(2012) Desať mŕtvych veveričiek

Transkript

V.I.P.
Život rockový star, lidi, není vůbec žádnej med.
V garáži 5+2 fára tísní se – no hrůza napohled!
S roštěnkou si v drahým baru dává tučnou kotletu,
pak vyleze na pódium a zapívá tuhletu:
Včera jsem měl Háčko, dneska Pé,
kdo poslouchá Ska-P nezkape.
Ve V.I.P. chyt jsem H.I.V.
od teďka už jsem pozitive!
Život ska stár proti tomu zemský ráj je na pohled.
V garáži 0+0 tísní se žena a dětí pět.
Vůně junioru dává křídla jeho rozletu,
pak vyleze na pódium a zazpívá tuhletu (kterou?):
Včera…
Vybli bibli tady zpívá lidí milión,
Europe-Central není žádný gastroregon.
Není divu, když cpou do kolečka český poblijón,
jsem Frantík, proto dám si zeleňoučký pastiňon!
Jsem Frantík, proto dám si zeleňoučký pastiňon,
chutí milion dobyl askeze bastion.
Avignon, tam je shon, tam na mostě všichni tančí,
Avignon, Avignon a nad ním letí amplion!
V tom un deux quatre trois sacrableu merde mordieu,
v receptu mi absentuje ingrediece.
Neporadí Mazarrin, Ludvík a Richelieu,
muselo to ve V.I.P. být to Há i Pé.
Včera…
Kup mi kombajn, všechno bude fajn.
Buď můj online, všechno bude fajn.
Henten hentai vo tem nemam šajn.
Kokain gib mir nicht mehr einen Kain.
Všechno bude fajn.
Tenkrát v Pokaszepeck
Plnit, kálet v Pokaszepeck!
Pytle plný kokainu,
kumulovat vztek.
Skeleton se neproplazí,
vrstvou sazí v mlází táhnou vrazi nazí.
Oči černé jako stopu skokana mít.
Hekatomby světel: žít či Žid?
Zastavit se v letu, kterej nedopadá,
nohy na ramena, ramena na záda!
Lojované lemy chvil, co nemají střed,
krojované kruhy věnců střev.
Morek holek - korek, co se nepotopí
se když sekce korekce se sama chopí.
Katalogy kokotů, nakulenej byt.
Krakatit je chobot, chorob lid-ů.
Já nejsem pitbul Hannibal kanibal, drazí
Nikdo nezarazí to, a proto schází mi:
Zírat na zem z výšky
a mít ji jak prase cvičky.
Zírat na zem z výšky,
snášet se jak zlaté plíšky do vlasů jeptišky.
Přespříliš vzácné stvoly chvil
chytit až pod klásky.
Stočené křivce sil
chybí otázky.
Přespříliš plné stoly víl
myší ocásky.
Zametou dům a žil jsi,
žil jsi jen obrázky.
Zírat…
Prso Grande
Když přistávala naše posádka,
slunce házelo na zeď prasátka.
Když přistávala naše posádka,
slunce házelo na zeď.
Del loco la baja risa grande,
el aire pesado pasa nande.
Orais por que se calle ya,
todos quiere lo silencia.
Allí ole mal humo y cerveza,
el loco con risas replica:
.Por qué debo calmar mi risa?
No puedo ver en la svastika.
Když přistávala…
!Callate y sonrisa!
La razón ya que es,
!Mirate en el espejo!
Quién de ustedes – pobres- .tienes una gaňa?
Hustoles.
Kde chcíp‘ pes.
No obstante reírse de asco,
vosotros naceíz con el.
Sí, atazcaís el pico avieso.
Teneis por fin bastante?
Del loco la baja risa grande
el aire pesado pasa nande.
Orais por que se calle ya,
todos quiere lo silencia.
Když přistávala…
Hore Bělou, dole Bělou
Hore Bělou, dole Bělou,
v tej mosteckej kotlině.
V černej vodě bílé ryby,
svědomí naše němé.
V dobývacím poli běží,
koník sedla nemaje.
Bez Janíčka, bez frajíra
Uhání ven do kraje!
Poslyšte vy lidé dobří, co se stalo nevíme,
enem jeho milá čaká čtyřicet let před kinem.
Nohy má už z betonu a srdce těžké z olova.
Dívá se ven do kosmu a na Remka sa podobá!
Když jsem šel z Kahanu k Severu,
bylo to před svítáním.
Dostal jsem kahanem po lebce
znenadání!
It‘s been a hard days night!
Hore Bělou, dole Bělou,
drát vysokého napětí,
pod ním leží náš Janíček
- zamordovaný.
SMS
Křičet Hallelujah!, chytit tě kolem kolen.
Křičet Hallelujah! Mít bicepák jak Golem.
Bicepák jak Golem, kterej nemá šém,
Chám i Jefet budou proti tobě schönn.
Ne otvíráky na srdce a na emoce pumpa,
podřežeš si žíly a vyteče žumpa.
Dát jí šest sbírek svejch víček sebranech
po bezesnejch nocích – a seš nahranej!
Má nezáludná síla,
když není, když není čas mít tě moc rád:
MTMMR, no to je jasný: „mocinky tě muckovat“.
Nemusíš znát souvětí zlá.
( Já preťal som si žily.)
Říkat, že znáš Floydy, „chlupatý“ i Pink,
nesbalíš jí kombinací dabing a fucking.
Zkus bejt prostě milej kluk a budeš za vola,
myslíš, že ti zvlhne, když jí zavoláš?
Ne!
Není na to workshop a nejsou na to knihy,
rabi o tom mlčí silou klihu dýhy.
Zkus jít prostě do hospody probouzet klidnou sílu,
nikdy nenarazíš na mou zlatou žílu.
Má nezáludná síla…
Moje chyby nemaj chyby.
S T9 i ty máš ji na kolenou.
Emoticony,eroticony, E‘Moriconi
a nashledanou!
Nice Feelingz Vol.2
Asi mi ulítly včely, bejby,
vytekl mozkový mok.
To, co jsme nestihli letos, ver mi,
necháme na příští rok.
A ty se ptáš, proč jsem tu sám a tupě zírám.
A já se ptám, proč tupě zíráš, jsi tu sám?
Protože nám!
Asi mi ulítly včely bejby, vytekl mozkový mok.
To, co jsme nestihli letos, ver mi, necháme na příští
rok!
A ty se ptáš, proč jsem tu sám
a tupě zírám.
A já se ptám, proč tupě zíráš
a jsi tu sám.
Skořice
Životy hoří na suchým konci
jako skořice, jako skořice.
Uháním v předklonu, blížíme se k tomu,
děsím se velice, děsím se velice.
Říkala kapela: „Hraj to víc zvesela!
Trochu života do umírání.
Vymysli refrén třeba jako ten,
co zpívají AC/DC od svítání.“
I wanna be the king of the rock‘n‘roll.
I wanna be the king of the Ententýk.
Na konci života v krku to pálí
jako hranice, jako hranice.
Tenoučkým brčkem vykřičet svý přání
na půlku svý plíce, na půlku svý plíce.
Tancuj, tancuj – vykrůcaj, vykrůcaj!
Jistý a pravdivý příběh
Odchází, na nohou vážky,
papírky tenké z cigaret má.
Mává mi z výšky a z té dálky,
věž opouštěná ptáky to jsem já.
Na druhém konci tunelu,
o kterém každý chtěl by vědět, co je
vlastně tam.
Jestli se ale příliš nepletu,
vidím tam kostry holubů a zbytky
kupletů.
Poslyšte tenhle smutný příběh,
který je zaručeně pravda.
O tom jak Madla od zdymadla
padla, když pustila se madla.
O – oo – ooo – je u Něho.
O – oo – ooo – o o o odchází.
Odchází, už skřípou schody,
prší a prší za můj paraván.
Vzpomínky z mýdla a vody
prasknou jak puchýře, co propíchneš
si sám.
Jen nepochopím, jak jsem mohl,
pustit tě s malým deštníčkem do velkého
světa.
Nejsi babeta a nejsi popleta,
ne každé dveře vedou do léta.
Tak končí tenhle smutný příběh,
který byl zaručeně pravda.
O tom jak Madla od zdymadla
padla, když pustila se madla.
O – oo – ooo – je u Něho.
Něho!
Sci-fi Song
Známý vědec, zdá se, rozbil baňku
s tajným plynem.
Rázem ocitá se v světě jiném, zcela jiném.
Ptá se pána v bílé říze na to, co jediné
jisté je
a ten mu odpoví: „Kurva něprerušuj,
nedozvíš se!“
Že Sparta dala gól!
To jediná věc je jistá.
Sparta dala gól!
A Fanánek je jehovista.
Sparta dala gól!
To jediná věc je jistá.
Sparta dala gól!
A Fanánek je stara pyča!
Zažít s bohy zásek, hrát Landu na čtyři doby –
– tak to celkem dá se, kdyby neměl tohle hobby.
V kazajce svěrací nemusel by se mlít, být šoky léčen,
jen nekřičet to svý sci-fi, a nebýt o tom přesvědčen,
že Sparta dala gól!…
Pušky ne!
Na Sachalině uže útro, no v Mexiko City 6 časóv
Na Sachalině uže útro, no v Athenach priveĺa sov.
Jantarová komnata a nekonečný sál,
na divanu komár, který jeho krve sál.
Snídal jsi bešamel, krevety na víně.
Zbude z něho rudá krvinka jedině.
Získat tuto infekci jeden by si tak přál,
ne básnické střevo, ale krev to nese dál.
Rozezpívat verše, řekla bych jediné:
Nekonečná duše, prostři se v rovině.
Široširá je Rus, co se divíš Puškine,
předpovíš si osud a ten tě pak nemine.
zabije tě láska: kordy, kolty, pušky ne.
předpovíš si osud a ten tě pak nemine.
zabije tě láska: kordy ne!
Nu kak! Nu vot!
Nu kak my chotělis´ pa magazíně paguljať,
no v Gume začiněno, ja razzkazyvuju kak
Putin s Medvěděvom nevěděli kudy kam,
vazkřičali na minja: ty russkij chuligan!
Nu kak, nu vot!
Zapomněla jsem však, že mě chrání repelent,
zrozena jsem cynikem a trochu rebelem.
Pro bezcitné kyborgy – jelen je jelenem.
Mýdlem s jeho lógem komára zabijem‘.
Pocit, že tu byli jsme a všechno že tu znám,
jedním lokem vody zahnat, pak je člověk sám.
V objetí odrazů myriád zrcadel,
v srdci mu nic nehárá a jde s biletářkou ven.
Široširá je Rus,…
Na staré Senkrovně
Vodovodně bílou barvu tání
má ta dívka, která není k mání.
Od svítání do svítání, ani náznak pousmání.
Vodorovně bledé tělo Táni.
Malá senkrovna pod příkrou strání,
pinie a túje hlavy sklání.
Vítr šeptá její skráni: „Zastavit čas je jen zdání.“
Vodovodně bílá barva tání.
Možná je to naopak
a průhlednou barvou se pohledům brání.
Netykavka na omak
a pod tenkou kůží se chvěje a vábí!
Někdy mám strach.
Zeus, Živa, Déva, ba i Kálí
cestu do záhrobí jí neschválí.
Voda, ne krev lístek skrápí, Cháronem je prázdno s kápí.
Vodovodně bledé tělo Táni.
Možná je to naopak
a Cháron je dívka a dvacet si dává.
Ani řeku Potomac
a natož Léthé, nikdo nezdolává.
Možná jsem vrah!
Tribute to Kurt Cobain
Můj bol a žal a stesk
se utišení brání.
– A to není k pousmání.
Tak dál jsem šel, kde skal
jen ozvěna se vrátí.
kůže opouští ptáci.
– A to se nevyplácí.
Měl švih a břink, než frnk
a ze světa se ztrácí.
Kurt Cobain…
– Ani to není k pousmání.
Kde ťal je strž a blesk
se proti tobě klátí!
– Jako Hitlerova máti.
Tak tik, tak vzal ti čas,
co beztak se už krátí.
Kurt Cobain v hlavě má díru,
co prázdnotu nasává.
Neuměj žít a neposlouchaj,
jako Honza a Franta.
Nechte mě bejt, já zavírám krám.
Roleta padá.
Půjdu se mejt a pozhasínám.
Maně mě napadá
jeho jméno.
Do huby beru si
jeho jméno.
Asi že mrtvá a rocková ikona
ze sna už nikoho neděsí.
Co prázdnotu nasává.
Jako Honza Franta.
Roleta padá.
Co bude dál?
Kurt Cobain…
Zvuk pil naťal mu stvol,
co ve větru se kácí.
– A tata se potácí.
Sok těl je duch a much
klan počíná svou práci.
– Smrti pilní žáci.
Jen dál a výš a pór
Kurt Cobain.
Ain‘t gotta smoking marihuana!
(A moje holka je vdaná.)
Kurt Cobain.
Žít po něm je pro mě samohana!
(A má manželka jmenuje se Hana.)
Balkán
Říkali mi, že prý Nomen-Omen,
i když děda dědy nebyl Romem.
Tak co čumíš fašisto, že jsem černá najisto?
Že jsem černá jako kámen z kamen.
Moje rety jsou stabilně rudé,
jako rána v krku bílé laně.
Čirá jako Mefisto, o osudu nejisto,
střez se podívat na mě!
Jsem Carmen,
karmu mám v pořádku.
Vždyť jsem jí do opravy dala.
Seď chlape přilepenej na zadku,
já nejsem Micka, Mína, máma!
Když vzplanu, nasere se.
Soptík že, nezabere.
Můj oheň – neuhasí!
... Revolverem.
Když po týdnu skončí moje mánie,
na hromádku složím svoje kosti.
Dříve nežli skončí den,
dám si vanu, vypnu fén
a usnu v pitomosti.
Mám dosti mladosti.
Mý kosti stih postih!
ZLoun
BUM BUM! Byla ještě mladá, v bačkorách teď spí.
PLUMBUM, z nebe nedopadá na toho, kdo sní.
Žít v stínu podkvelbí, tak dojdu možná dál,
než svatý Petr doufal a já bych si přál.
BUM BUM! Síla vřídla dává křídla krokům mým.
DŮM DŮM je 3D Doom, kde ztratím se, ač vím,
že mým snům nesvědčí žlutý odlesk píp.
Tam na náměstí Loun jsem kosmu rozvědčík.
Město Louny pro blbouny.
Jdou z Loun...
Jdou z Loun! Z Loun jdou! Jdou z Loun!
Jdou z Loun z Loun jdou náladu maj‘ z Loun
RUM RUM! Ten divnej patron Láha to jsem já.
ZOOM ZOOM! Teď kroků střih a obraz potrhá.
Hníst hlavu hranatou, hněv hmyzu hromem zní
v olověném rytmu už v době polední.
DOUT DOUT! Jak vítr, kterej nezná plachet cíp.
ZOUT ZOUT si z ramen kout a vyskládat ho líp.
Vím, tím se neřeší, jak dostanem‘ se z Loun,
mít v cvoku přístřeší, do času vrážet kloun!
Města Louny…
Zelená lady
Zelená lady ukradla nám stan,
Radja- Dagest- a Uzbekistán.
Prošel jsem s ním křížem krážem tam,
kde zelená lady ukradla náš stan.
Náš stan!
Bloudit světem bez ustání sám,
před přízrakem pouště utíkám!
Zelenou lady, zelenou lady znám - je to ta co ukradla náš stan.
Náš stan!
Gina z láhve vypustím si sám.
Tenhle zlozvyk nezvládnutej mám.
Zelenou lady, zelenou lady znám,
je to ta co proklela náš klan.
Mít stále ve patách tenký zelený list,
popsaný vším co smrdí a co se nedá číst.
Dát si tak Ramadán, když není co jíst.
Já ale hltám dál a peklu propadám.
Šavada dam dam peklu propadám!
Já nejsem vodník já jsem Hastrman,
to je tu něco jako rastaman.
Ukr. ukradla mi stan, jééééé!
Ukr. Lady dobře znám,
ta co mi tu krade stan,
ač jí říkam: „Nenene! Brekeke, keke!“
Mít stále ve patách…
Zatahuje, ona se zatahuje
Zatahuje, venku se zatahuje,
obloha klesá níž a níž.
Zatahuje, ona zatahuje,
opasek utahuje výš.
Vytahuje, svůj kasr vytahuje
a ty už možná víš,
že zatahuje, venku se zatahuje.
Ví, že s úchyly je kříž.
Zatahuje, smyčka se zatahuje,
obloha klesá níž a níž.
Zasahuje, URNA už zasahuje
nad jeho láskou dělá kříž.
Zahajuje to tím, že zahajluje,
trapnost nezahaluje víc.
Odděluje, navždy je odděluje
ocelová mříž.
Já vím, že les je největší básník.
Tak tedy snad mám nárok se ptát,
proč cítím divné svrbění v dásních,
když ledy nechtěj, když ledy nechtěj tát.
Zombie Walk (procházka oživlých mrtvol)
V Hodoníně na tém Zombie Walku,
potkal jsem tam pěkně jetó holku.
A na náměstí kolem dokola
tancovala samá mrtvola.
Fakuela
Happy birthday for all people on all Word,
Who like
Fakuella!

(2012) Desať mŕtvych veveričiek

Transkript

Podobné dokumenty

Vzorová analýza

frabopress-technicky-manual-cz

4 / Jakost vody ve vodárenské nádrži Švihov na Želivce 34