PROSINEC 2011 - Městská nemocnice v Litoměřicích

ZPRAVODAJ MěN
MěN v LTM
ČTVRTLETNÍK PRO PACIENTY A ZAMĚSTNANCE NEMOCNICE
SLOVO ŘEDITELE
Vážené dámy,
Vážení pánové,
nastal čas, kdy většina z nás
se za několik dní sejde se svými
blízkými u štědrovečerního stolu
a nad dárky pod vánočním stromečkem.
Chtěl bych Vám touto cestou popřát klidné a ničím nerušené prožití vánočních svátků, poděkovat Vám za práci, kterou
jste v letošním roce odvedli, a do
neklidného a krizového roku
2012 nám všem popřát hodně
štěstí, zdraví a pracovní pohody.
MUDr. Leoš Vysoudil
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
PROSINEC 2011
I PŘES KLADNÝ VÝSLEDEK NENÍ ZATÍM DŮVOD K RADOSTI
V přebytku skončilo
hospodaření Městské nemocnice v Litoměřicích k
30.11.2011. Tento se pohybuje
na
úrovni
0,9 miliónu korun. Přestože se zdá, že kladný
trend v hospodaření nemocnice bude do konce
roku 2011 zachován, důvod k radosti však zatím
není.
„Jsme v zisku z toho
důvodu, že dvě zdravotní
pojišťovny poslaly mimořádnou platbu ve výši 2,54
miliónu korun. Bez toho
bychom byli ve ztrátě,“
upozornil na možný scénář ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích
MUDr. Leoš Vysoudil.
Zářijové číslo Zpravodaje informovalo o regulační srážce ve výši
téměř 11 miliónů korun,
kterou uplatnila vůči naší
nemocnici na podzim VZP
a která je nemocnici strhávána v šesti splátkách.
Následně došlo k opravě
na 9 miliónů korun, ale
po opravě vyúčtování z
roku 2009 výše této částky opět narostla o 1,3
miliónů korun, což znamená, že regulační srážka
se stále pohybuje na úrovni 10,3 miliónu korun.
Z důvodu nesouhlasu
s regulační srážkou požádala nemocnice o zahájení
tzv. smírčího řízení. „Toto
jednání bohužel skončilo
nedohodou,“ seznámil s
výsledkem ředitel a doplnil, že k lepšímu výsledku
nepomohl ani posudek,
který si nemocnice nechala vypracovat od Ústavu
pro jazyk český a který se
týkal výkladu úhradové
vyhlášky. Dle toho posudku jsou totiž možné výklady dva a ze strany nemocnice tak není možné jednoznačně uplatnit u VZP
nárok na vyšší částku.
Ze strany litoměřické
nemocnice byly směrem k
VZP opět vzneseny námitky týkající se překročení
tzv. risk koridoru a nárůstu počtů pacientů z
Lounska a Chomutovska v
roce 2010. Pokud VZP
tyto
argumenty uzná,
získá litoměřická nemocnice několik miliónů korun navíc. Výsledky těchto jednání v době uzávěrky Zpravodaje známy nebyly.
Rovněž příští rok bude
pro nemocnici v oblasti
hospodaření náročný.
Důvodem je zvýšení sazby
DPH. „Z hlediska nemocnice to bude nárůst o 5 6 miliónů korun,“ seznámil s konkrétními čísli
ředitel Vysoudil a doplnil,
že zdravotní pojišťovny
tento nárůst svými platbami nepokryjí a nemocnice
je bude muset najít ve
vlastních zdrojích. „Stále
proto platí požadavek na
všechny vedoucí pracovníky, aby nezvyšovali náklady a naopak se snažili maximálně uspořit,“ uzavřel
debatu o ekonomice a
výhledech do roku 2012
ředitel. (nk)
Uvnitř tohoto vydání:
Psychiatrie v litoměřické nemocnici po sedmnácti letech končí
Pouze do konce roku bude Městská nemocnice v Litoměřicích provozovat psychiatrické oddělení. Od 1. ledna 2012 bude po
vzájemné
dohodě
vedení
nemocnice
s pojišťovnami toto oddělení po sedmnácti
letech uzavřeno.
„Důvodem pro tento krok je existence
psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích,
která má dostatečnou lůžkovou kapacitu, aby
naše pacienty převzala. Do jisté míry šlo o
duplicitu dvou podobných oddělení,“ vysvětlil důvod blížící se změny ředitel Městské
nemocnice v Litoměřicích MUDr. Leoš Vysoudil.
Společnost Bialbi s.r.o., která pro nemocnici psychiatrického oddělení zajišťovala,
dostala výpověď mandátní smlouvy v červnu
letošního roku. „Vedení nemocnice všem
jejím pracovníkům za dosavadní bezchybnou
spolupráci děkuje a věří, že většina z nich
najde uplatnění jak v naší nemocnici, tak v
okolních zdravotnických zařízeních,“ vyjádřil
poděkování ředitel.
Zrušení psychiatrického oddělení v litoměřické nemocnici je součástí Ministerstvem
zdravotnictví ČR požadované restrukturalizace akutní lůžkové péče a čeká zřejmě
všechny nemocnice v Ústeckém kraji. Po
uzavření psychiatrie už nebude dle ředitele
ze strany zdravotních pojišťoven kladen požadavek
na
redukci
dalších
lůžek
v litoměřické nemocnici.
(Pokračování na stránce 2)
Mamograf
2
Nová technologie
3
Odbory
4
Předvánoční akce
5
Představení MUDr. Hudáče
6
Kdo je kdo
7
Rozhovor - MUDr. Štrverák
8
Naše povídka
9
Miniseriál o etiketě
10
Kvíz o nemocnici
11
Zábava
12
Strana 2
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
Nemocnice je schopna kdykoli převzít závazky okolních zdravotnických zařízení
Závazky případně zrušených zdravotnických zařízení v okolí je schopna převzít Městská nemocnice
v Litoměřicích. Tato otázka
byla řešena na společných
jednáních zástupců nemocnice, zřizovatele a zdravotních pojišťoven v souvislosti
s restrukturalizací akutní
lůžkové péče ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Byli jsme dotazováni ze
strany zdravotních pojišťoven, zda jsme schopni převzít péči za pacienty v případě rušení akutních lůžkových oddělení Podřipské
nemocnice s poliklinikou v
Roudnici nad Labem. Ne-
mocnice i Město Litoměřice
následně deklarovalo, že
máme dostatečné kapacity
na to, abychom převzali i
péči o pacienty z jiných oblastí,“ řekl k problematice
ředitel Městské nemocnice
v Litoměřicích MUDR. Leoš
Vysoudil a dodal, že je třeba
vzít v úvahu i fakt, že lito-
měřická nemocnice byla
projektována jako nemocnice okresní a její kapacita
není momentálně zcela využita. V tuto chvíli jsou
v objektu dvě prázdná půlpatra, o která lze velmi
rychle kapacitu nemocnice
navýšit. (nk)
OBNOVA VOZOVÉHO PARKU NEMOCNICE POKRAČUJE, PŘIBYLA DALŠÍ SANITKA
Nový vůz si za přítomnosti ředitele nemocnice a dispečera DZS Luboše Mlejneckého prohlédl i starosta Mgr. Ladislav Chlupáč a předseda
dozorčí rady nemocnice Ing. Radek Lončák, MBA. FOTO: N. Křečková
Novým sanitním vozem obohatila svůj vozový park dopravní zdravotní služba (DZS) Městské nemocnice
v Litoměřicích. Nový vůz značky Volkswagen převzala nemocnice od dodavatele začátkem listopadu 2011. Tato sanita na-
hradí jeden ze starších vozů DZS.
Nová sanitka má špičkové vybavení zcela odpovídající
nejnovějším trendům. „Vylepšením je například klimatizace
v prostoru pro pacienty, což zvýší komfort dopravy především
v letních měsících,“ vyzdvihl jednu z předností vozidla ředitel
nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a doplnil, že velkou výhodou
nové sanitky je též polohovací lehátko s nosností 250 kg, jehož
manipulaci zvládne bez problémů jeden člověk.
Sanitní vůz v hodnotě přes milión korun byl hrazen z prostředků poskytnutých zřizovatelem, tedy Městem Litoměřice.
Dopravní zdravotní služba Městské nemocnice
v Litoměřicích disponuje celkem osmi sanitními vozy, jejichž
životnost je deset let. Nákupem jednoho vozu ročně
s občasnými přestávkami se daří vozový park DZS v řádných
termínech obnovovat. (nk)
ZMĚNA CEN OBĚDŮ PRO ZAMĚSTNANCE
Od 1.1.2012 dochází ke změně ceny obědů pro zaměstnance Městské nemocnice v Litoměřicích, a to ze současných
30 Kč na 34 Kč. Důvodem pro toto zvýšení je úprava sazby
DPH u potravin, a to její nárůst z 10 na 14 procent. (nk)
Psychiatrie po sedmnácti letech skončí O mamografu rozhodnou následující týdny
(Pokračování ze stránky 1)
Pětatřicet akutních psychiatrických lůžek
bylo v provozu od roku 1994, ročně prošlo
oddělením zhruba 500 pacientů z celkových
více než dvaceti tisíc hospitalizovaných.
Uvolněné prostory v pavilonu B budou
částečně adaptovány na ambulance, které tam
budou přesunuty. „Z části bychom rádi vybudovali pokoje pro přespávání doprovodu hospitalizovaných dětí do šesti let. Tyto děti mají
nárok na přítomnost rodiče při hospitalizaci,
ale často pro to nejsou, i přes velký zájem o
tuto službu, dostatečné kapacity. Rodičům
proto chceme nabídnout umístění v těchto
prostorách, aby mohli být svým nemocným
dětem nablízku,” přiblížil ředitel nemocnice a
na závěr dodal, že se nabízí i možnost využití
těchto prostor pro firemní školku. (nk)
Udělat maximum pro zachování
mamografu v litoměřické nemocnici,
to je cílem jejího vedení a zřizovatele.
„Mamograf
máme
stále
v provozu. Problém spočívá v tom,
že VZP nám odsmlouvala kód diagnostické mamografie pro určitý typ
pacientů. Díky tomu musí v tuto
chvíli pacienti, pojištěnci VZP, dojíždět do Ústí nad Labem. U nás lze
toto vyšetření provádět pouze za
přímou úhradu,“ zasvětil do problému MUDr. Leoš Vysoudil, ředitel
Městské nemocnice v Litoměřicích.
Jak dále uvedl, vede jednání
s Ústeckou poliklinikou s.r.o., která
má statut screeningového centra, o
vzniku
satelitního
pracoviště
v litoměřické nemocnici. V této době
probíhají jednání, zda to bude povo-
leno Ministerstvem zdravotnictví ČR.
„Legislativa v tuto chvíli neumožňuje nic jiného, než vznik detašovaného pracoviště. V současné době
čekáme jak na vyjádření zdravotních
pojišťoven, konkrétně VZP, která
musí tento výkon nasmlouvat, a dále
pak na vyjádření odborné komise při
Ministerstvu zdravotnictví ČR, která
toto detašované pracoviště musí
statutárně uvést,“ přiblížil detailně
radní Města Litoměřice a předseda
dozorčí rady nemocnice Ing. Radek
Lončák. Výsledek jednání by měl být
znám během následujících týdnů.
Nemocnice se snaží pacientům
pojištěným u VZP vycházet vstříc
aspoň tím, že mamografické vyšetření
nabízí za poloviční cenu, tj. za 350
korun. (nk)
Strana 3
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
Nová technologie šetří nemocnici prostředky
LÉKÁRNA ZÁKAZNÍKY ODMĚNÍ ZA VĚRNOST
Pomocí třiceti kanálů
využívajících technologie
VoIP (Voice over IP) je od
1. listopadu 2011 zajištěno
propojení telefonní sítě
Městské
nemocnice
v Litoměřicích, resp. její
telefonní ústředny, s vnější
telefonní
sítí
(poskytovatele hlasových
služeb Telefonica O2).
Tato technologie nahradila technologii ISDN
(Integrated Services Digital
Network).
Přechodu na novou
technologii VoIP předcházely nezbytné kroky, jako
například uzavření smluv,
příprava technických a
programových prostředků,
Od 1. prosince 2011 byl
v lékárně Městské nemocnice
v Litoměřicích zaveden tzv.
věrnostní systém. Tento spočívá ve sbírání bodů za každý
odběr zboží z lékárny, a to pouze za zboží ve volném prodeji.
Zákazníkům zařazeným do
programu bude vystavena zákaznická karta, pomocí které se
zákazník prokáže vůči informačnímu systému lékárny. Tento
systém následně umožní, aby
byly danému zákazníkovi dle
výše nákupu načítány body.
Po dosažení určitého počtu
těchto bodů bude možné
v lékárně čerpat vybrané výhody, např. formou slev na zakoupené zboží.
technická nastavení, a zkušební provoz.
Hlavním cílem této
změny je šetřit finanční
prostředky, a to při zachování parametrů používaných služeb. Nově zavedená technologie je totiž
v cenách
poskytovatele
měsíčně přibližně o pět
tisíc korun levnější, než
technologie původní.
V dosavadním průběhu
používání nové služby nedošlo k zásadním problémům v provozu. Drobné
závady byly řešeny vlastními silami nebo ve spolupráci
s dodavatelskými
firmami. (Ing. Ivo Burger,
vedoucí oddělení IT)
Věrnostní systém bude
nejdříve spuštěn ve zkušebním
provozu na zákaznících z řad
zaměstnanců nemocnice, v budoucnu se počítá i s jeho rozšířením na ostatní zákazníky.
„Jde o další bonus, který
bychom chtěli nabídnout zaměstnancům za jejich práci pro
nemocnici, abychom jim pomohli uspořit nějaké prostředky,“ zdůvodnil první etapu zavedení
zákaznických
karet
v lékárně ředitel nemocnice
MUDr. Leoš Vysoudil.
Zákaznická karta bude
vystavena na základě vyplněného
formuláře,
který
je
k dispozici v lékárně. (nk)
K informacím o bezpečnosti pomohla i naše sanitka
Porodnice rozšířila služby
Již poněkolikáté se Městská nemocnice v Litoměřicích zapojila do
projektu zaměřeného na bezpečnost dětí. Tentokrát zapůjčila naše
nemocnice sanitu dopravní zdravotní služby s řidičem na akci „IZS
TVŮJ OCHRÁNCE“, pořádanou v
rámci
mezinárodní
kampaně
"Národní dny bez úrazu 2011" preventivně
informační
skupinou
Územního odboru Policie ČR Litoměřice dne 12. října 2011 v areálu
Výstaviště Zahrada Čech.
Tato akce je realizována pro
S rozšířením služeb pro nastávající i novopečené maminky přichází porodnice Městské
nemocnice v Litoměřicích od října 2011.
První z nich je nové zavedené jógy pro
těhotné, která probíhá každé pondělí od
17.00 hodin v tělocvičně nemocnice. Jógu pro
těhotné vede porodní asistentka Bc. Monika
Boudová.
Další novinkou pro těhotné je zavedení
3D ultrazvuku se záznamem na CD. 3D ultrazvuk je nejlépe realizovat ve 24. – 30. týdnu
těhotenství.
Poslední novinka se týká kojících maminek na oddělení šestinedělí. Těm jsou nyní
nově k dispozici kojící polštáře pro lepší
zvládnutí techniky kojení. (nk)
žáky 5. tříd litoměřických základních
a speciálních škol a jejím cílem je,
aby děti pochopily význam a součinnost složek integrovaného záchranného systému a jejich nenahraditelnou funkci v systému.
V rámci dopoledne si přítomní
žáci mj. prohlédli sanitku dopravní
zdravotní služby (DZS), a to jak v
části určené pro převoz pacientů,
tak i v prostoru určeného pro posádku. Za litoměřickou nemocnici
se dětem věnoval řidič DZS Pavel
Dianiška. (nk)
NOVÝ MODEL LITOTRYPTORU BYL V LITOMĚŘICKÉ NEMOCNICI INSTALOVÁN VŮBEC POPRVÉ
Slavnostním otevřením za přítomnosti dodavatelů, představitelů Města,
dozorčí rady, vedení nemocnice a urologického oddělení byl 5. října 2011
v Městské nemocnici v Litoměřicích
zahájen ostrý provoz nového litotryptoru
Medilit
v7.2,
přístroje
k neinvazivnímu odstraňování kamínků
v ledvinách a močovodu pomocí fokusované rázové vlny.
Nákupem nového litotryptoru se
litoměřická nemocnice posunula na
špičku v Ústeckém kraji a přítomný
dodavatel potvrdil, že přístroj Medilit
7.2 v tomto nejnovějším modelu byl
do provozu instalován vůbec poprvé.
„Rozhodli jsme se do tohoto přístroje investovat, protože dosavadní
litotryptor byl z roku 1994. Po 17 letech jsme pořídili přístroj, který umožňuje účinnější a přesnější drcení ledvinových kamenů,“ uvedl ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a popřál
pracovníkům oddělení co nejlepší zkušenost s novým přístrojem, je-
ho dluhou životnost a spokojené pacienty. Pro ty je drcení kamínků pomocí
rázové vlny oproti operačnímu zákroku mnohem šetrnějším řešením.
Podle informací primáře urologického oddělení MUDr. Jana Miloty přístroj umožňuje předcházet operaci až
v 90 % případů a ročně tak ušetří operace stovky lidí. Pacienti přitom přicházejí nejen z oblasti Litoměřicka, ale
z celého regionu. (nk)
Strana 4
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** OD B ORY ** F K S P ** OD B ORY ** FK S P **
PRVNÍ ZMĚNA VE FKSP – PADL PŘÍSPĚVEK NA DOVOLENOU Od ledna bude bazén za poplatek
Přestože jednání o kolektivní
smlouvě jsou v plném proudu a
zdaleka nebyla ukončena, jedna
změna je jistá již nyní a nastane
dokonce dříve, než stávající kolektivní smlouva vyprší. Spolu
s koncem roku totiž skončí nárok
na příspěvek na dovolenou a
v nové kolektivní smlouvě tento
benefit rovněž zanesen nebude.
„Nová kolektivní smlouva
bude platit až od dubna 2012 a
teoreticky by měl nárok na tento
příspěvek trvat až do konce března 2012, tedy po dobu platnosti
stávající kolektivní smlouvy. Dodatkem ke stávající kolektivní
smlouvě jsme však nuceni
z důvodu nedostatku financí ve
fondu tento nárok omezit pouze
do konce roku 2011,“ uvedl
předseda základní odborové organizace Městské nemocnice
v Litoměřicích Martin Bukvář a
dodal, že důvodem pro redukci
výhod plynoucích zaměstnancům
nemocnice z kolektivní smlouvy
je snížení základního přídělu fondu ze dvou procent na jedno,
které bylo stanoven vyhláškou
Ministerstva financí s platností od
1.1.2011. Finance ve fondu kulturních a sociálních potřeb tak na
řadu výhod již nestačí.
Návrh
nové
kolektivní
smlouvy bude vedení nemocnice
předložen do konce roku 2011,
k podpisu dojde patrně v březnu
2012. (nk)
Zcela nově bude od ledna 2012 pro všechny
zaměstnance Městské nemocnice v Litoměřicích,
kteří využívají v rámci čerpání FKSP možnosti volných návštěv litoměřického bazénu, zaveden nový
poplatek. Tento se bude pro zaměstnance nemocnice a dospělé rodinné příslušníky pohybovat ve výši
100 korun za kalendářní rok. Pro děti bude částka
poloviční, tedy 50 korun ročně. Poplatky budou vybírány v kanceláři odborů u paní Evy Radimské.
Všem předplatitelům budou po zaplacení poplatku v příslušné výši vydány permanentky opravňující
celoročně ke vstupu do litoměřického bazénu
v určených hodinách. Permanentky budou na konkrétní jméno a budou nepřenosné. Vstup na kartičku
zaměstnance již dále možný nebude.
Hodiny vyčleněné v bazénu pro zaměstnance
nemocnice jsou každé pondělí od 20.00 hodin a každý čtvrtek od 18.00 hodin. (nk)
FSKP pokračuje ve zkvalitňování prostředí pro zaměstnance
I nadále pokračuje zlepšování pracovního prostředí zaměstnanců Městské nemocnice v Litoměřicích financované
z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP).
Závodní výbor odborové organizace se usnesl, že budou
zrekonstruovány lékařské pokoje na interně. Na rozdíl od
původního plánu, kdy měl být z FKSP na interně do sedmi
lékařských pokojů zakoupen pouze nový nábytek, půjde o
kompletní rekonstrukci místností včetně podlah a podhledů.
Proto bude postupováno postupně a počet místností, které
projdou v této fázi proměnou, byl zredukován na tři. Nejprve
budou rekonstruovány pokoje služebně starších lékařů.
Realizace rekonstrukce lékařských pokojů na interně je
podmíněna spolufinancováním z rozpočtu nemocnice. To bude
formou uhrazení výměny podlahových krytin, elektroinstalací
a stropních podhledů.
Závodní výbor dále schválil z FKSP nákup lůžka s matrací
pro lékaře koronární jednotky.
„S cílem zlepšit pracovní prostředí jsme rovněž schválili
výměnu pracovních stolů v gynekologické ambulanci. Uvolněná
částka by se měla pohybovat v rozmezí deseti až patnácti tisíc
korun,“ doplnil informaci o čerpání z FKSP předseda základní
odborové organizace litoměřické nemocnice Martin Bukvář.
Z FKSP byly rovněž nakoupeny židle a stoly do denní místnosti zaměstnanců OKBH. (nk)
AKCE ODBORŮ NEJSOU URČENÉ VÝHRADNĚPRO ČLENY
Další rok bohatý na pořádané
akce má za sebou odborová organizace působící při Městské nemocnici
v Litoměřicích.
Činnost
odborů
v kulturní oblasti je nejen pro členy,
ale těchto akcí se účastní i ostatní
zaměstnanci MěN v Litoměřicích. A
zájem o tyto akce i mezi „nečleny“
opravdu je.
Během tohoto roku byly uskutečněny na jaře a na podzim oblíbené
zájezdy do Polska. Vždy byly vypraveny tři autobusy, které byly zaplněny,
což svědčí o oblibě těchto zájezdů
mezi zaměstnanci.
1. prosince 2011 se uskutečnil
plánovaný zájezd do předvánočního
Německa, který byl také v krátké
době obsazen.
Již tradiční akcí je předvánoční
setkání důchodců s vedením nemocnice a odbory. To letošní se uskutečnilo
6. prosince a jako každým rokem se
i tentokrát neslo ve znamení hojné
účasti a ve velmi přátelském duchu.
Více informací o tomto setkání přinášíme na další stránce Zpravodaje.
Mezi další velmi úspěšné akce
pořádané odborovou organizací patří
návštěva
divadel
a
muzikálů.
V letošním roce se jich uskutečnilo
dvanáct a byly vždy vyprodány.
Odbory dále letos nově zajistily
slevu do fitness centra Terezka. Jde o
centrum, které je určeno výhradně
pro ženy a oblíbené je hlavně u těch,
které nechtějí chodit do společných
tělocvičen s muži. (iko)
O „kolárnu“ nebyl zájem, cena klesla
Nulový zájem zatím byl od října do konce
listopadu 2011 zjištěn o kamerově hlídanou
místnost na parkování kol zaměstnanců, která
byla vybudována vedle prodejny potravin před
nemocnicí. Nově zbudovaná „kolárna“ zeje
prázdnotou i přesto, že zaměstnanci po zbudování tohoto prostoru sami dlouhé měsíce
volali.
Důvodem nezájmu o tuto službu patrně
byla výše poplatku za parkování kola, který
byl stanoven na částku 300 korun měsíčně.
Tato cena se dle našich informací zdála zaměstnancům příliš vysoká.
„Na tuto skutečnost jsme zareagovali snížením poplatku na 100 korun měsíčně,“ informoval ředitel nemocnice a doplnil, že zavedení poplatku je regulačním mechanismem a v
žádném případě od něj nemůže být parkování
kol zcela osvobozeno. Zájemci se mohou
hlásit na sekretariátu ředitele. (iko, nk)
Strana 5
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** TRAD I ČN Í PŘE DVÁN O ČN Í AK C E **
MIKULÁŠ NA NEMOCNÉ DĚTI NEZAPOMÍNÁ, PŘINESL SLADKOSTI I POHÁDKU
K výborné náladě při nadílce přispělo i společné zpívání
vánočních písniček.
FOTO: N. Křečková
Potěšit děti na dětské oddělení litoměřické nemocnice přišel
1. prosince 2011 Mikuláš se svým
doprovodem. O netradiční návštěvu se i letos postaraly studentky z Domova mládeže při
Střední pedagogické škole J. H.
Pestalozziho v Litoměřicích spolu
se svou vychovatelkou Soňou
Severovou.
Děti se v herně dětského
oddělení nejprve podívaly na
poučnou hranou pohádku o zvídavém koťátku, které jeho kočičí
maminka za pomoci přítomných
dětí učí chytat myšky.
Poté následovalo společné
zpívání koled a vánočních písní
s doprovodem flétny a kytary.
Nakonec studentky s dětmi
přivolaly Mikuláše, čerta a anděla, kteří děti za básničku či písničku tradičně odměňovali balíčkem sladkostí.
Sponzorem sladkých odměn
pro naše dětské pacienty bylo
Město Litoměřice.
Všem, kteří se na nadílce pro
hospitalizované děti podíleli, velmi děkujeme. (nk)
Předvánoční setkání důchodců bylo opět plné dobré nálady a vzpomínek
Dne 6. prosince 2011 odpoledne se v jídelně zaměstnanců konalo
tradiční setkání odborů a vedení
litoměřické nemocnice se zaměstnanci, kteří jsou již v důchodu, ale
stále si platí udržovací odborářské
příspěvky. Možnost opět po roce
se setkat, zavzpomínat si, ale také
se dozvědět něco o současnosti
nemocnice, využila opět většina
z 54 pozvaných, a to 45 osob.
Přítomné nejprve přivítal předseda základní odborové organizace
Městské nemocnice v Litoměřicích
Martin Bukvář. Na jeho část navázal
ředitel nemocnice MUDr. Leoš
Vysoudil s informacemi o aktuálním
dění v nemocnici, výsledku hospodaření a plánech na příští rok.
Poté následovala neformální
část celého setkání, při které kolovaly rodinné fotografie, vzpomínky
a novinky ze současnosti. Ke správné předvánoční atmosféře přispělo
i občerstvení a vánočně vyzdobená
jídelna.
Velký počet přítomných a jejich dobrá nálada jsou důkazem, že
Tradiční předvánoční setkání důchodců provází vždy
tato setkání jsou oblíbená a pro
výborná nálada a vysoká účast pozvaných. Jídelna
pozvané bezesporu zajímavá. (nk)
bývá téměř plná.
FOTO: N. Křečková
Nesem vám noviny, poslouchejte, z dobrovolnické krajiny, pozor dejte...
Milí přátelé, celý rok jsem měla příležitost vás v tomto
Zpravodaji informovat, co nového se v Pápěří děje a ani teď
tomu nebude jinak.
Pápěří má za sebou úspěšný rok. Začátkem prosince
otevřelo Dobrovolnické centrum v ulici Mostecká 225/5
v Litoměřicích. Pokud jste na otevření nebyli, je možné se
kdykoliv u nás zastavit. Přijďte určitě. Je tam fajn.
Od září zavedlo Pápěří také v litoměřické nemocnici
pravidelné mše svaté. Jsou každou druhou sobotu v měsíci
od deseti hodin na stanici LDN D a jsou pro všechny pacienty nemocnice i personál. Vánoční mše také bude. Budeme
hrát na kytaru, zpívat písničky, protože pacienti si to tak
přejí. Takže trénujeme.
Pápěří si také našlo novou zálibu, a tou je móda. Po
úspěšné srpnové módní přehlídce navázalo v listopadu módním bazárkem. Máme nádherné oblečení všech velikostí a
každý kousek prodáváme jen za 39 Kč. Celý výtěžek jde
vždy na dobrovolnický program. Další módní bazárek bude
na přelomu ledna a února 2012 v Domově na Dómském
pahorku. Opravdu to stojí za to. U nás pořídíte za 39 Kč i
kožich zn. Kara a mnoho dalších, krásných kousků. Máme
radost, že vy pak máte radost.
Také se nám hlásí stále noví a noví dobrovolníci. Tím
budeme moci rozšířit naše nedělní dílny, které probíhají na
LDN D, také na stanici LDN E a být zase o kousek blíž
pacientům.
A už jste potkali v nemocnici našeho psa Arta? Toho
krásného labradora? Chodí také občas za pacienty, očuchává, kde se co děje a pacienti se předhání, kdo mu hodí lepší
pamlsek. Moc ho ale prosím nekrmte. Máme jen jednoho,
tak ať nám ještě nějakou dobu vydrží :-)
A co napsat závěrem? Nenechte se strhnout rychlým
dojezdem roku. Pohodově prožijte dobu adventní, vánoční a v tom dalším roce se na vás všechny zase těším. Lucie Kudibálová (předsedkyně občanského sdružení Pápěří a koordinátorka dobrovolnického programu)
Strana 6
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** ME Z IN ÁROD N Í PROJ E K TY **
PROJEKT VSTOUPIL DO DALŠÍ FÁZE
Naše nemocnice se účastnila dalšího mezinárodního projektu
Do své druhé fáze vstoupil mezinárodní grantový projekt „E–learningTransfer in Modern Medical Equipment
Field (E-learning—přenos na poli moderního zdravotnického vybavení), jehož
příjemcem je firma LINET spol. s.r.o.
a na jehož řešení participuje vedle zahraničních nemocnic i Městská nemocnice v Litoměřicích.
Po analýze potřeb v oblasti vzdělávání proběhla v první polovině prosince
další fáze, a to samotné testování pilotní
verze e – learningových lekcí. V rámci
tohoto kroku byly skupině všeobecných
sester z naší nemocnice představeny
první dva kurzy zaměřené na lůžka pro
intenzivní péči a etiologii dekubitů. (nk)
Účastí v dalším mezinárodním projektu se může pochlubit Městská nemocnice v Litoměřicích. Jde o projekt
s názvem NETC@RDS, jehož cílem je
občanům EU, držitelům průkazu zdravotního pojištění EHIC, zjednodušit
přístup k poskytnutí zdravotní péče ve
kterémkoli ze členských států EU, spolehlivě ověřit oprávnění k čerpání zdravotní péče a tím také vytvářet podmínky
pro možnost účtování a proplácení
úhrad za poskytnutou zdravotní péči
v zahraničí. Tento projekt je technickou
realizací provozu Evropského průkazu
zdravotního pojištění EHIC (European
Health Insurance Card; například pojištěnci VZP mají modrou kartičku) a podporuje jeho elektronizaci.
Projekt probíhal ve dvou fázích.
V první fázi (2003-2006) byla vypracována systémová koncepce a na deseti pi-
lotních místech v deseti státech EU byla
realizována a ověřena funkčnost navrhovaného systému. V praxi to znamenalo,
že na místě příchodu pacienta
k poskytovateli zdravotní péče
(například recepce nemocnice) byly
instalovány pracovní stanice schopné
„přečíst“ předložený průkaz zdravotního pojištění (EHIC) kteréhokoliv státu
EU a v kterékoliv formě (čipové, vizuálně čitelná) a elektronickou cestou ověřit jeho platnost.
Ve druhé fázi (2007-2011) ve které
do projektu vstoupila i litoměřická nemocnice, byl rozšířen počet vstupních
míst projektu na cca 500 a byla řešena
rovněž otázka bezpečnosti komunikace
dat po mezinárodní síti.
Koordinátorem projektu za Českou
republiku je MEDTEL, o.p.s. (ib, nk)
** PŘE DS TAVU JE M E VÁM N OVÉ HO PRIM ÁŘE C HI R U RG IE **
K 1. říjnu 2011 byl do čela chirurgického oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích jmenován nový primář. Stal se jím MUDr. Alexander Hudáč, který na tomto postu nahradil MUDr. Karla Pacholíka. Jmenování nového primáře chirurgického oddělení předcházelo
výběrové řízení, které proběhlo koncem června 2011.
V minulém vydání Zpravodaje jsme čtenářům slíbili, že jim nového primáře chirurgie představíme a tento slib nyní plníme.
MUDr. Zoran Nerandžič mu navíc položil několik otázek o práci a zájmech. (nk)
MUDr. Alexander Hudáč (1961),
původem ze Slovenska, vystudoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze,
kde promoval v roce 1986. Po studiích
pracoval na několika chirurgických klinikách v České republice i na Slovensku.
Koncem roku 1993 nastoupil do
nemocnice v Roudnici nad Labem.
V období od června 1996 do prosince 1998 pracoval na
chirurgickém oddělení Městské nemocnice
v Litoměřicích pod vedením tehdejšího primáře MUDr.
Františka Pražáka. Od ukončení studií až do tohoto okamžiku se věnoval všeobecné chirurgii.
Začátkem roku 1999 nastoupil do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a začal se zaměřovat na
hrudní chirurgii. Z Ústí nad Labem odešel v roce 2005
do Německa do nemocnice v Coswigu u Drážďan, kde
od ledna 2011 zastával funkci zástupce primáře.
V říjnu 2011 se jako nový primář chirurgie vrátil do
litoměřické nemocnice a zároveň i k všeobecné chirurgii.
MUDr. Alexander Hudáč je ženatý. S manželkou,
rovněž lékařkou, vychovávají čtyři děti ve věku od 12 do
19 let. Žije v Ústí nad Labem. (nk)
Minirozhovor s MUDr. Alexanderem Hudáčem
Co vás přivedlo na medicínu a k vaší profesi?
Jako kluk jsem chtěl být pilotem, ale v patnácti jsem začal nosit
brýle a tak byl s představou létání konec. Někdy v tom období jsem přečetl román El Hakim od Johna Knittela a propadl
jsem romantickému kouzlu medicíny. Na gymnáziu jsem ještě
zvažoval mezi výtvarnou akademií a medicínou. Jedna akademická malířka mi řekla: „S medicínou se uživíš, s výtvarnou
akademií nikoliv.“ Rodiče ji podpořili, takže jsem se rozhodl
nakonec pro medicínu.
Jaké máte plány jako nový primář chirurgie?
Jsem ve funkci primáře chirurgického oddělení jen krátce. Jde
mi o to, abychom na chirurgii vytvořili dobrý tým, léčili čím dál
lépe a postupně rozšířili operativu o další nové výkony. Samozřejmě, že jsme limitováni možnostmi investic do nových přístrojů a nástrojů, ale taky počtem anesteziologů. To je bohužel
problém nejenom naší nemocnice. Osobně jsem založením
optimista, a proto vidím budoucnost litoměřické chirurgie
nadějně.
Jaké máte zájmy?
Cykloturistika, fotografování, malování, rád hraji na piano.
Strana 7
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
PŘE D S TAVU J EME VÁM ** K D O J E KD O ** PŘED S TAVU J EM E VÁM
V dalším díle našeho pravidelného seriálu Kdo je kdo oslovil MUDr. Zoran Nerandžič vedoucí jednotlivých oddělení provozního úseku, a to Blanku Anitescovou, Jaroslava Šťastného a Martina Bukváře. Dále pak vrchní sestru centrální sterilizace Marcelu Benešovou. (nk)
Marcela Benešová, vrchní sestra centrální sterilizace
Jak jste se dostala ke své profesi?
Jak si pamatuji, tak jsem chtěl být sestřičkou od svých 4 let.
Obor všeobecná zdravotní sestra jsem ukončila v roce 1978
v Kolíně. Svou praxi jsem začala v nemocnici v Nymburce na
chirurgickém oddělení. Pak jsem se vdala za vojáka z povolání.
Podle toho, kam byl přeložen manžel, tam jsem musela i já.
Pracovala jsem na různých místech, jako v Jincích u Příbrami na LDN oddělení,
pak v Terezíně a Litoměřicích v jeslích. Ke konci roku 1989 jsem nastoupila na
oddělení centrální sterilizace nemocnice v Litoměřicích. Při zaměstnání jsem
vystudovala dvě specializace. Po roce 1990 nastal prudký rozvoj tohoto oboru
s novými technologiemi, což jsem zachytila v samém počátku.
Jak funguje vaše oddělení a co byste chtěla zlepšit?
Naše oddělení má 5 sester, 1 ošetřovatelku a 4 sanitárky, které pracují na jednu
směnu. Konec pracovní směny se řídí podle potřeb operačních sálů. Během
sobot, nedělí a svátků máme služby po telefonu, abychom byly schopné vyhovět
speciálním a akutním požadavkům operačních sálů. Samozřejmě technologicky
musíme vyhovět stále přísnějším požadavkům, jež na nás klade legislativa a hygiena. Každý den před zahájením směny musíme otestovat přístroje a následně
připravit a sterilizovat materiál podle potřeb všech oddělení nemocnice. Zároveň musíme dodržet přesně všechny technologické postupy, aby materiál nebyl
poškozen, a výsledkem byl sterilní zdravotnický prostředek. Největším problémem našeho kolektivu bývá občasná „ponorka“. Jsme uzavřené na jednom místě a celou směnu jen mezi sebou. Mým cílem je zlepšit celkově zázemí a prostředí, ve kterém pracujeme. Stálým a trvalým problémem je stárnutí veškeré
techniky a s tím souvisí nutnost stálého obnovování technického vybavení centrální sterilizace, a to rozhodně nejsou malé finanční částky. Současně jde ruku
v ruce nutnost průběžného vzdělávání personálu nejen v oblasti dezinfekce a
sterilizace, ale i vzdělávání v obsluze přístrojů.
Jaké máte zájmy?
Je to zahradničení, s manželem rádi sbíráme houby. Manžel je vášnivým rybářem, i já jsem v poslední době kouzlu rybaření podlehla. Jinak mám všeobecné
kulturní zájmy, ráda čtu, chodím do divadla a na koncerty….
Blanka Anitescová, vedoucí
oddělení centrálního úklidu
Co vás přivedlo k vaší práci?
Původně jsem pracovala na poště. Protože jsem zůstala sama
s dítětem, tak jsem nám chtěla
zlepšit životní úroveň. Po dohodě se svou švagrovou jsme si založily úklidovou
firmu, která působila ve Štětí. Pak byla jsem
oslovena, abych se zúčastnila konkurzu na vedoucí úklidu v MěN v Litoměřicích. Tento konkurz jsem vyhrála.
Co byste ráda zlepšila ve své práci?
Myslím, že uklizečky odvádí velice dobru práci
za minimální mzdu. Ráda bych jim přidala, ale v
současné hospodářské krizi to je velice obtížné.
Čistota nemocnice je vizitkou každého takového zařízení. Laik nemusí rozumět medicíně, ale
co je čisté nebo špinavé, to pozná každý.
Jak jsou vaše zájmy?
Zahrádka a rodina.
Jaroslav Šťastný, vedoucí
oddělení centrální údržby
Jak jste se dostal ke své
profesi?
Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Celý život jsem pracoval v oboru údržby na různých pozicích. Do
své nynější funkce jsem se dostal na základě
výběrového řízení, které jsem vyhrál.
Co byste chtěl změnit a vybudovat na
svém oddělení?
Mám celkem 23 spolupracovníků. Cílem naší
práce je udržet v chodu celou nemocnici.
Provádíme drobné opravy, ale také vyrábíme
drobné pomůcky, které zlepší standard našich
pacientů, například různé nerezové držáky na
roztoky a podobně. Naší snahou je zkvalitňování a rozvoj údržby, tak se snažíme zavádět
podle možností i nové technologie do údržby.
Příkladem toho je plastická ocel, nebo speciální lepidla na plasty. Vybudovali jsme si novou
zámečnickou dílnu, kde máme obráběcí stroje
a můžeme opravit nebo vyrobit některé originální součástky. Nemocnici tak ušetříme hodně peněz a naše zaměstnance to také víc baví.
V současné době máme již stabilní kolektiv,
který je na velice dobré úrovni.
Jak jsou vaše mimopracovní zájmy?
V poslední době je to především myslivost a
zahradničení. Dřív mě bavil hokej, 25 let jsem
dělal hokejového rozhodčího.
Martin Bukvář, vedoucí technicko provozního oddělení
Jak jste se dostal ke své práci?
Vystudoval jsem střední školu s ekonomickým zaměřením.
V roce 2007 jsem se zúčastnil výběrového řízení na pozici recepčního v MěN Litoměřice. Po dvou letech práce jsem se
zúčastnil výběrového řízení na pozici vedoucího technicko
provozního oddělení. V současné době studuji vysokou školu
s ekonomickým zaměřením.
Co vás nejvíce tíží v práci a co byste chtěl vyzdvihnout?
Naše technicko provozní oddělení se stará o opravu a údržbu budov. Má na
starosti výtahy, odpadové hospodářství, venkovní prostory kolem nemocnice.
Dále provádíme opravu a údržbu techniky, skartace majetku, zajišťujeme přepravu majetku po nemocničním areálu a mimo nemocnici. Ve své péči máme
také sklady použitého materiálu, ubytovnu zdravotnického personálu. Naše
oddělení řeší hlášení pojistných událostí u skleněných výplní oken a dveří. Na
starosti toho máme opravdu hodně. Proto je nutná obrovská flexibilita a vysoké pracovní nasazení. Mou prioritou je zabezpečit potřeby zdravotnického personálu tak, aby se mohl nerušené věnovat svým povinnostem vůči pacientům.
Jaké jsou vaše zájmy?
Dlouhodobě mě zajímají trendy v elektrotechnice a výpočetní technice.
V rámci volného času navštěvuji s přítelkyní Městská divadla pražská.
V poslední době jsme si oblíbili hlavně Novou scénu Národního divadla.
Strana 8
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** N ÁŠ ROZ HOVOR ** N ÁŠ ROZ HOVOR **
Po delší době navazujeme ve Zpravodaji MěN v LTM na rozhovory se zástupci managementu nemocnice. Pro toto vydání Zpravodaje
jsme oslovili náměstka ředitele pro léčebně preventivní péči MUDr. Jiřího Štveráka, MBA. (nk)
„Snažím se na věci uplatňovat komplexní pohled,“ říká MUDr. Jiří Štverák
nebo nenadálá příjemná událost v práci.
NK: Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
NK: Měl jste někdy chuť ze zdravotnictví odejít? Kdy a
JŠ: Pozorovat hvězdy.
proč?
NK: Proč jste se rozhodl jít studovat medicínu?
JŠ: Protože medicína v sobě zahrnuje další obory, zejména biologii, JŠ: Ne.
chemii, matematiku, humanitní a další vědy. Znalosti nabyté NK: Co vám v pozici náměstka pro léčebnou péči nejvíce
z těchto oborů může člověk uplatnit v kombinaci se svými tacitními komplikuje práci?
JŠ: V prvé řadě to, že při jednání o pragmatických věcech není vždy
znalostmi a být tak prospěšný nejen sobě, ale i jiným.
používán selský rozum, lidé někdy upřednostňují pouze svá stanoNK: Ovlivnil vás při tomto rozhodnutí někdo?
JŠ: Ano, zejména můj dědeček, který měl vystudovánu filosofii a viska, která nemají podložená svými potřebami. Další „komplikací“
theologii. Dále mě pak samozřejmě ovlivnila i ta skutečnost, že po je ta skutečnost, že u mnohých je v podvědomí slabě zakotvena
potřeba firemní kultury, kterou je třeba udržovat a zvyšovat, to
dobu několika generací byli v naší rodině lékaři.
NK: Můžete shrnout dosavadní průběh vaší odborné pra- platí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Navzdory tomu
jsou v nemocnici i lidé, kteří naopak zase vědí, co je prosazování
xe?
JŠ: Po skončení lékařské fakulty jsem v roce 1978 nastoupil na chi- firemní kultury a k tomu se dovedou ještě v potřebném okamžiku
rurgické oddělení do OÚNZ Litoměřice. Absolvoval jsem vojen- vypnout k vysokému výkonu, nad rámec svých povinností a s vědoskou základní službu jako hlavní lékař pluku. Na vojně jsem získal mím toho, že někdy je třeba si sáhnout ke dnu svých možností.
Těm je třeba poděkovat, a protože jsme
mimo jiné i velmi dobré znalosti z dermatologie
v době, kdy byly již „vynalezeny“ peníze, také
a venerologie, které využívám dodnes. Po sloje i náležitě odměnit.
žení atestace I. stupně z oboru chirurgie (1981)
NK: Na co jste ze svého působení v této
jsem byl „nuceně převelen“ ředitelem OÚNZ
funkci nejvíce hrdý, co vás nejvíce těší?
na vesnický obvod v Úštěku jako zástup za
JŠ: Těší mne, že pracuji v Městské nemocnici
praktického lékaře. Odejít na obvod bylo podv Litoměřicích.
mínkou k získání doporučení k přípravě
NK: A je naopak něco, čeho za dobu
na druhou atestaci z chirurgie od zaměstnavatesvého působení v této nemocnici litujele. Tu jsem složil v roce 1989. V roce 2001
te?
jsem udělal atestaci z oboru veřejné zdravotnicJŠ: Mrzí mne, když odejde nebo se rozejde
tví, abych splnil kvalifikační požadavky pro funks nemocnicí schopný a perspektivní člověk v
ci náměstka pro léčebnou péči. V letošním roce
důsledku hlubokého nedorozumění. Dále je
jsem úspěšně dokončil studium na Prague International Business School při VŠE v Praze a I jako náměstek ředitele se MUDr. Štverák mi líto, když do „medicínského nebe“ odejde
doplnil si tak základní manažerské vzdělání účastní práce na chirurgickém oddělení známá osobnost, nestor nějakého oboru
spojené s titulem MBA, rovněž potřebné pro a pohotovostní službě. FOTO: N. Křečková v našem regionu. Na druhou stranu, pokud
někdo odejde na vyšší pracoviště nebo do
současnou práci. Od ukončení lékařské fakulty
pracuji stále jako lékař. V období 1988 - 1998 jsem navíc při za- ciziny a šíří svou prací a svými názory dobrou pověst a slávu naší
městnání působil jako externí učitel na střední zdravotnické škole nemocnice, považuji to za správné.
v Litoměřicích – pomaturitní nástavbové studium. Od roku 2001 NK: Jaké jsou vaše zájmy?
zastávám funkci náměstka ředitele pro léčebnou péči, ale stále se JŠ: Pokud to čas dovolí, je to především chalupaření, práce na zaúčastním práce na chirurgickém oddělení a ústavní pohotovostní hradě, práce se dřevem a kovem a vůbec různé polytechnické aktivity. Dříve to bylo ještě aktivní fotografování a elektronika – stavby
službě.
NK: Změnila se při vstupu do praxe nějak vaše původní elektronických zařízení. Ze sportu je to pěší turistika a běžky. A
nyní to jsou i aktivity spojené s mým dvouletým vnukem Jakubem.
očekávání spojená s povoláním lékaře?
JŠ: Ani ne. Do zaměstnání jsem vstupoval teoreticky vyzbrojen NK: Jaký je váš nejoblíbenější film?
relativně nezkreslenými informacemi o charakteru tehdejšího zdra- JŠ: Nejvíce se zajímám o vědeckofantastickou tématiku, horrory.
votnictví, protože rodiče byli lékaři. V době nástupu do zaměstnání Rád shlédnu filmy z produkce italské a francouzské kinematografie
jsem očekával rychlý vědecko - technický pokrok a jeho využití ve poválečného období a 60. -70. let.
zdravotnictví, avšak neočekával jsem, a také jsem nebyl zcela při- NK: Chodíte rád do kina, a jaký film z poslední doby se
praven, na změny po roce 1989, kdy vznikly lobbisticko- vám nejvíce líbil či vás nějak oslovil a proč?
marketingové praktiky parazitující na nemocných a zdravotnících, JŠ: Shlédnout film v kině je zážitek, ale do kina už prakticky nechokteré využívaly jejich neznalost v těchto oblastech. To ve svém dím.
důsledku negativně a agresivně zasáhlo do etiky, jak na úrovni jed- NK: Jaká je vaše nejoblíbenější kniha?
notlivých zdravotníků, tak globálně, na úrovni cílových skupin, kte- JŠ: Nemám nejoblíbenější knihu, velký vliv v dětství měl na mě Jules
Verne (Dva roky prázdnin), později Stanislav Lem, Ray Bradbury
ré mají potíže se s tím vyrovnat.
NK: Co vás na této profesi nejvíce baví a co vám naopak (Marťanská kronika), nyní je to literatura faktu, detektivky. Z prózy
na mne zapůsobil román Citadela od J.A. Cronina, skotského spinejvíce vadí?
JŠ: V profesi lékaře jsem nikdy striktně neodděloval to, co mě baví, sovatele, popisující praxi začínajícího skotského lékaře (autor byl
a co mi vadí. Uplatňuji komplexní pohled na věci a zkušenosti mi lékařem) v Jižním Walesu na začátku 20. století. Nerad bych zapopotvrzují, že tyto fenomény jsou v rovnováze., Když je člověk mněl na detektivky, zejména na „drsnou školu“ Raymonda
v pracovní euforii, přijde něco, co vás srazí zpět na zem a obráce- Chandlera zosobněnou postavou detektiva Philla Marlowa.
ně. Při medicínské frustraci mě pozvedne zase medicínský úspěch
(Pokračování na stránce 9)
Strana 9
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** N AŠ E POVÍD K A ** N AŠ E POVÍ DK A **
PRVNÍ VÁNOČNÍ SLUŽBA ANEB VZPOMÍNKY NA ZAČÁTKY JEDNOHO LÉKAŘE
Každý začínající lékař se bojí vánoční služby pro její neobvyklou a neopakovatelnou atmosféru. Většinou ji slouží
lékaři začátečníci, svobodní, bezdětní a
rozvedení, anebo lékaři, kteří nesnášejí
Vánoce pro jejich hektickou atmosféru práce se jim zdá klidnější.
Před lety se sloužily služby zpravidla
od 23. do 25. prosince „vcelku“. Na
chirurgické klinice jsme se sešli tři, docent Zdeněk, asistent Franta a moje maličkost. Zdeněk mě přivítal slovy: „Vítej
na galejích, mladej“, potřásl mi rukou a
navrhl mi „tykačku. S Frantou jsme si už
tykali z dřívějška.
„Mladej“,
poučoval
Zdenda,
„vánoční služba má svá pravidla a specifika. V první fázi chodí domácí zabijačky.
Když se na sebe lidi naštvou, tak to řeší
ručně. Druhá fáze je mrtvá, to je doba,
kdy se v rodinách rozdávají dárky. I pro
nás je to chvíle klidu a pohody. Třetí
fáze začíná asi hodinu před půlnocí a trvá
do časných ranních hodin – to chirurg
řeší hlavně následky obžerství a chlastu.
Sanitky vozí žlučníky, záněty slinivky,
perforované žaludeční vředy a sem tam
přijde nějaká zlomenina po uklouznutí na
chodníku. Na první svátek vánoční ráno
začíná smiřovačka po domácí zabijačce
a zpytování svědomí přecpaných spoluobčanů, kteří sobě a ostatním slibují, že
přestanou s přejídáním. To je pitomost,
nevěř jim…“
Noc z 23. na 24. prosince, první den
služby - poměrně pohoda, až na pár zlomenin a dvě apendicitidy, celkem nic
moc.
Služba na Štědrý den. Dopoledne
pár pádů na klouzačkách. Ve čtyři odpoledne zahajuje sérii pacientů kolega docent Zdeněk, který si pořezal prst, když
krájel drůbeží drůbky na svou vyhlášenou polévku pro zpříjemnění vánoční
služby. Klel jak pohan, ale nakonec to
spravil adaptační steh z ruky. Pak už začali chodit pacienti zvenčí - celá série
drobných úrazů z krájení masa, zabíjení a
porcování kapra. Zdálo se mi, že služba
bude pohodová, ale…
Konečně přišla první skutečná domácí zabijačka. Obětí domácího násilí byl
muž. Rozseknutá hlava v délce asi dvacet
centimetrů, prasklá lebeční klenba, zlomené předloktí. Manželka ho seřezala
násadou od koštěte a praštila pánví do
hlavy se slovy, že je veřejnou činitelkou,
poslankyní vládní strany. Jeho eventuální
sebeobrana by mohla být právně kvalifikována jako napadení veřejného činitele.
Aby jí neutekl před exekucí, držel ho jiný
veřejný činitel ze stejné politické a vládní
strany. Po ošetření a konzultaci
s neurochirurgy byl dohodnut konzervativní léčebný postup. Výstup veřejné
činitelky byl trapný a hysterický, chovala
se tak, jak jsem ji znal z televize. Asistující policisté se dobře bavili, dotyčnou
„dámu“ znali asi velice dobře. Jak mi
později Zdeněk vysvětlil, tato scéna je
každoroční tradicí a patří k systému jistot. Protagonisty byl vždy stejný muž a
stejná žena.
Další obětí domácího násilí byla
zralá žena, tchýně, která chtěla spáchat
demonstrační sebevraždu. Její sympatická snacha to vyřešila jediným rozumným
způsobem, pravou českou fackou.
Tchýně byla oteklá v obličeji, ale jinak
docela fyzicky v pořádku. Vynucovala si
hospitalizaci, což vzhledem k nedostatku
míst nebylo možné. S chutí bych použil
stejný způsob řešení jako snacha dotyčné ženy, ale lékařská etika mi to nedovolila.
Fáze třetí - následky obžerství. Ve
dvě hodiny ráno mi vpadl do ambulance
první pacient, pro změnu zase zkroucený
(Pokračování ze stránky 8)
NK: Jakou hudbu si rád poslechnete?
JŠ: Frank Sinatra, Louis Armstrong a vůbec jazz, Whitney Elizabeth
Houston, Ivan Mládek, Karel Gott a další.
Dále pak některé melodie z Frimlových operet. Z nástrojů si rád
poslechnu sóla pro klavír, harfu nebo bicí.
NK: Máte nějaký oblíbený sport?
JŠ: Rád sleduji v televizi hokej, dříve (do 16) let jsem aktivně hrál
fotbal za městský přebor v Praze 4.
NK: Při jaké činnosti si nejvíce odpočinete?
JŠ: Jakýkoliv aktivní odpočinek při uspokojování svých zájmů a potřeb.
NK: Jaká je vaše představa ideální dovolené?
JŠ: Taková, při které si aktivně odpočinu.
kolega docent Zdeněk. Po své polévce a
požití neuvěřitelného množství chlebíčků
dostal těžký žlučníkový záchvat. Infuse
s Buscopanem mu přinesla přechodnou
úlevu. Poslední pokyn, který Zdeněk
vydal předtím, než usnul, byl, že máme
s Františkem operovat prasklý žaludeční
vřed z JIPu. Franta mi po skončení operace řekl: „Mladej, napiš operační protokol a ráno mi ho dej k podpisu, mám tu
od večera nějakou vědeckou práci. Ráno
mě i Zdeňka vzbuď. Teď už asi nic nepřijde.“ A taky nepřišlo.
Ráno jsem budil chrápajícího Zdeňka. Jeho rozložité břicho vypovídalo o
jeho mlsném jazyku a kulinářském umění. Na břiše ležela krásná rudá růže
a pod ní list s nápisem: ´Našemu milému
Zdeňkovi milující sestřičky´. Probuzený
Zdeněk se napřed zamračil, ale když
našel růži a vzkaz, rozzářily se mu oči.
U Františka jsem nepochodil tak
dobře. Napřed vyšla ze dveří „vědecká
práce“, mladičká dlouhovlasá víla, následovaná potácející se postavou Františka,
který byl v předklonu a kulhal na pravou
dolní končetinu. Zeptal jsem se ho naivně, zda mám sepsat protokol o pracovním úrazu. Franta bezmocně máchl rukou, stále mumlal, že mládí už je pryč a
že by měl šetřit své tělo. Nakonec se dal
odvézt na neurochirurgii a ještě týž den
byl operován.
Odebral jsem se domů s pocitem
vykořisťovaného otroka z galejí a vytahanýma rukama jak gorila. Za tři dny
jsem naspal souvisle asi dvě hodiny. Doma mě děti přivítaly s láskyplným křikem, ukazovaly mi radostně dárky a já si
jen vyčerpaně pomyslel: „Herodes, to
byl král“. (autorem povídky je MUDr.
Zoran Nerandžič)
NK: Které z míst, kde jste dosud byl, se vám nejvíce líbilo?
JŠ: Sahara.
NK: Na které místo na Zemi byste se chtěl nejvíce podívat?
JŠ: Antarktida.
NK: Co vás vždy dokáže spolehlivě rozesmát?
JŠ: Situace z prostředí zádumčivého veselí.
NK: A co naopak rozčílit?
JŠ: Moc toho není..
NK: Blíží se vánoce. Prozradíte nám, jaký nejkrásnější vánoční dárek jste kdy dostal, příp. daroval?
JŠ: Neprozradím. To patří mezi tajemství, která bych si
chtěl ponechat neprozrazená.
NK: Děkuji za rozhovor.
Strana 10
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** M IN IS E RI ÁL O E TI K E TĚ ** M I N IS E RI ÁL O E TI KE TĚ **
Jak se vyznat ve společenských situacích aneb podávání rukou a oslovování
Předmluva
Na první díl miniseriálu o etiketě, věnovaný kategoriím významnosti, představování a zdravení, navazujeme ve Zpravodaji MěN v LTM
informacemi o podávání rukou, předávání vizitek a oslovování. Příspěvek se snaží rovněž napovědět, jak se správně zachovat v situaci,
chceme-li někomu nabídnout tykání a zda je možné tykání odmítnout. (nk)
Podávání rukou
Podávání rukou pochází z historie. Naši
předkové si tím naznačovali, že v ruce
nedrží zbraň, že přicházejí v míru. I běžné potřesení rukou má svou symboliku a
musí dodržovat určitá pravidla.
Ruce si nepodáváme přes překážku,
např. přes stůl nebo „do kříže“ s dalším
párem. Podání ruky doprovodíme úsměvem a pohledem do očí. Nepodáváme
ruku v sádře nebo lyžařské rukavici.
Muž při podávání ruky vždy stojí. Sedí-li,
vstane. Nestačí se jen nadzdvihnout a
postavení jen naznačit, je nutno stát zpříma. Stisk má být krátký, pevný a nemá
trvat déle, než vteřinu.
Žena má při podávání ruky jisté „úlevy“.
Může podívat ruku vsedě a v rukavici,
pokud je tato součástí večerního úboru,
venku i v kožené nebo pletené rukavici.
Ovšem, podává-li ruku společensky stejně nebo výše postavené ženě, tak raději
vstane. Svlékne-li si starší žena rukavici,
mladší žena to musí udělat také. Společensky významnější lidé nabízejí ruku
jako první. Na pracovišti podává ruku
jako první nadřízený, a to i ženám a starším mužům (např. když je vítá ve své
kanceláři). Mimo pracoviště (např.
v divadle) je však společensky významnější žena a nabízí ruku svému nadřízenému jako první. U mužů ovšem toto pravidlo neplatí, protože i mimo pracoviště
starší podřízený vyčká, až mu ruku nabídne šéf.
Kdy se ruka nepodává
Ruku nepodáváme obsluhujícímu personálu, číšníkům, pokojským, vrátným. Nepodáváme ruku, ani když náš protějšek jí
(např. na rautech a recepcích) nebo nese
něco, co by musel složitě odkládat nebo
přemisťovat, aby ji mohl přijmout.
Jsou i jiné kultury
Podávání ruky není samozřejmostí všude
na světě, je typické spíš pro křesťanskou
či euroatlantickou civilizaci. Např.
v islámských zemích ruku nepodává žena,
ale muž, a ruku podává rovněž společensky méně významný společensky významnějšímu (podřízený nadřízenému,
student profesorovi). Pokud by ruku
nabídla muži žena, nemusel by ji při-
jmout. Ortodoxní muslimka nebo židovka ruku nepodává.
Předávání vizitek
Host předává vizitku jako první, hostitel
jako druhý. V Evropě a ve Spojených
státech se vizitky předávají při ukončení
hovoru, ale začíná se prosazovat trend
předávat si vizitky při úvodním seznamovacím rozhovoru. Tento zvyk přišel
z Japonska a je pro společenský a obchodní kontakt přirozenější, protože
hned od začátku máme jasno, s kým hovoříme a jak ho oslovovat. Získanou
vizitku je nutno opatrně uložit, abychom
nevzbudili dojem, že se jí chceme zbavit.
Během jednání by měly vizitky stále ležet
na stole. Své vlastní vizitky bychom měli
mít stále po ruce, abychom je nemuseli
složitě hledat.
Oslovování
Oslovení hraje v běžném pracovním nebo obchodním styku významnou roli,
protože jím dáváme najevo vzájemný
vztah, úctu, odlišíme formální i neformální styk.
Oslovení je obvykle prvním prostředkem
kontaktu dvou osob. V oslovení je označeno nejen hodnocení, ale i označení
našeho společníka, jeho identita. Spleteme-li si nebo zkomolíme-li něčí jméno, je
to velmi netaktní. Psychologicky velmi
účinné je oslovovat jménem.
Tykání či vykání?
Oslovení má několik stupňů důvěrnosti.
Nejformálnější je vykání a užívání příjmení. Přechodem je vykání s užitím rodného jména a nejosobnější je tykání. Vykání
a oslovování rodným jménem je na úvaze
oslovujícího. Můžeme tak oslovovat i
společensky významnější osoby, kterým
chceme dát takto oslovované osobě
najevo, že míra sympatií a blízkosti je
taková, že by nám mohla navrhnout tykání. K tykání je třeba souhlas obou stran.
Tykání navrhuje vždy společensky
významnější osoba a teoreticky ho
nelze odmítnout. Chceme-li této osobě i přesto vykat, bylo by velmi netaktní
to přímo odmítnout. V této situaci můžeme buď i přes návrh dále vykat, nebo
se jasnému oslovení vyhýbat.. K této
situaci by ovšem nemělo dojít, pokud
společensky významnější osoba správně
odhadne naše očekávání. Jestliže tykání
navrhne společensky méně významná
osoba, je možné toto odmítnout, např.
se slovy „nezlobte se, ale raději bych
zůstal u vykání“. Proto budeme-li chtít
někomu navrhnout tykání, pečlivě zvažme, jestli ho to potěší nebo ho náš návrh
přivede do rozpaků.
Jestliže si s někým „potykáme“, nelze
naši úmluvu vzít zpět. Není ani vhodné
někoho žádat, aby nám v soukromí tykal,
ale před spolupracovníky v práci vykal.
Tímto vysíláme signál, že jsme nespolehlivými a ne příliš příjemnými společníky.
Výjimkou z pravidla, že tykání navrhuje společensky významnější osoba, je tykání na pracovišti. Tam je
tykání vždy v rukou šéfa, byť je mladší a
muž. Jen nadřízený určuje, v jakých vztazích bude se svými podřízenými a tykání
patří mezi nástroje, které formují vztahy
v pracovním týmu. Šéf musí rovněž vycítit, zda jeho návrh žena nebo starší podřízený rád přijme. Jde o konkrétní případ
toho, že etiketa není jen používání mechanických pravidel, ale záleží na okolnostech a na konkrétních lidech.
Tituly
Ve společenském styku dbáme na náležité užívání titulů, abychom naplnili očekávání jejich nositelů. Vždy oslovujeme tou
nejvýznamnější funkcí nebo nejdůležitějším titulem, tedy tím, co je vzácnější.
Neoslovujeme tituly, které stojí za jménem. Představí-li se nám někdo jako xy,
budeme ho oslovovat „pane xy“ „paní
xy“. Ovšem představí-li se stejně a dá
nám vizitku, na který má titul uveden,
budeme ho oslovovat titulem.
Všechny dospělé ženy oslovujeme
„paní“. Oslovení „slečna“ si ponecháme
pouze pro velmi mladé dívky nebo pro
ženy, které si ho vyžádají.
Při zpracovávání tohoto článku byly využity
informace publikované v Nové velké knize
etikety autora Ladislava Špačka, nakl. Mladá fronta, 2010 (2. rozšířené vydání)
Strana 11
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** VÁN OČN Í Z ÁB AVN Ý K VÍZ O N EM OCNI C I **
V loňském a předloňském roce jsme vám v prosincovém Zpravodaji MěN v LTM nabídli zábavné kvízy o nemocnici. Protože ohlasy na
tento počin byly kladné, nabízíme v letošním vánočním čísle další pokračování. Přejeme příjemnou předvánoční zábavu!!
Pokud se budete chtít přesvědčit o správnosti svého úsudku, hledejte správné odpovědi na straně 12 tohoto vydání Zpravodaje. (nk)
1. Který z pavilonů MěN
(bez spojovacích chodeb)
je svým půdorysem ze
všech největší?
a. Chirurgický (G)
b. Gynekologický (E)
c. Kuchyň a energoprovoz
2. Který z níže uvedených
pavilonů MěN je nejmenší?
a. Velký komplement (H)
b. Dětský (B)
c. Stará interna (SI)
3. Který budova je ze
všech budov MěN vůbec
nejmenší?
a.
Malý komplement (D)
b. Centrální příjem bez
haly sanitek (C)
c. Ubytovna zdravotnického personálu (UZP)
4. Kdo byl Vincenc Alexander Bochdalek, jehož
busta je umístěna ve spojovací chodbě mezi pavilony A a H?
a. Onkolog
b. Mikrobiolog
c. Anatom a patolog
5. Kdo je autorem dřevěné plastiky, která je umístěna ve spojovací chodbě
mezi pavilony A a H?
a. Ak. soch. Josef Klimeš
b. Ak. soch. Miroslav Dobeš
c. Ak. soch. Jaroslav Kolomazník
6. Co tato plastika představuje?
a. Lidské srdce
b. Koloběh života
c. Zahradu Čech
7. Kolik žen jménem Eva
pracuje v současné době
(XI/2011) v MěN?
a. 20
b. 28
c. 34
8. Kolik mužů jménem
Adam pracuje v současné
době (XI/2011) v MěN?
a. 0
b. 2
c. 6
9. Které pracoviště MěN
má nejvíce zaměstnanců?
a.
Oddělení LDN
b.
Centrální úklid
c.
Interní oddělení
10. Jaký je průměrný věk
lékařů pracujících v současné době v MěN?
a.
40 let
b.
43 let
c.
52 let
11. Kolik % z celkového
počtu zaměstnanců MěN
ještě nedosáhlo 25 let?
a.
4,8 %
b.
6,6 %
c.
9,4 %
12. Která věková skupina
je mezi všemi zaměstnanci MěN nejpočetnější?
a.
25 - 34 let
b.
35 - 44 let
c.
45 - 54 let
13. Kolik kg rýže spotřebuje v průměru za měsíc
kuchyně MěN?
a.
90 kg
b.
280 kg
c.
302 kg
14. Kolik kg kmínu spotřebuje v průměru za
měsíc kuchyně MěN?
a.
2,6 kg
b.
3,9 kg
c.
5,1 kg
15. Kolik kg vepřového
masa spotřebuje v průměru za měsíc kuchyně
MěN?
a.
620 kg
b.
813 kg
c.
1075 kg
16. Kolik litrů mléka spotřebuje v průměru za
měsíc kuchyně MěN?
a.
4435 litrů
b.
5567 litrů
c.
8654 litrů
17. Kolik litrů polévky se
uvaří v průměru za měsíc
v kuchyni MěN?
a.
7600 litrů
b.
9800 litrů
c.
11300 litrů
18. Kolik odchozích hovorů se uskuteční přes spojovatelky
telefonní
ústředny MěN v průměru
za měsíc?
a.
700
b.
850
c.
1000
19. Jaká je vzdálenost z
nejzazšího bodu pavilonu
B po nejzazší bod budovy
stravovacího provozu?
a.
290 m
b.
400 m
c.
510 m
20. Kolik členů má dozorčí rada litoměřické nemocnice?
a.
5
b.
6
c.
7
21. Kolik odběrů se uskutečnilo v odběrové místnosti MěN za období leden-říjen 2011?
a.
12.345 odběrů
b.
16.001 odběrů
c.
17.495 odběrů
22. Kolik Kč vydala MěN
v průměru za měsíc za
listovní zásilky (ledenříjen 2011)?
a.
11.365 Kč
b.
15.440 Kč
c.
17.980 Kč
23. Kolik sanitek má dopravní zdravotní služba
(DZS) MěN?
a.
8
b.
9
c.
10
24. Kolik sedících a ležících pacientů mohou najednou odvézt všechny
sanitní vozy DZS MěN?
a.
32 pacientů
b.
38 pacientů
c.
42 pacientů
25. Kolik nahlášených
závad bylo odstraněno
oddělením
centrální
údržby za období leden –
listopad 2011?
a.
1.345 závad
b.
2.964 závad
c.
4.061 závad
26. Kolik zářivkových trubic 15, 18 a 36 W
a žárovek 40 - 60 W bylo
oddělením
centrální
údržby celkem spotřebováno za období leden—
listopad 2011 pro opravu
osvětlení v MěN?
a. 829 z. trubic a žárovek
b. 1.534 z. trubic a žárovek
c. 2.015 z. trubic a žárovek
27. Kolik lednic je v evidenci
majetku
MěN
(XI/2011)?
a. 152
b. 199
c. 287
28. Kolik požárních klapek je v areálu MěN?
a. 99
b. 167
c. 235
29. Kolik operačních sálů
je celkem v MěN?
a. 8
b. 9
c. 10
30. Na kolika z těchto
sálů se v současnosti operuje?
a. 6
b. 7
c. 8
31. Kolik pacientů bylo
odoperováno v MěN
v roce 2010?
a.
4.897
b.
5.227
c.
7.217
32. Kde v Litoměřicích
sídlil nejstarší městský
špitál (Hospital St. Crucis)?
a.
Velká Dominikánská ul.
b.
Jarošova ul.
c.
Žitenická ul.
Tento kvíz vznikl za laskavé
spolupráce: p. Malejovské, Mgr.
Filípkové, p. Javorkové, Bc. Ikoniakové, p. Ševicové, p. Škvorové, Ing. Prchlíka, Ing. Votočka,
Ing. Janošíka,, p. Šefčíka, p.
Jelínka a p. Šťastného.
Strana 12
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
Řešení kvízu ze strany 11:
ZAJÍMAVOSTI
Již velmi blízko k hranici 800 se
pohybuje počet porodů v porodnici
Městské nemocnice v Litoměřicích
v letošním roce. Za období leden—
listopad 2011 u nás totiž rodilo již 762
maminek, což je o 159 více, než za
stejné období roku 2010.
Hranice 800 porodů byla v naší
nemocnici od roku 2006 překročena
pouze jednou, a to v roce 2007. (nk)
1a (chirurgický pavilon má cca 3121 m2, gynekologický cca 2382 m2 a kuchyň s energoprovozem
cca 2143 m2), 2b (dětský pavilon má cca 1102 m2, stará interna bez autodílny cca 1145 m2 a
velký komplement cca 1707 m2, 3c (UZP má cca 506 m2, malý komplement cca 696 m2 a centrální příjem bez haly sanitek cca 863 m2, 4c, 5c, 6c, 7b, 8a, 9c (interní oddělení vč. ambulancí = 94, LDN = 85), 10b, 11a (ve věkové kategorii 19-24 zde pracuje 47 zaměstnanců), 12b
(ve věkové kategorii 35 - 44 let zde pracuje 325 zaměstnanců, což je 33,5 % z celkového počtu.),
13c, 14a, 15c, 16b, 17b, 18a, 19b, 20a, 21c, 22b, 23a, 24b (jde o 8 ležících a 30 sedících
pacientů), 25c (nejvíce odstraněných nahlášených závad bylo v říjnu = 626; nejvíce nahlášených
závad v jednom dni bylo 26.9.2011 = 29 závad), 26b (zářivková trubice 15 W = 112 ks, zářivková trubice 18 W = 186 ks, zářivková trubice 36 W = 436 ks, žárovky 8 – 60 W = 800 ks),
27c, 28c (požární klapka = požárně bezpečnostní zařízení pro omezení šíření požáru), 29c,
30c, 31b, 32a (nejstarší městský špitál zde sídlil od 2. poloviny 16. století, čerpáno z knihy Zmizelé Čechy—Litoměřice, Ilona Kotyzová a Oldřich Kotyza, vydavatelství L. Horáček - Paseka,
2011).
SUDOKU
VTIPY
9
9
7
6
4
8
4
6
Pana Nováka přivezou do nemocnice.
"Jste ženatý?" ptá se sestra.
"Ano, ale ty zranění mám od autonehody."
5
8
2
7
"Pepo, platíš daně?"
"Samozřejmě, platím. Nejen Daně, ale i Lence a Ivaně."
2
5
1
7
"Už jsi to slyšel, že se od Pepy odstěhovala manželka?"
"Jo? A jak to snáší?" "No, teď už je v pořádku, ale ze začátku měl strach, že se vrátí."
"Pepíčku, vyjmenuj deset zvířat, která žijí v Africe.."
"Jeden slon a devět žiraf."
9
2
Přijde chlap k doktorovi a povídá: "Pane doktore, já jsem
truhlář a nemůžu pracovat." "A co vám chybí?" "Dřevo."
6
8
3
MOUDRÁ VĚTA NA KONEC:
Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše
problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem,
že stojí za to si ji užít.
(Jan Werich, český herec, dramatik, scenárista a spisovatel.)
Kurz lyžování se skládá ze tří částí.
Za prvé - připnout si lyže, za druhé - spustit se po svahu,
a za třetí - naučit se chodit o berlích.
Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně
nebezpečný?”
„To je kec, sjezd nebezpečný není, všichni se zabijí až
dole!”
"Lékař mi tvrdil, že mám ideální předpoklady k lyžování."
"Jak to poznal?" "Říkal, že mi dobře srůstají kosti."
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Výtisk zdarma. Vydavatel: Městská nemocnice v Litoměřicích,
Žitenická 18, 412 01 Litoměřice. IČ: 00830488. Zapsán Ministerstvem kultury ČR do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK
ČR E 20006. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (tel. 739672326, 416 723 866, e-mail: [email protected]),
redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková. Uzávěrka příspěvků vždy k 30.11, 28.2., 31.5. a 31.8.
Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!