docFarní Listy - Velikonoce 2015
download 
Stížnost Transkript
Farní Listy - Velikonoce 2015
VE L I K O N OCE 2 0 15 FARNÍ LISTY OBČASNÍK FARNOSTI NOVÁ PAKA Ročník XI, rok 2015, číslo 1, dobrovolný příspěvek 5 Kč „CHÁPETE, CO JSEM VÁM UČINIL?“ Na podzim tohoto roku, jak už bylo mnohokrát připomenuto, proběhne v Brně Národní eucharistický kongres. Cíl kongresu je jediný: znovu objevit veliký pramen života a milostí, kterým Eucharistie je, a víc z něho čerpat. Žijeme ve světě, kde člověk stále někam spěchá. Spěchá, aby stihl…, získal…, využil…, všechno to, co slibuje, že mu zlepší kvalitu života. Odpusťte mi, někdy mně připadá, že jsme v tomto světě jako ty slepice, které, když jim hospodář hodí zrní, běží ho sezobat hned tam a pak zas hned jinam. Vždycky ale tam, kam je předhozeno. Za čím vším, co nám svět a ten, kdo mu vládne, předhazuje, běháme jednou sem, podruhé tam, a pak zas jinam? Běháme, spěcháme, sháníme se, namáháme se…, a to, po čem opravdu toužíme, stále nemáme. Pán Ježíš lidem, které na pustém místě nasytil pěti chleby a dvěma rybami (proto ho znovu hledali), řekl: „Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste (zadarmo) jedli chléb a nasytili se. Pracujte nikoli pro pokrm, který pomíjí, ale pro pokrm, který dává život věčný.“ (srv. Jan 6) Pokrm, který jediný je schopný nasytit hlad naší duše a přinést život, po kterém toužíme, nám Pán dal v Eucharistii. Při poslední večeři. Evangelista Jan do středu Ježíšovy velikonoční večeře, aby „vysvětlil“ podstatu Eucharistie, dal skutek Ježíšovy lásky, která nezná hranic, mezí. Lásky, bez které není naplněného života. Eucharistie není pilulka, která na pár hodin člověku uleví od bolesti. Eucharistie je zdroj milosti, života a síly, které jsou v Bohu. Eucharistie je život. Život, jaký žil Ježíš. Život stejné síly, moci, pokoje, jistoty, lásky. Když se učedníků při poslední večeři ptá: „Chápete, co jsem vám učinil?“, oni nechápou. Až později v Eucharistii, velikém tajemství Kristova příkladu lásky, milosrdenství, pokory, vydanosti, života… najdou pro sebe zdroj k životu, jakým žil Ježíš. K životu, který je náročný, ale i naplněný a který nese nevyvratitelnou naději života věčného. Prosím našeho Pána, abychom se všichni, které povolal do společenství své církve, k Eucharistii v letošním roce víc přiblížili a objevili v ní/něm jediný pramen skutečného života a síly. Požehnané Velikonoce vám spolu s panem proboštem přeje a vyprošuje P. Pavel 2 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 ZE ZÁPIS Ů PASTORAČ NÍ A EKON OMIC KÉ RADY Pastorační rada farnosti se sešla 22. února 2015 a projednala pastorační plán farnosti na rok 2015. - Byla zhodnocena Tříkrálová sbírka. P. Kalita informoval, že L. Podzimková z rodinných důvodů požádala, aby si hlavní organizaci TS ve farnosti vzal na starost jiný z farníků. P. Kalita bude vhodnou osobu hledat. - Postní duchovní obnova proběhne 21. 3., hostem bude P. Pavel Seidl z Chlumce nad Cidlinou. - Byl projednán a odsouhlasen návrh velikonočních bohoslužeb ve farnosti. Změna oproti obvyklému pořadu bude na Zelený čtvrtek, kdy bude jen jedna mše svatá v klášterním kostele s obřadem umývání nohou. - 29. května proběhne Noc kostelů. Navržený program: farní kostel – koncert cca v 21 hod.; klášterní kostel – kromě prohlídky připravit prezentaci o historii paulánů nebo ze života farnosti (fotografie); Levínská Olešnice – komentovaná prohlídka od 22 hod. s ukázkou olešnického betléma a případně výstavkou práce místních řezbářů. - Slavnost Božího těla bude v rámci NEK 2015 v neděli 7. 6., bude jediná bohoslužba ve farnosti. - Farní den je letos plánován na 21. června v Úbislavicích, host bude upřesněn. - O prázdninách budou opět probíhat prázdninové výlety. - Na prázdninovou praxi přijede do farnosti bohoslovec Jiří Ondruš. - P. Kalita informoval členy PRF o aktuálním stavu „majetkového vyrovnání mezi státem a církví“ týkající se farnosti a úpravě (obnově) zeleně kolem farního kostela. Ekonomická rada farnosti se sešla 23. března 2015 po uzávěrce Farních listů, měla projednat: - Účetní uzávěrku hospodaření farnosti za rok 2014. - Návrh investic a oprav ve farnosti a jejich financování v roce 2015. - Byla seznámena s průběhem „majetkového vyrovnání mezi státem a církví“ týkající se majetku farnosti. Ze zápisů vybral PK FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 3 Z D IÁŘE FARN O STI STALO SE > 2.–4. ledna proběhla Tříkrálová sbírka 2015. Ve farnosti jsme vybrali celkem 102.336,– Kč. > 17. ledna se v P-Centru Militký uskutečnil skautský ples. > 22. února se sešla na faře pastorační rada, aby připravila a projednala plán farních akcí v roce 2015 a dala nové podněty pro aktivity a život ve farnosti. > V sobotu 21. března ve skautské klubovně proběhla postní duchovní obnova farnosti s P. Pavlem Seidlem. > 28. března proběhlo diecézní setkání mládeže. ZVEME ~ 25. dubna zveme na pouť ke sv. Vojtěchu do Libice nad Cidlinou. ~ V neděli 3. května bude mít ve farnosti odpolední májovou pobožnost P. Elias Vella OFMConv. ~ 9. května pořádá farnost s MO KDU-ČSL poutní zájezd na Zelenou Horu. ~ 17. května na 7. neděli velikonoční bude ve farním kostele v Nové Pace celodenní výstav Nejsvětější svátosti oltářní. ~ V pátek 29. května proběhne již 6. ročník Noci kostelů. ~ 31. května při mši svaté v klášterním kostele přistoupí 3 děti k 1. sv. přijímání. ~ 2. června zavítá do farnosti v rámci aktivit ČKA J. Em. kardinál Miloslav Vlk, který vedle přednášek bude mít ve farnosti i mši svatou. ~ 7. června oslavíme v Nové Pace slavnost Těla a Krve Páně Eucharistickým průvodem z klášterního do farního kostela po mši svaté v 9:00 hod. ~ Farní den se uskuteční 21. června v Úbislavicích. ~ 28. června oslavíme poutní slavnost v kostelíku sv. Petra a Pavla na Stavě. ~ Staropackou svatovavřineckou pouť budeme slavit v neděli 9. srpna. ~ Novopacká pouť bude v neděli 16. srpna. Srdečně zveme. 4 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 5 „TICHÁ VODA BŘEHY MELE“ A NĚKDY JE PŘÍMO UNÁŠÍ Olinka Bušáková oslaví v květnu 2015 devadesáté narozeniny. V paměti mnoha lidí je tichou, laskavou a milou paní. Jako pečovatelka objížděla své staroušky na kole po Staré Pace. Na kole také často přijížděla do Nové Paky učit náboženství. Její malý byt byl útulný stejně jako chaloupka na Mostkách. Katechetkou byla stále. Zvala si nás k sobě jako mládež, aby nám o životě z víry povídala. Dívkám u ní sestra ze Schönstattského hnutí vyprávěla o křesťanských vztazích a manželství. Skupinky mládeže si brala na víkendové nebo prázdninové setkání na Mostkách. Co o sobě prozradila sama Olinka? Nabízíme rozhovor z doby, kdy ještě byla v chaloupce na Mostkách. Kdy a kde jste přišla na tento svět? Narodila jsem se v milostivém roce 1925 v Roškopově u Staré Paky na svátek Nanebevstoupení Páně a pokřtěná jsem byla na Hod Boží svatodušní, takže jsem dostala Ducha svatého do vínku už při křtu. Dříve se křtilo brzy po narození. Kde jste prožila dětství? Tatínek poznal maminku v Charkově, to je na Ukrajině. Byl tam za války jako zajatec. Doktor mu říkal, že tam přišel umřít, protože měl omrzlé, černé nohy až po kolena a dostal tyfus. Jedna sestra, ošetřovatelka u něho seděla ve dne v noci, on se nemohl sám ani napít. Když se uzdravil, tak se ptal, proč to pro něho dělala? Ona mu řekla: „Můj muž bojuje u vás a já věřím, že mu Bůh oplatí, kdyby potřeboval, tak se jej někdo také ujme.“ Žili na Ukrajině? Bylo to tam hrozně nebezpečné. Otec mi vyprávěl, že se jednou ráno probudili a v sousedství byli všichni podřezaní. V jednadvacátém roce, když čekali moji sestru Slávinku, se se svojí ženou vrátil do Čech. Jedna holčička Věruška jim zemřela ještě v Charkově. On si myslel, že uteče před tím nebezpečím. Věřil, že se v Čechách bude mít lépe. Splnilo se tatínkovi jeho přání? Po návratu do Roškopova však neměli vlastní byt, a tak byli u babičky. 6 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 V jedné místnosti žila babička, dědeček, tetička Aninka, a pak tatínek s Charkinou, která byla taková panovačnější, dcera rázného „kulaka“. Maminka byla energický člověk a já jsem se jí vždycky hrozně bála. Tatínek si myslel, že si v Čechách polepší, ale když je hodně lidí pohromadě, tak si nemohl polepšit. U babičky byli přes Vánoce a potom si našel v jedné chalupě v Roškopově výminek a žili jsme tam. Jak jste se dostala k tetičce? Když se tatínek s maminkou rozešli, tak mně bylo pět roků a já šla k tatínkovi a k tetince Anince. Tetička byla zbožná, opravdu věřící. Ta mě k tomu všemu vedla a já jsem společně s ní získala k Pánu Bohu takový vztah, že jsem se nemodlila jen naučené modlitby, jako je Otčenáš. Tetička, když šla ráno na mši svatou, tak se modlila třeba slovy: „Jako laň touží po prameni vod, tak touží má duše po Tobě, Bože...“ Prostě i vlastními slovy mi přiblížila vztah k Bohu. Posílala mne na dětské exercicie, které v té době byly. Já jsem toužila chodit k svatému přijímání už od první a druhé třídy, ale pan farář ve Staré Pace to nedovolil. Tetička mne poslala na dětské exercicie, které měl pan kanovník Čihák z Prahy, pamatuji si je jako dnes. Bylo tam hodně děvčat už větších, školních. Když jsme přišly, tak nás všechny pan kanovník pozval ke svatostánku, který otevřel a říkal: „Pane Ježíši, podívej se, tady jsme! Přišli jsme za Tebou!“ Začal svými slovy s Pánem Ježíšem mluvit a na mne to „hrozně zabíralo“. Během těch dvou dnů, co byly exercicie, jsem byla přesvědčená, že nemohu jít k svatému přijímání, protože jsem u něj ještě nikdy nebyla. Co se stalo? Poslední den přišla naše vedoucí sestra a říkala: „Ty jsi ještě nebyla u svatého přijímání, viď?“ Já jsem ji odpověděla, že ne, protože náš pan farář to nedovolil. Řekla mi: „Tak pojď, pan kanovník chce s tebou mluvit.“ Byla jsem už v noční košili, tak jsem si rychle vzala na sebe šaty a šla jsem. Setkání do smrti nezapomenu. Když jsem přišla do kostela, pan kanovník seděl u mřížky, kde byla ještě jedna židle. On vzal moje ruce do svých a povídal mi: „Ty jsi ještě nebyla u svatého přijímání. Víš, co je to hřích?“ Já jsem mu odpověděla: „No, to vím, to je, když se přestoupí zákon Boží.“ Zeptal se mne: „A už jsi někdy nějaký hřích udělala?“ Řekla jsem mu, že ano. Vyzval mne: „Tak mi to všechno pověz a pak si tady klekneš. My to všechno Pánu Ježíši řekneme.“ To byla taková krásná věc! Tím mě úplně získal pro vnitřní život. Já jsem pak dostala od sestřiček toho domu bílý závoj a věneček. Mám fotku, jak sedím se závojem vedle pana kanovníka. Já jsem měla od té doby k Pánu Bohu silný vztah, a tím, že jsem neměla domov, to bylo pro mne velmi důležité. FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 7 Kde byly sestry? Tatínek to udělal tak, že Slávinku (Mirkovu maminku) dal k jedné sestře do Litoměřic, kde chodila do osmiletky. Ona se naučila německy, měla být prodavačkou. O rok mladší Liduška zůstala u maminky v Roškopově. Pak maminka šla do Prahy, kde bylo pravoslaví. Lidušku dala do ukrajinského gymnázia. Mne neměla ráda, protože já jsem tíhla k tatínkovi a tetičce. Co dělal tatínek? Tatínek byl chytrý člověk. Měl výrobu prádla a vyšívání textilu. Ve třicátých letech přišel o všechen majetek, protože byla krize. Jedna z těch švadlen, Amálka, se snažila tatínka získat. My jsme často neměli ani co jíst, ona mu nosila stále něco upečeného, tak se tatínek za čtyři roky oženil. Moje maminka nechtěla, abych tatínkovu novou ženu oslovovala maminko. Tetička mi říkala: „Teď záleží na tom, aby ses držela Pánaboha, protože Amálka pro tebe neudělá nic dobrého. Když se budeš držet Pánaboha, ten tě neopustí. Jak na to zapomeneš, tak to s tebou nebude dobrý.“ Já jsem chtěla, aby to se mnou bylo dobrý, a tak jsem chodila často ke zpovědi a k přijímání. Každou neděli jsme s tatínkem šli do kostela. Dětství jste prožila ve Skalsku u Mladé Boleslavi? Tam jsem byla od třetí do páté třídy, dojížděla jsem do školy v Mladé Boleslavi. Pak napsala tetička z Vamberka, že bych mohla být rok u nich. Oni měli mlékárnu a tam jsem jezdila i později pomáhat. U nich jsem musela o prázdninách prodávat dětem skleničky mléka. Bála jsem se jezdit se strýčkem autem, protože on jezdil hrozně rychle. Na každé křižovatce jsem se naučila vzbuzovat dokonalou lítost. Když jsem měla strach, tak jsem zavřela oči a vzbuzovala dokonalou lítost. Jak to bylo dál, po tom roce? Hrozně se mi stýskalo po tatínkovi. Amálka na mne nebyla zlá, ale také nebyla jako maminka, nedokázala mne pohladit. Vrátila jsem se na rok do Mladé Boleslavi. Mezitím tetička napsala slečně Krámské, aby mi to vyjednala u sestřiček v Praze. To byl dům pro děti, na které nemusel nikdo platit. Staraly se o ně dcery Božské lásky. Dostala jsem se tam ve dvanácti letech a poprvé v životě jsem byla velmi šťastná. Rozhodla jsem se: buď se vdám a budu mít dvanáct apoštolů, nebo zůstanu v klášteře. Učila jsem se hrát na klavír, francouzštinu a chodila jsem tam do školy. To už byla válka. Představená si mne pozvala a řekla. „Olgo, jste už jediná, všechny šly z noviciátu do kláštera. Bojíme se, že vás nasadí do říše, protože jste sedmnáctiletá, nemůžete jít ještě do kláštera.“ 8 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 Kam jste tedy šla? Tak jsem se vrátila k tatínkovi do Skalska u Mladé Boleslavi. Amálka mne přihlásila do učení na dámskou krejčovou. Moje mladší sestra Slávinka si udělala rodinnou školu a šla pracovat do školky. Za dva roky ve Skalsku jsem se zamilovala. Moje milovaná bytost byl moc hodný hoch. Bylo nám devatenáct, když se ve Vamberku strýčkovi a tetičce narodil jejich poslední syn Toník. Strýček chtěl, abych jim tam přijela pomáhat aspoň na jeden měsíc do mlékárny. Pepíček naříkal, co bude dělat sám. A tak jsem mu připomněla, že je tam nová sestra pana faráře, aby se jí věnoval, že se za pár týdnů vrátím. Když jsem za měsíc vrátila, tak mi řekl, já nevím, jestli mám rád Jarušku, nebo tebe. Odpověděla jsem: „Asi tu Jarušku, viď!“ On si vzal za rok Jarušku a odstěhovali se do Litoměřic. Já jsem se chtěla vrátit do kláštera. Můj zpovědník mi poradil, abych nikam nejezdila: „Končí válka a bude potřeba katechety.“ Za čtrnáct dní mi oznámil, že mne přihlásil na zkoušky na katechetku. Tak vás přihlásil ne do kurzu, ale rovnou na zkoušky? Žádné kurzy nebyly! Já jsem říkala: „Pane faráři, jak jste mne mohl přihlásit, vždyť já vím jen to, co umím z náboženství!“ On mi pak přinesl štůs knih – liturgiku, církevní dějiny... Hodně mne tím překvapil, jak pak se toto všechno mohu stihnout naučit? Ráno před zkouškami jsem šla na mši svatou v Mladé Boleslavi a modlila jsem se: „Pane Bože, jestli mám být katechetkou, tak ty zkoušky za mne udělej Ty, protože já to nemůžu zvládnout!“ Tak jsem přišla klidně do místnosti, kde čekali na zkoušky mladí kaplani a všichni se velmi učili. Zkoušky jsem udělala a napsali mi, že jsem způsobilá učit náboženství. Kdo byli vašimi prvními žáky? Šla jsem učit do Boleslavi do chlapecké školy. V druhé třídě děti seděly tiše jako andílci. Já jsem to odříkala a ještě zopakovala. Vedle byla první třída dokořán, kde byl velký rámus. Přišel učitel a říkal: „Moment, paní kolegyně, já vás hned pustím.“ Vešel do třídy a řekl: „Járo, jak to, že nejsi na svém místě? Co když si tam někdo sedne?“ V tu ránu byly všechny děti na svých místech. Já jsem si říkala, takhle musíš! Ne křičet! To je to Boží vedení! Když tě Pán Bůh někam strká, tak ti pomůže, abys to dokázala, i kdybys to vůbec nevěděla! To prostě cítíš a poznáš. Pak jste šla se sestrou Slávkou do Jílového u Děčína? O prázdninách jsem byla se Slávkou na duchovních cvičeních na Svaté Hoře a ona mě žádala, abych jí pomohla učit náboženství v Jílovém. Tak jsem tam od září nastoupila. Slávka mne tam uvedla ve sborovně a ředitel mě FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 9 představil ve všech třídách. Pak jsme přišli do devítky, tam byli kluci o hlavu větší než já. Pan ředitel řekl: „Paní učitelko, kdyby vás někdo zlobil, já jsem vedle, ale já věřím, že budou slušní. Je to moje třída!“ A byli slušní? Oni byli slušní, nikde jsem nezažila tak slušné lidi jako v tom pohraničí, jak všichni kantoři drželi pospolu. Děti často říkaly: „Povídejte nám!“ Po každé hodině jsem jim dávala napsat odpověď na otázku, třeba „Co je to dokonalá láska?“. Olda napsal: „Dokonalou lásku poznám, když někdo ochrne a ostatní ho nevyhoděj z baráku.“ O tom je náboženství, to není vyučovací předmět. Poslední třída s Jendou Barborkou, kterého jsem učila, to bylo něco úplně jiného. To byly jiné děti. Na Mostka přijížděly také skupiny dětí, které jste učila? Ano, v těch posledních byly děti z nevěřících rodin, které nevěděly, co je tady čeká. Tak si nabraly spousty jídla a konzerv s sebou. Já jsem jim říkala, něco si vezměte, ale jinak si nasbíráme borůvky, houby a budeme vařit společně. Pan probošt Exner nám přivezl košík třešní. Uvařila jsem jim knedlíky a jeden chlapec chodil a nevěděl, zda může s námi jíst ty knedlíky, když má „svoje“ konzervy. Tak jsem mu to vysvětlila a za dva dny už děti byly jako „vaše“ dobré společenství z věřících rodin. Oni potřebují poznat, že je má člověk rád. Olinko, vychovala jste sestře syna Mirka? Sestra Slávinka, než šla rodit, tak chtěla, abych se o dítě postarala, kdyby se s ní něco stalo. Já jsem jí říkala: „Ale co by se s tebou mělo stát!“ Ona po porodu zemřela. Já jsem se nikdy o žádné malé dítě nestarala, tak jsem se bála vzít si miminko k sobě. Tehdy se mi v noci o Slávince zdálo. Přišla za mnou a říkala mi: „Neboj se, ty to zvládneš a Mirka jistě dobře vychováš!“ Tak jsem si Mirka k sobě vzala. Mirkovi jste jistě dala to nejlepší, co jste mohla. Víš, nic jiného od Boha pro sebe nechci, jen aby se Mirek obrátil zpátky k Bohu. Václavu Grohovi jsem jednou říkala, že mám velkou starost o Mirka, a on mi odpověděl: „Nic se neboj! Ty se za něho tak modlíš, Bůh se o něho postará.“ Olinko, patříte do Schönstattského hnutí? Schönstattské sestry jsou mojí duchovní rodinou. Člověk by měl někam patřit. Pravidelně jsme měly duchovní program, společně se modlily, ale také si povídaly. Panna Maria je naše laskavá maminka. 10 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 Jaký je váš život v chaloupce na Mostkách? Je to můj domov, který jsem celý život neměla, a tak si jej užívám. Hodně čtu naše křesťanské knížky, každý den se modlím růženec. Moc se těším, že až umřu, budu se moci za vás všechny přimlouvat a pomáhat ještě víc. Stále za mnou někdo jezdí. To si třeba řeknu, něco dobrého bych si mohla udělat. Dala bych si švestkový koláč, to bych si pochutnala. Najednou přijede pan Nyč, přinese mi krabičku a řekne: „Manželka pekla švestkový koláč...“ Sousedka mi to vysvětlovala, že je to přenos myšlenek. To je něco jiného. Já jsem neřekla, kdyby mi tak pan Nyč přinesl koláč. Když jsem pracovala v pečovatelské službě, tak lidé často nevěděli, co si mají v sobotu uvařit. Já teď vůbec nevařím, a stále mám něco v lednici. Zrovna včera jsem si myslela, bramborák bych si dala. A najednou přijedou Hruškovi a přivezou mi bramboráčky. Když roztopím kamna, tak řeknu: „Svatý Josefe, moc ti děkuji, co bych si bez tebe počala!“ U všeho si uvědomuji, že to není samo od sebe nebo mně se to konečně podařilo! Mně! Žiji takovou dětskou bezstarostností, že se někdo o mě stará! Při návštěvě pan Albrecht vzpomínal: „Jednou jsem opravoval něco na střeše chaloupky. Špatně jsem se zachytil a spadl jsem dolů mezi obrovské kameny, které Olinka dole měla. Nic se mi nestalo! To je místo promodlené Olinčinou modlitbou, protože takových příhod se mi událo víc.“ Olinka dodala: „Všechno, co mě v životě potkalo, je Boží dílo. Nikdy bych se nemohla postavit a říct, to jsem udělala já!“ Prožila jste v životě i hodně těžkých věcí. Pán Ježíš přijal a nesl kříž. Kříž musí bolet! Jinak by to nebyl kříž. Mysli na to, když prožíváš těžké věci. Zároveň však: „Jedni druhým břemena neste!“ Na Mostkách o Olinku pečovali Harcubovi. Po zdravotních problémech a pobytu v nemocnici na začátku roku 2014 si vzali Olinku k sobě domů Bušákovi z Roztok u Jilemnice. V současné době Olinka žije v podobné chaloupce, jako měla na Mostkách. Často sedává u okna, jako by někoho vyhlížela. BK FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 11 Jistě jste už všichni zaregistrovali, že čeští a moravští biskupové rozhodli, že se v říjnu 2015 bude v Brně konat Národní eucharistický kongres (NEK). Termín „kongres“ je v dnešní době spojován se setkáním lidí, většinou akademicky vzdělaných, kteří přednášejí své příspěvky na dané téma svého oboru a vedou diskuse. O tom však Národní eucharistický kongres není. Není setkáním akademicky vzdělaných ve víře. Je svědectvím „obyčejných věřících“ o zdroji života a síly, kterým Eucharistie je. Eucharistické kongresy vznikly v 70. letech 19. století ve Francii a jednalo se o projev úcty všech věřících k Eucharistii mimo mši svatou. Eucharistické kongresy nikdy nebyly jen jednorázovou akcí, ale vždy byly velikou příležitostí k široké obnově života z víry prostřednictvím prohloubení vztahu k eucharistickému Kristu. Proto od ledna 2015 probíhá ve farnostech příprava prostřednictvím měsíčních katechezí a adorací, jejímž účelem je přibližovat se ke Kristu v Eucharistii. Další aktivitou, která povstala z řad mládeže naší diecéze, je adorační řetězec. Jednotlivé vikariáty a farnosti se budou střídat v adoracích po většinu víkendů. Adorace budou mít různou podobu podle místní situace a zvyklostí. V naší farnosti budou pravidelné adorace Nejsvětější svátosti před páteční večerní mší svatou po Velikonocích, až budou večerní mše svaté opět ve farním kostele. Hlavním dnem NEK bude sobota 17. října 2015. V Brně na Zelném trhu bude v 10:30 hodin slavnostní bohoslužba s následným eucharistickým průvodem a s velmi bohatou nabídkou doprovodných programů v centru Brna. Pro tuto slavnostní bohoslužbu bude třeba si předem ve farnostech zajistit bezplatné vstupenky, podobně jako tomu bylo např. při papežské návštěvě. Více informací jak k adoracím, tak i např. k účasti na hlavním dnu NEK v Brně čekejte v kostelních ohláškách v době velikonoční. ADORAČNÍ ŘETĚZEC P. Kalita V rámci příprav na Národní eucharistický kongres se v naší diecézi uskuteční tzv. Adorační řetězec mládeže, který má za cíl vést mladé lidi k adoraci, učit je adorovat, vést k životu ze svátosti Eucharistie. Proto se o víkendech od února do června (mimo velké svátky, prázdniny apod.) vystřídají všechny vikariáty a vytvoří pomyslný řetězec adorací. Už 6. 2. byl Adorační řetězec zahájen v Hradci Králové a zakončen bude naším 12 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 vikariátem, a to 20. června v Hořicích. Večerní adoraci, kterou tento den vyvrcholí, bude předcházet bohatý odpolední program nejen na hořické faře. Adoraci doprovodíme písněmi chval se scholou z Lázní Bělohradu. Podrobný program bude vyvěšen na webových stránkách www.vikjicin.weebly.com a pozvánky budou samozřejmě rozeslány do všech farností a na facebook koncem dubna. Ačkoli jde o akci mládeže, zveme vás všechny ostatní, kteří nás chcete povzbudit a podpořit svojí modlitbou. Pavlína Šulcová Z ČINNOSTI MÍSTNÍ ORGANIZACE ČKA Dne 5. 2. 2015 jsme ve spolupráci s Městským kulturním střediskem v Nové Pace uspořádali besedu s doc. Pavlem Hoškem, Th.D., na téma „Bible a Korán“. Docent Pavel Hošek je vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Od loňského roku je též nově zvoleným druhým viceprezidentem České křesťanské akademie. Přednáška doc. Hoška proběhla v malém sále MKS od 18 hodin a zúčastnilo se jí cca 80 lidí, což je plná kapacita sálu. Pro velké množství dotazů, které panu docentu pokládali posluchači, se nakonec její délka protáhla na dvě a půl hodiny. Záznam přednášky je možné si vyžádat na e-mailu: [email protected] (pro zájemce jsou k dispozici i další přednášky, které nahrává ústředí ČKA – mediální sekce). Dále připravujeme přednášku pana kardinála Miloslava Vlka na téma „O hodnotách v lidském životě“, která se uskuteční dne 2. 6. 2015 v 18 hodin ve velkém sále MKS. Tuto přednášku jsem měl možnost vyslechnout před nedávnem v Železném Brodě a měla obrovský úspěch. Pan kardinál zde projevil svoji lidskost a odpoutal se od klerikálního ducha a politikaření, čímž oslovil širokou veřejnost a ty spoluobčany, kteří teprve hledají duchovní hodnoty. Při příležitosti 70. výročí konce 2. světové války, které si připomeneme koncem května, jsme znovu po několika letech pozvali paní Martu Kottovou, předsedkyni Osvětimského výboru. Její přednáška se uskuteční 25. 5. 2015 na Pecce v prostorách fary a ve dnech 25. a 26. 5. v dopoledních hodinách též pro studenty škol okolních měst. Jelikož se blíží kulaté výročí upálení mistra Jana Husa (1415), bude se MO ČKA v létě spolupodílet na oslavách tohoto výročí v Nové Pace. Miroslav Blažek FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 13 První nikajský koncil se shodnul na způsobu výpočtu data pro slavení Velikonoc. O jaký spor se jednalo? Je to spor o čas (datum) slavení Velikonoc, slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Z 2. století se dochovalo několik písemných svědectví o vnitrocírkevním střetu v této věci. Jedna skupina trvala na slavení Velikonoc vždy 14. nisanu, tj. v den úplňku prvního jarního měsíce, bez ohledu na to, jaký bude den v týdnu (respektování tradice židovského slavení svátku Pesach). Druhá skupina trvala na slavení Velikonoc v neděli po 14. nisanu. První termín užívali zejména křesťané v Malé Asii a Sýrii, říkalo se jim „čtrnáctníci“. Druhý používali křesťané v Římě a většina ostatních místních církví. Obě se přitom odvolávaly na apoštolskou tradici. Obě skupiny se zároveň lišily i v teologickém akcentu velikonočního tajemství. „Čtrnáctníci“ kladli větší důraz na Kristovu vykupitelskou smrt, druhá skupina více zdůrazňovala Kristovo zmrtvýchvstání a vyvýšení. První všeobecný koncil v Nikaji (Niceji) r. 325 spor ukončil předpisem, že Velikonoce se mají slavit vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Tímto předpisem se časově oddělilo slavení křesťanských Velikonoc od židovských svátků Pesach. Je nutné ještě dodat, že datum Velikonoc je určováno lunárním kalendářem, který v našem současném solárním kalendáři působí to, že musíme počítat s měnícím se termínem Velikonoc v rozsahu pěti týdnu (22. 3. – 25. 4) podle prvního jarního úplňku, který způsobuje, že každý rok jsou Velikonoce v jiném termínu. P. Pavel Kalita ISLÁM ?? Sleduji ve sdělovacích prostředcích zprávy a získávám představu, že co muslim, to hrdlořez toužící zabít co nejvíc křesťanů, židů, všech jinověrců, v nic věřících ďaurů a mnohdy i muslimů jiného názoru, než je on sám. Jen těžko mi to koresponduje se zkušeností z našich cest, kdy jsme třeba po dlouhém putování hledali místo k noclehu v jedné muslimské vesnici v Bosně a setkali se s pohostinstvím, ochotou a snahou najít „společnou řeč“. A tak jsme se mimo jiné dozvěděli, že muezzin zpívá žalmy (byť pro nás v poněkud nezvyklé melodii), že mají úctu k naší modlitbě, protože se modlíme ke stejnému Bohu, a že si nepřejí věci jako alkohol a podobně, což by zase neměl být problém akceptovat pro žádného křesťana. A za těchto podmínek nám nabídli i přístřeší včetně postelí. Celý večer jsme pak seděli na terase jejich domu a hovořili o všem od fotbalu přes Vánoce až po pouť do Mekky. A tak si říkám, že linie odporu proti projevům, jaké reprezentuje například Islámský stát, musí jít 14 FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 někudy jinudy, než je hranice islám-křesťanství. Nedělám si iluze o tom, že bych od kuchyňského stolu vyřešil problém islámu ve světě, ale když vidím, jak každý islámský duchovní vůdce vyhlašuje jiný životní postoj a vztah k ostatním lidem a v jakém rozsahu lze vykládat to, co je správné a co ne dle islámu, jsem velmi rád, že katolická církev disponuje mnohdy zatracovanou Kongregací pro nauku víry a jednoznačným učením encyklik a že nemůže kdejaký kazatel v náhlém hnutí (nebo pomatení) mysli změnit to, co nám Bůh zvěstoval a Bible hlásá již tisíce let. I když nás třeba také občas napadne, že by bylo dobré občas něco z té věrouky vylepšit. Proto si myslím, že není na místě křížová výprava proti islámu, ale pomoci muslimům proti demagogům, vrahům a všem ostatním padouchům, kteří jsou pro svůj prospěch ochotni pozvednout jakoukoli vlajku. Martin Vitvar FARNÍ LISTY - VELIKONOCE 2015 15 KNIHKUPECTVÍ U SV. IGNÁCE, CHELČICKÉHO 8, JIČÍN Tel.: 493 721 967, E-mail: [email protected] Srdečně Vás zveme: Ve středu 29. dubna od 17 hod. v sále Židovská č. 100 v Jičíně na přednášku prof. M. C. Putny: Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Koná se ve spolupráci s Baševi o.p.s. Více na: https://www.facebook.com/DobreknihyJicin Jarní knižní novinky: Thierry Bizot: ANONYMNÍ KATOLÍK – autobiografická kniha známého televizního producenta, který přijde jen ze zdvořilosti na katecheze pro dospělé. Přesto v něm něco z řečeného uvízne, takže se nakonec rozhodne přijít znovu. Vytříbený smysl pro humor získává čtenáře této knihy. Alberto Tronchin: SPRAVEDLIVÝ RISKUJE – Karel Weirich (1906–1981) byl český novinář a zachránce Židů v Itálii. Ohniskem jeho aktivit byl koncentrační tábor Ferramonti di Tarsia v Kalábrii, kde bylo zadržováno několik set československých Židů. José Luis Olaizola: OHEŇ LÁSKY. Román o Janu od Kříže uvítají všichni milovníci beletrie. Kniha přibližuje život učitele církve, jednoho z největších mystiků západní církve. Michelle Moran: EVANGELIZACE S ODVAHOU A CITEM. Chcete sdílet svoji víru s lidmi okolo sebe? Autorka nabízí bohaté osobní zkušenosti, získané dlouholetou evangelizační činností, i praktické návrhy a rady, jak se na předávání víry připravit, jak navázat kontakt, jak vydávat svědectví, ale i čeho se vyvarovat, nechceme-li druhé spíše odradit. Chcete vědět vše o dění v našem knihkupectví? Nejdete nás na https://www.facebook.com/DobreknihyJicin a kliknutím na „To se mi líbí“ získáte pravidelné aktualizace. Těšíme se na vás! Bohuslava Korbelářová FARNÍ LISTY - občasník Římskokatolické farnosti Nová Paka Redakční rada: P. Pavel Kalita, Martina Šulcová, Richard Juriga, Martin Vitvar, Miroslav Blažek, Pavel Hylmar. Své náměty a příspěvky můžete nechat na faře v Nové Pace duchovnímu správci nebo zaslat na adresu [email protected].
