Aspekty daně darovací ve vybraných zemích EU

Transkript

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Mzdové účetnictví, daně a personalistika
Aspekty daně darovací ve vybraných zemích
EU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Martina ELIÁŠOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Břetislav ANDRLÍK, Ph.D.
Znojmo, 2010
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aspekty daně darovací ve vybraných zemích
EU vypracovala samostatně, veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádné
označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.
Ve Znojmě dne 18. 11. 2010
……………………….
Martina Eliášová
Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi,
Ph.D. za poskytnutí cenných rad a připomínek při psaní bakalářské práce.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Martina ELIÁŠOVÁ
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Mzdové účetnictví, daně a personalistika
Název tématu:
Aspekty daně darovací ve vybraných zemích EU
Zásady pro vypracování:
1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské
práce.
2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování
bakalářské práce.
3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce
postup a dosažené výsledky.
4. Cílem bakalářské práce je s využitím metody analýzy daně darovací ve
vybraných zemích Evropské unie provést komparaci a navrhnout postupy
řešení ve vztahu ke zvýšení efektivity inkasa v České republice.
Rozsah práce:
min. 40 stran
Seznam odborné literatury:
1. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2006. 280 s.
ISBN 80-7357-205-2.
2. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie.2. aktualizované
vyd. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7.
3. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 3. aktualizované a přepracované vyd. Praha: Linde Praha,
2009. 354 s. ISBN 978-80-7201-746-1.
Datum zadání bakalářské práce:
duben 2009
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2010
L. S.
Martina ELIÁŠOVÁ
Ing. Břetislav ANDRLÍK
autor
vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav FORET, CSc.
rektor SVŠE Znojmo
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá aspekty daně darovací v Německu, Irsku, Řecku, Nizozemí,
Bulharsku a Finsku. Teoretická část je věnována definici, funkci a třídění daní, daňovému
systému, efektivnosti daní, daňové spravedlnosti, harmonizaci a historii majetkových daní.
Další část je zaměřena na základní charakteristiky daně darovací, jako jsou poplatník,
předmět, základ a sazba daně. Analyzovány jsou příjmy z těchto daní v období let 2000 –
2008 v jednotlivých členských zemích Evropské unie, podíl daní na celkovém daňovém
inkasu či na HDP. Vývoj sazeb daně darovací a nezdanitelných částek je sledován během
let 2009 a 2010. V rámci diskuse je pak provedena komparace analyzovaných dat s Českou
republikou. V závěru práce je provedena syntéza a na základě získaných informací jsou
navržena doporučení pro Českou republiku.
Klíčová slova:
daň, majetkové daně, transferové daně, daň darovací
Abstract
This bachelor thesis deals with the aspects of gift tax in Germany, Ireland, Greece, the
Netherlands, Bulgaria and Finland. Its theoretical part is devoted to the definition, function
and ranking of taxes, their effectivity, the system of taxes, tax justice, harmonisation and
history of property taxes. The second part of the study is focused on basic characteristics of
gift tax, such as taxpayer, subject, tax base and rate of tax. There are also analysed the
incomes of these taxes in the period of 2000 – 2008 in each of the member countries of the
EU and the share in the gross encashment or GDP. The trend in rating gift tax and
untaxable amounts is followed in the course of years 2009 and 2010. The comparison of
the analysed data with the Czech Republic is made in the form of a discussion. The final
part of the thesis provides the synthesis of the information and the new findings are used
for making the recommendations to the Czech Republic.
Key words:
tax, property taxes, transfer taxes, gift tax
Obsah
1 Úvod ................................................................................................................................. 10
2 Cíl práce a metodika ....................................................................................................... 11
3 Teoretická část ................................................................................................................ 12
3.1 Definice daně ............................................................................................................. 12
3.2 Funkce daní ................................................................................................................ 12
3.3 Třídění daní ................................................................................................................ 13
3.4 Daňový systém a efektivnost daní.............................................................................. 15
3.4.1 Efektivnost daní ................................................................................................... 16
3.5 Daňová spravedlnost .................................................................................................. 16
3.6 Daňová harmonizace .................................................................................................. 17
3.7 Historie a vývoj majetkových daní na území dnešní České republiky ...................... 18
3.8 Darovací daň .............................................................................................................. 19
4 Praktická část .................................................................................................................. 21
4.1 Německo .................................................................................................................... 21
4.1.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 22
4.1.2 Předmět a základ daně ........................................................................................ 22
4.1.3 Osvobození od daně, odpočty, slevy .................................................................... 23
4.1.4 Sazba daně ........................................................................................................... 23
4.1.5 Splatnost daně/daňové přiznání .......................................................................... 24
4.2 Irsko............................................................................................................................ 26
4.2.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 26
4.3 Řecko.......................................................................................................................... 30
4.3.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 30
4.3.4 Sazba daně ........................................................................................................... 32
4.4 Nizozemí .................................................................................................................... 35
4.4.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 36
4.4.4 Sazba daně ........................................................................................................... 37
4.5 Bulharsko ................................................................................................................... 39
4.5.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 39
4.5.4 Sazba daně ........................................................................................................... 40
4.6 Finsko ......................................................................................................................... 43
4.6.1 Poplatník daně ..................................................................................................... 43
4.6.4 Sazba daně ........................................................................................................... 44
4.7 Vývoj a změny sazeb daní a nezdanitelných částek................................................... 47
4.7.1 Německo .............................................................................................................. 47
4.7.2 Irsko ..................................................................................................................... 47
4.7.3 Řecko ................................................................................................................... 48
4.7.4 Nizozemí .............................................................................................................. 50
5 Diskuse ............................................................................................................................. 51
5.1 Podíl daně darovací na celkovém daňovém inkasu z daně darovací a dědické ......... 57
5.1.1 Česká republika ................................................................................................... 57
5.1.2 Německo .............................................................................................................. 58
5.1.3 Finsko .................................................................................................................. 58
6 Závěr ................................................................................................................................ 62
7 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................... 64
8 Seznam pouţitých zkratek ............................................................................................. 68
9 Seznam schémat .............................................................................................................. 68
10 Seznam tabulek ............................................................................................................. 68
11 Seznam obrázků ............................................................................................................ 69
Přílohy ................................................................................................................................. 71
1 Úvod
Za předchůdce daní z kapitálových transferů na území dnešní České republiky, kam spadá i
darovací daň, jsou od roku 1954 považovány tzv. notářské poplatky, konkrétně notářské
poplatky z darování. Dnešní podobu získal zákon o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí až v roce 1993, kdy byla pro Českou republiku vytvořena zcela
nová daňová soustava.
Darovací daň patří, podle jednoho z nejzákladnějšího rozlišení, tj. daní podle vazby na
důchod, mezi přímé daně, neboť všechny přímé daně platí poplatník na úkor svého
důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Pro porovnání údajů mezi
jednotlivými zeměmi se používá třídění např. podle klasifikace OECD, kde je darovací daň
součástí skupiny 4000 – Daně majetkové, 4320 – Daně darovací.
V České republice tvoří spolu s daní z převodu nemovitostí a dědickou daní tzv. trojdaň,
kterou upravuje jeden zákon, a to Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a
dani z převodu nemovitostí.
Poslední významná novelizace zákona č. 357/1992 Sb., zejména co se týká daně darovací,
nastala k 1. 1. 2008 zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Touto
novelizací bylo zavedeno úplné osvobození od daně darovací pro bezúplatný převod
majetku mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. I v ostatních analyzovaných zemích
prochází darovací daň mnohými vývoji, zejména v sazbách a nezdanitelných částech daně.
Tento vývoj je součástí praktické části práce a byl sledován v letech 2009 a 2010.
Majetkové daně představují pro Českou republiku doplňkový zdroj příjmů do veřejných
rozpočtů. Výši inkasa darovací daně viditelně ovlivnila v posledních dvou letech již
zmíněná novelizace zákona.
S darovací daní, stejně jako se všemi daněmi, které jsou součástí daňového systému, je
spojeno vymezení základních pojmů. Jedná se hlavně o pojmy jako je poplatník, předmět a
základ nebo sazba daně. Výklad těchto pojmů ve vybraných zemích EU, jako Německo,
Irsko, Řecko, Nizozemí, Bulharsko a Finsko, je součástí praktické části práce.
10
2 Cíl práce a metodika
Cílem bakalářské práce je s využitím metody analýzy daně darovací ve vybraných zemích
Evropské unie provést komparaci a navrhnout postupy řešení ve vztahu ke zvýšení
efektivity inkasa v České republice.
Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části – teoretickou, praktickou a diskusi.
Teoretická část je zpracována s využitím českých a zahraničních odborných daňových
publikací.
Zpracování praktické části předcházelo shromažďování podkladů a informací z primárních
zdrojů. Protože většina použitých zdrojů byla v anglickém jazyce, následovalo přeložení
všech získaných podkladů. Většina zemí, hlavně ty, kde se používá jiná úřední řeč než
angličtina a němčina, nepoužívá na oficiálních stránkách ministerstev nebo daňových správ
jinou řeč než svoji úřední. Proto byl pro všechny informace u vybraných zemí Evropské
unie použit jednotný zdroj, a to webové stránky European Commission. Tam, kde byla
možnost získat podklady i z jiného oficiálního zdroje, jsou tyto zdroje uvedeny. Data pro
Českou republiku byly čerpány ze Zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a
dani z převodu nemovitostí, nebo z portálu České daňové správy.
Země pro účely bakalářské práce byly vybrány podle dostupných zdrojů informací a ve
finále nám daly ucelený obraz na aspekty daně darovací jak v zemích, které byly
zakladateli EU, jako Německo a Nizozemí, přes Irsko, Řecko, Finsko až po Bulharsko,
které vstoupilo do EU teprve nedávno. I přes to, že ne ve všech zemích je již zavedeno
EURO (Bulharsko), nebylo nutné žádná data, kromě České republiky, přepočítávat z cizí
měny. V České republice byl pro tyto účely použit kurz České národní banky.
U každé země jsou, pomocí metody deskripce, objasněny základní pojmy, jako je
poplatník, předmět, základ a sazba daně a nezdanitelné částky daně. Nechybí zde ani
přehled o vývoji inkasa, podíl daní na HDP a na celkovém daňovém inkasu. Následuje část
zaměřená na změny a vývoj sazeb daně darovací a nezdanitelných částek daně v letech
2009 a 2010.
Všechna analyzovaná data jsou v závěru, s využitím metody syntézy, shrnuta v rámci
diskuse. Na základě těchto poznatků jsou navržena řešení pro Českou republiku.
11
3 Teoretická část
V následující části jsou objasněny jak všeobecné pojmy, jako je definice a funkce daní
nebo daňový systém či daňová harmonizace, tak problematika třídění daní nebo daňové
spravedlnosti. Zde je přímo uvedeno, která kategorie souvisí s darovací daní, nebo jak je
příšlušný princip zajištěn v rámci darovací daně.
3.1 Definice daně
Daně představují druh příjmů veřejných rozpočtů (vedle poplatků a půjček). Daň je
definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu.
Z ekonomického hlediska patří mezi daně i clo (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 16). Formální
definici daně uvádí OECD jako povinné jednostranné platby do veřejných rozpočtů
(VERMEEND, 2008, s. 61).
Schéma č. 1: Příjmy veřejného rozpočtu
daně (+ cla)
poplatky
VEŘEJNÝ
ROZPOČET
půjčky
Zdroj: Práce autora
3.2 Funkce daní
Mezi základní funkce daní dle KUBÁTOVÉ (2006, s.19) patří:
alokační – uplatňuje se tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů;
redistribuční – veřejné finance mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství
směrem od bohatších jedinců k chudším;
12
stabilizační – znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu
zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.
Obdobnou definici nalezneme i v zahraniční literatuře, která uvádí také tři funkce daní
s nepatrnými odlišnostmi. Jak uvádí VERMEEND (2008, s. 12), funkce daně jsou :
tradiční – zajišťuje zvýšení příjmů pro financování vládních výdajů
distribuční – jako nástroj ke změně rozdělení příjmů a bohatství mezi domácnosti
stabilizační – užívá zdanění k tlumení hospodářského cyklu
Za nejdůležitější funkci je označována funkce fiskální, která je obsažena ve všech výše
uvedených. Rozumí se jí získávání prostředků do veřejných financí a následné financování
veřejných výdajů právě z těchto příjmů.
3.3 Třídění daní
podle dopadu - jedno z nejzákladnějších rozlišení daní je podle vazby na důchod
poplatníka – na daně přímé a nepřímé (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 20). Darovací daň spadá do
kategorie přímých daní, neboť daň platí poplatník na úkor svého důchodu a nepředpokládá
se, že ji může přenést na jiný subjekt. Na rozdíl od nepřímých daní, kde se předpokládá, že
subjekt, který daň odvádí, ji neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší ji na jiný subjekt.
Přímé daně jsou zpravidla vybírány od jednotlivců a podniků. Nepřímou daní jsou pak
zatíženy zejména výdaje na nákup zboží a služeb – především spotřební daně a DPH
(VERMEEND, 2008, s. 61).
Schéma č. 2: Přímé a nepřímé daně
DANĚ
Přímé
Nepřímé
Daň z příjmu FO
Daň z příjmu PO
Daň z nemovitosti
Daň dědická
Daň darovací
Silniční daň
DPH
Spotřební daně
Ekologické daně
13
podle objektu – na jaký objekt jsou daně uloženy. Dělí se na daně z důchodů
(příjmů), ze spotřeby a z majetku. Darovací daň zaujímá v této kategorii místo v daních
z majetku. Do této kategorie patří i daně z hlavy, kde je daň uložena poplatníkovi bez
ohledu na jeho příjem a daně výnosové, kterými jsou postiženy určité druhy výnosů.
podle veličiny rozlišujeme daně kapitálové, které vycházejí ze stavové veličiny,
která se zjišťuje k určitému okamžiku. Sem spadá darovací daň, protože se zde zdaňuje
majetek jako takový. Další skupinou jsou daně běžné, které jsou uloženy na veličinu
tokovou, tzn. zjišťují se za určitý časový úsek.
podle adresnosti - je třídění založeno na vztahu platební schopnosti poplatníka.
Darovací daň se řadí mezi osobní daně, neboť je adresná a vztahuje se ke konkrétnímu
poplatníkovi. Na rozdíl od toho daně in rem se platí bez ohledu na platební schopnost
poplatníka (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 22).
podle druhu sazby- znamená třídění podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí
daňového základu. Rozlišujeme daně stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu, což
jsou daně placené paušálně a z hlavy, specifické, které jsou stanoveny např. podle množství
jednotek daňového základu. Poslední daně ad valorem, kam patří darovací daň, které se
stanovují podle ceny zdaňovaného základu.
Schéma č. 3: Daň darovací
osobní
kapitálové
daně
daně z
majetku
DAŇ DAROVACÍ
ad
valorem
přímé
daně
14
podle daňového určení - znamená, podle rozpočtů, do kterého jsou výnosy
směřovány. Tyto se pak dělí na státní, municipální, vyšších územních celků a svěřené.
Výnosy z daně darovací jsou v České republice směřovány do státního rozpočtu.
V členských státech EU jsou majetkové daně velmi rozličné a vycházejí většinou
z národních tradic. Jednotícím rysem je pak skutečnost, že jejich výnosy (zejména u daně
z nemovitostí) jsou směřovány, respektive ponechány, rozpočtům místních municipalit
(ŠIROKÝ, 2009, s. 65).
třídění institucionální - je používáno ve spojení se zpracováním statistických
údajů a slouží ke srovnání a řazení.
Klasifikace daní podle OECD rozděluje daně do šesti skupin a jejich následných
podskupin. Např. 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů, 4000 Majetkové
daně – 4320 – Daně darovací, atd. (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 23-24).
3.4 Daňový systém a efektivnost daní
Konstrukce daňových systémů závisí na velkém množství sociálních, ekonomických a
politických faktorů (VERMEEND, 2008, s. 50). Například v rámci majetkových daní,
respektive daně dědické a darovací, kdy její političtí zastánci označují takto získaný
majetek za nespravedlivě nabytý a jeho redukci se snaží zajistit prostřednictvím daně.
Odpůrci těchto daní naopak tvrdí, že není spravedlivé postihovat zdaněním ty, kteří
majetek naspořili a následně převedli na své děti. Ty jej takto získaly de facto nevlastním
přičiněním.
Daňový systém by měl být podle VERMEEND (2008, s. 59):
dostatečný a stabilní
efektivní
spravedlivý
s minimálními náklady na administrativu a dodržování
15
3.4.1 Efektivnost daní
Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů,
transfer, který se neobejde bez dodatečných nákladů. Tyto dodatečné náklady snižují
celkový efekt ekonomiky, respektive vyvolávají neefektivnost. Cílem daňových systémů je
především snížit neefektivnost na nejnižší možnou míru (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 45).
Daňová teorie rozlišuje dva druhy daňových nákladů, jak uvádí Kubátová (2006, s. 45):
administrativní náklady přímé a nepřímé,
nadměrné břemeno daně
Přímé náklady jsou veškeré náklady související s daňovým systémem, jako jsou např. i
náklady na zpracování statistik. Jsou poměrně snadno zjistitelné, na rozdíl od
administrativních nákladů nepřímých, které nese soukromý sektor (KUBÁTOVÁ, 2006,
s.46). Je to čas a peníze občanů vynaložené na studium a seznámení se s daňovými zákony.
Oba druhy nákladů rostou se složitostí daně.
Z důvodu administrativního zjednodušení se v rámci darovací daně uplatňují nezdanitelná
minima, zejména proto, že malá dědictví a malé dary lidé stejně nepřiznávají
(KUBÁTOVÁ, 2006, s. 256).
Nadměrné břemeno znamená další náklad spojený s daňovým systémem – způsobuje
neefektivnost (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 48). Vzniku daňového břemena předchází při vzniku
nové daně tzv. distorze (zkreslení) a následná substitutce.
3.5 Daňová spravedlnost
Otázka daňové spravedlnosti se táhne dějinami zdanění a daňových teorií jako červená nit
(KUBÁTOVÁ, 2006, s. 101).
Mezi nejznámější principy spravedlivého zdanění patří princip prospěchu a princip
platební schopnosti.
Princip prospěchu znamená, že jedinci mají být zdaněni podle prospěchu, který mají
z veřejných výdajů umožněných daněmi. Poplatník, který více využívá státních služeb, by
16
měl tedy platit vyšší daň a naopak. Princip užitku při zdaňování majetku jako celku
spočívá v tom, že veřejné služby, vybudování infrastruktury, osvětlení a propagace lokality
zvyšují hodnotu nemovitostí (ŠIROKÝ, 2008, s. 162). Majetkové daně mohou být
samozřejmě uvaleny i na jiný cenný majetek.
Podle principu platební schopnosti mají být jedincům uloženy daně podle toho, jaká je
jejich schopnost je platit (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 104). Nejčastější daňovou základnou pro
uplatnění tohoto principu je důchod (příjem) doplněný spotřebou, atd. Mezi dva základní
koncepty, ze kterých daňová spravedlnost podle principu platební schopnosti vychází,
patří:
spravedlnost horizontální – dva jedinci, kteří jsou na tom v podstatě stejně (v
určitých aspektech), by měli platit stejnou daň
spravedlnost vertikální – vyšší daň by měl platit ten jedinec, který je na tom lépe
Oba tyto principy musí platit zároveň.
V rámci darovací daně je princip platební schopnosti zajištěn díky progresivní sazbě daně.
3.6 Daňová harmonizace
Daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav států na základě
společných pravidel (NERUDOVÁ, 2008, s. 15). V rámci harmonizačního procesu jsou
popisovány tři základní fáze:
výběr daně, která má být harmonizována
harmonizace daňového základu
harmonizace sazby daně
Na základě výše uvedených skutečností se pak harmonizační proces rozlišuje na několik
úrovní, jako např. zda jsou rozdílné nebo stejné daně ve všech zemích. Úroveň daňové
harmonizace, kdy všechny země aplikují rozdílné daně, můžeme následně rozdělit na
situace, kdy harmonizace neexistuje nebo existuje tzv. mírná harmonizace (NERUDOVÁ,
2008, s. 15-16). V případě neexistující harmonizace neexistují smlouvy o zamezení
dvojího zdanění ani žádná spolupráce v rámci administrativy. Naopak v případě mírné
17
harmonizace smlouvy o zamezení dvojího zdanění existují, stejně jako spolupráce na
administrativní úrovni. Mezinárodní smlouva, i když má vyšší právní sílu než daňový
zákon, nikdy nemůže stanovit daňovou povinnost nad rozsah stanovený vnitrostátními
daňovými předpisy (RYLOVÁ, 2009, s. 24). Příkladem je Smlouva mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a
darovací. Na Slovensku se v současné době darovací (ani dědická) daň nevybírá.
Na převodové majetkové daně se vztahují ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění,
legislativa Evropských společenství však nepředpokládá jakoukoliv jejich harmonizaci
(ŠIROKÝ, 2010, s. 65).
3.7 Historie a vývoj majetkových daní na území dnešní České
republiky
První zmínka o majetkových daních pochází již z 12. století, kdy existovaly tzv. daně
z obdělávaných pozemků a městských domů. Šlechta a církev daně neplatila. V roce 1517
vznikl Berní předpis, který stanovil všeobecnou daň z majetku a výnosů kapitálu a je
považován za první ucelený náznak české daňové soustavy (ŠIROKÝ, 2008, s. 34). V roce
1522 již existovaly tři přímé daně a mezi nimi i majetková daň. Rozšířil se i okruh
poplatníků. Předmět daně majetkové se lišil u vrchnosti a poddaných. U vrchnosti se
zdaňoval jen vybraný majetek, kdežto u poddaných byl zdaněn veškerý majetek. V roce
1531 byla ustanovena „berně konvenční“ a majetková daň („šacuňk“), do které nebyl pojat
majetek poddaných (ŠIROKÝ, 2008, s. 35). Teprve za vlády Marie Terezie a Josefa II.
došlo k postupnému odstranění těchto nerovností. V roce 1748 vznikl tzv. Revisitační
katastr, který popisoval veškerou poddanskou půdu. V následujících desetiletích k žádné
významné reformě nedošlo.
Od počátku první republiky se začalo usilovat o sjednocení daňového systému celé země.
To se povedlo až roce 1927, kdy proběhla dlouze připravovaná daňová reforma. Dávka
z majetku a přírůstku na majetku byla v roce 1919 jednorázovou dávkou a sloužila
k zachycení válečného - nově vzniklého bohatství.
pozemková a domovní daň.
18
Majetkové daně existovaly jako
K další zásadní reformě došlo až po únoru 1948, ale její provedení nastalo až k 1. 1. 1954.
V tomto období se vyskytují první předchůdci tzv. daní z kapitálových transferů, tedy i
darovací daně. Vybírány byly prostřednictvím tzv. notářských poplatků, které hradili
občané a organizace za určité úkony nebo služby provedené orgány státního aparátu a
obecních úřadů (ŠIROKÝ, 2008, s. 44). Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto nereformovat
stávající daňovou soustavu, ale vytvořit zcela novou. To se povedlo až v roce 1993 a
reforma se týkala všech stávajících daní a představovala rozsáhlý zásah do ekonomiky
(ŠIROKÝ, 2008, s. 46).
3.8 Darovací daň
Stejně jako v mnoha zemích EU, tak i v České republice, je darovací daň úzce spojována
s daní dědickou. V České republice tvoří spolu s daní z převodu nemovitostí a dědickou
daní, tzv. trojdaň, která spadá do kategorie přímých daní. Někdy jsou tyto daně také
nazývány daněmi z kapitálových transferů, neboť se vztahují na bezplatné převody
majetku, neboli transfery. Sazba daně a stupně příbuznosti jsou v mnoha zemích opět pro
obě daně stejné.
Darovací daň není placena pravidelně v určitém časovém období. Nicméně „pravidelnost“
je zde splněna v tom smyslu, že daň je placena pravidelně vždy, když dojde
k bezúplatnému převodu.
V každém dokumentu upravujícím darovací daň je vymezen zejména poplatník daně,
předmět, základ a sazba daně a osvobození nebo výjimky s daní související.
Subjektem u darovací daně (stejně jako u všech přímých daní) je poplatník na rozdíl od
nepřímých daní, kdy se rozlišuje mezi poplatníkem a plátcem.
V předmětu daně jsou přesně vymezeny okolnosti nabytí majetku a majetek jako takový.
Zároveň je zde také uvedeno, co není předmětem daně.
V základu daně je specifikována cena převáděného majetku.
Česká literatura uvádí v souvislosti s darovací daní pouze určitá osvobození. Mnohé
majetkové daně však působí regresivně, neberou ohled na současné důchody poplatníků a
mohou tak značnou silou dopadnout zejména na starší osoby. Proto v mnohých daňových
systémech existují tzn. pojistky proti přetížení ve formě daňových úlev či slev (ŠIROKÝ,
19
2008, s. 165). V zahraniční literatuře a zdrojích jsou tyto tzv. pojistky uváděny jako
daňové odpočty, nebo úlevy, jak uvádí Vermeend (2008, s 68):
deduction – odpočty - snižují daňový základ
tax credits – daňová úleva – jednotkové snížení daně
exemptions – osvobození od daně – předem zamezuje tomu, aby zdanitelná
skutečnost byla zahrnuta do základu daně
Pro přehlednost bude v praktické části vždy uveden i anglický název toho kterého
osvobození, nebo úlevy, aby bylo (dle následujícího popisu) jasné, co přesně je tím
myšleno.
V dalších ustanoveních jednotlivých právních předpisů jsou uvedeny např. vyměření a
splatnost daně nebo specifika týkající se daňového přiznání.
Schéma č. 4: Daňová povinnost
ZÁKLAD DANĚ
= zdanitelný
příjem –
„deductions“
Sazba daně
„Tax credits“
20
Daňová
povinnost
4 Praktická část
Aspekty ve vybraných zemích, jako jsou inkaso, podíl daní na hrubém domácím produktu
(dále jen HDP) a podíl daní na celkovém daňovém inkasu, byly sledovány v období let
2000 – 2008. Pouze u některých zemí, jako je Irsko, Nizozemí a Řecko, uvádí zdroj
časovou řadu rozšířenou o několik let. Číselné údaje těchto aspektů jsou vykazovány podle
metodiky ESA 95, což znamená, že jsou založeny na akruálním principu. V této metodice
jsou povinny všechny státy Evropské unie vykazovat údaje o hospodaření. Za dodržování
tohoto standardu jsou zodpovědné statistické úřady jednotlivých zemí (Metodiky
vykazování vládního deficitu a dluhu, 2005). Z toho vyplývá zřejmě i fakt, že v některých
zemích není vykazován přesný údaj o darovací dani. Data uvedená v tabulkách jsou proto
vždy uvedena dohromady s daní, která figuruje v oficiálním názvu daně (nebude-li
uvedeno jinak). V zemích, kde bylo možno získat informaci o přesném podílu darovací
daně na celkovém daňovém inkasu, jsou tato data připojena.
4.1 Německo
Oficiální název daně - Erbschaft – und Schenkenkungsteuer
Dědickou a darovací daň upravuje v Německu jeden zákon, vydaný v roce 1997. Jeho
poslední novelizace proběhla v roce 2008 (v platnost vstoupil v roce 2009) a byla vyžádána
německým ústavním soudem. Tato změna obsahuje hlavně změnu v legislativě týkající se
oceňovacích metod majetku, změnu v daňových výhodách blízkých členů rodiny, a za
určitých podmínek, i právních nástupců firem.
Zákon o dani dědické a darovací – ErbStG - Erbschaftsteuer- und Schenkungsteuergesetz
in der Fassung der Bekanntmachung vom 27. Februar 1997 (BGBl. I S. 378), das zuletzt
durch Artikel 6 des Gesetzes vom 22. Dezember 2009 (BGBl. I S. 3950) (Erbschaft- und
Schenkensteuer, 2010).
Zákon je rozdělen na oddíly s příslušnými paragrafy, jak je uvedeno v Erbsachft- und
Schenkensteuer (2010) – např.:
oddíl I §7 – upřesňuje předmět daně darovací
oddíl II se zabývá, mimo jiné, oceněním majetku, osvobozením od daně
21
oddíl III - §15 – Daňové třídy, § 19 – Sazby daně
Darovací daň je dodatkem k dědické dani a je vybírána zejména z toho důvodu, aby daň
dědická nebyla obejita prostřednictvím darů „mezi živými.“ Proto jsou dary zatíženy
zdaněním za stejných podmínek jako převod majetku v rámci dědictví.
Sazba daně, základ daně a úlevy s tím související jsou v pravomoci ústředního orgánu
(vlády). Daň je vybírána daňovými úřady a výnosy z těchto daní jsou směřovány do
místních (regionálních) rozpočtů.
4.1.1 Poplatník daně
Poplatníkem daně darovací je nabyvatel.
4.1.2 Předmět a základ daně
Darovací daň se vztahuje na jakýkoliv bezplatný převod (mezi živými), pokud je dárce
nebo obdarovaný rezidentem Německa. Převody majetku, mezi dárcem - nonrezidentem a
obdarovaným – nonrezidentem, podléhají rovněž dani, a to za předpokladu, že převáděný
majetek
je
„domácím
majetkem“
podle
definice
v zákoně
o
oceňování
–
Bewertungsgesetzes (BewG) z 1. 2. 1991(Bundesgesetztblatt online-Bürgerzugang, 2010).
Poslední novelizací, tj. novelizací z 24. 12. 2008 (BGBI I., strana 3018), byla hodnota
majetku (základu daně) stanovena v souladu s požadavky Německého ústavního soudu
takto: všechny druhy majetku jsou oceněny na základě reálné tržní ceny (= tržní hodnoty).
Zákon o dani dědické a darovací rozděluje příjemce do tří skupin na základě jejich vztahu
k dárci:
Třída I. – vztahuje se pouze k dědické dani
Třída II. -
vztahuje se k dani darovací a týká se rodičů,
předků, synovců, neteří,
nevlastních rodičů, tchánů, tchýní a rozvedených manželů
Třída III. – vztahuje se na všechny ostatní příjemce (např. i registrované partnery)
22
4.1.3 Osvobození od daně, odpočty, slevy
Osvobození od daně (exemptions), na které má příjemce nárok, závisí na daňové třídě, do
které spadá – viz. kapitola 4.1.2.
Jedná-li se o převody mezi manžely nebo registrovanými partnery, může být od daně
osvobozena nemovitost, pokud je užívána jako rodinný dům. Kromě toho má každý
příjemce nárok na osobní osvobození (exemptions) od daně. Dani pak nepodléhají částky:
500.000 EUR pro manžela nebo registrovaného partnera, respektive
400.000 EUR pro dítě,
200.000 EUR pro vnouče,
100.000 EUR pro ostatní osoby ve třídě I.
20.000 EUR pro osoby ve třídě II. a III.
Aby bylo zajištěno, že tato osobní osvobození (exemptions) budou uplatňována pouze
jednou za deset let, všechny převody majetku od jednoho a téhož dárce jednomu
obdarovanému se kvůli daňovým účelům sčítají tak, aby byly nakonec brány jako jeden
jediný převod. Příjem osvobozený od daně ve výši 12.000 EUR se vztahuje na převod
ostatních movitých věcí, jako jsou například umělecké předměty, sbírky, cenné papíry,
mince, drahokamy atd. Příjemci z třídy II. a III. mohou využít i dalších kombinovaných
osvobození od daně ve výši 12.000 EUR na vybavení domácnosti a jiné movité předměty
s výjimkou předmětů uvedených výše.
Zákon také upravuje převod obchodního majetku.
4.1.4 Sazba daně
Sazba daně – viz. tabulka č. 1, závisí na hodnotě převáděného majetku a skupině, kam
příjemce patří. Speciální daňovou úlevu za obchodní majetek (podíly ve společnosti,
zemědělský a lesní majetek) mohou požadovat příjemci ve skupině II. a III.
Dědická
(a darovací)
daň
se
vybírá
podle
23
následujících
procentních
sazeb:
Tabulka č. 1: Sazby daně darovací v Německu
Hodnota
převáděného
majetku
(zdanitelná), v EUR
do částky (včetně)
Procentní sazba daně pro skupinu
I
II
III
75.000
7
15
30
300.000
11
20
30
600.000
25
30
30
6.000.000
19
30
30
13.000.000
23
35
50
26.000.000
27
40
50
nad 26.000.000
30
43
50
Zdroj: European Commission (2010a)
4.1.5 Splatnost daně/daňové přiznání
Poplatník musí daň zaplatit do jednoho měsíce od podání daňového přiznání.
Tabulka č. 2: Inkaso daně darovací a dědické, podíl daní na HDP, podíl na celkovém
daňovém inkasu – Německo
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
2000
2990
0,14
0,34
2001
3070
0,14
0,36
2002
3030
0,14
0,35
2003
3370
0,15
0,39
2004
4290
0,19
0,5
2005
4100
0,18
0,47
2006
3760
0,16
0,41
2007
4200
0,17
0,43
2008
4770
0,19
0,48
Zdroj: European Commission (2010a)
Z údajů v tabulce č. 2 je patrné, že inkaso dosahuje v Německu i hodnot těsně pod 5.000
mil. EUR, což je nejvyšší hodnota ze všech analyzovaných zemí. Údaje představující podíl
daní na HDP a na celkovém daňovém inkasu nedosahují výše ani jednoho procenta. Na
24
základě toho lze říci, že příjem z těchto daní tvoří pouze doplňkový příjem do, v tomto
případě, regionálního rozpočtu.
Obrázek č. 1: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2008 v Německu
Zdroj: Práce autora na základě informací z tabulky č. 2
Vývoj inkasa, jak ukazuje obrázek č. 1, má dlouhodobě rostoucí trend. Nejvyšší inkaso za
sledovaných devět let bylo dosaženo v roce 2008. Naopak nejnižší hodnoty dosáhlo v roce
2000.
Obrázek č. 2: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu Německo
25
Z obrázku č. 2 je zřetelný naprosto stejný vývoj obou sledovaných veličin, jaký mělo
inkaso v jednotlivých letech. V roce 2008 dosáhl svého maxima podíl na HDP, zatímco
podíl na celkovém daňovém inkasu byl nejvyšší v roce 2004. V posledních letech vzrostl
podíl na celkovém daňovém inkasu i podíl daní na HDP o 112 %.
4.2 Irsko
Oficiální název daně – Inheritence and Gift Tax
Dědická a darovací daň je v platnosti v Irsku od roku 1975. Všechna ustanovení se týkají
území Irska.
Zákon upravující dědickou a darovací daň – CAPITAL ACQUISITIONS TAX ACT, No.
8/1796.
Vysvětlením základních pojmů darovací daně se zabývá část II (Part II). Ostatní části jsou
věnovány např. dědické dani (Part III), zdanitelné hodnotě majetku (Part IV) nebo
osvobozením od daně (Part IX) (Capital Acquisitions Tax Act, 1976, 2010).
Sazba, základ daně a osvobození související s darovací a dědickou daní jsou v pravomoci
ústředního orgánu (vlády). Výnosy z těchto daní jsou směřovány do státního rozpočtu.
Poplatníkem daně je obdarovaný. V případě, že obdarovaný daň nezaplatí, odpovědnost
zaplatit daň přechází na správce, zástupce nebo jinou osobu, v jejíž péči je majetek
umístěn.
Předmětem daně jsou dary převzaté obdarovaným od jakéhokoliv majitele/držitele.
Darovací daň se vztahuje ke :
státu, kde má majitel/držitel trvalý nebo obvyklý pobyt v den převodu majetku,
nebo v jistých případech v den darování
26
státu, kde má obdarovaný trvalý nebo obvyklý pobyt v den darování
Za rezidenta je, mimo jiné, považována osoba, která má po 1.12.2004 trvalý pobyt v Irsku
minimálně po dobu pěti po sobě jdoucích zdaňovacích období před dnem darování.
Základ daně je tvořen veškerým darovaným majetkem převzatým obdarovaným.
Zdanitelná hodnota majetku, který je předmětem daně, se rovná jeho tržní hodnotě po
odečtení závazků a nákladů.
I zde jsou vztahy mezi dárci a obdarovanými rozděleny do skupin:
Skupina A – dary (a dědictví) mezi rodiči a dětmi – nezdanitelná částka pro tuto skupinu je
414. 799 EUR
Skupina B – dary (a dědictví) od dětí rodičům, od strýců/tet
neteřím/synovcům, od
prarodičů vnoučatům a mezi sourozenci – nezdanitelná část je 41.481 EUR
Skupina C – dary (a dědictví) mezi ostatními stranami – nezdanitelná část je 20.740 EUR
Nezdanitelné části daně jsou každoročně indexovány podle růstu spotřebitelských cen
(ŠIROKÝ, 2010, s. 217), jak je uvedeno v kapitole 4.7.2.
1/ Slevy, odpočty (deduction), např.:
90% z tržní hodnoty zemědělské půdy a budov přijatých obdarovaným, který je
farmář
90% z tržní hodnoty stromů a mlází
90% z tržní hodnoty příslušného obchodního majetku
2/ Mezi částky osvobozené od daně (exemption) patří např.:
prvních 3000 EUR ze zdanitelné hodnoty darů přijatých obdarovaným od jednoho
dárce v průběhu jednoho roku
dar nebo dědictví přijaté za charitativním účelem
dary přijaté po 30.1.1990 manželem od druhého manžela
27
peněžní částky podle konkretizující pojistné smlouvy, které jsou užity k zaplacení
dědické nebo darovací daně
platby trvale nezpůsobilým jedincům z investičních fondů, krytých prostřednictvím
veřejných sbírek, atd.
4.2.4 Sazba daně
Od 8.4.2009 je sazba daně darovací 25 % z částky přesahující nezdanitelnou část uvedenou
v kapitole 4.7.2.
Daňové přiznání podává nabyvatel daru. Daň je splatná do čtyř měsíců ode dne darování.
daňovém inkasu - Irsko
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
2000
223,1
0,21
0,67
2001
167,8
0,14
0,48
2002
150,9
0,11
0,4
2003
213,3
0,15
0,52
2004
190,1
0,12
0,42
2005
249,1
0,15
0,49
2006
343
0,19
0,6
2007
390,6
0,2
0,65
2008
343
0,18
0,64
2009
257
Zdroj: European Commission (2010b)
0,15
Z prezentovaných údajů v tabulce č. 3 o inkasech v letech 2000 – 2009 vyplývá, že
v letech 2000 - 2002 a 2007 – 2009 vykazuje inkaso daně darovací klesající tendenci. Co
se týče podílu daně darovací na celkovém inkasu daní, lze jednoznačně konstatovat
obdobně jako v Německu, že daná daň představuje pouze doplňkový zdroj příjmů, ale
v tomto případě, veřejného rozpočtu.
28
Obrázek č. 3: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2009 v Irsku
Vývoj inkasa měl v Irsku, dle obrázku č. 3, velice proměnlivý vývoj. Teprve od roku 2004
dochází k postupnému růstu výše inkasa. Na rozdíl od Německa, kde se inkaso pohybuje
kolem 3.500 mil. EUR, dosahuje inkaso v Irsku nejvyšších hodnot pouze na hranici 400
mil. EUR.
Obrázek č. 4: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu Irsko
Vývoj podílu daní na HDP a na celkovém inkasu, zobrazený na obrázku č. 4, nepřekračuje
za celou sledovanou dobu hranici jednoho procenta. Vývoj obou veličin je stejný, jako
29
vývoj inkasa patrný z obrázku č. 3. Podíl daní na celkovém daňovém inkasu dosáhl v roce
2002 jednu z nejnižších hodnot ze všech sledovaných zemí – nižší hodnoty dosáhlo
v tomto roce jen Německo (0,35%).
4.3 Řecko
Oficiální název - Φόρος κληρονομιάς, δωρεών και γονικών παροχών (v angličtině - Tax on
inheritance , gifts and parental provision)
Zákon upravující v Řecku daň darovací, dědickou a daň z rodičovského zaopatření je
platný od roku 1973, a vztahuje se na celé Řecko.
Zákon upravuje zákon č. 118/1973, ve znění pozdějších předpisů, kodifikovaný zákonem
č. 2961/2001 a ve znění zákona č. 3091/2002, zákonem č. 3193/2003, zákonem č.
3220/2004, zákonem č. 3296/2004, zákonem č. 3427/2005, zákon č. 3453/2006, zákon č.
3470/2006, zákon č. 3522/2006, 3554/2007 zákon, zákon 3610/2007 a zákona č.
3634/2008.
Sazba daně, základ daně a daňové úlevy jsou v pravomoci ústředního orgánu (parlamentu).
Příjem z daní směřuje jak do státního, tak do krajských (obecních) rozpočtů.
Poplatníkem daně je příjemce daru = nabyvatel.
Předmětem daně je veškerý majetek získaný darováním, který zahrnuje např.:
darovaný majetek jakéhokoliv druhu nacházející se v Řecku
movitý majetek převáděný darováním, který se nachází mimo Řecko, ale patří
příslušníkovi Řecka
movitý majetek nacházející se v zahraničí a patřící cizinci převedený darováním do
Řecka nebo zahraničnímu rezidentovi v Řecku
30
Daň je vypočítána z tržní hodnoty majetku. V případě darů ve formě nemovitého majetku
situovaného v oblastech, kde platí objektivní systém oceňování, je zdanitelná hodnota ta,
která je definována daňovým systémem.
Při ocenění majetku je směrodatný datum sepsání příslušné (darovací) smlouvy. V případě
majetku, u kterého není vyžadována žádná písemná forma, je to doba, kdy je majetek
převeden. Na základě stupně příbuznosti zákon rozděluje příjemce do tří kategorií:
v kategorii A jsou nejbližší příbuzní jako manželé, děti, rodiče a vnoučata.
Nezdanitelná částka pro tuto kategorii je 150.000 EUR
kategorie B zahrnuje bratry, sestry, nevlastní rodiče, tchány, tchyně a nezdanitelná
částka je zde stanovena na hodnotu 30.000 EUR
v kategorii C jsou všichni ostatní. Nezdanitelná částka je 6.000 EUR
Zákon také upravuje pravidla pro darování (a dědění) v rámci akcionářů a firem.
Následující nepodléhá dani (příklady):
státy, obce, kostely, kláštery, právnické veřejnoprávní osoby, společenství Božího
hrobu, Klášter Mount Sinai a Albánská pravoslavná církev – nejsou ani povinni
podávat daňové přiznání
nevýdělečně činné právnické osoby založené nebo teprve zakládané v Řecku za
předpokladu, že prokážou zaměření své činnosti na charitativní účely
zahraniční právnické osoby (neziskové a charitativní) za podmínky reciprocity
zahraniční příslušníci, jsou-li osvobozeni od daně na základě mezinárodní dohody,
s podmínkou reciprocity
převody movitého a nemovitého majetku od státu, obcí nebo veřejnoprávních
právnických osob
31
4.3.4 Sazba daně
Sazba daně uvedená v tabulce č. 4 závisí na stupni příbuznosti (viz. rozdělení v odst.
4.3.1).
Tabulka č. 4: Sazby daně darovací v Řecku
Kategorie A
sazba
výpočet daně
daň
vypočtená
do 150.000
0%
0
0
0
nad 150.000
1%
1% z 150.000
1.500
1.500
do 300.000
5%
5% z 300.000
15.000
1.500+15.000
nad 300.000
10%
-
-
-
sazba
výpočet daně
daň
vypočtená
daň celková
do 30.000
0%
0
0
0
do 70.000
5%
3.500
3.500
do 200.000
10%
5% ze 70.000
10% z
200.000
20.000
3.500+20.000
nad 200.000
20%
-
-
-
sazba
výpočet daně
daň
vypočtená
daň celková
do 6.000
0%
0
0
0
do 66.000
20%
13.200
13.200
do 195.000
30%
20% z 66.000
30% z
19.5000
58.500
13.200+58.500
-
-
částka
daň celková
Kategorie B
částka
Kategorie C
částka
nad 195.000
40%
Zdroj: European Commission (2010c)
-
Daňové přiznání se podává na finanční úřad v místě bydliště dárce. Tento daňový úřad je
zodpovědný za celý postup (stanovení povinnosti zaplatit daň, atd.). Pokud je to
32
mimořádně obtížné, může být předloženo daňové přiznání finančnímu úřadu v místě, kde
byla sepsána smlouva.
Daňová povinnost může být výjimečně časem vrácena buď automaticky (např. v případě
odkladného opatření, když je majetek držený státem předán jako opuštěný nebo zabavený)
nebo na základě rozhodnutí místního daňového úřadu (v případech uvedených v zákoně).
Daňové přiznání se podává během šesti měsíců od okamžiku, kdy byl majetek převeden.
Právo státu vybírat darovací daň zaniká po 10ti letech v případě, že bylo podáno daňové
přiznání nebo 15ti letech, pokud daňové přiznání podáno nebylo. Tato doba začíná běžet
od konce roku, během kterého bylo daňové přiznání podáno nebo kdy lhůta pro podání
daňového přiznání vypršela.
Tabulka č. 5: Inkaso daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření, podíl daní na
HDP, podíl na celkovém daňovém inkasu - Řecko
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
1995
241
0,23
0,82
1996
233
0,21
0,72
1997
261
0,21
0,71
1998
297
0,24
0,74
1999
291
0,22
0,66
2000
372
0,26
0,78
2001
360
0,24
0,73
2002
338
0,21
0,64
2003
248
0,14
0,44
2004
232
0,12
0,40
2005
258
0,13
0,41
2006
225
0,10
0,33
2007
224
0,09
0,30
0,06
0,19
2008
149
Zdroj: European Commission (2010c)
Tabulka č. 5 popisuje vývoj inkasa daní, podíl daní na HDP a podíl daní na celkovém
daňovém inkasu na nejdelší časové ose, tj. po dobu čtrnácti let. Zatímco ve Finsku má
vývoj inkasa jasně stoupající trend, v Řecku je trend zcela opačný. Dalo by se říci, že
33
vývoj inkasa v Řecku je téměř zrcadlový k vývoji inkasa ve Finsku (viz. příloha č. 3). Obě
země dosáhly v roce 2000 téměř shodné výše inkasa, tj. kolem 360 mil. EUR, ale v roce
2008 dosahuje výše inkasa ve Finsku 651 mil. EUR, kdežto v Řecku necelých 150 mil.
EUR.
Obrázek č. 5: Vývoj inkasa daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření v letech
1996 - 2008 v Řecku
Pokud budeme sledovat vývoj inkasa jen v letech 2000 – 2008, ve kterých jsou k dispozici
údaje od všech sledovaných zemí, dojdeme k závěru, že vývoj inkasa měl během těchto let
v Řecku dlouhodobě klesající tendenci, jak je možné vyčíst z obrázku č. 5. V roce 2008
dosáhla výše inkasa druhých nejnižších hodnot (nejnižší inkaso bylo dosaženo v České
republice).
34
Obrázek č. 6: Podíl daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření na HDP a na
celkovém daňovém inkasu - Řecko
Stejně jako vývoj inkasa, tak i vývoj dalších dvou sledovaných údajů, tj. podílu daní na
HDP a podíl na celkovém daňovém inkasu, má klesající trend, jak je patrné z obrázku č. 6.
V roce 2008 dosáhly oba podíly nejnižších hodnot ze všech sledovaných zemí. Podíl daní
na HDP dosáhl pouze 0,06 %.
4.4 Nizozemí
Oficiální název daně – Successierecht
V Nizozemí je daň dědická, darovací a z převodu v platnosti od roku 1956. Upravuje ji
jeden zákon.
Zákon upravující daň dědickou, darovací a z převodu je ze dne 28. června 1956 - (Stb.
362), ve znění zákona ze dne 18. prosince 2008 (Stb. 565).
Sazba daně, základ daně a daňové úlevy jsou v pravomoci ústředního orgánu (vlády).
Příjemcem výnosů z této daně je stát.
35
Poplatníkem daně je příjemce daru.
Darovací daň je uvalena na všechny dary od dárce s bydlištěm v Nizozemí. Každý dar je
zdaněn individuálně, jen dary v období jednoho kalendářního roku od jednoho dárce se
sčítají.
Rozdělení příjemců do kategorií:
I.
Manželé, děti a přímí potomci ve druhém a dalším stupni. Kromě toho i partner
(nad 18 let), který žije společně s dárcem 2 roky a osoba, která žije ve společné
domácnosti s dárcem minimálně 5 let (po dosažení věku 22 let)
II.
Ostatní osoby nebo právnické subjekty
Od daně jsou osvobozeny (exmptions) např.:
dary státu a nizozemským veřejnoprávním subjektům
dary učiněné ve veřejném zájmu nebo ve prospěch instituce propagující veřejný
zájem
dary od rodičů dětem, zahrnující i adoptivní a nevlastní děti, jsou osvobozeny až do
výše 5.000 EUR za kalendářní rok. Jednou za život dítěte může být částka zvýšena
na 50.000 EUR, pokud je dítěti mezi 18-35 lety
Všichni ostatní mohou uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 2.000 EUR.
Od 1.1.2008 platí, že daňové odpočty (deductions) mohou být uplatněny pouze u těch darů,
jejichž příjemce označila daňová správa jako „Instituci všeobecného prospěchu“
(Donations, 2010).
36
4.4.4 Sazba daně
Stejná sazba, uvedená v tabulce č. 6, platí jak pro darovací, tak pro dědickou daň. Sazba se
odvíjí od hodnoty převáděného majetku snížené o osvobození (exemptions) od daně.
Různé sazby platí podle kategorií, kam je příjemce zařazen (viz. kapitola 4.4.2).
Tabulka č. 6: Sazby daně darovací v Nizozemí
Sazba v %
Kategorie
Zdanitelná
částka v EUR
do 118.000
nad 118.000
Zdroj: European Commission (2010d)
I
II
10
30
20
40
Daň je uložena daňovou správou a je stanovena na základě prohlášení poplatníka.
Výše inkasa, podíl daní na HDP a podíl na celkovém daňovém inkasu – viz. údaje
v tabulce č. 7, dosahují v Nizozemí jedny z nejvyšších hodnot. Vyššího inkasa bylo
dosaženo pouze v Německu, kde jeho hodnota dosáhla v roce 2008 výše téměř 5.000 mil.
EUR, v Nizozemí bylo nejvyššího inkasa (1887 mil. EUR) dosaženo v roce 2007.
Tabulka č. 7: Inkaso daně darovací, dědické a z převodu, podíl daní na HDP, podíl na
celkovém daňovém inkasu - Nizozemí
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
2000
1484
0,35
0,88
2001
1307
0,29
0,76
2002
1694
0,36
0,96
2003
1461
0,30
0,81
2004
1512
0,30
0,82
2005
1709
0,33
0,88
2006
1810
0,33
0,85
2007
1877
0,33
0,84
2008
1795
0,30
0,77
2009
1813
Zdroj: European Commission (2010d)
0,31
37
Obrázek č. 7: Vývoj inkasa daně darovací, dědické a z převodu v letech 2000 - 2009
v Nizozemí
Z obrázku č. 7 je zřejmé, že vývoj inkasa v letech 2000 – 2003 zaznamenal značné výkyvy.
Od roku 2004 docházelo k pozvolné stabilizaci výše inkasa a jeho následnému růstu, stejně
jako třeba v Irsku nebo Bulharsku, kde vykazují zjištěné údaje taktéž rostoucí trend.
Obrázek č. 8: Podíl daně darovací, dědické a z převodu na HDP a na celkovém daňovém
inkasu – Nizozemí
38
Zatímco podíl daní na HDP v letech 2005 – 2007 vykazuje (viz. obrázek č. 8) naprosto
stejnou výši, podíl daní na celkovém daňovém inkasu v průběhu těchto let nepatrně klesl.
Podíl daní na celkovém inkasu dosahuje dlouhodobě nejvyšších hodnot ze všech
sledovaných zemí.
4.5 Bulharsko
Oficiální název - Данък при придобиване на имущества по дарение и по възмезден
начин
Název v angličtině - Taxes on donations, taxes on sponsorships and taxes on acquisition of
property
Daň darovací, daň ze sponzorování a z nabývání majetku je v Bulharsku v platnosti od
roku 1998. ). Tento zákon je aplikován na území republiky Bulharska.
Zákon upravující tyto daně se řídí Zákonem o místních daních a poplatcích (Local Taxes
and Fees Act /LTFA/) - Sbírka zákonů č. 117/10.12.1997, efektivní 1.01.1998, naposledy
pozměněno a doplněno, SG č. 95/1.12.2009, účinné od 1.1.2010.
Sazbu daně, základ daně a další s tím související osvobození a úlevy jsou v pravomoci
ústředního orgány (vlády). Příjmy z těchto daní jdou do místních (obecních) rozpočtů.
Daň platí nabyvatel daného majetku. Pokud je příjemce daru v zahraničí, je povinen
zaplatit daň převodce.
Daň se platí z jakéhokoliv majetku nabytého prostřednictví daru (tato daň se vztahuje i na
jakoukoliv úplatně nabytou nemovitost a na motorová vozidla). Daň darovací se
vypočítává z tržní hodnoty majetku nabytého obdarovaným (ŠIROKÝ, 2010, s. 187).
39
Následující je osvobozeno (exemptions) od daně (např.):
1/ Jakýkoliv majetek nabytý:
státem a obcemi
veřejně financovanými vzdělávacími, kulturními, vědeckými a výzkumnými
organizacemi, stejně jako majetek nabytý všemi domy s pečovatelskou službou pro
osiřelé a opuštěné děti předškolního věku
Bulharským červeným křížem
celostátními organizacemi, které zastupují tělesně postižené občany a zabývají se
pomocí těmto občanům
některými lékařskými zařízeními
všechny poskytované prostředky obětem přírodních katastrof a financování ochrany
a obnovy kulturních památek
2/ Jakékoliv dobročinné dary osobám, které přišly o 50 až 100 procent své pracovní
kapacity, a také sociálně znevýhodněným jedincům
3/ Dary ve prospěch komunitních center
4/ Jakékoliv dary na ošetření evropských občanů, stejně jako technická pomoc pro lidi se
zdravotním postižením
5/ Majetek získaný v souladu s Privatizací a Post-privatizačním kontrolním zákonem
Pokud bude jakýkoliv majetek uvedený v bodě 1 převeden třetím stranám, nevybraná daň
bude splatná, pokud se prokáže, že převod není učiněn za účelem dosažení bezprostředních
cílů, za kterým byla uvedená organizace zřízena, anebo tam, kde je uveden důvod pro
vynětí z daně.
4.5.4 Sazba daně
Daň je počítána z tržní hodnoty majetku následujícími sazbami:
Od 0,4 do 0,8 %1 pro dary mezi sourozenci a dětmi sourozenců
40
Od 3,3 do 6,6%1 pro dary mezi ostatními osobami.
Manžel nebo manželka a příbuzní v přímé linii jsou zproštěni platit dědickou i darovací
daň. (ŠIROKÝ 2008, s. 189)
Zákon také stanovuje sazbu 0,1-3%1 pro úplatné převody a dělení majetku.
Při bezúplatném nabytí majetku (případy přesně vymezí zákon) je nabyvatel povinen
předložit daňové přiznání a uhradit daň do dvou měsíců od jeho přijetí.
Tabulka č. 8: Inkaso daně darovací, daně ze sponzorování a z nabývání majetku, podíl
daní na HDP, podíl na celkovém daňovém inkasu - Bulharsko
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
2000
16,30
0,11
0,36
2001
20,30
0,13
0,43
2002
21,70
0,13
0,44
2003
32,80
0,18
0,57
2004
43,00
0,21
0,65
2005
61,80
0,28
0,83
2006
107,80
0,42
1,28
2007
161,50
0,55
1,63
2008
185,70
Zdroj: European Commission (2010e)
0,54
Z údajů z tabulky č. 8 je zřejmé, že během sledovaných devíti let došlo k výraznému
nárůstu všech tří sledovaných ukazatelů. Podíl na celkovém daňovém inkasu dosáhl v roce
2007 hodnoty 1,63 %, což je nejvyšší hodnota ze všech analyzovaných zemí. Navíc
Bulharsko jako jediné překročilo u tohoto podílu hranici 1%. Inkaso dosahuje v letech
2000 – 2004 téměř stejné výše jako v České republice. Od roku 2004 tady ale dochází
k velice rychlému růstu – na rozdíl od České republiky, kde je od toho roku zaznamenán
spíše pokles – viz. příloha č. 3.
1
přesnou sazbu daně stanoví příslušný městský úřad
41
Obrázek č. 9: Vývoj inkasa daně darovací, dědické a z převodu v letech 2000 - 2008 v
Bulharsku
Obrázek č. 9 doplňuje komentář k tabulce č. 8 a lze z něj ještě lépe pozorovat stoupající
trend výše inkasa. Jedná se o jedinou zemi, kde během sledovaných let nedošlo k naprosto
žádnému poklesu.
inkasu - Bulharsko
42
Obrázek č. 10 zobrazuje vývoj podílu daní na HDP a podílu daní na celkovém daňovém
inkasu. Oba ukazatele mají stejný – rostoucí – trend, stejně jako vývoj inkasa zobrazený na
obrázku č. 9. I z těchto údajů lze vyčíst, že v případě podílu na celkovém daňovém inkasu
nedošlo během osmi let k žádnému poklesu. Podíl daní na HDP zaznamenal první
(minimální) pokles až v roce 2008.
4.6 Finsko
Oficiální název daně - Lahjavero/Gåvoskatt (v angličtině – Gift Tax)
Darovací a dědická daň je ve Finsku upravena zákonem č. 378/1940 z 12. července 1940.
Sazba daně, základ daně a úlevy s tím související jsou ve Finsku v pravomoci ústředního
orgánu (vlády). Daň je vybírána okresními finančními úřady na základě daňového přiznání
podaného poplatníkem a jejich příjem směřuje do státního rozpočtu.
Poplatníkem daně je obdarovaný.
Darovací dani podléhá všechen movitý majetek, pokud dárce nebo obdarovaný byl v době
převodu rezidentem Finska, dále nemovitý majetek na území Finska a akcie nebo práva
v podniku, kde více než 50% celkového majetku společnosti tvoří nemovitosti na území
Finska.
Darovací daň je vypočítána z tržní hodnoty daru.
Rozdělení poplatníků do tříd:
Třída I. – do této skupiny spadají: manželé, děti, adoptované děti nebo v některých
případech i snoubenci, otec, matka, adoptivní rodiče
Třída II. – všechny ostatní příbuzné a nepříbuzné osoby
43
Výjimky (exemptions):
darovací daň není vybírána z darovaného movitého majetku (potřeb pro
domácnost), který je určen pro příjemce daru nebo osobní potřebu jeho rodiny,
pokud jeho hodnota nepřesahuje 4.000 EUR.
Plátce daně může navíc zažádat, aby část darovací daně byla za určitých podmínek
osvobozena od daně. Např. pokud obdarovaný pokračuje ve vedení firmy (nebo farmy),
která používá majetek, který získal darováním.
Dary věnované jedním dárcem jednomu obdarovanému v rozmezí tří let jsou sčítány pro
účely vypočítání nezdanitelného limitu 4.000 EUR i pro výpočet daňové povinnosti.
4.6.4 Sazba daně
Sazby daně, uvedené v tabce č. 9, jsou stejné jak pro darovací, tak pro dědickou daň.
Tabulka č. 9 : Sazby daně darovací ve Finsku
Sazba daně pro I. třídu
Základní výše
daně (v EUR)
Sazba daně (v %)
4.000 - 17.000
100
7
17.000 - 50.000
1.400
10
nad 50.000
5.690
13
Zdanitelná částka
daru (v EUR)
Sazba daně pro II. třídu
Základní výše
daně (v EUR)
Sazba daně (v %)
4.000 - 17.000
100
20
17.000 - 50.000
2.700
26
11.280
32
Zdanitelná částka
daru (v EUR)
nad 50.000
Zdroj: European Commission (2010f)
44
Povinnost k darovací dani vzniká dnem převzetí daru a daňové přiznání musí být podáno
do následujících tří měsíců.
Následující tabulka č. 10 obsahuje údaje o vývoji inkasa daní, podílu daní na HDP a podílu
na celkovém daňovém inkasu v letech 2000 – 2008. Jak již bylo zmíněno u komentáře
k tabulce č. 5, má vývoj inkasa ve Finsku jasně stoupající trend. Ani tady podíl daní na
HDP a podíl daní na celkovém daňovém inkasu nedosahuje výše jednoho procenta. I zde
tedy tvoří příjem z těchto daní pouze doplňkový příjem do veřejného rozpočtu, stejně jako
například v Irsku nebo Nizozemí.
daňovém inkasu - Finsko
Kalendářní rok
Inkaso (v
milionech EUR)
Podíl daní na
HDP (v%)
Podíl na celkovém
daňovém inkasu (v
%)
2000
368
0,27
0,58
2001
385
0,27
0,61
2002
452
0,31
0,7
2003
411
0,28
0,64
2004
472
0,31
0,71
2005
486
0,3
0,7
2006
505
0,3
0,69
2007
459
0,25
0,59
0,35
0,81
2008
651
Zdroj: European Commission (2010f)
Pro lepší názornost jsou data z tabulky č. 10 graficky znázorněna na následujícím obrázku
č. 11. Kromě let 2003 a 2007, kdy došlo k mírnému výkyvu – poklesu, má vývoj inkasa
rostoucí trend.
45
Obrázek č. 11: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2008 ve Finsku
Obrázek č. 12: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu –
Finsko
Podíl daní na HDP a podíl na celkovém daňovém inkasu (viz. obrázek č. 12) dosahuje
druhých nejvyšších hodnot ze všech sledovaných zemí. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo
v Nizozemí, kde v roce 2002 činil podíl daní na HDP 0,36 %. Téměř této hodnoty (0,35%)
dosáhlo Finsko až o šest let později, tj. až v roce 2008.
46
4.7 Vývoj a změny sazeb daní a nezdanitelných částek
4.7.1 Německo
Tabulka č. 11: Změny sazeb daně darovací v Německu v letech 2009, 2010
Zdroj: Práce autora na základě informací z European Commission (2010a), European
Commission (2009a)
Změny v sazbách nastaly, jak je vidět z tabulky č. 11, pouze u první a druhé skupiny.
V první skupině došlo ke zvýšení sazby jen u převáděného majetku s hodnotou do 600.000
EUR. Ve druhé skupině došlo naopak celkově ke snížení sazeb – pro první dvě částky
základu daně o 5%, pro částku do 13 mil. EUR o 15%, pro částku do 26 mil. EUR o 10% a
pro poslední částku základu daně o 7%. I přesto toto snížení má Německo stále nejvyšší
sazby daně darovací.
4.7.2 Irsko
Tabulka č. 12: Vývoj nezdanitelných částí daně darovací v Irsku
nezdanitelná část v EUR
Skupina
od 1/1/2009 7/4/2009
od 8/4/2009
r. 2010
A
542 544
434 000
414 799
B
54 254
43 400
41 481
C
27 127
21 700
Zdroj: Thresholds for Capital Acquisitions Tax (2010)
20 740
47
V průběhu tří sledovaných období docházelo vždy ke snížení nezdatitelné části daně, jak je
uvedeno v tabulce č. 12. V roce 2010 klesly tyto částky oproti prvnímu sledovanému
období o 76%, během prvních čtyř měsíců roku 2009 klesla částka o 80%.
Sazba daně darovací byla v roce 2009 22% z částky přesahující nezdanitelnou část. V roce
2010 vzrostla na 25%.
4.7.3 Řecko
Tabulka č. 13: Vývoj nezdanitelných částí daně v Řecku
Nezdanitelná částka pro kategorii (v EUR)
A
B
C
r. 2009
95.000
20.000
pohyblivá sazba
r. 2010
150.000
30.000
6.000
Zdroj: Práce autora na základě informací z European Commission (2010c), (2009b)
Jak ukazuje tabulka č. 13, změna nezdanitelných částek u prvních dvou skupin vzrostla.
Pro první kategorii se částka zvýšila o 55 tisíc EUR, pro druhou o 10 tisíc EUR. Pro
kategorii C byla stanovena, místo pohyblivé částky, pevná částka 6.000 EUR.
48
Tabulka č. 14: Změny sazeb daně darovací v Řecku v letech 2009, 2010
Kategorie A
r. 2009
částka
do 95.000
dalších 25.000
dalších 145.000
nad 145.000
sazba
0%
5%
10%
20%
r. 2010
částka
do 150.000
nad 150.000
do 300.000
nad 300.000
sazba
0%
1%
5%
10%
r. 2010
částka
do 30.000
do 70.000
do 200.000
nad 200.000
sazba
0%
5%
10%
20%
Kategorie B
r. 2009
částka
do 20.000
dalších 55.000
dalších 195.000
nad 195.000
sazba
0%
10%
20%
30%
Kategorie C
r. 2009
r. 2010
částka
sazba
částka
sazba
do 6.000
0%
do 6.000
0%
do 66.000
20%
do 66.000
20%
do 195.000
30%
do 195.000
30%
nad 195.000
40%
nad 195.000
40%
Zdroj: Práce autora na základě informací z European Commission (2010c), (2009b)
Tabulka č. 14 obsahuje údaje o sazbách daně darovací a částky pro základ daně v letech
2009 a 2010. V kategorii A a B došlo ke snížení sazeb téměř o polovinu. Na druhou stranu
ale u částek pro základ daně došlo k navýšení. Největší rozdíly v těchto částkách jsou
zejména v kategorii A, kdy došlo k navýšení částky pro základ daně až o 155 tis. EUR.
Kategorie C zůstala beze změn.
49
4.7.4 Nizozemí
Tabulka č. 15: Vývoj nezdanitelných částí daně darovací v Nizozemí v letech 2009, 2010
skupina
dary od rodičů
dětem-běžně
dary od rodičů
dětem-jedenkrát za
život
osvobozená částka v EUR
r. 2009
r. 2010
4.456
5.000
22.379
50.000
ostatní
2.734
2.000
Zdroj: Práce autora na základě informací z European Commission (2010d), (2009c)
U nezdanitelných částek, jak vyplává z údajů tabulky č. 15, došlo u prvních dvou
uvedených skupin k navýšení, podobně jako v případě Řecka. U částky pro dary od rodičů
dětem, které je možné využít jen jedenkrát za rok, se částka zvýšila o 27. 621 EUR. Částka
pro „ostatní“ se naopak snížila. U všech částek došlo ke zřetelnému zjednodušení v podobě
zaokrouhlení na celé tisíce.
Tabulka č. 16: Vývoj sazeb daně darovací v Nizozemí v letech 2009, 2010
Zdroj: Práce autora na základě informací z European Commission (2010d), (2009c)
Tabulka č. 16 obsahuje sazby daně darovací v letech 2009 a 2010 v Nizozemí. Došlo zde
k výraznému zjednodušení sazby daně a částek pro základ daně. Z původních tří kategorií
zůstaly v roce 2010 pouze dvě. Ze sedmistupňového progresivního systému zdanění
zůstaly pro rok 2010 taktéž pouze dva, a navíc byly poslední dvě kategorie, určující vztah
mezi dárcem a obdarovaným, sloučeny v jednu. V Nizozemí došlo k nejradikálnější změně
jak sazeb, tak částek pro základ daně.
50
V Bulharsku žádné změny v sazbách nenastaly. Ve Finsku nebylo možné tato data zjistit.
5 Diskuse
V České republice upravuje daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí jeden
zákon, a to zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí,
v platném znění.
Ve všech ostatních státech upravuje daň dědickou a darovací jeden právní předpis
(v Německu, Irsku, Finsku). V Řecku je ve stejném předpisu upravena ještě daň
z rodičovského zaopatření. V Nizozemí pak daň z převodu. V Bulharsku je v jednom
zákoně zahrnuto kromě daně dědické, darovací i zdanění převádění majetku a daň ze
sponzorství.
Také data, od kdy vstoupil současný právní předpis v platnost, se v jednotlivých zemích
různí, jak uvádí tabulka č. 17.
Tabulka č. 17: Platnost právního předpisu o dani darovací ve všech vybraných zemích EU
Země
Platnost daně od
Finsko
1940
Nizozemí
1956
Řecko
1973
Irsko
1975
Česká Republika
1992
Německo
1997
Bulharsko
1998
Zdroj: Práce autora na základě informací z kapitoly 4
Ve všech uvedených státech je výše sazby daně, základ daně a úlevy s daní související
v pravomoci výkonného orgánu. Ten se liší podle toho, o jaké státní zřízení se jedná, a kdo
je v těchto soustavách zákonodárnou mocí. V České republice, stejně jako např.
v Německu, Irsku, Bulharsku a Finsku, je to vláda.
Příjmy z těchto daní směřují do státního, regionálního nebo obecního rozpočtu (viz.
tabulka č. 18).
51
Tabulka č. 18: Rozdělení příjmů do jednotlivých rozpočtů
Příjem do rozpočtu
Země
Státního
Česká republika
Regionálního
x
Německo
x
Irsko
x
Řecko
x
Bulharsko
Nizozemí
Obecního
x
x
x
Finsko
x
Poplatníkem daně je ve všech zemích, včetně České republiky, příjemce daru (nabyvatel,
obdarovaný). V České republice, podobně jako v Irsku, je v případě nezaplacení daně
obdarovaným povinen uhradit daň dárce, nebo jiná zodpovědná osoba.
Různé přístupy jsou také k převádění majetků mezi rezidenty/nerezidenty jednotlivých
států. V České republice zákon přesně uvádí, kdo je poplatníkem daně darovací v případě,
že se majetek bezplatně převádí osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku = v tomto
případě je to dárce. V Nizozemí se daň vztahuje na jakýkoliv bezúplatný převod, pokud je
dárce, nebo i obdarovaný (v případě Německa a Finska) rezidentem příslušného státu.
V Irsku se darovací daň vztahuje k místu, kde má buď držitel/majitel nebo obdarovaný
trvalý nebo obvyklý pobyt v den darování nebo převodu majetku. Tady je také přímo
v zákoně vysvětleno, koho lze považovat za rezidenta (rezidentství v tomto případě je
limitováno trvalým pobytem minimálně po dobu pěti po sobě jdoucích zdaňovacích
období). V Bulharsku, je-li příjemce daru v zahraničí, platí daň převodce=dárce. U Řecka
nejsou tato specifika uvedena.
V České republice je předmětem daně dle § 6 jakékoliv bezúplatné nabytí majetku, a to jak
nemovitosti nebo movitého majetku, tak majetkového prospěchu. Zákon také přesně uvádí,
co je předmětem daně v souvislosti s převodem majetku na nebo mimo území ČR. Stejně
tak je zde uveden i majetek a plnění, která nejsou předmětem daně. V Německu je
předmětem daně opět jakýkoliv bezúplatný převod majetku. Majetek převáděný mezi
nerezidenty tady také podléhá dani, a to za předpokladu, že se jedná o „domácí majetek“
(podle definice v zákoně). Irsko uvádí, že předmětem daně jsou dary převzaté od
52
jakéhokoliv držitele. V Řecku, stejně jako ve Finsku, je předmětem daně majetek, získaný
darováním, nacházející se na území státu. V Řecku dále movitý majetek, který se nachází
mimo Řecko, ale vlastníkem je Řek. Týká se i majetku v zahraničí, který je převáděný do
Řecka. V Nizozemí je předmětem daně jakýkoliv majetek od rezidentů. Předmětem daně
v Bulharsku je jakýkoliv majetek nabytý prostřednictvím daru. Tady se jedná, mimo jiné i
o nemovitosti nebo motorová vozidla.
Základem daně v České republice je dle § 7 cena majetku, která je předmětem daně
snížené o osvobození a další závazky. Cenou je myšlena cena zjištěná na základě Zákona o
oceňování. Ve všech ostatních zemích je základem daně tržní hodnota darovaného majetku
– předmětu daně. Zdroje pro Nizozemí tuto skutečnost neuvádí. V České republice,
Nizozemí, Německu a Finsku je v souvislosti se základem daně uváděna i možnost
hodnoty majetků od určitých dárců sčítat. V České republice se sčítají ceny za darovaný
majetek získaný stejným nabyvatelem od jedné osoby v průběhu dvou po sobě jdoucích
kalendářních let. Ve Finsku jsou to tři roky a tento součet je základem daně. V Nizozemí se
takto sčítají dary také v období 24 měsíců, jen pro dary od rodičů dětem je limit pro sčítání
jeden kalendářní rok. V Německu je seskupení uváděno v souvislosti se zamezením
uplatnění osvobození od daně, které lze uplatnit pouze jednou za deset let. V rámci toho se
dary od jednoho dárce stejnému obdarovanému seskupují a jsou taktéž brány jako jeden
převod.
Téměř ve všech zemích je daň uložena daňovou správou na základě prohlášení poplatníka.
Pouze v Bulharsku tuto informaci zdroj neuvádí. V Bulharsku je pouze uvedeno, že
přesnou výši daně stanoví příslušný městský (finanční) úřad. Z toho lze ale vyčíst, že i zde
je za postup zodpovědný příslušný daňový úřad. V České republice a Řecku navíc zákon
stanovuje lhůtu pro vyměření daně. V České republice lze daň podle § 22 doměřit
nejpozději do deseti let od konce kalendářního roku, kdy vznikla povinnost podat daňové
přiznání. V Řecku státu zaniká právo vybírat daň nejpozději do 15 let.
Ve všech uvedených zemích se používá pro výpočet daně, případně pro využití
osvobození, rozdělení vztahů mezi dárci a obdarovanými do skupin, případně tříd nebo
kategorií. Ve všech zemích, kromě Bulharska, Německa, Nizozemí a Finska, je použito
téměř totožné rozdělení jako v České republice. V první skupině jsou příbuzní v řadě
přímé, v druhé skupině příbuzní v řadě pobočné a do třetí skupiny spadají všichni ostatní.
Pro Bulharsko toto rozdělení zdroj neuvádí. V Německu patří první třída dědické dani,
53
ostatní dvě třídy patří dani darovací stejně tak, jako jsou např. v České republice
definovány skupiny I. a II. Ve Finsku a Nizozemí je první skupina stejná jako v České
republice, tj. příbuzní v řadě přímé, do druhé skupiny pak patří všichni ostatní. Třetí
skupinu tyto země nepoužívají.
Tabulka č. 19: Rozdělení osob do skupin/tříd
Rozdělení do skupin, tříd
Země
I.
II.
III.
příbuzní v řadě
přímé a manželé
sourozenci, synovci,
neteře, strýcové, tety,
zeťové, snachy, děti a
rodiče manžela,
manželé rodičů, atd.
všichni ostatní
(fyzické a
právnické osoby)
vztahuje se k
dědické dani
vztahuje se k darovací
dani (rodiče, předci,
synovci, neteře,
nevlastní rodiče, tchýně,
tchánové, rozvedení
manželé)
všichni ostatní
příjemci
Irsko
dary mezi rodiči a
dětmi
dary od rodičů dětem,
od tet/strýců
neteřím/synovcům,
mezi prarodiči a
vnoučaty
všichni ostatní
Řecko
manželé, děti,
rodiče, vnoučata
sestry, bratři,
nevlastní rodiče,
tchýně, tchánové
všichni ostatní
Bulharsko*
manželé
sourozenci, děti
sourozenců
všichni ostatní
Nizozemí
manželé, děti,
přímí potomci,
partner
(specifikováno)
všichni ostatní
nebo právnické
subjekty
Finsko
manželé, děti,
otec, matka
všichni ostatní nebo
právnické subjekty
Česká republika
Německo
* nejsou přímo uvedené kategorie-kategorie jsou odvozeny dle rozdělení sazeb daně- viz.
kapitola 4.5.4
Sazba daně pak záleží na skupině, do které poplatník spadá.
54
Tabulka č. 20: Sazby daně darovací ve všech vybraných zemích EU
Sazba daně pro skupinu (v %)
Země
I.
II.
III.
0
0
7-40
7-30
15-43
30-50
Irsko
25
25
25
Řecko
0-10
0-20
0-40
0
0,4-0,8
3,3-6,6
10-20
30-40
-
Finsko
7-13
20-32
* přesnou sazbu daně stanoví příslušný finanční úřad
-
Česká Republika
Německo
Bulharsko*
Nizozemí
Nejvyšší sazby daně, jak je patrné z tabulky č. 20, jsou shodně ve všech zemích nejvyšší
pro poslední skupinu. S výjimkou Irska, které používá jednotnou sazbu daně pro všechny
skupiny. Nejvyšší sazby jsou v Německu (viz. tabulka č. 1), naopak nejnižší sazby má
Bulharsko.
Ve většině uvedených zemí jsou v souvislosti s darovací daní použity tzv. nezdanitelné
částky (viz. tabulka č. 21), tzn. částky, které jsou zcela osvobozeny od daně. V České
republice jsou tyto částky uvedeny v §19. V Bulharsku tyto částky nebyly uvedeny.
55
Tabulka č. 21: Nezdanitelné části daně darovací
Země
specifikace
Německo
manžel
registrovaný
partner
500 000
dítě
400 000
vnouče
200 000
osoby ve II. a III. třídě
Irsko
Řecko
Nizozemí
částka (v EUR)
500 000
20 000
třída I.
414 799
třída II.
41 481
třída III.
20 740
třída I.
95 000
třída II.
20 000
třída III.
6 000
děti/kal. rok
4 456
ostatní
2 734
Finsko
I. a II. třída
4000
Daňové přiznání se v České republice podává do třiceti dnů ode dne nabytí. Ve Finsku je
to lhůta do tří měsíců, v Bulharsku do dvou, v Řecku do šesti měsíců.
Daň je v České republice dle § 18 splatná do třiceti dnů ode dne doručení platebního
výměru. V Německu je lhůta pro zaplacení daně do třiceti dnů od podání daňového
přiznání, v Irsku do čtyř měsíců ode dne darování a v Bulharsku do dvou měsíců od přijetí
daru.
Další možností, jak si snížit daňovou povinnost, je využít tzv. odpočtů (deduction) nebo
osvobození od daně (exemptions). V České republice jsou jednotlivá osvobození uvedena
v § 20. V mnoha zemích (v Irsku, Řecku, Nizozemí, Bulharsku) jsou od daně osvobozeny
dary věnované církvím, neziskovým organizacím, školám, vzdělávacím zařízením,
charitám, ale i dary věnované obcím, kostelům, atd. Kromě toho mají některé země další
osvobození od daně, a to zejména formou stanovené částky odčitatelné od základu daně.
Například v Německu je možné si odečíst částku ve výši 12.000 EUR, která se vztahuje na
dary v podobě uměleckých předmětů, sbírek, mincí, ale i např. vybavení domácnosti.
V Irsku lze využít odpočet (deduction) v podobě určitých procent z tržní hodnoty, zejména
56
půdy a majetku související se zemědělstvím. Jako další osvobození lze využít např. prvních
3.000 EUR získaných od jednoho dárce v průběhu jednoho roku. V Nizozemí se
osvobození týká především darů mezi rodiči a dětmi, kdy jsou děti zvýhodněny jednou za
život částkou 50.000EUR, jedná se o děti ve věku 18-35 let.
5.1 Podíl daně darovací na celkovém daňovém inkasu z daně
darovací a dědické
V České republice, Německu a Finsku je možné zjistit (vyčíst z přístupných zdrojů nebo
odvodit na základě výpočtu) buď přesnou výši inkasa daně darovací, nebo procento,
kterým je darovací daň v uvedeném celkovém inkasu obsažena.
5.1.1 Česká republika
Zdroje pro Českou republiku uvádějí přesné inkaso z dědické i darovací daně
v jednotlivých letech, jak je uvedeno v tabulce č. 22. Z údajů v tabulce je také patrné, že
výše inkasa darovací daně vysoko převyšuje inkaso daně dědické.
Tabulka č. 22: Inkaso daně darovací a dědické v České republice
Zdroj: 1/ Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 až 2009 (2006 - 2009)
2/ Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 1993 až 2003 (2006 - 2009)
Tabulka č. 23: Podíl daně darovací na celkovém inkasu z daně darovací a dědické
Zdroj: Práce autora na základě tabulky č. 22
Průměrný podíl daně darovací na celkovém podílu daně darovací a dědické je 80%, což je
nejvyšší zastupující procento, jak je vidět z následujících tabulek č. 24 – 25 a z odstavce
5.1.3.
57
5.1.2 Německo
Přístupné zdroje uvádějí inkaso jednotlivých daní pouze za rok 2002 a 2007.
Tabulka č. 24: Podíl daně darovací na celkovém příjmu z daně darovací a dědické v
Německu
ROK
stanovená daň v
mil. EUR
2002
2007
darovací daň
582
1298
dědická daň
2224
2923
celkem
2826
4221
Zdroj: rok 2002 - Datensammlung zur Steuerpolitik- Ausgabe 2008 (2010)
rok 2007 - Daten sammlung zur Steuerpolitik- Ausgabe 2010 (2010)
V roce 2007 byl nárůst inkasa daně darovací oproti roku 2002 o 716 mil. EUR, což
znamenalo nárůst podílu na inkasu z daně dědické a darovací o 10% (viz. tabulka č. 25).
Tabulka č. 25: Podíl daně darovací na celkovém příjmu z daně darovací a dědické v % v
Německu
Rok
2002
zastupující %
21
Zdroj: Práce autora na základě tabulky č. 24
2007
31
Průměrný podíl daně darovací na celkovém inkasu daně darovací a dědické je 26 %.
5.1.3 Finsko
Tady zdroj uvádí, že inkaso z daně dědické a darovací není uváděno odděleně. V roce 2006
byl podíl daně darovací odhadnut na cca 16% ze společného příjmu z daně dědické a
darovací. Konkrétní čísla pak ukazují, že pokud byl v roce 2006 celkový příjem z obou
daní 505 mil. EUR (viz. tabulka č. 10), část připadající na darovací daň je cca 81 mil.
EUR.
Podle údajů v příloze č. 1 je viditelné, že nejvyšší roční inkaso z daní má Německo,
následuje Nizozemí, Finsko, Řecko, Irsko a na dvou posledních místech je s téměř
podobnými příjmy (pouze v letech 2000 – 2004) Česká Republika a Bulharsko. Vývoj
těchto příjmů je jasně vidět na grafech v příloze č. 2 a 3. Z těchto grafů je patrné, že
58
inkaso v žádné z vybraných zemí není zcela stabilní. V některých zemích je patrný rostoucí
trend (Bulharsko) nebo naopak trend viditelně klesající (Řecko).
Sazby daně darovací, a v některých zemích i nezdanitelné částky, prošly v posledních dvou
letech změnami, jak uvádí kapitola 4.7. V Německu se největší změna týká druhé skupiny,
kde došlo k výraznému poklesu sazby daně. V Řecku klesly sazby pro první a druhou
kategorii ale částky pro základ daně se naopak zvýšily. Ve střetí skupině došlo k zavedení
pevné částky, místo dosavadní pohyblivé. V Irsku vzrostla jednotná sazba daně
z původních 22% na 25%. Největší změnu zaznamenalo v oblasti darovací daně Nizozemí
(viz. kapitola 4.7.4). Nejen, že se zvýšily nezdanitelné částky pro dary od rodičů dětem
(naopak nezdanitelná částka pro ostatní osoby se nepatrně snížila), ale dochází tady
k zásadním změnám v sazbách daně a v částkách pro základ daně. Byla zde úplně zrušena
třetí kategorie poplatníků, protože se první dvě kategorie sloučily. Daňová sazba i částky
základu daně se velmi výrazně zúžily. Z původních sedmi stupňů progrese zůstávají nyní
pouze dva.
Darovací daň má ve všech analyzovaných zemích dlouholetou tradici. Pokud by měl být
vývoj této daně a inkaso odvozováno od vstupu jednotlivých zemí do Evropské unie, je
velice zajímavé, že například v Německu, které je jedním ze zakládajích států EU, vstoupil
právní předpis upravující současnou podobu daně darovací v platnost až v roce 1997. Ve
Finsku tento předpis existuje již od roku 1940. Druhou nejdelší historii má zmiňovaný
právní předpis v Nizozemí. Z toho je možné odvodit, že ve Finsku a Nizozemí mohla projít
daň více reformami, než např. ve zmíněném Německu. To může vysvětlit, proč je inkaso
ve Finsku a Nizozemí stabilnější (viz. příloha 2 a 3). Tuto domněnku může podtrhnout
také fakt, že v Bulharsku, kde je daň „nejmladší“, je růst inkasa od roku 2004 stále větší.
Důvodem jsou intenzivnější fáze vývoje, kterými daň prochází. Růst je také možné
vysvětlit tím, že Bulharsko, stejně jako Česká republika, ještě nepřijalo EUR jako svoji
měnu, tudíž je zde velká snaha o ekonomický růst a následnou stabilizaci ekonomiky.
Rozdíly jsou v jednotlivých zemích také v sazbách, nebo v tom, do kterého rozpočtu
příjmy z daní plynou. Rozdíl najdeme také ve dvou různých přístupech pro stanovení
základu daně, v nezdanitelných částkách nebo v odčitatelných položkách.
59
Nejvyšší sazby daně má Německo, naopak nejnižší jsou v Bulharsku. Česká republika má,
díky úplnému osvobození od daně pro první a druhou skupinu, podobné rozpětí sazeb pro
třetí skupinu jako Řecko. Všechny země, kromě Irska, používají progresivní zdanění.
Nejkratší lhůtu pro zaplacení daně má Česká republika a Německo, kde je tato povinnost
do třiceti dnů od podání daňového přiznání (Německo) nebo od doručení platebního
výměru (Česká republika). Nejdelší lhůtu, čtyři měsíce, uvádí Irsko.
Nejvíce benevolentní jsou úřady v Řecku, poplatník musí podat daňové přiznání do šesti
měsíců.
Příjmy z těchto daní směřují stejně jako v České republice, tak i v Irsku, Nizozemí a
Finsku do státního rozpočtu. V Německu plynou do rozpočtů regionálních, v Bulharsku do
obecních a v Řecku jak do státního, tak do obecního.
Další rozdíl najdeme ve vyměření základu daně. Zatímco v ČR tvoří základ daně cena
stanovená na základě ocenění, v ostatních zemích tvoří základ daně tržní hodnota majetku.
Poslední větší rozdíly jsou v nezdanitelných částkách a odčitatelných položkách. Nejvyšší
nezdanitelné částky má Německo, následuje Řecko, Finsko, Irsko. Nejnižší položky uvádí
Nizozemí. Pokud toto srovnáme s výší sazby a s daňovým inkasem, dostaneme tyto
výsledky: v Německu, kde jsou nejvyšší sazby, jsou i nejvyšší odčitatelné položky.
Zároveň je zde i nejvyšší inkaso. Ihned ve stejné posloupnosti následuje Řecko, které je
však, co se ročního příjmu týká, až na čtvrtém místě. Nejnižší tyto částky má Nizozemí,
které má druhý nejvyšší roční příjem z daní, ale jedny z nejvyšších sazeb. Lze tedy
závěrem konstatovat, že nezdanitelné částky
vždy nekorespondují s výší sazby daně
(Nizozemí – vysoké sazby, ale nízké nezdanitelné částky), a že významně neovlivňují
roční příjem z daní (Německo-vysoké nezdatnitelné částky, ale také vysoký příjem z daní).
To může být ještě ovlivněno odčitatelnými položkami, které uvádí například Německo
nebo Nizozemí. Ale ani to v podstatě neovlivňuje pořadí ve výši příjmů z daní.
Na druhou stranu existuje spousta shodných aspektů darovací daně. Všechny analyzované
země shodně uvádí, že poplatníkem daně je příjemce daru. Také v rozdělení vztahů mezi
obdarovaným a nabyvatelem nalezneme velmi podobné členění (viz. tabulka č. 19).
Výjimkou je Německo, kde „standardním“ skupinám I. a II. tady odpovídá skupina II. a
III. Téměř ve všech zemích je předmětem daně vždy majetek, který je „vlastnictvím“
daného státu (Řecko, Německo, Finsko, Irsko), nebo je zde předmět daně spojen
60
s rezidentstvím (Nizozemí, Finsko). V České republice je předmět daně vymezen jak
územím, kde byl nabyt, tak rezidentstvím nabyvatele. Tyto shodné prvky je možné brát
v úvahu pro účely případné daňové harmonizace. Pokud jsou v rámci daňové harmonizace
uváděny tři základní fáze harmonizačního procesu, lze říci, že v těchto analyzovaných
zemích je splněna první fáze tj. výběr daně. Ve všech zemích je tato daň vybírána, ve
všech zemích je upřesněn poplatník, základ a předmět daně, sazba, určité osvobození a
odčitatelné položky. Druhá fáze mluví o harmonizaci daňového základu, kde je v tomto
směru možné „vybírat“ pouze ze dvou principů, tj. buď stanovení základu daně na základě
tržní hodnoty nebo na základě ocenění. V tuto chvíli však není třetí fáze ani zdaleka na
cestě k jakémukoliv sjednocení. Všechny sledované země, s výjimkou Irska, používají totiž
progresivní zdanění.
Ze zemí, které uvádějí údaje pro možný výpočet podílu inkasa z darovací daně na
celkovém daňovém inkasu z daně dědické a darovací, má darovací daň nejvyšší podíl v
České republice (kolem 80%). Naopak nejnižší podíl uvádí Finsko (cca 16%). V Německu
je to cca 25%.
61
6 Závěr
Inkaso daně darovací v České republice není vysoké, minimálně se podílí na příjmech
veřejného rozpočtu. Od 1. 1. 2008, kdy bylo zavedeno úplné osvobození od daně darovací
pro osoby v první a druhé skupině, se výše inkasa této daně ještě snížila. V roce 2009
dokonce dosáhla svého minima za posledních šestnáct let.
Pokud bychom se měli nechat inspirovat analyzovanými zeměmi, a na základě toho
navrhnout určitá řešení pro zvýšení inkasa darovací daně v České republice, vycházela by
změna zejména ze stylu zdanění v Německu, Nizozemí, nebo Finsku, kde je inkaso
nejvyšší. Změna by se pak týkala zejména základu daně, který je v těchto zemích
(Německu a Finsku) stanoven v tržních hodnotách majetku. V České republice by však pro
navrhovanou změnu scházel relevantní zdroj pro zjištění tržní ceny, proto by tato změna
znamenala hlubší zásah do celkového konceptu správy této daně. Další rozdíl je
samozřejmě ve výši sazeb, na což navazuje další návrh, kterým je opětovné zavedení
zdanění pro první a druhou skupinu. Tím by byl zcela jistě zajištěn vyšší příjem z daně
darovací do veřejného rozpočtu. Jiným návrhem řešení v rámci změny sazeb daně by bylo
po vzoru Irska zavést jednotnou sazbu daně, což by znamenalo v případě České republiky
mnohá zjednodušení ve výpočtu samotné daně. Týkalo by se to zejména odstranění
několika stupňů progrese, a s tím spojených úrovní pro částky základu daně. K podobnému
modelu se v roce 2010 odhodlalo Nizozemí, kde došlo k velice výraznému sjednocení
daňových sazeb a základu daně. Z původních sedmi stupňů progrese tady zůstaly v
platnosti pouze dva.
Z hlediska občanů, jako poplatníků daně, je darovací daň často chápána jako jedna z
nejnespravedlivějších daní u nás. Důvodem je fakticky dvojí zdanění majetku. Nemalý vliv
na celkový vývoj daní v České republice má i politická situace. Pravicové strany bojují za
zrušení darovací daně, naopak levice je pro její zachování. V souvislosti s daňovým
inkasem je třeba brát v úvahu také fakt přímých a nepřímých nákladů, které inkaso ještě
snižují.
Vzhledem k těmto okolnostem je třeba také zmínit řešení zcela opačné, a to úplné zrušení
daně darovací. K tomuto kroku se již v minulosti odhodlalo například Slovensko, kde byl
tento krok ohodnocen analytickými společnostmi (např. Next Finance) kladně. Je možné,
že v budoucnu Česká vláda využije zkušeností Slovenska
62
a v rámci zefektivnění
daňového systému také přistoupí k tomuto zásadnímu kroku. V dohledné době se však
zdá, že vláda chápe daň darovací jako pomocné řešení ke zvýšení příjmů do veřejného
rozpočtu v době krize. Z tohoto důvodu chce darovací daň ponechat v platnosti i do
budoucna s vědomím, že se k ní může kdykoliv vrátit, zrušit dosavadní osvobození pro
první a druhou skupinu, nebo celkově sazby zvýšit, či zavést již navrhovanou jednotnou
sazbu daně pro všechny skupiny.
Domnívám se, že v takovém případě by navrhované změny měly za následek zvýšení
inkasa této daně, podobně jako u zmiňovaných zemí, z jejichž příkladů jsem vycházela.
63
7 Seznam pouţitých zdrojů
7.1 KNIŢNÍ PUBLIKACE
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vyd. Praha: ASPI,
2006. 280 s. ISBN 80-7357-205-2.
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2.
aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7.
RYLOVÁ, Z. Mezinárodní dvojí zdanění. 3. Aktualizované vyd. Olomouc: ANAG,
2009. 423 s. ISBN 978-80-7263-511-5
ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,
2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 3. aktualizované a přepracované vyd. Praha:
Linde Praha, 2009. 354 s. ISBN 978-80-7201-746-1.
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualizované vyd. Praha: Linde Praha, 2010.
351 s. ISBN 978-80-7201-799-7
VERMEED, W.; VAN DER PLOEG, R.; TIMMER, J. W. Taxes and the economy.
3. vyd. Cheltengam, UK: Edward Elgar Publishing Limited, 2008. 504 s. ISBN
978-1-84720-115-7.
7.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
v platném znění
7.3 ELEKTRONICKÉ ZDROJE
MFČR. Metodiky vykazování vládního deficitu [online]. Poslední revize 2005 [cit.
2010-26-10]. Dostupné z:
<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_26520.html>.
64
Německo
Berlin.de. Erbschaft- und Schenkensteuer [online]. Poslední revize 2010 [cit. 20100510. Dostupné z: < http://www.gesetzeiminternet.de/bundesrecht/erbstg_1974/ges
amt.pdf>.
Bundesanzeiger. Bundesgesetztblatt online-Bürgerzugang [on-line]. Poslední revize
2010 [cit. 2010-16-11]. Dostupné z:
http://www2.bgbl.de/Xaver/media.xav?SID=anonymous2901554485114&tocf=Bu
ndesanzeiger_BGBl_tocFrame&tf=Bundesanzeiger_BGBl_mainFrame&qmf=Bun
desanzeiger_BGBl_mainFrame&hlf=Bundesanzeiger_BGBl_mainFrame&bk=Bun
desanzeiger_BGBl&name=bgbl/Bundesgesetzblatt%20Teil%20I/1991/Nr.%208%2
0vom%2013.02.1991/bgbl191s0230.pdf .
Bundesministerium der Finanzen. Datensammlung zur Steuerpolitik- Ausgabe 2008
[online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-30-09]. Dostupné z:
<http://www.bundesfinanzministerium.de/nn_53848/DE/BMF__Startseite/Service/
Broschueren__Bestellservice/Steuern/20220__Datensammlung__zur__Steuerpoliti
k__08,property=publicationFile.pdf>.
Bundesministerium der Finanzen. Datensammlung zur Steuerpolitik- Ausgabe 2010
[online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-30-09]. Dostupné z:
<http://www.bundesfinanzministerium.de/nn_53848/DE/Wirtschaft__und__Verwal
tung/Steuern/Steuerschaetzung__einnahmen/Weitere__Informationen/1009301a50
02,property=publicationFile.pdf>.
European Commission. Taxation and Customs Union / "Taxes in Europe" database
[online]. Poslední revize 2010a [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxinv/getcontents.do?mode=normal&kw1=
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=DE+-+Capital+tax++Inheritance+and+gift+tax>.
European Commission-a/. Taxation and Customs Union / "Taxes in Europe"
database [online]. Poslední revize 2009a [cit. 2010-01-03]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2009&coll=DE+-+Capital+tax++Inheritance+and+gift+tax>.
65
Irsko
European Commission. Taxation and Customs Union/ “Taxes in Europe” database
[online]. Poslední revize 2010b [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=IE+-+Capital+tax++Inheritance+and+gift+tax>.
European Commission-a/. Taxation and Customs Union/ “Taxes in Europe”
database [online]. Poslední revize 2009d [cit. 2010-01-03]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2009&coll=IE+-+Capital+tax++Inheritance+and+gift+tax>.
Office of the Attorney General. Capital Acquisitions Tax Act, 1976 [online].
Poslední revize 2010 [cit. 2010-5-10]. Dostupné z:
<http://www.irishstatutebook.ie/1976/en/act/pub/0008/index.html>.
Revenue, Thresholds for Capital Acquisitions Tax [online]. Poslední revize 2010
[cit. 2010-05-10]. Dostupné z: <http://www.revenue.ie/en/tax/cat/thresholds.html>.
Řecko
[online]. Poslední revize 2010c [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=EL+-+Capital+tax++Inheritance%2C+gifts+and+parental+provision>.
database [online]. Poslední revize 2009b [cit. 2010-01-03]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2009&coll=EL+-+Capital+tax++Inheritance%2C+gifts+and+parental+provision>.
66
Nizozemí
Belastingdienst. Donations [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-18-3].
Dostupné z:
<http://www.belastingdienst.nl/variabel/buitenland/en/private_taxpayers/private_ta
xpayers-26.html#P385_38657>.
[online]. Poslední revize 2010d [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=NL+-+Inheritance+tax>.
database [online]. Poslední revize 2009c [cit. 2010-01-03]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2009&coll=NL+-+Inheritance+tax>.
Bulharsko
[online]. Poslední revize 2010e [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=BG+-+Capital+tax++Taxes+on+donations%2C+sponsorships+and+acquisition+of+property>.
Finsko
[online]. Poslední revize 2010f [cit. 2010-05-10]. Dostupné z:
*&kw2=-&kw3=-&year=2010&coll=FI+-+Capital+tax+-+Gift+tax>.
Česká Republika
Česká daňová správa. Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 až
2009 [online]. Poslední revize 2006 – 2009 [cit. 2010-31-03]. Dostupné z:
<http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7997.html?year=0>
67
Česká daňová správa. Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 1993 až
2003 [online]. Poslední revize 2006 – 2009 [cit. 2010-31-03]. Dostupné z:
<http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_9434.html?year=20
08>.
Ostatní
Ekonomika.iHNed.cz. Fico zatím nestihl negovat Dzurindovu reformu [online].
Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-11]. Dostupné z:< http://ekonomika.ihned.cz/c121817350-fico-zatim-nestihl-negovat-dzurindovu-reformu>.
8 Seznam pouţitých zkratek
EU -
Evropská unie
EUR -
měna eurozóny
9 Seznam schémat
Schéma č 1: Příjmy veřejného rozpočtu…………………………………………………..12
Schéma č. 2: Přímé a nepřímé daně…………………………………………………...…..13
Schéma č. 3: Daň darovací………...………………………………………………….......14
Schéma č. 4: Daňová povinnost……...……………………………………………….......20
10 Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Sazby daně darovací v Německu ................................................................. 24
daňovém inkasu - Německo ............................................................................................. 24
daňovém inkasu - Irsko .................................................................................................... 28
Tabulka č. 4: Sazby daně darovací v Řecku ....................................................................... 32
Tabulka č. 5: Inkaso daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření, podíl daní na
HDP, podíl na celkovém daňovém inkasu - Řecko.......................................................... 33
Tabulka č. 6: Sazby daně darovací v Nizozemí ................................................................. 37
68
Tabulka č. 7: Inkaso daně darovací, dědické a v z převodu, podíl daní na HDP, podíl na
celkovém daňovém inkasu - Nizozemí ............................................................................ 37
Tabulka č. 8: Inkaso daně darovací, daně ze sponzorování a z nabývání majetku, podíl
daní na HDP, podíl na celkovém daňovém inkasu - Bulharsko ....................................... 41
Tabulka č. 9 : Sazby daně darovací ve Finsku ................................................................... 44
daňovém inkasu - Finsko ................................................................................................. 45
Tabulka č. 11: Změny sazeb daně darovací v Německu v letech 2009, 2010 ................... 47
Tabulka č. 12: Vývoj nezdanitelných částí daně darovací v Irsku ..................................... 47
Tabulka č. 13: Vývoj nezdanitelných částí daně v Řecku.................................................. 48
Tabulka č. 14: Změny sazeb daně darovací v Řecku v letech 2009, 2010 ......................... 49
Tabulka č. 15: Vývoj nezdanitelných částí daně darovací v Nizozemí v letech 2009, 2010
.......................................................................................................................................... 50
Tabulka č. 16: Vývoj sazeb daně darovací v Nizozemí v letech 2009, 2010 ..................... 50
Tabulka č. 17: Platnost právního předpisu o dani darovací ve všech vybraných zemích EU
.......................................................................................................................................... 51
Tabulka č. 18: Rozdělení příjmů do jednotlivých rozpočtů ............................................... 52
Tabulka č. 19: Rozdělení osob do skupin/tříd .................................................................... 54
Tabulka č. 20: Sazby daně darovací ve všech vybraných zemích EU ............................... 55
Tabulka č. 21: Nezdanitelné části daně darovací ............................................................... 56
Tabulka č. 22: Inkaso daně darovací a dědické v České republice .................................... 57
Tabulka č. 23: Podíl daně darovací na celkovém inkasu z daně darovací a dědické ......... 57
Tabulka č. 24: Podíl daně darovací na celkovém příjmu z daně darovací a dědické v
Německu .......................................................................................................................... 58
Tabulka č. 25: Podíl daně darovací na celkovém příjmu z daně darovací a dědické v % v
Německu .......................................................................................................................... 58
11 Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2008 v Německu ... 25
Obrázek č. 2: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu Německo .......................................................................................................................... 25
Obrázek č. 3: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2009 v Irsku........... 29
69
Obrázek č. 4: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu Irsko.................................................................................................................................. 29
Obrázek č. 5: Vývoj inkasa daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření v letech
1996 - 2008 v Řecku ........................................................................................................ 34
Obrázek č. 6: Podíl daně darovací, dědické a z rodičovského zaopatření na HDP a na
celkovém daňovém inkasu - Řecko.................................................................................. 35
v Nizozemí ....................................................................................................................... 38
inkasu – Nizozemí ............................................................................................................ 38
v Bulharsku………………………………………………………………………………...42
inkasu - Bulharsko............................................................................................................ 42
Obrázek č. 11: Vývoj inkasa daně darovací a dědické v letech 2000 - 2008 ve Finsku .... 46
Obrázek č. 12: Podíl daně darovací a dědické na HDP a na celkovém daňovém inkasu –
Finsko ............................................................................................................................... 46
70
Přílohy
Příloha č. 1: Inkaso z daně darovací a dědické (v milionech EUR):
Rok
Německo
Irsko
Řecko1
Nizozemí2 Bulharsko3
Česká Republika
Finsko
darovací
dědická
součet
součet
EUR
EUR
EUR
EUR
EUR
EUR
CZK
CZK
CZK
EUR*
2000
2990
223,1
372
1484
16,3
368
413
122
535
21,7
2001
3070
167,8
360
1307
20,3
385
475
112
587
23,8
2002
3030
150,9
338
1694
21,7
452
601
86
687
27,9
2003
3370
213,3
248
1461
32,8
411
648
100
748
30,4
2004
4290
190,1
232
1512
43
472
818
100
918
37,3
2005
4100
249,1
258
1709
61,8
486
510
103
613
24,9
2006
3760
343
225
1810
107,8
505
604
124
728
29,6
2007
4200
390,6
224
1877
161,5
459
692
109
801
32,5
185,7
651
345
115
460
18,7
4770
343
149
1795
2008
*kurz EUR - 24,620 podle ČNB k 27. 10. 2010
1
+ z rodičovského zaopatření
2
+ daň z převodu
3
příjem z daně darovací, ze sponzorování a z převodu majetku
Zdroj: Práce autora na základě informací z kapitoly 4 a 6
Příloha č. 2: Vývoj inkasa v letech 2000 - 2008 - I.
Zdroj: Práce autora na základě informaci z přílohy č. 1
Příloha č. 3: Vývoj inkasa v letech 2000 - 2008 - II.
Zdroj: Práce autora na základě informaci z přílohy č. 1
Příloha č. 4: Sazby daně dědické a darovací v České republice
Daň činí při základu daně
Sazba daně
přes Kč
do Kč
I. skupina
osvobozeno od daně
II. skupina
osvobozeno od daně
III. skupina
-
1.000.000
7%
1.000.000
2.000.000
70.000 Kč a 9% ze základu přesahujícího 1.000.000 Kč
2.000.000
5.000.000
5.000.000
7.000.000
7.000.000
10.000.000
10.000.000
20.000.000
1.360.000 Kč a 21% ze základu přesahujícího 10.000.000 Kč
20.000.000
30.000.000
30.000.000
40.000.000
40.000.000
50.000.000
50.000.000
a více
Zdroj: Zákon č. 357/1992 Sb.

Aspekty daně darovací ve vybraných zemích EU

Transkript

Podobné dokumenty

Radim Tchorz Znáš průběh (24/5 19:01h.) Brodíš se bažinou

Rok 2004 - Výbor dobré vůle, Nadace Olgy Havlové

KOMPARACE DANĚ DĚDICKÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Mzdové účetnictví ve světě - Index of

daň dědická, darovací az převodu nemovitostí - Index of