Fryderyk Chopin
Transkript
Fryderyk Chopin
Barbora Špinarová 4/II klavír u E. Št. Fryderyk Chopin Vlastním jménem Fryderyk Francizsek Chopin byl polský hudební skladatel a klavírní virtuos, který proslul v období romantismu. Vytvořil nový blok klavírní hudby se zaměřením na virtuóznost, kterou však sám nevnímal jako samotný cíl. Typickým zvukem Chopinovým skladeb je šum a vlnění, jež dávají křehký zvuk v melodii a harmonii, které jsou ovšem podepřeny harmonickou technikou. Jiné z jeho skladeb jsou zase typické patetičností, nostalgií nebo tragikou. Chopin se narodil v malé polské obci Želazowa Wola, vzdálené asi 50 km od Varšavy. Den jeho narození není znám zcela přesně, poněvadž z korespondence jeho matky jasně vyplývá, že se narodil 1. března, avšak v rodném listě je uvedeno datum 22. února 1810. Jeho otec Nikolas pocházel z francouzské selské rodiny sídlící v Lotrinsku. Do Polska přijel v roce 1802 jako vychovatel, naučil se polsky a poznal se zde se svou budoucí ženou Justinou, se kterou se o 4 roky později oženil. Po šesti letech manželství se jim narodil syn Fryderyk. Dětství trávil Fryderyk Chopin ve Varšavě, kam se rodiče odstěhovali, když mu bylo sedm měsíců, a kde prožil dětství i mládí v harmonické rodině, obklopen péčí rodičů a sester. V roce 1816 začal Chopin studovat hru na klavír u Čecha Vojtěcha Živného. Ten ho už v sedmi letech seznámil s klavírním dílem Johana Sebastiana Bacha a Fryderyk se už v tak útlém věku pokoušel o své první skladby. Od roku 1822 pak studoval na varšavském lyceu. Pro jeho hudební vývoj mělo kromě studia ve Varšavě vliv seznámení s polskou lidovou hudbou během návštěv polského venkova a dále pak koncerty předních virtuosů té doby (např. Paganiniho). Jeho první skladba nese název Klavírní rondo c moll. Pak psal mezi léty 1827-28 variace na Mozartovu operu Don Giovanni. Pověst vynikajícího klavíristy mu umožnila koncertovat ve Vídni (1829), ale i v Praze, Teplicích a Drážďanech. Při pobytu v Praze zapsal do Hankova památníku krátký veršovaný mazurek o česko-polském přátelství. Chopin byl velký vlastenec. Byl nadšen myšlenkou polské národní svobody a netajil se tím. To bylo však také příčinou jeho odchodu z Polska po nezdařeném listopadovém povstání v roce 1830. Po krátkém pobytu ve Vídni se natrvalo usadil v Paříži, kde působil jako učitel pro zámožné žačky. V Paříži našel Chopin svůj druhý domov. Po počátečních těžkostech dosáhl významného postavení mezi pařížskými umělci a navázal s nimi úzké kontakty, neboť díky svému šarmu, umění, inteligenci a vybraným způsobům se k němu poutala pozornost společnosti. Stýkal se zde i s vůdci a společenskými představiteli polské emigrace, která se po neúspěchu povstání uchýlila do zahraničí. Chopin se nikdy neoženil a často trpěl pocity samoty. Ve Francii však našel svou životní lásku, spisovatelku George Sandovou a jejich vztah vydržel deset let. Na začátku by se skutečně dalo mluvit o pravé lásce, avšak později se ze strany Sandové jednalo spíše o vztah ošetřovatelský, až mateřský. Někdo říká, že je vztah jen vyčerpával. Faktem ale zůstává, že v době jejich soužití napsal Chopin řadu svých vrcholných děl. Nějaký čas spolu strávili i na Mallorce, kde těžce onemocněl plicní chorobou. V roce 1848 cestoval po Anglii a Skotsku a onemocněl těžkou tuberkulózou. Na konci listopadu se Chopin vrátil zpátky do Paříže. Zimu prožil v neustálých nemocích, ale i navzdory tomu se stále stýkal se svými přáteli a konejšil je svou hudbou. Postupně však jeho síly slábly a nedostávalo se mu prostředků na základní lékařské potřeby, proto musel začít s prodejem svého hodnotného nábytku a majetku. Jeho zdravotní stav se rychle zhoršoval, a proto si Chopin přál mít nablízku někoho ze své rodiny. V červnu 1849 pozval do Paříže svou sestru Ludwiku Jedrzejewicz, která mu v mládí dávala první lekce na klavír. V Paříži spolu s Chopinem žili v hezkém slunném apartmá, kde také několik minut před druhou hodinou ranní ve čtvrtek 17. října 1849 Chopin zemřel. Vědci se dnes spíše přiklánějí k názoru, že trpěl obyčejnou alergií, se kterou si tehdejší medicína neuměla poradit. Jeho hrob se nachází na hřbitově Pére Lachaise, kde byl pochován na své přání. Zajímavostí je, že jeho srdce bylo po jeho smrti vyjmuto a převezeno do Polska ve speciální stříbrné schránce, která se nyní nachází ve varšavském kostele Svatého kříže. Přestože polovinu života prožil mimo Polsko, jeho dílo je bytostně polské: etudy, balady, nokturna i idealizace různých tanců (56 mazurek, 12 polonéz, 15 valčíků aj.). Napsal i mnoho sonát (nejznámější je c moll-Revoluční). Další známá díla jsou např. Preludium cis moll, Fantaisie-Impromptus cis moll, Balada f moll, koncerty e moll a f moll a další. Ve svém díle dosáhl nejen virtuozity, ale také nového pojetí - vytvořil vlastní nový klavírní styl, ve kterém dominuje zdobnost a vylehčenost melodií. Polského skladatele Fryderyk Chopina jsem si pro svůj referát vybrala proto, že mě samotnou jeho život zajímá a velice obdivuji jeho klavírní tvorbu. Nejenže jeho skladby ráda hraji, ale když slyším některou z nich, hluboce to na mne působí. Jeho krásné melodie ve mně dokáží vzbudit rozradostnění a líbezný pocit, nebo naopak melancholii a smutek. Chopin pro mě navždy zůstane světovým virtuózem a jeho skladby mou vlastní motivací ke hře na klavír. Barbora Špinarová
Podobné dokumenty
Frédéric François Chopin, výslovnost [ʃopeːn
Chopin, vzdělávaný doma do věku třinácti let, vstoupil na varšavské lyceum roku 1823, ale pokračoval ve studiu klavírní hry u českého skladatele Vojtěcha Živného. Roku 1825 nadchl publikum svou imp...
Více