Umučení Pána našeho Ježíše Krista podle Matouše _1962

Pássio Dómini nostri Jesu
Christi secúndum
Matthǽum
Umučení Pána našeho
Ježíše Krista podle
Matouše
et mater filiórum Zebedǽi. Cum
autem sero factum esset, venit
quidam homo dives ab Arimathǽa, nómine Joseph, qui et ipse
discípulus erat Jesu. Hic accéssit
ad Pilátum, et pétiit corpus Jesu.
Tunc Pilátus jussit reddi corpus.
Et accépto córpore, Joseph invólvit illud in síndone munda. Et
pósuit illud in monuménto suo
novo, quod excíderat in petra. Et
advólvit saxum magnum ad óstium monuménti, et ábiit.
Jakubova a Josefova, a matka
synů Zebedeových. Když pak
nastal večer, přišel jeden člověk
bohatý z Arimathie, jménem Josef, který byl také učedníkem Ježíšovým. Ten přistoupil k Pilátovi
a prosil o tělo Ježíšovo. Tedy
Pilát rozkázal dáti mu tělo. A
Josef vzav tělo, obvinul je v plátno čisté a položil je do svého
nového hrobu, který byl vytesal
ve skále; a přivaliv kámen veliký
ke vchodu hrobu odešel.
V elektronické podobě najdete na www.krasaliturgie.cz → Ke stažení →
Texty ke mši svaté
trónes, qui crucifíxi erant cum eo,
improperábant ei. A sexta autem
hora ténebræ factæ sunt super
univérsam terram usque ad horam nonam. Et circa horam nonam clamávit Jesus voce magna,
dicens: † Eli, Eli, lamma sabactháni? C Hoc est: † Deus meus,
Deus meus, ut quid dereliquísti
me? C Quidam autem illic stantes
et audiéntes dicébant: S Elíam
vocat iste. C Et contínuo currens
unus es eis, accéptam spóngiam
implévit acéto, et impósuit arúndini, et dabat ei bíbere. Céteri vero dicébant: S Sine, videámus, an
véniat Elías líberans eum. C Jesus
autem íterum clamans voce magna, emísit spíritu. (Hic genuflectitur, et pausatur aliquantulum.)
Et ecce, velum templi scissum est
in duas partes a summo usque
deórsum: et terra mota est, et petræ scissæ sunt, et monuménta apérta sunt: et multa córpora sanctórum, qui dormíerant, surrexérunt. Et exeúntes de monuméntis
post resurrectiónem ejus. Venérunt in sanctam civitátem, et apparuérunt multis. Centúrio autem et qui cum eo erant, custodiéntes Jesum, viso terræmótu et
his quæ fiébant, timuérunt valde,
dicéntes: S Vere Fílius Dei erat
iste. C Erant autem ibi mulíeres
multæ a longe, quæ secútæ erant
Jesum a Galilǽa, ministrántes ei:
inter quas erat María Magdaléne,
et María Jacóbi, et Joseph mater,
feg
hali se mu i lotři, kteří
byli s ním ukřižováni. Od
šesté hodiny pak nastala tma po
vší
zemi
až
do
hodiny
deváté. A okolo hodiny deváté
Ježíš
zvolal
hlasem
velikým řka: † Eli, Eli, lamma
sabaktani, C to jest: † Bože můj,
Bože můj, proč jsi mě opustil? C Někteří pak z těch, kteří
tam stáli, uslyševše to pravili:
S Eliáše volá tento. C A hned
jeden z nich běžel a vzav houbu
naplnil ji octem a vloživ ji na
třtinu dával mu píti. Ostatní však
říkali: S Nechej, ať uvidíme,
přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
C Ale Ježíš opět zvolav hlasem
velikým vypustil duši. (Zde se
poklekne a chvíli sečká.)
A hle, opona chrámová se
roztrhla na dvě půle od vrchu
až dolů a země se otřásala,
skály se rozpukly a hroby se
otevřely. A mnoho těl zesnulých
světců vstalo a vyšedše z
hrobů
po
jeho
vzkříšení,
vešli
do
svatého
města
a ukázali se mnohým. Setník
pak a ti, kteří byli s
ním hlídajíce Ježíše, vidouce
zemětřesení a
to,
co
se
dělo, báli se velice a pravili:
S Jistě byl tento Syn Boží.
C Byly pak tam mnohé ženy
zdaleka, které byly šly za
Ježíšem z Galilee, posluhujíce
mu; mezi nimi byla Maria
Magdalena a Maria, matka
gegeggeg
(† – Kristus; C – Evangelista; S – ostatní mluvčí osoby)
Matth. 26, 36–75; 27, 1–60
In illo témpore: venit Jésus cum
discípulis suis in villam, quæ dícitur Gethsémani, et dixit discípulis suis: † Sedéte hic, donec vadam illuc et orem. C Et assúmpto
Petro et duóbus fíliis Zebedǽi,
coepit constristári, et mæstus esse. Tunc ait illis: † Tristis est ánima mea usque ad mortem: sustinéte hic, et vigiláte mecum. C Et
progréssus pusíllum, prócidit in
fáciem suam, orans et dicens: †
Pater mi, si possíbile est, tránseat
a me calix iste. Verúmtamen non
sicut ego volo, sed sicut tu. C Et
venit ad discípulos suos, et invénit eos dormiéntes: et dicit Petro:
† Sic non potuístis una hora vigiláre mecum? Vigiláte et oráte, ut
non intrétis in tentatiónem. Spíritus quidem promptus est, caro
autem infírma. C Iterum secúndo
ábiit et orávit, dicens: † Pater mi,
si non potest hic calix transíre, nisi bibam illum, fiat volúntas tua.
C Et venit íterum, et invénit eos
dormiéntes: erant enim óculi eórum graváti. Et relíctis illis íterum ábiit et orávit tértio eúndem
sermónem dicens. Tunc venit ad
discípulos suos, et dicit illis: †
Dormíte jam et requiéscite: ecce,
appropinquávit hora, et Fílius
hóminis tradétur in manus peccatórum. Súrgite, eámus: ecce,
appropinquávit, qui me tradet. C
fef
Za onoho času Ježíš přišel s nimi
na
popluží,
které
slove
Getsemany, a řekl učedníkům
svým: † Poseďte tuto, až odejda
tamto se pomodlím. C A pojav
Petra a dva syny Zebedeovy,
počal se rmoutiti a teskliv býti.
Tu jim řekl: † Smutná jest duše
má až k smrti! Zůstaňte tu a
bděte se mnou. C A popošed
maličko padl na svou tvář a
modlil se řka: † Otče můj, je-li
možno, ať odejde kalich tento
ode mne; ale ne jak já chci,
nýbrž jak ty. C I přišel
k učedníkům svým a nalezl je,
ani spí; i řekl Petrovi: † Tak jste
nemohli jedné hodiny bídit se
mnou? Bděte a modlete se,
abyste nevešli v pokušení. Duch
zajisté jest ochoten, ale tělo
slábo. C Opět po druhé odešel
a modlil se řka: † Otče můj,
nemůže-li kalich tento minouti
mne, leč bych jej pil, staň se vůle
tvá. C A přišed opět, nalezl je, ani
spí, neboť oči jejich byli
zatíženy. I nechal jich a odešed
opět modlil se po třetí, táž slova
říkaje. Nato přišel k učedníkům
svým a řekl jim: † Spěte
již a odpočívejte; hle, přiblížila se hodina a Syn člověka
bude vydán v ruce hříšníků.
Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zradí.
grarahr
Adhuc eo loquénte, ecce, Judas
unus de duódecim, venit, et cum
eo turba multa cum gládiis et
fústibus, missi a princípibus
sacerdótum et senióribus pópuli.
Qui autem trádidit eum, dedit
illis signum dicens: S Quemcúmque osculátus fúero, ipse est, tenéte eum. C Et conféstim accédens ad Jesum, dixit: S Ave, Rabbi. C Et osculátus est eum. Dixítque illi Jesus: † Amíce, ad quid
venísti? C Tunc accessérunt, et
manus injecérunt in Jesum et tenuérunt eum. Et ecce, unus ex
his, qui erant cum Jesu, exténdens manum, exémit gládium suum, et percútiens servum príncipis sacerdótum, amputávit aurículam ejus. Tunc ait illi Jesus: †
Convérte gládium tuum in locum
suum. Omnes enim, qui accéperint gládium, gládio períbunt. An
putas, quia non possum rogáre
Patrem meum, et exhibébit mihi
modo plus quam duódecim legiónes Angelórum? Quómodo ergo
implebúntur Scriptúræ, quia sic
opórtet fíeri? C In illa hora dixit
Jesus turbis: † Tamquam ad latrónem exístis cum gládiis et fústibus comprehéndere me: cotídie apud vos sedébam docens in
templo, et non me tenuístis. C
Hoc autem totum factum est, ut
adimpleréntur Scriptúræ Prophetárum. Tunc discípuli omnes, relícto eo, fugérunt. At illi tenéntes
Jesum, duxérunt ad Cáipham,
geaga
C A když ještě mluvil, hle, Jidáš,
jeden ze dvanácti, přišel a s ním
zástup veliký s meči a kyji,
posláni byvše od velekněží a
starších lidu. Ten pak, který
jej zradil, dal jim znamení
řka: S Kterého políbím, ten
jest to, chopte se ho. C A
ihned
přistoupiv
k Ježíbuď,
šovi
řekl:
S Zdráv
Mistře! C A políbil jej. I
řekl jemu Ježíš: † Příteli,
nač jsi přišel? C Tu přistoupivše vztáhli ruce na Ježíše a
jali se ho. A hle, jeden z
těch,
kteří
byli
s Ježíšem,
vztáhl
ruku,
vytasil
meč
svůj
a
udeřiv
služebníka
nejvyššího kněze, uťal mu ucho.
Tu mu řekl Ježíš: † Zastrč svůj
meč na jeho místo; neboť všickni, kteří berou meč, od
meče zahynou. Či myslíš, že
nemohu prositi Otce svého,
a dá mi ihned více než dvanáct pluků Andělů? Kterak
tedy naplní se Písma, že
se musí tak státi? C V tu hodinu řekl Ježíš zástupům:
† Jako na lotra jste vyšli s
meči a kyji zajmout mě.
Denně sedával jsem u vás
uče v chrámě, a nejali jste
mne. C Ale toto všecko se stalo,
aby
se
naplnila
Písma
prorocká. Tu všickni učedníci
opustivše
ho
utekli.
Ti však, kteří jali Ježíše,
odvedli
ho
k nejvyššígggggggggggggggg
exuérunt eum chlámyde et induérunt eum vestiméntis ejus, et
dexérunt eum, ut crucifígerent.
Exeúntes autem, invenérunt hóminem Cyrenǽum, nómine Simónem: hunc angariavérunt, ut
tólleret crucem ejus. Et venérunt
in locum, qui dícitur Gólgotha,
quod est Calváriæ locus. Et dedérunt ei vinum bíbere cum felle
mistum. Et cum gustásset, nóluit
bíbere. Postquam autem crucifixérunt eum, divisérunt vestiménta ejus, sortem mitténtes: ut implerétur, quod dictum est per Prophétam dicéntem: Divisérunt sibi
vestiménta mea, et super vestem
meam misérunt sortem. Et sedéntes, servábant eum. Et imposuérunt super caput ejus. Causam
ipsíus scriptam: Hic est Jesus,
Rex Judæórum. Tunc crucifíxi
sunt cum eo duo latrónes; unus a
dextris, et unus a sinístris. Prætereúntes autem blasphemábant
eum, movéntes cápita sua et dicéntes: S Vah, qui déstruis templum Dei et in tríduo illud reædíficas: salva temetípsum. Si Fílius
Dei es, descénde de cruce. C Simíliter et príncipes sacerdótum
illudéntes cum sribis et senióribus, dicébant: S Alios salvos fecit,
seípsum non potest salvum fácere: si Rex Israel est, descéndat
nunc de cruce, et crédimus ei:
confídit in Deo: líberet nunc, si
vult eum; dixit enim: Quia Fílius
Dei sum. C Idípsum autem et lafef
naposmívali, svlékli s něho plášť
a oblékli jej v roucha jeho a
odvedli jej, aby ho ukřižovali.
Vycházejíce pak nalezli člověka
cyrenského,
jménem
Šimona; toho přinutili, aby
nesl jeho kříž. A přišli na místo,
které slove Golgotha, to jest
místo lebčí. I dali mu píti vína
smíšeného se žlučí; a okusiv
nechtěl píti. Když pak jej
ukřižovali,
rozdělili
roucha
jeho, metajíce o ně los, aby se
naplnilo, co bylo pověděno
skrze Proroka slovy: Rozdělili sobě roucha má a o můj
oděv metali los. A sedíce
hlídali ho tam. I dali nad
hlavu
jeho
nápis
viny
jeho:
Tento
jest
Ježíš,
Král židovský. Potom ukřižováni
s ním
byli
dva
lotři, jeden na pravici, druhý na levici. Ti pak, kteří
tudy chodili, rouhali se mu
potřásajíce hlavami svými a
říkajíce: S Ha, jenž boříš chrám
Boží a ve třech dnech jej zase
vystavuješ, pomoz sám sobě. Jsili Syn Boží, sestup s kříže. C
Podobně i velekněží posmívajíce
se se zákoníky a staršími říkali:
S Jiným pomohl, sám sobě
pomoci nemůže; je-li Králem
israelským, ať nyní sestoupí
s kříže, a uvěříme v něho.
Doufal v Boha, ať ho nyní
vysvobodí, chce-li; neboť pravil:
Syn Boží jsem. C Taktéž roufegege
multa enim passa sum hódie per
visum propter eum. C Príncipes
autem sacerdótum et senióres
persuasérunt pópulis, ut péterent
Barábbam, Jesum vero pérderent.
Respóndens autem præses, ait illis: S Quem vultis vobis de duóbus dimítti? C At illi dixérunt:
S Barábbam. C Dicit illis Pilátus:
C Quid ígitur fáciam de Jesu, qui
dícitur Christus? C Dicunt omnes: S Crucifigátur. C Ait illis
præses: S Quid enim mali fecit? C
At illi magis clamábant, dicéntes:
S Crucifigátur. C Videns autem
Pilátus, quia nihil profíceret, set
magis tumúltus fíerit: accépta aqua, lavit manus coram pópulo,
dicens: S Innocens ego sum a
sánguine justi hujus: vos vidéritis. C Et respóndens univérsus
pópulus, dixi: S Sanguis ejus super nos et super fílios nostros. C
Tunc dimísit illis Barábbam: Jesum autem flagellátum trádidit
eis, ut crucifigerétur. Tunc mílites
prǽsidis suscipiéntes Jesum in
prætórium, congregavérunt ad
eum univérsam cohórtem: et exuéntes eum, chlámydem coccíneam circumdedérunt ei: et plecténtes corónam de spinis, posuérunt super caput ejus, et arúndinem in déxtera eus. Et genu flexo
ante eum, illudébant ei, dicéntes:
S Ave, Rex Judæórum. C Et exspuéntes in eum, accepérunt arúndinem, et percutiébant caput
ejus. Et postquam illusérunt ei,
feg
neboť jsem mnoho vytrpěla
dnes ve snách pro něho. C
Velekněží
však
a
starší
přemluvili lid, aby žádali za
Barabáše, Ježíše pak aby zahubili. I promluvil vladař
a řekl jim: S Kterého chcete
z těch
dvou,
abych
vám
propustil? C A oni řekli:
Barabáše. C Dí jim Pilát: S Co
tedy mám učiniti s Ježíšem, jenž
slove Kristus? C Řkou všichni:
S Ukřižován buď. C Dí jim
vladař: S I co zlého učinil? C Ale
oni
více
křičeli
řkouce:
S Ukřižován buď. C Vida tedy
Pilát,
že
nic
nepořídí,
nýbrž
že
rozbroj
větším
se stává, vzal vodu a umyl si ruce před lidem řka:
S Nevinen jsem krví spravedlivého tohoto; vy vizte. C A
všechen lid odpověděv řekl:
S Krev jeho na nás i na naše syny.
C Tu propustil jim Barabáše, Ježíše
pak zbičovaného
jim
vydal, aby byl ukřižován.
Tehda vojáci vladařovi vzavše
Ježíše do soudního dvora,
shromáždili
k němu
celou
tlupu a svlékše ho přioděli jej
pláštěm šarlatovým; a spletše
korunu
z trní,
vložili
mu
na hlavu a třtinu do pravice
jeho, a pokleknuvše před ním
posmívali se mu řkouce: S Zdráv
buď, králi židovský! C A když
ho poplivali, vzali třtinu a bili ho
do hlavy. A když se mu
geageageae
príncipem sacerdótum, ubi scribæ et senióres convénerant. Petrus autem sequebátur eum a longe, usque in átrium príncipis sacerdótum. Et ingréssus intro, sedébat cum minístris, ut vidéret finem. Príncipes autem sacerdótum et omne concílium quærébant falsum testimónium contra
Jesum, ut eum morti tráderent: et
non invenérunt, cum multi falsi
téstes accessíssent. Novíssime autem venérunt duo falsi testes et
dixérunt: S Hic dixit: Possum destrúere templum Dei, et post tríduum reædificáre illud. C Et surgens princeps sacerdótum, ait illi:
S Nihil respóndes ad ea, quæ isti
advérsum te testificántur? C Jesus autem tacébat. Et princeps sacerdótum ait illi: S Adjúro te per
Deum vivum, ut dicas nobis, si
tu es Christus, Fílius Dei. C Dicit
illi Jesus: † Tu dixísti. Verúmtamen dico vobis, ámodo vidébitis
Fílium hóminis sedéntem a dextris virtútis Dei, et veniéntem in
núbibus cæli. C Tunc princeps sacerdótum scidit vestiménta sua
dicens: S Blasphemávit: quid adhuc egémus téstibus? Ecce, nunc
audístis blasphémiam: quid vobis vidétur? C At illi respondéntes, dixérunt: S Reus est mortis. C
Tunc exspuérunt in fáciem ejus,
et cólaphis eum cecidérunt, álii
autem palmas in fáciem ejus dedérunt, dicéntes: S Prophetíza
nobis, Christe, quis est, qui te
fefaeag
mu knězi Kaifášovi, kde zákoníci
a
starší
se
byli
shromáždili. Petr šel za ním
z daleka až ku paláci nejvyššího
kněze a vešed dovnitř seděl se
služebníky, aby viděl konec.
Velekněží pak a celá velerada hledali falešného svědectví
proti
Ježíšovi,
aby
ho vydali na smrt; a nenalezli,
ačkoliv mnoho falešných svědků
přistoupilo. Naposled přisli dva
svědkové
falešní
a
řekli:
S Tento pravi: Mohu zbořiti
chrám Boží a ve třech dnech jej
zase vystavěti. C Tu povstal
nejvyšší kněz a řekl jemu: S Nic-li
neodpovídáš k těm věcem, kteréž
tito proti tobě svědčí? C Ale
Ježíš mlčel. I řekl mu nejvyšší
kněz: S Zapřísahám tě skrze
Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li Kristus, Syn Boží?
C Dí mu Ježíš: † Ty jsi řekl.
Avšak pravím vám: Od tohoto
času uzříte Syna člověka seděti
na pravici moci Boží a přicházeti
v oblacích nebeských. C Tu
nejvyšší kněz roztrhl roucha svá
a řekl: S Rouhal se! K čemu ještě
potřebujeme svědků? Hle, nyní
jste slyšeli rouhání. Co se
vám zdá? C A oni odpovídajíce řekli: S Hoden je smrti.
C Poté plivali na jeho tvář
a bili jej pěstí, jiní pak
políčkovali ho říkajíce: S Hádej nám, Kriste, kdo tě
udeřil? C Petr pak seděl
percússit? C Petrus vero sedébat
foris in átrio: et accéssit ad eum
una ancílla, dicens: S Et tu cum
Jesu Galilǽo eras. C At ille negávit coram ómnibus, dicens: S Néscio, quid cidis. C Exeúnte autem
illo jánuam, vidit eum ália ancílla, et ait his, qui erant tibi: S Et
hic erat cum Jesu Nazaréno. C Et
íterum negávit cum juraménto:
Quia non novi hóminem Et post
pusíllum accessérunt, qui stabant, et dixérunt Petro: S Vere et
tu ex illis est: nam et loquéla tua
maniféstum te facit. C Tunc
cœpit detestári et juráre, quia
non ninovísset hóminem. Et contínua gallus cantávit. Et recordátus est Petrus verbi Jesu, quod díxerat: Priúsquam gallus cantet,
ter me negábis. Et egréssus foras,
flevit amáre. Mane autem facto
consílium iniérunt omnes príncipes sacerdótum et senióres pópuli advérsus Jesum, ut eum morti
tráderent. Et vinctum adduxérunt eum, et tradidérunt Póntio
Piláto prǽsidi. Tunc videns Judas, qui eum trádidit, quod damnátus esset, pæniténtia ductus,
réttulit trigínta rgénteos princípibus sacerdótum et senióribus, dicens: S Peccávi, tradens sánguinem justum. C At illi dixérunt:
S Quid ad nos? Tu víderis. C Et
projéctis argénteis in templo
recéssit: et ábiens, láqueo se suspéndit. Príncipes autem sacerdótum, accéptis argénteis, dixérunt:
fe
venku ve dvoře. I přistoupila
k němu
jedna
děvečka a řekla: S I ty jsi byl
s Ježíšem Galilejským. C Ale on
zapřel přede všemi řka: S Nevím, co pravíš. C A když vyšel
do brány, uzřela ho jiná děvečka
a řekla těm, kteří tam byli:
S Také tento byl s Ježíšem
Nazaretským. C A opět zapřel
s přísahou:
Neznám
toho
člověka. A po malé chvíli
přistoupili okolostojící a řekli
Petrovi: S Vpravdě i ty jsi z nich,
neboť také mluva tvá tě
prozrazuje. C Tu počal se proklínati a přísahati, že nezná toho
člověka. A hned kohout zazpíval.
I rozpomenul se Petr na slovo
Ježíšovo, kteréž byl řekl: Prve
než kohout zazpívá, třikrát mě
zapřeš. A vyšed ven plakal hořce.
Když pak bylo ráno, všichni
velekněží a starší lidu uradili
se proti Ježíšovi, aby ho vydali na smrt. I přivedli ho
svázaného a vydali jej vladaři
Pontiu Pilátovi. Tehda Jidáš, jenž ho zradil, vida,
že jest odsouzen, pojat lítostí
přinesl zpět třicet stříbrných
velekněžím a starším řka:
S Zhřešil jsem zradiv krev
spravedlivou. C Ale oni řekli:
S Co nám do toho? Ty viz.
C I pohodil stříbrné ve chrámě, vzdálil se; a odešed osidlem se oběsil. Velekněží
však
vzavše
stříbrné
prafegaegeg
S Non licet eos míttere in córbonam: quia prétium sánguinis est.
C Consílio autem ínito, emérunt
ex illis agrum fíguli, in sepultúram peregrinórum. Propter hoc
vocátus est ager ille Hacéldama,
hoc est, ager sánguinis, usque in
hodiérnum diem. Tunc implétum
est, quod dictum est per Jeremíam Prophétam, dicéntem: Et
accepérunt trigínta argénteos
prétium appretiáti, quem appretiavérunt a fíliis Israel: et dedérunt eos in agrum, fíguli, sicut
constítui mihi Dóminus. Jesus
autem stetit ante prǽsidem, et
interrogávit eum præses, dicens:
S Tu es Rex Judæórum? C Dicit
illi Jesus: † Tu dicis. C Et cum accusarétur a princípibus sacerdótum et senióribus, nihil respóndit. Tunc dicit illi Pilátus: S Non
audis quanta advérsum te dicunt
testimónia? C Et non respóndit ei
ad ullum verbum, ita ut mirarétur præses veheménter. Per diem
autem sollémnem consuéverat
præses pópulo dimíttere unum
vinctum quem voluíssent. Habébat autem tunc vinctum insígnem, qui dicebátur Barábbas.
Congregátis ergo illis, dixit Pilátus: S Quem vultis dimíttam vobis: Barábbam, an Jesum, qui dícitur Christus? C Sciébat enim,
quod per invídiam tradidíssent
eum. Sedénte autem illo pro tribunáli, misit ad eum uxor ejus,
dicens: S Nihil tibi et justo illi:
efag
vili: S Nesluší je vložiti do
pokladny, neboť jest to mzda
krve. C A poradivše se koupili za ně pole hrnčířovo
k pohřbívání poutníků. Proto
nazýváno
jest
pole
to
Hakeldama, tj. pole krve, až
do dnešního dne. Tehda se
naplnilo, co bylo pověděno od
Proroka
Jeremiáše
slovy:
A
vzali
třicet
stříbrných,
cenu muže oceněného, jehož
ocenili synové israelští a dali
je za pole hrnčířovo, jakož
mi ustanovil Pán. Ježíš pak
stál před vladařem. I otázal se ho vladař řka: S Ty
jsi král židovský? C Ježíš mu
řekl: † Ty pravíš. C A když
velekněží a starší na něj
žalovali, nic neodpověděl. Tu
řekl mu Pilát: S Neslyšíš, jak
závažná tvrzení proti tobě
vypovídají? C Ale neodpověděl mu k žádnému slovu,
takže se vladař velmi divil. O
slavnosti však vladař propouštíval lidu jednoho vězně,
kterého chtěli. Měl pak tehdy vězně pověstného, který
slul Barabáš. Když se tedy sešli,
řekl jim Pilát: S Kterého chcete,
abych vám propustil, Barabáše či
Ježíše, jenž slove Kristus? C
Neboť věděl, že ho vydali ze
závisti. Když pak seděl na
soudné stolici, poslala jeho
manželka k němu řkouc: S Nic
neměj se spravedlivým tímto,
gega