Re`e 5775 - Než bys řekl švec

30. av 5775 / 15. srpen 2015
Šabat Ro’š chodeš / Šabat Nového měsíce
REʼE, ‫ ְראֵ ה‬/ Pohleď
Devarim / 5. Mojžíšova (Deuteronomium) 11:26-16:17
Maftir: Bemidbar / 4. Mojžíšova (Numeri) 28:9-15
Haftara: Ješa‘jahu / Izaiáš 66:1-24
Berit Chadaša: Jochanan / Jan 16:1-17:26
Než bys řekl švec
Ne abyste mrkli okem! Mohli byste to totiž prošvihnout.
Aneb jak říkají moudří: „Spása od Hospodina přijde
jako mrknutí oka.“
Když JISRA’EL (‫ִשְׂראֵ ל‬
ָ ‫י‬, „Bojuje Bůh“, Izrael)
vycházel z MICRAJIM (‫מִ צ ְַרי ִם‬, „Dvojopevnění“ či
„Dvojútisku“,
Egypta),
všichni
odcházeli
v naprostém spěchu. Z Tóry (TORA, ‫תּוֹרה‬
ָ = doslova
„řád, učení, ukazatel, zákon, souhrn pravidel“,
v našem případě označení pro Pět knih
Mojžíšových) se dále dovídáme, že důvodem
pro pojídání macesů (nekvašeného chleba, slovo
„maces“ je utvořeno z hebrejského výrazu MACA,
‫„ = מַ צָּה‬nekvašený“) během oslav svátku PESACH
(‫ ֶפּסַח‬, „Přeskočení“) je především to, abychom si
připomenuli právě onen jejich náhlý odchod.
Micrajim totiž museli opustit tak rychle, že těsto
nestihlo ani vykynout.
„Poněvadž jsi ze země Micrajim vyšel ve spěchu,
nejez během pesachu nic kynutého, v jeho
průběhu jez sedm dní macesy, chudý chléb,
aby sis připomínal den svého východu ze země
Micrajim po všechny dny svého života.“ (Devarim
[Deuteronomium] 16:3, Rabín Efraim Sidon)
Ve sbírce midrašů (MIDRAŠ, ‫דְרשׁ‬
ָ ִ‫מ‬, zápis
s židovským výkladem) ke knize ŠEMOT (‫שְׁמוֹת‬,
doslova „Jména“, hebrejské označení pro 2. knihu
Mojžíšovu neboli knihu Exodus), jež je označována
jako MECHILTA (‫מְ כִילְתָּא‬, „Pravidlo“), můžeme
nalézt zajímavé zdůvodnění, proč došlo k tak
kvapnému odchodu z Micrajim. Podle Mechilty
spočívá pravý důvod v tom, že vždy, když nastane
určený čas na záchranu, HA-ŠEM (‫הַשֵׁם‬, doslova
„to Jméno“, Hospodin) počínaje tímto okamžikem
už pak není nikdy ochoten čekat či držet se zpátky,
a to ani na tak krátkou dobu, během níž by například
bylo možné mrknout okem. V češtině jsme sice
zvyklí spíše říkat „než bys řekl švec“, ovšem
v rabínských spisech a také v hebrejštině se
nejčastěji používá ustálené slovní spojení, jež zní
KEHEREF AJIN (‫ ְכּה ֶֶרף ַעי ִן‬, doslova „mrknutí oka“),
čímž se myslí, že se něco uskuteční „v mžiku“ neboli „než bys řekl švec“. V jiné sbírce rabínské
moudrosti, jež je známá pod označením PESIKTA
RABATI (‫ ְפּסִיקְ תָּא ַרבָּתִי‬, „Oddíl větší“), můžeme
nalézt něco podobného v souvislosti s tešuvou
(TEŠUVA, ‫תְּ שׁוּבָה‬, doslova „navrácení, návrat;
odpověď“, pokání), kde se zase pro změnu říká,
že rovněž účinky tešuvy se dostavují téměř
okamžitě, či chcete-li, „mrknutím oka“.
Kolik času tedy zabere činění tešuvy? Podle výroků
našich moudrých to opět netrvá déle než stačíme
„mrknout okem“. Jinými slovy celé to nezabere víc
času než samotný povel k odchodu, který obdržel
Jisra’el v Micrajim v okamžiku, kdy se nenávratně a
neúprosně přiblížil určený čas pro jeho spásu. Stejně
jako se kdysi Jisra’el ocitl v bodě, kdy mu okovy
otroctví jednoho dne zčistajasna spadly z rukou
rychleji, než je možné mrknout okem, tak i upřímná
tešuva a vložení důvěry v Mašiacha (MAŠIACH,
‫מָ שִׁי ַח‬, doslova „Pomazaný“, Mesiáš, Kristus) má ten
účinek, že nás přenese z oblasti temnoty
do království světla nepostřehnutelnou rychlostí.
Když se člověk setká s pravdou a pochopí, že díky
Ješuovi (JEŠUA, ‫י ֵשׁוּ ַע‬, „Spása, Spasení, Záchrana“,
Ježíš) má možnost, aby došel odpuštění svých
hříchů, pak ha-Šem s odpuštěním nijak neotálí, ale
naopak je ochoten co nejrychleji takového člověka
vysvobodit z područí otroctví hříchu. Ano,
v takovém případě se během mrknutí oka může stát
z otroka někdo, kdo je znovu svobodný.
Podobně tomu bude též v čase, který má teprve
přijít. V té době totiž vláda Mašiacha, kterou všichni
den co den vyhlížíme, nastane zcela z nenadání a
ke změně dojde tak rychle, že nám to bude skoro
připadat jako mrknutím oka: „naráz, v okamžiku,
až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví
budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí
proměněni.“ (Korintim Alef [1. Korintským] 15:52,
Český ekumenický překlad) Z českých překladů to
sice není vůbec zřejmé, ale původní řeckou
předlohu, kterou napsal RAV ŠA’UL (‫ ַרב שָׁאוּל‬,
doslova „učitel Vyžádaný“, apoštol Pavel), lze
doslovněji přeložit místo slovy „naráz, v okamžiku“
jako „naráz, mrknutím oka“, což opět ještě více
podtrhuje skutečnost, že spisy BERIT CHADAŠA
(‫בּ ְִרית חֲדָ שָׁה‬, doslova „smlouvy obnovené“ či „nové“,
tzv. Nového zákona) jsou veskrze židovské.
First Fruits of Zion (První plody Sionu)
Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/core/reeh/leaving-egypt-in-haste.html
Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/