Velikonoce 2012

Velikonoce roku 2012
Ukřižovaný a Zmrtvýchvstalý Pán
ať nás provází po celý život!
2
Meditace: Umění žít
„Umění ţít“ není samozřejmě ţádnou jednoduchou
uměleckou disciplínou, na ţádné umělecké škole se jí
nevyučuje a navíc vyţaduje od kaţdého z nás
všestranné nadání. A stejně tak, jak různí jsme my lidé,
tak různorodé bývají i naše ţivotní výtvory. Někdo
třeba celý ţivot „kreslí“ jen samé naivní obrázky.
Vycházejí-li však upřímně od srdce, rádi jim
promineme, ţe neodráţejí ţádný velký umělecký růst,
nýbrţ jen čistotu autorovy duše.
Jiní naopak kolem sebe chrlí monumentální veledíla
a sloţité kompozice, ale mnohdy jim pořádně nerozumí
ani oni sami. Bohuţel vzniká také mnoho děl, které
bychom v galerii ţivota klidně postrádali, protoţe
z nich jde strach nebo s sebou v nějaké podobě přinášejí
samotné zlo. Ale naštěstí stále existují umělci ţivota, na
jejichţ díla se chodíme velmi rádi a opakovaně dívat
a jejichţ vernisáţe jsou pro nás opravdovým svátkem.
Proč se nám však jejich díla tolik líbí a proč jsou
jejich autoři naší duši tak blízcí?
Je to tou harmonickou paletou barev, jeţ dobře ladí
s naším světovým názorem? Je to tím trochu tajemným
světlem, které s neskrývanou nadějí prosvětluje okolní
temné pozadí? Je to těmi výstiţnými, s láskou
propracovanými
detaily
nebo
spíše
jasnou
srozumitelností a přehledným konceptem celé
kompozice, podtrhující známé ţivotní moudro
„v jednoduchosti je krása?“
Tím hlavním důvodem je však vţdy harmonický
soulad s věčnými úmysly a dokonalým svatým dílem
„Umělce Nejvyššího,“ tedy toho, jehoţ i nejvíce
milujeme.
Kdyţ máme při své ţivotní tvorbě před očima ono
„Já jsem cesta, pravda a ţivot,“ cítíme, ţe má naše
činnost nějaký smysl, jde nám mnohem lépe
„od ruky“ a ţe svým ţivotem skutečně vytváříme
něco pravdivého, nádherného a láskyplného - nejen
pro sebe, ale především pro druhé. A naopak,
kdykoliv z této cesty někde sejdeme, začnou v našem
ţivotním
umění
převaţovat
směry
jako
existencialismus a nihilismus.
Ţijme proto tak, abychom kaţdým dnem svého
pozemského ţivota vytvářeli do oné věčné „Boţí
galerie“ poctivá umělecká dílka – jakkoliv drobná,
ale přesto vţdy cenná.
Milostivý Pane, pokorně Tě prosíme, abys nám
v této kaţdodenní tvorbě s láskou pomáhal. Amen.
Jaroslav Verner, Mnichov 2012
napsáno pro Popelec umělců (zkráceno)
Scházíme se - naše Velikonoce 2012:
ZIRNDORF, Kaple Marie Goretti, An der Weinleithe 35, 90507 Zirndorf
Pondělí velikonoční
9. dubna
v 11 00 hodin bohosluţba, pomlázka
STUTTGART, St. Stephan, Rotenwaldstr. 96, 70197 Stuttgart
Bolestná neděle
25. března
ve 14 30 hodin v české řeči
Květná neděle
1. dubna
ve 14 30 hodin ve slovenské řeči
Velký pátek
6. dubna
v 15 00 hodin ve slovenské řeči
Bílá sobota - vigilie
7. dubna
v 19 30 hodin ve slovenské řeči
Boţí Hod velikonoční 8. dubna
v 9 00 hodin
ve slovenské řeči
2. neděle velikonoční 15. dubna
ve 14 30 hodin v české řeči
MNICHOV, St. Stephan, Thalkirchnerstr. 11, 80331 München
Květná neděle
1. dubna
v 9 45 hodin
ve slovenské řeči
Zelený čtvrtek
5. dubna
v 18 00 hodin sál Velehradu, po bohosluţbě agapé
Velký pátek
6. dubna
v 10 00 hodin „Kříţová cesta národů“ na pěší zóně
Velikonoční vigilie
7. dubna
ve 20 30 hodin ve slovenské řeči
Boţí Hod velikonoční 8. dubna
v 9 45 hodin
v české řeči, pomlázka
45
Pondělí velikonoční
9. dubna
v 9 hodin
ve slovenské řeči, pomlázka
FRANKFURT, Herz Jesu Kirche, Mathildenstr. 30, 60599 Frankfurt, Oberrad
Bolestná sobota
24. března
v 16 00 hodin v české řeči
2. sobota velikonoční 14. dubna
v 16 00 hodin v české řeči
KOLÍN NAD RÝNEM, MANNHEIM - podle oznámení slovenských misií
Srdečně zveme na velikonoční bohoslužby.
3
( k obrázku na 1 .straně Hlasu)
Do doby II. vatikánského koncilu (1962) se v kostelech ve Svatém týdnu stavěly tzv. Boţí hroby. Po liturgii
Velkého pátku se do nich přenášela eucharistie, byla to místa tiché modlitby a rozjímání. V kostele setrvaly do
Vzkříšení. Hroby bývaly v bočních kaplích kostela, někdy naopak stavby zakrývaly celý hlavní oltář.
Zvlášť v bývalém Rakousku – Uhersku byla tato tradice velmi ţivá.
Většinou šlo o originální práce. Později vznikly i dvě dílny, které vyráběly Boţí hroby sériově: v Hall in Tyrol a
v Olomouci. S obnovou liturgie po II. vatikánském koncilu mnoho Boţích hrobů zaniklo.
V posledních desetiletích se tradice Boţích hrobů znovu probouzí.
V Tyrolsku byly Boţí hroby často doplněny velikonoční scénou. Mrtvý Pán Jeţíš byl po vzkříšení nahrazen
Zmrtvýchvstalým Kristem.
Zvlášť okolo Innsbrucku můţeme obdivovat tyto restaurované hroby z 16. a 17. století.
V kostele zůstávají první velikonoční týden, jinde celou dobu velikonoční.
Pro svou náročnost nejsou všechny stavěny kaţdoročně, ale v cyklu několika let.
Místa Mariastein, Patsch, Schwaz, St. Johann nebo Niederdorf v Pustertalu stojí za velikonoční návštěvu.
fotografie zleva: barevná světla na poutním místě Mariastein, Kristus v kostele Patsch, velikonoční oltář Schwaz
1. strana Hlasu: Zmrtvýchvstalý Kristus v kostele Dießen am Ammersee v Bavorsku
Německo – naše farnost
P. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 München
 089/2016 793, fax: 089/1895 9715
sál Velehradu: Dachauerstr. 23, 80335 München
 089/2603331
www.misie-nemecko.com; email: [email protected]
bankovní spojení: LigaBank München; konto 2124017, BLZ 750 90 300
Prelát Pavel Kučera, Sluneční náměstí 1, 158 00 Praha 5, Stodůlky
P. Dr. Emil Valášek, Pastoratsstr. 4, 47627 Kevelaer 2
P. Waldemar Obrębski CMF, Polnische Katholische Gemeinde
Hühnerweg 25, 60599 Frankfurt
Mons. Karel Fořt, Rheinstr. 39, 80803 München
Jáhen Ing. Jan Kaplan, Akazienweg 2, 85238 Petershausen
Jáhen Luboš Šourek, Seniorenheim, Köln am Rhein
Jáhen Josef Jonáš, Černín 73, 267 51 Zdice u Berouna
 02825/573
 069/6032053
 089/349 894
 08137/99265
 00420/311 686 334
Slovenské katolické misie v Německu:
Pfr. Peter Ceľuch, Gemeinde St. Gorazd, Philipp-Fleck-Str. 13, 60486 Frankfurt am Main  (069) 77 8319
Pfr. Peter Hudymač, August Bebel Str. 49, 68199
Mannheim
 (0621) 814595
Pfr. Arpád Bernath, Ring Str. 14, 95119
Naila, oblast Norimberk  (09282) 98390
Sprecher Mons. Rudolf Maslák, Landsberger Str. 39, 80339
München
 (089) 500 3510
4
„Sprecher“ – VEDOUCÍ ČESKÉ DUCHOVNÍ SLUŽBY V NĚMECKU
10. prosince – rozhovor o České duchovní sluţbě v Německu a v Mnichově
pro Parlamentní listy
20. prosince – rozhovor pro bavorský magazín Gemeinde creativ
30. 1. – 1. 2. 2012 - výroční konference delegátů a mluvčích cizojazyčných
duchovních správ v Německu a příslušných referentů z německých
biskupství. Konference se konala v městě Goßlar v Sasku
19. – 22. března – zasedání výboru Velehradu v Římě
Postní duchovní obnova na Svaté Hoře
16. – 18. března 2012
Duchovní obnova jsou dny setkání, modliteb,
zastavení, ohlédnutí, meditací i odpočinku.
Letos obnovu společně vedli Mons. Josef Ţák,
jáhen Josef Jonáš a P. Bohuslav Švehla.
Dobré společenství, blízkost Panny Marie a krása
poutního místa přispěly ke spokojenosti všech
přítomných.
Poděkování od nás k vám
Ď–Ď–Ď–Ď–Ď!
Děkuji všem, kteří přispěli darem na Českou misii v Německu.
Prostředky použijeme na tisk Hlasu a regionálních listů, poštovné a další.
V regionálních listech pro Mnichov, Norimberk, Stuttgart a Frankfurt jsou uvedena jména dárců.
Srdečné díky všem!
Pozvánka pro mládež:
St. Martin in Gsies
(Velehrad v Tyrolsku)
2. - 9. června 2012
(přihlášky do Mnichova)
Česká pouť ke sv. Metodějovi do
Ellwangen
se bude konat v sobotu 7. července 2012.
Letos je to již 40. pouť!!
Je dobré mít alespoň jednou za rok moţnost
navzájem se setkat z různých koutů Německa
a společně slavit bohosluţbu.
Pouť v Ellwangen patří k tradicím České duchovní
sluţby v Německu.
5
Na fotografiích je dům – Heim zvenku, kde P. Pavel bydlel, socha svaté Marie Goretti a barevné okno v kapli.
Naše české společenství Norimberk – Zirndorf
Kinderstätte Hl. Maria Goretti - Heim v Zirndorfu,
kde je mimo školky také kaple a kde léta bydlel
a působil Otec Pavel Kučera, budou přestavěny
a sanovány. Horní patra jiţ musela být vystěhována,
kaple pod školkou zatím zůstává. Stavební práce mají
začít po Velikonocích.
Proto musel P. Pavel Kučera začátkem letošního
roku vyklidit svůj byt a přestěhovat se do Prahy.
Od roku 1967 působil v uprchlickém táboře
Zirndorf, ve městě také 45 let bydlel. Před několika
roky si naštěstí pořídil druhý byt v Praze (r. 2007 byl
jmenován kanovníkem u sv. Víta). Věříme však, ţe
tím Zirndorf a Norimberk navţdy neopouští. Velmi
rádi bychom s ním letos v květnu v Bavorsku oslavili
jeho 80. narozeniny.
Od Vánoc přijíţdí jednou za měsíc slavit českou
bohosluţbu do Zirndorfu P. Bohuslav Švehla
z Mnichova. O Vánocích a na Tři Krále jsme společně
zpívali krásné české koledy, v únoru jsme dostali
svatoblaţejské poţehnání, v březnu byla postní
bohosluţba.
Bohosluţba je spojená s malým občerstvením,
skleničkou Ţivió a několika lidovými písničkami.
V dubnu budeme společně slavit Velikonoce
na Pondělí velikonoční v 11 hodin.
Se
slovenským
knězem
P.
Arpádem
Bernhardem, který jednou za měsíc jezdí z Naila
do Norimberku slavit slovenské bohosluţby,
probíhají rozhovory o budoucí spolupráci.
Pokud bude kaple Marie Goretti zavřena,
budeme moci napříště slavit bohosluţby v kostele
Hl. Blut v Norimberku – Gebersdorf? Najdeme
nějaké pravidlo pro české bohosluţby? (Slovenské
mše svaté jsou v tomto kostele obvykle první neděli
v měsíci odpoledne). Co si přeje v nové situaci
arcibiskupství Bamberg? Přeţije norimberské
společenství tuto novou situaci – nemít vlastního
kněze?
Příklad pro povzbuzení:
V r. 1990 se P. Radim Valík OSB. vrátil
ze Stuttgartu do vlasti.
Dodnes se tam krajané jednou za měsíc setkávají
jiţ více neţ 20 let a kněz „jen dojíţdí.“
Prosíme o modlitbu k Duchu svatému.
fotografie z postní bohoslužby 4. března, výborné „postní“ pohoštění
6
Barva krve a barva kardinálská je stejná – červená.
Jaroslav Dominik kardinál Duka OP.
* 26. dubna 1943 v Hradci Králové
po maturitě na gymnáziu se vyučil strojním zámečníkem, tajně vstoupil k dominikánům
studoval teologii v Litoměřicích, 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze
působil jako farář v několika farnostech praţské arcidiecéze (Chlum sv. Máří, Jáchymov, Nové Mitrovice)
1975 ztratil státní souhlas – státní dovolení ke kněţské sluţbě, přesto tajně pracoval pro dominikánský řád
1981 odsouzen za nezákonné šíření náboţenské literatury
věznice Plzeň – Bory; „seděl“ mj. s Václavem Havlem
po propuštění pracoval do r. 1989 v plzeňské Škodovce jako rýsovač, zvolen tajně provinciálem dominikánů
po Sametové revoluci provinciál řádu (představený)
26. září 1998 přijal biskupské svěcení, ustanoven sídelním biskupem v Hradci Králové
10. dubna 2010 se ujal řízení praţské arcidiecéze
18. února 2012 stal se kardinálem při papeţské konsistoři u sv. Petra ve Vatikánu
Dominik kardinál Duka OP., kardinálský prsten a erb, biskupské heslo: In spiritu veritatis – V duchu pravdy;
kostel sv. Marcellina a Piotra blízko Lateránu (každý kardinál má v Římě přidělený kostel, kde je „farář“)
„Často je mi kladena otázka, co budu nyní dělat.
Povedu naši arcidiecézi tak, aby církev plnila svůj úkol
dovnitř i navenek. Své rozhodnutí jsem symbolicky
vyjádřil darem Sv. Otci. Přivezl jsem mu moderně
ztvárněné Praţské Jezulátko z českého skla. Jistě jako
připomínku jeho návštěvy v Praze, ale více proto, co tato
soška říká. Upozorňuje nás, ţe Spasitel přišel na svět
jako malé bezbranné dítě. Naplněním naděje je dítě.
Cestu z neřešitelné situace lidstva ukázalo dítě – proto i
naše Vánoce.
Analýzy všech našich současných problémů nás
přivedou vţdy ke krizi rodiny. Jen stabilní, klasická a o
děti pečující rodina je zřídlem budoucnosti ţivota. Jsme
v začarovaném kruhu: Bojíme se krize, protoţe nebude
dost dělných lidí – a bojíme se mít děti, protoţe bude
krize. Řešení je prosté – ne snadné – přestat se bát, mít a
vychovávat děti. Rodina musí být naší první starostí, a to
celé společnosti.“
Díky Bohu, katolická církev dostala úžasný dar –
arcibiskupa Dominika Duku. Je jeden z mála
kněží, ale i věřících, kteří jsou diplomati, a nejsou
závislí na dogmatech katolické církve.
Takový představitel církve byl víc než potřebný.
Lítá ve stíhačce, žehná motorky i nový přístroj v
nemocnici, je přesně tam, kde má být. Duchovní
podpora národa a ukázka určité morální autority.
„Denně se za něj modlím a vyprošuji mu dary Ducha
svatého a hodně sil do zápasu s malostí, závistí a
hloupostí, kterých je v Církvi stejná koncentrace jako
v politice.“
ministr financí Miroslav Kalousek
„Přeji mu Boţí poţehnání,“ řekl stručně vícepremiér a
ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který vedl
státní delegaci na slavnost převzetí kardinálské
hodnosti do Říma.
7
 18. prosince 2011 na Hrádečku na Trutnovsku
* 5. listopadu 1936 v Praze
Velká lekce Václava Havla
Kardinál Giovanni Coppa pro vatikánský časopis L´osservatore Romano, 19. ledna 2012:
Havel byl velkým mistrem v přemýšlení moderního
člověka o velkých problémech transcedence, bytí,
lidského „já“ a lidského osudu. Jeho myšlení bylo
nepřetrţitě přitahováno odpověďmi na takové otázky;
odpověďmi, které nakonec vedou ke konfrontaci
s Bohem.
Jeho Dopisy Olze i další díla Moc bezmocných,
Dálkový výslech, Člověk na hradě jsou studnicí
filosofických a bytostních úvah, které vyúsťují
do poslední otázky o Bohu, o křesťanství
a náboţenství. Všechno moţná prochází nepokojem,
často brázděným klady a protiklady, ale s upřímností
vlastního urputného a neukojitelného hledání.
Občas se říkalo, ţe nebyl věřícím křesťanem,
ale agnostikem. To je interpretace velmi omezená,
ne-li přímo falešná. Ten, kdo zná Havlovy spisy, ví,
ţe jeho jediná odpověď spočívá v hledání vyššího
smyslu, v touze po Bohu a po Kristu:
Je pravda, ţe slovo Bůh mnoho nepouţíval.
Nahrazoval je známým Pravda a Láska, Svoboda.
Václav Havel byl pokojný, otevřený, srdečný,
ironický, s jemnou citlivostí a se širokými zájmy
o všechno okolo něho.
V Člověku na hradě z roku 2006 se s ním setkáváme
v jeho kaţdodenní aktivitě, i při rychlých cestách do
USA, při změti praktických věcí, jak věnuje
pozornost potřebám svého ţivota jako prezidenta –
od setkání s hlavami států, přes termíny jeho
diplomatické práce, přípravy na konference
v různých zemích, kam byl zván, aţ po péči o dům,
o zahradu a o jeho letní prezidentské sídlo.
Kdyţ jsem měl moţnost se s ním setkávat, hovořil
s velkým obdivem o Janu Pavlu II. (papeţ se zase
velmi ţivě zajímal o zdraví prezidenta Havla);
vţdycky byl velmi otevřený a srdečný, aţ po jeho
poslední návštěvu Italské republiky a Vatikánu,
kdy jsem s ním dlouze hovořil na letišti.
Ano, jeho smrt byla závěrečným vrcholným dílem
celého jeho ţivota. Bylo to poslední zazáření ţivota
cele dávaného pro dobro země při stálé a náročné
reflexi o morální zodpovědnosti jeho úkolu státníka,
politika, básníka a literáta, člověka vysoké duchovní
i lidské úrovně. Toto světlo zůstane.
Havel nějak tušil, ţe jeho odchod ze světa bude
přinášet světlo i nadále za hranicemi smrti.
mladík Václav Havel - nejslavnější fotografie, která obletěla svět
- modlitba Václava Havla, napsaná 11. listopadu 2011 v arcibiskupském
paláci v Praze
„Proţili jsme spolu řadu chvil a některé se mi teď a tady silně
připomínají. Ve vězení jsme hrávali šachy. Bylo Tvým skvělým
nápadem pouţít tuto povolenou zábavu jako vhodnou chvíli
pro to, abych odslouţil mši svatou.
Tys moţná trochu myslel i na šachovnici mezi námi. Ty nyní uţ
nemyslíš na velkou šachovnici světa a já zde slouţím mši a jsem
Ti vděčný za vězeňské chvíle tehdy a za svobodu teď.“
arcibiskup Dominik Duka při zádušní mši za Václava Havla
8
* Jsme jedna rodina * Všichni jsme bratři * Jsme jedna rodina *
Na věčnost nás předešly:
Johanna von Herzogenberg, Mnichov
Marta Pleiner, Klenčí pod Čechrovem – Mnichov
nedoţitých 91 let
nedoţitých 91 let
20. 2. 2012
2. 3. 2012
Naši jubilanti:
10 let
20 let
40 let
50 let
55 let
60 let
65 let
70 let
75 let
80 let
85 let
93 let
Miriam Nzirorera, Fürth
Jiří Kodl, Norimberk
Alexander Grmek, Rauenberg
Jana Krönig, Friedrichsdorf
Renata Smitz, Hofheim
Václav Gatařík, Norimberk
Svatopluk Přibylka, Frankenthal
Jitka Pyskatá, Mnichov
Jaroslava Schroder, Münster
Kateřina Koutecký, Mnichov
Margit Plučinsky, Waldkreiburg
Georg Prečner, Petershausen
Eva Dus, Mnichov
Jaroslav Papoušek, Fellbach
Růţena Tuháčková, Zirndorf - Blatná
František Pitner, Heideck
P. Miroslav Mlčoch OP., Graz
Jana Galos, USA
Olaf Ettlmayer, Mnichov
Markéta Ţeţulková, Domaţlice
prelát Václav Škach, kancléř - Plzeň
Karel Krejčí, Norimberk
Herta Kodlová, Norimberk – Praha
Jaroslava Ryklová, Fürth
Věra Bradatsch, Herrsching
Dr. Jitka Kandová, Praha
Marie Hanáková, maminka Majky, Švábenice
Prof. Josef Krejčí, Trident
Ing. Ladislav Pavlík, Mnichov
Aneţka Vlčková, Kanada
( 2. 2.)
(30. 4.)
(18. 1.)
(18. 1.)
( 5. 2.)
(16. 2.)
(13. 2.)
(31. 1.)
( 7. 2.)
(14. 3.)
(11. 1.)
( 6. 2.)
(23. 1.)
(21. 2.)
(10. 4.)
( 8. 3.)
(24. 3.)
(31. 3.)
(15. 2.)
(29. 3.)
(15. 1.)
(25. 1.)
(17. 2.)
(26. 2.)
(10. 4.)
(27. 1.)
(15. 2.)
( 3. 3.)
(18. 3.)
(16. 2.)
Pokřtění ať vytrvají,
v manželství ať pokoj mají,
zemřelé vem´ do nebe,
prosíme, Pane, tebe!
A jubilantům? Živió, živió, ….
a všichni, o jejichž jubileu jsme se nedozvěděli.
Výročí ordinace:
jáhenské svěcení: 25. výročí
ing. Jan Kaplan, Petershausen
14. 12. 1986 v Mnichově
kněţské svěcení: 35. výročí
P. ThDr. Jan Horák SDB., Vídeň
29. 1. 1977 v Colle don Bosco
40. výročí
P. Josef Čupr SJ., Kolín
18. 3. 1972 v Římě
45. výročí
P. Dr. Emil Valášek, Kevelaer
18. 2. 1967 v Římě
55. výročí
P. ThDr. Josef Stojaspal, Dolní Němčí
17. 3. 1957 v Římě
Mons. Václav Malý a Mons. Jiří Paďour
11. l. 1997 v Praze
biskupské svěcení: 15. výročí
Hlas Sv. Cyrila a Metoda – Seelsorgebrief – Hrsg.: Tschechische katholische Seelsorge
Verantwortung und Redaktion Pfr. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 München
Korektury: Vendula Bílková; tisk Typografik, Plzeň