3. číslo časopisu Elvis
Transkript
3. číslo časopisu Elvis
školní časopis Základní školy Morkovice leden 2007, školní rok 2006–2007, číslo 3 Internet: www.zsmorkovice.cz/casopis e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz Slovo šéfredaktora Milé čtenářky, milí čtenáři, je tu první číslo našeho školního časopisu v roce 2007. Tentokrát si připomeneme několik významných akcí, které proběhly na naší škole v předvánočním čase. Byly to různé besídky, soutěže, koncerty, a dokonce k nám přijeli i letečtí modeláři. Proběhl i tradiční Vánoční jarmark. Martin Kruták vyzpovídal některé naše učitele z toho, jaké taháky používali, když chodili do školy oni. V našem časopise tentokrát otiskneme i nejlepší slohovou práci žáků šestých tříd s názvem Pepička a Evžen. Lukáš Kameník nás ve svém článku seznámí se způsobem vytápení naší školy. Kromě těchto článků najdete v tomto čísle i mnoho dalších, takže Vám přeji příjemné čtení! šéfredaktor Bronislav Dřímal Obsah Předvánoční školní akce . . . . . . . . . . . Přebory v šachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mikroregion Morkovsko . . . . . . . . . . . Pepička a Evžen . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čarování s barvičkami 2 . . . . . . . . . . . 2 6 8 9 12 Učitelé a jejich taháky . . . . . . . . . . . . Kotelna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zápis do prvních tříd . . . . . . . . . . . . . Tuning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 7 8 11 Předvánoční týden byl v naší škole ve znamení mnoha akcí. Připomeňte si společně s našimi redaktory některé z nich. Vánoční besídky V poslední předvánoční školní den si žáci ve svých třídách uspořádali vánoční besídky. Zpívali koledy, rozdávali si drobné dárečky a společně se těšili na nejkrásnější svátky v roce. V první třídě si děti uspořádaly besídku u vánočního stromku, který zářil stříbrnými ozdobami. Čtvrťáci se společně se svou paní učitelkou vypravili do pohádky. I v dalších třídách svítily vánoční stromky, všude vonělo vánoční cukroví, zněly koledy, zpívalo se a tančilo. Vystoupení leteckých modelářů Pro děti z mateřských škol a pro naše děti z prvního stupně vystoupili ve sportovní hale modeláři se svými létajícími modely letadel a vrtulníků. Někteří z nich k nám přijeli až z Brna. Byl to pan Filipi, pan Sokolovský – mistr Evropy v létání s modely letadel a pan Petela se synem. Ve sportovní hale jsme také mohli potkat pana Jaška, který se rozhodl, že na naší škole od února povede modelářský kroužek. 2 Soutěž v luštění SuDoku Stejně jako vloni i letos se v předvánočním čase konala soutěž v luštění SuDoku. Úkolem soutěžících bylo vyluštit dvě SuDoku během jedné hodiny. Nejlepší luštitelkou kategorie 5. až 7. tříd byla Jana Doleželová ze 6.B. Nejlepší luštitelkou druhé kategorie, tedy 8. a 9. tříd, byla Denisa Nelešovská ze třídy 8.C. Koncert ZUŠ Morkovice Předvánoční období je spojeno s mnoha koncerty. Pro naše žáky vystoupili v předvánočním týdnu muzikanti ze Základní umělecké školy v Morkovicích se svým vánočním koncertem. Milým svátečním slovem nás provázela paní učitelka Stýskalíková. Děkujeme za krásný zážitek. 3 Turnaje ve florbalu Florbal – tato hra se stala na naší škole velmi oblíbenou. Možná hlavně proto, že pro ni máme skvělé podmínky – novou sportovní halu. Před vánočními svátky proběhly hned dva turnaje ve florbalu – chlapecký a dívčí. Oba turnaje proběhly v příjemné sváteční atmosféře. Vánoční jarmark Na naší škole se stal Vánoční jarmark již tradiční akcí. Spolu se svými žáky jej opět pečlivě připravila paní učitelka Krčálová. I tentokrát jste si mohli vybrat z velmi pestré nabídky vánočních ozdob, doplňků a dárečků. A aby byla nabídka úplná, nechyběly ani výrobky z keramické pece. 4 Zeptal jsem se několika učitelů naší školy, do kterého předmětu si vyráběli taháky a kde je ukrývali před svými učiteli. Vybral jsem nejlepší odpovědi, které vám nyní představím. A ještě na úvod: všechny odpovědi jsou anonymní. Někteří učitelé říkají, že si nedělali nikdy žádné taháky. Prý to bylo v jejich době přísně trestané, což se o moderní době říci nedá. Jiní učitelé říkají, že si na to ani nepamatují, protože už mají nějaká ta léta, což všichni určitě chápeme. Konečně jsem narazil na učitele, který si na všechno pamatuje a řekl mi, že si taháky dělal. Bylo to do ruštiny a do chemie. A kam si je dával? Na židli, normálně na židli. Další učitel mi řekl, že si dělal taháky jenom málo. A to jednou jedinkrát – ze zeměpisu. Byla to prý počáteční písmena názvů exotických měst. To, jestli to bylo jenom jednou, to je ale ve hvězdách. A je tu náš další učitel, který neví, jestli si taháky vůbec psal. Přesto si ale myslí, že ne a že by to nikdy neudělal. Náš další dotazovaný učitel říká, že se radši naučil, než aby si psal taháky, a proto si žádné nedělal. Říká však, že jiní si je psali po nohou a po oblečení. No, to je opravdu zajímavé. Jiný pedagog mi řekl: „Taháky jsem si nedělal, neboť se to ihned trestalo známkou 5.ÿ Tak v té době žít, to by nebylo dobré. Další dotazovaný řekl, že si taháky psal jen na střední škole a to jenom když věděl, že je nějaký dost těžký test. No a toto byl poslední dotazovaný pedagog. Věřím, že jste si každý z vás našel svůj tahák, který budete používat. Přeji vám hodně úspěchů v používání taháků! V příštím čísle se zaměříme na znamení zvěrokruhu, v nichž jsou naši učitelé narozeni. Redaktor Martin Kruták 5 Okresní přebor škol v šachu Okresní přebor škol v šachu proběhl 5. listopadu 2006 v kroměřížské Sokolovně. Turnaj byl rozdělen na tři kategorie: 1. stupeň, 2. stupeň a střední školy. Účastníků bylo mnoho. Naše škola měla zástupce jen ve2. kategorii, které se zúčastnilo 12 čtyřčlenných družstev. Naši šachisté unikli třetímu místu jen 0,5 bodu, tudíž skončili na krásné druhé příčce za neporazitelným Gymnáziem Kroměříž, se kterým postupují do krajského kola. Školu reprezentovali: Martin Kruták, Filip Úlehla, František Pavlík a Jaroslav Kejnar. Školní šachový turnaj Turnaj se konal 18. prosince 2006 v učebně angličtiny. Také byl rozdělen na tři kategorie: 1. stupeň, 2. stupeň a elita (hráči, kteří hrají šachy závodně). První kategorie se zúčastnilo devět mladých šachistů. Na prvním místě skončil Miroslav Šamánek, za ním byl Kuba Tran a na třetím místě skončil Adam Balšánek. V kategorii 6. až 9. tříd bylo 10 hráčů. První místo obsadil Svatek Krejčí před druhým Petrem Štolfou a třetím Honzou Pavlíkem. Skupiny elita se zúčastnili jen tři šachisté. Zkušení borci hráli na čas s digitálními hodinami. Průběh těchto partií byl velmi dramatický. Zvláště když Franta Pavlík vyhrál na čas v duelu s Jardou Kejnarem jen o jednu sekundu. A konečné pořadí vypadá takto: 1. František Pavlík, 2. Filip Úlehla, 3. Jaroslav Kejnar. Redaktor František Pavlík 6 Do lednového čísla našeho školního časopisu jsem si připravil článek o kotelně a o způsobu vytápění naší školy. Naše kotelna má sedm kotlů o celkovém výkonu 690 kW. V kotelně se topí ušlechtilým palivem – zemním plynem. Na fotografiích vidíme ventily a detail ventilu Duomix se servopohonem. Aniž si to uvědomujeme, máme ve škole několik topenářských větví. Těchto větví je na naší škole celkem pět. Do každé větve se pouští voda o jiné teplotě, například do větve na novou budovu se pouští voda o teplotě 52 ◦ C, do chodby a školního bytu se pouští voda o teplotě pouze 35 ◦ C, což je znatelný rozdíl. Proč ten rozdíl? Protože na staré budově jsou plastová okna a zateplené zdivo. Nedochází tam k tak výrazným tepelným ztrátám. Pohled do kotelny a do otevřeného kotle. Redaktor Lukáš Kameník 7 Pačlavice Jako další vesnici mikroregionu Morkovsko, kterou Vám představím, jsem jsi vybrala Pačlavice. Tato obec zaujímá rozlohu 15,47 km2 . K Pačlavicím patří ještě Lhota a Pornice, kde jsme byli minule. Pačlavice mají 443 obyvatel. Novým starostou Pačlavic se na podzim loňského roku stal pan Pavel Čech. Znak Pačlavic pochází z roku 1538 a je tvořen dvěma plužními krojidly v červeném poli. V Pačlavicích najdeme kulturní dům, poštu, ústav sociální péče, který se nachází v areálu místního zámečku (bývalého kláštera). V jeho sousedství se nachází kostel sv. Martina. Pačlavice mají svůj sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a Sokol. V loňském roce probíhala rekonstrukce místního fotbalového hřiště. Mnoho dalších informací se o Pačlavicích dozvíte na internetové stránce www.paclavice.cz. Redaktorka Kristýna Šebestíková 1. února na naší škole proběhne zápis žáků do prvních tříd. Tématem letošního zápisu bude Afrika. Proč? Téma navrhly paní učitelky Krčálová a Tesařová, protože si oblíbily knihu Paví očko od Bohumily Sílové. Kniha vypráví o malém černouškovi, kterého zajala opice. Obyvatelé vesnice se chtěli zvířátkům pomstít. Zvířátka pachatele včas našla a černouška vrátila jeho osadě. Po celý leden připravuje paní učitelka Krčálová se svými žáky výzdobu školy. A tak jsme svědky toho, jak se postupně naše chodby na staré budově plní slony, lvy, opicemi, palmami a dalšími symboly černého kontinentu. Budoucím prváčkům se u nás určitě bude líbit. Redaktor Jan Pavlík 8 Nejlepší slohová práce žáků šestých tříd Bylo jednou jedno zvířecí království, kde žila zvířátka jako jedna velká rodina. Vládl tam král kohout Ludvík XVI. Měl krásnou ženu, která měla peří jako bílý sníh. Jmenovala se Elizabet. Měli dceru slepičku Pepičku. Žili tam i dvořané, např.: služebná koza Božena, kočí osel Franta, strážný pes Alík, který hlídal království jako oko vhlavě. Jednou král řekl Pepičce: „Vybral jsem ti ženicha, vepříka Benedikta, za kterého se provdáš.ÿ Pepinku tato zpráva zaskočila a řekla tatínkovi: „Já se vdávat nechci!ÿ A utekla do svého pokoje. Král se zeptal královny: „Co se děje? Co jsem řekl?ÿ Královna odpověděla: „Nesmíš na ni tak rychle.ÿ Královna šla uklidnit Pepičku, ale pokoj byl prázdný. Začalo pátrání. Po celém kraji ji hledali vojáci a dvořané. Pepička utekla do hlubokého lesa, protože si nechtěla vzít ženicha, kterého jí tatínek vybral. Dlouho chodila sem a tam. Chtěla se vrátit protože se už začalo stmívat, ale najednou nevěděla kudy kam. Bála se o svůj život. Schoulila se pod strom a třásla se strachy. Po chvíli uslyšela nějaké zvuky, které přicházely blíž a blíž. Strachy ani nedýchala. Spadl jí kámen ze srdce, když poznala Alíkův hlas. Vrátila se s Alíkem zpátky do království, kde na ni čekali rodiče. Byli rádi, že se jim vrátila. Vdávala se, až si sama našla ženicha. Našla si krásného mladého prince ježka Evžena. Měli hezkou svatbu. Uběhlo několik měsíců a narodil se jim malý ježek Alexandr. Rostl jako z vody a za pár roků z něho vyrostl pořádný ježek. Jednou na procházce uviděl u pařezu krásnou ježčí slečnu. Vykřikl na celý les: „Ježkovy oči, ty jsi tak úžasně zbarvená jak to podzimní listí.ÿ Přišel k ní blíž a všiml si, že je to jehelnička. Byl smutný, protože myslel, že našel pravou lásku. Sedl si vedle jehelničky, bručel a přemýšlel a přemýšlel, až usnul. Zdál se mu sen, že jehelníčka ožila. Prožívali hezké chvilky. Hráli na honěnou, schovávanou. Dělali různé blbosti. Jehelnička ježka naučila chodit na rukách a metat přemety. On ji zase naučil, jak se schovat do klubíčka. V polovině snu ho někdo zašimral po nosíku. Ježek řekl: „Kdo mě to ruší ze spaní a krásného snění?ÿ Otevřel oči, ale myslel si, že je stále ve snu. Stála před ním jehelnička. Zeptala se ho na jméno. Alexandr se představil a také se zeptal na jméno. Dozvěděl se, že jí říkají Tonička. Najednou se Alexandr zarazil 9 a vyhrkl: „Ten sen se mi doopravdy splnil. Jak to, že jsi živá?ÿ Tonička mu odpověděla: „Když se stmívá, oživnu, když vychází slunce, tak už mezi živé nepatřím. Byla jsem sobecká a zlá. Proto jsem byla zakletá. Mohou mě vysvobodit jen nejlepší kamarádi, protože jsem se už změnila.ÿ Stali se z nich opravdu nejlepší kamarádi. Prožívali všechno to, co bylo ve snu. Jednoho večera se honili, až se unavili. Sedli na velký pařez a dívali se na oblohu. Vtom uviděli, jak někdo jezdí na svítícím banáně. Seděl tam malý skřítek, který na ně volal: „Pojďte, přátelé, na můj vůz.ÿ Skřítek je posadil do křesel a řekl: „Připoutejte se, prosím.ÿ Obletěli celý les, cestou si povídali, zpívali. Když přiletěli zpátky na místo, vystoupili a Alexander skřítkovi poděkoval. Skřítek na to: „Není zač, jsem rád, že mám nové kamarády. Zas někdy příště ahoj.ÿ A odletěl. Začalo vycházet slunce. Tonička čekala, ale nic se s ní nestalo, protože našla nejlepší kamarády Alexandra a skřítka Snopiho. Kletba byla zrušena, ale kamarádství jí zůstalo navěky. napsala: Eliška Brablíková, 6.B ilustrovala: Kateřina Soukeníková, 6.B Časopis Elvis na Internetu www.zsmorkovice.cz/casopis 10 Rubrika Tuning je v našem časopise od minulého roku a stále se udržuje v zájmu přízně čtenářů. Doufám, že tomu tak bude ještě dlouho. Nárázníkové spoilery můžeme rozdělit podle velikosti na doplňující a plně nahrazující původní nárazníky. Úkolem spoilerů je zlepšit proudění vzduchu okolo vozu a také vůz opticky snížit, respektivě rozšířit a dodat mu agresivnější vzhled. Otvory v předním spoileru by měly být plně funkční. Středový otvor by měl umožňovat přístup chladného vzduchu z chladiče motoru a boční otvory by měly usměrňovat proud vzduchu k chladiči motoru. Boční otvory by měly usměrňovat proud vzduchu k brzdovým kotoučům. Předejde se tak zbytečnému přehřívání těchto prvků. Typy spoilerů se od sebe liší designovým provedením, popřípadě velikostí, která může změnit světlou výšku vozu. To berte na vědomí! Pokud podle vzoru okruhových speciálů dáte spoiler takřka na zem, je jasné že vám dlouho nevydrží. Silnice v českých krajích mají totiž s okruhy pramálo společného. Radím vám volit spoilery podle silnic, po kterých jezdíte. Ceny nárazníků se pohybují mezi 1100 až 4000 Kč a v některých případech i více. Příště si povíme něco o prahových nástavcích. Redaktor Ondřej Janečka Dotazy do rubriky Tuning zasílejte na adresu OndrejJanecka @ seznam.cz 11 ZELENÁ – barva přírody Když tuhle barvu miluješ, není ti cizí soucit, nejraději by ses pro druhé rozdal(a). Na rovinu ostatním říkáš, co si myslíš, na nic si nehraješ. Hurá pro zelenou: Jakmile s tebou šijou všichni čerti a doma nemáš stání, vyraz načerpat klid do přírody. Objímej stromy nebo se válej po louce. Tvé nálady se střídají rychlostí blesku, a kuješ plány, jak se kdekomu pomstít! MODRÁ – barva oblohy moře Když tuhle barvu miluješ, jsi vyrovnaný a přemýšlivý typ. Dá se ti důvěřovat, co ti člověk svěří, je u tebe v bezpečí. Co na srdci to na jazyku, ale nepříjemné věci umíš sdělit s taktem. Pozor, na někoho můžeš působit jako studený psí čumák. Někdy máš taky tendence ovládat druhé! Hurá pro modrou: Když ti vhlavě buší permoníci nebo máš problémy s vysokým krevním tlakem. Bojíš se konfliktu a nikomu nedůvěřuješ. HNĚDÁ – barva půdy Když tuhle barvu miluješ, uvažuješ rozumně, nebojíš se odpovědnosti. Tvou silnou stránkou je praktičnost a nebojíš se tvrdě pracovat, ale cokoliv dalšího ti nahání hrůzu. Dalo by se říct, že jsi rozený strašpytel. Před ostatními se tváříš, že nic není problém. Když ti o něco jde, dokážeš vydržet, dokud toho nedosáhneš! Hurá pro hnědou: Jakmile cítíš, že potřebuješ ochrannou náruč. ČERNÁ – barva smutku a smrti Když tuhle barvu miluješ, není jednoduché tě prohlédnout, vždycky najdeš způsob, jak na sebe upozornit. Snažíš se mít vše pod kontrolou, všechno důkladně promýšlíš. Je velmi těžké se ti přiblížit, k tělu si jen tak někoho nepustíš. Máš sklon trpět depkama. Hurá pro černou: Pokud se chceš cítit silnější. BÍLÁ – barva čistoty a nevinnosti Když tuhle barvu miluješ, na okolí působíš nevýrazně, možná až nudně. Nenecháš si nic líbit a jakmile má někdo k tobě poznámky, vrátíš mu to i s úroky! Holku, co jde kolem, sjedeš od hlavy až k patě a kritickými komentáři nešetříš! Hurá pro bílou: Zajímáš se o duchovno a čarování. Chceš si libovat vpocitu, že tě nikdo nemá rád! Redaktorka Renáta Lechnerová 12