47
48
40
34
27
48
51
41
85,0 49,0
0,0 35,1 34,1 47,6 39,0 37,5
88,3
84,5 77,3
Pojištění plodin
2001 2002 2003
530,8
566,9 542,2
Pojistné (mil. Kč)
622,8 649,9 333,0
Pojistné plnění (mil. Kč)
117 115
61
Škodní průběh v %
38,0 46,0
0,0
Dotace (mil. Kč)
Zdroj dat: Zprávy o stavu zemědělství ČR, PGRLF
2004
534,4
238,7
45
151,9
2005
594,0
280,0
47
144,9
2006
543,6
498,9
92
201,4
2007
646,4
536,0
83
225,0
2008 2009 2010 2011
855,4 783,3 869,9 978,4
717,9 1 220,5 606,7 537,4
84
156
70
55
293,5 356,7 389,5 419,7
Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký
s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě. V průběhu uvedených let převýšil škodní průběh
53
v rostlinné výrobě 100 % třikrát (2001, 2002, 2009). Rostlinná výroba je z tohoto pohledu
rizikovější než živočišná výroba. Celkový trend poklesu pojistného v živočišné výrobě
koresponduje s klesajícími stavy hospodářských zvířat.
Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4 400 zemědělských podniků. Z toho
cca 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2 050 podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha
a 2 150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky
s obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze
vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší podniky o výměře nad 100 hektarů
představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na
výměře cca 1,5 mil. hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající
na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. V roce 2011 výměra pojištěných plodin na
orné půdě, chmelnicích, vinicích a sadech nepatrně přesáhla 1,5 miliónu hektarů.
Propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS, jež jsou základem pro
poskytování podpor zemědělské politiky, přesáhla 59 %. Před začátkem podpory pojistného
v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze
přičíst hlavně podpoře pojistného z veřejných zdrojů.
Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3 500. Propojištěnost
v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %.
Podrobné aktuální statistiky o zemědělském pojištění v EU nejsou k dispozici v dostatečné
kvalitě. Poslední komparace systémů zemědělského pojištění v EU byla provedena v roce
2008. Komparaci provedlo výzkumné centrum JRC-ISPRA v rámci Evropské komise
(Directorate General JRC, Institute for the Protection and Security of the Citizen, Agriculture
and Fisheries Unit). Dostupná data o zemědělském pojištění v EU jsou uvedena v tabulce.
Analýzy o škodním průběhu nelze v rámci EU porovnat z důvodu značné heterogenity
systémů zemědělského pojištění mezi zeměmi EU (viz tabulka). Výše uvedená data za ČR
jsou relevantní jako argumenty pro vymezení problému řízení rizik v zemědělství v ČR
s ohledem na existující systém zemědělského pojištění v ČR.
54
Tabulka 21
Parametry systémů zemědělského pojištění v EU
Pozn.: P (pojištění na komerční bázi, nedotované), PS (pojištění na komerční bázi, částečně dotované),
G (státem administrované pojištění, nedotované), GS (státem administrované pojištění, částečně
dotované), GC (povinné státem administrované pojištění, částečně dotované), # (pilotní projekt), n.d. data
nejsou k dispozici, „-„ neexistence uvedeného typu pojištění
Zdroj: JRC-ISPRA (http://ec.europa.eu/dgs/jrc/downloads/jrc_reference_report_2009_09_agri_ins.pdf).
55
Tabulka 22
Systémy zemědělského pojištění v EU
Zdroj: Špička, J. – Vilhelm, V. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR. Praha: Ústav zemědělské
ekonomiky a informací, 2012. 72 s. ISBN 978-80-86671-95-6
Rozměr rizika zničení zemědělského potenciálu v českých podmínkách zatím není přesně
kvantifikován. V úvahu připadá zejména ztráta ornice v důsledku povodně nebo nutnost
likvidace trvalých kultur (stromů v sadech, vinné révy nebo chmelových rostlin) v případech
napadení chorobami nebo škůdci. Rámcovou kvantifikaci uvádí VÚMOP43 a SRS. Přitom
však riziko zničení více než 30 % zemědělského potenciálu takto postiženého zemědělského
podniku lze považovat v ČR za velmi malé.
Cílem ad hoc plateb by mělo být především zmírnění následků nepojistitelných škod.
Kompenzace následků škod jsou poskytovány ze státního rozpočtu často na základě
mimořádné právní úpravy (nejčastěji formou nařízení vlády). Od roku 1995 byly ad hoc
kompenzace poskytnuty zejména na eliminaci škod v důsledku ničivých povodní
(nejrozsáhlejší v letech 1997 a 2002), dlouhotrvajícího sucha (2000), silných mrazů (zima
2002/2003) a škod způsobených hraboši (1998). Často byly vypláceny kompenzace na
zmírnění škod po lokálních povodních. Přehled ad hoc opatření a výdajů je uveden níže
v tabulce. Průměrně bylo vynaloženo za uvedené období ročně 710 mil. Kč, celkově
11,36 mld. Kč.
43
VÚMOP v této souvislosti uvádí, že např. vodní erozí je v ČR ohroženo přibližně 42 % zemědělské půdy, v současné době je maximální
ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. t ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč.
56
Tabulka 23 Ad hoc kompenzace škod ze státního rozpočtu v letech 1995-2011 (mil. Kč)
Povodně
Sucho
Hraboši
Vymrznutí
Slintavka
a kulhavka
Celkem
Povodně
Sucho
Hraboši
Vymrznutí
Celkem
celkem
celkem
z toho
– Zásady MZe
– z NV č. 420/2000 Sb.
NV č. 1/1999
NV č. 154/2003,
155/2003, 156/2000
celkem
celkem
celkem
z toho
– Zásady MZe
– z NV č. 420/2000 Sb.
NV č. 1/1999
NV č. 154/2003,
155/2003, 156/2003
1995
0
0
1996
318
0
1997
796
0
1998
1 149
0
1999
105
0
2000
0
1 200
2001
0
4 139
2002
977
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
200
350
850
0
0
4 139
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
318
0
796
0
1 149
0
305
0
1 200
4
4 143
0
977
2003
74
0
2004
1
0
2005
0
0
2006
96
0
2007
8
0
2008
12
0
2009
492
0
2010
390
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 399
1 473
0
1
0
0
0
96
0
8
0
12
0
492
0
390
2011
108
108
1) Nejsou zahrnuty kompenzace škod způsobených chorobami zvířat/rostlin z opatření "Veterinární a fytosanitární opatření", s nimiž je
počítáno v rámci státního rozpočtu. Tyto prostředky v podstatě nemají ad hoc charakter.
Zdroj: Zprávy o stavu zemědělství ČR, Výroční zprávy o státních podporách (od 2004), PGRLF
Z hlediska rychlosti náhrady škod je možné konstatovat, že pojistné plnění z pojistné smlouvy
je výrazně rychlejší než ad hoc kompenzace škody ze státního rozpočtu. Je to způsobeno
administrativní náročností a procesy potřebnými k uvolnění prostředků z veřejných rozpočtů.
Ad hoc kompenzace škod je proto vyplácena i v roce následujícím po realizaci škody.
K doplnění ex-post nástrojů řízení rizik je nutné uvést, že v ČR neexistuje žádný vzájemný
fond ani fond kalamit, do kterého by přispívali zemědělci při spolufinancování ze státního
rozpočtu, přestože v nedávné minulosti bylo vyvinuto zejména ze strany PGRLF úsilí k jeho
založení. Zdá se, že zde důležitou roli hraje nedůvěra zemědělských podniků k takovému
nástroji a jeho spravedlivému fungování.
V podmínkách ČR je většina rizik spojených s nepříznivými vlivy počasí do rostlinné výroby
a rizik ohrožujících živočišnou produkci řešena dostatečným způsobem, a to nabídkou
dotovaného pojištění plodin a zvířat a kompenzací za škody při nařízeném utracení zvířat při
zdolávání nákaz stanovených veterinárním zákonem.
Výjimkou je sucho, jehož závažnost lze dokumentovat objemem poskytnuté státní výpomoci
zemědělským podnikům postiženým suchem v roce 2000 ve výši 5,3 mld. Kč.
V období 2004 – 2011, kdy bylo již vzhledem k pravidlům SZP obtížnější poskytovat ad hoc
kompenzace škod, bylo vyplaceno 1,11 mld. Kč ad hoc plateb. Společně s 5,61 mld. Kč
pojistného plnění je možné škody kvantifikovat ve výši 6,72 mld. Kč, což je v průměru
840 mil. Kč ročně (0,76 % průměrné hodnoty produkce zemědělského odvětví za uvedené
období).
Z výše uvedeného vyplývá, že také rizikovost rostlinné výroby je až na výjimky – zejména
sucho – dostatečně řešena dotovaným pojištěním. Propojištěnost zemědělských podniků je
tedy relativně vysoká.
57
Jednoznačnou inovací by byl v případě managementu rizik takový transfer znalostí, který by
pomohl překonat nedůvěru producentů sdružovat finanční prostředky do vzájemných fondů,
a tím vytvořit nástroj ke snižování dopadů rizik, která je obtížné pojistit (zejména sucho).
Tento nástroj by však pravděpodobně musel být podmíněn takovou změnou legislativy, aby
se pro podniky stala účast v něm povinná.
Část rizik souvisejících s životním prostředím, ve kterém zemědělci hospodaří, jako je riziko
povodní, a které mohou poškodit zemědělský potenciál, je možné omezovat investicemi do
preventivních opatření, jejichž cílem je snížení následků pravděpodobných přírodních
katastrof a katastrofických událostí, jako je realizováno např. v rámci komplexních
pozemkových úprav.
Zásadní pro řízení rizik je rovněž diverzifikace činnosti zemědělského podniku jednak
v rámci zemědělské výroby (lepší reakce na nepříznivé podmínky či katastrofické události,
které pak zpravidla nepostihnou celou produkci podniku) a jednak směrem k nezemědělským
činnostem, které pomáhají stabilizovat příjmy podniku vzhledem ke své nezávislosti na
zemědělské produkci.
58
3.1.4 Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
3.1.4.1 Zemědělství
Jedním z významných činitelů ovlivňující životní prostředí v ČR je podnebí. Podnebí ČR se
vyznačuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno
převládajícím západním prouděním a intenzivní cyklonální činností, která způsobuje časté
střídání počasí.
Půda
Půda je neobnovitelný přírodní zdroj, s do jisté míry obnovitelnými funkcemi (úrodnost).
Kromě produkce plodin má mnoho dalších funkcí (transformace živin, filtrace vody,
produkce biomasy, atd.) a její přítomnost je jednou ze základních podmínek života na Zemi.
Dopady degradace půd jsou značné a dosud nebyly v plném rozsahu vyčísleny. Mezi hlavní
degradační procesy patří eroze půdy (vodní, větrná), acidifikace, ztráta humusu, utužení půdy,
podmáčení půd, zasolování půd, kontaminace. Zvláštní výzvou je hospodaření na půdě
v ochranných pásmech vodních zdrojů a ztráta zemědělské půdy převodem na stavební účely.
V podmínkách České republiky je nejzávažnějším druhem degradace půdy vodní eroze.
Závažnost vodní eroze spočívá ve finančních ztrátách a zvýšených nákladech na pěstování
plodin (snížení hektarových výnosů, nutnost čištění vodních toků a nádrží, pokles jednotkové
ceny půdy, kompenzace za poškození majetku sesuvy půdy apod.). Při nadměrné erozi
dochází ke ztrátě neobnovitelného zdroje. Odhad ztráty půdy v důsledku vodní eroze byl
v roce 2010 2 až 10 t/ha/rok (rozmezí zahrnuje pozemky vyhodnocené jako mírně až silně
erozně ohrožené), odhad erozí ohrožené plochy 1 691 600 ha, což představovalo cca 40 %
zemědělské plochy44 (kontextový indikátor 42). Z hodnocení potenciálního ohrožení z. p.
vodní erozí v r. 1999 vyplynulo, že středně silně bylo ohroženo 25 % (s povrchovým
odnosem 3,1-4,5 t/ha/rok) a silně až extrémně ohroženo 46 % (4,6-7,5 a více t/ha/rok), silně
poškozeno bylo v r. 1999 450 000 ha zemědělských půd45. Hlavními příčinami vodní eroze
jsou především odstranění krajinných prvků, nevhodná organizace hospodaření na orné půdě
(např. délky bloků na svazích), nevhodná volba plodin na svažité orné půdě a nevhodné
způsoby hospodaření na orné půdě (výčet není vyčerpávající). Část eroze je přirozená a část je
vyvolána lidskou činností. Na silně erodovaných půdách dochází ke snížení hektarových
výnosů až o 75 %46. Rovněž cena půdy poškozené erozí se výrazně snižuje, na některých
pozemcích až o 10 Kč/m2. V průměru na katastrální území se může jednat o snížení ceny
půdy až o 50 %47. Konzervativní odhady vyčíslují škody minimálně na 4,3 mld. Kč ročně48,
ale ve skutečnosti jsou několikanásobně vyšší.
Další formou degradace půd je větrná eroze, a to zejména na lokalitách s nejúrodnějšími
půdami (Polabí, jižní Morava). Závažnost spočívá ve ztrátě ornice, zhoršování fyzikálních
i chemických vlastností půdy, snižování hektarových výnosů a zvyšování prašnosti prostředí.
Zemědělská půda dle LPIS. Zdroje: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2010, MZe ČR, Zpráva o stavu životního prostředí ČR 2010,
MŽP ČR.
44
44
45
Zdroj: MZe 1999 in Kozák J. a kol. (2009): Atlas půd České republiky. MZe a ČZU Praha.
46
Zdroj: Vopravil Jan (2010): Půda a její hodnocení v ČR I. díl, VÚMOP Praha, 148 s.
47
Zdroj: Pírková Ivana (2011): Průměrné základní ceny zemědělských pozemků-jejich výpočet a příklady z praxe. In: Půda v 21. století:
hodnocení a oceňování zemědělského půdního fondu v podmínkách užití a ochrany půdy: Sborník příspěvků ze semináře s mezinárodní
účastí. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, s. 231-236. ISBN 978-80-86671-85-7.
48
Zdroj: VÚMOP (2011): „Podkladová studie pro PRV“.
59
Větrná eroze dosahuje zhruba 10 % škod způsobovaných vodní erozí49 a rovněž v tomto
případě lze očekávat zvýšení jejích dopadů v důsledku klimatických změn.
K trvalému zničení všech ekologických a produkčních funkcí půdy dochází při zastavování
půdy. Dešťové srážky a velmi omezená schopnost infiltrace vody v zastavěném území
podporují vznik lokálních povodní. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina
podzemní vody. Zemědělská půda ubývá ve prospěch zastavěné a ostatní plochy nebo lesních
pozemků. V letech 1990 až 2000 byl roční převod zemědělské půdy do nezemědělského užití
cca 1 tis. ha, od roku 2000 do roku 2011 docházelo k ustálenému úbytku zemědělské půdy
(dle ČÚZK) ve výši 4-5 tis. ha ročně50. Zatímco výměra z.p. dle ČÚZK klesá (r. 2007 4 249
tis. ha, r. 2011 4 229 tis. ha), výměra obhospodařované zemědělské půdy dle LPIS mírně
stoupla (r. 2007 3 519 tis. ha, r. 2011 3 542 tis. ha; kontextový indikátor 18).
Acidifikace zemědělských půd je na rozdíl od acidifikace lesních půd degradačním procesem
spíše lokálního charakteru. Ze zemědělského hlediska vývoj půdní reakce naznačuje stále
výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností
chudších půd. Činnost člověka se navíc negativně projevuje používáním kysele působících
průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, tj. kejdy), účinkem imisí a kyselých dešťů,
odebíráním bazických prvků (především vápníku) z půdy plodinami, intenzivními závlahami,
ale i monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem
obilovin. V průměru pak v České republice dochází ke snížení půdní reakce o 0,1 pH za 10
let. Mírně se zvyšuje také podíl kyselých půd (pH pod 5,5: r. 2003 28,2 %, r. 2010 30,9 %)51.
Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů
ochrany přírodních zdrojů ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při
souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu
půdy nebo při intenzivní erozi. Půdy v ČR mají ve svrchní vrstvě (0-30 cm) v průměru obsah
organického uhlíku 1,1 Gt (tzn. 1,1 x 109 t) (kontextový indikátor 41), na převážné většině
území to znamená koncentraci organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy v rozmezí 1-6 %52.
Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich
odvodnění, a to o 5-15 % v závislosti na půdním typu, a také na půdách intenzivně
zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu
humusu. Náchylné jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích.
Utužením je v ČR ohroženo přibližně 49 % zemědělských půd. Z toho asi 30 % je
zranitelných tzv. genetickým utužením při vytvoření zajílených iluviálních a případně
oglejených horizontů a více než 70 % je vystaveno tzv. technogennímu utužení53.
V podmínkách ČR je nejvážnějším jevem technogenní utužení podorničí a spodiny, která se
kombinuje s utužením genetického původu, a to zvláště na těžších půdách. Celkové náklady
na odstraňování škod jsou pravděpodobně obrovské (dosud nevyčísleny) a lze je rozdělit do
několika oblastí. Hlavní je přímý negativní vliv na omezenou infiltraci a retenci vody v půdě,
a tím urychlování povrchového odtoku, na rozvoj procesu eroze, vznik povodní apod. Dále
dochází ke snižování výnosů pěstovaných plodin (např. o 0,25 t pšenice/ha).
Trvale podmáčené půdy, vymezené na základě genetického půdního představitele tzv. trvale
zamokřených půd, zaujímají plochu 289 000 ha (5,78 % ZPF podle databáze BPEJ) 54. Jsou
typické zpravidla vysokou hladinou podzemní vody a velmi dlouhou dobou povrchového
49
50
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2011. MZe ČR.
51
Zdroj: Padesát let agrochemického zkoušení zemědělských půd v ČR, ÚKZUZ, Brno, 2012.
52
Zdroj: European Soil Portal – Soil Data and Information systems; data z roku 2000; podrobná data o obsahu humusu uvádí Kozák J. a
kol. (2009): Atlas půd České republiky. MZe ČR a ČZU Praha.
53
54
60
převlhčení profilu. Plodiny pěstované na podmáčené půdě trpí nedostatkem vzduchu v půdě.
Při povrchovém přemokření dochází k uhnívání a odumírání rostlin.
Hospodářská činnost člověka vede ke zvýšeným rizikům kontaminace půd. Průměrně
překračují maximální přípustné hodnoty sledovaných prvků (vanad, kadmium, arzen aj.),
stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb., cca 4 % vzorků. Lze přibližně odvodit, že podíl
kontaminované zemědělské plochy se pohybuje kolem 0,8% zemědělské půdy (přepočteno na
velikost zemědělské půdy 4 264 tis. ha – zdroj MZe)55. Pro použití potenciálně rizikových
materiálů v zemědělství existují v České republice legislativní limity (kaly, sedimenty,
hnojiva, půdní pomocné látky) tak, aby jejich aplikací nedocházelo ke kontaminaci půdy.
Potenciálním rizikem jsou staré ekologické zátěže, včetně přetrvávání perzistentních
prostředků na ochranu rostlin z minulosti (např. DDT).
Problematika zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) je ve
velmi úzké vazbě s vývojem jakosti vody ve vlastní vodárenské nádrži a v jejích přítocích.
Zemědělství v OPVZ je samo o sobě potenciálním zdrojem znečistění (např. pastva na TTP
nebo hospodaření na orné půdě). Problém se zvyšuje, pokud je v povodí nevhodné využití půd
(např. zornění svahů vedoucí k erozi), vysoká intenzita využívání vstupů na orné půdě
(zejména odvodněné), nevhodné střídání plodin atd. Za těchto podmínek unikají z půdního
profilu živiny, které vedou ve vodních nádržích k eutrofizaci.
Náklady na úpravu surové vody na vodu pitnou mohou být tímto navýšeny až o 10 Kč na 1
m3.Významným opatřením v minulosti bylo odvodnění půd. V místech, kde bylo odvodnění
odůvodněné a přestává být funkční, dochází k zamokření jako k důsledku ztráty funkčnosti
odvodňovacího zařízení. Přibližně 30-40 % odvodňovacích systémů z celkové výměry
1 065 tis. ha (cca 30 % zemědělsky využívané půdy ČR) je poškozeno, celkem zhruba 70 %
systémů je na hranici funkčnosti či za ní56. Potenciální rozsah těchto lokalit je obecně kolem
15-25 % ploch povodí.
Degradace půd tak patří k nejzávažnějším faktorům, které významně snižují národní
bohatství.
Voda
Voda je nedílnou součástí životního prostředí a její dobrá kvalita a optimální množství je
nezbytné pro efektivní hospodaření v krajině. Voda ve vztahu k zemědělství a lesnictví má
několik aspektů: voda jako vstup do zemědělské výroby, množství vody v krajině a retenční
schopnost zemědělské a lesní půdy, kritická zejména v povodňových situacích a v obdobích
sucha; narušení přirozených odtokových a retenčních poměrů v zemědělské krajině (mokřady,
morfologie koryt vodních toků, břehové porosty aj.); jakost vody na výstupu ze zemědělských
a rybářských systémů a při vstupu pro užití v dalších sektorech a pro rekreační účely; jakost
povrchových a podzemních vod ovlivněných zemědělskou činností s důrazem na vody
využívané nebo využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou (zemědělské
hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů).
Ve všech uvedených aspektech vztahu zemědělství a lesnictví k vodě se v ČR dlouhodoběji
kumulují problémy. Mezi nejvýznamnější, jejichž prevenci dopadů může PRV řešit, patří
zejména urychlený odtok vody z krajiny (posilující dopady extrémních hydrologických
událostí), rostoucí výskyty sucha v některých regionech, znečištění vod, ztráta vodních
ekosystémů, zásobování obyvatelstva vodou a případně čištění odpadních vod.
55
Zdroj: ÚKZÚZ (2011): Registr kontaminovaných ploch, 2M HNO3, 1990 – 2009. Brno.
56
61
Urychlený odtok vody z krajiny je způsoben zejména změnami využívání krajiny a způsobem
hospodaření na půdě. Zásadní změny v krajinné struktuře spojené s produkčním zemědělstvím
vedly k odstranění protierozních prvků a narušení prvků umožňujících zasakování vody do
půdy (rozmístění plodin, mozaikovitost krajiny s velkým podílem luk, travnaté průlehy
a příkopy ve směru vrstevnic), k narušení odtokových poměrů, a zejména ke zrychlení
odtoku. Tento stav se vzhledem k rozsahu problému stále nedaří uspokojivě řešit.
Masivním scelováním půdních bloků dochází k rychlému soustředěnému odtoku vody
z celého území zasaženého srážkou. Rychlost a intenzita odtékající vody zvyšuje její unášecí
schopnost a zvyšuje riziko eroze. Retenční schopnost krajiny je navíc narušena i využitím
těžké techniky, aplikací průmyslových hnojiv a degradací vybudovaných rozsáhlých
odvodňovacích systémů, které nejsou po roce 1989 udržovány a mohou mít negativní účinky
na zrychlení podpovrchového odtoku. Míra rizika škod způsobených povodněmi se zvyšuje.
Území České republiky bylo opakovaně (po téměř 100leté přestávce) zasaženo povodněmi,
z nichž mnohé byly extrémní a způsobily enormní škody na veřejném i soukromém majetku
(od roku 1997 celkem 174 mld. Kč) včetně ztrát na životech obyvatel (118 obětí), z toho
škody na vodních tocích a dílech byly cca 15 mld. Kč57. Lze předpokládat, že se budou
extrémní klimatické události opakovat i v následujících letech a s předpokládanými dopady
klimatické změny budou častější či s vyšší intenzitou58.
V současné době již některé regiony ČR (zejména Jižní Morava, Rakovnicko) trpí obdobími
nedostatku vody, přičemž se důsledky těchto jevů nepřímo odráží také v zemědělské produkci
a vzniká tak riziko sucha. Ačkoli se celkový úhrn srážek na našem území pravděpodobně
výrazně nezmění, bezdeštná období se pravděpodobně budou prodlužovat s postupující
klimatickou změnou. Navíc je poloha ČR specifická tím, že průměrně cca 95 % vody
odtékající z území ČR pochází ze srážek a jen 5 % k nám přiteče z okolních zemí. Základním
předpokladem řešení možného nedostatku vodních zdrojů je optimalizace užívání odebrané
vody (plocha trvale zavlažované půdy byla v r. 2007 38 530 ha, tj. 1,09 % zemědělsky
využívané půdy, v roce 2011 19 tis. ha, tj. 0,54 % zemědělsky využívané půdy – kontextový
indikátor 20) spotřeba vody aplikované pro závlahu byla v r. 2007 1 969 mil. m3, v r. 2011
1 947 mil. m3 59; (kontextový indikátor 39) a hospodaření s dešťovými vodami. Z predikcí
dopadů klimatické změny60 (dle průměrného scénáře vývoje teplot) na jednotlivá
hydrologická povodí do roku 2030 vyplynulo, že na většině našeho území nebudou ze 40-70
% pokryty povolené objemy odběrů povrchových vod61.
Hlavními příčinami vstupu znečišťujících látek ze zemědělství a krajiny do říční sítě je erozní
smyv a vyplavování látek z půd. Povrchové vody jsou dlouhodobě hodnoceny podle
ČSN 75 7221 škálou pěti tříd, většina významnějších toků je v současnosti ve třídě kvality
1-3. Dle nového hodnocení (dle Směrnice 2000/60/ES) nedosahuje v současnosti 82 %
vodních útvarů povrchových vod dobrého ekologického stavu a 29 % dobrého chemického
stavu.
Do vodních toků vstupuje 3 589 500 t erodované ornice za rok a v malých vodních nádržích
se usadí 359 000 m3 sedimentů62. Odtěžování těchto sedimentů je vysoce nákladná činnost
57
Zdroj: Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015. MZe 2010
58
Zdroj: ČHMÚ (2011): VaV MŽP SP/1a6/108/07 „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního
hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“
59
Zdroj: Eurostat.
60
Zdroj: Eurostat.
60
Průběžně diskutované dopady možného vývoje klimatu (zpřesnění stávajících předpokladů a hypotéz se, dle Evropské komise, očekává v
úrovni 2027–2030) vedly k vypracování pravděpodobných scénářů účinků změn na hydrologické podmínky vodních zdrojů ČR.
61
Zdroj Výzkumný ústav vodohospodářský, nepublikováno
62
Generel (1997).
62
a několikanásobně převyšuje finanční náklady na zavedení preventivních opatření v krajině.
Odhaduje se63, že jednorázové náklady na odstranění a zneškodnění sedimentu z malých
vodních nádrží by představovaly 30 mld. Kč. Ve vodárensky významných nádržích je
odstraňování sedimentů dokonce extrémně problematické (důvod: vysoké náklady, přerušení
dodávek pitné vody).
O problému znečištění povrchových i podzemních vod dusičnany ze zemědělských zdrojů
vypovídá rozloha zranitelných oblastí dusíkem (ZOD), vymezovaných dle požadavků
Nitrátové směrnice (91/676/EHS). Na základě poslední revize (k 1.8.2012) je celková výměra
zranitelných oblastí 1 838 tis. ha zemědělsky využívané půdy, což představuje nárůst podílu
zemědělské půdy (vedené v LPIS) ve zranitelných oblastech o cca 4,4 % ve srovnání
s rozlohou vymezenou revizí ZOD k 1. 9. 200764. Na takto vymezené ploše hospodaří 15 899
zemědělských subjektů, což představuje nárůst o 630 zemědělských subjektů oproti předchozí
revizi vymezení. V rámci ZOD překročilo v r. 2011 10,8 % rozborů (v r. 2007 6,4 %) limit N
50 mg na litr vody a 51,7 % (v r. 2011 proti 37 % v r. 2007) limit N 25 mg/l, ve znečištění
povrchových vod dochází tedy stále k nárůstu. Dle monitorovací sítě ČHMÚ (mělké vrty
indikující kvalitu podzemních vod) překročilo v r. 2011 normu 22,4 % vzorků (v r. 2007 4,4
%) v případě sumy prostředků na ochranu rostlin a 17,8 % u dusičnanů (rok 2011, v r. 2007
18,4 %)65 (kontextový indikátor 40).
V minulosti byly vodní toky upravovány za účelem rychlého odvedení povodňových průtoků,
plavby a také v souvislosti s intenzifikací zemědělské výroby do podoby kanalizovaných
koryt, což mělo za následek významné snížení délky říční sítě, zvýšení podélných sklonů,
zvýšení škod vyvolaných dnovou a břehovou erozí, zánik druhové rozmanitosti
odpovídajících biotopů a omezení mnoha přirozených funkcí říčního ekosystému (např.
samočistící funkce).
Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů v roce 2010 dosáhl 93,1 %
z celkového počtu obyvatel66. Kvalita pitné vody dodávané z úpraven splňuje stanovené
standardy a monitorovací systém Státního zdravotního ústavu svědčí o minimálním
překročení hygienických limitů. Horší je ovšem situace u malých a individuálních
vodárenských zdrojů (studny), kde frekvence překročení standardů je podstatně vyšší.
Z hlediska efektivity vynakládaných finančních prostředků (investičních dotací), ale
i provozních nákladů hrazených uživateli je žádoucí připojování malých aglomerací na
vodárenské systémy s dostatečně kapacitním zdrojem a moderní technologií vodárenské
úpravy.
V roce 2010 bydlelo v domech připojených na veřejnou kanalizaci 81,9 % obyvatel. Výstavba
čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v posledních letech výrazně vzrostla a přes
500 aglomerací realizuje novou infrastrukturu67Bylo dosaženo splnění zpřísněných emisních
limitů – zejména pro sloučeniny fosforu a dusíku. Nedostatky přetrvávají v malých obcích,
kde je zatím likvidace odpadních vod řešena individuálně.
Jakost povrchových i podzemních vod, hromadění sedimentů, jakož i odtokové poměry v ČR
zůstávají i nadále závažným problémem.
63
64
65
66
67
Zdroj: Vrána K. a Beran J. (1998): Rybníky a účelové nádrže, ČVUT Praha.
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2011. MZe ČR.
Zdroje: Zpráva o stavu životního prostředí ČR 2011. MŽP; Zpráva o stavu zemědělství ČR 2007 a 2010. MZe; Vyskoč P., Richter P.,
Mičaník T., Filipi R. (2011): Vyhodnocení jakosti povrchových vod v profilech sledování. Vyhodnocení jakosti povrchových vod v letech
2006 až 2008 z hlediska plnění požadavků nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výzkumný ústav vodohospodářský
T. G. Masaryka, v.v.i.
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí 2011. ČSÚ.
Údaj z r. 2010. Zdroj: Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015. MZe 2010
63
Krajina
Současný stav krajiny je dán tendencemi sociálního a ekonomického vývoje a vznikl jako
důsledek nedocenění významu krajiny. Nepříznivé důsledky, zejména snížení schopností
krajiny poskytovat ekosystémové služby, např. snížení biologické rozmanitosti a početnosti
populací původních druhů, ztráty přirozené úrodnosti půdy v důsledku degradace půdy
a změny vodního režimu krajiny, se vzájemně prolínají a vyplývají z problémů samostatných
složek krajiny68, tudíž jsou řešeny v rámci samostatných kapitol věnovaných půdě, vodě,
lesům a biodiverzitě.
Vzhledem k ploše zemědělského (v r. 2007 představovala zemědělská půda 53,88 % celkové
plochy ČR, v r. 2011 53,62 %) a lesního hospodaření (lesní půda v r. 2007 tvořila 33,62 %,
v r. 2011 33,73 %, dle ČÚZK; kontextový indikátor 31) není pochyb, že zemědělství
a lesnictví mají výrazný vliv na charakter krajiny, její schopnost poskytovat ekosystémové
služby se silným vlivem na vodní režim, půdní erozi a biodiverzitu (zejména od 2. poloviny
20. století dosud) a celkový stav přírodního i kulturního prostředí. V České republice je stále
vysoký poměr zornění, i když stále klesá (rok 2007: 71,4 %, podíl obilovin na obdělávané
ploše 36,7 %, 2011: 70,9 %, podíl obilovin 34,5%), zatímco poměr zatravnění mírně stoupá
(2007: 23 %, 2011: 23,4 %69). Pro vyčíslení plochy s extenzivním zemědělstvím na orné půdě
bohužel nejsou k dispozici dostatečně podrobná data70, extenzivní pastviny představovaly
v roce 2011 2 462 tis. ha z.p., tj. 70,7 %71 (kontextový indikátor 33). Kulturní krajina České
republiky je specifická svou členitostí, rozmanitostí typů a poměrně vysokým přírodním i
kulturním bohatstvím. V ČR byla přijata řada legislativních nástrojů pro zachování, péči a
obnovu tohoto jedinečného dědictví, jejich praktické uplatňování lze však z různých důvodů
považovat za poměrně liknavé (plocha chráněná v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, tvořila v r. 2007 20,90 %, v r. 2011 21,4 % celkové plochy; na druhou
stranu také vzrostla plocha ostatní půdy (dle ČÚZK) z 10,45 % v r. 2007 na 10,58 % v r.
2011; kontextový indikátor 31).
V průběhu druhé poloviny 20. století se průměrná plocha pozemků zvýšila z 0,23 ha
na přibližně 20 ha v současnosti (nyní půdních bloků, dle evidence LPIS). Došlo
k rozsáhlému scelování zemědělské půdy, které nerespektovalo reliéf terénu a bylo provázeno
rozoráním a odstraněním stezek, cest, mezí, ovocných stromořadí, solitérních dřevin, remízků
a rozsáhlými změnami užívání půdy navazující na intravilán sídla. V tomto období lze
sledovat narovnání a zkrácení horních částí vodních toků a struh až o jednu třetinu72. Tyto
procesy byly doprovázeny rozsáhlým odvodněním a rozoráním přirozených míst rozlivu.
Následovalo odcizení skutečných vlastníků od hospodaření na zemědělské půdě.
V současnosti subjekty zemědělské výroby hospodaří ze 76 % na pronajaté půdě, což
konzervuje stav a brání rozumnému návratu mozaikovitosti zemědělské krajiny. V oblastech
s intenzivními způsoby hospodaření lze také sledovat nárůst oplocování rozsáhlých ploch ve
volné krajině (pastevní areály aj.).
68
Zdroje: Míko L. et Hošek M. (2009): Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu v roce 2009. AOPK ČR Praha, s. 2-33,
podrobněji použitá data jsou z těchto zdrojů: VÚV T.G.M., v.v.i. 2008, ČHMÚ 2009, AOPK 2009, Evernia 2008, ČUZK 2009, Česká
geologická služba 2009, VÚMOP 2009, Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka 1845-2000 (GAČR 205/09/0995); Zpráva o
stavu ŽP 2011.
69
Zpráva o stavu zemědělství ČR, MZe 2007, 2011.
70
Výnosy obilovin se v ČR sledují na úrovni krajů a jsou velmi heterogenní, nejsou k dispozici statistické údaje na úrovni nižších územních
jednotek, které byly zapotřebí pro odhad plochy s výnosem nižším, než je 60% průměru EU 27
71
Zdroj: DG AGRI
Zdroje: Ivan Dejmal: Co s evropskou kulturní krajinou na konci dvacátého století? In: Téma pro 21. století: Kulturní krajina, aneb,
Proč ji chránit? Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2000. 243 s. ISBN 80-7212-134-0. Váchal J., Němec J. a Hladík J.
(2011): Pozemkové úpravy v ČR. Consult Praha.
72
64
Kombinace výše uvedených faktorů, navíc umocněných nesprávnými agrotechnickými
postupy, nízkým podílem ekostabilizačních prvků v krajině73 a extrémními meteorologickými
jevy, způsobuje snížení schopnosti krajiny eliminovat průběh a zmírňovat dopady těchto
rizikových situací, což se projevuje mj. i ekonomickými ztrátami v zemědělské produkci
a poškozením majetku například v důsledku povodní.
Dalším negativním jevem na venkově je celkové snížení estetické atraktivity a potenciálu pro
rekreační využívání krajiny, ale také snížení přístupnosti a prostupnosti krajiny. Z intenzivně
využívané krajiny se v důsledku scelování pozemků vytratily historické, přírodní
i polopřírodní struktury a prvky. Takto obhospodařovanou často monotónní (unifikovanou)
krajinu, navíc mnohde s omezenými možnostmi průchodu, nelze považovat za esteticky
atraktivní. Na druhé straně v některých oblastech ČR dochází k opouštění venkova
a extenzifikaci zemědělského hospodaření. To je doprovázeno zejména postupnou sukcesí,
zarůstáním tradičních stezek, dominant, devastací opuštěných zemědělských a rekreačních
areálů, chátráním drobných kulturních památek, ale i zanedbáním veřejných prostorů a celých
vesnic.
V přírodně znevýhodněných oblastech existuje reálné riziko zanechání hospodaření na
travních porostech, které je dostatečně eliminováno zejména platbami LFA a přímými
platbami. Bez těchto podpor dosahoval podíl neobhospodařované půdy v roce 2000 (tj. před
zavedením SZP) 21 tis. ha74 (MZe a MŽP uvádějí odhad skutečně neobhospodařované půdy
v roce 1999 300 tis. ha, a to přibližně na málo úrodných půdách v horských a podhorských
marginálních oblastech75). Po zavedení podpor tento podíl pro léta 2007-2010 představoval
2,5 tis. ha76. Podíl přírodně znevýhodněných oblastí na zemědělsky využívané půdě byl v roce
2007 49,9 % (podrobněji: 14,6 % horské, 29,6 % ostatní a 5,7 % oblasti se specifickým
omezením) a v roce 201177 50,3 % (14,8 % horské, 29,6 % ostatní a 5,8 % oblasti se
specifickým omezením) (kontextový indikátor 32).
Tabulka 24 Odhad ztráty krajinných prvků od začátku kolektivizace (padesátá léta)
po časový úsek 1986-96
Krajinné prvky
Rok 1949-1955
Rok 1986-1996
4 000 km, tj. 1 400 ha
Liniová zeleň – odstraněno
3 600 ha
Rozptýlená zeleň – odstraněno
2 000 ha
Zeleň kolem sídel – odstraněno
49 000 km, tj. 240 000 ha
Rozoráno mezí – šířka 0,5 m
158 000 km
Polní cesty – zrušeno
Zdroj: Figala J. (1997): Změny agroekosystémů jako příčina destability zemědělské krajiny. Sborník přednášek.
Konference ICID povodně a krajina ´97. 13.-14. listopadu 1997, Brno,
Zemědělci poskytují veřejnou službu tím, že o krajinu pečují. V roce 2009 byla tato služba
hodnocena českými daňovými poplatníky a roční hodnota této služby byla oceněna ve výši
2,7-4,8 mld. Kč ročně78.
73
Pro představu o realizovaných opatřeních zaměřených na obnovu či zakládání ekostabilizačních prvků v krajině lze např. uvést
prostředky, vynaložené na tento účel (včetně revitalizačních akcí, mimo ČOV) v rámci Programu revitalizace říčních systémů 2005-2009
prostřednictvím AOPK ČR – celkem 367 akcí za cca 703,2 mil. Kč. Výroční zprávy AOPK ČR 2005-2009. Dalšími zdroji financí pro
realizaci ekostabilizačních prvků jsou krajinotvorné programy MŽP (PPK, OP ŽP, POPFK) a financování společných zařízení v rámci
KPÚ, v malé míře dotační programy krajů aj.
74
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření AGROCENSUS 2000
75
MZE (1999), Půda, situační a výhledová zpráva
76
77
78
Zdroj: ČSÚ, Strukturální šetření AGROCENSUS 2010.
Zdroj: LPIS
Identifikace a měření veřejných statků v zemědělství, Výstup z Výzkumného záměru ÚZEI, ÚZEI, Praha 2010, šetření provedené
metodou ochota platit na ekonomicky aktivním obyvatelstvu.
65
Biologická rozmanitost
Tato je popisována jako rozmanitost na úrovni ekosystémů, druhů, případně stanovišť a na
genetické úrovni. Způsoby hospodaření v zemědělství představují plošně nejvýznamnější
faktory ovlivňující stav ekosystémů i stanovišť, a to včetně druhů, které je tvoří. Ovlivnění
může jít až do úrovně genetické diverzity (např. izolovanost metapopulací). Problémy na
úrovni ekosystémů a jejich funkcí se překrývají s výše popsanými problémy krajiny jako
celku.
Pro demonstraci problémů ve vztahu k přírodním stanovištím byla převzata data z Hodnotící
zprávy o stavu evropsky významných stanovišť pro Evropskou komisi. Na 17 % rozlohy ČR
jsou dosud zachována stanoviště79, která lze klasifikovat jako přírodní (polopřirozené travní
porosty, lesní porosty s dochovanou přírodě více či méně odpovídající skladbou, vodní
a mokřadní stanoviště a další plošně méně významné typy stanovišť)80. Stav přírodních
stanovišť je však převážně nepříznivý (74 %), přičemž stav jednotlivých typů stanovišť se liší
v závislosti na míře jejich ovlivnění a zranitelnosti81(kontextový indikátor 36).
Příčiny nepříznivého stavu dochovaných přírodních stanovišť (ale i druhů) lze spatřovat do
značné míry v dědictví intenzifikace zemědělského hospodaření v 2. polovině 20 století, která
vedla k přímé likvidaci řady stanovišť (rozorání, náhradní rekultivace, odvodňování,
v některých oblastech naopak zalesňování travních porostů a ostatních ploch, rychloobnova
a dosevy luk aj.) nebo jejich degradaci (kromě některých z uvedených činností také
eutrofizací vlivem přehnojování nebo jiným způsobem chemizace, změnou způsobů
hospodaření a používaných postupů či technologií ap.)82. Některé z těchto postupů představují
riziko i dnes, kdy je však stav přírodních stanovišť zároveň ohrožován absencí hospodaření
(především v případě nízkoprodukčních travních porostů nebo obtížně dostupných ploch)
a následnými změnami společenstev v důsledku sukcese.
Druhová různorodost vázaná na zemědělskou půdu vykazuje v mnoha ukazatelích postupný
pokles. Vývoj stavu druhů cévnatých rostlin je zaznamenán v tzv. Červených seznamech
ohrožených druhů: v roce 1979 bylo 239 ohrožených, 240 silně ohrožených a 267 kriticky
ohrožených, v roce 1995 bylo 313 ohrožených, 357 silně ohrožených a 427 kriticky
ohrožených, v roce 2000 bylo 324 (13 %) ohrožených, 352 (14 %) silně ohrožených
a 476 (18,5 %) kriticky ohrožených druhů83.
Přibližně 45 % druhů vyšších rostlin a 26 % mechorostů se nachází v nějakém stupni
ohrožení. Celkově bylo v r. 2009 20% sledovaných druhů v příznivém stavu, 30% ve stavu
nepříznivém84. Příčiny tohoto stavu jsou stejné jako u přírodních stanovišť (včetně plošného
provádění seče v krátkém časovém období a mulčování). Příkladem stavu a trendů u druhů
rostlin s významnou reakcí na změnu zemědělského hospodaření mohou být orchideje či
hořeček mnohotvárný český85. Vliv intenzivního hospodaření lze dobře demonstrovat např.
79
Stanoviště ve smyslu Chytrý, M. a kol. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha; …; údaje o podílu přírodních
stanovišť a jejich stavu vycházejí z mapování a monitoringu pro účely tvorby soustavy Natura 2000 a reportingu dle Směrnice
92/43/EHS.
80
Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných stanovišť pro Evropskou komisi. EEA uvádí data pro stanoviště a druhy na evropské
úrovni, proto byly použity národní zdroje dat.
81
Zdroj: Míko L. et Hošek M. (2009): Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu v roce 2009. AOPK ČR Praha.
82
Váchal J., Němec a Hladík J. (2011): Pozemkové úpravy v ČR. Consult Praha.
83
Národní zdroje: HOLUB J., PROCHÁZKA F. & ČEŘOVSKÝ J. (1979): Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů vyšších
rostlin květeny SR (1. verze). – Preslia, Praha, 51: 213–237. HOLUB J. et al. (1995): Červený seznam ohrožené květeny ČR (2. verze). –
28 p., ms. [Depon. in: AOPK ČR Praha et Česká botanická společnost Praha]. PROCHÁZKA F. (ed.) 2001: Červený a černý seznam
cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000), Příroda, Praha.
71
84
85
Zdroj: Miko L. et Hošek M. (2009): Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu v roce 2009. AOPK ČR Praha.
V minulosti se tento druh vyskytoval roztroušeně po celém území ČR na stovkách lokalit (historicky doloženo více než 650). V letech
66
i ve vztahu k vzácným plevelům na orné půdě, které díky hnojení a používání chemických
přípravků z naší krajiny téměř vymizely. Za nejvíce ohrožené skupiny živočichů jsou obecně
považovány populace bezobratlých. Např. s více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů
se řadí ČR na 4. místo v Evropě v relativním, a dokonce na 1. místo v absolutním počtu
ztrát86. Aktuálně mezi hlavní příčiny ohrožení bezobratlých v zemědělské krajině patří opět
především celoplošné a časově unifikované seče (intenzivní technologie), které v případě
těchto skupin vedou primárně k usmrcení. V případě, že jedinci (ve všech vývojových stádií)
přežijí jednorázový zásah, způsobený celoplošnou sečí, zpravidla nastane problém
s následným přemístěním a zajištěním potravy. Dopad nemá pouze způsob provedení seče, ale
i na ni navazující operace. Např. u rovnokřídlého hmyzu se mortalita během sečení a sklízení
sena, zvýší až na 82 % jedinců přítomných před sečí. Mezi další příčiny ohrožení
bezobratlých lze zařadit i intenzivní pastvu na pastvinách87, malou nabídkou potravy a úkrytů
pro bezobratlé na orné půdě88, mulčování (usmrcující všechna vývojová stádia), používání
chemických postřiků apod.
Travní porosty na zemědělské půdě vykazující vysokou druhovou různorodost představují
rozlohu přibližně 400 tis. ha, přičemž část je ve velkoplošných chráněných územích
(CHKO, NP a jejich ochranných pásmech, oblastech NATURA 2000: PO a EVL) a část ve
volné krajině (v současné době bez adekvátní ochrany, s výjimkou porostů ve významných
krajinných prvcích). Pojem „zemědělské systémy s vysokou přírodní hodnotou“ (tzv. HNV)
prošel v rámci stávajícího programového období vývojem od původního vymezení pouze ve
zvláště chráněných územích rozšířením o evropskou soustavu oblastí NATURA 2000, s níž se
národní ZCHÚ částečně překrývají, až po rozšíření o cenné biotopy závislé na zemědělské
činnosti ve volné krajině (současný návrh). Jedná se o dochovaná stanoviště s přírodě blízkou
skladbou, která představují velmi významný prvek přispívající k zachování biologické
rozmanitosti i ekosystémových funkcí krajiny. Poslední součástí současného návrhu HNV
jsou lokality s cílenou ochranou evropsky významných druhů modrásků, z nichž část není
zahrnuta v žádném z chráněných území. V roce 2011 bylo 9,13 % plochy tzv. HNV na
zemědělské půdě (odpovídá ploše trvalých travních porostů ve zvláště chráněných územích a
v soustavě NATURA 2000 bez překryvů89; kontextový indikátor 37. Podle současného
návrhu vymezení MŽP (2012) by se celková plocha trvalých travních porostů (HNV) v LPIS
zvýšila na 460 tis. ha, což zahrnuje: 246 432 ha chráněných v rámci velkoplošných ZCHÚ,
maloplošných ZCHÚ a oblastí NATURA 2000, 209 540 ha cenných biotopů závislých na
zemědělském hospodaření ve volné krajině a 3 278 ha lokalit mokřadních modrásků ve volné
krajině90. V tomto pojetí by HNV představovaly cca 10,8 % celkové z. p. Hodnota těchto
travních porostů je ohrožena výše uvedenými faktory. Stávající nástroje politiky nejsou
v případě některých typů stanovišť a druhů dostatečně cílené a uplatňované v souladu
s místními podmínkami (např. vyvážení poměru druhově bohatých pastvin a mezofilních luk
v rámci farmy, využívání možnosti neposečených pásů u nadstavbových titulů, plošné sečení
nedopasků bez rozlišení významu pro ochranu hmyzu aj.), a proto sledovaným trendům
2000-2008 byl zaznamenán na pouhých 65 lokalitách (Miko L. et Hošek M., 2009). (Miko L. et Hošek M. (2009): Příroda a krajina
České republiky. Zpráva o stavu v roce 2009. AOPK ČR Praha).
86
87
Zdroj: Daphne ČR (2011): Zodpovězení a podložení otázek vzniklých na základě přípravy nových managementů, chystaných pro
agroenvironmentální opatření pro dotační politiku po roce 2014. Studie pro MŽP ČR.
88
Zdroj: Česká společnost ornitologická 2010: Zpracování monitoringu přínosu nově navržených agroenvironmentálních opatření (AEO)
za rok 2010. Studie pro MZe.
89
Zdroj: Zelená zpráva 2011; Eurostat uvádí podíl plochy obhospodařované s ohledem na biodiverzitu mezi 9% (rok 2007) a 10% (rok
2010)
Zdroj: Návrh ministerstva životního prostředí - prioritní vrstva pro zacílení jednotlivých opatření v rámci PRV 14+ (včetně HNV vrstvy).
Verze 4.9.2012.
90
67
nedokážou účinně bránit. Na orné půdě se stávající nástroje politiky ke zvýšení druhové
diverzity takřka neuplatňují91.
Zatímco se populace lesních ptáků v ČR v letech 1982-2009 pouze mírně snižovala, početnost
běžných druhů ptáků zemědělské krajiny dramaticky poklesla téměř na polovinu. Uvedený
trend lze prezentovat na dříve běžných druzích zemědělské krajiny, jako je např. strnad
zahradní, skřivan polní, koroptev polní (úbytek až o 82 %), čejka chocholatá (úbytek o 91 %),
či drop velký (v ČR vymizel)92. Příčiny snižování stavů ptáků vázaných na zemědělskou půdu
se týkají především orné půdy (u chřástala také travních porostů), kde při běžných operacích
dochází k úbytku až k poškozování hnízdních stanovišť, zdrojů potravy a úkrytů. Čejka
chocholatá změnila v posledních letech stanoviště z travních porostů na podmáčené plochy na
orné půdě. Index běžných druhů ptáků zemědělské krajiny (stav v roce 2000 je brán jako
100 %) klesl z 83,4 % v r. 2007 na 74,9 % v roce 201193(kontextový indikátor 35).
Graf 23 zobrazuje časovou řadu hodnot indikátoru, který je vytvořen na základě indexů
vývoje početnosti populací ptáků zemědělské a lesní krajiny, pro něž existuje nepřetržitá
datová řada od roku 1982. Výběr druhů vychází z celoevropského indikátoru ptáků
zemědělské (lesní a běžné) krajiny používaného Eurostatem pro účel Strukturálních
indikátorů EU a Indikátorů trvale udržitelného rozvoje EU. Studie zpracované BirdLife
International ukazují, že od roku 1980 se v některých evropských zemích snížila celková
početnost ptáků zemědělské krajiny o 30 %., pokles u lesních ptáků a běžných druhů (včetně
vodních) je mírnější.
Indikátor běžných druhů ptáků zemědělské krajiny, běžných druhů lesních
ptáků a všech běžných druhů ptáků, ČR [index, 1982=100]
Graf 23
__ Běžné druhy zemědělské __
Všechny běžné druhy
krajiny
Zdroj: Informační systém statistiky a reportingu (JPSP (ČSO/ORNIS))
Legenda:
__
Běžné lesní druhy
Stavy savců vázaných na zemědělské a lesní ekosystémy také zaznamenávají dlouhodobě
pokles (20 % druhů savců považujeme dle Červených seznamů za ohrožené, či vymřelé).
Např. zajíc polní zaznamenal od roku 1970 do roku 2009 pokles o cca 77 %94.
91
92
93
94
Podrobněji např. Daphne ČR (2011): Zodpovězení a podložení otázek vzniklých na základě přípravy nových managementů, chystaných
pro agroenvironmentální opatření pro dotační politiku po roce 2014. Studie pro MŽP ČR.
Zdroj: Míko L. et Hošek M. (2009): Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu v roce 2009. AOPK ČR Praha.
Zdroj: ČSO: Index ptáků zemědělské krajiny 2007, 2011. Studie pro MZe. Eurostat uvádí hodnotu pro rok 2007 79,3% (ale 97,3% pro
rok 2008) proti roku 2000, pro pozdější roky index není uveden, proto byl použit přesnější národní zdroj.
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010.
68
Jednou z hlavních příčin úbytku ptáků a savců vázaných na zemědělskou krajinu je změna
struktury využívání krajiny (především ztráta krajinných prvků v zemědělské krajině). Díky
homogenizaci a intenzifikaci využívání krajiny dochází např. ke ztrátě potravy během
jednorázové sklizně (seče), likvidaci hnízd i jedinců během provádění agrotechnických
operací. Díky aplikaci chemických přípravků může dojít k sekundární otravě jak savců, tak
i ptáků (mrchožrouti, predátoři).
Příčiny poklesu biodiverzity ve vztahu k zemědělství a lesnictví u většiny výše uvedených
skupin jsou navíc nevhodné odvodnění, špatná organizace pastvy, opouštění území,
fragmentace populací v důsledku velkých honů, ztráta tradičních způsobů hospodaření, atd.
Jako tzv. „deštníkový druh“ pro ochranu hmyzu (a spolu s ním ohrožených botanických
společenstev s častým výskytem chráněných druhů rostlin i hmyzu) na vlhkých travních
porostech byly vybrány dva evropsky významné druhy mokřadních modrásků s velmi
podobnými životními nároky modrásek bahenní a modrásek očkovaný, které potřebují pro své
hostitelské rostliny a mravence velmi časný nebo naopak pozdní termín šetrné mozaikovité
seče95. Podobné, v minulosti přirozené, časové a prostorové rozrůznění hospodaření na
přírodně cenných stanovištích je v současném způsobu zemědělské výroby nutné cíleně
podporovat.
V zemědělství má svůj význam také genová různorodost. Vlivem intenzifikace zemědělství
dochází již od 50. let k poklesu stavů tradičních plemen. Nejméně 8 tradičních českých
plemen hospodářských zvířat je ohroženo vymizením, neboť nejsou preferována v rámci
současných podmínek živočišné produkce. Podobný negativní trend lze nalézt např.
u krajových odrůd ovoce či pícnin. Problematika uchování genetických zdrojů je řešena v ČR
v rámci národních podpor.
Zemědělci pečující o zemědělskou půdu současně napomáhají zachovat druhovou
rozmanitost. Hodnota této služby byla v roce 2012 oceněna daňovými poplatníky v rozpětí
1,7-1,8 mld. Kč/rok96
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny je ochrana území, která se
provádí prostřednictvím zvláště chráněných území. Zákon o ochraně přírody a krajiny
vymezuje následující kategorie ZCHÚ: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti
(CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní
památky (NPP) a přírodní památky (PP). Jedná se o území s unikátní nebo
reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhů, populací i společenstev, dále
území s jedinečnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky
krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu. Plocha
ZCHÚ velmi mírně stoupá (viz kapitola Krajina).
Pro zajištění cílů a zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany zvláště chráněných území je
důležité zabezpečení vhodného managementu. Ve zvláště chráněných územích jsou
podporovány šetrné způsoby hospodaření.
Natura 2000
Vstupem do EU k 1. květnu 2004 Česká republika převzala mimo jiné také závazky v oblasti
ochrany přírody, které spočívaly ve vytvoření soustavy chráněných území evropského
Beneš J,, Konvička M. (eds.)(2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I. a II. Společnost pro ochranu motýlů, Praha.
96
95
Výsledek šetření opírající se o metodu ochoty platit, bylo provedeno v roce 2012 na ekonomicky aktivním
obyvatelstvu (provedeno ve spolupráci MZe a ÚZEI, dosud nepublikováno).
69
významu, nazvané Natura 2000. Tato soustava je vytvářena na základě dvou směrnic Rady, a
to směrnice Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. směrnice o ptácích),
a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích). Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů
území – tzv. ptačích oblastí (PO) a evropsky významných lokalit (EVL) a vymezených ploch,
jejichž ochrana podporuje dosahování cílů ochrany oblastí soustavy Natura 2000. Podíl
plochy v soustavě NATURA 2000 stoupl z 13,3 % celkové výměry ČR v roce 2007 na 14 %
v roce 201097, což znamená v roce 2011 4,4 % zemědělsky využívané půdy (bez překravů)
(kontextový indikátor 34). Výměry plochy přírodních a nepřírodních stanovišť v soustavě
Natura 2000 jsou uvedeny v tabulce v kap. Lesnictví.
Zemědělská půda v ZCHÚ a v oblastech Natura 2000, včetně cenných biotopů ve volné
krajině představuje v současné době plochy vymezené jako tzv. plochy půdy vysoké přírodní
hodnoty (HNV, podrobněji viz podkapitola Biodiverzita v kapitole 3.1.4.1.).
Změna klimatu
Změna klimatu se projevuje zvyšováním teplot a je provázena celou řadou dalších jevů, které
se mohou na regionální úrovni lišit. V některých regionech přináší zvýšení srážek, zatímco
v jiných se očekává výrazný úbytek srážek. Přináší sebou také četnější výskyt extrémních
povětrnostních jevů, jako jsou přívalové deště (následované často povodněmi) nebo naopak
dlouhá období sucha.
Klíčovým příspěvkem ke změně klimatu je uvolňování skleníkových plynů ze zemědělství.
Zemědělství je významným zdrojem emisí CO2, CH4, a N2O. Dochází také k uvolňování
oxidu uhličitého při používání fosilních paliv pro vytápění budov a pohonných hmot pro
zemědělské stroje. Významné jsou také emise spojené s výrobou hnojiv a krmiv. CO2 se také
uvolňuje při rozkladu půdní organické hmoty. Zemědělství se na celkových emisích ČR podílí
6,2 %. Příčinami jsou zejména vysoké zornění (r. 2007: 71,4%, r. 2011: 70,9%98), odvodnění
půd, utužení půd, a tím zvýšená spotřeba pohonných hmot při zemědělských operacích,
tepelné ztráty u vytápěných budov, naprosto převažující využívání neobnovitelných zdrojů
energie. ČR výrazně převyšuje EU v případě emisí na obyvatele (v t CO2 ekvivalentních v r.
2010: EU 27 9,4, ČR 13,2, Německo 11,4, Rakousko 10,1, Polsko 10,5 a Slovensko 8,599) či
na HDP. Z toho plyne, že v ČR stále existují značné rezervy pro další snižování emisí
skleníkových plynů.
V roce 2007 dosahovaly emise skleníkových plynů ze zemědělství 8 179 t CO 2
ekvivalentních, v roce 2009 7 877 t CO2 ekvivalentních a v r. 2011 7 777 t CO2
ekvivalentních100, (kontextový indikátor 345), dochází tedy k celkovému poklesu emisí.
Současně je však značné množství skleníkových plynů vázáno (např. na zalesněných
a zatravněných plochách) a celková bilance skleníkových plynů je negativní (více vázáno, než
emitováno).
Zvyšování teploty vzduchu způsobí prodloužení vegetačního období. Předpokládá se, že se
délka velkého vegetačního období v celé České republice prodlouží z 215 dnů v období
1961-1990 na 229 dnů v období 2010-2039 (prodloužení o 14 dnů) a na 256 dnů v období
2070-2099. Lze očekávat prohloubení řady negativních jevů jako je vodní eroze, sucha,
přívalové deště s povodněmi atd. V zemědělství ještě nebyly dostatečně nastartovány přípravy
97
99
Zdroj: EEA (European Environmental Agency) uvádí 14,04% pro rok 2010
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR 2007, 2011, MZe ČR. Srovnání se sousedními zeměmi dle Eurostatu: v r. 2010 zornění v ČR
73,1 %, v sousedních zemích v Německu 70,9 %, Rakousku 47,4 %, Polsku 75,3 % a na Slovensku 71,4 %
98
Eurostat
100
Eurostat
70
adaptačních opatření, která by redukovala negativní dopady očekávaných projevů klimatické
změny na zemědělství.
Ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství (dále EZ) je jedním z nejpropracovanějších zemědělských
a potravinářských systémů, přinášejících lidské společnosti veřejné statky v oblasti životního
prostředí, v oblasti welfare zvířat a v oblasti kvality života na venkově. EZ pozitivně
ovlivňuje složky životního prostředí od tvorby a údržby krajiny přes podporu biodiverzity,
zvyšování kvality půdy, prevence půdní eroze, zvyšování kvality a retence vody až po možný
potenciál ve zmírňování změn klimatu. Hnací silou zvyšování efektivity EZ je mezi jinými
trend změny životního stylu obyvatel, zvyšující se ochota podřídit své potřeby životnímu
prostředí a pohodě zvířat. Ekologické zemědělství je systémem produkce, který mimo jiné
principiálně vylučuje používání průmyslových hnojiv a prostředků ochrany rostlin
nepřírodního původu.
EZ má svůj propracovaný certifikační a kontrolní systém, uznávaný po celém světě (rámec
IFOAM), podložený národní i evropskou legislativou. Z tohoto systému vychází jednotná
pravidla, certifikace, značení produktů a pravidelná kontrola, nezávislá na veřejných
prostředcích.
V České republice bylo k 31. 12. 2011 registrováno celkem 4 357 ekologických
podnikatelů101, z toho je 3 904 ekozemědělců, 422 výrobců, 201 distributorů, 52 dodavatelů
vstupů (krmiv, osiv) a 14 včelařů (ÚZEI 2012). V režimu EZ je obhospodařováno přes
483 tis. ha z. p. (ČÚZK), což představuje cca 12 % zemědělského půdního fondu ČR (2011).
V roce 2004 bylo v EZ cca 260 tis. ha, nárůst ploch od vstupu do EU do současnosti je tedy
celkem 76 % (především na travních porostech; v r. 2007 bylo v EZ cca 313 tis. ha, tzn.
7,35 % z celkové výměry ZPF(kontextový indikátor 19). EZ je proto významnou částí
českého zemědělství. Hlavními oblastmi EZ jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské
oblasti ČR. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy (téměř 60 % ploch) se
nacházejí
v pohraničních
hornatých
okresech
Jihočeského,
Karlovarského,
Moravskoslezského, Plzeňského a Ústeckého kraje102.
I když má EZ významně pozitivní vliv na většinu oblastí poskytování veřejných statků, není
jeho potenciál dostatečně využit a v některých případech by mohlo být efektivnější. Byly
identifikovány tři hlavní oblasti, které je třeba zlepšit: rezervy ve srovnání se státy EU 15 ve
využití potenciálu EZ v oblasti ochrany životního prostředí i oblasti sociální, nízké využití
potenciálu z pohledu produkce bioproduktů a biopotravin (cestou zvyšování základních
standardů a lepšího zacílení opatření, zlepšení přenosu vědomostí do praxe včetně podpory
investic, inovací a nových technologií) a nedostatečně rozvinutý trh biopotravin (podporou
odbytu bioproduktů včetně zavedení dlouhodobé propagace EZ)103. Konkurenceschopnost EZ
vůči konvenčnímu zemědělství je zatížena vyššími náklady a nižšími výnosy. Ne všechny
sektory, nebo směry výroby a zdaleka ne všechny farmy dosahují svého produkčního, resp.
ekonomického potenciálu, což zvyšuje závislost EZ na podporách.
Integrovaná ochrana rostlin
Integrovaná ochrana rostlin (dále IOR) je systém hospodaření, který upřednostňuje
přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Jde o jakýsi
101
Typ ekologického podnikatele – počty aktivních registrací dle jednotlivých typů registrace (jeden subjekt může mít více typů registrace).
102
Zdroj: MZe ČR, ÚZEI.
Zdroj: Analýza potřeb pro přípravu PRV 2014-2020. ÚZEI.
103
71
přechod mezi konvenčním a ekologickým systémem hospodaření. Podobně jako u systému IP
je jádrem celého systému efektivní ochrana před chorobami, škůdci a plevely, jež zajišťuje
stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských produktů, při čemž je kladen důraz na snížení
rizik dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Důležitým bodem je
kvalifikované používání pesticidů v případě, že nelze regulovat populace škodlivých
organizmů na odpovídající úrovni jiným způsobem. Uživatelé by měli používat takové
pesticidy, které vykazují vysokou specifitu k danému škodlivému organizmu a mají co
nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organizmy a životní prostředí.
V souvislosti s tímto přístupem byla v roce 2009 přijata členy Evropské Unie směrnice
2009/128/ES stanovující rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného
používání pesticidů, která byla již implementována do národní legislativy, resp. v novele
rostlinolékařského zákona č. 199/2012 Sb. § 5, který přímo definuje IOR a povinnosti z ní
vyplývající. Zásady IOR jsou dále vyspecifikovány v prováděcím předpisu, kterým je
vyhláška č. 205/2012 o obecných zásadách IOR. Dodržování zásad bude od 1. 1. 2014 pro
všechny profesionální uživatele povinné, tzn. že od roku 2014 budou všichni, kdo
prokazatelně nehospodaří v režimu EK nebo IP, povinni plnit zásady IPM.
V ČR se v současné době systémy IOR využívají zejména v rámci systémů IP u vytrvalých
kultur a částečně také při pěstování zeleniny. Je třeba zdůraznit, že systém IOR je součástí
tohoto systému. Pěstitelé v IP musí dodržovat mnohem více zásad a opatření, nežli je tomu v
případě IOR. Jestliže dodržování obecných zásad pro IOR je v obou systémech shodné, pak
povinnosti pro dodržování specifických zásad jsou odlišné. Stěžejním rozdílem mezi oběma
systémy je používání některých pesticidů, které jsou pro IP zakázány (červený seznam), nebo
významně regulovány (žlutý seznam), kdežto při uplatňování IOR je regulace přípravků
pouze doporučena.
Integrovaná produkce
Integrovaná produkce (IP) je ekonomická produkce vysoké kvality při uplatněni ekologicky
přijatelných metod pěstování a minimalizace nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií
při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví.
IP představuje v ČR především trvalé kultury (vinice a sady) a pěstování zeleniny. Na
trvalých kulturách byla prokázána vyšší druhová biodiverzita104, tj. výrazně pestřejší
zastoupení rostlinných a živočišných druhů. Integrovaná výroba zeleniny a ovoce snižuje
riziko zatížení půdy a produktů pesticidy.
IP při dodržování pravidel snižuje u všech kultur rizika kontaminace vod a půdy (omezené
vstupy živin a prostředků na ochranu rostlin, používání alternativních prostředků) a do jisté
míry i eroze.
Také u IP je ukazatelem poskytování veřejných statků jeho rozloha. V roce 2011 byla rozloha
systémů integrované produkce následující: 6 084 ha zeleniny, 11 533 ha vinné révy,
11 486 ha ovoce105.
3.1.4.2 Méně příznivé oblasti pro zemědělství (LFA)
Z celkové rozlohy ČR se více než 1,8 mil ha nachází v oblastech s krátkou vegetační dobou,
kde na více než 0,7 mil ZPF nelze provozovat intenzivní zemědělství.106 Jedná se převážně o
horské oblasti s vysokou přírodní hodnotou, národní parky a chráněná území. Zemědělská
104
105
106
Monitoring, zajišťovaný MZe ČR.
Zdroj: SZIF, MZe, ZUČM; zpracoval ÚZEI.
ÚZEI: Analýza biofyzikálních kritérií.
72
půda se svažitostí vyšší než 15 %, vhodná pouze pro louky a pastviny představuje 0,2 mil. ha.
Celkem se v oblastech, postižených přírodním znevýhodněním nachází více než polovina ZPF
v ČR (půdy mělké, skeletovité, podmáčené, s nepříznivou zrnitostí nebo chemickými
vlastnostmi, oblasti svažité a s krátkou vegetační dobou). Zemědělské podniky hospodařící
v těchto oblastech dosahují nižší produkce než zemědělci hospodařící v příznivých
podmínkách a mají ztížené obhospodařování těchto půd. Zachování zemědělského
hospodaření na půdě v LFA má při tom zásadní význam pro zachování biodiverzity a kulturní
krajiny v těchto oblastech. Tito zemědělci pečují o téměř 90 % ploch, na kterých jsou
realizována agroekologická opatření zaměřená na zachování biodiverzity, zlepšení
hospodaření s vodou, půdou a klimatické změny, z celkových ploch ekologického
zemědělství se v roce 2010 nacházelo 80 % v méně příznivých oblastech. Zatravnění oblastí
mimo LFA (9 %) je v ČR hluboko pod průměrným zatravněním těchto oblastí za EU107 (20
%), ten je ovlivněn využitím půdy mimo LFA v Irsku (62 % TP) , Anglii (38 % TP) a
Nizozemsku (43 % TP). U jiných než horských LFA je zatravnění (33 %) pod evropským
průměrem (41 %) a zhruba odpovídá stavu v Rakousku (32 %) a Francii (35 %). V horských
LFA je zatravnění ČR (68 %) nad průměrem horských oblastí EU (59 %), který je ale
ovlivněn nízkým zatravněním horských oblastí Švédska a zemí jižní Evropy. Situace v
LFA ČR odpovídá zhruba zeměpisné poloze ČR v rámci EU, vymezení jiných než horských
oblastí v jednotlivých zemích EU ale není podle analýz zpracovaných pro Komisi
srovnatelné108.
Ze všech zemědělských podniků, hospodařících na zemědělské půdě v LFA tvoří 80 % farmy
o velikosti do 50 ha z. p.109. Na druhé straně rozlehlé farmy o velikosti nad tisíc ha z. p.
obhospodařují téměř polovinu z. p. v LFA.
Graf 24
Podíl farem podle velikostních kategorií na celkovém počtu farem v LFA
Zdroj: LPIS 2010, LFA podle PRV 2007-13
107
Eurostat, farms structural survey 2007
108
IEEi An evaluation of the Less Favoured Area measure in the 25 member states of the European Union. Report for DG AGRI.
109
LPIS 2010.
73
Graf 25
Podíl farem podle velikostních kategorií na celkové výměře z. p. v LFA
Zdroj: LPIS 2010, LFA podle PRV 2007-13
V méně příznivých oblastech (LFA) by bylo bez podpor LFA dlouhodobě dosahováno
horšího hospodářského výsledku než u farem v lepších přírodních podmínkách (o 20-30 %
nižší ČPH/AWU)110.
Graf 26
Vývoj čisté přidané hodnoty na AWU po odpočtu plateb LFA
Zdroj: FADN 2004 až 2011, LFA podle skutečnosti daného roku
110
FADN 2004-2011, podmínky pro zařazení farmy do horské obl. >50 % UAA v k. ú. horské obl., do jiných než
horských LFA ≥50 % UAA v k. ú. jiných než horských LFA , farmy reprezentující nezařazené oblasti mají
>50% UAA mimo LFA.
74
Nepříznivé podmínky a odpovídající horší hospodářské výsledky ohrožují více menší farmy,
které však mají značný potenciál poskytovat veřejné statky. Jejich případné opuštění od
hospodaření by znamenalo ztrátu péče o krajinu a snížení potenciálu poskytovat veřejné
statky (např. nedostatečná nebo žádná péče o travní porosty).
Graf 27
16,0
14,0
Podíl farem v LFA se zápornou ČPH v případě neposkytnutí LFA plateb
(velikostní skupiny podle výměry z. p.)
15,0
13,5
12,5 12,2
12,0
%
10,0
8,0
6,3
5,4
6,0
4,6 4,2
4,0
2,0
0,5 0,3
0,7 0,8
0,0 0,0
0,0
1-50
50-100
100-500
podíl na počtu farem
500-1000 1000-2000 2000-3000 nad 3000
podíl na z.p. v dané kategorii
Zdroj: FADN 2007 až 2010, LFA podle PRV 2007-13
Graf 28
Podíl farem v LFA se zápornou ČPH v případě neposkytnutí LFA plateb
podle zaměření výroby a LFA (velikostní skupiny podle výměry z. p.)
Zdroj: FADN 2007 až 2010, LFA podle PRV 2007-13
75
V určité míře se však hrozba upouštění od hospodaření týká i ostatních velikostních skupin
zejména velmi extenzivních farem a i jiných výrobních zaměření farem v LFA.
3.1.4.3 Lesnictví
Zásoby dříví v lesních porostech trvale rostou. V roce 1930 bylo na území dnešní ČR
evidováno 307 mil. m3, v roce 1980 to bylo 536 mil. m3 a v roce 2005 činila zásoba dříví 663
mil. m3. Dle údajů Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2011 vzrostla
celková zásoba dřeva na 683 mil. m3.
Nedostatečné využití potenciálu lesních ekosystémů při možné minimalizaci dopadu
očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů
Ekonomické a technologické přístupy v rámci hospodaření lesnického sektoru jsou přímo
vázány na přírodní procesy. Příkladem jsou negativní dopady klimatické změny a extrémních
meteorologických jevů, častých vychýlení standardních hodnot počasí, která nepříznivě
ovlivňují lesní ekosystémy, jejich stabilitu a produkci i další celospolečenské funkce. Změna
klimatu se týká nepravidelných hodnot srážkových úhrnů a teplot a především jejich rozložení
během roku, např. rok 2011, kdy první část roku byla s nižšími teplotami a srážkově
nadnormální a druhý půlrok oproti normálu suchý a teplý. Extrémní meteorologické jevy
narušují stabilitu porostů, hospodaření a ovlivňují výši nahodilých těžeb.
Některé klimatické změny mohou vést k posunu lesních vegetačních stupňů (dále jen „LVS“)
a změně dřevinné skladby (teplomilné druhy postupují do vyšších nadmořských výšek).
Reálně by mohlo dojít např. k plošnému rozpadu smrkových porostů ve 3., 4. a 5. LVS,
důsledkem čehož může docházet k odumírání porostů (vznik rozsáhlých kalamit).
Dlouhodobější změny dřevinné skladby by mohly mít negativní vliv na hospodaření v lesích,
na objem nahodilých těžeb a na trh se dřevem. Dočasný nárůst dodávek dříví vyústí ve snížení
cen a zahlcení výrobních kapacit, načež může dojít k období následného nedostatku suroviny.
Kvantifikace klimatické změny a jejího trendu i dopadů je obtížná, případně z pohledu
současného poznání zatím nemožná. Odhady vývoje jsou stále v úrovni spekulací. Lesní
společenstva mohou na změny klimatu reagovat pomalým vývojem trvajícím několik
desetiletí nebo i déle. Jiná je otázka např. reakce na nedostatek srážek. Zde je negativní dopad
viditelný v rámci měsíců (sazenice) a let (dospělé porosty). Vhodnou kompenzací je
podpora odolných dřevin vzhledem k přirozené dřevinné skladbě dle stanoviště.
Celkové zastoupení smrku v lesních porostech je 51,7 %, což představuje 1 341 421 ha z
rozlohy porostní půdy (2010), přičemž zastoupení smrku se zvolna snižuje.
Tabulka 25
Dřevina
Smrk
ztepilý
Jedle
Borovice
Modřín
Ostatní
jehličnaté
Jehličnaté
Plochy porostní půdy u dřevin
2000
2002
1 397 012
54,1
23 138
0,9
453 159
17,6
97 170
3,8
4 586
0,2
1 975 065
76,5
1 391 970
53,8
23 092
0,9
450 224
17,4
98 397
3,8
4 906
0,2
1 968 589
76,1
2004
2006
2008
2009
Plocha porostní půdy ha/%
1 381 407 1 373 628 1 362 205 1 352 820
53,3
53,0
52,4
52,2
23 534
23 962
24 658
25 274
0,9
0,9
1,0
1,0
447 013
443 589
440 188
437 466
17,3
17,1
17,0
16,9
99 707
99 887
100 326
100 853
3,9
3,9
3,9
3,9
5 617
5 764
5 964
6 212
0,2
0,2
0,2
0,2
1 957 278 1 946 831 1 933 341 1 922 625
75,5
75,1
74,4
74,1
2010
2011
1 347 239
51,9
25 869
1,0
436 308
16,8
100 761
3,9
6 352
0,2
1 916 529
73,9
1 341 421
51,7
26 448
1,0
434 202
16,7
100 817
3,9
6 581
0,3
1 909 468
73,6
76
163 761
166 603
169 150
171 720
175 495
6,3
6,4
6,5
6,6
6,8
154 791
160 976
168 212
174 858
182 048
Buk
6,0
6,2
6,5
6,7
7,0
74 560
74 505
74 447
73 927
73 764
Bříza
2,9
2,9
2,9
2,9
2,8
183 696
188 865
195 173
199 710
205 991
Ostatní
listnaté
7,1
7,3
7,5
7,7
7,9
576 808
590 949
606 983
620 215
637 299
Listnaté
22,3
22,8
23,4
23,9
24,5
2 551 873 2 559 538 2 564 261 2 567 045 2 570 640
Celkem
bez holiny
98,8
98,9
99,0
99,0
99,0
Dub
176 397
6,8
187 027
7,2
72 895
2,8
207 408
8,0
643 728
24,8
2 566 353
98,9
178 466
6,9
189 998
7,3
72 264
2,8
209 559
8,1
650 287
25,1
2 566 816
98,9
180 597
7,0
194 257
7,5
71 169
2,7
211 325
8,1
657 348
25,3
2 566 816
98,9
K minimalizaci dopadů klimatických změn může mimo jiné vést výstavba preventivních
protipovodňových opatření – retenčních nádrží (RN). RN často plní více funkcí (souvisí
s úrovní nadržení vodní hladiny), mají především významnou funkci ochrany před vznikem
povodňových škod při lokálních povodních (prvotní útlum povodňových vln, zabránění
nadměrnému pohybu a odnosu splavenin), a pozitivně ovlivňují i širší území povodí, zejména
v jeho horských částech s četným výskytem drobných vodních toků. Protipovodňová ochrana
závisí na vhodném zastoupení a umístění RN na území státu a je významnou složkou
prevence ve srážkově bohatých povodích s vysokým rizikem povodňových škod a v povodích
s častým výskytem povodňových situací. RN mohou často plnit důležitou úlohu k zajištění
zdroje vody pro požární účely.
Protipovodňová opatření – potřeba zabezpečení vhodné preventivní povodňové ochrany
u drobných vodních toků pomocí zřizování retenčních nádrží se (pro nové PO) pohybuje
okolo 100-200 nádrží.
Infiltrační a akumulační funkce lesů může být omezena v důsledku utužení lesní půdy, na
němž se největší měrou podílejí vysokokapacitní těžební stroje, které při těžbě a zejména při
dopravě a manipulaci dřeva poškozují půdní strukturu a způsobují kompakci půdy. Při utužení
vodopropustných vrstev půdy se zvyšuje intenzita povrchového odtoku, a tím půda snáze
podléhá vodní erozi. Erozí mohou být postiženy i lesní pozemky, zejména v obdobích, kdy
nejsou kryty lesním porostem a dále vodní eroze poškozuje zejména lesní a manipulační
cesty. Vhodné zpřístupnění porostů může omezit rizika vzniku eroze a další negativní vlivy
související s těžbou a obhospodařováním lesních porostů. Tyto aspekty jsou proto zásadní pro
návrh nových cest i jejich rekonstrukce.
Klesající biologická rozmanitost v lesích
Hlavním problémem v oblasti biodiverzity je pozměněná druhová skladba převážné většiny
lesních porostů.
Snižování biologické rozmanitosti v lesích na všech úrovních (druhové, genové
i ekosystémové) je ovlivněno mnoha faktory, z nichž k nejvýznamnějším patří činnost
člověka. Jedná se např. o nešetrné principy hospodaření v lesích nebo o nedostatečnou
motivaci chránit a reprodukovat lesní genetické zdroje. Nepříznivé vlivy na udržení
biodiverzity mají i klimatické změny, např. zvýšená úroveň atmosférické depozice dusíku
a zdravotní stav lesů, který v ČR stále není uspokojivý.
Lesnatost České republiky dosahuje 33,73 % (údaje roku 2011), což představuje evropský
průměr (dle různých srovnání 33 – 41 %). Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru
2 659 837 ha (2 595 936 ha porostní půdy). Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných
pozemků se výměra lesů soustavně zvyšuje, v roce 2001 činila výměra 2 638 917 ha.
77
Z hlediska druhové rozmanitosti je důležité zastoupení druhů lesních dřevin a jejich smíšení
v jednotlivých porostech.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR z roku 2006 uvádí, že snaha o zvyšování
produkce, spolu s rostoucí poptávkou po snadno zpracovatelných sortimentech jehličnatého
dříví, vedla v minulosti ke změně druhové skladby převážné většiny lesních porostů.
Současný podíl listnatých dřevin tvoří 25 % (stav v roce 2011), přičemž přirozenému
stavu by odpovídala hodnota přibližně 36 %. Nahrazení přirozených strukturálně bohatých
a druhově rozmanitých lesů stejnověkými kulturami často jediné dřeviny, stejně jako
nedocenění významu provenienční a genetické hodnoty osiva či sadebního materiálu,
znamenalo drastický zásah do ekosystému. Plošný přechod na pasečné hospodářství, zejména
pak velkoplošný holosečný hospodářský způsob, urychlil proces ochuzování druhové
rozmanitosti lesů mimo jiné úplným vyloučením stadií stárnutí a rozpadu porostů, na které
jsou vázány četné druhy nižších i vyšších rostlin a zástupci mnoha taxonomických skupin
živočichů.
Přeměna listnatých či smíšených porostů na čistě jehličnaté zahájila změny v půdním
prostředí projevující se změnou humusové formy, ochuzením edafonu a v závislosti na
podmínkách nezřídka i degradací lesní půdy. Neúměrné imisní zatížení, srážkové a teplotní
extrémy a gradační vlny určitých druhů hmyzu (viz kapitoly ke zdravotnímu stavu lesů)
završily na četných místech proces destabilizace lesních ekosystémů plošným rozpadem
porostů. I když přímé imisní zatížení lesů bylo v průběhu posledních 15 let značně sníženo
a jako zátěžový činitel ustoupilo do pozadí, náprava jeho následků, zejména zlepšení stavu
o živiny ochuzených, acidifikovaných lesních půd, bude záležitostí dlouhodobější. Podobně
alespoň částečná náprava nevhodného druhového složení zcela přeměněných lesních porostů
bude v závislosti na relativní dlouhověkosti stromových dřevin problémem následujících
desetiletí.
Vzhledem k v minulosti probíhajícím zásahům do skladby lesních porostů dnes převládá podíl
jehličnatých dřevin (75 %) nad listnatými (25 %). Podíl listnatých dřevin se jejich podporou
za posledních 50 let prakticky zdvojnásobil (1950 – 12,5 %, 2005 – 23,7 %). Přestože se podíl
listnatých dřevin a jedle při obnově lesa zvýšil (v roce 2005 – 41,5 %), zastoupení
autochtonních listnatých dřevin a jedle bělokoré v podmínkách ČR je stále ještě nedostatečné.
Tabulka 26
Skladba
lesů
Přirozená
Současná
Doporučená
Rekonstruovaná přirozená a současná skladba lesů v %
smrk
jedle
11,2
51,7
36,5
jasan
19,8
1,0
4,4
javor
borovice
modřín
3,4
16,7
16,8
jilm
0,0
3,9
4,5
bříza
Ostatní
jehličnaté
0,3
0,3
2,2
lípa
0,6
0,7
0,3
0,8
0,8
Přirozená
1,4
1,3
0,0
2,7
1,1
Současná
1,5
0,3
0,8
3,2
doporučená 0,7
Celkem
jehličnaté
34,7
73,6
64,4
olše
0,6
1,6
0,6
dub
buk
habr
19,4
7,0
9,0
Ostatní
listnaté
0,3
1,5
0,6
40,2
7,5
18,0
Celkem
listnaté
65,3
25,3
35,6
1,6
1,3
0,9
Holina
0,0
1,1
0,0
Plocha jehličnatých dřevin se nadále snižuje, např. plocha smrku poklesla oproti roku 2000
o 49 773 ha, naproti tomu se zvyšuje podíl listnatých dřevin, např. dubu, buku, ale i jasanu či
javoru. Podíl listnatých dřevin při umělé obnově lesa dosahoval v roce 1990 pouze 16 %,
v posledním desetiletí se ustálil na přijatelné úrovni okolo 35 %. Při přičtení podílu
v porostech nedostatkové a ekologicky žádoucí jedle bělokoré se tento ukazatel pohybuje
okolo 40 % (v roce 2007 přes 42 %). Zastoupení smrku ztepilého v druhové skladbě lesa se
78
přes pokles v posledním desetiletí udržuje vysoké (53,7 % v roce 1999 a 47,7 % v roce 2007).
S ohledem na klimatické změny je nepřiměřeně vysoké zastoupení smrku v lesích rizikem
ekologickým a v nižších vegetačních stupních i hospodářským.
Samostatným problémem je pak pěstování geograficky nepůvodních druhů dřevin, které
s sebou nese nejen ekologická rizika, ale i prověřené negativní dopady na přírodní prostředí.
Příkladem je masivní a expandující výskyt borovice vejmutovky v severozápadních Čechách
včetně NP České Švýcarsko anebo velkoplošné výsadby smrku pichlavého v imisně
poškozených horských oblastech (CHKO Jizerské hory, NP Krkonoše, Krušné hory).
Převážná část lesů v ČR jako produkt pěstování lesa věkových tříd je víceméně jednoetážová,
stejnověká a zpravidla schematicky uspořádaná. Vedle druhové skladby přitom představuje
prostorová struktura další klíčový předpoklad životaschopnosti a přírodního charakteru lesa.
Rozsah přirozené obnovy se zvýšil, avšak v posledním desetiletí stále dosahuje pouze asi
15 %.
Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok 2011 bylo v daném
roce zalesněno z celkových 21 775 ha holin celkem 8 397 ha listnatými dřevinami. V případě
ochrany listnatých dřevin oplocováním při max. možné výměře paseky 1 ha tato plocha
představuje cca 3 360 km pletiva (nebo dřevěných šablon) / rok. Při průměrné ceně
75 000 Kč/km pletiva pak náklady na ochranu listnatých dřevin představují cca
250 mil. Kč/rok. Dle údajů uvedených VLS s. p. (investice do oplocení MZD) vztaženo na
rozlohu lesů v ČR pak investice představují 300 mil. Kč/rok.
Vývoji produkčních schopností lesů odpovídá i těžba dříví. Průměrná výše těžby od roku
2000 do roku 2006 činila 15,31 mil. m3, což v přepočtu na obyvatele i na hektar lesní půdy
překračuje celoevropský průměr. Za stejné období je celkový průměrný přírůst (CPP)
17,06 mil. m3. Výše těžby dosahuje za posledních 7 let v průměru 89,53 % CPP, který je
ukazatelem trvale udržitelné výše těžby.
Genofond dřevin
Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je v souladu se Státní politikou životního
prostředí ČR a Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (Usnesení vlády ČR č. 620 ze
dne 25. května 2005). Jedním z cílů ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin je do
budoucna zvýšit podíl geneticky hodnotného reprodukčního materiálu a následně sazenic
lesních dřevin, používaných pro umělou obnovu a zalesňování v ČR. Ochrana a zachování
(konzervace) cenných ekotypů lesních dřevin má význam i při řešení nepředvídatelných
situací, např. živelných pohrom a kalamit.
Jedním z nejvýznamnějších opatření k zachování a reprodukci genofondu lesních dřevin
v podmínkách in situ patří podpora existence genových základen lesních dřevin a jejich
řádného obhospodařování z dlouhodobějšího hlediska. Jedná se o soubory lesních porostů
s významným podílem cenných regionálních populací lesních dřevin o rozloze, která
postačuje k udržení biologické různorodosti populace, a která je schopna vlastní reprodukce.
V ČR je celkem cca 100 tis. ha navržených genových základen, z toho cca 54 tis. ha
genových základen je vyhlášených v souladu s platnou právní úpravou (zákon
č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších
předpisů).
Velký význam má i ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin v podmínkách in situ
nebo ex situ v uznaných zdrojích selektovaného reprodukčního materiálu, v porostech
fenotypových tříd A a B. V ČR je celkem cca 11 tis. ha vysoce hodnotných uznaných porostů
fenotypové třídy A (všechny lesnicky významné dřeviny) a cca 25 tis. ha uznaných porostů
79
fenotypové třídy B (všechny lesnicky významné dřeviny kromě smrku ztepilého, borovice
lesní a modřínu evropského).
K ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin je potřeba zajistit dostatek geneticky
kvalitního osiva. Osivo lze získat jak z uznaných zdrojů identifikovaného a selektovaného
reprodukčního materiálu (zdroj semene, porost), tak i z rodičovských stromů a semenných
sadů.
Důvodem snahy o pozitivní motivaci vlastníků lesa pro uznávání zdrojů reprodukčního
materiálu lesních dřevin vyšších kvalitativních kategorií je nežádoucí trend vývoje jednak
celkového množství uznaných zdrojů jednotlivých kategorií (identifikovaný, selektovaný,
kvalifikovaný a testovaný – definice podle směrnice Rady 1999/105/ES) a také trend
využívání těchto kategorií ke sběru reprodukčního materiálu. Trend vývoje uznávání zdrojů
reprodukčního materiálu a jeho využití pro sběr osiva je uveden v následujících tabulkách.
U kategorie zdrojů reprodukčního materiálu identifikovaný, která je kvalitativně nejhorší, je
v posledních letech zřetelný nárůst množství uznaných zdrojů (tabulka 27).
Tabulka 27 Vývoj množství zdrojů identifikovaného reprodukčního materiálu
Plocha ha (RPD), počet zdrojů semen
Typ zdroje
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Porost „A“
0,92
2,56
8,81
8,81
9,90
10,33
77,14
Porost „B“
20,64
144,99
241,46
244,79
379,20
901,53
1 328,95
Porost „C“
41 167,03
57 807,16
63 236,11
60 182,93
62 498,60
68 973,52
68 453,03
Celkem
identifikovaný
41 188,59
57 954,71
63 486,38
60 436,53
62 887,70
69 885,38
69 859,12
Zdroj semen
141
188
232
244
281
311
375
Počet stromů
ve zdrojích
semen
4 744
5 749
5 989
6 256
6 304
6 629
9 573
Zdroj: UHUL, 2012
Naproti tomu u zdrojů reprodukčního materiálu kategorie selektovaný, která by měla být
základní a nejrozšířenější kategorií zdrojů používanou pro obnovu lesa a zalesňování, je trend
vývoje množství těchto zdrojů přesně opačný.
Tabulka 28
Druh
dřeviny
Vývoj množství zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu
Plocha ha (RPD)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Porost „A“
13 524,60
13 312,16
12 370,87
10 708,14
11 227,50
10 700,88
10 169,81
Porost „B“
98 288,15
96 649,47
86 642,47
74 927,39
79 672,40
76 464,35
71 887,25
Celkem
selektovaný
111 812,75
109 961,63
99 013,34
85 635,53
90 899,90
87 165,23
82 057,06
Zdroj: UHUL, 2012
Mimo sledování negativních trendů ve vývoji množství zdrojů reprodukčního materiálu
jednotlivých kategorií, jsou zaznamenávány také negativní trendy ve smyslu podílu kategorií
reprodukčního materiálu v celkovém množství sbíraného reprodukčního materiálu. Tam, kde
80
je zákonem uloženo používání pro obnovu lesa a zalesňování pouze reprodukčního materiálu
vyšších kategorií (smrk ztepilý, borovice lesní a modřín evropský) je podíl žádoucího
selektovaného reprodukčního materiálu maximální. Naproti tomu u ostatních dřevin je podíl
identifikovaného reprodukčního materiálu zbytečně a s ohledem na kvalitu, stabilitu
a zdravotní stav budoucích lesních porostů i s ohledem na možnosti klimatické změny
nebezpečně vysoký. Toto tvrzení dokládají údaje uvedené v následující tabulce.
Tabulka 29 Vývoj podílu kategorií na celkových sběrech
RM Identifikovaný
Dřevina
RM Selektovaný
RM Kvalifikovaný
2008
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
Smrk
ztepilý
0
0
0
0
95,7
99,0
98,3
100
4,3
1
1,7
0
Borovice
lesní
0
0
0
0
78,4
72,0
78,9
68,3
21,6
28
21,1
31,7
Dub letní
92,2
57,6
81,5
61,4
7,8
42,4
18,5
38,6
0
0
0
0
Dub zimní
86,6
46,2
71,6
46,6
13,4
53,8
28,4
53,3
0
0
0
0
Buk lesní
52,7
40,8
51,2
41,7
47,2
59,2
48,8
58,2
0,1
0
0
0
Biodiverzita živočichů a rostlin v lesích
Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin se hodnotí v rámci hodnotících zpráv
(odesílaných v šestiletých intervalech Evropské komisi, naposledy v roce 2007) na území
státu a ukazuje, jaké procento sledovaných druhů živočichů a rostlin je v kategorii příznivý,
méně příznivý, nepříznivý, neznámý. Indikátor představuje souhrnnou (poměrnou) hodnotu za
všechny evropsky významné druhy živočichů a rostlin na území státu.
Z hlediska četnosti živočišných a rostlinných druhů ukázala provedená šetření následující.
Z hodnocení vyplynulo (období 2000-2006), že přibližně třetina evropsky významných druhů
živočichů je hodnocena v nepříznivém stavu a třetina ve stavu méně příznivém. Podobně jako
u druhů živočichů je přibližně třetina evropsky významných druhů rostlin hodnocena
v nepříznivém stavu a třetina ve stavu méně příznivém, jejichž biotopy jsou rovněž
pravděpodobně narušeny. V příznivém stavu z hlediska ochrany je pouze 17 % druhů
evropsky významných rostlin.
V případě živočichů je poměrně obtížné dokladovat přímou vazbu na typ stanoviště. Mezi
nejohroženějšími druhy lze nalézt druhy vázané na staré a tlející dřevo (které je v lesích ČR
významně ochuzeno) a především skupiny druhů vázané na drobnou krajinnou mozaiku
krajinných prvků (motýli, obojživelníci a plazi). V příznivém stavu je z hlediska ochrany
pouze 20 % evropsky významných druhů živočichů.
Ptačí druhy žijící v listnatých lesích postupně nahrazují druhy vázané na jehličnaté lesy, což
souvisí se zvětšující se rozlohou listnatých lesů na úkor jehličnatých. Přes některé příznivé
změny ve stavu lesů a ve způsobech hospodaření v nich začíná početnost lesního ptactva
v posledních 15 letech po předchozím nárůstu mírně klesat. Problémem je též pokles
biodiverzity konkrétních skupin druhů, zejména půdních organizmů, hmyzu a hub. Na
lokalitách se výrazně mění zastoupení jednotlivých skupin. Hodnocení stavu evropsky
významných druhů živočichů a rostlin bylo uskutečněno za období 2000–2006 (údaje za
období 2007–2012 budou k dispozici v roce 2013).
81
Celková výměra lesů v existujících ZCHÚ s různým stupněm ochrany (vymezených dle
zákona č. 114/1992 Sb.) je přibližně 700 tis. ha, což představuje cca 26,5 % z celkové výměry
lesů v ČR. Plocha chráněných území v poměru k rozloze státu převyšuje evropský průměr.
Pod přísnou ochranou (bezzásahový režim) je cca 10 tis. ha lesů. Podle údajů AOPK je
celková rozloha území Natura 2000 1,1 mil. ha. Z této výměry jsou lesy zastoupeny 63,2 % na
celkové rozloze 699 tis. ha.
Tabulka 30
Rozloha území NATURA 2000
nepřírodní biotopy
rozloha (ha)
%
361 892,9
32,7
91 036,3
8,2
0,7
0,0
20 777,5
1,9
67 868,3
6,1
135,5
0,0
78 702,0
7,1
620 413,2
56,1
NATURA 2000
lesy
louky a pastviny
rašeliniště
vodní biotopy
orná půda
sutě a skály
ostatní
celkem
Zdroj: AOPK, 2011
přírodní biotopy
rozloha (ha)
%
337 377,2
30,5
121 688,1
11,0
14 445,0
1,3
9 257,0
0,8
0,0
2 791,2
0,3
0,0
485 558,5
43,9
Ze srovnání podílu výměry lesů s různým stupněm ochrany dle klasifikace MCPFE Forest
Europe nevyplývají zásadní rozdíly mezi ČR a okolními státy, ani při srovnání s EU (tabulka
31). Zařazení do jednotlivých tříd (v lesích řazených do tř. 1.1 (bezzásadové zóny) – 1.3
(omezený způsob hospodaření) je hlavní prioritou zachování biodiverzity, v lesích tř. 2 pak
ochrana krajiny a přírodních prvků opět s omezeným hospodařením) je nicméně vázáno na
specifické národní kategorizace, které nemusí vždy odpovídat všem kritériím pro zařazení do
uvedených tříd.
Tabulka 31 Lesní půda s ochranou biodiverzity, krajiny a přírodních prvků
% zalesněné půdy (2010)
EU-27
MCPFE tř. 1.1
1,29
Česká republika
Německo
Rakousko
Polsko
Slovensko
Zdroj: Forest Europe, 2012
MCPFE tř. 1.2
3,55
MCPFE tř. 1.3
7,68
0,00
1,99
0,81
0,00
0,65
2,52
27,86
6,49
2,62
12,47
0,57
0,00
0,00
0,59
3,53
MCPFE tř. 2
8,78
21,96
53,79
9,21
14,06
25,85
Nestabilita zdravotního stavu a ochrany lesů
Zhoršený zdravotní stav lesních dřevin, způsobený převážně klimatickými a antropogenními
vlivy se jeví jako hrozba snížení rozsahu plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí
u postižených porostů, přičemž snížení může být u jednotlivých funkcí až stoprocentní
(v případě celkového rozpadu lesních porostů) v dané lokalitě. Zdravotní stav zároveň
významně ovlivňuje rezistenci a resilienci lesních porostů, což je fakt, který nabývá na
významu zejména ve spojení s negativními dopady očekávané změny klimatu.
82
Pro zlepšení stávající situace je třeba využít všech dostupných řešení. V rámci lesního
hospodářství se jedná zejména o podporu zvyšování odolnosti lesního ekosystému,
diverzifikaci prostorové a druhové skladby lesů z důvodu zmírnění dopadů stresových
faktorů, odstraňování následků kalamitních škod a podporu preventivních opatření. Z hlediska
posílení stability lesních ekosystémů jsou významná opatření k zachování a reprodukci
odolných druhů a ekotypů lesních dřevin.
U emisí hlavních znečišťujících látek (tuhé látky, SO2, NOx, CO, NH3) nebyla zaznamenána v
uplynulých deseti letech výrazná změna. Celkové emise většiny těchto látek dlouhodobě, přes
určité výkyvy, mírně klesají, emise tuhých látek a NH3 vykazují setrvalý stav. Na vysokou
míru defoliace mají samozřejmě vliv i další negativní faktory biotického i abiotického
původu, z nichž některé nabývají v posledních letech stále na větším významu (klimatické
výkyvy, podkorní hmyz). Narůstá vliv tzv. novodobých typů poškození, ať již jde o poškození
lesních porostů podél komunikací (především působením splachů a rozstřiků posypových solí
v zimním období), či různých výživových deficiencí pramenících především z poškození půd
předchozí silnou imisní zátěží v kombinaci s nepříznivými meteorologickými situacemi (za
nejvíce postižené horské oblasti jsou dlouhodobě považovány Krušné a Orlické hory). V
celkovém měřítku můžeme hovořit o rozsahu poškození v řádech desítek tis. ha, přičemž
evidence těchto „novodobých typů poškození“ je pouze částečná. Zmínit je možno i tzv.
žloutnutí smrku, jež bylo v roce 2010 registrováno na rozloze kolem 35 tis. ha.
Na nestabilitě lesních porostů se může podílet i nevhodné genetické složení populací lesních
dřevin na stanovištích. Pro posílení stability lesních porostů je potřeba podporovat opatření
k zajištění odpovídajícího kvalitního sadebního materiálu použitého při obnově porostu.
Významný je zdravotní stav porostů, jehož zhoršování lze dobře dokumentovat na vývoji
stupně poškození a mortality jehličnatých porostů (trend je obdobný i u listnatých).
Graf 29
Vývoj průměrného stupně poškození a mortality jehličnatých porostů
Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010
Nahodilé těžby
Poškození lesních porostů také dobře indikuje rozsah nahodilých těžeb v posledních letech.
Tento údaj v sobě kombinuje jak faktor zhoršeného zdravotního stavu, tak výskyt škodlivých
faktorů biotického i abiotického původu. Největší poškození v posledních deseti letech
83
způsobují abiotičtí činitelé (tzv. těžba živelní), konkrétně orkány, následkem kterých je
poškozeno nejvíce lesních porostů (např. rok 2007 a 2008 po orkánu Kyrill). V letech
2000-2010 byly zaznamenány nahodilé těžby průměrně ve výši cca 7 mil. m3 za rok.
V extrémních letech 2007 byla výše nahodilých těžeb 14,89 mil. m3 a v roce 2008
10,75 mil. m3.
Tabulka 32
Nahodilé těžby podle druhů
Těžba
živelní
exhalační
hmyzová
mil. m3
mil. m3
mil. m3
2,39
0,08
0,32
2000
3,38
0,03
0,29
2002
2,76
0,04
1,27
2004
5,97
0,03
1,14
2006
12,65
0,04
1,56
2007
7,6
0,04
2,31
2008
3,25
0,03
2,62
2009
4,07
0,03
1,79
2010
2,17
0,02
1,05
2011
Rok
ostatní
mil. m3
0,5
0,51
1,3
0,89
0,64
0,8
0,73
0,57
0,57
celkem
mil. m3
3,29
4,21
5,37
8,03
14,89
10,75
6,63
6,46
3,81
Nevyvážený vztah mezi lesem a zvěří
Lesy stále vykazují značné poškození spárkatou zvěří. Příčinou jsou neúměrně vysoké stavy
ve většině honiteb se spárkatou zvěří a nevhodné myslivecké hospodaření. Problematika má
ale i širší souvislosti, chování zvěře je ovlivněno i způsobem zemědělského hospodaření
a intenzitou rekreačního využívání lesů v dané oblasti, i absencí přirozených predátorů.
Přestože podle výsledků posouzení 15letého období v pětiletých intervalech (1995, 2000,
2005, 2010) se podařilo nárůst poškození lesních porostů zastavit (stabilizovat výši škod do
10 % se podařilo na výměře přes 65 % rozlohy ČR) a škody nejsou celoplošným jevem,
stupeň poškození je však stále vysoký a má negativní dopad na ekonomiku lesního
hospodářství.
Dle výsledků Národní inventarizace lesů v ČR 2001-2004 bylo loupáním a ohryzem
spárkatou zvěří poškozeno 11,4 % stromů. Největší počet poškozených jedinců je ve
smrkových porostech třetího a čtvrtého věkového stupně. Škody okusem a vytloukáním při
obnově lesa byly zjištěny na 29,6 % jedinců. Větší podíl poškozených jedinců byl zjištěn
u hlavních listnatých dřevin a ostatních jehličnatých dřevin (nejméně zasaženou skupinou
jsou borovice a smrk).
Dle Zprávy o stavu lesů České republiky činily v roce 2009 vyčíslené škody 31 329 tis. Kč.
V roce 2010 došlo k poklesu na 27 629 tis. Kč, který byl zaznamenán i v roce 2011 s výší
škod 26 677 tis. Kč.
Vysoké negativní dopady starých i současných ekologických zátěží
Co do rozsahu, mezi největší ekologické zátěže minulých let patří bezesporu zásadní imisní
poškození lesů z konce 80. let minulého století (průmyslové imise). Značná redukce imisního
zatížení měla nepochybně příznivý vliv na zdravotní stav lesních porostů, u kterých se
pozitivní změny prostředí projevují s určitým časovým zpožděním. Lesní porosty však stále
vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními
evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy velmi mírně
stoupající trend. Vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále
84
negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů
je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích.
Přetrvávající defoliace lesních porostů a narušená stabilita se zhoršuje ve spojení s dalšími
biotickými a abiotickými faktory (viz kapitola Nestabilita zdravotního stavu a ochrany lesů).
Rozložení emisního zatížení je významně regionálně provázáno. Z deseti stanic, na kterých
bylo v ČR dosaženo v roce 2009 nejvyšších průměrných koncentrací SO2, se jich osm nachází
v Krušných horách a předhůří.
Rekonstrukce porostů (přeměny porostů náhradních dřevin)
V nedostatečné míře dochází k přeměně stávajících porostů náhradních dřevin na cílovou
druhovou skladbu, příp. na skladbu biomeliorační. Významným prvkem v ozdravování
lesních porostů je náprava výživy lesních porostů prostřednictvím chemické meliorace lesních
půd. Prostřednictvím investičních opatření je nutno poskytnout vlastníkům lesů podporu při
péči vedoucí k zajištění lesních porostů na degradovaných půdách a jejich následnou
výchovu.
Vznik porostů náhradních dřevin (PND) je datován především do konce 70. a počátku 80. let
minulého století, kdy vlivem extrémního dlouhodobého imisního zatížení lesních ekosystémů
zejména v Krušných horách došlo k největší ekologické katastrofě ve střední Evropě (oblast
tzv. „Černého trojúhelníku“) a k plošnému kalamitnímu rozpadu především smrkových
porostů SV části Krušných hor na výměře okolo 40 tis. ha lesa. Odumírání a rozpad
smrkových porostů vlivem dlouhodobého působení imisí v synergii dalších faktorů
(klimatických, biotických, ad.) nastal byť v menší míře v některých dalších pohořích např.
Jizerské hory, ale vyskytl se i u sousedů v Sasku a částečně i v Polsku.
Nutné přeměny PND, rozvržené do 30letého realizačního období, se z šetřené plochy dotýkají
výměry přes 20 tis. ha lesa. Na ostatní ploše s podílem zastoupení cílových dřevin bude
možné zajistit převod vhodnou výchovou porostů. PND zakládané v minulém století jsou
u některých druhů náhradních dřevin za předpokládanou hranici jejich životnosti (např. bříza
životnost 30 let) a již na přelomu století došlo k postupnému plošnému kalamitnímu rozpadu
a odumírání. Plošný rozpad stávajících PND se nově nevyhnul ani porostům smrku
pichlavého s předpokládanou delší životností (60 let), kde vlivem biotického poškození
houbovou chorobou kloubnatkou smrkovou (před rokem 2008 v oblasti neznámou) dochází
na mnoha místech k novému odumírání celých porostů.
Projekty chemické meliorace (hnojení a vápnění) lesních půd probíhají v návaznosti na
usnesení vlády České republiky č. 22/2004. Cílem je náprava výživy v lesních porostech, kde
byla doložena narušená výživa dřevin spočívající v nedostatečných zásobách hořčíku
a vápníku.
Přeměnou postižených porostů na porosty náhradních dřevin došlo v řadě lesů
k částečnému zpomalení vlivů imisní zátěže, postupem času však tyto porosty vyžadují
investice a to vzhledem k jejich aktuální době rozpadu. Celková výměra porostů
náhradních dřevin činí 41 060 ha.
Náklady na komplexní přeměny PND jsou pro vlastníky příliš vysoké a pokud vlastníci
nezískají dotace, často řeší jen prostou povinnost zalesnění vyplývající ze zákona. Rentabilita
vyjádřená v rámci dřevoprodukční funkce je v tomto časovém rozsahu záporná, proto ji žádný
vlastník bez podpory nechce realizovat, ale z pohledu společenského sociálně-ekonomického
přínosu vyjádřeného hodnotově je 5x vyšší než nezbytné náklady na realizaci přeměn. Vysoké
kladné hodnoty souhrnného společenského přínosu, pozitivní reakce původních cílových
85
dřevin v porovnání s PND a stav náhradních dřevin a porostů jsou principiálními argumenty
pro uskutečnění přeměn.
V oblasti ochrany přírodních zdrojů je značný prostor pro inovace a transfer znalostí, neboť
tato oblast není dostatečně pokryta ani v procesu vzdělávání, ani poradenstvím.
86
ekonomiku v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu
Zemědělství a lesnictví jsou obory, které nakládají bezprostředně s přírodními zdroji,
využívají je a nazpět je ovlivňují v krajinném měřítku. Kvalitu půdy, obsah organického
uhlíku a množství emisí skleníkových plynů lze významně ovlivnit způsobem hospodaření jak
v rostlinné, tak v živočišné výrobě či lesnictví. Spotřebu vody a energie a míru využívání
obnovitelných zdrojů energie lze zohlednit při výběru technologií v investičních projektech,
podporovaných PRV 2014-2020. Opatření lze rozlišit na mitigační (přispívající ke zmírnění
dopadů klimatické změny, tj. např. retence vody v krajině, vázání uhlíku v půdě, v travních
porostech a v lesích a zmenšování emisí např. metanu uvolňovaného ze stájí a ze skladišť
statkových hnojiv) a adaptační (přispívající k přípravě na očekávané změny, jako např.
rekonstrukce závlahových systémů, protipovodňová a protierozní opatření, využívání zbytků
po těžbě dřeva, šetrné systémy hospodaření jako ekologické zemědělství).
Vývoj ve změně kvality půdy
Ukazuje se, že vlivem podpor a probíhající restrukturalizace zemědělství byla značná rozloha
orné půdy v období od roku 1989 zatravněna. Za toto období bylo zatravněno celkem
158 tis. ha půdy (nárůst o 19 %). Zemědělci dále zatravnili dočasně další plochy o. p., které
nejsou evidovány jako trvalý travní porost. Předpokládá se, že významná část travních
porostů byla založena na erozně ohrožených plochách a úroveň eroze byla tak významně
redukována (jen za období 2007-2009 byl redukován smyv ornice o 392 tis. t; Střednědobé
hodnocení PRV 2007 - 2013). Z tohoto pohledu došlo ke snížení škod na půdě vzhledem
k celkové produkci. Na druhé straně stále přetrvává zejména na orné půdě úroveň degradace
půd (včetně eroze), která není na mnoha místech dlouhodobě udržitelná, což se projevuje
snižováním produkčního potenciálu půd.
Vývoj ve spotřebě vody
Spotřeba vody na závlahy odpovídá relativně malé ploše zavlažované půdy (plocha trvale
zavlažované půdy byla v r. 2007 38 530 ha, tj. 1,09% obdělávané zemědělské plochy, v roce
2011 19 tis. ha, tj. 0,54% obdělávané zemědělské plochy – kontextový indikátor 20) spotřeba
vody aplikované pro závlahu byla v r. 2007 1 969 mil. m3, v r. 2011 1 947 mil. m111;
(kontextový indikátor 39), statistika odběru vody však není úplně přesná (viz tabulka 33
s podrobnějšími daty). Voda je dále spotřebována dalšími provozy, zejména v rámci živočišné
výroby. Přes klesající stavy hospodářských zvířat však spotřeba vody stále stoupá.
Tabulka 33
Vývoj spotřeby vody v zemědělství, lesnictví a rybářství (tis. m3)
2004
2005
2006
Odběry
19 519
10 916
13 786
Povrchové
7 835
8 505
9 654
Podzemní
27 354
19 421
23 440
Celkem
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí 2009, 2011
111
Zdroj: Eurostat.
2007
19 285
10 489
29 774
2008
21 722
11 369
33 091
2009
28 976
11 290
40 266
2010
25 272
11 480
36 752
87


Vývoj emisí amoniaku a skleníkových plynů
Zemědělství (zejména živočišná prvovýroba) negativně působí na ovzduší produkcí
organických zbytků (chlévský hnůj, kejda, drůbeží trus, podestýlka) a z nich se uvolňujících
plynných emisí amoniaku a skleníkových plynů (metan CH4, oxid uhličitý CO2, oxidy dusíku
NOx, sirovodík H2S).
Klíčová je úroveň emisí amoniaku, přičemž tyto emise v ČR dlouhodobě klesají ve
vazbě na pokles stavů hospodářských zvířat (zejména přežvýkavců), který byl dramatický
zejména v devadesátých letech minulého století. V současné době dosahuje úroveň produkce
amoniaku 67,5 kt/rok. Čisté emise ze zemědělství představovaly 1990 celkem 12 307 kt
CO2/rok zatímco v roce 2009 jen 1 014 t/rok. Podíl čistých emisí CO2 ekvivalentního ze
zemědělství (emise včetně LULUCF) na celkových národních emisích činil v roce 1990
celkem 6,4 %, zatímco v roce 2009 tato hodnota činila 0,8 %. Podíl emisí ze zemědělství
v roce 1990 činil 8,3 % v roce 2009 celkem 6,0 %. Zemědělství více jímá CO2 než v minulosti
a jeho podíl na emisích CŘ klesá. Celkové roční emise a ztráty oxidu uhličitého (CO2) a
emise methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ze zemědělské půdy (travní porosty a orná
půda), vyjádřené indexem vztaženým k roku 1990 (100) byly v roce 2007 76, v roce 2010 71.
Hodnoty emisí skleníkových plynů ze zemědělství byly v r. 2007 8 179 a v r. 2010 7 777 kt
CO2 ekvivalentů, což pro oba uváděné roky znamenalo 3% z celkových emisí (kontextový
indikátor 45)112. Vlivem stávajícího PRV (zejména AEO a zalesňování) došlo k redukci emisí
N2O za 2007-2008 o 266,5 Gg CO2 eq., vlivem zatravňování došlo k redukci emisí CO2 o
138,5 Gg CO2 eq. (Střednědobé hodnocení PRV 2007-2013).
Vývoj spotřeby energie ve vazbě na zemědělskou a lesnickou produkci
V roce 2011 byla celková spotřeba energie v zemědělství a lesnictví ve výši 551 ktoe, což
znamená 89,4 kg ropného ekvivalentu na ha zemědělsky využívané plochy a lesní půdy
(kontextový indikátor 44)113, což představuje zvýšení za obě odvětví, oproti roku 2007, kdy
byla tato spotřeba odhadována na 520 ktoe, což znamená 85,4 kg ropného ekvivalentu na ha
zemědělsky využívané půdy a lesní půdy114. Z toho v zemědělství se celková spotřeba energie
snížila z 406 ktoe v r. 2007 na 358,3 ktoe v r. 2011115.
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
Dle přílohy I směrnice evropského Parlamentu a Rady 2009/28/ES musí ČR produkovat 13 %
celkové hrubé konečné spotřeby energie z OZE a v sektoru dopravy využívat 10 % z OZE do
roku 2020. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů schválený
Vládou ČR dne 8.11.2012 předpokládá v roce 2020 dosažení 14 % podílu energie z obnovitelných
zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé
konečné spotřebě v dopravě. Stávající naplnění (2011/12) ve výši 8,5-9 % elektrické energie
(ERÚ, 2011), v dopravě 4,48 % e.o. (MPO, 2012) stále vytváří významný prostor pro další
využití.
Podpora využívání OZE může mít horizontální pozitivní dopady, které jdou napříč prioritami
PRV (konkurenceschopnost, životní prostředí, rozvoj venkova). Důvodem je, že podpora je
zamýšlena do venkova s cílem podpořit chod obcí a rozvoj podnikatelských aktivit na
venkově a podpořit nulovou bilanci CO2 v takto decentralizované energetice.
112
113
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat, výměra lesní půdy ÚHÚL
115
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR, MZe ČR 2007, 2011; viz tabulka T2.2/03
114
88
Zemědělství a lesnictví stále představují značný potenciál ve využití biomasy, i když
možnosti dřevní biomasy jsou již částečně využívány 26,3-30,4 PJ116. Výroba obnovitelné
energie v zemědělství stoupla z 48 977ktoe v r. 2007 na 405 747 ktoe v r. 2011 a v lesnictví
z 1 570 985 ktoe (2007) na 1 607 381 ktoe (2011)117 (kontextový indikátor 43). Nabídka
dendromasy činí celkem 46 PJ energie (část již využívaná domácnostmi). Při zachování 100%
potravinové bezpečnosti může být teoreticky využito více než 600 tis. ha orné půdy a více než
400 tis. ha travních porostů pro výrobu energie v rozsahu 133,9-186,8 PJ118 (včetně
zemědělských odpadů). Nedostatečně je dosud využíván obecně biologicky rozložitelný
odpad119. Celková spotřeba energie z těchto zdrojů (zemědělských a lesních) představovala
v roce 2011 asi 55 PJ.
Celkový instalovaný výkon všech BPS je 224 MW (únor 2012), které se podílí z 0,7 %
na celkové hrubé produkci elektřiny ČR. Do sítě bylo přitom dodáno 3,13 PJ. Národní akční
plán pro obnovitelné zdroje (NAP OZE) pro období 2012-2020 počítá s podstatným
navýšením výroby elektřiny a tepla využitím bioplynu do roku 2020, celkově 9,13 PJ
vyrobené elektřiny s instalovaným výkonem 364 MW) a 8,83 PJ spotřebovaného tepla.
Nicméně se ukazuje, že pro naplnění 9,13 PJ energie z BPS by odpad z chovů nebyl
dostatečný pro zajištění jejich 50% podílu na vstupní surovině.
Největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů je vyráběn ve vodních elektrárnách (3,25 %)
a biomase (1,74 %). V rámci biomasy pak největší podíl představuje lesní štěpka (0,75 %).
Tyto podíly jsou pouze kvantitativní složkou problému. Z hlediska kvality je třeba upozornit,
že většina dříví je pálena v nevyhovujících provozech s účinností pod 40 % (velkokapacitní
elektrárny a teplárny mnohdy jen 24 %). S důrazem na kvalitu je třeba podpořit energetické
využití lesní biomasy s vysokou účinností, která v moderních provozech přesahuje 80 %.
Rozloha založených plantáží rychle rostoucích dřevin (RRD) je malá (1 295 ha (LPIS,
31. 12. 2012)) , a proto tento zdroj reálně nemůže pozitivně ovlivnit dostupné množství
biomasy pro energii. Poměr produkce lesní biomasy je 10-15 % vzhledem k objemu těžby.
Základním zdrojem bude vždy těžba dříví (cca 15,5 milionu m3/rok), přesto může mít
energetická štěpka při účinném využití lokální význam.
Využívání lesních těžebních zbytků zlepšuje využití potenciálu plantáží RRD, které mohou
snížit tlak na lesní zdroje a do určité míry minimalizovat rizika a negativní dopady sběru
z nevhodných lokalit.
Ukazuje se, že poptávka po OZE poroste pravděpodobně rychleji, než nabídka. Většina OZE
není tedy bez některé formy veřejné podpory konkurenceschopná vůči konvenčním zdrojům
energie za stávajících cenových podmínek; bez některé formy podpory není reálné naplnit
stanovený cíl v podílu energie z OZE. Ve spojení s vysokou mírou rizikovosti vložených
prostředků je stále investice do produkce suroviny a zpracování na výrobu energie bez nějaké
formy podpory nerealizovatelná.
V současné době se vývoj hospodárného užívání přírodních zdrojů opírá především o inovace,
a to například v oblasti šetření s energiemi a užívání obnovitelných zdrojů energie. Přesto je
v této oblasti značný prostor pro zlepšení přenosu znalostí, například ve využívání
obnovitelných zdrojů energie či zavádění půdoochranných technologií.
116
Kalkulovaný potenciál vychází z návrhu Akčního plánu pro biomasu; přepočet: PJ = 23,885 ktoe.
117
Zdroj: MPO: Obnovitelné zdroje energie v roce 2011 a 2007. Výsledky statistického zjišťování.
118
PJ = 1015 J.
119
Např. hmotnost biologicky rozložitelného komunálního odpadu, ukládaného na skládky, se mezi roky 2005
(1,363 mil. t) a 2010 (1,377 mil. t) se proti plánovanému snížení zvýšila. Zdroj: Šestá hodnotící zpráva
o plnění Plánu odpadového hospodářství ČR za rok 2010. MŽP 2012.
89
I přes snižování spotřeby energií je zde značný potenciál v dalších úsporách (např. bráněním
úniků z budov). Také spotřeba vody není v zemědělství příliš vysoká, ale i zde se předpokládá
prostor pro další šetření. Půda jako faktor produkce rovněž vyžaduje zvýšenou ochranu, neboť
je „spotřebovávána“ v nadměrné míře, což se projevuje ve snižování její ceny a produkčního
potenciálu.
90
venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti
3.1.6.1 Demografie
Obecné vymezení venkova
Venkov zahrnuje venkovská sídla a okolní krajinu a je charakterizován silnějšími sociálními
vazbami. Pro vymezení venkova byla použita typologie OECD založená na podílu
obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 a na úrovni
obcí jsou pak do venkovských zahrnuty obce do 2 000 obyvatel. Na úrovni NUTS 3 byl k
1. 1. 2012 převážně venkovským regionem pouze kraj Vysočina a naopak převážně městským
regionem pouze Hl. m. Praha. Ostatních 12 krajů se řadilo mezi přechodné regiony,
zaujímající více než 90 % plochy ČR.
Tabulka 34 Zastoupení regionů podle typologie OECD na území ČR
Regiony podle OECD
Kraje (NUTS 3)
podíl (%)
plocha
obyvatelstvo
počet
Převážně městské
Přechodné
Převážně venkovské
Celkem
1
12
1
14
0,6
90,8
8,6
100,0
11,8
83,3
4,9
100,0
počet
8
49
20
77
Okresy (LAU 1)
podíl (%)
plocha
obyvatelstvo
4,0
62,3
33,7
100,0
26,3
58,0
15,8
100,0
Pramen: Malý lexikon obcí ČR 2012, ČSÚ 2012
Zpracoval: F. Nohel (ÚZEI)
K 1. 1. 2012 bylo v ČR 5 578 obcí s méně než 2 000 obyvateli, což představovalo téměř 90 %
všech obcí ČR a 73 % rozlohy ČR. Žilo zde 26,8 % obyvatel státu. Ve srovnání se stejným
obdobím předchozího roku počet venkovských obcí poklesl o 1.
Dlouhodobé srovnání ukazuje, že ve venkovských obcích ČR kontinuálně roste počet
obyvatel rychlejším tempem než v ČR celkem. V období 2001-2012 vzrostl celkový počet
obyvatel venkova o 5,8 %, zatímco počet obyvatel v ČR se zvýšil pouze o 2,7 %. V důsledku
toho se podíl venkovského obyvatelstva na celkové populaci od roku 2001 zvýšil o 0,7 p. b.,
přitom meziročně se zvýšil o 0,2 p. b. Naproti tomu se po celé sledované období trvale mírně
snižuje počet venkovských obcí (zpravidla se zvýšením počtu obyvatel obcí přesunou
do vyšších velikostních kategorií).
Hodnota počtu obyvatel v obci bude používána jako bodovací kritérium ve vybraných
opatřeních.
Tabulka 35 Počet venkovských obcí a obyvatel podle velikostních kategorií obcí v ČR ve
vybraných letech
Populační velikost obce
2001
2006
2011
2012
obce
obyvatelé
obce
obyvatelé
obce
obyvatelé
obce
obyvatelé
do 99
548
38 881
548
38 924
476
33 420
471
33 639
100-199
1 113
166 214
1 066
158 941
1 048
155 914
997
148 212
200-499
2 041
663 416
2 016
655 165
1 975
645 742
2 017
658 207
500-999
1 280
893 592
1 302
910 087
1 356
953 015
1 366
962 918
1 000-1 999
652
903 757
671
929 167
724
1 011 067
727
1 017 529
Celkem venkov
5 634
2 665 860
5 603
2 692 284
5 579
2 799 158
5 578
2 820 505
Celkem ČR
6 258
10 230 060
6 248
10 251 079
6 251
10 532 770
6 251
10 505 445
Podíl venkov/ČR (%)
90,0
26,1
89,7
26,3
89,2
26,6
89,2
26,8
91
Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2002; Lexikon obcí ČR 2006, 2011, 2012, ČSÚ 2006, 2011,
2012
Komentář k tabulce – ačkoli údaje v tabulce ukazují, že počet venkovských obcí v prvních
třech velikostních kategoriích klesá, neznamená to, že tyto obce mizí (zanikají). Důvodem
snižování podílu obcí (i obyvatel) v nejmenších velikostních kategoriích je růst počtu
obyvatel.
Regionální konkurenceschopnost jednotlivých krajů bude rámcem pro nasměrování Strategie,
ale zejména bude determinovat konkurenceschopnost nižších územních celků a obcí v rámci
kraje. Praha jako metropolitní region je hodnocena spolu s kraji ČR. Územní soudržnosti
zachycuje rozdíly mezi regiony, pokud jde o základní předpoklady socioekonomického
rozvoje. Důraz je kladen na charakteristiky obyvatelstva a na jevy odrážející jejich životní
podmínky. Tato typologie odráží základní disparity regionálního rozvoje. Zachycuje
problémy spojené s úbytkem počtu obyvatel, se stárnutím obyvatelstva a s ekonomickým
uplatněním obyvatelstva.
Po celé období je patrný rozdílný vývoj mezi velikostními kategoriemi venkovských obcí.
Zatímco počet obcí nad 500 obyvatel i počet jejich obyvatel se zvyšuje, počet obcí do 500
obyvatel i počet jejich obyvatel naopak klesá. Souhrnně ve sledovaném období ubylo 5,9 %
obcí do 500 obyvatel a počet jejich obyvatel klesl o 3,3 %. Trvale nepříznivá situace je
v tomto směru především v obcích s méně než 200 obyvateli, což souvisí s řadou faktorů,
zejména se vzdáleností obcí od center zaměstnanosti.
Tabulka 36 Tempo přírůstku počtu venkovských obcí a obyvatel podle velikostních
kategorií obcí v ČR mezi roky 2001 a 2012 (%)
Meziroční index 2012/2001
Populační velikost obce
obce
obyvatelé
-14,1
-13,5
do 99
-10,4
-10,8
100-199
-1,2
-0,8
200-499
6,7
7,8
500-999
11,5
12,6
1 000-1 999
Celkem venkov
-1,0
5,8
Celkem ČR
-0,1
2,7
Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2002; Lexikon obcí ČR 2012, ČSÚ 2012
Rozvoj obcí, vybavenost a kvalita života na venkově
Vybavenost obcí souvisí s jejich velikostní strukturou. Obecně, z celostátního pohledu však
platí, že v občanské vybavenosti se situace venkovských obcí mírně zhoršuje (klesá podíl obcí
se školou, knihovnou i poštou). Snižuje se podíl obcí s lékařskou ordinací, narostl však podíl
obcí s lékárenskými službami a zejména počet bytů s pečovatelskou službou. Technická
vybavenost venkova se zlepšila (vodovody, kanalizace, plyn), tento stav dokládají výsledky
šetření ČSÚ a potěšitelný je zejména nárůst podílu obcí se schválenou územně plánovací
dokumentací. Avšak, jak vyplývá z tab. 39 a 40, vyšší vybavenost technickou infrastrukturou
prokazují obce s více jak 500 obyvateli. Právě v malých obcích je situace technické a zejména
pak vodohospodářské infrastruktury velmi neuspokojivá.
92
V nejmenších obcích do 199 obyvatel je vybavenost technickou infrastrukturou nejnižší. Se
vzdáleností od centra (města, větší obce) se životní standard a vybavenost v průměru snižuje
a celkové problémy občanské vybavenosti nedostatečné technické infrastruktury se
prohlubují.
Vodovody
Tabulka 37 Počet zásobených obyvatel, výroba a dodávka vody z vodovodů v roce 2010
Kraj
Hl. město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský
kraj
ČR
Zdroj: ČSÚ
Obyvatelé
skutečně
podíl obyvatel
Voda vyrobená
zásobovaní
zásobovaných
z vodovodů
vodou
vodou z celkového
z vodovodů
počtu
osoby
%
tis. m3
1 251 726
100,0
121 529
1 054 028
83,8
47 862
581 365
91,1
35 067
472 770
82,6
30 933
302 356
98,3
21 643
799 150
95,6
56 549
389 537
88,6
28 439
Voda fakturovaná
celkem
z toho pro
domácnosti
tis. m3
81 532
49 273
26 846
25 167
15 479
40 010
20 067
tis. m3
47 695
34 644
18 335
15 632
9 763
24 263
12 375
511 773
92,4
32 611
24 374
16 201
494 943
484 925
1 094 371
583 042
542 803
95,8
94,2
94,9
90,9
91,9
30 463
25 899
65 336
30 482
30 640
23 317
21 957
52 818
25 926
23 960
14 776
14 170
35 979
17 936
15 654
1 224 686
98,4
84 330
61 816
42 159
9 787 475
93,1
641 783
492 542
319 582
Z přehledu uvedeného v předchozí tabulce je patrné, že nejvyšší podíl obyvatel zásobených
pitnou vodou z vodovodů byl v roce 2010 v Hlavním městě Praha (100 %)
a v Moravskoslezském kraji (98,4 %), nejnižší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou je
v kraji Plzeňském (82,6 %) a Středočeském (83,8 %). Pokles procenta zásobenosti v kraji
Jihočeském, Jihomoravském, Pardubickém je způsobeno vyšším nárůstem počtu středního
stavu obyvatel, kterému neodpovídal nárůst obyvatel skutečně zásobených vodou z vodovodů
pro veřejnou potřebu. Analýza vodohospodářů uvádí, že obce bez vodovodů jsou především
v odlehlých oblastech s nízkým počtem obyvatel.
Kanalizace a ČOV
V rozvoji technické infrastruktury – kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod – došlo
v posledních letech k zlepšení. Došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel napojených na
kanalizační systémy, počtu čistíren odpadních vod i délky kanalizačních sítí. Přesto řada obcí,
především v odlehlejších nebo hůře dostupných oblastech, nemá dosud vodovod a ČOV.
V oblastech s členitým terénem nebo s roztříštěnou sídelní strukturou jsou obvyklé způsoby
řešení finančně značně náročné.
93
Přehled obcí s počtem obyvatel 1 – 500 a 500 - 2000 a jejich vybavenosti kanalizací a
čistírnou odpadních vod uvádí následující tabulky (Obce nad 2000 obyvatel byly řešeny
prioritně v rámci OPŽP v programovém období 2007 – 2013).
Tabulka 38 Vybavenost obcí v roce 2011 kanalizací a ČOV – obce do 500 obyvatel
Kraj
Hl. město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
ČR
Data ČSÚ
Data z databáze VÚME 2011
Počet obcí
s počtem obyvatel
1 – 500
Počet obcí
s kanalizacemi
Počet obcí bez
kanalizace
0
640
438
337
56
177
93
277
282
541
306
170
102
69
3488
0
152
246
201
43
71
15
82
85
241
116
94
84
19
1449
0
488
192
136
13
106
78
195
197
300
190
76
18
50
2039
Zdroj: ČSÚ a VÚME
Tabulka 39 Vybavenost obcí kanalizací v roce 2011 a ČOV – obce s 501 -2000 obyvateli
Kraj
Hl. město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
ČR
Data ČSÚ
Počet obcí
s počtem
obyvatel
501 – 2000
0
404
134
121
49
125
89
128
135
132
284
183
150
156
2090
Data z databáze VÚME 2011
Počet obcí
s kanalizacemi
Počet obcí bez
kanalizace
0
252
99
95
35
99
47
78
78
106
216
131
136
92
1464
0
152
35
26
14
26
42
50
57
26
68
52
14
64
626
94
Zdroj: ČSÚ a VÚME
Graf 30
Podíl obyvatel zásobovaných vodou a napojených na kanalizaci pro veřejnou
potřebu
3.1.6.2 Ekonomika
Často je rovněž příčinou nižší vybavenosti obcí, a tím nižší kvality života na venkově, správní
rovina, kdy na neuvolněné představitele obcí jsou kladeny stejné nároky jako na uvolněné,
čímž se jejich kapacita věnovat se potřebám obce neúměrně zatěžuje. Malé obce jsou často
závislé na dotacích či úvěrech, což však může vést k růstu jejich zadlužení.
Ekonomické rozdíly mezi městem a venkovem stále existují, ale různí se. Zejména v okolí
velkých měst, kde probíhá intenzivní bytová výstavba, se rozdíly zmenšují. Na venkově je
vyšší míra nezaměstnanosti (především osob nad 50 let a žen), nižší ekonomická aktivita
obyvatelstva, menší nabídka pracovních míst a tyto hodnoty mají synergický efekt. Podle
údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se vloni celorepublikově snížila nabídka volných
pracovních míst..
Celkové průměrné příjmy obecních rozpočtů na jednoho obyvatele v roce 2008 byly na
venkově 16 554 Kč a 24 882 Kč ve městech bez Prahy. Na venkově byl tento průměr
překročen v 5 krajích, nejvíce (20 279 Kč) v kraji Plzeňském, následován krajem
Karlovarským (18 847 Kč), Jihočeským (18 648 Kč), Ústeckým (18 458 Kč) a Středočeským
(17 262 Kč). Podrobněji viz tabulka veřejné rozpočty v letech 2003-2008 (roční průměr).
95
Tabulka 40
Veřejné rozpočty1) v letech 2003-2008 (roční průměr)
Daňové příjmy
na 1 obyvatele
(Kč)
ČR celkem
ČR bez hl. m. Prahy
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
V
7 944
7 944
8 293
8 168
8 224
8 592
8 440
8 080
7 801
7 778
7 410
7 900
7 702
7 358
7 686
M
14 579
11 139
9 967
10 223
13 913
10 147
10 040
10 209
9 660
9 774
9 839
14 241
10 655
9 825
12 131
Podíl na výdajích celkem (%)
běžné výdaje
V
63,4
63,4
60,1
64,4
64,2
69,2
68,5
70,3
66,2
62,2
61,5
59,5
64,8
61,9
65,8
M
71,1
72,9
71,9
71,9
69,1
74,4
79,9
71,6
75,6
73,9
73,6
68,4
71,4
73,2
74,5
kapitálové
výdaje
V
M
36,6
28,9
36,6
27,1
39,9
28,1
35,6
28,1
35,8
30,9
30,8
25,6
31,5
20,1
29,7
28,4
33,8
24,4
37,8
26,1
38,5
26,4
40,5
31,6
35,2
28,6
38,1
26,8
34,2
25,5
Saldo příjmů
Podíl salda
a výdajů na příjmů a výdajů
1 obyvatele
na příjmech
(Kč)
celkem (%)
V
M
V
M
394,6
197
2,5
0,7
394,6 129,6
2,5
0,6
514,2 166,3
3,1
0,7
-41,2 313,2
-0,2
1,3
413,5 387,2
2,4
1,5
649,2 410,8
3,7
1,9
770,7 434,4
4,2
2
278 132,5
1,7
0,6
272 282,2
1,9
1,4
580 207,5
3,9
1
29,7
597
0,2
2,6
440,3
-243
2,9
-0,9
448,8
26,3
3
0,1
301,6
-0,9
2,1
0
515,6 -152,2
3,6
-0,6
1) Obecní rozpočty (tzn. bez rozpočtů krajů a dobrovolných svazků obcí).
Zdroj: MF ČR
Z uvedeného vyplývá nižší ekonomická síla venkovských obcí, což je jednou z hlavních
příčin např. nedostatečné vybavenosti na venkově.
Naplnění potřeb venkovského obyvatelstva, které zahrnuje hmotné zajištění, individuální
zdraví, rodinu a společenský život v obci je přímo odvislé od dostupnosti občanské
vybavenosti v obci a jejím okolí, která významně variuje napříč regiony. Například občanská
vybavenost jako priorita řešení problémů venkova se projevuje nepřímo úměrně k velikosti
obce. Malé obce do 250 obyvatel hodnotí tuto prioritu jako významnější než velké obce nad
1000 obyvatel (ÚZEI TU 4216, 2009). Což může znamenat, že větší obce mají lepší
vybavenost, není pro ně významný problém, zatímco malé ji nemají, takže to problém je.
Ekonomika venkova a kvalita života na venkově (vliv venkovské ekonomiky na kvalitu
života
Ekonomická aktivita na venkově
Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva120 ve venkovských obcích121 (s méně než 2 000
obyvateli) dosáhl v roce 2011 stejné hodnoty jako ve městech, tj. 49,0 %. Ve srovnání
s rokem 2001 došlo k poklesu tohoto podílu, přičemž ve městech byl úbytek výraznější
(cca o 3 p. b., na venkově pouze o 0,3 p. b.). V nejmenších obcích (s méně než 200 obyvateli)
je i nadále podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nejnižší (47,6 %) v rámci všech
velikostních kategorií obcí122.
120
121
122
Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, ČSÚ 2002, 2012.
Za venkovské mohou být např. dle metodiky ČSÚ považovány všechny obce s velikostí do 2000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3 000
obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2.
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva je nadále vyšší na venkově (46,2 %) než ve městech (44,1 %). Obecně však údaje o
ekonomické aktivitě obyvatelstva mají sníženou vypovídací schopnost, v roce 2011 zůstalo nezařazeno více než 6 % obyvatel.
96
Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let) v ČR v období
2001-2011 poklesla z 66,6 % na 63,4 %. Na venkově i ve městech dosáhla stejné hodnoty
(tedy uvedených 63,4 %), v roce 2001 byla přitom na venkově (65,5 %) poněkud nižší než ve
městech (66,9 %). K výraznému snížení došlo především v kategorii největších měst, nicméně
všechny kategorie obcí ztratily minimálně 2 p. b. I nadále byla míra zaměstnanosti nejnižší
v kategorii nejmenších obcí (62,6 %) a nejvyšší ve skupině největších měst (64,1 %).
Míra zaměstnanosti 20-64letých v ČR celkem se v roce 2012 pohybovala dle dat Eurostatu123
zhruba o 3 p. b. nad průměrem EU 27 (72,0 % v ČR a 68,9 % v EU 27 ve 3. čtvrtletí 2012).
Zatímco míra zaměstnanosti mužů v ČR (80,9 %) překračovala unijní průměr mužů o více
než 5 p. b., míra zaměstnanosti žen v ČR (62,8 %) se od unijního průměru prakticky nelišila.
Mezi jednotlivými státy panovaly obrovské rozdíly (až o cca 25 p. b. celkem, u žen dokonce o
více než 30 p. b.), nejvyšších měr zaměstnanosti v EU dosahovaly kromě Švédska (přes 80 %)
a Nizozemí též Německo a Rakousko. Naopak nejhorší situace byla v Řecku, Španělsku, Itálii
a Maďarsku.
Hospodářský útlum se v roce 2012 projevil mj. v nezaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí činil
průměrný počet nezaměstnaných 379,5 tis. osob a obecná míra nezaměstnanosti dosáhla
7,2 %124.
Na úrovni NUTS 3 vykazovala míra nezaměstnanosti značnou variabilitu. Zatímco tradičně
nejnižší byla v Praze (3,3 %), její nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v Karlovarském kraji
(10,6 %), kde převýšila míru nezaměstnanosti i strukturálně nejpostiženějších krajů Ústeckého a Moravskoslezského (shodně 10,0 %). Meziročně si nejvíce pohoršil Pardubický
(o 3,5 p. b.) a výše zmiňovaný Karlovarský kraj (o 3,1 p. b.). Navzdory nepříznivému
ekonomickému vývoji se ve třech krajích snížila míra nezaměstnanosti, nejvíce v Plzeňském
kraji (o 0,9 p. b.). V převážně venkovském kraji Vysočina byla míra nezaměstnanosti mírně
podprůměrná (7,0 %) a meziročně došlo k jejímu navýšení o 1 p. b. (ZZ, 2012).
Tabulka 41 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) v letech 2001 a 2010,
podle velikosti obce
Velikostní kategorie obcí
do 199
200-499
500-999
1 000-1 999
2 000-4 999
5 000-9 999
10 000-19 999
20 000-49 999
50 000-99 999
100 000-999 999
1 000 000 a více
2001
9,17
9,29
9,05
9,21
8,99
8,84
8,54
9,88
11,52
10,52
3,41
2010
13,44
12,91
12,35
11,65
11,26
10,86
10,24
10,84
11,15
9,90
5,06
26.3.2011
10,4
10,3
10,0
9,6
9,9
9,8
9,9
10,8
11,1
8,4
9,9
Zdroj:
ÚZEI z dat ČSÚ,
http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/podil_nezamestnanych_na_ekonomicky_aktivnich_ve_spravnich_obvodech_orp_a_hmp_/$File/k3
_orp_hmp.pdf
123
Zdroj: Postavení českého trhu práce v rámci EU, ČSÚ 2013.
124
Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 4. čtvrtletí 2012, ČSÚ 2013.
97
Po dvouletém poklesu nabídky volných pracovních míst došlo v roce 2011 podle údajů
MPSV k jejich mírnému navýšení. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce
v průměru necelých 37 tis. volných pracovních míst (VPM), což je přibližně o 3,6 tis. více než
v předchozím roce (nárůst o 11 %). Ve venkovském prostoru bylo k dispozici zhruba
5,9 tis. VPM, což je o 550 VPM více než v předchozím roce (nárůst o 10 %).
Vývoj počtu pracovních míst v letech 2005-2011
Graf 31
160 000
140 000
Počet VPM
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
0
2005
2006
2007
2008
Období
Města
2009
2010
2011
Venkov
Zdroj: MPSV
Počet dosažitelných uchazečů o práci (DUoP) na 1 VPM se v roce 2011 snížil na 13,3, což
uvedeno podrobněji v kapitole Zaměstnanost a ekonomické postavení venkovské populace.
98
Obrázek 1 Podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních ve správních obvodech
ORP a HMP
Zdroj:
http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/podil_nezamestnanych_na_ekonomicky_aktivnich_ve_spravnich_obv
odech_orp_a_hmp_/$File/k3_orp_hmp.pdf
Nezaměstnanost a nabídka a poptávka po volných pracovních místech na venkově
V roce 2011 se na trhu práce projevilo mírné oživení, které se mimo jiné promítlo v poklesu
míry nezaměstnanosti. Podle údajů MPSV dosáhla v ČR v roce 2011 průměrná roční
registrovaná míra nezaměstnanosti 8,6 % a proti předchozímu roku poklesla o 0,4 p. b.
Na základě údajů o počtu dosažitelných uchazečů o práci (DUoP)125 v obcích ČR uvedených
na portálu MPSV byly provedeny v ÚZEI odhady registrované míry nezaměstnanosti
pro venkov (obce do 2 000 obyvatel) a města. Údaje o ekonomicky aktivním obyvatelstvu ze
SLDB 2011 zpřesnily odhad míry nezaměstnanosti a ukázaly, že venkovská míra
nezaměstnanosti zůstává vyšší než republikový průměr, nicméně tento rozdíl je mnohem
nižší, než naznačovaly odhady z předchozích let. V roce 2011 činila míra venkovské
nezaměstnanosti 9,0 % a ve městech 8,4 %. Pro srovnání uvádíme, že míra nezaměstnanosti
počítaná z údajů SLDB 2011126 činila na venkově 9,9 % a ve městech 9,7 %.
125
Pro odhad registrované míry nezaměstnanosti venkova a měst se používají od ledna 2005 tzv. dosažitelní uchazeči (nová metodika). Do
prosince 2004 (stará metodika) vstupovali do výpočtu registrovaní uchazeči.
126
K 16 .3. 2011.
99
1)
2)
Graf T3.4/01 - Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2001 –2010
Graf 32
Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanost v letech 2001-2010
Roční míra nezaměstnanosti
10,3%
9,8%
9,3%
8,8%
8,3%
7,8%
7,3%
6,8%
6,3%
5,8%
5,3%
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Venkov
Města
ČR
1) Do roku 2004 jde o výpočet míry nezaměstnanosti podle staré metodiky, od roku 2005 podle nové metodiky.
2) Kvůli nedostupnosti dat je průměr roku 2001 vypočítán jen z hodnot za srpen až prosinec 2001.
Zdroj: Zelená zpráva 2011 (resp. MPSV)
V roce 2011 se v průměru evidovalo na úřadech práce 487 tis. uchazečů, z toho na venkově se
nacházelo téměř 132 tis. uchazečů.
Podle údajů MPSV nabízeli v roce 2011 zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce
v průměru 37 tis. volných pracovních míst (VPM), z toho ve venkovském prostoru jich bylo
k dispozici necelých 6 tis.
Meziročně na venkově ubylo zhruba 7 tis. uchazečů (pokles o 5,3 %) a přibylo zhruba
500 VPM (nárůst o 10,3 %).
Dlouhodobé srovnání ukazuje, že venkovští uchazeči tvoří přibližně čtvrtinu všech uchazečů,
ale venkovská VPM tvoří jen šestinu všech VPM. Počet dosažitelných uchazečů na 1 VPM
činil v roce 2011 13,3, na venkově však dosáhl hodnoty 22,4. V dlouhodobém srovnání
kopírují hodnoty tohoto ukazatele na venkově vývoj v celé ČR, vždy se však pohybují nad
jejími hodnotami, což je ovlivněno výše zmíněným zastoupením venkovských uchazečů
a VPM ve struktuře.
Z hlediska možností uplatnění v pracovním procesu je situace na trhu práce na venkově
setrvale méně příznivá než ve městech a po roce 2008 se rozdíly mezi městem a venkovem
v této oblasti dokonce prohlubují.
100
Graf 33
Počet dosažitelných
uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo
Graf T3.4/02 - Počet dosažitelných uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo
30
DUoP/1 VPM
25
20
15
10
5
0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Venkov
Města
ČR
Zdroj: Zelená zpráva 2011 (resp. MPSV)
Situace venkovských domácností
Venkovské domácnosti jsou tvořeny větším počtem členů než průměrná domácnost v ČR
(2,49 vůči 2,26 v roce 2011). Ve struktuře rodin bylo patrné další meziroční snížení podílu
pracujících osob ve prospěch nepracujících důchodců (projevilo se jak ve venkovských
obcích, tak v celkovém průměru). Úroveň příjmů byla na venkově nejnižší a rostla
s velikostní kategorií obcí – porovnání venkova s celkovým průměrem dosáhlo 92,1 %
u hrubých a 92,5 % u čistých příjmů, přičemž meziročně došlo k dalšímu prohloubení této
příjmové disparity. Závažnou socioekonomickou skutečností je, že meziročně došlo k poklesu
hrubých i čistých příjmů, a to jak na venkově, tak za domácnosti celkem. Nejvyšší pokles,
týkající se všech kategorií obcí, zaznamenaly přitom příjmy ze závislé činnosti, jež i nadále
tvořily největší podíl ve struktuře čistých příjmů domácností (kolem 55 % na venkově i
v celkovém průměru). Příjmy z podnikání přispívaly do rodinných rozpočtů relativně velmi
nízkým podílem (necelých 9 %). Jejich celkový objem se meziročně prakticky nezměnil,
rozdílnou změnu však zaznamenaly jednotlivé velikostní kategorie obcí (v obcích do 1 999
obyvatel pokles o 5,7 %, v obcích 2 000-9 999 obyvatel pokles o 8,4 %). Ve všech
kategoriích obcí rostly sociální příjmy, jež dosáhly zhruba 30 % čistých příjmů domácností
celkem. Samotné důchody tvořily již zhruba čtvrtinu celkových čistých příjmů domácností.
Jak důchody, tak celkové sociální příjmy rostly ve venkovských domácnostech nejpomaleji.
Ostatní příjmy (dosahující podílu 6-7 %) celkově mírně vzrostly, na venkově stagnovaly.
I přes pokles příjmů došlo ke zvýšení celkových vydání domácností, přičemž na venkově byl
tento nárůst nadprůměrný (čistá peněžní vydání celkem vzrostla o 1,7 %, na venkově o
3,0 %). Venkovské domácnosti nejvíce ušetřily na potravinách (o 1 %), celkově pak tato
skupina výdajů spíše stagnovala.
Kromě velmi vysokého nárůstu plateb a ostatních vydání vzrostla na venkově spotřeba
průmyslového zboží (jinde stagnující) a výdaje na služby (ty nadále výrazně zaostávaly
zejména za velkými městy, dosahovaly jejich 62,8 %).
101
Naturální příjmy celkem nepatrně poklesly, naturální výdaje naopak vzrostly. I když na
venkově byl tento vývoj poněkud příznivější, nedošlo k žádné zásadnější změně, jež by mohla
významněji ovlivnit hospodaření domácností.
Svá celková peněžní vydání nezvedly meziročně pouze venkovské domácnosti, přičemž však
na potraviny vydaly o celá 2 % více než v předchozím roce. O to více omezovaly nákupy
spotřebního zboží a jako jediné též využívání služeb. Vydání na služby jsou na venkově
výrazně nejnižší a dosti strmě rostou s velikostní kategorií obcí (venkované tak vynakládají na
služby 63,5 % průměru ve velkých městech). Meziročně došlo k dalšímu poklesu naturálních
příjmů, a to všech velikostních kategoriích obcí.
Aktuální údaje ze statistiky rodinných účtů za poslední čtvrtletí 2011 při porovnání se stejným
obdobím minulého roku127 přinášejí odlišný obraz ve srovnání s výše uvedenými fakty za celý
rok 2010. Hrubé i čisté peněžní příjmy celkově poklesly, ve venkovských domácnostech pak
výrazněji než v průměru za všechny kategorie obcí. Výdaje na dopravu stouply obyvatelům
venkova o více než 10 %, na bydlení, vodu, energie a paliva o téměř 10 % a na zdraví
o necelých 12 % (uvedené položky rostly na venkově nadprůměrně). Aby tyto vysoké nárůsty
vykompenzovali, byli venkované nuceni výrazněji omezit jiné skupiny výdajů.
Ačkoliv některé ukazatele situace na trhu práce ve městech a na venkově se v období mezi
dvěma SLDB srovnaly (ekonomická aktivita, míra zaměstnanosti), jiné zůstávají –
i v meziročních srovnáních – pro venkov nadále nepříznivé. Na venkově je vyšší míra
nezaměstnanosti, mezi městy a venkovem se prohlubují rozdíly v možnostech uplatnění
uchazečů o zaměstnání v pracovním procesu a příjmy venkovských domácností jsou nižší.
Nepříznivá situace přetrvává zejména v nejmenších obcích.
Otázka chudoby
Riziko chudoby je jedním z klíčových ukazatelů pro plánování nového PRV. Definic chudoby
je celá řada128. V ČR jsou používány objektivní metody s využitím údaje o tzv. životním
minimu. Česká republika stále patří mezi nejvíce rovnostářské země na světě. Podle údajů
Eurostatu z roku 2010 má ČR nejnižší podíl chudých v populaci z celé EU (Zdroj: Eurostat:
Living Condition in 2008, Newsrelease 10/2010 – 18 January 2010).
S použitím subjektivních metod měření (dotaz na názory respondentů) s využitím měření CSP
(Centre for Social Policy), které je součástí European Social Survey, nebyl nalezen
statisticky významný rozdíl v subjektivní chudobě mezi městem a venkovem (Zdroj:
European Social Survey 2008).
Objektivní je způsob posouzení výši příjmů domácností. Existující příjmové rozdíly mezi
městskými a venkovskými domácnostmi jsou vysvětlitelné především s ohledem na vyšší
příjmy domácností ve velkých městech. Rozdíly mezi venkovem a malými městy jsou
marginální (Zdroj: Šetření životních podmínek domácností SILC 2010).
V obcích nad 100 tis. obyvatel je identifikováno 0,5 % obyvatelstva pod úrovní životního
minima, u menších obcí jsou již rozdíly velmi malé. Nejvyšší podíl se nachází ve městech
s velikostí 10-49.9 tis. (2,0 %) a nejnižší v obcích s 1-4,9 tis. obyvatel (1,2 %). V obcích do
999 obyvatel je 1,3 % obyvatel pod hranicí minimálního příjmu.
127
128
Zdroj: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2010 a 4. čtvrtletí 2011 , ČSÚ 2011 a 2012.
Neexistuje „správná“ či „vědecká“ definice chudoby, o níž by se dosáhlo obecného konsensu, stejně jako neexistuje jediný obecně
přijatý způsob jejího měření. Měříme vždy jen určitý koncept chudoby a způsob, jímž je chudoba definována, určuje nejen, kdo je chudý,
ale i její rozsah ve společnosti. Je to dáno tím, že chudoba je politickým konceptem, sociálním konstruktem s výraznými politickými a
normativními konotacemi (Mareš & Rabušic 1996: 298).
102
Příjmy domácností jsou odrazem sociálně-ekonomického vývoje a posouzení, kdy
za posledních šest let v průměru příjmy domácností vzrostly jen mírně. Zároveň se zvýšil
podíl těch, kterým se příjmy snížily – kromě domácností samostatně činných to byly
i domácnosti zaměstnanců s nižším vzděláním a domácnosti nezaměstnaných, kterým
poklesla podpora v nezaměstnanosti i jiné sociální příjmy. Zde se jedná o celostátní údaje,
proto v kontextu s předcházejícím údajem, že rozdíly mezi městem a venkovem jsou malé,
můžeme trend vztáhnout na venkovské obyvatelstvo.
Životní podmínky 2011 byla stanovena na 113 040 Kč). Chudobou bylo v ČR podle této
definice v roce 2011 ohroženo 1 022,3 tis. obyvatel, tj. 9,8 % všech osob. Za poslední rok tak
přibylo téměř 86 tis. osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. Přitom
výdaje domácností na bydlení se meziročně mírně zvýšily, v průměru o 2 316 Kč na
domácnost za rok, což představuje růst necelá 4 %. Stejně tak vzrostl podíl příjmů, jež na
bydlení domácnosti vynakládají – průměrně na 17,3 %. Více domácností než v minulém roce
zároveň uvádělo, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží (celkem 26,9 %, tj. o 1,4 %
více než v roce 2010). Je tedy reálný předpoklad, že míra chudoby se bude zvyšovat.
Tabulka 42
Příjmová chudoba podle vybraných charakteristik osob a domácností
Vybrané Laekenské indikátory příjmové
chudoby
Počet osob pod hranicí chudoby (v tis.)
Míra chudoby
Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20
Relativní propad příjmů
osoby celkem
muži
ženy
Gini koeficient1)
2006
1 001,4
9,9
3,5
2007
980,0
9,6
3,5
2008
925,2
9,0
3,4
2009
884,9
8,6
3,5
2010
936,4
9,0
3,5
2011
1 022,3
9,8
3,5
16,8
18,6
15,6
25,3
18,1
19,0
17,2
25,3
18,5
21,4
15,1
24,7
18,8
22,0
16,3
25,1
21,1
23,6
18,9
24,9
17,2
19,1
16,5
25,2
1) Gini koeficient ukazuje na nerovnoměrnosti příjmů. Pokud se Gini koeficient zvyšuje, zvyšující se nerovností příjmů a naopak.
Úzké propojení venkova a zemědělství dnes již není typickým znakem, venkov je více
spojován s krajinou, společností, s historickými tradicemi bohatstvím. Důležité je
nezapomínat, že jednotlivé oblasti potřeb a problémů venkova jsou velmi výrazně provázané,
specifické a jejich řešení nenesou znaky horizontálního jednoduchého opatření, spíše je třeba
hledat specifická řešení pro danou lokalitu a obec. Ekonomické rozdíly mezi městem
a venkovem stále existují, ale různí se, zejména v okolí velkých měst, kde probíhá intenzivní
bytová výstavba, se rozdíly zmenšují. Faktem je, že na venkově je menší nabídka pracovních
míst, což vede k nižší ekonomické aktivitě obyvatelstva, zejména osob ve věku 55–64 let,
a projevuje se ve vyšší míře nezaměstnanosti (především osob nad 50 let a žen).
Stěžujícím faktem je predikce stavu věkové struktury obyvatelstva, které bude výrazně
stárnout (ČSÚ129). Podle projekce obyvatelstva ČR je předpoklad, že věková kategorie
nejstarších obyvatel (65 a více let) vzroste od roku 2009 z 14,1 % všech obyvatel ČR na 32 %
v roce 2066.
129
http://www.czso.cz.
103
Graf 34
Věkové složení relativně
Zdroj: ČSÚ
Zajímavé je, že jak na vesnici, tak ve městech, je obdobná intenzita podnikatelské aktivity.
Nicméně počty ekonomických subjektů na 1000 obyvatel jsou na venkově nižší a méně často
zde sídlí větší podniky právnických osob. Na venkově je však více zemědělsky a lesnicky
zaměřených podniků a firem a na ně navazujícího zpracovatelského průmyslu. V důsledku
strukturálních změn redukce v tradičních sektorech, jako je zemědělství, je považován rozvoj
malého podnikání a diverzifikace venkovské ekonomiky jako klíčový faktor pro
životaschopný venkov.
Agrocenzus 2010 uvádí, že v ČR se 15,1 % zemědělských podniků věnuje minimálně jedné
nezemědělské činnosti. Zastoupení nezemědělských činností na celkovém počtu
3 442 diverzifikovaných zemědělských subjektů je uvedeno v následujícím grafu.
104
Graf 35
Zastoupení nezemědělských činností u zemědělských podniků v ČR
VYBRANÉ NEZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI
3 442 zemědělských subjektů
smluvní práce jiné
21,3%
smluvní práce zemědělské
30,3%
rukodělná výroba
5,3%
lesnictví
11,9%
zpracování zem. prod.
6,5%
Jiné
23,3%
výroba energie z obn. zdr.
3,8%
zpracování dřeva
4,5%
cestovní ruch
13,2%
akvakultura
1,6%
ostatní
1,6%
Zdroj: Agrocenzus 2010
Z hlediska tržeb za nezemědělskou produkci uvádí Agrocenzus (ČSÚ) tržby za vybrané
poskytované služby. Sumarizací podniků, které poskytují účetně oddělitelné a neoddělitelné
služby, je možné získat přehled o tržbách za poskytnuté nezemědělské služby za rok 2010.
Tabulka 43
Hodnota poskytovaných služeb (tis. Kč/podnik)
Služba
agroturistika
sportovní aktivity na venkově
zemědělské služby pro odběratele
výroba energie z obnovitelných zdrojů
Zdroj: Agrocenzus 2010, výpočty ÚZEI
Celkem
1 553,5
982,7
1 226,5
8 171,8
Právnické osoby
4 046,1
1 845,6
1 638,8
11 586,9
Fyzické osoby –
podnikatelé
373,5
576,8
750,2
1 701,0
Velmi významně přispívá k ekonomice podniků diverzifikace do výroby energie
z obnovitelných zdrojů. Významným trendem diverzifikace příjmů zemědělských podniků je
v posledních letech rozvoj BPS. Výše tržeb byla v roce 2011 v průměru 21,207 mil. Kč na
podnik. Rozdíl proti údaji od ČSÚ v tabulce spočívá v odlišném souboru podniků a v širší
definici obnovitelných zdrojů energie, která ve statistikách ČSÚ nezahrnuje jen bioplynové
stanice, ale i například i menší kotle na biopaliva.
Infrastruktura pro realizaci podnikatelských aktivit a cestovního ruchu
Z dlouhodobého hlediska se počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v České
republice a ve většině krajů stabilizoval. V minulosti se počet HUZ v ČR nacházel v rozmezí
7,5 až 8 tis. zařízení. Regionální rozložení HUZ kopíruje atraktivity jednotlivých krajů
z hlediska jejich návštěvnosti a to s určitou dominancí pohoří jako jsou Krkonoše, Jizerské
hory nebo Šumava a také kulturně historická atraktivnost hlavního města Prahy. Díky tomu
v počtu HUZ dominují kraje Jihočeský, Královéhradecký, Liberecký a Praha. Naopak nejnižší
počty HUZ se nacházejí v krajích Pardubický, Vysočina nebo Zlínský. V blízké budoucnosti
105
se dá navíc očekávat určitý pokles HUZ a lůžek díky dopadům hospodářské krize, vysoké
konkurenci ve vybraných územích a také díky vyčerpání evropských dotačních programů
zaměřených na rozvoj ubytovacích kapacit.
Turistický význam daných území je v rámci sledování v zemích EU měřen ukazateli
kapacitními a výkonovými. Kapacitním ukazatelem je právě počet turistických a rekreačních
lůžek (lůžka v HUZ, lůžka v soukromí, lůžka v objektech individuální rekreace – chaty,
chalupy). V České republice jsou zjišťovány lůžkové kapacity v HUZ v obcích, kde jsou
lokalizována nejméně 4 hromadná ubytovací zařízení. Informace o obcích s 1 až 3 zařízeními
Český statistický úřad (ČSÚ) z důvodu ochrany individuálních údajů neposkytuje. Z těchto
důvodů lze získat relevantní údaje o cca 80 % lůžkových kapacit v HUZ. Lůžka
v ubytovacích zařízeních udávají počet stálých lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů
(bez lůžek příležitostných). Počet lůžek v HUZ významně koreluje s regionálním (krajským)
rozložením počtu HUZ v ČR s výjimkou Prahy, která v počtu lůžek (více než 80 tis.) jasně
dominuje nad všemi kraji, ale v celkovém počtu HUZ je až na 4. místě (656). Rozložení počtu
HUZ a lůžkových kapacit dle okresů (bez Prahy) jasně dominují okresy s převahou horských
(např. Trutnov, Semily, Český Krumlov) nebo lázeňských (např. Karlovy Vary, Cheb)
středisek.
Tabulka 44 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle regionů NUTS 3 v jednotlivých
letech (v tis. míst)
TIME 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
GEO
Praha
71,16
70,824
68,913
66,351
69,65
74,602
82,809
83,132
82,559
77,972
Hlavní mesto Praha
71,16
70,824
68,913
66,351
69,65
74,602
82,809
83,132
82,559
77,972
Strední Cechy
30,701
30,717
30,13
28,217
29,179
29,969
30,407
30,024
29,677
32,063
Stredoceský kraj
30,701
30,717
30,13
28,217
29,179
29,969
30,407
30,024
29,677
32,063
Jihozápad
72,377
73,419
73,495
73,221
74,817
79,283
78,016
77,32
75,092
76,988
Jihocecký kraj
50,735
51,13
51,685
52,011
53,504
53,59
51,381
50,656
49,912
51,746
Plzenský kraj
21,642
22,289
21,81
21,21
21,313
25,693
26,635
26,664
25,18
25,242
Severozápad
47,962
48,189
46,645
48,012
47,526
47,477
49,072
48,392
45,235
48,024
Karlovarský kraj
26,723
27,546
26,609
28,607
28,874
28,586
29,425
29,149
28,095
28,678
Ústecký kraj
21,239
20,643
20,036
19,405
18,652
18,891
19,647
19,243
17,14
19,346
Severovýchod
103,866
102,92
98,955
101,211
104,557
103,242
106,932
107,239
101,04
102,709
Liberecký kraj
43,247
42,574
39,964
40,51
40,668
39,927
42,155
41,503
37,976
36,553
45,355
45,183
43,985
45,132
47,919
45,331
45,17
45,192
44,271
45,92
Pardubický kraj
15,264
15,163
15,006
15,569
15,97
17,984
19,607
20,544
18,793
20,236
Jihovýchod
50,824
50,94
48,712
49,323
49,955
51,061
51,265
51,792
51,644
54,991
Kraj Vysocina
18,639
18,772
18,544
18,783
19,636
19,75
19,053
19,532
19,954
21,178
Jihomoravský kraj
32,185
32,168
30,168
30,54
30,319
31,311
32,212
32,26
31,69
33,813
Strední Morava
41,767
42,516
40,045
40,904
40,88
40,397
41,479
39,253
40,036
42,167
Olomoucký kraj
19,403
19,864
18,596
19,496
19,122
18,833
20,553
19,127
19,152
20,341
Zlínský kraj
22,364
22,652
21,449
21,408
21,758
21,564
20,926
20,126
20,884
21,826
Moravskoslezsko
26,954
26,571
26,319
25,972
25,404
25,676
26,852
25,935
23,785
26,52
26,954
26,571
26,319
25,972
25,404
25,676
26,852
25,935
23,785
26,52
V organizační struktuře národního hospodářství podle velikosti subjektů dominovaly podniky
bez zaměstnanců (89,0 %), následované mikro-podniky s podílem 8,6 % na celkovém počtu
podniků. V přechodných regionech (typologie OECD) převažují podniky bez zaměstnanců
(89,3 %), stejně tak jako v převážně venkovském regionu Vysočina (88,9 %) (ZZ, 2010).
106
Tabulka 45
Počet mikropodniků na 1000 obyv. v krajích ČR k 31. 12. 2009
Kraj/OECD klasifikace1)
Převažující činnost
CZ-NACE (vybrané činnosti)
A
B
–
E
F
G
H
Zemědělství, lesnictví
a rybářství
Průmysl celkem
Stavebnictví
Velkoobchod,
maloobchod; opravy
a údržba motorových
vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování
a pohostinství
J Informační
a komunikační činnosti
K Peněžnictví
a pojišťovnictví
L Činnosti v oblasti
nemovitostí
M Profesní, vědecké
a technické činnosti
N Administrativní
a podpůrné činnosti
O Veřejná správa
a obrana; povinné
sociální zabezpečení
P Vzdělávání
PHA
STC
JHC
PU
IR
IR
PLK KVK ULK LBK HKK PAK
IR
IR
IR
IR
IR
IR
VYS
PR
JHM OLK ZLK MSK
IR
IR
IR
IR
0,24
0,62
0,91
0,69
0,44
0,55
0,44
0,62
0,59
0,73
0,55
0,48
0,48
0,39
2,32
2,14
2,41
2,23
2,01
1,93
2,95
2,59
2,57
2,41
2,86
2,40
3,06
2,13
2,51
1,69
1,97
1,48
1,52
1,97
1,65
1,52
1,50
1,42
1,94
1,62
1,59
1,75
11,40
4,71
4,00
4,44
4,11
3,87
4,54
4,86
4,45
3,75
5,82
4,41
4,94
4,53
0,92
1,21
1,00
1,01
0,85
0,93
0,87
1,04
0,93
0,97
1,06
1,11
1,10
0,89
2,47
1,62
2,26
1,94
2,53
1,92
2,10
2,11
1,53
1,32
1,95
1,72
1,90
1,82
1,58
0,30
0,29
0,30
0,20
0,22
0,24
0,30
0,28
0,17
0,44
0,29
0,30
0,25
0,39
0,12
0,16
0,17
0,15
0,15
0,10
0,16
0,18
0,19
0,20
0,14
0,18
0,22
3,91
0,70
0,63
0,52
0,94
0,58
0,69
0,56
0,41
0,33
1,14
0,50
0,49
0,54
6,06
1,53
1,94
1,66
1,45
1,52
1,73
1,65
1,51
1,24
2,74
1,55
1,64
1,76
1,12
0,33
0,31
0,26
0,44
0,34
0,28
0,29
0,26
0,19
0,40
0,29
0,25
0,29
0,02
0,68
0,63
0,59
0,25
0,23
0,31
0,56
0,65
0,98
0,38
0,39
0,31
0,11
0,41
0,41
0,31
0,33
0,33
0,28
0,36
0,38
0,46
0,33
0,45
0,45
0,36
0,26
1,92
1,33
1,65
1,64
1,63
1,56
1,62
1,74
1,55
1,63
1,67
1,76
1,81
1,65
0,61
0,29
0,33
0,32
0,37
0,31
0,36
0,39
0,27
0,26
0,34
0,31
0,32
0,32
I
Q
Zdravotní a sociální péče
R
Kulturní, zábavní
a rekreační činnosti
Celkem
35,87 17,68 18,80 17,56 17,20 16,33 18,26 18,78 17,14 15,91 21,95 17,42 18,73 16,91
1) OECD klasifikace: PR = převážně venkovský region, IR = přechodný region, PU = převážně městský region.
Zdroj: ČSÚ 2010
Společným jmenovatelem snah o vytvoření přijatelných pracovních a životních podmínek
venkovské populace je zlepšení spolupráce mezi všemi složkami, které se na rozvoji venkova
mohou podílet, tedy spolupráce směřující ke stejnému cíli, i když se odehrává mezi různými
úrovněmi sociální struktury a zahrnuje odlišné subjekty ekonomických a sociálních institucí.
Rozvoj venkova závisí na budování a posilování funkční vztahy a sítí na venkově, které by
posílily rozvoj ekonomických i sociálních struktur a umožnily by efektivní řízení tzv. zdola.
Jako klíčové pro rozvoj je rozšíření diverzifikace činností a posílení ekonomiky na venkově.
V souvislosti s rozvojem nových podnikatelských struktur na venkově (především
mikropodniky) dochází k vyšší konkurenci v poskytování základních služeb a uspět na tomto
trhu se stává pro zemědělskou populaci čím dál náročnější. V kombinaci se stabilitou důchodu
plynoucího z přímých plateb se také snižuje ochota při zapojení venkovské populace do
diversifikujících aktivit (Ratinger, et al.).
Mezi obecné bariéry v diversifikaci do nezemědělských činností patří především nedostatek
vlastního vstupního kapitálu. Přítomnost principů LEADER na venkově má stále větší
působnost. Činnost MAS spočívá v rozdělování ve finančních prostředcích, které se díky
realizace strategie programu Leader do území dostanou, ale hlavně v novém přístupu
a principech.
107
Základní principy metody LEADER:
1)
existující strategie místního rozvoje
2)
partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou na místní úrovni tvořící místní akční
skupinu (MAS)
3)
přístup „zdola – nahoru“ při přípravě i realizaci strategie
4)
integrované a multisektorové akce
5)
inovační přístup
6)
mezinárodní a národní spolupráce
7)
vytváření sítí
Princip mezisektorového partnerství, vznik MAS a formování řídících a rozhodujících orgánů
zdola (tzn. na principu přímé demokracie), spolupráce a síťování nepochybně přispívají
k posilování sociálního kapitálu a mobilizaci vlastních zdrojů venkovských oblastí. Pro tyto
kvality však nejsou formulovány monitorovací indikátory a nebyl zmapován výchozí stav –
hodnocení je tedy velmi obtížné.
3.1.7 Průřezově posouzené potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změn
klimatu a inovací
Životní prostředí
V rámci priority „Předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských
oblastech“ jsou největší rezervy v nedostatečné znalosti zemědělských a lesnických subjektů
o rizicích, vyplývajících z jejich činnosti pro životní prostředí a tím i riziko nedostatku
odpovědnosti za tato rizika. Nedostatek znalostí také snižuje účinnost odpovídajících nástrojů
politiky mířených na ochranu životního prostředí (např. agroenvironmentální a klimatické
operace). V rámci celého znalostního systému v zemědělství a lesnictví tedy chybí některé
prvky, umožňující tyto nedostatky překonat (např. dostatek poradců pokrývající odpovídající
témata).
V rámci priority „Konkurenceschopnost všech druhů zemědělské a lesnické činnosti
a životaschopnost podniků“ lze identifikovat nedostatek technologií, které by přispívaly
k ochraně životního prostředí (např. přesné technologie, technologie šetřící energie a emise
skleníkových plynů). Znalosti ve zvyšování účinnosti hospodaření také mohou nepřímo
ovlivnit v konečném důsledku životní prostředí, např. plodiny mohou odčerpat více živin a
způsob aplikace živin může snižovat rizika jejich úniku do vod. I v této oblasti jsou rezervy.
V zemědělství nejsou dostatečně využívány obnovitelné zdroje energie a jejich využívání není
často dostatečně účinné.
U priority „Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví“.
Tato priorita je zaměřena přímo na životní prostředí a analýza charakterizovala hlavní
nedostatky nebo rezervy v řešení vztahu zemědělství a životního prostředí. Vzhledem
k relativně nízké intenzitě hospodaření po roce 1990 se rizika snížila, avšak zůstala ta, která
vyplývají ze způsobů hospodaření (např. doba aplikace prostředků na půdu, způsob sklizně).
Z těchto důvodů stále přetrvává snižování přírodních hodnot na zemědělské půdě a v lesích
(např. pokles biologické různorodosti) a každoroční škody na půdě a vodě, včetně
zrychleného odtoku vody z krajiny. Současně zemědělství poskytuje značné hodnoty v péči o
přírodní zdroje, avšak jsou zde rezervy v účinnosti tohoto působení.
V případě priority „Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na
nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná
vůči klimatu“ jsou hlavními nedostatky identifikovanými v analýze nízká účinnost technologií
108
v šetření vodou, šetření energií a jsou zde stále možnosti snižovat objem emisí skleníkových
plynů ze zemědělství. Stále jsou rezervy ve vázání uhlíku v půdě a dřevu a zemědělství
nevyužívá dostatečně obnovitelné zdroje energie.
V rámci rozvoje venkova, tj. priorita „Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby
a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech“ jakou jako hlavní problémy
identifikovány zejména: nižší ekonomická aktivita než ve městech (a tím i nedostatek
pracovních příležitostí), menší finanční zdroje v obcích při jednotkově vyšších nákladech na
infrastrukturu (ta chybí zejména v malých obcích), na dopravu, energie atd. Spolupráce a
poradenství, umožňující posílení synergických efektů (např. partnerství mezi státní a
soukromou sférou) jsou stále nedostatečně rozvinuty. Obce nedostatečně využívají
obnovitelné zdroje energie a je zde rezerva i v ochraně životního prostředí (např. znečištění
vod, pokud není v obci čistírna odpadních vod). Řešení problémů do jisté míry brzdí
nedostatečně rozvinutý sociální kapitál.
Inovace
Analýza identifikovala značné rezervy v rozvoji inovací v zemědělství a lesnictví. Bariéry
inovací lze identifikovat v prioritě „Předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve
venkovských oblastech“ zejména v systému přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví, který
není integrovaný, chybí systematické sledování potřeb inovací a znalostí, vazby mezi
výzkumem a praxí nejsou systematicky rozvíjeny. Inovace jsou přenášeny spíše ze zahraničí a
méně vznikají v ČR. Dále přenosu i vzniku inovací brání např. věková struktura zemědělců,
obecně lidský kapitál a nedůvěra zemědělců v odpovídající služby v transferu znalostí.
Žádoucí inovací je vybudování integrovaného znalostního systému v zemědělství a lesnictví.
Značný prostor v rozvoji inovací v rámci této priority je vyvíjení nových forem transferu
znalostí, které by pomohly překonat existující překážky ve zvyšování účinnosti politik,
konkurenceschopnosti atd., a současně by překonaly existující bariéry v účinnosti přenosu
znalostí. Jedná se např. o cílené poradenství pomocí nových nástrojů v oblasti biodiverzity,
ochrany půd, marketingu atd. v zemědělství. Významná bariéra v rozvoji inovací je také
samotný fakt, že organizacím, jejichž předmětem je podpora růstu inovací, není definice
inovací a způsob jejich podpory zcela zřejmá.
V rámci priority „Konkurenceschopnost všech druhů zemědělské a lesnické činnosti
a životaschopnost podniků“ lze identifikovat nižší intenzitu inovací v oblasti technologické
(pokud neuvažujeme transfer nových technologií ze zahraničí), dále v oblasti marketingových
strategií a v podnikovém managementu. Dále je značný prostor pro inovace ve formách
spolupráce, které by pomohly překonat neochotu zemědělců spolupracovat na projektech,
sdružovat se a sdílet svoje inovace s ostatními podnikateli v zemědělství a lesnictví. Byl
identifikován prostor pro inovace v oblasti tvorby přidané hodnoty u produktů (v
potravinářství, zpracování dřeva), v adaptaci na očekávaný nárůst rizik, a v řízení podniků,
které by reflektovalo realitu vyšších nákladů u některých komodit ve srovnání s konkurencí u
podniků EU 15.
U priority „Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví“
lze identifikovat rezervy ve využití inovací zejména ve způsobu zavádění metod hospodaření,
prospěšných životnímu prostředí (např. v ochraně půd). Další dostatečně nevyužitý potenciál
v inovacích je v nalezení účinnějších metod zainteresování zemědělců a lesníků do ochrany
životního prostředí a tím i zvýšení účinnosti politiky, např. nové metody, jak vzbudit důvěru
zemědělců v předmět politiky- zejména v ochraně druhové různorodosti. Zvláště náročnou
oblastí je nutná institucionální změna, která by vedla k inovativním způsobům zapojení
zemědělců do ochrany přírodních zdrojů (např. kontrakt na ochranu vod v povodích
vodárenských nádrží).
109
V případě priority „Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na
nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná
vůči klimatu“ byly identifikovány rezervy využívání inovací zejména v technologické oblasti
(snižování spotřeby vody, šetření energií atd.). Platí také, že je stále velký prostor ve
zvyšování účinnosti využívání obnovitelných zdrojů, včetně zdrojů energie.
V rámci rozvoje venkova, tj. priorita „Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby
a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech“ jsou také možnosti více rozvíjet inovace.
Ve venkovských obcích byly zjištěny rezervy pro nárůst inovací v oblasti nových forem
spolupráce různých subjektů (tvorba partnerství státních, nevládních i soukromých
organizací), v zapojení místního obyvatelstva, ve zvyšování účinnosti relevantních politik pro
rozvoj venkova a jejich kombinací (včetně zdokonalení administrativní podpory). Potenciál
pro růst inovací se týká také práce MAS a další možnosti podpory posilování sociálního
kapitálu.
110
3.2
Tabulkové shrnutí SWOT analýzy
3.2.1 Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských
oblastech
Silné stránky
- Existující vzdělávací a poradenský systém; a jejich
koncepce.
- Obecně funkční komerční systém transferu znalostí.
- Nabídka
technologického
poradenství
s poradenstvím ke kontrole podmíněnosti.
- Relativně vysoké vzdělání manažerů zemědělských
podniků.
- Participace všech aktérů prostřednictvím Národní
rady poradenství a vzdělávání pro zemědělství
a rozvoj venkova
- Příklady dobré praxe (např. kontrola podmíněnosti
(CC), poradenství k přípravě projektu, vyřizování
žádostí a realizaci projektů).
- Jednotný systém akreditace zemědělských a
lesnických poradců.
- Zvyšování produktivity práce
- Zvyšování produktivity využití zemědělské půdy
Příležitosti
- Využití strukturálních fondů jako zdroj podpory.
- Zájem odborné veřejnosti (poradců) o poradenskou
akreditaci MZe.
Slabé stránky
- Nepropojené a nekooperující informační systémy.
- Nestabilní finanční podpora poradenství z národních
zdrojů.
- Poradenství pro implementaci AEO není dostatečně
rozvinuto.
- Teritoriálně i odborně nerovnoměrné rozložení
poradců akreditovaných MZe.
- Malý počet poradců akreditovaných v oblasti lesnictví.
- Jednorázovost (podporovaných) poradenských služeb
– není kontinuita.
- Absence platformy pro transfer znalostí a výsledků
výzkumu.
- Roztříštěnost stávajících systémů transferu znalostí
- Poradenství i vzdělávací systém je úzkým hrdlem
v transferu znalostí a inovací (vzhledem k potřebám).
- Nepružnost zpětné vazby u stávajících systémů
transferu znalostí
- Náročný a nedostatečně fungující podpůrný systém
administrace dotací,
- Slabá provázanost výzkumu s praxí, a nedostatečný
socioekonomický výzkum
- Neochota zemědělců platit za poradenství a vzdělávání
a nedostatečná schopnost přebírat znalosti, zkušenosti
a nejnovější poznatky z výzkumu. Nesoulad mezi
nabídkou poradenství a vzdělávání a poptávkou
- Chybí funkční mechanismus kontroly kvality
vzdělávání a poradenství.
- Nedostatečná osvěta vlastníků lesa.
- Absence nezávislých konzultantů v lesnictví v
regionech
- Nedostatečná kapacita poradenství k hospodaření
podpořenému ze zdrojů MŽP
- Zaostávání v produktivitě výrobních faktorů vůči EU a
světu.
Ohrožení
- Nevhodné zaměření zemědělského aplikovaného
výzkumu (bez akcentu na transfer výsledků do praxe).
- Redukce podpory transferu znalostí z národních
zdrojů.
- Malý příliv mladých kvalifikovaných lidí do
zemědělství.
- Demografický propad v oblasti zemědělského
středního školství
Potřeby
- Rozšířit oblasti poskytovaného poradenství, které chybí např.: rostlinolékařství, AEO, změna klimatu a ochrana
ovzduší rozvoj venkova
- Posílit poradenský systém (posílit růst odbornosti a zlepšit teritoriální rozmístění poradců, finančně stabilizovat
všechny stupně poradenství, kontinuita a komplexnost poradenství)
- Zajistit transfer znalostí (posílit tvorbu a akumulaci znalostí v ČR prostředí, vytvořit systém zjišťování potřeb
znalostí v zemědělství a zlepšit propojení výzkumu a poradenství s praxí, zefektivnit podpůrný systém např.
administrativa žádostí, zlepšit zpětnou vazbu o účinnosti transferu znalostí
111
3.2.2 Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení
životaschopnosti zemědělských a lesních podniků
Silné stránky
- Podniková struktura s existencí kategorie podniků
využívající výhody z velikosti.
- Obnova selského stavu absorbující fluktuace trhu.
- Dočasně nižší cena zemědělské půdy a pracovních
sil, která se postupně vytrácí.
- Finanční stabilizace většiny zemědělských podniků.
- Existence tradičních odbytišť specifických produktů
(slad, chmel, pivo).
- Nárůst podniků s účastí zahraničního kapitálu
dosahujících vysokou konkurenceschopnost.
- Existence a využívání evropských ochranných
známek (CHOP, CHZO, ZTS).
- Zemědělské podniky v LFA, se těmto podmínkám
svojí strukturou a způsobem hospodaření částečně
přizpůsobily.
- Dostatek dřevní hmoty.
- Funkční právní základ, strategický dokument,
plánování a certifikace v lesnictví.
- Polyfunkčnost lesního hospodářství.
Slabé stránky
- Nedořešené vlastnické vztahy k půdě a k majetku
a rozdrobené vlastnictví půdy.
- Ve skupině velkých podniků se projevují nevýhody
z velikosti, které se projevují v nákladech na řízení
snižující dosahované výhody z velikosti a rozsahu.
- Vysoká variabilita v efektivitě jednotlivých druhů
výrob a podnikových forem.
- Zjednodušování
rostlinné
výrobní
struktury
s negativním dopadem do diverzity – větší úbytek
ploch u plodin s vyšší pracností.
- Ztráta pozic živočišných komodit na trhu
- Nižší kapitálová vybavenost a rostoucí kapitálová
náročnost na založení farmy.
- Nízká atraktivnost práce v zemědělství.
- Nevhodná věková struktura bránící v zavádění
inovací.
- Produktivita
práce
a
vysoká
nákladovost
v zemědělství i potravinářství
- Nedostatečně fungující odbytové organizace.
- Nízká úroveň důvěry v mezipodnikové spolupráci.
- Nízké (vlastnické) propojení mezi zemědělci
a zpracovateli.
- Nízká ochota k účasti v mezinárodních systémech
kvality (např. Q systém)
- Nevhodné marketingové strategie podniků.
- Produkce a vývoz výrobků s nízkou přidanou
hodnotou a dovoz s vysokou přidanou hodnotou.
- Nedostatečná výrobní koncentrace u kapacit
zajišťujících nižší fázi zpracování surovin.
- Nedostatečné technologické vybavení u některých
výrob.
- Vysoký podíl podniků bez inovačních aktivit.
- Nedostatečný transfer nejnovějších poznatků vědy a
výzkumu do praxe
- Nedostatečná osvěta spotřebitele (nižší schopnost
rozeznat kvalitní potraviny)
- Omezené využívání příležitosti segmentace trhu
a režimů kvality jak při prodeji z farmy tak i
v případě zpracování a maloobchodu.
- Stabilně sílící závislost podniků na veřejných
podporách.
- Horší ekonomické výsledky farem v LFA.
- Nedostatečná intenzita provádění pozemkových
úprav
- Velký počet malých vlastníků lesa, jejich nízká
ekonomická síla při nákupu techniky a fragmentace
lesních majetků.
- Nízká diferenciace podpor ve vztahu k velikosti
lesního majetku.
- Ztížená pozice podnikatelských subjektů místního
významu, včetně OSVČ, na trhu práce.
- Nevyhovující
stav
lesnické
infrastruktury,
u drobných vlastníků i mechanizačními prostředky.
- Nedostatečná inovace technologií v lesnictví.
- Nízká přidaná hodnota dřevních produktů
a diverzifikace činností lesních podniků a celého
112
Příležitosti
Dlouhodobé snižování podpor v rámci SZP
(možnost využití výhody z rozsahu) a další
restrukturalizace
Rozvoj regionální produkce (zásadní pro malé
farmy) a částečné nahrazení dovozu potravin domácí
produkcí
Rozvoj malých a středních regionálních výrobců,
podporující i zaměstnanost venkova
Zapojení do mezinárodních systémů kvality resp.
vytvoření domácího systému kvality
Větší inklinace spotřebitelů ke specifickým
výrobkům se „známkou kvality“ (regionální
výrobky, speciality a bioprodukty)
Důslednější ochrana před nekvalitními dovozy
surovin a potravin
Vzrůstající zájem o systémy certifikovaných značek
Rozvoj forem využití zemědělské biomasy ve formě
odpadů ze ŽV či cíleně pěstované pro výrobu
energie
Zvyšování energetické soběstačnosti ČR
Podpora lokální výroby tepla pro lesnictví
- Podpora zakládání a rozvoj malých podniků pro
lesnictví
odvětví.
- Málo rozvinutý trh s lesnickými nedřevními
komoditami a službami
- Velký objem vývozu biomasy.
- Nedostatečná kapacita pro vyšší stupně zpracování
listnatého dříví
- Nízká ochota vlastníků lesů ke sdružování.
- Nedostatek zdrojů na odstranění rozsáhlých škod.
- Nestabilita dlouhodobých pracovních příležitostí
a podprůměrné výdělky v lesním hospodářství oproti
ČR.
- Chybějící finanční podpora monitoringu lesů.
- Nízká efektivnost nákladů na zabezpečení výkonů
v lesnické činnosti
- Zaostávání průměrné mzdy v lesnictví
- Absence aktivit eliminujících odliv kvalifikovaných
pracovníků z lesnictví
- Nedostatečná hustota lesní dopravní sítě
- Nedostatečné povědomí veřejnosti o přínosech
lesnictví, nedostatečně zhodnocené celospolečenské
funkce lesnictví, jejichž náklady nesou vlastníci lesů
Ohrožení
- Vysoká fluktuace cen produkce.
- Růst cen energií a primárních vstupů.
- Omezená dostupnost zdrojů financování v případě
prohloubení ekonomické krize.
- Odliv kvalifikovaných pracovníků.
- Obchodní politika a podmínky nadnárodních
obchodních řetězců.
- Rostoucí dovozy levnějších výrobků
- Růst poptávky po méně kvalitních potravinách.
- Změny klimatu s predikovanými dopady.
- Nižší kvalita zemědělského školského systému.
- Zpomalení přenosu inovací do praxe.
- Ztráta zájmu veřejnosti o sektor lesního hospodářství
- Negativní vliv snížené vynutitelnosti právních norem
na náklady podnikatelů
- Zkreslený mediální obraz o potravinách
- Ekonomické ohrožení lesních podniků v důsledku
roztříštěnosti lesních pozemků a jejich struktury
- Růst cen služeb za prováděné těžební a pěstební
práce
- Rizikovost investic do lesnictví vzhledem
k sezonnosti prací a nestabilitě pracovních příležitostí
- Vysoké stáří používané lesnické techniky
Potřeby
- posilovat konkurenceschopnost více druhů rostlinné výroby a zachovat diverzitu zemědělské rostlinné produkce
při zvyšování účinnosti využití výrobních faktorů a trvale udržitelném managementu přírodních zdrojů
- zvyšovat efektivitu v chovech zvířat při kontinuálním zvyšování podmínek pohody zvířat (welfare), ochraně vod
a ovzduší
- zvyšování účinnosti výrobních faktorů a dalších variabilních vstupů v RV a ŽV, podpořit zvýšením kapitálové
vybavenosti a zlepšení managementu
- zvyšovat efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu zejména v sektorech prvotního zpracování
- navýšit podíl zpracovávaných surovin a přidávání další hodnoty jak na úrovni farem, tak i v případě
zpracovatelského průmyslu
- urychlit generační obměnu a zlepšit kvalitu pracovní síly
- zachovat a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy
- zlepšit organizaci trhu prostřednictvím odbytových organizací a krátkých řetězců.
- zlepšit efektivnost zemědělského výzkumu a v navazujících odvětvích, poradenství a vzdělávání na bázi AKIS,
113
zaměřeného na růst efektivnosti zemědělství a potravinářství.
přispět k udržení (extenzivního) hospodaření v oblastech LFA
zvýšit inovativnost v potravinářství spoluprací s institucemi zabývajícími se vědou a výzkumem
posílit zavádění jakostních produktů či potravin zaručujících jejich zvláštnost
podpořit propojení regionálních potravin s turistikou a gastronomií
posilovat diverzifikaci činností zemědělských podniků do nezemědělských aktivit včetně činností ve sféře
komerčních partnerství s municipalitami (odpadové hospodářství, komunální služby, lokální energie) za účelem
zvýšení stability jejich příjmu a efektivnějšího využití výrobních faktorů
- posilovat zvyšování energetické soběstačnosti ČR se zaměřením na integrované projekty s lokálním užitím
- urychlení realizace pozemkových úprav
-
-
LESY
Zvýšit ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost
Posílit výzkum a technologický rozvoj
Zvýšit diversifikaci příjmů
Posílit zdravotní stav a ochranu lesů před škodami způsobenými biotickými i abiotickými činiteli
Zvýšit kapacitu podniků vstupovat na trh
zajistit ochranu a obnovu produkčního potenciálu v případě katastrof
Zvýšit kulturu práce v lesních školkách a snížit náročnost drahé a časově náročné ruční práce.
Snížit časovou a energetickou náročnost činností spojených s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin a
Zvýšit ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost školkařských subjektů (producentů sadebního
materiálu lesních dřevin).
114
3.2.3 Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
Silné stránky
- Existence odbytových organizací u všech hlavních
agrárních komodit
- Dobré fungování odbytových organizací pro mléko,
ovoce a zeleninu, vejce.
- Zajištění dlouhodobého odbytu (mléko)
- Došlo k proniknutí do sítě obchodních řetězců (vejce,
zelenina a ovoce).
- Dostatečná míra propojištěnosti v RV i ŽV.
- Dostatečná nabídka komerčních pojistných produktů
pro řízení pojistitelných rizik.
- Řada opatření politiky v řízení rizik již
implementovaná na národní úrovni a podporována
z veřejných zdrojů.
- Účinný a efektivní systém prevence rizik nákaz zvířat
a chorob rostlin.
- Zvýšení propojištěnosti díky podpoře z veřejných
zdrojů
- Dostatečná nabídka dotovaného pojištění plodin
a zvířat u rizik daných počasím
Příležitosti
- Existence nástrojů nové zem. politiky EU pro
podporu zakládání organizací producentů PRV, SOT.
- Využití prostředků PRV při přírodních katastrofách
a katastrofických
událostech,
třebaže
pravděpodobnost takových katastrof způsobivších
alespoň 30% zničení zemědělského potenciálu je
velmi malá.
- Další pronikání odbytových organizací do
obchodních řetězců
Slabé stránky
- Velký počet odbytových organizací s malým počtem
členů a nízkou vyjednávací silou.
- Nízký podíl obchodované produkce prostřednictvím
odbytových organizací u většiny hlavních komodit
(mimo mléko, vejce, zelenina a ovoce).
- Chybí tradice a zkušenosti s fungováním odbytových
organizací
- Neochota středních a velkých zemědělských podniků
se sdružovat do organizací producentů.
- Absence účinných nástrojů a systémových ex-post
politik na řešení rizik systematického charakteru
(sucho, trvalý déšť při sklizni).
- Silná vazba propojištěnosti na dotace pojistného
(pokud by došlo ke snížení podpory pojištění,
očekává se významný pokles propojištěnosti).
- Výše pojistného v soukromém zemědělském pojištění
i výše ad hoc státních výpomocí do zemědělství jsou
relativně vysoké.
- Nedostatečné nezávislé poradenství v oblasti řízení
zemědělských rizik.
- Slabá vůle zemědělců k vytváření vzájemných fondů.
- Absence významnějších opatření na podporu účasti
v režimech kvality.
- Absence organizace producentů pro odbyt produkce
ekologického zemědělství
Ohrožení
- Neochota
odběratelů
nakupovat
produkci
prostřednictvím odbytových organizací.
- Dovozy suroviny ze zahraničí – nízká cena
dodávaného zboží.
- Rozpočtová omezení pro přímou podporu pojištění,
pro spolufinancování opatření na řízení rizik, pro ad
hoc kompenzace škod.
- Vysoké náklady spojené se vstupem do režimů
jakosti a účastí v těchto režimech
- Transakční náklady omezující inovace a zvyšování
jakosti produktů
- Globalizace
a
koncentrace
kapitálu
ve
zpracovatelském průmyslu a obchodě a rostoucí tlak
na prvovýrobce v důsledku
- Velký vliv výkyvů trhu na prvovýrobce
- Sílící konkurence v oblasti potravinářství
- Výpadky produkce nebo příjmů a zničení (části)
zemědělského potenciálu jednotlivých zemědělských
podniků
- Zvyšování rizika klimatických změn
- Minimální možnost pokrytí nižších výnosů vyšší
cenou
- Vysoká nákladovost zemědělského pojištění pro
zemědělce
- Nízká rentabilita zemědělského pojištění pro
pojišťovny
- Nedostatečně rozvinutý trh pro pojištění závažných
rizik počasí
- Nedostatečná
důvěra
zemědělských
podniků
115
vzájemného fondu a fondu kalamit
Potřeby
Organizace trhu:
- Podporovat vznik odbytových organizací u komodit, kde chybí
- Zvětšit objem obchodované produkce/podílu na trhu přes odbytové organizace
- Posílit pozici prvovýrobců v distribučních cestách výrobkové vertikály
- Podpořit příklon poptávky po ryze domácí, regionální produkci včetně biopotravin
- Propojit obchodní politiku distribučních řetězců se zpracovateli agrární produkce
- Podpořit širší zapojení zpracovatelů do systémů jakosti.
- Dosáhnout zjednodušení a zpřehlednění potravinového práva, a to zejména v oblasti označování potravin
- Poskytnout co nejúplnější informaci spotřebitelům, co a od koho kupují
Řízení rizik:
- Vytvořit nástroje a systémové politiky na řešení katastrofických rizik (sucho, trvalý déšť při sklizni).
- Zajistit nezávislé poradenství v oblasti řízení rizik.
- Podpořit růst sociálního kapitálu, a posílit tak vůli k vytváření vzájemných fondů
- Reagovat na skutečnost, že zemědělci jsou v současnosti vystaveni vyšším hospodářským a environmentálním
rizikům v důsledku změny klimatu a vyššího kolísání cen.
- Vytvořit transfer znalostí, který by pomohl překonat nedůvěru producentů sdružovat finanční prostředky do
vzájemných fondů, a tím vytvořit nástroj ke snižování dopadů rizik, která je obtížné pojistit (zejména sucho).
3.2.4 Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
Silné stránky
- Právně zakotvena ochrana a péče o krajinu, také
pozemkové úpravy.
- Velká členitost krajiny a její atraktivita (struktura,
georeliéf).
- Relativně vysoká diverzita typů stanovišť, 17 % ČR
přirozená stanoviště, 34 % rozlohy ČR zaujímají lesy,
12,6 % travní porosty.
- Druhová různorodost na zemědělské půdě (zejména
TP) relativně vysoká .
- Kvalitní výzkumné a informační zajištění ochrany
půd a vod (monitoring, mapy atd.), existence řady
nástrojů politiky (pozemkové úpravy, nitrátová
směrnice).
- Některé z nástrojů ochrany přírodních zdrojů mají
dobré institucionální i odborné zázemí (např. Státní
pozemkový úřad, organizace revidující Oblasti
zranitelné na dusík, nebo systém ochrany lesa atd.)
- Velká sídla: zajištěno zásobování kvalitní pitnou
vodou i čištění vod.
- Rozvíjející se ekologické zemědělství, které
poskytuje veřejné statky (životní prostředí, úspora
energie, pohoda zvířat) a nárůst ploch ekologického
zemědělství
- Pokračující zalesňování zemědělských ploch
vhodných k zalesnění
- Zvyšující se podíl listnatých lesů
Slabé stránky
- Nízký podíl prvků v krajině, cest (nedostupnost
pozemků), zeleně,
- Fragmentace krajiny (vytváření bariér v krajině)
- Velký podíl půd ohrožených degradací (eroze atd.),
s tím spojená snižující se cena zemědělské půdy,
rizika posílena nevhodným hospodařením a velikostí
půdních bloků (největší v EU),
- Rychlý odtok vody z krajiny
- Chybí dlouhodobá perspektiva hospodaření (vysoký
podíl pronajaté půdy)
- 74 % typů evropsky významných typů přírodních
stanovišť se nachází v nepříznivém stavu
- Jen u cca 30 % lesních stanovišť lze říci, že jsou to
přírodní stanoviště, avšak nachází se z 95 %
v nepříznivém stavu
- 360 000 ha travních porostů vnímáno jako
polopřirozené, z nich 80 % v nepříznivém stavu.
- Zvýšené náklady na obhospodařování zemědělské
půdy v LFA oblastech spojené s rizikem nedostatečné
péče o půdu, které může vést až k opouštění půdy a
její následnou degradací.
- Přírodní znevýhodnění zemědělství (v r. 2011 50,3%
zemědělsky využívané půdy v LFA, tedy 14,8
v horských oblastech, 29,6 v ostatních oblastech a
5,8% ve oblastech se specifickým omezením)
v méně příznivých oblastech představuje riziko
snížení biologické rozmanitosti a zanedbání péče o
krajinu
- Půda
v oblastech
s legislativním
omezením
(NATURA 2000) je ohrožena opuštěním
- 6 % vodních stanovišť vnímáno jako přírodní, z toho
84 % v nepříznivém stavu a 16 % v méně příznivém
stavu
- Vysoce ohrožena přírodně cenná nelesní stanoviště
116
Příležitosti
- Rostoucí ochota k renaturaci vodních toků.
na lesní půdě a lesní stanoviště na zemědělské půdě.
- Není dostatečně definovaný právní základ pro
ochranu půd, politika v ochraně půd není
integrovaná, chybí finanční prostředky na ochranu.
- Přibližně 30 – 40 % odvodňovacích systémů je
poškozeno
- Mnohá stávající politika nedostatečně účinná,
nedostatečně posuzovaná a málo provázaná (např.
pozemkové úpravy, plány povodí, v ochraně klimatu,
ochraně
půd),
nedostatečná
znalost
o antagonistických dopadech nástrojů některých
politik.
- Nedostatečná vodní infrastruktura malých obcí
(ČOV, kanalizace, atd.)
- Živiny unikají v nadměrné míře ze zemědělské půdy
do vod
- Ekologické zemědělství zatím nenaplňuje svůj
potenciál v poskytování veřejných statků, v sociální
oblasti, v ekonomické životaschopnosti, rozvoj trhu
atd.
- Ekologické
zemědělství
dosud
není
plně
podporováno službami (např. znalostní systém)
- Nízký podíl využívání k přírodě šetrných technologií
v lese
- Vysoká historická zátěž kyselých složek depozice
a v lesích
- Nízké využití potenciálu lesů v oblasti poskytování
ekosystémových služeb společnosti
- Nedostatečné usměrňování
návštěvnosti
lesa
infrastrukturou
- Stanovištně nevhodná druhová, prostorová a věková
skladba
některých
porostů
lesa
(převaha
jednoetážových stejnověkých porostů) a jejich
náchylnost k poškození
- Nedostatečná ochrana a reprodukce genofondu
lesních dřevin vyplývající rovněž z nízké motivace
vlastníků lesa k jejich ochraně
- Snižování biologické rozmanitosti v lesích na všech
úrovních (genové, druhové i ekosystémové)
- Nedostatek
kvalitních
zdrojů
reprodukčního
materiálu lesních dřevin
- Atraktivnost nezajištěných kultur MZD, zejména
listnatých dřevin, pro okus zvěří a vysoká
koncentrace zvěře v zimních měsících v některých
lokalitách a nevhodné myslivecké hospodaření
v některých honitbách se spárkatou zvěří
- Nárůst plochy půdy ve zranitelných oblastech dle
Nitrátové směrnice
- Pokles druhové rozmanitosti vázané na zemědělskou
půdu (ptactvo, hmyz, rostliny atd.) i na lesní porosty
- Nedostatečně cílené nástroje politiky u některých
typů stanovišť a druhů (u travních porostů)
- Nedostatečná přeměna stávajících porostů náhradních
dřevin na cílovou druhovou skladbu
- Pokles biodiverzity půdních organizmů, hmyzu a hub
- Zhoršený zdravotní stav lesních porostů a jejich nižší
rezistence a residence vůči biotickým i abiotickým
činitelům
Ohrožení
- Prodej státní (i obecní) půdy využitelné k veřejnému
117
- Mezinárodní podpora (EU) udržitelného rozvoje,
ochrany přírody, půdy, vody a ochrany klimatu.
- Rostoucí zájem společnosti o krajinu, druhovou
různorodost, půdu a vodu.
- Rostoucí celospolečenské uznání role zemědělců
v péči o přírodu a krajinu
- Rostoucí místní partnerství a spolupráce
- Veřejnost se přiklání ke zdravému životnímu stylu
a tím vzniká potenciální poptávka po EZ potravinách
zájmu se omezil
- Změny politických nástrojů (EU/Národní – např.
nový občanský zákoník) a dotační systém EU
nerespektující lokální potřeby
- Ekonomická krize/recese
- Trendy globalizace a unifikace
- Rostoucí tlak na nezemědělské využití krajiny
(zástavba)
- Riziko nárůstu nepůvodních druhů.
- Rozpočtová omezení (snížení intenzity v ochraně vod
a půdy, projevuje se v pomalé realizaci společných
zařízení KPÚ a v absenci jejich údržby atd.)
- Dopady emisí a klimatických jevů na lesy
- Negativní vliv průmyslových plodin, účinek imisí
a kyselých dešťů
- Kontaminace půd a vliv prostředků na ochranu rostlin
-
Přetrvávající nízký rozsah přirozené obnovy lesů
Vznik novodobých typů poškození lesních porostů
Přetrvávající následky imisního poškození lesů
Vysoké náklady na komplexní přeměny PND pro
vlastníky pozemků
Potřeby
- Zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny, posílit funkční propojení krajiny
- Zachovat a obnovit cenná stanoviště na zemědělské a lesní půdě z hlediska druhové různorodosti (v ZCHÚ,
oblastech Natura 2000 i mimo chráněná území)
- Zachovat, bránit degradaci a zlepšit stav polopřirozených stanovišť zejména na travních porostech, ale také
v lesích a u vodních ekosystémů
- Chránit nelesní stanoviště v rámci lesní půdy
- Posílit prevenci opouštění půd v oblastech se přírodními omezeními (horská oblast a oblast s ostatními a
specifickými omezeními).
- Bránit dalšímu poklesu počtu druhů rostlin a živočichů na zemědělské a lesní půdě
- Bránit rozšiřování invazních druhů
- Zachovat zemědělské obhospodařování půdy v oblastech s přírodními omezeními a tím posílit biodiverzitu,
podpořit hospodaření s vysokou přírodní hodnotou a zachovat krajinu
- Chránit vodní ekosystémy před degradací
- Posílit retenční schopnost krajiny/půdy
- Snížit zatížení vod smyvem živin a pesticidů a ornicí ze zemědělských a lesních půd
- Redukovat dopady hospodaření z půdních bloků z hlediska ochrany vod
- Degradace půdy: snížit rizika vodní a větrné eroze, utužování půd, ztráty humusu, prevence acidifikace půd,
zlepšit management podmáčených půd
- Zachovat a zlepšit biologickou různorodost lesů
- Posílit zdravotní stav a ochranu lesů
- Zajistit dostatek kvalitních zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin
- Zvyšovat odolnost lesního ekosystému
- Diverzifikovat prostorovou a druhovou skladbu lesů z důvodu zmírnění dopadů stresových faktorů,
- Odstraňovat následky kalamitních škod a podporu preventivních opatření
- Podporovat preventivní opatření v oblasti lesnictví
- Obnovovat porosty náhradních dřevin (vzhledem k jejich aktuální době rozpadu)
118
ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu
Silné stránky
- Zemědělství a lesnictví pohlcují značný objem
skleníkových plynů, politika v této oblasti dobře
zavedená
- Dostatečné kapacity pro produkci fytomasy a zdroje
odpadní suroviny ze zemědělské výroby
- Rozvinutý trh s technologiemi ke zpracování a
spalování (kogeneraci) biomasy a paliv
- Relativně krátké svozové vzdálenosti pro většinu
kapacit biomasy
- Dlouhodobý nárůst trvalých travních porostů (o 19 %
od 1989) s kladným vlivem na kvalitu půd a s
rostoucím jímáním CO2 jako skleníkového plynu.
- Spotřeba vody na závlahy je relativně nízká
- Objem uvolňovaného amoniaku ze zemědělství
dlouhodobě klesá
- Podíl emisí ze zemědělství na emisích ČR trvale
klesá
- Spotřeba energií střednědobě klesá
- Pokles emisí znečišťujících látek
Příležitosti
- Nové technologie pro využití OZE s vyšší účinností
získání energie
- Navýšení cílů na využívání biomasy v energetickém
mixu
- Rostoucí ceny fosilních paliv mohou vést k orientaci
na obnovitelné zdroje energie.
- Rozvoj
inteligentních
sítí
pro
zapojení
decentralizovaných výrobců
- Existence trhu s biomasou pro energetické využití
- Závazný cíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů
energie do roku 2020
- Rostoucí ceny fosilních paliv mohou vést k orientaci
na obnovitelné zdroje energie.
Slabé stránky
- Převažující orientace na jednostranné využívání
biomasy
- Orientace na způsoby využití biomasy s nízkou
účinností (např. pálení dříví, kondenzační elektrárny)
- Využití obnovitelných zdrojů v zemědělství zdaleka
nedosahuje svého potenciálu.
- Produkční potenciál půd klesá s jejich degradací.
- Závislost investic do produkce suroviny a zpracování
na výrobu energie na podporách z veřejných zdrojů
- Nevyužitý potenciál v energetických úsporách
(snižování úniků energií z budov)
- Dle statistiky vykazovaná spotřeba vody střednědobě
roste, , potenciál úspor nevyužit
- Rezervy ve snižování emisí skleníkových plynů
(převod orné půdy na trvalé kultury s vyšší
sekvestrací uhlíku, nedostatečná kapacita jímek na
hnojiva aj.)
Ohrožení
- Klimatická změna (extrémní lokální srážky, sucho,
vyšší riziko eroze), zejména extrémní scénář
klimatické změny
- Podceňování závažnosti klimatických změn dopadů
degradace půd
- Nedostatečně budovaná energetická přenosová síť
- Prosazování (podpory) do infrastruktury preferující
neobnovitelné zdroje (např. plynofikace obcí)
- Nízká důvěra spotřebitelů vůči centralizovanému
způsobu dodávky tepla
- Protikladné zájmy rezortů ve vztahu k biomase
- Celosvětové trendy v oblasti emisí skleníkových
plynů
Potřeby
- Snížit spotřebu energie a vody
- Posílit prevenci degradace půdy jako faktoru produkce
- Snížit uvolňování skleníkových plynů v zemědělství a posílit jejich fixaci
- Posílit schopnost zemědělství a lesnictví v adaptaci na očekávané změny klimatu.
- Podporovat výstavbu retenčních nádrží v lesích za účelem zmírnění dopadu klimatických změn
- Využít potenciál obnovitelných zdrojů energie (např. lesní biomasy a její spalování s vysokou účinností)
- Podporovat inovace v oblasti šetření s energiemi a užívání obnovitelných zdrojů energie
119
venkovských oblastech
Silné stránky
- Sociální stabilita, partnerství, spolupráce – fungující
komunitní život zejména v rámci obce
- Silná vazba a odpovědnost za lokalitu, sídlo, obec (v
místě bydliště) v některých regionech
- Větší důvěra mezi veřejnou správou a občany a stejně
tak i mezi podnikateli a veřejnou správou v některých
regionech
- Větší pocit bezpečí ve srovnání s městem
- Atraktivní přírodní a historické hodnoty a s tím
související funkce
- Stávající vybavenost obcí občanskou i technickou
infrastrukturou (vč. mobilních sítí) ve větších sídlech
- Kompaktní sídelní struktura v krajině
- Znalosti a zkušenosti s předkládáním projektů v
rámci fondů
- Existence lokálních zdrojů pro zásobování
potravinami a částečně energií
- Existence tradic a lidových zvyků na venkově
(některé regiony)
- Vysoký počet místních spolků (na obyvatele, ve
srovnání s městem)
- Fungující instituty typu Leader, SPOV, Agenda 21,
mikroregiony
- Zlepšující se kvalita vodních toků
Příležitosti
- Využití lokálního potenciálu přírodních zdrojů
(dřevo, voda, energie), historického dědictví,
lidského kapitálu
- Rozšíří se nabídka z dalších národních a evropských
finančních zdrojů (MPSV, MŽP, MŠMT)
- Podpora potravinové a energetické soběstačnosti
venkova
- Růst poptávky měst po produkci a nabídce venkova –
místní potraviny, prostor, ticho, systémové služby
- Růst odvětví a sektorů, kde tak významně nepůsobí
konkurence ze třetích zemí (služby ve stavebnictví,
kultura, místní speciality, zábava, volnočasové
aktivity)
Slabé stránky
- Nedostatečný potenciál pro využití kapacit služeb
(obchodních
jednotek,
služeb,
technické
infrastruktury)
- Malá a neefektivní mezi-obecní spolupráce,
- Nedostatek pracovních příležitostí
- Vyšší náklady na obyvatele při investicích do
infrastruktury, s tím spojená nekvalitní infrastruktura,
zejména pak vodohospodářská v malých obcích.
- Nedostatečný rozpočet pro venkovská témata v rámci
SZP (PRV),
- Významné regionální rozdíly – s nižší účinností
a rozdílnými efekty plošných opatření
- Chybějící osvěta v oblasti a poradenství pro
podnikání zejména ve smyslu udržitelného rozvoje.
- Nedostatečné kulturně-sociální vyžití obyvatelstva
- Malá dopravní obslužnost malých sídel veřejnou
dopravou
- Konzervativní přístupy obyvatel venkova k inovacím
ve venkovské společnosti a řešení podnikatelských
a veřejných projektů
- Nedostatečné uplatnění nástrojů podpory „na míru“
(ČOV, venkovské školy)
- Nedostatečné pokrytí finančně dostupným internetem
v odlehlých obcích.
- Vysoká energetická náročnost venkova, především
tepelná energie – podnikatelské provozy, obecních
prostor, domácností
- Nízké využití lokálních OZE, které generuji
multiplikační efekt
- Nízký podíl regionální, především zemědělské
produkce
- Existence nevyužitých podnikatelských objektů
- Nedostatečná podpora měkkých aktivit a tzv. aktivit
pro stmelení obyvatel
- Vysoké zatížení administrativou a byrokracií žadatelů
- Nedořešené pozemkové vztahy
- Nižší míra vzdělanosti obyvatelstva na venkově
- Snižování zaměstnanosti v agrárním sektoru
Ohrožení
- Ztráta populační dynamiky, odchod aktivního
obyvatelstva v důsledku zlepšení podmínek ve
městech
- Zvyšování průměrného věku obyvatel na venkově ve
srovnání s městem
- Roztříštěnost sídelní struktury a veřejné správy
- Uplatňování stejných (nebo přísnějších) technických
a legislativně právních norem jako v urbánním
prostředí
- Zintenzivnění
globalizačních
sil,
růst
sítě
supermarketů, jiných nadnárodní sítí.
- Zvýšení škod na životním prostředí z průmyslu
- Nedostatek
disponibilních
finančních
zdrojů
domácností/firem v důsledku ekonomické recese
- Selhání přípravy a koordinace rozvojových politik
120
mezi rezorty
- Obecný
růst
administrativních
nároků
při
poskytování podpor na projekty
- Podcenění otázek venkova ve srovnání s problémy
měst na vládní úrovni
- Definitivní rozpad venkovského unikátního stylu –
žiju, pracuju a bavím se na venkově – v důsledku
změny hodnot venkovské společnosti
- Klimatická změna a s tím související dopady
- Přetrvávání rozdílné úrovně příjmů ve městě a na
venkově
- Zhoršování
věkové
struktury
zaměstnanců
v zemědělství
- Nižší
provázanost
venkova
s výzkumnými
a vývojovými středisky
- Výstavba a související ztráty zemědělské půdy
- Přetrvávající znečištění ovzduší
Potřeby
- Překonat vliv vyšších nákladů na infrastrukturu na obyvatele vyplývajících z nízké hustoty osídlení a tím i
sníženou dostupnost služeb a infrastruktury než ve městech
- Podporovat zvyšování ekonomické aktivity na venkově a zvyšování zaměstnanosti s prioritou v zaostávajících
regionech
- Využít rozvojový potenciál venkova (např. lidský, atraktivita prostředí, alternativní služby, schopnost obyvatel
spolupracovat, obnova kultury)
121
3.3
Strategie zvolená k naplnění potřeb
Strategický rámec pro Program rozvoje venkova tvoří priority Strategie EU 2020 a tematické cíle
SSR definované v nařízení o společných ustanoveních pro ESIF..
Priority Strategie EU2020
Tematické cíle SSR
Cíle SZP
TC 1 - posílení výzkumu,
technologického rozvoje a inovací
Inteligentní růst
TC 2 - zlepšení přístupu
k informačním a komunikačním
technologiím
Životaschopná
výroba potravin
TC 3 - zvýšení konkurenceschopnosti
malých a středních podniků
TC 4 - podpora přechodu na
nízkouhlíkové hospodářství
Udržitelný růst
TC 5 - podpora přizpůsobení se
změně klimatu, předcházení rizikům a
řízení rizik
Udržitelné
hospodaření
s přírodními zdroji a
opatření proti změně
klimatu
TC 6 - ochrana životního prostředí a
podpora účinného využívání zdrojů
Začleňující růst
TC 10 - investice do vzdělávání,
dovedností a celoživotního učení
Vyvážený územní
rozvoj
TC 9 - podpora sociálního
začleňování a boj proti chudobě
PRV, jako jeden z nástrojů, přispívá k dosažení všech tří níže uvedených cílů SZP:
 konkurenceschopnost zemědělství;
 udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu;
 vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí.
122
Strategie výběru opatření PRV odpovídá na výsledky SWOT analýzy a identifikovaným
potřebám českého zemědělství, lesnictví, rozvoje venkova a životního prostředí, navazuje na
existující strategie. Důležité strategické dokumenty, na kterých PRV staví, jsou zejména:
- Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské
politiky EU po roce 2013
- Národní lesnický program II
- Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020
- Koncepce zemědělského aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015
- Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015
Zároveň je z intervenční logiky v níže uvedených schématech patrný příspěvek i k tematickým
cílům vymezeným nařízením o společných ustanoveních pro fondy SSR a zastřešující Strategii
EU 2020.
Externí vlivy
Strategie reflektuje očekávané změny politiky zejména s ohledem na reformu SZP v I. pilíři.
Jedná se zejména o komplementaritu opatření PRV, směřovaných do životního prostředí,
k podmíněnosti přímých plateb a k platbám za zemědělské postupy příznivé ke klimatu
a životnímu prostředí. Také konečné rozhodování o alokaci finančních prostředků v rámci
I. pilíře se přímo promítlo do některých opatření, zejména se jedná o Platby pro oblasti
s přírodními či jinými zvláštními omezeními.
Ekonomické trendy, zejména ekonomická krize, byla vzata jako kontext pro přípravu PRV
zejména u opatření, cílených do posílení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví.
Strategie reagovala na vývoj konkurenceschopnosti v ostatních zemích EU, zejména rozdíly
v konkurenceschopnosti mezi českým zemědělstvím, potravinářstvím a lesnictvím a EU 15 byly
výchozím argumentem pro přípravu, cílení a objem finanční alokace opatření cílených na
posílení konkurenceschopnosti v PRV.
Strategie reflektuje nastavení ostatních klíčových nástrojů politik s vlivem na rozvoj venkova
(zejména podporovaných ze strukturálních fondů) tak, že výběr a stanovení cílů, kritéria pro
geografické cílení a definice žadatelů jsou definovány s odpovídajícími partnery, kteří dotčené
programy navrhují (zejména MŽP, MMR).
Strategie PRV také zohledňuje cíle Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství v
rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 jak v oblasti podpory
konkurenceschopnosti, tak o oblasti péče o životní prostředí.
Role PRV v rozvoji venkova
Analýzy potvrzují, že zemědělství je klíčové pro rozvoj venkova, i když jeho podíl na
ekonomické aktivitě a zaměstnanosti není vysoký (2,7 % na zaměstnanosti v ČR v 2011). Je
zřejmé, že zemědělci a lesníci poskytují značný objem veřejných statků, zejména v oblasti
životního prostředí včetně prevence klimatické změny a rozvoji venkova. V těchto případech je
podpora poskytování těchto statků z veřejných zdrojů nezbytná, neboť nejsou poskytovány
trhem. Prokázalo se také, že transfer znalostí je významnou hnací silou v růstu produktivity
v zemědělství a lesnictví a současně nezbytný faktorem pro úspěšnost samotného PRV. Potvrdilo
se, zemědělství je vystaveno řadě externích faktorů, které jej mohou negativně ovlivnit, jako
klimatická změna nebo fluktuace cen na trzích. Ekonomická životaschopnost a
konkurenceschopnost zemědělských, potravinářských a lesních podniků roste, avšak jsou zde
viditelné rezervy. Část faktorů ovlivňující konkurenceschopnost podniků je jejich umístění
123
v oblastech s různými typy znevýhodnění. Strategie je členěna dle jednotlivých priorit a staví na
SWOT analýze, provedené dle jednotlivých priorit.
Významnost priorit doložená v analýze se promítla do distribuce rozpočtu a celkové struktury
opatření PRV. Finanční nároky na naplnění potřeb obvykle daleko přesahují dostupný rozpočet,
proto je věnována značná pozornost výběru opatření a jejich nastavení tak, aby rozpočet PRV
přinesl maximální přínos a synergii efektů.
124
3.3.1 Priorita 1 – Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve
PRV v návaznosti na další operační programy fondů SSR spoluvytváří komplexní přístup ke
vzdělávání a přenosu znalostí ve venkovském prostoru a přispívá k dosažení všech cílů SZP.
Cílem navržených opatření je posílit konkurenceschopnost zemědělských, lesnických
a potravinářských podniků a zajistit vyvážený rozvoj venkovských oblastí při zachování trvalé
udržitelnosti.
Shrnutí problému
V současnosti existuje systém podpory transferu znalostí (např. certifikace poradců, podpora
vzdělávání), avšak některé oblasti nejsou dostatečně pokryty, ať již obsahově nebo strukturálně,
např. počet poradců. Nedostatky jsou identifikovány nejen u témat, týkajících se produkce
soukromých statků (rostlinná a živočišná výroba, ekonomické poradenství, lesnictví), ale také
produkce veřejných statků. Jedná se např. o ochranu půd (zde se situace postupně zlepšuje),
ochranu biodiverzity ochranu vod (např. hospodaření v OPVZ, rostlinolékařské poradenství)
a témata vážící se k prevenci změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Také u transferu
znalostí mezi výzkumem a praxí byly shledány rezervy, a to hlavně v jeho roztříštěnosti
a nepružnosti zpětné vazby. I přes existenci rezortního výzkumu je ekonomický růst v České
republice založen zejména na absorpci a šíření technologií přejatých ze zahraničí jejich pouhým
importem. Zásadním důvodem omezeného zavádění inovativních postupů je nedostatečný
transfer poznatků do praxe. Pouhá obměna technologií vlivem nízké úrovně spolupráce
podnikatelů s výzkumnými institucemi znemožňuje dosahování vysoké ekonomické účinnosti
a konkurenceschopnosti na jednotném evropském trhu.
Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy a potřeby jsou organizovány ve
třech prioritních oblastech:
a) podpora inovací a znalostní základny ve venkovských oblastech;
b) posílení vazeb mezi zemědělstvím a lesnictvím a výzkumem, vývojem a inovacemi;
c) podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví.
Shrnutí potřeb
Výsledkem analýzy stavu ve vzdělávání, poradenství a transferu znalostí je definování potřeb,
které spočívají zejména v posílení tvorby a akumulace znalostí v ČR, zajištění systému
zjišťování potřeb znalostí v zemědělství a lesnictví, propojení výzkumu/poradenství s praxí
a podpoře výměny zkušeností mezi aktéry ve venkovském prostoru. Smyslem je vytvoření
systému celoživotního vzdělávání v zemědělství a lesnictví.
Dále je třeba posílit odbornost a dostatečný počet expertů/poradců poradenského systému s
odpovídajícím geografickým pokrytím, rozšířit oblasti poradenství pro rostlinolékařství,
produktivitu a efektivnost zemědělství a lesnictví, změnu klimatu a ochranu ovzduší, rozvoj
venkova i pro aplikaci agroenvironmentálních opatření. Pomocí získaných znalostí zvýšit
konkurenceschopnost zemědělských a lesnických podniků, podpořit spolupráci mezi účastníky
dodavatelských řetězců na vývoji nových produktů a způsobů výroby a prodeje. Dále úzkou
spoluprací praxe s výzkumem podpořit adaptaci výsledků výzkumu na konkrétní potřeby, využít
inovace pro zvýšení přidané hodnoty a urychlit zavedení nejmodernějších poznatků ochrany
životního prostředí do praxe. Posílit povědomí o významu celospolečenských funkcí lesů.
125
Návrh opatření
Pro naplnění potřeb jsou navržena opatření:
a) Spolupráce (na základě čl. 36) - zřizování a fungování operačních skupin, horizontální
a vertikální spolupráce, spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a procesů.
Cílem opatření je zlepšit transfer znalostí VaVaI a vytvořit partnerství stimulující inovace
v oblasti využívání nových příležitostí na trhu zaváděním nových produktů a postupů
a zvyšováním přidané hodnoty, zlepšit ochranu půdy, hospodaření s vodou a zaváděním
vhodných mitigačních a adaptačních opatření snížit rizika způsobená klimatickou změnou.
Posílit spolupráci v rámci dodavatelského řetězce. Posílit spolupráci drobných hospodařících
subjektů. Posílit spolupráci na společných přístupech k environmentálním projektům.
Vytvořením tematicky zaměřených operačních skupin v rámci EIP a zajištěním jejich fungování
zabezpečit proces transferu pro přenos poznatků VaVaI do praxe.
Vytvořením horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce,
spolupracovat na vývoji nových produktů a způsobů výroby a prodeje.
Vytvořením partnerství podporující inovace v oblasti využívat nové příležitostí na trhu při
zavádění nových produktů, zavedením nových postupů při zvyšování přidané hodnoty produktů
to je především zaváděním nejnovějších poznatků zlepšit ochranu půdy, hospodaření s vodou
a snížit rizika způsobená klimatickou změnou.
b) Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství (na základě čl. 16) - další budování
poradenského systému a školení poradců v oblastech, které jsou nedostatečně pokryty stávajícím
systémem, např. v oblasti rostlinolékařství, produktivity a efektivnosti zemědělství a lesnictví,
změny klimatu a ochrany ovzduší, ochrany vody, půdy a přírody na zemědělské půdě a rozvoj
venkova.
Cílem opatření je zabezpečit dodržování povinných požadavků, zlepšit transfer znalostí a inovací
v zemědělství a lesnictví v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změnám
klimatu, biologické rozmanitosti a k postupům příznivým pro klima a životní prostředí, ochrany
vod a půd a integrované ochrany rostlin (IOR) v zemědělství a lesnictví. IOR bude
zabezpečována v návaznosti na Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České
republice. Poskytováním poradenských služeb poradci akreditovanými MZe, kteří v systému
akreditace prokázali svou odbornost i znalost SZP, zabezpečit dodržování povinných požadavků,
poradenství k zemědělským postupům příznivým pro klima a životní prostředí, zlepšit transfer
znalostí a inovací v zemědělství a lesnictví..
c) Předávání znalostí (na základě čl. 15) - zejména prostřednictvím školení zemědělců a
vlastníků lesů, odborných kurzů, krátkodobých výměn řídicích pracovníků.
Cílem opatření je zvýšení míry používaných inovativních postupů v praxi, resp. postupů
založených na výsledcích výzkumu a vývoje, či na základě využití příkladů dobré praxe, zvýšení
kvalifikace pracovníků v zemědělství, lesnictví a potravinářství, zvýšení dostupnosti odborného
vzdělávání, včetně vzdělávání v oblasti integrované ochrany rostlin (IOR), zvýšení dostupnosti
základních odborných informací, zvýšení znalostí pracovníků v zemědělství a lesním
hospodářství o významu udržitelného způsobu hospodaření a zlepšení podmínek bezpečnosti
práce.
Odborné vzdělávání je zaměřeno na zvýšení kvalifikace pracovníků v resortu, informační akce
by se pak měly zaměřit na oblasti udržitelné a efektivní zemědělské, potravinářské a lesnické
výroby, ekonomiky, marketingu, krátkých dodavatelských řetězců, zemědělských postupů
126
příznivých pro klima a životní prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této
změně, biologické rozmanitosti, ochrany vod a půdy, péče o půdu a vodu, Cross-compliance,
bezpečnosti potravin a hygieny při manipulaci s potravinami, obnovitelných zdrojů energie,
ekologie, krajinotvorby - tvorby životního prostředí, zakládání nových lesních porostů
s vyhovující druhovou skladbou a péče o geneticky kvalitní porosty, integrované ochrany rostlin,
hospodářského a environmentálního profilu lesnických podniků, udržitelného lesního
hospodářství, bezpečnosti práce a dalších témat souvisejících s prioritami rozvoje venkova
definovanými nařízením o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova.
Uplatněním systému celoživotního dalšího vzdělávání v zemědělství a lesnictví budou
eliminovány nepříznivé dopady demografického vývoje. Je třeba zlepšit dostupnost odborných
informací a zvýšit jejich využitelnost při rozhodovacím procesu.
Podpůrnou roli bude hrát opatření na základě čl. 55 – Celostátní síť pro venkov.
Příspěvek opatření k naplnění cílů priority a jejich synergie
Opatření Předávání znalostí, Poradenství a Spolupráce jsou všechna klíčovými opatřeními pro
naplnění příslušných prioritních oblastí. Předávání znalostí naplňuje prioritní oblast Podpora
inovací a znalostní základny ve venkovských oblastech je určena zemědělským podnikatelům,
výrobcům potravin zpracovávajícím zemědělské produkty nebo osobám hospodařícím v lesích.
Účastníkem může být i jejich zaměstnanec. V případě zemědělského podnikatele - fyzické osoby
může být účastníkem i spolupracující osoba, která se na hospodaření zemědělského podnikatele
podílí. Zmíněné cílové skupiny jsou seznamovány s posledním vývojem v oblasti inovačních
postupů a s postupy respektujícími požadavky na ochranu přírody a krajiny a udržitelné
hospodaření. Rovněž přispěje k zavedení moderních výrobních postupů, které usnadní fyzicky
náročnou práci v zemědělství i lesnictví, přispějí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, čímž se práce v těchto oborech stane atraktivnější pro plně kvalifikované pracovníky.
Cílem předávání znalostí zmíněným cílovým skupinám k problematice prioritní oblasti Posílení
vazeb mezi zemědělstvím a lesnictvím a výzkumem, vývojem a inovacemi je zvýšit zavádění
a využívání nových metod výroby založených na aplikaci nejnovějších výsledků výzkumu
a vývoje.
Prioritní oblast Podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích
zemědělství a lesnictví je naplňována vzdělávacími aktivitami zaměřenými na zvýšení
kvalifikace pracovníků získáním nových odborností a způsobilostí např. minimální zemědělské
kvalifikace, dosažení odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin,
absolvování inseminačních kurzů atd. Prioritní oblast je dále zaměřena na získání zkušeností
s využíváním moderních výrobních postupů, metod a technologií, které přispívají k vyšší
konkurenceschopnosti podniku při udržitelném hospodaření.
Poradenství vede k naplnění prioritní oblasti Podpora inovací a znalostní základny ve
venkovských oblastech. Poradenství v oblasti inovací výrobních postupů povede ke zlepšení
dodržování povinných požadavků, zavedení nových produktů, využívání nových materiálů
a technologií. Dojde k propojení poradenství se znalostní základnou v Celostátní síti pro venkov.
Ke zkvalitnění poradenské služby povede prohlubování kvalifikace poradců a jejich soustavné
vzdělávání.
Prioritní oblast Posílení vazeb mezi zemědělstvím, lesnictvím a výzkumem, vývojem
a inovacemi přispívá k naplnění cílů spočívajících ve zdokonalení transferu znalostí a inovací
v zemědělství a lesnictví v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změnám
klimatu, biologické rozmanitosti a provádění faremních plánů, ochrany vod a půd, bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a integrované ochrany rostlin (IOR) v zemědělství a lesnictví. Ke
127
zkvalitnění poradenské služby přispěje zvyšování a prohlubování kvalifikace poradců jejich
soustavným vzděláváním.
Spolupráce přispěje k naplňování prioritní oblasti Podpora inovací a znalostní základny ve
venkovských oblastech podporou vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií
a jejich zavádění do praxe. Podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky
dodavatelského řetězce napomůže vývoji nových produktů a způsobů výroby a prodeje. Podpora
je zaměřena na vytváření krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, na související
propagační činností v místním kontextu, podporu spolupráce hospodářských subjektů při
organizaci společných pracovních procesů, sdílení zařízení a zdrojů (zajištění produkce biomasy
pro použití v potravinářských a průmyslových procesech a v procesech výroby energie,
spolupráce podniků s výzkumem v oblasti ochrany životního prostředí a přenos poznatků ke
stávajícím způsobům hospodaření). Celostátní síť pro venkov bude v této oblasti hrát roli
zprostředkovatele informací a iniciátora spolupráce.
Kombinace těchto tří opatření vytváří synergické efekty tím, že každé směřuje na jiný typ
nedostatků/mezer v přenosu znalostí vzhledem k cílovým skupinám a tím současně posilují
působení ostatních opatření. Beneficienti dostávají základní informace efektivně šířené
centralizovaným způsobem (semináře aj.), což vytváří základnu k zabezpečení poradenské
služby zaměřené na ten typ informací a pomoci, který je obtížné zajišťovat centralizovaně.
Účinek poradenství je posilován opatřením Předávání znalostí a objevuje se zde jak
komplementarita, tak i synergie. Opatření spolupráce umožňuje přenos znalostí komplexní
povahy, které je obtížné zajistit v rámci Předávání znalostí a Poradenství, avšak předchozí dvě
opatření jsou nejen komplementární, ale zvyšují působení některých projektů spolupráce
poskytnutím výchozí znalosti. Inovace navazují z hlediska procesů na výzkum, jsou součástí
transferu znalostí a technologií. Řízení inovací je velmi relevantní ve vztahu k Programu rozvoje
venkova a koordinuje vznik/dostupnost nových technologií (GMO, biotechnologie), společenské
postoje, poradenský systém i vzdělávání. Inovační proces může být odstartován mnoha činiteli
např. změnou cen faktorů, dostupnými technologiemi, změnami podmínek a regulací, zájmy
o zdraví a pohodu zvířat atd. Podpora inovací bude i jedním z cílů Celostátní sítě pro venkov.
Alokace finančních prostředků a jejich zdůvodnění v EUR na období
Bude doplněno po projednání rozpočtu
Cíle
Celkovým cílem je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských, potravinářských a lesnických
podniků při zachování trvalé udržitelnosti a zavedení opatření v oblasti klimatu. Zajištění
vyváženého územního rozvoje venkovských oblastí. Tato horizontální priorita přispívá
k dosažení všech cílů SZP.
V rámci podpory vzdělávacích a informačních aktivit bude podpořeno 60 vzdělávacích subjektů
a 500 informačních aktivit ročně, resp. předávání znalostí.
V rámci opatření Poradenství bude poskytována podpora zemědělským a lesnickým podnikům
v rozsahu 1 500-1 800 služeb ročně a počtem cca 300 proškolených poradců. Dále bude vytvořen
systém dalšího odborného vzdělávání včetně certifikovaného vzdělávání v oblasti integrované
ochrany rostlin.
V rámci opatření Spolupráce bude podpořena:
- spolupráce subjektů krátkého dodavatelského řetězce,
- spolupráce hospodařících subjektů na vývoji nových produktů, postupů, procesů a technologií
128
- spolupráce odborníků z praxe s výzkumnými institucemi, tj. přenos know-how zřizováním
operačních skupin.
Popis zajištění zemědělského poradenského systému (Návrh nařízení Evropského parlamentu
a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, Hlava III Zemědělský
poradenský systém)
Hlavní složkou poradenského systému bude individuální poradenství podporované z opatření
podle čl. 16 s názvem Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství prováděné poradci
akreditovanými MZe. Zaměření poradenství bude na příslušné priority EU (cross compliance,
klimatická změna, ochrana vody a půdy, bezpečnost potravin aj.) a technologické poradenství
a efektivnost a cílení agroenvironmentálních a klimatických opatření. Předpokládá se navýšení
počtu poradců akreditovaných MZe s vazbou na priority EU a ČR. Akreditace poradců, zaměření
jejich odbornosti, způsob vzdělávání, udělování a odnímání akreditace a kontrolní činnost se řídí
směrnicí Ministerstva zemědělství.
Konzultační poradenství bude zajištěno odbornými útvary MZe případně jeho organizačními
složkami a agrárními nevládními neziskovými organizacemi. Rozsáhlá problematika rozvoje
venkova bude náplní konzultační a informační činnosti členů Celostátní sítě pro venkov.
Popis iniciativ v rámci Spolupráce
Podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi různými subjekty působícími
v zemědělství a potravinovém řetězci a lesnictví má za cíl vytvoření logistických platforem na
podporu krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů včetně podpory propagační činnosti
v místním kontextu (horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce).
Organizováním společných pracovních procesů, sdílení zařízení a zdrojů mezi malými
hospodářskými subjekty a společný přístup k projektům v oblasti ochrany životního prostředí
a stávajícím environmentálním postupům, především zmírnění klimatické změny nebo
přizpůsobení se této změně, přispěje k lepšímu využití technologií a k zavedení inovací do praxe.
Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií formou podpory subjektů, které na
tomto vývoji v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví spolupracují (uskupení
minimálně dvou subjektů, kdy alespoň jeden z nich musí prokázat převažující podnikatelskou
činnost v odvětví zemědělství, potravinářství nebo lesnictví), přispěje k zavedení nových
výrobků a technologií v zemědělské praxi. Beneficient: Podnikatelské subjekty v odvětví
zemědělství, potravinářství a lesnictví.
V rámci zřizování a fungování operačních skupin uskutečňovat podporu spolupracujících
subjektů, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova; pokrývat
výdaje na zřizování a fungování tematicky zaměřených operačních skupin v rámci EIP pro
přenos poznatků VaVaI do praxe a zajištění jejich fungování v procesu transferu.
129
TC
1
posílení
výzkumu,
technologického rozvoje a inovací
Cíle SZP
Životaschopná výroba potravin
TC 10 - investice do vzdělávání,
dovedností a celoživotního učení
Udržitelné hospodaření s přírodními
zdroji a opatření proti změně klimatu
Vyvážený územní rozvoj
PRIORITA 1
Priorita RV
Prioritní oblast RV
Opatření RV
Podpora přenosu znalostí a inovací v zemědělství, lesním hospodářství a venkovských oblastech
a) podpora inovací a vědomostní základny
ve venkovských oblastech
Předávání znalostí
(čl. 15)
Poradenství (čl. 16)
b) posílení propojení zemědělství
a lesního hospodářství
s výzkumem a inovacemi
Spolupráce (čl. 36)
c) podpora celoživotního vzdělávání a
odborného vzdělávání v sektorech
zemědělství a lesního hospodářství
Celostátní síť pro venkov
(čl. 52)
130
3.3.2 Priorita 2 – Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti
a zlepšení životaschopnosti zemědělských a lesních podniků
Celkovým cílem je posílení konkurenceschopnosti zemědělských, potravinářských a lesnických
podniků, posílení zaměstnanosti při zachování trvalé udržitelnosti a zohlednění přírodních
znevýhodnění a vyváženého rozvoje venkovských oblastí.
Shrnutí problému
I přes výhody z velikosti zaostávají mnozí čeští zemědělci za svými konkurenty z několika
důvodů. Z hlediska výrobních faktorů se jedná především o nedořešené vlastnické vztahy k půdě,
nižší kapitálovou vybavenost některých farem a nevhodnou věkovou strukturu pracovní síly
bránící v zavádění inovací. Tento stav je posilován odlivem kvalifikovaných pracovníků
(zejména z lesnictví). Nízká úroveň inovací, nedostatečně rozvinutý marketing, slabý transfer
poznatků vědy a výzkumu do praxe jsou problematické i v lesnictví a potravinářství. Mnohé
velké podniky zakoušejí současně nevýhody z velikosti, zejména v oblasti řízení. V části
zemědělských a lesnických podniků lze identifikovat nedostatečné technologické vybavení
a infrastrukturu (tato zejména v lesnictví). Jako následek je relativně nízká produktivita a vysoká
nákladovost v zemědělství, potravinářství i lesnictví. Konkurenceschopnost je také negativně
ovlivněna nízkou vůlí ke spolupráci a sdružování v zemědělství i lesnictví, což má značný
význam v lesnictví s rozdrobenou strukturou u části podnikatelských subjektů. K situaci
přispívají také externí vlivy jako tržní síla distribučních řetězců, mnohdy zkreslený mediální
obraz o potravinách a sociální problémy některých vrstev populace, preferujících cenu potravin,
před jejich kvalitou. Nedostatečná je i osvěta spotřebitele a jeho schopnost u části nakupujících
rozpoznat kvalitní potraviny. Konkurenceschopnost je také negativně ovlivněna v oblastech
s přírodními omezeními. Lesnictví, zemědělství a potravinářství vykazuje nízkou přidanou
hodnotu.
Celkovým cílem je posílení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků i
podniků v lesním hospodářství, posílení zaměstnanosti a vyváženého rozvoje venkovských
oblastí, při zachování trvalé udržitelnosti hospodaření s přírodními zdroji a zohlednění
přírodních znevýhodnění
Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy a potřeby jsou organizovány ve
dvou prioritních oblastech:
a)
usnadnění restrukturalizace všech typů zemědělských podniků, které se potýkají se
závažnými strukturálními problémy – zvyšování účinnosti využití výrobních faktorů;
b)
usnadnění generační obnovy v zemědělském odvětví.
Následující potřeby a odpovídající kombinace opatření/operací a záměrů byly definovány na
základě analýzy situace a SWOT analýzy a odpovídají jak očekávaným tlakům sílící konkurence
nejen od ostatních producentů EU, ale i ze třetích zemí.
Prioritní oblast a) usnadnění restrukturalizace zemědělských, potravinářských
a lesnických podniků, které se potýkají se závažnými strukturálními problémy – zvyšování
účinnosti využití výrobních faktorů
Shrnutí potřeb
Pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné zvyšovat účinnost výrobních faktorů, především
práce a půdy ve všech odvětvích prvovýroby, a dalších variabilních vstupů v rostlinné
a živočišné výrobě zejména zvýšením kapitálové vybavenosti a zlepšení managementu. Ovšem
131
za podmínek vyváženého přístupu k přírodním zdrojům (voda, ovzduší, kvalita produktů
a udržení rozsahu úrodné nepoškozené půdy), jakož i ostatním složkám výrobního procesu
(bezpečnost produktů a jejich zpracování, ochrana zdraví pracovníků, zachování či zlepšení
pohody zvířat, apod.). Analýza prokázala, že stávající úroveň konkurenceschopnosti podniků
značně variuje jak napříč specializacemi tak mezi jednotlivými velikostními skupiny podniků –
především menší podniky jsou znevýhodněny (omezeným a dražším přístupem ke kapitálu),
naopak velké a největší podniky (ačkoli dosahují vysokou úroveň využití kapitálu) se ve větší
míře vyznačují nedostatky v řízení. Analýza také zdůrazňuje, že je žádoucí posilovat
konkurenceschopnost více druhů rostlinné výroby za účelem zachování diverzity zemědělské
rostlinné produkce a v případě chovů zvířat při zvyšování efektivity provozů zohledňovat
kontinuální zvyšování podmínek pohody zvířat (welfare), ochrany vod a ovzduší. Z hlediska
potřeby zvyšování přidané hodnoty produktů ve všech stupních výroby a zpracování jak na
úrovni farem (s významným potenciálem pro tvorbu zaměstnanosti na venkově) tak
zpracovatelského průmyslu je důležité zlepšení organizace trhu a posílení orientace na jakost,
inovace, transfer nejnovějších poznatků do praxe, sdílení řešení provozních problémů a
spolupráci v inovativních projektech především na lokální a regionální úrovni. V oblasti
vlastnických vztahů k půdě potřeba urychlit jejich uspořádání prostřednictvím realizace
pozemkových úprav a současně s tím realizovat další efekty zlepšující biodiverzitu, vodní režim
v krajině, snižující erozní ohroženost půdy a zvyšující estetickou hodnotu krajiny.
Důležitými faktory pro udržení ekonomické výkonnosti lesnických a dřevozpracujících podniků
je zvýšení efektivity výrobního procesu využíváním účinnějších technologických postupů,
poznatků výzkumu a inovací, dostatečná technická a technologická vybavenost podniků a
diverzifikované příjmy reagující na změny trhu v dlouhodobém horizontu. Podpora těchto oblastí
musí být podmíněna udržitelným využíváním zdrojů. Podporu je vhodné cílit zejména na menší
podniky – soukromé a obecní lesy/malé provozovny – s obecně nižší kapitálovou vybaveností
plynoucí z nestability příjmů, přesto zajišťujících pracovní místa na venkově. Specifika
lesnického sektoru – dlouhá produkční doba, plnění mimoprodukčních a celospolečenských
funkcí – se promítají do nutnosti iniciovat účinnější postupy při hospodaření, včetně vyšší
spolupráce hospodařících subjektů. Pro rozvoj lesního hospodářství je nutné řešit také
nedostatečné zpřístupnění lesních porostů za účelem racionalizace jejich obhospodařování
vyplývající z provedené analýzy. V podpoře nedostatečné hustoty a kvality cestní sítě se promítá
také potřeba posílit zdravotní stav a ochranu lesů před škodami .
Navržená opatření
Nosnými opatřeními jsou v této prioritě zejména opatření čl. 18 a) Investice do hmotného
majetku za účelem zvyšování výkonnosti zemědělských podniků, které posiluje
konkurenceschopnost především tím, že podporuje vybrané investice, což vede k nižším
nákladům (nové úsporné technologie), případně vyšším tržbám (technologie s vyšším výkonem
či lepším zhodnocením produkce). Dále opatření čl. 18 b) investice do zpracování, uvádění na trh
anebo vývoje zemědělských annexových produktů napomohou zlepšit přidávání hodnoty jak na
úrovni farem, tak zpracovatelského průmyslu.
Za účelem zpřístupnění a scelení pozemků, obnovy vlastnických a nájemných vztahů k půdě
a zlepšení ochrany půdy z hlediska eroze, zlepšení akumulace vod v krajině a zvýšení ekologické
stability krajiny bude podporováno opatření dle čl. 18 c) Pozemkové úpravy.
Pro usnadnění generační obměny v zemědělství a tvorbu efektivnějších výrobních struktur je
aplikováno opatření dle č. 20 1) c) Převod zemědělského podniku v režimu pro malé zemědělce.
Mezi podpůrná opatření, která budou podporovat zvyšování konkurenceschopnosti
zemědělských podniků je i odpovídající vzdělávání v oblastech výživy a ochrany rostlin, dále
132
výživy, zdraví a welfare zvířat, péče o půdu v rámci čl. 15 Předávání znalostí a dále čl. 16
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství zaměřené na oblasti předinvestiční
přípravy projektů, výběr vhodných technologií a agrotechnických opatření např. v oblastech
ovlivněných suchem apod. a také opatření dle čl. 55 Celostátní síť pro venkov s cílem zvyšovat
povědomí o inovativních postupech v zemědělské prvovýrobě, zpracování a marketingu.
Významnou potřebou pro skupinu „velkých“ podniků (v tomto smyslu se netýká pouze podniků
nad 250 zaměstnanců) je také vzdělávání managementu mj. formou prezentace příkladů dobré
praxe. I v této oblasti bude hrát významnou roli Celostátní síť pro venkov.
Účinnost výrobního procesu v lesním hospodářství lze přímo podpořit v rámci opatření Investice
do nových lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh,
podopatření Technika a technologie pro lesní hospodářství, Stroje, technologie a zařízení pro
lesní školkařskou činnost a Technické vybavení dřevozpracujících provozoven – podporou
techniky a technologií s vazbou na velikost majetku/podniku a s prioritou podpory šetrných
technologiích. Při zohlednění uvedených kritérií je podpora směřována do strojů a zařízení pro
hospodaření v lesích i školkařských provozovnách. Druhou oblastí je podpora na výstavbu či
modernizaci pilařských provozoven. Vhodné zpřístupnění lesních pozemků lze řešit navrženým
opatřením Lesnická infrastruktura (čl. 18 c)) výstavbou i rekonstrukcemi lesních cest včetně
souvisejících objektů. Podpora bude cílena zejména na definované oblasti s nízkou cestní
vybaveností a s potřebou rekonstrukce/zvýšení kvality cest z hlediska ochrany půdy v lesích.
Konkurenceschopnost v lesním hospodářství lze účinně posílit rovněž zvyšováním kvalifikační
úrovně vlastníků lesů a využíváním nových poznatků a inovací, obojí je řešeno prostřednictvím
opatření dle čl. 15 Předávání znalostí a informační činnosti a čl. 16 Poradenské služby s cílem
zvyšovat kvalifikační úroveň vlastníků lesů a využívání nových poznatků. Potřeba využívání
výsledků výzkumu, zavádění inovací a technologického rozvoje je dále pokryta opatřeními
v rámci čl. 36 Spolupráce – podporou projektů spolupráce vlastníků a výzkumných institucí.
Opatření čl. 36 je také využito k podpoře spolupráce hospodařících subjektů, zejména za účelem
společného obhospodařování lesních majetků, spoluprací za účelem tvorby krátkých
dodavatelských řetězců, uplatnění produkce na místních trzích a diverzifikace příjmů (např.
dodávky biomasy pro použití v průmyslových procesech a v procesech výroby energie) či
spolupráci s veřejností ke zvyšování povědomí o všech funkcích lesnictví.
Opatření čl. 55 Celostátní síť pro venkov bude také svoji podpůrnou rolí přispívat k naplňování
výše uvedených potřeb.
Prioritní oblast b) usnadnění generační obnovy v zemědělském odvětví
Souhrn problému
Věková struktura podnikatelů v zemědělství je pro zvyšování konkurenceschopnosti a šíření
inovaci nepříznivá. Příčinou je především nízká atraktivnost práce v zemědělství a odliv
kvalifikované pracovní síly ze sektoru.
Souhrn potřeb
V této oblasti byla identifikována potřeba urychlit generační obměnu v zemědělské prvovýrobě,
posílit kvalitu lidského kapitálu za účelem zlepšení zavádění inovativních postupů výroby,
marketingu a distribuce.
Návrh opatření
Za účelem urychlení generační obnovy a posílení kvality lidského kapitálu se navrhuje
implementovat jako hlavní opatření dle čl. 20 1 a i) Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro
133
mladé zemědělce. Za účelem větší cílenosti opatření z hlediska zakládání hospodářství je
stanovena minimální velikost podniku definovaná minimálním rozsahem standardní produkce
vymezené pro jednotlivé výrobní specializace, která zajistí dostatečný příjem ze zemědělské
činnosti na podnikatele alespoň pro jednoho pracovníka v zemědělství. Pro další zajištění
cílenosti podpory pro skupinu mladých podniků bylo navrženo poskytnout prioritu skupině
mladých podnikatelů do věku 40 let v rámci opatření Investice do hmotného majetku a) a b)
v podobě preferenčního kritéria.
Pro řešení potřeby zvýšení účinnosti výrobních faktorů a dalších variabilních vstupů v rostlinné
výrobě i chovech zvířat jsou navržena následující opatření zejména dle článku 18 a) Investice do
hmotného majetku – důležitou prioritou jsou investice do ustájovacích a skladovacích prostor
pro krmiva a zejména statková hnojiva (vč. návazných technologií) u všech kategorií chovů
zvířat. Přičemž v oblasti welfare zvířat není uplatněno samostatné opatření dle čl. 34, ale
jednotlivé typy technologií jsou upřednostňovány na základě jejich míry přínosu z hlediska
vlastní pohody zvířat v rámci preferenčních kritérií.
Dále budou podporovány investice do vybraných staveb a technologií pro rostlinnou výrobu
(navrženo je vyjmutí podpory pro skladovací kapacity obilovin a olejnin, naopak z analýzy
vyplynul návrh poskytnout zvýhodnění pro sektory v dlouhodobém útlumu, které přesto mají
konkurenční potenciál a jedná se především o sektory např. ovoce, zelenina, chmel, okopaniny,
případně alternativní užití jako např. len, konopí). Součástí modernizace provozů je podmíněně
navrženo také opatření k podpoře obnovy některých speciálních mobilních strojů a strojů
šetrných k půdě. Na základě provedené analýzy je doporučeno za účelem cílenější orientace
investiční podpory směřovat ji pouze do určité velikosti podniku (nebo skupiny majetkově
provázaných) dané obratem/počtem zaměstnanců/obdrženými platbami/obdělávanou plochou
(alternativně prostřednictvím nižší míry dotace, pokud nebude zaveden velikostní limit). Dále je
žádoucí směřovat zejména chov skotu do znevýhodněných oblastí, a tudíž podniky v této oblasti
budou zvýhodněny v rámci preferenčních kritérií. Zvýhodněny budou také projekty, které
prokážou zásadní úsporu energií na jednotku produkce ve výši alespoň 20 % či budou využívat
vlastní energetické zdroje (rekuperace tepla apod.).
Součástí této priority je také potřeba zvyšovat efektivitu vlastního zpracování výrobků na
farmách a navazujícím zpracovatelského průmyslu a celého dodavatelského řetězce, u které se
navrhuje uplatnit opatření dle článku 18 b) Investice do zpracování, uvádění na trh a/nebo vývoje
zemědělských annexových produktů, kde bude podpora směřována na pořízení budov
a souvisejících stavebních prací, technologických linek a strojů pro prvotní i vyšší fáze
zpracování zemědělských produktů a potravin, pořízení zařízení ve vazbě na finální úpravu,
balení a označování výrobků a identifikaci jejich původu. Dále jde o zařízení pro skladování
hotových výrobků i surovin vč. druhotných, na nákup a instalaci měřících a kontrolních přístrojů,
včetně záznamových a vyhodnocovacích přístrojů a souvisejícího hardwaru a softwaru. Též jde
o investice umožňující vývoj a zavedení do výroby nových výrobků včetně investic spojených
s marketingem a elektronickým obchodováním a výdaje na projektovou dokumentaci do
stanovené maximální výše, při omezení na skupinu malých a středních podniků a se
zvýhodněním podniků spolupracujících s institucemi V a V, a dále podniky, které jsou součástí
clustrových seskupení.
Ovšem nedostatečná proinvestovanost u některých technologií není jedinou překážkou
konkurenceschopnosti. Je to také schopnost podnikat, otevřenost k inovacím a další faktory. Tyto
jsou cílem dalšího opatření a tím je opatření Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé
zemědělce v rámci prioritní oblasti generační obměny. Je zřejmé, že se obě opatření doplňují,
protože obě míří na jinou příčinu téhož jevu. Obdobně opatření dle č. 20 1) c) Převod
134
zemědělského podniku v režimu pro malé zemědělce má napomoci jak tvorbě efektivnějších
faremních struktur, tak usnadnění postoupení půdy mladším podnikatelům s pozitivním vlivem
na věkovou a vzdělanostní strukturou v zemědělství.
Za účelem zpřístupnění a scelení pozemků, obnovy vlastnických a nájemných vztahů k půdě
a zlepšení ochrany půdy z hlediska eroze, zlepšení akumulace vod v krajině a zvýšení ekologické
stability krajiny bude podporováno opatření dle čl. 18 c) Pozemkové úpravy zaměřené zejména
na realizaci plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav a
geodetické projekty spočívající zejména v zaměření pozemků.
Zásadní vazby opatření z čl. 18 jsou však i k jiným prioritám. Některé operace v rámci čl. 18
současně řeší konkurenceschopnost, ale také úsporu energií a vody, ochranu ovzduší a spodních
vod nebo dokonce mají přímo za cíl využívat obnovitelné zdroje energie, podporovat
zachování/obnovu biodiverzity atd. To znamená, že je zde přímá nebo vedlejší pozitivní podpora
dosahování cílů priorit 4 a 5. Silnou komplementaritu lze vidět i ve spolupůsobení s opatřeními
Režimy jakostí zemědělských produktů a potravin a čl. 28 Seskupení producentů. Podpůrným
opatřením na zajištění stability příjmu a využití volných výrobních prostředků v zemědělství je
posilování diverzifikace činnosti zemědělských podniků do nezemědělských aktivit včetně
činností ve sféře komerčních partnerství s obcemi (např. odpadové hospodářství, komunální
služby, dodávky energie) dle čl. 20 1 b) a opatření přispívající ke zvyšování energetické
soběstačnosti ČR dle čl. 21. Tím současně toto opatření nepřímo podporuje
i konkurenceschopnost zemědělských podniků. Velmi významný synergický efekt vzniká v
případě účasti zemědělce v režimech jakostí. V oblasti potřeby zlepšení organizace trhu se
navrhuje uplatnit čl. 36 Spolupráce zejména v oblasti zavádění inovací a posilování krátkých
dodavatelských řetězců. Investice generované v rámci aktivit vyplývajících z EIP dle čl. 36
Spolupráce jsou financovány z opatření čl. 18 a jsou upřednostněny preferenčními kritérii.
Navržená opatření posilují již zmíněné schopnosti podnikat, dostupnost informací pro
rozhodování, přenos inovací atd. V souhře s opatřeními, které působí prostřednictvím podpory
investic, může podporovaný transfer znalostí významně posílit výsledný efekt politiky v rámci
této priority. Jako podpůrné opatření v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů
zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků bude sloužit i opatření
dle čl. 32 Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, vymezené podle čl.
33.
Stěžejním opatřením k naplnění cílů priority v oblasti lesnictví je opatření Investice do lesních
technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh (čl. 27), které podporou
obnovy zastaralé techniky a technologií a zejména účinnější techniky pro hospodaření v lesích
(zařízení a strojů pro pěstební a těžební činnosti) posílí efektivitu výrobního procesu snížením
nákladů na provoz, cílením na šetrné technologie (včetně vyššího využití koňské síly) budou
porosty i lesní prostředí lépe chráněny před poškozením při těchto činnostech. Podporou
technologického rozvoje navazujících provozů (včetně podpory producentů reprodukčního
materiálu lesních dřevin) bude posílena životaschopnost všech článků dodavatelského řetězce
v místním kontextu, posilující stabilitu odbytu dříví, zajišťující dostatek a kvalitu reprodukčního
materiálu, a současně stabilitu pracovních míst. K racionalizaci hospodaření a ochraně lesních
porostů přispěje neméně podpora v rámci opatření Lesnická infrastruktura (čl. 18). Vhodným
zpřístupněním lesních porostů budováním nových lesních cest na základě transportních
segmentů a zkvalitněním stávajících cest jejich rekonstrukcí dojde ke zkrácení přibližovacích
vzdáleností, dalšímu nížení nákladů vlastníků lesů. Vhodné umístění a provedení nově
budovaných i stávajících cest přispěje současně k vyšší ochraně půdy před škodami
způsobenými jak lesní technikou, tak především vodní erozí.
135
Naplňování cílů priority je komplementárně řešeno podporu projektů v rámci opatření
Spolupráce (čl. 36), které směřují k efektivnějšímu plánování při hospodaření na sdružených
majetcích, zajišťující stabilitu dlouhodobých příjmů, stejně jako ke snížení nákladů na zajištění
činností sdílením zařízení a strojů na těchto majetcích. Spoluprací vlastníků lesů na místní úrovni
(spolupráce s obcemi, spolupráce v oblasti cestovního ruchu) posílí diverzifikaci příjmů i odbyt
produkce na místních trzích. Zpětně lze generací příjmů zajistit náklady na plnění
mimoprodukčních funkcí. Synergicky rovněž působí podpora dalších projektů spolupráce,
jejichž prostřednictvím lze zlepšit využití inovací v praxi, a to adaptací postupů na konkrétní
potřeby vlastníka lesa. Spolu s podporou zvyšování kvalifikační úrovně vlastníků a předávání
znalostí pod opatřeními Vzdělávání (čl. 15) a Poradenství (čl. 16) zvýší efekt technologického
rozvoje a využití účinnějších postupů hospodaření. Podporou projektů spolupráce s veřejností lze
dále posilovat postavení a potřeby odvětví.
.
a1) Usnadnění restrukturalizace zemědělských podniků, které se potýkají se závažnými
strukturálními problémy:
Cíle
Celkovým cílem posílení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků,
posílení zaměstnanosti při zachování trvalé udržitelnosti a zohlednění přírodních znevýhodnění
a vyváženého rozvoje venkovských oblastí.
Specifickým cílem je zlepšit ekonomickou výkonnost a životaschopnost zemědělských a
potravinářských podniků (při částečném vyrovnání přírodního znevýhodnění) prostřednictvím
lepšího užití výrobních faktorů, efektivnějším využitím vody a zvýšením energetické účinnosti;
posílit zaměstnanost a rozšířit tržní příležitosti, urychlit uspořádání vlastnických vztahů k půdě;
zlepšit předpoklady pro usnadnění generační obměny v zemědělství a tvorbu efektivnějších
výrobních struktur.
Operativním cílem je povzbudit restrukturalizaci fyzického kapitálu obnovou techniky
a technologií a zavádění inovací vzniklých mj. i spoluprací v rámci EIP - celkem podpořit 3 520
projektů a z toho 5 % v rámci EIP. Tyto projekty budou zaměřeny na produktivní investice do
ŽV v celkovém počtu 2000 projektů; dále na neproduktivní investice v ŽV řešící sklady
statkových hnojiv v rozsahu 600 projektů (hlavní příspěvek do priority 5); na rekonstrukci a
výstavbu nových závlah 20 projektů (alokace bude upřesněna v závislosti na faktu, že závlahy
nebudou s velkou pravděpodobností již podporovány z národních zdrojů) a dále na ostatní
produktivní investice v rostlinné výrobě o rozsahu 900 projektů. V oblasti zpracování a
distribuce dle čl. 18 b) 570 projektů v případě zemědělských podniků a 760 projektů v případě
navazujícího zpracovatelského průmyslu.
Dále podpořit urychlení realizace komplexních a jednoduchých pozemkových úprav
prostřednictvím 350 projektů dle čl. 18 c).
Podpořit převod max. 3500 malých zemědělců do větších hospodářství dle čl. 20 c) (v závislosti
na finální verzi nařízení k podpoře malých podniků v rámci přímých plateb).
Alokace rozpočtu a zdůvodnění (EUR za období 2014-2020):
a2) Zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků v lesním hospodářství:
136
Cíle
Celkovým cílem je posílit konkurenceschopnost lesního hospodářství při zachování trvalé
udržitelnosti hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských oblastí.
Specifickým cílem je zlepšit ekonomickou výkonnost a životaschopnost lesnických podniků
podporou účinného využívání zdrojů a výrobních faktorů, efektivnosti a energetické účinnosti,
vhodného zpřístupnění porostů pro účely hospodaření, ochrany lesa a rekreace.
Operativním cílem je výstavba a rekonstrukce lesnické infrastruktury, investice do lesní
techniky, užívání technologických postupů vedoucích k efektivnějšímu zpracování surovin
(kvantifikace cílů bude upřesněna).
Alokace rozpočtu za období a zdůvodnění:
b) Usnadnění generační obnovy v zemědělském odvětví:
Cíle
Celkovým cílem je posílení konkurenceschopnosti posílit konkurenceschopnost producentů při
zachování trvalé udržitelnosti přílivem mladých podnikatelů do zemědělství.
Specifickým cílem je usnadnění generační obměny v zemědělství povzbudit zlepšení znalostí a
lidského kapitálu v zemědělství.
Operativním cílem je podpořit zahájení činnosti 715-1 250 mladých zemědělců jako vedoucích
zemědělských podniků s vlastním podnikatelským plánem podnikatelských plánů (což
představuje cca 3,8-6,3 % na celkovém počtu podniků dle Agrocenzu 2010). Podpořit převod
malých zemědělců a usnadnit tak postoupení půdy mladším podnikatelům s pozitivním vlivem
na věkovou a vzdělanostní strukturou v zemědělství.
137
Inteligentní růst
Udržitelný růst
TC 3 – Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků (MSP)
Cíle SZP
Konkurenceschopnost zemědělství
Priorita RV
Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků
PRIORITA 2
Opatření RV
Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
a) usnadnění restrukturalizace zemědělských
podniků, které se potýkají se závažnými
strukturálními problémy
Investice do
hmotného
majetku
(čl. 18 a),b))
Pozemkové
úpravy
(čl. 18 c)
Převod
podniku
malých
zemědělců
(čl. 20 1c))
Podpora
rozvoje
malých
zem.
podniků
(čl. 20 a
iii)
b) usnadnění generační obnovy
Lesnická
infrastruktura
(čl. 18 c))
Investice do nových
lesnických technologií a
zpracování lesnických
výrobků a jejich uvádění
na trh (čl. 27)
Podpora zahájení
podnikatelské
činnosti pro mladé
zemědělce (čl. 20 1
a) i))
Předávání znalostí (čl. 15)
Režimy jakosti (čl. 17)
Investice do nezemědělských činností (čl. 20 1b)
138
3.3.3 Priorita 3 – Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
Celkovým cílem je posílit konkurenceschopnost zemědělského sektoru.
Souhrn problému
Jedním z důvodů stávající úrovně konkurenceschopnosti zemědělských výrobců jsou často
nevýhodné podmínky – transakcí s odběrateli (např. cena komodit), což je dáno atomizací
zemědělských producentů (vyjma velkých podniků). To znamená, že velký počet malých
i středních prvovýrobců zvýhodňuje velké odběratele. Nízká vyjednávací síla prvovýrobců však
není vyvažována odbytovými organizacemi s dostatečným počtem členů a odpovídajícím
obratem. Zemědělské podniky vykazují při odbytu své produkce za stávajících podmínek
u některých komodit nízkou ochotu sdružovat se do odbytových organizací. Ty proto vykazují
nízký podíl obchodované produkce. U komodit vyžadujících rychlý odbyt výrobků – mléko,
vejce, ovoce a zelenina naopak podíl obchodované produkce prostřednictvím odbytových
organizací na trhu roste.
Trvale se zvyšující koncentrace navazujících odvětví (zpracovatelský průmysl, obchod) vytváří
stále větší tlak na prvovýrobce v oblasti zvyšujících se požadavků na kontinuitu, pravidelnost,
kvalitu a objem dodávané produkce. Odbytové organizace jsou tak schopny lépe reagovat na
potřeby odběratelů než jednotliví zemědělští producenti, neboť mají lepší pozici při vyjednávání
podmínek odbytu (což dokládá např. odvětví ovoce a zeleniny).
V oblasti managementu rizik lze identifikovat absenci účinných nástrojů na řešení nyní
komerčně nepojistitelných rizik systematického charakteru (zejména sucho, trvalý déšť při
sklizni). Přes relativně dostatečnou míru propojištěnosti a značný objem pojistného
v soukromém zemědělském pojištění existuje silná vazba propojištěnosti na dotacích pojistného.
Zemědělci mají slabou vůli vytvářet vzájemné fondy na řešení nepojistitelných rizik. Nezávislé
poradenství v řízení rizik není zatím dostatečně rozvinuto. Zemědělský potenciál je u nás
ohrožován pravděpodobnými přírodními katastrofami v podobě stále četnějších lokálních
povodní, což souvisí s nedostatečnou vodní retencí krajiny. Možnost zničení více než 30 %
zemědělského potenciálu jednotlivého zemědělského podniku v důsledku přírodní katastrofy je
však v českých podmínkách velmi malá.
PRV má však v oblasti řízení rizik pro české zemědělské podniky, významně větší než běžné
rodinné farmy ve většině států EU, velmi limitovanou roli, protože podmínkou uplatnění
opatřeními PRV podporovaných nástrojů je minimálně 30 % výpadek produkce nebo příjmu,
resp. zničení produkčního potenciálu jednotlivého podniku. Proto se jeví účelnější řešit tuto
oblast jako doposud prioritně na národní úrovni.
Rovněž současná propojištěnost komerčním pojištěním je poměrně dosti vysoká, riziko vyšších
škod přesahujících 30 % průměrné roční produkce celého zemědělského podniku je v ČR velmi
nepravděpodobné a ochota sdružit finanční prostředky do vzájemného fondu, jakož i důvěra
v jejich spravedlivé rozdělování, je mezi zemědělci nízká. Vzájemný fond není v ČR legislativně
definován. S ohledem na možnost řešit dopady některých potenciálních nepojistitelných rizik
(zejména sucha) zůstává možnost využití opatření k podpoře vzájemného fondu zejména jako
nástroje ke stabilizaci příjmu na zvážení.
Z pohledu ČR je ke zvážení využít podporu investic do preventivních opatření, jejichž cílem je
snížení následků pravděpodobných přírodních katastrof a katastrofických událostí. Na území ČR
je značná část zemědělské půdy ohrožena vodní a větrnou erozí. K velikosti problému přispívá
také velká průměrná velikost půdních bloků v ČR (cca 20 ha), nedostatek polních cest
139
s vodohospodářskou a protierozní funkcí, protierozních opatření technického charakteru, způsob
hospodaření. Předmětem podpory by měla být cílená podpora na investice do opatření, která mají
ochrannou preventivní funkci např. meze, poldry, cestní příkopy, malé retenční nádrže atd.
Současně je potřeba zvýšit zájem u potenciálně ohrožených zemědělců o realizaci výše
uvedených preventivních opatření.
Hlavní oblasti, které reagují na výsledky SWOT analýzy, jsou vyjádřeny těmito prioritními
oblastmi:
a) lepší začlenění prvovýrobců do potravinového řetězce prostřednictvím programů jakosti,
podpory na místních trzích a v krátkých dodavatelských řetězcích. b) podporu řízení rizik v
zemědělských podnicích.
a) „Lepší začlenění prvovýrobců do potravinového řetězce prostřednictvím programů
jakosti, podpory na místních trzích a v krátkých dodavatelských řetězcích. Souhrn potřeb
Posílení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru je potřebné realizovat také posílením
pozitivního vnímání nabízených produktů spotřebiteli, kteří se po aférách týkajících se kvality a
bezpečnosti potravin především původem z okolních zemí stále více zajímají o původ a garanci
kvality. Z tohoto důvodu je potřeba motivovat především malé a střední zemědělce k zapojování
se do režimů jakosti zemědělských produktů, které poskytnou záruky ohledně jakosti a vlastností
produktu nebo výrobního procesu použitého v důsledku účasti zemědělců v těchto režimech,
zajišťují dotyčným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich tržní příležitosti.
Dále je v této souvislosti nutné podporovat zapojení producentů do tzv. krátkých dodavatelských
řetězců, ať už se jedná například o prodej přímo z farmy, svého obchodu nebo prodej své
produkce na farmářských trzích či přímé dodávání produkce na krám. Zvýší se tím dostupnost
regionálních potravin, tyto produkty mají zcela jasný původ a dohledatelnost a garanta kvality.
Minimalizuje se počet subjektů, které chtějí mít na produktu marži. Krátké dodavatelské řetězce
jsou potřebnou protiváhou globalizace fungující ve výrobě a distribuci potravin.
Částečnou úhradou nákladů spojených se vstupem do režimů jakosti a s účastí v těchto režimech
a certifikacích ať už se jedná o náklady na certifikaci nebo na potřebné analýzy nutných ke
vstupu a účasti v konkrétních režimech jakosti mohou být především pro mikro a malé podniky
zásadním problémem, který je odrazuje od tohoto kroku. Stejným problémem jsou náklady na
zřízení, fungování a propagaci realizace krátkého dodavatelského řetězce.
Návrh opatření
S cílem naplnit zmíněné potřeby bude podporováno opatření dle čl. 17 Režimy jakosti
zemědělských produktů a potravin, a to tak, aby se zvýšil počet zemědělců zapojených do režimů
jakosti a zapojení producentů do tzv. krátkých dodavatelských řetězců (dle čl. 36).
b) „Podpora řízení rizik v zemědělských podnicích“
Souhrn potřeb
V oblasti managementu rizik analýza ukazuje, že vzhledem k relativně vysokému propojištění
komerčními pojišťovnami a nízké ochotě zemědělců se podílet (sdružovat zdroje) na opatření
a ke struktuře zemědělských podniků je využití v EAFRD navrhovaných opatření velmi
problematické. Doporučuje se v tomto programovém období odpovídající opatření 19, 37, 38, 39
a 40 nezavést.
Návrh opatření
140
Podpora preventivních opatření před poškozením potenciálu zemědělské produkce přírodními
katastrofami a katastrofickými událostmi (čl. 19a) se jeví jako účelná. V souvislosti
s klimatickou změnou narůstá intenzita erozních jevů a také extrémních srážkových úhrnů,
vyvolávajících povodňové stavy. Intenzivními lokálními povodněmi charakteru přírodní
katastrofy byla v minulých několika letech zasažena místa rozložená na téměř celém území ČR.
V důsledku těchto jevů akceleruje degradace půdy a znečištění vod a dochází k rozsáhlým
škodám na půdním fondu. Jedním z řešení této situace je podpora realizace preventivních
opatření, která přispějí k snížení následků pravděpodobných přírodních katastrof
a katastrofických událostí.
Alokace rozpočtu a zdůvodnění
141
Cíle SZP
Priorita RV
Opatření RV
Inteligentní růst
Udržitelný růst
TC 3 – Zvýšení konkurenceschopnosti zejména
malých a středních podniků (MSP)
TC 5 – Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení
řízení rizik a bezpečnost
PRIORITA 3
Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
a) lepší začlenění prvovýrobců do
potravinového řetězce
Režimy jakosti
zemědělských
produktů a potravin
(čl. 17)
Spolupráce
(čl. 36)
b) podpora řízení rizik
Preventivní opatření před
poškozením potenciálu
zemědělské produkce přírodními
katastrofami a katastrofickými
událostmi
(čl. 19 a)
142
3.3.4 Priorita 4 – Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství
a lesnictví
Celkovým cílem je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, opatření v oblasti klimatu
a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví.
Souhrn problému
Hospodaření na více než polovině využívané zemědělské půdy ČR je ztíženo přírodními
omezeními. Bez podpor poskytovaných do těchto oblastí jsou farmy zde hospodařící
nekonkurenceschopné a hrozí marginalizace těchto území spojená s negativními dopady na
životní prostředí, snížením biodiverzity, zhoršením péče o krajinu, zanedbáváním péče o půdu,
až její opouštění.
V období od roku 1990 až do současnosti došlo v mnoha ohledech ke snížení tlaku na životní
prostředí ze strany zemědělství (např. objem aplikovaných živin ), což se částečně pozitivně
projevilo na jakosti povrchových vod a v některých ohledech v biologické různorodosti. Krajina
v minulosti ztratila do značné míry svoji estetickou hodnotu, nepodporuje dostatečně zadržování
vody a na značné části ČR vykazuje nízkou ekologickou stabilitu. Přírodní stanoviště jsou
v nepříznivém stavu a to jak na zemědělské půdě, v lesích i v případě vodních stanovišť. Ze
zemědělství unikají do vod živiny a prostředky na ochranu rostlin.
Značná část půd je ohrožena některou z forem degradace (zejména vodní erozí). Ekologické
zemědělství, ač poskytuje značné veřejné statky, dosud nenaplňuje v tomto ohledu svůj
potenciál.
Lesní porosty jsou ohrožovány nepříznivými klimatickými a antropogenními vlivy, což
v kombinaci s nevhodnou dřevinnou, prostorovou a věkovou skladbou některých porostů vede
k jejich značné náchylnosti k poškození a ohrožení plnění zejména mimoprodukčních
a celospolečenských funkcí. Limitním faktorem pro nápravu dřevinné skladby je vyšší
ekonomická náročnost pěstování listnatých dřevin i škody zvěří. Biologická rozmanitost v lesích
klesá a ochrana genofondu v lesích není dostatečná. V praxi nejsou dostatečně využívány
poznatky výzkumu.
V zemědělství i lesnictví chybí dostatečné služby v oblasti poradenství zejména proto, že celá
řada cílů v životním prostředí není žadatelům o podpory pochopitelná pro jejich vysoký stupeň
komplexity (např. způsob a důvody ochrany druhové různorodosti).
Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy, jsou organizovány ve třech
prioritních oblastech:
a)
obnova a zachování biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě Natura 2000
a zemědělských ploch vysoké přírodní hodnoty, a současného stavu evropské krajiny;
b)
zlepšení vodního hospodářství;
c)
lepší hospodaření s půdou.
a) Obnova a zachování biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě Natura 2000
a zemědělských ploch vysoké přírodní hodnoty, a současného stavu evropské krajiny
Souhrn potřeb
.
143
Jako výsledek analýzy stavu byly definovány následující potřeby v oblasti ochrany biodiverzity
a krajiny: podpořit hospodaření farem v oblastech s přírodními omezeními. V případě krajiny je
hlavní potřebou posílit její ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu. U polopřirozených
stanovišť zejména na travních porostech, ale také v lesích a u vodních ekosystémů, vyvstala
potřeba bránit jejich degradaci, zachovat je a zlepšit jejich stav. Zajistit odpovídající péči o cenná
stanoviště i mimo chráněná území. V případě obzvláště cenných stanovišť nebo míst výskytu
prioritních druhů na zemědělské půdě a v lesích (tj. především oblasti Natura 2000) s omezeními
hospodaření umožnit pokračování hospodaření, respektující potřebu odpovídajícího
managementu. Bránit dalšímu poklesu druhů na zemědělské půdě (zejména ptáci a hmyz)
specifickým a cíleným managementem. U lesů byla identifikována potřeba posílit zdravotní stav
a odolnost vůči biotickým a abiotickým činitelům (např. úpravou dřevinné skladby, obnovou po
kalamitách, rekonstrukcemi porostů náhradních dřevin) a posílit jejich biologickou rozmanitost
a reprodukci a ochranu genofondu lesních dřevin, současně je třeba posilovat ochranu lesů před
škodami biotického i abiotického původu. Samostatnou potřebou je zachovat cenná nelesní
stanoviště na lesní půdě.
Návrh opatření
K naplnění těchto potřeb v zemědělství byla vybrána následující základní opatření: čl. 29
Agroenvironmentální – klimatické operace, které zejména pomocí specifických managementů,
odpovídajících typu stanoviště a požadavkům vybraných druhů organismů budou podporovat
ochranu a obnovu cenných stanovišť, čl. 31 Platby v rámci sítě Natura 2000 a vodní rámcové
směrnice, pomohou udržet hospodaření prostřednictvím kompenzací za omezení v hospodaření
na nejcennějších lokalitách. Uchovat hospodaření v oblastech s přírodním a jiným
znevýhodněním (zpravidla vysoké přírodní hodnoty) umožní opatření dle čl. 32 Platby pro
oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními. Podpora cíle čl. 30 Ekologické zemědělství
podpoří další rozšíření a stabilizaci tohoto systému hospodaření, který redukuje významně rizika
pro volně žijící organismy. Podpora projektů, umožňujících cílení vybraných titulů AEO, bude
podporována dle čl. 18 (1) d) Neproduktivní investice (investice do zařízení podporujících
implementaci agroenvironmentálních a klimatických operací).
Zachování biologické rozmanitosti v lesích je podmíněno ochranou lesního prostředí jako celku
při posilování všech zejména ochranných funkcí lesních porostů. Pro posílení zdravotního stavu
lesů, stability a odolnosti lesních porostů jsou navržena následující opatření. Obnova porostů po
kalamitách včetně rekonstrukce porostů náhradních dřevin v imisních oblastech je specificky
zajištěna opatřením dle čl. 25 (1d) Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními
katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů, úpravu druhové skladby
lze řešit investicemi do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin u opatření Investice ke
zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (čl. 26) a současně podporou
následného zachování zvýšeného podílu těchto dřevin v porostech v rámci opatření Lesnickoenvironmentální a klimatické služby a ochrana lesů (čl. 35). Uvedené opatření je dále využito
pro posílení biologické rozmanitosti podporou na zachování porostního typu hospodářského
souboru a ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin. Ochrana biodiverzity a lesního
prostředí je rovněž součástí podpory Neproduktivních investic pro zvýšení rekreačních funkcí
lesů (čl. 26).
Mezi klíčová podpůrná opatření patří zejména čl. 15 Předávání znalostí a čl. 16 Poradenské,
řídicí a pomocné služby pro zemědělství, která pomocí zvyšování znalostní úrovně vlastníků lesů
napomůže uplatňování vhodných způsobů při hospodaření v lesích a přenosu nových poznatků.
Naplňování definovaných potřeb lze v případě lesnictví posílit také prostřednictvím podpory
přenosu výsledků výzkumu do praxe v rámci opatření dle čl. 36 Spolupráce (nově navržené
144
pěstební postupy po kalamitách, návrhy lesnických postupů posilujících biodiverzitu a
environmentální funkce aj.).
Jako podpůrné opatření zejména v oblasti sdílení zkušeností a prezentace příkladů dobré praxe
bude sloužit i opatření dle č. 55 Celostátní síť pro venkov.
b) Zlepšení vodního hospodářství
Souhrn potřeb
V rámci zlepšování vodního hospodářství byly identifikovány zejména potřeby v oblasti posílení
retenční schopnosti krajiny, ochrany před povodněmi a snížení zatížení vod splachy se
znečišťujícími látkami a s ornicí z polí, případně odpadními vodami z obcí. Zvláště je žádoucí
zpomalit odtok vody z krajiny (např. zřizováním překážek odtoku vody, realizací preventivních
opatření v lesích – budování retenčních nádržích, hrazení bystřin), snížit únik živin a prostředků
na ochranu rostlin do vod, zejména (ale nejen) v povodích vodárenských nádrží a na půdách,
které jsou z hlediska úniku živin a smyvu ornice zranitelné.
Návrh opatření
S cílem naplnit tyto potřeby jsou navržena následující základní opatření: čl. 29
Agroenvironmentální-klimatické operace, které např. podporou zatravnění přispějí k zpomalení
odtoku vody z krajiny a snížení znečištění vod splachy živin a sedimenty. V rámci čl. 30
Ekologické zemědělství je podporován systém hospodaření, který vede k obohacování půdy
humusem (zadržuje vodu) a snižování rizika znečišťování vody živinami a především prostředky
na ochranu rostlin. Článek 18 (1) c) Investice do hmotného majetku týkající se infrastruktury
představuje podporu tvorby společných zařízení v rámci pozemkových úprav, což jsou obvykle
trvalé úpravy v krajině chránící vodu i půdu (protierozní ochrana a zásahy zpomalující odtok
vody z krajiny). Ke zpomalení odtoku vody a k ochraně ostatní krajiny přispívají také významně
všechna preventivní opatření v lesích, opatření dle čl. 25 Předcházení poškozování lesů lesními
požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů bude
podporovat výstavbu retenčních nádrží v lesích, hrazení bystřin a preventivní protipovodňová
opatření, k ochraně lesů i ostatní krajiny při povodňových škodách je navržena podpora
Odstraňování škod způsobených povodněmi. Ke zlepšení vodního režimu rovněž přispěje
navyšování podílu listnatých dřevin (Zlepšování druhové skladby lesních porostů
prostřednictvím zachování zvýšeného podílu meliorační a zpevňující dřeviny, čl. 35 a jejich
ochrana, čl. 26), obnova porostů po kalamitách (čl. 25). Ke zvýšení retenční schopnosti krajiny
může vedle svého hlavního přínosu k naplnění priority 5 přispívat také zvyšování výměry lesů
podporou opatření Zalesňování zemědělské půdy (čl. 23).
Mezi klíčová podpůrná opatření patří zejména čl. 15 Předávání znalostí a čl. 16 Poradenské,
řídicí a pomocné služby pro zemědělství a čl. 36 Spolupráce, které budou podporovat šíření
znalostí o dopadech hospodaření na jakost vod a rychlost odtoku vod z krajiny a o zemědělských
či lesnických postupech prospěšných v ochraně vod.
c) Lepší hospodaření s půdou
Souhrn potřeb
Hlavními potřebami jsou zejména potřeba redukovat dopady hospodaření z půdních bloků
z hlediska ochrany vod, snížit dopady vodní a větrné eroze s ohledem na změnu klimatu, snížit
rizika utužování půd, ztráty humusu, prevence acidifikace půd a zlepšení managementu
podmáčených půd. V oblasti lesního hospodaření je ochrana půdy (stejně jako zajištění plnění
všech ostatních mimoprodukčních funkcí lesů) nezbytná např. v oblastech s přetrvávajícími
145
nepříznivými antropogenními vlivy prostřednictvím podpory přeměn porostů náhradních dřevin.
Potřebou, která má zvláštní postavení je potřeba posílit schopnost zemědělství a lesnictví
v adaptaci na očekávané změny klimatu.
Návrh opatření
Pro naplnění potřeb jsou navržena následující hlavní opatření: řada titulů v rámci čl. 29
Agroenvironmentální-klimatické operace zajišťuje ochranu půd proti erozi (např. zatravňování,
pěstování meziplodin, zakládání biopásů). Ucelený systém hospodaření podporovaný v rámci
opatření dle čl. 30 Ekologické zemědělství posiluje hromadění humusu v půdě např. nutností ve
větší míře střídat plodiny.
Obdobně jako u ochrany vod jsou v rámci čl. 18 (1) c) Investice do hmotného majetku týkající se
infrastruktury (pozemkové úpravy) budována společná zařízení s cílem chránit půdu před erozí.
K ochraně lesní půdy přispívají opatření čl. 26 Investice k zvýšení odolnosti a ekologické
hodnoty lesních ekosystémů, čl. 35 Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů
a čl. 25 Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami
a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů, které budou podporovat navyšování
podílu listnatých dřevin v lesních porostech, obnovu lesních porostů po kalamitách (zlepšení
fyzikálních vlastností i chemismu půd), ochranou před povodněmi. Potřeba zvyšování ochrany
lesních porostů (lesní půdy) je dále naplňována podporou využívání šetrné lesní techniky v rámci
opatření čl. 27 Investice do nových lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich
uvádění na trh (jen vedlejší účel opatření) či cíleným budováním a rekonstrukcemi lesní dopravní
sítě (Lesnická infrastruktura, č. 18 (1) c)).
Mezi podpůrná opatření, která budou zlepšovat znalosti podnikatelů v zemědělství a lesnictví
v oblasti ochrany půdy (šíření znalostí o dopadech hospodaření na půdu a o zemědělských
postupech prospěšných v ochraně půd), jsou především v rámci čl. 15 Předávání znalostí, čl. 16
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství (u čl. 15 a 16) a čl. 36 Spolupráce.
Ukázalo se, že je nezbytné nasměrovat nástroje politiky na místa s největšími ohroženími, tak
aby bylo dosaženo co nejlepšího poměru náklady: efekt politiky a celkové účinnosti politiky.
V případě ochrany biodiverzity byla vybrána opatření, která jsou cílená (geograficky
i předmětně) a umožňují tak zvýšení účinnosti politiky. Jedná se zejména o čl. 29
Agroenvironmentální-klimatické operace, v rámci kterých budou podopatření (a odpovídající
managementy) zvláště zaměřená na vymezená cenná stanoviště na travních porostech, dále na
vybrané druhy ptactva (zejména v období hnízdění na o. p. i TP), přičemž některá podopatření
jsou cílena na podporu celých skupin ptactva a jiných volně žijících organismů (podpora
pěstování krmných biopásů). Na zachování/podporu populací hmyzu jsou zaměřena specifická
podopatření na orné půdě (zakládání nektarodárných a trávobylinných biopásů). Dalším
klíčovým opatřením je čl. 31 Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě,
který je aplikován na vymezených cenných územích a poskytuje zemědělcům kompenzace za
omezení hospodaření, postavená na právních předpisech. Platby pro oblasti s přírodními či
jinými zvláštními omezeními podle čl. 32 zajistí v oblastech s přírodními omezeními přiměřené
příjmy farmám zde hospodařícím a zajišťujícím udržení extenzivního hospodaření i naplnění cílů
této priority. Na zemědělské půdě bude opět zavedeno opatření čl. 30 Ekologické zemědělství,
které již svých charakterem jako ucelený systém hospodaření podporuje zachování/zvyšování
biodiverzity (např. nízkými vstupy živin, vyloučením prostředků na ochranu rostlin). V lesích
budou aplikována jako základní opatření čl. 25 Předcházení poškozování lesů lesními požáry
a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů, čl. 26
146
Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, které umožní ochranu
melioračních a zpevňujících dřevin, a taktéž zavedení neproduktivních investic v lesích.
Současně bude působit i opatření dle čl. 35 Lesnicko-environmentální a klimatické služby
a ochrana lesů, které bude podporovat zlepšování druhové skladby lesních porostů
prostřednictvím zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin, zachováním porostního typu
hospodářského souboru, ochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin.
Pro naplnění potřeb v oblasti ochrany biodiverzity budou zavedena podpůrná opatření, která
zajistí synergický efekt, protože budou odstraňovat nedostatečnou znalost působení této politiky
na biodiverzitu, což je jedna z překážek žádoucí účinnosti politiky. Jedná se především
o opatření čl. 15 Předávání znalostí a čl. 16 Poradenské, řídicí a pomocné služby pro
zemědělství. V obou opatřeních bude různým způsobem (pomocí přednášek pro více
zemědělců/lesníků, nebo individuálním poradenstvím) zpřístupněno zemědělcům a lesním
hospodářům jejich působení na biodiverzitu a mechanismus vlivu těchto nástrojů politiky na její
ochranu.
V této oblasti bude také působit podpůrné opatření čl. 36 Spolupráce, které umožní pružnější
přenos znalostí v rámci zemědělství a lesnictví (např. v oblasti adaptačních opatření v souvislosti
se změnou klimatu, postupy posilující sekvestraci uhlíku). Podporou spolupráce lze docílit také
zvýšení povědomí společnosti o skutečném stavu lesa, jeho přínosech a potřebách ochrany.
Potřeba zvyšování ochrany lesních porostů je dále naplňována podporou využívání k přírodě
šetrných technologií v lese v rámci opatření čl. 27 Investice do nových lesních technologií a
zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh.
Mezi opatřeními je zajištěna komplementarita a synergie. Např. účinnost opatření, která
podporují operace cílené na ochranu biodiverzity, je posilována podpůrnými opatřeními (např.
čl. 15 Předávání znalostí a čl. 16 Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství).
Komplementarita je např. zajištěna mezi čl. 31 Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové
směrnice o vodě a čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické operace, neboť opatření se doplňují
v oblastech Natura 2000, kde každé opatření podporuje jinou část managementu lokalit dle jiné
logiky. Značné synergické efekty lze identifikovat mezi opatřeními na péči o stanoviště (např.
dle čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické operace) a investičními opatřeními (např. dle čl. 18
(1) d) Neproduktivní investice). Opatření dle čl. 18 (1) d Neproduktivní investice vytvářejí
podmínky pro větší účinnost podpor specifických způsobů hospodaření, neboť vytvářejí zařízení
(oplocení cenných lokalit na pastvinách), které posilují účinnost managementových opatření.
Současně tato opatření zvyšují odolnost krajiny vůči účinkům změny klimatu a současně působí
jako jejich prevence. Vytvářením struktur v krajině budou bránit rostoucím rizikům eroze a
současně se budou podílet na ukládání uhlíku v půdě. Podpůrný vliv na ochranu biodiverzity,
vody a půdy má také opatření dle čl. 18 c) Pozemkové úpravy (příprava a realizace plánu
společných zařízení) či zkvalitnění lesní cestní sítě v rámci opatření Lesnická infrastruktura.
Také podopatření cílená na ochranu půd současně podporují ochranu vod (např. zatravňování na
svažitých půdních blocích v rámci čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické operace). Dalším
synergickým efektem je současně s ochranou půd a vody (eroze) také vázání uhlíku v půdě
(zatravnění – dle čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické operace - a zalesňování dle čl. 23
Zalesňování a zakládání lesů). Synergické efekty budou posilovány cílením opatření na lokality,
kde lze předpokládat co největší pozitivní efekty pro více cílů (např. zatravňování ve
vytipovaných lokalitách v povodí vodárenských nádrží).
Cíle
Celkovým cílem je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, opatření v oblasti klimatu
a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví.
147
Specifické cíle jsou navržené podle prioritních oblastí takto:
a) Zachovat nebo navýšit podíl zemědělské a lesní půdy obhospodařované ve vazbě na zachování
biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny.
b) Zachovat nebo navýšit podíl zemědělské a lesní půdy obhospodařované za účelem zlepšení
hospodaření s vodou.
c) Zachovat nebo navýšit podíl zemědělské a lesní půdy obhospodařované za účelem zlepšení
hospodaření s půdou.
Operativními cíli jsou:
a) Počet ha obhospodařovaných ve vazbě na biologickou rozmanitost a zachování krajiny (cíl:
790 tis. ha z. p. a 100 tis. ha LP); hospodaření na HNV: % UAA obhospodařované s ohledem na
zachování vysoké přírodní hodnoty.
V oblastech s přírodními či jinými omezeními bude podpořeno 10 tis. farem a zachováno
hospodaření na 876,9 tis. ha z. p.
b) Počet ha obhospodařovaných za účelem zlepšení hospodaření s vodou (120 tis. ha).
c) Počet ha obhospodařovaných za účelem zlepšení hospodaření s půdou a zabránění půdní erozi
(120 tis. ha).
d) Kombinovaný příspěvek na ochranu vody a půdy (750 projektů společných zařízení v rámci
pozemkových úprav).
bude doplněno po projednání rozpočtu
148
Udržitelný růst
Cíle SZP
TC 6 - ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů
Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření proti změně klimatu
PRIORITA 4
Priorita RV
Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
a) obnova a zachování biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě
Natura 2000 a zemědělských činností vysoké přírodní hodnoty…
b) zlepšení vodního
hospodářství
c) zlepšení hospodaření
s půdou
Opatření RV
s přímým vlivem
s nepřímým vlivem
Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (čl. 26)
Agroenvironmentální-klimatické operace (čl. 29)
Ekologické zemědělství (čl. 30)
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (čl. 31)
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (čl. 35)
Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů (čl. 25)
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními
omezeními (čl. 32)
Zalesňování zemědělské půdy (čl. 23)
Pozemkové úpravy (č. 18 c))
149
3.3.5 Priorita 5 – Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na
nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která
je odolná vůči klimatu
Celkovým cílem opatření v rámci priority 5 je účinné využívání přírodních zdrojů a zavedení
opatření prevence nepříznivého vlivu i změn klimatu.
Shrnutí problému
V současnosti je biomasa využívána poměrně jednostranně a její využívání má nízkou účinnost.
I přes značný rozsah ukládání uhlíku v půdě a dřevě, je uvolňování CO2 stále ještě vysoké
a energetická účinnost zemědělských a potravinářských provozů není dostatečná. Spotřeba vody
v zemědělství není vysoká, ale přesto postupně roste. Využívání obnovitelných zdrojů zdaleka
nenaplňuje svůj potenciál. Produkční potenciál půd postupně klesá. Zacházení se statkovými
hnojivy (zejména způsob skladování) způsobuje úniky oxidu dusného a metanu v rozsahu
větším, než je nutné. Stále ještě vysoký stupeň zornění neumožňuje dostatečné ukládání uhlíku
do půdy.
Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy a potřeby jsou organizovány
v pěti prioritních oblastech:
a) efektivnější používání vody v zemědělství;
b) efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;
c) usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadu,
reziduí a jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;
d) snižování emisí oxidu dusného a metanu ze zemědělství;
e) podpora pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví.
PRV má ve zmíněných oblastech důležitou roli a je doplňkem ostatních politik.
Prioritní oblast a) efektivnější používání vody v zemědělství
Souhrn potřeb
V analýze současného stavu bylo v rámci jednotlivých prioritních oblastí identifikováno několik
potřeb, na jejichž pokrytí míří jednotlivá opatření či jejich části v PRV 2014-2020. Byla
identifikována potřeba snížit spotřebu vody v zemědělství a/nebo zvýšit účinnost jejího užívání
(investiční opatření: výstavba a rekonstrukce závlahových systémů, preventivní opatření:
rekonstrukce závlahových systémů).
Návrh opatření
Potřeba v oblasti efektivnějšího využívání vody bude naplňována především prostřednictvím čl.
18 Investice do hmotného majetku, dále pak ve článcích 20 Rozvoj zemědělských podniků a
podnikatelské činnosti. U obou opatření se jedná o podporu investic, zaměřených na projekty
přinášející úspory vody (např. technologie účinnějšího zavlažování).
Prioritní oblast b) efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin
Souhrn potřeb
150
Byla formulována potřeba snižovat spotřebu energie v zemědělství a lesnictví u investičních
opatření prostřednictvím moderních technologií, snižování úniku energie z budov atd.
Návrh opatření
Potřeba v oblasti efektivnějšího využívání energie bude naplňována především prostřednictvím
čl. 18 Investice do hmotného majetku, dále pak ve článcích 20 Rozvoj zemědělských podniků a
podnikatelské činnosti. U obou opatření se jedná o podporu investic, zaměřených na projekty
přinášející úspory energií (např. nové technologie, snižování ztrát energie z objektů).
Prioritní oblast c) usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů,
vedlejších produktů, odpadu, reziduí a jiných nepotravinářských surovin pro účely
biologického hospodářství
Souhrn potřeb
Potřebou je dle analýzy posílení většího využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie ze
zemědělství a lesnictví.
Návrh opatření
Potřeba zvýšení účinnosti a mnohostrannosti využívání biomasy a ostatních obnovitelných
zdrojů energie je v novém období podporována především opatřeními v rámci čl. 18, dále pak
ve článcích 20 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti a 21 Základní služby a
obnova vesnic ve venkovských oblastech (např. podpora projektů zaměřených na využívání
obnovitelných zdrojů energie).
Prioritní oblast d) snižování emisí oxidu dusného a metanu ze zemědělství
Souhrn potřeb
Byla určena potřeba snižovat emise skleníkových plynů v zemědělství např. využíváním
moderních technologií.
Návrh opatření
Opatření čl. 18 Investice do hmotného majetku zaměřené na operace snižující rizika úniku
skleníkových plynů (zejména oxidu dusného a metanu) přispějí k potřebám prioritní oblasti.
Jedná se především o podporu projektů (např. úpravy stájí, nebo budování/obnova skladů na
statková hnojiva), které garantují snížení emisí těchto plynů. Emise skleníkových plynů ze
zemědělské půdy jsou zmenšovány i podporou vhodných způsobů hospodaření opatřením dle čl.
29 Agroenvironmentální-klimatické operace.
Prioritní oblast e) podpora pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví
Souhrn potřeb
Jedná o potřebu posilovat ukládání uhlíku v zemědělství a lesnictví pokračováním podpory
převodu na travní porosty nebo další trvalé kultury (les), zároveň posílit prevenci degradace
půdy.
Návrh opatření
Pro potřebu další podpory ukládání uhlíku v půdě a dřevě, a tím snížení množství uvolňovaného
CO2, které je stále ještě vysoké, jsou podporována opatření na zatravnění a zalesnění z.p. čl. 29
Agroenvironmentální-klimatické operace a čl. 23 Zalesňování a zakládání lesů. Vzhledem
k pozvolna narůstající spotřebě vody a energií, v zemědělství i venkovských oblastech, je zde
řešena také potřeba tento trend zvrátit nebo alespoň zmírnit, k tomuto účelu byla do PRV 20142020 zařazena opatření pro investice směřující k efektivnějšímu využívání těchto zdrojů,
podporovaná např. v rámci čl. 20 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti.
151
Zvýšení účinnosti využívání vody a energií v rámci opatření dle čl. 18 Investice do hmotného
majetku a ve čl. 20 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti s sebou nese značný
potenciál pro synergie s Prioritou posilování konkurenceschopnosti, a proto budou podpory
investic cíleny tak, aby naplňovaly potřeby v obou prioritách. Obdobné synergické efekty lze
generovat v případě cílených projektů na prevenci úniku oxidu dusného a metanu v zemědělství,
projekty současně mohou podpořit posilování konkurenceschopnosti zemědělství, ale také
ochranu vod v rámci priority 4.
Výše zmíněná opatření budou také směřována na projekty využívající energie z obnovitelných
zdrojů a zejména však v rámci čl. 21 Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
současně podpoří trvale udržitelné užívání energií na úrovni obcí a přispějí ke zvyšování kvality
života na venkově.
Opatření na podporu pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví současně v mnoha případech
podporují také ochranu vod a půdy i biodiverzity (čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické
operace, čl. 23 Zalesňování a zakládání lesů). Proto správné cílení těchto opatření může zajistit
významné posílení pozitivních efektů i více prioritních oblastí současně.
Cíle
Celkovým cílem je účinné využívání přírodních zdrojů a zavedení opatření v oblasti klimatu.
Specifické cíle
a) snížit spotřebu vody a energie na jeden projekt
b) snížit spotřebu energie na jeden projekt
c) a navýšit podíl využívání obnovitelných zdrojů ze zemědělství (vyjádřené v %).
d) dalším specifickým cílem je snížit emise oxidu dusného (N2O) a metanu (CH4) a emise
skleníkových plynů ze zemědělství: celkové roční emise metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O)
ze zemědělství, celkové roční emise a ztráty oxidu uhličitého (CO2) a emise metanu (CH4) a
oxidu dusného (N2O) ze zemědělské půdy (tzn. z travních porostů a orné půdy).
e) posledním specifickým cílem je zvýšit množství CO2 ekvivalentního vázaného v zemědělství
vlivem politiky (t za rok) a podíl půdy, jejíž obhospodařování přispěje k sekvestraci uhlíku.
prioritní oblasti a) byla identifikována potřeba snížit spotřebu vody v zemědělství a/nebo zvýšit
účinnost jejího užívání (investiční opatření: výstavba a rekonstrukce závlahových systémů,
preventivní opatření: rekonstrukce závlahových systémů).
Obdobně u prioritní oblasti b) byla formulována potřeba snižovat spotřebu energie
v zemědělství a lesnictví u investičních opatření prostřednictvím moderních technologií,
snižování úniku energie z budov atd.
Posílení většího využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství a lesnictví je
potřebou v rámci prioritní oblasti c).
Pro naplnění prioritní oblasti d) byla určena potřeba snižovat emise skleníkových plynů
v zemědělství např. využíváním moderních technologií.
U prioritní oblasti e) se jedná o potřebu posilovat ukládání uhlíku v zemědělství a lesnictví
pokračováním podpory převodu na travní porosty nebo další trvalé kultury (les), zároveň posílit
prevenci degradace půdy.
Operativními cíli jsou
152
a) úspora vody (počet projektů na snížení spotřeby vody),
b) úspora energie (počet projektů na zvýšení účinnosti využívání energie) a
c) využívání obnovitelné energie (počet nových projektů na využívání obnovitelné energie v
zemědělství a lesnictví)
d) dále bude zvýšen podíl plochy obhospodařované a projektů uskutečněných na snížení emisí
skleníkových plynů (např. zalesnění 4500 ha a zatravnění 46 000 ha zemědělské půdy za období,
projekty na management statkových hnojiv), .
e) Dalším cílem bude zvýšení počtu ha obhospodařované zemědělské a lesní půdy a/nebo počet
projektů přispívajících k odolnosti vůči klimatické změně a počtu ha přispívajících k pohlcování
uhlíku v zemědělství a lesnictví a současně k omezování emisí oxidu dusného a metanu
(zalesnění 1 500 ha a zatravnění 46 000 ha zemědělské půdy za období). Dále bude zvýšen podíl
měrných jednotek vázaných na využívání obnovitelných zdrojů ze zemědělství a úsporu vody a
energie (7,5 tis. projektů na obnovitelné zdroje energie).
a) efektivnější používání vody
b) efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin
c) usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadu,
reziduí a jiných nepotravinářských surovin
Financování naplnění těchto tří cílů bude součástí rozpočtu opatření dle čl. 18 Investice do
hmotného majetku
d) snižování emisí oxidu dusného a metanu ze zemědělství a lesnictví
Financování naplnění cíle bude zčásti hrazeno z opatření dle čl. 18 Investice do hmotného
majetku, opatření Agroenvironmentální-klimatické operace (čl. 29) a zalesňování a zakládání
lesů (čl. 23)
e) podpora pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví
Opatření Agroenvironmentální-klimatické operace (čl. 29), zalesňování a zakládání lesů (čl. 23)
a Ekologické zemědělství (čl. 30)
153
Udržitelný růst
TC 4 - podpora přechodu na
nízkouhlíkové hospodaření
TC 5 - podpora přizpůsobení se změně klimatu,
předcházení rizikům a řízení rizik
TC 6 - ochrana životního prostředí a
podpora účinného využívání zdrojů
Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření proti změně klimatu
Cíle SZP
PRIORITA 5
Priorita RV
Opatření RV
Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství,
potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu
a) efektivnější
používání vody
v zemědělství
b) efektivnější využívání
energie v zemědělství a
při zpracování potravin
c) usnadnění dodávek a využívání energie
z obnovitelných zdrojů, vedlejších
produktů, odpadu, reziduí a jiných
nepotravinářských surovin …
Investice do hmotného majetku (čl. 18 a - c)
Investice do nezemědělských
činností (čl. 20 1) b) )
zemědělských podniků a
podnikatelské činnosti
d) snižování
emisí oxidu
dusného a metanu
ze zemědělství
e) podpora
pohlcování uhlíku
v zemědělství a
lesnictví
Zalesňování zemědělské
půdy (čl. 23)
Agroenvironmentálníklimatické operace (čl.
29)
Zavádění zemědělsko
lesnických systémů (čl. 24)
154
3.3.6 Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského
rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti
Celkovým cílem je posílení místního rozvoje za podmínek vyvážené územního rozvoje, který
bude provázen zvýšením kvality života ve venkovských oblastech.
Shrnutí problému
Obyvatelstvo na venkově stárne a čelí nedostatku pracovních příležitostí, který má vazbu na
často nedostatečnou ekonomickou aktivitu na venkově. Proto je hlavní prioritou podporovat
zvyšování ekonomické aktivity na venkově a zvyšování zaměstnanosti s prioritou
v zaostávajících regionech a využít rozvojový potenciál venkova (např. lidský, atraktivita
prostředí, alternativní služby, schopnost obyvatel spolupracovat, obnova kultury). Venkov má
vzhledem k sídelní struktuře tendenci k vysoké energické náročnosti na obyvatele a nedostatečně
využívá obnovitelných zdrojů energie.
Zejména v malých obcích, kde je nízká hustota zalidnění, je nedostatečná občanská vybavenost
(např. vodohospodářská infrastruktura) a jsou zde i vyšší náklady na pořízení technické
infrastruktury na jednoho obyvatele. Překonat vliv vyšších nákladů na infrastrukturu na
obyvatele vyplývajících z nízké hustoty osídlení a tím i sníženou dostupnost služeb
a infrastruktury než ve městech je další prioritou pro hospodářský rozvoj venkova, a to zejména
u malých a odlehlých obcí.
Přístup obyvatel venkova k inovacím a řešení podnikatelských a veřejných projektů je více
konzervativní než ve městech. Tyto jevy vykazují značné regionální rozdíly, méně konzervativní
se jeví oblasti, které jsou v zázemí měst (stabilizované oblasti), méně vybavené jsou pak oblasti
periferní. Mezi-obecní spolupráce je nedostatečná a neefektivní. Kulturně-sociální vyžití
obyvatel venkova je v mnoha oblastech nedostatečné. Chybějící osvěta v oblasti a poradenství
pro podnikání zejména ve smyslu udržitelného rozvoje a překonání konzervativních přístupů
obyvatel venkova k inovacím ve venkovské společnosti a řešení podnikatelských a veřejných
projektů je dalším významným cílem, který se bude řešit v rámci opatření Leader.
Podpory v rámci PRV mohou přispět k prioritám jako je Strategie 2020 (Začleňující růst) a RV
(Podpora sociálního začlenění, snižování chudoby a hospodářský rozvoj ve venkovských
oblastech). Je třeba zmínit, že velmi důležitá bude synergie s ostatními politikami resortů, které
přispívají v podpoře zaměstnanosti (MPSV), zlepšení vodohospodářské infrastruktury (MŽP),
služby v sociální oblasti (zdroj ESF). Jiné politiky se však především soustředí do center rozvoje,
kde venkov (zejména periferní) zůstává stranou. Hlavní význam PRV je soustředit podporu do
malých projektů, které mohou rozběhnout drobné podnikání na venkově a zvýší vybavenost
technickou infrastrukturou, rozpočet PRV 2014–2020 však nebude dostačující na potřeby
venkova a bude nezbytné podpořit infrastrukturu na venkově z další zdrojů (např. strukturální
fondy).
Hlavní aktivity, které reagují na výsledky SWOT analýzy jsou soustředěny do těchto
oblastí:
a) usnadnění diverzifikace, vytváření nových podniků a pracovních míst;
b) posílení místního rozvoje, kvality života na venkově ve venkovských oblastech a snížení
regionálních rozdílů;
c) zvýšení spolupráce a integrace v rozvoji;
d) nízké vybavení vodohospodářskou infrastrukturou a nízké využití lokálních OZE, které
generuji multiplikační efekt (dále zahrnuto do bodu b));
155
e) nedostatečné pokrytí finančně dostupným internetem v odlehlých obcích. Po projednávání
však nebylo doporučeno k podpoře v rámci PRV, protože je tento problém řešitelný v rámci
komerční sféry;
f) tvorba plánů, což nebylo doporučeno k podpoře, protože bylo vyšší prioritou podpořit
prováděcí projekty pro rozvoj venkova.
Dle prioritních oblastí
Shrnutí potřeb
a)
Podpora podnikání a usnadnění diverzifikace, vytváření nových podniků a pracovních míst
podporou zvýšení ekonomické aktivity na venkově a zvyšování zaměstnanosti s prioritou
v zaostávajících regionech bude soustředěno na opatření Investice do nezemědělských
činností a podpora cestovního ruchu. Přitom lze využít rozvojový potenciál venkova (např.
lidský, atraktivita prostředí, alternativní služby, schopnost obyvatel spolupracovat, obnova
kultury.
b)
Další oblastí je posílení místního rozvoje, kvality života na venkově (zvýšení vybavenosti,
technické infrastruktury), které obnáší překonání vlivu vyšších nákladů na infrastrukturu
na obyvatele vyplývajících z nízké hustoty osídlení a tím i sníženou dostupnost služeb
a infrastruktury než ve městech. Rozpočet z PRV 2014 – 2020 neodpovídá výši potřeb
vybavení venkovských oblastí infrastrukturou, proto bude potřebné využít i další fondy.
Nízké využití lokálních OZE, které generuji multiplikační efekt, bude možné využít
v projektech spolupráce.
c)
Další oblastí je zvýšení spolupráce a integrace v rozvoji venkova může v rámci Leader
podpořit regionální zemědělskou i nezemědělskou produkci, účelné využití nevyužitých
podnikatelských objektů a rozšíření měkkých aktivit, které vede ke stmelení obyvatel.
Cílem naplnit potřebu je také snížit neefektivní mezi-obecní spolupráci.
Potřeba pokrytí finančně dostupným internetem v odlehlých obcích bude primárně řešena
z jiných zdrojů. Obdobně i tvorba plánů a přemístění budov.
Posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech je mj. závislé na rozsahu a kvalitě přístupu
k veřejné infrastruktuře, která zahrnuje širokou škálu fyzického vybavení – její kvalita je různá
napříč jednotlivými kategoriemi. Mezi hlavní slabiny v oblasti vybavení infrastrukturou patří
vodohospodářská infrastruktura. Potřeba je zlepšit nebo rozšířit místní základní služby, včetně
oblasti volného času, kultury a tím na zvýšení kvality života na venkově spolu se zvýšením
sociální soudržnosti obyvatel obce. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky pro občanské
vybavení a služby budou moci být čerpány z kohezních fondů, bude podporována nejpalčivější
oblast - infrastruktura.
Cíle
Celkovým cílem je posílení místního rozvoje za podmínek vyvážené územního rozvoje, který
bude provázen zvýšením kvality života ve venkovských oblastech. Posílení místního rozvoje je
nemyslitelné bez podpory podnikání a usnadnění diverzifikace.
Specifickým cílem je zvýšit stabilitu venkovské oblasti, zvýšením pracovních příležitostí na
venkově, vybudováním alespoň částečně technickou infrastrukturou a zlepšit vybavenost
venkova a to zejména prostřednictvím metody Leader.
Operativních cílů bude dosaženo pomocí opatření dle čl. 20, odst. 1, písmeno (b) Investice do
nezemědělských činností.
156
V rámci technické infrastruktury bude operativního cíle dosaženo pomocí čl. 21 písmeno b
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech a podopatřením Investice do
infrastruktury.
Komunitně vedený místní rozvoj bude realizován prostřednictvím opatření Leader čl. 44 a 45..
V současné době je v ČR v rámci PRV 2007–2013 podporováno 112 MAS. Vzhledem
k omezenému rozpočtu PRV 2014-2020, je žádoucí najít další zdroje financování Leader
z ostatních fondů Společného strategického rámce.
Návrh opatření
a) Podpora podnikání a usnadnění diverzifikace, vytváření nových podniků a pracovních míst
bude realizováno opatřením podle čl. 20. odstavec 1 písmeno (b) nařízení o podpoře rozvoje
venkova z EZFRV č. xy/2013 a opatřením čl. 20 odstavec 1 písmeno (a)ii nařízení o podpoře
rozvoje venkova EZFRV č. xy/2013 ve znění opatření Investice do nezemědělských činností
a Podpora cestovního ruchu.
Shrnutí potřeb
a) Podpora podnikání a usnadnění diverzifikace spolu s tvorbou pracovních míst patří k cílům
opatření. Životaschopný venkov se do značné míry odvíjí od rozvoje podnikání v tomto prostoru.
Mezi hlavní příčiny problému podnikatelské struktury venkova patří nedostatek vlastního
vstupního kapitálu, lokálně nedostatek pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi,
nedostatečné zkušenosti v nových podmínkách a funkční vybavenost venkova. V důsledku nižší
hustoty zalidnění a vybavenosti na venkově je založení a zejména provozování podnikatelské
aktivity povětšinou spojeno s vyššími náklady.
Investice do nezemědělských činností i cestovního ruchu (pro zemědělské podnikatele) bude
řešena také prostřednictvím Leader.
Návrh opatření
a) Posílení místního rozvoje, kvality života na venkově ve venkovských oblastech bude
realizováno prostřednictvím opatření Základní služby a obnova vesnic ve venkovských
oblastech, Podopatření: 7.2 Investice do infrastruktury.
Shrnutí potřeb
b) Životaschopný venkov je mj. určován rozsahem a kvalitou přístupu k veřejné infrastruktuře
(čistá voda a prostředí, komunikace, služby, volnočasové aktivity, udržovaná krajina, apod. Stále
existuje velký deficit v dostupné infrastruktuře mezi obcemi. Infrastruktura venkova zahrnuje
širokou škálu fyzického vybavení – její kvalita je různá napříč jednotlivými kategoriemi. Mezi
hlavní slabiny v oblasti vybavení infrastrukturou patří vodohospodářská infrastruktura, kde platí,
že je vybavenost technickou infrastrukturou, je nejnižší v nejmenších obcích (do 199 obyvatel).
Je třeba mít na zřeteli, že reálné jednotkové náklady na vybudování infrastruktury v nízko
zalidněných lokalitách jsou vyšší oproti hustěji zalidněným lokalitám.
Investice do základních služeb úzce souvisí s jejich velikostní strukturou. Nedostatečné
a nerovnoměrné pokrytí sítí služeb je nejčastějšími příčinami problémů nízké úrovně kvality
života. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi má ČR relativně vysoký počet samostatných
obcí LAU 2 (v roce 2013 je to 6 252 obcí). Tato sídelní struktura přináší určité problémy spojené
s dostupností služeb, nedokonalou technickou infrastrukturou a problémy s dopravní obslužností
tím, že je nákladnější než v hustě osídlených velkých obcích a městech. S klesajícím počtem
157
obyvatel v obci rozpočtové náklady na obyvatele rostou. K této skupině faktorů můžeme přidat
také problém obtížného přístupu k úvěrům a dalším finančním službám. V menších obcích
rovněž stále přetrvává nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel.
V posledních dekádách dochází k výrazné polarizaci venkovských obcí v Česku a to v závislosti
na jejich geografické poloze. Zatímco obce v metropolitním zázemí rostou, obce a s nimi i celé
mikroregiony v periferních oblastech z hlediska počtu obyvatel stagnují nebo dokonce dochází
k poklesu počtu obyvatel při současném zhoršování socio-demografických ukazatelů
v jednotlivých obcích (stárnutí obyvatel, vyšší míra nezaměstnanosti, pokles pracovních
příležitostí apod.). Dochází tak k postupně se zrychlující regionální i velikostní diferenciaci
a snížení kvality života v části obcí (malé, periferní).
Na kvalitu života má nezanedbatelný vliv celková ochrana a rozvoj venkovského prostoru. Pro
zachování venkovského rázu obcí je nutná podpora tradic a kulturního dědictví venkova. Vlivem
nedostatečného obecného povědomí o nezbytnosti kulturních hodnot a o způsobech jak tuto
ochranu zajistit dochází k nedostatečné péči o kulturní a přírodní dědictví. Je třeba posílit nízkou
úroveň spolupráce subjektů v oblasti kulturního dědictví obcí a venkovské krajiny.
Investice do opatření základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech bude řešena
také prostřednictvím Leader.
Návrh opatření
c) zvýšení spolupráce a integrace v rozvoji venkova bude řešeno prostřednictvím článku 42 až 44
Realizace integrované strategie rozvoje území, provoz místních akčních skupin a realizace
projektů spolupráce.
Shrnutí potřeb
c) Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda Leader přispívá k lepšímu zacílení podpory na
místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Díky
podpoře Integrované strategii rozvoje území (ISRÚ) budou jednotlivé projekty vykazovat
přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti, synergii a předcházení
duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům v rámci běžných opatření.
Koordinační role místních akčních skupin (MAS) jako nástroj rozvoje venkova vychází
z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Spolupráce mezi
jednotlivými MAS navzájem pak přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe
a vytváření integrovaných projektů s širokým dopadem.
MAS měly možnost připravit se na následující období a získat zkušenosti s participativními
plánovacími a rozhodovacími procesy130. Většina MAS má tedy relevantní zkušenosti
s přípravou a prováděním místní rozvojové strategie a administrací většího množství menších
projektů131 v rámci předchozího období. Je stále nutné posílit správně vedenou koordinační
činnost v místě působení MAS. To znamená hlubší znalost místních problémů, dovednost řízení
zacílení na specifické problémy v místě působnosti MAS. Je třeba posílit koordinaci, která
funguje na principu spolupráce, motivace a důvěry, která může prolomit bariéry konzervatismu a
nedůvěry v integraci a synergický efekt.
Životaschopný venkov zajišťuje pracovní místa, dobrou kvalitu života, čisté životní prostředí
vhodné k rekreačním aktivitám, poskytující čistou vodu a udržitelné režimy v krajině. K tomu
130
Mj. v rámci opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění PRV ČR 2007-2013.
131
Zpravidla do 2 mil. Kč.
158
přispívají opatření Podpora podnikání a usnadnění diverzifikace, Základní služby a obnova
vesnic ve venkovských oblastech a opatření Leader.
Posilování konkurenceschopnosti je propojeno s prioritou usnadnění diverzifikace a vytváření
nových podniků. Výše zmíněná opatření budou také směřována na projekty využívající energie
z obnovitelných zdrojů a zejména však v rámci čl. 21 Základní služby a obnova vesnic ve
venkovských oblastech současně podpoří trvale udržitelné užívání energií na úrovni obcí
a přispějí ke zvyšování kvality života na venkově.
Opatření Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech podle článku 21 míří
k zlepšení vybavenosti obcí a tím přispěje ke zvýšení kvality života na venkově. Ekonomické
rozdíly mezi městem a venkovem se mohou snížit opatřením článku 20 (diverzifikace činností a
podnikání na venkově) ekonomická aktivita obyvatelstva, nabídka pracovních míst mají
synergický efekt.
Nízké využití OZE v oblasti bioenergetiky – ve veřejných budovách na venkově; stále převládá
vytápění zemním plynem, uhlím a elektřinou, přitom je možné využít místní zdroje OZE jako je
odpadní dřevo, suroviny ze zpracování dřeva, druhotné suroviny ze zemědělství (sláma apod.).
Rozsah nutné rekonstrukce v této fázi není možné vymezit.
Investiční náklady např. na ohřev TÚV formou solárních kolektorů představují průměrně 125 %
nákladů u ohřevu plynem a 140 % nákladů u ohřevu dřevem. Využití OZE u obecních budov
napomůže snížit rizikovost investice do inovativní technologie na výrobu obnovitelné energie,
a tím vyšší transakční náklady (např. na zajištění úvěru) a zvýšit nízkou míru spolupráce na
úrovni obce a podnikatelské sféry.
Opatření na podporu Leader mohou rozšířit spolupráci, synergický efekt opatření i dovednosti a
vzdělávání v efektivním čerpání dotací pro podnikání a posílení sociálních vazeb. Očekávaný
výsledek synergického efektu vychází ze společného působení opatření a efektu. Předpokládá se
také nárůst zkušeností a poradenských dovedností u MAS.
Existuje i přesah do dalších politik (kohezní, sociální), které dosud nejsou zcela vyjasněné.
Dílem je podpora určena i na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování,
včetně stravování, rekreačních a sportovních zařízení včetně možnosti revitalizace venkovských
brownfields.
Návrhy opatření pro podporu podnikání
a) Celkovým cílem je podpora podnikání a usnadnění diverzifikace, vytváření nových
mikropodniků (v rámci Leader): prioritní oblast – Vyvážený územní rozvoj.
Specifickým cílem je nárůst pracovních příležitostí na venkově o 2 500-3 000 pracovních míst +
500 až 900 míst v rámci podnikání v cestovním ruchu.
Operativní: Pomocí opatření podpora podnikání a usnadnění diverzifikace se přepokládá
podpořit vznik 2 500-3 000 podniků, současně vznik 2 500-3 000 nových pracovních míst.
Podpora bude určena pouze zemědělským podnikatelským subjektům. Cílem opatření Podpora
cestovního ruchu bude zajistit ve venkovském prostoru 360-500 nových lůžek v nízkokapacitním
ubytovacím zařízení.
V rámci opatření Leader bude poskytnuta podpora pro aktivity Leader, která umožňuje lépe
rozvinout mikropodnikání, a tím další nová pracovní místa.
Alokace rozpočtu a zdůvodnění:
Bude doplněno po projednání o rozpočtu
159
Nepředpokládá se ale alokovat částku na investice do nezemědělských činností, pro
nezemědělské žadatele (např. investice do založení mikropodniků). Tento předmět podpory bude
potřebné pokrýt z jiných finančních zdrojů.
Návrh opatření základní služby a obnova vesnice
Celkový: prioritní oblast posílení místního rozvoje, kvality života na venkově ve venkovských
oblastech je: Vyvážený územní rozvoj.
Specifický: Zvýšit počet obcí se standardním vybavením, nezatěžujícím nadmíru životní
prostředí.
Cílem je udržet nebo zvýšit kvalitu života na venkově tím, že bude podpořena podopatřením
Investice do infrastruktury, vodní infrastruktura a částečně i OZE. Podpory v rámci PRV je třeba
vymezit s ostatními operačními programy, zejména v gesci MŽP, MMR. Podpora podopatření
Základní služby a obnova vesnice podle čl. 21 písmene d) na zřizování, zlepšování nebo
rozšiřování místních základních služeb, včetně oblasti volného času, kultury a tím na zvýšení
kvality života na venkově spolu se zvýšením sociální soudržnosti obyvatel obce není samostatně
podpořena a tím je omezena pouze pro MAS v rámci opatření Leader. Doporučujeme obnovu
vesnice, kde není podpořený Leader řešit z kohezních fondů.
Podpořením investic do kulturního dědictví (písmeno f) je určeno pro zachování venkovského
rázu obcí a kulturního dědictví venkova. Cíle opatření je posílit nízkou úroveň spolupráce
subjektů v oblasti kulturního dědictví obcí a venkovské krajiny není přímo podpořená a možné
využití podpory je pouze prostřednictvím MAS a opatření Leader. Nepřímo a zároveň z PRV je
pak venkovská krajina dotčena jinými opatřeními jako jsou Pozemkové úpravy nebo dalších
krajino-ochranných opatření II osy.
Operativní: Podpořit posílení místního rozvoje, kvality života na venkově ve venkovských
oblastech, a podpořit 500 projektů technické drobné infrastruktury. Zde je dále nutné navazovat
na kohezní politiku a Operační programy MŽP a MD. V opačném případě se posílení místního
rozvoje zlepšením infrastrukturu v celkové situaci neprojeví.
Opatření podpora vybavenosti bude zaměřena na zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních
základních služeb, včetně oblasti volného času, kultury, a tím na zvýšení kvality života na
venkově spolu se zvýšením sociální soudržnosti obyvatel obce i využití kulturního dědictví
venkova podle čl. 21 f) je omezena a možná pouze prostřednictvím MAS a opatření Leader.
Rozsah bude znám po vypracování lokálních strategií ISRÚ.
Není plánována alokace na podopatření Investice do základních služeb a Ochrana a rozvoj
kulturního dědictví venkova nicméně realizace projektů bude probíhat prostřednictvím Leader.
Návrh opatření Leader
Celkový: Vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí.
Specifický: cíl opatření Leader je Podpořit socioekonomický rozvoj venkovských oblastí
a lokálních trhů. Zavedení integrovaných strategií rozvoje do systému Programu rozvoje
venkova a rozvinout multiplikační efekt rozvoje venkova propojením aktivit a spoluprací.
160
Operativní:
1)
Zajištění realizace integrovaných a víceodvětvových operací místního rozvoje, vycházející
z místních potřeb a potenciálu se zahrnutím inovativních prvků. Při realizaci integrované
strategie rozvoje území budou podporovány aktivity a činnosti (operace, projekty)
připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňující cíle ISRÚ, jsou vybrané
danou MAS. Realizovány budou následující články nařízení k PRV: 15, 18, 19 1. a), 20 1.
a) i), 20 1. b), 21 1. b), 25 1. a), d), 26, 27, 36. Bude dále dopracováno s ohledem na
možnosti ostatních fondů.
2)
Vytváření sítí, partnerství a projektů spolupráce na úrovni národní a nadnárodní. Pro
realizaci projektů spolupráce bude podporována předběžná technická podpora pro přípravu
konkrétních projektů a dále vlastní realizace projektů spolupráce132 mezi MAS, jejichž
výstupy překračují hranice území jedné MAS vč. zajištění jejich řízení.
3)
Zajištění místních akčních skupin – v rámci opatření bude podporován provoz MAS,
realizace integrované strategie rozvoje území a realizace projektů spolupráce.
Bude doplněno po projednání o rozpočtu
Celkový rozpočet na Leader tvoří minimálně 5% rozpočtu, což však umožní jen spouštěcí efekt
pro rozvoj venkova. Pro naplnění cílů priority 6, zejména sociálního začleňování a
hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech, který je rovněž tematickým cílem č. 9 SSR a
naplnění cíle SPZ - Vyvážený uzemní rozvoj, bude potřeba zapojit synergický efekt z dalších
opatření (např. spolupráce) a posílit finanční podpory do venkova z dalších zdrojů, aby se mohly
překlenout znevýhodňující podmínky venkovských oblastí.
Do PRV 2014-2020 nebyly v prioritě 6 implementovány:
Nebude zavedeno opatření Vypracování a aktualizace plánů rozvoje obcí ve venkovských
oblastech, vzhledem k tomu, že již existuje řada podkladů, které se dají využít.
Rozšíření dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve
venkovských oblastech nebyla dána priorita.
Nebude zavedeno opatření Investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních
základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do
související infrastruktury. Pro podporu této oblasti bude hledáno místo v rámci kohezních fondů.
Dále nebylo vybráno k implementaci opatření Investice veřejných subjektů do rekreační
infrastruktury, turistických informací a značení turistických míst a čl. 21 g) investice zaměřené
na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení, protože tato nejsou nosnou
prioritou rozvoje venkova v ČR.
Nebude implementováno opatření: Studie a investice se zachováním, obnovou a rozvojem
kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny, včetně souvisejících sociálněekologických aspektů.
Investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících
se uvnitř venkovských sídel a v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení
životního prostředí daného sídla. Vzhledem k tomu, že z analýzy nevyplynula prioritní potřeba
podpory této oblasti, nebude implementováno.
132
Neinvestičních i investičních.
161
Cíle SZP
Inteligentní růst
Udržitelný růst
TC 9 – podpora sociálního
začleňování a boj proti chudobě
TC 8 – podpora zaměstnanosti
a podpora mobility pracovních sil
a opatření proti změně klimatu
PRIORITA 6
Priorita RV
Podpora sociálního začlenění, snižování chudoby a hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech
a) ulehčení diverzifikace, zakládání nových
malých podniků a vytváření pracovních míst
Investice do nezemědělských činností (čl. 20 1b)
Opatření RV
Podpora cestovního ruchu (čl. 20 1b)
Investice do lesnických technologií a zpracování
lesnických produktů a jejich uvádění na trh - Technické
vybavení dřevozpracujících provozoven (čl. 27)
LEADER (čl. 44 a 45)
Realizace integrované strategie rozvoje
Realizace projektů spolupráce
Činnost místních akčních skupin
b) podpora místního rozvoje ve
Investice do infrastruktury
(čl. 21 b)
162
Tabulka 46 Přehled příspěvku opatření/podopatření/ záměrů/titulů/operací k prioritním oblastem
P1 - Podpora
předávání znalostí a
inovací
1A
1B
1C
P2- Posílení
konkurenceschopnosti
farem
2A
2B
P3 - Podpora
P4 - Podpora, ochrana P5 - Podpora účinného užívání zdrojů
organizace
a zlepšování
a podpora přechodu na nízkouhlíkovou
potravinového
ekosystémů závislých
ekonomiku v odvětvích zemědělství,
řetězce a
na zemědělství a
potravinářství, lesnictví, která je
management
lesnictví
odolná
rizik
3A
Čl. 15 Přenos znalostí
Podopatření Odborné vzdělávání a informační
akce
P
Podopatření Odborné stáže
P
Podopatření Využívání poradenských služeb
P
P
Čl. 16 Poradenství
Čl. 17 Režimy jakosti zemědělských produktů
a potravin
Opatření Režimy jakosti zemědělských produktů
a potravin
P
Čl. 18 Investice do hmotného majetku
Podopatření Investice do zemědělských podniků
záměr a) investice do ŽV-produktivní investice
záměr a investice do ŽV-neproduktivní investice
(jímky, hnojiště,…)
záměr b) investice do RV
záměr b) investice do RV-závlahy
Podpoatření Zpracování a uvádění na trh
zemědělských produktů - zpracování annexových
produktů – zpracovatel
Podpoatření Zpracování a uvádění na trh
zemědělských produktů - zpracování annexových
produktů - zemědělec
P
P
P
P
P
P
Opatření Pozemkové úpravy
P
Opatření Lesnická infrastruktura
P
3B
4A
4B
4C
5A
5B
5C
5D
5E
P6 - Podpora
sociálního
začleňování, snižování
chudoby a
hospodářského
rozvoje ve
6A
6B
6C
163
Opatření Neproduktivní investice na zemědělské
půdě
Opatření Neproduktivní investice na zemědělské
půdě záměr technická zařízení
Čl. 19 Obnova zemědělského
potenciálu/prevence
Opatření Preventivní opatření před poškozením
potenciálu zemědělské produkce přírodními
katastrofami a katastrofickými událostmi
P
P
P
Čl. 20 Rozvoj zemědělských podniků a
zemědělské činnosti
Opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců
P
Opatření Investice do nezemědělských činností
P
Opatření Podpora cestovního ruchu
P
Opatření Převod malého podniku jinému
zemědělci
P
Čl. 21.1 Základní služby a obnova vesnic
Opatření Investice do infrastruktury
P
Čl. 22 Investice do rozvoje lesních oblastí a
zlepšování životaschopnosti lesů
Opatření Zalesňování zemědělské půdy (čl. 23)
Opatření Zakládání zemědělsko-lesnickcýh
systémů (čl. 24)
Opatření Předcházení poškozování lesů lesními
požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými
událostmi a obnova poškozených lesů ( čl. 25)
Podpatření Zavádění preventivních opatření před
kalamitami (25.1a)
P
P
P
P
Podopatření Obnova lesů po kalamitách (25. 1d)
Podopatření Odstraňování škod způsobených
povodněmi (25. 1d)
Podopatření Přeměna porostů náhradních dřevin
(25. 1d)
Opatření Investice ke zvýšení odolnosti a
ekologické hodnoty lesních ekosystémů (čl. 26)
Podopatření Investice do ochrany melioračních a
zpevňujících dřevin(čl. 26)
P
P
P
P
P
P
P
164
Podopatření Neproduktivní investice v lesích (čl.
26)
Čl. 27 Investice do nových lesnických
technologií a zpracování lesnických produktů a
jejich uvádění na trh
Podopatření Stroje, technologie a zařízení pro
lesní školkařskou činnost,
Podopatření Technika a technologie pro lesní
hospodářství,
Podopatření Technické vybavení
dřevozpracujících provozoven
P
?
P
?
P
Čl. 29 Agroenvironmentální-klimatické operace
P
Čl. 29 Postupy šetrné k životnímu prostředí
P
Čl. 29 Ošetřování travních porostů
P
P
Čl. 29 Péče o krajinu - zatravnění
P
P
Čl. 29 Péče o krajinu - meziplodiny
P
Čl. 29 Péče o krajinu - biopásy
P
P
Čl. 29 Péče o krajinu – střídání
P
Čl. 29 Péče o krajinu - čejka
P
Čl. 30 Ekologické zemědělství
P
P
P
Čl. 30 Travní porosty
P
P
P
Čl. 30 Orná půda
P
P
P
Čl. 30 trvalé kultury
P
Čl. 31 Platby v rámci sítě Natura 2000 a vodní
rámcové směrnice
Čl. 31 Platby v rámci sítě Natura 2000 –
zemědělská půda
Čl. 32. Platby pro oblasti s přírodními či jinými
zvláštními omezeními
Čl. 34 Dobré životní podmínky zvířat
Čl. 35 Lesnicko-environmentální a klimatické
služby a ochrana lesů
P
P
P
P
P
P
165
Čl. 35 Zlepšování druhové skladby lesních porostů
prostřednictvím zvýšení podílu MZD
Čl. 35 Zachování porostního typu hospodářského
souboru
Čl. 35 Ochrana a reprodukce genofondu lesních
dřevin
P
P
P
Čl. 36 Spolupráce
Podopatření 1a) Podpora horizontální a vertikální
spolupráce
Podopatření 1b) Podpora vývoje nových produktů,
postupů, procesů a technologií
Podopatření 1c) Zřizování a fungování operačních
skupin
P
P
P
Čl. 42 Místní akční skupiny Leader
Podopatření Realizace místní rozvojové spolupráce
P
Podopatření Realizace projektů spolupráce
P
Podopatření Činnost místních akčních skupin
P
166
3.4 Popis mechanismů koordinace mezi strategiemi místního rozvoje, opatřením
týkajícím se spolupráce podle článku 36, opatřením týkajícím se základních služeb a
obnovy vesnic ve venkovských oblastech podle článku 21 a podporou pro nezemědělské
činnosti ve venkovských oblastech v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských
podniků a podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech podle článku 20
Bude doplněno později na základě stabilizované situace v jednotlivých opatřeních.
3.5
Ex ante hodnocení
Souhrn ex ante hodnocení – celá zpráva bude v příloze.
ZPRACUJE EX ANTE HODNOTITEL
Kapitola zahrne dále proces hodnocení (zahrnuje načasování zpracování, projednávání
výstupů – požadavky ze smlouvy a hlavní termíny zpráv a jejich obecný obsah, účast
hodnotitele na pracovních skupinách apod. – finální verze bude v textovém poli s omezeným
počtem znaků, budou proto připraveny dvě verze (jedna delší podrobná pro vládu a
vyjednávání a jedna krátká do informačního systému SFC).
Ex-ante hodnocení návrhu Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 –
2020 (dále jen ex-ante hodnocení) je prováděno v souladu s čl. 48 návrhu Nařízení
Evropského parlamentu a Rady o společných ustanovení ohledně Evropského fondu pro
regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž
se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro
regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES)
č. 1083/2006 (dále jen obecné nařízení). Cílem ex-ante hodnocení je optimalizovat alokace
finančních prostředků, zlepšit kvalitu programování včetně posouzení jeho účinnosti a
dopadu. Pro účely tohoto hodnocení byl dne 21. 11. 2012 vybrán nezávislý hodnotitel,
společnost DHV CR, spol. s r.o.
Dle smluvního ujednání hodnotitel dosud vypracoval předběžné výstupy jako součást ex-ante
hodnocení:
 Posouzení složení pracovního týmu tvořícího PRV 2014 – 2020 (ze dne 24. 1. 2013).
Hodnotitel posuzoval celkem 8 pracovních týmů (Tranfer znalostí,
Konkurenceschopnost, LFA, Organizace trhu, Řízení rizik, Přírodní zdroje, Lesnictví,
Rozvoj venkova), které připravují analytické podklady pro vyhodnocení potřeb v dané
oblasti rozvoje venkova, SWOT analýzu a návrhy vhodných opatření k řešení potřeb.
Závěr hodnotitele: Problematika řešená mezi těmito týmy byla různorodá a hodnotitel
zkonstatoval, že vznikly velké rozdíly z hlediska přístupu ke stanovení zástupců
jednotlivých týmů i k formě práce s případnými dalšími externími partnery. Přes tuto
167
skutečnost lze považovat činnost všech týmů při přípravě jednotlivých analytických
podkladů za funkční.
 Posouzení analytických výstupů pracovních skupin včetně samostatného posouzení
SWOT analýz (ze dne 11. 2. 2013).
Závěr hodnotitele: Hodnotitel uvádí vysokou míru naplnění hodnocených kritérií
úplnosti, relevance i přiměřenosti. Kritérium podloženosti a využitelnosti pro přípravu
PRV 2014 – 2020 vyhodnotil jako střední, a to ve vazbě na konkrétní doporučení
směřujících k doplnění zpracovaných analýz o rozbor dalších statistických dat včetně
doporučení v oblasti zpracovaných SWOT analýz.
Zpráva o ex-ante hodnocení
Zpráva o ex-ante hodnocení bude zpracována hodnotitelem předložena ve třech základních
etapách s následujícími úpravami v návaznosti na připomínky jak v rámci připomínkových
řízení v České republice, tak na základě připomínek Evropské komise. Úplné znění zprávy
o ex-ante hodnocení bude uvedeno v příloze programového dokumentu. V následující tabulce
jsou uvedeny hlavní závěry a doporučení vyplývající z této zprávy za jednotlivé etapy.
Tabulka 47 Přehled doporučení hodnotitele a jejich zohlednění v tabulkovém formátu.
Bude zkráceno a doplněno vypořádání
Jak bylo naloženo
s doporučeními, případně
Datum
Téma
Doporučení
odůvodnění, proč nebylo
zohledněno
Vyhodnocení potřeb, SWOT analýzy
I. etapa (ze Vyhodnocení Kvalitativní zhodnocení současného
dne 11. 3.
socioekonomi stavu, doporučujeme rovněž podložit
2013)
cké analýzy
statistickými daty tam, kde je to možné.
současného
stavu
Data
zahrnutá
do
stávající
socioekonomické analýzy doporučujeme
doplnit o zhodnocení výchozích dat dle
požadavků na kontextové indikátory.
Srovnání hodnot pro ČR s územními
celky EU-15, EU-25, EU-27 napomůže
zpřesnění
popisu
výchozí
socioekonomické situace v ČR.
I. etapa (ze Vyhodnocení Doporučujeme uvádět výroky SWOT
dne 11. 3.
SWOT
v nevětné formě.
2013)
analýzy
Doporučujeme prověřit, že navrhovaná
opatření a podopatření PRV jsou
odůvodněna dostatečně podloženým
popisem stávající situace v analytické
části.
Doporučujeme
preferovat
výstupy
168
kvantitativních dat před výroky opřenými
o kvalitativní pozorování.
Doporučujeme vyhodnocovat data ve
srovnatelných časových řadách.
K Prioritě 1
Doporučujeme revidovat výrok „Další
redukce národních zdrojů transfer
znalostí“. Jedná se o faktor, který lze
z pohledu nositele SWOT ovlivnit a měl
by být odstraněn z části příležitosti.
K Prioritě 2
Doporučujeme zařadit ze slabých stránek
do ohrožení výroky:
 Nevhodná
věková
struktura
bránící v zavádění inovací,
 Vysoký podíl malých farem
v LFA, dostupnost informací,
 Velký počet malých vlastníků
lesa, jejich nízká ekonomická síla
při
nákupu
techniky
a
fragmentace lesních majetků,
 Málo rozvinutý trh s lesnickými
nedřevními
komoditami
a
službami,
 Odliv kvalifikovaných pracovníků
Doporučujeme zařadit z příležitosti do
potřeb výroky:
 Důslednější
ochrana
před
nekvalitními dovozy surovin a
potravin,
 Propojení regionálních potravin
s turistikou a gastronomií,
 Podpora lokální výroby tepla pro
lesnictví,
 Podpora zakládání a rozvoj
malých podniků pro lesnictví.
K Prioritě 4
do ohrožení výroky:
 Fragmentace krajiny (vytváření
bariér v krajině
 Rychlý odtok vody z krajin
K Prioritě 5
Doporučujeme
vyjmout
výrok
„…„Utopené“ náklady na vybudované
kapacity a infrastrukturu pro využití
neobnovitelné energie…“ , neboť situace
v ČR se nikterak neliší od situace
v jiných zemí.
169
I. etapa (ze
dne 11. 3.
2013)
Vyhodnocení
potřeb
Doporučujeme
zařazení
výroku
„…protikladné zájmy rezortů ve vztahu
k biomase“ z ohrožení do slabých
stránek, neboť nositel SWOT analýzy a
strategie může tuto problematiku ovlivnit.
K prioritě 6
Doporučujeme zařazení výroku „Možnost
využití potenciálu tradic“ ze silných
stránek do potřeb či návrhu opatření.
do ohrožení tyto výroky:
 Stárnutí obyvatelstva a odliv
mladých lidí z venkova – zejména
v případě odlivu populace se
jedná o jev, který probíhá v ČR
již řadu desetiletí
 Konzervativní přístupy obyvatel
venkova
k inovacím
ve
venkovské společnosti a řešení
podnikatelských a veřejných
projektů
 Roztříštěnost sídelní struktury.
K Prioritě 1
Z formulace potřeb nevyplývá, zda má
program ambice, přispět k ošetření
jednoho z definovaných ohrožení – malý
příliv mladých kvalifikovaných lidí do
zemědělství.
Z formulace potřeb nevyplývá, zda je
řešena problematika relativně velkého
počtu registrovaných poradců, kteří
neplní svojí funkci.
K Prioritě 2
Doporučujeme, aby potřeby lépe
vyzdvihly
aspekt
energetické
efektivity/šetrnosti.
Potřeba „zlepšení organizace trhuodbytové organizace“ není v intervenční
logice priority 2 ošetřena – doporučujeme
ponechat k celkovému ošetření v prioritě
3.
Doporučujeme blíže objasnit provázanost
potřeb „posílení zdravotního stavu lesů“ a
„zajištění a ochranu potenciálu v případě
katastrof“ i na implementaci aktivit čl. 27
(18)
K Prioritě 4
Doporučujeme
vypustit
potřebu
„redukovat neodůvodněné odvodnění“ –
zahrnuto již v bodu k degradaci půdy
170
„zlepšit management podmáčených půd“.
Doporučujeme vypustit potřebu „bránit
rozšiřování invazních druhů“ a posoudit
zda příspěvek k této potřebě nebude jen
minoritní.
Doporučujeme upravit textaci tak, aby
identifikované potřeby v oblasti byly
zároveň
spojeny
s relevantními
opatřeními (věcně/obsahově).
K Prioritě 5
Doporučujeme posílit vazbu na první bod
stanovené potřeby „Snížit spotřebu
energie a vody“ ve výčtu jednotlivých
položek SWOT analýzy.
Sestavení intervenční logiky
I. etapa (ze Sestavení
K Prioritě 1
dne 11. 3.
intervenční
Doporučujeme prověřit, zda je charakter
2013)
logiky
TC 2 „zlepšení přístupu k ICT“ natolik
široký, že byl měl být tento cíl přímo
spojován s opatřeními čl. 15,16 a 36.
K Prioritě 3
Doporučujeme k celkovému cíli SZP
„Udržitelné hospodaření s přírodními
zdroji“ deklarovat příspěvek pouze
v rámci prioritní oblasti b) a promítnout
podstatu příspěvku opatření čl. 20
k tomuto cíli, nebo doporučujeme zacílit
se pouze na oblast konkurenceschopnosti.
K Prioritě 4
Doporučujeme
opatření
Ekologické
zemědělství (čl. 30) propojit s prioritní
oblastí b) zlepšení vodního hospodářství
a box pro čl. 18 doplnit odkaz na
odstavec 1 písm. c.
Doporučujeme zahrnout do intervenční
logiky průřezová opatření čl. 15 a 16.
K Prioritě 5
Doporučujeme
lépe
identifikovat
jednotlivá opatření pro dané prioritní
oblasti, neboť v textu jsou identifikovány
rozdílně.
Doporučujeme doplnit do tematického
cíle SSR o cíl Strategie Europa 2020
„inteligentní růst“.
Stanovení cílů, rozdělení finančních zdrojů
I. etapa (ze Stanovení
K Prioritě 1
dne 11. 3.
cílů
3.
cíl
ve
specifických
cílech
2013)
doporučujeme vypustit nebo nahradit
jiným, neboť je příliš detailní.
171
I. etapa (ze
dne 11. 3.
2013)
Rozdělení
finančních
zdrojů
Doporučujeme celkové, specifické a
operativní
cíle
blíže
ukotvit
k jednotlivému opatření než k celé
prioritě jinak působí nekonzistentně jak
v textaci, tak ve věcném obsahu.
K Prioritě 2
Specifický cíl pro prioritní oblast a) může
být
těžko
dokladovatelný
např.
„vytváření nových pracovních míst“,
který se však v opatřeních čl. 18 mezi
výsledkovými ukazateli nikde nepromítá.
operativní
cíle
blíže
ukotvit
k jednotlivému opatření než k celé
prioritě jinak působí nekonzistentně jak
v textaci, tak ve věcném obsahu.
K Prioritě 3
Doporučujeme specifické a operativní
cíle v prioritní oblasti a) dopracovat, aby
svou podstatou zohlednily i charakter
aktivit čl. 17, který není v těchto cílech
dostatečně zřejmý.
operativní cíle celkově přepracovat
z důvodu nejasnosti jejich stanovení.
K Prioritě 4
Charakter operativních a specifických
cílů je velmi blízký, proto doporučujeme
zvážit jiný úhel pohledu. Charakter
operativních cílů odpovídá výstupním
ukazatelům, charakter specifických cílů
je věcně více zaměřen na reálný dopad
vlastní priority. Cíle administrativní
povahy (počty hektarů, počty subjektů)
ukazují potenciál působení, ale neukazují
výsledek.
K Prioritě 5
Doporučujeme
více
rozpracovat
specifické cíle.
Doporučujeme operativní cíle doladit
v návaznosti na charakter výstupových
indikátorů.
Doporučujeme v textové části finančního
plánu
popsat
důvody
distribuce
finančních prostředků. Popsat, podle
jakých aspektů bylo rozhodnuto při
rozdělení finančních prostředků např.
zkušenosti
s akceptací
opatření
v současném PRV, studie o potenciálních
akceptacích nově zaváděných opatření,
172
prioritizace některých opatření/cílů, atd.
Doporučujeme uvádět do jaké míry daná
relativní či absolutní alokace pro
opatření/aktivitu
dokáže
pokrýt
skutečnou finanční potřebu.
Zhodnocení SEA
S ex-ante hodnocením úzce souvisí zpracování analýzy Posouzení vlivu Programu rozvoje
venkova České republiky na období 2014 – 2020 na životní prostředí (dále jen zhodnocení
SEA). Potřeba zpracování zhodnocení SEA vyplývá z čl. 48 obecného nařízení a provádí se
v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
pozdějších předpisů a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
Cílem zhodnocení SEA je zpracování zpětné vazby na intervenční logiku opatření z hlediska
životního prostředí, navrhnutí opatření, která negativní vlivy vyloučí, zmírní či kompenzují, a
která přispějí k posílení pozitivních dopadů PRV na životní prostředí a veřejné zdraví včetně
navrhnutí způsobu monitorování a hodnocení navržené koncepce PRV. Výstupy zhodnocení
SEA tvoří součást zprávy ex-ante hodnocení.
Pro účely tohoto zhodnocení byla dne 15. 3. 2013 vybrána společnost Ecological consulting
a.s.
173
4
Posouzení předběžných podmínek a harmonogram k jejich naplňování
4.1
Identifikace aplikovatelných předběžných podmínek a zhodnocení jejich naplnění
174
Tabulka 48: Tematické předběžné podmínky a zhodnocení jejich naplňování
Pozn. pro domo: přeškrtnutým písmem jsou uváděny ty kondicionality, které v průběhu projednávání textu nařízení na pracovních skupinách
Rady byly odstraněny, nicméně nelze s jistotou vyloučit, že nebudou ve finálním textu nařízení uvedeny a jsou v gesci ministerstva zemědělství)
Předběžná podmínka
Priorita, ke které
se podmínka
vztahuje
Aplikovatel
nost
předběžné
podmínky
(ano/ne
/částečně)
Kritéria splnění
Splnění
kritéria
(ano /
ne)
Odkazy (u
splněných
podmínek)
1.2 Kapacita v oblasti
poradenství: V oblasti
poradenství existuje
dostatečná kapacita k zajištění
poradenství týkajícího se
regulatorních požadavků a
všech aspektů spojených s
udržitelným řízením a
opatřeními v oblasti klimatu
v zemědělství a lesnictví.
Priorita 1 Podpora předávání
znalostí a inovací v
zemědělství,
lesnictví a ve
venkovských
oblastech - vazba
na TC 1
Ano
Popis struktury
rozšíření/poradenských
systémů na příslušné
zeměpisné úrovni
(celostátní/regionální), včetně
jejich zamýšlené úlohy v
rámci oblasti působnosti
priority pro rozvoj venkova,
což prokazuje, že splnění
předběžné podmínky 1.2 je
začleněno do programu.
Ano
Viz programový
dokument - PRV
2014-2020 - analytická
část k poradenství (str.
14-15) a strategická
část str 124
5.3 Cena vody: existence
politiky v oblasti cen vody,
která zajistí přiměřený
příspěvek různých
hospodářských
odvětví k úhradě nákladů na
vodohospodářské služby v
souladu s článkem 9 směrnice
Evropského
parlamentu a Rady
2000/60/ES ze dne 23. října
2000, kterou se stanoví rámec
pro činnost Společenství
v oblasti vodní politiky .4
EZFRV: Priorita 5:
podpora účinného
využívání zdrojů a
podpora přechodu
na nízkouhlíkovou
ekonomiku
v odvětvích
zemědělství,
potravinářství a
lesnictví, která je
odolná vůči klimatu
Ano ( jen
v případě
podpory
vodohospodář
ské
infrastruktury)
Členský stát zohlednil zásadu
úhrady nákladů na
vodohospodářské služby,
včetně environmentálních
nákladů a nákladů na
využívané zdroje v souladu s
čl. 9 odst. 1 směrnice
2000/60/ES.
Ano
Zásada byla
implementována do
vodního zákona
(http://eagri.cz/public/
web/mze/legislativa/pr
avni-predpisymze/tematickyprehled/LegislativaMZe_uplnazneni_zakon-2001254-viceoblasti.html)
(Hlava X) a Zákona o
vodovodech a
kanalizacích http://eagri.cz/public/w
eb/mze/legislativa/prav
Vysvětlení
175
Ano
Členský stát provedl v souladu
s článkem 5 a přílohou III
směrnice 2000/60/ES
ekonomickou analýzu, pokud
jde o objem, ceny a náklady
související s
vodohospodářskými službami
a o odhady souvisejících
investic.
Ano
ni-predpisymze/tematickyprehled/LegislativaMZe_uplnazneni_zakon-2001274-viceoblasti.html.
Vývoj bude s
přihlédnutím k
sociálním,
environmentálním a
ekonomickým
důsledkům úhrady,
jakož i ke
geografickým a
klimatickým
podmínkám dotčené
oblasti a oblastí.
Implementována
v rámci Plánu povodí.
Zpracování analýzy dle
odstavce 2 je
v kompetenci MZe
(spolupráce MŽP).
Úprava bude
provedena na základě
vyhodnocení analýzy
prvního cyklu
plánování.
Harmonogram dle
procesu plánování v
oblasti vod do 22 .12.
2015.
176
4.1 Dobrý zemědělský a
environmentální stav: na
vnitrostátní úrovni jsou
zavedeny normy dobrého
zemědělského a
environmentálního stavu půdy
podle hlavy VI kapitoly I
nařízení (EU) č. horizontální
nařízení/xxxx.
EZFRV: Priorita
4: obnova,
zachování a
zlepšení
ekosystémů
závislých na
zemědělství a
lesnictví
Ano
Členský stát zajistil přispění
různých způsobů využívání
vody podle odvětví v souladu
s čl. 9 odst. 3 směrnice
2000/60/ES.
Ano
Implementováno ve
vodním zákoně (§57,
§88, §89, §100, §101,
příloha 2.).
Vývoj lze očekávat s
přihlédnutím k sociálním,
environmentálním a
ekonomickým důsledkům
úhrady.
Ano
Normy dobrého zemědělského
a environmentálního stavu
jsou vymezeny ve
vnitrostátním právu a
upřesněny v programech.
Ano
Seznam GAEC a SMR
bude součástí
programového
dokumentu jako
příloha
Dodržování podmínek GAEC je
povinné pro žadatele o přímé
platby, zvláštní podpory,
některé podpory z osy II PRV a
některé podpory SOT.
Podmínky GAEC individuálně
definují ČS EU na základě
rámce stanoveného v příloze č.
III nařízení Rady (ES)
č.73/2009, jež obsahuje 5
tematických okruhů (eroze
půdy, organické složky půdy,
struktura půdy, minimální
úroveň péče, ochrana vody a
hospodaření s ní). S účinností
od 1. 1. 2012 je v ČR
uplatňováno 11 standardů
GAEC, které jsou uvedeny v
příloze č. 3 nařízení vlády č.
479/2009 Sb.
Dokud nebude platit nové
nařízení k přímým platbám
budeou odkazy v PRV na
stávající nařízení k PP.
177
4.2 Minimální požadavky na
hnojiva a přípravky na
ochranu rostlin: na
vnitrostátní úrovni jsou
vymezeny minimální
požadavky na hnojiva a
přípravky na ochranu rostlin
podle hlavy III kapitoly I
článku 29 v návrhu nového
nařízení.
Ano
V programech jsou upřesněny
minimální požadavky na
hnojiva a přípravky na
ochranu rostlin podle hlavy III
kapitoly I v návrhu nového
nařízení.
Ano
Seznam GAEC a SMR
bude součástí
programového
dokumentu jako
příloha
4.3 Ostatní příslušné
vnitrostátní normy: jsou
vymezeny příslušné závazné
vnitrostátní normy pro účely
hlavy III kapitoly I článku
29 v návrhu nového nařízení.
Ano
V programech jsou
upřesněny příslušné
závazné vnitrostátní normy.
Ano
Viz dotčená opatření
PRV 2014-2020
4.4 Předcházení rizikům:
existence vnitrostátních
posouzení rizik pro zvládání
katastrof s ohledem na
přizpůsobení se změně
klimatu
Ano
Je zavedeno vnitrostátní
posuzování rizik, které
zahrnuje:
- popis postupu, metodiky,
metod a jiných než citlivých
údajů používaných při
vnitrostátním posuzování
rizik,
- přijetí kvalitativních a
kvantitativních metod pro
posuzování rizik,
- případné zohlednění
vnitrostátních strategií pro
přizpůsobení se změně
klimatu.
K diskusi
Strategie ochrany
klimatu České
republiky je
prezentována
Národním programem
na zmírnění dopadů
změny klimatu v České
republice (dále jen
„Národní program“),
který byl připraven
podle požadavků
rozhodnutí Rady
Evropské unie
99/296/EC a schválen
usnesením vlády ČR č.
187 ze dne 3. března
2004. V roce 2007 bylo
provedeno
vyhodnocení
Viz vysvětlení výše
Spolugesce MŽP
178
Národního programu z
hlediska účinků a
ekonomických
možností přijatých
opatření včetně
srovnání výchozího
stavu a redukce emisí
dosažené od přijetí
Národního programu.
Dne 16.4. 2008
vyhodnocení schválila
vláda ČR. V současné
době je v přípravě
Strategie přizpůsobení
se změně klimatu v
podmínkách ČR předpoklad předložení
ke schválení vládě do
konce roku 2013.
6.1 Přístup k EZFRV:
poskytnutí podpory přístupu
příslušných zúčastněných
stran k EZFRV.
EZFRV: Priorita
6: podpora
sociálního
začleňování,
snižování chudoby
a hospodářského
rozvoje ve
venkovských
oblastech
Ano
Příslušným zúčastněným
stranám je poskytována
podpora při předkládání
projektových žádostí a při
provádění a řízení vybraných
projektů.
Ano
Obecný přístup
k žadatelům bude
popsán v rámci
programového
dokumentu v kapitola
implementace PRV.
Podpora při předkládání
projektových žádostí:
Pravidla pro žadatele jsou po
schválení na MZe k dispozici
na webových stránkách SZIF a
MZe, a to včetně případných
metodických výkladů.
Interaktivní SW nástroj
formuláře žádosti včetně
projektu se podává přes Portál
farmáře, kam lze
(prostřednictvím agentur MZe
pro zemědělství a venkov)
zajistit bezplatný přístup
každému žadateli. Formulář je z
hlediska jeho vyplnění
jednoduchý, takže jej zvládne
vyplnit každý žadatel sám, jako
podporu má k dispozici
179
instruktážní list. Pro postup při
odesílání žádosti přes PF jsou
na webových stránkách SZIF i
přímo na PF umístěny pro
žadatele příslušné pokyny
formou prezentace.
Poskytování podpory při
provádění a řízení vybraných
projektů:
Tato oblast není v kompetenci
platební agentury s výjimkou
podpory při posouzení
dokumentace ze zadávání
zakázek mimo režim zákona,
které SZIF zajišťuje v souladu s
příslušným ustanovením
Pravidel pro žadatele.
Ministerstvo zemědělství –
Řídící orgán poskytuje v
případě potřeby konzultace k
projektům – na základě dotazů
jednotlivých příjemců dotace.
Prostřednictvím Celostátní sítě
pro venkov je organizováno
předávání zkušeností s realizací
projektů v rámci Programu
rozvoje venkova a prezentace
příkladů dobré praxe.
180
Tabulka 49: Horizontální předběžné podmínky a zhodnocení jejich naplňování
Horizontální podmínka
č. 1 Účinnost správy v
členských státech:
existence strategie pro
posílení účinnosti správy
v dané zemi, včetně
reformy veřejné správy
č. 2 Přidělování
lidských zdrojů:
subjekty odpovědné za
řízení a provádění
programů rozvoje
venkova mají
dostatečnou kapacitu v
oblasti lidských zdrojů,
řízení odborné přípravy
a systémů IT
č. 3 Výběrová kritéria:
je vymezen vhodný
přístup, který stanoví
zásady, pokud jde o
určení výběrových
kritérií pro projekty a
místní rozvoj
Aplikovatel
nost
předběžné
podmínky
(ano/ne
/částečně)
Kritéria splnění
Splnění
kritéria (ano
/ ne)
Odkazy (u splněných
podmínek)
Vysvětlení
Jedná se o totožnou
podmínku jako je ve
společném nařízení
pro fondy CSF ( váže
se k tematickému cíli
11 - Posilování
institucionální
kapacity a účinné
veřejné správy)
ano
Je zavedena a prováděna strategie pro posílení
účinnosti správy v členských státech. Strategie
zahrnuje:
– analýzu a strategické plánování právních,
organizačních nebo procedurálních reformních
opatření,
– vývoj systémů řízení kvality,
– integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci
správních postupů,
– rozvoj dovedností na všech úrovních,
– rozvoj postupů a nástrojů pro monitorování a
hodnocení
Spíše ne
zákon o státních
úřednících je v současné
době ve vnějším
připomínkovém řízení
ano
V programu je obsažen popis přidělování lidských
zdrojů, řízení odborné přípravy a systémů IT v rámci
řídících orgánů programu, který prokazuje splnění
předběžné horizontální podmínky č. 2.
zatím není,
nicméně bude
zpracováno
před
předložením
PRV do vlády
viz programový
dokument (pro domo:
bude doplněno u popisu
odpovědnosti řídícího
orgánu)
V programu je obsažen popis zvoleného přístupu ke
stanovení výběrových kritérií pro projekty a místní
rozvoj, který prokazuje splnění předběžné horizontální
podmínky č. 3.
zatím není,
nicméně bude
zpracováno v
rámci
přípravy
jednotlivých
opatření
viz programový
dokument (pro domo:
bude doplněno u popisu
opatření)
ano
181
Tabulka 50: Obecné předběžné podmínky a zhodnocení jejich naplňování
Bude doplněno na základě podkladů od MMR
Nediskriminace
Existence mechanismu, který zajišťuje
účinné provádění a uplatňování směrnice
2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000,
kterou se stanoví obecný rámec pro rovné
zacházení v zaměstnání a povolání, a
směrnice 2000/43/ES ze dne 29. června
2000, kterou se zavádí zásada rovného
zacházení s osobami bez ohledu na jejich
rasu nebo etnický původ
Rovnost žen a mužů
Existence strategie na podporu rovnosti žen a
mužů a mechanismu, který zajistí její účinné
provádění
Zdravotní postižení
Existence mechanismu, který zajišťuje
účinné provádění a uplatňování Úmluvy
OSN o právech osob se zdravotním
postižením
Kritéria splnění
Účinné provádění a uplatňování směrnic EU
2000/78/ES a 2000/43/ES o zákazu diskriminace je
zajištěno prostřednictvím:
institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a
kontrolu dodržování směrnic EU o zákazu
diskriminace,
strategie odborné přípravy a šíření informací pro
zaměstnance podílející se na provádění fondů,
opatření k posílení správní kapacity pro provádění a
uplatňování směrnic EU o zákazu diskriminace.
Účinné provádění a uplatňování explicitní strategie na
podporu rovnosti žen a mužů je zajištěno prostřednictvím:
systému pro sběr a analýzu údajů a ukazatelů v členění podle
pohlaví a vypracování politiky rovnosti žen a mužů na
základě objektivních podkladů,
mechanismů provádění, včetně zapojení zvláštního subjektu
pro rovnost žen a mužů a příslušných odborníků do
navrhování, monitorování a hodnocení zásahů.
Účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o
právech osob se zdravotním postižením je zajištěna
prostřednictvím:
realizace opatření v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN
při prevenci, zjišťování a odstraňování překážek a
bariér bránících osobám se zdravotním postižením
v přístupu,
institucionálních opatření pro provádění a kontrolu
provádění Úmluvy OSN v souladu s článkem 33
Úmluvy,
Splnění
kritéria (ano
/ ne)
Odkazy (u splněných
podmínek)
Vysvětlení
182
plánu odborné přípravy a šíření informací pro
Veřejná podpora
Existence opatření pro účinné uplatňování
právních předpisů EU týkajících se
zadávání veřejných zakázek v oblasti
společného strategického rámce pro
fondy.
Právní předpisy pro oblast životního
prostředí týkající se EIA a SEA
Existence funkčního uspořádání, které
zajišťuje účinné uplatňování právních
předpisů EU souvisejících s EIA a SEA:
Statistické systémy a ukazatele výsledků
Existence statistického systému
nezbytného k provádění hodnocení za
účelem posouzení účinnosti a dopadu
programů.
Existence systému ukazatelů výsledků
nezbytného k výběru opatření, jež budou
nejúčinněji přispívat k dosahování
požadovaných výsledků, k monitorování
pokroku při dosahování výsledků a k
provedení posouzení dopadů
opatření pro účinné uplatňování pravidel EU týkajících
se státní podpory
opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro
opatření k zajištění správní kapacity pro provádění a
uplatňování předpisů EU týkajících se zadávání
veřejných zakázek
opatření pro účinné uplatňování směrnic týkajících se
EIA a SEA
opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro
zaměstnance podílející se na provádění směrnic
týkajících se EIA a SEA,
opatření k zajištění dostatečné správní kapacity.
Opatření pro včasný sběr a agregaci údajů, který
obsahuje tyto prvky:
určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistické
validace
opatření pro zveřejňování a zpřístupňování informací
veřejnosti
Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně:
výběru ukazatelů výsledku pro každý program,
poskytujících informace o tom, co motivuje k výběru
opatření financovaných daným programem,
vytyčení cílů pro tyto ukazatele,
každý ukazatel musí splňovat tyto podmínky:
robustnost a statistickou validaci, jasný normativní
výklad, soulad s politikami, včasný sběr údajů,
postupy zajišťující, aby všechny operace financované z
programu používaly účinný systém ukazatelů
183
5
Zásadní milníky pro PRV
Bude doplněno poté, co EK stanoví, které konkrétní ukazatele jsou vybrány jako milníky.
184
6
Popis zvolených opatření
6.1 Souhrn opatření vybraných k realizaci potřeb
Článek
Název a kód opatření
nařízení
15
1. Předávání znalostí a informační akce
2. Poradenství
16 a), c)
17 a), b),
c)
18 a), b),
c), d)
19 a)
20 1. a i)
20.1. a
iii)
20 1. b)
20 1. c)
3. Režimy jakosti zemědělských
4. Investice do hmotného majetku
4.3 Pozemkové úpravy
4.3 Lesnická infrastruktura
4.4 Neproduktivní investice
Odborné vzdělávání a informační akce
Využívání poradenských služeb
Účast v režimech jakosti ČR
Investice do zemědělských podniků
Zpracování a uvádění na trh
zemědělských produktů
Neproduktivní investice na zemědělské
půdě
5.1 Preventivní opatření před
poškozením potenciálu zemědělské
produkce přírodními katastrofami a
katastrofickými událostmi
6.1 Podpora zahájení podnikatelské
činnosti pro mladé zemědělce
6.3 Podpora rozvoje malých
zemědělských podniků
6.4 Investice do nezemědělských činností
6.4 Podpora cestovního ruchu
6.5 Převod podniků malých zemědělců
7.2 Investice do infrastruktury
21 1. b)
Název podopatření
Pozn.: Tato oblast bude ještě řešena na
úrovni Vlády ČR. Finanční prostředky
ve výši 300 mil. EUR přesunuté v rámci
vyjednávání
podmínek
Víceletého
finančního rámce z PRV do koheze, by
měly být určeny na vodohospodářskou
problematiku, která bude spadat do
rámce Operačního programu životní
prostředí,
přičemž
Ministerstvo
zemědělství by bylo administrátorem
těchto podpor. V případě, že k takové
dohodě nedojde, bude v rámci PRV
vyčleněno
opatření
na
vodohospodářskou
infrastrukturu.
Konkrétní oblast, kterou by PRV řešilo,
by byla následně dohodnuta v rámci
rozhraní s Ministerstvem životního
prostředí
a
Úsekem
vodního
hospodářství MZe.
185
23
24
25 1. a),
d)
26
8.1. Zalesňování a zakládání lesů
8.2 Zavádění zemědělsko-lesnických
systémů
8.3 Předcházení poškozování lesů
lesními požáry a přírodními
katastrofami a katastrofickými
událostmi a obnova poškozených lesů
8.4 Investice ke zvýšení odolnosti a
ekologické hodnoty lesních ekosystémů
8.5 Investice do lesních technologií a
zpracování lesnických produktů a jejich
uvádění na trh
10.Agroenvironmentální klimatické
operace
29
32
34
11. Ekologické zemědělství
12. Platby v rámci sítě Natura 2000 a
podle rámcové směrnice o vodě
13. Platby pro oblasti s přírodními či
jinými zvláštními omezeními
14. Platby za dobré životní podmínky
zvířat
15. Lesnicko – environmentální a
klimatické služby a ochrana lesů
35
16. Spolupráce
36
42-45
Zavádění preventivních opatření
v lesích
Obnova lesních porostů po kalamitách
Odstraňování škod způsobených
povodněmi
Přeměna porostů náhradních dřevin
Investice do ochrany melioračních a
zpevňujících dřevin
Neproduktivní investice v lesích
Stroje, technologie a zařízení pro lesní
školkařskou činnost
Technika a technologie pro lesní
hospodářství
Technické vybavení dřevozpracujících
provozoven
27
30
31
Zalesňování zemědělské půdy
18. LEADER
Podopatření A: Postupy šetrné
k životnímu prostředí
Podopatření B: Ošetřování travních
porostů
Podopatření C: Péče o krajinu
Platby v rámci sítě Natura 2000 na
zemědělské půdě
Zlepšování druhové skladby lesních
porostů prostřednictvím zachování
podílu MZD
Zachování porostního typu
hospodářského souboru
Ochrana a reprodukce genofondu
lesních dřevin
Podpora vývoje nových produktů,
postupů, procesů a technologií
v zemědělství a potravinářství
Podpora horizontální a vertikální
spolupráce
Zřizování a fungování operačních
skupin EIP
Činnost místních akčních skupin
186
51
51-55
19. Technická pomoc
Realizace místní rozvojové strategie
Realizace projektů spolupráce
Technická pomoc
RRD nejsou přípustné pro dotace z PRV v žádném opatření.
187
6.2
Přehled jednotlivých opatření a základních podmínek pro jejich implementaci
1. Název opatření
Opatření: Předávání znalostí a informační akce
2. Kód opatření
1
3. Právní základ pro poskytování podpory
a) Čl. 15 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
b) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení k opatření
c) Bude doplněn odkaz na předpis upravující poskytování veřejné podpory např.
notifikace, de-minimis apod. pro poskytování vzdělávání v oblasti lesního
hospodářství
4. Odůvodnění podpory
Přes značný nárůst produktivity za posledních 10 let české zemědělství významně zaostává v
produktivitě výrobních faktorů oproti zbytku EU. Toto zaostávání je způsobeno i
nedostatkem kvalifikované pracovní síly, která by zajistila efektivní využití moderních
technologií. Demografický propad ve středním školství byl v roce 2010/2011 téměř o 1/3 ve
srovnání s rokem 2006/7. To je umocněno zhoršující se věkovou strukturou pracovní síly
v zemědělství, kdy v současné době pracuje v zemědělství více než 40 % pracovníků starších
50 let a pouze 11,5 % pracovníků ve věku 20–30 let. Tento stav vede ke snížení kapacity
zemědělství generovat a užívat inovace, které se stávají základní podmínkou pro udržení
konkurenceschopnosti odvětví. Zásadním důvodem omezeného zavádění inovativních
postupů je i nedostatečný transfer poznatků do praxe. Rovněž pouhá obměna technologií
vlivem nízké úrovně spolupráce podnikatelů s výzkumnými institucemi znemožňuje
dosahování vysoké ekonomické účinnosti a konkurenceschopnosti na jednotném evropském
trhu.
Výzkumy,
které
byly
prováděny
v oblasti
implementace
dobrovolných
agroenvironmentálních opatření, potvrzují, že podnikatelům často chybí informace o
smysluplnosti těchto opatření, o jejich skutečných a potenciálních efektech a širších
souvislostech ochrany přírodních zdrojů a mitigace (odvracení) klimatické změny. Jedná se
např. o informace o vlivu způsobu hospodaření a péče o půdu na emise skleníkových plynů,
odůvodnění nutnosti plnění podmínek Cross - compliance jako nástroje pro zavedení
minimálních standardů (ochrana půdy, vod, biodiverzity …) či možnosti kontaminace
potravin, krmiv, vody a ovzduší rezidui z přípravků na ochranu rostlin.
Nedostatečná informovanost o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pak přispívá k vysoké
rizikovosti práce v zemědělství a lesnictví, která v porovnání s ostatními odvětvími převyšuje
průměr ČR 2,43 krát. K provozování resortních činností je nezbytné prokázat celou řadu
odborných znalostí, které mohou být dosaženy pomocí absolvování odborných kurzů.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost a trvalou udržitelnost zemědělství, potravinářství a
lesního hospodářství.
188
Specifický cíl:
 Zvýšení míry používaných inovativních postupů v praxi, resp. postupů založených na
výsledcích výzkumu a vývoje, či na základě využití příkladů dobré praxe
 Zvýšení kvalifikace pracovníků v zemědělství, lesnictví a potravinářství
 Zvýšení dostupnosti odborného vzdělávání. Zvýšení dostupnosti základních odborných
informací. Zvýšení znalostí pracovníků v zemědělství a lesním hospodářství o významu
udržitelného způsobu hospodaření. Zlepšení podmínek bezpečnosti práce
Operativní cíl: Podpora vzdělávacích a informačních aktivit, resp. předávání znalostí.
6. Rozsah (zaměření)
Opatření je zaměřeno na zvyšování znalostí a dovedností a předávání informací pracovníkům
v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví a vlastníkům půdy formou vzdělávacích
aktivit, kurzů atd. Účelem je zvyšování odborné způsobilosti jednotlivých pracovníků
v daném odvětví s cílem zvýšit míru využívání nových metod výroby založených na
výsledcích vědy a výzkumu, inovačních postupů a v neposlední řadě postupů respektujících
požadavky na ochranu přírody a krajiny a udržitelné hospodaření. Vyšší podíl
kvalifikovaných pracovníků v daném odvětví přispěje k vyšší konkurenceschopnosti
jednotlivých podniků i sektoru jako celku. Zavedení moderních výrobních postupů usnadní
fyzicky náročnou práci v zemědělství i lesnictví, přispěje ke zvýšení bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, čímž se práce v těchto oborech stane atraktivnější pro plně kvalifikované
pracovníky. Odborné vzdělávání by mělo směřovat ke zvyšování kvalifikace pracovníků
v resortu, (např. získání min. zemědělské kvalifikace, dosažení odborné způsobilosti pro
zacházení s přípravky na ochranu rostlin, absolvování inseminačních kurzů atd.). Informační
akce by se pak měly zaměřit na poskytování informací z následujících oblastí: udržitelné a
efektivní zemědělské, potravinářské a lesnické výroby, ekonomiky, marketingu, krátkých
dodavatelských řetězců, zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí,
zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti, ochrany
vod a půdy, péče o půdu a vodu, Cross-compliance, bezpečnosti potravin a hygieny při
manipulaci s potravinami, obnovitelných zdrojů energie, ekologie, krajinotvorby - tvorby
životního prostředí, zakládání nových lesních porostů s vyhovující druhovou skladbou a péče
o geneticky kvalitní porosty, integrované ochrany rostlin, hospodářského a environmentálního
profilu lesnických podniků, udržitelného lesního hospodářství, bezpečnosti práce a dalších
témat souvisejících s prioritami rozvoje venkova definovanými nařízením o podpoře pro
rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které lze aplikovat
v zemědělské výrobě a lesnictví. Odborné vzdělávání by mělo pokrývat témata, která
odpovídají potřebám ministerstva a zájmu zemědělské praxe.
7. Způsobilé výdaje
Způsobilými výdaji v rámci tohoto opatření jsou náklady na uspořádání vzdělávací akce,
včetně odborných exkurzí, tzn.





technické zabezpečení
cestovní výdaje
výukové materiály a pomůcky
výdaje spojené s činností lektorů
výdaje na vlastní organizaci vzdělávací akce včetně výdajů na občerstvení a ubytování
účastníků v rámci akce
189
8. Kritéria přijatelnosti




Vzdělávací subjekt musí mít zkušenosti se vzděláváním v oblasti zemědělství,
potravinářství nebo lesnictví, tj. je činný v této oblasti po dobu alespoň tří po sobě
jdoucích let předcházejících podání Žádosti o dotaci. Vzdělávací subjekt předloží projekt,
který odpovídá požadovaným tématům, ze kterého bude zřejmý obsah a náplň akce,
charakter vzdělávacích a výukových materiálů a cíle vzdělávací akce, které lze realizovat
v zemědělské, potravinářské a lesnické praxi.
Žadatel má příslušné zdroje v podobě pravidelně školených kvalifikovaných zaměstnanců
(lektorů), kteří jsou na seznamu lektorů pro toto opatření a splňují požadavky uvedené
v prováděcích pokynech.
Podopatření se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří
součást běžných programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání.
Účastníkem vzdělávací akce může být pouze zemědělský podnikatel, výrobce potravin
zpracovávající zemědělské produkty, vlastník půdy nebo osoba hospodařící v lesích.
Účastníkem může být i jejich zaměstnanec. V případě zemědělského podnikatele - fyzické
osoby může být účastníkem i spolupracující osoba, která se na hospodaření zemědělského
podnikatele podílí.
9. Definice žadatele
Subjekt, který má vzdělávání v předmětu činnosti.
Účastník vzdělávací akce v případě předem definovaných kurzů.
10. Typ a výše podpory
Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem dotace
Míra spolufinancování z EZFRV: max. 90 % způsobilých veřejných výdajů
11. Míra podpory
Maximální míra dotace 100% způsobilých výdajů
Limity na projekt:
50 000 – 1 000 000 Kč celkových výdajů
12. Rozpočet
Celkové veřejné výdaje na období:
bude doplněno
13. Doplňkovost s ostatními podpůrnými nástroji
Nezemědělské vzdělávání bude primárně řešeno jinými nástroji – Evropský sociální fond.
14. Kvantifikované cíle
190
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
výsledek
Kvantifikace
Počet vzdělávacích akcí
Počet účastníků vzdělávacích akcí (v členění
např. podle témat)
Podíl účastníků vzdělávacích akcí na počtu
příjemců dotací PRV/počtu
zemědělských/lesních podniků
Úspěšnost naplnění vzdělávacích témat
Navržené indikátory jsou k další diskusi, zejména dopadové by měly pokrýt víceméně celou
SZP.
15. Výběrová kritéria – obecný princip pro stanovení
Zvýhodnění žadatelů se zkušenostmi se vzděláváním cílové skupiny
Zvýhodnění konkrétních témat vzdělávacích akcí (vyplývající z aktuálních potřeb – změny
legislativy, či jiná témata potřebná k zavedení urč. výrobních metod, postupů apod.)
Zvýhodnění projektů s nejvyšší ekonomickou efektivitou
Zvýhodnění projektů zahrnující vzdělávací akce ve více regionech (plošnost akcí)
191
Opatření: Poradenství
2. Kód opatření
2
Využívání poradenských služeb
b) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení k opatření
c) Čl. 12-14 nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky
č. XY/ 2013
d) Směrnice Ministerstva zemědělství o akreditaci poradců a jejich vedení v Registru
poradců akreditovaných Ministerstvem zemědělství (dále jen Směrnice)
e) Bude doplněn odkaz na předpis upravující poskytování veřejné podpory např.
notifikace, de minimis apod. pro poskytování poradenství v oblasti lesního
hospodářství
V rámci PRV 2007-2013 byl poradenský systém MZe zaměřen zejména na poradenství
v oblasti kontrol podmíněnosti a částečně na technologické poradenství, které je poskytované
v souvislosti s poradenstvím ke kontrole podmíněnosti.
V současnosti však vznikají další potřeby zajistit a garantovat kvalitní poradenství, a to i
v rostlinolékařské oblasti, pro kterou byly podrobné požadavky na poradenství (podpora
zavádění integrované ochrany rostlin) specifikovány v Národním akčním plánu ke snížení
používání pesticidů v České republice, ochraně půdy, implementaci agroenvironmentálních
opatření (AEO), zlepšení produktivity a efektivnosti zemědělství zaváděním nových
technologii a postupů, v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu. Pro zajištění uvedených
potřeb je nezbytné provozovat kvalitní a účinný poradenský systém.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Zlepšit konkurenceschopnost a trvalou udržitelnost zemědělství a lesního
hospodářství.
Specifické cíle: Zabezpečit dodržování povinných požadavků, zlepšit transfer znalostí
a inovací v zemědělství a lesnictví v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se
změnám klimatu, biologické rozmanitosti a provádění faremních plánů, ochrany vod a půd.
Zkvalitnit poradenské služby zvyšováním a prohlubováním kvalifikace poradců jejich
soustavným vzděláváním.
Operativní cíle: Poskytování odborných individuálních poradenských služeb, podpora
odborné přípravy poradců.
192
V rámci podopatření bude poskytována podpora na využívání poradenských služeb zemědělci
k naplnění požadavků uvedených v nařízení EP a Rady o financování, řízení a sledování
společné zemědělské politiky č. XY/ 2013 (jedná se o požadavky uvedené v hlavě III
Zemědělský poradenský systém, čl. 12, odstavec 2 a 3), dále pak na poradenské služby
zemědělcům a vlastníkům lesa ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikání při jeho trvalé
udržitelnosti s ohledem na životní prostředí a zmírňování vlivů změn klimatu.
Poradenství se bude týkat taktéž záležitostí souvisejících s hospodářským, zemědělským
a environmentálním profilem podniku.
Výdaje za poskytnutí poradenské služby
Projekt lze realizovat na území ČR s výjimkou území hl. města Prahy.
 Poradenské služby pro zemědělce jsou spojeny nejméně s jednou prioritou Unie v oblasti
rozvoje venkova a zahrnují minimálně jeden z těchto prvků:
 jeden nebo více povinných požadavků na hospodaření a/nebo norem dobrého
zemědělského a environmentálního stavu stanovených v kapitole I hlavy VI nařízení
(EU) č. horizontální nařízení/2012;
 zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III
kapitole 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012, a udržování zemědělských ploch podle
čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. přímé platby/2012;
 požadavky nebo opatření související se zmírňováním změny klimatu
a přizpůsobováním se této změně, biologickou rozmanitostí, ochranou vod a půdy,
hlášením chorob zvířat a rostlin a inovacemi, jak je stanoveno v příloze I nařízení
(EU) č. horizontální nařízení/2012.
 Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, které souvisí s hospodářským,
zemědělským a environmentálním profilem zemědělského podniku.
 Poradenství pro vlastníky lesů zahrnuje minimálně příslušné povinnosti podle směrnic
92/43/EHS, 2009/147/ES a 2000/60/ES. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené
s hospodářským a environmentálním profilem lesnických podniků.
 Při poskytování poradenských služeb jsou dodržovány povinnosti týkající
se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. horizontální
nařízení/2012.
 Výběr žadatelů probíhá na základě akreditačního řízení podle příslušných ustanovení
Směrnice.
 Poradce doloží kvalifikaci k poskytování podporované poradenské služby (definovanou
Směrnicí) včetně absolvování pravidelných školení.
 Žadatel zajišťující poradenské služby musí být aktivní v poskytování poradenských služeb
alespoň v posledních třech po sobě jdoucích letech před podáním žádosti o dotaci na toto
podopatření. Bude uznáno poskytování poradenských služeb pro zemědělství a/nebo
lesnictví. Žadatel se musí účastnit vzdělávacího programu poradců akreditovaných MZe
193
(je prověřováno dle podmínek Směrnice), za právnické osoby se účastní zaměstnanci –
poradci akreditovaní MZe.
 Podporovaná poradenská služba smí být stejnému podniku (konečnému uživateli
poradenské služby) poskytnuta 1 ročně do výše podpory 1500 € za rok.
Žadatel musí být poradce akreditovaný MZe (fyzická osoba) nebo právnická osoba
zaměstnávající alespoň 1 poradce akreditovaného MZe.
Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem
poradenské služby (beneficientem)
Maximální výše dotace, čerpaná na poradenské služby poskytnuté jednomu podniku
(konečnému uživateli poradenské služby), činí 1500 €/rok. Poradenské služby v této hodnotě
mohou být podniku poskytnuty více akreditovanými poradci.
Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory (v případě právnických osob
na 1 akreditovaného poradce zapojeného v tomto podopatření) činí 1 000 000 Kč ročně.
11. Míra podpory
Maximální míra podpory: 80% způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace
Míra podpory poradenské služby v oblasti lesního hospodářství bude zpřesněna dle typu
poskytované veřejné podpory.


Výběr žadatele bude probíhat na základě předložených vzdělávacích projektů
obsahujících detailní informace o obsahu vzdělávací akce a vzdělávacích materiálů,
včetně jejich formy předání, zaměřených do oblasti/podoblasti akreditace poradců podle
Směrnice a/nebo na priority zemědělského poradenského systému. Vzdělávací projekty
budou tematický odpovídat potřebám Ministerstva zemědělství a zemědělské/lesnické
praxe a poradců.
Subjekty zajišťující předávání znalostí musí být aktivní v poskytování vzdělávacích
služeb v oblasti zemědělství nebo lesnictví, a to po dobu alespoň tří po sobě jdoucích let
předcházejících podání žádosti o dotaci.
Žadatel má vzdělávání v předmětu činnosti a musí být aktivní v poskytování vzdělávacích
služeb v oblasti zemědělství nebo lesnictví. Za poslední tři roky předloží přehled vzdělávacích
aktivit zaměřených na vzdělávání odborníků v zemědělském a/nebo lesnickém odvětví
souvisejících s příslušnými oblastmi/podoblastmi akreditace a/nebo prioritami zemědělského
poradenského systému a jejich lektorského zabezpečení - lektor v zaměstnaneckém poměru
nebo smluvním vztahu).
194
Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 35 tis. Kč do 1 mil. Kč
na každý jednotlivý projekt.
Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory může být 200 000 €/ 3 roky.
Maximální výše podpory na jednoho akreditovaného poradce nepřekročí limit 8 000 Kč / rok.
Poradce má nárok na podporované vzdělávací akce do vyčerpání uvedeného limitu.
Stav čerpání limitu eviduje Správce Registru poradců akreditovaných MZe
(Správce Registru). Žadatel registruje vzdělávací akci před jejím konáním u Správce Registru.
9. Míra podpory
Maximální míra podpory: 100% způsobilých výdajů
10. Rozpočet opatření
bude doplněno
Opatření je synergické k opatření Odborné vzdělávání a informační činnost.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet příjemců
Plocha zemědělské/lesní půdy
Počet příjemců poradenské služby podle typu
výstup
poradenské služby
výsledek
Kvantifikace
Podíl podpořených zemědělských/lesních
podniků na celkovém počtu
Podíl podpořené zemědělské/lesní půdy z
celkové výměry
dopad
15. Kritéria pro výběr projektů
podopatření 2.1


Zvýhodnění žadatelů s většími zkušenostmi se vzděláváním odborníků v příslušné oblasti
Zvýhodnění konkrétních témat vzdělávacích akcí vyplývající z aktuálních potřeb

Zvýhodnění mladých zemědělců
195
Opatření: Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
2. Kód opatření
3
b) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření
Produkce kvalitních a regionálně specifických zemědělských a potravinářských produktů
může představovat významný přínos pro hospodářství a sociální stabilitu venkova, a to
zlepšením příjmů producentů a vytvářením pracovních příležitostí dostatečné kvalifikace.
Nicméně začlenění primárních producentů do potravinového řetězce ještě není dostatečné.
Národní značka KLASA je udělována produktům s výjimečnými kvalitativními
charakteristikami, které zvyšují jejich přidanou hodnotu a zaručují jejich jedinečnost ve
vztahu k ostatním produktům běžně dostupným na trhu.
Tato garance zlepšuje tržní příležitosti pro vybrané produkty a následně se projeví ve vyšším
odbytu a vyšší ceně. Náklady spojené se vstupem do režimu jakosti garantovaného Národní
značkou KLASA - ať už se jedná o náklady na certifikaci nebo na potřebné analýzy nutné ke
vstupu a účasti v tomto režimu jakosti, mohou být především pro mikro a malé podniky
zásadním problémem, který je odrazuje od tohoto kroku.
Cesta zvyšování kvality a podpora jedinečných zemědělských produktů je vzhledem
k rozmanitosti produktů na trhu stále silněji zdůrazňovaná potřeba spotřebitelů vedoucí ke
zvyšování jejich důvěry a uspokojování kvalitativních požadavků na potraviny. Národní
značka KLASA platí mezi spotřebiteli za nejznámější a nejdůvěryhodnější značku a zná ji 80
% respondentů.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost producentů při zachování trvalé udržitelnosti.
Specifický cíl: Zlepšit přístup zemědělských podniků na trhy kvalitních potravin. Zvýšit podíl
potravin s garantovanou kvalitou (odpověď na poptávku).
Operativní cíl: Podpořit vstup producentů/produkce do režimu jakosti Národní značky
KLASA.
Toto opatření má usnadnit a zvýšit zapojení zemědělců a zemědělců, kteří zpracovávají
svojí produkci v režimu jakosti garantovaném Národní značkou KLASA.
 Roční fixní náklady zahrnující poplatek za vstup do režimu jakosti,
 roční příspěvek na účast v režimu jakosti a výdaje na kontroly, které jsou nezbytné k
ověření dodržování specifikací daného režimu,
 náklady na informační a propagační činnosti týkající se produktů, na něž se vztahuje
podpora v rámci režimu jakosti.
196
 Žadatel do příslušného režimu vstupuje poprvé (bez ohledu na konkrétní produkty).
 Žadatel doloží certifikaci v rámci režimu Národní značky KLASA.
 Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční
pobídková platba.
9. Definice žadatele/příjemce podpory
Zemědělský podnikatel spadající do kategorie malý a střední podnik.
Typ podpory:
Roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z
účasti v podporovaných režimech.
Maximální výše podpory činí 3 000 EUR na zemědělský podnik ročně.
Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75% způsobilých veřejných výdajů.
11. Míra podpory
Míra podpory je stanovena následně:
a)
informační a propagační činnosti - 70% způsobilých výdajů
b)
ostatní – 80% způsobilých výdajů.
12. Rozpočet
(bude doplněno)
Opatření navazuje zejména na podporu konkurenceschopnosti zemědělských podniků.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet podpořených podniků, které se účastní
v režimu jakosti.
Počet výrobků vyráběných zemědělci
v podporovaném režimu jakosti
výstup
Celkové veřejné výdaje
Celkové investice
výsledek
dopad
Podíl počtu podniků zapojených v režimu
jakosti z celkového počtu zemědělských
podniků – cílový indikátor dle EK
Nárůst podílu výrobků vyráběných v tomto
režimu na celém objemu zemědělské výroby. –
Změna HPH
Podnikatelský příjem/AWU (změna)
 podpora mikro a malých podniků.
Kvantifikace
x
x tis. EUR
x tis. EUR (průměrných
80 % veřejných výdajů)
x%
z x % na x %, absolutně o x
milionů EUR ročně
o x milionů EUR ročně
x % ročně (x EUR)
197
Opatření: Investice do hmotného majetku
Podopatření: 1. Investice do zemědělských podniků
Záměr a) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro živočišnou
výrobu
Záměr b) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro rostlinnou
výrobu
Podopatření: 2. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů
2. Kód opatření
4 (resp. 4.1 a 4.2 pro podopatření 1 a 2)
a) Čl. 18 1. a) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
b) Čl. 18 1. b) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
c) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření
České zemědělství zůstává nákladově náročné – mezispotřeba (podíl provozních výdajů na
produkci) je relativně vysoká a činí 73 % vytvořené produkce v ČR (průměr za období 20102012); produktivita práce měřená hrubou přidanou hodnotou na pracovníka činí 78 %
průměru EU; orientace na trh je stále nízká, významnou část důchodu vytváří příjmové
podpory, bez nichž by většina podniků byla výrazně ztrátová.
Nízká úroveň investic ovlivňuje nákladovost a efektivitu zemědělské výroby, produktivitu,
tvorbu přidané hodnoty a tím celkovou konkurenceschopnost zemědělské výroby.
Zejména některé sektory se potýkají se strukturálními problémy, plochy okopanin, chmelnic,
zeleniny, technických a aromatických plodin, luskovin se kontinuálně snižují. S ohledem na
rostoucí tlak spotřebitelů na bezpečnost potravin a maximální ekologický přístup při jejich
produkci je jejím předpokladem dobře vybavená stavební a technologická část rostlinné
výroby. Mj. se ukazuje, že investice zejména do nákladných a velmi specifických strojů
v některých odvětvích (např. sklízeče brambor/cukrovky, odplevelovací stroje,
odkameňovače) v důsledku nízké rentability stagnují. Deficit stále přetrvává u zavlažovacích
zařízení, zastaralosti opěrných a ochranných konstrukcí u trvalých kultur, apod. Vybavenost
progresivními technologiemi vykazuje deficit především v menších podnicích, jejichž přístup
ke kapitálu je nákladnější a omezenější.
Rovněž v živočišné výrobě je úroveň stavebních a technologických investic nedostatečná.
S ohledem na vnější podmínky došlo k jejímu zhoršování ve všech odvětvích živočišné
výroby s výjimkou extenzivního chovu skotu v marginálních oblastech. Stav zemědělských
staveb ne vždy plně vyhovuje moderním požadavkům welfare a ochrany životního prostředí.
Nízká úroveň investic do živočišné výroby dále ovlivňuje její nákladovost a produktivitu,
pohodu zvířat, v konečném důsledku tvorbu přidané hodnoty a tím celkovou
konkurenceschopnost jednotlivých odvětví živočišné výroby.
Rovněž výkonnost českého potravinářského průmyslu zaostává všeobecně za průměrem EU.
Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance v potravinářském odvětví činila v období 2008-2010
pouze 56 % průměru EU 27. Zpracování zemědělských produktů se tradičně váže k místům
zdrojů těchto surovin - venkovským oblastem, což se týká především prvotního zpracování.
To je pak často spojeno i s vyšší fází zpracování na finální produkty, které jsou určeny ke
spotřebě. Růst přidané hodnoty zemědělské produkce je potřeba založit na ekonomické
198
jakosti, která nachází uplatnění na trhu a na inovacích, směřujících k jedinečné produkci,
která též nachází uplatnění na trhu, a to zejména u některých cílových skupin spotřebitelů.
K tomu je potřeba stimulovat restrukturalizaci a technologickou a technickou vybavenost
zpracovatelů zemědělské produkce rozhodujících a perspektivních oborů.
5. Cíle podopatření
Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost producentů při zachování trvalé udržitelnosti a
zlepšení
životaschopnosti
zemědělských
podniků.
Posílení
zpracovatelského
(potravinářského) sektoru v ČR s pozitivním vlivem na celý dodavatelský řetězec.
Specifický cíl: Zlepšit ekonomickou výkonnost zemědělských a potravinářských podniků
lepším užití výrobních faktorů. Růstem efektivnosti jednotlivých výrob zlepšit tvorbu přidané
hodnoty, zvýšit energetickou účinnost a snižovat spotřebu ostatních vstupů, zlepšit pracovní
podmínky, welfare zvířat, přispět ke snížení tvorby skleníkových plynů.
Operativní cíl: Podpořit modernizaci podniků, usnadnit vývoj a zavádění jak výrobkových,
tak procesních inovací, zlepšit zpracování, marketing výrobků a distribuci zemědělských a
potravinářských výrobků i alternativními cestami (krátké dodavatelské řetězce).
Vymezení podporovaných oblastí
Smyslem tohoto opatření je vytvářet podmínky pro rozvoj konkurenceschopných
zemědělských podniků, které investují do modernizace a výstavby nových staveb a zařízení
v živočišné výrobě. Investice by měly vést zejména ke snížení výrobních nákladů,
modernizaci, zlepšení parametrů užitkovosti a pohody zvířat, zvyšování kvality vyráběné
produkce s jejím vyšším oceněním a zlepšení ochrany ovzduší a klimatu, snížení spotřeby
energií a vody. Investice by měly současně napomoci zlepšit konkurenceschopnost živočišné
výroby, protože investice v zemědělských podnicích za účelem zvýšení účinnosti vyžívání
výrobních faktorů a snadnějšího přístupu k novým technologiím s výrazným inovačním
potenciálem, tam kde je obnova zásadní pro další činnost, vede ke snížení nákladů na výrobu.
Dále budou podporovány investice v rostlinné výrobě vedoucí ke snížení výrobních
nákladů, modernizaci nebo zlepšení jakosti vyráběných produktů. Investice by měly současně
napomoci zlepšit výkonnost zemědělské prvovýroby.
V oblasti zpracování by opatření mělo povzbudit pořizování technologických investic,
které povedou nejen k úsporám ve výkonové spotřebě, ale i ke zvyšování kvality produkce,
zavádění nových výrob a výrobních metod. Opatření by mělo stimulovat celkový rozvoj
potravinářského odvětví a zvýšení konkurenceschopnosti agro-potravinářského odvětví.
Podpora by měla být směrována rovněž za účelem rozšíření krátkých dodavatelských
řetězců a alternativních prodejů produkce a pořízení moderních BAT (The Best Available
Technology) technologií. Konkrétně by se mělo jednat o investice vedoucí ke snížení
výrobních nákladů a zvýšení kvality produkce. Podpora by měla být zaměřena na investice do
zařízení, která souvisejí se zpracováním zemědělských produktů, včetně finální úpravy, balení
a označování výrobků, dále na nehmotné investice jako je know-how, marketing aj.
Program umožňuje realizaci komplexních projektů.
199
1. Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se
týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, koní a včel), kterými jsou:
 výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení
 pořízení technologií pro živočišnou výrobu (v případě chovu včel nejsou způsobilé
investice do technologií v hodnotě nižší než 200 tis. Kč)
 výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby
vč. jejich úpravy a zpracování
 výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro přímou spotřebu
v podniku
2. Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou:
 výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé
nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií
 výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových
systémů
 výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících
technologií
 výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry,
technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy
včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií
 výstavba a rekonstrukce závlahových zařízení
 založení porostů trvalých kultur (vč. výsadby ovocných sadů, chmelnic a vinic)
3. Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé
není pořízení traktorů)
4. Investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy
5. Investice do čištění odpadních vod jako součást projektu dle bodů 1. – 4.
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů
Hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů, a to:
1. Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbytných manipulačních
ploch) a pořízení pozemků
2. Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální
úpravu, balení a značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností
produktů), v případě včelích produktů nejsou způsobilé investice do technologií
v hodnotě nižší než 200 tis. Kč
3. Investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů
4. Investice související s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh
(včetně marketingu), vedoucí ke zkrácení dodavatelského řetězce
5. Investice do čištění odpadních vod jako součást projektu dle bodů 1. – 4.
200
 Předložení podnikatelského plánu s cost-benefit analýzou a dalším vyhodnocením přínosů
projektu vůči naplňování dobrých životních podmínek zvířat, přínosy vůči ochraně ovzduší
a klimatu, prokázání snížení energetické náročnosti výroby apod.
 Pokud půjde o projekt založený na spolupráci ve výzkumu a vývoji (v rámci čl. 36), musí
prokázat, že využívá jeho výsledky
 Žadatel splnil podmínku finančního zdraví u projektů nad 1 000 000 Kč celkových výdajů
 Výrobní proces se musí týkat zpracování surovin uvedených v příloze I Smlouvy o
fungování EU, rovněž výstupní produkt pak musí být v této příloze uveden, (zpracování se
však nesmí týkat produktů rybolovu)
 Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
 Žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu žádost.
(bude ještě diskutováno v další fázi přípravy dokumentu)
Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou
výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za
účelem dosažení zisku.
Pro účely investic do restrukturalizace podniku bude velikost žadatele omezena určitou
maximální velikostí podniku – bude doplněno. Velikost nebude omezena v případě investic do
zlepšení ochrany ovzduší a klimatu a účinnějšího využívání zdrojů.
Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a
předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně
se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské
výrobě.
Výrobce potravin, nebo výrobce krmiv, který splňuje definici mikro, malého, nebo středního
podniku.
11. Míra podpory:
40 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace.
Tuto míru podpory je možné zvýšit o 10 % pro:



mladé začínající zemědělce;
oblasti čelící přírodním omezením dle článku 33;
operace podporované v rámci čl. 36.
Míra podpory však může dosáhnout maximálně 60 % způsobilých výdajů, ze kterých je
stanovena dotace.
201
Velký podnik může získat míru podpory maximálně 30 % způsobilých výdajů, ze kterých je
stanovena dotace.
Částka způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt činí minimálně
200 tis. Kč. Maximální částka bude doplněna.
12. Rozpočet
1.
Podopatření 4.1
bude doplněno
2.
Podopatření 4.2
bude doplněno
Podpora formou dotace úroků a garance úvěrů v rámci programů PGRLF se poskytuje
pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje
venkova. Přitom od roku 2008 zemědělci financují takto podpořené investice, které jsou
výlučně orientované do strojového vybavení – v rámci podprogramu Investice-Zemědělec
nebyly od tohoto roku pořizovány žádné technologie ani stavby do živočišné výroby.
K dořešení je podpora strojů, ve stávajícím období nebyly v rámci PRV podporovány.
V rámci národních podpor je podporován pouze chov včel a do roku 2008 ještě udržování
a zlepšování genetického potenciálu a nákazový fond s úhradou nákladů na likvidaci
kadáverů.
Opatření Spolupráce dle čl. 36 nařízení k EZFRV, resp. podopatření Podpora hmotných
a/nebo nehmotných investic, které se týkají zpracování, uvádění na trh a/nebo vývoje
zemědělských produktů uvedených v příloze I smlouvy nebo bavlny dle čl. 18 odst. 1 písmeno
b).
Podpora non-annexových produktů v rámci MPO.
Národní podpora (MZe ČR – 13.A Podpora zpracování zemědělských produktů a
zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu) – rozhraní: velikost podniku
Typ
Název indikátoru
Kvantifikace
indikátoru
Plocha (ha) dotčená investicí k úspoře vody
(zavlažovací systémy)
Počet dobytčích jednotek dotčených investicí
k redukci emisí oxidů dusíku a methanu (jímky)
Celkové veřejné výdaje do infrastruktury
Celkový objem investic
Počet projektů – investice do zemědělského
podniku (ale v členění na prioritní oblasti, ke
výstup
kterým připadnou – tj. 2A, 5A(zavlažování), 5B
(úspora energie), 5D(jímky)
Počet projektů – investice do zpracování
202
výsledek
dopad
zemědělských produktů tj.3A (zpracování),
Celkový počet podpořených projektů a investic
v rámci EIP
Celkový objem investic do zpracování
Celkový objem investic do uvádění na trh
Celkový objem investic do čištění odpadních
vod
% zemědělských podniků s podporou z PRV do
investic pro restrukturalizaci vůči všem
zemědělským podnikům (2A)
% zavlažované půdy s účinnějším systémem
závlah (díky investicím podporovaným z PRV)
(5A)
Celkové investice do úspor energie a účinného
využití (5B)
% z dobytčích jednotek (DJ) dotčených investicí
v živočišné výrobě s ohledem na redukce emisí
oxidů dusíku a methanu (5D)
Zvýšení hrubé přidané hodnoty v podpořených
podnicích oproti nepodpořeným podnikům
Zvýšení příjmů z prodeje vlastních výrobků
zemědělských podniků do velikosti MSP
Rozsah vybudovaných skladů pro statková
hnojiva
Výměra půdy s
nově vybudovanými
závlahovými systémy
Vybudovaná ustajovací místa
Vybudovaná kapacita skladů
Vybudované pěstební plochy (skleníky,
fóliovníky atp.)
Vybudované nosné konstrukce (chmelnice,
sady)
Snížit podíl mezispotřeby na celkové produkci
Snížení spotřeby energií u podpořených podniků
Podíl zpracovávaných produktů „na farmě“
Počet ustájovacích kapacit, které vyhovují
nadstandardu welfare.
navýšení kapacity čistíren odpadních vod
v zemědělské a potravinářské výrobě (nové
čistírny,
případně
navýšení
kapacity)
pozn.:rekonstruované čistírny? kvalita čištění?
Změny v produktivitě práce
Zemědělský důchod na pracovníka
Volatilita cen komodit
Celková produktivita faktorů v zemědělství
Snížení salda agrárního zahraničního obchodu
10 %
minimálně o 20 %
částka/%
X m3
X ha
X
X m3
X m2
X ha
minimálně o 2 %
minimálně o 5 %
minimálně o 2 %
pro jednotlivé druhy zvířat
stanovit počet
m3/rok o XX %
v PRV nebude ex ante
kvantifikováno – je úkolem
hodnocení
203
Investice do zemědělských podniků:
 žadatelem je mladý zemědělec
 realizací projektu nedojde k zabrání zemědělské půdy
 zatížení půdy dobytčími jednotkami (poměr VDJ/ha)
 vyšší efektivita projektu (nižší náklady na realizaci projektu, než umožňují nastavené
limity)
 investice přímo navazuje na výsledky činnosti Operační skupiny EIP (např. nákup
inovované technologie, pořízení licence, know how)
 projekty je zaměřen na welfare zvířat
 žadatel žádá v tomto opatření poprvé
 projekt je do 5 mil. celkových výdajů
 projekt je realizován formou spolupráce
 žadatel uplatňuje certifikovaný systém bezpečnosti a kvality potravin/krmiv
 projekt je zaměřen na investice do uvádění na trh zemědělských produktů s cílem
zkrácení dodavatelského řetězce
 projekt je zaměřen na zvýšení efektivity výroby (energetická úspora, snížení nákladů
na zpracování, snížení množství vody potřebné ke zpracování apod.)
 výsledkem projektu bude snížení objemu biologického odpadu ze zpracování (např.
efektivnější využití suroviny, využití dosavadního odpadu ke zpracování – výrobě
nového výrobku, konkrétně např. využití syrovátky, odpadů ze zpracování zeleniny na
krmiva))
 investice přímo navazuje na výsledky činnosti Operační skupiny EIP (např. nákup
inovované technologie, pořízení licence, know how)
 projekt je zaměřen na rozšíření produktů uvádění na trh zemědělského podnikatele do
určité velikosti (např. nově zpracování vlastního mléka, masa, vajec, resp. navýšení
příjmů zemědělce z prodeje vlastních výrobků)
 žadatel je FO do 40 let
204
Opatření: Pozemkové úpravy
2. Kód opatření
4.3
a) čl. 18 1. c) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/ 2013
Prostřednictvím pozemkových úprav je řešena problematika vlastnických vztahů k pozemkům
v území a nedostatečná krajinná infrastruktura (zorané meze a zaniklá rozptýlená zeleň,
zrušené či poškozené polní cesty, zrušené či poškozené vodohospodářské prvky aj.).
Provádění pozemkových úprav tak nepřímo napomáhá rozvoji podnikání (obnovou katastru
nemovitostí, zjednodušením vlastnických práv a následnou obnovou a vyšší stabilitou
nájemních vztahů k pozemkům, úpravou pozemků s ohledem na doporučený způsob
hospodaření a tím předcházení škodám, např. erozním, a obnovou cestní sítě) a má nesporný
efekt v oblasti udržitelného zemědělského hospodaření v krajině. V rámci pozemkových
úprav jsou projektována a realizována opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků vlastníků
a dále opatření sloužící k ochraně půdy (prevence vodní a větrné eroze, degradace půdy
vyplavováním živin, zamokřením aj.), vody (neškodný odvod vody a její retence,
protipovodňová opatření aj.), a ostatních složek životního prostředí (zfunkčnění ÚSES).
Navrhovaná opatření také zvyšují ekologickou stabilitu a estetiku zemědělské krajiny a jsou
provázaná s územními plány. Proces přípravy a realizace pozemkových úprav je vzhledem
ke své komplexnosti velmi náročný a zejména realizace společných zařízení je postupná
a zdlouhavá, proto je nutné zachovat kontinuitu opatření.
5. Cíle opatření
Celkové cíle: Podpořit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu
Specifické cíle: Podpora účinného využívání zdrojů, zpřístupnění a racionalizace pozemků,
zjednodušení, zefektivnění a stabilizace majetkoprávních vztahů k pozemkům, tím i zvýšení
konkurenceschopnosti zemědělských podniků, zlepšení ekologické stability krajiny, pestrosti
a estetické hodnoty krajiny
Operativní cíle: Realizace projektů pozemkových úprav
Předmětem opatření bude provádění pozemkových úprav, kdy dochází k racionálnímu
prostorovému uspořádání pozemků vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle
potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí pozemkových
úprav je i realizace plánu společných zařízení, což jsou opatření zajišťující zpřístupnění
pozemků, opatření k ochraně životního prostředí a zachování krajinného rázu, zvýšení
205
ekologické stability krajiny, protierozní, protipovodňová opatření pro ochranu půdního fondu
a vodohospodářská opatření.
Podporu lze poskytnout na následující typy projektů:
Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav:
 opatření ke zpřístupnění pozemků,
 protierozní opatření pro ochranu půdního fondu,
 vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně
území před záplavami,
 opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny
Geodetické projekty:
 zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné
za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav,
 vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav,
 vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.





Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,
rozsah geodetických prací musí být v souladu s potřebami vytvoření návrhu pozemkových
úprav,
vytyčování nově navržených pozemků musí být provedeno na základě schváleného
návrhu pozemkových úprav,
realizace společných zařízení musí být v souladu se schválenými návrhy pozemkových
úprav, společná zařízení zahrnují územní systém ekologické stability (ÚSES),
opatření zajišťující zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního
fondu, opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a prevenci před
povodněmi a záplavami, k retenci vody v krajině,
vyměřování pozemků na základě § 21 a) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů musí být provedeno na základě požadavků vlastníků.
Pobočky krajských pozemkových úřadů, vlastníci půdy
Typ podpory: Přímá nevratná účelová dotace s podílovým spolufinancováním příjemce
podpory.
Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75% způsobilých veřejných výdajů
206
11. Míra podpory
Maximální míra podpory: 100% způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace (zde
bude nutná úprava míry dotace)
Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kč do 50 mil. Kč
na každý jednotlivý projekt.
Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory (tj. pobočka krajského pozemkového
úřadu) může být 180 mil. Kč v období 2014 - 2020.
12. Rozpočet
bude doplněno
Opatření je komplementární především k podporám poskytovaným v rámci OP Životní
prostředí a podpoře preventivních opatření podle čl. 19 a).
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
Nárůst plochy s realizovanými pozemkovými
výsledek
úpravami
Čistá emise skleníkových plynů ze zemědělství
Index ptáků zemědělské krajiny
dopad
Jakost vody
Ukazatel kvality půdy
Ukazatel eroze půdy
Kvantifikace
nárůst o 7 procentních bodů
(z výměry ZPF) za období





Alespoň část projektu je realizována v záplavovém území dle zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých dalších zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů
Projekt je v souladu s platnou a schválenou rozvojovou strategií území (mikroregionu)
do kterého spadá
Projekt je realizován v obci do 2000 obyvatel (počet obyvatel v obci se posuzuje ke dni
1.1.2014)
Projekt realizace společných zařízení řeší ochranu zemědělské půdy před erozí nebo sídla
či území před povodní
Projekt realizace společných zařízení řeší návaznost na obdobné opatření (historicky
existující i nově vybudované) ke zpřístupnění pozemků, vodohospodářské, protierozní,
ÚSES.
207
Opatření: Lesnická infrastruktura
2. Kód opatření
4.3
c) čl. 18 1. c) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/ 2013
d) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření
e) Bude doplněn odkaz na předpis upravující poskytování veřejné podpory např.
notifikace, de-minimis apod.
Pro rozvoj lesního hospodářství je nezbytné řešit nedostatečné zpřístupnění lesních porostů za
účelem zlepšení hospodářských i ekologických podmínek jejich obhospodařování.
Nedostatečné a nekvalitní zpřístupnění je nákladově náročnější při hospodaření a zároveň je
rizikovým faktorem při řešení kalamit, lesních požárů a způsobuje erozi půdy. V neposlední
řadě zpřístupnění lesa řeší usměrňování návštěvnosti a poskytování rekreačních funkcí lesa.
5. Cíle opatření
Celkové cíle: Podpořit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj
venkovských oblastí, posílit konkurenceschopnost lesního hospodářství.
Specifické cíle: Podpora účinného využívání zdrojů v lesnictví, zpřístupnění porostů jak pro
hospodářské účely, tak pro účely ochrany lesa a rekreaci, zvýšení konkurenceschopnosti
lesnických podniků.
Operativní cíle: Podpora rekonstrukcí a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení
kvality či zvýšení hustoty lesních cest.
Podopatření je zaměřeno na rekonstrukce a výstavbu lesních cest a souvisejících objektů.
Podpora bude směrována zejména do takových rekonstrukcí, které umožní přeřazení
přibližovacích cest (třída L3, L4) do vyšší kategorie odvozních cest (třída L1, L2), případně
z třídy L2 do L1 (odvozní cesta se zpevněnou vozovkou) nebo budování odvozních cest (třída
L1, L2).
 investice, které souvisejí s rekonstrukcí a výstavbou lesních cest včetně souvisejících
objektů (nájezdů, výhyben, mostků, propustků, svodnic apod.) a technického vybavení.
 náklady na technickou dokumentaci projektu
 nákup pozemku
 projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy
 projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
208
 žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu
žádost.(bude ještě diskutováno v další fázi přípravy dokumentu)
9. Definice žadatele/příjemce dotace
Fyzická nebo právnická osoba, sdružení s právní subjektivitou, obec nebo jejich svazky,
hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní
subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazků.
O podporu nemohou žádat státní podniky.
Typ podpory: Přímá nevratná účelová dotace
Minimální částka podpory na jeden projekt činí 50 tis. Kč.
11. Míra podpory
Bude záviset na typu veřejné podpory, podle které bude dotace poskytována, nařízení
k rozvoji venkova nestanoví maximální limit míry dotace.
12. Rozpočet
bude doplněno
Podpory tohoto podopatření jsou v rámci PRV doplňkové k opatření Předcházení poškozování
lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova
poškozených lesů (podopatření Zavádění preventivních opatření v lesích a Odstraňování škod
způsobených povodněmi).
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
Celková délka rekonstruovaných cest
Celková délka nově postavených cest
výsledek
Celková plocha zpřístupněného lesa
Ekonomické výsledky podniku (ke zvážení)
Kvantifikace
bude upřesněno po znalosti
vstupů - rozpočtu
orientačně dle průměrné
dotace na jeden projekt (dle
maximálního limitu)
vstupů
vstupů
vstupů
209
dopad
Indikátory stanovené EK nemají přímou vazbu
k danému podopatření, bude stanoven specifický Bez kvantifikace
dopadový indikátor
210
Neproduktivní investice
2. Kód opatření
4.4
a) Čl. 18 (odst. 1 písm.d) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
Některé zvláště cílené Agroenvironmentální – klimatické operace nejsou dostatečně účinné
nebo je nelze zavést bez neproduktivních investic. Příkladem je oplocení cenných lokalit.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu.
Specifické cíle: Zachovat žádoucí podíl plochy obhospodařované v rámci
agroenvironmentálních-klimatických operací cílených na biodiverzitu a zvýšit jejich účinnost.
Operativní cíle: Zvýšit počet podniků zavádějící neproduktivní investice s cílem zajistit
účinnost agroenvironmentální-klimatické operace a podniků využívajících opatření k ochraně
půdy a vody před erozí.
Část podpory bude pro celé území ČR a část bude směřována do vymezených oblastí cenných
z hlediska druhové různorodosti.
Způsobilými výdaji jsou investice do zařízení a technické dokumentace pro projekty, které
slouží podpoře druhové různorodosti a zachování stanovišť v oblastech cenných z hlediska
druhové různorodosti a tím podporují účinnost agroenvironmentálních-klimatických operací.
Příklady možných aktivit:
Záměr technická zařízení:
Pořízení a umístění technických zařízení, která umožní cílený management a ochranu cenných
stanovišť (např. přenosný ohradník vymezující pohyb pasených zvířat, zařízení zajišťující
prostupnost krajiny, jako texaské brány, kolíky pro vymezení atd.).
Přijatelné výdaje:
Nákup:
 přenosný ohradník zabraňující paseným zvířatům ve vstupu do lokalit s cennými
travními společenstvy (titul B5 Travní porosty s výskytem modrásků, B4 Trvale
podmáčené a rašelinné louky na PB s povoleným pastevním managementem a B8
Druhově bohaté pastviny),
211
 zařízení zajišťující prostupnost krajiny na půdních blocích zařazených do AEO (např.
texaské brány).
Předložení návrhu projektu, včetně souhlasu majitele pozemku, a závazek vybudovat zařízení
specifikované v PRV, které zvyšují účinnost Agroenvironmentálních – klimatických operací.
Zemědělec, na jehož půdních blocích jsou vymezeny v evidenci půdy LPIS specifické tituly
AEO.
Míra spolufinancování z EZFRV: 75 % způsobilých veřejných výdajů.
11. Míra podpory
100 % ze způsobilých výdajů
12. Rozpočet
Celkové veřejné výdaje na období 2014-2020:
bude doplněno
Doplňuje se zejména s agroenvironmentálními-klimatickými operacemi (buď zvyšují jejich
účinnost, nebo jsou přímo podmínkou jejich zavedení)
popis indikátoru
kvantifikace indikátoru
Typ
indikátoru
Celkový počet podpořených podniků, projektů a 500 podniků,
výstup
objem investic
12 mil. Kč/rok
výsledek
Podíl podniků, na kterých byla investice 2,2 % oprávněných podniků
provedena z počtu oprávněných podniků
90% podpořených ploch
Podíl ploch pod agro-environmentálními- specifických titulů AEO
klimatickými operacemi
dopad
Jakost vody
Bez kvantifikace.
212
Preventivní opatření před poškozením potenciálu zemědělské produkce přírodními
2. Kód opatření
5.1
a) Nařízení EP a Rady o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013 - Čl. 19 a)
V souvislosti s klimatickou změnou narůstá intenzita erozních jevů a také extrémních
srážkových úhrnů, vyvolávajících povodňové stavy. Intenzivními lokálními povodněmi
charakteru přírodní katastrofy byla v minulých několika letech zasažena místa rozložená na
téměř celém území ČR. V důsledku těchto jevů akceleruje degradace půdy a znečištění vod a
dochází k rozsáhlým škodám na půdním fondu. Jedním z řešení této situace je podpora
realizace preventivních opatření, která přispějí k snížení následků pravděpodobných
přírodních katastrof a katastrofických událostí.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu
Specifické cíle: Podpořit řízení rizik v zemědělských podnicích. Zvýšit ochranu půdy
před katastrofickými jevy. Zlepšit retenci území.
Operativní cíle: Realizovat preventivní opatření ke snížení následků pravděpodobných
přírodních katastrof a katastrofických událostí
V rámci opatření bude zemědělským podnikatelům poskytována podpora na vybudování
preventivních opatření sloužících k ochraně před dopady pravděpodobných přírodních
katastrof a katastrofických událostí. Preventivní opatření budou realizována na zemědělsky
využívaném území potenciálně ohroženém přírodními katastrofami nebo katastrofickými
událostmi.
Podporu lze poskytnout na následující typy projektů:
průlehy, příkopy, meze, ochranné hrázky, větrolamy, sedimentační a retenční nádrže
 vyřešené vlastnické vztahy k navrhovanému opatření
 žadatel doloží potřebnost řešení opatření (znalecký posudek v dané oblasti)
213
 v případě, že žadatelem je obec, je prokázána vazba mezi projektem a potenciálem
zemědělské produkce
 žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu
výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za
účelem dosažení zisku, obec
11. Míra podpory
Maximální míra podpory: 80% způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace
12. Rozpočet
Celkové veřejné výdaje na období: bude doplněno
Opatření Pozemkové úpravy podle čl .18 c), podpory poskytované v rámci OP Životní
prostředí
Opatření Preventivní opatření bude implementováno pouze v případě eliminace veškerých
překryvů.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Kvantifikace
Počet projektů
Celkový počet podpořených podniků
výsledek
plocha, která bude těmito opatřeními chráněna
před potenciální přírodní katastrofou
 Alespoň část projektu je realizována v záplavovém území dle zákona č. 254/2001 Sb.
O vodách a o změně některých dalších zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších
předpisů
 Projekt je v souladu s platnou a schválenou rozvojovou strategií území (mikroregionu)
do kterého spadá
 Projekt je realizován v obci do 2000 obyvatel (počet obyvatel v obci se posuzuje ke
dni 1.1.2014)
214
Opatření: Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce
2. Kód opatření
6.1
c) čl. 20 odstavec 1 písmeno (a) i) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/
2013
V oblasti pracovních sil v českém zemědělství přetrvává nepříznivá věková struktura
ve srovnání s národním hospodářstvím. Je třeba řešit odliv kvalifikované a mladé pracovní
síly do lukrativnějšího nezemědělského podnikání mimo venkovské oblasti. Vzrůstající
nároky na kvalifikaci a kvalitu pracovních sil v souvislosti s technickým a technologickým
rozvojem vyžadují vstup mladých a kvalifikovaných pracovníků.
Celkové cíle: Posílit konkurenceschopnost zemědělských podniků
Specifické cíle: Usnadnění generační obměny v zemědělství
Operativní cíl: Podpora zakládání podniků mladými zemědělci
Opatření je zaměřeno na stimulaci zahájení aktivního podnikání mladých zemědělců
v zemědělských podnicích prostřednictvím podpory investic nezbytných pro realizaci
podnikatelského plánu.
1. Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se
týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, koní a včel), kterými jsou:
 výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení včetně
souvisejících technologií
 výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby
včetně souvisejících technologií
 výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro přímou spotřebu
v podniku
2. Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou:
215
 výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé
nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně souvisejících technologií (v případě chovu včel
nejsou způsobilé investice do technologií v hodnotě nižší než 200 tis. Kč)
 výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových
systémů
 výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících
technologií
 výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry,
technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy
včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií
 výstavba a rekonstrukce závlahových zařízení
 založení porostů trvalých kultur (vč. výsadby ovocných sadů, chmelnic a vinic)
3. Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé
není pořízení traktorů)
4. Investice spojené s úpravou a zpracováním vlastní produkce zemědělské výroby
včetně staveb na jejich skladování.
 podpora je podmíněna předložením podnikatelského plánu
 provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do dvanácti (šesti, pokud bude
schváleno nařízení v původním znění) měsíců ode dne vydání rozhodnutí o udělení
podpory
 minimální velikost podniku pro vstup do opatření je dána dosažením určité minimální
hodnoty standard output (bude dále dopracováno)
výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za
účelem dosažení zisku.
Žadatel splňuje definici mikro nebo malého podniku.
Žadatelem může být fyzická osoba, která dosáhla ke dni ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci
věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhla věku 40 let, dosáhla minimální zemědělské
kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, a zahajuje zemědělskou činnost poprvé.
V případě právnické osoby musí být tato řízena mladým začínajícím zemědělcem, který
splňuje definici žadatele fyzické osoby, plní funkce statutárního orgánu a podílí se na
základním jmění z více než 50 %.
Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace
Výše podpory: 40 - 70 000 EUR (konečná výše bude nastavena na základě provedené
analýzy)
216
Dotace bude vyplácena ve dvou splátkách s tím, že výše druhé splátky činí nejméně 50 %
předpokládané dotace. Vyplacení druhé splátky je podmíněno správným provedením
podnikatelského plánu.
11. Míra podpory, případně maximální sazba podpory
Míra podpory činí 100 % způsobilých výdajů.
12. Rozpočet
bude doplněno
Podpory v rámci tohoto opatření budou doplněny ostatními investičními podporami, kde může
rovněž žádat mladý zemědělec.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet podnikatelských plánů
Podíl zemědělských podniků s podpořeným
podnikatelským plánem pro mladé zemědělce
Podíl pracovníků v podpořených zemědělských
podnicích na celkové zaměstnanosti
Podíl pracovníků (vedoucích pracovníků)
mladších 40 let
Hodnota zemědělské produkce realizovaná nově
výsledek
založenými podniky
Hodnota HPH (resp. HPH/AWU) realizovaná
nově založenými podniky
Počet nově vytvořených pracovních míst
Výměra zemědělské půdy obhospodařovaná nově
založenými podniky
Zemědělský důchod na pracovníka
Produktivita práce
Porovnání zemědělského podnikatelského
důchodu/AWU s příjmy v národním hospodářství
dopad
Celková produktivita faktorů v zemědělství
Změna podílu zemědělství na HDP a
zaměstnanosti
Kvantifikace
Bez kvantifikace ex ante
 realizace investic v hodnotě přesahující poskytnutou dotaci
 realizací projektu nedojde k zabrání zemědělské půdy
 navýšení VDJ a ha v budoucnosti nebo zatížení půdy dobytčími jednotkami
217
Opatření: Podpora rozvoje malých zemědělských podniků
2. Kód opatření
e) čl. 20 odstavec 1 písmeno (a) iii) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/
2013
f) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření
12. Rozpočet
bude doplněno
Bude doplněno v dalších fázích zpracování programového dokumentu
218
Opatření: Investice do nezemědělských činností
2. Kód opatření
6.4
a) čl. 20 Odstavec 1 písmeno (b) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/
2013
c) Bude doplněn předpis upravující poskytování veřejné podpory v rámci opatření
podpory.
Pro venkov je aktuálním problémem řešení stabilizace venkovského obyvatelstva
prostřednictvím zajištění pracovních příležitostí. Míra zaměstnatelnosti je ve venkovském
prostoru nízká, pracovní uplatnění na venkově má šanci najít jen zhruba polovina tamních
pracovních sil. Životaschopný venkov se do značné míry odvíjí od rozvoje malého a středního
podnikání v tomto prostoru. Mezi hlavní příčiny problému podnikatelské struktury venkova
patří nedostatek vlastního vstupního kapitálu, lokálně nedostatek lidského kapitálu (pracovní
síly s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi), nedostatečné nebo malé zkušenosti v nových
podmínkách, postoje místních samospráv a občanů při investičních akcích a funkční
vybavenost venkova. V důsledku nižší hustoty zalidnění (a také vybavenosti) na venkově je
založení a zejména provozování podnikatelské aktivity povětšinou spojeno s vyššími náklady.
Pro rozvoj podnikání na venkově je zemědělství významným zdrojem aktivity, přitom
diverzifikace činností zemědělců je na nízké úrovni (jen 15,1% zemědělských podniků se
zabývá nezemědělskou činností).
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Vyvážený územní rozvoj
Specifický cíl: Usnadnění diverzifikace, vytváření mikropodniků a pracovních míst.
Operativní cíl: Podpora nezemědělských podnikatelských aktivit.
Podpora je zaměřena na diverzifikaci činností zemědělských subjektů. Podpora bude
poskytována na zahájení a rozvoj nezemědělské činnosti.
Způsobilé pro podporu jsou:
 nová výstavba, modernizace či přestavba provozovny určené pro nezemědělskou činnost
(vyjma bioplynových stanic)
 úprava povrchů v areálu podnikatelské provozovny určené pro nezemědělskou činnost
v souvislosti s projektem
219
 nákup strojů, technologii a dalších zařízení sloužících pro nezemědělskou činnost
 projektová dokumentace
 technická dokumentace
Podpora se poskytuje zemědělským podnikatelům.
Míra spolufinancování z EZFRV: 75 % veřejných výdajů
30 – 60 % dle regionální mapy podpory
Bude upraveno v návaznosti na aktualizaci předpisu upravujícího veřejnou podporu
Podpora může být poskytnuta:
a) v režimu „de minimis“
b) na základě Obecného nařízení o blokových výjimkách
Maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, je 5 000 000 Kč na projekt.
12. Rozpočet
Bude doplněno po stanovení rozpočtu pro dané opatření
Podpory v rámci PRV je třeba vymezit s ostatními operačními programy, zejména v gesci
MPO. Jednání s MPO již byla zahájena, stávající rozdělení pouze dle velikosti obce je
nevyhovující. Nabízí se stanovit rozhraní dle typu příjemce dotace – v PRV pouze zemědělští
podnikatelé.
14. Kvantifikované cíle (bude upraveno v návaznosti na stanovený rozpočet)
Typ
indikátoru
Název indikátoru
Kvantifikace
Závisí na konečné výši rozpočtu a
míry podpory
výstup
výsledek
dopad
Počet projektů
Počet příjemců
Počet vytvořených pracovních míst
(včetně OSVČ)
Míra zaměstnanosti na venkově
Podíl venkovské populace žijící
Není třeba vyčíslit
220
v ohrožení chudobou
HDP na obyvatele v PPS
Preference:
-
tvorba pracovních míst - minimální počet pracovních hodin ročně (významná
preference)
snížení míry dotace
region s vyšší mírou nezaměstnanosti
realizace projektu v regionu se soustředěnou podporou státu
velikost obce, ve které je projekt realizován (významná preference menších obcí)
obec dle typologie ČR do oblasti venkova (periferní, stabilizované)
využívání OZE nebo předmětem projektu je stavební obnova/nová výstavba
zařízení pro využití OZE nebo zařízení na výrobu biopaliv
realizací projektu nedojde k vyjmutí ze ZPF
příjmy ze zemědělské prvovýroby (významná preference)
spolupráce
první žádost v rámci daného opatření
menší projekty
žadatelem je mladý začínající zemědělec
žadatelem je FO ve věku do 40 let
221
Opatření: Podpora cestovního ruchu
2.
Kód opatření
6.4
3.
Právní základ pro poskytování podpory
a) čl. 20 odstavec 1 písmeno (b) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č.
xy/2013
podpory.
Dosud nejsou k dispozici ani prováděcí předpisy, ani vodítka pro veřejnou podporu
pro období 2014+.
4.
Odůvodnění podpory
Pro venkov je aktuálním problémem řešení stabilizace venkovského obyvatelstva
prostřednictvím zajištění pracovních příležitostí. Míra zaměstnatelnosti je ve venkovském
prostoru nízká, pracovní uplatnění na venkově má šanci najít jen zhruba polovina tamních
pracovních sil. Životaschopný venkov se do značné míry odvíjí od rozvoje malého a středního
podnikání v tomto prostoru. Mezi hlavní příčiny problému podnikatelské struktury venkova
patří nedostatek vlastního vstupního kapitálu, lokálně nedostatek lidského kapitálu (pracovní
síly s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi), nedostatečné nebo malé zkušenosti v nových
podmínkách. V důsledku nižší hustoty zalidnění (a také vybavenosti) na venkově je založení a
zejména provozování podnikatelské aktivity povětšinou spojeno s vyššími náklady. Podporou
do stále se rozvíjející agroturistiky a venkovské turistiky bude využit potenciál zemědělských
farem, které tak poskytnou pracovní příležitosti i pro nekvalifikované pracovní síly.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Usnadnění diverzifikace, vytváření pracovních míst.
Operativní cíl: Podpora nezemědělských podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu.
Podpora je zaměřena na diverzifikaci činností pro zemědělské subjekty. Podpora je určena na
vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování,
rekreačních a sportovních zařízení včetně možnosti revitalizace venkovských brownfields.
Způsobilé pro podporu jsou:
 Stavební obnova (přestavba, modernizace, statické zabezpečení) a nová výstavba
malokapacitních ubytovacích zařízení (včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci
turistické infrastruktury, budování koupališť a plováren).
222
 úprava povrchů, náklady na výstavbu příjezdové cesty, náklady na výstavbu odstavných
stání v souvislosti s projektem
 nákup a výsadba doprovodné zeleně v souvislosti s projektem
 nákup budov, zařízení, vybavení, hardware, software v souvislosti s projektem
 výdaje na projektovou dokumentaci
 výdaje na technickou dokumentaci
 Všechny výdaje musí být realizovány ve vazbě na malokapacitní ubytovací zařízení.
Malokapacitním ubytovacím zařízením se rozumí zařízení s kapacitou do 60 lůžek.
 Stavební obnova/nová výstavba malokapacitního ubytovacího zařízení musí být v souladu
s § 2 odst. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území včetně
navazujících změn vyhlášky
Podpora je určena zemědělským podnikatelským subjektům.
Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace.
Míra spolufinancování z EZFRV: 75% veřejných výdajů
11. Míra podpory
30 – 60 % (dle regionální mapy podpory)
Podpora může být poskytnuta:
a) v režimu „de minimis“
b) na základě Obecného nařízení o blokových výjimkách
Maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace bude doplněna v pozdější fázi.
12. Rozpočet
MMR. Jednání s MMR již byla zahájena, domluveno rozhraní dle příjemce – PRV bude řešit
pouze zemědělské subjekty.
223
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet příjemců
Počet projektů
Velikost kapacity ubytovacího zařízení
- 10 až 20 lůžek
- 21 až 30 lůžek
- 31 a více lůžek
výsledek
(včetně OSVČ)
dopad
HDP ve venkovských oblastech
vyjádřený v PPS
Kvantifikace
Preference:
- tvorba pracovních míst - minimální počet pracovních hodin ročně (významná
preference)
- snížená míra dotace
- region s vyšší mírou nezaměstnanosti
- region se soustředěnou podporou státu
- velikost obce, ve které je projekt realizován (významná preference menších obcí)
- obec dle typologie ČR do oblasti venkova (preference periferních a stabilizovaných)
- využívání tepelné energie z OZE
- žadatel je ekologický podnikatel
- realizací projektu nedojde k vyjmutí půdy ze ZPF
- příjmy ze zemědělské prvovýroby (významná preference)
- zahájení podnikání v cestovním ruchu
- využití stávajícího zemědělského areálu pro diverzifikaci
- spolupráce
- první žádost v rámci daného opatření
- menší projekty
- žadatelem je mladý začínající zemědělec
- žadatelem je FO ve věku do 40 let
224
Opatření: Převod podniku malých zemědělců
2. Kód opatření
6.5
a) Nařízení EP a Rady o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013 - Čl. 20 1. c)
Opatření má za cíl motivovat malé zemědělce k ukončení aktivní činnosti, a tím vytvořit
prostor pro efektivnější formy hospodaření. V souvislosti s rostoucím tlakem na tvorbu příjmů
zemědělských podnikatelů z jednotky plochy a dále vzhledem k potřebné generační obměně
zemědělských podnikatelů je žádoucí vytvořit prostor pro nástup životaschopných zemědělců,
což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a
venkova.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost zemědělských podniků
Specifické cíle: Usnadnění generační obměny v zemědělství a tvorba efektivnějších
výrobních struktur
Operativní cíle: Podpora převodu malých zemědělců do větších hospodářství
V rámci opatření bude zemědělským podnikatelům poskytována motivační podpora
pro převod hospodářství jinému zemědělci.
Roční platba v závislosti na plnění podmínek v rámci režimu přímých plateb dle návrhu
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby
zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky
 žadatel se v době předložení žádosti o podporu účastní režimu pro malé zemědělce
na období alespoň jednoho roku,
 žadatel se zaváže k trvalému převodu celého zemědělského podniku a odpovídajících
platebních nároků jinému zemědělci,
 žadatel po dobu alespoň 10 kalendářních let před podáním žádosti o podporu
provozoval jako podnikatel zemědělskou výrobu, tzn. vlastním jménem a na vlastní
zodpovědnost,
225
 žadatel v období let 2009-2013 užíval dle LPIS výměru zemědělské půdy o rozsahu
min. 1-3 ha resp. 1-5 ha (v závislosti na schválení konečné podoby návrhu nařízení
k přímým platbám).
 nabyvatel převedeného podniku nesmí být v žádné formě likvidace a současně je
aktivním zemědělcem dle návrhu nařízení k přímým platbám.
Zemědělský podnikatel - fyzická osoba, tzn. podniká v zemědělské výrobě v souladu se
zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
Podpora se rovná 120 % roční platby, kterou příjemce obdržel v rámci režimu pro malé
zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020.
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Režim malého zemědělce dle článků 47-51 návrhu nařízení k přímým platbám.
Typ
indikátoru
výstup
Název indikátoru
Kvantifikace
Celkový počet podpořených malých podniků
výsledek
Podíl podpořených podniků na celkovém počtu
podniků pobírající přímé platby
Za předpokladu účasti v opatření
v rozsahu 100 % potencionálních
žadatelů (6 310), kteří vstoupí do
opatření v 1. roce platnosti
nařízení (2015) v max. rozsahu
70 % tj. počet činí 4 420 podniků.
V následujících dvou letech by
mělo za stejných předpokladů
vstoupit do opatření 20 % resp.
10 % podniků, což činí 1 260 resp.
630 podniků.
Max. 24 %
Výměra převáděné zemědělské půdy
Max. 16 650 ha
Podíl výměry převáděné zemědělské půdy na Max. 0,5 %
celkové výměře
226
Opatření: Investice do infrastruktury
Zavedení Fiche a její úprava bude diskutována na úrovni MZe – dle pozičního dokumentu
nelze infrastrukturu v obcích podporovat bez vazby na hospodářský růst či tvorbu pracovních
míst.
2. Kód opatření
7 (resp. podopatření 7.2 )
a) čl. 21 odstavec 1 písmeno (b) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/
2013
podpory.
Dosud nejsou k dispozici ani prováděcí předpisy, ani vodítka pro veřejnou podporu
pro období 2014+.
Životaschopný venkov je mj. určován rozsahem a kvalitou přístupu k veřejné infrastruktuře
(čistá voda a prostředí, komunikace, služby, volnočasové aktivity, udržovaná krajina, apod).
Stále existuje velký deficit v dostupné infrastruktuře mezi obcemi. Infrastruktura venkova
zahrnuje širokou škálu fyzického vybavení – její kvalita je různá napříč jednotlivými
kategoriemi. Mezi hlavní slabiny v oblasti vybavení infrastrukturou patří vodohospodářská
infrastruktura. Vybavenost technickou infrastrukturou je nejnižší v nejmenších obcích (do 199
obyvatel). Celkově bylo vodou z veřejných vodovodů zásobováno v roce 2010 (analýza SRR)
93,1% obyvatel, ale podle počtu obcí je veřejný vodovod zaveden v přibližně 80 % obcí. Na
funkční kanalizaci je napojeno 82,6 % obyvatel. Nicméně reálné jednotkové náklady na
vybudování infrastruktury v nízko zalidněných lokalitách jsou vyšší oproti hustěji zalidněným
lokalitám. Celkem je v ČR 1709 obcí bez kanalizace, přičemž se jedná především o malé
obce, tedy do 500 obyvatel.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Podpora místního rozvoje ve venkovských oblastech
Operativní cíl: Podpora budování drobné infrastruktury.
Podpora je zaměřena na investice do drobné vodohospodářské infrastruktury.
Třeba dořešit na úrovni MZe a rozhraní s MŽP.
 Stavební výdaje na výstavbu vodohospodářské infrastruktury.
 Projektová a technická dokumentace
227


Projekt musí být realizován na území České republiky v obci do 2000 obyvatel (počet
obyvatel v obci se posuzuje ke dni 1.1.2014)
Žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu žádost.
9. Definice žadatele/ příjemce podpory
Obce a svazky obcí
Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace
Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75% veřejných výdajů
11. Míra podpory
12. Rozpočet
MŽP. Probíhají jednání s MŽP.
Typ
Název indikátoru
Kvantifikace
indikátoru
výstup
Počet projektů
výsledek
Populace na venkově mající prospěch
z nových nebo zlepšených
služeb/infrastruktury
dopad
HDP ve venkovských oblastech
vyjádřený v PPS
Preference:
- spolupráce
- první žádost v rámci daného opatření
- menší projekty
Bez kvantifikace
Bez kvantifikace
Bez kvantifikace
228
Opatření: Zalesňování a zakládání lesů
Podopatření: Zalesňování zemědělské půdy
2. Kód opatření
8 (resp. 8.1.1 a 8.1.2 podopatření)
a) Čl. 22 a čl. 23 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013;
b) Bude doplněn právní základ pro veřejnou podporu (po ukončení revize předpisů
v oblasti veřejné podpory) - Pokyny Komise, nařízení (ES);
V roce 2014 budou hrazeny pouze staré závazky podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Dochází k nízkému popř. neefektivnímu využívání potenciálu méně produkčních
zemědělských půd ve vazbě na přínos udržitelného hospodaření, přičemž na pozemcích
dochází k sekundárním sukcesním jevům. Zalesňováním lze zmírnit dopady klimatických
změn např. sekvestrací uhlíku a v případě vhodného zacílení dojde i k minimalizaci erozních
vlivů, udržení či zvýšení biodiverzity, zvýšení retence vody v krajině a zlepšení malého
vodního cyklu.
Pozn.: Zalesňování nezemědělských půd nebude implementováno.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Navýšení plochy zalesněné zemědělské půdy, která přispívá k sekvestraci
uhlíku.
Operativní cíl: Zalesnění zemědělské půdy k posílení sekvestrace uhlíku.
Tato podpora má zvýšit výměru zalesněných zemědělských pozemků definovaných jako
vhodné k zalesnění.
Podpora bude zacílena na vymezenou zemědělskou půdu (UAA) určenou k zalesnění při
zohlednění faktorů eroze, bonity půdy, biodiverzity, lesnatosti apod. Expertní vyhodnocení
stanovilo max. možnou výměru vhodnou pro zalesnění ve výši 363 545 ha zemědělské půdy.
 Platby se poskytnou na pokrytí nákladů na založení lesního porostu na zemědělské
půdě, na péči o tento založený porost včetně výchovných zásahů po dobu pěti let a na
náhradu za ukončení zemědělské činnosti po dobu deseti let.
229
 Podporu nelze poskytnout na výsadbu rychle rostoucích dřevin a vánočních stromků.
 Minimální výměra zalesňované zemědělské půdy je 0,5 ha, nejde-li o plochu
navazující na stávající pozemek určený k plnění funkcí lesa.
 Zalesnění bude provedeno na základě projektu stanovištně vhodnými druhy dřevin.
 Pozemek, který žadatel hodlá zalesnit na vymezeném území vhodném pro zalesnění,
musí být evidován v LPIS minimálně po dobu 1 roku.
 Na pozemek, který bude zalesňován, musí žadatel předložit rozhodnutí o převedení do
PUPFL dle platné národní legislativy.
 Žadatel na zemědělských pozemcích musí hospodařit v souladu s GAEC a SMR.
 Žadatel se zavazuje plnit podmínky opatření po dobu závazku.
Příjemcem podpory jsou veřejní a soukromí vlastníci a nájemci půdy a jejich sdružení.
Podpora na zalesňování může být poskytnuta veřejným vlastníkům a nájemcům půdy pouze
na založení lesního porostu. Podpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem nebo nájemcem
jsou veřejné orgány, kryje pouze náklady na založení lesního porostu.
Podpora bude mít formu nevratné účelové platby poskytované na hektar oprávněné plochy –
půdního bloku evidovaného v LPIS.
Míra spolufinancování z EZFRV: 75 % způsobilých veřejných výdajů
Podpora bude stanovena v souladu s pravidly veřejné podpory.
11. Míra podpory
Max. 100 % ze způsobilých výdajů.
Míra podpory bude stanovena v souladu s pravidly veřejné podpory (po jejich revizi) a
v návaznosti na oznámení opatření Evropské komisi v souladu s čl. 108 SFEU.
12. Rozpočet
Celkové veřejné výdaje na období 2014-2020: Bude doplněno po stanovení rozpočtu pro
dané opatření
Opatření zalesňování zemědělské půdy bude implementováno pouze v případě vymezení a
ošetření překryvů s opatřením Obnova lesního potenciálu po kalamitách a při eliminaci
překryvů s krajskými dotacemi a dotacemi OPŽP.
230
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet podpořených žadatelů a zalesněných ha
výstup
Kvantifikace
350 podpořených žadatelů
1 500 ha
výsledek
Podíl zalesněné plochy pod závazkem.
dopad
Žádný z navrhovaných indikátorů EK nemá
přímou vazbu na opatření, bude doplněno.
231
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů
2. Kód opatření
8 (resp. 8.2.1 a 8.2.2)
a) Čl. 22 a čl. 24 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013;
c) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření.
Dochází k nízkému popř. neefektivnímu využívání potenciálu méně produkčních
zemědělských půd ve vazbě na přínos udržitelného hospodaření. Zaváděním zemědělskolesnických systémů lze zmírnit dopady klimatických změn např. sekvestrací uhlíku a
v případě vhodného zacílení dojde i k minimalizaci erozních vlivů, udržení či zvýšení
biodiverzity, zvýšení retence vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu. Tyto systémy
hospodaření mohou navíc plnit účel krajinných prvků (rozptýlená zeleň), které byly ze
zemědělské krajiny ve velkém rozsahu odstraněny a napomoci diverzifikaci zemědělských
podniků.
5. Cíle opatření
Specifické cíle: Navýšení plochy zemědělsko-lesnických systémů, které přispívá
k sekvestraci uhlíku.
Operativní cíle: Zavádění zemědělsko-lesnických systémů k posílení sekvestrace uhlíku.
Podpora bude zacílena na vymezenou zemědělskou půdu (UAA) určenou k zavedení
zemědělsko-lesnických systémů při zohlednění faktorů eroze, bonity půdy, biodiverzity, apod.
Expertní vyhodnocení stanovilo max. možnou výměru vhodnou pro zavedení zemědělskolesnických systémů ve výši 363 545 ha zemědělské půdy.
 Platby se poskytnou na pokrytí nákladů na založení zemědělsko-lesnických
systémů na zemědělské půdě a na péči o tento založený systém po dobu nejvýše 5
let. Pro účely tohoto opatření se za zemědělsko-lesnické systémy považují takové
systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy
v kombinaci s extenzivním zemědělstvím.
 Podporu nelze poskytnout na výsadbu rychle rostoucích dřevin a vánočních
stromků.
232






Minimální výměra založených zemědělsko-lesnických systémů je 1 ha.
Na hektar zemědělské půdy je vysazeno minimálně 200 a maximálně 250 stromů.
Založení zemědělsko-lesnických systémů bude provedeno na základě projektu
stanovištně vhodnými druhy dřevin určenými v prováděcím předpise.
Pozemek, na kterém žadatel hodlá založit zemědělsko-lesnické systémy na
vymezeném území vhodném pro jejich založení, musí být evidován v LPIS
minimálně po dobu 1 roku.
Žadatel na zemědělských pozemcích musí hospodařit v souladu s GAEC a SMR.
Žadatel se zavazuje plnit podmínky opatření po dobu závazku.
Příjemcem podpory jsou soukromí vlastníci a nájemci půdy, obce a jejich sdružení.
půdního bloku evidovaného v LPIS.
Sazba na hektar bude vypočtena na základě vyčíslení přijatelných výdajů, které budou
zahrnovat projektovou dokumentaci, přípravu půdy, nákup sadebního materiálu, založení
porostu dřevin, dočasné oplocení, příp. repelent proti okusu zvěří. Podle návrhu nařízení je
platba maximálně 80 % nákladů na založení.
11. Míra podpory
80 % ze způsobilých výdajů
12. Rozpočet
Bude doplněno po stanovení rozpočtu pro dané opatření.
Doplňuje se zejména s agroenvironmentálními-klimatickými operacemi, protože zvyšují
jejich účinnost.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet podpořených
výstup
systémů (ha)
Kvantifikace
žadatelů
a
zavedených
výsledek
Podíl plochy pod závazkem.
dopad
přímou vazbu na opatření, bude doplněno.
500 podpořených žadatelů
4 000 ha
Bude dopracováno v další fázi zpracování programového dokumentu
233
Opatření: Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a
katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů
Podopatření: Zavádění preventivních opatření v lesích
2. Kód opatření
8.3
a) Čl. 22 (1) písm. c), čl. 25 (1) písm. a) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č.
XY/ 2013;
Negativní dopady klimatické změny a extrémních meteorologických jevů a častá vychýlení
standardních hodnot počasí nepříznivě ovlivňují lesní ekosystémy, jejich stabilitu a produkci i
další celospolečenské funkce lesních porostů včetně následků vzniklých níže v povodích.
V oblastech ohrožených extrémními klimatickými jevy v rámci preventivních opatření je
vhodné realizovat účinná opatření technického charakteru (např. výstavba retenčních nádrží,
hrazení bystřin).
Pozn.: Opatření podle písm. b) a c) odst. 1 čl. 25 návrhu nařízení o podpoře rozvoje venkova
z EZFRV nebudou implementována.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Navýšení rozsahu preventivních protipovodňových a protierozních opatření na
pozemcích určených k plnění funkcí lesa.
Operativní cíl: Podpora zavádění protipovodňových a protierozních opatření na pozemcích
určených k plnění funkcí lesa.
Opatření má podpořit realizaci preventivních opatření před přívalovými srážkami a
povodňovými situacemi a nepřímo tímto také podpořit následné snížení rozsahu škod
způsobených těmito extrémními jevy.
Lesní porosty na území celé ČR (mimo Prahu).
 Výstavby a opravy retenčních nádrží a objektů hrazení bystřin.
 Preventivní protipovodňová opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích,
např. zkapacitnění koryta vodního toku, stabilizace koryta, zabezpečení břehů.
 Protierozní opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích – např. hrazení a
stabilizace strží, zábrany sesuvů půdy, sanace erozních rýh.
 Žadatel spolu s žádostí předloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou.
234
 Projekt je financován pouze z jednoho zdroje Evropské unie.
 Žadatel musí splňovat definici
opatření/podopatření/záměr.
příjemce
dotace
stanovenou
pro
příslušné
 Projekt musí splňovat účel a rozsah opatření/podopatření/záměru.
 Projekt musí být realizován na území České republiky kromě hlavního města Prahy na
PUPFL definovaných dle zákona o lesích a evropské legislativy, na vodních tocích a
vodních útvarech, které jsou ve správě subjektu pověřeného hospodařením v lesích.
 U lesnických podniků nad určitou rozlohu je podpora podmíněna předložením LHP/O
s podrobným rozvedením cílů v oblasti prevence.
 Žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP.
Příjemcem podpory jsou soukromí a veřejní vlastníci lesní půdy a jiné soukromoprávní a
veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení.
Typ podpory: Přímá nevratná účelová podpora.
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Na úrovni resortu MZe doplňkovost s podporami vyplácenými podle § 35 Lesního zákona na
protipovodňová opatření ve veřejném zájmu a národními dotacemi. Doplňkovost s dalšími OP
s obdobnou tematikou. Opatření Zavádění preventivních opatření v lesích bude
implementováno pouze v případě eliminace veškerých překryvů.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet podpořených aktivit
výstup
Počet podpořených podniků
Výše vyplacených podpor
výsledek
Zachování a zlepšení poměrů daného území (ha,
km, %)
dopad
přímou vazbu na opatření
Kvantifikace
120
40
235
Opatření: Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a
katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů
1. Podopatření: Obnova lesních porostů po kalamitách
2. Podopatření: Odstraňování škod způsobených povodněmi
3. Podopatření: Přeměna porostů náhradních dřevin
2. Kód opatření
8.3
a) Čl. 22 (1) písm. c), čl. 25 (1) písm. d) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č.
XY/ 2013;
Negativní dopady extrémních meteorologických jevů, klimatických změn a antropogenního
poškození nepříznivě ovlivňují lesní ekosystémy, jejich stabilitu a plnění mimoprodukčních a
celospolečenských funkcí lesních porostů především ve vazbě na zlepšení půdních vlastností.
Pozn.: Opatření podle písm. b) a c) odst. 1 čl. 25 návrhu nařízení o podpoře rozvoje venkova
z EZFRV nebudou implementována.
4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách
Převážná část lesů v ČR jako produkt pěstování lesa věkových tříd je víceméně jednoetážová,
stejnověká a zpravidla schematicky uspořádaná. Současný podíl listnatých dřevin tvoří 24 %,
přičemž doporučenému stavu by odpovídala hodnota přibližně 36 %. Vedle druhové skladby
přitom představuje prostorová struktura další klíčový předpoklad odolnosti lesních porostů
vůči kalamitám. V letech 2000 – 2010 byly zaznamenány nahodilé těžby, tj. po kalamitě,
průměrně ve výši cca 7 mil. m3 na 27 tis. ha obnovované porostní plochy za rok.
4.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi
Velikost a závažnost problému u odstraňování škod po povodních přímo závisí na výskytu
množství přívalových srážek a povodňových situací. Hospodářský potenciál lesních majetků
lze plně využít pouze při odstranění škod po těchto jevech (opravy cestní sítě, opatření na
drobných vodních tocích).
4.3 Přeměna porostů náhradních dřevin
Dlouhodobým a extrémním imisním zatížením došlo v exponovaných územích (imisní oblasti
příhraničních hor) k poškození a následnému rozpadu původních lesních porostů na ploše více
než 40 tis. ha. Tato plocha byla následně zalesněna porosty náhradních dřevin (PND), které
jsou v dlouhodobém pohledu nestabilní a nedostatečně plní požadované produkční a
mimoprodukční funkce. Důsledkem pozměněné druhové skladby a též částečným použitím
nevhodné provenience dochází v současnosti ke zhoršování zdravotního stavu, rozpadu a
236
ztrátě funkčnosti porostů. Přeměny se týkají rozlohy více jak 20 tis. ha PND. Obnova území
probíhá v souladu s usnesením vlády č. 22/2004.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Obnova území poškozených kalamitou nebo zasažených povodní, u kterých je
negativní dopad na kvalitu půdy.
Operativní cíl: Podpora území postiženého kalamitními jevy a povodněmi.
6.1,2 Obnova lesních porostů po kalamitách, Odstraňování škod způsobených
povodněmi
Lesní porosty na území celé ČR (mimo Prahu) (cca 2,6 mil. ha). Obnova po kalamitách je
očekávaná na ploše řádově tisíců hektarů.
Lesní porosty náhradních dřevin v imisních oblastech A nebo B (více jak 20 tis. ha lesa).
 Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k uhrazení ušlých příjmů v důsledku
přírodní katastrofy.
 Odstraňování poškozených lesních porostů ve stáří do 40 let po kalamitách určených
k rekonstrukci.
 Příprava ploch po kalamitních těžbách před zalesněním (např. odstranění vývratových
koláčů, naorávání, zraňování, terénní úpravy, chemická příprava půdy).
 Umělá obnova sadbou a síjí na plochách po kalamitních těžbách.
 Ochrana založených porostů.
 Odstraňování škod způsobených povodněmi nebo přívalovými dešti na malých
vodních tocích a v jejich povodích - sanace břehových nátrží a výmolů, odstranění
povodňových nánosů z koryt vodních toků, průtočných nádrží a přilehlých pozemků,
odstranění povodňových nánosů v povodí vodních toků, usměrnění koryta vodního
toku, oprava poškozených vodních děl (např. hrází).
 Odstraňování škod způsobených povodněmi nebo přívalovými dešti na objektech
hrazení bystřin a hrazení a stabilizace strží, na lesních cestách a souvisejících
objektech.
237
 Snížení zakmenění nebo odstranění původního porostu za účelem obnovy.
 Příprava ploch před zalesněním - mechanická a chemická přípravy půdy včetně
rozhrnování valů.
 Umělá obnova sadbou.
 Hnojení lesních dřevin.
 Ochrana založeného porostu.
 Jedná se o kalamity způsobené abiotickými vlivy, tj. klimatickými a dalšími faktory
(bořivý vítr, přívalové deště a povodňové situace, mokrý sníh, požáry, sucho apod.).
V případě PND je kriterium plněno na základě usnesení vlády č. 22/2004.
 Podpora je podmíněna úředním uznáním výskytu přírodní katastrofy ze strany
příslušných orgánů veřejné správy, a rovněž skutečnosti, že tato katastrofa nebo
opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění
dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 30 %
příslušného lesního potenciálu.
 Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné
PUPFL definovaných dle zákona o lesích a evropské legislativy, které jsou ve správě
subjektu pověřeného hospodařením v lesích.
 Minimální způsobilá výměra u obnovy lesního porostu po kalamitě je 0,5 ha.
 Žadatel doloží standardizované stanovisko Lesní ochranné služby (LOS) potvrzující
kalamitní rozsah poškození způsobeného abiotickými vlivy nebo biotickými činiteli.
 Při obnově nelze využít výjimku odst. 3 § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb., podle které lze
v určitých případech u obnovy po nahodilých těžbách snížit minimální podíl MZD.
PUPFL definovaných dle zákona o lesích a evropské legislativy, na lesních cestách nebo
na vodních tocích a vodních útvarech, které jsou ve správě subjektu pověřeného
hospodařením v lesích.
 Žadatel doloží potvrzení vodoprávního úřadu o výskytu povodně nebo přívalového
deště. V dokumentu musí být uvedena časová identifikace povodně/přívalového deště
a škody či závady, jejichž odstranění je předmětem projektu. Datum průběhu
238
povodně/přívalového deště nesmí být starší 3 let od data podání žádosti o dotaci.
PUPFL definovaných dle zákona o lesích a evropské legislativy, které jsou ve správě
subjektu pověřeného hospodařením v lesích.
 Pozemky, na kterých je projekt realizován, se nacházejí v pásmu ohrožení imisemi A
nebo B dle vyhlášky č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
 Porostní skupina, na které lze realizovat projekt splňuje následující kriteria:
- Stanovené zastoupení náhradních dřevin (Picea pungens, Betula spp., Larix spp.),
- aktuální věk maximálně 40 let.
 Žadatel doloží standardizované stanovisko Lesní ochranné služby (LOS) potvrzující
splnění výše uvedených kriterií.
Příjemcem podpory jsou soukromí a veřejní vlastníci lesa a jiné soukromoprávní a
Typ podpory: Přímá nevratná účelová podpora.
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Na úrovni resortu MZe/krajů možná doplňkovost s podporami vyplácenými na obnovu
lesních porostů a obnovu lesů v imisních oblastech. Podpora z PRV bude cílena na obnovu po
kalamitních situacích, podpora z krajských dotací bude cílena na obnovu v rámci běžného
hospodaření v lesních porostech. Nutno stanovit rozhraní u tohoto opatření a opatření podle
čl. 26 „Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin“. Opatření bude
implementováno pouze v případě eliminace veškerých překryvů.
239
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
výsledek
Podíl podpořených aktivit/podniků
dopad
Kvantifikace
700
300
240
Opatření: Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů
1. Podopatření: Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin
2. Podopatření: Neproduktivní investice v lesích
2. Kód opatření
8.4
a) Čl. 22 (1) písm. d), čl. 26 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/
2013;
4.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin
Zastoupení původních listnatých dřevin a jedle bělokoré v podmínkách ČR je nedostatečné
(současný podíl listnatých dřevin je 24 %, doporučenému stavu by odpovídala hodnota
přibližně 36 %). Jednou z mnoha příčin je i vyšší nákladovost udržení životaschopnosti těchto
kultur do doby zajištění (do 7 let od vzniku holiny). Meliorační a zpevňující dřeviny jsou
náchylnější k limitním faktorům jako je buřeň, půdní podmínky, hladina spodní vody, atp. a
mají tak na velké většině stanovišť pomalejší přírůst proti jiným dřevinám ryze
hospodářského charakteru. Z důvodu vyšší atraktivity pro zvěř ve spojení s pomalým
přírůstem a nižším zpeněžením listnatých dřevin klesá zájem vlastníků k obnově porostů
zvýšeným podílem melioračních a zpevňujících dřevin.
4.2 Neproduktivní investice v lesích
Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti, včetně lesů lázeňských, rekreačních a příměstských,
se v průměru ČR pohybuje dlouhodobě na úrovni 20 návštěv na obyvatele, což odpovídá 84
návštěvám/ha lesa přístupného veřejnosti. Pozitivní efekty řady funkcí lesa pro jejich
uživatele jsou důsledkem dodatečných ekonomických vkladů vlastníků lesa. Realizací
neproduktivních investic dojde mimo posílení rekreačního potenciálu lesa pro širokou
veřejnost a ochrany navštěvovaných porostů i k postupnému rozšíření pracovních míst na
venkově a k tvorbě dalších příjmů vše s ohledem na environmentální potenciál porostů.
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Navýšení plochy se zvýšenou odolností a ekologickou hodnotou ekosystému.
Operativní cíl: Podpora plochy se zvýšenou odolností a ekologickou hodnotou ekosystému.
241
PUPFL na území celé ČR (mimo Prahu).
Opatření je zaměřeno na podporu ochrany melioračních a zpevňujících dřevin od doby
výsadby do stádia zajištění. Opatření přispěje k zajištění plnění mimoprodukčních a
celospolečenských funkcí lesa a vyšší stabilitě porostů. V rámci celé České republiky se jedná
o plochu ochráněných kultur v rozsahu 10 tis. ha/rok, což představuje přibližně 3 500 km
oplocení ročně.
Opatření je zaměřeno na podporu zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa
podporou činností pro posílení úrovně hospodaření při využití společenského potenciálu lesů.
Opatření bude cíleno na lesní porosty se zvýšenou rekreační funkcí.
Ochrana melioračních a zpevňujících dřevin při založení porostu - částečná úhrada nákladů na
mechanickou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin.
Opatření k posílení rekreační funkce lesa (značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty
do šíře 2 metrů a významných přírodních prvků, výstavba herních a naučných prvků, apod.),
opatření k usměrňování návštěvnosti území (zřizování parkovacích míst, odpočinkových
stanovišť, přístřešků, informačních tabulí, apod.), opatření k údržbě lesního prostředí (zařízení
k odkládání odpadků apod.), opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa (např. mostky,
lávky, zábradlí, stupně, apod.) a ostatní opatření přispívající ke zvyšování společenské
hodnoty lesů.
 Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné
lesních pozemcích definovaných dle zákona o lesích a evropské legislativy.
 Ochranu lze zavádět pouze pro meliorační a zpevňující dřeviny vysazené v souladu
s projektem zalesnění.
 Zastoupení MZD na ochráněné ploše 100 % v době realizace projektu.
 Zastoupení MZD do doby udržitelnosti projektu neklesne pod 80 % životaschopných
jedinců dle projektu zalesnění.
242
 Žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP.
Příjemcem podpory jsou soukromí a veřejní vlastníci lesa a jiné soukromoprávní a
11. Míra podpory
11.1 Max. 50 % ze způsobilých výdajů
11.2 Max. 100 % ze způsobilých výdajů.
12. Rozpočet
Na úrovni resortu MZe/krajů doplňkovost s podporami vyplácenými na obnovu lesů
poškozenými imisemi – bude předmětem dalšího upřesnění podmínek podpor a jednání.
Doplňkovost s dalšími OP s obdobnou tematikou. Doplňkovost s dalšími OP s obdobnou
tematikou. Opatření bude implementováno pouze v případě eliminace veškerých překryvů.
Na úrovni PRV doplňkovost s opatřeními na podporu kulturního dědictví a cestovního ruchu
(např. čl. 20 a 21 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013).
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Kvantifikace
5 000
2 000
výsledek
dopad
Podíl podpořených aktivit/podniků
přímou vazbu na opatření.
U opatření Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin,může být doplňkovým
indikátorem počet hektarů ochráněných kultur.
243
244
Opatření: Investice do lesních technologií a zpracování lesnických produktů a jejich
uvádění na trh
Podopatření: Stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost
2. Kód opatření
8.5
a) čl. 22 (e) a čl. 27 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/ 2013
Dosud nejsou k dispozici ani prováděcí předpisy, ani pravidla vodítka pro veřejnou podporu
pro období 2014+.
Stávající stav techniky a technologií pro školkařské provozovny, která v současné době
nesplňuje požadavky moderních technologií, omezuje výkonnost podniků. Produkce
kvalitního sadebního materiálu lesních dřevin je pro správné hospodaření v lese nezbytná.
Je potřeba zvýšit kulturu práce v lesních školkách a snížit náročnost drahé a časově náročné
ruční práce. Žádoucí je též snížení časové a energetické náročnosti činností spojených
s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin a zvýšení ekonomické životaschopnosti
a konkurenceschopnosti školkařských subjektů (producentů sadebního materiálu lesních
dřevin).
5. Cíle opatření
Celkové cíle: Posílit konkurenceschopnost lesního hospodářství, podpořit trvale udržitelné
hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských oblastí.
Specifické cíle: Zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Udržet a vytvářet nová pracovní
místa na venkově.
Operativní cíle: Podpora strojů a technologií využívaných při produkci lesního
reprodukčního materiálu.
Podopatření je zaměřeno na pořízení a modernizace strojů, technologií a zařízení pro produkci
reprodukčního materiálu.
 stroje potřebné na přípravu půdy a péči o půdu (traktory, pluhy, kultivátory, plečky,
postřikovače, apod.)
 speciální stroje pro školkařskou výrobu prostokořenného sadebního materiálu (secí stroje,
podorávače a vyzvedávače sazenic, školkovací stroje, nosiče nářadí – univerzální kolové
traktory, malotraktory, speciální nosiče nářadí apod.)
245
 speciální technologická zařízení pro výrobu krytokořenného sadebního materiálu
(fóliovníky, úložiště, přípravny substrátů, zařízení na plnění a osévání obalů, zařízení na
osazování obalů, výrobní haly)
 závlahové systémy (kapkové závlahové systémy, stabilní a mobilní potrubní závlahové
systémy, automatizované počítačem řízené velíny závlah apod.)
 dočasná úložiště vyzvednutého sadebního materiálu (klimatizované haly, chladicí boxy
apod.)




Projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
Projekt musí naplňovat cíl a rozsah opatření
Žadatel má platnou licenci dle zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního
materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k
obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s
reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů
 Žadatel je evidován v systému evidence reprodukčního materiálu (ERMA) jako
provozovatel školkařské činnosti
 Žadatel splňuje podmínku zařazení do kategorie mikropodniků a malých podniků (zde
bude odkaz na sdělení EK k definici SME)
 Žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu
FO nebo PO, která se soustavně zabývá pěstováním sadebního materiálu lesních dřevin
určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu
lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny.
podpory.
Míra spolufinancování z EZFRV: 75% způsobilých veřejných výdajů
12. Rozpočet
tis. EUR
246
Podpory se v rámci PRV doplňují s podopatřením Technika a technologie pro lesní
hospodářství.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
výsledek
Nárůst HPH
Kvantifikace
mil. EUR/ období (bude
upřesněno po znalosti
vstupů – rozpočtu – cca
dvojnásobek rozpočtu
opatření
dotace na jeden projekt bude
rozpočtu
vstupů
dopad
Produktivita práce
vstupů
bez kvantifikace
247
uvádění na trh
Podopatření: Technika a technologie pro lesní hospodářství
2. Kód opatření
8.5
Stávající stav lesnické techniky, která v současné době nesplňuje požadavky moderních
technologií a požadavky kladené na způsoby těžby šetrné k přírodě omezuje výkonnost
lesnických podniků. Životaschopnost a konkurenceschopnost lesnických podniků je
významným faktorem pro udržení zaměstnanosti na venkově, neméně důležitým faktorem je
trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
5. Cíle opatření
Celkové cíle: Posílit konkurenceschopnost lesního hospodářství, podpořit trvale udržitelné
Specifické cíle: Zvýšit konkurenceschopnost lesnických podniků. Udržet a vytvářet nová
pracovní místa na venkově.
Operativní cíle: Podpora strojů a technologií využívaných v lesním hospodářství.
Podopatření je zaměřeno na pořízení a modernizaci lesnické techniky – strojů a zařízení pro
obnovu, výchovu a přírodě šetrnou těžbu lesních porostů včetně přibližování dříví.
 stroje a technologie pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně přibližování
(např. speciální lesní traktor, univerzální kolový traktor, harvestor do probírek, malé
vyvážecí soupravy, železný kůň, kůň, lanovkové systémy, drobná technika a dále také
nástavby k výše zmíněným strojům)
 stroje ke zpracování potěžebních zbytků (štěpkovače, drtiče dřeva, klestu, dřevního
odpadu, shrnovač klestu)
 stroje pro přípravu půdy před zalesněním (frézy, rýhovací zalesňovací stroje)
8.



Kritéria přijatelnosti
projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy
projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
projekt musí naplňovat cíl a rozsah opatření
248
 žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné opatření/
podopatření
 žadatel je vlastníkem/nájemcem lesních pozemků a hospodaří podle platného lesního
hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, a to na minimální výměře 3 ha
Vychází z podmínky dané nařízením, nicméně minimální hranici určuje členský stát.
 v jednom kole příjmu může žadatel předložit pouze jednu žádost
Fyzická nebo právnická osoba, sdružení s právní subjektivitou, obec nebo jejich svazky,
hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní
subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazků.
podpory.
Maximální výše dotace: 50 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace
12. Rozpočet
Podopatření navazuje na podopatření Stroje, technologie a zařízení pro lesní školky.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
Kvantifikace
mil. €/ období (bude
vstupů – rozpočtu – cca
dvojnásobek rozpočtu
opatření)
dotace na jeden projekt
(bude upřesněno po znalosti
vstupů )
bez kvantifikace
bez kvantifikace
výsledek
Nárůst HPH (u podnikatelských subjektů)
dopad
Produktivita práce (u podnikatelských subjektů v odvětví LH)
249
250
uvádění na trh
Podopatření: Technické vybavení dřevozpracujících provozoven
2. Kód opatření
8.5
b)Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahující se k opatření
Lesní hospodářství a navazující zpracování dřeva hraje zásadní úlohu při udržení
zaměstnanosti ve venkovských oblastech s nízkým rozvojem průmyslu a vyšší
nezaměstnaností. Malé dřevozpracující provozovny vyrábí speciální sortimenty a zajišťují tím
další zaměstnanost v navazujících odvětvích např. stavební řezivo pro místní stavební firmy.
Zásadním problémem středních a menších pilařských kapacit je jejich podkapitalizace.
Životaschopnost a konkurenceschopnost je tak omezena vzhledem k zastaralým technologiím
a následné nižší produktivitě práce.
5. Cíle opatření
Celkové cíle: Posílit konkurenceschopnost lesního hospodářství, podpořit udržitelné
Specifické cíle: Zvýšení konkurenceschopnosti dřevozpracujících podniků a podniků
produkujících reprodukční materiál lesních dřevin. Udržet a vytvářet nová pracovní místa
na venkově.
Operativní cíle: Podpora technologií vedoucích k efektivnímu zpracování surovin (přidávání
hodnoty).
Podopatření je zaměřeno na pořízení a modernizace technologií dřevozpracujících podniků.
Dále ke zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely.
 výstavba či modernizace provozu na zpracování lesnických produktů - stavba
a technologické vybavení (včetně software a nákupu licence)
 pořízení a modernizace technologií, (včetně nehmotných investic), které umožní
zpracování a efektivní využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely
 nákup nemovitosti
 náklady na zadávací řízení
 náklady na technickou dokumentaci projektu
251




projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy
projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou
projekt musí naplňovat cíl a rozsah opatření
žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné opatření/
podopatření
 investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny
na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním. Za průmyslové zpracování
se nepovažuje mechanické zpracování dřeva na různé polotovary (např. výroba řeziva a
jeho základní opracování).
 žadatel může v jednom kole příjmu žádostí podat na dané opatření pouze jednu žádost.
Fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které splňují
podmínky pro zařazení do kategorie mikropodniků, malých a středních podniků.
Žadatelem nemůže být:
 sdružení vzniklé podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů
 zahraniční fyzická osoba, která nemá trvalé bydliště na území ČR, ani zahraniční
právnická osoba, která nemá sídlo na území ČR
 akciová společnost s listinnými akciemi na majitele a dále subjekt, jehož struktura je
s akciovou společností s listinnými akciemi na majitele jakkoliv spjata, a to
i prostřednictvím více subjektů
10.
Typ a výše podpory
Míra spolufinancování z EZFRV: 75% způsobilých veřejných výdajů
11.
Míra podpory, případně maximální sazba podpory
Předpoklad cca 50 % míra dotace.
12.
Rozpočet
tis. EUR
Je třeba podložit rozpočet analýzou potřeb – stávající rozpočet na opatření nebyl plně čerpán,
aktuální výše u schválených projektů je k datu zpracování VZ 2011 cca 5 mil. EUR.
13.
Doplňkovost s ostatními podpůrnými nástroji
Podpory v rámci opatření je třeba dále vymezit s podporou MPO.
252
14.
Kvantifikované cíle
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
výsledek
dopad
Nárůst HPH??? Jiný ekonomický ukazatel
Objem zpracovaného dřeva???
Produktivita práce
 zvýhodnění v závislosti na velikost lesních majetků
Kvantifikace
20 mil. EUR/ období (bude
upřesněno
po
znalosti
vstupů - rozpočtu
Bude dále dopřesněno dle
průměrné dotace na jeden
projekt (stávající průměr na
projekt je cca 1 mil. Kč, tedy
cca 43 tis. EUR)
Bude dále dopřesněno
Bude dále dopřesněno
Bez kvantifikace
Bez kvantifikace
253
1.
Agroenvironmentální-klimatické operace
Podopatření A: Postupy šetrné k životnímu prostředí
Titul A1: Integrovaná produkce.
Podopatření B: Ošetřování travních porostů:
Titul B1 Obecná péče o extenzívní louky a pastviny;
Titul B2 Mezofilní a vlhkomilné louky;
Titul B3 Horské a suchomilné louky;
Titul B4 Trvale podmáčené a rašelinné louky;
Titul B5 Travní porosty s výskytem modrásků;
Titul B6 Hnízdiště chřástala polního;
Titul B7 Suché stepní trávníky a vřesoviště;
Titul B8 Druhově bohaté pastviny.
Podopatření C: Péče o krajinu:
Titul C1 Zatravňování orné půdy;
Titul C2 Pěstování meziplodin;
Titul C3 Biopásy na orné půdě;
Titul C4 Hnízdiště čejky chocholaté;
Titul C5 Podpora střídání plodin na orné půdě.
2. Kód opatření
10 (10.1)
a) Čl. 29 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013;
V roce 2014 budou hrazeny pouze staré závazky podle čl. 36 a) bodu iv) NR 1698/2005.
Degradační procesy na půdě přinášejí ročně velké škody, odhadem nejméně 5 mld. Kč/rok
(reálné nad 10 mld. Kč/rok). Významná část povrchových i podzemních vod je stále
kontaminována a nevyhovuje normám a požadovaným parametrům. Voda příliš rychle odtéká
z krajiny.
Stav travních porostů je z 80% klasifikovaný jako nepříznivý. Rozsáhlé plochy cenných
stanovišť jsou ohroženy. Populace ptáků a hmyzu na travních porostech i orné půdě klesají
velmi radikálně.
Nadměrné vypouštění skleníkových plynů klesá, nicméně stále je potenciál ke zvyšování
sekvestrace uhlíku. V oblasti adaptace je zemědělství dosud takřka nepřipraveno.
5.
Cíle opatření
Specifické cíle: Zachovat podíl plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálníchklimatických operací cílených na biodiverzitu. Zvýšit podíl plochy obhospodařované v rámci
agroenvironmentálních-klimatických operací cílených na management vody. Zvýšit podíl
254
plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálních-klimatických operací cílených na
ochranu půdy. Zachovat podíl plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálníchklimatických operací, které přispívají k sekvestraci uhlíku.
Operativní cíle: Zachování, případně zvýšení počtu podniků a obhospodařované plochy
zemědělské půdy se závazkem v rámci agroenvironmentálních-klimatických operací.
 Opatření podporuje šetrné způsoby hospodaření se živinami a prostředky na ochranu
rostlin, úpravy operací na půdě a struktury plodin/kultur ve prospěch složek životního
prostředí.

Dle definice způsobilé plochy:
o Část titulů bude cílena na celém území (integrovaná produkce, biopásy na orné
půdě, obecná péče o extenzivní louky a pastviny);
o Zatravňování orné půdy a pěstování meziplodin bude cílené pouze na erozně
ohrožené plochy na orné půdě a zvláště cílené v OPVZ a ZOD. Zatravňování
drah soustředěného odtoku bude cíleno do vymezených území drah
soustředěného odtoku. Střídání plodin na orné půdě bude cíleno na podniky
s minimálním zastoupením zlepšujících plodin v osevním postupu.
o Nadstavbové tituly v rámci Ošetřování travních porostů budou cíleny do oblastí
zvláště chráněných území, ochranných pásem národních parků a na vymezené
plochy s cennými biotopy mimo výše uvedená území s vyšší přírodní
hodnotou. Zatravňování orné půdy druhově obohacenou směsí a regionální
směsí bude cíleno na erozně ohrožené plochy na orné půdě a ornou půdu v
ZOD ve zvláště chráněných územích a ochranných pásmech národních parků.

Dle očekávané plochy:
o Očekávaná celková rozloha pod opatřením: 808 280 ha resp. může být navýšeno o
200 000 ha trvalých travních porostů
Podopatření
Možný rozsah
Očekávaný
rozsah
Cílenost
Integrovaná produkce
40 000 ha
29 010 ha
Orná půda ČR
Vinice ČR
Sady ČR
Ošetřování travních
porostů
977 000 ha
661 070 ha*
Travní porosty ČR
Péče o krajinu
1 530 000 ha
116 000 ha
Orná půda ČR
* pozn.: možné navýšení o 200 000 ha trvalých travních porostů v případě kombinovatelnosti s opatřením EZ
o Očekávaná plocha dle titulů:
Integrovaná produkce:
Integrovaná produkce ovoce – 11 456 ha;
Integrovaná produkce révy vinné – 11 472 ha;
Integrovaná produkce zeleniny – 6 082ha;
Ošetřování travních porostů:
255
Obecná péče o extenzívní louky a pastviny - 270 000 ha;
Mezofilní a vlhkomilné louky – 244 000 ha;
Horské a suchomilné louky – 24 570 ha;
Trvale podmáčené a rašelinné louky – 3 000 ha;
Travní porosty s výskytem modrásků – 5 800 ha;
Hnízdiště chřástala polního – 9 000 ha;
Suché stepní trávníky a vřesoviště – 1 200 ha;
Druhově bohaté pastviny – 103 500 ha;
pozn.: možné navýšení o 200 000 ha trvalých travních porostů v případě
kombinovatelnosti s opatřením EZ
Péče o krajinu:
Zatravňování orné půdy – 46 000 ha;
Pěstování meziplodin – 55 000 ha;
Biopásy na orné půdě – 4 000 ha;
Hnízdiště čejky chocholaté – 1 000 ha;
Podpora střídání plodin na orné půdě – 10 000 ha.



Podporovány mohou být závazky vázané na plochu zemědělské půdy, týkající se
omezení používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin či jiných vstupů, specifických
operací na půdě, transakčních nákladů spojených s plněním závazku a posílení
prospěšného střídání plodin.
Podpora je definována ušlým příjmem a dodatečnými náklady, spojenými
s dodržováním závazku s možností transakčních nákladů.
Platby jsou vázány jen na závazky nad rámec příslušných norem.
 Agroenvironmentální-klimatické operace jsou realizovány v podobě pěti až
sedmiletých závazků.
 Vztahují se pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem
stanovených podle kapitoly 1 hlavy VI nařízení (EU) č. horizontální nařízení/2012 a
jiných příslušných požadavků stanovených podle kapitoly 2 hlavy III nařízení (EU) č.
přímé platby/2012 (Greening), příslušných minimálních požadavků, jež se týkají
používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných
požadavků stanovených vnitrostátními přepisy v souladu s článkem 29 nařízení o
podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013.
pozn.: baseline ve vazbě na greening je dána konečným zněním nařízeních pro SZP
 Žadatel dodržuje podmínky cross compliance tj. GAEC, SMR, minimální požadavky
pro použití hnojiv, minimální požadavky pro použití přípravků na ochranu rostlin,
kodex na ochranu vod před znečištěním dusičnany vycházející ze zemědělských
zdrojů dle směrnice Rady 91/676/EHS.
 Žadatel dodržuje podmínky stanovené pro daný závazek, včetně plnění nezbytných
evidenčních povinností.
 Minimální výměra žadatelem obhospodařované půdy pro vstup do opatření
agroenvironmentální-klimatické operace musí činit:
256
1. 0,5 ha ovocných sadů vedených v LPIS, jde-li o žádost o zařazení do titulu
integrovaná produkce ovoce,
2. 0,5 ha vinic vedených v LPIS, jde-li o žádost o zařazení do titulu integrovaná
produkce révy vinné,
3. 0,5 ha zemědělské půdy vedené LPIS, jde-li o žádost o zařazení do titulu
integrovaná produkce zeleniny,
4. 2 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o žádost o zařazení do podopatření
ošetřování travních porostů,
5. 0,5 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o žádost o zařazení do titulu
zatravňování orné půdy,
6. 5 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o žádost o zařazení do titulu
pěstování meziplodin,
biopásy na orné půdě,
hnízdiště čejky chocholaté,
podpora střídání plodin na orné půdě.
Jednotlivá podopatření a tituly:
PODOPATŘENÍ A: POSTUPY ŠETRNÉ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
Charakteristika podopatření
Integrovaná produkce je komplexní systém hospodaření na zemědělské půdě s minimalizací
vstupů, využívající postupy a technologie šetrné k životnímu prostředí.
Cíl podopatření
Podpora komplexních způsobů hospodaření na zemědělské půdě šetrných ke složkám
životního prostředí a poskytujících základ pro produkci kvalitních surovin zabezpečujících
nejvyšší požadavky na bezpečnost potravin.
Tituly:
Integrovaná produkce ovoce
Integrovaná produkce révy vinné
Integrovaná produkce zeleniny
Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy:
 do titulu je možné zařadit půdní blok/díl půdního bloku zemědělské půdy evidovaný
v evidenci zemědělské půdy na žadatele s kulturou:
o ovocný sad v případě integrované produkce ovoce,
o vinice v případě integrované produkce révy vinné,
o orná půda v případě integrované produkce zeleniny,
 vylučuje se souběžné pěstování v rámci jedné kultury u révy vinné a ovoce v systému
konvenčním a integrovaném u jednoho zemědělce a v případě zeleniny pěstování
257



v systému konvenčním a integrovaném u jednoho pěstitele,
zařadí do titulu integrovaná produkce všechny půdní bloky/díly půdních bloků s kulturou:
o ovocný sad, na kterém je pěstován alespoň jeden z vyjmenovaných druhů
ovocných stromů, nebo keřů,
o vinice,
o orná půda, na které hodlá v průběhu závazku pěstovat některý z vyjmenovaných
druhů zeleniny,
nepoužívá stanovené účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin,
vede každoročně evidenční kartu půdního bloku zařazeného do tohoto titulu.
Titul integrovaná produkce ovoce
Žadatel zařazený do integrované produkce ovoce dodržuje minimálně následující podmínky:
 na celé výměře ovocných sadů zařazených do tohoto titulu neaplikuje přípravky na
ochranu rostlin obsahující alespoň jednu z následujících účinných látek: alphacypermethin, bifenthrin, carbofuran, cypermethrin, deltamethrin, dimethoate,
fenazaquin, fenpyroximate, chlorpyrifos, chlorothalonil, lambda-cyhalothrin,
pirimiphos-methyl, pyrethriny (= směs přírodních pyrethroidů), triazamate, zetacypermethrin,
 zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má příslušnou akreditaci,
nejpozději do konce třetího kalendářního roku závazku odběr vzorků půdy ze všech
půdních bloků zařazených do integrované produkce ovoce a rozbor těchto vzorků za
účelem stanovení obsahu olova, rtuti, kadmia, chromu a arsenu; záznamy o výsledcích
rozboru uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor
proveden,
 provede každoročně odběr vzorků ovoce v množství 1 kg ovoce na každých
započatých 20 ha ovocného sadu, v případě pěstování více ovocných druhů, odebere
alespoň jeden vzorek pěstovaného ovoce na každých 20 ha ovocného sadu, a to tak, že
musí být v poměrné míře zastoupen i podle výměry převládající pěstovaný ovocný
druh; a zajistí rozbor těchto vzorků osobou odborně způsobilou a záznamy o
výsledcích rozboru uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém
byl rozbor proveden,
 zajistí, aby počet životaschopných jedinců podporovaných druhů ovocných stromů
nebo keřů na všech půdních blocích/dílech půdních bloků zařazených v tomto titulu
v průběhu celého závazku neklesl pod:
o 600 ks/ha jádrovin,
o 400 ks/ha peckovin,
o 2000 ks/ha bobulovin,
 provádí pravidelný řez za účelem prosvětlení korun ovocných stromů od 1. června do
15. srpna kalendářního roku, ořezaná hmota bude bezodkladně po řezu nadrcena a
rovnoměrně rozprostřena po ploše sadu,
 provádí pravidelný řez k prosvětlení ovocných keřů od 1. května do 30. června
kalendářního roku, ořezaná hmota bude do 15. srpna nadrcena a rovnoměrně
rozprostřena po ploše sadu,
 vede každodenně v období od 1. března do 30. září záznamy o teplotě, vlhkosti a
ovlhčení listů, zjištěné pomocí technického zařízení, k takovému účelu způsobilému;
záznamy o sledování uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve
kterém byl záznam proveden,
258
 sleduje každodenně v období od 1. března do 30. září výskyt škodlivých organismů, a
to pomocí jednoho z následujících zařízení: feromonové lapače, lepové desky,
světelné lapáky, nasávací a zemní pasti, optické vodní lapače, zařízení ke sklepávání
škodlivých organismů; záznamy o sledování uchová minimálně po dobu 10 let po
kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden,
 používá hnojiva v celkové výši maximálně 100 kg N/ha ovocných sadů zařazených do
tohoto titulu za kalendářní rok,
 neaplikuje herbicidy v meziřadí ovocného sadu,
 provádí mechanickou údržbu porostu meziřadí v termínu do 15. srpna,
 absolvuje každoročně školení v systému integrované produkce, zprostředkované
pověřenou osobou, v minimálním rozsahu 1x 6 hodin.
Titul integrovaná produkce révy vinné
Žadatel v žádosti o zařazení ke každému půdnímu bloku/dílu půdního bloku uvede, zda na
daný půdní blok/díl půdního bloku žádá o zařazení do základního, nebo nadstavbového
managementu.
Žadatel zařazený do základního managementu integrované produkce révy vinné dodržuje
minimálně následující podmínky:
 na celé výměře vinic zařazených do tohoto titulu neaplikuje přípravky na ochranu
rostlin obsahující alespoň jednu z následujících účinných látek: bifenthrin, carbofuran,
cypermethrin, deltamethrin, dichlobenil, dimethoate, diquat dibromide, fenazaquin,
fenithrothion, fenpyroximate, chlorpyrifos-methyl, chlorpyrifos, chlorothalonil,
lambda-cyhalothrin, paraquat, pirimiphos-methyl, propyzamide, pyrethriny (= směs
přírodních pyrethroidů), terbuthylazine, triazamate, zeta-cypermethrin,
 aplikuje prostředky na ochranu rostlin, popřípadě hnojiva, upravené kaly a odpadní
vody obsahující kationty mědi v celkové roční dávce obsahující v průměru nejvýše 3
kg mědi/ha vinic zařazených do tohoto titulu,
 aplikuje každoročně hnojiva a upravené kaly do maximální výše 40 kg N/ha vinic
zařazených do tohoto titulu,
 provádí za celé období pětiletého závazku maximálně 30, za celé období šestiletého
závazku 36, nebo za období sedmiletého závazku 42 aplikací přípravků na ochranu
rostlin proti plísni révové, nejvýše však 8 aplikací v jednom kalendářním roce,
přičemž nepoužívá přípravky obsahující alespoň jednu z vyjmenovaných zakázaných
účinných látek,
rostlin proti padlí révy, nejvýše však 8 aplikací v jednom kalendářním roce, přičemž
nepoužívá přípravky obsahující alespoň jednu z vyjmenovaných zakázaných účinných
látek,
 zajistí, aby počet životaschopných jedinců v průběhu celého období trvání závazku
neklesl pod 1800 ks/ha vinic zařazených v tomto titulu,
 každoročně provádí prosvětlení keřů odstraňováním zálistků nebo části listové plochy
v zóně hroznů v období od 1. června do 30. září kalendářního roku,
 zajistí, aby se nejméně v každém druhém meziřadí nejpozději do 36 měsíců od data
podání žádosti o zařazení do tohoto titulu nacházel souvislý porost speciální směsi
259






bylin uvedených v seznamu v příloze č. XY, k založení porostu použije pouze úředně
uznanou směs osiva,
provádí každoročně nejvýše 2 aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinic zařazených
do tohoto titulu,
neprovádí aplikaci herbicidů v meziřadí,
nahradí aplikaci akaricidů introdukcí roztoče Typhlodromus pyri, s výjimkou výsadby
mladší 3 kalendářních let,
pro ochranu proti obaleči jednopásému (Eupoecilia ambiguella, Hubner) a obaleči
mramorovanému (Lobesia botrana, Denis & Schiffermüller) použije výhradně metodu
feromonového matení obalečů nebo aplikaci přípravků na ochranu rostlin na bázi
Bacilus thuringiensis nebo účinných látek spinosad nebo methoxyfenozid,
udržuje manipulační prostor vinice (rozdíl výměry daného půdního bloku a skutečné
výměry osázené plochy vinice) a bylinný pokryv meziřadí pokosením a odklidem
posečené biomasy v termínu do 15. srpna kalendářního roku,
absolvuje každoročně školení v systému integrované produkce, zprostředkované
pověřenou osobou, v minimálním rozsahu 1x 8 hodin nebo 2x 4 hodiny, v termínu do
konce kalendářního roku.
Žadatel zařazený do nadstavbového managementu integrované produkce révy vinné dodržuje
kromě podmínek základního managementu integrované produkce révy vinné následující
podmínky:
 pro ochranu proti obaleči jednopásému (Eupoecilia ambiguella, Hubner) a obaleči
mramorovanému (Lobesia botrana, Denis & Schiffermüller) použije výhradně metodu
feromonového matení obalečů,
rostlin proti plísni révové, nejvýše však 8 aplikací v jednom kalendářním roce,
účinných látek,
rostlin proti padlí révovému, nejvýše však 8 aplikací v jednom kalendářním roce,
účinných látek.
Titul integrovaná produkce zeleniny
Žadatel zařazený do integrované produkce zeleniny dodržuje minimálně následující
podmínky:
 na půdních blocích/dílech půdních bloků zařazených do tohoto titulu na které žadatel
daný rok žádá o podporu v tomto titulu pěstuje pouze vyjmenované podporované
druhy zeleniny, s výjimkou, kdy je na dotyčném půdním bloku/dílu půdního bloku
prováděn zároveň titul pěstování meziplodin,
 uvede každoročně v žádosti o poskytnutí dotace u každého půdního bloku/dílu
půdního bloku termín výsevku, popřípadě výsadby, a sklizně druhů zeleniny, které
hodlá daný rok pěstovat,
260
 na celé výměře orné půdy zařazené do tohoto titulu neaplikuje přípravky na ochranu
rostlin obsahující alespoň jednu z následujících účinných látek: bifenthrin, bifenox,
carbofuran, carbosulfan, dichlorbenil, dimethoate, diquat dibromide, fenazaquin,
fenpyroximate, fipronil, chlorpyrifos, pirimiphos-methyl, pyrethriny (= směs
přírodních pyrethroidů), terbuthylazine, triazamate, zeta-cypermethin,
 zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má akreditaci, nejpozději do
konce třetího kalendářního roku závazku odběr vzorků půdy ze všech půdních bloků
zařazených do integrované produkce zeleniny a rozbor těchto vzorků za účelem
stanovení obsahu olova, rtuti, kadmia, chromu a arsenu; záznamy o výsledcích
rozboru uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor
proveden,
 provede každoročně odběr vzorků zeleniny v množství 1 kg zeleniny na každých
započatých 20 ha zařazených půdních bloků/dílů půdních bloků, a to tak, aby byl
odebrán alespoň jeden vzorek zeleniny od každého podporovaného druhu; žadatelé
pěstující daný druh zeleniny na výměře menší než 0,5 ha, přičemž souhrnná výměra
pěstované zeleniny nepřesáhne 5 ha, provádí pouze jeden odběr vzorku zeleniny
z podle výměry převažujícího druhu zeleniny; zajistí rozbor osobou odborně
způsobilou a záznamy o výsledcích rozboru uchová minimálně po dobu 10 let po
kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,
 používá k výsevu pouze certifikované osivo některého z podporovaných druhů
zeleniny, a to alespoň v minimálním stanoveném objemu výsevku, popřípadě výsadby,
uvedené v příloze XY,
 vede každodenně v období od 1. března do 30. září záznamy o teplotě a úhrnu srážek,
zjištěné pomocí technického zařízení, k takovému účelu způsobilému; záznamy o
sledování uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém byl
záznam proveden,
 sleduje každodenně v období od 1. března do 30. září výskyt škodlivých organismů, a
to pomocí jednoho z následujících zařízení: feromonové lapače, lepové desky,
světelné lapáky, nasávací a zemní pasti, optické vodní lapače, zařízení ke sklepávání
škodlivých organismů; záznamy o sledování uchová minimálně po dobu 10 let po
kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden,
 používá každoročně k jednotlivým druhům zeleniny hnojiva do celkové výše dusíku
stanoveného ke každému druhu zeleniny, přičemž stanovený limit zahrnuje obsah
dusíku v půdě zjištěný rozborem po odpočtu přirozené zásoby dusíku v půdě ve výši
50 kg N/ha,
 používá hnojiva v celkové výši do 170 kg N/ha půdního bloku/ dílu půdního bloku
zařazeného v tomto titulu.
PODOPATŘENÍ B: OŠETŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ
Podopatření ošetřování travních porostů je zaměřeno na udržitelné obhospodařování cenných
biotopů na trvalých travních porostech. Zemědělci vstupující do titulů tohoto podopatření se
zavazují hospodařit v souladu s charakterem daného biotopu.
V oblastech ZCHÚ a ochranných pásem NP (OP NP) vhodný management zohledňuje zájmy
ochrany přírody i místní podmínky hospodaření farmy. Pro vstup do opatření v těchto
261
oblastech je zcela dobrovolný faremní plán.
V ČR jsou jako oblasti s vysokou přírodní hodnotou definována území ZCHÚ, Natura 2000,
OP NP a cenné biotopy ve volné krajině.
V oblastech Natura 2000 a na cenných biotopech ve volné krajině, mimo oblasti ZCHÚ je
vhodný management vymezen orgány ochrany přírody v evidenci půdy.
Ve volné krajině, mimo výše uvedené oblasti s vyšší ochranou, může zemědělec vstoupit do
základního titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny, popřípadě může dobrovolně
zvolit některý z nadstavbových titulů, je-li na daném půdním bloku vymezen v evidenci půdy.
V rámci tohoto podopatření je možné zvolit následující tituly:
Označení
titulu
Název titulu
Cílenost
B.1
Obecná péče o extenzivní louky a Volná krajina, v ZCHÚ, OP
pastviny
NP, Natura 2000, cenné
biotopy ve volné krajině
OOP
B.2
Mezofilní a vlhkomilné louky
ZCHÚ, OP NP, Natura
2000, cenné biotopy ve
volné krajině
B.3
Horské a suchomilné louky
volné krajině
B.4
Trvale podmáčené a rašelinné ZCHÚ, OP NP, Natura
louky
volné krajině, volná krajina
B.5
Travní
porosty
modrásků
B.6
Hnízdiště chřástala polního
B.7
Suché stepní trávníky a vřesoviště
volné krajině, volná krajina.
B.8
Druhově bohaté pastviny
volné krajině
s výskytem ZCHÚ, OP NP, Natura
Cíl podopatření
Cílem podopatření je podpořit a zachovat příznivou míru hospodaření na trvalých travních
porostech využívaných pro zemědělskou produkci v rámci celého zemědělského podniku,
262
které jsou ohroženy jak růstem intenzity hospodaření, tak degradací v důsledku opuštění
hospodaření. Současně je cílem zajistit údržbu kulturní krajiny zejména pastevním chovem
hospodářských zvířat a také podporu biologické různorodosti na cenných stanovištích. Titul
B.5 Travní porosty s výskytem modrásků a titul B.6 Hnízdiště chřástala polního v rámci
tohoto podopatření mají za cíl udržet a zvýšit populaci těchto cenných druhů vytvořením
vhodných hnízdních podmínek a dalších životních podmínek nezbytných pro existenci těchto
celoevropsky chráněných druhů.
 Do podopatření ošetřování travních porostů může být zařazen půdní blok/díl půdního
bloku zemědělské půdy s kulturou trvalý travní porost evidovaný v evidenci půdy
LPIS na žadatele.
 Žadatelé hospodařící na území ZCHÚ a v ochranných pásmech NP jsou povinni
zařadit do podopatření ošetřování travních porostů veškeré půdní bloky/díly půdních
bloků s kulturou trvalý travní porost evidované na žadatele v LPIS nacházející se
v oblastech ZCHÚ a ochranných pásem NP. Je-li na půdním bloku, popřípadě dílu
půdního bloku, uplatňován některý z programů Ministerstva životního prostředí nebo
nevyhovuje-li žádný z titulů podopatření místním podmínkám, není žadatel povinen je
zařadit.
 Žadatel dodržuje každý den kontrolního období od 1. června do 31. října kalendářního
roku intenzitu chovu hospodářských zvířat (je možné započítat i farmový chov
jelenovitých) v intervalu nejméně 0,3 DJ/ha trvalého travního porostu, nejvýše však
1,5 DJ/ha veškeré zemědělské půdy. Žadatel, který má všechny své půdní bloky/díly
půdního bloku trvalých travních porostů zařazených do titulů B.4 Trvale podmáčené a
rašelinné louky, B.5 Travní porosty s výskytem modrásků, nebo B.6 Hnízdiště
chřástala polního není povinen dodržet výše uvedenou minimální intenzitu chovu
hospodářských zvířat.
 Žadatelé hospodařící na území ZCHÚ, v ochranných pásmech NP mohou zcela
dobrovolně při podání žádosti o zařazení do tohoto podopatření předložit zpracovaný
„Faremní plán“ (s informací o bilanci krmivové základy, bilanci hnojiv a se
zhodnocením celkového dopadu zvolených titulů na hospodaření podniků) obsahující
specifikaci jednotlivých titulů tohoto podopatření, do kterých se žadatel na jím
obhospodařovaných půdních blocích hodlá zařadit.
 Žadatelé hospodařící na území Natura 2000 a na cenných biotopech ve volné krajině
jsou povinni zvolit nastavení titulů dle závazné vrstvy ENVIRO.
 Žadatelé hospodařící ve volné krajině mají možnost dobrovolně zvolit tituly nabízené
ve vrstvě ENVIRO.
 Žadatel nepoužívá k hnojení upravené kaly a neaplikuje odpadní vody.
 Žadatel každoročně nepřekročí hnojením 160 kg N/ha půdního bloku, popřípadě dílu
s kulturou trvalý travní porost.
Titul B1: Obecná péče o extenzivní louky a pastviny
Tento titul je přednostně cílen do volné krajiny. V případě souhlasu orgánů ochrany přírody
nebo uvedení ve faremním plánu se do něj však lze zařadit i v oblastech s vyšší ochranou
(ZCHÚ, OP NP, Natura 2000, cenné biotopy ve volné krajině). Hlavním cílem titulu je
zachování extenzivního hospodaření s důrazem na použití organických a statkových hnojiv.
Prostor pro rozvoj biodiverzity zajišťuje podmínka zachování neposečených ploch.
263
Žadatel zařazený v tomto titulu dodržuje následující podmínky:
 aplikuje hnojiva jednorázově do výše maximálně 80 kg N/ha půdního bloku/dílu
půdního bloku. Současně v žádném roce závazku nepřekročí průměrná roční dávka
výši 40 kg N /ha všech půdních bloků/dílů půdního bloku zařazených do titulu, pastva
hospodářských zvířat není považována za hnojení,
 nepoužívá k hnojení kejdu, s výjimkou kejdy skotu,
 žadatel nepřekročí maximální intenzitu chovu hospodářských zvířat (je možné
započítat i farmový chov jelenovitých) 1DJ/ ha plochy trvalých travních porostů
zařazených v tomto titulu,
 v oblastech s vyšší ochranou (ZCHÚ, OP NP, Natura 2000, cenné biotopy ve volné
krajině) neprovádí mulčování, obnovu a rychloobnovu travního porostu nebo přísev
bez povolení orgánů ochrany přírody,
 v oblastech s vyšší ochranou (ZCHÚ, OP NP Natura 2000, cenné biotopy ve volné
krajině) je žadatel povinen nechat si tento titul schválit orgánem ochrany přírody,
 zajistí minimálně do 31. července seč s odklizem biomasy nebo pastvu,
 zajistí minimálně do 31. října seč s odklizem biomasy nebo pastvu,
 v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody lze provést jen jednu
seč či pastvu, a nebo termíny seče/pastvy měnit,
 provádí seč od jedné strany půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku ke druhé,
nebo od středu k okrajům,
 provádí do 30 dnů po skončení pastvy, nejpozději však do 31. prosince daného
kalendářního roku likvidaci nedopasků, s výjimkou pozemků s průměrnou svažitostí
10o a více,
 neprovádí příkrm pasených hospodářských zvířat.
Titul B2: Mezofilní a vlhkomilné louky
Management B2.1. Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu:
 aplikuje hnojiva v maximální jednorázové dávce 60 kg N/ha půdního bloku/ dílu
půdního bloku, současně nepřekročí průměrná roční dávka výši 40 kg N /ha všech
půdních bloků/dílů půdního bloku zařazených do titulu v žádném roce závazku, pastva
hospodářských zvířat není považována za hnojení,
 používá k hnojení pouze kompost nebo hnůj,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně dvakrát ročně posečen, první seč s odklizem
biomasy provede v termínu stanoveném v evidenci půdy
o do 30. června
o od 15. června do 31. července
o do 31. července
o od 15. července do 31. srpna
 zajistí, aby na půdních blocích zařazených do tohoto titulu byla provedena druhá seč
s odklizením biomasy do 31. října kalendářního roku,
seč, a nebo termíny seče měnit, popřípadě nahradit druhou seč pastvou,
 může provést přepasení porostu, nejdříve však 4 týdny po seči, pokud není v evidenci
půdy označen jako nevhodný k přepasení,
 neprovádí příkrm na přepásaných plochách,
264
 neprovádí mulčování, obnovu nebo rychloobnovu a přísev travních porostů bez
souhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody,
nebo od středu k okrajům.
Management B2.2. Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky
 neaplikuje žádná hnojiva, případná pastva hospodářských zvířat není považována za
hnojení,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně dvakrát ročně posečen, první seč s odklizem
biomasy provede v termínu stanoveném v evidenci půdy:
o do 30. června
o od 15. června do 31. července
o do 31. července
 zajistí, aby na půdních blocích zařazených do tohoto titulu byla provedena druhá seč
s odklizem biomasy do 31. října kalendářního roku,
seč, a nebo termíny seče měnit, popřípadě nahradit druhou seč pastvou,
 může provést přepasení133 porostu, nejdříve však 4 týdny po první seči, pokud není
v evidenci půdy označen jako nevhodný k přepasení,
Titul B3: Horské a suchomilné louky
Management B3.1. Oligotrofní horské a suchomilné louky
 aplikuje hnojiva povinně jednou za pětiletý závazek do výše maximálně 40 kg N/ha
půdního bloku/ dílu půdního bloku u pětiletého závazku, nebo dvakrát za šesti a
sedmiletý závazek do celkové výše 60 kg N/ha půdního bloku/dílu půdního bloku
 používá k hnojení pouze kompost nebo hnůj,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně jednou ročně posečen s odklizením biomasy v
termínu stanoveném v evidenci půdy:
o do 31. července
o od 15. srpna do 30. září
 může provést přepasení134 porostu, nejdříve však 4 týdny po první seči, pokud není
133
Přepasení porostu je definováno jako jednorázový, neopakovaný pobyt býložravců na PB s travním
porostem, délka pobytu nepřesáhne max. 7 dní
134
265
Management B3.2. Nehnojené horské a suchomilné louky
hnojení,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně jednou ročně posečen s odklizením biomasy v
termínu stanoveném v evidenci půdy:
o do 31. července
 může provést přepasení135 porostu, nejdříve však 4 týdny po seči, pokud není
Titul B4: Trvale podmáčené a rašelinné louky
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného titulu:
 neaplikuje žádná hnojiva, pastva ani pobyt zvířat na ploše podmáčených luk není
povolen,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně jednou ročně posečen s odklizením biomasy
v termínu uvedeném v evidenci půdy:
o od 15. května do 7. července
o od 15. června do 7. srpna
o od 15. července do 7. září
 seč bude provedena pouze ručně nesenou, nebo ručně vedenou mechanizací. Za ručně
nesenou mechanizaci se považuje kosa, motorová kosa a křovinořez,
 udržuje zřetelnou hranici půdního bloku/dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu
v terénu,
 neprovádí mulčování, vápnění, obnovu nebo rychloobnovu a přísev travního porostu,
 válení a smykování travního porostu lze provádět pouze na základě souhlasného
stanoviska orgánů ochrany přírody.
Titul B5: Travní porosty s výskytem modrásků
 zajistí, aby travní porost byl minimálně jednou ročně posečen s odklizením biomasy
135
266





o do 10. června
o do 10. června a od 1. září do 30. září
ponechá 15 - 20% plochy půdního bloku zařazeného do tohoto titulu neposečené,
sečení na vynechaných plochách bude provedeno u jednosečných porostů následující
rok a neposečená část se ponechá na jiném místě než v minulém roce, u dvousečných
porostů při následující seči tak, aby vždy část porostu zůstala dočasně neposečena,
nejdéle však do první seče následujícího roku,
provádí seč od jedné strany půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku ke druhé,
nepoužívá žádná hnojiva, případná pastva hospodářských zvířat není považována za
hnojení,
pokud je půdní blok/díl půdního bloku v evidenci půdy označen jako vhodný
k přepasení, je možné provádět pastvu, nejdříve však 1. září, vhodnost pozemku
k přepasení může měnit orgán ochrany přírody na základě souhlasného stanoviska,
neprovádí válení, smykování, mulčování, obnovu nebo rychlobnovu a přísev travního
porostu bez souhlasu orgánů ochrany přírody.
Titul B6: Hnízdiště chřástala polního
hnojení,
 zajistí, aby travní porost byl minimálně jednou ročně posečen s odklizením biomasy, a
to nejdříve 15. srpna, seč je možné na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany
přírody nahradit pastvou, a to nejdříve 15. srpna,
 v případě nahrazení seče pastvou provádí žadatel do 30 dnů po skončení pastvy,
nejpozději však do 31. prosince kalendářního roku, sečení nedopasků, povinnost je
možné na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody změnit,
 neprovádí seč travního porostu více než jedním žacím strojem najednou,
 provádí seč od jedné strany půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, ke druhé
 může provést přepasení porostu, nejdříve však 4 týdny po seči, pokud není v evidenci
půdy označen jako nevhodný k přepasení,
 neprovádí válení, smykování, mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez
souhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody.
Titul B7: Suché stepní trávníky a vřesoviště
 dodržuje absolutní zákaz aplikace hnojiv, s výjimkou pastvy ovcí, koz a skotu,
 provádí pastvu pouze ovcemi a kozami, pastvu skotem pouze v případě, že je tak
uvedeno v evidenci půdy LPIS, ,
 zajistí každoročně pastvou hospodářských zvířat přísun minimálně 5 kg N/ha, a
maximálně 30 kg N/ha půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku,
 zatížení hospodářskými zvířaty nepřekročí 8 DJ/ha půdního bloku v jednom dni,
 zajistí přepasení zařazených ploch hospodářskými zvířaty alespoň jednou ročně
o od 1. května do 31. října
267





o od 15. dubna do 30. června
o od 15. července do 30. září
o od 15. dubna do 30. června a od 1. srpna do 30. září
na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody lze pastvu nahradit sečí, a
to ve stejném termínu, jaký je v evidenci půdy k danému pozemku stanoven pro
pastvu; v případě nahrazení pastvy sečí nemusí žadatel zajistit minimální přísun N
pastvou,
po skončení pastvy, nejpozději však do 31. prosince kalendářního roku provádí sečení
stanovených nežádoucích expanzivních a invazních plevelů,
provádí na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody do 30 dnů po
skončení pastvy, nejpozději však do 31. prosince daného kalendářního roku likvidaci
nedopasků, s výjimkou pozemků s průměrnou sklonitostí 10o a více,
neprovádí válení, smykování travního porostu bez souhlasu orgánů ochrany přírody,
neprovádí mulčování, obnovu a přísev travního porostu.
Titul B8: Druhově bohaté pastviny
 dodržuje úplný zákaz aplikace hnojiv, s výjimkou pastvy hospodářských zvířat,
 zajistí každoročně přísun pastvou hospodářských zvířat minimálně 10 kg N/ha
půdního bloku/ dílu půdního bloku, zařazeného v tomto titulu,
 zajistí nejpozději do 31. října pastvu hospodářských zvířat,
 žadatel nepřekročí maximální intenzitu chovu hospodářských zvířat (je možné
započítat i farmový chov jelenovitých) 1DJ/ ha plochy travních porostů zařazených
v tomto titulu,
 zatížení hospodářskými zvířaty nepřekročí 10 DJ/ha půdního bloku v jednom dni,
kalendářního roku likvidaci nedopasků, s výjimkou pozemků s průměrnou sklonitostí
10o a více, povinnost sečení nedopasků může orgán ochrany přírody na základě
souhlasného stanoviska měnit,
 neprovádí mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez souhlasného stanoviska
orgánů ochrany přírody,
 používá herbicidy pouze bodově k likvidaci plevelů.
PODOPATŘENÍ C: PÉČE O KRAJINU
Toto podopatření zastřešuje tituly vhodné pro prevenci degradace půd, poškození vodních
útvarů zemědělskými zdroji znečištění a tituly vhodné pro speciální podmínky pro ochranu
jednotlivých stanovišť cenných druhů vázaných na ornou půdu. Titul zatravňování orné půdy
přispívá k sekvestraci uhlíku a tedy zmírňování dopadů klimatických změn. Jednotlivé tituly a
managementy jsou přesně cíleny a mohou být uplatňovány pouze ve vymezených oblastech.
V rámci tohoto podopatření je možné zvolit z následujících titulů a managementů:
Označení
titulu
Název titulu
Označení
managementu
Název managementu
C.1.1
Zatravňování
půdy
Cílenost
orné Půdy silně a mírně erozně
ohrožené, ve zranitelných
oblastech dusičnany
268
C.1
C.2
C.3
Zatravňování
orné půdy
C.1.2
Zatravňování
orné Půdy
podél
vodních
půdy podél vodního útvarů a v ochranných
útvaru
pásmech vodních zdrojů
C.1.3
Zatravňování
půdy regionální směsí
ohrožené, ve zranitelných
oblastech dusičnany v
ZCHÚ a OP NP
C.1.4
Zatravňování
orné Půdy
podél
vodních
půdy regionální směsí útvarů a v ochranných
podél vodního útvaru
v oblastech ZCHÚ a OP
NP
C.1. 5
Zatravňování
půdy
druhově ohrožené, ve zranitelných
obohacenou směsí
oblastech dusičnany v
ZCHÚ a OP NP
C.1. 6
Zatravňování
orné
půdy
druhově
obohacenou
směsí
podél vodního útvaru
C.1.7
Zatravňování
drah Plochy
drah
soustředěného odtoku
soustředěného
odtoku
vymezené v evidenci půdy
Orná půda v oblastech
zranitelných dusičnany a
nebo
v
ochranných
Pěstování meziplodin
Biopásy
orné půdě
na
Půdy
podél
vodních
útvarů a v ochranných
v oblastech ZCHÚ a OP
NP
C.3. 1
Krmné biopásy
Orná půda
C.3. 2
Trávobylinné biopásy
Orná půda s přihlédnutím
k volně
žijícím
živočichům
C.3. 3
Nektarodárné biopásy
Orná půda s přihlédnutím
k výskytu opylovačů
C.4
Hnízdiště čejky chocholaté
Orná půda s vymezenými
hnízdišti čejky chocholaté
C.5
Podpora střídání plodin na orné půdě
Orná půda
Cíl podopatření
Hlavním cílem u titulu C.1 Zatravňování orné půdy a titulu C.2 Pěstování meziplodin je
zpomalení povrchového odtoku vod na orné půdě, což povede k minimalizaci sezónních
nedostatků vody a zabrání krátkodobému zvýšení průtoků v tocích. Dalším efektem obou
titulů je snížení rizika eroze půdy a sekvestrace uhlíku a tedy zmírňování dopadů
klimatických změn. Hlavním cílem titulu biopásy je zvýšení potravní nabídky a tím podpora
rozvoje především ptačích společenstev, ale i ostatních živočišných druhů vázaných na polní
269
stanoviště a ekosystémy spojené s polními lokalitami. managementy zatravňování orné půdy
regionální směsí a druhově obohacenou směsí přispívají ke zvyšování biologické různorodosti
a ekologické stability krajiny. Titul C.4 Hnízdiště čejky chocholaté slouží k ochraně hnízdišť
v období rozmnožování a tím ke zlepšení stavu populace tohoto ohroženého druhu v ČR.
Hlavním cílem titulu C.5 Střídání plodin na orné půdě je diverzifikace pěstovaných plodin na
orné půdě se zaměřením především na plodiny mající pozitivní vliv na vlastnosti půd, čímž
přispívá k ochraně půdy proti degradaci. Vedlejším efektem je zvyšování biologické
různorodosti a ekologické stability krajiny.
Titul C1: Zatravňování orné půdy
Titul zatravňování orné půdy (C.1) je členěn na sedm typů managementů – zatravňování orné
půdy (C.1.1), zatravňování orné půdy podél vodního útvaru (C.1.2), zatravňování orné půdy
regionální směsí (C.1.3) a zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru
(C.1.4), zatravňování půdy druhově obohacenou směsí (C.1.5), zatravňování orné půdy
druhově obohacenou směsí podél vodního útvaru (C.1.6) a zatravňování drah soustředěného
odtoku (C.1.7).
Do titulu může být zařazen půdní blok/díl půdního bloku s kulturou orná půda evidovaný
v evidenci půdy na žadatele, na kterém se od 1. ledna 2007 nenacházela kultura travní porost,
který splňuje alespoň jedno z následujících kriterií:
 půdní blok/díl půdního bloku s kulturou orná půda, na kterém se nacházejí plochy
půdy vymezené v evidenci půdy jako silně nebo mírně erozně ohrožené, nebo
 půdní blok/díl půdního bloku se nachází nejméně z 50 % své výměry ve zranitelných
oblastech dusičnany dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo
 půdní blok/díl půdního bloku se nachází v ochranných pásmech vodních zdrojů, nebo
 půdní blok/díl půdního bloku sousedí s vodním útvarem, popřípadě se nachází do 50 m
od vodního útvaru (pouze management C.1.2; C.1.4 a C.1.6),
 v případě managementu C.1.3, C.1.4, C.1.5 a C.1.6 může být zařazen půdní blok/díl
půdního bloku splňující některé z výše uvedených kriterií a zároveň se nachází
nejméně z 50% své výměry na území ZCHÚ, nebo ochranných pásem ZCHÚ.
 v případě managementu C.1.7 mohou být zatravňovány pouze plochy vymezené
v evidenci půdy jako dráhy soustředěného odtoku.
Vhodnost půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku k zatravňování orné půdy
některým z výše uvedených managementů je uvedena v evidenci půdy.
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu C.1.1 až C.1.6:
 zatravnit lze celý půdní blok/díl půdního bloku nebo jeho část o minimální výměře 0,1
ha. V případě managementů C.1.2; C.1.4 a C.1.6 je žadatel povinen zatravnit alespoň
15 metrů široký pás podél hranice s vodním útvarem,
 zatravnění je možné provést jak čistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny
v alespoň minimálním výsevku do 31. května prvního roku závazku,
 v případě managementů C. 1.3 a C.1.4 je žadatel povinen použít při zatravnění
regionální travní směs, která je schválena orgánem ochrany přírody, v případě titulů
C.1.5 a C.1.6 je žadatel povinen použít při zatravňování orné půdy druhově
obohacenou travní směs, která je schválena orgány ochrany přírody, popřípadě směs
uvedenou v příloze č. xy,
270
 v prvním roce závazku, před založením travního porostu lze hnojit do výše 120 kg
N/ha půdního bloku, popřípadě jeho dílu,
 v prvním roce závazku po provedení zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena,
bude alespoň dvakrát ročně sečena v termínu do 31. července a do 31. října
(v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude
z pozemku odklizena,
 likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních
dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu expanzivních
plevelů a invazních druhů rostlin). Zemědělci hospodařící v systému ekologického
zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů,
 v prvním roce závazku zatravnění provede změnu kultury v evidenci půdy z orné půdy
na travní porost,
 od druhého roku bude plocha ošetřována sečením nebo pasením minimálně dvakrát
ročně v termínu do 31. července a do 31. října,
 v případě pastvy likvidace nedopasků do 30 dnů od skončení pastvy, nejpozději však
do 31. prosince kalendářního roku,
 žadatel od druhého roku neaplikuje žádná hnojiva, případná pastva se do přívodu N
nezapočítává,
 žadatel v průběhu závazku neprovádí obnovu, ani rychlounovu travního porostu,
s výjimkou nápravy po zásahu vyšší moci, v odůvodněných případech lze provést
dosev travního porostu a to pouze stejným druhem osevní směsi, jakou bylo
provedeno zatravnění.
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu C.1.7
 zatravnit lze pouze plochu vymezenou v evidenci půdy jako dráhu soustředěného
odtoku a přiléhající plochu do šíře nejvýše 15 metrů na okrajích zatravňované dráhy
soustředěného odtoku,
 zatravnění je možné provést pouze čistosevem,
 k zatravnění drah soustředěného odtoku (DSO) žadatel použije směs osiva pro
zatravňování DSO dle přílohy č. XY v alespoň minimálním výsevku do 31. května
prvního roku závazku,
 v prvním roce závazku, před založením travního porostu lze hnojit do výše 120 kg
N/ha půdního bloku, popřípadě jeho dílu,
 v prvním roce závazku po provedení zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena,
bude alespoň dvakrát ročně sečena v termínu do 31. července a do 31. října
(v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude
z pozemku odklizena, likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít
jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu
vytrvalých a expanzivních plevelů a invazních rostlin). Zemědělci hospodařící
v systému ekologického zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů,
 od druhého roku bude plocha ošetřována sečením minimálně dvakrát ročně v termínu
do 31. července a do 31. října, nebo pasením v termínu do 31. října,
 v případě pastvy likvidace nedopasků do 30 dnů od skončení pastvy, nejpozději však
do 31. prosince kalendářního roku,
 žadatel od druhého roku neaplikuje žádná hnojiva, ani statková hnojiva případná
pastva se do přívodu N nezapočítává,
 žadatel v průběhu závazku neprovádí obnovu, ani rychlounovu travního porostu,
s výjimkou nápravy po zásahu vyšší moci, v odůvodněných případech lze provést
dosev travního porostu.
271
Titul C2: Pěstování meziplodin
Do titulu pěstování meziplodin může být zařazena plocha s kulturou orná půda, nacházející se
alespoň z 50% ve zranitelných oblastech dusičnany dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo
v ochranných pásmech vodních zdrojů.
 zařadí do titulu minimálně 3% a maximálně 10 % orné půdy evidované na žadatele
v LPIS nacházející se v oblastech OPVZ nebo ZOD,
 vyseje každoročně na minimálně 75% zařazené plochy:
o současně s výsevem plodiny na ochranu vzcházejícího porostu, nejpozději však
do 31. května, osivo meziplodiny uvedené v bodě B-Y, v alespoň minimálním
objemu výsevu na 1 ha uvedeném v příloze XY, nejpozději do 24 měsíců ode
dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zvláštního právního
předpisu,
o v období od 20. června do 20. září některou z meziplodin uvedenou v bodech
A-X, v alespoň minimálním objemu výsevu na 1 ha uvedeném v příloze č. XY,
nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva
podle zvláštního právního předpisu.
 v období od vysetí meziplodiny do 31. prosince nebude porost mechanicky ani
chemicky likvidovat, nebo omezovat v růstu,
 předloží každoročně Fondu současně s žádostí o poskytnutí dotace, nejpozději však do
15. května kalendářního roku:
o na Fondem vydaném formuláři seznam půdních bloků, popřípadě jejich dílů a
výměru plochy v rámci jednotlivých půdních bloků, popřípadě jejich dílů, na
kterou žádá o poskytnutí dotace v rámci tohoto titulu v příslušném kalendářním
roce období závazku,
o specifikaci příslušné meziplodiny podle přílohy XY pěstované na jednotlivých
půdních blocích, popřípadě jejich dílech,
o zákres příslušných půdních bloků, popřípadě jejich dílů, či částí půdních bloků,
popřípadě jejich dílů, na kterých bude v příslušném kalendářním roce vyseta
meziplodina
Fond poskytne v příslušném kalendářním roce dotaci v rámci titulu pěstování meziplodin na
výměru plochy, na které byly skutečně pěstovány meziplodiny.
Titul C3: Biopásy na orné půdě
Titul biopásy je členěn do tří managementů: krmné biopásy (C.3.1), trávobylinné biopásy
(C.3.2) a nektarodárné biopásy (C.3.3).
Žadatel v žádosti o zařazení do titulu biopásy na orné půdě uvede:
 seznam půdních bloků, popřípadě jejich dílů, s kulturou orná půda evidovaných v
evidenci půdy, na nichž předpokládá založení biopásů v rámci tohoto titulu,
 výměru biopásů, které požaduje zařadit do tohoto titulu, včetně specifikace
managementu.
Součástí žádosti o zařazení do titulu biopásy musí být zákres příslušných půdních bloků,
popřípadě jejich dílů, které požaduje žadatel zařadit do tohoto titulu, včetně zákresu
navržených biopásů v mapě půdních bloků.
272
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy managementu C.3.1 krmné biopásy :
 do titulu krmné biopásy může být zařazena plocha zemědělské půdy s kulturou orná
půda evidovaná v evidenci půdy na žadatele,
 založí biopás na ploše o velikosti 0,5 - 5% půdního bloku, popřípadě dílu půdního
bloku, maximálně však 1 ha,
 oseje nejpozději do 31. května kalendářního roku příslušné biopásy certifikovanou
směsí osiva splňující složení podle přílohy č. XY (definice směsí dle typu
managementu) v alespoň minimálním objemu výsevu na 1 ha uvedeném v příloze č.
(definice směsí dle typu managementu), nejdéle do 24 měsíců ode dne vydání
osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zvláštního právního předpisu,
 umístí vytvořené biopásy o šíři 12 až 24 metrů a délce min. 30 metrů při okrajích
půdních bloků, popřípadě jejich dílů nebo uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů
ve směru orby; pokud se na půdních blocích nachází více biopásů, pak vzdálenost
mezi jednotlivými biopásy uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů musí být
minimálně 50 metrů,
 biopás musí být vzdálen od dálnice nebo silnice I. a II. třídy minimálně 50 metrů, a to
kteroukoliv svou částí,
 ponechá vytvořené biopásy bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření
chemickými přípravky na ochranu rostlin do 31. března následujícího kalendářního
roku, s výjimkou fytosanitárních opatření a poté porost biopásů zapraví do půdy,
nejpozději však do 31. května kalendářního roku,
 v případě osetí plochy širší než 24 metrů zřetelně označí v terénu skutečné hranice
biopásu,
 zajistí, aby biopásy nebyly používány k pojezdům, ani jako souvratě,
 v případě provádění fytosanitárních opatření používá pesticidy k likvidaci
vyjmenovaných druhů plevelů pouze bodově,
 dodrží maximální počet biopásů na půdním bloku.
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy managementu C.3.2 trávobylinné biopásy:
 do titulu trávobylinné biopásy může být zařazena plocha zemědělské půdy s kulturou
orná půda evidovaná v evidenci půdy na žadatele,
 založí biopás na ploše o velikosti 0,5 - 5% půdního bloku, popřípadě dílu půdního
bloku, maximálně však 1 ha
 oseje nejpozději do 31. května prvního roku závazku příslušné trávobylinné biopásy
směsí osiva splňující složení podle přílohy č. XY (definice směsí dle typu
managementu) v alespoň minimálním objemu výsevu 20 kg/ha, nejdéle do 24 měsíců
ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zvláštního právního
předpisu,
 jeteloviny jsou ve směsi zastoupeny alespoň z 10%, maximálně však z 15%,
 založí na každém půdním bloku zařazeném do tohoto managementu minimálně dva
biopásy o šíři 12 až 24 metrů a délce min. 30 metrů při okrajích půdních bloků,
popřípadě jejich dílů nebo uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů ve směru orby,
pokud se na půdních blocích nachází více trávobylinných biopásů, pak vzdálenost
minimálně 50 metrů a maximálně 200 metrů,
biopásu,
273
 ponechá vytvořený trávobylinný biopás na stejném místě po celou dobu trvání
závazku, nejdéle však 5 po sobě následujících let, v případě šesti a sedmiletých
závazků lze po počátečním pětiletém období založit biopás na kratší období, nejdéle
však do doby ukončení závazku,
 v prvním roce provádí odplevelovací seč v termínu od 1. do 31. srpna, včetně
odklizení pokosené hmoty z pozemku,
 od druhého roku závazku poseče každoročně 40 – 60 % plochy trávobylinného
biopásu v termínu od 1. do 31. srpna, včetně odklizení pokosené hmoty a posečenou
plochu následně povláčí,
 neaplikuje žádná hnojiva, ani statková hnojiva po celou dobu trvání závazku,
 neaplikuje přípravky na ochranu rostlin po celou dobu závazku, s výjimkou bodové
aplikace pesticidů v případě fytosanitárních opatření,
 v období od založení biopásu do 31. července v prvním roce závazku a od 15. března
do 31. července následujících letech závazku neprovádí žádné agrotechnické operace,
 na ploše trávobylinného biopásu nemusí plnit podmínku GAEC č. 9.
Žadatel dodržuje minimálně tyto postupy managementu C.3.3 nektarodárné biopásy:
 do titulu nektarodárné biopásy může být zařazena plocha zemědělské půdy s kulturou
orná půda evidovaná v evidenci půdy na žadatele,
 založí nektarodárný biopás na ploše o velikosti 0,5 - 5% půdního bloku, popřípadě dílu
půdního bloku, maximálně však 1 ha,
 umístí vytvořené biopásy o šíři 12 až 24 metrů a délce min. 30 metrů při okrajích
půdních bloků, popřípadě jejich dílů nebo uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů
ve směru orby, pokud se na půdních blocích nachází více biopásu, pak vzdálenost
minimálně 50 metrů,
 oseje nejpozději do 31. května příslušné nektarodárné biopásy směsí osiva splňující
složení podle přílohy č. XY v alespoň minimálním objemu výsevu 25 kg/ha, nejdéle
do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zvláštního
právního předpisu,
 ponechá biopás na stejné ploše po dobu nejméně dvou, nejdéle však tří po sobě
jdoucích let,
 provádí každoročně seč s odklidem posečené biomasy v období od 1. do 31.srpna,
 ponechá porost nektarodárného biopásu bez ošetření chemickými přípravky na
ochranu rostlin,
 zapraví porost biopásu do půdy nejpozději do 31. května následujícího roku, biopásy
zakládané ve čtvrtém roce závazku na stejném nebo jiném místě půdního bloku/dílu
půdního bloku ošetřovány stejným způsobem a následně budou zapraveny do půdy
nejpozději do 31. května roku následujícího po splnění pěti- šesti – nebo sedmiletého
závazku,
biopásu,
 zajistí, aby biopásy nebyly používány k pojezdům, ani jako souvratě,
 na ploše nektarodárného biopásu nemusí plnit podmínku GAEC č. 9,
 dodrží maximální počet biopásů na půdním bloku.
Titul C4: Hnízdiště čejky chocholaté
274
 Do titulu může být zařazena plocha zemědělské půdy s kulturou orná půda evidovaná
v evidenci půdy na žadatele, která je v evidenci půdy vymezena jako hnízdiště čejky
chocholaté, do titulu není možné zařadit plochy vymezené v evidenci půdy jako silně
nebo mírně erozně ohrožené,
 na ploše zařazené do tohoto titulu neprovádí v období od 1. ledna do 31. května žádné
agrotechnické operace,
 v období od 1. června do 30. června založí porost plodiny, nebo směsky dle přílohy č.
XY v alespoň minimálním výsevku uvedeném v příloze č. XY; v období od 15.
listopadu do 31. prosince provede zapravení porostu plodiny do země podmítkou.
Titul C5: Podpora střídání plodin na orné půdě
 do titulu střídání plodin na orné půdě může být zařazena plocha zemědělské půdy
s kulturou orná půda evidovaná v evidenci půdy na žadatele,
 o titul může pořádat žadatel, který doloží rozlohu pěstování zlepšujících plodin ze
seznamu v příloze č. v roce předcházejícím žádosti do 2% rozlohy své orné půdy
včetně (dle evidence hnojení), každoročně s žádostí o dotaci, nejpozději však do 15.
května doloží navrhovaný osevní postup i osevní postup předchozího roku
s rozlišením na jednotlivé půdní bloky, dle kterého hodlá pěstovat plodiny na orné
půdě,
 do osevního postupu na jím obhospodařované orné půdě každoročně zařazuje plodiny
ze seznamu v příloze č. XY , jejichž navýšená rozloha představuje nárůst maximálně o
1 % orné půdy podniku v době žádosti,
 obiloviny, širokořádkové plodiny a řepku může na jednom půdním bloku, popřípadě
dílu půdního bloku pěstovat bez přerušení maximálně po dobu dvou po sobě
následujících let,
 mělce kořenící a hlubokokořenící plodiny na stejné ploše střídá v pravidelném
intervalu o délce maximálně 2 roky.
9.
Definice žadatele/příjemce podpory
Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou
činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou
zemědělskou půdu.
půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku evidovaného v LPIS.
Platby budou stanoveny s ohledem na maximální částky stanovené v příloze I nařízení o
podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013.
11. Míra podpory
275
100% ze způsobilých výdajů.
Pozn. V odůvodnitelných případech může být míra podpory snížena.
12. Rozpočet
V současnosti je projednáváno s ostatními rezorty. Je možná doplňkovost s OP ŽP, PPK a
POPFK (je v jednání a za nejistoty, zda tyto programy budou zavedeny). Ekologické
zemědělství a podopatření Neproduktivní investice (čl. 18) pro některé operace.
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Celkový počet podpořených podniků v opatření
výstup
Plocha v opatření
Rozpočet na opatření
výsledek
dopad
Kvantifikace
13 000 zemědělských
podniků
798 tis. ha*
Podíl UAA v AEO na celkové ploše zemědělské
půdy
Podíl UAA v AEO na celkové UAA s cílem
ochrana biodiversity
půdy s cílem ochrana půdy
půdy s cílem ochrana vody
půdy s cílem sekvestrace uhlíku
23 % UAA
Indikátor HNV
Podíl zemědělství na spotřebě vody
Zavlažovaná oblast
Jakost vody
Bez kvantifikace.
18,5 % UAA
15,3 % UAA
16,4 % UAA
16,7 % UAA
Pozn. dílčí podíly vykazují
překryvy, dohromady
nedávají celkový podíl
* pozn.: možné navýšení o 200 000 ha trvalých travních porostů v případě kombinovatelnosti s opatřením EZ
Pozn.: U všech cílů nutno uvažovat, že se pro srovnání vývoje opatření v čase již nepočítá do
tohoto opatření ekologické zemědělství.
276
Ekologické zemědělství (EZ)
• Travní porosty
• Trvalé kultury
o sady
 sady intenzivní
 sady ostatní
 sady krajinotvorné
o vinice
o chmelnice
• Orná půda
o pěstování zeleniny a speciálních bylin
o pěstování trav na semeno na orné půdě
o odplevelování orné půdy dočasným zatravněním a úhorem
o orná půda ostatní
2. Kód opatření
11 (11.2)
b) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008;
V roce 2014 budou hrazeny pouze staré závazky podle čl. 36 a) bodu iv) NR 1698/2005.
Ekologické zemědělství přispívá jako systém k nižšímu zatížení přírodních zdrojů (voda,
půda, biodiversita, ovzduší a klima, spotřeba vstupů včetně energie), a tím přináší veřejné
statky. Zajišťuje vysoký standard v tvorbě životních podmínek hospodářských zvířat.
5. Cíle opatření
Specifické cíle: Zvýšit podporovanou plochu obhospodařovanou v rámci ekologického
zemědělství. Zachování postupů ekologického hospodaření, tzn. podpořit přechod (zvýšit
výměru) a zachovat stávající výměru.
Operativní cíle: Podpora zemědělců hospodařících v systému ekologického zemědělství
nebo v přechodném období, které je šetrné ke složkám životního prostředí a poskytuje základ
pro produkci kvalitních surovin a potravin s vysokou přidanou hodnotou, splňujících nejvyšší
požadavky na bezpečnost potravin. Ekologický způsob hospodaření dále zajišťuje vysoký
standard v tvorbě životních podmínek hospodářských zvířat.
Opatření se řídí především požadavky definovanými v nařízení Rady (ES) č. 834/2007.
Opatření je implementováno na území ČR bez zvláštního cílení.
277
Očekávaná celková rozloha pod opatřením EZ v roce 2020 – 530 tis. ha.
 travní porosty v EZ (cca 437 tis. ha);
 orná půda v EZ (cca 80 tis. ha);
 trvalé kultury v EZ (sady, vinice a chmelnice) (cca 10 tis. ha);
 zelenina a speciální byliny v EZ (cca 3 tis. ha).




Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělsky využité plochy
zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na
postupy a způsoby ekologického zemědělství (přechodné období) či k zachování těchto
postupů a způsobů, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Toto
hospodaření představuje řadu zásadních omezení zejména v případě užívání vstupů (např.
hnojiva a prostředky na ochranu rostlin) při hospodaření na půdě a v péči o hospodářská
zvířata.
Podpora je stanovena na základě ušlého příjmu a dodatečných nákladů, spojených
s dodržováním závazku.
Platby jsou vázány jen na závazky nad rámec příslušných norem.
Podpora v rámci tohoto opatření nesmí krýt stejné závazky, na něž se vztahuje opatření
týkající se Agroenvironmentálních-klimatických operací.








Opatření Ekologické zemědělství je realizováno v podobě pěti až sedmiletých závazků,
Žadatel plní podmínky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008
a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění, a to na celé
výměře pozemků zemědělského podniku zařazeného do systému EZ po dobu platnosti
závazku a u všech žadatelem chovaných hospodářských zvířat.
Vztahuje se pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených
podle kapitoly 1 hlavy VI nařízení (EU) č. horizontální nařízení/2012 a příslušných
minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a
dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátními přepisy v souladu
s článkem 29 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013.
Zařadit lze pouze žadatele bez souběžného konvenčního nebo integrovaného hospodaření,
podmínka se nevztahuje na kulturu zemědělské půdy rybník a na takové způsoby
hospodaření, které na základě zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství,
nemohou být provozovány v systému ekologického zemědělství.
Žadatel dodržuje podmínky cross compliance tj. GAEC, SMR, minimální požadavky pro
použití hnojiv, minimální požadavky pro použití přípravků na ochranu rostlin.
Žadatel dodržuje podmínky stanovené pro daný závazek, včetně plnění nezbytných
evidenčních povinností.
Minimální výměra žadatelem obhospodařované půdy pro vstup do opatření Ekologické
zemědělství činí 0,5 ha půdy vedené v LPIS.
Žadatel každoročně v žádosti o dotaci uvede typ managementu a kulturu, na kterou daný
rok žádá o podporu.
JEDNOTLIVÉ MANAGEMENTY
Management Travní porosty
278
Předmětem podpory je půdní blok/díl půdního bloku s kulturou trvalý travní porost nebo
travní porost evidovaný v evidenci zemědělské půdy na žadatele, obhospodařovaný dle
nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o
ekologickém zemědělství, v platném znění.
Žadatel žádající o podporu hospodaření na travních porostech dodržuje minimálně tyto
postupy.
 dodržuje intenzitu chovu hospodářských zvířat chovaných dle zákona č. 242/2000 Sb.,
o ekologickém zemědělství, v platném znění, uvedených v příloze č. XY seznam
kategorií hospodářských zvířat s přepočtem na DJ každý den kontrolního období (od
1.6. do 31.10.) v rozmezí minimálně 0,3 DJ/ha trvalého travního porostu maximálně
však 1,5 DJ/ha veškeré zemědělské půdy žadatele,
 vede evidenci koní dle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci
hospodářských zvířat, v platném znění,
 zajistí pokosení s odklizem biomasy nebo spasení travního porostu alespoň dvakrát
ročně v termínech do 31. července a do 31. října,
kalendářního roku likvidaci nedopasků, s výjimkou pozemků se střední svažitostí 10o
a více,
 na území ZCHÚ, OP NP a Natura 2000, provádí mulčování travního porostu pouze se
souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,
 mimo oblasti území ZCHÚ, OP NP, Natura 2000 může nahradit seč, popřípadě pastvu
mulčováním nejvýše jednou za pět let, možnost provádění mulčování nedopasků po
ukončení pastvy, nebo dodatečného mulčování po splnění podmínek sečí tímto není
dotčena.
Management Trvalé kultury- sady
Předmětem podpory je půdní blok/díl půdního bloku s kulturou sad evidovaný v evidenci
zemědělské půdy na žadatele, obhospodařovaný dle nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení
Komise č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění.
V žádosti o dotaci žadatel uvede, zda žádá o dotaci na sad obhospodařovaný v režimu
intenzivního ovocnářství, sad ostatní, nebo sad krajinotvorný.
Žadatel žádající o podporu hospodaření v ovocných sadech obhospodařovaných v režimu
intenzivního ovocnářství dodržuje minimálně tyto postupy:
 podporu v sadech v režimu intenzivního ovocnářství žádá pouze na plochu s kulturou
sad, na nichž se nachází rovnoměrně rozložená výsadba podporovaných ovocných
stromů v nízkých pěstitelských tvarech, nebo ovocných keřů starší 3 let, uvedených
v příloze XY, alespoň v minimální hustotě 250 meruněk nebo 400 ks ostatních
peckovin nebo 600 ks jádrovin, nebo 2000 ks ovocných keřů na hektar, za sad
v režimu intenzivního ovocnářství ve smyslu tohoto opatření lze uznat pouze výsadbu
ušlechtilých odrůd ovocných stromů, popřípadě keřů, nelze uznat výsadbu podnoží,
s výjimkou druhů uvedených v příloze č. XY seznam druhů ovocných stromů a keřů
pěstovaných z podnoží,
279
 každoročně sklidí a odveze produkci ovoce ze sadu, s výjimkou případů
fytosanitárních opatření,
 zajistí mechanickou údržbu meziřadí a příkmenného pásu do 31. srpna, produkce
jiných zemědělských plodin v prostoru meziřadí a příkmenného pásu není povolena,
 v případě seče odstraní pokosenou biomasu z půdního blok/dílu půdního bloku,
 ponechá každoročně 8 - 10 % rozlohy sadu bez mechanické úpravy provádí
v návaznosti na zvolenou pěstební technologii pravidelný řez korun ovocných stromů
a keřů do 15. srpna kalendářního roku,
 neprovádí v těchto sadech pastvu hospodářských ani jiných zvířat,
 v souladu s pěstební technologií zajistí oporu a ochranu proti okusu u nově
vysazovaných stromů.
sady ostatní dodržuje minimálně tyto postupy:









podporu žádá na půdní blok/díl půdního bloku s kulturou sad, na nichž se nachází
rovnoměrně rozložená výsadba ovocných stromů, nebo ovocných keřů, v minimální
hustotě 100 ks ovocných stromů, nebo 600 ks ovocných keřů na hektar, za sad ostatní
ve smyslu tohoto managementu nelze uznat výsadbu podnoží, s výjimkou druhů
uvedených v příloze č. XY seznam druhů ovocných stromů a keřů pěstovaných z
podnoží,
každoročně sklidí a odveze produkci ovoce ze sadu, s výjimkou případů
fytosanitárních opatření,
zajistí mechanickou údržbu, nebo spasení bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného
pásu do 31. srpna, pokud se zde nachází bylinný porost, pobyt jiných než
hospodářských zvířat v sadu není povolen,
v případě pastvy zajistí stromy proti poškození pasenými zvířaty,
v případě produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí zajistí nepoškození
ovocných stromů,
v případě seče odstraní pokosenou biomasu z půdního bloku/dílu půdního bloku,
ponechá každoročně 8 - 10 % rozlohy sadu bez mechanické úpravy,
provádí v návaznosti na zvolenou pěstební technologii pravidelný řez korun ovocných
stromů a keřů do 15. srpna kalendářního roku,
v souladu s pěstební technologií zajistí oporu a ochranu proti okusu u nově
vysazovaných stromů.
krajinotvorný sad dodržuje minimálně tyto postupy:




podporu žádá pouze na půdní blok/díl půdního bloku s kulturou sad, na níž se nachází
výsadba ovocných stromů,
zajistí souvislý bylinný pokryv meziřadí a příkmenného pásu, „černý úhor“ není
povolen,
zajistí pokosení s odklizem hmoty nebo spasení bylinného pokryvu meziřadí a
příkmenného pásu do 31. srpna, pastva jiných než hospodářských zvířat v sadu není
povolena,
v případě pastvy zajistí stromy proti poškození pasenými zvířaty,
280





neprovádí mulčování bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného pásu,
v případě seče odstraní pokosenou biomasu z půdního bloku/dílu půdního bloku,
ponechat 8 - 10 % rozlohy sadu bez mechanické úpravy,
v souladu s pěstební technologií zajistí oporu a ochranu proti okusu u nově
vysazovaných stromů,
produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí sadu není povolena.
Management Trvalé kultury- vinice
Předmětem podpory je půdní blok/díl půdního bloku s kulturou vinice evidovaný v evidenci
zemědělské půdy na žadatele, obhospodařovaný dle nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení
Komise č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v platném znění.
Žadatel žádající o podporu hospodaření v managementu trvalé kultury - vinice dodržuje
minimálně tyto postupy:
 provádí prosvětlení keřů révy vinné odstraňováním zálistků nebo části listové plochy v
zóně hroznů v období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku,
 zajistí, aby průměrný počet životaschopných jedinců keřů révy vinné na 1 ha každého
půdního bloku/dílu půdního bloku zařazeného do tohoto titulu neklesl pod 1800 kusů.
Management Chmelnice
Předmětem podpory je půdní blok/díl půdního bloku s kulturou chmelnice evidovaný
v evidenci zemědělské půdy na žadatele, obhospodařovaný dle nařízení Rady (ES) č.
834/2007, nařízení Komise č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém
zemědělství, v platném znění.
Management Orná půda
Předmětem podpory je půdní blok/díl půdního bloku s kulturou orná půda evidovaný
v evidenci zemědělské půdy na žadatele, obhospodařovaný dle nařízení Rady (ES) č.
834/2007, nařízení Komise č. 889/2008 a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém
zemědělství, v platném znění.
Žadatel v žádosti o dotaci uvede, zda žádá o dotaci na:




pěstování zeleniny a speciálních bylin, nebo
na pěstování trav na semeno na orné půdě, nebo
na ornou půdu ostatní, nebo
ornou půdu, na které žadatel provádí odplevelení dočasným zatravněním orné půdy,
nebo
 ornou půdu, na které žadatel provádí odplevelení dočasným úhorem.
Žadatel žádající o dotaci na pěstování zeleniny a speciálních bylin nebo ostatních plodin na
orné půdě je povinen na min. 20% výměry orné půdy obhospodařované žadatelem pěstovat
v průběhu kalendářního roku zlepšující netržní plodiny, pokud se nejedná o žadatele
obhospodařující půdní bloky/díly půdních bloků s kulturou orná půda do souhrnné výměry
5ha. Za zlepšující netržní plodiny jsou pro účel tohoto opatření považovány leguminozy
s převážným zastoupením luskovin, jetelotravní směsky, hořčice ve směsi s leguminozami,
svazenka a vojtěška,
281
Žadatel žádající o podporu na plochy orné půdy, na které provádí odplevelení orné půdy
dočasným zatravněním, dodržuje minimálně tyto postupy:
 uvede tuto skutečnost v žádosti o dotaci,
 v období provádění odplevelování v žádosti o dotaci žádá o dotaci na ornou půdu –
odplevelování,
15. května kalendářního roku zákres příslušných půdních bloků, popřípadě jejich dílů s
vyznačením ploch, na kterých hodlá provádět odplevelení orné půdy dočasným
zatravněním,
 provádí odplevelování po dobu maximálně tří po sobě následujících let, odplevelování
může být prováděno pouze jednou za celé období trvání závazku,
 neprovádí odplevelování na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém
žadatel v rámci závazku aplikoval dočasný úhor,
 neprovádí odplevelování orné půdy dočasným zatravněním současně na více než 25 %
rozlohy orné půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, pokud se nejedná o jeden
souvislý půdní blok/díl půdního bloku do výměry 5ha,
 zajistí, aby porost sloužící k odplevelení byl alespoň čtyřikrát ročně pokosen včetně
bezodkladného odklizení pokosené biomasy, a to v termínu do 30. června, 31.
července, 31. srpna a do 31. října, nebo přepasen hospodářskými zvířaty
vyjmenovanými v příloze č. XY seznam kategorií hospodářských zvířat s přepočtem
na DJ, včetně následného pokosení nedopasků v termínu do 31. července a do 31.
října ,
 neprovádí pastvu hospodářských zvířat v prvním roce odplevelení,
 po celou dobu závazku neprovádí mulčování,
 pastva jiných než hospodářských zvířat není povolena.
Žadatel žádající o podporu na plochy orné půdy, na které provádí dočasný úhor, dodržuje
minimálně tyto postupy:
 uvede tuto skutečnost v žádosti o dotaci,
 v období provádění dočasného úhoru na orné půdě v žádosti o dotaci žádá o dotaci na
ornou půdu – dočasný úhor,
vyznačením ploch, na kterých hodlá provádět dočasný úhor,
 provádí dočasný úhor po dobu maximálně jednoho kalendářního roku a na jednom
půdním bloku/dílu půdního bloku pouze jednou za celé období trvání závazku,
 neprovádí úhor na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém žadatel
v rámci závazku aplikoval postup odplevelení dočasným zatravněním,
 neprovádí dočasný úhor současně na více než 15 % rozlohy orné půdy evidované
v evidenci půdy na žadatele, pokud se nejedná o jeden souvislý půdní blok/díl půdního
bloku s rozlohou do 5 ha,
 zajistí, aby plocha úhoru byla alespoň pětkrát ročně mechanicky upravena, v souladu
se zvoleným agrotechnickým postupem, a to v termínu od 15. května do 31. října.
282
Žadatel žádající o podporu na plochy orné půdy, na které pěstuje zeleninu a speciální byliny,
dodržuje minimálně tyto postupy:
 na celé ploše půdního bloku/dílu půdního bloku jako hlavní plodinu pěstuje některou
z plodin uvedenou v příloze č. XY seznam podporovaných druhů, souhrnná výměra
pěstovaných druhů musí být minimálně shodná s výměrou půdního bloku/dílu půdního
bloku na který žádá o dotaci,
 vyseje zeleninu alespoň ve stanoveném minimálním výsevku uvedeným v příloze XY,
 uvede v žádosti o poskytnutí dotace u půdního bloku/dílu půdního bloku datum
předpokládaného zahájení a ukončení pěstování podporovaných druhů zeleniny, které
hodlá v příslušném kalendářním roce na půdním bloku, popřípadě jeho dílu pěstovat,
vyznačením ploch, na kterých hodlá pěstovat podporované druhy zeleninu,
 sklidí a odveze produkci z půdního bloku/dílu půdního bloku na který v daném roce
žádá o dotaci,
 na ploše orné půdy, na kterou žádá o dotaci v tomto managementu, provádí pastvu
hospodářských či jiných zvířat nejdříve po sklizení hlavní plodiny.
Žadatel žádající o podporu na plochy orné půdy ostatní dodržuje minimálně tyto postupy:
 na celé ploše půdního bloku/dílu půdního bloku jako hlavní plodinu pěstuje
zemědělské plodiny, mimo druhy uvedené v příloze č. XY seznam nežádoucích druhů
rostlin,
 v případě provádění odplevelování orné půdy dočasným zatravněním nebo dočasným
úhorem postupuje dle odstavce podmínky dočasného zatravnění a dočasného úhoru a
pěstování trav na semeno,
 sklidí a odveze produkci z půdního bloku/dílu půdního bloku na který v daném roce
žádá o dotaci,
 na ploše orné půdy, na kterou žádá o dotaci v tomto managementu, provádí pastvu
hospodářských či jiných zvířat nejdříve po sklizení hlavní plodiny.
Žadatel žádající o podporu na pěstování trav na semeno na orné půdě dodržuje minimálně
tyto postupy:
vyznačením ploch, na kterých hodlá pěstovat trávy na semeno,
 na celé ploše půdního bloku/dílu půdního bloku jako hlavní plodinu pěstuje druhy
trav, ze kterých hodlá získávat semeno,
 v případě provádění odplevelování orné půdy dočasným zatravněním nebo dočasným
úhorem postupuje dle odstavce podmínky dočasného zatravnění a dočasného úhoru,
 neprovádí na ploše orné půdy, na kterou žádá o dotaci v tomto managementu pastvu
hospodářských ani jiných zvířat.
Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost
vlastním jménem na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu a je
ekologickým zemědělce dle nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a zákona č. 242/2000 Sb., o
ekologickém zemědělství, v platném znění.
283
půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku evidovaného v LPIS v režimu ekologického
zemědělství nebo přechodného období.
podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013.
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Agroenvironmentální-klimatické operace
Typ
Název indikátoru
Kvantifikace
indikátoru
Celkový počet podpořených podniků a plocha, 4 000 zemědělských podniků
výstup
která vstoupí do opatření
530 000 ha
výsledek
dopad
Podíl podporované zemědělské půdy v EZ na 15 % ZP v LPIS
celkové ploše zemědělské půdy v LPIS
Čistá emise skleníkových plynů ze zemědělství Bez kvantifikace ex ante
Indikátor HNV
Jakost vody
284
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě
- Platby v rámci sítě Natura 2000 na zemědělské půdě
2. Kód opatření
12 (12.1)
Rok 2014
a) Čl. 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV;
b) nařízení Komise č. 1974/2006;
c) Bude doplněn článek z delegovaného aktu, kterým bude umožněno realizovat opatření
v roce 2014/2015
Období 2015-2020
V rámci oblastí Natura 2000 po překrytí s 1. zónou CHKO a NP lze identifikovat 4 580 ha
z.p., kde je současně omezení intenzívních technologií (zejména přísun živin a používání
prostředků na ochranu rostlin). Jedná se zpravidla o velmi cenné plochy z hlediska ochrany
druhové různorodosti. Současně jsou to v některých případech plochy, jejichž management
bývá ztížen přírodními podmínkami (reliéf terénu atd.). Na těchto plochách je zvýšené riziko
opuštění a následné degradace.
Mimo oblasti Natura 2000 lze identifikovat území, která na tyto oblasti navazují a jsou
součástí 1. zón CHKO a NP. Na těchto územích je rovněž omezení intenzivních technologií.
Pozn.: Pro podopatření Natura 2000 v lesích není legislativní omezení pro možnou platbu.
Pro podopatření Vodní rámcová směrnice není legislativní omezení pro možnou platbu.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy a tím zachovat udržitelné
hospodaření v oblastech Natura 2000 a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství v těchto
oblastech.
Specifický cíl: Zachovat podíl plochy obhospodařované v rámci opatření Platby v rámci sítě
Natura 2000.
Operativní cíl: Podpora zemědělských podniků hospodařících v oblastech Natura 2000.
Podpora šetrného hospodaření na z.p. v oblastech NATURA 2000 s cílem zachování stávající
biodiverzity.
285
Rok 2014
Toto opatření má kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy a tím zachovat udržitelné
hospodaření v oblastech Natura 2000 nebo v územích na ně navazujících.
Podpora bude zacílena na zemědělskou půdu s kulturou travní porost v oblastech vymezených
dle směrnic Natura 2000 a 1. zóny NP a CHKO v LPIS.
Na těchto plochách nebudou uplatňovány intenzívní technologie.
možný rozsah opatření
očekávaný rozsah opatření
cílenost
4 580 ha
4 000 ha
travní porost ve vymezených
oblastech
 Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělsky využívané
půdy s kulturou travní porost s cílem poskytnout zemědělcům kompenzaci za
dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech
v souvislosti s prováděním směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES (Natura 2000).
Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky:
 musí hospodařit na nejméně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v oblasti
území Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO,
 musí požádat o platbu na minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost,
 musí v příslušném kalendářním roce po stanovené období užívat zemědělskou půdu, na
kterou žádá poskytnutí podpory (od data podání žádosti do 30.9.),
 je povinen zajistit, aby kultury travních porostů byly spásány nebo minimálně dvakrát
ročně posečeny (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném termínu,
 neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. V případě pastvy dodat ročně maximálně
30 kg N/ha výměry pasených ploch,
 musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance.
Příjemcem podpory je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje zemědělskou
činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost a obhospodařuje evidovanou
10. Typ podpory
Podpora bude mít formu nevratné účelové podpory poskytované na hektar oprávněné
plochy (UAA) – půdního bloku evidovaného v LPIS.
Platby budou stanoveny dle přílohy I nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/
2013.
286
Míra spolufinancování EU/ ČR: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
Období 2015-2020
Toto opatření má kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy a tím zachovat udržitelné
hospodaření v oblastech Natura 2000 nebo v územích na ně navazujících.
 Podpora bude zacílena na zemědělskou půdu (UAA) v oblastech vymezených
dle směrnic Natura 2000 a 1. zóny NP a CHKO v LPIS, popř. dalších území
v rámci ZCHÚ s omezením hospodaření v zájmu ochrany přírody daným
legislativou
 V roce 2012 rozloha v N2000 po překrytí s 1. zónou CHKO a NP činila
4 580,34 ha z.p.; z toho:
 138,14 ha orná půda
 4410,45 ha travní porost
 26,87 ha ovocný sad
 1,25 ha vinice
 1,55 ha zelinářská zahrada
 2,08 ha jiná kultura.
 Území 1. zón CHKO a NP mimo oblasti Natura 2000, které na oblasti Natura
2000 navazují (čl. 31 odst. 6 písm. b)).
Na těchto plochách nebudou uplatňovány intenzívní technologie.
 Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělsky využívané
půdy s cílem poskytnout zemědělcům kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy
v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic
92/43/EHS, 2009/147/ES (Natura 2000).
 musí požádat o platbu na minimálně 1 ha zemědělské půdy v oblasti Natura 2000, kde
jsou uplatněna omezení intenzivních technologií,
 musí v příslušném kalendářním roce po stanovené období užívat zemědělskou půdu, na
kterou žádá poskytnutí podpory (od data podání žádosti do 31.10.),
ročně posečeny (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném termínu,
 neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva (s výjimkou pastvy),
 musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance (čl. 91 a čl. 92
nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky – GAEC a
SMR).
Příjemcem podpory je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje zemědělskou
činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost a obhospodařuje evidovanou
287
10. Typ podpory
Podpora bude mít formu nevratné účelové podpory poskytované na hektar oprávněné
plochy (UAA) – půdního bloku evidovaného v LPIS.
Platby budou stanoveny dle přílohy I nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/
2013.
Míra spolufinancování EU/ ČR: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
11. Míra podpory
100% ze způsobilých výdajů
12. Rozpočet
Je možná doplňkovost s OP ŽP a PPK (je v jednání a za nejistoty, zda tyto programy budou
zavedeny.
popis indikátoru
Typ
indikátoru
Plocha, která vstoupí do opatření
výstup
výsledek
4 000 – 4 580 ha
Podíl zemědělské půdy v opatření přispívajícím 90 % oprávněné plochy
k zachování biodiverzity na celkové oprávněné 0,13 % z.p. v ČR
ploše zemědělské půdy (tj. 1. zóny a „stepping
stones“) v Natura 2000 a současně v LPIS
Bez kvantifikace.
Indikátor HNV
Pozn.: Kvantifikace indikátorů je odvislá od specifikace oblasti.
dopad
288
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA)
- horské oblasti
- jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením
- ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními
- oblasti v přechodném režimu (N-Ox)
2. Kód opatření
13 (13.1, 13.2, 13.3)
Rok 2014
d) Čl. 37, 50, 51 a 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z
EZFRV;
e) nařízení Komise č. 1974/2006;
f) Bude doplněn článek z delegovaného aktu, kterým bude umožněno realizovat opatření
v roce 2014/2015
Období 2015-2020
c) Čl. 32 a čl. 33 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/2013;
Více než polovina zemědělského půdního fondu v ČR leží v oblastech postižených
přírodními znevýhodněními. Zemědělské podniky zde hospodařící dosahují nižší
produkce než zemědělci hospodařící v příznivých oblastech. Tím ztrácejí svoji
konkurenceschopnost. Zemědělské podniky zde hospodařící dlouhodobě dosahují horšího
hospodářského výsledku než zemědělské podniky v lepších přírodních podmínkách (o 20
– 30 % nižší ČPH na AWU).
Dlouhodobé snížení ekonomických výsledků zemědělských podniků v oblastech
postižených přírodními omezeními by vedlo k postupné marginalizaci těchto území a
mohlo by vyústit až v opouštění zemědělské půdy s dopadem na ekosystémy závislé na
zemědělství v oblastech s přírodními omezeními.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zlepšení ekosystémů závislých
na zemědělství v oblastech s přírodními omezeními.
Specifický cíl: Zachovávat výměru obhospodařované zemědělské půdy (UAA)
v oblastech s přírodními či jinými omezeními.
Operativní cíl: Podpora zemědělské půdy postižené přírodním znevýhodněním.
289
Rok 2014
Toto opatření má kompenzovat přírodní znevýhodnění za účelem zachování trvalého
obhospodařování zemědělské půdy v oblastech s přírodními či jinými omezeními.
Podpora bude zacílena na travní porosty v oblastech s přírodními či jinými zvláštními
omezeními.
Titul
LFA
Možný rozsah
1 772 tis. ha
Očekávaný rozsah
Cílenost
830 tis. ha travní porost v oblastech LFA
 Vymezení méně příznivých oblastí
Na základě kritérií daných nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a s přihlédnutím
k přírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v České republice byly vymezeny
následující oblasti:
 horské oblasti (značení H)
stanovené dle čl. 50 odst. 2, v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;
 jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením (značení O)
stanovené dle čl. 50 odst. 3 písm. a), v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č.
1698/2005;
 ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními (značení S).
stanovené dle čl. 50 odst. 3 písm. b), v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č.
1698/2005;
Rozsah méně příznivých oblastí
LFA
H
O
S
LFA celkem
N
ČR celkem
z.p.
519,4
1 047,6
205,8
1 772,8
1 766,5
3 539,4
LPIS 31.5.2011 (tis. ha)
t.p.
374,1
322,7
137,2
834,0
132,9
966,9
o.p.
143,6
721,3
66,5
931,4
1 595,1
2 526,5
Podíl na celkové
výměře z.p. (%)
14,7
29,6
5,8
50,1
49,9
Platby kompenzující dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezením zemědělské
produkce v horských oblastech, jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními
omezeními;
Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy
přírodními či jinými zvláštními omezeními;
 musí hospodařit nejméně na 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v méně
příznivých oblastech (LFA),
 musí se zavázat, že bude provozovat zemědělskou činnost v LFA nejméně po dobu 5
kalendářních let následujících po roce, za který mu bude poprvé poskytnuta platba, a
to nejméně v rozsahu minimální výměry v LFA pro vstup do opatření,
290
 musí požádat o platbu na minimálně 1 ha zemědělské půdy v LFA s kulturou travní
porost,
 musí ve stanoveném období (od 1.6. do 31.8.) dodržovat intenzitu chovu býložravců
v intervalu 0,2 VDJ/ha travního porostu až 1,5 VDJ/ ha evidované zemědělské půdy
obhospodařované žadatelem, nejde-li o hospodaření v ochranných pásmech 1. stupně
stanovených k ochraně vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů
povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou,
 musí v příslušném kalendářním roce po stanovené období užívat zemědělskou půdu,
na kterou žádá poskytnutí podpory (od data podání žádosti do 30.9.)
 musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance,
ročně posečeny (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném
termínu.
činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost a obhospodařuje evidovanou zemědělskou
půdu.
Podpora bude mít formu nevratné účelové platby poskytované na hektar oprávněné plochy
– půdního bloku evidovaného v LPIS s kulturou travní porost.
Míra spolufinancování EU/ČR: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
Sazby plateb pro jednotlivé typy LFA
diferenciační
horské oblasti
ostatní oblasti
oblasti
se
procento
specifickými
omezeními
105%
157 EUR/ha
117 EUR/ha
100%
114 EUR/ha
90%
134 EUR/ha
85%
94 EUR/ha
Diferenciace sazeb dle oblastí
V horských oblastech budou sazby diferencovány následujícím způsobem:
 obec, příp. k.ú. s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovnou 600
m n.m. nebo s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovno 500 a
menší než 600 m n.m. a zároveň svažitostí nad 15 % na ploše větší než 50 % výměry
celkové půdy v obci nebo k.ú. – 105 % průměrné sazby pro horskou oblast (typ HA)
 obce, příp. k.ú. v horské oblasti nesplňující kritéria uvedená pro typ HA – 90 %
průměrné sazby pro horskou oblast (typ HB)
V ostatních méně příznivých oblastech budou sazby diferencovány následujícím způsobem:
 obce, příp. k.ú. s výnosností půdy nižší než 34 bodů - 105 % průměrné sazby pro
ostatní méně příznivou oblast (typ OA)
 obce s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů - 85 % průměrné sazby pro ostatní
méně příznivou oblast (typ OB)
V oblastech se specifickými omezeními budou sazby diferencovány následujícím způsobem:
 obce a katastrální území s výnosností půdy nižší než 34 bodů nebo katastrální území s
výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí
291
nad 7o na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy– 100 % průměrné sazby pro
oblasti se specifickými omezeními (typ S)
 obce a katastrální území s bodovou hodnotou výnosnosti zemědělské půdy vyšší nebo
rovnou 34 a nižší než 38 bodů a se zatravněním vyšším než 50 %; v rámci takto
vymezených území pouze ta katastrální území, která mají po provedené aproximaci
výpočtu výnosnosti půdy na základě reálného zatravnění výnosnost nižší nebo rovnu
34 bodů – 100 % průměrné sazby pro oblasti se specifickými omezeními (typ S)
292
Období 2015-2020
Toto opatření má kompenzovat přírodní znevýhodnění za účelem zachování trvalého
obhospodařování zemědělské půdy v oblastech s přírodními či jinými omezeními.
Podpora bude zacílena na zemědělskou půdu v oblastech s přírodními či jinými
zvláštními omezeními, resp. na travní porosty v oblasti v přechodném režimu.
Titul
LFA
N-xO
Možný rozsah
1 096,2 tis. ha
824,6 tis. ha
Očekávaný rozsah
Cílenost
876,9 tis. ha zemědělská půda (UAA)
223,4 tis. ha travní porosty
zdroj: LPIS 2011
Očekávaný rozsah bude dále upřesňován v návaznosti na podmínky pro poskytnutí platby.
 Vymezení oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními
Oblasti s přírodními či jinými omezeními vymezené dle čl. 33 nařízení o podpoře rozvoje
venkova z EZFRV č. XY/ 2013:
 horské oblasti (značení H)
stanovené dle čl. 33 odst. 2, nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/
2013;
 jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením (značení O)
stanovené dle čl. 33 odst. 3, nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/
2013;
 Oblasti v přechodném režimu (značení N-xO)
Oblasti v přechodném režimu stanovené dle čl. 32 odst. 5 nařízení o podpoře rozvoje
venkova z EZFRV č. XY/ 2013;
Území obcí a katastrálních území, která byla v období 2007-2013 zařazena v ostatních
méně příznivých oblastech dle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a
nesplňující kritéria dle čl. 33 odst. 3 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č.
XY/2013.
Rozsah oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními
LFA
H
O
LFA celkem (H+O)
N-xO
N
zp
519,4
576,8
1 096,2
824,6
1 618,6
LPIS k 31.5.2011 (tis. ha)
tp
374,1
271,2
645,3
223,4
98,2
op
143,6
300,5
444,1
598,3
1 484,1
Podíl na celkové
výměře zp (%)
14,7
16,3
31,0
23,3
45,7
 Platby kompenzující dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezením
zemědělské produkce v horských oblastech, jiných oblastech s přírodními či jinými
zvláštními omezeními;
Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou
postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními;
 Postupně se snižující platby zemědělcům hospodařícím v oblastech v přechodném
režimu N-xO.
293
Žadatel o podporu v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními musí splňovat
následující podmínky:
 musí splňovat minimální celoroční intenzitu chovu hospodářských zvířat (je možné
započítat i farmový chov jelenovitých) 0,15 DJ/ ha veškeré zemědělské půdy v LFA
v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti,
 musí se zavázat, že bude provozovat zemědělskou činnost v oblastech s přírodními či
jinými zvláštními omezeními – na alespoň výměře 5 ha zemědělské půdy od data
podání žádosti do 31.10. příslušného kalendářního roku,
 musí požádat o platbu na minimálně s 5 ha zemědělské půdy v oblastech s přírodními
či jinými zvláštními omezeními,
 v roce podání žádosti musí dodržovat minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat
(je možné započítat i farmový chov jelenovitých) vztaženou na veškerou
obhospodařovanou zemědělskou půdu v LFA, nejde-li o hospodaření v ochranných
pásmech 1. stupně stanovených k ochraně vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti
vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou
vodou. – 0,15 DJ/ha (kontrolní období – od 1.6. do 31.10.),
SMR),
 musí splňovat minimální podíl trvalých travních porostů v oblastech s přírodními či
jinými zvláštními omezeními na veškeré jím obhospodařované zemědělské půdě
v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními- 25%,
ročně posečeny (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) s odklizem biomasy ve
stanoveném termínu.
Návrh kritérií přijatelnosti je v současné době předběžně konzultován s EK, může být dále
upraven.
V oblastech v přechodném režimu N-xO může o podporu požádat pouze ten žadatel, který
v těchto oblastech hospodařil v programovém období 2007-2013 a kterému byla v tomto
období poskytnuta LFA platba.
Žadatel o podporu v oblastech N-xO dále musí splňovat následující podmínky:
 musí se zavázat, že bude provozovat zemědělskou činnost v oblastech N-xO – na
alespoň výměře 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost od data podání žádosti
do 31.10. příslušného kalendářního roku,
 musí splňovat minimální celoroční intenzitu chovu hospodářských zvířat (je možné
započítat i farmový chov jelenovitých) 0,15 DJ/ ha veškeré zemědělské půdy v N-xO
v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti,musí požádat o platbu na
minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v oblasti N-xO,
 v roce podání žádosti musí dodržovat minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat
(je možné započítat i farmový chov jelenovitých) vztaženou na veškerou
obhospodařovanou zemědělskou půdu v N-xO, nejde-li o hospodaření v ochranných
pásmech 1. stupně stanovených k ochraně vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti
vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou
vodou. – 0,15 DJ/ha (kontrolní období – od 1.6. do 31.10.),
294
SMR),
ročně posečeny (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném
termínu.
činnost vlastním jménem na vlastní zodpovědnost a obhospodařuje evidovanou zemědělskou
půdu.
Podpora v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními bude mít formu nevratné
účelové platby poskytované na hektar oprávněné plochy (UAA) – půdního bloku
evidovaného v LPIS.
V oblastech v přechodném režimu N-xO bude mít podpora formu nevratné účelové platby
poskytované na hektar oprávněné plochy – půdního bloku evidovaného v LPIS s kulturou
travní porost.
Platby budou stanoveny v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou
v příloze I nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013.
Míra spolufinancování EU/ČR: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
Základní sazby plateb pro jednotlivé typy oblastí
Diferenciace sazeb dle oblastí
V horských oblastech, jiných než horských oblastech, které čelí přírodním nebo jiným
zvláštním omezením budou sazby diferencovány podle závažnosti přírodního postižení příp.
podle míry zatravnění. A dle zatížení hospodářskými zvířaty (je možné započítat i farmový
chov jelenovitých) v následujících rozmezích:
 I. kategorie – 0,15 – 0,25 DJ/ha z.p. v LFA(nejnižší sazba)
 II. kategorie – 0,26 – 0,45 DJ/ha z.p. v LFA
 III. kategorie – 0,46 DJ/ha z.p. a výše (nejvyšší sazba)
Definitivně bude navrženo v návaznosti na výši plateb a v závislosti na disponibilním objemu
finančních prostředků.
V oblastech v přechodném režimu N-xO bude platba v letech 2016-2019 poskytována
degresivně v rozmezí 80% - 20% základní platby v roce 2013.
Degresivita plateb dle velikosti podniku – Z prvotní analýzy technické efektivnosti a
citlivosti vyplývají následující prahové hodnoty pro postupné snižování plateb:
- do 500 ha – plná výše platby
- 500 – 1000 ha – snížená platba o 5%
- nad 1000 ha – snížená platba o 10 %
Bude dále aktualizováno v závislosti na definitivním stanovení výše plateb a
disponibilním objemu finančních prostředků.
Degresivita se nevztahuje na platby poskytované v přechodných oblastech N-xO.
295
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Možná doplňkovost s dobrovolným nástrojem v přímých platbách – dle čl. 34 nařízení,
kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci
společné zemědělské politiky.
popis indikátoru
Typ
indikátoru
Podpořená plocha
výstup
Počet podpořených žadatelů
Podíl podpořené plochy vůči
výsledek
celkové ploše
876,9 tis. ha z.p.
10 tis. žadatelů
80% z.p. v oblastech s přírodními či
jinými zvláštními omezeními
25% z.p. v ČR
bez kvantifikace
Žádný z navrhovaných indikátorů
EK nemá přímou vazbu na opatření
Pozn.: Kvantifikace indikátorů je odvislá od definitivního stanovení podmínek způsobilosti.
dopad
296
1.
Opatření: Platby za dobré životní podmínky zvířat
2. Kód opatření
5. Cíle opatření
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Současný stav AW v EU
V rámci stávajícího programového období 2007 – 2013 je opatření Animal Welfare (215)
implementováno ve 27 z 88 PRV. Jedná se např. o AT, DE, FI, EE, IT, ES, SK (HU a UK
pouze implementovali, ale nebyl zahájen příjem žádostí o podporu).
Původně předpokládané výdaje na toto opatření představovaly cca 1 mld. EUR. Do konce
roku 2011 však byla realizována podpora v celkové výši 520 mil. EUR. Jedná se o přibližně
118 580 závazků uzavřených cca 57 827 oprávněnými příjemci v souhrnu za všechny PRV.
Tato míra čerpání odpovídá 53 % cílové částky.
297
Konkrétně pak AT je největším uživatelem z hlediska rozpočtu (% alokovaných finančních
prostředků) a rozsahu (97 tis. oprávněným příjemcům). EE a SK v rámci implementace
programu nejvíce utratí (%) cca 6,4% z osy rozpočtu osy 2 (EE = 71 mil. EUR, SK = 81 mil.
EUR). IT naprogramovala nejvyšší celkovou alokovanou částku 308 mil. Kč.
Příklady vyšších standardů životní pohody zvířat na farmách v EU
Výkrm prasat:
 skupinové ustájení s přístupem na pastvu nebo do venkovního výběhu;
 podlahy ve vnitřních prostorách nesmí být celoroštové a poskytuje se dostatečné
množství podestýlky nejčastěji ve formě slámy k umožnění přirozeného chování;
 zvětšení minimálního prostoru pro zvířata v kotcích, což vede k redukci jinak nutného
zkracování ocasů;
 oddělený kotec pro nemocná či poraněná zvířata
Prasnice:
 skupinové ustájení po celou dobu březosti;
 volné porodní kotce s podestýlkou;
 zvětšení minimálního prostoru pro zvířata v kotcích;
 přistup do výběhu
Dojnice:
 zákaz vazného ustájení;
 přístup na pastvu sezónně či celoročně podle klimatu v dané lokalitě;
 případně také přístup do výběhu během zimní sezóny;
 poskytnutí přístřešku na pastvě;
 zvětšení minimálního prostoru pro zvířata ve stáji;
 přechod na typ dojnice s kombinovanou užitkovostí
Nosnice:
 halový chov s venkovním výběhem (free-range);
 nižší hustota osazení haly
Brojleři:
 pomaleji rostoucí linie (porážková hmotnost za cca 55 dní);
 kvalitní hluboká podestýlka;
 nižší hustota osazení haly – max cca 25kg/m2;
 zlepšení ventilačního systému;
 přístup do venkovního výběhu s úkryty
Aktuální podoba implementovaného opatření - příklad AT:
 Zamýšlené cíle a záměry opatření
o poskytnout vhodné podmínky pastvy v průběhu léta a zajistit vhodný výběh pro
zimní období bez ohledu na systém ustájení,
o cíle uvedené v AEO jsou obdobné.
 Typ realizovaných aktivit
o výběh: zajistit venkovní prostor pro volný pohyb,
o pastva: zajistit vhodné podmínky na pastvinách nebo při pastvě na orné půdě,
o způsobilost: krávy, ovce, kozy.
 Druh příjemce
o fyzické osoby, právnické osoby a jejich sdružení,
o v případě právnických osob nebo sdružení, podíl územního vlastnictví
nepřesahuje 25%.
 Podmínky způsobilosti
298
o minimálně 2 VDJ/ha v prvním roce závazku u všech zvířat jedné nebo více
kategorií,
o chov zvířata celý rok, chlévy s výběhem k dispozici v zimě,
o pastva:
 min. 130 dnů/rok (z toho min. 110 dnů alpské louky) pro hospodářství >
900 m nad mořem,
 min. 160 dnů/rok pro hospodářství <900 m nad mořem (z toho nejméně
120 dnů alpské pastviny),
 pastva od 1. 4. do 15. 11.,
 stálý přístup k vodě a přístřeší,
 evidence pastvy (období, důvody pro přerušení),
 povinná oznámení, jestliže celková doba pastva nemůže být zajištěna,
o výběh:
 min. 3 dny/týden v průběhu celého roku,
 min. 3 m2/VDJ zpevněného povrchu výběhu, pokud jsou 2 východy
k dispozici,
 min. 5 m2/VDJ zpevněného povrchu výběhu, pokud je jeden východ
k dispozici,
 max. 50 % z výběhu má pokrytí povrchu,
 přístup k vodě a drbátku,
 evidence v případech, jako je nemoc nebo za špatný stav povětrnostních
podmínek
 Pojistné:
o pastva: 60 EUR/VDJ
o výběh: 40 EUR/VDJ
Příprava AW od roku 2014
Z hlediska připravovaného období 2014 – 2020 není pozice jednotlivých MS jasná. Státy,
které mají s tímto opatřením zkušenost i nadále uvažují o jeho implementaci.
299
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů
1. Podopatření: Zlepšování druhové skladby lesních porostů prostřednictvím zachování
podílu MZD
2. Podopatření: Zachování porostního typu hospodářského souboru
3. Podopatření: Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin
2. Kód opatření
15 (resp. 15.1 – 15.2 pro genetiku)
V roce 2014 budou hrazeny pouze staré závazky podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, a to
včetně opatření podle čl. 47 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 Natura 2000 v lesích.
Lesní porosty v ČR jsou málo odolné vůči klimatickým změnám, jejich zdravotní stav je
nevyhovující a mají sníženou biodiverzitu na všech úrovních (druhové, genové i
ekosystémové). Současný podíl listnatých dřevin je 24 %, přičemž doporučenému stavu by
odpovídala hodnota přibližně 36 %. MZD zvyšují rezistenci porostů vůči klimatickým
změnám, zlepšují vodní režim a zabraňují degradaci lesních půd. V ZCHÚ včetně soustavy
Natura 2000 je pro udržení předmětu ochrany stěžejní zachování přírodě blízkého zastoupení
dřevin. V souvislosti s výše uvedeným je třeba chránit a reprodukovat cenné a ohrožené
genetické zdroje lesních dřevin v místě jejich původního výskytu (in situ) i mimo místo jejich
původního výskytu (ex situ).
5. Cíle opatření
Specifický cíl: Zvýšení podporované plochy s vyšší environmentální hodnotou (MZD,
porostní typy hospodářských souborů, genové základny a zdroje selektovaného reprodukčního
materiálu).
Operativní cíl: Podpora území zachovávající nebo zvyšující environmentální hodnotu lesních
oblastí.
Opatření má podpořit zavedení způsobů hospodaření vedoucího ke zlepšení druhové
skladby lesních porostů, zachování porostního typu hospodářských souborů a ochranu a
reprodukci genofondu lesních dřevin.
300
6.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů prostřednictvím zachování zvýšeného
podílu MZD
Maximální možný rozsah bez cílení na environmentálně citlivé oblasti a bez nastavení
způsobilosti jen pro určité příjemce je 484 tis. ha.
6.2 Zachování porostního typu hospodářského souboru
Maximální možný rozsah bez cílení na environmentálně citlivé oblasti a bez nastavení
způsobilosti jen pro určité příjemce je 324 tis. ha. Při zacílení na lesní porosty v ZCHÚ a
Natura 2000 je možný rozsah 122 tis. ha.
Bude upřesněno v návaznosti na definování rozhraní s OP ŽP.
6.3 Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin
Maximální možný rozsah bez nastavení způsobilosti jen pro určité příjemce je 96 tis. ha.
Tento maximální rozsah bude dále upřesněn na základě podmínky vstupu lesních porostů od
věku začátku doby obnovy.

Platby se vztahují pouze na závazky nad rámec příslušných závazných požadavků
stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními
předpisy.

Kompenzace
zvýšených
nákladů
a
snížených
z omezení hospodaření podle daného managementu.

Platby kompenzují v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců
podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou hradit rovněž transakční
náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na lesnicko-environmentální závazky.
výnosů
vyplývajících
7.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů prostřednictvím zachování zvýšeného
podílu MZD
Kompenzace zvýšených nákladů a snížených výnosů vyplývajících ze zachování zvýšeného
podílu MZD nad rámec národních právních předpisů.
Kompenzace zvýšených nákladů a snížených výnosů vyplývajících ze zachování porostního
typu hospodářského souboru (místo jeho přeměny na porostní typ hospodářského souboru
s nižší ekologickou hodnotou).
Kompenzace zvýšených nákladů a snížených výnosů souvisejících s ochranou a reprodukcí
genofondu lesních dřevin.
301

Žadatel se zaváže, že na zařazených PUPFL definovaných dle zákona o lesích a
evropské legislativy bude plnit podmínky podopatření po dobu pěti let.

Žadatel musí mít platný LHP nebo LHO pro porostní skupinu v digitální formě uložené
v datovém skladu (IDC) ÚHÚL.
8.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů prostřednictvím zachování navýšeného
podílu MZD

Do podopatření se zařadí celá porostní skupina.

Skutečný věk porostní skupiny (etáže) při zařazení je v rozpětí 10 až 30 let.

Vypočtený podíl MZD z druhové skladby převyšuje při zařazení nejméně o 10 % hodnotu
minimálního stanoveného podílu MZD.

Žadatel se zaváže, že zachová podíl MZD při výchově lesních porostů tak, aby po celou
dobu závazku převyšoval nejméně o 10 % hodnotu minimálního stanoveného podílu
MZD. Příjemce podpory je povinen po dobu trvání závazku provádět v porostní skupině
zařazené do podopatření výchovné zásahy tak, aby podíl MZD převyšoval nejméně o 10
% hodnotu minimálního stanoveného podílu MZD.

Příjemce podpory je povinen předložit platební agentuře každoročně současně s žádostí o
poskytnutí dotace oznámení potvrzené odborným lesním hospodářem, že na porostních
skupinách zařazených do podopatření podíl MZD převyšuje nejméně o 10 % hodnotu
minimálního stanoveného podílu MZD.

Do podopatření se zařadí celá porostní skupina s podporovanými porostními typy
hospodářského souboru, která je alespoň ve věku začátku doby obnovy.

Žadatel doloží, že při podání žádosti o zařazení má porostní skupina, resp. etáž
podporovaný porostní typ hospodářského souboru.

Žadatel se zaváže, že zachová u porostní skupiny, resp. etáže podporovaný porostní typ
hospodářského souboru po dobu trvání závazku.

Příjemce podpory je povinen zachovat u porostní skupiny, resp. etáže podporovaný
porostní typ hospodářského souboru po dobu trvání závazku.

Příjemce podpory je povinen u porostní skupiny zařazené do podopatření, v případě
provedení obnovy lesa i po celou dobu trvání závazku, dodržet doporučenou obnovní
druhovou skladbu nebo způsob obnovy lesa pomocí výmladků.

skupinách zařazených do podopatření nebyla změněna stanovená druhová skladba nebo
způsob obnovy lesa pomocí výmladků.

Do podopatření se zařadí celá porostní skupina, která se nachází v genové základně nebo
je uznaná jako zdroj selektovaného reprodukčního materiálu, a která je ve věku začátku
302
doby obnovy.

Genová základna je vyhlášena a uznané zdroje selektovaného reprodukčního materiálu
jsou uznány v souladu s platnou právní úpravou a jsou registrovány v Národním programu
ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin.

Žadatel se zaváže, že v zařazené porostní skupině nebude po dobu trvání závazku
provádět mýtní těžbu úmyslnou a že provede minimálně dvakrát za dobu trvání závazku
sběr osiva (u jehličnatých dřevin sběr ze stojících stromů, u listnatých dřevin šetrnými
technologiemi - plachty, zavěšené sítě apod.).

Příjemce podpory je povinen minimálně dvakrát za dobu trvání závazku provést
v zařazené porostní skupině sběr osiva (u jehličnatých dřevin sběr ze stojících stromů, u
listnatých dřevin šetrnými technologiemi - plachty, zavěšené sítě apod.).

skupinách zařazených do podopatření nebyla prováděna mýtní těžba úmyslná a zdali byl
na porostních skupinách zařazených do podopatření prováděn sběr osiva (u jehličnatých
dřevin sběr ze stojících stromů, u listnatých dřevin šetrnými technologiemi - plachty,
zavěšené sítě apod.).
Příjemcem podpory jsou soukromí a veřejní vlastníci lesů a jiné soukromoprávní a
Podpora bude mít formu dotace poskytované na hektar oprávněné plochy lesních porostů.
podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013. U všech podopatření vždy pouze jedna
sazba (limitována NR – 200 EUR/rok).
Míra spolufinancování ČR/EU: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů
11. Míra podpory
12. Rozpočet
Možná doplňkovost s OP ŽP.
303
Typ
Název indikátoru
indikátoru
Počet podpořených ha
výstup
výsledek
dopad
Plocha se zlepšenou biodiverzitou, zlepšenou
kvalitou vody a půdy (ha, %)
Kvantifikace
50 000 ha
500 podniků
304
Opatření: Spolupráce
Podopatření: 1. Podpora horizontální a vertikální spolupráce
2. Podpora vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií
3. Zřizování a fungování operačních skupin EIP
2. Kód opatření
a) čl. 36 odstavec 1 (a) a (c) nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/ 2013
b) Bude doplněn článek z prováděcího nařízení vztahujícího se k opatření
Podpora horizontální a vertikální spolupráce
čl. 36, odst. 1 (a), odst. 2 (c - h)
Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií
čl. 36, odst. 1 (a), odst. 2 (b)
Zřizování a fungování operačních skupin
čl. 36, odst. 1 (c), odst. 2 (a - j)
Produktivita práce v zemědělství je v ČR o 12 % nižší oproti průměru EU a produktivita půdy
dokonce o 40 % (měřeno hrubou přidanou hodnotou). Zemědělští a potravinářští podnikatelé
často míjí důležité a rozšiřující se segmenty trhů, které více odpovídají současným
spotřebitelským trendům. Své produkty umisťují na trhu především díky nízké ceně. V pozadí
problému je malá znalost trhu a s tím spojené riziko zavádět nové produkty. Marketingové
studie jsou nákladné a nad možnosti malých, ale mnohdy i středních producentů. Zavádění
nových produktů nebo způsobů výroby a prodeje vyžaduje úzkou spolupráci mezi články
nabídkového řetězce.
V zemědělském odvětví problém navyšuje konzervativní přístup podnikatelů, resp. malá
ochota měnit výrobní strukturu, která vede k nedůvěře k výstupům zemědělského VaVaI,
malému využívání „on-farm“ výzkumu, používání nevhodných technologií a nedostatečnému
propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním produktů.
Co se týká uvádění výrobků na trh, rozpoznala sice část zemědělských podnikatelů
(zpracovatelů) potenciál krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) jako segmentu trhu, avšak
vstupuje na tento trh samostatně. Náklady jak na propagaci, tak na distribuci, jsou pak pro
jednotlivé podnikatele vysoké (a i ve srovnání s velkoobchodem a obchodními řetězci, které
transportují zboží na velké vzdálenosti), což rozvoj KDŘ blokuje.
V oblasti lesního hospodářství stojí ekonomika podniků v drtivé většině jen na příjmech z
prodeje jediného produktu – surového dříví. U většiny lesních podniků tyto příjmy představují
80 – 100 % z celkových příjmů. Pouze necelých 40 % soukromých lesních podniků svoji
činnost diverzifikuje směrem k přidání hodnoty svým výrobkům, a z toho pouze 7 %
diverzifikuje svou činnost do jiného než lesnického odvětví. Z hlediska organizace
305
hospodaření v rámci lesnického sektoru není rozvinutá koordinace hospodařících subjektů tak,
aby byly plněny cíle stanovené koncepcí celé oblasti. Zásadní dopad na konkurenceschopnost
lesnického sektoru pak má nedostatečné využívání inovačních technologií a nových postupů a
nízká úroveň technologického rozvoje zejména u malých subjektů.
Vlastnická struktura lesních majetků se vyznačuje velkou rozdrobeností. U soukromých
vlastníků je v současné době průměrná velikost lesních majetků cca 3 ha, 77% výměry
soukromých majetků je však menší než 1 ha. Z toho plynou problémy zasahující jak do
oblasti životního prostředí, pocházející z nízké schopnosti a kapacity včas řešit otázky spojené
s ochranou lesa či zanedbávání základních biologických a pěstebních opatření, tak do oblasti
konkurenceschopnosti (nízká vyjednávací síla při prodeji produkce spojená s nižšími výnosy z
dřeva, nemožnost trvale zaměstnávat odborně kvalifikovaný personál, nedostatek vlastních
pracovních prostředků, dopravní přístupnost).
Jak v oblasti zemědělské výroby, tak v oblasti lesního hospodářství brání dalšímu rozvoji
klimatické změny. Ty mají za následek posílení působení stávajících škodlivých činitelů jako
je častější výskyt extrémních meteorologických jevů včetně dlouhotrvajícího sucha, zvýšený
infekční tlak chorob či vyšší počet generací škůdců. Zemědělští podnikatelé se těmto
okolnostem hůře přizpůsobují, protože jim chybí zkušenosti s řešením negativních dopadů
změny klimatu. Navíc je zemědělství klimatickými změnami nejen ovlivňováno, ale samo
k nim přispívá. Vyrovnat se s následky klimatických změn může pomoci využití výsledků
výzkumu. Zejména v lesnictví by mělo být podporováno využití výsledků výzkumu
směřujícího ke stanovení postupů posilujících sekvestraci (uvolňování) uhlíku, pěstebních
postupů po kalamitách, adaptační opatření na plochách ohrožených suchem, postupů v oblasti
ochrany lesa, zalesňování půd nebo ochrany genetických zdrojů.
Ke zmírnění změn klimatu přispěje i využití obnovitelných zdrojů biomasy. Zejména využití
v soukromých a obecních zařízeních však vyžaduje úzkou spolupráci ve vertikále: producent
– zpracovatel (odběratel odpadu) – obec - (konečný spotřebitel). Ze zkušeností vyplývá, že
nízká míra důvěry a kooperativnosti brání širší spolupráci při vstupu do společných projektů
jednotlivých aktérů (obcí, místních podnikatelů atp.). Podpora spolupráce v této oblasti
přispěje k větší stabilizaci podmínek a k vyšší ochotě investorů vstoupit do projektu.
Vlastníci lesů čelí rovněž rostoucím požadavkům společnosti na plnění mimoprodukčních
(netržních) funkcí lesa a zabezpečení souvisejících nákladů. Z tohoto pohledu má na vývoj
celého sektoru lesního hospodářství významný vliv komunikace s veřejností a její dobrá
informovanost, přičemž se dlouhodobě nedaří změnit jeho do určité míry negativní obraz.
Přínosem v této oblasti se stala lesní pedagogika, která systematicky pracuje s dětmi a
mládeží. Doposud se ovšem nepodařilo vymanit ji z druhořadé činnosti subjektů, které ji
poskytují. Přímou podporou projektů spolupráce s veřejností lze přispět ke zvýšení povědomí
veřejnosti o všech funkcích a přínosech lesnictví a přispět k lepšímu postavení celého odvětví
i vlastníků lesů.
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený územní rozvoj
venkovských oblastí. Posílení konkurenceschopnosti zemědělských a lesnických podniků.
Specifické cíle: Zlepšit transfer znalostí VaVaI a vytvořit partnerství stimulující inovace
v oblasti využívání nových příležitostí na trhu zaváděním nových produktů a postupů a
zvyšováním přidané hodnoty, zlepšit ochranu půdy, hospodaření s vodou a zaváděním
306
vhodných mitigačních a adaptačních opatření snížit rizika způsobená klimatickou změnou.
Posílit spolupráci v rámci dodavatelského řetězce. Posílit spolupráci drobných hospodařících
subjektů.
Operativní cíl:
Podpořit pilotní projekty.
Podpořit vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství,
potravinářství a lesním hospodářství.
Podpořit horizontální a vertikální spolupráci mezi účastníky dodavatelského řetězce k vývoji
nových produktů a způsobů výroby a prodeje, spolupráci účastníků dodavatelského řetězce
k vytvoření logistických platforem na podporu krátkých dodavatelských řetězců a místních
trhů a propagační činnosti v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých
dodavatelských řetězců a místních trhů. Podpořit zřizování a fungování operačních skupin
v rámci EIP v oblasti zemědělské a potravinářské produktivity a udržitelnosti.
Podpořit spolupráci mezi malými hospodářskými subjekty při organizaci společných
pracovních procesů, sdílení zařízení a zdrojů.
Podpořit horizontální a vertikální spolupráci mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci
udržitelné výroby biomasy pro použití v potravinářských a průmyslových procesech
a v procesech výroby energie
Podpořit projekty spolupráce směřující ke zmírnění klimatické změny nebo přizpůsobení se
této změně, zahrnující společné přístupy k projektům v oblasti ochrany životního prostředí
a stávajícím environmentálním postupům.
Opatření bude zaměřeno na rozvoj spolupráce subjektů působících v daném odvětví. Za
účelem vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství,
potravinářství a lesnictví a jejich využití v praxi bude podporována spolupráce subjektů
působících ve výzkumu a vývoji, nevládních odborných organizací a dalších s
podnikatelskými subjekty i mezi podnikatelskými subjekty navzájem. Podpora bude dále
směřovat na zřizování a fungování tematicky zaměřených operačních skupin v rámci EIP pro
přenos poznatků vědy a výzkumu do praxe a zajištění jejich fungování v procesu transferu. Za
účelem přenosu zkušeností a dobré praxe by měly být operační skupiny úzce propojeny s
Celostátní sítí pro venkov.
Pro rozšíření uvádění zemědělských produktů na trh v rámci krátkých dodavatelských řetězců
bude podporována i horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského
řetězce. K efektivnějšímu využití zdrojů a zařízení a využití nových technologií přispěje
podpora organizace společných pracovních procesů, sdílení zařízení a zdrojů (zejména
spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty). Ke zmírnění klimatické změny nebo
přizpůsobení se této změně povede i podpora společných přístupů k projektům v oblasti
ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům.
Opatření navazuje na opatření Investice do hmotného majetku, v rámci kterého může skupina
spolupráce žádat o podporu na realizaci investiční části projektu.
Podpora spolupráce mezi různými subjekty působícími v zemědělství a potravinovém řetězci
a lesnictví, jejímž cílem je vytvoření logistických platforem na podporu krátkých
dodavatelských řetězců a místních trhů včetně podpory propagační činnosti v místním
307
kontextu (horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce),
organizování společných pracovních procesů, sdílení zařízení a zdrojů zejména mezi malými
hospodářskými subjekty a společný přístup k projektům v oblasti ochrany životního prostředí,
stávajícím environmentálním postupům, využití odpadní biomasy a ke zmírnění klimatické
změny nebo přizpůsobení se této změně.
Podpora spolupráce subjektů na vývoji nových produktů, postupů, procesů a technologií v
odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví.
Podpora spolupráce, která se týká jedné, či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova,
realizované v rámci tematicky zaměřených operačních skupin v rámci EIP (Evropského
inovačního partnerství) pro přenos poznatků vědy, výzkumu a inovací do praxe. Operační
skupiny EIP svou činností přispívají k dosažení cílů EIP, jako je např. podpora zemědělského
odvětví, které účinně využívá zdroje, je produktivní a s nízkými emisemi, odolné vůči klimatu
a které funguje v souladu se základními přírodními zdroji. Operační skupina EIP usiluje o
dosažení těchto cílů zejména prostřednictvím vytvářením přidané hodnoty lepším
propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobídek k širšímu využívání dostupných
inovativních opatření. Podporuje rychlejší a širší zavádění inovativních řešení do praxe.
V rámci spolupráce jednotlivých subjektů dojde i k lepšímu přenosu informací vědeckým
obcím o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.
 studie proveditelnosti a náklady na vypracování podnikatelského plánu;
 provozní náklady spolupráce (včetně zahraniční);
 přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu
(včetně investic, pokud nebudou dotovány v rámci opatření Investice do hmotného
majetku);
 náklady na propagační činnosti
 studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a náklady na vypracování
podnikatelského plánu;
 provozní náklady spolupráce (včetně zahraniční);
 přímé náklady na konkrétní projekty (včetně investic, pokud nebudou dotovány
v rámci opatření Investice do hmotného majetku);
 náklady na propagační činnosti.
 Náklady spojené s vypracováním strategie a akčního plánu v dané oblasti, studie
proveditelnosti
 provozní náklady spolupráce (včetně zahraniční)
 náklady na propagační činnosti;
 Opatření bude realizováno na území České republiky, mimo území hl. města Prahy
308
 Výsledky projektů spolupráce budou zveřejněny.
 Spolupráce bude realizována minimálně dvěma subjekty (obec, sdružení obcí,
podnikatelé - právnické a fyzické osoby, nestátní neziskové organizace, církve,
výzkumné organizace a další).
 Spolupráce bude realizována minimálně dvěma subjekty s výjimkou projektů
realizovaných žadatelem, který má k vývoji nového produktu, postupu nebo
technologie prokazatelně dostatečné zdroje v podobě kvalifikovaného personálu a
výrobních zdrojů.
 beneficientem je zemědělský podnikatel, výrobce potravin nebo krmiv, osoba
hospodařící v lesích
 při náležité ochraně profesního tajemství dle platného znění legislativy bude zajištěno
šíření výsledků projektů realizovaných v rámci tohoto podopatření
 Beneficientem jsou podnikatelské subjekty v odvětví zemědělství, potravinářství
 Členy Operační skupiny EIP mohou být subjekty působící v odvětví zemědělství,
potravinářství a lesnictví (tzn. zemědělští podnikatelé, výzkumné organizace, vysoké
školy, nevládní odborné organizace, apod.)
 Operační skupina EIP jedná na základě vnitřních postupů zajišťujících transparentnost
činnosti a předcházení střetu zájmů
 Podnikatelské subjekty v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví,
 Nevládní neziskové organizace zastupující zemědělce, potravináře, subjekty působící
v lesním hospodářství a podnikatelé ve venkovském prostoru, obce a jejich svazky,
 Subjekty podnikající v oblasti služeb pro zemědělství, potravinářství a lesnictví,
Bude upřesněn princip poskytování dotace spolupracujícím subjektům
(administrativně vyplacení dotace jednomu subjektu na základě dohody o spolupráci
na projektu, žadatelé s finančním příspěvkem, žadatelé bez finančního příspěvku)
 Uskupení minimálně dvou subjektů, kdy minimálně jeden subjekt musí prokázat
podnikatelskou činnost v odvětví zemědělství, potravinářství nebo lesnictví.
 Podnikatelské subjekty činné v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví.
 Operační skupiny EIP
Maximální výše dotace:
309
přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem dotace
11. Míra podpory
v návaznosti na oznámení opatření Evropské komisi v souladu s čl. 108 SFEU. Nařízení
12. Rozpočet
bude doplněno
Bude doplněno rozdělení rozpočtu na jednotlivá podopatření.
Opatření úzce navazuje na národní (GAČR, NAZV…) i evropské výzkumné programy a
operační programy (např. Podnikání a inovace), jejichž výstupů využívá pro šíření
inovativních postupů a napomáhá jejich zavádění do praxe. Opatření má rovněž vazbu na
investiční opatření.
Typ
Indikátor
indikátoru
výstup
Počet zřízených operačních skupin
Počet participujících subjektů/podnikatelů
Počet projektů spolupráce/
Počet podpořených projektů na inovace (na
základě dalších diskusí k ukazatelům bude
případně dále členěno dle typu projektů)
Počet subjektů zapojených do projektů na
zkrácení dodavatelských řetězců
Hodnota
x
65
60 ročně
150 ročně
310
výsledek
Zavádění inovačních postupů
Nárůst tržeb u podpořených projektů podpory
vývoje nových produktů, postupů a
technologií
Zvýšená schopnost zemědělských a
lesnických podnikatelů přizpůsobit se
klimatickým změnám
Nárůst objemu produktů dodávaných v rámci
krátkých dodavatelských řetězců (dle
podnikatelských plánů)
Podíl zavedených
inovačních postupů
k aplikovaným výstupům
VaVaI
v průměru o 2 % ročně v
následných 3 letech
Podíl plochy pěstovaných
odolných odrůdprocento
zavedení adaptačních
opatření, nepřímý ukazatel
vývoj výnosů hlavních
plodin
zvýšení počtu regionů, oblastí, kde jsou zem.
a potr. produkty dodávány v rámci krátkých
dodavatelských řetězců (≈dostupnost
regionálních potravin pro konečné
spotřebitele)
dopad
Zvýšení konkurenceschopnosti českého
Bude doplněno
zemědělství
Zmírňování změny klimatu a zvýšení adaptace
zemědělství na důsledky klimatické změny
15. Výběrová kritéria
 počet subjektů zapojených do spolupráce
 velikost území, na kterém bude v přímé souvislosti s realizací projektu zvýšena
dostupnost místních produktů konečným spotřebitelům
 počet subjektů dotčených realizací společného projektu zaměřeného na
zmírnění a přizpůsobení se změnám klimatu
 téma (systém výběru témat bude upřesněn)
311
Opatření: LEADER
Podopatření:
1. Realizace místní rozvojové strategie
2. Realizace projektů spolupráce
3. Činnost místních akčních skupin
2. Kód opatření
18
a) Čl. 45 nařízení EP a Rady o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
b) Čl. 31 b) nařízení EP a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu
pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu,
jichž se týká společný strategický rámce, o obecných ustanoveních ohledně
Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu
soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006.
c) Čl. 44 nařízení EP a Rady o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. XY/ 2013
Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER přispívá k lepšímu zacílení podpory
na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.
Díky podpoře Místní rozvojové strategie (MRS) budou jednotlivé projekty vykazovat
přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti, synergii a předcházení
duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům v rámci běžných opatření.
Koordinační role místních akčních skupin (MAS) jako nástroje rozvoje venkova vychází
z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Spolupráce mezi
jednotlivými MAS navzájem pak přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe a
vytváření integrovaných projektů s širokým dopadem.
V období 2004-2013 vznikla síť MAS pokrývající téměř celé území ČR. Z existujících cca
170 MAS realizovalo 112 MAS své místní rozvojové strategie136 v rámci opatření IV.1.1
Místní akční skupina Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013. Ostatní MAS měly možnost
připravit se na následující období a získat zkušenosti s participativními plánovacími a
rozhodovacími procesy137. Většina MAS má tedy relevantní zkušenosti s přípravou a
prováděním místní rozvojové strategie a administrací většího množství menších projektů138
v rámci předchozího období.
Je vhodné posílit správně vedenou koordinační činnost v místě působení MAS. Hlubší znalost
místních problémů, dovednost zacílení na specifické problémy v místě působnosti MAS jsou
výhody implementace projektů formou komunitně vedeného místního rozvoje, který posiluje
principy spolupráce, motivace a důvěry.
136
Strategický plán LEADER.
Mj. v rámci opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění PRV ČR 2007-2013.
138
Zpravidla do 2 mil. Kč.
137
312
5. Cíle opatření
Celkový cíl: Vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí.
Specifické cíle: Podpořit socioekonomický rozvoj venkovských oblastí a lokálních trhů.
Zavedení místních rozvojových strategií do systému Programu rozvoje venkova.
Operativní cíle:
1) Zajištění realizace integrovaných a více-odvětvových operací místního rozvoje,
vycházející z místních potřeb a potenciálu se zahrnutím inovativních prvků.
2) Vytváření sítí, partnerství a projektů spolupráce na úrovni národní a nadnárodní.
3) Zajištění činnosti místních akčních skupin na provádění a oživení strategie.
V rámci opatření bude podporována realizace místní rozvojové strategie, realizace projektů
spolupráce a činnost MAS
a) Při realizaci integrované strategie rozvoje území budou podporovány aktivity
a činnosti (operace, projekty) připravené a realizované konečnými příjemci, které
naplňující cíle MRS, jsou vybrané danou MAS a jsou zároveň financovatelné
z PRV139. Realizovány budou následující články nařízení PRV: 15, 18, 19 1. a), 20 1.
a) i), 20 1. b), 21 1. b), 25 1. a), d), 26, 27, 36. Bude dopracováno s ohledem na
možnosti ostatních fondů.
b) Pro realizaci projektů spolupráce bude podporována předběžná technická podpora pro
přípravu konkrétních projektů a dále vlastní realizace projektů spolupráce140 mezi
MAS, jejichž výstupy překračují hranice území jedné MAS vč. zajištění jejich řízení.
c) V rámci provozních výdajů MAS budou financovány operace spojené s realizací
MRS, zejména s přípravou a vyhlašováním výzev, příjmem žádostí, výběrem projektů,
jejich monitoringem a evaluací a z nich vycházejících aktualizací MRS. Dále bude
podporován rozvoj odborné a organizační kapacity MAS a vytváření sítí s cílem
zvyšovat způsobilost managementu, členů MAS a dalších místních aktérů pro realizaci
MRS. Předmětem podpory bude také v nejnutnějších případech vytvoření zázemí a
rozšiřování materiálně-technického vybavení pro činnost MAS. Podporována bude
rovněž animace území zejména prostřednictvím podpory partnerství, spolupráce a
informační výměny mezi místními aktéry, informování o zaměření MRS a její
propagaci a podpory konečných příjemců ve vytváření a přípravě projektů.
a) Výdaje na projekty realizované prostřednictvím MAS.
b) Výdaje na projekty spolupráce MAS.
c) Výdaje na činnost MAS.
a) Realizace místní rozvojové strategie
 Strategie místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:
a. vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje
139
Operace, které nejsou financovatelné z PRV ČR 2014-2020 budou podporovány v rámci jiných fondů
společného strategického rámce.
140
Neinvestičních i investičních.
313
b. analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a
slabých stránek, příležitostí a hrozeb
c. popis strategie a jejích cílů, popis integrovaného a inovativního charakteru
strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a
výsledky. Strategie musí být v souladu s příslušnými programy všech fondů
SSR, které jsou zapojeny
d. definování postupu zapojení komunity do vypracování strategie
e. akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření
f. popis opatření pro řízení a monitorování strategie prokazující schopnost místní
akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení
g. finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z jednotlivých fondů SSR
b) Realizace projektů spolupráce
 projekt spolupráce je v souladu s MRS příslušné MAS
c) Činnost místních akčních skupin
 MAS tvoří vhodné partnerství mezi veřejným a soukromý sektorem na místní
úrovni, přičemž na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná
z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv
 MAS má zpracovánu MRS
 oblast, na níž se vztahuje MRS, je územně souvislá a funkčně propojená a nabízí
dostatečné kritické množství lidských, finančních a hospodářských zdrojů; jedná se
o subregionální venkovské území s 10 000 až 100 000 obyvateli, na celém území
ČR mimo území měst s více než 25 000 obyvateli
 partneři MAS mají na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo nebo
provozovnu nebo jsou pro toto území místně příslušní
Bude dopracováno na základě prováděcího nařízení EK.
a) Koneční žadatelé z území MAS (dle definic žadatelů realizovaných opatření)
b) Místní akční skupina, jiné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které
provádí strategii místního rozvoje
c) Místní akční skupina konkrétní definice bude upravena dle nového zákona
Míra spolufinancování z EZFRV: 90% veřejných výdajů
Ad 1. 30 – 100 % způsobilých výdajů (dle míry podpory realizovaných opatření)
Ad 2. max. 80 % způsobilých výdajů, dle charakteru realizovaného projektu (veřejná x
neveřejná podpora)
Ad 3. max. 100 % způsobilých výdajů - Bude dopracováno
314
12. Rozpočet
Celkové veřejné výdaje na období: Bude doplněno po stanovení rozpočtu pro dané opatření
(min. 5 % z rozpočtu EAFRD musí být implementováno metodou LEADER)
Metoda LEADER je podporována i z ostatních fondů Společného strategického rámce.
Bude doplněno
Typ
indikátoru
výstup
Název indikátoru
výsledek
- % pokrytí venkovské populace MAS (bez
měst nad 25 tis. obyvatel)
- Počet vytvořených pracovních míst na
úrovni konečných příjemců
Podíl venkovského obyvatelstva, které žije na Bez kvantifikace
pokraji chudoby ve srovnání se zbytkem
populace.
HDP na obyvatele v PPS (v porovnání se
zbytkem území)
dopad
Kvantifikace
1) Realizace
MRS
prostřednictvím
projektů
- Počet podpořených projektů
- Počet podpořených konečných příjemců
2) Spolupráce mezi MAS
- Počet národních projektů spolupráce
- Počet mezinárodních projektů spolupráce
- Počet MAS zapojených do projektů
spolupráce
3) Provoz MAS
- Počet podpořených MAS
- Plocha území ČR pokrytá MAS (km2)
- Počet obyvatel v MAS
- Počet akcí pro veřejnost pořádaných MAS
15. Kritéria pro výběr strategií
Při výběru strategií budou preferovány ty, které budou kvalitně rozpracovávat témata
podporovaná v PRV (např. zemědělské projekty, životní prostředí, diverzifikace, spolupráce).
315
Opatření: Technická pomoc
Podopatření: Technická pomoc
Podopatření: Celostátní síť pro venkov
2. Kód opatření
19.1 a 19.2
a) čl. 51 a čl. 55 nařízení o podpoře rozvoje venkova z EZFRV č. xy/ 2013
b) článek z prováděcího nařízení
Technická pomoc je určena pro řádné zajištění implementace Programu rozvoje venkova a
k zabezpečení činnosti Celostátní sítě pro venkov, jejíž zřízení je pro ČR povinné.
Budou se podporovat opatření v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení,
informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu. Tato opatření se
mohou týkat předchozích i následujících programových období.
V novém programovacím období dostává ještě větší váhu činnost Celostátní sítě pro venkov,
která bude mít jako jeden z nosných cílů zajišťování transferu vědomostí v oblasti inovací.
5. Cíle opatření
Zabezpečení řádné implementace Programu rozvoje venkova, zajištění činnosti Celostátní sítě
pro venkov.
Cíle Celostátní sítě pro venkov:
 zvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění rozvoje venkova;
 zvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;
 informovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova;
 podpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.
Technická pomoc je potřebná na podporu přípravy, řízení, monitoringu, hodnocení,
informovanosti a kontroly ve vztahu k Programu rozvoje venkova a zdokonalování opatření
obsažených v tomto Programu. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupů
a materiálů nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování
jednotlivých opatření. Práce budou mít formu odborných studií, sběrů a analýzy dat,
vypracování informačních materiálů a dalších aktivit spojených s osvětou a šířením informací
o zaváděných opatřeních. Tato opatření se mohou týkat předchozích i následujících
programových období.
Pro zlepšení řízení programu, vyhledávání a šíření příkladů nejlepší praxe a hodnocení musí
být zřízena Celostátní síť pro venkov. Finanční podpora může být poskytována na pokrytí
nákladů spojených s přípravou odborných studií, seminářů na národní i mezinárodní úrovni,
316
pořízení a instalaci počítačových systémů pro řízení, monitoring a hodnocení programu a
výdaje z iniciativy Komise (např. semináře organizované Evropskou komisí). Dále na pokrytí
nákladů spojených se shromažďováním, analýzou a šířením informací o opatřeních Programu
rozvoje venkova. Dalším úkolem je šířit a upevňovat osvědčené postupy rozvoje venkova
(příklady dobré praxe). Finanční prostředky budou využity rovněž na podporu provádění a
hodnocení politiky rozvoje venkova. Podporu bude možné použít na rozvoj spolupráce mezi
regiony a nadnárodní spolupráci. Součástí činnosti Celostátní sítě pro venkov bude podpora
zakládání a fungování operačních skupin v rámci Evropského inovačního partnerství.
Provázaní Celostátní sítě pro venkov na další opatření
V rámci dosavadní činnosti Celostátní sítě pro venkov byly realizovány aktivity
vedoucí k přibližování výzkumu a praxe, a to zejména prostřednictvím odborných
regionálních tematických skupin.
Opatření dle čl. 55 Celostátní síť pro venkov bude mít podpůrnou roli zejména
v oblasti sdílení zkušeností a prezentace příkladů dobré praxe napříč všemi prioritami.
Největší propojení je však na prioritní oblast 1 Podpora předávání znalostí a inovací v
zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech.
Pro opatření dle čl. 15 – Předávání znalostí a informační akce bude Celostátní síť pro
venkov zajišťovat sběr informací – požadavků na tyto vzdělávací akce od svých partnerů,
bude sbírat informace o probíhajících informačních akcích. A bude sbírat podklady pro
databázi (veřejně přístupnou) vzdělávacích akci, členěnou dle regionu a dle tématu. Celostátní
síť pro venkov má důležitou roli i pro realizaci opatření dle čl. 36 – Spolupráce. Pro
podopatření Podpora horizontální a vertikální spolupráce bude Celostátní síť po venkov plnit
roli informační v tom, že bude sbírat a zveřejňovat realizované projekty. Pro podopatření
Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií bude Síť zveřejňovat realizované
projekty. Podopatření Zřizování a fungování operačních skupin bude Síť hrát roli média
(prostředníka), které zajišťuje přenos informací z úrovně EU na národní úroveň a bude
podporovat zakládání Operačních skupin.
Podopatření Technická pomoc:












Organizace školení, seminářů, propagačních a informačních akcí včetně zajištění
podkladových materiálů,
expertizy, poradenství, odborné studie,
terénní šetření,
zasedání Monitorovacího výboru a pracovních skupin včetně hodnotitelských komisí,
zajištění zpracování metodických materiálů k PRV,
zpracování výročních a závěrečné zprávy,
hodnocení a zpracování hodnotících zpráv,
ex-ante a SEA hodnocení programů na následující programovací období,
překlady a tlumočení,
ex-post hodnocení programů z předcházejícího programovacího období,
nákup technického a materiálního vybavení souvisejícího s implementací PRV, systémy
řízení, auditem, kontrolou, monitorováním a hodnocením,
pořízení a zavedení software souvisejícího s implementací PRV, systémy řízení, auditem,
kontrolou, monitorováním a hodnocením,
317



náklady na pořízení a provozování informačních aktivit,
nákup ostatních služeb souvisejících s implementací PRV, systémy řízení, auditem,
kontrolou, monitorováním a hodnocením,
mzdové náklady včetně povinných odvodů zaměstnavatele na sociální zabezpečení a
zdravotní pojištění pro zaměstnance přímo spojené s aktivitami ve vztahu k implementaci
PRV.
Podopatření Celostátní síť pro venkov


struktury potřebné pro provoz sítě;
příprava a provádění akčního plánu, který obsahuje alespoň:
i)
řízení sítě,
ii)
zapojení zúčastněných stran do navrhování programu,
iii)
zajištění činností v oblasti odborné přípravy pro subjekty provádějící
programy a vytvářející se místní akční skupiny,
iv)
shromažďování příkladů projektů, které zahrnují všechny priority
programů rozvoje venkova,
v)
průběžné studie a analýzy,
vi)
činnosti v oblasti propojování místních akčních skupin, a zejména
technickou pomoc pro spolupráci mezi územními celky a nadnárodní
spolupráci, usnadnění spolupráce mezi místními akčními skupinami
a hledání partnerů pro opatření uvedené v článku 36,
viii) činnosti v oblasti vytváření sítí pro inovace,
x)
komunikační plán zahrnující propagaci a informování o Programu
rozvoje venkova po dohodě s řídícími orgány a informační
a komunikační činnosti zaměřené na širší veřejnost,
xi)
ustanovení o účasti na činnostech Evropské sítě pro rozvoj venkova
a přispění k těmto činnostem;



Podpora se poskytne na základě předložené žádosti v souladu s platnou právní úpravou,
pro každou schválenou žádost se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské
unie,
příjemce podpory zajistí výběr dodavatele v souladu se zákonem o zadávání veřejných
zakázek.
Příjemcem podpory je Ministerstvo zemědělství, odbor řídící orgán PRV a Státní zemědělský
intervenční fond – akreditovaná platební agentura.
10. Typ podpory
318
Přímá nevratná účelová dotace.
11. Míra podpory
Celková veřejná podpora bude 100 % způsobilých výdajů.
12. Rozpočet
tis. EUR
Typ
Název indikátoru
indikátoru
výstup
Počet projektů
výsledek
dopad
Kvantifikace
Lze doplnit po znalosti
vstupů - rozpočtu
Lze orientačně doplnit podle
stávajícího období
v návaznosti na konečnou
částku rozpočtu opatření
319
7
Popis přístupu k inovacím
Zřízení a činnost operačních skupin, napojení na EIP podle článku 61.
Bude zpracováno později
320
8
Analýza potřeb pro monitoring a hodnocení včetně plánu hodnocení
podle článku 49 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012].
Bude zpracováno později podle připravovaných vodítek EK.
321
9
Finanční plán
9.1
Roční příspěvek z EZFRV (v EUR)
Celkem
Region
Ostatní regiony
Méně rozvinuté
regiony nebo
OR&SAI
Dodatečné
prostředky
převedené z rozpočtu
pro přímé platby
(capping)
Celkem
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
20142020
Finální podoba tabulky bude upřesněna dle prováděcího nařízení, finanční částky budou
doplněny na základě oficiálního stanovení EP a Rady.
322
9.2
Finanční plán po opatřeních (v EUR pro celé programové období 2014-2020)
Kategorie regionu
Méně rozvinuté , nejvzdálenější regiony a
menší ostrovy v Egejském moři
Ostatní regiony
Technická pomoc
Dodatečné prostředky převedené
z rozpočtu pro přímé platby (capping)
Dobrovolná modulace (UK)
Finanční nástroje na úrovni EU
(spravované EK)
Celkem
Opatření
Použitá míra
podpory
Použitá míra podpory
pro finanční nástroje
spravované členským
státem
Celkový plánovaný
příspěvek z EU
Celkové veřejné
výdaje
323
9.3
Plánovaný příspěvek Unie po opatřeních (v EUR za celé programové období 20142020)
Opatření
Plánovaný příspěvek Unie
Opatření …
Struktura tabulky včetně kódů jednotlivých opatření/podopatření bude dána v prováděcím
nařízení.
Stávající návrh je jen indikativní s podílem z celkového rozpočtu
324
10
Plán ukazatelů
 Indicator plan broken down into focus areas and measures comprising, for each of the
Union priorities for rural development included in the programme, the indicators and the
selected measures with planned outputs and planned expenditure, broken down between
public and private.
Souhrnná tabulka s indikátory, budou doplněny konsolidované verze plánu indikátorů pro
projednání na Výboru pro rozvoj venkova – zatím nejsou všechny k dispozici a mohou se
měnit.
Na základě výstupů/výsledků z jednotlivých opatření (indikativní tabulka ukazatelů u každého
jednotlivého opatření podopatření).
Plán ukazatelů poskytuje informaci o plánovaném rozdělení zdrojů (výdaje / fyzické výstupy)
podle opatření a podle prioritních oblastí ve vztahu k cílům pro rok 2020.
Jednotlivá opatření mohou být programována v různých prioritních oblastech, indikátorové
plány pak ukazují specifický příspěvek opatření pro danou prioritní oblast.
PRIORITA 1: Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve
Pro prioritu 1 budou data agregována z indikátorových plánů pro priority 2 až 6
Prioritní oblast 1A
1A podpora inovací a vědomostní základny ve venkovských oblastech
% z celkových veřejných výdajů
2020
cíl
(a+b+c)/d
Celkové plánované
veřejné výdaje pro
PRV
d
Plánované výstupy 2014-2020
Celkové veřejné výdaje (školení, výměnné pobyty,
předvádění)
a
Poradenství (16)
Celkové veřejné výdaje (2.1-2.2)
b
Spolupráce (36)
c
Předávání znalostí a
informační akce (15)
Cílový indikátor pro prioritní oblast 1A je podíl veřejných výdajů programu určený na
opatření dle čl. 15, 16 a 36.
325
Prioritní oblast 1B
1B Posílení vazeb mezi zemědělstvím a lesnictvím a výzkumem, vývojem a inovacemi
Počet operací spolupráce plánovaných v rámci opatření spolupráce
(uskupení, sítě/klastry, pilotní projekty…)
cíl
2020
a+b
Spolupráce (36)
Počet podporovaných operačních skupin EIP (zřizování a
fungování) (16.2)
a
Počet ostatních operací spolupráce (uskupení, sítě/klastry, pilotní
projekty…) (16.1 a 16.3-16.12)
b
Indikátorový plán by měl ukázat, kolik projektů spolupráce je očekáváno (v rámci PRV) a
zejména kolik operačních skupin je plánováno financovat prostřednictvím opatření
Spolupráce.
Prioritní oblast 1C
1C Podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a
lesnictví
Data generovaná z agregace indikátorových plánů pro priority 2 až 6
Počet účastníků vzdělávání
cíl
2020
a
Počet účastníků vzdělávání )1.1)
a
Plánovaný počet účastníků vzdělávání může dokreslit úsilí v této oblasti. Celkový počet je
agregovaný plánovaných vzdělávacích akcí pro různé prioritní oblasti PRV.
326
PRIORITA 2: Zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a
zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků
2A Usnadnění restrukturalizace zemědělských podniků, které se potýkají se závažnými
strukturálními problémy, zejména podniků s nízkou mírou účasti na trhu, podniků
orientovaných na trh v určitých odvětvích a podniků, u nichž je třeba zemědělská
diverzifikace
% zemědělských podniků s podporou z PRV do investic pro restrukturalizaci
Cíl
Počet
%
Zemědělské podniky,
které obdržely
investiční podporu do
roku 2020
a
a/b
Celkový počet
(výchozí rok)
b
Počet zemědělských podniků s investiční podporou (4.1)
Investice do
hmotného majetku (18)
a
Celkové veřejné výdaje pro investice do infrastruktury (4.3)
Rozvoj
zemědělských
podniků a
podnikatelské
činnosti (20)
Počet podniků, které obdržely podporu na zahájení
podnikatelské činnosti pro rozvoj malých zemědělských
podniků (6.3)
Poradenské, řídící a
pomocné služby pro
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Vzdělávání, získávání
dovedností (1.1)
Celkové veřejné výdaje pro
vzdělávání/ získávání
dovedností
Celkové veřejné výdaje (vzdělávání, výměny v rámci
zemědělských podniků, demonstrační akce) (1.1 - 1.3)
Počet uživatelů poradenské služby (2.1)
Ostatní opatření dle intervenční logiky PRV
Nebude
implementováno
327
2B Usnadnění generační obnovy v zemědělském odvětví
Cíl
% zemědělských podniků s podnikatelským plánem pro mladé zemědělce podpořeným
z PRV
Počet
%
Zemědělské podniky
s podporou pro zahájení
zemědělské činnosti do
roku 2014-2020
a
a/b
Celkový počet
(výchozí rok)
b
Rozvoj zemědělských
podniků a
(20)
Počet zemědělských podniků,
které obdržely
podporu pro zahájení činnosti
mladých zemědělců (6.1)
podporu pro investice do
nezemědělských aktivit ve
venkovských oblastech (6.4)
platby za převod podniku
transfer (6.5)
a
zemědělství (16)
Investice do hmotného
majetku (18
Spolupráce (36)
Vzdělávání, získávání dovedností
(1.1)
dovedností
Počet zemědělských podniků s investiční podporou (s výjimkou
podpory pro restrukturalizaci) (4.1)
y
Další opatření….
Cíl je založen na klíčovém opatření /podopatření pro mladé zemědělce, kteří potřebují
podporu k založení podniku (čl. 20) ve srovnání s celkovým počtem podniků.
328
PRIORITA 3: Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
3A Lepší začlenění prvovýrobců do potravinového řetězce prostřednictvím
programů jakosti, podpory na místních trzích a v krátkých dodavatelských
řetězcích, seskupení producentů a mezioborových organizací
% zemědělských podniků podpořených v rámci schémat kvality, místních trhů a
krátkých dodavatelských řetězců a seskupení producentů
Počet
Cíl
Počet zemědělských
podniků podpořených
do roku 2020
Celkový počet
(výchozí rok)
%
a+b+c
(a+b+c)/d
d
Režimy jakosti
zemědělských
(17)
Počet podpořených zemědělských podniků (3.1-3.3)
a
Počet podpořených seskupení producentů
Seskupení producentů
(28)
Počet podniků začleněných do podpořených seskupení
b
Spolupráce (36)
Počet zemědělských podniků účastnících se spolupráce mezi
účastníky dodavatelského řetězce (16.6)
Celkové veřejné výdaje (16.1 - 16.7)
majetku (18)
Počet podniků s podpořenými investicemi (např.
v zemědělských podnicích, ve zpracování a marketingu
zemědělských produktů) (4.1 a 4.2)
Celkové veřejné výdaje (4.1 a 4.2)
podniků a
(20)
Základní služby a
obnova vesnic ve
venkovských
oblastech (21)
Platby za dobré
životní podmínky
zvířat
zemědělství (16)
Počet žadatelů, kteří obdrželi podporu pro zahájení/rozvoj
investic do nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech
(6.2 a 6.4)
Počet projektů (podpora pro infrastrukturu malého rozsahu) (7.2)
Počet příjemců
Vzdělávání,
získávání dovedností
(1.1)
Celkové veřejné výdaje pro vzdělávání/
c
329
3B Podpora řízení rizik v zemědělských podnicích
% zemědělských podniků účastnících se schémat pro řízení rizik
Počet
Cíl
Počet zemědělských
podniků podpořených do
roku 2020
Celkový počet
(výchozí rok)
%
a+b+c+d
(a+b+c+d)/e
e
Řízení rizik (37.a)
Řízení rizik 2 (37.b)
Řízení rizik 3 (37.c)
Obnovení potenciálu
zemědělské
produkce …
(19)
Počet zemědělských podniků podpořených příspěvkem na
pojistné(17.1)
Počet zemědělských podniků zúčastněných ve vzájemných
fondech (17.2)
Počet zemědělských podniků zúčastněných v nástroji ke
stabilizaci příjmů (17.3)
Počet žadatelů o podporu
preventivní akce
zemědělské podniky
veřejné subjekty
Celkové veřejné výdaje )5.1-5.2)
dovedností
dovedností (1.1)
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
a
b
c
d
330
PRIORITA 4: Obnova zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
Obnova zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
4 A Obnova a zachování biologické rozmanitosti, včetně
oblastí sítě Natura 2000 a zemědělských činností vysoké
přírodní hodnoty, a současného stavu evropské krajiny
% zemědělské půdy pod závazkem
opatření podporující zlepšení
biodiverzity (ha)
Cíl
ha
Fyzicky
podporovaná plocha
v roce 2020
Celková výměra
zemědělské půdy
(referenční rok)
4 B Zlepšení vodního hospodářství
a
% zemědělské půdy pod závazkem
opatření podporující zlepšení vodního
hospodářství (ha)
Cíl
%
a/d
ha
Fyzicky
podporovaná plocha
v roce 2020
4 C Zlepšení hospodaření s půdou
b
Cíl
%
b/d
ha
Fyzicky
podporovaná plocha
v roce 2020
d
Rozloha (ha) plochy podporované v rámci agroenvironmentálních a klimatických operací (přispívající k a,b a/nebo c) (10.1)
AgroenvironmentálníVeřejné výdaje na ochranu genetických zdrojů (10.2)
klimatické operace
(29)
Celkové veřejné výdaje (10.1+10.2)
Ekologické
zemědělství (30)
Výměra (ha)
Přechod na ekologické zemědělství (přispívající k a, b a/nebo c) (11.1)
Zachování postupů ekologického hospodaření (přispívající k a, b a/nebo c) (11.2)
Platby v rámci sítě
Natura 2000 a podle
rámcové směrnice o
vodě (31)
Výměra (ha)
Plocha zemědělské půdy podporované v rámci sítě Natura 2000 (přispívající k a) (12.1)
Plocha podporovaných oblastí zahrnutých v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES (přispívající k b) (12.3)
dovedností (1.1)
Celkové veřejné výdaje pro vzdělávání/ získávání dovedností
Celkové veřejné výdaje (vzdělávání, výměny v rámci zemědělských podniků, demonstrační akce) (1.1 - 1.3)
Poradenské, řídicí a
% zemědělské půdy pod
závazkem opatření podporující
zlepšení hospodaření s půdou
(ha)
c
%
c/d
331
zemědělství (16)
Investice do
hmotného majetku
(18)
Spolupráce (36)
Celkové veřejné výdaje (2.1 – 2.2)
Počet zemědělských podniků s investiční podporou (s výjimkou podpory pro restrukturalizaci) (4.4)
horské oblasti (13.1)
Platby pro oblasti s
přírodními či jinými
zvláštními omezeními
(32)
Výměra (ha)
jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením (13.2)
ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními (13.3)
332
Obnova zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví
4 A Obnova a zachování biologické rozmanitosti,
včetně oblastí sítě Natura 2000 a zemědělských
činností vysoké přírodní hodnoty, a současného stavu
evropské krajiny
% lesní půdy pod závazkem
Cíl
biodiverzity (ha)
ha
%
Fyzicky podporovaná
a
plocha v roce 2020
a/d
4 B Zlepšení vodního hospodářství
4 C Zlepšení hospodaření s půdou
% lesní půdy pod závazkem opatření
podporující zlepšení vodního
hospodářství (ha)
ha
%
Cíl
Fyzicky
podporovaná
plocha v roce
2020
b
b/d
Cíl
Fyzicky
podporovaná
plocha v roce
2020
Celková výměra lesní
d
půdy (referenční rok)
Lesnickoenvironmentální a
klimatické služby a
ochrana lesů (35)
Podporovaná plocha v rámci lesnicko-environmentálních opatření (přispívající k a,b a/nebo c) (15.1)
Platby v rámci sítě
Natura 2000 a podle
rámcové směrnice o
vodě (31)
Výměra (ha)
Veřejné výdaje na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin (15.2)
Veřejné výdaje
Plocha lesní půdy podporované v rámci sítě Natura 2000 (přispívající k a) (12.2)
Veřejné výdaje
Počet projektů (nvestice do zvýšení odolnosti a hodnoty lesních ekosystémů) (8.4)
Investice do rozvoje
lesních oblastí
(22)
Plocha dotčená investicí zlepšující odolnost a environmentální hodnotu lesních ekosystémů ( příspěvek k a, b nebo c) (8.4)
Veřejné výdaje (8.4)
Počet příjemců pro preventivní opatření (8.3)
Veřejné výdaje
Vzdělávání,
získávání
dovedností
(1.1)
Celkové veřejné výdaje pro vzdělávání/ získávání dovedností
Celkové veřejné výdaje (vzdělávání, výměny v rámci zemědělských podniků, demonstrační akce) (1.1 - 1.3)
Poradenství (16)
Celkové veřejné výdaje (2.1 – 2.2)
% lesní půdy pod závazkem
hospodaření s půdou (ha)
ha
%
c
c/d
333
Spolupráce (36)
PRIORITA 5: Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou
ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví
5A Zvýšení účinnosti při využívání vody
% zavlažované půdy s účinnějším systémem závlah (díky investicím podporovaným
z PRV)
Cíl
ha
Celková plocha do roku
2020
a+b
Celková zavlažovaná
půda (výchozí rok)
c
%
a+b/c
Plánované cíle 2014-2020
Počet projektů podpořených k investici (4.1,
4.3)
Plocha (ha) dotčená investicí do zavlažování
majetku (18)
a
Agroenvironmentálníklimatické operace (29)
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Plocha (ha) (např. snížení zavlažované půdy)
Vzdělávání,
získávání
dovedností
(1.1)
dovedností
Celkové veřejné výdaje (vzdělávání, výměny
v rámci zemědělských podniků, demonstrační
akce) (1.1 - 1.3)
Další opatření
b
335
5B Zvýšení účinnosti při využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin
Celkové investice do úspor energie a účinného využití (€)
Cíl
2020
a
majetku (18))
Počet projektů s podpořenými investicemi (v
zemědělských podnicích, při zpracování a
marketingu zemědělských produktů) (4.1 a
4.2)
Celkové investice (€)
a
Celkové veřejné investice
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Vzdělávání, Počet účastníků vzdělávání
získávání
dovedností Celkové veřejné výdaje pro
(1.1)
dovedností
Celkové veřejné výdaje (vzdělávání,
výměny v rámci zemědělských podniků,
demonstrační akce) (1.1 - 1.3)
Další opatření
336
Prioritní oblast 5C
5C Usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů,
odpadu, reziduí a jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství
Celkové investice do produkce obnovitelných zdrojů energie (€)
Cíl
2020
a+b+c+d
Počet projektů s investiční podporou (4.1, 4.3)
majetku (18)
a
Počet projektů (podpora pro infrastrukturu
malého rozsahu, včetně infrastruktury pro
obnovitelné zdroje energie) (7.2)
Základní služby a
obnova vesnic ve
venkovských oblastech Celkové investice
(21)
b
Počet žadatelů, kteří obdrželi podporu pro
zahájení/rozvoj investic do nezemědělské
činnosti ve venkovských oblastech (6.2 a 6.4)
podniků a
podnikatelské činnosti Celkové investice
(20)
Počet projektů
Investice do rozvoje lesních
oblastí
(22))
Počet projektů zaměřených na investice do
lesnických technologií a prvotní
zpracování/marketing (8.5)
Celkové investice (8.5)
Celkové veřejné výdaje (8.5)
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
c
Vzdělávání,
získávání
dovedností
(1.1)
dovedností
akce) (1.1 - 1.3)
d
337
Prioritní oblast 5D
5D Snižování emisí oxidů dusíku a methanu ze zemědělství
% z dobytčích jednotek (DJ) dotčených investicí
v živočišné výrobě s ohledem na redukce emisí oxidů
dusíku a methanu
Celkový počet DJ
a
Celkový počet DJ
(výchozí rok)
c
a/c
% zemědělské půdy se závazkem cíleným na snížení
emisí oxidů dusíku a methanu
Celková
fyzická plocha
do roku 2020
Celková
zemědělská
půda (výchozí
rok)
b
b/d
d
Investice do
hmotného majetku
(18)
Počet projektů s podpořenou investicí (např. skladování hnoje,
nakládání s hnojem) (4.1, 4,4 a 4.3)
DJ dotčené investicí do živočišné výroby s ohledem na
a
redukci emisí oxidů dusíku a methanu
Plocha (ha) (např. zelená vegetace, meziplodiny, snížení
Agroenvironmentální- hnojení, extenzifikace…)
klimatické operace
(29)
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Vzdělávání,
získávání
dovedností
(1.1)
Celkové veřejné výdaje (celé opatření 2.1-2.2)
Další opatření
b*
338
Prioritní oblast 5E
5e Podpora sekvestrace (pohlcování) uhlíku v zemědělství a lesnictví
% zemědělské a lesní půdy se závazkem vedoucím k sekvestraci uhlíku
cíl
ha
Celková fyzická ploch
do roku 2020
a+b+c
Celková zemědělská a
lesní půda (výchozí
rok)
d
%
a+b+c/d
Plocha (ha) k zalesnění (založení - 8.1.1)
lesních oblastí (22)
Celkové veřejné výdaje (8.1.1 + 8.1.2)
Plocha (ha) k založení zemědělsko-lesnických
systémů (8.2.1)
b
Celkové veřejné výdaje (8.2.1 + 8.2.2)
Duplicita ve formuláři EK
Plocha (ha) v rámci AEO přispívající
Agroenvironmentální- k sekvestraci uhlíku
klimatické operace
(29)
Počet projektů (investice do zvýšení
odolnosti a hodnoty lesních ekosystémů )(8.4)
lesních oblastí (22)
Počet projektů zaměřených na investice do
lesnických technologií a prvotní
zpracování/marketing (8.5)
Lesnickoenvironmentální a
klimatické služby a
ochrana lesů (35)
Investice do
hmotného majetku
(18)
a
Podporovaná plocha v rámci lesnickoenvironmentálních opatření (15.1)
Počet projektů s podpořenou neproduktivní
investicí (4.4)
Vzdělávání,
získávání
dovedností
(1.1)
dovedností
akce) (1.1 - 1.3)
c*
339
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Celkové veřejné výdaje (celé opatření 2.1-2.2)
Další opatření
340
PRIORITA 6: Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského
rozvoje ve venkovských oblastech
6A Usnadnění diverzifikace, vytváření nových malých podniků a pracovních míst
Počet pracovních míst vytvořených prostřednictvím podpořených projektů
Cíl
2020
(počet pracovních míst vytvořených prostřednictvím operací a,b,c)
Investice do
hmotného
majetku (18)
Rozvoj
zemědělských
podniků a
podnikatelské
činnosti (20)
Investice do
rozvoje lesních
oblastí
(27)
Předávání
znalostí a
informační akce
(15)
Počet podniků s podpořenými investicemi (ve zpracování a
marketingu zemědělských produktů) (4.2)
Počet žadatelů, kteří obdrželi podporu pro zahájení/rozvoj
investic do nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech
(6.2 a 6.4)
a
b
Počet projektů zaměřených na investice do lesnických
technologií a prvotní zpracování/marketing (8.5)
dovedností
dovedností (1.1)
Poradenské,
řídící a pomocné
služby pro
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
c
341
6B Posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech
% venkovské populace pokryté místními rozvojovými strategiemi
Cíl
Venkovská
populace pokrytá
do roku 2020
Celková
venkovská
populace (výchozí
rok)
Počet
%
a
a/b
Venkovská
populace mající
prospěch z nových
nebo zlepšených
služeb/
infrastruktury
2020
c
b
Počet vytvořených pracovních míst (2014-2020)
(počet vytvořených pracovních míst prostřednictvím podpořených operací
d)
Základní služby
a obnova vesnic
ve venkovských
oblastech (21)
Podpora pro vypracování plánů rozvoje obcí a
plánů pro správu oblastí NATURA 2000 (7.1)
Podpora pro investice do infrastruktury malého
rozsahu včetně infrastruktury pro obnovitelné
zdroje energie (7.2)
Podpora pro investice do místních základních
služeb pro venkovskou populaci (7.4)
Počet projektů
Podpora pro investice do rekreační/ turistické
infrastruktury (7.5)
Podpora pro studie a investice spojené
s kulturním a přírodním dědictvím včetně
oblastí s vysokou přírodní hodnotou (7.6)
Podpora investic zaměřených na přemístění
činností v zájmu zlepšení životního
prostředí/kvality života (7.7)
Populace mající prospěch ze zlepšených služeb/ infrastruktury (7.1;
c
7.2; 7.4; 7.5.;7.6; 7.7)
Celkové veřejné výdaje (7.1; 7.2; 7.4; 7.5.;7.6; 7.7)
Počet vybraných MAS
Populace pokrytá MAS
LEADER (42-45)
Celkové veřejné
výdaje
Podpora pro „startovací balíček“ LEADER
(18.1.1)
Podpora pro budování kapacit, odbornou
přípravu a vytváření sítí za účelem vypracování
a provádění strategie místního rozvoje (18.1.2)
Podpora pro implementaci opatření v rámci
místní rozvojové strategie (18.2)
Předběžná technická podpora pro spolupráci
(18.3.1)
Podpora spolupráce mezi územními celky
(projekty) (18.3.2)
Podpora nadnárodní spolupráce (projekty)
(18.3.3)
a
d
342
Podpora provozních nákladů a propagace místní
rozvojové strategie (18.4)
Předávání
znalostí a
informační akce
(15)
Vzdělávání,
získávání
dovedností (1.1)
Poradenské,
řídící a pomocné
služby pro
zemědělství (16)
Spolupráce (36)
Další opatření….
343
11
Doplňkové vnitrostátní financování
 Additional national financing per measure.
Tabulka 51 - Doplňkové národní financování
Opatření
Doplňkové národní financování v EUR,
celkem za období 2014-2020
Dle diskusí s MF a na základě případného rozhodnutí vedení Ministerstva zemědělství.
V kapitole případně bude tabulka s uvedením doplňkového vnitrostátního financování.
Platby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti
článku 42 Smlouvy, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž se
poskytuje podpora Unie, musí být oznámeny členskými státy a schváleny Komisí v souladu s
tímto nařízením jako součást programování podle článku 7. Při posuzování těchto plateb použije
Komise analogicky kritéria stanovená pro použití článku 107 Smlouvy. Dotyčný členský stát
navrhované doplňkové financování pro rozvoj venkova neposkytne, dokud nebude toto
financování schváleno.
12
Veřejná podpora
 Elements needed for the appraisal under Competition provisions.
 List of non-agricultural state aid schemes to be used for the implementation of the
programmes.
Prvky nutné pro hodnocení podle článku 89 a případně seznam režimů podpory spadajících do
oblasti působnosti čl. 88 odst. 1, které se použijí při provádění programů.
Bude zpracováno na základě vodítek pro veřejnou podporu platných po roce 2013.
344
13
Doplňkovost programu s jinými
soudržnosti a OP Rybářství
nástroji
SZP,
nástroji
politiky
 Information on the complementarity with measures financed by the other common
agricultural policy instruments, through cohesion policy or by the EMFF.
 activities, policies and priorities of the Union, in particular with the objectives of cohesion
policy and those of the EMFF;
 measures financed by other common agricultural policy instruments or other instruments in
the sectors listed in Annex I to this Regulation;
 local development strategies implemented under Leader, activities envisaged under the
"Cooperation" measure referred to in Article 36, the "Basic services and village renewal in
rural areas" measure referred to in Article 21, and other CSF funds.
Kapitola bude aktualizována v návaznosti na finální dohody mezi jednotlivými resorty
13.1 Doplňkovost vůči kohezní politice a Společné rybářské politice
V programovém období 2007-2013 bylo rozhraní mezi jednotlivými fondy nastaveno kombinací
dle velikosti obce, obsahu projektu, charakteru podpořeného subjektu a velikosti projektu. Tento
systém byl složitý pro poskytovatele podpory i pro žadatele a náročný na koordinaci mezi
resorty.
Jako nejvhodnější řešení pro nastavení rozhraní se jeví tematické vymezení ve vazbě na
příjemce podpory. Bohužel ne vždy bude toto vymezení dostatečné.
Některá dílčí vymezení již byla předběžně indikována.
Ministerstvo životního prostředí:
Řešena byla otázka vodohospodářské infrastruktury, ochrany vod, posilování ekologické
stability, opatření v lesích, krajinných prvků a dalších překryvů z oblasti ochrany půdy a krajiny.
Některá rozhraní již byla identifikována, některá budou muset být ještě dořešena.
 odpady a kompostárny – MŽP podpoří kompostárny s převažujícím komunálním vstupem,
PRV by mělo řešit využití výstupů zemědělci, příp. kompostárny s převažujícím
zemědělským vstupem
 pozemkové úpravy - MŽP požaduje, aby PRV podporovalo výkup pozemků obcemi –
odbor ŘO PRV s tímto nesouhlasí vzhledem k tomu, že nové období je výrazně zaměřeno
na efektivitu vynakládání veřejných prostředků měřitelnou jasnými cílovými ukazateli, do
čehož schéma podpory výkupu pozemků žádným způsobem nezapadá; to je i důvod, proč
MŽP požaduje tuto podporu po MZe
 protierozní opatření - MŽP bude řešit investiční akce, PRV provozní dotace
 vodohospodářská infrastruktura – nutno dořešit rozhraní s MŽP
 poldry a retenční nádrže - nutno vyjednat detailní rozhraní mezi MŽP a PRV; MZe
požádalo MŽP o dodání podrobného rozčlenění způsobilých činností
 návštěvnická infrastruktura - nutno vyjednat detailní rozhraní mezi MŽP a PRV; MZe
požádalo MŽP o dodání podrobného rozčlenění způsobilých činností.
345
 tvorba a regenerace krajinných prvků, včetně břehových porostů a historických krajinných
struktur - v případě zavedení opatření Zemědělsko-lesnické systémy může dojít
k překryvům
 zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví
státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 – podle podkladů MŽP
prozatím není jasné, o jaká opatření se konkrétně jedná; nutno vyjednat detailní rozhraní
mezi MŽP a PRV. MZe požádalo MŽP o dodání podrobného rozčlenění způsobilých
činností.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:
Projednána byla otázka vzdělávání, poradenství a investic do občanské vybavenosti v oblasti
školství. MŠMT zajistí obecné vzdělávání pro všechny uživatele bez rozdílu. Oblast výzkumu a
vývoje bude třeba znovu diskutovat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu:
Projednána byla otázka nezemědělského podnikání s důrazem na potravinářství, podpora OZE a
úspor energie s následujícím závěrem:
 podpora výroby non-annexových potravin, podpora nezemědělských podniků a podpora
internetu bude zajištěna v rámci MPO
 v oblasti OZE se PRV zaměří na zpracování biomasy zemědělskými podnikateli, zejména
v oblasti peletáren, kotelen na biomasu a případně nové výstavby zemědělských BPS,
pokud tato podpora bude do PRV zařazena, MPO bude navazovat podporou efektivního
využívání tepla a kogenerace a dále podporou ostatních OZE, zejména v oblasti
modernizace a zvyšování efektivity
 v oblasti úspor energie usilujeme o nastavení synergického systému zejména v oblasti
potravinářství, ale i nezemědělského podnikání ze strany zemědělců, kdy by MPO na
podporu výrobního provozu navázalo podporou projektů zaměřených na úsporu energie,
jako např. zateplování, podpora úsporných zdrojů energie, apod.
Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Další odborné vzdělávání v nezemědělských činnostech bude zajišťovat MPSV, oblast
zemědělství bude řešit PRV.
Ministerstvo pro místní rozvoj:
Rozhraní bylo řešeno v oblasti cestovního ruchu a občanské vybavenosti. Ministerstvo
zemědělství bude v oblasti cestovního ruchu podporovat jen zemědělské podnikatele, občanská
vybavenost v obcích bude podporována výhradně z prostředků Integrovaného regionálního
operačního programu.
13.2 Doplňkovost vůči I. pilíři SZP
Úkolem přímých plateb a tržních opatření realizovaných v rámci I. pilíře Společné zemědělské
politiky je zajištění konkurenceschopnosti evropského, a tedy i českého agrárního sektoru na
celosvětové úrovni. Přestože Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova má za cíl kromě
konkurenceschopnosti na evropských trzích i uplatnění a rozvoj mimoprodukčních funkcí
zemědělství, možné uplatnění synergických efektů mezi oběma pilíři SZP je velmi rozsáhlé.
Podpory II. pilíře doplňují přímé platby v oblasti konkurenceschopnosti zemědělství, zde
zejména kompenzací nedostatečných příjmů zemědělců v oblastech s přírodním či jiným
specifickým znevýhodněním či investičními opatřeními do modernizace a inovace technologií a
346
staveb pro zemědělskou výrobu a zpracování produktů. Investiční podpory jsou ve II. pilíři
rozšířeny i na navazující zpracovatelský průmysl, lesní hospodářství i rozvoj venkovských
oblastí, kde zajištěním pracovních příležitostí synergicky zajišťují příjem venkovského
obyvatelstva. Oba pilíře se rovněž doplňují v oblasti mimoprodukčních funkcí a udržitelného
rozvoje. Přímé platby by měly podporovat udržitelnou produkci díky tzv. „ozelenění“, což
znamená, že se 30 % jejich rozpočtu váže na opatřením, která jsou příznivá pro klima a životní
prostředí (zachování trvalých travních porostů, diverzifikace plodin, 7% ploch zemědělského
podniku využívaných v ekologickém zájmu. II. pilíř nadstavbově staví svá Agroenvironmentální
opatření a ekologické zemědělství na základě tvořeném podmínkami pro přímé platby. Jedním
ze základních styčných bodů mezi oběma pilíři je i rozvoj vzdělávání a poradenství zaměřený na
plnění norem EU včetně cross-compliance. Na všechny subjekty pobírající přímé platby se bude
vztahovat podmínka plnění cross-compliance, informovanost zemědělců by měla být zajištěna
prostřednictvím opatření k přenosu znalostí z II. pilíře.
Aktuálně je diskutována možnost převodu prostředků mezi I. a II. pilířem až do výše až 15 %
národní obálky pro daný pilíř. ČR preferuje tyto převody před opatřeními typu modulace či
capping.
13.3 Doplňkovost realizace místních rozvojových strategií Leader, aktivit předpokládaných
v rámci opatření Spolupráce podle čl. 36 a opatření Základní služby a obnova vesnic
podle čl. 21 a ostatních ESI fondů
347
14
Systém implementace programu
 Designation by the Member State of all relevant authorities and, for information, a summary
description of the management and control structure.
 Description of the monitoring and evaluation procedures, as well as the composition of the
Monitoring Committee.
 Provisions to ensure that the programme is publicised, including through the national rural
network.
 Description of the approach laying down principles with regard to the setting of selection
criteria for projects and local development strategies, which takes into account relevant
targets.
 Description of the mechanisms to ensure coherence between activities related to local
development
Kapitola bude rozpracováno v dalších fázích.
14.1 Určení orgánů pověřených řízením a kontrolou programu a popis řídící a kontrolní
struktury
Na základě čl. 72 nařízení EP a Rady (EU) č xy o podpoře rozvoje venkova z EZFRV byl
ustaven systém řízení a kontroly a určeny orgány pověřené implementací programu: řídící orgán
PRV, akreditovaná platební agentura ve smyslu článku 7 horizontálního nařízení (EU) č.
…/2013 a certifikační subjekt ve smyslu článku 9 horizontálního nařízení (EU) č. …/2013.
14.1.1 Řídící orgán
Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné asprávné řízení a provádění programu, zejména:
a) zajišťuje existenci vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam,
uchovávání, správu a vykazováni statistických údajů o programu a jeho prováděni, které
jsou zapotřebí pro účely monitorováni a hodnocení, a zejména informaci potřebných ke
sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;
b) každoročně předkládá Komisi příslušné údaje ukazatelů pro operace vybrané
k financování, včetně informací souvisejících s výstupy a finančními ukazateli;
c) zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operaci:
i. byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory, a aby pro
všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo
vhodný účetní kód,
ii. si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu
a zaznamenávání výstupů a výsledků;
d) zajišťuje, aby hodnocení ex ante uvedené v článku 48 nařízení (EU) č. […/2013
o společném strategickém rámci] bylo v souladu se systémem hodnocení a monitorování,
a odpovídá za schvalování a předkládání hodnocení Komisi;
e) zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 49 nařízení (EU)
č. […/201342 o společném strategickém rámci], aby hodnocení programu ex post
uvedené v článku 50 nařízení (EU) č. […/2013 o společném strategickém rámci] bylo
348
f)
g)
h)
i)
provedeno v časových lhůtách stanovených v uvedeném nařízení, a dále zajišťuje soulad
těchto hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu
výboru a Komisi;
poskytuje monitorovacímu výboru informace a dokumenty potřebné k monitorování
provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů a priorit;
vypracovává výroční zprávy o pokroku včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po
schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;
zajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné
informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti
s operacemi vybranými pro financování;
zajišťuje propagaci programu, včetně prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, a to
informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních
partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených
nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program
nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování programu a rovněž
informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v
programu hraje.
Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. V rámci
organizačního schématu Ministerstva zemědělství je pak implementací PRV pověřen odbor
Řídící orgán PRV a odbor Environmentálních podpor PRV. Schéma zajištění lidských zdrojů
k provádění jednotlivých činností řídícího orgánu daných právními předpisy EU viz obrázek Xy.
14.1.2 Platební agentura
Platební agentura ve smyslu čl. 7 horizontálního nařízení (EU) č. …/2013 (dále jen „PA“), tedy
subjekt členského států pověřený řízením a kontrolou výdajů, je Státní zemědělský intervenční
fond (dále jen „SZIF“). Organizační struktura SZIF zahrnuje centrální pracoviště v Praze i
regionální pracoviště na úrovni NUTS 2 pokrývajících všechny regiony NUTS 2 České
republiky.
SZIF je právnickou osobou vzniklou na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském
intervenčním fondu. Na základě §2c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších
předpisů, má kompetence provádět opatření k rozvoji venkova. Pro domo: aktuálně probíhají
jednání k novele zákona o SZIF
SZIF, jakožto akreditovaná platební agentura zajišťuje provádění plateb, sděluje a uchovává o
nich informace a poskytuje záruky, že:
a) oprávněnost žádostí a přidělování podpory v rámci rozvoje venkova, stejně jako soulad
žádostí s pravidly Unie, jsou kontrolovány před autorizací platby;
b) provedené platby jsou správně a úplně zaúčtovány;
c) jsou prováděny kontroly stanovené právními předpisy Unie;
d) požadované doklady jsou předkládány ve lhůtách a ve formě stanovené právními
předpisy Unie a ČR;
e) doklady jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost
a čitelnost po celou dobu, včetně dokladů uchovávaných v elektronické podobě ve
smyslu právních předpisů Unie.
SZIF z pohledu provádění opatření PRV dále zajišťuje:
349
a) metodické řízení administrace a kontroly uplatňování opatření PRV s cílem zajistit
jednotný přístup ve všech regionech NUTS 2 (mj. integrované postupy příjmu
a zpracování žádostí, provádění administrativních kontrol, metodika provádění
a vyhodnocování kontrol na místě),
b) vývoj a trvalou údržbu používaného informačního systému pro administraci, kontrolu,
výplatu a zaúčtování podpor poskytovaných v rámci opatření PRV,
c) příjem žádostí o podporu v rámci opatření PRV, jejich zadávání do informačního
systému, (včetně zadávání sebraných dat pro monitorování a hodnocení k jednotlivým
žádostem do informačního systému),
d) administrativní kontrolu a sledování souladu projektů, jež jsou předmětem podaných
žádostí, s právními předpisy a pravidly Programu,
e) provádění výběru subjektů pro kontrolu na místě na základě zpracovaných analýz rizik
a způsobem v souladu s legislativou ES,
f) sestavení plánu kontrol, jeho dodržování a aktualizaci,
g) provádění a vyhodnocení kontrol na místě u žadatelů dle stanoveného plánu v souladu
s platnou právní úpravou Společenství,
h) zajišťuje uzavírání dohod o delegování vybraných činností na jiné orgány státní správy,
pokud to je delegovaná činnost nutná pro efektivní výkon kontrolních činností,
i) vydávání rozhodnutí konečným příjemcům podpory u nárokových opatření nebo
uzavírání smluv (dohod) u opatření projektového charakteru s příjemci podpory, které
zahrnují stanovený objem finančních prostředků a podmínky, za nichž jsou tyto
prostředky z fondu EZFRV a z národních zdrojů ČR poskytovány,
j) na základě vydaných rozhodnutí nebo smluv provádění plateb,
k) spolupráci s Řídícím orgánem při přípravě podkladů pro výroční a závěrečnou zprávu o
realizaci Programu na základě písemného zadání Řídícího orgánu,
l) informace pro žadatele o podporu v rámci opatření EZFRV související s výkonem
funkce platební agentury, zejména s ohledem na podmínky a prostředky podávání
žádostí a jejich náležitosti.
Pozn. pro domo: obsahu řídících a kontrolních povinností platební agentury bude
upravena prováděcím předpisem EK – dosud není k dispozici.
14.1.3 Certifikační subjekt
Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským
státem, který poskytuje výrok vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými
standardy ohledně úplnosti, přesnosti a věcné správnosti roční účetní závěrky platební agentury,
řádného fungování jejího vnitřního kontrolního systému a legality a správnosti výdajů, o jejichž
proplacení byla Komise požádána. Ve výroku musí být rovněž uvedeno, zda přezkoumání
zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu.
Pro domo: bude doplněno na základě jednání s Ministerstvem financí a v závislosti na
podmínkách daných delegovanými akty.
350
14.1.4 Kompetentní orgán
Kompetentní orgán byl pro stávající období zřízen v rámci struktury Ministerstva financí na
základě usnesení vlády č. 603/2006 ze dne 24. května 2006 k finančním tokům Společné
zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice pro období let 2007 až 2013
a jejich institucionálnímu zabezpečení.
Tento orgán je kompetentní vydat nebo odebrat akreditaci platební agentuře a vykonávat úkoly
v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 a prováděcími předpisy ve smyslu akreditace
platebních agentur a dalších subjektů a vyřizování plateb účtů EZZF a EZFRV.
14.2 Finanční toky
Kapitola bude zpracována definitivně po jednání s MF a na základě usnesení vlády k
financování SZP. Dosud je zpracována metodika finančních toků jen pro strukturální fondy.
Nastavení finančních toků v rámci EZFRV se řídí nařízením EP a Rady (EU) č. … o podpoře pro
rozvoj venkova z EZFRV a současně nařízením EP a Rady (EU) č. … o financování Společné
zemědělské politiky. Výdaje EZFRV mohou být financovány Společenstvím jen, pokud je
uskuteční akreditovaná platební agentura (SZIF).
Pro všechna opatření EZFRV budou finanční toky nastaveny jednotně.
 MZe bude mít pro svou výdajovou kapitolu rozpočtovány prostředky určené pro
předfinancování všech výdajů EZFRV, tj. celkovou alokaci složenou z evropské i české
spoluúčasti. Na základě žádosti platební agentury SZIF MZe vydá Rozhodnutí o poskytnutí
dotace platební agentuře SZIF. Ta pak na základě rozhodnutí nebo Dohody o poskytnutí
dotace vyplatí prostředky příjemcům. Evropskou spoluúčast obdrží MZe na příjmový účet
poté, co SZIF odešle hlášení Komisi o uskutečněných výdajích.
 Administraci opatření (příjem a schvalování žádostí) bude provádět SZIF, přičemž zůstane
jedinou platební agenturou – model jedné platební agentury bude nadále zachován.
14.3 Popis systémů monitorování a hodnocení
14.3.1 Obecné zásady
Řídící orgán a monitorovací výbor podle článku 41 nařízení (EU) č. […/2012 o společném
strategickém rámci] monitorují kvalitu provádění programu. Řídící orgán a monitorovací výbor
monitorují každý program rozvoje venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů
souvisejících s výstupy a výsledky.
14.3.2 Složení monitorovacího výboru
Monitorovací výbor PRV je ustanoven Ministerstvem zemědělství. Návrh složení je připraven ve
spolupráci s partnery z vládních i nevládních institucí a zohledňuje vyvážený podíl mužů a žen.
Podrobnosti týkající se složení, organizace a činnosti Monitorovacího výboru PRV jsou uvedeny
ve Statutu a jednacím řádu Monitorovacího výboru PRV.
Předsedou Monitorovacího výboru PRV bude zástupce Řídícího orgánu - MZe, jeho členy
budou zástupci MMR, MŽP, MPO a dalších ministerstev, v jejichž gesci je problematika
Programu, SZIF, ekonomičtí a sociální partneři, zástupci nevládních organizací, a s hlasem
poradním také zástupci Evropské komise.
351
14.3.3 Úkoly monitorovacího výboru
Povinností Monitorovacího výboru PRV je dohlížet na realizaci PRV, zvláště sledovat soulad
s nařízeními Evropské komise a legislativou České republiky, naplňování cílů EZFRV, účinnost
využívání veřejných zdrojů a další.
Monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. … [o společném
strategickém rámci]: ( pro domo – doplnit)
a)
je konzultován a vydává stanovisko k výběrovým kritériím pro financované
operace do čtyř měsíců od vydání rozhodnutí o schválení programu. Tato
výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;
b)
přezkoumává činnosti a výstupy spojené s plánem hodnocení programu;
c)
je informován o opatřeních v rámci programu souvisejících s plněním
předběžných podmínek uvedených v příloze IV;
d)
účastní se práce celostátní sítě pro venkov za účelem výměny informací
o provádění programu;
e)
projednává výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi a vydává
k nim stanovisko.
(pro domo: konzultace s MMR dle metodiky)
14.3.4 Monitorování řídícím orgánem
Informace a datech o Programu rozvoje venkova budou využity pro vypracování návrhu
výročních zpráv o realizaci Programu rozvoje venkova, které budou předávány Monitorovacímu
výboru PRV, SZIF, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu financí a dalším institucím. Sběr
informací se bude provádět na měsíčním základě a fyzický monitoring na čtvrtletním základě.
Poprvé v roce 2016 a pak každoročně do 30. 6. předloží řídící orgán Komisi výroční zprávu o
pokroku dosaženém při provádění Programu. Poslední zprávu o pokroku dosaženém při
provádění Programu předloží řídící orgán Komisi nejpozději do 30.6.2023.
14.3.5 Výroční zprávy o pokroku
14.3.6 Monitorovací systém
14.3.7 Hodnocení Programu
14.4 Zajištění propagace Programu / Komunikační plán
352
15
Určení partnerů a výsledky konzultací s partnery
 Designation of actions taken to involve partners and the results of the consultations.
Ministerstvo zemědělství identifikovalo v souladu s článkem 5 návrhu obecného nařízení
partnery, se kterými byla navázána spolupráce při přípravě Programu rozvoje venkova ČR na
období 2014-2020 (PRV). Byla ustanovena tzv. Odborná skupina PRV, která byla začleněna do
procesu přípravy PRV.
15.1 Členové Odborné skupiny PRV
A. orgány veřejné správy
1) Ministerstvo financí
2) Ministerstvo pro místní rozvoj
3) Ministerstvo práce a sociálních věcí
4) Ministerstvo průmyslu a obchodu
5) Ministerstvo životního prostředí
6) Středočeský kraj
7) Jihočeský kraj
8) Plzeňský kraj
9) Karlovarský kraj
10) Kraj Vysočina
11) Moravskoslezský kraj
12) Ústecký kraj
13) Jihomoravský kraj
14) Zlínský kraj
15) Pardubický kraj
16) Liberecký kraj
17) Olomoucký kraj
18) Královéhradecký kraj
B. hospodářští a sociální partneři
bude doplněna stručná charakteristika subjektů
1) Agrární komora ČR
2) Potravinářská komora ČR
3) Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – ASO ČR
4) Jednota, spotřební družstvo v Hranicích – COOP
5) Asociace soukromého zemědělství ČR
6) Svaz vlastníků půdy ČR
7) PRO-BIO svaz ekologických zemědělců
8) Svaz marginálních oblastí
9) Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
10) Zemědělský svaz ČR
11) Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
12) Společnost mladých agrárníků ČR
13) EKOVÍN, Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína
14) Zelinářská unie Čech a Moravy
15) Svaz vinařů ČR
16) Ovocnářská unie ČR
353
C. subjekty zastupující občanskou společnost
bude doplněna stručná charakteristika subjektů
1) Národní síť Místních akčních skupin ČR
2) Spolek pro obnovu venkova ČR
3) Českomoravská myslivecká jednota
4) Zelený kruh
5) Svaz měst a obcí ČR
6) Česká biskupská konference
7) Sdružení místních samospráv ČR
8) Asociace nestátních neziskových organizací
354
355
15.2 Platformy Ministerstva zemědělství pro přípravu PRV
Ministerstvo zemědělství sestavilo ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky
a informací celkem 8 pracovních skupin, které zpracovaly podkladové analýzy k jednotlivým
prioritám stanoveným v návrhu nařízení pro rozvoj venkova včetně návrhů programových fichí
k jednotlivým opatřením PRV. Pracovní skupiny jsou složeny ze zástupců ÚZEI, MZe,
relevantních resortů a odborníků působících v dané oblasti. Činnost pracovních skupin je řízena
koordinačním týmem, který je složen ze zástupců MZe a ÚZEI.
Výstupy pracovních skupin byly následně konzultovány v rámci odborné skupiny PRV, ve které
jsou přítomni zástupci všech relevantních resortů, neziskových organizací a dalších partnerů,
kterých se problematika rozvoje venkova týká. Ředitel odboru Řídící orgán PRV předává
výstupy grémiu a poskytuje zpětnou vazbu garantům pracovních skupin.
Grémium je platformou k projednávání koncepčních otázek a otázek spojených s reformou
Společné zemědělské a rybářské politiky EU. Jedná se o resortní orgán Ministerstva zemědělství,
který se zabývá klíčovými aspekty připravovaných změn těchto dvou politik. V čele Grémia je
náměstek úseku pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU, členy Grémia jsou vrchní
ředitelé věcně příslušných sekcí Ministerstva zemědělství. Grémium projednává a předkládá
návrhy řešení a doporučení ke strategickým tématům a materiálům, zejména k aspektům reformy
Společné zemědělské a rybářské politiky, podílí se na aktualizaci pozice ČR k reformě. O
výsledcích jednání informuje poradu ministra a v případě potřeby předává poradě ministra
vybrané otázky k rozhodnutí nebo schválení.
Obrázek 2 - Schéma vazby pracovních skupin na Odbornou skupinu PRV
Grémium
Odborná skupina
PRV
PS Konkurenceschopnost
PS Rozvoj venkova a
LEADER
PS Transfer
znalostí
PS Management
rizik
PS Přírodní
zdroje
PS Organizace
trhu
PS LFA
PS
Lesnictví
356
15.2.1 Postup projednávání v Odborné skupině PRV
Projednávání obsahu programového dokumentu proběhlo ve dvou kolech. První kolo proběhlo
v březnu až červnu 2012. Členům odborné skupiny PRV byly představeny analýzy priorit, které
zpracovaly jednotlivé pracovní skupiny. Po projednání analýz a stanovení potřeb připravily
pracovní skupiny návrh strategie včetně Fichí pro jednotlivá opatření. Návrhy Fichí pro opatření
byly s partnery projednány v průběhu měsíců únor až březen 2013.
15.2.2 Závěry z jednání Odborné skupiny PRV
Priorita 1 Transfer znalostí a inovací
Podpora vzdělávání
 Partneři se neshodli na účelnosti podopatření Odborné stáže v daných podmínkách (možná
doba trvání stáže, byrokratická zátěž). Partneři se shodli na vhodnosti zpřísnění podmínky pro
účast na odborných stážích.
 Bez konkrétních závěrů partneři diskutovali míru dotace. Bylo navrženo její snížení za účelem
zvýšení motivace zemědělce, ponechání 100% míry dotace z důvodu zajištění šíření
informací, resp. bodové zvýhodnění nižší míry dotace.
 Partneři se shodli na tom, že za vedoucího pracovníka by měl být považován každý pracovník
zemědělského podniku, který řídí určitý úsek výroby. Dále upozornili na nepřezkoumatelnost
zařazení účastníka na vedoucí pozici.
 Partneři navrhli preferovat počet členů členské základny žadatele (resp. organizace s určitou
velkostí členské základny).
Podpora poradenství
 Partneři se shodli na podpoře opatření Využívání poradenských služeb. Bez konkrétního
závěru byla diskutována výše podpory na jednoho příjemce dotace (poradce). Navrženo bylo
taktéž zvážit rozšíření žadatele o subjekty působící v potravinářství.
 Partneři nesouhlasí s podporou center k integrované ochraně rostlin z PRV a navrhují využití
stávajících státních institucí.
 Partneři navrhli zvážit Vzdělávání poradců v rámci podpory vzdělávání (snížení byrokratické
zátěže) a zdůraznili nutnost zajištění dostatečné kontroly vzdělání školitelů.
Podpora spolupráce
 Partneři přijali návrh MZe na stanovení 3 podopatření, a to 1. Podpora horizontální a
vertikální spolupráce (spolupráce různých subjektů působících ve venkovských oblastech na
projektech se specifickými cíli); 2. Podpora vývoje nových produktů, postupů, procesů a
technologií (pokračování současných podpor spolupráce zemědělců/výrobců potravin
s výzkumnými subjekty za účelem uvedení inovačních postupů/produktů do praxe);
3. Zřizování a fungování operačních skupin (podpora vzniku a fungování Operačních skupin
v rámci EIP)
 Partneři se neshodli na účelnosti podpory existujících struktur ve 3. podopatření (Celostátní
síť pro venkov, technologické platformy atp.), ačkoli většina byla pro.
 Partneři se shodli na nutnosti omezit byrokratickou zátěž na minimum (např. zvážit
podmínění dotace předložením studie proveditelnosti).
 Z jednání vyplynula nutnost rozpracování některých podmínek detailně (subjekt žadatele
u podopatření č. 1, otázka témat v rámci podopatření č. 3 – zvolí si Operační skupina,
či budou odvozena z evropské úrovně EIP?)
357
Priorita 2 Konkurenceschopnost
Podpora investic do zemědělských podniků
 Partneři vnímají podporu investic v zemědělství jako jednu z hlavních priorit PRV 2014+ a
souhlasí s pokračováním tohoto opatření. Zástupci nevládních organizací však požadují dále
řešit navržené omezení míry dotace pro velké podniky.
Podpora zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů
 Partneři přijali návrh MZe pokračovat ve stávajících podporách, tzn. podporovat pouze
produkty, které jsou uvedeny na příloze I Smlouvy o fungování EU (ostatní MPO), a
podporovat pouze malé a střední podniky.
Podpora pozemkových úprav
 Partneři se shodli na pokračování podpory realizace pozemkových úprav pobočkami
krajských pozemkových úřadů s doporučením provést analýzu efektivnosti a zvážit rozšíření
žadatele o vlastníky půdy a zejména obce.
Podpora mladých zemědělců
 Partneři se shodli na důležitosti zachování generační obměny na venkově a souhlasí se
zachováním podpory mladých začínajících zemědělců. Zástupci nevládních organizací však
požadují dále řešit stanovení minimální hranice pro vstup do opatření, kdy jako kritérium bylo
navrženo sledovat minimální zisk před zdaněním.
Podpora převodu podniku malých zemědělců
 Převážná většina partnerů (s výjimkou ASZ a SMA) shledává toto opatření neefektivním
a nesouhlasí s jeho zavedením.
Priorita 3 Organizace potravinového řetězce a řízení rizik
Podpora režimů jakosti zemědělských produktů
 Většina partnerů se na podpoře režimů jakosti zemědělských produktů shodla, někteří však
opatření nepodporují a navrhli neřešit tuto oblast z evropských zdrojů financí, nezužovat
podporu jen na národní značku kvality KLASA, resp. opatření zrušit.
 Někteří partneři navrhli vytvoření a podporu dalších kvalitativních standardů pro produkty
nadstandardní kvality, dále možnost podpořit rovněž regionální produkci a zejména produkty
ekologického zemědělství, rozšíření podpory i na regionální značky (ZTS, CHZO,CHOP).
Podpora zřizování seskupení producentů
 Většina partnerů (s výjimkou ASZ) se shodla na důležitosti podpory sdružování zemědělců a
souhlasí s implementací článku 28 Zřizování seskupení producentů v rámci samostatného
opatření.
Podpora preventivních opatření před poškozením potenciálu zemědělské produkce přírodnímu
 Partneři nesouhlasí s podporou odvodňovacích zařízení a navrhují zvážit zařazení podpory
závlahových systémů, investic řešících lepší nakládání s vodou a předcházení následkům
sucha, krajinných prvků k podpoře retenční schopnosti krajiny.
358
 Partneři navrhují zvážit rozšíření žadatele kromě zemědělců i o obce, příp. vlastníky půdy.
Přírodní zdroje (priorita 4 a 5)
Agroenvironmentální opatření a ekologické zemědělství
 Nad některými tématy nepanuje shoda. Hlavní spory mezi partnery panují ohledně nastavení
intenzit, kde se střetávají dva požadavky, a to na vyšší minimální intenzitu (AK) oproti tomu
požadavek na zachování stávající úrovně, nebo pouze mírného navýšení (SMO, ASZ, PROBIO). Zásadní nesouhlas vyjádřili partneři k podmínce nepokosených ploch a to zejména
mimo ZCHÚ (v ZCHÚ částečně akceptována).
 Často připomínkováno bylo nastavení limitů N/ha TP v podopatření OTP.
 Další spornou otázkou je kombinovatelnost AEO a EZ na travách, výše plateb a požadavek
využívání faremních plánů.
LFA
 Partneři nejsou jednotní v tom, zda vymezení LFA pro období 2014+ provést užší nebo širší.
Stejně tak nepanuje ani shoda pokud se jedná o vymezení oblastí se specifickými omezeními
a kritérii pro jejich vymezení.
 Pokud se jedná o metodiku kalkulace plateb, vyskytl se jak názor, že platby by měly být
vypočteny dle rozdílu zisku na hektar v příslušném typu méně příznivé oblasti a příznivé
oblasti, tak i názor počítat platby na základě nákladové rentability.
 Stejně jako u AEO a EZ jsou rovněž rozdílné názory na intenzitu chovu hospodářských zvířat.
Lesní hospodářství (priorita 2, 4 a 5)
Partneři se shodli na pokračování podpory stejných opatření jako v současném programovém
období. Bylo navrženo znovu posoudit opatření Zemědělsko-lesnické systémy, zdali by mohlo
být implementováno. U opatření Investice do lesních technologií je navrženo nové podopatření
zacílené na lesní školkařské provozovny.
Lesnická infrastruktura
 Ze strany partnerů zazněl požadavek na zohlednění protierozních funkcí lesních cest.
Investice do lesních technologií
 Technika a technologie pro lesní hospodářství
 Většina partnerů podporuje uzpůsobení výčtu strojů a technologií s ohledem na přírodě šetrné
hospodaření v lesích. S tímto postupem nesouhlasí ASZ, která nedoporučuje vytvoření
kategorického seznamu podporované lesní techniky s ohledem na vývoj technologií a reakcí
žadatelů na aktuální stav trhu s výhledem do roku 2020.
 Ministerstvo životního prostředí podporuje zahrnutí koně mezi způsobilé výdaje.
 Technické vybavení dřevozpracujících provozoven
 Partneři akcentují na ekologický přínos opatření (v současnosti jsou mnohdy používány
zastaralé technologie). Dále zazněl ze strany nevládních organizací požadavek na zohlednění
významu opatření z hlediska podpory zaměstnanosti na venkově a zvýšení bezpečnosti práce.
 Stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost
 Všichni partneři podporují zahrnutí tohoto podopatření do nového programového období.
Priorita 6 Podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a podpora hospodářského
rozvoje venkovských oblastí
359
Investice do nezemědělských činností a Podpora cestovního ruchu
 Partneři vítají akcent opatření na tvorbu pracovních míst. (Někteří však navrhují, aby
pracovní místo, jako kritérium přijatelnosti, bylo součástí pouze těch projektů, jejichž výdaje
jsou vyšší než 1,5 mil. Kč.)
 Velká část partnerů navrhla rozšířit definici žadatele i o nezemědělce.
 Někteří partneři navrhli, aby byla metodika tvorby pracovních míst upravena tak, aby bylo
uznatelné „sebezaměstnání“ či zaměstnání rodinného příslušníka.
LEADER
 Partneři se shodli na nutnosti zajištění multifondového přístupu, tak aby metoda LEADER
mohla být efektivně využívána.
 Partneři také apelovali na vyjasnění spektra článků nařízení, které budou realizována
prostřednictvím této metody. Partneři však nejsou ve shodě, zda by měla být realizována
všechna opatření, která umožňuje nařízení, či jen některá. Mezi partnery též nepanuje shoda,
aby některá opatření bylo možné realizovat pouze prostřednictvím MAS.
Vodohospodářská infrastruktura
 Partneři přivítali snahu Ministerstva zemědělství převést podporu této oblasti pod resort
Ministerstva životního prostředí.
Ostatní
 Partneři nejsou ve shodě v případě krácení podpor pro obce, které bylo provedeno vzhledem
k nízkému rozpočtu. Někteří tento krok vítají. Někteří partneři navrhli přesun finančních
prostředků z rozpočtu přímých plateb do PRV tak, aby bylo alespoň určitým způsobem
saturováno jeho krácení v oblasti podpor pro obce. Dalším návrhem je, aby nebyla krácena
podpora pouze pro obce, ale aby se snížení týkalo všech opatření PRV proporcionálně.
 Partneři se shodli (s výjimkou SMO ČR) na navržené definici venkova (území celé ČR
kromě hl.m. Prahy).
360
16
16.1 Struktura celostátní sítě pro venkova
16.2 Hlavní prvky akčního plánu
 Where applicable, the main elements of the national rural network action plan and structure,
and provisions for its management.
This section should briefly describe:
 The main elements of the action plan of the national rural network
 Provisions for its management
 Budgetary allocation
Additional requirements will be applicable to Member States with regional programmes
submitting a separate programme for national rural networks.
Further guidance will be provided by the European Network for Rural Development (ENRD).
16.3 Hlavní prvky Akčního plánu Celostátní sítě pro venkov
Na základě ustanovení v čl. 55 nařízení EP a Rady (EU) č xy o podpoře rozvoje venkova
z EZFRV byla ustavena Celostátní síť pro venkov.
Cíle Celostátní sítě pro venkov:
 zvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění rozvoje venkova;
 zvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;
 informovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova;
 podpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.
Hlavní nástroje a aktivity pro naplňování cílů:
 Internetový portál – internetový portál Celostátní sítě pro venkov (dále CSV) bude
hlavním informačním a komunikačním kanálem pro přenos informací, komunikační
aktivity dle komunikačního plánu, sdílení příkladů dobré praxe a veškeré další aktivity,
které budou v programovacím období 2014-2020 realizovány. Součástí budou různé
databáze a diskusní fóra.
 Organizace setkávání, podpora vytváření sítí – aktivity v rámci tohoto nástroje budou mít
za cíl podpořit udržování a vytváření vazeb mezi partnery CSV. Součástí bude organizace
odborných seminářů, workshopů či exkurzí.
 Podpora zakládání operačních skupin a přenosu inovací – popdpora inovací je jedním
z významných témat, kterým se bude CSV zabývat. Bude zřízena trvalá tématická
pracovní skupina, jejímž úkolem bude zprostředkovávání informací z evropské úrovně
(sítě pro Evropské inovační partnerství) směrem k aktérům v rámci ČR a také naopak.
 Komunikační aktivity – CSV má za úkol realizovat i aktivity vztahující se k prezentaci
Programu rozvoje venkova a publicitě politiky rozvoje venkova. Bude se jenat například
o publikační činnost, propagační materiály, prezentační a osvětové akce atd.
361
Jednotlivé aktivity Celostátní sítě pro venkov, které jsou rámcově popsány v Akčním plánu,
budou rozpracovány do podoby ročních prováděcích plánů.
16.4 Organizační zajištění činnosti Celostátní sítě pro venkov
Kromě Evropské sítě pro rozvoj venkova bude v rámci nového programovacího období ustaveno
i Evropské inovační partnerství. Na evropské úrovni budou tyto dva subjekty (Evropská síť pro
rozvoj venkova, Evropské inovační partnerství) úzce propojeny prostřednictvím Koordinačního
výboru Evropské sítě pro rozvoj venkova.
V rámci Celostátní sítě pro venkov budou tyto subjekty zapojeny do struktury Sítě formou
trvalých tematických pracovních skupin. Bude tedy založena trvalá tématická pracovní skupina
pro inovace, která bude zajišťovat zejména podporu zakládání a činnosti Operačních skupin
v rámci Evropského inovačního partnerství. V rámci inovací bude Síť hrát důležitou roli hlavně
z pohledu iniciace zavádění inovací. Největší překážkou není vznik inovačních nápadů, ale jejich
uvedení do praxe a přenášení dál. V této otázce by měla hrát významnou roli Síť (hlavně
z pohledu podpory vyhledávání vhodných partnerů a jako iniciační prvek) a EIP. Pro přenos
inovací mohou hrát významnou roli také MAS a podpora spolupráce veřejného a soukromého
sektoru.
16.4.1 Organizační struktura Celostátní sítě pro venkov
MZE
Řídící orgán Sítě
Koordinační výbor Sítě
Sekretariát Sítě
Členové Sítě na centrální
či ev. regionální úrovni
Tématické pracovní
skupiny (trvalé či dočasné)
Eventuelně regionální sítě
Celostátní síť pro venkov bude ve své činnosti úzce navazovat na aktivity Celostátní sítě pro
venkov z programovacího období 2007-2013. Detailní organizační struktura Sítě pro
programovací období 2014-2020 bude nastavena ve spolupráci s partnery při přípravě vlastního
Akčního plánu Sítě 2014-2020.
16.4.2 Hlavní partneři Sítě
V programovacím období 2007-2013 byl v rámci Celostátní sítě pro venkov registrováno cca
600 partnerů na centrální i regionální úrovni. Základní strukturu Sítě na národní úrovni tvoří
Monitorovací výbor Programu rozvoje venkova, který představuje uskupení zástupců státní
správy i nevládních organizací, kteří se podílí na rozvoji venkova. Jedná se jak o zástupce státní
správy, tak i místních samospráv a nevládních organizací, jejichž činnost se váže k problematice
rozvoje venkova
362
Pro nové programovací období bude sféru partnerů rozšířena o zástupce univerzit, výzkumných
ústavů a odborných pracovišť, u kterých se předpokládá velké zapojení v otázkách přenosu
inovací.
16.5 Finanční rozpočet
Bude upřesněno po stanovení celkové alokace PRV.
Pozn. pro domo: obsah akčního plánu sítě bude upraven na základě vodítek Evropské sítě pro
rozvoj venkova – dosud nejsou k dispozici.
363
VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ OSNOVY
Návrh nařízení k rozvoji venkova
Článek 9
Obsah programů rozvoje venkova
Kromě prvků uvedených v článku 24 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] každý
program rozvoje venkova obsahuje:
a)
hodnocení ex ante uvedené v článku 48 nařízení (EU) č. [společný strategický
rámec/2012];
b)
analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (dále jen
„analýza SWOT“) a určení potřeb, jimiž je nutno se zabývat v zeměpisné oblasti,
na niž se vztahuje daný program a případně tematické podprogramy uvedené v
článku 8.
Analýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. V rámci
všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova se posuzují zvláštní potřeby týkající
se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
a inovací s cílem určit příslušné reakce v těchto dvou oblastech na úrovni
jednotlivých priorit;
c)
popis strategie, který zahrnuje stanovení cílů pro každou ze základních oblastí
priorit Unie v oblasti rozvoje venkova stanovených v programu na základě
společných ukazatelů uvedených v článku 76, jež mají být vymezeny jako součást
systému sledování a hodnocení podle článku 74, a výběr opatření na základě řádné
intervenční logiky programu, včetně posouzení očekávaného přispění zvolených
opatření k dosažení cílů.
Program rozvoje venkova prokazuje, že:
i)
ve vztahu prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova stanovených v
programu jsou zařazeny příslušné kombinace opatření, jež logicky vyplývají
z hodnocení ex ante podle písmena a) a analýzy podle písmena b),
ii)
přidělení finančních prostředků na opatření programu je vyvážené a
přiměřené k dosažení stanovených cílů,
iii)
jsou zohledněny zvláštní potřeby spojené se specifickými podmínkami na
regionální či nižší než regionální úrovni, jimiž se konkrétně zabývají
náležitě navržené kombinace opatření či tematických podprogramů,
iv)
do programu je začleněn vhodný přístup k inovacím, životnímu prostředí,
včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a zmírňování změny
klimatu a přizpůsobování se této změně,
v)
se plánují vhodná opatření s cílem zjednodušit provádění programu,
vi)
byla přijata opatření k zajištění dostupnosti dostatečných kapacit v oblasti
poradenství týkajícího se regulatorních požadavků a všech aspektů
souvisejících s udržitelným řízením v zemědělství a lesnictví, jakož i
opatření v oblasti klimatu,
vii) se plánují iniciativy k zvyšování informovanosti a propagaci inovativních
opatření a zřizování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské
produktivity a udržitelnosti,
364
viii) byl určen náležitý přístup, který stanoví zásady s ohledem na určení
výběrových kritérií pro projekty a strategie místního rozvoje a který bere v
úvahu příslušné cíle. V této souvislosti mohou členské státy upřednostnit
operace prováděné společně skupinami zemědělců nebo stanovit u těchto
operací vyšší míru podpory;
d)
posouzení předběžných podmínek a případně opatření uvedených v čl. 17 odst. 4
nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] a zásadních milníků
stanovených pro účely článku 19 nařízení (EU) č. [společný strategický
rámec/2012];
e)
popis každého zvoleného opatření;
f)
ve vztahu k místnímu rozvoji zvláštní popis mechanismů koordinace mezi
strategiemi místního rozvoje, opatřením týkajícím se spolupráce podle článku 36,
opatřením týkajícím se základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských
oblastech podle článku 21 a podporou pro nezemědělské činnosti ve venkovských
oblastech v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a
podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech podle článku 20;
g)
popis přístupu k inovacím v zájmu vyšší produktivity a udržitelného řízení zdrojů
a přispění k dosažení cílů EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti
podle článku 61;
h)
analýzu potřeb týkajících se požadavků na sledování a hodnocení a plánu
hodnocení podle článku 49 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012].
Členské státy zajistí dostatečné zdroje a činnosti v oblasti budování kapacit
s cílem zabývat se zjištěnými potřebami;
i)
finanční plán obsahující
i)
tabulku uvádějící v souladu s čl. 64 odst. 4 celkový příspěvek z EZFRV
plánovaný na každý rok. V případě potřeby jsou v této tabulce uvedeny v
rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť prostředky poskytované méně
rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV při
použití čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012. Plánovaný roční
příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,
ii)
tabulku uvádějící pro každé opatření druh operace se zvláštní sazbou
příspěvku z EZFRV a technickou pomoc, celkový plánovaný příspěvek
Unie a příslušnou sazbu příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této
tabulce uvedena zvlášť rovněž sazba příspěvku z EZFRV pro méně
rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;
j)
plán ukazatelů, který pro každou z priorit Unie v oblasti rozvoje venkova
stanovených v programu zahrnuje ukazatele a zvolená opatření s plánovanými
výstupy a plánovanými výdaji s rozčleněním na veřejný a soukromý sektor;
k)
případně tabulku s doplňkovým financováním poskytnutým členským státem na
každé opatření v souladu s článkem 89;
l)
prvky nutné pro hodnocení podle článku 89 a případně seznam režimů podpory
spadajících do oblasti působnosti čl. 88 odst. 1, které se použijí při provádění
programů;
365
m)
informace o doplňkovosti s opatřeními financovanými jinými nástroji společné
zemědělské politiky, prostřednictvím politiky soudržnosti nebo Evropského
námořního a rybářského fondu;
n)
opatření k provádění programu, včetně:
i)
určení všech orgánů stanovených v čl. 72 odst. 2 členským státem a pro
informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly,
ii)
popisu postupů sledování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího
výboru,
iii)
ustanovení k zajištění propagace programu, včetně prostřednictvím
celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 55;
o)
určení partnerů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. [společný strategický
rámec/2012] a výsledků konzultací s partnery;
p)
případně hlavní prvky akčního plánu celostátní sítě pro venkov a struktury této
sítě podle čl. 55 odst. 3 a ustanovení týkající se jejího řízení, která představují
základ pro roční akční plány této sítě.
Návrh společného nařízení
Článek 24
Obsah programů
1. Každý program stanoví, na základě jaké strategie bude program přispívat ke strategii Unie pro
inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která je v souladu se společným strategickým
rámcem a smlouvou o partnerství. Každý program zahrnuje opatření k zajištění efektivního,
účinného a koordinovaného provádění fondů SSR a opatření ke snížení administrativní zátěže
pro příjemce.
2. Každý program vymezí priority prostřednictvím stanovení zvláštních cílů, finančních
prostředků na podporu z fondů SSR a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování.
3. Každá priorita stanoví ukazatele pro hodnocení pokroku při dosahování cílů programu jako
základ pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti. Patří mezi ně:
(a) finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů;
(b) výstupní ukazatele týkající se podporovaných operací;
(c) ukazatele výsledků týkající se priority.
Zvláštní pravidla týkající se fondů stanoví pro každý fond SSR společné ukazatele a mohou též
stanovit specifické ukazatele pro jednotlivé fondy.
4. Každý program, s výjimkou programů, které se týkají výhradně technické pomoci, zahrnuje
popis opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 7 a 8.
5. Každý program, s výjimkou programů, kde se technická pomoc poskytuje v rámci zvláštního
programu, stanoví orientační částku podpory a cíle v oblasti
změny klimatu.
6. Členské státy program navrhnou v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

Program rozvoje venkova - Regionální rada regionu soudržnosti

Transkript

Podobné dokumenty

I. Lesnická technika

Metodika k provádění NV 79/2007 Sb.

Provozní řád ISZR - Správa základních registrů

leden 2014 - Strukturální fondy

Sborník konference - Most k partnerství

Poplatkové systémy v obcích

program rozvoje venkova čr 2014

U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních

Opatření obecné povahy

Nezákonné - Necipujtenas.CZ

Komplet materiály - Sdružení měst a obcí Východní Moravy