Únor 2012 - Městys Křemže

Ročník
Ročník 22
LEDEN
2009
únor 2012
Ze zasedání Rady
a Zastupitelstva městyse Křemže
Dne 16. 1. 2012, se Rada městyse spolu se Zastupitelstvem,
sešla na své 26. schůzi, kde projednala zejména tyto záležitosti:
nabídku na odkoupení pozemku p.č. 1269/11 v k.ú. Chlum,
který je součástí místní komunikace v zastavěné části Chlumu
směrem na Holubov (ZM souhlasí s výkupem tohoto pozemku),
návrh rozpočtu na rok 2012 (po projednání návrhu ve finančním
výboru bude předložen ZM k odsouhlasení), architektonické
studie na řešení využití objektu bývalé Sokolovny – kina
(starosta předložil 4 architektonické studie, které budou
vystaveny v prostorách radnice pro veřejnost), výběrové
řízení na provozovatele vodohospodářského majetku (po
shromáždění návrhů a připomínek byla ustanovena pracovní
skupina i za účasti obcí Vrábče a Boršov nad Vltavou, která
pro ZM připraví konečný návrh k zadání výběrového řízení),
výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce a intenzifikace ČOV
Křemže (byly shromážděny návrhy a připomínky k zadání, které
budou postoupeny firmě, která organizuje výběrové řízení),
aktualizace ceníku dřeva z obecních lesů (na základě návrhu
pracovní skupiny ZM, která podle současných podmínek na
trhu s dřevem navrhla nový ceník dřeva z obecních lesů),
žádost o prodej zbytkového pozemku p.č. 936/212 v ul. Luční
(na základě zveřejněné nabídky s minimální cenou obdržela
obec jedinou nabídku a ZM takto prodej odsouhlasilo),
žádost o odprodej pozemku p.č. 540/37 v k.ú. Křemže - část
pozemku v ul. Budějovická zastavěná rohem garáže (ZM prodej
odsouhlasilo), žádost o prodej pozemku p.č. 462/1 v k.ú. Křemže
- Pasíčka směrem na Chlumeček (ZM se seznámí se stavem
pozemku a rozhodne na příští poradě), žádost o odprodej
zbytkového pozemku v rekreační lokalitě Smutkova strouha
Cena Kč 10,Cena Kč 10,-
(bylo rozhodnuto zadat znalecký odhad na cenu pozemku
a podle něho ZM rozhodne o dalším postupu), žádost o uzavření
smlouvy o věcném břemeni uložení kabelu NN pro společnost
E-ON v osadě Chlum (ZM odsouhlasilo), žádost o příspěvek na
úpravu lyžařských běžeckých stop a Křemežských luk - Podlazí,
ze strany Sdružení pro duchovní a hmotnou obnovu a rozvoj
CHKO Blanský les, jako každý rok (ZM souhlasí s příspěvkem
10 tis. Kč, za podmínky přidání odkazu sdružení na webové
stránky obce a vyúčtování příspěvku), žádost o příspěvek HCM
Slavoj Český Krumlov (žádost ZM zamítlo, žádný občan Křemže
není členem hokejového klubu Slavoj), žádost o prodloužení
nájemní smlouvy na byt v čp. 321 (RM odsouhlasila), vzor nové
nájemní smlouvy na hrobová místa a služby na hřbitově (RM
odsouhlasila - nedochází ke změně výše nájmů a služeb, ale jde
o změny čistě formální), v bodě různé ZM řešilo problém veřejného
osvětlení schůdků nad Křemežským potokem směrem do Chlumu
a doplnění kontejnerů na papír pro ul. Polní.
Dne 30. 1. 2012 se Rada městyse sešla na své 27. schůzi , kde
projednala zejména tyto záležitosti: dodatek nájemní smlouvy
České spořitelny v Domě služeb (stavební a technologické
úpravy budou umořovány nájmem - RM odsouhlasila
dodatek), smlouva o věcném břemeni pro uložení kabelu NN
ve Chmelné pro společnost E-ON (RM odsouhlasila), žádost
o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí věcného břemene pro
společnost E-ON v osadě Bohouškovice pro uložení stávajícího
vzdušného vedení NN do země (RM žádost odsouhlasila),
výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce a intenzifikace ČOV
Křemže (připomínky a návrhy k zadání výběrového řízení byly
v případech, kdy byly v souladu se zákonem zapracovány do
zadání a bylo zahájeno výběrové řízení).
S úctou Ing. Josef Troup, starosta
strana 1
KŘEMEŽSKO 2012
Z kroniky obce Křemže
(Zapsal kronikář Václav Vondrášek, učitel,
původem z Vodňan)
1931
Sotva uplynulo půl roku, kdy do rukou starosty odevzdal
Kroniku městyse Křemže Vojtěch Schneider, postmistr v. v.
v Křemži, po krátké chorobě zemřel 7. února 1931.
Pohřbu jeho zúčastnilo se mnoho členů křemežských i vůkolních
spolků a veliký zástup lidu i ze vzdáleného okolí, ač cesty byly
velice neschůdné a sněhu přes půl metru vysoko.
Při úpravě silnice v r. 1928 ze Mříčí do Křemže a až ke hřbitovu,
sníženo bylo náměstí na straně severovýchodní až o ¾ m
a úpravou náměstí na jihozápadní straně až o 1 m. Jelikož kostel
stojí o mnoho výše, usnesením výboru v Křemži v roce 1931
počalo se s úpravou náměstí na jihozápadní části od kostela.
Vyměřena vzdálenost 4 m od kostela a pak po celé její délce
vyzděn taras až ku trafice. Staré schody u kříže naproti dveřím
kostelním byly znovu opraveny a rozšířeny. S prací počalo se
13. dubna, ale ve středu dopoledne o ½ 9 hod. přihnala se
prudká sněhová vánice, takže ten den pracovati nemohli. Tento
taras byl dokončen v červnu. Ke stavbě upotřeben byl kámen
z Kobylí hlavy. Při stavbě aspoň část nezaměstnaných našla
krátkou práci.
Kampelička ve Křemži zakoupila dům č. 36 od Jana Netočnýho,
pekaře ve Křemži, za 65.000 Kč a 11. září prováděli zedníci
úpravu pod dozorem zednického mistra Frant. Bohatýho
z Holubova; plány byly dělány v Praze a ostatní práce od
domácích řemeslníků.
..............................................................................................................................
Po 9. srpnu počaly růsti hřiby v neobvyklém množství,
i v lesích, kde nikdy nerostly. Za hodinu najíti 10 kg pěkných
hříbků nebylo nic zvláštního. Úroda na polích byla dobrá, píce
dostatek, ale ovoce bylo méně než jiná léta. Září byl chladný
a 25. ukázal se na planině u Šimáčka první sníh. I říjen byl studený.
Dne 24. listopadu o půl desáté hodině dopolední právě, když
svatební průvod Mat. Nováka z Chluma ubíral se přes náměstí
do „Husova sboru“, bylo slyšeti v dálce hřmění, které trvalo 90
vteřin a po třech minutách se hukot opakoval. Dle novinářských
zpráv bylo to zemětřesení tektonické, jehož původ byl v Alpách.
1932
Stavba Husova sboru v Křemži
Na nátlak katolíků v Křemži bylo výnosem okresního úřadu
v Č. Krumlově nařízeno obci C.Č.S. (Církev československá –
pozn. redakce) k vyklizení hřbitovní kaple, kterou používala
k bohoslužbám od r. 1920. Výnos okr. úřadu vyvolal
pochopitelné rozrušení mezi příslušníky československé
církve. Rada starších náboženské církve sestávající z předsedy
Jana Stožickýho, místopředsedy Tomáše Šimečka, jednatele
Jar. Cipína, pokladníka Marie Bednářové, Václava Pirnýho, Frant.
Kučery a faráře Jos. Novotnýho hledala všemožný způsob, jak by
bylo možno získati jinou bohoslužebnou místnost. Až konečně
po bezvýsledném jednání byla nadhozena myšlenka, zda by
nebylo možné, aby náboženská obec si postavila svůj vlastní
strana 2
sbor. Myšlenka byla s ohledem na malou finanční hotovost dosti
odvážná, ale již se uchytila. V důsledku toho byla svolána dne
3. května 1930 valná hromada, na kterou se sešlo tolik účastníků,
že bylo nutno ji pořádati na místo ve škole v Sokolovně v Křemži.
Ve valné hromadě byla tato záležitost řádně prodebatována a s
opravdovým nadšením byla jednohlasně všemi shromážděnými
příslušníky odhlasována stavba sboru. Byl také zvolen stavební
výbor, jehož účelem bylo starati se o přípravné práce, dále
vedení a ukončení i předání stavby. Členové výboru byli: Ferd.
Bartoš, předseda, Vojt. Heral, pokladník, Frant. Sklář, jednatel,
Jan Hončík, Vojtěch Honetšlegr, Šimon Mareš a Jar. Vaněček.
Jejich prvním úkolem bylo zakoupit pozemek. Po rozhodnutí
stavebního odboru a rady starších byl zakoupen pozemek od
manželů Jana a Růženy Kmochových v Křemži za 6.000 Kč.
Mezi tím již velmi ochotní příslušníci čsl. c. (církve) počali pod
vedením Jarosl. Vaněčka lámati stavební kámen v lomu Vojtěcha
Frojdy ve Mříčí. Dne 24. května na Svatodušní svátky byla svolána
členská schůze za účelem schválení zakoupeného pozemku
a porada o dalších pracích, jejíž hlavním účelem bylo také, kdo
a jakým způsobem míní dobrovolně pracovati na stavbě. Mezi
přítomnými bylo takové nadšení, že bylo usneseno, že hned
druhého dne se s prací započne a sice, že bude se přivážeti
kámen z lomu, kopati a přivážeti písek z Doubku z pozemku
Frant. Klimeše. Skutečně 1931 pátého května dostavilo se
do práce 45 lidí a 9 povozů. Bylo přivezeno 45 for kamene
a 32 fůry písku, tedy práce úctyhodná. Tímto tempem
pracovalo se i následující neděle. Hlavní však to jest, stavební
plány zde nebyly, nebyla ani dohoda, jak velká stavba se bude
prováděti. Konečně po dalších poradách bylo určeno, v jakých
rozměrech a v jakém stylu se bude stavba díti. Plány vypracoval
Antonín Domin z Chlumu, stavitelský asistent. Slíbil také, že
stavbu v technické části zdarma provede. Brzy na to konány
stavební komise za účelem povolení stavby. Vykopány základy
a za krátkou dobu objevuje se vyzděné zdivo. Když sokl byl
téměř vyzděn, přijel z Prahy architekt Čapek, jako dohlížitel
vyslaný Ústřední radou C.Č.S. a stavební plány neschválill, ale
slíbil, že plány předělá ve smyslu ustanovení Ústř. rady. Skutečně
v následujících dnech došly pozměněné plány a skoro současně
přípis od Ústř. rady, kterým bylo nařízeno stavěti podle plánů arch.
Jaros. Čapka. Nezbývalo nic jiného, než nařízení uposlechnouti.
Stavba pokračovala za účinné pomoci dobrovolně pracujících
a17. října byla v hlavních rysech hotova. Později byla provedena
dlažba darem arch. Jar. Čapka a podstavec obložený mramorem
a socha Krista, dílo prof. Drahouňovského, rovněž dar od arch.
p. Jaros. Čapka. Další od něho dary jsou: Nákladné a umělecké
vymalování sboru, 3 originelní lustry, a nehledě k tomu, že za
velmi prodrobné provedené plány nepožadoval ničeho, tak že
cena těchto darů přesahuje jistě přes 60.000 Kč.
Než bylo přikročeno ku stavbě, byla provedena sbírka mezi
členy c.č.s., která vynesla 39.002 Kč hotově. Mezi dárci byli
i katolíci a mezi stoupenci bylo mnoho těch, kteří dali biblický
vdovin groš, snad i více, protože si peníze vypůjčili, aby je mohli
dáti. Obětavostí předčil jeden druhého.
Prvního května 1932 bylo konáno otevření Husova sboru
v Křemži za účasti patriarchy C.Č.S. G. Procházky, Rudolfa
Šlechty, faráře v Nuslích, Mojmíra Beneše, faráře z Trhových
Svinů, Frant. Šťastného, faráře z Čes. Budějovic, Karla Salfického,
katech. z Č. Budějovic a z okolí.
Slavností, která počínala průvodem po náměstí, zúčastnilo
se množství lidu i z dalekého okolí, počet osob zúčastněných
KŘEMEŽSKO 2012
byl přes 3.000. Stavba podle odhadu odborného má cenu
400.000 Kč. Náboženská obec prostavěla 190.000 Kč. Prvním
duchovním C.Č.S. v Křemži při Husově sboru je Josef Novotný,
československý farář. Narodil se 9. dubna 1903 v Týnci n. Sáz.
Studoval střední školu v Příbramě, bohosloví na Husově fakultě
v Praze. Vysvěcen byl 18. dubna 1926. Působil v Bohoušovicích
(okres Litoměřice) 2 ½ roku, ve Škvorci (ok. Č. Brod) 1 měsíc,
v Podolí u Prahy 2 roky, než byl ustanoven duchovním správcem
ve Křemži.
Ne jen radost, ale i žal dostavil se do dvou rodin ve Křemži.
Čtvrtého února 1932 šel František Krátký, žák 14letý, syn Frant.
Krátkýho, listonoše ve Křemži, se svým bratrem Jaroslavem
a sestrou ke Křemežskému rybníku, aby posekané sítí na vozíku
odvezli domů. Když sítí naložili, šel Fr. Krátký na led, který se pod
ním prolomil, a utonul. Po 1 ½ hod. nalezena byla jeho mrtvola.
Jeho spolužáci z měšťanské školy doprovodili ho na poslední
jeho cestě.
Jak se dříve lidé u nás bavili
Veselé až rozpustilé veršovánky z doby kolem roku 1880 na
dcerky i děvečky z většiny křemežských domů zaznamenal
od své matky Kristiny Tomáš Janeš (1891 – 1950) z Prahy,
který pocházel z Křemže č. 6 (Kselů), bývalý legionář a autor
rodinné kroniky, strýc Josefa Bárty z Holubova, po chalupě
Pepíka Řezníčků z Křemže.
Čp.
VERŠOVÁNÍ POHŮNSKÉ RADY O LETNICÍCH
Tak například pohůnci vyvolávali:
1. Před farou se pase bílé jehně; že ta jejich děvečka se z fary
ani nehne.
2. U Jiříků děvečka samá mašle, ale na mládence jenom
kašle.
3. Před Sklářů stojí plné jesle, že starý Sklář je držgrešle.
5. Před Filipů je lavička, že Terínka je tvrdohlavá palička.
6. Před Kselů stojí velký kámen, ale s jejich Marinou už je
„Amen“
7. U Lekešů je malý statek, ale dětí mají dostatek.
8. Před Řezníčků stojí tři hrušky, jejich dcery žvaní jako
husky.
9. Před Bendů stojí krásná lípa, jejich Rozina kudy chodí,
sípá.
Náš soused doktor Štrosmajer
Ano, ta nezapomenutelná postava z televizního seriálu, jeden
z nejlepších českých herců, byl tak trochu, alespoň občas, naším
spoluobčanem. Miloš Kopecký se narodil před 90-ti lety v r. 1922,
otec byl v Praze kožešníkem, sice dobrý řemeslník, ale mrzout,
se zákazníky musela jednat matka, židovka. Miloše od dětských
let vzrušovaly otcovy zákaznice, měl rád divadlo, hudbu
a film. Otec z obavy o svou živnost za protektorátu se s matkou
Třináctého září o 4. hod. odpoledne vypukl požár u p. Fr. Soukupa,
hostinského, právě když poslední snopy obilí mlátili. Složená
a načechraná sláma na dvoře byla dobrou potravou zuřícímu
ohni. K ohni vbrzku přispěchali křemežští hasiči a ze dvou
hydrantů čtyřmi mocnými proudy chrlili spousty vody do
dravého živlu. Ku pomoci dostavili se hasiči ze Mříčí, Chluma,
Holubova i Roušína se svými stroji. Ti všichni brali vodu z blízkého
potoka. I z Č. Budějovic přijela autostříkačka, která záchranných
prací již se nezúčastnila. Za oběť ohni padla stodola s veškerou
slamou, chlévy, kůlna, kuželník, spolková mlátička kromě el.
motoru. V ohni zahynul pes a pět selat. Škoda požárem byla
as 120.000 Kč a pojistné dostal 15.000 jako dar. Smutné bylo
podívání, když majitelé se navrátili ze svatebního veselí, jak
zuřivý požár ničí jejich majetek. Příčina požáru – krátké spojení.
Z Kroniky obce Křemže vybrala Jana Cipínová. V textu byla doplněna interpunkce,
avšak bez úprav zůstaly drobné věcné nesrovnalosti.
10. Před Hamerníků sedává chasa, jejich Markýtka je samá
krása.
11. Před Zimandlů stojí sena fůra, ale Zimandlová spí ve dne
jako můra.
12. Před Ševců roste bílá růže, že jejich Anna je líná kůže.
13. U Fajtlů stojí stav, že Fajtlová chodí jako páv.
14. U Petroušků v kamnech oheň hasne, ale jejich dcery jsou
tuze krásné.
15. Před Lávičků je samá hlína, ale jejich děvečka je samá
špína.
16. U Hadámků mají krásná vrata, že jejich děvečka je
hubatá.
17. U Němců dvě dcerušky jako skvost, ale ženichů nemají
nikdy dost.
18. Před Fidralů mělká studna, jejich Eva k mládencům je
hluchá jako putna.
19. U Linhoušků je chalupa malá, ale Linhoušková pořád
samá chvála.
20. U Drahů na dvoře roste tráva, ale jejich Eva z okna pořád
mává.
22. Před Pošarů stojí plný piva džbán, za to Pošar je moc
velkej pán.
27. Před Filípků stojí ten náš kostel, ale jejich děvečka objímá
jen postel.
28. Před Ševčíků stojí pěkné boty, že Ševčíková hraje muži
podle noty.
29. U Kourusů je dcera velmi sličná, vysoko si ale myslí, moc je
pyšná.
rozvedl a ta zahynula v Osvětimi. Miloš nedokončil gymnázium,
koncem války byl nasazen do tábora nucených prací. Po válce se
vrhnul do divadla, postupně prošel mnoha pražskými scénami.
V roce 1945 se oženil se Stelou Zázvorkovou, s níž měl dceru,
která v 15-ti letech spáchala sebevraždu. V dalších manželstvích
pokračoval s řidičkou tramvaje Kateřinou Soukupovou,
s tanečnicí z Alhambry, Janou Lichtenbergovou a nakonec
s Janou Křečkovou. Vážnější vztahy měl ještě s mnoha jinými,
v tomto ohledu předběhl dobu. V roce 1945 vstoupil do KSČ,
odkud byl v r. 1954 vyloučen pro neplnění stranických úkolů.
V 60. letech byl křemežským lékařem MUDr. Aleš Hartman,
strana 3
KŘEMEŽSKO 2012
veselý kumpán a Milošův kamarád. Často se navštěvovali
a 11. srpna 1966 si na MNV Křemže Miloš Kopecký bral za
asistence deklamujících pionýrek svou čtvrtou manželku Janu
Křečkovou, tanečnici z divadla ABC, zvanou Žanda. Svatební
hostina probíhala na zahradě zdravotního střediska, kde
tehdy Hartmanovi bydleli. Je dochováno i znění telegramu
manželčiným rodičům „Dnes bylo v Křemži dílo dokonáno,
děkuji za dceru, zdá se býti dobrá.“ Na radu doktora a jeho
ženy Evy si Kopečtí později koupili Červený mlýn, proslulý
rodinnou tragedií v r. 1948. Mlýn nechali opravit a velmi se jim
tam líbilo. Miloš zde trávil všechen volný čas, četl i psal, hlavně
své proslulé dopisy. Pozemek hájily tabulky se zákazem vstupu,
k obyvatelům Křemežska se domácí pán nechoval moc vstřícně,
prý byly i problémy s placením místním řemeslníkům. V r. 1969
si pro malé štěně přijeli do mlýna V. Havel s P. Landovským. Když
se Kopeckým narodila dcera Barborka, jezdívali se koupat ke
Křemežskému rybníku, nakupovat, hlavně alkohol a paní Jana
poctivě vyvážela odpadky do místních popelnic, tehdy ještě
volně přístupných. U Miloše se však začaly projevovat stavy
mučivé maniodepresivní psychózy. Dorůstající Barbora měla
Základní organizace Českého
zahrádkářského svazu Křemže
informuje:
Srdečně zveme všechny členy ZO ČZS
Křemže na výroční členskou schůzi,
která se koná
v sobotu 10. 03. 2012 ve 14.00 hod.
v zasedací místnosti v l. patře
Úřadu městyse Křemže.
s náročným otcem v pubertě časté spory, veškerou tíhu rodiny
nesla paní Žanda.
Když v roce 1945 Kopecký zahájil filmovou kariéru malou úlohou
v prvním českém barevném filmu Jan Roháč z Dubé, sotva
tušil, že ho čeká téměř stovka dalších rolí filmových a asi 700
televizních, od feldkuráta Katze ze Švejka až po už zmíněného
Štrosmajera. R. 1979 byl jmenován zasloužilým umělcem
a r. 1985 národním. V témže roce také moderoval pořad
o emigrantech, což mu mnozí vytýkali a na jeho mlýně se objevil
hanlivý nápis. Odvážným projevem na sjezdu dramatických
umělců v r. 1987 to bohatě odčinil. Listopadovou revoluci 1989
prožil v nemocnici s operací zhoubného nádoru žaludku.
V roce 1990 se zúčastnil s manželkou předvolební akce na hřišti
u školy v Křemži, vystoupil s krátkým projevem na vlečňáku,
s pomocí svého psa ochutnal i volební guláš a živě diskutoval
s účastníky. V následujících letech nápadně zhubl a 16.02.1996
zemřel. Po čase paní Jana mlýn prodala.
- F. Sarauer -
V sobotu 10. března 2012
od 15.00 hodin
v téže zasedací místnosti bude
přednáška
Ing. Kavkové, PhD. na téma
„ Plísňové choroby ovocných stromů“.
Srdečně zveme všechny
občany - pěstitele.
Skautský oddíl Křemže přijímá od února 2012
dívky z 1. až 4. třídy do družiny sov.
Přijďte si pohrát, něco se dozvědět a pojeďte s námi na pravý
skautský tábor do stanů s podsadou.
Bližší informace na tel. 723 866 368 O. Thamová
strana 4
KŘEMEŽSKO 2012
ZŠ a MŠ Křemže
Skončil zápis do ZŠ
V letošním roce jsme přivítali téměř padesát dětí u zápisu do
prvních tříd. Přestože si někteří na doporučení psychologa či
pedagogů vyžádali žádost o odklad školní docházky, je jasné,
že otevřeme dvě první třídy. Mám již tradičně radost, že kromě
místních obyvatel jsme přitáhli pozornost rodičů i z okolních
spádových oblastí. Pevně doufám, že v září všichni zapsaní
radostně vykročí vstříc svému nastávajícímu školnímu životu.
Jiří Tham,
ředitel ZŠ a MŠ Křemže
Školy se seznamují sportem
V dlouhém křemežském údolí jsou tři školy. Pokud budeme
postupovat směrem od řeky Vltavy, je to ZŠ a MŠ Holubov,
následuje ZŠ a MŠ Křemže a konečně ZŠ a MŠ Brloh. Od mého
nástupu mne zajímalo, proč se tak blízké školy více nedruží
a nespolupracují. Poté, co jsem je navštívil, jsem zjistil, že nejde
ani o zášť či strach z konkurence. To jen pracovní chvat a rušný
školní život zapříčinily, že se potkáváme spíše v úředním styku.
V loňském roce jsme začali, my z Křemže, více spolupracovat
se ZŠ Holubov. Setkali jsme se na společných akcích
environmentálního charakteru. V letošním roce pokračujeme
a rozšiřujeme spolupráci i o školu v Brloze. Sami žáci iniciovali
přátelská utkání ve florbalu. První dvojutkání s Holubovem
bylo nesmírně bojovné a vyrovnané. Těsně jsme oba zápasy
vyhráli, ale vedení se často přelévalo od domácích k hostům.
Po utkání si hosté prohlédli areál naší školy a potom je náš pan
školník dopravil zpátky do Holubova. Pevně doufám, že budou
následovat další akce, které přinesou žákům obou škol zábavu
i poučení.
Mgr. Jiří Tham,
ředitel ZŠ a MŠ Křemže
Hurá, máme keramickou pec!
Po několika letech žádostí o granty jak ze strany školy, tak ze
strany sdružení Křemílek, jsme se rozhodli koupit keramickou
pec. Napomohlo tomu samozřejmě výrazné zlevnění a snadná
obsluha současných tzv. „školních“ modelů. Tímto krokem jsme
také využili jednu z nepoužívaných učeben pracovních činností.
Vznikem keramické dílny se nezkvalitnila pouze výuka výtvarné
výchovy, ale vznikla také možnost otevřít kroužek, pořádat
výtvarné dílny pro děti i dospělé, vypalovat za drobnou úplatu
okolním školám a sdružením, které po takové možnosti léta
volají. Proto máme z tohoto kroku velikou radost.
Mgr. Jiří Tham, ředitel ZŠ a MŠ Křemž
strana 5
KŘEMEŽSKO 2012
KNIHOVNA
MĚSTYSE KŘEMŽE
Seznam novinek červenec 2011- leden 2012
Sign.
Autor
Naučná dospělí
929.5/.9
94(437.325)
94(437.325)
69.059
908(437.3
Bárta, Jiří
929.7
Bůžek, Václav
821.162.3
Červený,Tomáš
316.772.2
Ellsberg,Michael 94(100)“1939/1945“ Glantz, David M. 159.923
Gordon, Claire 663.2 Henn, Carsten Název
Část
Knížka rožmberská
Prostějov
1.
Prostějov
2.
Vše o rekonstrukci bytu a domu
Kleť milovaná hora
Světy posledních Rožmberků
Jihočeští spisovatelé, aneb,
Někteří z mnoha
Síla očního kontaktu
Bouře směřuje na Blakán
Znáš svou osobnost
Víno
Beletrie dospělí
Rukopis královédvorský.
Rukopis zelenohorsk
Hvězdy české sci-fi
Allen, Louise Noční návštěvník
Arnaldur, Indridason Mrazivá noc
Balabán, Jan Zeptej se táty
Baldacci, David
Poslední na odstřel
Baldacci, David
Spravedlnost v Divine
Berenson, Laurien
Pes na zabití
Bradford, Barbara Taylor Příliš silné pouto
Braun, Lilian Jackson Kočka, která cítila krysu
Brisbin, Terri
Marianino tajemství
Brockway,Connie
Ohnivý květ
Budinský, Václav
Gymnázium
Cameron, Melissa
Muž se stříbrnýma očima
2.
Cartland, Barbara
Květy vášně
Cartland, Barbara
Řeka lásky
Cartland, Barbara
Ve víru lásky
Clark, Mary Higgins Kdo tě hlídá
Coelho, Paulo
Alef
Cole, Martina
Psanci
Collins, Jackie
Bohyně pomsty
7.
Collins, Jackie
Miláček žen
Cook, Robin
Léčba
Cooper, Glenn
Kniha duší
Cornwell, Patricia Daniels Faktor Scarpettová
Cornwell, Patricia Daniels Příčina smrti
Cremer, Andrea
Vzpoura
2.
Cussler, Clive
Ničitel
Deaver,Jeffery
Kamenná opice
Dexter, Colin
Největší případ inspektora Morse a
Erskine, Barbara
Žila jsem již před staletími
Fielding, Joy
Nebezpečná zóna
Fiolka, Birgit
Kamara
Formanová, Jana
Markutské království. Kletba 1.
Formanová, Martina Nevěra po americku
Forsyth,FrederickKobra
strana 6
Sign.
Autor
Název
Francis, Felix
Francková, Zuzana
Fulghum, Robert
Fulghum, Robert
Gabaldon, Diana
Gabaldon, Diana
Gardner, Erle Stanley
Giménez, Bartlett Alicia
Grisham, JohnPřiznání
Hakl, Emil
Hejzlarová, Taj-ťün
Henley, Virginia
Heron, Echo
Hilliges, Ilona Maria
Hazard
Všechno je jinak
Drž mě pevně, miluj mě zlehka
Věčná dobrodružství Kapitána Školky
Mořeplavec
3.
Vážka v jantaru
2.
Případ půvabné žebračky. Falešný…
Poslové temnoty
Pravidla směšného chování
Na Řece
Síla lásky
Konečná diagnóza
Dcera Afriky
Část
2.
2.
Naučná mládež
M 904
M 613.88
M 569.89
Barska, Ewa
Junková, Šárka
Schatz, Dennis
Neobyčejná místa na Zemi
Intimníček, aneb, Přepadla mě
Neandrtálec
Beletrie mládež
M
Hopsa, hejsa do Brandejsa
M Medvídek Míša
M
O nebojácných princeznách
M
Prokletý maturiťák
M
Abedi, Isabel
Lola tajnou agentkou
3.
M
Artemov,SergejGennadievič Pohádkové počítání
M
Belitz, Bettina
Špionka Fiona. Jen počkej, zloději!
M
Blesius,Susanne
Veselé příhody malého tygříka
M
Blumentrittová, Vlasta Měkké I a tvrdé Y ve slovech
M
Bonhardová, Nina
Pohádky třeboňského kapra
M
Cabot, Meg
Navždy princeznou
M
Cast, P. C.
Škola noci. Probuzená
8.
M
Couronne, Pierre
Zuzanka na kolečkových bruslích
M
Čtvrtek,Václav
O Kačence a tlustém dědečkovi
M
Dvořák, Jiří
Zvířátko pro Dominika
M
Färber, Werner
Příběhy malého indiána
M
Fisher, Catherine
Sapphique
2.
M
Fischer-Hunold, AlexandraBez alibi
M
Fischer-Hunold, AlexandraSpiknutí za miliony dolarů
M
Francková, Zuzana
Daniela
M
Frančíková, Renata Čert a Káča
M
Frančíková, Renata O kohoutkovi a slepičce
M
Frančíková, Renata Říkadla pro nejmenší
M
Geisler,Dagmar
Vanda - šíleně slavná!
5.
M
Grün, Gunter
Mašinky
M
Jínová, Šárka
Obejmi mě, lásko
M
Junková, Šárka
Sejdeme se v nebi
M
Kahoun, Jiří
Chumelení
KŘEMEŽSKO 2012
K n i h o v n a
městyse Křemže
to byly 3 soubory po 60 svazcích.
Každý rok získají obě knihovny několik knih darem, které
obohatí jejich fond. V těchto knihovnách najdou čtenáři kromě
knih i časopisy (Květy, Vlastu, Tinu).
Pobočky Knihovny městyse Křemže
Knihovna městyse Křemže
má dvě pobočky. Knihovnu
v Chlumu a ve Mříči. Knihovny mají svůj stálý knižní fond,
ale v současné době již nemají
vlastní nákup. Proto do obou
těchto poboček jsou zasílány knihy z Knihovny městyse
Křemže v tzv. souborech na
jeden až dva roky a průběžně
obměňovány. V loňském roce
byly do každé pobočky dodány
3 soubory po 120 svazcích knih.
Městská knihovna v Českém
Krumlově shromažďuje výměnný fond a tyto knihy půjčuje
menším knihovnám, které nemají vlastní nákup. Obě knihovny ve Mříči i v Chlumu těchto
služeb využívají. V loňském roce
Pokud čtenář žádá knihu, která v příslušné pobočce není, je
možné obrátit se na knihovnu ve Křemži.
Roční registrační poplatek v těchto knihovnách činí 50,- Kč
pro dospělé a 10,- Kč pro děti a studenty. Čtenáři nad 70 let
registrační poplatek neplatí.
Výpůjční doba v knihovně v Mříči:
úterý 14.00 – 17.00
v Chlumu:
úterý 15.00 – 18.00
v zimním období
14.00 – 17.00
o prázdninách
16.00 – 18.00
Knihovny jsou to sice malé, ale knihovnice se o ně i o své
čtenáře dobře starají a těší se na co největší počet návštěvníků
ve svých knihovnách.
ZE STATISTIKY KNIHOVNY MĚSTYSE KŘEMŽE
Křemže
Výpůjčky celkem
Naučná dospělí
Beletrie dospělí
2007
2009
2010
2011
15 101
18 864
17 023
19 229
1 231
3 069
2 384
2 676
6 770
8 097
8 161
10 486
Naučná mládež
517
768
533
Beletrie mládež
3 248
3 607
2 938
2 957
Výpůjčky periodik
3 335
3 323
3 007
2 526
Čtenáři celkem
354
317
361
387
Čtenáři do 15 let
164
130
160
176
Návštěvníci knihovny
2 956
4 407
4 702
5 086
Návštěvníci Internetu
302
1 110
1 554
206
Virtuální návštěvy
www
Nesledováno
6 394
9 533
Návštěvníci
kulturních akcí
Nesledováno
462
424
K 31. 12. 2011 měla Knihovna městyse Křemže 13 588 svazků
knih, a odebírala 31 titulů časopisů.
Nákup knih v roce 2011- Křemže
Celkem
Naučná
pro
dospělé
Beletrie
pro
dospělé
Naučná
pro
mládež
Beletrie
pro
mládež
Brožury
752
158
332
47
174
41
584
16 637
465
Statistika 2011
Chlum
Mříč
2 005
2 764
Naučná dospělí
56
90
Beletrie dospělí
731
1 763
Naučná mládež
20
7
Beletrie mládež
155
108
1 043
796
32
20
Čtenáři do 15 let
8
3
Návštěvníci knihovny
359
233
Výpůjčky celkem
Výpůjčky periodik
Tabulka přináší porovnání činnosti Knihovny městyse Křemže
v průběhu několika let.
V roce 2007 sídlila knihovna ještě v původních prostorách,
v Mateřské škole. Koncem roku 2008 se přestěhovala do nově
přistavěných prostor. V roce 2010 byla knihovna od 22. července
do 2. září uzavřena z důvodu revize knihovního fondu.
Čtenáři celkem
M. Průšová, knihovnice
strana 7
KŘEMEŽSKO 2012
Letos byl zase, a kulatý!
Řeč je o bálu Hasičského sboru Lhotka, který si opravdu
zaslouží přívlastek „tradiční“, protože letos byl již čtyřicátý
nepřetržitě za sebou.
Na výroční členské schůzi 15. 12. v roce 1972 byl dán návrh uspořádat ples s tombolou, abychom získali finanční prostředky na činnost. Ceny budou věnovány bezplatně od členů sboru. Tento první ples se konal již 6. ledna 1973 v pohostinství Jednoty v Chlumu.
K tanci a poslechu hrála kapela Samsonka kapelníka pana Horáka. Vstupenky se prodávaly v předprodeji po 15 Kč. Doprava ze
Lhotky a Loučeje byla zajištěna autobusem ČSAD. Členové místního sboru věnovali do tomboly 27 hodnotných cen. Ženy požárníků napekly ze svých surovin větší množství zelňáků, které
při plesu prodávaly. Zajímavé je i finanční zhodnocení 1. plesu:
Celkem bylo prodáno 90 vstupenek po 15 Kč.......................1350.V tombole - „ -
500 lístků po 2 Kč ................................ 1000.-
Ženy za zelňáky utržily a věnovaly ČSPO............................... 500.Celkový příjem činil .................................................................. 2850.Za hudbu, dopravu, sál a občerstvení hudby byl
výdej 2320.- Kč
Čistý zisk byl ...............................................................................
530.-
Tento první ples se velmi líbil, a tím byla odstartována jeho
čtyřicetiletá tradice. Za zmínku stojí, že na druhý ples, opět do
Chluma, se musel autobus již dvakrát točit a zisk z plesu byl již
1072,50 Kč.
V pořadí 5 plesů za sebou se konalo v Chlumu za účinkování
kapel Samsonky a Bulovanky.
Od roku 1978 se ples pořádal v restauraci Jednoty v Křemži,
rovněž 5 let po sobě.
Od roku 1983 byl ples pořádán 9 let po sobě v restauraci
U nádraží v Holubově. Když byla tato restaurace uzavřena, vrátili
jsme se do sálu Jednoty v Křemži. Protože jsme se z požárníků
stali opět hasiči, požárnický ples se přejmenoval na hasičský
bál a konal se 14 let po sobě v sále Jednoty Křemže. Od roku
2006 jsme se přesunuli za větším sálem do Vertiga. Za dlouhých
čtyřicet let učinkovalo celkem 12 kapel: Samsonka, Bulovanka,
Ševětínka, Václavanka, Lipenka, Jiskra, Zeleňanka, Exponent,
Luna, Kameňáci, Grock a K-Club.
Během této dlouhé doby byly v tombole i zajímavé a hodnotné
ceny. Nejkurióznější cenou byl asi před 30 lety trolejbus,
věnovaný panem J. Hamerníkem z Chlumu, který mu sloužil po
dobu stavby rodinného domu jako staveništní zařízení. Další
neobvyklou cenou bylo živé sele, které vyhrál pan V. Novák
a po vykrmení nás pozval na zabijačkové hody. Nejlegračnější
výhrou byly dámské (babské) spodní kalhoty (bombarďáky)
velikosti XXXXL, které vyhrála taková drobná babička, že by
se do nich vešla celá a možná i s dědečkem. Když je vyndala
z veliké krabice a chtěla si je prohlédnout, tak nebyla za nimi
vidět. Tuto trapnou situaci vyřešila tak, že odešli s partnerem
bez výhry a kalhoty byly v tombole zase za rok. Na nákup cen
do tomboly se v současné době z pokladny SDH dává více než
4000 Kč, tombola je hodnotnější o je bohatší o sponzorské dary
věnované ZD Křemže, Pilou pana Rytíře, Pneu servisem Centro,
Agriem Mřič a věcnými dary od členů sboru. Všem patří vřelý
dík.
Pořádání bálů a letních tanečních zábav je finančním zdrojem
do hasičské pokladny z které jsou financovány další akce sboru
jako stavění májky, oslava Dne matek pro všechny ženy z vesnice
a občerstvení na Výroční valné hromadě na konci roku.
Jistotou zaplnění sálu a neprodělku je předprodej vstupenek
po přilehlých osadách. Po znovuotevření resturace se sálem
v Holubově u nádraží bude příští ples v roce 2013 pořádán
v tomto zařízení. Nashledanou na 41. hasičském bále osady
Lhotka.
- J. P. -
Recyklace – cesta k úsporám
i ochraně životního prostředí
Pomáhat recyklací
(Praha - 18. ledna 2012) Hasiči na malých obcích nemají na
starosti jen hašení případných požárů. Jsou členy „dozorců“
veřejného pořádku. Pomáhají doslova na všech frontách
a nyní si ke všem stávajícím úkolům přibrali ještě jeden
– podporu recyklace. Všechna „esdéháčka“, neboli sbory
dobrovolných hasičů v ČR, se totiž mohou od dubna loňského
roku zapojit do programu „Recyklujte s hasiči“, pomoci
svým sousedům zbavit se staré pračky, lednice, žehličky
a tak dále, a získat za to finanční odměnu od kolektivního
systému ELEKTROWIN, který program organizuje.
strana 8
Čeští hasiči vzali projekt za svůj a v tuto chvíli je do něj zapojeno
již 420 SDH. Hasiči ve své obci zorganizují sběr podle svých
možností. Scénář akce může například vypadat tak, že lidé z obce
svezou vysloužilá elektrozařízení do zbrojnice nebo na určené
místo. „Ale k těm, kteří nemají jak spotřebič přivézt, samozřejmě
rádi zajedeme,“ říká František Šánek, starosta registrovaného SDH
Návojná. „Poté nahlásíme na infolince počty sesbíraných kusů
a svozová firma do týdne přijede a všechno si zdarma odveze.
Další měsíc nám pak firma ELEKTROWIN pošle složenkou finanční
odměnu. V červnu jsme se navíc v rámci programu zúčastnili
soutěže „PIVO“ a přímo do naší obce přijel promotým firmy
ELEKTROWIN a předal nám výhru 24 plechovek piva. Chlapi ze
sboru byli příjemně překvapeni. No uznejte, komu by se to nelíbilo!“
Také velitel SDH Poličná pan Dorčák potvrzuje, že program je
prospěšný nejen pro svůj celospolečenský ekologický dopad,
ale také pro samotné hasiče a dobrou náladu v obci. „Lidé nám
KŘEMEŽSKO 2012
vozí vše, co doma najdou. Je to až k neuvěření, kolik se toho ještě
doma skladuje. Lidé mají ve zvyku všechno harampádí uklízet
někde do kůlny, stodoly nebo jen tak za garáž. Ani u nás to není
výjimkou. Tím, že přišel tento projekt, jsme uklidili vesnici a navíc,
z peněz, které za svoz dostaneme, můžeme pro lidi uspořádat třeba
hasičský ples. A jak to u nás probíhá…u svozu je i sranda, najdete
tam takové kousky a zavzpomínáte na svá dětská léta, kdy jste
naposledy takové věci viděli. Je to nostalgie.“
Hasiči oceňují, že program je pro ně dobrou příležitostí získat
peníze navíc pro chod jejich sboru. Účast na hasičských soutěžích
je pro ně finančně náročná, navíc je potřeba obnovovat starší
techniku. Proto také některá SDH uspořádala sběr vysloužilých
elektrozařízení už několikrát.
„Celý tento program bych hodnotil velmi pozitivně. Nejenže si
mnohý sbor tímto projektem rozšířil spektrum aktivit, které pro
obyvatele dobrovolní hasiči vykonávají, ale účastí v programu
přispěli nemalou finanční odměnou do svých rozpočtů,“ říká ředitel
kanceláře Sdružení hasičů pan inženýr Jana Aulický. „Věřte, že je
to skutečná radost, když se Vám podaří uspořádat třeba o letních
prázdninách soutěž pro děti nebo jim můžete zakoupit do soutěží
potřebné vybavení.“
Podle ředitelky zákaznického oddělení ELEKTROWINu Taťány
Pokorné lze po půlroce života programu říct, že pro většinu
SDH se stal novou výzvou. Důkazem je i to, že do programu
se registrují stále nové a nové sbory z celé ČR. „Sběry probíhají
v mnoha, zejména menších obcích bez sběrného dvora a jsme
rádi, že díky spolupráci se sbory, se recyklace posunula ještě blíže
k lidem,“ doplňuje Taťána Pokorná.
Sbory se mohou zaregistrovat zasláním registračního
formuláře na adresu ELEKTROWIN P. O. BOX 62 757 01
V Jihočeském kraji zrecyklovali 1624 tun
vysloužilých elektrospotřebičů
Praha, 12. prosince 2011 – Přesně 1624 tun vysloužilého
elektrozařízení předaného k recyklaci – s takovým
výsledkem za 10 měsíců letošního roku se mohou pochlubit
domácnosti z Jihočeského kraje. Každý Jihočech odevzdal
v průměru 2,5 kg, což kraji v celkovém žebříčku vyneslo
druhé místo. Oproti roku 2010 obyvatelé Jihočeského kraje
postoupili hned o tři místa.
Jen pro představu. Odevzdáním vysloužilých spotřebičů
k recyklaci obyvatelé Jihočeského kraje ušetřili 812 tun železa
(necelé 4 Boeingy 747), 950 tisíc litrů ropy, 16 kg zlata (téměř
7 Svatováclavských korun) a bezmála 10 milionů kWh (roční
spotřeba energie obce velikosti Frymburku). Recyklace
elektroodpadu uspoří každoročně značné množství energie,
vzácných kovů i dalších nerostných surovin.
„Neúspěšnějším krajem v rámci celkového množství odevzdaných
vysloužilců byl Středočeský kraj s 2 875 tunami. Nečekaně tak
z prvního místa sesadil hlavní město Prahu, které se podařilo
Valašské Meziříčí. Registrační formulář jim bude po vyžádání
na bezplatné infolince 800 320 010 zaslán, popřípadě si jej
lze stáhnout na webových stránkách www. recyklujteshasici.
cz.ELEKTROWIN a.s., je provozovatelem největšího
kolektivního systému zaměřeného na zpětný odběr
vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Od svého
založení v roce 2005 již zrecykloval 126 000 tun vyřazených
elektrospotřebičů. Společnost zajišťuje sběr, zpracování, využití
a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se
na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické
a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři
jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů.
Sběrnou síť tvoří více než 1050 sběrných dvorů ve více než 800
městech a obcích, skoro 2600 provozoven posledních prodejců
a mobilní svozy ve více než 4000 obcích.
David Laňka
doposud nasbírat 2 786 tun,“ říká Roman Tvrzník, generální
ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. V kategorii přepočtu
na jednoho obyvatele stojí v čele tabulky Královéhradecký kraj
s 2,8 kg, následovaný Jihočeským.
„Nejzodpovědněji lidé přistupují ke sběru ledniček a mrazniček.
Od začátku roku do konce října jsme jich stačili v celé republice
zrecyklovat více než 13 000 tun. Lidé k jejich zpětnému odběru
nejčastěji využívají služeb sběrného dvora,“ dodává Roman
Tvrzník. Vedle toho mohou Češi své nepotřebné elektrické
zařízení odevzdat i v rámci mobilního svozu, nebo ho odnést ke
svému prodejci elektro. Další možností je navštívit místní hasiče
či školu, která je zapojena do akce Ukliďme si svět.
Druhou kategorií, každoročně vévodící sběru elektrických
vysloužilců, jsou velké spotřebiče. Pod tento pojem spadají
pračky, sušičky, myčky na nádobí a sporáky. Ze sběrných míst
jich od začátku roku až do října k recyklaci putovalo 6 244 tun.
Rychlovarných konvic, vysoušečů vlasů nebo holicích strojků,
které spadají do kategorie drobného elektra, odevzdali Češi ve
sledovaném období 1872 tun. V recyklaci drobných spotřebičů
tak mají oproti jiným evropským státům co dohánět. „Bohužel
Češi si stále ještě nezvykli na recyklaci malých spotřebičů, které
strana 9
KŘEMEŽSKO 2012
nejčastěji skončí v kontejnerech se směsným odpadem. Přitom
i z drobného elektroodpadu lze znovu využít až 90 procent
materiálů použitých při jejich výrobě,“ uzavírá Roman Tvrzník.
Výsledky sběru elektroodpadu ke konci října 2011
Kraj
Praha
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Celkem, průměr
Počet tun
2786
1624
1932
463
1546
886
1932
1028
1200
1226
2875
1054
1282
1343
21177
Počet kg/
obyvatele
2,21
2,54
1,67
1,51
2,79
2,01
1,56
1,6
2,32
2,14
2,26
1,26
2,49
2,28
2,04
Energetická poradna
([email protected])
Až se zima zeptá?
Rtuť teploměrů se skrčila hluboko pod nulu a bílý poprašek
sněhu už nám jasně dává najevo, že paní Zima je tu.
Zdražování je tu ovšem také
Zároveň nám však se začátkem roku zdražily paliva a energie.
Jaké jsou možnosti vytápění a jak si
z nich vybrat?
Na správný výběr vytápění si
nevystačíme jenom s kalkulačkou.
Vezměme si vzorový dům s obytnou
plochou 160m2, pro který provedl
odborný portál tzb-info výpočet
ročních nákladů na vytápění
s cenami pro rok 2012.
Opravdu černé zlato?
Tradičním palivem je u nás bezesporu uhlí. Díky domácí těžbě
je ho dostatek a je cenově dostupné. Nízká cena k němu také
zpátky přilákala mnoho domácností, které přešly na čistější
a kdysi zvýhodněné topení elektřinou či plynem. Rovněž
pořízení kotle na uhlí není příliš velká investice. Spalování uhlí
však provází dusivý kouř a naše obce by tak zejména při inverzi
zahalila nedýchatelná mlha.
strana 10
Biomasa ve všech podobách
Dalším tradičním palivem je dřevo. Opět díky nízké ceně prožívá
renesanci. Moderní kotle, zejména dřevoplynové, dokáží dřevo
spalovat s vysokou účinností až 85%. U dřeva ovšem musíme
počítat s fyzickou náročností přípravy dřeva. Také musíme mít
dostatečně velké prostory, ideálně pro dvou až tříletou zásobu
dřeva, aby mohla dřevní hmota proschnout.
Snazší manipulaci umožňuje spalování dřevních briket případně
pelet. Při jejich výrobě se také slisováním dřevních pilin hmota
vysuší a odpadá nám tak starost o dlouhodobé zásoby dřeva.
Dřevní peletky se spalují ve specielně konstruovaných kotlích,
které jsou dražší na pořízení, umožňují však plně automatický
provoz. Díky optimálnímu hoření produkuje spalování dřevních
pelet minimum popela, a tak zpravidla stačí jen jednou za dva
dny naplnit zásobník na peletky a jednou týdně vynést popel.
opení štěpkou, rostlinnými peletkami či obilím je pro domácnosti
netypické a využívá se spíš pro průmyslové kotle.
Síla z hloubi země - plyn
Zemní plyn, i když vyvolává u mnoha lidí obavy, je bezpečné
médium a pro účely vytápění jde o jeden z nejčistších zdrojů.
Kotle jsou plně automatické a výborně regulovatelné.
Pořízení běžného plynového kotle není ani příliš nákladné. Za
bezproblémový a automatický provoz topení zaplatíme kvůli
vyšší ceně zemního plynu na ročních nákladech přibližně
o třetinu více než u uhlí či dřeva. Útěchou pro nás však může být
účinnost kotle kolem 90%. U kondenzačních plynových kotlů,
které využívají i zbytkového tepla spalin a kondenzace vodních
par, dokonce získáme až 98% energie ukryté v zemním plynu
k ohřevu topné vody. Kondenzační kotel je sice asi o třetinu
dražší, investice se ale zpravidla během 4 let vrátí.
Elektrifikovat či neelektrifikovat
Jednoznačně nejlepší možnosti regulace nabízí topení
elektřinou. V současné době jde zároveň o nejdražší možnost
topení. Nemusí to však být až tak pravda. S topením elektrickými
přímotopy získáme možnost využívat přímotopnou sazbu,
která má 20 hodin denně nízký tarif s cenou cca 2,5Kč/kWh
(běžná cena v jednotarifní sazbě je cca 4,6Kč/kWh). Takže rodiny
s vysokou spotřebou elektřiny, např. rodiny s malými dětmi,
které často perou nebo vaří na elektrickém sporáku, z tohoto
bonusu mohou těžit. Ještě zajímavější je, pokud máme na střeše
domu instalovány fotovoltaické panely, potom si vyrobenou
elektřinu rovnou spotřebujeme k vytápění domu. Pokud se
nám takto, zejména na jaře a na podzim, podaří vyrobit si kolem
40-50 % potřebné elektřiny z vlastního zdroje, pak se dostaneme
s ročními náklady na vytápění na úroveň dřevních peletek,
koksu či zemního plynu.
KŘEMEŽSKO 2012
Bezpečnost na prvním místě
Ať už topíme čímkoliv, pokud máme alespoň trochu pud
sebezáchovy, neměli bychom zapomínat na pravidelné čištění
a revize komínů. U elektřiny a zemního plynu i na revize elektřiny
a plynu. Plynové kotle také nechat prohlédnout plynařem
a vyčistit hořáky. Každý rok se v zimě opakují zbytečné případy
otrav oxidem uhelnatým a požáry od špatně udržovaných
zdrojů tepla, nepodceňujme tato rizika.
Nezbývá než popřát si bílou zimu a teplo domova.
UNIKÁTNÍ ARMILÁRNÍ SFÉRA
na českobudějovické hvězdárně
Chtěli byste spatřit unikátní astronomický přístroj, který
za tři stovky let své existence doputoval z vyšebrodského
kláštera přes Hitlerovo muzeum v Linci zpět do jižních Čech
až na českobudějovickou hvězdárnu? Nyní máte příležitost.
Unikátní historickou armilární sféru můžete spatřit již od
včerejška jako mimořádný exponát v rámci výstavy„HVĚZDY
A RŮŽE“ ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České
Budějovice na Zátkově nábřeží 4, kde navazuje na stávající
expozici historických slunečních hodin a hvězdných glóbů.
Pod tajuplným názvem „armilární sféra“ se skrývá přístroj
znázorňující nebeskou sféru a její hlavní kružnice, tedy
nebeský rovník, ekliptiku s dvanácti souhvězdími zvěrokruhu,
obratníky Raka a Kozoroha a další. Na rozdíl od hvězdného
glóbu umožňuje vidět nebeskou sféru skrz naskrz, zevnitř i
zvenčí. Vystavená armilární sféra je navíc uvnitř doplněná
teluriem, tedy modelem znázorňujícím vzájemné polohy
Slunce, Země, Měsíce a planet od Merkuru po Saturn. Celý
přístroj, používaný před stovkami let pro výuku astronomie
na tehdejších gymnáziích a vyšších školách, ukazoval vlastně
to samé, co dnes představujeme široké veřejnosti i školním
exkurzím s pomocí planetária a digitálních projekcí.
Ing. Petr Brtinský
energetický poradce
Vyšebrodská armilární sféra není na výstavě jediná.
Trojrozměrný exponát doplňuje na několika panelech
zobrazení armilárních sfér ve spise Tychona Brahe, na
Keplerově památníku či ve spise Johanna Sacrobosca. To už
zapátrejte na místě samém.
Mimořádné vědy mají mnohdy mimořádné osudy. Tento
krásný astronomický přístroj byl vyroben ve Vídni po
roce 1700 a patřil klášteru ve Vyšším Brodě. Členové
cisterciáckého řádu jej používali pro výuku, které se věnovali
jak ve svém učilišti, tak od roku 1815 v Českých Budějovicích.
Za II. světové války v r. 1942 byl přístroj spolu s mnoha
dalšími unikáty zkonfiskován nacisty pro budoucí Hitlerovo
muzeum. Z Lince byl do Vyššího Brodu vrácen teprve v roce
2009. Laskavostí převora Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
byla nyní armilární sféra zapůjčena na naši výstavu o historii
hvězdářství.
Výstava potrvá až do poloviny března 2012. Navštívit
ji můžete ve výstavní hale Hvězdárny a planetária
České Budějovice na Zátkově nábřeží. Otevřeno
v otevírací době Hvězdárny a planetária. Na výstavu
vstup volný. Informace o doprovodných akcích pro
veřejnost najdete na našich webových stránkách
http://www.hvezdarnaCB.cz
Ing. Jana Tichá
ředitelka HaP
Karate
Téměř po dvouleté přestávce, která byla zapříčiněna
zdravotními problémy, se pětinásobný Mistr ČR Martin Šebesta
navrátil do světa závodů karate. Od ledna 2012 se naplno
věnuje tréninku a již koncem ledna se stal seniorským krajským
přeborníkem v kategorii +84 kg. Ve dnech 10.-11.03.2012 by se
měl zúčastnit prestižního mezinárodního turnaje Dutch Open
v Nizozemsku a jeho fanoušci mají velkou šanci ho zhlédnout
na Mistrovství ČR seniorů, které se tentokráte uskuteční zde
v Českých Budějovicích, a to 07. 04.2012.
M.Š.
Upozornění
V prostorech radnice Křemže jsou vystaveny k nahlédnutí studie možných
návrhů na rekonstrukci bývalého kina – Sokolovny.
strana 11
KŘEMEŽSKO 2012
Stolní tenis
Tradiční křemežský turnaj stolních tenistů přesídlil do
Holubova
Další z řady tradičních vánočních křemežských turnajů ve
stolním tenise se odehrál v již tradičním datu 30. prosince,
avšak tentokráte v netradičních prostorách. Pořadatelé ze
Křemže zkusili vyměnit tělocvičnu Základní školy Křemže za sál
restaurace Pod Kletí v Holubově. Výhodou takového rozhodnutí
bylo jednodušší stěhování tenisových stolů a přítomnost
občerstvení přímo v restauraci, nevýhodou pak o něco menší
prostor a poněkud kluzká podlaha sálu.
Turnaj proběhl hladce a mezi přítomnými třiatřiceti hráči
převládal pocit, že výhody této změny převládají nad
nevýhodami. A to i přesto, že na čtyřech stolech byl počet
33 hráčů na hranici možností. Vždyť boje trvaly od 9. hodiny
ranní do 19. hodiny večerní. V základní části turnaje ve čtyřech
skupinách o osmi a devíti hráčích si zahráli každý s každým,
následovaly vyřazovací boje pro první čtyři hráče i pro méně
úspěšné od pátého do osmého místa ve skupinách. Bylo tak
jasné, že každý si zahraje přinejmenším osm utkání, přičemž pro
finalisty vyřazovacích bojů znamenal turnaj jedenáct až dvanáct
duelů.
Ve finálovém pavouku se po třech výhrách probojovali do finále
Josef Rychlík z třetiligového Týna nad Vltavou a Josef Strapek
z Přídolí. První místo nakonec vybojoval Josef Rychlík. V boji o
třetí příčku zvítězil domácí Jan Hůlka nad Jiřím Trnkou ze Sokola
České Budějovice.
V soutěži útěchy nepostupujících hráčů ze základních skupin
opanovali první tři místa domácí hráči hrající v krásetínské
herně – ať už z holubovského áčka hrající okresní přebor. či
křemežského béčka v okresní soutěži. Ve finálovém duelu
porazil Miroslava Pešla (Holubov A) Jan Laštovička (Křemže
B), třetí příčku si zajistil další holubovský hráč Karel Charvát
porážkou Karla Fleischmana (okresní přebor Český Krumlov).
Další účastníci finále A: čtvrtfinále: Josef Kamera starší, Dušan
Blaženec, Ota Fiala, František Ferenčík. Osmifinále: Bohouš
Blažek, Zbyněk Kudláček, Pavel Jaroš, Martin Dobrovodský,
Pavel Beneš, Jaroslav Opelka, Miroslav Machoň, Josef Toth.
Další účastníci finále B: čtvrtfinále: Jan Jabůrek, Pavel Soukup,
Jan Salon, Jindřich Mráz. Osmifinále: Tadeáš Trnka, Miroslav
Javořík, Štefan Streit, Václav Matouš, Jiří Mandát, Jiří Pešel, Pavel
Beneš mladší, Luboš Neřold.
JAN LAŠTOVIČKA
Společenská
kronika
Narodili se noví občánci
Tereza LECHNEROVÁ4.1.2012Chlumeček
Martin VELÍŠEK
6.1.2012Křemže
Jakub VORÁČEK
11.1.2012Křemže
Životní jubilea
Ludmila DVOŘÁKOVÁ Křemže
Růžena KUČEROVÁ
Křemže
Růžena KAILOVÁ Křemže
Václav MAREK
Chmelná
Vladimír VOSÁTKA
Mříč Anežka SÝKOROVÁ
Křemže
75 let
75 let
80 let
80 let
80 let
91 let
Navždy jsme se rozloučili
Zleva druhý Josef Strapek, Přídolí, vítěz Josef Rychlík,
Týn nad Vltavou, třetí místo Jan Hůlka, Křemže a čtvrté místo Jiří
Trnka, Sokol Č.B. Dole zleva vítěz skupiny útěchy Jan Laštovička,
Křemže, druhé místo útěchy Karel Charvát, Holubov a třetí místo
útěchy Miroslav Pešl, Holubov.
strana 12
Bohumil MACEK
Marie ŘÍČAŘOVÁ
Růžena ŠIMONOVÁ
Křemže 82 let
Stupná 84 let
Křemže 80 let
KŘEMEŽSKO 2012
MC Křemílek – program na únor
Náměstí 7, Křemže
Bc. Alena Nováková 603586747
[email protected]
www.kremilek-kremze.cz
Klub pro maminky s dětmi je otevřen
každý čtvrtek od 9:00 do 11:30.
Přijďte si pohrát, zacvičit s písničkou, malovat a tvořit.
Vstupné: 20,-Kč dospělý, děti zdarma.
První návštěva ZDARMA!
www.kremilek-kremze.cz
Výtvarný program klubu
2. 2. 2012 čtvrtek
Sněhuláci na lyžích – z bílých vatových koulí postavíme sněhuláka, také
mu vyrobíme barevné lyže, ještě přidáme čepičku a šálku a hurá na kopec!
9. 2. 2012 čtvrtek
Ptáčci na krmítku – Co v zimě sypete ptáčkům do krmítek?
Nalepíme si krmítko na čtvrtku, vystřihneme ptáčky a naplníme krmítko
dobrůtkami. Přineste si trochu slunečnicových semínek nebo máku.
16. 2. 2012 čtvrtek
Zvířátkové masky
– Chceš být tygr nebo malá kočička? Karnevaly jsou
v plném proudu, z barevných papírů vyrobíme zvířátkovou masku na obličej.
Akce klubu
23. 2. 2012 čtvrtek
Maškarní plesík
– Přijďte se s námi pobavit na křemílkovský plesík.
Budeme tančit, soutěžit o ceny, prostě se dobře bavit.
Připravena je bohatá tombola! Vstupné 40,-Kč za osobu.
Dospělák v masce má vstup zdarma! Začínáme
v 9:30. Podrobnosti na www.kremilek-kremze.cz.
strana 13
KŘEMEŽSKO 2012
První rok občanského sdružení Kamínky
aneb co vše se událo v roce 2011
Občanské sdružení Kamínky, které vzniklo pro rodiče a děti, oslavilo
na podzim první rok své existence. Chceme si tímto i s vámi připomenout akce,
které jsme uspořádali a na kterých jsme se mohli setkávat s malými i většími
návštěvníky z Křemže i okolí, jejichž zájem a nadšení nás vždy potěšilo.
Byly to akce jako Drakiáda 13.11.2010, Orienťáček 16.10.2010, Svatováclavské
setkání 26.9.2010, Polární výprava se saňovými psy 15.1. 2011, Velikonoční
tvoření 21.4., Jarní zvyky a obyčeje 19.3. 2011, Vítání jara a vynášení Morany
20.3.2011, Otvírání studánek 29.5.2011, Les je náš kamarád 11.6.2011,
Montessori den 23.9., Od zrníčka k chlebu 17.9. a 18.9. 2011, Od semínka
k moštu 23.10., beseda Rodiče v nás 16.11.2011. Program Od semínka k moštu
udělal radost i dětem z mateřské školky, kterou jsme s ním navštívili.
Aktivity občanského sdružení podpořil v roce 2011 Jihočeský
kraj a městys Křemže, kterým tímto velmi děkujeme.
I. Vacková
Les je náš kamarád 11. 6. 2011
Mlácení obilí cepem (Od zrníčka k chlebu) 17. a 18. 9. 2011
Stavba pece (Od zrníčka k chlebu) 17. a 18. 9. 2011
Moštování na akci Od semínka k moštu 23. 10. 2011
strana 14
KŘEMEŽSKO 2012
Od zrníčka k chlebu 17. a 18. 9. 2011
Moštování na akci Od semínka k moštu 23. 10. 2011
Opět je čas karnevalů, tak se
s námi přijďte pobavit
na křemílkovský plesík
ve čtvrtek 23. 2. 2012 od 9.30
do restaurace VERTIGO.
Budeme tančit, soutěžit o ceny,
prostě se dobře bavit.
Dospělák v masce má vstup zdarma!
Připravena je bohatá tombola!
Vstupné 40,-Kč.
strana 15
KŘEMEŽSKO 2012
strana 16
KŘEMEŽSKO 2012
strana 17
KŘEMEŽSKO 2012
strana 18
KŘEMEŽSKO 2012
Od ledna 2012
ZMĚNA PRACOVNÍ DOBY
VETERINÁRNÍ ORDINACE
MVDr. Jan Kovář
Křemže (Pasíčka) čp. 314
Tel. č. 737 307 651
Ordinační hodiny:
Po 9:00 – 12:00, 15:00 – 18:00 h
Út 9:00 – 12:00
--St --15:00 – 18:00 h
Čt 9:00 – 12:00, 15:00 – 18:00 h
Pa 9:00 – 12:00,
--mimo ordinační hodiny po
telefonické domluvě.
PODĚKOVÁNÍ
Děkujeme tímto panu
MUDr. Václavu Koudelkovi ze Křemže
za vzornou péči o naši maminku paní Růženu Šimonovou,
o kterou se obětavě staral do poslední chvíle.
Josef Šimon
Růžena Velíšková
Starosta dobrovolných hasičů
v Chlumu,
Vás zve na
maškarní průvod
po osadě Chlum,
začátek bude
v sobotu 18. února
2012 od 11 hodin
před hospodou U Bednářů.
Po ukončení průvodu masek, po
18 hodině, bude v hospodě
U Bednářů masopustní veselice.
Na návsi i v hospodě bude
hrát oblíbená kapela Místní
Švitorka Honzy Hatáka.
strana 19
KŘEMEŽSKO 2012
P. Brtínský
Uzávěrka:
strana 20
31.1. 2012
www.posekany.cz