np short paragraph
Transkript
np short paragraph
OBSAH | FEJETON | POŠLI TO DÁL | TÉMA: RITUÁLY | DĚJINY PŘÍTOMNOSTI | REPORTÁŽ | REFERÁT ROZHOVOR | ~ | KOMIKS A KŘÍŽOVKA | KULTURA | VÝTVARNÉ UMĚNÍ | LITERATURA | HUDBA | DIVADLO | FILM | ULIČNÍCI | SMS A E-MAILY | SVĚTOZOR Autor: Jiří Ptáček BEZ VZPOMÍNEK TO NEJDE PŘESTOŽE VÝSTAVA VZPOMÍNKY NA BUDOUCNOST SKONČÍ JEŠTĚ V ÚNORU, BYLA BY ŠKODA, KDYBY SE NEDOSTALA NA STRÁNKY NP. NEJENŽE JDE O DOSUD NEJLEPŠÍ VÝSTAVU V GALERII VÁCLAVA ŠPÁLY OD JEJÍHO PŘEVZETÍ NOVÝM PRODUKČNÍM TÝMEM. PRAVDĚPODOBNĚ BUDE TAKÉ POVAŽOVÁNA ZA JEDNU Z NEJVYTŘÍBENĚJŠÍCH VÝSTAV NOVÉ SEZÓNY. Vzpomínky na minulost mají dvě témata, která se prostřednictvím vystavených děl vzájemně potkávají. Prvním je Špálovka jako umělecká instituce, druhým minulost, konkrétně epocha modernismu. Pozváni byli celkem čtyři umělci. Češi Markéta Othová a Dominik Lang a Rakušané Mathias Poledna a Florian Pumhösl. Pumhösl sňal z fasády poutač galerie a nahradil ho nápisem typograficky odpovídajícími stylu funkcionalistické budovy. Na zeď jednoho ze sálů zase narýsoval tužkou schémata konstruktivistických typografií Japonce Koshiro Onchi a Čecha Ladislava Sutnara. Lang umístil na strop chodby světlík, jaký by v podobné budově mohl být. Také sklem oddělil sály v suterénu, takže šlo nahlížet z jednoho do druhého, ale nešlo vstoupit. Jeho třetím dílem byl objekt Stavba II, v němž se snažil podle fotografie co nejvíce přiblížit stejnojmenné práci sochaře Stanislava Kolíbala. Druhý z Rakušanů, Mathias Poledna, umístil do vitrín obaly LP desek vydaných společností Folkways Records & Service Co, která vydávala etnickou hudbu a jiné terénní nahrávky. Napodobil muzeální expozici, které všechno mění v exponáty. Othová vyfotografovala květinové zátiší na černém a bílém pozadí a vytvořila zdánlivou opozici pozitivu a negativu. A to je skoro vše… UKÁZAT POVAHU Pro Vzpomínky na minulost, a zejména pro kurátora Karla Císaře, je důležité, že všechna tato díla různými způsoby reflektují kontext PODRŽENÁ GALERIE místa, v němž se výstava pořádá, a aspekty modernismu, který ovšem býval doma právě zde. Modernismus je složitý pojem. Jeho počátky bývají spatřovány v umění 2. poloviny 19. století a vrchol v 1. polovině dvacátého. Zahrnuje ideály modernizace v nejrozmanitějším smyslu, neustálé experimentování s formou uměleckého díla i sebekritičnost, která ale potvrzuje kompetenci modernistů v jeho experimentech. Umělci ze Špálovky se na modernismus neobořili, spíš se zdá, že jsou jím fascinováni. Inspirují se jím však jen to té míry, aby výsledná díla nepřestala poukazovat na jeho povahu. Císařovi lze připsat k dobru, že výstavu nepřetížil teorií a hledal především silný estetický výraz. Mimochodem, modernismu je přičítáno (a vyčítáno) odpoutání umění od zájmů společnosti a upřednostnění ryzích estetických hodnot. Karel Císař vždy vyhledává eleganci. Jestliže kvůli Bienále mladého umění 2005 českému umění obrousil hrany a učinil ho stravitelným pro široké vrstvy, na loňském ročníku stejné akce expozici instaloval tak, že by se za to nemusel stydět aranžér butiku luxusním zbožím. Na Vzpomínkách na budoucnost operoval s menším počtem účastníků a děl. Úspornou instalací se mu tak podařilo zdůraznit tektoniku galerijního prostoru. To nebylo nahrávkou pouze pro Langa iner venujícho do architektur y. Odhalený interiér Špálovky především vyjádř il sám sebe jako ztělesnění „místa pro umění“, které není neutrální, ale podmíněné ideály doby, třebaže jedním z ideálu bylo vytvořit neutrální místo, v němž bylo lze uplatňovat modernistické umění. Langovy a Pumhöslovi inter vence i Polednovo muzeum tento charakter Špálovky pouze potrhly. Bez literatury, pouze výtvarnými prostředky, objevily Vzpomínky na budoucnost rozhraní mezi okouzlením modernismem a kritickým vědomím, že byl formou estetického a myšlenkového diktátu, přestože to jeho představitelé neradi připouštěli. A právě skutečnost, že tyto souvislosti byly naznačeny výtvarně, výstavu vyzdvihlo nad průměr obdobné výstavní produkce v nás. Vzpomínky na budoucnost. Galerie Václava Špály, Národní 30, Praha 1 (www.spalovka.cz). Výstava potrvá do 22. února. LUKÁŠ HÁJEK PETER RONAI Student ateliéru multimédií brněnské FaVU Lukáš Hájek (www.lukashajek.net) ohlásil samostatnou výstavu, ale pak dal rovnocenný prostor svým vrstevníkům. Společná expozice sotva drží pohromadě, není to ale chyba, protože právě toto Hájek a jeho hosté požadují od vizuální komunikace. O podlaží výš nad Hájkovým mladistvým bratrstvem vystavuje o půlstoletí starší pedagog stejné fakulty Peter Ronai. Vybral práce založené na vlastních fotografických podobenkách. Ať už je pořídil v komunálních ateliérech nebo dohledal ve albech z dětství, všechny použil jako materiál pro technologické mutace a grimasy, okrášlené těmi nejubožejšími grafickými efekty. Ronaiova práce je hluboce neseriózní, znevažující a sebeironická, ale zcela vážně odkazuje ke vzorům v dada a pionýrských časech konceptualismu. Bodejť: V. Novák, F. Smetana, V. Vlková a M. Bažantová. Galerie mladých, Radnická 4, Brno (www.kultura-brno.cz). Peter Ronai: Real Time. Galerie u Dobrého pastýře, Radnická 4, Brno (www.kultura-brno.cz). 23