Současný městský dům a jeho pozice ve struktuře města Nástroje

Současný městský dům a jeho pozice ve struktuře města
Nástroje předurčující pozici současného domu v historické struktuře města
Barbora Mikitová
[email protected]
Architektura - teorie a tvorba
doc. Ing. arch. Roman Koucký
01
Definice přístupů soudobého doplňování
městské struktury
- Žádné přizpůsobení ~ stylová konfrontace
- Minimální přízpůsobení ~ invenční tradicionalismus
- Maximální přizpůsobení ~ konzervativní historismus
- Fasádismus
1.1
02
Srovnání přístupů z hlediska platného legislativního rámce (zavazujícího x doporučujícího)
XX
Průběžné zpřesňování zadání
- Obecně závazné předpisy
Zákony
Podzákonné právní předpisy
Nařízení
Vyhlášky / Prováděcí předpis k zákonu
Koncepce, pokyny a předpisy
Management plany
- Místní zpřesnění
> území České republiky v konfrontaci zahraničních
států
- Mezinárodní dokumenty
Úmluvy, konvence
Charty
Směrnice
Akční plány
- Předmětné zpřesnění > orientace na památkově chráněná území
- Memoranda
- Svazky edice Odborné a metodické publikace
- Sborníky
- Vědecké články
- Časové zpřesnění
> období od uvedení v platnost aktuální zákon o státní
památkové péči
1.2
Žádné přizpůsobení ~ stylová konfrontace
03
Srovnání přístupů na základě vydaných odborných publikací, článků, sborníků apod.
Minimální přízpůsobení ~ invenční tradicionalismus
S menší mírou konfrontace se pak hojně uplatňuje tzv. invenční tradicionalismus, který s oblibou sahá po uplatnění archetypálních motivů přenášených do nového kontextu. Z historického prostředí tak výrazně nevybočuje,
nicméně zachovává si vlastní originální rukopis nepředstírající historizující prameny.
Návrat k původnímu archetypálnímu jazyku v reinterpretovaném kabátě. Jedná se o jistou formu recylace zažitých postupů, adaptovaných dle současných možností a podmínek.
Přejímání historického tvarosloví architektury a jeho variantní přenášení do kontextu současných technických a
technologických možností.
Používání citace historických varoslovných detailů a schémat, ale často modifikovaných (parafrázovaných) nebo
užitých v jiných souvislostech (nikoliv však nesmyslných).
Základní znaky: usilování o co největší kontrast s okolím - výškově, hmotově, materiálově, odlišným kompozičním pojetím fasády, kombinací předešlých znaků.
Základní znaky: archetypální hmotová forma se zcela nečleněnou hladkou fasádou prolamovanou otvory tradičních rozměrů bez dalšího tabulkového členění.
2011
Vojenské muzeum
Daniel Libeskind
Drážďany, Německo
2010
KE 12 Townhouse
SoHo Architektur
Memmingen, Německo
STRUKTURA NÁSTROJŮ LEGISLATIVNÍHO RÁMCE
Mezinárodní dokumenty
Obecně závazné předpisy
2011
Galerie Závodný
Štěpán Děnge, Jakub Děnge
Mikulov, Česká republika
ZÁKONY
•
•
•
Zákon ČNR o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 242/1992 Sb., zákona
č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona
č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb. č. 20/1987 Sb.
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky
VYHLÁŠKY
•
•
•
Vyhláška ministerstva kultury ČSR, kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
ve znění vyhlášky Ministerstva kultury č. 139/1999 Sb. a vyhlášky č. 538/2002 Sb. č. 66/1988 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy č. 187/2007 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón č. 420/2008 Sb.
management plány
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Vyhláška ministerstva kultury ČR o prohlášení území bojiště u Slavkova za památkovou zónu č. 475/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury ČR o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ve znění vyhlášky Ministerstva kultury č. 251/1995 Sb. č. 476/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury ČR o prohlášení lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu č. 484/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny
č. 249/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny
č. 250/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny, ve znění vyhlášky
č. 158/2002 Sb. č. 208/1996 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny. č. 157/2002 Sb.
Vyhláška o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu č. 108/2003 Sb.
Vyhláška o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných obcích a jejich částech za památkové zóny a určení podmínek pro jejich ochranu č. 413/2004 Sb.
koncepce
NAŘÍZENÍ
Odborné publikace
zákony
úmluvy, konvence
memoranda
podzákonné předpisy
charty
metodické publikace
nařízení
směrnice, řády, ...
sborníky
vyhlášky
akční plány
vědecé články
vnitřní předpisy
•
Nařízení vlády ČR o chráněné oblasti Pražského hradu č. 55/1954 Sb.
•
Nařízení vlády ČSR o památkové rezervaci v hlavním městě Praze č. 66/1971 Sb.
•
Nařízení vlády ČSR o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou za památkové rezervace č. 54/1989 Sb.
metodiky
Rozbor konkrétních příkladů specifikoval 4 základní kategorie tvůrčích přístupů v procesu doplňování historické městské struktury. Výsledkem takové
evoluce jsou dílčí obrazy města zrcadlící společenské podmínky doby vzniku, kontext prostředí a
dějinný vývoj. Průběh formování nelze ovšem považovat za samovolný, nýbrž podmíněný celou řadou
určujících nástrojů. Legislativní rámec vydaný za
účelem ochrany dochovaných hodnot však přesahuje svou působností právě do procesů formulace
hodnot nových. Předmětem příspěvku se proto stane konfrontace platných ustanovení se současnou
stavební produkcí v zájmových oblastech sídel.
Vývoj ochranářství prodělal rozsáhlý vývoj.
V současné chvíli se prezentuje jako stabilizovaný
(na území ČR) ve smyslu odmítání zásadních změn,
které by jinak mohly přispět k vitalizaci celého systému památkové péče. Oproti tomu zkostnatělý
přístup založený na principech konzervace a rekonstrukce je prosazován jako ideální a mnohdy jako
jediný možný.
Problémy zde představují právě pokusy o aplikování způsobu památkové péče týkající se nejvýznamnějších kulturních statků na jiný druh památek,
bez ohledu na vydané plány ochrany, pokud vůbec
vydány byly.
Památku ovšem nutno považovat za předmět
hodného dalšího vývoje, existují-li pro takový postup
adekvátní důvody (význam místa či typologie, ...).
Památková ochrana nesmí volit extrémní řešení nezohledňující v potřebné míře i jiné konkurující
legitimní zájmy a musí usilovat o co nejmenší omezení vlastnických práv dotčených vlastníků nemovitostí. Jiný postup (šablona celostního omezení) je
nelegitimní, ač v českém prostředí bohatě rozšířený,
vesměs zavedený jako precedens.
Mezinárodní legislativa ratifikovaná mnohými státy, na jejichž území vstupuje v platnost v totožném
znění, se v konečném důsledku projevuje výrazně
diferencovaně. Důvodem jsou na jedné straně vnitřní zákony a právní předpisy jednotlivých zemí, na
straně druhé se jedná o projev kulturní vyspělosti a
vzdělanosti.
Jak praví mezinárodní ustanovení, užití všech
čtyř základních přístupů k soudobému doplňování
urbanistické struktury není zcela legitimní a podporované. Ač na území České republiky je výrazně
potlačován způsob stylové konfrontace, právní rámec odříká právě druhý extrém - aplikaci fasádismu,
tendenčního rozmaru, usnadňující pronikání nekvalitní stavební produkce do architektonicky cenných
oblastí. Takovému průběhu se v našich podmínkách
překvapivě daří i za vzrůstající kritiky.
Není to ovšem jediný prohřešek, kterým uhýbáme od důkladného dodržování ratifikovaných smluv,
čímž ochuzujeme a poškozujeme vlastní kulturní
dědicvtí (paradoxně ve snaze o maximální ochranu).
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
- Hodnocení vývoje názorů na střet současného a
minulého (názorové roviny před i po vzniku památkové
péče). Ověření společensko legitimnosti jednotlivých
přístupů na základě historické zkušenosti.
05
Celkové vyhodnocení jednotlivých přístupů z
hlediska všech studovaných hledisek
- Obhájení (žádné a minimální přizpůsobení)
- Výhradní respektování (maximální přizpůsobení)
- Odmítnutí (fasádismus)
06
Hledání výsledné formy s ohledem na již publikované dokumenty
07
Publikování závěrů
- Forma management plánu
- Forma reedice vydaných metodik
- Forma plánu ochrany (resp. plánu rozvoje) památkově chráněného území
Otto Wagner
x
Jan Kaplický
x
Rem Koolhaas
x
...
Linie nevykazující přílišnou snahu o splynutí (žádné přizpůsobení) představuje především projevy modernistické,
ryze invenční, pracující s novotvary.
Obohacení dochovaných hodnot netradičním, neobvyklým a nekonvenčním přístupem. Tvůrčí postup, projev vynalézavosti s přínosem něčeho nového, originálního. Invenční řešení zadání s čitelnou mírou užitečnosti
novotvaru, vykazující hodnotnost a akceptovatelnost pro společnost. Řešení vystupující ze současně nastalých
podmínek (změněných oproti předcházejícím, na základě čehož dochází k odchýlení od tradičních postupů).
Zdokonalení určitého řešení na základě poznání dosavadního vývoje.
Dosahování konstrastu s vědomou absencí přínosu a užitečnosti (nízká kvalita zpracování) je projevem porušování základních ustanovení regulujících chování v památkově chráněných místech!
2004
Golden Nugget
Innocad
Graz, Rakousko
04
Historická sonda
1a / mezinárodní projev invence
1b / mezinárodní projev invence
1c / mezinárodní projev invence
2005-2008
Knihovna v Luckenwalde
ff-Architekten
Luckenwalde, Německo
2012
Pavilon islámského umění v Louvru
Mario Bellini, Rudy Ricciotti
Paříž, Francie
2008-2010
Museum der Kulturen
Herzog de Meuron
Basel, Švýcarsko
1.3
Maximální přizpůsobení ~ konzervativní historismus
Tzv. konzervativní historismus / historizující konzervatismus. Opis, kopie, napodobenina, imitace bez tvůrčích
znaků. Upřednostňování falešného nahrazování (na hranici kýče) před možnostmi vlastního invenčního projevu s
mylným (lživým) úmyslem podpory a rozvoje autentičnosti prostředí.
Základní znaky: tradicionální způsob ztvárnění fasády - rastr, daný okenními a dvěřními otvory bývá obohacen o
prosté ploché šambrány, ploché kordonové římsy či lizénové rámy a jednoduchou korunní římsou. Samozřejmou
součástí takové fasády jsou dělená, v našem historickém prostředí obvykle dvojdílná vícetabulková okna orientovaná na výšku.
1.4
Fasádismus
„Co oči nevidí, srdce nebolí“.
Způsob rekonstrukce s důrazem na zachování fasády nebo jejího fragmentu. Za vnějším lícem budovy pak
obyčejně dochází k vestavbě novostavby. Metoda zachovávající původní vzhled ulice vyhovující požadavkům
památkové péče (uplatňované orgány českých samospráv), která často posuzuje pouze vnější vzhled oproti
vnitřním vazbám. V pravém slova smyslu se ovšem jedná o nekulturní přístup, pokrytecké gesto, usnadňující
pronikání bezcenné „architektury“ na významné stavební parcely v historickém jádru města, jehož slupka se
tímto způsobem proměňuje v tupou kulisu.
Maskováním vlastního projevu za původní vnější slupkou, která osiřela od zbytku původní hmoty domu a absolutně tak pozbyla významu.
Základní znaky: zachování vnější fasády, vybourání všech vnitřních konstrukcí a jejich nahrazení za nové, akontextuální vůči fasádě.
1998
Novostavba městského domu
autor (?)
Planá, Česká republika
cca 2003
Zástavba proluky
autor (?)
Masarykovo náměstí, Ostrava
•
Nařízení vlády ČR o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády ČR
č. 112/1991 Sb., nařízení vlády ČR č. 262/1995 Sb. a nařízení vlády č. 171/1998 Sb. č. 55/1989 Sb.
•
Nařízení vlády ČR o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb.
č. 111/1991 Sb.
•
Nařízení vlády ČR o zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky č. 112/1991 Sb.
•
Nařízení vlády ČR o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády
č. 171/1998 Sb. č. 404/1992 Sb.
•
Nařízení vlády ČR o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkovou rezervaci č. 443/1992 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury
za památkové rezervace č. 127/1995 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb., nařízení vlády č. 336/2002 Sb. a nařízení vlády č. 422/2005 Sb. č. 262/1995 Sb.
•
Nařízení vlády o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky č. 182/1996 Sb.
•
Nařízení vlády o vymezení některých kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů č. 171/1998 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky ve znění nařízení vlády č. 51/2010 Sb. č. 147/1999 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky č. 132/2001 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 422/2005 Sb. č. 337/2002 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd u Liberce a některých movitých kulturních památek za národní kulturní památky a o změně některých dalších předpisů č. 422/2005 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky č. 170/2008 Sb.
•
Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky č. 50/2010 Sb.
•
Management Plan historického jádra Prahy, plán správy památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO (koncept 2009/02)
novostavba (1993-1995) za fasádou (1892)
obchodní dům DAREX Center
Ing. arch. Václav Bašta, Land Company
Václavské nám. 11, Praha, Česká republika
novostavba (2008) za fasádou (1853)
Luxusní bydlení ve Westbourne Church london
DOS Architects
Londýn, Velká Británie
MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (UNESCO, Haag, 1954)
Doporučení UNESCO týkající se zachování krásy a charakteru krajiny a historických sídel z roku 1962
Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídel, ICOMOS 1964 (Benátská charta)
Doporučení UNESCO týkající se ochrany kulturních statků ohrožených veřejnými nebo soukromými pracemi z roku 1968
Doporučení UNESCO týkající se ochrany kulturního a přírodního dědictví na národní úrovni z roku 1972
Úmluva o ochranu světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO, Paříž, 1972)
Operační směrnice k naplňování Úmluvy o světovém dědictví
Doporučení UNESCO týkající se ochrany historických nebo tradičních souborů a jejich role v současném životě z roku 1976
Australská charta ICOMOS k péči o místa s kulturním významem (ICOMOS, Burra, 1979) Charta z Burry
Mezinárodní charta o historických zahradách, ICOMOS 1982 (Florentská charta)
Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (Rada Evropy, Granada, 1985)
Charta pro záchranu historických měst a městských souborů, ICOMOS 1987 (Washingtonská charta)
Úmluva o ochranu archeologického dědictví Evropy (Rada Evropy, Valletta, 1992)
Směrnice pro vzdělávání a školení v oblasti ochrany památek, areálů a sídel (ICOMOS, Colombo, 1993)
Dokument o autenticitě z Nara (ICOMOS, Nara, 1994)
Akční plán kulturních politik pro rozvoj přijatý ve Stockholmu ve čtvrtek 2. dubna 1998 mezivládní konferencí o kulturních politikách pro rozvoj
Mezinárodní charta o lidovém stavebním dědictví (ICOMOS, Mexiko, 1999)
Zásady ochrany historických dřevěných staveb (ICOMOS, Mexiko, 1999)
Mezinárodní charta o kulturním turismu (ICOMOS, Mexiko, 1999)
Evropská úmluva o krajině (Rada Evropy, Florencie, 2000)
Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě (Generální konference UNESCO v Paříži, 2. listopadu 2001)
Charta ICOMOS – zásady pro analyzování, ochranu a stavební obnovu architektonických památek (ICOMOS, Viktoriiny vodopády, 2003)
Xi’anská deklarace, ICOMOS 2005
Vídeňské memorandum z roku 2005
ODBORNÉ PUBLIKACE
•
•
•
•
Novostavby v památkově chráněných sídlech, 2004
Příručka vlastníka kulturní památky a nemovitosti v památkově chráněných územích, 2010
Koncepce NPÚ na léta 2011–2015
Památková ochrana a regenerace historických měst v České republice 1945–2010
Řazeno chronologicky
Závazné právní předpisy
Doporučující dokumenty
(1a - 1b)
PŘIPISOVANÉ HODNOTY ODPOVÍDAJÍ
VÝZNAMU BUDOVY.
(2a - 2b)
KONZERVACE, PROPAGACE,
ZHODNOCOVÁNÍ, ROZVÍJENÍ,
TOLERANCE KE ZMĚNÁM.
2a / národní projev odmítání
2b / národní projev odmítání
2c / národní projev odmítání
2007
Národní knihovna
Future Systems - Jan Kaplický
Praha (Letná), Česká republika
Pražská památková rezervace
7 x za období let 1899–1987
Dostavba Staroměstské radnice
-Praha, Česká republika
Pražská památková rezervace
20. století - dodnes
Výškové budovy na Pankráci
-Praha, Česká republika
Ochranné pásmo Pražské památkové rezervace
2d / národní projev akceptované degradace
2e / národní projev akceptované degradace
2f / národní projev akceptované degradace
1996
Palác Myslbek
AHK architekti
Praha, Česká republika
Pražská památková rezervace
2011 (?)
Stáčecí hala - Lázně Kyselka
-Karlovy Vary, Česká republika
Ochranné památkové pásmo
2001
Velký Špalíček
IMAG Architekt, s.r.o. - Milan Gál
Brno, Česká republika
Městská památková rezervace Brno
(3a - 3b)
ROZMANITOST JE NENAHRADITELNÝM
ZDROJEM DUCHOVNÍHO A
INTELEKTUÁLNÍHO BOHATSTVÍ
CELÉHO LIDSTVA.
(4a - 4b)
CÍLEM PÉČE JE ZACHOVAT KULTURNÍ
VÝZNAM MÍSTA NA ZÁKLADĚ ANALÝZ
A POROZUMĚNÍ.
(5a - 5b)
JE TŘEBA VYVAROVAT SE
ŠABLONOVITOSTI, PROTOŽE KAŽDÝ
JEDNOZNAČNÝ PŘÍPAD PŘINÁŠÍ JINÉ
KONKRÉTNÍ PROBLÉMY.
1d / mezinárodní projev invence
2006
Hotel Fouquet Barrière
Edouard François
Paříž, Francie
1e / mezinárodní projev invence
2003-2008
Caixa Forum Madrid
Herzog de Meuron
Madrid, Španělsko
1f / mezinárodní projev invence
2011
Museum of Historical Markmenship
Gnädinger Architekten
Duderstadt
(6a - 6b)
V OKOLÍ PAMÁTEK, UVNITŘ
ARCHITEKTONICKÉHO SOUBORŮ A
V PROSTORU MÍST JE ZAVAZUJÍCÍ
PROSAZOVÁNÍ OPATŘENÍ K
OBECNÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY
PROSTŘEDÍ.
Porozumění vůči rozmanitosti výrazu každé kultury je základním požadavkem kvalifikačních předpokladů památkáře. Kulturní pluralismus a diverzita by
měla být respektována všemi odborníky, řemeslníky
i pracovníky státní správy. Statky kulturního dědictví
vyžadují individuální posuzování v rámci kulturního
kontextu, do kterého patří. Z hlediska autenticity
není možné zakládat posuzování hodnot na pevně
stanovených kritériích. Tato interdisciplinární činnost
vyžaduje celou řadu odborných a řemeslných dovedností.
Památkáři by měli umět prokázat, že jejich požadavky jsou oprávněné z hlediska zákonů a slučitelné
se stavební praxí i fungováním měst.
Sen budoucnosti.
AKČNÍ PLÁN KULTURNÍCH POLITIK PRO ROZVOJ
Cíl 3, bod třetí: Novelizovat tradiční definici dědictví,
které je dnes nutno chápat jako soubor přírodních a
kulturních prvků, hmotných i nehmotných, zděděných
nebo nově vytvořených.
Právě díky těmto prvkům sociální skupiny poznávají
svoji identitu a svůj závazek předávat ho budoucím
generacím v lepší a obohacené formě.
VÍDEŇSKÉ MEMORANDUM Z ROKU 2005
(Světové dědictví a současná architektura):
... „Historická městská krajina získává svůj výjimečný a
univerzální význam s postupnou evolucí, (...).“
... „Průběžné změny funkčního využití, sociální struktury, politického rámce a hospodářského rozvoje,
které se projevují v podobě strukturálních intervencí ve
zděděné historické městské krajině, mohou být uznány
jako součást městské tradice (...).“
... „Hlavním úkolem současné architektury v historickém městském prostředí je reagovat na dynamiku rozvoje s cílem usnadnit socio-ekonomické změny a růst
na jedné straně a zároveň respektovat zděděný obraz
města a krajiny na straně druhé.“
... „S ohledem na základní definici (v souladu s článkem 7 tohoto memoranda) by se územní plánování,
moderní architektura a zachování historické městské
krajiny mělo vyhnout všem pseudohistorickým formám, popírajícím minulé i současné. Jedna
historická vrstva by neměla nahrazovat ostatní, historie
musí zůstat čitelná, přičemž kontinuita kultury prostřednictvím kvalitních zásahů je konečným cílem.“
... „Historické budovy, veřejné prostory a moderní architektura významně přispívají k vytváření jakési „značky“ města. Současná architektura může být silným
nástrojem pro konkurenceschopnost měst, protože
přitahuje obyvatele, turisty a kapitál. Historické a současné architektury představují aktivum místních komunit, které by mělo sloužit školským účelům, volnočasovým účelům, cestovnímu ruchu a mohlo by zabezpečit
tržní hodnotu nemovitostí.“
CHARTA ICOMOS – ZÁSADY PRO ANALYZOVÁNÍ,
OCHRANU A STAVEBNÍ OBNOVU
ARCHITEKTONICKÝCH PAMÁTEK
Zásady
1.3
Hodnota architektonické památky netkví pouze v jejím
vzhledu, ale též v celistvosti všech jejích složek jako
jedinečném výsledku dobových stavebních technik. S
kritérii ochrany památek je v naprostém rozporu
především postup, kdy se vybourají všechny vnitřní
konstrukce a ponechá se pouze fasáda.
CHARTA Z BURRY
Článek 15. Změna
15.1
Změna může být pro udržení kulturního významu
někdy nutná, avšak je nežádoucí, pokud by kulturní
význam místa snížila. Rozsah změny daného místa by
měl být navržen v závislosti na kulturním významu místa a jeho vhodné interpretaci.
Článek 22. Nové dílo
22.1
Nová díla, jako jsou například přístavby k místu, mohou
být akceptovatelná tam, kde neruší či nezakrývají kulturní význam místa, nebo tam, kde nesnižují možnosti
jeho interpretace a ocenění.
Nová díla mohou být s místem v souladu, jestliže jsou
jejich umístění, objem, forma, měřítko,charakter, barva,
struktura a materiál podobné stávající struktuře – je
však třeba vyhnout se imitacím. (*)
22.2
Nová díla jako taková by měla být snadno
rozpoznatelná.
(*) V textu jsou pod zněním jednotlivých bodů Charty v
některých případech kurzívou doplněny vysvětlující poznámky, které nejsou součástí oficiálního znění Charty.
(Převzato ze sborníku Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, NPÚ, Praha: 2007)
WASHINGTONSKÁ CHARTA
Metody a nástroje
(8) Nové funkce a činnosti musí být slučitelné s charakterem historického města nebo historickými soubory.
Adaptace těchto celků pro požadavky současného
života vyžaduje pečlivý postup při instalaci a úpravách
městské infrastruktury a služeb.
(9) Jedním ze základních cílů péče by mělo být zlepšení kvality bydlení.
(10) Pokud je nezbytné postavit nové budovy nebo
adaptovat existující stavby, musejí být respektovány
stávající prostorové poměry, zejména příslušné měřítko
a velikost parcel. Není nutné bránit zavádění
současných prvků, jsou-li v souladu s okolím. Harmonické začlenění soudobých prvků může přispět k obohacení celku.
DOKUMENT O AUTENTICITĚ Z NARA
Památková péče: veškeré snahy směřující k pochopení kulturního dědictví, k seznámení se s jeho historií a
významem (smyslem), k jeho hmotnému zabezpečení
a podle potřeby k jeho prezentaci, obnově a zhodnocení.
x
ZÁKON O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI
Péče státu o kulturní památky (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí,
jimiž orgány a odborná organizace státní památkové
péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a
vhodné společenské uplatnění kulturních památek.
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
POUŽITÁ LITERATURA
×
ANDARIN, Francesco - VAN OERS, Ron. The
historic urban landscape: managing heritage in an
urban century. West Sussex: Wiley-Blackwell, 2012.
ISBN 978-0-470-65574-0
×
KUČA, Karel – KUČOVÁ, Věra – KIBIC, Karel.
Novostavby v památkově chráněných sídlech. 1. Vyd.
Praha: NPÚ ú.p. Praha, 2004. ISBN 80-86234-54-1
×
JANSSON, Bo G. The Significance of World
Heritage: Origins, Management, Consequences. The
Future of the World Heritage Convention in a Nordic
Perspective. Falun: WHILD, 2013. ISBN 978-9185941-50-6
×
PEDERSEN, Arthur. Managing Tourism at
World Heritage Sites: a Practical Manual for World
Heritage Site Managers. Paris: UNESCO World Heritage Centre, 2002.
×
ERA21 #1 2014: Hmota a čas. Praha: O architektuře víc!, ERA Média, 2014. ISSN 1801-089X
×
Koncepce NPÚ na léta 2011 -2015, Praha:
NPÚ, 2011.
×
Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního
dědictví. 1. Vyd. Praha: NPÚ ú.p. Praha, 2007. ISBN
978-80-87104-14-9
×
KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní
dědictví UNESCO. 1. Vyd. Praha: NPÚ ú.p. Praha,
2009. ISBN 978-80-87104-52-1
×
Zákony, vyhlášky, nařízení
×
Mnohé další