Zpráva o veřejném slyšení v Senátu

ASOCIACE SDRUŽENÍ PRO OCHRANU A ROZVOJ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ČR
The Association for the Coservation and Development of the Cultural Heritage in the Czech Republic
Karolíny Světlé 5, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 371 595 624; GSM: +420 777 183 077, +420 737 939 104, +420 736 181 289
[email protected];
www.asorkd.cz;
www.zachrante-lazne-kyselka.cz/
ASORKD
Zpráva o veřejném slyšení v Senátu
V pondělí 12. 12. 2011 se uskutečnilo veřejné slyšení v Senátu Parlamentu České republiky
k záchraně lázní Kyselka. ASORKD byla na toto setkání velmi dobře připravena. Chtěli bychom na začátku této zprávy poděkovat signatářům petice, kteří věc Kyselky přišli do Senátu
podpořit, ale i těm, kteří nám drželi palce doma či nám napsali slova podpory nebo dokonce
zaslali finanční příspěvek. Zaháňský salónek Valdštejnského paláce praskal ve švech, kdy
dokonce senátor Adolf Jílek, jak můžete vidět v přiložené fotoreportáži, musel stát zcela
vzadu. Samozřejmě, že byla snaha vlastníků kulturních památek v Kyselce, rozmístnit mezi
naše řady své lidi, ale byli v naprosté menšině a v reakcích na jednotlivé komentáře to bylo
hodně znát. Ty s nápřahem pro záchranu Kyselky měly obrovský aplaus, komentáře druhé
strany velmi slabý a rychle utuchající potlesk. Protože slyšení bylo uskutečněno na základě
petice, měli jsme výhodu prvních příspěvků, což obnášelo více než hodinu času a velmi razantní palbu argumentů do řad vlastníků.
Slyšení zahájil v 10:00 hod. předsedající senátor Václav Homolka (KSČM) člen Výboru pro
vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor Slyšení pořádal. Pan senátor
v úvodním slovu vzpomněl příklad obnovení nedalekých lázní v Klášterci nad Ohří odkud
pochází. Město za tento čin obdrželo ocenění Město roku 1998. Lepší rozjezd slyšení k záchraně lázní Kyselka jsme si ani nemohli přát. Následovala vystoupení zástupců petentů a to
v následujícím pořadí:
1. Pavel P. Ries, prezident Asociace – ten nejprve požádal přítomného pana Petra Lněničku, aby spustil projekci svého videospotu Umírající lázně Kyselka, který ve zkráceném sestřihu (3 minuty) připravil jeho autor pro toto slyšení; po projekci shrnul prezident Asociace vývoj devastace Kyselky od r. 2006 a úlohu vlastníků, kterou přirovnal k předstírání, že jim jde o záchranu a dále se zaměřil na obsah petice a na výčet,
které články z ní jsou plněny a které zatím ne; na závěr svého vystoupení nechal přítomným rozdat katastrální mapy s barevným vyznačením čachrů vlastníků s pozemky
v lázních,
2. Ing. Martin J. Kadrman, viceprezident Asociace - se zaměřil, mimo jiné, na výčet porušení Památkového zákona vlastníky,
3. Ing. arch. Marie Švábová, členka prezidia Asociace – přišla s nádhernou úvahou
o tom, co znamená ochrana kulturního dědictví pro paměť národa a tím jeho existenci
(velmi doporučujeme si tuto úvahu přečíst v přílohách),
4. Mgr. Lubomír Zeman, historik, autor stavebně-historického průzkumu Lázní Kyselka
– seznámil přítomné s podrobným výčtem jmen významných evropských architektů,
kteří se na architektonickém pojetí Kyselky podíleli,
5. akad. mal. a restaurátorka Zuzana Poláková, externí poradkyně Asociace – se ve svém
příspěvku věnovala stavu památek v Kyselce a možnosti jejich restaurování a jednoznačně, díky své odbornosti a mnohaleté praxi, vyvrátila zavádějící informace vlastníků, že se většina objektů musí zbourat pro jejich pokročilou devastaci. Vzpomněla
také jak se již v roce 2006, coby poradkyně ministra kultury zúčastnila jednání s KMV
1/1
v Kyselce, kdy se nepravdivými údaji snažily KMV získat odnětí památkové ochrany
s některých objektů.
Jak již bylo řečeno výše, všechna vystoupení byla odměněna bouřlivým potleskem přítomných zástupců veřejnosti. Všechny uvedené příspěvky najdete v plném znění v příloze této
zprávy. Slyšení dále pokračovalo stanovisky dotčených institucí a organizací v tomto pořadí:
1. PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury ČR – zhodnotila dosavadní
průběh jednání MK ČR s vlastníky kulturních památek v Kyselce a sdělila záměr dalšího postupu,
2. Tomáš Karel, ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště
v Lokti – uvedl dosavadní postup tohoto pracoviště při jednání s vlastníky kulturních
památek v Kyselce,
3. Ing. Eva Valjentová, radní Karlovarského kraje pro kulturu – sdělila stanovisko Karlovarského kraje k záchraně kulturního dědictví v Kyselce.
Je z podivem, že se veřejného slyšení nezúčastnil nikdo ze zastupitelstva obce Kyselka.
Zřejmě se necítí vázáni přáním voličů, kteří 140 podpisy pod peticí (55% z občanů
v produktivním věku) dali jasně najevo, že nesouhlasí s barbarským zničením tváře Kyselky
tzv. revitalizací, ke které se ti, kteří je mají zastupovat ve většině hlásí. Po vystoupení Ing.
Valjentové tedy následovala přestávka na malé občerstvení.
Po přestávce ve 12:00 hod., dostali slovo vlastníci kulturních památek a ti, které si vlastníci
pozvali, aby promluvili na jejich straně. Vystoupení jednotlivých osob bylo v tomto pořadí:
1. Petr Dostál, zplnomocněná osoba za C.T.S. – Duo, spol. s r. o., vlastníka kulturních
památek v lázních Kyselka – předně začal zpochybněním petice a poučoval Senát, že
se dopustil porušení zákona, v jeho dalším komentáři jsme se pak nedozvěděli nic
jiného, než to, co tvrdí již 6 let; mimo obvyklých kamufláží uvedl, že do základní
údržby a ochrany objektů již investovala C.T.S. Duo více jak 5 mil. Kč, přitom mu
nějak unikala ta prokazatelná skutečnost, že objekty jsou dnes na tom hůře, než když
je koupili,
2. Alessandro Pasquale, generální ředitel a vlastník Karlovarských minerálních vod, a. s.
– jeho vystoupení vzbudilo největší nevoli v řadách veřejnosti, neboť jeho příspěvek
byl veden nikoliv ad rem, ale zásadně a záměrně ad hominem, tedy pozurážel koho
mohl a to především členy Asociace a z viceprezidenta Martina Kadrmana udělal kriminální osobu; ani on si neodpustil poučovat senátní výbor, že internetové petici vůbec neměl umožnit projednání; dále sdělil, že Asociace se prý dopouští jen lží a urážek
vůči jeho rodině, přitom, když některé uvedl, dopouštěl se, mírně řečeno, velkého
zkreslení on; přestože každý z vystupujících měl k dispozici pro svůj komentář 10
minut, dostal pan Pasquale dvojnásobný čas, kvůli překladu z Italštiny do češtiny, ten
však, bez přerušení předsedajícím, protáhl na 50 minut(!); chtěli jsme protestovat, ale
pak jsme si řekli, že se předsedající zřejmě řídil zásadou Napoleona Bonaparta –
„Dělá-li nepřítel chybu, tak ho nevyrušujme!“; pokud získáme ze Senátu nahrávku
(nahrávalo se celé veřejné slyšení) tak tuto „řečnickou lahůdku“ uveřejníme na našem
webu; ironický výsměch sklidil A. Pasquale v okamžiku, kdy auditoriu sděloval, že
nám, neschopným Čechům, zachránila jeho rodina polovinu dědictví Heinricha
Mattoniho (myslel tím těžbu minerální vody pod značkou Mattoni), což bychom my
sami nedokázali; to už nevydržel viceprezident ASORKD Petr Šefl, sedící mezi
veřejností a na protest opustil sál;
3. Mgr. Jiří Klsák, archeolog, historik, zakladatel a dlouholetý prezident občanského
sdružení Klub za krásné Karlovarsko, v současné době náměstek primátora Města
Karlovy Vary – především nabádal k jednání a hledání konsensu, prohlásil, že s tak
2/2
velkým bouráním objektů v Kyselce, jak navrhují vlastníci, nesouhlasí, ale vše, dle
jeho názoru, zachránit nepůjde; po projevu A. Pasquala měli přestavitelé ASORKD
pocit, že se necítil nejlépe v zařazení v programu na straně vlastníků. Bylo zřetelné, že
A. Pasquale svým projevem od sebe odvrátil i lidi typu náměstka Klsáka, kteří se
snažili u problému Kyselky hledat nějakou schůdnou cestu kompromisu mezi
vlastníky a tvrdými kritiky jejich devastace kulturních památek v Kyselce.
4. Zdeněk Havlina, projektant, MEDIKA Projekt s.r.o., spoluautor konceptu revitalizace
lázeňského území v Kyselce
5. Ing. Ivan Žikeš, bývalý dlouholetý prezident a viceprezident Asociace realitních kanceláří České republiky, člen světové organizace realitních makléřů FIABCI, člen Národní asociace realitních makléřů USA, spolumajitel realitní kanceláře RECOM REALITY s.r.o. v Karlových Varech, soudní znalec v oboru oceňování nemovitostí a respektovaný regionální odborník na nemovitosti
6. MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR, generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov, a. s., a generální ředitel Lázní Luhačovice, a. s.
Poslední tři řečníci nezapřeli pro jaké barvy zde bojují a předháněli se v dokazování, proč památkový komplex v Kyselce nejde zachránit jako celek. Úsměvné bylo u MUDr. Bláhy dokazování, že návrat k lázním v Kyselce je čiré bláznovství, v době, kdy je celé lázeňství u nás
ohroženo ve své existenci. To mu ale nikterak nebrání sedět v šesti správních radách různých
lázní u nás, zřejmě je donkichotsky zachraňuje.
Poslední stanoviska k záchraně kulturního dědictví v Kyselce přednesli:
1. ThDr. Kateřina Klasnová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR - záznam
celého vystoupení nejdete zde: http://www.katerinaklasnova.cz/novinky/v-senatu-k-laznim-kyselka,
2. RNDr. Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv – velmi ostře upozornila
vlastníky, že se jednoznačně a dlouhodobě dopouštějí porušování zákonů tohoto státu,
které platí pro každého a že se z tohoto porušování nelze vyvinit předkládáním
projektů na záchranu památek na jejíchž devastaci nesou díl viny, dále sdělila, že stát,
pokud chce být právním státem, si musí umět vynutit dodržování zákonů na všech
občanech bez rozdílu a že je smutné pokud umí dohnat k odpovědnosti vlastníka malé
památkově chráněné chaloupky a nedokáže to u velké firmy,
3. Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík CSc., rektor Akademie výtvarných umění v Praze – potvrdil
názor akad. mal. a restaurátorky Zuzany Polákové, že restaurace všech památkově
chráněných objektů v Kyselce je možná a nutná pro zachování tohoto cenného architektonického souboru, který má obrovskou hodnotu ve svém urbanistickém celku;
upozornil, že Heinrich Mattoni byl především podnikatel s prodejem minerální vody,
ale lázně vybudoval jako svoji reklamní vlajkovou loď, apeloval tedy na A. Pasquala,
že by si měl vzít příklad z tohoto kultivovaného geniálního podnikatele a z restaurace
památkového komplexu v Kyselce udělat svoji reklamní vlajkovou loď,
Protože se ve veřejném slyšení jednotlivých účastníků značně překročil plánovaný čas pro
tiskovou konferenci, přerušil předsedající slyšení a vyzval přítomné novináře k položení
otázek. Po tiskové konferenci veřejné slyšení pokračovalo a byl dát prostor přihlášeným
do závěrečné diskuse, kdy každý přihlášený měl k dispozici 3 minuty.
S velmi zajímavým příspěvkem do diskuse přišel Ilias Michopulos, který patřil ke skupině
řeckých dětí, zachráněných v padesátých letech u nás před občanskou válkou v Řecku
a prožil velkou část svého dětství právě v Kyselce. Apeloval na naší národní hrdost,
abychom si nenechali ničit naše kulturní dědictví. Ilias Michopulos byl první, kdo se
pokusil již v roce 2005 o petici za záchranu lázní Kyselka.
3/3
Zajímavý příspěvek do diskuse měl i viceprezident ASORKD Petr Šefl, který na příkladu
renovace starých hudebních nástrojů zcela zničených povodní a poté zrestaurovaných tak
(na jejich restauraci se podílel), že je na ně opět možné hrát, ukazoval, že rozhodnout
o zbourání památek v Kyselce by byl barbarský čin, stejně tak, jako je barbarské přivést
tyto památky do stavu nestarání se o ně.
Petr Růžička, člen prezidia ASORKD a restaurátor upozornil na možnost postupného
restaurování památek v Kyselce drobnými řemeslníky a restaurátory, tak jako tyto památky vznikaly, což by restauraci objektů nepoměrně zlevnilo oproti práci velkých firem.
Naposledy se do diskuse přihlásil senátor Adolf Jílek (TOP 09), který, zcela mimo kontext
tématu, ke kterému bylo slyšení svoláno, se zeptal viceprezidenta ASORKD Martina J.
Kadrmana, na záchranu nádraží Ústí nad Orlicí a ptal se ho, kde je to využití, které slíbil,
že pro nádraží zajistí? K odpovědi již nedal předsedající Martinovi Kadrmanovi prostor
a tak na tuto zavádějící otázku odpověděl panu senátorovi ještě téhož dne v Hyde parku
České televize. Najdete zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/211411058081212-hyde-park/
Veřejné slyšení bylo ukončeno závěrečnými slovy v 15:40 hod.
Co bude dál?
V lednu se uskuteční zasedání Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice,
které na základě veřejného slyšení přijme usnesení. Na nejbližším zasedání pléna Senátu
budou mít možnost jednotlivé strany hovořit ke všem senátorům. Ti nakonec přijmou
k petici usnesení Senátu cca v polovině ledna 2012.
Věc Kyselky se zatím až tak daleko nikdy nedostala“!
ASORKD samozřejmě nebude čekat na usnesení s rukama v klíně a připravuje další kroky
ve věci záchrany celého památkového komplexu v Kyselce
4/4