Psychiatrick˘ „‰vindl“ s drogami

REHABILITAâNÍ
PODVOD
Psychiatrick˘
„‰vindl“
s drogami
OBSAH
Úvod:
Jaká existuje naděje? ..................2
Kapitola jedna: Prodávání
„nevyléčitelnosti“ ........................5
Kapitola dvě: Škodlivé
diagnostické podvody ................9
Kapitola tři: Naděje
na skutečné vyléčení ................15
Doporučení ..............................16
Mezinárodní občanská
komise za lidská práva ..............18
®
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 2
ÚVOD
Jaká existuje naděje?
ylo by dobré mít univerzální a efektivní kdekoli jinde. Na jejím místû máme slova jako chorofie‰ení na drogovou závislost? A je to ba, nemoc, chronick˘, zvládání, udrÏování, redukce
vÛbec moÏné?
a recidiva. Závislí podstupující rehabilitaci se o sobû
Nejprve si jasnû definujme, co se uãí mluvit jako o „abstinujících“, ne o „vyléãen˘ch“.
myslí pod pojmem „vyléãení“. Pro jedince Jde jen o rÛzné zpÛsoby, které fiíkají to samé, a to, Ïe
vyléãení neznamená o nic ménû neÏ drogová závislost je nevyléãitelná a Ïe jde o nûco,
úplnou a trvalou absenci ve‰keré nepfiekonatelné tû- s ãím se závisl˘ bude muset nauãit Ïít a zemfiít.
lesné nebo psychické touhy a potfieby nebo nutkání
Je v‰echna nadûje ztracena?
brát drogy. Pro spoleãnost znamená rehabilitace droPfiedtím, neÏ zaãneme uvaÏovat nad touto
govû závislého stav, kdy
otázkou, je velmi dÛlese jedná o trvale ãestÏité rozumût jedné vûci
„Je velmi důležité rozumět jedné
ného, etického, produkt˘kající se dne‰ní rehavěci týkající se dnešní rehabilitace
tivního a úspû‰ného ãlebilitace drogovû závisdrogově závislých. Naše naděje
na spoleãnosti.
l˘ch. Na‰e nadûje na
Pfied 25 lety by se
vyléãení drogové závisna vyléčení drogové závislosti se
tato otázka zdála spí‰e
losti se neztratila, pohfineztratila, pohřbila ji záplava lživých
podivná, jestli ne abbila ji záplava lÏiv˘ch
informací a falešných řešení. Drogová
surdní. „Samozfiejmû by
informací a fale‰n˘ch
závislost není nemoc. Skutečná řešení
to byla dobrá vûc!“ a
fie‰ení.
opravdu existují.“
„Dûláte si legraci?“ by
Nejdfiíve vezmûme
bylo obvyklou reakcí.
do úvahy dlouhotrvající
— Jan Eastgateová
Dnes by se v‰ak odpsychiatrickou propapovûdi závaÏnû li‰ily.
gaci nebezpeãn˘ch drog,
Drogovû závisl˘ by mohl fiíci: „Podívejte, nemluvte které jsou oznaãovány jako „ne‰kodné“:
mi o vyléãení, vyzkou‰el jsem kaÏd˘ existující pro❚ V 60. letech udûlali psychiatfii z LSD nejen pfiigram a selhal jsem. Nic z toho nefungovalo.“ Nebo: jatelnou vûc, ale udûlali z nûj i „dobrodruÏství“ pro
„NemÛÏete vyléãit dûdiãnost, mÛj táta byl alkoho- desetitisíce vysoko‰kolsk˘ch studentÛ, a to propalik.“ Laik by mohl fiíci: „UÏ to vyfie‰ili metadonem, gací fale‰né pfiedstavy o zlep‰ování Ïivota pomocí
ne?“ Nebo: „Zjistili, Ïe je to nevyléãitelná mozková „rekreaãních“ psychotropních drog.
choroba, víte, jako diabetes, nedá se to vyléãit.“ Nebo
❚ V roce 1967 se psychiatfii se‰li k diskuzi o roli
dokonce: „Vûda zjistila, Ïe se tomu nedá pomoct, drog v roce 2000. Vlivn˘ newyorsk˘ psychiatr
nûjak se to t˘ká chemické nerovnováhy v mozku.“
Nathan Kline, kter˘ pracoval ve v˘borech pro ameJe zjevné, Ïe zcela chybí dokonce sama my‰lenka rické Národní instituty du‰evního zdraví a Svûtovou
úspû‰nû ukonãeného vyléãení, aÈ uÏ mezi závisl˘mi, zdravotnickou organizaci WHO uvedl: „V podstatû
jejich rodinami, vládními úfiedníky, médii nebo nevidím na drogách nic, co by bylo více nenormál-
B
ÚVOD
Jaká existuje nadûje?
2
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 3
Ú V O D
K
Č E S K É M U
V Y D Á N Í
Tento materiál byl sestaven Občanskou komisí za lidská práva
(Citizens Commission on Human Rights – CCHR) na základě
průzkumů a zkušeností pocházejících z Evropy, Spojených států,
Austrálie, ale i dalších částí světa. V různých zemích se vzhledem
k odlišnému historickému vývoji a několika dalším faktorům může
popisovaná situace lišit, v některých ohledech může být lepší, ale
v některých také podstatně horší.
Díky globálnímu postupu psychiatrie můžeme v ČR očekávat
snahu o přizpůsobení se Evropě a USA, což je v případě zlepšení
situace v oblasti lidských práv a práv pacientů vítanou změnou,
v případě implementace prokazatelně škodlivých psychiatrických
a psychologických postupů a zvyšování negativního psychiatricko-psychologického vlivu naprosto nepřijatelným trendem, který
by politici, úřady, nevládní organizace a angažovaní občané neměli dovolit. Stejně tak by neměli dovolit stávající zneužívání, ke
kterému v České republice dochází. Předkládaný materiál je
inspirací pro jeho odhalení a pro zavedení opatření, která povedou k zajištění lidských práv tak, jak je definují mezinárodní dokumenty, jejichž je ČR signatářem. Zejména Všeobecná deklarace
lidských práv a Mezinárodní úmluva o občanských a politických
Občanská komise za lidská práva ČR
právech.
nûj‰ího, neÏ je u ãtení, hudby, umûní, jógy nebo
u dvaceti dal‰ích vûcí – kdyÏ se na to podíváte
z ‰irokého pohledu.” 1
❚ V roce 1973 napsal psychiatr Kalifornské univerzity Louis J. West: „Ve skuteãnosti se brzy mÛÏe
mezi nûkter˘mi klinick˘mi vûdci rozpoutat debata
o otázce, zda není zastaralé lpût na tom, aby si
kdokoliv – lékafi ãi pacient – zachoval ãistou mysl
neovlivnûnou úãinky drog.“ 2
❚ V 80. letech uãinil kalifornsk˘ psychiatrick˘
specialista na drogy Ronald K. Siegel pobufiující
tvrzení, Ïe uÏívat drogy je základní lidskou „potfiebou“, tzv. „ãtvrt˘m popudem“ stejné podstaty jako
sex, hlad a ÏízeÀ.3
❚ V roce 1980 fiíkal text ve V‰eobecné uãebnici
psychiatrie (Comprehensive Textbook of Psychiatry), Ïe
„pokud se kokain nebere víckrát neÏ dvakrát,
tfiikrát t˘dnû, nezpÛsobuje Ïádné váÏné problémy”.4
Podle vedoucího kanceláfie amerického Úfiadu pro
boj s narkotiky (Drug Enforcement Administration)
ve státû Connecticut toto klamné pfiesvûdãení, Ïe
kokain není návykov˘, pfiispûlo v 80. letech k dramatickému nárÛstu jeho uÏívání.5
❚ V roce 2003 vûfiil Charles Grob, fieditel dûtské
a dorostové psychiatrie v lékafiském stfiedisku Kalifornské univerzity Harbor, Ïe extáze (halucinogenní
droga) je potenciálnû „dobr˘m lékem“ pro léãení
alkoholizmu a zneuÏívání drog.6
Neúspûch války proti drogám zde máme pfieváÏnû kvÛli selhání zastavit nejnebezpeãnûj‰ího drogového dealera v‰ech dob: psychiatra. Smutnou
ironií je, Ïe psychiatr stejnû tak dosadil sám sebe do
pozice, která mu umoÏÀuje ovládat oblast rehabilitace drogovû závisl˘ch, i kdyÏ není schopen vykázat
Ïádné v˘sledky v˘mûnou za miliardy obdrÏené od
vlády a od státu. Vlády, organizace, rodiny a jednotlivci, ktefií nadále akceptují jeho lÏivé informace
a techniky rehabilitace drogovû závisl˘ch, tak ãiní ke
své újmû. Je více neÏ pravdûpodobné, Ïe v kaÏdém
ohledu dojde k selhání.
Drogová závislost není choroba. Reálná fie‰ení
skuteãnû existují.
Odstranûní lÏiv˘ch informací psychiatrie o drogách a závislosti je nejenom základní souãástí obnovení nadûje, je to první krok smûrem k dosaÏení
skuteãné rehabilitace drogovû závisl˘ch.
S úctou
Jan Eastgateová, prezidentka
Citizens Commission
on Human Rights International
ÚVOD
Jaká existuje nadûje?
3
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 4
DŮLEŽITÁ FAKTA
1
2
3
4
Cílem psychiatrického metadonu nikdy nebylo závislého
vyléčit, nýbrž jej dostat „do
funkčního stavu“.
Navzdory faktu, že heroin má
mnohem více uživatelů, metadon zabíjí více lidí.
Další „terapeutické“ drogy jako
např. buprenorfin mohou
způsobit snížení respirační
aktivity.7
Joseph Glenmullen z lékařské
fakulty harvardské univerzity
říká, že silné drogy na lékařský
předpis pouze „otupují pocity,
stejně jako tak činilo návykové
chování“ a neumožní člověku
úspěšně překonat svou
závislost.8
Metadon, kter˘ je sám narkotikem,
nemÛÏe natrvalo zastavit touhu po
narkotikách.
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 5
KAPITOLA JEDNA
Prodávání
„nevyléčitelnosti“
P
odrobné pfiezkoumání dne‰ní rehabilitace je tomu u jin˘ch chronick˘ch onemocnûní.“ Vyléãení
drogovû závisl˘ch ukazuje, Ïe se jedná drogové závislosti vÛbec není souãástí rehabilitace.
Není pfiekvapením, Ïe zneuÏívání drog je hojnû
o oblast, nad kterou psychiatrie dosáhla
roz‰ífiené. V roce 2001 uÏívalo drogy odhadem 5 %
témûfi monopolu.
V ãlánku publikovaném v ãasopise svûtové populace ve vûku 15 let a star‰í.
National Journal of Justice v roce 1998 uvedl dr. Alan
I. Leshner, profesor psychologie a tehdej‰í ‰éf Ná- Metadonový program – chytrý podvod
Vlajkovou lodí psychiatrického léãebného prorodního institutu pro drogové závislosti (National
Institute of Drug Abuse – NIDA): „Závislost je zfiíd- gramu je metadonov˘ udrÏovací program pro zákakdy akutní nemoc. U vût‰iny lidí se jedná o chro- vislé na heroinu. Jak je úãinn˘?
Podle dostupné literatury do programu patfií
nickou opakující se poruchu.“ Jedna z hlavních
pouÏití „léku“ zvaného
„autorit“ na poli rehabimetadon s cílem nastolelitace drogovû závisl˘ch
„Nazývání [metadonu] lékem ní chemické rovnováhy
nás uãí, Ïe závislost je
u vût‰iny lidí „onemoc- zakrývá skutečnost, že se jedná v mozku, blokování úãinkÛ heroinu a sníÏení tounûní“, které ãlovûk nio návykovou drogu, která je
hy po droze. Existují
kdy nepfiekoná.
Ve stejném ãlánku
přinejmenším stejně návyková ov‰em jiná, ménû známá
fakta, která je pfii hodnodr. Leshner také definojako heroin.“
cení tohoto programu
val pozitivní v˘sledky
– dr. Miriam Stoppardová,
potfiebné prozkoumat.
na poli rehabilitace drolinka pomoci pro drogově závislé,
Cílem metadonu nigovû závisl˘ch prohlákdy nebylo vyléãení.
‰ením, Ïe „...dobr˘ teraVelká Británie
Podle jednoho z pÛvodpeutick˘ v˘sledek – a to
ních vûdeck˘ch pracovten nejrozumnûj‰í v˘sledek – je v˘razné sníÏení uÏívání drog a dlouhá obdo- níkÛ, ktefií metadon zkoumali, „cílem NENÍ abstibí abstinence s jen obãasnou recidivou“. Na základû nence, cílem je dostat se do funkãního stavu“.9
této teorie dûlají ti, co fiídí rehabilitaci drogovû závisKdyÏ se metadon naz˘vá lékem, zastírá se tím
l˘ch, dobrou práci, pokud závislí jen zneuÏívají skuteãnost, Ïe se jedná o návykovou drogu. Fakticky je
drogy ménû ãasto.
metadon pfiinejmen‰ím stejnû návykov˘ jako heroin.10
Prohlá‰ení dr. Leshnera s nejvy‰‰í vypovídací hod- A co je hor‰í, pfiestat brát metadon je je‰tû tûωí neÏ
notou fiíká, jak˘m zpÛsobem zapadá rehabilitace dro- pfiestat brát heroin, kdy symptomy pfietrvávají ‰est
govû závisl˘ch do vyléãení závislosti. Prohla‰uje: t˘dnÛ a déle. JiÏ v roce 1971 bylo známo, Ïe dûti
„...rozumn˘m standardem terapeutického úspûchu ne- narozené matkám uÏívajícím metadon trpûly abstiní vyléãení této nemoci, n˘brÏ její zvládnutí, stejnû jako nenãními pfiíznaky vãetnû záchvatÛ.11
KAPITOLA JEDNA
Prodávání „nevyléãitelnosti“
5
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 6
Metadon, kter˘ je sám o sobû narkotikem, nemÛÏe
natrvalo zastavit touhu po narkotikách ani nemÛÏe
eliminovat dÛvod, proã závisl˘ drogy uÏívá.
Jak dosvûdãil jeden 17let˘ závisl˘ na heroinu a metadonu: „Nejsem zastáncem metadonu z prostého dÛvodu, Ïe vûfiím, Ïe mi pomohl prodlouÏit moji aktivní
závislost. Dlouhodobé uÏívání metadonu mû udrÏovalo
v pasti jako vûznû závislosti, byl jsem pfiipoután ke klinice... kdyÏ jste na metadonu, nemáte Ïádn˘ ‚Ïivot‘, ale
spí‰ jste otrokem této drogy a va‰e kaÏdodenní existence
na ní závisí... Nemohl jsem jet nikam na prázdniny, ani
jsem nechtûl, protoÏe mû ta droga drÏela jako v zajetí...“
Po vysazení metadonu, jak fiíká, „poprvé v Ïivotû zaãal
Ïít“ a nyní hovofií o Ïivotû bez drog.12
Literatura o metadonu varuje pfied riziky spojen˘mi s jeho uÏíváním - pfied srdeãní zástavou, sníÏením
respiraãní a obûhové aktivity a ‰okem. „MÛÏe dojít
k pfiedávkování a úmrtí.“13
V letech 1982 aÏ 1992 vzrostl v Anglii poãet úmrtí
na metadon o více neÏ 710 % z 16 na 131.14 V Novém
JiÏním Walesu v Austrálii do‰lo v letech 1990 aÏ 1995
k 242 úmrtím, která souvisela s metadonem.15
V záfií 2002 se nechal manÏel 38leté Patricie Clukové,
kter˘ tfii t˘dny uÏíval heroin, pfiijmout do rodinného
poradenského centra pro du‰evní zdraví za úãelem metadonové léãby. KdyÏ u nûj o t˘den pozdûji do‰lo k váÏné
reakci na metadon, poÏádal o sníÏení dávky, ov‰em v tu
dobu nebyli pfiítomni Ïádní lékafii, aby dávkování upravili. O dva dny pozdûji byl mrtv˘. Soudní lékafi urãil jako
pfiíãinu smrti „akutní otravu metadonem“.
Mimo metadonu existuje také buprenorfin,
narkotikum pouÏívané k léãbû závislosti na heroinu.16
Buprenorfin, podobnû jako morfium, mÛÏe zpÛsobit
sníÏení respiraãní aktivity; jeho pouÏívání u jiÏ drogovû
závisl˘ch mÛÏe vyvolat abstinenãní pfiíznaky.17
Joseph Glenmullen z lékafiské fakulty harvardské
univerzity fiíká, Ïe silné drogy na lékafisk˘ pfiedpis pouze
„otupují pocity, stejnû jako je tak ãinilo návykové
chování” a neumoÏní ãlovûku úspû‰nû pfiekonat svou
závislost.18
Je zajímavé si vzpomenout na prohlá‰ení dr. Leshnera, Ïe udrÏování na metadonu dosahuje „v˘znamného sníÏení uÏívání drog a dlouh˘ch období abstinence...“. Ve skuteãnosti je v‰e, ãeho metadonov˘ pro-
Ve skuteãnosti je v‰e, ãeho metadonov˘ program dosahuje, sníÏení
uÏívání heroinu, kterého dosahuje
pomocí zv˘‰ení uÏívání metadonu.
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 7
SELHÁNÍ REHABILITACE
Jako prohazování míst
na Titaniku
I
když psychiatři oslavují metadonový program jako exemplární úspěch, pravda je taková, že nejde o nic víc než
o naprosté fiasko jak pro jednotlivého narkomana tak pro
společnost. Následují prohlášení závislých, kteří prošli metadonovým programem:
gram dosahuje, sníÏení uÏívání heroinu, kterého
dosahuje pomocí zv˘‰ení uÏívání metadonu. Legální a
vysoce návyková droga – eufemisticky naz˘vaná lék –
nahra-dila ilegální a vysoce návykovou drogu.
Stejn˘ podvod odráÏí i zpráva amerického Úfiadu
pro zneuÏívání drog a sluÏby v oblasti du‰evního zdraví
(Substance Abuse and Mental Health Services Administration – SAMHSA) z roku 1998, která uvádí, Ïe programy pro redukci zneuÏívání návykov˘ch látek „fungují“. Pfiesto prÛzkum, kter˘ se dotazoval ménû neÏ 1 %
závisl˘ch v USA, ukázal, Ïe 79 % z dotazovan˘ch uÏívání
drog nesníÏilo a 86 % neomezilo uÏívání heroinu.
V Belgii vzrostlo pfiedepisování metadonu v letech 1990 aÏ 1994 desetkrát.19 V Nizozemí se distribuuje více neÏ 50 % metadonu pomocí komunitních
„metadonov˘ch autobusÛ“, které se provozují v rámci
soukrom˘ch praxí a kde jeden dodává drogu 100 i více
pacientÛm. Tento snadn˘ pfiístup k drogám a liberalizované zákony t˘kající se drog ze zemû udûlaly „místo
pro ‚k‰eftování‘ s drogami“. Jeden francouzsk˘ úfiedník povûfien˘ drogov˘m problémem popsal Nizozemí
jako „evropsk˘ drogov˘ supermarket“.
Národní institut pro drogové závislosti (National
Institute of Drug Abuse – NIDA) v roce 1987 zahájil
kampaÀ s vyuÏitím „plné síly vûdy s cílem zastavit problémové ‰ífiení heroinu mezi [americkou] mládeÏí“.
Nicménû v roce 1995 bylo ve Spojen˘ch státech 500 000
závisl˘ch na heroinu. Po utracení miliard dolarÛ na údajn˘ v˘zkum drogové závislosti a psychiatrické léãby
dosáhl v roce 2000 poãet závisl˘ch na heroinu 810 000.
I kdyÏ mÛÏe b˘t drogová závislost zdrcující, je
dÛleÏité vûdût, Ïe psychiatrie, její diagnózy a její léky
nefungují. Jejich drogové metody pouze chemicky
maskují problémy a symptomy, nemohou a nikdy ne-
„Udržování na metadonu je jen další utrpení. Vůbec se
nezabývá emocionální a duchovní nemocí, kterou drogová
závislost je. Narkoman, který je závislý na heroinu a který
se dostane k metadonové léčbě, nedělá nic jiného, než že
si na Titaniku přesedne z jednoho místa na druhé.“
– Sam, dfiíve závisl˘ na heroinu
„Metadon je asi ta nejhorší věc, kterou můžete někomu
dát, protože vlastně říkáte, že ,zfetovat se‘ je v pořádku.“
– Scott, závisl˘ na heroinu, kter˘ strávil dva roky na
metadonu
„Jsem otrokem metadonového udržování už 6 let.
Chtěla jsem zpět svůj život. Tak jsem začala postupně snižovat dávku, vynechávat dny a brát jenom tak málo, jak bylo
možné. Teď už desátý den nic neberu. Jsem už moc stará
na to, abych se vydržela ještě déle cítit takhle špatně. Jsem
schopná vysadit drogu během 5-7 dnů a na konci se cítit
fajn. Ale tohle? Kdokoli vymyslel podávání metadonu, aby
se člověk zbavil heroinu, musel být podlý, sadistický...
Slyšela jsem, že to takhle může pokračovat až 6 měsíců. To
se do té doby zblázním.“
– Nanci, která pfiestává brát metadon
„Prošel jsem nejrůznějšími [na psychiatrii postavenými]
rehabilitačními metodami dostupnými v Austrálii, abych se
zbavil drog a vrátil se k životu. Metadon, dvanáctifázový
program, poradenství – cokoli řeknete, to jsem dělal. Některé z těch metod dokonce dvakrát. Nakonec - recidiva za
recidivou.“
– G. C., b˘val˘ závisl˘ na heroinu
„Na metadonu jsem byl pět let a bylo mnohem těžší ho
vysadit než heroin. Nemůžete vynechat ani jeden den
návštěvy na klinice, jinak vám okamžitě bude špatně. Je to
naprostá past.“
– J. J., b˘val˘ závisl˘ na heroinu
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 8
DŮLEŽITÁ FAKTA
1
2
Předefinování závislosti na
duševní chorobu ospravedlňuje
to, že se při jejím léčení používá
psychiatrie a psychologie.
Psychiatrický Diagnostický a statistický manuál duševních
poruch IV (Diagnostic and
Statistical Manual for Mental
Disorders IV – DSM) uvádí
zneužívání látek a intoxikaci jako
poruchy, které si lze nechat proplácet zdravotními pojišťovnami.
3
Kanadská psycholožka Tana Dineenová říká: „Léčení závisloti je
‚dojnou krávou‘ psychologického
průmyslu, který argumentuje, ve
většině případů úspěšně, že
léčení této ‚choroby‘ by se mělo
hradit ze zdravotního pojištění.“
4
Mezi další podobné psychiatrické
podvody patří koncept drogové
závislosti jako onemocnění
mozku a existence „chemické
nerovnováhy“ v mozku. Nejde
o nic víc než teorie citované
jako fakta.
Diagnostick˘ a statistick˘ manuál
du‰evních poruch (DSM) a kapitola
du‰evních poruch Mezinárodní klasifikace
nemocí (MKN-10) oznaãují drogovou
závislost jako „du‰evní poruchu“, coÏ
poskytuje psychiatrÛm omluvu, Ïe drogovou závislost budou léãit, ale nikdy nevyléãí.
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 9
KAPITOLA DVù
Škodlivé
diagnostické podvody
Tato zobecnûná klasifikace nechává vzniknout
etadonová léãba je podvod a fiasko.
nûkter˘m uráÏlivû lÏiv˘m psychiatrick˘m tvrzením,
Pfiedefinování drogové závislosti na
jako napfiíklad: „24 % americk˘ch muÏÛ má celoÏivotléãitelnou „chorobu“ je souãástí podní diagnózu ‚zneuÏívání alkoholu‘ nebo ‚závislost na
vodu.
alkoholu‘“ a „24,1 % populace neboli 48,2 milionu
Podle proslulého emeritního proAmeriãanÛ trpí nûjak˘m druhem du‰evní poruchy“.
fesora psychiatrie Thomase Szasze „neexistuje ani nejMédia citují tato drzá prohlá‰ení jako fakta. Profesofii
men‰í dÛkaz o tom, Ïe závislost je onemocnûní
Herb Kutchins a Stuart A. Kirk v‰ak ve své knize Dûlamozku“.
jí z nás blázny (Making Us Crazy) uvádûjí: „Takové staSzasz fiíká, Ïe kdyÏ se uÏívání nebo zneuÏívání drog
tistiky vycházejí ze studií zaloÏen˘ch na chybné diagdefinuje jako „choroba“, umisÈuje se tím jeho léãba „do
nóze du‰evní poruchy z
rámce pÛsobení psychiatDSM... DSM se pouÏívá
ra“. Psychiatr pak popí‰e
„Neexistuje ani nejmenší důkaz o tom,
pro pfiímé ovlivnûní náprÛbûh této „neléãené chorodní zdravotní politiky
roby“ – „trvalé zhor‰ování,
že závislost je onemocnění mozku.
které vede pfiímo do
Psychiatři trvají na tom, že naše chápání a priorit tím, Ïe nafukuje
podíl obyvatelstva, kter˘
ústavu pro du‰evnû choré“
duševních poruch jako onemocnění
podle definice ‚trpí du‰ev– a pfiedepí‰e „léãbu“:
mozku je... umožněno zobrazovacími
ní poruchou‘.“ Tato ãísla se
„psychiatrick˘ tlak s potaké pouÏívají k „utváfiení
mocí nebo bez pomoci daltechnikami u diagnózy
politiky du‰evního zdraví
‰ích ‚terapeutick˘ch‘ drog
a farmakologickými prostředky u léčby.
a pro rozdûlování federál(heroin na morfium, metaTo není pravda.“
ních a státních pfiíjmÛ“.21
don na heroin...)“.20
Diagnostick˘ a statiMichael First, kter˘ je
– dr. Thomas Szasz, emeritní profesor
stick˘ manuál du‰evních
jeden z tûch, kdo se popsychiatrie, autor knihy Farmakracie
poruch IV (DSM-IV) Amedíleli na v˘voji DSM-IV,
rické psychiatrické asocifiekl, Ïe DSM „poskytuje
ace a kapitola du‰evních poruch evropské Mezinárodní
pfiíjemn˘ a hezk˘ pocit, Ïe máte kontrolu nad du‰evníklasifikace nemocí (MKN) poskytují v‰ezahrnující semi poruchami“, av‰ak sám pfiiznal, Ïe jde o „iluzi“.
znam, kter˘ dává na jednu hromadu v‰e od alkoholu
Kanadská psycholoÏka Tana Dineenová, autorka
pfies amfetaminy, marihuanu, kokain, halucinogenní
knihy V˘roba obûtí (Manufacturing Victims), v roce 2001
látky, vdechované látky, nikotin, sedativa a hypnotika aÏ
uvedla: „Léãba závislosti je ‚dojnou krávou‘ psychologke kofeinu. DSM-IV pro popis rÛzn˘ch typÛ „du‰evních
ického prÛmyslu, kter˘ argumentuje, ve vût‰inû pfiíporuch“ vztahujících se k tûmto látkám uvádí „závislost
padÛ úspû‰nû, Ïe léãba této ‚choroby‘ by se mûla hradit
na látce“, „zneuÏívání látky“ a „intoxikaci látkou“. Exisze zdravotního poji‰tûní.“22
tuje dokonce „látkou vyvolaná úzkostná porucha“.
Dr. Szasz ve své knize Farmakracie (Pharmocracy)
M
KAPITOLA DVù
·kodlivé diagnostické podvody
9
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 10
BIOLOGICKÁ PSYCHIATRIE
Co říkají odborníci
„‚Biologická psychiatrie‘ ještě musí
dokázat každý psychiatrický stav/diagnózu jako abnormalitu/nemoc nebo jako
něco ‚neurologického‘, ‚biologického‘,
‚chemicky nevyváženého‘ nebo ‚genetického‘.“
– pediatrick˘ neurolog
Fred Baughman jr.
Léčení závislosti v rukou psychologie a
psychiatrie je „rozeznatelné jako ‚byznys‘,
který ignoruje svá selhání. Ve skutečnosti
jeho selhání vedou k většímu ‚byznysu‘.
Jeho technologie založená na neustálém
uzdravování předpokládá recidivu.
Recidivita se používá jako argument pro
další financování...“32
– PhDr. Tana Dineenová,
autorka knihy V˘roba obûtí
„Tyto teorie se udržují nejen proto, že
neexistuje nic jiného, co by je mohlo
nahradit, ale také proto, že jsou užitečné
při propagaci farmakoléčby.“
– Elliot S. Valenstein, autor knihy
Vinen je mozek (Blaming the Brain)
„Neexistuje důkaz, který by potvrdil
‚příčinu v onemocnění mozku‘.“
– dr. Loren Mosher, 1998
z roku 2001 fiíká k Leshnerovu tvrzení, Ïe závislost je
„onemocnûní mozku“: „Psychiatfii trvají na tom, Ïe
na‰e chápání du‰evních poruch jako onemocnûní
mozku se zakládá na nedávn˘ch objevech v neurovûdách, které byly umoÏnûny zobrazovacími technikami u diagnózy a farmakologick˘mi prostfiedky
u léãby. To není pravda.“
Pediatrick˘ neurolog Fred Baughman jr. fiíká, Ïe
„biologická psychiatrie“ musí „je‰tû prokázat, Ïe jak˘koli psychiatrick˘ stav ãi diagnóza je abnormalita
nebo nemoc nebo nûco „neurologického“, „biologického“, „chemicky nerovnováÏného“ ãi „genetického“.23
Nedávno zesnul˘ dr. Loren Mosher, kter˘ byl 30
let ãlenem Americké psychiatrické asociace, v roce
1998 napsal, Ïe neexistuje Ïádn˘ dÛkaz, kter˘ by
potvrdil „pfiíãinu v onemocnûní mozku“. PhDr. Elliot
S. Valenstein, autor knihy Vinen je mozek (Blaming the
Brain) hovofií jasnû: „Tyto teorie se udrÏují nejen
proto, Ïe neexistuje nic jiného, co by je mohlo nahradit, ale také proto, Ïe jsou uÏiteãné pfii propagaci farmakoléãby.“
Zfiejm˘m závûrem pak je, Ïe psychiatrie kvÛli
selháním v rehabilitaci drogovû závisl˘ch pfiedefinovala drogovou závislost na „léãitelnou mozkovou
poruchu“, ãímÏ ji v˘hodnû uãinila „nevyléãitelnou“
a vyÏadující dal‰í masivní financování „v˘zkumu“
a léãby.
Další oslavované chabé výsledky
Od 50. let si psychiatrie postupnû vytvofiila
monopol nad oblastí v˘zkumu rehabilitace drogovû
závisl˘ch a jejich léãby. Do dlouhého seznamu jejích
neúspû‰n˘ch léãebn˘ch postupÛ patfií lobotomie,
inzulínové ‰oky, psychoanal˘za a LSD.
Novûj‰ím pfiíkladem je „ultrarychlá opiátová
detoxifikace“, která pouÏívá narkotika k tomu, aby
udrÏela narkomana v bezvûdomí po dobu asi pûti
hodin, kdy má docházet k abstinenãním pfiíznakÛm.
Jedna Ïena, která tímto procesem pro‰la, popisovala,
jak se probudila s ústy a hrdlem pln˘mi krve, v tváfii
jí popraskalo mnoÏství krevních kapilár, mûla silné
kfieãe a Ïaludeãní nevolnost.24
V Rusku bylo v letech 1997 aÏ 1999 v Petrohradû
provedeno 100 psychochirurgick˘ch operací u dro-
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 11
govû závisl˘ch mladistv˘ch.25 „Vrtali mi do hlavy bez
Zní to moÏná podivnû, ale Rusko, ·v˘carsko
pouÏití anestetika,“ uvedl Alexandr Lusikian. „Dál
a Spojené státy provádûjí také experimenty s LSD
a dál vrtali a provádûli kauterizaci [vypalování] odhau léãby drogové závislosti.
len˘ch oblastí mého mozku... Krev byla v‰ude...
Austral‰tí psychiatfii v roce 1992 volali po tom,
Bûhem tfií nebo ãtyfi dní po operaci... jsem cítil v hlavû
aby se heroin, kokain a marihuana legálnû prodávaly
tak stra‰livou bolest, jako by mû nûkdo mlátil basev obchodech s alkoholem. Austrálie místo toho o osm
ballovou pálkou. KdyÏ bolest trochu pfie‰la, cítil jsem
let pozdûji zfiídila „legální injekãní místnosti“, známé
touhu brát drogy.“ Do dvou mûsícÛ se Alexandr k
jako „‰lehárny“.
drogám vrátil.26
Poslední vûcí, kterou kdy jak˘koli z psychiatrick˘ch léãebn˘ch postupÛ dosáhl, by byla rehabilitace.
V roce 2001 byli také ru‰tí narkomani pfii vysazení
Jak uvedl prÛzkum
drogy pfiivazováni k posz roku 2001 provádûn˘
teli a biti, zatímco k jídlu
u americk˘ch firem, kter˘
dostávali pouze chleba a
„Existuje celá řada způsobů, jak vědu
se zab˘val úãinností provodu. V Leningradském
gramÛ proti „zneuÏívání
regionálním centru pro
dělat špatně, a pavědě, která na sebe
látek“ u jejich zamûstzávislosti dostávají alkokupí soubory ‚znalostí‘ klinické
nancÛ, „zdrcující vût‰ina
holici a závislí na heroipsychologie, se podařilo stát se
vidûla u tûchto programÛ
nu ketamin, anestetikum
málo v˘sledkÛ. V prÛse siln˘mi halucinogenpříkladem každého z nich...“
zkumu uvedlo 87 % reními vlastnostmi, a
– PhDr. Margaret Hagenová
spondentÛ malou nebo
podstupují „individuální
Ïádnou zmûnu v pracovpohovory“.27
ní docházce od zaãátku
programÛ a 90 % shledalo
malé nebo Ïádné zmûny
v produktivitû práce.“28
„Harm reduction“ škodí
Psychiatrie pfies svá
selhání brázdí kupfiedu
s dal‰ím ospravedlnûním
– „harm reduction“ (sniÏování po‰kození) – my‰lenkou, Ïe „zneuÏívat
drogy je lidské právo a Ïe
Na konci 90. let byla
velkému poãtu
mladistv˘ch rusk˘ch
narkomanÛ provedena mozková chirurgická operace pfii barbarské a neúspû‰né
snaze zvládnout
jejich závislost.
KAPITOLA DVù
·kodlivé diagnostické podvody
11
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 12
jedinou soucitnou reakcí je uãinit závislost bezpeãnûj‰í“.
To vedlo k takov˘m nechvalnû znám˘m vynálezÛm, jako jsou australské „‰lehárny“, ‰v˘carské
a nûmecké „jehlové parky“ a holandské programy
na v˘mûnu jehel.29
V polovinû 90. let v Baltimore vyhlásili, Ïe
„harm reduction“ bude efektivnûj‰í neÏ policie.
V˘sledky byly tragické. Poãet úmrtí z pfiedávkování
byl v Baltimore pûtkrát vy‰‰í neÏ v New York City.
ÚroveÀ poãtu vraÏd byla ‰estkrát vy‰‰í.30
Podle psychiatriãky Sally Satelové ,harm reduction‘ vychází z toho, Ïe zneuÏívání drog je nevyhnutelné, a tak by se mûla spoleãnost pokusit minimalizovat ‰kodu, kterou závislému zpÛsobuje droga
(nemoci, pfiedávkování), a ‰kodu, kterou spoleãnosti
zpÛsobují závislí (zloãiny, náklady na lékafiskou
péãi)... Ale protoÏe ,harm reduction‘ nevytváfií na
závislé Ïádné nároky, nechává je jejich závislosti
a zamûfiuje se jen na to, aby jim dovolila se v relativním
,bezpeãí‘ zniãit – na náklady daÀov˘ch poplatníkÛ.“31
I kdyÏ Národní institut pro drogové závislosti
(National Institute of Drug Abuse – NIDA) mÛÏe
tvrdit, Ïe závislost je „chronické opakující se onemocnûní mozku“, dr. Satelová to naz˘vá „pesimizmem“.
Otevfienû fiíká: „KdyÏ léãebn˘ systém neodvádí
dobrou práci, máte v záloze tohle.“ Trvá na tom, Ïe
závislost je v podstatû problém s chováním, nad nímÏ
mohou mít závislí volní kontrolu.
PhDr. Tana Dineenová uvádí: „Zdá se, Ïe bez
ohledu na v˘sledky je léãení závislosti v rukou psychologie a psychiatrie rozeznatelné jako ‚byznys‘,
kter˘ ignoruje svá selhání. Ve skuteãnosti jeho selhání vedou k vût‰ímu ‚byznysu‘. Jeho technologie,
zaloÏená na neustálém uzdravování, pfiedpokládá
recidivu. Recidivita se pouÏívá jako argument pro
dal‰í financování...“ 32
„Harm reduction“ a psychiatrické a psychologické programy rehabilitace drogovû závisl˘ch
pfiehlíÏí skuteãné obûti – matky, které pfiicházejí
o dûti, které se pfiedávkují, obyvatele, ktefií nemohou
v noci ven kvÛli drogov˘m gangÛm v okolí, a mnoho dal‰ích, ktefií Ïijí ve strachu pfied násilím, které
drogy plodí.
KAPITOLA DVù
·kodlivé diagnostické podvody
12
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 13
FATÁLNÍ VADA
Absence vědy v psychiatrii
P
rofesor Herb Kutchins a profesor Stuart A.
Kirk, autoři knihy Dělají z nás blázny (Making
us Crazy) varovali, že lidé mohou „být mylně
ukonejšeni diagnostickou psychiatrickou příručkou,
která podporuje víru v iluzi, že krutost, surovost
a bolest v našem životě a společnosti lze vysvětlit
psychiatrickou nálepkou a vyléčit pilulkami“.
V červnu 2004 uvedl John Read, přednášející
v oboru psychologie na Aucklandské univerzitě na
Novém Zélandu: „Více a
více problémů bylo předefinováno na ‚poruchy‘
nebo ‚nemoci‘, údajně
způsobené genetickými
predispozicemi a biochemickou nerovnováhou. Životní události se
degradují na pouhou
spoušť pro skrytou biologickou časovanou bombu. Příliš mnoho starostí
je ‚úzkostná porucha‘.
Nadměrné hráčství, pití,
užívání drog nebo
konzumace jídla jsou taktéž nemoci... Vytváření
seznamů chování, používání lékařsky znějících
označení na lidi, kteří je
vykazují, a pak používání
těchto chování jako důkaz, že mají danou duševní nemoc, je z vědeckého hlediska bezvýznamné. Neříká nám to
nic o příčinách ani řešeních. Avšak vytváří to pocit ujištění, že se děje něco
lékařského.“33
PhDr. Margaret Hagenová poukazuje: „Existuje
celá řada způsobů, jak vědu dělat špatně, a pavědě,
která na sebe kupí soubory ‚znalostí‘ klinické psychologie, se podařilo stát se příkladem každého z nich...“34
Profesoři Kutchins a Kirk také uvedli: „Ohledně
DSM vskutku panuje řada iluzí a u jeho autorů existuje silná potřeba uvěřit, že se uskutečnily jejich sny
o vědecké dokonalosti a praktičnosti, tedy, že jeho
diagnostická kritéria podepřela platnost, spolehlivost a přesnost diagnóz používaných lékaři z oblasti
duševního zdraví.“35
PhDr. Bruce Levine, psycholog a autor publikace Vzpoura zdravého rozumu (Commonsense
Rebellion) řekl: „Pamatujte si, že nebyly nalezeny
žádné biochemické, neurologické nebo genetické
markery pro... nutkavé zneužívání alkoholu a drog,
přejídání, hráčskou závislost ani žádnou jinou takzvanou duševní nemoc, chorobu nebo poruchu.“36
Peter Tyrer, profesor komunitní psychiatrie na
londýnské Imperial College v roce 2003 odhalil podstatu DSM: „Vždycky říkám, že DSM znamená ‚diagnózy od prostoduchých‘ [v angličtině Diagnosis of
Simple Minds]. DSM poskytuje to, co američtí [psy-
chiatři] nazývají ‚operačními kritérii‘ pro diagnostikování stavů. V podstatě, když jste dosáhli určité kvóty, pak
máte daný stav. To vedlo a vede k mentalitě rychlého
označování. Ovšem to jste špatný lékař, když musíte
dělat tohle. Doktoři by se měli snažit o pacientovi něco
dozvědět.“37
J. Allan Hobson a Jonathan A. Leonard, autoři
knihy Smyslů zbavená: Psychiatrie v krizi, volání po
reformě (Out of Its Mind: Psychiatry in Crisis, A Call
for Reform), říkají: „Autoritativní pozice DSM-IV a jeho podrobný charakter má tendenci vyvolávat dojem přijatelnosti mechanické diagnózy a plošného
předepisování léků.“38
Podvod s vynálezem psychiatrických diagnóz
na poli rehabilitace drogově závislých brání vyléčení a udržuje závislost.
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
DŮLEŽITÁ FAKTA
1
2
Psychiatři zradili svůj slib pomáhat pacientům, aby mohli
legálně prodávat vlastní
nebezpečné drogy.
3
Účinné metody rehabilitace
drogově závislých existují,
ovšem mimo psychiatrické
kruhy. Takové programy by se
měly posuzovat podle toho,
nakolik zlepšují a posilují jedince, jejich zodpovědnost, duchovní stav a tím i společnost.
4
Francouzský ministr spravedlnosti M. Chalandon v roce
1986 prohlásil, že byl šokován
„postojem některých psychiatrů, kteří si nad oblastí léčby
drogově závislých zřídili
monopol a praktikovali v této
oblasti jistý druh intelektuálního terorizmu“.
Zatímco se ročně utratí miliardy dolarů z peněz daňových
poplatníků na boj s drogovou
závislostí, psychiatři, jejich
ústavy a sdružení věnují svou
energii a zdroje na to, aby
propagovali extrémně ničivé,
návykové a psychotropní
drogy jako „řešení“. U něj však
neexistují žádné výsledky, které
by mohli předvést.
19:44
Stránka 14
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 15
KAPITOLA T¤I
Naděje na
skutečné vyléčení
sychiatfii jsou neúspû‰n˘mi lékafisk˘mi gy pro podporu vlastního návyku. Úspûch tohoto
praktiky, ktefií zradili svÛj slib pomáhat programu, kter˘ nepouÏíval náhraÏkové drogy, byl
pacientÛm, aby mohli legálnû prodávat znaãn˘: 78 % absolventÛ nebralo drogy roky od ukonpsychotropní léky. Zatímco se roãnû utratí ãení programu a nepáchalo trestnou ãinnost.39
miliardy dolarÛ z penûz daÀov˘ch poplatZamyslete se nad tímto prohlá‰ením jednoho
níkÛ na boj s drogovou závislostí, psychiatfii, jejich ãlovûka, kter˘ úspû‰nû absolvoval tento program: „Bylo
ústavy a sdruÏení vûnují svou energii a zdroje na to, mi 27 a uÏ 15 let jsem uÏíval kaÏdou drogu pod sluncem
aby propagovali extrémnû niãivé, návykové a psy- a v podstatû jsem byl apatick˘ vÛãi tomu, zda lze ãi
chotropní drogy jako
nelze uãinit nûco pro mou
„fie‰ení“.
záchranu. Tohle byla moje
Díkybohu ne v‰echtfietí rehabilitace bûhem
Ne všechny rehabilitační programy
ny rehabilitaãní projednoho roku... Bez ohledu
jsou postavené na psychiatrické fiktivní
gramy jsou postaveny na
na to, jak moc jsem se
teorii o mozkové nemoci nebo na
psychiatrickém fiktivním
snaÏil..., nemohl jsem pfiijít
myšlence, že závislost je nevyléčitelná.
chronickém onemocnûní
na to, co je ‰patnû. Tady byl
mozku nebo na my‰lence,
program, kter˘ mi nedovo„Tady byl program, který mi nedovolil
Ïe závislost je nevyléãitelpřipustit, že jsem bezmocný a nemocný... lil si pfiipustit, Ïe jsem bezná. Jak jeden odborník na
mocn˘ a nemocn˘, a kter˘
ani nechtěl, abych bral ,léky‘ na
tuto problematiku uvedl:
nechtûl, abych znovuproÏí,manickou depresi‘... Tento program
„PfiestoÏe si nûktefií lidé
val svou stra‰nou minulost
moÏná myslí, Ïe závislost
90krát za 90 dní (a po cel˘
mi nejen ukázal, jak nebrat drogy,
na drogách a alkoholu je
zbytek mého Ïivota), ani
ale udělal přesně to, co slíbil.
pfiedev‰ím lékafisk˘ probnechtûl, abych bral ,léky‘
Dal mi nový život.“
lém, bliωí zkoumání
na ,manickou depresi‘...
tento názor nepotvrzuje.“
Tento program mi nejen
– bývalý závislý na drogách
Byly doporuãeny alternaukázal, jak nebrat drogy,
tivy, které nevyuÏívají
ale udûlal pfiesnû to, co slínáhraÏkové drogy. Ve
bil. Dal mi nov˘ Ïivot.“40
·panûlsku provedla nezávislá sociologická skupina
Technologie pro zlep‰ení du‰evního zdraví,
Tecnicos Asociados de Investigacion y Marketing léãebné postupy a metody rehabilitace drogovû závisstudii jednoho takového alternativního programu, l˘ch by se mûly posuzovat podle toho, nakolik zlep‰ukter˘ je dostupn˘ v fiadû zemí v Austrálii, Evropû, jí a posilují jedince, jejich zodpovûdnost, duchovní
Jihoafrické republice a Spojen˘ch státech. Pfied stav a tím i spoleãnost. Léãba, která uzdravuje, by se
zaãátkem tohoto rehabilitaãního programu páchalo mûla dodávat v klidné atmosféfie charakterizované
více neÏ 62 % subjektÛ loupeÏe a 73 % prodávalo dro- tolerancí, bezpeãím a respektem k právÛm lidí.
P
KAPITOLA T¤I
Nadûje na skuteãné vyléãení
15
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 16
DOPORUâENÍ
Doporučení
1
2
3
4
5
6
Programy pro rehabilitaci drogovû závisl˘ch by mûly b˘t zaloÏeny na
prokázan˘ch funkãních v˘sledcích, které závislého vrátí do spoleãnosti jako
ãlovûka, kter˘ neuÏívá drogy a je produktivní. Neakceptujte programy, které
nabízejí jednu drogu, jako napfi. metadon, v˘mûnou za jinou.
Vylouãit psychiatry a psychology z pozicí, kdy pÛsobí jako poradci u policejních
sborÛ, ve vûznicích, v rehabilitaci drogovû závisl˘ch a vûzÀÛ a v programech pro
propu‰tûné vûznû. Nepovolit jim vydávat posudky o drogové závislosti, kriminálním chování a delikvenci nebo je léãit.
Pokud psychiatr trvá na tom, abyste uÏívali psychiatrick˘ lék, nebo k tomu máte
soudní pfiíkaz, poÏadujte, aby dotãen˘ psychiatr podepsal dokument, kter˘
pfiesnû stanovuje dÛkazy o stavu, jímÏ trpíte, co je dÛkazem o tomto stavu,
pravdûpodobné v˘sledky „léãby“ a podmínku, Ïe souhlasí b˘t zodpovûdn˘ za
tyto v˘sledky.
Vyhledejte právní radu ohlednû moÏnosti podání obãanskoprávní Ïaloby na
daného psychiatra ãi léãebnu o náhradu ‰kody.
Zajistit, Ïe peníze daÀov˘ch poplatníkÛ budou smûrovány pouze do vzdûlávacích a léãebn˘ch praktik, jejichÏ funkãnost je prokazatelná a nespoléhají se na
psychiatrické léky a léãebné postupy.
Îádn˘ ãlovûk, aÈ uÏ má problém s drogami ãi nikoli, by nemûl b˘t nikdy nucen
podstoupit elektro‰okovou léãbu, psychochirurgii, vnucenou psychiatrickou
léãbu nebo vnucované uÏívání psychotropních lékÛ. Parlament by mûl postavit
taková zneuÏívání mimo zákon.
R E H A B I L I TA â N Í P O D V O D
Doporuãení
16
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 17
POSLÁNÍ CCHR
OBâANSKÁ KOMISE ZA LIDSKÁ PRÁVA
vy‰etfiuje a odhaluje psychiatrická poru‰ování lidsk˘ch práv. Bok po boku
spolupracuje s podobnû sm˘‰lejícími skupinami a jednotlivci, ktefií sdílí
spoleãn˘ cíl: oãi‰tûní oblasti du‰evního zdraví. A bude v tom pokraãovat,
dokud nebudou zastaveny v‰echny zneuÏívající a donucovací praktiky
psychiatrie a v‰em lidem nebudou navrácena jejich lidská práva a dÛstojnost.
Dennis D. Bauer
státní zástupce, Orange County,
Kalifornie
„Zjistil jsem, Ïe v‰ichni va‰i pracovníci
jsou velmi pozitivní, horliví, inteligentní
a v˘jimeãnû dobfie informovaní o problémech, které jsou vût‰inû populace nesrozumitelné... Chválím vás i va‰e pracovníky za neúnavnou energii a nesobecké
zaujetí pro fie‰ení jednoho ze spoleãností
opomíjen˘ch a utajovan˘ch problémÛ –
‚experimentální psychiatrie‘.“
Robert Butcher
advokát, Západní Austrálie
„S CCHR spolupracuji od roku 1980 a
znám ji jako organizaci oddanou práci na
dosahování lep‰ích zákonn˘ch práv lidí
s du‰evní nemocí. CCHR vládû podává
návrhy na reformu zákona o du‰evním
zdraví, zvy‰uje informovanost vefiejnosti
o problémech oblasti du‰evního zdraví
a podporuje a aktivuje ostatní v jejich efektivních snahách o zavedení lep‰ího, spravedlivûj‰ího a lépe fungujícího systému.“
Beverly Eakmanová
autorka bestselerÛ, v˘konná fieditelka
amerického Národního vzdûlávacího
konsorcia
„NejdÛleÏitûj‰ím pfiíspûvkem CCHR
bylo, Ïe se jí podafiilo vnést do povûdomí
mezinárodní komunity a lékafiské komunity, Ïe pfiekroãily hranici etické pfiijatelnosti
pfii uÏívání psychiatrick˘ch lékÛ. Nyní se
to stává velk˘m problémem a fiada zákonodárcÛ na národní i mezinárodní úrovni
se vûcí zaãíná zab˘vat a angaÏuje se v ní,
neboÈ si uvûdomují, Ïe se stala nepfiijatelnou, a berou CCHR velmi váÏnû.“
Dal‰í informace u:
CCHR International (Mezinárodní obãanská komise za lidská práva)
6616 Sunset Blvd.
Los Angeles, California 90028, USA
Telefon: (323) 467-4242 • (800) 869-2247 • Fax: (323) 467-3720
www.cchr.org • e-mail: [email protected]
Nebo kontaktujte nejbliωí poboãku CCHR.
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 18
Mezinárodní občanská
komise za lidská práva
O
lidsk˘ch práv OSN, zejména následujícími ustanoveními, která psychiatfii dennû poru‰ují:
bãanská komise za lidská práva
(CCHR) byla zaloÏena v roce 1969
Scientologickou církví za úãelem
vy‰etfiování a odhalování poru‰ování
lidsk˘ch práv psychiatrií a za úãelem
oãi‰tûní oblasti du‰evního léãení. Dnes
má více neÏ 130 poboãek v 31 zemích. Její v˘bor se
skládá z poradcÛ, ktefií se naz˘vají zmocnûnci, mezi
nûÏ patfií lékafii, právníci, pedagogové, umûlci, podnikatelé a obhájci obãansk˘ch a lidsk˘ch práv.
âlánek 3: „KaÏd˘ má právo na Ïivot, svobodu
a osobní bezpeãnost.“
âlánek 5: „Nikdo nesmí b˘t muãen nebo
podrobován krutému, nelidskému nebo poniÏujícímu zacházení nebo trestu.“
âlánek 7: „V‰ichni jsou si pfied zákonem rovni
a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozli‰ování.“
I kdyÏ CCHR neposkytuje lékafiské ani právní
poradenství, úzce spolupracuje s lékafii a podporuje
uplatÀování medicíny. Klíãovou vûcí, na kterou se
zamûfiuje, je psychiatrické podvodné pouÏívání subjektivních „diagnóz“ postrádajících náleÏité vûdecké nebo lékafiské opodstatnûní. Psychiatrie na základû tûchto lÏiv˘ch diagnóz obhajuje a pfiedepisuje
Ïivot po‰kozující léãebné postupy, mezi nimi pouÏívání psychotropních lékÛ, které zakr˘vají skryté
potíÏe pacienta a brání mu v jeho uzdravení.
Skrze lÏivé diagnózy psychiatrÛ, stigmatizující
oznaãení, zákony umoÏÀující snadné omezení ãi
zbavení osobní svobody, brutální odosobÀující
„léãbu“ jsou po‰kozovány tisíce lidí a jsou jim
odpírána jejich nezcizitelná lidská práva.
CCHR se zaslouÏila o stovky reforem tím, Ïe
vypovídala pfii legislativních jednáních a provádûla
vefiejná sly‰ení o psychiatrickém zneuÏívání, jakoÏ
i spoluprací s médii, s orgány ãinn˘mi v trestním
fiízení a vefiejn˘mi ãiniteli po celém svûtû.
Její práce je v souladu s V‰eobecnou deklarací
MEZINÁRODNÍ
obãanská komise za lidská práva
18
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 19
Kanceláfie CCHR
CCHR âeská republika
Obãanská komise za
lidská práva
Václavské námûstí 17
110 00 Praha 1, âeská republika
Tel./Fax: 420-224-009-156
E-mail: [email protected]
CCHR Australia
Citizens Commission on
Human Rights Australia
P.O. Box 562
Broadway, New South Wales
2007 Australia
Phone: 612-9211-4787
Fax: 612-9211-5543
E-mail: [email protected]
CCHR Austria
Citizens Commission on
Human Rights Austria
(Bürgerkommission für Menschenrechte Österreich)
Postfach 130
A-1072 Wien, Austria
Phone: 43-1-877-02-23
E-mail: [email protected]
CCHR Belgium
Citizens Commission on
Human Rights
Postbus 55
2800 Mechelen 2,
Belgium
Phone: 324-777-12494
CCHR Canada
Citizens Commission on
Human Rights Toronto
27 Carlton St., Suite 304
Toronto, Ontario
M5B 1L2 Canada
Phone: 1-416-971-8555
E-mail:
[email protected]
CCHR Denmark
Citizens Commission on
Human Rights Denmark
(Medborgernes Menneskerettighedskommission—
MMK)
Faksingevej 9A
2700 Brønsøj, Denmark
Phone: 45 39 62 9039
E-mail: [email protected]
CCHR Finland
Citizens Comission on
Human Rights Finland
Post Box 145
00511 Helsinki, Finland
CCHR France
Citizens Commission on
Human Rights France
(Commission des Citoyens pour
les Droits de l’Homme—CCDH)
BP 76
75561 Paris Cedex 12 , France
Phone: 33 1 40 01 0970
Fax: 33 1 40 01 0520
E-mail: [email protected]
CCHR Germany
Citizens Commission on
Human Rights Germany—
National Office
(Kommission für Verstöße der
Psychiatrie gegen Menschenrechte e.V.—KVPM)
Amalienstraße 49a
80799 München, Germany
Phone: 49 89 273 0354
Fax: 49 89 28 98 6704
E-mail: [email protected]
CCHR Greece
Citizens Commission on
Human Rights
65, Panepistimiou Str.
105 64 Athens, Greece
CCHR Holland
Citizens Commission on
Human Rights Holland
Postbus 36000
1020 MA, Amsterdam
Holland
Phone/Fax: 3120-4942510
E-mail: [email protected]
CCHR Hungary
Citizens Commission on
Human Rights Hungary
Pf. 182
1461 Budapest, Hungary
Phone: 36 1 342 6355
Fax: 36 1 344 4724
E-mail: [email protected]
CCHR Israel
Citizens Commission
on Human Rights Israel
P.O. Box 37020
61369 Tel Aviv, Israel
Phone: 972 3 5660699
Fax: 972 3 5663750
E-mail: [email protected]
CCHR Italy
Citizens Commission
on Human Rights Italy
(Comitato dei Cittadini per i
Diritti Umani—CCDU)
Viale Monza 1
20125 Milano, Italy
E-mail: [email protected]
CCHR Japan
CCHR Russia
Citizens Commission on
Human Rights Japan
2-11-7-7F Kitaotsuka
Toshima-ku Tokyo
170-0004, Japan
Phone/Fax: 81 3 3576 1741
Citizens Commission on
Human Rights Russia
P.O. Box 35
117588 Moscow, Russia
Phone: 7095 518 1100
CCHR Lausanne,
Switzerland
Citizens Commission on
Human Rights South Africa
P.O. Box 710
Johannesburg 2000
Republic of South Africa
Phone: 27 11 622 2908
Citizens Commission
on Human Rights Lausanne
(Commission des Citoyens pour
les droits de l’Homme— CCDH)
Case postale 5773
1002 Lausanne, Switzerland
Phone: 41 21 646 6226
E-mail: [email protected]
CCHR Mexico
Citizens Commission
on Human Rights Mexico
(Comisión de Ciudadanos por
los Derechos Humanos—CCDH)
Tuxpan 68, Colonia Roma
CP 06700, México DF
E-mail:
[email protected]
CCHR Monterrey, Mexico
Citizens Commission on
Human Rights Monterrey,
Mexico
(Comisión de Ciudadanos por los
Derechos Humanos —CCDH)
Avda. Madero 1955 Poniente
Esq. Venustiano Carranza
Edif. Santos, Oficina 735
Monterrey, NL México
Phone: 51 81 83480329
Fax: 51 81 86758689
E-mail: [email protected]
CCHR Nepal
P.O. Box 1679
Baneshwor Kathmandu, Nepal
E-mail: [email protected]
CCHR New Zealand
Citizens Commission on
Human Rights New Zealand
P.O. Box 5257
Wellesley Street
Auckland 1, New Zealand
Phone/Fax: 649 580 0060
E-mail: [email protected]
CCHR Norway
Citizens Commission on
Human Rights Norway
(Medborgernes
menneskerettighets-kommisjon,
MMK)
Postboks 8902 Youngstorget
0028 Oslo, Norway
E-mail: [email protected]
CCHR South Africa
CCHR Spain
Citizens Commission on
Human Rights Spain
(Comisión de Ciudadanos por los
Derechos Humanos—CCDH)
Apdo. de Correos 18054
28080 Madrid, Spain
CCHR Sweden
Citizens Commission on
Human Rights Sweden
(Kommittén för Mänskliga Rättigheter—KMR)
Box 2
124 21 Stockholm, Sweden
Phone/Fax: 46 8 83 8518
E-mail: [email protected]
CCHR Taiwan
Citizens Commission on
Human Rights
Taichung P.O. Box 36-127
Taiwan, R.O.C.
E-mail: [email protected]
CCHR Ticino,
Switzerland
Citizens Commission on
Human Rights Ticino
(Comitato dei cittadini per
i diritti dell’uomo)
Casella postale 613
6512 Giubiasco, Switzerland
E-mail: [email protected]
CCHR United Kingdom
Citizens Commission on
Human Rights United Kingdom
P.O. Box 188
East Grinstead, West Sussex
RH19 4RB, United Kingdom
Phone: 44 1342 31 3926
Fax: 44 1342 32 5559
E-mail: [email protected]
CCHR Zurich,
Switzerland
Citizens Commission on
Human Rights Switzerland
Sektion Zürich
Postfach 1207
8026 Zürich, Switzerland
Phone: 41 1 242 7790
E-mail: [email protected]
18905-CZE-14-CCHR-Drug-Rehab.qx
15.10.2004
19:44
Stránka 20
ODKAZY
Odkazy
1. Richard Hughs and Robert Brewin, The Tranquilizing of America (Harcourt Brace Jovanovich, Inc., New
York, 1979), p. 291.
2. Louis J. West, “Lysergic Acid Diethylamide: Its
Effects on a Male Asiatic Elephant,” Science, Vol. 138,
No. 3545, 7 Dec. 1962, pp. 1100–1102.
3. Lee Dembard, review of “Intoxication, Life in Pursuit of Artificial Paradise by Ronald K. Siegel,” Los
Angeles Times, 23 July 1989.
4. Rise in Senseless Violence, Citizens Commission on
Human Rights, 1991, p. 20, citing: L. Grinspoon and
J.B. Bakalar, “Drug Dependence Non-Narcotic
Agents,” Comprehensive Textbook of Psychiatry, Third
edition, (Williams and Wilkins, Baltimore, Maryland,
1980); Frank H. Gawin and Hebert Kleber,”Evolving
Conceptulizations of Cocaine Dependence,” Yale Journal of Biology and Medicine, Vol. 61, No. 2,
Mar.–Apr. 1988, pp. 123–136.
5. Rise in Senseless Violence, Citizens Commission on
Human Rights, 1991, p. 20, citing: Paul Bass, “Companies Act to Aid Cocaine Addicts,” The New York
Times, 10 Nov. 1985.
6. Mark Ehrman, “The Heretical Dr. X; The Persistent
Voice of Harbor-UCLA Psychiatrist Charles Grob Is
Rising Against the Chorus That Has Made Ecstasy
One of the Most Demonized Drugs in America. Have
Its Potential Benefits Been Lost in the Din?,” Los
Angeles Times, 2 Mar. 2003.
7. Physician’s Desk Reference—1991 (Medical Economics Co., New Jersey, 1991), p. 1567.
8. Joseph Glenmullen, M.D., Prozac Backlash
(Simon & Schuster, New York, 2000), p. 310.
9. Dr. Miriam Stoppard, National Drugs Helpline (United Kingdom), Internet address:
http://www.methadone.html.
10. Ibid.
11. Dorothy Nelkin, Methadone Maintenance, A Technological Fix (Cornell University, New York,
1973), p. 40.
12 “Methadone Addiction (And You Thought He Was
Your Friend …,” Recovery Zone, Narcotics Anonymous website, accessed 23 June 2004.
13. Ibid.
14. Lucy Johnson, “Lethal Medicine: Why Methadone
Is Killing More People Than Heroin,” Issue, 15–21
Apr. 1996.
18. Op. cit., Joseph Glenmullen, M.D., Prozac Backlash,
p. 310.
19. Marc Reisinger, M.D., “Methadone as Normal
Medicine,” Presented at the European Methadone
Association Forum, AMTA Methadone Conference,
Phoenix, Arizona, 31 Oct. 1995.
20. Thomas Szasz, Ceremonial Chemistry (Learning
Publications, Inc., Florida, 1985) pp. 54, 55.
21. Herb Kutchins and Stuart A. Kirk, Making Us
Crazy: The Psychiatric Bible and the Creation of Mental
Disorders (The Free Press, New York, 1997), p. 242.
22. Tana Dineen, Ph.D., Manufacturing Victims
(Robert Davies Multimedia Publishing, Montreal,
2001), p. 214.
23. Fred A. Baughman, Internet address:
http://www.adhdfraud.com.
24. Terry Martinez, “UROD Hell—Beware,”
Methadone Today, Vol IV, No XI, Nov. 1999.
25. “Cutting Out Addiction,” The Observer,
World Press Review, Jun. 1999.
26. Eugenia Rubtsova, “They Drilled My Head
Without Any Anesthetic,” Novie Izvestia, 19 Jun. 2002.
27. Sandra Blakeslee, “Scientist Test Hallucinogens
for Mental Ills,” The New York Times, 13 Mar. 2001.
28. Op. cit., Tana Dineen, Ph.D.
29. Sally Satel, “Opiates For the Masses,” The
Wall Street Journal, 8 June, 1998.
30. Thomas A. Constantine, “Begging for a Crime
Wave,” New York Post, 5 June 2001.
31. Ibid.
32. Op. cit., Tana Dineen, Ph.D., p. 215.
33. John Read, “Feeling Sad? It Doesn’t Mean You’re
Sick,” New Zealand Herald, 23 June 2004.
34. Margaret Hagen, Ph.D., Whores of the Court,
The Fraud of Psychiatric Testimony and the Rape
of American Justice (Harper Collins Publishers,
Inc., New York, 1997), p. 20.
35. Op. cit. Kutchins & Kirk, pp. 260, 263.
36. Bruce D. Levine, Ph.D., Commonsense Rebellion:
Debunking Psychiatry, Confronting Society (Continuum,
New York, 2001), p. 277.
37. Anjana Ahuja, “It’s Time to Stop Taking the
Tablets — You’re Not Ill, You’re Just Alive,” The
Times (London), 19 Feb. 2003.
15. “Methadone-Related Deaths in NSW, Australia,
1990–1995,” Deaths-Australia, 1990–1995.
38. J. Allan Hobson and Jonathan A. Leonard, Out of Its
Mind, Psychiatry in Crisis, A Call for Reform, (Perseus
Publishing, Cambridge, Massachusetts, 2001), p. 125.
16. “Magic Bullets for Addiction?,” Science, Vol. 245,
29 Sep. 1989, p. 1443; Ibid., PDR 1991, p. 1358.
39. Narconon International, Internet address:
http://www.narconon.com/narconon_results.htm.
17. Ibid., PDR 1991, p. 1567.
40. Ibid.