docŠkola dobrých Škola dobrých základů 1
download 
Stížnost Transkript
Škola dobrých Škola dobrých základů 1
Škola dobrých základů základ 1 Škola dobrých dobrý základů 1 ® kolektiv pedagogických pracovníků školy Grafické zpracování: M. Hanáková. Neprošlo jazykovou korekcí. 1 Škola dobrých základů základ 1 OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................ ................................ ............................................................. 3 1.1 1.2 1.3 1.4 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Y – PODMÍNKY PRO USKUTEČŇOVÁNÍ RVP ZV .................................................. ................................ 5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3 NÁZEV ŠVP ................................................................................................................................ ................................ .................................................. 3 PŘEDKLADATEL ................................................................................................................................ ................................ .............................................. 3 ZŘIZOVATEL ................................................................................................................................ ................................ .................................................. 4 PLATNOST DOKUMENTU ................................................................................................ ................................ .................................................................. 4 ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY ................................................................................................ ............................................................. 5 VYBAVENÍ ŠKOLY ................................................................................................................................ ................................ ............................................ 6 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉH OGICKÉHO SBORU ................................................................................................ ....................................... 10 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE SPOLUPRÁ ................................................................ ......................................................... 11 SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY SUBJ ................................................................................................ .......................................... 13 CHARAKTERISTIKA ŠVP ................................................................................................ ................................ ..........................................................15 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY................................................................................................................................ ................................ .......................................... 15 3.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ................................................................................................ ............................................... 15 3.3 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ Ů SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI VZD POTŘEBAMI .................................................................... ................................ 20 3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním ................................... 20 3.3.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním................................................................ ............................................... 23 3.4 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ Ů MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ................................................................ ............................................................ 24 3.5 ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO ŠVP ................................................................................................ ........................................ 26 4 UČEBNÍ PLÁN ................................................................................................................................ ................................ .........................................32 4.1 4.2 4.3 4.4 5 RÁMCOVÝ UČEBNÍ PLÁN RVP ................................................................................................ ......................................................... 32 TABULACE UČEBNÍHO PLÁNU ÁNU ŠVP ŠKOLA DOBRÝCH ZÁKLADŮ 1 ................................................................ ............................................. 33 POZNÁMKY K NAŠEMU UČEBNÍMU PLÁNU ................................................................................................ ......................................... 34 POZNÁMKY K VYUŽITÍ DISPONIBILNÍCH DISPONIBILNÍ HODIN ................................................................ .................................................................... 35 UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................ ................................ ....................................................................38 5.1 CHARAKTERISTIKA VÝUKY V JEDNOTLIVÝCH JEDNOTLI ROČNÍCÍCH ................................................................ ......................................................... 38 1. období: 1. – 3. ročník ................................................................................................ ................................ ................................................................ 38 2. období: 4., 5. ročník................................................................................................ ................................ .................................................................. 39 3. období: vzdělávání na 2. stupni................................................................................................ ................................................ 39 5.2 VZDĚLÁVACÍ OBLASTI TI A VZDĚLÁVACÍ OBORY OBOR 1. STUPNĚ ................................................................ ........................................................ 41 Český jazyk ................................................................................................................................ ................................ ................................................................41 Anglický jazyk ................................................................................................................................ ................................ ............................................................51 Matematika ................................................................................................................................ ................................ ...............................................................55 Informační a komunikační technologie ................................................................................................ .....................................................67 Prvouka ................................................................................................................................ ................................ .....................................................................74 Vlastivěda ................................................................................................................................ ................................ ..................................................................83 Přírodověda ................................................................................................................................ ................................ ...............................................................87 Společenská výchova ................................................................................................................................ ................................ .................................................91 Hudební výchova ................................................................................................................................ ................................ ......................................................98 Výtvarná výchova ................................................................................................................................ ................................ ....................................................107 Tělesná výchova ................................................................................................................................ ................................ ......................................................117 Praktické činnosti ................................................................................................................................ ................................ ....................................................122 5.3 VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A VZDĚLÁVACÍ OBORY 2. STUPNĚ ................................................................ ...................................................... 129 Český jazyk ................................................................................................................................ ................................ ..............................................................129 Jazyk a jazyková komunikace ................................................................................................ ..................................................................140 Cvičení z českého jazyka ................................................................................................................................ ................................ ..........................................140 Mediální výchova ................................................................................................................................ ................................ ....................................................142 Anglický jazyk ................................................................................................................................ ................................ ..........................................................145 Německý jazyk ................................................................................................................................ ................................ .........................................................150 Matematika ................................................................................................................................ ................................ .............................................................161 Cvičení z matematiky ................................................................................................................................ ................................ ..............................................174 Informační a komunikační technologie ................................................................................................ ...................................................174 Dějepis................................................................................................................................ ................................ .....................................................................179 Výchova k občanství ................................................................................................................................ ................................ ................................................189 Škola dobrých základů 1 Společenská výchova ...............................................................................................................................................200 Etická výchova .........................................................................................................................................................208 Fyzika .......................................................................................................................................................................212 Chemie ....................................................................................................................................................................224 Přírodopis ................................................................................................................................................................232 Zeměpis ...................................................................................................................................................................248 Environmentální výchova ........................................................................................................................................259 Hudební výchova .....................................................................................................................................................261 Výtvarná výchova ....................................................................................................................................................268 Výchova ke zdraví ....................................................................................................................................................283 Tělesná výchova ......................................................................................................................................................289 Sportovní hry ...........................................................................................................................................................295 Praktické činnosti ....................................................................................................................................................298 Vedení domácnosti..................................................................................................................................................304 5.4 5.5 6 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ................................................................................................................................. 308 NEPOVINNÉ PŘEDMĚTY ............................................................................................................................... 308 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ......................................................................................309 6.1 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ .................................................................................................................. 309 6.1.1 Způsoby hodnocení ...................................................................................................................... 309 6.1.2 Kritéria hodnocení ....................................................................................................................... 310 1. stupeň .................................................................................................................................................................312 2. stupeň .................................................................................................................................................................324 6.1.3 Kriteria sebehodnocení žáka ........................................................................................................ 329 6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST ............................................................................................ 330 6.2.1 Oblasti autoevaluace ................................................................................................................... 330 6.2.2 Cíle a kriteria autoevaluace ......................................................................................................... 330 6.2.3 Nástroje autoevaluace................................................................................................................. 331 6.2.4 Časové rozvržení autoevaluačních činností ................................................................................. 331 ZÁVĚR.............................................................................................................................................................. 332 POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE NA INTERNETU: ........................................................................................................... 332 2 Škola dobrých základů 1 1 Identifikační údaje 1.1 Název ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Psáno: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola dobrých základů 1 Zkratka: ŠVP pro ZV Škola dobrých základů 1 Tento dokument byl vypracován podle dokumentu Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vydaný Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 31504/2004-22 ze dne 13. prosince 2004, ve znění Opatření ministrů školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 27002/2005-22 ze dne 29. srpna 2005, č. j. 24653/2006-24 ze dne 30. dubna 2007, č. j. 15523/2007-22 ze dne 26. června 2007, č. j. 12586/2009-22 ze dne 16. prosince 2009, č. j. 20772/2010-2 ze dne 20. srpna 2010 a č. j. 20092/2010-2 ze dne 30. července 2010. 1.2 Předkladatel Název školy Základní škola Zborovice, okres Kroměříž, příspěvková organizace Adresa školy Sokolská 211, 768 32 Zborovice Kontakt telefon 573 369 102, mobil 606 624 119 e-mail [email protected] IČ 70 839 425 Datum zařazení do sítě škol 7. 2. 1996, rozhodnutí č. j. 37/96-3 Datum zápisu do rejstříku škol 1. 5. 2005 Datum poslední aktualizace 1. 9. 2007, rozhodnutí č. j. 46 468/2007 Datum vzniku PO 1. 9. 1999 RED IZO 600 118 673 IZO základní škola 102 519 757 základní škola 350 IZO školní družina 118 800 191 školní družina 90 IZO školní jídelna 118 801 261 školní jídelna 250 ID datové schránky rp7muic Adresa pro dálkový přístup www.zszborovice.cz DIČ - 3 kapacita součásti školy Škola dobrých základů 1 Statut školy příspěvková organizace Ředitelka, statutární zástupce od 1. 7. 2006 Mgr. Marcela Hanáková e-mail ředitelky [email protected] Přehled hlavní činnosti školy poskytování základního vzdělávání poskytování služeb školní družiny provozování služeb zařízení školního a závodního stravování (podle zřizovací listiny) Další kontakty: telefon mobil e-mail zástupkyně 573 369 916 - ekonomka 573 369 915 606 624 119 [email protected] vedoucí ŠJ 573 369 016 - [email protected] Web obce: www.obeczborovice.cz 1.3 Zřizovatel Zřizovatelem školy je Obec Zborovice: Název: Obec Zborovice Adresa: Hlavní 37, Zborovice 768 32 Kontakty: telefon fax e-mail 573 369 101 573 369 034 [email protected] starosta 1.4 Platnost dokumentu Tento školní vzdělávací program platí od 1. září 2011. Dokument projednala a schválila pedagogická rada dne 30. června 2011. Dokument projednala a schválila školská rada dne 10. srpna 2011. Č. j.: 865/2011 …………………………………………. razítko školy: Mgr. Marcela Hanáková ředitelka školy 4 Škola dobrých základů 1 2 Charakteristika školy – podmínky pro uskutečňování RVP ZV 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola Zborovice, okres Kroměříž, příspěvková organizace (dále jen škola) je úplná základní škola s devíti ročníky. V každém ročníku je jedna třída, označení tříd I. – IX. Škola poskytuje žákům pravidelné zájmové vzdělávání ve dvou odděleních školní družiny. Celkem má tedy škola 11 tříd. Tento stav trvá již více než dvě desetiletí. Provozujeme školní jídelnu, která poskytuje žákům školní a zaměstnancům závodní stravování. Charakteristika žáků Jsme spádová venkovská škola, kterou navštěvují děti ze Zborovic, dojíždějí sem žáci z Medlova (část obce Zborovice vzdálená 1 km), z Troubek (4,6 km) a Zdislavic (5,4 km). Díky nízkému počtu žáků ve třídách a ve škole jako celku jsme školou rodinného typu. Vzájemně se všichni známe, mezi mnohými zde jsou příbuzenské vazby, rodiče některých žáků jsou absolventy této školy. Prostředí venkova přináší lidem, kteří zde žijí, vzájemnou blízkost a znalost léty ustálených vztahů. Děti spolu vyrůstají, jejich výběr činností, zájmů, způsobů trávení volného času a kamarádů ke hře je vymezen místními podmínkami a tím, co jim jsou schopni o ochotni nabídnout zejména rodiče. V místní populaci jsou zastoupeni převážně středoškolsky vzdělaní lidé nebo lidé, kteří dosáhli výučního listu. V oblasti je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Narůstají kompetence pedagogů ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ti jsou dlouhodobě zastoupeni ve stavu žactva školy v míře okolo 7,5%. Máme ojedinělé, ovšem pozitivní zkušenosti se vzděláváním žáků – cizinců a dětí z národnostních menšin. Počet žáků školy v letech 1975 - 2010 400 350 300 250 200 375 313 263 229 220 232 228 225 200 191 150 186 183 168 156 152 144 142 146 100 50 0 rok Demografický vývoj v obci je dlouhodobě nepříznivý, populace stárne, mladí lidé odcházejí za prací. Počet žáků školy dlouhodobě neustále klesá – viz graf. Od školního roku 2007/2008 zřizovatel pravidelně povoluje škole výjimku z počtu žáků. Nízký počet žáků ve třídách umožňuje intenzivnější práci, individuální přístup učitele k žákovi. Umístění školy Škola se nachází ve vzdálenosti 41 km od krajského města Zlín, 11 km jižně od okresního města Kroměříž. V členité, po staletí osídlené, tradičně zemědělské krajině. Zborovice spadají do mikroregionu ZdouneckoKoryčansko, dominantou krajiny tvořené posledním výběžkem alpského vrásnění jsou Chřiby. Škola je jednou z velkých budov v obci. 5 Škola dobrých základů 1 Žáků ze spádových obcí není početně mnoho (kolem 15 %). Zborovice jsou dostupné autobusem i vlakem, žáci se dopravují autobusy, které přijíždějí do Zborovic velmi brzy a pokračují se středoškoláky do Kroměříže. Proto je u nás začátek první vyučovací hodiny posunut již několik desetiletí na 740 hodin. Konec vyučování navazuje na zpáteční spoje. Žáci prvního stupně odcházejí na autobusy ze školní družiny, jejíž program je tomu přizpůsoben. Medlov ZBOROVICE 5 2 GPS souřadnice školy: 49°14'52"N,17°16'57"E. 1 3 4 1 Škola 2 Obecní úřad 3 Autobusová zastávka 4 Mateřská škola 5 Vlaková stanice Zdounky Troubky, Zdislavice Obec Zborovice Převzato z www.mapy.cz 2.2 Vybavení školy Škola má materiální, personální, hygienické, organizační a jiné vybavení odpovídající potřebám kvalitní výuky a umožňující uskutečňovat RVP ZV. Prostorové a materiální podmínky Škola má: - kmenové (univerzální) učebny pro každou třídu vybaveny víceúčelovým a funkčním zařízením, všech devět tříd je vybaveno ergonomickým školním nábytkem, - speciální učebny a prostory (v souladu se vzdělávacím obsahem školy) odborné: učebna informačních a komunikačních technologií (IKT), učebna fyziky – chemie, kulturně vzdělávací centrum (KVC); jsou vybaveny speciálním nábytkem, (laboratorními) přístroji, nástroji, literaturou, materiálem a pomůckami, audiovizuální technikou tělovýchovné: tělocvična, školní hříště s asfaltovým povrchem, zapůjčované travnaté fotbalové hřiště – jsou vybaveny bezpečným povrchem, nářadím a náčiním, pronajímáme si plavecký bazén v Kroměříži pracovní: cvičná kuchyně, školní pozemek pro zahradnickou činnost – jsou dostatečně nebo zčásti vybaveny vhodnými přístroji, nářadím atd. - prostory pro uložení pomůcek a přípravnou práci učitele (kabinety): kabinet 1. stupně, kabinet DVo-Z-Nj, kabinet VP – Aj, kabinet F-M-Ikt, kabinet Ch-Př, kabinet Čj-Hv, kabinet MP-Tv – jsou vybaveny odpovídajícím úložným nábytkem a pomůckami pro výuku v jednotlivých vzdělávacích oblastech a vhodným zařízením pro přípravu učitele a jeho odpočinek, uložené sbírky jsou důsledně evidovány - pracovní, relaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity - pro společné i individuální tvořivé činnosti a pro společnou či individuální relaxaci (pro žáky i učitele) – vyhrazené části kmenových tříd, chodby, vestibul přístavby - prostory pro hromadné setkávání žáků celé školy či většího počtu tříd – vestibul přístavby - prostory pro zájmovou činnost po vyučování – oddělení školní družiny ŠD1 a ŠD2, jsou vybaveny pracovním a odpočinkovým nábytkem, pomůckami pro aktivní i pasivní relaxaci a pro učení - prostory pro odkládání oděvu a obuvi (šatny), včetně prostor pro převlékání žáků před tělesnou výchovou a po ní v počtu, který odpovídá počtu cvičišť, návaznému střídání žáků, oddělené činnosti chlapců a děvčat - prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů - WC a umývárny, vybavené dostatečným počtem hygienických zařízení odpovídajících fyziologickým potřebám daného věku a příslušným normám 6 Škola dobrých základů 1 - - - školní jídelnu - prostory pro společné stravování jsou k tomuto účelu náležitě vybavené a respektující hygienické normy a věkové zvláštnosti žáků prostory určené k ošetření úrazu a ke krátkodobému pobytu zraněného, popřípadě k poskytnutí další pomoci při zdravotních problémech prostory (kanceláře, šatny) pro další pedagogické a nepedagogické pracovníky školy (ředitelka, zástupkyně ředitelky, ekonomka, vedoucí školní jídelny aj.), vybavené účelným zařízením a komunikační technikou učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další potřeby a pomůcky (např. pomůcky pro tělesnou výchovu, pracovní vyučování, hudební a výtvarnou výchovu) umožňující efektivní vyučování a podporující aktivitu a tvořivost žáků další pomocné prostory pro zajištění chodu školy (sklady, prostory pro třídění odpadu aj.) Vybavení tříd - v kmenových třídách pracujeme s tradičními školními tabulemi, máme k dispozici několik interaktivních tabulí, přenosnou keramickou tabuli, ve třídách jsou rozmístěny magnetické tabule, - dostupnost informací: za zajištění názornosti výuky – umístění výukových obrazů, map, schémat aj. a dostupnosti odborné literatury ve třídě odpovídá na 1. stupni třídní učitelka, na 2. stupni vyučující danému předmětu, k výuce lze využít počítače s možností přístupu do místní sítě i na internet, na 1. stupni je součástí výbavy třídy televizor, - ve třech třídách je umístěn klavír (z toho 2 na 1. stupni), - další vybavení je postupně doplňováno podle plánu rozšiřování školních sbírek a požadavků učitelů, - vyučující vedou žáky k tomu, aby se svojí tvořivostí a přístupem k vybavenosti školy podíleli na vytváření příjemného prostředí ke vzdělávání. Učebna informačních a komunikačních technologií (IKT) - učebna má jednotné technické a softwarové vybavení odpovídající požadavkům kvalitní výuky vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, - všechny počítače jsou připojeny k síti, s přístupem k internetu, - škola zajišťuje bezpečnost žáků při práci s internetem pomocí speciálního softwaru, - vybavení učebny IKT umožňuje její využití ve všech ročnících a vzdělávacích oblastech, - v učebně je dlouhodobě umístěn internetový a souborový server, - k dispozici je laserová tiskárna, tisk černě, formát A4, - učebna je vybavena mobilní keramickou tabulí, jsou zde ergonomicky vyhovující polstrované kolečkové židle, - tato místnost se využívá k výuce a také jako „dozorová“, žáci zde tráví v přítomnosti pedagogického dohledu volné hodiny mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. Učebna fyziky – chemie - využíváme standardní výukové prostředky (tabule, výukové obrazy) i pomůcky pro interaktivní výuku, v učebně je dostupný internet, výukové programy na školním serveru, - pracovní stoly žáků jsou částečně funkční (rozvod elektřiny, odpady vody), v místnosti schází funkční digestoř, - demonstrační pomůcky a laboratorní vybavení jsou převážně starší, avšak hojné a vyhovující. Kulturně vzdělávací centrum (KVC) - původní „školní knihovna“, je zde uložen knižní fond žákovské knihovny, - probíhá zde výuka (zejména anglického a německého jazyka a náboženství) a některé zájmové aktivity, - v učebně je k dispozici keramická interaktivní tabule, počítač s přístupem k místní síti i internetu, - při vzdělávání se zde využívají výukové obrazy a uložené knihy, - prostředí je ozvláštněno střešními okny. Cvičná kuchyně Vzhledem k problematickému provozování je užívána v teplejších obdobích školního roku, podmínky a vybavení jsou zde vhodné spíše pro přípravu studených pokrmů. 7 Škola dobrých základů 1 Kabinety, sbírky Škola má k dispozici celou řadu materiálních a technických pomůcek, nových či zachovalých, které jsou užívány již řadu let. Za funkčnost a odbornou správnost materiálů ručí vyučující, jejichž povinností je ve výuce tyto pomůcky využívat. Pomůcky, přístroje, výukové materiály – sbírky pro jednotlivé předměty – jsou uloženy ve výše uvedených kabinetech. Tam, kde není vyhrazena samostatná místnost, je sbírka uložena a spravována pověřeným učitelem zpravidla ve sborovně, žákovská knihovna je uložena v kulturně vzdělávacím centru a knihy učitelské knihovny jsou uloženy ve sborovně nebo je mají k dispozici učitelé. Důležitou součástí hmotného zázemí školy jsou učebnice, které škola zdarma poskytuje žákům. Fond učebnic se snažíme průběžně obnovovat a modernizovat. Vyučující 1. stupně ze široké a málo přehledné nabídky učebních textů pro 1. – 5. ročník využívají především učebnice nakladatelství Nová škola a ALTER. Na 2. stupni jsme ve většině vyučovaných vzdělávacích oborů sáhli po velmi kvalitních učebnicích nakladatelství FRAUS. Žáci ve vyučování hojně využívají doprovodné pracovní sešity. Škola má velmi dobré prostorové podmínky ke vzdělávání. Budova školy je velmi prostorná, má dvě části. Ke škole náleží pavilon. Hlavní budova je historická, se všemi klady a zápory, které s sebou nese její stoletost, byla rekonstruována koncem 80. let. Při vstupu na příchozí dýchá minulost, atmosféru dotvářejí temné chodby a prostorné světlé třídy s vysokými stropy. Po rekonstrukci (2008, 2009) máme kvalitní hygienické zázemí v obou patrech. V přízemí budovy se nachází tělocvična, bohužel je příliš malá, dostačující pro málopočetné skupiny cvičících. Ve zvýšeném přízemí jsou umístěny šatny žáků, dvě kmenové třídy, dvě učebny – oddělení školní družiny, kabinet D-Z-Vo a kabinet Tv. V prvním patře se nachází ředitelna, kancelář zástupkyně, sborovna, kancelář ekonomky, tři kmenové třídy, dvě odborné učebny (fyzika-chemie a IKT), kabinet výchovného poradenství a Aj, kabinety Ch-Př a F-M-Ikt. V hlavní budově je soustředěna výuka žáků 2. stupně. V osmdesátých letech minulého století obec zbudovala, zčásti v tzv. „akci Z“, přístavbu školy. Ta nahradila původní starobylou budovu 1. stupně (národní školy) u kostela, kde je dnes zřízen obecní penzion. Přístavba, kde v 1. patře jsou čtyři velké světlé třídy, dva kabinety a kulturně vzdělávací centrum školy (KVC), slouží ke vzdělávání žáků 1. stupně, pro výuku cizích jazyků a zájmového vzdělávání. V přízemí přístavby je umístěna školní jídelna, její vybavení je odpovídající, modernizace by však prospěla prostoru pro stravování i školní kuchyni. Ve třídách je dostatečný prostor pro předpokládaný počet žáků (nejvýše 25 ve třídě), máme vyhovující povinné vybavení, vyhovující denní i umělé osvětlení a možnost regulace světla, budovy jsou vytápěny ústředně z plynové kotelny školy, teploty místností určených ke vzdělávání jsou vyvážené. Větráme okny, ve třídách v 1. podlaží orientovaných na východ proto bývají v extrémně teplých dnech v době kolem poledne problémy s regulací teploty. Situaci by pomohlo zlepšit zateplení budov. Ve škole jsou provedeny potřebné rozvody vody, elektřiny. Pitný režim žáků a zaměstnanců je zajištěn přístupností kvalitní pitné vody. Pavilon byl využíván dříve, kdy býval ve škole (v souladu s demografickým vývojem) vyšší počet žáků. K jeho využití bychom se rádi vrátili, jeví se to však jako neekonomické. Pavilon je vhodný pro vzdělávání a výchovu žáků v oblastech Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce, Umění a kultura, Člověk a zdraví. Jsou zde: učebna technických prací, školní kuchyňka, dvě malé učebny využitelné pro výuku výtvarné výchovy, pro dramatickou výchovu, pro zájmové vzdělávání – práci kroužků. Využívání pavilonu brání zejména potíže s jeho vytápěním. Na oploceném školním pozemku převládají travnaté plochy. Část školního dvora má asfaltový povrch a slouží jako hřiště (využití v hodinách Tv a pro činnost školní družiny). Na pozemku jsme dosáhli založení malého jabloňového sadu a kultivace části plochy pro cvičné záhony na pěstování kulturních rostlin. Je třeba konstatovat, že budova školy není bezbariérová. 8 Škola dobrých základů 1 Technické podmínky Ve škole je standardní technické vybavení. Disponujeme projekční technikou, výpočetní technikou, k dispozici jsou prezentační prostředky. Běžně využíváme techniku včetně interaktivních tabulí při vzdělávání i výchově. K základním uživatelským dovednostem a ke správným návykům při zacházení s běžnými přístroji jsou vedeni i žáci v průběhu celého vzdělávání. Vzhledem k rychlému technickému pokroku je úkolem managementu školy zabývat se možnostmi zlepšování technického vybavení školy tak, aby žáci, kteří naši školu zdárně ukončí, nebyli zaskočeni novinkami, s nimiž se setkají ve středním vzdělávání. Dostatečná úroveň vybavení technikou není jedinou podmínkou pro kompetence žáků v oblasti IKT. Při výuce IKT i ve všech dalších předmětech je třeba rozvíjet u žáků zejména kompetence k učení, k řešení problémů a kompetence pracovní v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií. Učit je se techniky nebát, její „obsluhu“ nevzdávat a zároveň s ní manipulovat šetrně a obezřetně. To však vyžaduje dostatečnou technickou gramotnost učitelů, tj. budeme se muset učit spolu s našimi žáky. Aktuální technické vybavení školy je zpracováno v dokumentu ICT plán školy na příslušné období. Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy Škola dbá: - aby byla dodržena vhodná struktura pracovního a odpočinkového režimu žáků a pedagogů s dostatkem relaxace a aktivního pohybu - aby byl zachováván vhodný režim vyučování s ohledem na hygienu učení a věk žáků - na vhodný stravovací a pitný režim (podle věkových a individuálních potřeb žáků) - zdravého prostředí učeben a ostatních prostorů školy - podle platných norem (odpovídající světlo, teplo, bezhlučnost, čistota, větrání, velikost sedacího a pracovního nábytku, hygienické vybavení prostorů) - na dodržování zákazu kouření, pití alkoholu a požívání jiných škodlivin ve škole a okolí - na ochranu žáků před úrazy - na výrazné označení všech nebezpečných předmětů a částí využívaných prostorů; probíhá pravidelná kontrola zařízení z hlediska jejich bezpečnosti - aby byly dostupné prostředků první pomoci, kontakty na lékaře či jiné speciální služby, učitelé mají praktickou dovednost poskytovat první pomoc Hygienické podmínky jsou podrobně popsány v Provozním řádu školy. Jako v každé jiné vzdělávací instituci nelze ani v naší škole postupovat jinak, než řídit se platnou legislativou a dodržovat všechna předepsaná hygienická opatření. Žáci mají v průběhu vzdělávání a výchovy vždy přístup k pravidelně udržovaným, kvantitativně a kvalitativně dostačujícím a předpisově dle platných norem vybaveným hygienickým zařízením. Psychosociální podmínky Usilujeme o: - vytváření pohody prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství jak mezi žáky a učiteli, tak mezi učiteli a vedením školy - vzdělávání propojené se skutečným životem - osvojování si toho, co má pro žáky praktický smysl, co vede k praktické zkušenosti - věkovou přiměřenost a motivující hodnocení - respekt k individualitě žáků, hodnocení v souladu s individuálními možnostmi a pokrokem, dostatek zpětné vazby, tolerantnost k chybám a omylům - naplnění potřeb žáků - všestranný prospěch žáka je hlavní moment v přípravě a realizaci vzdělávání - příznivé sociální klima - otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost se třídou, školou - ochranu žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy - spoluúčast žáků na vzdělávání a životě školy, která přechází v demokratické společenství - budování komunity na principech svobody, odpovědnosti, stálých společných pravidel, spravedlnosti, spolupráce - včasnou informovanost o věcech uvnitř školy i mimo ni - respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům 9 Škola dobrých základů 1 Organizační podmínky Platí, jsou zajištěny: - účast všech učitelů na přípravě a realizaci ŠVP ZV - základní pravidla života školy (pro žáky, učitele, jiné uživatele školy), způsoby projednávání problémů se žáky a jejich rodiči - optimální režim výuky v souladu s věkovými možnostmi a potřebami žáků, ve shodě s obsahem vzdělávání a vhodnými způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného vzdělávání - optimální režim života školy v souladu s věkovými potřebami žáků a jejich bezpečností (režim odpočinku, pohybový režim, stravovací a pitný režim, dodržování hygieny, zájmová činnost, mimořádné situace) 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Personální podmínky - - pedagogičtí pracovníci převážně splňují podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., jsou schopni podílet se i na dalších činnostech ve škole pedagogičtí pracovníci mají potřebné profesní dovednosti – jsou komunikativní ve směru k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům a odborníkům zajišťujícím pro školu speciální služby, jsou schopní diagnostikovat žáky a motivovat je k další činnosti, udržet neformální kázeň, průběžně se vzdělávat, hodnotit a modifikovat svou činnost ve škole existuje nabídka odborné pomoci žákům a jejich rodičům – výchovný poradce, metodik prevence pedagogický sbor je schopný týmové práce, vzájemně vstřícné komunikace a spolupráce řídící pracovníci svými manažerskými, organizačními i pedagogickými schopnostmi vytvářejí motivující a zároveň náročné profesionální klima, usilující o neustálý odborný a profesní růst svůj i svých podřízených, mají koncepční myšlení a styl práce, jsou schopní poradit, ale i zaštítit učitele vůči negativním vnějším vlivům Velikost sboru Pedagogický sbor v daném školním roce tvoří zpravidla alespoň 14 interních pedagogů: ředitel/ka, zástupce/kyně ředitele/ky, pět učitelek pro první stupeň, pět učitelů na 2. stupni, dvě vychovatelky školní družiny. Nově se od školního roku 2010/2011 ve škole můžete setkat s pozicí asistent/ka pedagoga. Aprobovanou výuku zajišťujeme i spoluprací s externími pedagogy (např. pro německý jazyk, náboženství, sborový zpěv). Škola poskytuje poradenské služby: působí zde výchovná poradkyně a školní metodička prevence. Další zastoupenou odbornou pozicí je metodik a koordinátor ICT. Koordinátorkami ŠVP jsou určeny pro 1. stupeň vedoucí učitelka prvního stupně, pro 2. stupeň zástupkyně ředitelky. Kvalifikovanost pedagogického sboru Cílem vedení školy je dosáhnout plné kvalifikovanosti pedagogických zaměstnanců. Dlouhodobě se průměrná kvalifikovanost pohybuje okolo 82% plně kvalifikovaných. Situace je stálá zejména na 1. stupni. Na 2. stupni při daném počtu pedagogů a vyučovaných předmětů logicky schází některé oborové specializace (dříve „aprobace“). Vedení školy se snaží zajistit kvalifikovanost v plné výši nejen vhodným výběrem nově přicházejících pedagogických zaměstnanců, ale také podporou kvalifikačního studia v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. 10 Škola dobrých základů 1 2.4 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Portfolio žáka Každý žák školy si po celou dobu povinné školní docházky vede osobní portfolio. Zásady vedení portfolia jsou součástí pravidel hodnocení. Na 1. stupni zpočátku zajišťuje a pak řídí vedení portfolia třídní učitelka, na druhém stupni se žáci portfoliu věnují samostatně, s kontrolou především v Praktických činnostech. Žák veřejně prezentuje své výsledky a představí své portfolio na konci 8. ročníku v rámci sebeprezentace. Divadlo nejmenšího diváka Škola obnovila ve školním roce 2006/2007 tradici zájezdů do Městského divadla ve Zlíně. Žáci zhlédnou v průběhu školního roku vybraná divadelní představení. Organizaci a dohled zajišťují učitelé školy, účast je nabízena i dětem z MŠ Zborovice. Vítáme rovněž účast rodičů. Zborováček Dlouhodobým celoškolním projektem je školní pěvecký sbor Zborováček založený v říjnu 2006. Sbor má významný podíl na rozšíření nabídky zájmových aktivit školy a na vytváření dobrého jména školy, je významný pro užší spolupráci školy s rodinou. Školní mléko, Ovoce do škol Škola je dlouhodobě zapojena do obou dlouhodobých celostátních projektů, které souvisí s výchovou ke zdraví – výživovou osvětou školních dětí. Distribuci mléčných výrobků a ovoce zajišťuje vedoucí školní jídelny, na organizaci se podílejí třídní učitelé. Žáky vedeme k správným stravovacím návykům. Zdravé zuby Projekt ZDRAVÉ ZUBY je komplexní, celoplošný výukový program péče o chrup pro žáky 1. stupně základních škol. Cílem programu je zlepšit zubní zdraví u dětí a mládeže. Projekt probíhá ve spolupráci s kanceláří WHO (Světová zdravotnická organizace) v ČR, je podporován Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Během školního roku žáci pod vedením učitelů nebo doma (s rodiči) plní úkoly v pracovních listech, zasláním kartičky potvrzené zubním lékařem při preventivní prohlídce se mohou stát účastníky soutěže o věcné ceny. Recyklohraní Škola je zapojena do celostátního dlouhodobého projektu z oblasti EVVO, který se zabývá především tříděním a recyklací odpadů. V rámci projektu vedeme žáky k třídění odpadu, k plnění úkolů stanovovaných organizátorem aktivity v jednotlivých školních letech, průběžně sbíráme spotřebované baterie a drobný elektroodpad, pravidelně probíhá sběr starého papíru. Více www.recyklohrani.cz . Školní plán environmentální výchovy Škola má od školního roku 2007/2008 vypracovaný Školní plán EVVO, ve kterém se předpokládá spolupráce se ZO ČSOP Kroměříž PLANORBIS, se střediskem VIS Bílé Karpaty, členství v KEV atd. (viz Plán EVVO). Kurz osobnostní výchovy Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova realizuje škola začleňováním problematiky OSV do vybraných vzdělávacích oborů, samostatným vzdělávacím oborem Společenská výchova, který je ve všech ročnících dotován jednou hodinou týdně a také organizací vícedenního kurzu osobnostní výchovy v 1. a 6. ročníku. Cílem kurzu je utváření kolektivu, seznámení s třídním učitelem, nastavení pravidel třídy. Kurz probíhá mimo kmenovou třídu, zpravidla mimo budovu školy. Družba se ZŠ Štefana Moyzesa Tesárske Mlyňany V roce 2004 byla obnovena spolupráce se slovenskou základní školou v Tesárskych Mlyňanech, zssmtm.edupage.org . Dlouhodobý projekt, kterého se účastní žáci zejména 4. – 9. ročníku. Uskutečňuje se na základě písemné dohody formou výměnných družebních setkání žáků a pracovníků obou škol, zapojují se i představitelé obou obcí a zaměstnanci mateřských škol. Mezinárodní aktivita e-Twinning – www.etwinning.net/cz/ V rámci rozvoje informační a komunikační gramotnosti žáků i učitelů se škola od roku 2011 zapojuje do projektu e-Twinning. Tato aktivita je zaměřena na podporu spolupráce žáků i učitelů mateřských, 11 Škola dobrých základů 1 základních a středních škol v rámci Evropské unie. e-Twinning je doprovodná aktivita projektu Comenius, dvě a více škol z různých zemí v něm realizují prostřednictvím informačních a komunikačních technologií vzdělávací aktivitu na dálku. Naším partnerem bude zejména ZŠ Štefana Moyzesa Tesárske Mlyňany, budeme však hledat i partnery komunikující anglicky popř. německy. Jeden svět na školách, www.jedensvetnaskolach.cz Zapojujeme se do projektu společnosti Člověk v tísni „Jeden svět na školách“. Jedná se o dlouhodobou materiální a metodickou spolupráci, o organizaci tematických besed a prezentaci dokumentárních snímků v oblasti výchovy demokratického občana, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní a mediální výchovy. Já, občan, www.ja-obcan.info Vyučující Výchovy k občanství se se žáky 2. stupně každoročně zapojuje do celostátního projektu „Já, občan“ vyhlašovaného Sdružením pro výchovu k občanství a demokracii (SVOD, viz také www.svodcz.info). Každý ročník má jiné tematické zaměření, které si volí žáci pod vedením učitele. Spolupráce s Policií ČR – preventivní projekty Škola dlouhodobě spolupracuje s Policií ČR. Žáci se nenásilnou formou přiměřenou věku seznamují se zásadami bezpečného chování, s dopravní problematikou, dovídají se o rizicích, jimiž jsou v dnešní době děti ohrožovány, jsou jim představeny činnosti jednotlivých služeb policie. Škola iniciativně vyhledává příležitosti ke spolupráci – programy organizované pro žáky ZŠ Policií ČR. Důležitým momentem jsou návštěvy uniformovaného policisty - preventisty ve třídách, zejména z pro závažnost některých témat. BESIP – bezpečnost silničního provozu, www.ibesip.cz Dopravní výchova je zařazena zejména na 1. stupni, v I. – III. třídě v předmětu prvouka se zaměřujeme na zásady bezpečné chůze a na orientaci v provozu na pozemních komunikacích. Ve IV. třídě se žáci připravují v rámci výuky, popř. v kroužku a při tréninku na dopravním hřišti v Kroměříži na získání „Průkazu cyklisty“. Starší žáci si v rámci hodin Tělesné výchovy a v době mimo řádnou výuku rozšiřují pod vedením učitelů své vědomosti o problematice silniční dopravy. Někteří z nich absolvují dopravní soutěž. Vzdělávací materiály škole poskytuje regionální pracoviště BESIP Zlínského kraje. HASÍK CZ: Spolupráce s HZS ČR – www.hzscr.cz Škola se zapojuje do celostátního projektu Hasík CZ, který je komplexním programem výchovy dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Spolupracujeme s profesionálními hasiči HZS ČR, územního odboru Kroměříž. Projekt APODEMIA Škola realizuje dlouhodobý projekt pro žáky 2. stupně nazvaný APODEMIA – cestování za poznáním. V rámci tohoto projektu žáci postupně absolvují čtyři poznávací exkurze - navštíví hlavní město ČR Prahu, hlavní město SR Bratislavu, hlavní město Rakouska Vídeň a vybranou oblast Polska (Osvětim, Krakov, …). Různé školní exkurze V ŠVP plánovaně navazujeme na bohatou tradici školních exkurzí, kdy učitelé v ročním plánu naplánují a pak zorganizují pro žáky poznávací a vzdělávací programy spojené s vycházkou nebo výjezdem mimo školu. Žáci se tak dostávají mimo prostředí školy a získávají nejen vědomosti, ale i občanské a sociální kompetence. Exkurze jsou povinné pro všechny žáky. Moje pokojová rostlina Dlouhodobý projekt ukládá, aby se každý žák od 3. ročníku ve své třídě staral o svoji vlastní pokojovou rostlinu, pokud možno po celou zbývající školní docházku. O prosperitu rostliny budou žáci dbát pod vedením třídních učitelů, na 2. stupni též pod dohledem vyučujících přírodopisu a praktických činností. Budou si vytvářet vztah k živému organismu, rozvíjet pocit osobní odpovědnosti za živý organismus, který je na pravidelné péči člověka zcela závislý, formovat svůj vztah k přírodě. Tento projekt povede k dalšímu zlepšování prostředí školy. Školní hlasatel V zájmu dobré informovanosti rodičů i ostatní veřejnosti škola vydává s finanční podporou KLAPKA, o. s. dva- až čtyřikrát ročně bulletin, na jehož vzniku se podílejí i žáci. 12 Škola dobrých základů 1 Školní ples Ve spolupráci s rodiči – členy KLAPKA, o. s., zpravidla s MŠ Zborovice a tradičně ŠKK obce Zborovice někteří zaměstnanci školy tradičně organizují „Školní ples“. Jedná se o jednu z významných kulturněspolečenských akcí v obci. Příprava a realizace jsou náročné, organizátoři plesu dělají svou dobrovolnou prací dobré jméno škole a pomáhají utvářet kladný vztah veřejnosti ke škole. Na kulturním programu večera se se souhlasem zákonných zástupců mohou podílet žáci vyšších ročníků. Celoškolní projekty I. probíhající každoročně Vánoční jarmark – žáci se podílí na vánočním programu. Vystoupení školních sborů, recitace, podílí se na výrobě a prodeji vánočních výrobků. Sportovní den – na konci školního roku probíhá v době školního vyučování soutěž smíšených družstev (z různých ročníků) v tradičních i netradičních disciplínách. Na organizaci se podílí žáci 9. ročníku. II. probíhající v tříletých cyklech (v termínu podzim- jaro) Podzimní projekty: Den stromů – projekt je zaměřen na ekologickou výchovu. Žáci se seznamují se stromy a plody podzimu. Světový den výživy – žáci se seznamují se zásadami zdravé výživy teoreticky a prakticky u nás i v EU. OK kolo – žáci se zúčastní jízdy zručnosti na školním hřišti, poté plní vědomostní testy, seznamují se s bezpečností silničního provozu Jarní projekty: Měsíc umění – žáci se seznamují s literárními texty. Snaží se o vlastní tvorbu, kterou mohou dotvářet ilustracemi. Den v ZOO – žáci a učitelé se rozdělí podle tříd na skupiny a vypraví se do nejdostupnějších zoologických zahrad v regionu. Zde vypracovávají zadané úkoly, vše dokončují jednotlivé třídy ve škole formou prezentace. Akademie – žáci připraví kulturní program ke Dni matek, mohou se podílet i zájmové útvary. Pravidelně vystupují i školní sbory. 1x za 3 roky se žáci 4. – 6. ročníku zúčastní exkurze do Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě. Třídní projekty Třída: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 2.5 Jsem školák Moje rodina Moje obec Moje vlast ČR v rámci Evropy Den učitelů Den jazyků Prezentace portfolia Den Země Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Podmínky spolupráce školy a rodičů žáků - - škola rozvíjí funkční a neustále aktualizovaný systém informací směrem k žákům, k učitelům, k vedení školy, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzdělávání navzájem škola se pravidelně stýká s rodiči žáků (třídní schůzky, konzultace, bulletin, úřední deska, web školy) a jinou veřejností (např. školskou radou – pravidelná jednání nejméně 2x ročně) - seznamování se záměry školy, s cíli, způsoby výuky, hodnocením žáků, s pravidly života školy, společné jednání při řešení problémů žáků vzdělávací strategie školy je otevřená vůči rodičům 13 Škola dobrých základů 1 - škola dala prostor pro vznik a fungování samosprávného orgánu rodičů škola vytváří prostor pro setkávání učitelů s rodiči škola poskytuje poradní servis pro rodiče ve výchovných otázkách škola shromažďuje, vyhodnocuje a zužitkovává informace o jednotlivých žácích potřebné pro individuální formy vzdělávání škola nabízí možnost účasti rodičů ve výuce a na výchovných a vzdělávacích činnostech organizovaných školou podporujeme svými iniciativami vytváření společenských vztahů školy a veřejnosti Zřizovatel Zásadním partnerem školy je zřizovatel – Obec Zborovice. Se zřizovatelem komunikuje vedení školy v souladu se školským zákonem a dalšími právními předpisy, kterými se řídí chod příspěvkové organizace. Zřizovatel je naším významným partnerem i v procesu vzdělávání a výchovy. Žáci e setkávají se starostou obce a dalšími představiteli obecního zastupitelstva při slavnostních a kulturních příležitostech a v rámci výuky, např. během besed, exkurzí, vystoupení organizovaných školou. Přínosná je i spolupráce se zástupci spádové obce Troubky – Zdislavice. Školská rada V souladu se školským zákonem byla zřizovatelem jako orgán školy zřízena devítičlenná školská rada, která se schází dle potřeby, nejméně 2 x ročně. Jejím účelem je podílet se na správě školy. Projednává zásadní dokumenty: vyjadřuje se k návrhu školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád, schvaluje pravidla pro hodnocení žáků, podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy, projednává návrh rozpočtu školy na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření, projednává inspekční zprávy ČŠI, podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli aj. Sdružení rodičů žáků, příznivců a přátel školy – KLAPKA, o. s. V roce 2007 bylo rozhodnutím zákonných zástupců žáků založeno občanské sdružení KLAPKA, o. s. Podílí se na organizaci a zajišťování vzdělávacích a mimoškolních činností určených pro žáky a občanských (sportovních nebo společenských) akcí nad rámec běžného chodu školy. Sdružení se tak stává oficiální záštitou spolupráce rodičů se školou. Školská a kulturní komise obce Zborovice Zaměstnanci školy, kteří byli osloveni zastupiteli obce, z vlastního rozhodnutí hájí zájmy a výsledky činnosti školy v obci prostřednictvím aktivní práce ve ŠKK. Podílíme se na přípravě a realizaci mnohých kulturních, sportovních a společenských akcí pořádaných ŠKK. Mateřská škola Zborovice Vzdělávání v ZŠ navazuje na výsledky práce s dětmi v MŠ. Proto se dlouhodobě snažíme o dobré vztahy a spolupráci s MŠ Zborovice. Jedná se především o tyto aktivity: návštěva předškoláků v I. třídě, spoluúčast dětí z MŠ na Divadle nejmenšího diváka, nabídka kroužku základů angličtiny předškolákům, společná organizace a účast na výchovných, sportovních a kulturních projektech, schůzka pro rodiče budoucích prvňáčků, metodická spolupráce učitelek MŠ a 1. stupně ZŠ aj. Místní a regionální instituce Obecní úřad Zborovice, Obecní úřad Troubky – Zdislavice, Domov pro osoby se zdravotním postižením Zborovice (DZP), místní knihovna, Římskokatolická církev, Pionýrská skupina Zborovice, TJ Sokol Zborovice, TJ Pilana Zborovice, TJ Medlov, SDH Zborovice, SDH Medlov, ZO ČSZ Zborovice, Myslivecké sdružení Zborovice – Medlov a další. PČR Kroměříž, Oddělení sociálně právní ochrany dětí a mládeže MěÚ Kroměříž, Odbor školství, kultury a státní památkové péče MěÚ Kroměříž, Úřad práce Kroměříž, Odbor školství, mládeže a sportu KÚ Zlínského kraje, MADIO Otrokovice, Muzeum Kroměřížska, Knihovna Kroměřížska, ZUŠ Zdounky, ZO ČSOP Divoky, ZO ČSOP Kroměříž Planorbis, VIS Bílé Karpaty, ALCEDO Vsetín a další. Školská poradenská zařízení Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, pracoviště Kroměříž, Ambulantní centrum pro rodiče a děti Kroměříž, SVP Kroměříž, Speciální pedagogické centrum Kroměříž, K – centrum PLUS Kroměříž, Klub mladých JASPIS Kroměříž a další. 14 Škola dobrých základů 1 3 Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy Škola dobrých základů 1 Naše škola je místem pro vzdělávání všech žáků. Ti se zde cítí dobře a bezpečně a chodí do školy rádi. Náš přístup k žákům je jednotný: demokratický, spravedlivý, důsledný a lidský. V naší škole získají žáci základní vědomosti, dovednosti a návyky, tedy ve výsledku kompetence, které budou umět využívat při dalším vzdělávání i v běžném životě. Současně jim umožníme rozvíjet jejich osobnost. Naším společným cílem bude: − umět se učit, mít vztah k práci a odpovědný přístup k plnění úkolů − umět správně komunikovat − umět využívat moderní komunikační prostředky − chápat význam znalosti cizích jazyků − zájem o poznávání světa − zájem o poznávání sebe sama − zájem o poznávání druhých, vzájemná tolerance a ohleduplnost, schopnost práce v kolektivu − chápat rodinu jako základní a nejvýznamnější oporu, vážit si jí − chápat svou obec jako občanskou společnost, které jsme součástí − znát krajinu, ve které je náš domov − mít blízký vztah ke své zemi, k jejím tradicím, historii i současnosti − chápat sebe jako součást Evropy i celého světa − bezpečné školní klima a bezpečná škola − být ohleduplný a tolerantní k lidem věkově, sociálně, zdravotně i kulturně odlišným, přijímat je − být ohleduplný k přírodě, k životnímu prostředí, chránit je − chránit své zdraví, neohrožovat zdraví druhých − umět účelně trávit volný čas − znát nejen svá práva, ale i povinnosti a při uplatňování svých práv brát ohledy na práva ostatních − být zodpovědný za svá rozhodnutí a za své chování − aby se z našich žáků stali dobří lidé To vše pomůže našim žákům při správném rozhodování o jejich budoucím životě a při rozvíjení nabytých a získávání nových znalostí, dovedností a návyků, tedy kompetencí. 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Společně uplatňované postupy, metody a formy práce, činnosti a aktivity na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí všechny klíčové kompetence žáků dané RVP: Kompetence k učení Některé ze strategií Důraz na čtení s porozuměním. Častá práce s textem, tabulkami, obrázky, grafy, mapami, vyhledávání informací. Vedení žáků k sebehodnocení – posouzení vlastního pokroku, dosažených výsledků, dalších možností. Vedení žáků k prezentaci výsledků práce a učení. Vedení žáků k samostatnosti, seberealizaci, tvořivosti. Vedení žáků k plnění zadaných úkolů, hledání řešení problémů. Důraz na mezipředmětové vztahy. Důraz na procvičování a používání získaných dovedností a znalostí, propojování získaných dovedností a znalostí, jejich praktická aplikace. A další. 15 Škola dobrých základů 1 Kompetence Některé ze strategií k řešení problémů Vedení žáků k tomu, aby nevzdávali zadané úkoly, hledali různá řešení, spolupracovali tam, kde se to požaduje, naopak byli uvědoměle samostatní tam, kde je to uloženo. Důraz na pozornost k okolí – rozpoznání problému, zjištění jeho podstaty, pochopení, zdůvodnění problému, návrh řešení nebo zlepšení. Vyhledávání informací – podkladů pro práci s problémem. Použití různých (např. netradičních) metod zadávání problémů – plošné testování (SCIO, CERMAT aj.). Předkládání problémových úloh z běžného života – aplikace teorie v praxi. Použití poznaného k řešení nového. Vedení žáků k potřebě posouzení a ověření správnosti nalezeného řešení. Vyhledávání, třídění, použití informací úměrně věku žáka. Směrování ke kritickému myšlení. Vytváření prostoru pro prosazování žákem nalezeného řešení problému v kolektivu a prostoru pro jeho obhajobu. A další. komunikativní Důraz na uvědomění si důležitosti kvalitního mluveného i psaného projevu. Vedení žáků ke schopnosti formulovat a vyjadřovat své myšlenky. Vytváření podmínek pro souvislé a kultivované vyjadřování. Podpora výuky metodou „čtením a psaním ke kritickému myšlení“. Využití metody „diskuse“ ve výuce. Sebehodnocení žáků. Vedení žáků k vyjadřování vlastních názorů a pocitů. Vytváření prostoru pro naslouchání druhým, vhodná kultivace reakce žáka a jeho postojů k projevu ostatních. Postupný rozvoj porozumění obsahu různých typů projevů komunikace – textu, mluvenému slovu, hudbě, zvukovému a obrazovému záznamu, internetu. Rozvoj potřeby žáků přemýšlet o slyšeném, viděném, čteném, psaném sdělení. Rozvoj schopností využívat informační a komunikační technologie. Seznámení žáků s úskalími různých typů komunikace s přihlédnutím k věku. A další. sociální a personální Vedení žáků k ochotě spolupracovat na plnění zadaného úkolu – využití různých forem, metody „skupinová práce“. Procvičování kompetencí formou praktických cvičení, různých úkolů, her aj. Vytváření společných pravidel při práci a v kolektivu, důraz na nezbytnost uznání a dodržování společných pravidel pro dosažení úspěchu v práci. Promyšlené funkční poukazování na pozitivní a negativní jevy ve skupině, rozvoj vnímání dobrého, učení se odmítat špatné. Podpora snahy žáků vytvářet příznivé klima v kolektivu, naopak potlačování negativních jevů a vysvětlování jejich dopadu na společné aktivity i jejich důsledků pro jedince. Osvěta před závislostmi. Rozvíjení schopnosti naslouchat, odpovídat, poznávání pojmu asertivita. Rozvíjení ohleduplnosti, úcty při jednání, kladného postoje k dobrým mezilidským vztahům. Podpora vytváření nových vztahů, pomoc při udržování existujících vztahů. Vedení žáků ke zdravému hodnocení vztahů a sebehodnocení vlastního vystupování. Seznámení žáků s existencí manipulace, možnosti obrany – přiměřeně věku. Seznamování žáků se základy kooperace a týmové práce. A další. občanské Vedení žáků k respektování druhých lidí – názorově, věkově, sociálně, národnostně a jinak odlišných. Objasňování pojmů, zabraňování xenofobním, šovinistickým aj. projevům, vysvětlování jejich nevhodnosti a společenské nepřijatelnosti. Vzdělávání žáků v základech právního fungování občanské společnosti. Vedení žáků k vědomí vlastních práv a povinností a respektování svobody druhých. Podpora schopnosti rozhodovat se, pěstování pocitu zodpovědnosti za vlastní 16 Škola dobrých základů 1 Kompetence Některé ze strategií rozhodnutí i činy. Vedení k pochopení principu viny a trestu. Rozvoj schopnosti pomáhat druhým a potřeby chránit sebe a své zdraví. Vytváření kladného postoje k naší společnosti, k jejím tradicím a kultuře, povzbuzování zájmu o jiné kultury a historii cizích zemí. Postupné utváření občanského postoje žáků, jejich občanské odpovědnosti a potřeby zařadit se v občanské společnosti, přitom podpora schopnosti racionálního posouzení vlastních možností budoucího postavení, plánování budoucnosti a stanovení přiměřených životních cílů. Výchova žáků k vědomí zodpovědnosti za vlastní život a nutnosti co nejlépe řešit problémy, které přináší. Vedení žáků k uvědomování si významu znalosti rodného jazyka i cizího jazyka pro vlastní další rozvoj. Vytváření pozitivního a odpovědného přístupu k přírodě, ke krajině kolem nás. A další. občanské Rozvoj drobné motoriky, manipulačních dovedností, vštěpování pravidel práce s různými materiály. Základní návyky při práci s různými nástroji, dodržování bezpečnosti práce. Důležité hygienické návyky při různých činnostech. Rozvoj schopnosti adaptovat se na stávající pracovní podmínky, vystavování žáků různým pracovním prostředím a účasti při různých pracích. Výcvik zaměřený na získání dovedností, systematizace a čistoty práce. Vedení žáků k pečlivému a důslednému plnění úkolů, k zodpovědnosti za vykonanou práci, k radosti z ní, ke schopnosti reálně vyhodnotit svůj pracovní výsledek a jeho přínos i příčiny případných nedostatků. Výběr prací, kde žáci použijí znalosti a zkušenosti získané v různých předmětech, zdůrazňování mezipředmětových vztahů. Rozvíjení pracovních dovedností souvisejících se životem na venkově. Podpora tvořivosti. Vytváření širokého obrazu o světě práce v povědomí žáka. Pomoc žákům při profesní orientaci. Spolu s rodinou výchova žáků k odpovědnému přístupu k práci, k vědomí její nezbytnosti pro kvalitní život. A další. pracovní V ŠVP jsme si vytyčili společné cíle, které vycházejí z možností školy. Některé plánované strategie jejich naplňování uvádí stručně následující tabulka. Podobně jako u naplňování kompetencí i u naplňování cílů ŠVP, v průběhu jeho realizace, budeme postupně hledat, nacházet a učit se další strategie. Cíl Strategie Získat kvalitní základní vědomosti a upevnit si je. Posílení časové dotace základních vzdělávacích předmětů (ČJ a M ve všech ročnících, Přv a Vl na 1. stupni, celek Člověk a příroda na 2. stupni). Umět se učit. Žák během základního vzdělávání poznává různé formy a metody učení v rámci výuky jednotlivých předmětů, osvojuje si je, využívá zejména ty, které mu vyhovují, poznává své osobní dispozice a nedostatky v učení a pracuje s nimi. Mít vztah k práci. Pozitivní přístup k práci a snaha o kvalitu: průběh a výsledky práce žáka jsou objektivně hodnoceny, oceněny a prezentovány různými formami, např. výstavy, prezentace, mediální publikace, účast v soutěžích aj. Zodpovědnost: důsledné trvání na plnění zadaných úkolů, vedení vlastního portfolia. 17 Škola dobrých základů 1 Cíl Strategie Správně komunikovat. Volba výukových metod, které s ohledem na věkové zvláštnosti vedou žáky k získávání komunikativních dovedností (např. metoda komunitního kruhu, žákovské soutěže na školní a regionální úrovni, referáty, besedy, diskuse, prezentace projektů, exkurze aj.). Teoretické základy získané v předmětu ČJ jsou rozvíjeny ve všech ostatních předmětech, v práci s třídním kolektivem, třídní samosprávou atd. Využívat moderní komunikační prostředky. Kromě předmětu IKT se žáci seznamují s moderními komunikačními prostředky v rámci výuky jiných předmětů prostřednictvím výukových programů, vyučováním s využitím výpočetní techniky a interaktivní výuky. Žáci jsou vedeni k práci s PC při plnění zadaných úkolů (mezipředmětová spolupráce). Mohou pracovat v zájmových kroužcích zaměřených na IKT. Třídy budou vybaveny počítači s přístupem k internetu. Učebna IKT je žákům k dispozici k samostatné práci ve vyhrazené době. Chápat význam znalosti cizích jazyků. Všichni žáci se od 3. ročníku vzdělávají v anglickém jazyce, výuce angličtiny předchází kroužek základů angličtiny. Na 2. stupni si žáci mohou zvolit předmět konverzace v anglickém jazyce. Žáci jsou vedeni k aplikaci získaných znalostí (využití cizího jazyka v ostatních předmětech, práce s cizojazyčným časopisem, konverzační soutěže, cizojazyčná korespondence, volba povolání – požadavek znalosti cizího jazyka, aj.) V 8. a 9. ročníku si mohou žáci zvolit druhý cizí jazyk – němčinu. Zájem o poznávání světa. Dlouhodobé projekty: Jeden svět na školách, Recyklohraní, družba se ZŠ Štefana Moyzesa Tesárske Mlyňany (SK), … Celoškolní projekty: Den v ZOO, Škola v Evropě, Evropa ve škole, … Exkurze: projekt APODEMIA, výukové programy muzeí, prohlídka ČOV, historická Kroměříž, … Malé projekty a běžná výuka ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura Zájem o poznávání sebe sama. Veškeré činnosti ve vzdělávací i výchovné oblasti vedou k utváření osobnosti žáka s ohledem na biologický růst a psychické zrání v době mezi jeho 7. a 15. rokem. V průběhu vzdělávání je žák veden k racionálnímu sebehodnocení, k sebeúctě a zdravému sebevědomí (např. sociohry, soutěže, portfolio). Osobní nadání může rozvíjet v činnostech nad rámec běžné výuky (kroužky, reprezentace školy, soutěže, …). Na konci 2. stupně základní školy žák dospěje k rozhodnutí o směru svého dalšího vzdělávání a budoucí profesní orientaci. Osobnostní výchovou (vyučovanou samostatně i prolínající všemi předměty) jsou žáci vedeni k uvědomělé potřebě rozvoje svého nadání a k dalšímu vzdělávání. Zájem o poznávání druhých, vzájemná tolerance a ohleduplnost, schopnost práce v kolektivu. Skupinová práce, komunitní kruh, projektové vyučování, školní preventivní program, práce s třídním kolektivem, činnost třídní samosprávy, práce v zájmových útvarech, vedení žáků k objektivnímu hodnocení práce druhých, vedení žáků k přijetí různých rolí ve skupině, k ochotě pomoci druhým. Chápat rodinu jako základní a nejvýznamnější oporu, vážit si jí. Spolupráce školy s rodiči: školská rada, KLAPKA, o. s., třídní schůzky, konzultační dny a konzultační hodiny, ukázkové hodiny, dny otevřených dveří, konzultace s výchovným poradcem a metodikem prevence, zapojování rodičů do projektů, do aktivit školy mimo běžnou výuku (vedení kroužků, organizace kulturních, společenských a sportovních akcí aj.) Ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět, Člověk a společnost příp. Člověk a zdraví si žáci přiměřeně věku vytvářejí představu o zdravě fungující rodině a jejím významu pro člověka. 18 Škola dobrých základů 1 Cíl Strategie Chápat svou obec jako občanskou společnost, které jsme součástí. Spolupráce s místními institucemi. Zapojování se do akcí pořádaných obcí, aktivní podíl na jejich uskutečnění. Vytváření postoje k představitelům obce – besedy se starostou obce, kronikářkou obce, návštěva místní knihovny a zdejších organizací. Poznávání místních tradic a historie. Projekt Já, občan. Poznávání vybavenosti obce – služby, doprava, firmy aj. Uvědomělá péče o životní prostředí obce (úklid okolí školy, nedevastování obecního majetku). Znát krajinu, ve které je náš domov. Mikroregion Koryčansko-Zdounecko. Region Kroměřížska. Zlínský kraj. Exkurze, vycházky, projekty, soutěže, výuka, spolupráce s okolními školami, Plán EVVO, spolupráce s neziskovými organizacemi v oblasti EVVO. Účast na regionálních kulturních a sportovních akcích. Organizace takových akcí. Mít blízký vztah ke své zemi, k jejím tradicím, historii i současnosti. Poznávání ČR v rámci výuky, vlastivědné a zeměpisné exkurze, APODEMIA – hlavní město Praha, účast v celostátních soutěžích – literární, výtvarné, sportovní aj. Sledování společenského, kulturního a sportovního dění, připomínání si významných osobností, událostí, objevů a děl. Chápat sebe jako součást Evropy i celého světa. Poznávání Evropy a ostatního světa v rámci výuky, vlastivědné a zeměpisné exkurze, APODEMIA, projekty, výukové programy, zahraniční hosté atd. – (viz zájem o poznávání světa), vedení žáků k aktivnímu využívání znalosti cizího jazyka, k ochotě komunikovat s cizinci, ke znalosti tradic jiných zemí, znalosti kultury, sociálních a společenských poměrů ve státech Evropy a zbytku světa. Zapojení školy do aktivity e-Twinning. Bezpečné školní klima a bezpečná škola Zajišťování podmínek pro vzájemnou důvěru, školní pohodu, rovný přístup ke všem a vytvoření bezpečného prostředí ke vzdělávání a výchově pro žáky i pro práci zaměstnanců, předcházení úrazům. Být ohleduplný a tolerantní k lidem věkově, sociálně, zdravotně i kulturně odlišným, přijímat je. Spolupráce žáků ve věkově různorodých skupinách při projektech, spolupráce s MŠ Zborovice a DZP Zborovice, kulturní a sportovní akce pořádané pro rodiče, seniory a ostatní občany, pořádání družebního setkání, zajišťování multikulturních vystoupení. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, Člověk a společnost. Být ohleduplný k přírodě, k životnímu prostředí, chránit je. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, Člověk a příroda. Projekty Moje pokojová rostlina, Den Země. Plán EVVO. Sběr starého papíru, sběr léčivých bylin, třídění odpadu ve škole. Koutek živé přírody. Vedení žáků k šetrnému chování – úspory energie, vody, materiálů, hospodárné zacházení s potravinami. Péče o školní pozemky a okolí školy. Osvěta před vandalismem. Chránit své zdraví, neohrožovat zdraví druhých. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a svět práce. Rozvoj tělesné zdatnosti. Dodržování pravidel (školní řád, třídní úmluva, pravidla her, pravidla účasti v silničním provozu, pravidla zdravé výživy aj.). Dopravní výchova, AJAX, Zdravé zuby, plavecký výcvik. Možnost výuky první pomoci. Preventivní program. Besedy, přednášky, projekty, sportovní soutěže. Začlenění problematiky ochrany člověka v mimořádných situacích. Aktivní odpočinek během přestávek (velká, polední). Umět účelně trávit volný čas. Volitelné a nepovinné předměty, zájmové kroužky, školní družina, spolupráce s oddílem Pionýra, práce v SDH, spolupráce se ZUŠ Zdounky, zapojení žáků do fotbalového oddílu, šachový oddíl TJ Pilana, spolupráce s TJ Sokol (gymnastika, aerobic, volejbal). 19 Škola dobrých základů 1 Cíl Znát nejen svá práva, ale i povinnosti a při uplatňování svých práv brát ohledy na práva ostatních. Být zodpovědný za svá rozhodnutí a za své chování. Aby se z našich žáků stali dobří lidé. Strategie Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a svět práce. Školní řád a hodnocení žáků, třídní úmluva. Ve škole jsou stanovena pravidla chování a kriteria hodnocení, která vycházejí z Listiny lidských práv a svobod, z Úmluvy o právech dítěte, z občanského zákoníku a ze školského zákona. Žák je při všech činnostech prokazatelně seznamován s jejich významem a je si vědom důsledků, které plynou z porušování těchto pravidel. Škola dbá na dodržování stanovených zásad a důsledně využívá všech dostupných prostředků k potírání případného bezpráví. Všechny zmíněné strategie vedou k jasnému cíli – dosažení dobrého, trvalého a kvalitního základního vzdělání, dobrých vztahů a důvěry mezi žáky a učiteli, dobrého postoje žáků ke škole a dalšímu vzdělávání, dobré připravenosti pro další život. 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení rizikovým chováním, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). 3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se v naší škole uskutečňuje formou individuální integrace do běžných tříd (§ 16 odst. 8 školského zákona). Je nutné vytvářet žákům podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáků je třeba uplatňovat při jejich vzdělávání kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace a dalších specifických dovedností žáků. Základní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, které za přispění všech podpůrných opatření umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, směruje je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje jejich sociální integraci. RVP ZV stanovuje odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a je východiskem pro tvorbu ŠVP. ŠVP Škola dobrých základů 1 je podkladem pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů. Na úrovni ŠVP přizpůsobujeme a upravujeme vzdělávací obsah základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Nabízíme žákům speciálně pedagogickou péči odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění. Jde zejména o logopedickou péči a práci se žáky s diagnostikovanými dysfunkcemi či ADHD. 20 Škola dobrých základů 1 Ve vzdělávání využíváme kompenzační a didaktické pomůcky, speciální učebnice, výukové programy podle konkrétní diagnózy a doporučení speciálně-pedagogického zařízení. Škola poskytuje žákům a zákonným zástupcům žáků poradenské služby formou pedagogické intervence, k níž je kompetentní každý pedagog, a nabídky spolupráce s výchovným poradcem a školním metodikem prevence. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb a posuzování možností žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a při jejich vzdělávání poskytují se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc střediska výchovné péče, školská poradenská zařízení zařazená do rejstříku škol a školských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra aj.). Podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých skupinách žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky vzdělávacích potřeb a stejný druh speciálně pedagogické podpory, je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci jako jednotlivci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Proto i výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním zabezpečujeme tyto podmínky: uplatňujeme zdravotní hledisko a respektujeme individualitu a potřeby žáka umožňujeme využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků (§1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) uplatňujeme princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky zohledňujeme druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání jsme připraveni v případě potřeby odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů) spolupracujeme s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním podporujeme nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením, které škola má možnost dodržet: umožnit využít ve všech ročnících k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně (§ 26 odst. 2. školského zákona) upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobích tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva umožnit, pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části – nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem - umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině 21 Škola dobrých základů 1 Diagnostika specifických vývojových poruch učení je záležitostí prvního období vzdělávání (od 1. do 3. ročníku). Učitelky 1. stupně mají v tomto směru kvalitní průpravu a velmi dobré zkušenosti. Při rozpoznání problému s učením navazuje třídní učitelka kontakt se zákonným zástupcem žáka, poskytne informace o současném stavu a možnostech dalšího postupu. Zákonnému zástupci je doporučena návštěva PPP Kroměříž (vyhledat služby speciálního poradenského zařízení ovšem mohou rodiče i nezávisle na škole). Začíná dlouhodobá spolupráce školy zastoupené třídním učitelem a výchovnou poradkyní pro žáky se SVP s rodinou. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. Reedukace probíhá také v rámci činnosti dyslektického kroužku. Pro práci žáků škola zajišťuje pracovní sešity, reedukační texty a další pomůcky. Žákům je věnována péče učitelů i v rámci běžné výuky v kmenových třídách. V případě doporučení z vyšetření v PPP je žákovi na základě písemné žádosti jeho zákonných zástupců vypracován individuální vzdělávací plán (IVP), kde jsou stanoveny konkrétní cíle, formy a metody práce, pomůcky i způsob hodnocení žáka, ale také podíl školy, rodiny a u starších dětí i samotného žáka na jeho plnění. V průběhu školního roku je IVP čtvrtletně vyhodnocován. Při hodnocení výsledků vzdělávání u žáků se SVP přihlížíme k vývojové poruše a klasifikujeme s tolerancí. V odůvodněných případech je možné žáka na žádost zákonného zástupce v předmětu souvisejícím s diagnostikovanou dysfunkcí hodnotit slovním hodnocením. U specifických vývojových poruch chování se jedná především o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé společenské normy chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní, snadno unavitelní. Předpokladem dobrého působení je včasná diagnóza těchto poruch probíhající především na 1. stupni. Ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem je možné na tyto žáky ve výchovně vzdělávacím procesu působit při práci ve třídách, v případě nutnosti i stanovit individuální výchovně-vzdělávací plán. V procesu vytváření klíčových kompetencí je nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, výchovu ke kritickému myšlení a jednání bez podléhání manipulacím, výchovu ke spolupráci. Je třeba stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace s žákem ve třídě i mimo vyučování a trvat na jejich dodržování. V sankčním řádu školy přesně stanovit systém pochval a trestů a dbát na jeho dodržování. Velmi důležitý je podíl zákonných zástupců žáka, jednotné působení ve výchovném procesu ve škole, při zájmové činnosti i doma a na veřejnosti. Pro vzdělávání žáků s těžším stupněm některého ze zdravotních postižení – žáci s tělesným, zrakovým, sluchovým, středním a těžkým mentálním postižením, autismem, vadami řeči, souběžným postižením či více vadami – nemá škola v současné době vytvořeny podmínky. Žáci s tělesným postižením – škola nemá zajištěn bezbariérový přístup, případně pomůcky, které by umožnily pohyb žáků s rozsáhlejším postižením po budově školy. Budova školy je velmi členitá. Žáci s menším tělesným postižením, u nichž pohyb po škole nevyžaduje stavební úpravy, mohou být integrováni do běžných tříd. Žáci s těžším zrakovým či sluchovým postižením – v současné době nemá škola materiálně technické vybavení ani personál pro vzdělávání těchto žáků. U žáků s postižením lehčího typu je možné po dohodě se zákonnými zástupci provést integraci v běžné třídě. Při výuce samotné je pak pedagogickým pracovníkem zajištěno působení na žáka tak, aby bylo co nejvíce využito jeho možností. Samozřejmostí je umožnění využívání kompenzačních pomůcek v průběhu celého výchovně vzdělávacího procesu. Žáci s lehkým nebo středním mentálním postižením, autismem – zařazení žáků do výuky v běžné třídě vyžaduje od pedagogů náročnější přípravu, neboť tito žáci mají specifické vzdělávací i zdravotní potřeby, na které je třeba vždy reagovat. Na základě souhlasu zákonného zástupce je žákovi s tímto typem postižení v souladu s doporučením pedagogicko-psychologické poradny vypracován individuální vzdělávací plán (žák je vzděláván podle upraveného učebního plánu vycházejícího z možností žáka a odpovídajícího vzdělávání ve speciálním školství). Škola má první, pozitivní zkušenosti se vzděláváním žáka podle Přílohy RVP upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Žáci s vadami řeči – jsou zařazování v kmenových třídách, u žáků s méně závažným postižením je prováděna náprava v rámci logopedického kroužku pod vedením učitelky 1. stupně, žáci s těžším postižením jsou zařazováni v kmenových třídách a kromě nápravy v kroužku je jim věnována, za předpokladu zájmu rodičů, péče klinického logopeda v okresním městě. 22 Škola dobrých základů 1 3.3.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci (§ 16 odst. 4 školského zákona), kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (především azylanti a účastníci řízení o udělení azylu). Počet těchto žáků se ve školách stále zvyšuje. Někteří z těchto žáků se bez závažnějších problémů integrují do běžné školy, jiní se mohou setkávat s různými obtížemi pro svou jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání apod. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi rizikovým chováním. Proto je nezbytné i všem těmto žákům věnovat specifickou péči v rozsahu, který potřebují. Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí již od vstupu do školy je ve většině případů jejich nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka, což je příznačné pro většinu příslušníků menšin a etnik, u nichž vzdělávání neprobíhá v jejich mateřském jazyce. Pozornost proto u těchto žáků věnujeme osvojení českého jazyka, ale i seznámení s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Škola z organizačních důvodů nemůže zajistit těmto žákům ve shodě se školským zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem, vzdělávání v jazyce příslušné národnostní menšiny – počet žáků se sociálním znevýhodněním je u nás dlouhodobě velmi nízký (okolo 5%). Dlouhodobým cílem školy je integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti. Proto škola při přípravě ŠVP vnímala jinou národnost, etnicitu či hodnotovou orientaci všech svých žáků a v rámci možností bude pružně reagovat na jejich kulturní rozdíly, případně vypracuje pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které budou maximálně vyhovovat jejich potřebám. Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného, a s tím i mnohdy spojeného sociálně znevýhodňujícího prostředí, je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i jejich rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Škola využívá výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánuje výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním zabezpečujeme tyto podmínky: - individuální nebo skupinovou péči - pomoc asistenta pedagoga - menší počet žáků ve třídě, umožňující individuální přístup - odpovídající metody a formy práce - specifické učebnice a materiály - pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu - spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky V případě potřeby stanovujeme po dohodě s rodiči individuální vzdělávací plán a upravujeme výuku žáka tak, aby v co největší míře zvládl vyučovací jazyk (výuka českého jazyka může probíhat po určité časové období v nižším ročníku základní školy). Pro nácvik jazykových dovedností je možné využít i specifických výukových materiálů, žákům je věnována pozornost i mimo běžné vyučování. V průběhu integrace žáka je nutná pravidelná spolupráce se zákonnými zástupci žáka, jejich podíl na výchovně vzdělávacím působení a účast na plnění a vyhodnocování stanoveného IVP. 23 Škola dobrých základů 1 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Zařazení problematiky výchovy a vzdělávání mimořádně nadaných žáků do základního vzdělávání je významné proto, že mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, na něž je třeba reagovat a vytvářet pro ně vhodné podmínky. Nejčastěji je nadání definováno jako soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Množství žáků s mimořádným nadáním se odhaduje na 3 až 10 %1. Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání. Pro rozpoznávání a rozvíjení mimořádného nadání má základní vzdělávání zcela zásadní význam. Jde o etapu vzdělávání, kterou prochází celá populace žáků, zároveň jde o období, které je dostatečně dlouhé pro systematické sledování žáků, pro rozpoznávání jejich nadání, pro vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání i pro možnost jejich uplatnění v konkrétních činnostech. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek. Identifikace nadání Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Uplatňují se při něm metody pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfolio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. Především u žáků do 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru. Při vyhledávání mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům s vývojovou poruchou učení nebo chování, s tělesným handicapem, žákům z odlišného kulturního a znevýhodňujícího sociálního prostředí. Oporou při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka jsou učitelům se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden. Specifika mimořádně nadaných žáků: žák svými znalostmi vysoce přesahuje stanovené požadavky problematický přístup k pravidlům školní práce tendence k vytváření vlastních pravidel sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní vlastní pracovní tempo vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu malá ochota ke spolupráci v kolektivu rychlá orientace v učebních postupech záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi v oboru; přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů vhled do vlastního učení zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí Vytváření vztahové sítě u mimořádně nadaných dětí Vytváření vztahové sítě je u mimořádně nadaných žáků ovlivněno jejich osobnostní strukturou, zejména převažující silnou tendencí k introverzi. Také některé osobnostní vlastnosti těchto žáků mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů ať již k vrstevníkům, nebo k učitelům i k sobě samým. Především sklon k perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i k okolnímu světu a specifický druh humoru mohou patřit k faktorům, které ovlivňují vytváření vztahů k vrstevníkům – spolužákům. Tam, kde se nevytvořily podmínky pro to, aby se dítě naučilo zacházet se svými specifickými schopnostmi, může paradoxně být jeho mimořádné nadání příčinou vytvoření negativního sebeobrazu a popírání vlastních schopností. Jindy se stane, že vlivem nepodnětného a málo vstřícného prostředí se žák uzavírá do 1 Přestože je problematice nadání věnována již více než sto let pozornost odborníků, není dosud stanovena jednotná definice nadání, eventuálně mimořádného nadání. Také odhadované množství nadaných žáků se u jednotlivých autorů liší. 24 Škola dobrých základů 1 vnitřního světa svých schopností a odmítá s okolním prostředím vrstevníků komunikovat. Tato situace je častá vzhledem k tomu, že mezi nadanými žáky je mnoho introvertů se špatnou sociální přizpůsobivostí, kterým vyhovuje omezená komunikace s okolím anebo je u nich patrná větší tendence ke komunikaci s věkově staršími. Velmi důležité také je, do jaké míry druh nadání žáka koresponduje se schopnostmi a možnostmi jeho okolí, tzn. jeho rodiny, školní třídy, učitelů i vrstevníků. V době, kdy žáci vstupují do školy, je pro ně důležité, aby se stali členy komunity, do které patří vzhledem ke svému věku, a to i přesto, že tito žáci obvykle snadno komunikují s dospělými nebo staršími spolužáky. Často právě nadaní mají strach, že se jim nepodaří začlenit se do komunity, ke které se věkově vztahují. Dochází tak k tomu, že se jejich snaha o včlenění se do přirozené vrstevnické skupiny spojuje s tendencí k popření vlastních schopností. S přibývajícím věkem se u těchto žáků zvyšuje jejich sociální vnímavost, kdy si dobře uvědomují svoje přednosti i nedostatky a svoje postavení ve skupině vrstevníků, kdy se jejich mimořádné nadání může stát i důvodem k obdivu vrstevníků. Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka. Škola nabízí možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaného žáka: Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace. Příklady pedagogicko-organizačních úprav: individuální vzdělávací plán doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu zadávání specifických úkolů zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od pedagogů náročnější přípravu na vyučování ve vybraných předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. Není výjimkou, že žák vyniká pouze v jedné oblasti, v dalších je průměrný. V rámci vyučovacích hodin jsou žákům zadávány k řešení problémové úlohy, umožněna práce s naučnou literaturou, mohou být pověřováni vedením a řízením skupin při skupinové či samostatné práci žáků. Žákům jsou vytvořeny podmínky pro zapojení do soutěží a olympiád, které jsou blízké konkrétní oblasti jejich nadání. Škola podporuje rozvíjení nadání žáka také prostřednictvím nabídky některých mimoškolních aktivit. V případě doporučení pedagogicko-psychologické poradny, požádá-li o to zákonný zástupce, je možné vypracovat nadanému žákovi IVP, v němž je konkrétně stanovena podpora rozvoje nadání žáka. Individuální plán bude zpracován ve spolupráci s odborníkem v dané oblasti, vedením žáka bude pověřen pedagog s odborností blízkou jeho nadání. Žák bude hodnocen podle předem zadaných kritérií stanovených v IVP. U žáků nadaných v některé z oblastí se velmi často projevují výkyvy v chování. Je proto třeba usměrňovat je v osobnostní výchově, vést je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci a ochotě pomoci ostatním. Chování nadaného žáka je třeba usměrňovat taktně, s optimismem, důsledně. Současně je nezbytné pracovat s třídním klimatem za účelem začlenění nadaného žáka do třídního kolektivu. 25 Škola dobrých základů 1 3.5 Začlenění průřezových témat do ŠVP Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. Výčet a zkratky průřezových témat používané v učebních osnovách: - Osobnostní a sociální výchova – OSV - Výchova demokratického občana – VDO - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – EGS - Multikulturní výchova – MKV - Environmentální výchova – EV - Mediální výchova – MV Přínos průřezových témat k rozvoji osobnosti žáka Osobnostní a sociální výchova oblast vědomostí, dovedností a schopností vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny oblast postojů a hodnot - pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Výchova demokratického občana oblast vědomostí, dovedností a schopností - vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod - vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti - umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků - rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti - prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování - vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení oblast postojů a hodnot - vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě - vychovává k úctě k zákonu 26 Škola dobrých základů 1 - rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost - rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů - motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) - vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech oblast vědomostí, dovedností a schopností - rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy - prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech - - rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru - prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu - vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání - vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv - oblast postojů a hodnot - pomáhá překonávat stereotypy a předsudky - obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi - kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života - utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti - podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám - upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost Multikulturní výchova oblast vědomostí, dovedností a schopností - poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti - rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých - učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých 27 Škola dobrých základů 1 - učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné - rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání, - poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj. oblast postojů a hodnot - pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je - napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám - Environmentální výchova oblast vědomostí, dovedností a schopností rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska oblast postojů a hodnot přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí 28 Škola dobrých základů 1 - přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví Mediální výchova oblast vědomostí, dovedností a schopností - přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) - umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) - vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) - vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu - přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu - oblast postojů a hodnot - rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení - vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění - rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci - napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Tematické okruhy průřezových témat Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Průřezové téma Tematický okruh Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice 29 Škola dobrých základů 1 Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity Environmentální výchova Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu Naplňování průřezových témat Osobnostní a sociální výchova - vzdělávací obor Společenská výchova 1. – 9. ročník, 1 hodina týdně, kurz OSV v 1. a v 6. ročníku, začlenění v dalších vzdělávacích oborech v různých ročnících – vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Více viz učební osnovy. Výchova demokratického občana - vzdělávací obor Výchova k občanství 6. – 9. ročník, 1 hodina týdně, začleňování témat zejména ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, Člověk a společnost. Více viz učební osnovy. 30 Škola dobrých základů 1 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - vzdělávací obor Výchova k občanství 6. – 9. ročník, 1 hodina týdně, Zeměpis zejména 9. ročník začleňování témat zejména ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví. Více viz učební osnovy. - Multikulturní výchova - prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, - začleňování témat zejména ve vzdělávacích oblastech Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, vzdělávací obor Zeměpis. Více viz učební osnovy. Environmentální výchova - vzdělávací obor Environmentální výchova v 9. ročníku, 1 hodina týdně začleňování témat ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět na 1. stupni, Člověk a příroda na 2. stupni, začlenění v dalších vzdělávacích oborech v různých ročnících – vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, Člověk a společnost, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Více viz učební osnovy. Mediální výchova - volitelný předmět – vzdělávací obor Mediální výchova v 8. nebo v 9. ročníku, 1 hodina týdně začleňování témat zejména ve vzdělávacích oblastech Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura. Více viz učební osnovy. Průřezová témata jsou zařazena a realizována v jednotlivých ročnících jako integrativní součást vzdělávacích oborů dle jejich zaměření. Dále jsou naplňována prostřednictvím projektů a aktivit nad rámec běžné výuky, do učebního plánu jsou zařazena i jako samostatné vzdělávací obory (Společenská výchova, Environmentální výchova). Přehledná tabulka zařazení tematických okruhů průřezových témat je přílohou ŠVP Škola dobrých základů 1. 31 Škola dobrých základů 1 4 Učební plán 4.1 Rámcový učební plán RVP Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory 1. stupeň 2. stupeň 1. - 5. ročník 6. - 9. ročník Minimální časová dotace Český jazyk a literatura 35 15 Cizí jazyk 9 12 Matematika a její aplikace 20 15 Informační a komunikační technologie 1 1 Člověk a jeho svět 12 – – 11 Jazyk a jazyková komunikace Dějepis Člověk a společnost Výchova k občanství Fyzika – Chemie – Přírodopis – Zeměpis – Člověk a příroda 21 Hudební výchova Umění a kultura 12 10 Výtvarná výchova Výchova ke zdraví – Tělesná výchova 10 10 Člověk a zdraví Člověk a svět práce 5 3 Průřezová témata P P Disponibilní časová dotace 14 242 Celková povinná časová dotace 118 122 P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni, časovou dotaci lze čerpat z disponibilní časové dotace 2 Škola má povinnost nabídnout žákům na 2. stupni vzdělávací obsah oboru Další cizí jazyk v rozsahu 6 vyučovacích hodin (nejpozději od 8. ročníku). Žák, který si nezvolí Další cizí jazyk, si musí ve stejné časové dotaci vybrat z jiných volitelných obsahů. 32 Škola dobrých základů 1 4.2 Tabulace učebního plánu ŠVP Škola dobrých základů 1 Časová dotace Vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace 1. stupeň Vzdělávací obory 2. 3. 4. 5. Σ 6. 7. 8. 9. Σ Český jazyk 58 Čj 7 1 7 2 7 1 8 6 35 4 4 1 4 1 4 3 2 15 4 Anglický jazyk 21 Aj - - 3 3 3 9 3 3 3 3 12 Německý jazyk 6 Nj - - - - - 0 - - 3 3 6 43 M 4 4 1 4 1 4 1 4 1 20 4 4 1 4 1 4 1 3 1 15 4 2 Ikt - - - - 1 1 1 - - - 1 6 Prv 2 2 2 - - 6 - - - - 0 2 3 1 - - - - 0 Matematika a její aplikace Matematika Informační a komunikační technologie Prvouka Vlastivěda 4 Vl - - - 1 1 Přírodověda 3 Přv - - - 1 2 3 - - - - 0 Společenská výchova 5 Sv 1 1 1 1 1 5 - - - - 0 Společenská výchova 4 Sv - - - - - 0 1 1 1 1 4 Dějepis 7 D - - - - - 0 2 2 1 2 7 Výchova k občanství 4 Vo - - - - - 0 1 1 1 1 4 Fyzika 7 F - - - - - 0 1 1 2 2 1 Chemie 4 Ch - - - - - 0 - - 2 2 Přírodopis 7 Př - - - - - 0 2 1 1 2 Zeměpis 7 Z - - - - - 0 1 1 2 2 1 1 1 2 1 2 6 1 3 1 6 1 6 1 Environmentální výchova 1 Ev - - - - - 0 - - - 1 1 Hudební výchova 9 Hv 1 1 1 1 1 5 1 1 1 1 4 Výtvarná výchova 13 Vv 1 1 1 2 2 7 1 2 1 2 6 Výchova ke zdraví 2 Vz - - - - - 0 - 1 1 - 2 Tělesná výchova 18 Tv 2 2 2 2 2 10 2 2 2 2 8 Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda 2. stupeň 1. Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Volitelné předměty Praktické činnosti 9 Pč 1 1 1 1 1 5 1 1 1 1 3 1 Cvičení z českého jazyka 1 CvČj - - - - - 0 - - 1 - 1 Cvičení z matematiky 1 CvM - - - - - 0 - - - 1 1 Etická výchova 1 Etv - - - - - 0 - - - 1 1 Mediální výchova 1 Mv - - - - - 0 - - 1 - 1 Sportovní hry 2 Sh - - - - - 0 - - 1 1 2 Vedení domácnosti 2 Vd - - - - - 0 - - 1 1 2 30 32 31 122 Celková povinná týdenní časová dotace v ročníku Zkr. 20 22 24 26 26 118 29 Průřezová témata POVINNĚ ZAŘAZENA V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH 118 Celková povinná časová dotace 122 Kurzívou jsou zvýrazněny volitelné předměty. Červeně jsou vyznačeny disponibilní hodiny. Do celkové povinné časové dotace na 2. stupni (tj. počet povinných hodin vyučování za týden, sloupec Σ) se započítává jen 1x 6 hodin volitelných předmětů (viz Nj). 33 Škola dobrých základů 1 4.3 Poznámky k našemu učebnímu plánu Rámcový učební plán (RUP) pro základní vzdělávání závazně stanovuje: • začlenění vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů do základního vzdělávání na 1. stupni (v 1. – 5. ročníku) a na 2. stupni (v 6. – 9. ročníku) • minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti (vzdělávací obory) na daném stupni základního vzdělávání povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky na daném stupni průřezová témata • • • • disponibilní časovou dotaci celkovou povinnou časovou dotaci pro 1. a 2. stupeň základního vzdělávání poznámky ke vzdělávacím oblastem (vzdělávacím oborům) v RUP Celková povinná časová dotace je v RUP stanovena pro 1. stupeň základního vzdělávání na 118 hodin, pro 2. stupeň základního vzdělávání na 122 hodin3. Celková povinná časová dotace uvedená v RUP představuje maximální povinnou týdenní časovou dotaci4 na daném stupni základního vzdělávání5. Při konstrukci učebního plánu v ŠVP a realizaci výuky musí být dodrženy tři podmínky: • musí být dodržena celková povinná časová dotace na daném stupni základního vzdělávání (118, resp. 122 hodin) • nesmí být překročena maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání školským zákonem (1. a 2. ročník 22 hodin, 3. – 5. ročník 26 hodin, 6. a 7. ročník 30 hodin, 8. a 9. ročníky 32 hodin). • současně se stanovuje minimální týdenní hodinová dotace pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání takto: 1. a 2. ročník 18 hodin, 3. – 5. ročník 22 hodin, 6. a 7. ročník 28 hodin, 8. a 9. ročníky 30 hodin. Celková povinná časová dotace je tvořena minimální časovou dotací pro vzdělávací oblasti (vzdělávací obory) a disponibilní časovou dotací. Minimální časová dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti (vzdělávací obory) je závazná6. Číslo udává, kolik hodin týdně musí škola minimálně věnovat dané vzdělávací oblasti (vzdělávacím oborům) na příslušném stupni základního vzdělávání. Disponibilní časová dotace je vymezena pro 1. stupeň základního vzdělávání v rozsahu 14 hodin a pro 2. stupeň základního vzdělávání v rozsahu 24 hodin. (Využití disponibilní časové dotace viz dále v kapitole 4.4). Škola využívá disponibilní časovou dotaci k realizaci takových vzdělávacích obsahů, které podporují specifická nadání a zájmy žáků a pozitivně motivují žáky k učení. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je možné využít disponibilní časovou dotaci k zařazení předmětů speciální pedagogické péče. Na základě RUP si škola vytvořila učební plán, při jehož tvorbě respektuje vymezení RUP a zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu formulované v kapitole 11 dokumentu RVP pro ZV5. 3 4 5 6 Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je možné ve všech ročnících využit maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně k časovému posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče. V případě nepravidelného rozvržení výuky se maximální povinná týdenní časová dotace chápe jako průměrná. Celková povinná časová dotace je vázána na žáka, tj. každý žák musí v průběhu 1. stupně absolvovat 118 hodin a v průběhu 2. stupně 122 hodin. Specifika vzdělávání žáků se zdravotním postižením – viz RVP pro ZV, kapitola 8. 34 Škola dobrých základů 1 4.4 Poznámky k využití disponibilních hodin Jazyk a jazyková komunikace - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání psaní je součástí Komunikační a slohové výchovy, realizuje se zpravidla v menších časových celcích, než je vyučovací hodina - - - literatura je součástí Literární výchovy, na prvním stupni dochází ke vzájemnému prolínání s ostatními složkami, na 2. stupni je vyučována v celku v rámci konkrétní vyučovací hodiny literární výchovy pro vzdělávací obor Český jazyk jsme využili na 1. i na 2. stupni vždy 4 disponibilní hodiny vzdělávání v jiném mateřském jazyce než českém se v naší škole nerealizuje vzdělávací obsah vycházející ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk má týdenní časovou dotaci 3 hodiny a je zařazen povinně do 3. – 9. ročníku; přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka; pokud žák (jeho zákonný zástupce) zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zákonného zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka při přechodu žáka na jinou základní nebo střední školu; z organizačních důvodů (jedna třída v ročníku, malý počet žáků ve třídě) naše škola nabízí jako první cizí jazyk vždy pouze angličtinu vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk je do školního roku 2011/2012 zařazen jako volitelný; škola má povinnost jej nabídnout všem žákům nejpozději od 8. ročníku; od školního roku 2012/2013 musí být Další cizí jazyk zařazen od 7. ročníku. Pro Další cizí jazyk je vymezena disponibilní časová dotace v rozsahu minimálně 6 hodin; pokud si žák nezvolí Další cizí jazyk, volí z nabídky jiné vzdělávací obsahy, které lépe odpovídají jeho zájmům Další cizí jazyk může být německý, francouzský, španělský, italský, ruský, slovenský, polský, případně jiný jazyk; v naší škole nabízíme žákům německý jazyk, v úvahu přichází ruský jazyk pro vzdělávací obor Další cizí jazyk jsme využili na 2. stupni 6 disponibilních hodin Matematika a její aplikace - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání - u vzdělávacího oboru Matematika jsme využili na 1. i na 2. stupni vždy 4 disponibilní hodiny Informační a komunikační technologie - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie je realizován na 1. i 2. stupni základního vzdělávání, v naší škole v 5. a v návaznosti v 6. ročníku - pro tuto oblast jsme nevyužili disponibilní hodiny Člověk a jeho svět - vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve všech ročnících 1. stupně základního vzdělávání, rozčlenili jsme jej do vzdělávacích oborů Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda a Společenská výchova - pro vzdělávací oblast Člověk a jeho svět jsme využili 6 disponibilních hodin: Vlastivěda 1 hodina, Společenská výchova 5 hodin Člověk a společnost - vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost je realizován ve všech ročnících 2. stupně ZV, rozčlenili jsme jej do vzdělávacích oborů Společenská výchova, Dějepis a Výchova k občanství - pro vzdělávací oblast Člověk a společnost jsme využili 4 disponibilní hodiny - vzdělávací obor Společenská výchova: ŠVP Škola dobrých základů 1 přichází s rozšířením o vzdělávací obor Společenská výchova, který je vyučován v rámci disponibilních hodin s časovou dotací 1. hodina týdně ve všech devíti ročnících. Na 1. stupni spadá do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, na 2. stupni do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Zahrnuje 35 Škola dobrých základů 1 průřezové téma osobnostní a sociální výchova a doplňující vzdělávací obor Etická výchova. Obsah je přizpůsoben věkovým specifikům žáků a konkrétním potřebám daného třídního kolektivu. Společenská výchova je prostorem pro práci učitele se sociální skupinou – třídou, proto ji vždy vyučuje třídní učitel/ka daného ročníku. Člověk a příroda - vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda je realizován ve všech ročnících 2. stupně ZV, rozčlenili jsme jej do vzdělávacích oborů Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis, Environmentální výchova - pro vzdělávací oblast Člověk a příroda jsme využili 5 disponibilních hodin: Fyzika 1 hodina, Chemie 1 hodina, Přírodopis 1 hodina, Zeměpis 1 hodina, Environmentální výchova 1 hodina Umění a kultura - vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání - pro tuto oblast jsme nevyužili disponibilní hodiny Člověk a zdraví - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je realizován pouze na 2. stupni základního vzdělávání; vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví na 1. stupni je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - - vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání; časová dotace pro Tělesnou výchovu nesmí ze zdravotních a hygienických důvodů klesnout pod 2 hodiny týdně součástí vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova je tematický okruh Zdravotní tělesná výchova, jehož prvky jsou preventivně využívány v hodinách Tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení; školám se současně doporučuje vyrovnávat pohybový deficit žáků III. zdravotní skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení zařazováním povinného či volitelného předmětu vycházejícího z tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova. Člověk a svět práce - vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je v našem ŠVP realizován na 1. i 2. stupni základního vzdělávání ve vzdělávacím oboru Praktické činnosti - na 1. stupni je vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Praktické činnosti realizován ve všech ročnících; všechny 4 tematické okruhy jsou pro školu povinné; na 2. stupni je povinný tematický okruh Svět práce a z ostatních sedmi tematických okruhů vybírá škola nejméně jeden tematický okruh, který je nutné realizovat v plném rozsahu - tematický okruh Svět práce je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a vzhledem k jeho zaměření na výběr budoucího povolání je vhodné jej řadit do nejvyšších ročníků 2. stupně - pro vzdělávací obor Praktické činnosti jsme využili 1 disponibilní hodinu na 2. stupni základního vzdělávání Průřezová témata každé průřezové téma tvoří povinnou součást základního vzdělávání - všechna průřezová témata musí být zařazena na 1. i 2. stupni, ale nemusí být obsažena v každém ročníku - průřezová témata jsou zařazena do ŠVP jako integrativní součást realizovaných vzdělávacích obsahů; způsob realizace průřezových témat a stanovení časové dotace v jednotlivých ročnících je v kompetenci školy - k realizaci průřezových témat jako povinných samostatných vyučovacích oborů jsme zvolili průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (vzdělávací obor Společenská výchova) a Environmentální výchova. 36 Škola dobrých základů 1 Disponibilní časová dotace - využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy využití celé disponibilní časové dotace v učebním plánu ŠVP je závazné Disponibilní časová dotace je určena: k realizaci volitelných vzdělávacích obsahů, které musí vycházet z cílů základního vzdělávání a rozvíjet klíčové kompetence žáků k realizaci vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk v rozsahu minimálně 6 hodin nebo k realizaci jiných volitelných obsahů ve stejné časové dotaci k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů nad rámec vymezené minimální časové dotace k vytváření časové dotace pro realizaci dalších povinných vzdělávacích obsahů dotvářejících zaměření školy k nabídce dalších volitelných vzdělávacích obsahů k realizaci průřezových témat k realizaci doplňujících vzdělávacích oborů k posílení časové dotace TV ve dvou po sobě následujících ročnících 1. stupně, kde probíhá povinná výuka plavání k realizaci vzdělávacích obsahů podporujících vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Disponibilní časová dotace byla v RUP našeho ŠVP využita: - k navýšení počtu hodin ve vzdělávacích oblastech Jazyk a jazyková komunikace, Matematika, Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a společnost, Člověk a svět práce - zbývajících 6 hodin disponibilní časové dotace na 2. stupni je určeno pro volitelné předměty (v tabulaci učebního plánu jsou názvy volitelných vzdělávacích oborů a tyto hodiny vyznačeny kurzívou): • druhý cizí jazyk – Německý jazyk, • Cvičení z českého jazyka, Cvičení z matematiky, Etická výchova, Mediální výchova, Sportovní hry, Vedení domácnosti - pokud si žák nezvolí jako volitelný předmět Druhý cizí jazyk, musí si z ostatních volitelných předmětů vybrat tak, aby měl na 2. stupni vždy celkem 6 hodin volitelných předmětů, - jiné volitelné předměty budou žákům nabízeny aktuálně podle organizačních podmínek školy a zájmu žáků, - nabídka nepovinných předmětů: aktuálně podle personálních, organizačních, materiálních a ekonomických možností školy, tradičními a žáky vyhledávanými nepovinnými předměty jsou: • Náboženství, • Sborový zpěv, • Sportovní hry. 37 Škola dobrých základů 1 5 Učební osnovy 5.1 Charakteristika výuky v jednotlivých ročnících 1. období: 1. – 3. ročník Výuka na 1. stupni je motivována předem dohodnutým celoročním tématem. Na 1. stupni má školní zvonění orientační charakter, přestávky stanovuje učitel podle průběhu výuky a s ohledem na potřeby žáků. Na 1. stupni budou v 1. a 2. ročníku konzultační dny se zákonnými zástupci organizovány každý měsíc, ve 3. – 5. ročníku jednou za dva měsíce. V každé třídě si žáci na začátku školního roku pod vedením třídního učitele vytvoří pravidla třídy, úmluvy dětského kolektivu, která budou podle potřeb třídního klimatu dále rozvíjena. Na prvním stupni v zájmu kultivování písemného projevu žáci píší plnicím perem. 1. ročník Vyučování probíhá zpravidla ve 20 minutových blocích. Žáci se v průběhu 1. ročníku seznamují s prostředím školy, zvykají si na školní práci a její tempo, na nový pracovní režim, na školní řád. Utváří se třídní kolektiv, pravidelně se užívá metoda komunitního kruhu. Na začátku školního roku připraví a realizuje třídní učitelka ve spolupráci se školním metodikem prevence kurz osobnostní výchovy, jehož účelem je diagnostika nastavení vztahů mezi žáky, kteří se zpravidla znají již z MŠ, nastavení pravidel a nastartování utváření fungujících vztahů mezi členy třídního kolektivu a mezi žáky a třídní učitelkou. Žáci si zakládají osobní portfolio. Předmět Hudební výchova je do výuky po krátkých časových úsecích zařazován průběžně po celý týden. Výtvarná výchova a Praktické činnosti se vyučují v blocích. Týdenní časová dotace 20 hodin přitom zůstane dodržena. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě, v tělocvičně, případně na školním pozemku nebo v okolí školy. Výuka ve třídě je vedena pouze třídní učitelkou. Již od 1. ročníku se mohou žáci účastnit nepovinného předmětu Náboženství a různých zájmových aktivit. 2. ročník Vyučování stále probíhá převážně ve 20 minutových blocích. Žáci prohlubují vzájemnou komunikaci, upevňuje se třídní kolektiv, rozvíjejí se jejich schopnosti komunikovat s dospělými. Pravidelně se užívá metoda komunitního kruhu. Žáci se seznamují s dalšími pokyny školního řádu. Hudební výchova je zařazována průběžně po celý týden. Výtvarná výchova a Praktické činnosti se vyučují v blocích. Týdenní hodinová dotace těchto předmětů se zachovává podle tabelace učebního plánu. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě, v tělocvičně, případně na školním pozemku nebo v okolí školy. Kromě třídní učitelky, která zastává výuku převážné většiny předmětů, se ve třídě může pravidelně objevovat i jiný pedagog. Žákům jsou nabízeny různé zájmové aktivity a mohou si zvolit nepovinný předmět Náboženství. V opodstatněných případech vyzve třídní učitel na základě vlastní pedagogické diagnózy zákonné/ho zástupce žáka k návštěvě speciálně-pedagogického poradenského zařízení. Na vzdělávání žáků 1. a 2. ročníku ve výuce navazuje činnost 1. oddělení školní družiny. 3. ročník Začíná postupný přechod na 45 minutové vyučovací bloky. Žáci projevují samostatnost v jednání a schopnost plnění základních školních povinností, starají se sami, pouze s malou dopomocí ze strany dospělých, o své školní pomůcky a potřeby, jsou schopni vyřídit nebo zařídit jednoduché záležitosti. Prohlubuje se respekt ke školnímu řádu. Žáci si osvojují další pravidla třídy, jsou schopni chápat a akceptovat požadavky třídního učitele na změny v klimatu třídy. Ve 3. třídě je zahájena výuka cizího jazyka. Hravou formou žáci poznávají Anglický jazyk, podle počtu žáků ve třídě může být třída rozdělena na dvě skupiny. Do třídy dochází jiný učitel. Výtvarná výchova a Praktické činnosti se vyučují zpravidla v blocích. V rámci výuky Tělesné výchovy je zařazena první část – 10 dvouhodinových lekcí plaveckého výcvikového kurzu, který je pevnou součástí ŠVP a je povinný pro všechny žáky školy. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě, výuka Aj při dělení na skupiny i v kulturně vzdělávacím centru, cvičí se v tělocvičně, na školním hřišti, na fotbalovém hřišti, zpestřením je výukový pobyt na školním pozemku nebo v okolí školy. Na konci 3. ročníku probíhá hodnocení výsledků vzdělávání v 1. období. 38 Škola dobrých základů 1 2. období: 4., 5. ročník 4. ročník Vyučování probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin ve 45 minutových blocích. Ve 4. ročníku dochází k nárůstu vzdělávacích oborů, se kterým se žáci musí postupně vyrovnávat. V případě potřeby si vyučující zorganizuje vícehodinový vyučovací blok. Žáci 4. ročníku projevují samostatnost v jednání a zařizování základních školních potřeb, své školní povinnosti plní už zpravidla bez dopomoci dospělých. Respektují pravidla vzájemné komunikace, znají a dodržují školní řád a svá práva a povinnosti. Třídní učitelka pracuje se třídním kolektivem a seznamuje žáky s prací třídní samosprávy. Pokračuje povinný plavecký výcvikový kurz, do výuky je zařazen celek Dopravní výchova. Ve třídě se střídají učitelé, většinu výuky zajišťuje třídní učitelka. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě, výuka při dělení na dvě skupiny probíhá i v kulturně vzdělávacím centru školy. Žáci využívají ke vzdělávání učebnu informačních a komunikačních technologií, cvičí v tělocvičně, na školním hřišti, na fotbalovém hřišti, běžný je výukový pobyt na školním pozemku nebo v okolí školy. Na vzdělávání žáků 3. a 4. (popř. 5.) ročníku ve výuce navazuje činnost 2. oddělení školní družiny. 5. ročník Vyučování probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin ve 45 minutových blocích. 5. ročník je typický nejvyšší týdenní hodinovou dotací povinných předmětů na 1. stupni, denní doba výuky se prodlužuje. Je zde běžný i odpolední blok výuky (psychohygienické podmínky, § 1 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky) V případě potřeby si dle časových plánů vyučující zorganizují vícehodinový vyučovací blok tak, že týdenní hodinová dotace předmětů zůstane zachována. Ve škole tradičně v 5. ročníku učí více učitelů, už zde nemusí být přítomna převážně třídní učitelka. Vyučující v 5. ročníku jsou z řad učitelů 2. stupně, tím se žáci postupně připravují k přechodu do 3. období základního vzdělávání. Žáci 5. ročníku jednají samostatně, své školní povinnosti plní bez dopomoci dospělých. Plní zodpovědně a svědomitě zadané úkoly, společně si vytvářejí a přizpůsobují třídnímu kolektivu pravidla vzájemné komunikace a respektují je, znají a dodržují školní řád, znají svá práva a povinnosti. Třídní učitelka začíná pracovat s třídní samosprávou. Žáci pod vedením učitelů prohlubují své schopnosti kooperace. Ve 4. i 5. ročníku škola žákům nabízí nepovinné předměty (např. Náboženství, Sborový zpěv) a zájmové aktivity. Rozvíjí se kompetence žáků v oblasti IKT, žáci se učí samostatnosti i schopnosti spolupracovat. V tomto období u většiny žáků dochází k proměně vztahu ke školnímu vzdělávání. Po původním nadšení a odhodlání nastává „přechod do opozice“. Je třeba správně zvolenými metodami a formami práce, vhodnou motivací ke vzdělávání a kvalitním přístupem učitelů k žákům zachovat co nejvíce z pozitivního postoje žáků ke škole pro náročný přechod na 2. stupeň. V 5. ročníku zpravidla bohužel nejnadanější žáci opouštějí třídní kolektiv a po úspěšném absolvování přijímacího řízení přecházejí k plnění povinné docházky do střední školy – na víceleté gymnázium. Tím se významně mění podmínky pro další práci s třídním kolektivem a také celkové klima třídy. Na konci 5. ročníku probíhá hodnocení výsledků vzdělávání v 2. období. 3. období: vzdělávání na 2. stupni 6. ročník Vyučování probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin. Vyučovací jednotka má 45 minut. Dále narůstá týdenní hodinová dotace povinných předmětů, výuka probíhá i v odpoledním bloku, kam se zařazují převážně výchovné, volitelné a nepovinné vzdělávací obory. V 6. ročníku se žáci setkají se zcela novými vzdělávacími obory, počet vzdělávacích oborů vzrůstá z 11 na 14, což od nich vyžaduje intenzivnější školní i domácí práci. Všechny vzdělávací obory jsou zpravidla vyučovány učiteli s odborností pro druhý stupeň ZŠ. V hodinách Tv jsou žáci vždy děleni na dvě skupiny – chlapce a dívky. Na začátku školního roku v 6. ročníku probíhá vícedenní kurz osobnostní výchovy – společný pobyt žáků s třídním učitelem, případně dalšími členy pedagogického sboru, zaměřený na analýzu a utváření vztahů v postupně se měnícím třídním kolektivu a vztahu žáků a učitelů, jeho cílem je dobrý start školní práce ve 3. období a vytvoření společných pravidel třídy, vyhovujících novým podmínkám. Třídní učitel přichází do kontaktu se třídou během výuky méně, proto k práci s třídním kolektivem využívá pravidelné hodiny Společenské výchovy. Dále se prohlubují a zdokonalují kompetence žáků získané na 39 Škola dobrých základů 1 1. stupni, žáci poznávají další metody a formy práce. Rozvíjí se jejich samostatnost, schopnost logického uvažování, představivost, schopnost kooperace a další dovednosti. Zapojují se do akcí nad rámec výuky, jsou schopni pomoci s jejich organizací. Žáci si od 6. ročníku vedou své žákovské portfolio samostatně, jen s malou dopomocí pedagogů – třídního učitele, vyučujícího Českého jazyka a Praktických činností. 7. ročník Vyučování probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin ve 45 minutových intervalech. 7. ročník má povinnou týdenní hodinovou dotaci 30 hodin. Je zde již odpolední výuka v oblasti výchov. Vzdělávání probíhá v kmenové třídě i v odborných učebnách. Každý předmět může být vyučován jiným vyučujícím. Žáci pracují v hodinách samostatně, své školní povinnosti plní převážně bez dopomoci učitelů a rodičů. Zadané úkoly plní žáci svědomitě a zodpovědně. Mají svoji třídní samosprávu, která spolupracuje s třídním učitelem. Žákům jsou nabízeny nepovinné předměty a dále zájmové kroužky. Rozvíjejí se kompetence žáků v oblasti IKT. V tomto ročníku začínají žáci dospívat a je proto třeba citlivě volit správné metody a formy práce a vhodně žáky motivovat k pozitivnímu postoji ke škole a vzdělávání. 8. ročník Vyučování probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin ve 45 minutových intervalech. Povinná týdenní časová dotace se zvyšuje na 32 hodin povinných a volitelných předmětů. K povinným předmětům je nově zařazena Chemie. Mezi volitelné předměty v 8. ročníku patří druhý cizí jazyk (Německý jazyk). Další volitelné předměty (např. Mediální výchova, Sportovní hry, Vedení domácnosti aj.) budou nabízeny podle stávajících podmínek školy. Žákům mohou být nabízeny i nepovinné předměty a zájmové kroužky. Vzhledem k vysokému počtu hodin týdně probíhá výuka několikrát týdně také v odpoledních hodinách. Vyučování se odehrává především v kmenové třídě, v učebně F-Ch, výchovy v odborných učebnách. Každý předmět může být vyučován jiným vyučujícím. Žáci pracují již zcela samostatně, učitelé jejich práci koordinují. Zadané úkoly plní žáci samostatně, zodpovědně a svědomitě. Třída má zvolenu svoji třídní samosprávu, která spolupracuje s třídním učitelem, dalšími učiteli i s vedením školy. 8. ročník je rozhodující pro profesní orientaci žáka, na tu se při výuce klade důraz. Na konci školního roku žák veřejně prezentuje své žákovské portfolio. Vzhledem k tomu, že jde již o dospívající žáky, je třeba zvolit správné metody a formy práce, dát žákům příležitost k diskuzi a možnost projevit svůj názor tak, aby byla rozvíjena individualita žáka a zůstal zachován co nejvíce pozitivní postoj žáka ke škole. 9. ročník Směřuje k naplnění cílů základního vzdělávání. Umožňuje žákům osvojit si strategie učení a motivuje je pro celoživotní učení. Podněcuje žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Vede žáky k všestranné komunikaci. Rozvíjí u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. Připravuje žáky k tomu, aby se projevili jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti. Vytváří u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. Vede žáky k toleranci a k ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kultuře a duchovním hodnotám, učí je žít společně s ostatními lidmi. Pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Vyučování v 9. ročníku probíhá podle stanoveného rozvrhu hodin ve 45 minutových intervalech. Povinná týdenní časová dotace je 31 hodin povinných a volitelných předmětů. Volitelné předměty zpravidla navazují na výuku v 8. ročníku. Žákům mohou být nabízeny i nepovinné předměty a zájmové kroužky. Vzhledem k vysokému počtu hodin týdně probíhá výuka také v odpoledních hodinách. Většina výuky se koná v kmenové třídě, na některé předměty se žáci stěhují do odborných učeben. Úroveň samostatnosti žáků je vysoká, učitelé jejich práci koordinují. Zadané úkoly plní žáci uvědoměle. Ve třídě pracuje třídní samospráva, její členové běžně komunikují s třídním učitelem, dalšími učiteli, s vedením školy, se zástupci obce a místních organizací, s hosty aj. V 9. ročníku se žáci zpočátku intenzivně soustředí na přípravu ke vzdělávání ve středním školství. Ve stanoveném termínu odesílají přihlášky na vybrané střední školy, po vykonání přijímacích zkoušek a obdržení výsledků přijímacího řízení se klima ve třídě zcela mění a s třídním kolektivem je třeba pracovat vhodnými metodami a formami práce. Dát žákům příležitost k sebevyjádření, k diskuzi, k tvůrčím činnostem. Hledat témata, která žáky zaujmou a zadávat jim zajímavé úkoly, jejichž plněním prokážou úroveň kompetencí získaných při vzdělávání v ŠVP Škola dobrých základů 1. 40 Škola dobrých základů 1 5.2 Vzdělávací oblasti a vzdělávací obory 1. stupně Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Zkratka: Čj Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Výuka Českého jazyka probíhá většinou v kmenových třídách, případně v učebně IKT nebo v kulturně vzdělávacím centru školy (KVC). Na 1. stupni ZŠ je dotována celkem 39 hodinami, z toho v 1. ročníku 8 hodinami, ve 2. ročníku 9 hodinami, ve 3. ročníku 8 hodinami, ve 4. ročníku 8 hodinami a v 5. ročníku 6 hodinami týdně. Na 2. stupni ZŠ je dotována celkem 19 hodinami, časová dotace každého ročníku je 5 hodin týdně s výjimkou 8. ročníku, kde jsou 4 hodiny Čj týdně. Vzdělávací obsah je rozdělen do tří složek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se tyto složky vzájemně prolínají. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Tím jsou naplňovány tyto kompetence: - komunikativní (samotným charakterem předmětu, veškerými činnostmi), - k učení (vyhledávání a třídění informací a jejich využití, seznamování a práce s termíny, znaky a symboly), - k řešení problémů (vyhledávání informací vhodných k řešení problémů, obhajoba vlastních názorů, diskuze k problému, porovnávání možných řešení atd.), - sociální a personální (spolupráce ve skupinách, přijímání různých rolí při práci ve skupině, diskuse), - občanské (vyjádření svých postojů a respektování postojů druhých, vytváření pozitivního postoje k mateřskému jazyku a všem formám kulturního a historického dědictví, zapojení do kulturního dění ve škole, v obci…), - pracovní (využití znalostí a zkušeností z výuky Čj k vlastnímu rozvoji a k své přípravě na budoucnost, tvorba pomůcek k výuce). Formy a metody práce vzdělávacího oboru Český jazyk jsou vzhledem ke společnému charakteru uvedeny za učebními osnovami Čj pro 2. stupeň. 41 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: tvoří smysluplné věty dramatizuje jednoduché texty reprodukuje obsah přiměřených textů seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh porozumí mluveným nebo písemným pokynům přiměřené složitosti učí se respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru dbá na pečlivou výslovnost při mluveném projevu dbá na správné dýchání a přiměřené tempo řeči na základě vlastních zážitků tvoří krátké mluvené projevy získává základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; učí se kontrolovat vlastní písemný projev Základní učivo: základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) vyjadřování závislé na komunikační situaci komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, vypravování základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem) základy techniky psaní (úhledný, čitelný psací projev) technika čtení (čtení slabik, slov a vět, čtení prvních souvislých textů, postupný rozvoj čtenářských dovedností, zvyšování kvality čtení) pozorné a soustředěné naslouchání Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění), Komunikace (komunikace v různých situacích), Psychohygiena (relaxace) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Základní učivo: věta, slovo, slabika, hláska, písmeno interpunkční znaménka Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení pozornosti a soustředění, dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích) Mezipředmětové vztahy: Prv, Hv, Vv Jazyková výchova Žák: učí se rozlišovat zvukovou a grafickou podobu písmen, hlásek, slabik, slov člení slova na hlásky, slabiky učí se rozlišovat interpunkční znaménka Mezipředmětové vztahy: Vv, Pč 42 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Literární výchova Žák: čte přiměřeně rychle slabiky, slova, věty rozumí přečtené větě, dokáže ji opakovat volně reprodukuje slyšený text recituje přiměřené texty Základní učivo: přednes a čtení přiměřených textů poslech literárních textů žánry lidové slovesnosti – říkadlo, rozpočitadlo, hádanka, pohádka vlastní výtvarný doprovod zážitkové čtení a naslouchání Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích, dialog) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Mezipředmětové vztahy: Vv 2. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte nahlas i potichu známé i neznámé jednoduché texty reprodukuje obsah přečtených textů porozumí mluveným i písemným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost při mluveném projevu správně dýchá a volí vhodné tempo řeči na základě vlastních zážitků tvoří krátké mluvené projevy volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním Základní učivo: technika čtení (čtení pozorné, plynulé) pozorné a soustředěné čtení a naslouchání technika mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu), mimojazykové prostředky řeči komunikační žánry: pozdrav, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, vzkaz, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu 43 Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění), Komunikace (komunikace v různých situacích), Psychohygiena (relaxace) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh Učivo základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku základní techniky psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev) žánry písemného projevu (adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin) Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Prv, Vz Jazyková výchova Žák: dělí slova na konci řádku seřadí slova v abecedním pořádku podle prvního písmene správně píše slova, v nichž dochází ke spodobě znělosti rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky, dělí hlásky na samohlásky a souhlásky, příp. dvojhlásky porovnává významy slov odůvodňuje a píše správně i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, ú/ů, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje některé slovní druhy v základním tvaru (1, 5, 7, 8) spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky Základní učivo: hláska, písmeno, slabika, slovo abeceda spodoba znělosti kvantita hlásek, samohlásky, souhlásky, dvojhlásky význam slov: slova opačného významu, slova souřadná, nadřazená, podřazená, příbuzná, citově zabarvená a zdrobněliny pravopis lexikální vlastní jména slovní druhy věta jednoduchá a souvětí druhy vět podle postoje mluvčího Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení pozornosti a soustředění, dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích) Základní učivo: poslech literárních textů přednes přiměřených textů, dramatizace čtení a reprodukce přiměřených textů zážitkové čtení a naslouchání Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů), Mezipředmětové vztahy: Hv Literární výchova Žák: čte přiměřeně rychle a plynule s porozuměním (nahlas i potichu) dbá na správnou intonaci stručně reprodukuje obsah krátkého literárního textu vlastní výtvarný doprovod 44 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy učí se rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo základní literární druhy a žánry: poezie, próza, pohádka, báseň, hádanka, rozpočítadlo, říkanka literární pojmy: spisovatel, básník, čtenář, divadelní představení, herec, režisér Komunikace (komunikace v různých situacích, dialog) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv, Pč 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti, orientuje se v nich vyhledá informace v encyklopediích reprodukuje obsah textu učí se sestavovat jednoduchou osnovu a děj podle ní převypráví na základě vlastních zážitků tvoří krátké mluvené i písemné projevy respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru v písemném projevu užívá vhodné jazykové prostředky, grafické symboly a interpunkci vytváří si osobitý rukopis – píše čitelně, úhledně a v přiměřeném tempu provádí kontrolu vlastního písemného projevu Základní učivo: čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu naslouchání a čtení s porozuměním mluvený projev: dialog, kultivace projevu psaný projev: vypravování, popis, pozdrav, dopis, adresa, přání technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu) Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění), Komunikace (komunikace v různých situacích), Psychohygiena (relaxace) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu), Tvorba mediálního sdělení (uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení) Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv Jazyková výchova Žák: odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách ve Základní učivo: vyjmenovaná slova 45 Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vyjmenovaných upevňuje si pravopis vlastních jmen v přiměřených textech rozlišuje všechny slovní druhy a označuje je číslicí užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves porovnává významy slov, vyhledává v textu slova příbuzná seznamuje se se stavbou slova umí abecedu, řadí slova podle abecedy spojuje krátké věty do souvětí, užívá k tomu vhodné spojovací prostředky Učivo jména vlastní a obecná slovní druhy, slova ohebná a neohebná pád, číslo, rod podstatných jmen osoba, číslo, čas sloves příbuzná slova, synonyma, antonyma, homonyma, stavba slova (kořen) abeceda věta jednoduchá a souvětí Průřezová témata Mezipředmětové vztahy pozornosti a soustředění, dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích), Kooperace a kompetice (práce skupiny) Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv, Cj Literární výchova Žák: čte přiměřeně rychle a plynule, učí se výraznému čtení čte potichu i nahlas vyjadřuje své pocity z přečteného textu pracuje tvořivě s literárním textem podle svých schopností reprodukuje text, vyjádří svůj postoj k přečtenému textu přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku rozlišuje vyjadřování v próze a v poezii pozná a charakterizuje pohádku, příběh s dětským a zvířecím hrdinou, bajku uvede nejznámější autory a ilustrátory dětských knih Základní učivo: zážitkové čtení a naslouchání přednes, volná reprodukce, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod poslech literárních textů základní literární pojmy: pohádka, bajka, pověst, báseň, verš, rým (sdružený, střídavý, obkročný), ilustrátor, spisovatel, básník dětská literatura 46 Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích, dialog) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Mezipředmětové vztahy: Prv, Hv Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti potichu i nahlas, orientuje se v nich reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vede správně telefonický rozhovor, dialog, zanechá vzkaz na záznamníku v textu nalezne klíčová slova a obsahové jádro sdělí vypíše z textu požadované informace sestaví souvislé vypravování a popis snaží se o náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru učí se rozlišovat spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji využívat dodržuje pravidla komunikace a pravidla bezpečnosti na internetu vědomě moduluje a intonuje promluvu, užívá vhodné tempo a pauzy řeči píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry vyplní správně jednoduché formuláře sestavuje osnovu, podle ní tvoří krátký mluvený nebo písemný projev dodržuje úpravu písemného projevu, provádí kontrolu napsaného textu popíše svůj pokoj, členy rodiny,jednoduchý pracovní postup Základní učivo: čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu čtení jako zdroj informací komunikační žánry (vzkaz, dialog, telefonický rozhovor), základní komunikační pravidla osnova textu výpisky vyprávění popis mluvená a elektronická komunikace formální úprava textu písemný projev: dopis, blahopřání, vzkaz, zpráva, oznámení, inzerát, dotazník vypravování popis Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění), Komunikace (komunikace v různých situacích), Psychohygiena (relaxace) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu), Tvorba mediálního sdělení (uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení), Stavba mediálních sdělení (příklady stavby a uspořádání zpráv a dalších mediálních sdělení) Základní učivo: význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, homonyma stavba slova slovní druhy slova spisovná a nespisovná koncovky podstatných jmen Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení pozornosti a soustředění, dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích), Kooperace a kompetice (práce skupiny) Mezipředmětové vztahy: Vv, Vl Jazyková výchova Žák: porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová učí se rozlišovat kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary zná vzory podstatných jmen a umí je využívat pro psaní i/y v koncovkách 47 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo učí se vyhledávat základní skladební dvojici ve větách s nevyjádřeným podmětem tvoří základní skladební dvojici za pomoci osobních zájmen odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí seznamuje se se základními příklady syntaktického pravopisu píše správně i/y ve vyjmenovaných slovech a slovech s nimi příbuzných věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice spojovací výrazy shoda přísudku s podmětem vyjmenovaná slova Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: M, AJ Literární výchova Žák: čte přiměřeně rychle, plynule, s důrazem na intonaci, frázování rozumí přiměřeně náročnému textu a umí ho reprodukovat vyjadřuje a zaznamenává své dojmy z četby písemně i ústně označí nejdůležitější část v textu, výběr zdůvodní dokáže z textu vypsat požadované informace přednáší a volně reprodukuje text rozumí základním literárním pojmům a umí je používat při práci s literárním textem seznamuje se s vybranými autory a ilustrátory dětských knih a typickými žánry literatury pro děti a mládež Základní učivo: poslech literárních textů zážitkové čtení a naslouchání interpretace literárního díla: přednes, volná reprodukce tvořivé činnosti s literárním textem: dramatizace, výtvarný doprovod literární pojmy: bajka, pověst, povídka, báseň, verš, rým, divadlo, ilustrátor, spisovatel, básník Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích, dialog), Kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Mezipředmětové vztahy: Přv, Hv, Vl, Cj – cizí jazyk 48 Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Komunikační a slohová výchova Žák: čte s porozuměním vymyslí název úryvku textu v textu vyhledává informace, podstatné informace zaznamenává reprodukuje obsah přiměřených textů rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě pozná přímou řeč a větu uvozovací, užívá přímé řeči ve vypravování u vypravování dodržuje časovou posloupnost a zachovává hlavní linii příběhu, u popisu dbá na uspořádanost vyplňuje jednoduché tiskopisy píše správně po formální i obsahové stránce dopis, blahopřání volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru sestaví osnovu vyprávění a popisu podle osnovy vytváří krátký mluvený nebo písemný projev Základní učivo: praktické čtení (čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu) věcné čtení (vyhledávání klíčových slov, informací): poznámky a výpisky věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) základní komunikační pravidla (střídání rolí mluvčího a posluchače) literární dialog: přímá řeč žánry písemného projevu: blahopřání, zpráva, oznámení, pozvánka, inzerát, dopis, vzkaz vypravování, popis děje a pracovního postupu, jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník) Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění), Komunikace (komunikace v různých situacích), Psychohygiena (relaxace) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu), Tvorba mediálního sdělení (uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení), Stavba mediálních sdělení (příklady stavby a uspořádání zpráv a dalších mediálních sdělení) Mezipředmětové vztahy: Vv, Vl, Cj Jazyková výchova Žák: najde v textu slovo vícevýznamové ve slovech rozlišuje kořen, část příponovou, předponovou a koncovku ovládá pravopis souhláskových skupin na styku předpony a kořene nebo kořene a přípony určuje slovní druhy určuje mluvnické kategorie podstatných jmen, užívá správné Základní učivo: význam slov: slovo vícevýznamové slovotvorba: odvozování slov, slovotvorný základ stavba slova – kořen, předpony, přípony, koncovka odvozování různými předponami a příponami pravopis souhláskových skupin dělení slov na konci řádku slovní druhy 49 Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení pozornosti a soustředění, dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích), Kooperace a kompetice (práce skupiny) Škola dobrých základů 1 tvary a píše správně koncovky rozlišuje druhy přídavných jmen, užívá správné koncovky přídavných jmen tvrdých a měkkých poznává druhy zájmen a číslovek, užívá správné tvary některých osobních zájmen a číslovek základních určuje mluvnické kategorie sloves, seznamuje se s tvary podmiňovacího způsobu seznamuje se s psaním předložek s, z vyhledává základní skladební dvojici ve větách s nevyjádřeným podmětem tvoří základní skladební dvojici za pomoci osobních zájmen odlišuje větu jednoduchou a souvětí, užívá vhodných spojovacích prostředků ovládá pravopis shody přísudku s holým podmětem podstatná jména, pád, číslo, rod a vzor pravopis koncovek podstatných jmen druhy přídavných jmen pravopis koncovek přídavných jmen tvrdých a měkkých druhy zájmen druhy číslovek předložky, spojky slovesa, osoba, číslo, způsob, čas u způsobu oznamovacího tvary podmiňovacího způsobu pravopis morfologický skladba: základní větné členy, podmět přísudek slovesný shoda přísudku s holým podmětem věta jednoduchá a souvětí Mezipředmětové vztahy: Cj Literární výchova Žák: čte přiměřeně rychle a plynule s prvky uměleckého přednesu vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text tvoří vlastní literární texty na dané téma rozpoznává některé literární žánry podle charakteristických znaků zná a pracuje s některými pojmy literární teorie (verš, rým, rytmus…) odlišuje texty publicistické, naučné a literární Základní učivo: výrazné čtení uměleckých textů recitace přiměřených textů hlavní myšlenka literárního díla nebo ukázky dramatizace vlastní výtvarný doprovod žánry lidové slovesnosti – říkadlo, rozpočitadlo, hádanka, pohádka, pověst,… bajka povídka poezie, próza lyrická báseň populárně naučné texty: encyklopedie, slovník Průřezová témata: OSV – Rozvoj schopnosti poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů), Komunikace (komunikace v různých situacích, dialog), Kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity) MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu) Mezipředmětové vztahy: Přv, Hv, Vl, Cj 50 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Anglický jazyk Zkratka: Aj Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování skutečností. Poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v Evropě i ve světě. Ve 3. až 9. ročníku jsou Anglickému jazyku určeny 3 hodiny týdně. Pozornost je zaměřena na nácvik a porozumění mluvenému slovu, osvojení zvukové podoby angličtiny a na gramatiku. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem v učebnici i v pracovním sešitě. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Cílem Anglického jazyka je, aby žák získal zájem o studium cizího jazyka, osvojil si potřebné jazykové znalosti a dovednosti, získal schopnost číst s porozuměním přiměřené texty v cizím jazyce, porozuměl přiměřeně náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí, poznal kulturu zemí příslušné jazykové oblasti a vyhledal si nejdůležitější informace o zemích studovaného jazyka, pochopil význam cizích jazyků pro osobní život, výuka cizího jazyka má formovat vzájemné porozumění mezi zeměmi, vede žáky k respektování a tolerování odlišných kulturních hodnot jiných národů. Výchovné a vzdělávací postupy vzdělávacího oboru Anglický jazyk směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské (učí se respektovat názory ostatních, seznamuje se se životem svých vrstevníků v jiné zemi, srovnává a přemýšlí o otázkách týkajících se kulturních odlišností…) - sociální a personální (spolupracují formou párové a skupinové práce, podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu…) - komunikativní (komunikuje na odpovídající úrovni, umí naslouchat promluvám druhých a vhodně na ně reagovat, rovnoměrně rozvíjí poslech, čtení s porozuměním, mluvení i psaní prostřednictvím aktivit v učebnici i v pracovním sešitě, využívá komunikační technologie k rozvoji znalostí anglického jazyka …) - kompetence k učení (vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, poznává smysl a díl učení…) - kompetence pracovní (žáci se učí efektivně organizovat svou práci) - kompetence k řešení problémů (učí se pochopit problém, vyhledat vhodné informace, podílí se na řešení vzniklého problému, …) Evaluace - frontální práce - skupinová a párová práce - ústní a písemné ověřování vědomostí - práce v pracovních sešitech, na pracovních listech - práce s textem – písemná i ústní - ověřování znalostí na PC – slovní zásoba - porozumění audionahrávkám - ověřovací testy Formy a metody práce: - skupinová a párová práce - frontální výuka - práce s mapou - práce s pracovními listy a pracovními sešity - práce s časopisy - poslech audionahrávek - kopírovatelné materiály – využití - encyklopedie, slovníky - programy na PC - hry, doplňovačky, písničky, básničky, křížovky 51 Škola dobrých základů 1 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: Základní učivo: umí pozdravit, rozloučit se, představit se, zná svou adresu základní pozdravy dokáže pojmenovat základní barvy barvy vyjmenuje anglickou abecedu, umí hláskovat své jméno abeceda počítá do sta, udá svůj věk čísla pojmenuje věci ve třídě, školní potřeby, udá jejich barvu a počet ve třídě představí členy své rodiny, dokáže je stručně popsat a krátce o nich moje rodina pohovořit můj domov pojmenuje místnosti v domě sloveso být umí časovat sloveso být v přítomném čase, tvořit otázku a krátkou zájmena odpověď, zápor podstatná jména zná osobní zájmena a nesamostatná přivlastňovací zájmena pokyny dokáže tvořit pravidelné množné číslo podstatných jmen důležité zeměpisné údaje zná pravopis osvojených slov zvyky a tradice - blahopřání vyslovuje a foneticky správně čte jednoduché audioorálně připravené texty v rozsahu slovní zásoby Rozšiřující učivo: rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova Anglická jména. dovede vést a obměňovat osvojené jednoduché mikrodialogy formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně poslouchá s porozuměním běžné pokyny a věty a adekvátně na ně reaguje zná některá anglická jména umí zpaměti několik říkanek, zazpívá několik písní pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalu a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění používá abecední slovník učebnice 52 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, komunikace MKV – multikulturalita – cizí jazyk jako nástroj dorozumění Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Hv, M Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Žák: dokáže pojmenovat základní kusy nábytku, hovořit o svých oblíbených hračkách pojmenuje části lidského těla pojmenuje běžné potraviny, nápoje, ovoce a zeleninu hovoří o oblíbených jídlech a nápojích, používá sloveso like dokáže vyjádřit co umí a neumí umí časovat sloveso have got v přítomném čase, tvořit otázku a zápor používá dvojjazyčný abecední slovník v učebnici rozumí jednoduchým pokynům, známým slovům a jednoduchým větám obměňuje krátké jednoduché texty se zachováním smyslu textu uvědomí si rozdíl mezi fonetickou a psanou formou jazyka dokáže vést a obměňovat osvojené jednoduché mikrodialogy zná několik jednoduchých básní a písní čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, poskytne požadovanou informaci Učivo Základní učivo: můj pokoj, moje hračky předložky místa vazba there is / there are moje tělo jídlo a nápoje oblíbené koníčky, zájmová činnost užívání členů seznámení s přítomným časem prostým, otázka a zápor přivlastňovací pád spojování jednoduchých vět v souvětí pomocí and, but, or svátky tradice a zvyky zvířata 53 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, komunikace MKV – multikulturalita, cizí jazyk jako nástroj dorozumění Mezipředmětové vztahy: Čj, Hv, Přv, Vl, Tv Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Žák: pojmenuje vyučovací předměty, zná svůj rozvrh hodin vyžádá si jednoduchou informaci a odpoví na ni pojmenuje základní části oblečení vyjádří aktuální i obvyklý děj, tvoří otázku i zápor, používá jednoduché fráze k nakupování, umí časovat sloveso be v přítomném čase, je seznámen s jeho tvary v minulém čase zná minulý čas vybraných pravidelných a nepravidelných sloves podle jejich výskytu v učebnici a komunikativních potřeb nepravidelné množné číslo podstatných jmen užívá dle výskytu v učebnici čte hlasitě, plynule a foneticky správně jednoduché audioorálně připravené texty orientuje se v obsahu jednoduchého textu vyhledává odpovědi na otázky a potřebné informace zná básničky a písničky dle výskytu v učebnici používá dvojjazyčný abecední slovník písemně obměňuje krátké texty umí používat základní slovní zásobu dle výskytu v učebnici formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně má základní poznatky o psaní velkých písmen rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci vyplní své osobní údaje do formulářů Učivo Základní učivo: škola čas, dny v týdnu, měsíce oblečení nakupování přítomný čas prostý a průběhový sloveso být a mít podstatná jména roční období, počasí, příroda omluva, žádost pozdrav a dopis a bajky, pohádky věta jednoduchá, otázka a zápor pořádek slov ve větě 54 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, komunikace MKV – multikulturalita – cizí jazyk jako nástroj dorozumění mezi národy Mezipředmětové vztahy: Čj, Hv, Vl, Přv, Ikt Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika Zkratka: M Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. stupeň Vyučovací předmět Matematika je v 1. ročníku dotován 4 vyučovacími hodinami, v ostatních ročnících 1. stupně 5 hodinami týdně, výuka probíhá převážně v kmenových třídách, nebo v učebně IKT. Předmět je zaměřen na rozvoj matematických dovedností žáků, získávání základních znalostí a vědomostí potřebných pro běžný život, metody práce podporují u žáka rozvoj logického i abstraktního myšlení, vhodně jsou zařazovány problémové úlohy z praxe. Jsou upevňovány pracovní návyky a vhodné využití matematických pomůcek. Výchovné a vzdělávací postupy předmětu Matematika směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence komunikativní – žák je veden k vyjadřování myšlenek, postupů a názorů v logickém sledu, učí se používat matematickou symboliku, porozumět a orientovat se v zápisech, tabulkách a grafech, rozvíjí se jeho přesné a stručné vyjadřování, … - kompetence pracovní – žák se učí organizovat svoji práci, využívat matematické pracovní pomůcky, dbá na čistotu a přesnost práce, … - kompetence k řešení problémů – Matematika nabízí dostatek příkladů z běžného života, učí nalézat různé varianty řešení a aplikovat v podobných situacích, vytváří dovednost vyslovit domněnku a zdůvodnit řešení na základě pokusu, učí skupinové spolupráci při řešení problémů, … - kompetence k učení - Matematika podporuje schopnost logického a abstraktního myšlení, učí používat početní operace a různé metody řešení úloh, využívá úkolů z reálného života, … - kompetence sociální a personální – Matematika posiluje sebevědomí žákovo na základě poznání, respektuje pravidla práce v týmu, uvědomuje si důsledky svého chování, respektuje druhé lidi a posiluje své sebeovládání, … - kompetence občanské – žák si uvědomuje význam ochrany zdraví člověka při práci s pomůckami, pracuje podle pokynů kompetentních osob, komunikuje s ostatními na odpovídající úrovni, … 55 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Číslo a početní operace Žák: zná číslice v číselné řadě 0 až 20, umí je napsat a přečíst, vytváří soubory zná význam méně, více, první, poslední, větší, menší apod.; porovnává přirozená čísla do 20 a soubory prvků s počtem prvků do 20; řeší slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel v oboru 0 – 20 užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti umí seřadit čísla podle velikosti; zobrazí čísla 0 – 20 na číselné ose zná a používá matematické symboly <, >, =, +, – umí zapsat, přečíst a vypočítat příklady na sčítání a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku provádí rozklad čísel (10 – 20) na desítky a jednotky spočítá prvky daného konkrétního souboru do 20, vytvoří konkrétní soubor s daným počtem prvků do 20 sčítá a odčítá čísla v oboru 0 – 10, v oboru 10 – 20 bez přechodu přes desítku, provádí zpaměti jednoduché početní operace používá sčítání a odčítání při řešení a tvoření praktických situací; řeší a tvoří jednoduché slovní úlohy řeší slovní úlohy vedoucí ke vztahům o n více (méně) Základní učivo: číselná řada (0 – 20), číselná osa vztahy menší, větší, rovno (porovnávání čísel, řešení a vytváření slovních úloh na porovnávání čísel) číslice (čtení, psaní), čtení a psaní čísel znaménka <, >, =, +, – (čtení, psaní) součet čísel bez přechodu přes desítku rozdíl čísel bez přechodu přes desítku počítání předmětů v daném souboru, vytváření různých konkrétních souborů s daným počtem prvků (do 20) sčítání a odčítání v oboru do 20 bez přechodu přes desítku řešení a vytváření jednoduchých slovních úloh na sčítání a odčítání řešení slovních úloh s využitím vztahů o n více (méně) Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů, rozhodovací schopnosti Základní učivo: hodina, den, týden, měsíc, rok krokování doplňování tabulky Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodování Mezipředmětové vztahy: Prv Vv Hv Čj Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: orientuje se v čase (umí číst a nastavit celé hodiny, zná strukturu týdne, má představu věku) popisuje jednoduché závislosti z praktického života (umí evidovat jednoduché statické i dynamické situace pomocí ikon, slov, šipek) doplňuje tabulky, schémata (umí doplnit tabulku, orientuje se ve schématech) Mezipředmětové vztahy: Prv (čas) 56 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Geometrie v rovině a v prostoru Žák: Základní učivo: geometrické rovinné útvary (kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník) orientace v prostoru (vpravo, vlevo, nahoře, dole, před, za, hned před, hned za) porovnávání: větší, menší, nižší, vyšší, stejný rozlišuje, pojmenovává a modeluje základní geometrické rovinné útvary (kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník); nachází v realitě jejich reprezentaci orientuje se v prostoru (vpravo, vlevo, nahoře, dole, před, za, hned před, hned za) geometrické útvary třídí podle tvaru, velikosti, barev Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodování Mezipředmětové vztahy: Prv Vv (obrázky stejného druhu podle počtu, znázornění slovní úlohy, užití barev, vystřihování, modelování) Pč (znázornění slovní úlohy, užití barev, vystřihování, modelování) 2. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Číslo a početní operace Žák: sčítá a odčítá v oboru do 20 s přechodem přes desítku zná číslice v číselné řadě 0 až 100, umí je napsat a přečíst, vytváří soubory umí seřadit čísla podle velikosti; zobrazí čísla 0 – 100 na číselné ose porovnává přirozená čísla do 100, řadí je vzestupně i sestupně; řeší slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel Základní učivo: sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku číselná řada (0 – 100) čtení a zápis čísel číselná osa porovnávání čísel v oboru do 100; řešení a vytváření slovních úloh na porovnávání čísel zaokrouhlování čísel na desítky 57 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností, poznávání OSV – řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Čj (čtení, psaní) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy v oboru do 100; užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti pomocí symbolů (>, <, =) zaokrouhluje daná čísla na desítky zná význam závorek, počítá příklady se závorkami, užívá závorky sčítá a odčítá čísla v oboru do 100 s přechodem přes desítku používá sčítání a odčítání při řešení praktických úloh řeší a tvoří slovní úlohy vedoucí ke sčítání a odčítání čísel v oboru do 100 řeší slovní úlohy s užitím vztahů o n více (méně) v oboru do 100 chápe spoje násobilek 2, 3, 4, 5, 10 dělí v oboru násobilek 2, 3, 4, 5, 10 užívá násobení a dělení v praktických situacích řeší slovní úlohy na násobení a na dělení řeší slovní úlohy na vztahy n krát více (n krát méně) používá přirozená čísla k vytváření situací běžného života Učivo závorky počítání po desítkách, po jedné (v oboru do 100) sčítání a odčítání násobků deseti sčítání a odčítání v oboru do 100 řešení a vytváření slovních úloh na sčítání a odčítání v oboru do 100 pojem násobek násobení jako opakované sčítání pojem činitel; záměna činitelů násobilky 2, 3, 4, 5, 10; automatizace násobilek 2, 3, 4, 5, 10 dělení v oboru těchto násobilek; automatizace dělení v oboru probraných násobilek vztahy mezi násobením a dělením v oboru těchto násobilek řešení a vytváření slovních úloh na násobení a dělení v oboru násobilek řešení a vytváření slovních úloh s využitím vztahů n krát více (n krát méně) počítání s penězi Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Vv Hv Pč Prv (slovní úlohy) Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: orientuje se v čase (pozná časové jednotky hodina, minuta, sekunda, čte časové údaje na hodinách, určuje pořadí dnů v týdnu a měsíců v roce v kontextu reálného života) provádí odhady délky a množství doplňuje tabulky, schémata (umí doplnit tabulku, orientuje se ve schématech) Základní učivo: orientace v čase, časové údaje, čtení údajů na hodinách včetně digitálních jednotky času (hodina, minuta, sekunda) sledování jednoduchých závislostí na čase jednotky:centimetr, metr, litr, kilogram doplňování tabulky 58 Průřezová témata: OSV – sociální rozvoj, poznávání lidí, mezilidské vztahy EV – základní podmínky života, vztah k životnímu prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Geometrie v rovině a v prostoru Žák: připravuje si pomůcky na rýsování (tužka, pravítko) rozezná, pojmenuje a vymodeluje základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci zná pojem bod, čára, úsečka narýsuje úsečku dané délky; porovnává úsečky podle velikosti; odhaduje a změří délku úsečky na centimetry pozná rozdíl mezi přímou a křivou čárou, kreslí křivé a rovné čáry Základní učivo: geometrické rovinné útvary (kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník, lomená čára, křivá čára, přímka, úsečka) geometrická tělesa (koule, krychle, válec, kvádr) modelování těles délka úsečky; jednotky délky (cm, m) označení bodů a úseček; rýsování úseček; měření délky úsečky na centimetry kreslení křivých a rovných čar Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování, sebepoznání a sebepojetí Mezipředmětové vztahy: Vv Pč (znázorňování, modelování) 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Číslo a početní operace Žák: provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly čte, zapisuje, vytváří soubory a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti pomocí symbolů (>, <, =) užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose (v oboru do 1 000) zaokrouhluje daná čísla na stovky, desítky sčítá a odčítá zpaměti i písemně dvojciferná čísla písemně sčítá a odčítá dvě trojciferná čísla; provádí kontrolu svého výpočtu provádí předběžný odhad výsledku řešení Základní učivo: sčítání a odčítání dvojciferných čísel zpaměti, písemně číselná řada (0 – 1 000); čtení a zápis trojciferných čísel zápis čísla v desítkové soustavě znázornění trojciferných čísel na číselné ose porovnávání čísel v oboru do 1 000; řešení a vytváření slovních úloh na porovnávání trojciferných čísel zaokrouhlování čísel na stovky, desítky počítání po stovkách, desítkách a jednotkách (v oboru do 1 000) součet a rozdíl čísel, sčítání a odčítání násobků 100, sčítání a odčítání čísel bez přechodu (s přechodem) násobků 100 59 Průřezová témata: OSV – morální rozvoj, řešení problému, komunikace OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání, sebeorganizace Mezipředmětové vztahy: Čj (čtení s porozuměním ) Vv Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace zná symboly pro násobení a dělení násobí a dělí v oboru malé násobilky dělí dvojciferné číslo jednociferným mimo obor násobilek určuje neúplný podíl a zbytek v jednoduchých případech řeší slovní úlohy s pomocí malé násobilky řeší slovní úlohy vedoucí k užití vztahů n krát více (n krát méně) Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata písemné algoritmy sčítání a odčítání písemné sčítání a odčítání, kontrola výsledku řešení a vytváření slovních úloh na sčítání a odčítání násobilky 6, 7, 8, 9; automatizace (všech) spojů násobilek dělení v oboru těchto násobilek; automatizace dělení v oboru násobilek násobení deseti násobení a dělení dvojciferných čísel jednociferným pamětné násobení dvouciferného čísla jednociferným mimo obor násobilky dělení se zbytkem, nejbližší, nižší a vyšší násobek čísla řešení a vytváření slovních úloh na násobení a dělení v oboru násobilek řešení a vytváření slovních úloh se dvěma různými početními výkony Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času; využívá jednotky času k řešení slovních úloh; zjišťuje časové údaje, které se vyskytují v jeho životě; provádí početní operace s časovými údaji popisuje jednoduché závislosti z praktického života; používá přirozená čísla k řešení reálných situací, sestavuje slovní úlohy (ceníky) doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel (doplňuje čísla v číselné řadě – vzestupně, sestupně, doplňuje řadu čísel) seznamuje se s římskými číslicemi jako prostředky k vyjádření časového údaje na budíku Základní učivo: čtení a zápis časových údajů, převody jednotek času v reálných situacích; jednotky času v reálných situacích slovní úlohy s ekonomickou tematikou (spoření, nákupy apod.) číselné řady do 100, do 1 000 tabulky Rozšiřující učivo: římské číslice (vyjádření časových údajů římskými číslicemi) 60 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Prv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Geometrie v rovině a v prostoru Žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci pojmenuje mnohoúhelník podle počtu stran třídí trojúhelníky podle délek stran modeluje stavby podle daného plánu zná jednotky délky (mm, cm, dm, m, km); převádí jednotky délky s užitím měnitele 1 000, 100, 10; jednotky délky používá k měření určí obvod jednoduchého obrazce (trojúhelník, čtverec, obdélník) sečtením délek jeho stran označí bod, krajní body úsečky, průsečík dvou přímek rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině kreslí a rýsuje rovinné obrazce ve čtvercové síti sestrojí úsečku (přímku, polopřímku) dané délky s přesností na mm; měří a odhaduje délku úsečky porovnává velikost geometrických útvarů; vyjádří rozměry geometrických útvarů ve vhodných jednotkách Základní učivo: základní útvary v rovině (přímka, polopřímka, úsečka, kružnice), rovinné obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, čtyřúhelník, mnohoúhelníky), strana rovinného obrazce trojúhelník: obecný, rovnostranný, rovnoramenný geometrická tělesa (kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel, válec) modelování staveb podle daného plánu jednotky délky (mm, cm, dm, m, km) a jejich převody obvod jednoduchého rovinného obrazce; výpočet obvodu rovinných obrazců sečtením délek jejich stran vzájemná poloha dvou přímek v rovině (rovnoběžky, různoběžky, průsečík dvou různoběžek); označování průsečíku různoběžek osově souměrné rovinné útvary čtvercová sítˇ; kreslení a rýsování rovinných obrazců ve čtvercové síti rýsování přímek; vyznačování polopřímek měření úseček s přesností na mm; odhad délky úsečky; rýsování úsečky dané délky (s přesností na mm) 61 Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování OSV – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Vv Pč Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Číslo a početní operace Žák: využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení zapisuje a čte čísla do 10 000 (do 1 000 000), zobrazí čísla na číselné ose počítá do 1 000 000 po statisících, desetitisících, tisících porovnává čísla do 1 000 000 a řeší příslušné nerovnice zaokrouhluje přirozená čísla na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky rozkládá čísla v desítkové soustavě sčítá a odčítá zpaměti i písemně do 10 000 písemně násobí jednociferným a dvojciferným činitelem písemně dělí jednociferným dělitelem ovládá pamětné dělení se zbytkem v oboru malé násobilky provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel řeší a tvoří slovní úlohy na dva až tři početní výkony řeší a tvoří úlohy vedoucí k porovnávání čísel, provádění početních výkonů s čísly v daném oboru a na vztahy o n více (méně), n krát více (méně) Základní učivo: komutativnost a asociativnost posloupnost přirozených čísel do 1 000 000; počítání po statisících, desetitisících, tisících; čtení a zápis čísel porovnávání čísel do 1 000 000 číselná osa zaokrouhlování čísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky sčítání a odčítání čísel v daném oboru vlastnosti sčítání a odčítání, vztahy mezi sčítáním a odčítáním násobení a dělení čísel v daném oboru vlastnosti násobení, vztahy mezi násobením a dělením písemný algoritmus násobení a dělení (písemné násobení jednociferným a dvojciferným činitelem, písemné dělení jednociferným dělitelem) dělení se zbytkem odhad výsledku, kontrola výpočtu užívání závorek, pořadí početních výkonů řešení slovních úloh na porovnávání čísel, na početní výkony, na vztahy o n více (méně), n krát více (méně) Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání OSV – řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Čj (psaní, čtení s porozuměním) Rozšiřující učivo: Rozvinutý zápis čísla. Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: orientuje se v čase, převádí jednotky času doplňuje tabulky, schémata, vyhledává, sbírá a třídí data čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy Základní učivo: jednotky času závislosti sběru a třídění dat diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání Mezipředmětové vztahy: Přv 62 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Geometrie v rovině a v prostoru Žák: pracuje s kružítkem určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu řeší jednoduché slovní úlohy na výpočty obsahu obdélníku a čtverce sestrojí rovnoběžky, různoběžky a kolmice narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (trojúhelník, čtverec, obdélník a kružnici) pozná souměrný útvar; určí osu souměrnosti modelováním, překládáním apod.; nakreslí souměrný útvar Základní učivo: základní útvary v rovině (kružnice, kruh) jednotky obsahu obsah čtverce a obdélníku ve čtvercové síti jednoduché slovní úlohy na výpočty obsahů obdélníků a čtverců vzájemná poloha dvou přímek v rovině, rovnoběžky, různoběžky (průsečík); kolmice, kolmost osa souměrnosti; souměrné útvary Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování, komunikace Základní učivo: slovní úlohy číselné a obrázkové řady magické čtverce prostorová představivost Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování, rozvoj schopnosti poznávání MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Přv Vv, Pč (vystřihování, obkreslování, překládání, modelování) Nestandardní aplikační úlohy a problémy Žák: řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky Mezipředmětové vztahy: Čj, Přv, Vl 63 Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Číslo a početní operace Žák: porovnává přirozená čísla zaokrouhluje přirozená čísla řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel užívá písemných algoritmů provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení názorně vyznačí polovinu, čtvrtinu celku řeší jednoduché slovní úlohy na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny, desetiny daného počtu sčítá zlomky se stejným jmenovatelem provádí základní početní operace v oboru desetinných čísel analyzuje a řeší jednoduché konkrétní situace chápe pojem desetinný zlomek a desetinné číslo umí využít desetinných čísel při převádění jednotek Základní učivo: přirozená čísla do 1 000 000 a přes 1 000 000 porovnávání a zaokrouhlování přirozených čísel zápis přirozeného čísla v desítkové soustavě početní výkony s přirozenými čísly a jejich vlastnosti písemné algoritmy početních operací odhady výsledků, kontrola výpočtu pamětné sčítání a odčítání přirozených čísel pamětné násobení a dělení přirozených čísel užití písemných algoritmů násobení, dělení přirozených čísel jednociferným a dvojciferným dělitelem slovní úlohy na jeden až dva početní výkony užití vlastností početních výkonů (komutativnost, asociativnost) pojmy celek, část, zlomek; čitatel, jmenovatel, zlomková čára; polovina, čtvrtina, třetina, desetina sčítání zlomků se stejným jmenovatelem v jednoduchých případech desetinné zlomky, psaní a čtení desetinných čísel porovnávání a zaokrouhlování desetinných čísel zápis desetinných čísel v desítkové soustavě písemné sčítání a odčítání desetinných čísel řádu desetin a setin násobení a dělení desetinných čísel 10, 100 písemné násobení desetinných čísel přirozeným číslem převádění desetinných zlomků na desetinná čísla řešení slovních úloh 64 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Vv Čj (čtení s porozuměním) Přv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Rozšiřující učivo: Dělení trojciferným dělitelem. Písemné sčítání většího počtu čísel. Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: vyhledává, sbírá a třídí data doplňuje řady čísel, doplňuje tabulky umí číst a sestavovat jednoduché tabulky, diagramy a grafy Základní učivo: jednoduché tabulky a grafy definiční obor (proměnná), závislost zakreslování jednoduchých grafů závislostí jízdní řády Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Přv, Vl Geometrie v rovině a v prostoru Žák: narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici); užívá jednoduché konstrukce sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran sestrojí rovnoběžky a kolmice rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru vypočítá obvod obdélníku a čtverce určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě; užívá základní jednotky obsahu vypočítá povrch kvádru a krychle sečtením obsahů jejich podstav a stěn řeší úlohy z praxe na výpočty obsahů obdélníku a čtverce, povrchu kvádru a krychle Základní učivo: konstrukce obdélníku, čtverce, pravoúhlého, rovnostranného a rovnoramenného trojúhelníku kružnice, kruh délka lomené čáry, obvod mnohoúhelníku vzájemná poloha dvou přímek v rovině osově souměrné útvary povrch kvádru a krychle výpočty obvodu a obsahu obdélníka a čtverce užití a převody jednotek obsahu řešení úloh z praxe Rozšiřující učivo: Síť krychle a kvádru. 65 Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování Mezipředmětové vztahy: Čj (čtení s porozuměním) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Nestandardní aplikační úlohy a problémy Žák: řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky Základní učivo: slovní úlohy číselné a obrázkové řady magické čtverce prostorová představivost Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodování, rozvoj schopnosti poznávání MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Přv, Vl Téma Nestandardní aplikační úlohy a problémy se prolíná řadou učiv po celou dobu výuky předmětu Matematika v 1. i 2. období. Formy a metody práce frontální výuka skupinová, práce ve dvojicích samostatná práce práce s pracovními listy, pracovními sešity, s učebnicí hry, doplňovačky, písničky, křížovky, soutěže kopírované materiály domácí úkoly didaktické hry a testy opakovací testy zapojování do vyhlašovaných soutěží, olympiád a další Evaluace ústní a písemné ověřování vědomostí samostatné písemné práce matematické minutovky matematické, geometrické diktáty práce v pracovních sešitech, pracovních listech ověřovací testy a další 66 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Zkratka: Ikt Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě s nimi pracovat a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Potřeba těchto dovedností je v současné době nesporná, stále narůstající. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie je povinně zařazena na první u druhý stupeň základního vzdělávání. Získání dostatečných vědomostí a dovedností v této oblasti je v současné tzv. informační sopečnosti nezbytným předpokladem pro uplatnění člověka na trhu práce i podmínkou pro efektivní rozvíjení profesní a zájmové činnosti. Zvládnutí využívání výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje současnému člověku vzdělávat se kdykoli a kdekoli. Tento způsob získávání informací odlehčuje od pamětního učení a přitom významně rozšiřuje množství dostupných informací ve srovnání s tím, jak tomu bylo ve škole dříve. Prostředky ICT v současnosti ve škole i mimo ni doplňují a rozšiřují standardní učební pomůcky. Vybavenost školy komunikačními a informačními technologiemi dosahuje standardu (viz školní „Plán ICT“), je třeba neustále ji zlepšovat – obnovovat a rozšiřovat hardwarové i softwarové vybavení. Výuka vzdělávacího oboru Ikt vede žáky k aplikaci schopností pracovat s výpočetní technikou, standardním softwarem a s informačními zdroji ve všech vzdělávacích oblastech základního i dalšího vzdělávání. V základním vzdělávání je třeba úzké mezipředmětové spolupráce, protože oblast Ikt je součástí všech ostatních vzdělávacích oblastí základního vzdělávání. Výuka Ikt byla v učebním plánu zařazena po jedné vyučovací hodině týdně do 5. a 6. ročníku. Podle stávající situace školy a zájmu žáků budou nabízeny související předměty formou volitelných, nepovinných předmětů a zájmových aktivit. Nabízíme např. Počítače pro školáky, Psaní na PC aj. Dalším prostorem pro uplatnění Ikt je využití počítačů, výukových programů a internetu ve výuce jiných předmětů na 1. i 2. stupni. Spolupráce učitele Ikt s vyučujícími jiných předmětů je v tomto směru nezbytná a bude se rozvíjet a prohlubovat během realizace ŠVP Škola dobrých základů 1. Je třeba uvést i využití Ikt při vzdělávání žáků se SVP a možnost zapojení žáků 1. i 2. stupně do zájmových kroužků se zaměřením na počítače. K rozvoji kompetencí v této oblasti slouží také hodiny vyhrazené v učebně IKT pro samostatnou práci žáků. Naše škola je pro případnou specializaci a rozšíření výuky Ikt limitována počtem žáků ve třídách. Vzhledem k našim zkušenostem lze předpokládat, že o rozšířenou výuku bude mít zájem jen omezený počet žáků. Proto s těmi, kteří budou v oblasti Ikt prokazovat mimořádné nadání, bude nutné pracovat individuálně. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie svým zaměřením rozvíjí všechny klíčové kompetence žáka. Cílem výuky je vedení žáka: − k poznání významu informací a práce s nimi − k využívání moderních informačních a komunikačních technologií v rozsahu základních znalostí práce s technickým a programovým vybavením počítače a dalších prostředků IKT − k porozumění základním principům toku informací od jejich vzniku, přes způsob přenosu, zpracování a jejich ukládání na média až k vyhledávání, třídění a praktickému využití 67 Škola dobrých základů 1 − − − − − − − − − − − − ke schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při práci s počítačem a s informacemi algoritmické a později analytické myšlení k porovnávání informací a poznatků z většího množství různých zdrojů, k prověřování věrohodnosti získaných informací k využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového softwaru ke zvýšení efektivnosti učení a k získání dovedností při organizaci práce k porozumění významu Ikt pro zpracování, uchování a sdílení informací, simulaci a modelování různých jevů a procesů – příroda, společnost k tvořivosti při plnění zadaných úkolů a při prezentování výsledků jeho vlastní práce s využitím technického a programového vybavení ke schopnosti správné a zdravé komunikace s ostatními prostřednictvím Ikt k rozvíjení spolupráce s ostatními při společném plnění zadaných úkolů k prezentaci získaných kompetencí rodičovské a široké veřejnosti, k předávání zkušeností k uvědomění si a respektování práv duševního vlastnictví při využívání SW a informací z internetu k zaujetí odpovědného, etického přístupu k obsahu dat, s nimiž se lze setkat na internetu, ke schopnosti rozlišit informace závadné od nezávadných ke zdravému způsobu práce s IKT – správné hygienické návyky, racionální využívání Ikt ve volném čase, uvědomování si nebezpečí vyplývajících ze sedavého způsobu práce s PC, vliv na zrak aj. k šetrnému, bezpečnému zacházení a ohleduplné práci s výpočetní technikou Kompetence k učení: - žák vybírá a využívá vhodný software a zdroje informací - vyhledává a třídí informace, využívá je při učení, tvůrčích činnostech a v praktickém životě - pracuje se souvisejícími termíny, znaky a symboly, dává je do souvislostí a propojuje do celků - používá vědomosti, dovednosti a schopnosti z jiných oblastí, uvědomuje si souvislosti - pracuje samostatně, učí se dosáhnout cíle a odstraňovat překážky při učení aj. Kompetence k řešení problémů: - žák promyslí a naplánuje řešení zadaného problému, vybere vhodný software, vyhledá související informace - je veden k řešení úkolů a problémů různými cestami, nachází a navrhuje varianty řešení - je schopen pracovat samostatně i spolupracovat a pomáhat s řešením problémů druhým, přitom se nevzdává a snaží se dosáhnout svého cíle - ověřuje si správnost provedení úkolu, osvědčené postupy používá při řešení obdobných problémů - užívá kritické myšlení při práci s informacemi, rozhoduje se uváženě, umí obhájit i vyhodnotit své výsledky Kompetence komunikativní - naučí se vyjadřovat, naslouchat a diskutovat, kultivuje svůj slovní a textový projev, k tomu využívá IKT - projevuje se vhodně - pracuje s různými typy dat – texty, tabulky, grafy, obrázky, hudba, video - využívá různé prostředky datové komunikace – PC, mobilní telefon, webkamera aj. - využívá ke komunikaci pomocí prostředků Ikt znalosti z anglického jazyka - učí se asertivitě při komunikaci, užívá získané dovednosti při spolupráci s vrstevníky či s dospělými lidmi Kompetence sociální a personální - žák se učí spolupráci ve skupině, spolupráci s vyučujícím - podílí se na vytváření pravidel práce v týmu - projevováním ohleduplnosti a úcty k druhým utváří vzájemné vztahy při výuce, bere ohled na názory jiných - naučí se, že spolupráce vede ke zvýšení produktivity práce - sebehodnocením a sebeovládáním se podílí na vlastním rozvoji 68 Škola dobrých základů 1 Kompetence občanské - žák prostřednictvím Ikt získává informace o společnosti v místním, státním i globálním měřítku a zaujímá k nim postoj - je schopen orientovat se ve zdrojích informací o státní správě, zákonodárství aj. - akceptuje právní předpisy, se kterými se prostřednictvím Ikt seznámil - učí se respektovat, ctít a chránit tradice a kulturní a historické dědictví země, získává vztah ke kultuře, sportu, k osobnostem - v místním i globálním rozsahu si umí vyhledat informace o stavu životního prostředí a zaujmout k nim postoj, vyjádřit své názory - ví, kde hledat informace o zdraví a zdravém životním stylu Kompetence pracovní - žák získá dovednosti pro správné, bezpečné a účelné užívání počítače a ostatní techniky - zachází hospodárně s prostředky Ikt (hardware, software, tisk, datová média, …) - bezprostředně využívá prostředky Ikt jako nástroj pro svou práci, pro další vzdělávání a osobnostní rozvoj - chápe význam IKT v praktickém životě a jeho neoddělitelnost od převážné většiny pracovních činností 1. stupeň 1. – 4. ročník Žák se během vzdělávání v ostatních oblastech dostává do kontaktu s počítačem v rámci výuky některých předmětů. Používá výukové programy a učí se ovládat počítač prostřednictvím her. Seznámí se s různými prostředky Ikt. Přitom získává základní dovednosti při práci s počítačem: − seznámení se řádem učebny (v rámci školního řádu) − správné spuštění a vypnutí PC − monitor − ovládání myši − seznámení s klávesnicí, důležité klávesy (Delete, Enter, Backspeace, Caps Lock, mezerník, Shift, Alt, Control, …), orientace na klávesnici − přihlášení do školní počítačové sítě, uživatelské heslo − nabídka Start − dětský software – výuka, hry − specializovaný software – dopravní výchova (4. ročník) − další periferní zařízení – tiskárna a tisk, reproduktory, … − správné sezení u PC a související návyky, čas strávený u PC, zásady bezpečnosti práce s elektrospotřebiči Už v prvním období se žák učí pracovat s internetem: − základy práce s prohlížečem − základy orientace na internetu − základy vyhledávání informací − úvod do komunikace prostřednictvím internetu – email, chat V tomto období jsou prostředky Ikt formou výuky konkrétního tématu, žák sleduje činnost učitelky nebo pracuje pod jejím vedením (např. v Čj nebo M aj.). Nenásilnou formou se setkává s pojmy data, informace, soubor, ukládání, operační systém atd. Lze očekávat, že již nyní se mezi žáky projeví rozdíly ve schopnostech používat výpočetní techniku (vlastní mobil, počítač doma, dostupnost internetu ve volném čase, předpoklady pro práci s PC, …), s nimiž bude muset vyučující Ikt v budoucnosti pracovat. Využití Ikt na 1. stupni vyžaduje dostatečné kompetence v této oblasti na straně vyučujících – viz požadavky Standardu ICT ve škole, další vzdělávání učitelů a samostudium, vzájemná koordinace práce mezi učiteli. Rovněž je třeba, aby škola měla pro práci s touto věkovou skupinou žáků odpovídající softwarové vybavení. 69 Škola dobrých základů 1 5. ročník Učivo Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ÚVOD Základní učivo: stručně o historii PC počítače dnes – ICT řád učebny IKT BOZ při práci s PC, hygiena práce u počítače Žák: stručně řekne, jak se ubíral vývoj výpočetní techniky vlastními slovy na příkladech ukáže, co jsou informace, data, co jsou informační a komunikační technologie zná obsah řádu učebny výpočetní techniky a svou povinnost jej dodržovat, ví, kde řád najde zná zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s počítačem, formuluje zásady postupu při zásahu elektrickým proudem zná správné umístění počítače, klávesnice, myši a monitoru vzhledem ke zdrojům světla, zdravé nastavení sezení uživatele u PC, uvědomuje si, jak dlouhý čas práce s PC je optimální pro daný věk Průřezová témata: OSV – seberegulace a sebeorganizace, sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Žák: si osvojí základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje stručně vlastními slovy řekne, co je informatika a co znamená pojem komunikace a technologie popíše počítač a jeho součásti, uvede pojem základní deska, paměť, procesor, pevný disk, skříň počítače, monitor, klávesnice, myš, reproduktor, mechanika CD/DVD, disketa, CD, DVD, paměť flash aj. uvede příklady periferních zařízení – tiskárna, skener, hrací konzole, digitální fotoaparát bezpečně ovládá správné spuštění a vypnutí PC, pozná na různých přístrojích tlačítko I/O řekne, co je program a uvede příklady programů a aplikací popíše význam a v požadovaném a věku odpovídajícím rozsahu i funkce operačního systému, uvede příklady OS, pojmenuje OS používaný při výuce řekne, co je ikona, okno, složka, soubor, používá průzkumník pracuje s nabídkou Start, orientuje se v ní seznámí se s prostředím souborového manažeru vlastními slovy popíše, co je počítačová síť, uvede základní vlastnosti a prvky sítě Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání EGS – Evropa a svět nás zajímá VDO – občan, občanská společnost a stát MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM Základní učivo: základní pojmy – seznámení s počítačem počítač – co se skrývá uvnitř? klávesnice, myš, další přídavná zařízení operační systém program a aplikace počítačová síť 70 Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj M Pč Škola dobrých základů 1 Učivo Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy bez problémů užívá školní počítačovou síť zopakuje svými slovy, co je internet, prohlížeč, web, e-mail, chat formuluje, co je software a hardware, rozliší od sebe prvky SW a HW řekne, co jsou autorská práva a co znamená ochrana duševního vlastnictví VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Základní učivo: internet – celosvětová počítačová síť prohlížeč elektronická komunikace – pošta, telefonování, chat Žák: definuje internet, prokáže pochopení základních pojmů – server, lokální stanice, hub, síť (drátová, bezdrátová), připojení, IP adresa, surfování, web, portál, doména, uživatelské jméno, heslo, aj. uvede, jak informace vznikají, jak se předávají, mění (transformují), zpracovávají, rozšiřují (distribuují), uchovávají se setká s pojmem databáze umí použít základní prvky dvou různých internetových prohlížečů, aplikaci spustí, využívá její funkce vyhledá zadané webové stránky, pracuje s hypertextovými odkazy, vyhledává, třídí a využívá informace podle zadání spojuje si práci s internetem se vzděláváním v ostatních předmětech komunikuje pomocí internetu – umí založit e-mailovou schránku na veřejném serveru, přihlásit a odhlásit se, odeslat zprávu, přečíst přijatou zprávu, uložit si kontakt, pod vedením učitele komunikuje pomocí dalších aplikací (chat, konference, ICQ, …) a zařízení – mobilní telefon, webkamera aj. volí jednoduché a účinné cesty řešení problémů, nedá se odradit neúspěchem je poučen o nutnosti ochrany své identity při práci s internetem Průřezová témata: EGS – Objevujeme Evropu a svět, OSV – kreativita, poznávání lidí, komunikace, mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti VDO – občanská společnost a škola MV – fungování a vliv médií ve společnosti MKV – lidské vztahy, multikulturalita EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Žák: se orientuje v alfanumerické části klávesnice, umí psát velká a malá písmena, užívá českou abecedu, dokáže napsat písmena s čárkou, háčkem, kroužkem včetně ď, ť, ň, Ů, ü aj. a použít je ve slovech, použije znaky -, %, „uvozovky“, §, aj., přepne klávesnici z české na anglickou a zpět, zná funkci tlačítka Caps Lock používá numerickou část klávesnice, zná funkci tlačítka Num Lock Průřezová témata: OSV – seberegulace a sebeorganizace MV – struktura a tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, M, Vl, Přv, Pč ORIENTACE NA KLÁVESNICI Základní učivo: abecední pole číslicové pole funkční klávesy důležitá tlačítka 71 Škola dobrých základů 1 Učivo Očekávané výstupy bezpečně najde klávesy F1 – F12, ví o možnosti jejich použití v různých aplikacích bez dlouhého hledání dokáže použít klávesy: mezerník, Enter, Shift, Ctrl, Delete, Insert, Backspeace, Home, End, kurzorové klávesy aj. ví o existenci klávesových zkratek psaní na počítači podle platných norem se učí v programu Deseti prsty Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Základní učivo: práce s textem práce s obrázky Žák: si osvojí základní dovednosti při práci s textovým editorem: otevření souboru, psaní jednoduchého textu uložení souboru, zálohování souboru umí použít Poznámkový blok, seznámí se s typem souboru .txt používá textový editor, učí se pracovat s aplikací – mění nastavení textu (typ a řez písma, velikost, barva, odstavce, zarovnávání aj.), používá příkazy z lišty – soubor, úpravy, …, seznamuje se s klávesovými zkratkami a jejich funkcí v aplikaci, učí se kopírovat a vkládat text, poznává kontrolu pravopisu aj. porovná soubor typu .txt se souborem vytvořeným v užívaném textovém editoru, srovná objem dat umí základy práce s obrázky v textovém editoru využívá psaný text k práci v jiných předmětech (pozn.: spolupráce vyučujících při zadávání úkolů) pracuje s aplikací Malování: vytváří vlastní obrázky, upravuje obrázky vyhledané na internetu, otevře nový soubor, uloží jej, zavře, otevře již existující soubor atd., seznámí se s typem souboru .bmp, .gif, .jpeg zná funkce aplikace Malování: tužka, guma, plechovka, kapátko, sprej, štětec, barvy, předdefinované tvary, lupa, pracuje s písmem v obrázku dokáže vybírat, označovat, kopírovat, mazat, užívá klávesové zkratky pro jednotlivé úkony, umí upravit velikost obrázku OPAKOVÁNÍ UČIVA 72 Průřezová témata: OSV – kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, struktura a tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu Mezipředmětové vztahy: Čjl, Aj M Vv další předměty dle spolupráce učitelů Škola dobrých základů 1 Formy a metody práce frontální výuka samostatná práce práce ve skupině projekty různého rozsahu práce s internetem, elektronická pošta, chat, ukázka e-learningu doplňování, testy, nákresy, schémata práce s pracovními listy, výukovými texty, učebnicí práce s výpočetní technikou práce s datovými médii psaní na PC – naučné texty z jiných oborů elektronické encyklopedie a slovníky výukové programy do různých předmětů vyhledávání, kritické čtení, zpracování, třídění informací tvorba vlastních dokumentů, obrázků zdůrazňování mezipředmětových vztahů a další Evaluace se způsobem hodnocení výsledků vzdělávání v Ikt budou žáci seznámeni vždy předem ústní a písemné ověřování vědomostí kontrolní práce písemné, ověřovací testy kontrolní práce v elektronické podobě práce v pracovních sešitech, pracovních listech samostatné práce malého (dokumenty, obrázky, e-maily, …) a většího rozsahu (projekty, skupinové projekty, referáty, …) práce s informacemi – vyhledávání, zpracování, třídění, využití hodnocení správných uživatelských dovedností a návyků práce žáka se SW práce žáka s HW účast žáků v soutěžích z oblasti ICT a další 73 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Zkratka: Prv Charakteristika vzdělávacího oboru V 1. až 3. ročníku jsou vzdělávacímu oboru Prvouka určeny 2 hodiny týdně. Vzdělávací obor se zaměřuje na nabytí nových dovedností a poznatků z oblasti Člověk a jeho svět. Výuka probíhá v kmenové třídě, pracovně IKT, okolí školy (využití přírodních podmínek), při exkurzích a metodických vycházkách. Vede k rozvoji schopností pozorování, k utváření kladného vztahu k přírodě, ke svému zdraví i zdravému způsobu života a ochraně životního prostředí. K osvojování základních dovedností a vzdělávání v dané oblasti přispívá i vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací. Při upevňování pracovních návyků pak pomáhá také propojování vzdělávací oblasti s reálným životem. Do Prvouky jsou zahrnuty základní znalosti a dovednosti z oblasti Člověk a zdraví, obor Výchova ke zdraví. Výchovné a vzdělávací postupy předmětu Prvouka směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské – žák se učí respektovat názory ostatních, seznamuje se s chodem školy a svou rolí žáka, seznamuje se s přírodou ve svém okolí, péče o zdraví a zdravý způsob života, ochrany životního prostředí, … - kompetence sociální a personální – žák se učí pracovat při skupinové práci, podílí se na utváření pracovní atmosféry v týmu, učí se sdělit svůj názor v diskuzi, … - kompetence komunikativní – žák komunikuje na odpovídající úrovni, učí se naslouchat druhým a vhodně reagovat, učí se vyhledávat nové informace, … - kompetence k učení – žák poznává různé způsoby a metody učení, získané poznatky se učí využít, projevuje ochotu učit se, … - kompetence pracovní – žák rozvíjí pracovní dovednosti, dovede chránit své zdraví při práci, používá bezpečně různé nástroje a materiály,… - kompetence k řešení problémů – žák se učí pochopit problém, podílí se dle svých možností na řešení vzniklého problému, učí se používat vlastní úsudek a zkušenost, … 74 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Místo, kde žijeme Žák: poznává prostory školy, orientuje se ve škole dodržuje školní režim a řád, dodržuje organizaci práce ve škole, orientuje se v prostoru třídy, dodržuje pracovní návyky ve vyučovací hodině, hygienické návyky o přestávce dodržuje základy sebekázně, sebeobsluhy dodržuje zdravé návyky, uklízí pracovní místo, správně sedí a stojí, nosí aktovku dodržuje bezpečnost při příchodu a odchodu do školy osvojuje si vhodné formy chování ke spolužákům, kamarádům, dospělým a cizím lidem Základní učivo: škola prostředí školy – prostředí třídy, místo v lavici, činnosti ve škole okolí školy bezpečná cesta do školy,domov, orientace v místě bydliště mezilidské vztahy Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině/třídě), Psychohygiena (dobrá organizace času), Seberegulace a sebeorganizace (cvičení sebekontroly, sebeovládání) Mezipředmětové vztahy: Tv, Vv Lidé kolem nás Žák: rozlišuje příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků, vztahy mezi nimi odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině, soužit lidí Základní učivo: moje rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy zaměstnání chování lidí soužití lidí Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí) Mezipředmětové vztahy: Vv, Pč Základní učivo: orientace v čase a časový řád – režim dne, kalendáře, roční období, generace současnost a minulost v našem životě – bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky Průřezová témata: OSV – Sebepoznání a sebepojetí (já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně) Lidé a čas Žák: využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti uplatňuje elementární poznatky o sobě, lidské společnosti, o práci lidí, zvycích – vánoční zvyky, velikonoční zvyky 75 Mezipředmětové vztahy: Čj, Hv, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Rozmanitost přírody Žák: pozoruje, popíše a porovnává viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích pozoruje projevy rostlin a živočichů v různých ročních obdobích určuje a třídí části rostlin třídí a určuje živočichy podle znaků, uvede příklady výskytu pojmenuje mláďata domácích zvířat rozlišuje některé aktivity člověka, které mohou přírodu i člověka podporovat nebo poškozovat Základní učivo: pozorování proměn přírody - podzim, zima, jaro, léto (země ve vesmíru – den a noc, roční období) život v parku, v lese, v sadu, v zahradě, na poli (životní podmínky) pozorování životních projevů živočichů v zimě stavba těla rostlin živočichové ve volné přírodě hospodářská (domácí) zvířata a jejich mláďata vztah člověka a přírody ochrana přírody Průřezová témata: EV – Ekosystémy (park, les, sad, zahrada, pole), Vztah člověka k prostředí (příroda obce a její ochrana) Základní učivo: člověk – poznáváme své tělo, osobní hygiena, péče o zevnějšek péče o zdraví, zdravá výživa - denní režim, nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce, krizové situace (šikana, týrání, brutalita) situace hromadného ohrožení Průřezová témata: OSV – Sebepoznávání a sebepojetí (moje tělo), Psychohygiena (relaxace, hledání pomoci při potížích) Mezipředmětové vztahy: Pč Vv Člověk a jeho zdraví Žák: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných, zná důležitá telefonní čísla uplatňuje základní pravidla silničního provozu (chodec) chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc reaguje adekvátně na pokyny dospělých 76 Mezipředmětové vztahy: Tv Škola dobrých základů 1 2. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: uvádí plnou adresu orientuje se v členění domu bezpečně se orientuje v nejbližším okolí bydliště zná nejkratší trasu domov - škola správně se chová na ulici, hřišti, parku, dopravních prostředcích pojmenovává nejdůležitější části obce orientuje se v obci, zná dopravní prostředky v obci zná nejdůležitější telefonní čísla projevuje zájem o významná místa obce popisuje základní činnosti člověka v krajině a jejich vlivy na životní prostředí Základní učivo: domov - orientace v místě bydliště, prostředí domova škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec, místní krajina – její části, minulost a současnost obce, význačné budovy okolní krajina – působení lidí na krajinu a životní prostředí, naše vlast – domov, národ, samospráva Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Místo, kde žijeme Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, třídě) Mezipředmětové vztahy: Vv, Pč, Čj Lidé kolem nás Žák: rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům vyjádří na základě zkušeností základní vztahy mezi lidmi, dodržuje pravidla pro soužití ve škole rozpozná ve svém okolí chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva vhodně se chová v různých situacích a uplatňuje základní pravidla slušného chování řeší spory nenásilným způsobem, chápe nevhodnost neslušných a hrubých výrazů orientuje se ve vlastnictví osobním, společném, používá peníze v běžných situacích Základní učivo: rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, zaměstnání soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, pomoc nemocným chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování právo a spravedlnost – práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy vlastnictví – osobní, společné, majetek, peníze 77 Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (chování podporující dobré vztahy, respektování), Hodnoty, postoje, praktická etika (pomáhající a prosociální chování) Mezipředmětové vztahy: Pč Vv Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Lidé a čas orientuje se v čase, určuje čas podle hodin a kalendáře pojmenovává názvy dnů, měsíců, ročních období a jejich sled dodržuje základní pravidelné činnosti denního režimu orientuje se v etapách průběhu lidského života používá kalendář, sleduje data narození členů rodiny orientuje se v etapách průběhu lidského života rozeznává současné a minulé uplatňuje poznatky o lidské společnosti, práci lidí, zvycích a tradicích, porovnává současnost a minulost Základní učivo: orientace v čase a časový řád – určování času, dějiny jako časový sled událostí, kalendář, generace, režim dne, roční období současnost a minulost v našem životě – průběh lidského života, předměty denní potřeby, státní svátky Průřezová témata: OSV – Psychohygiena (dobrá organizace času) Základní učivo: Země ve vesmíru – den a noc, roční období příroda – podzim( v zahradě – sklizeň ovoce a zeleniny, na poli, v lese) – zima ( v zahradě, na poli, v lese) – jaro, léto jehličnaté a listnaté stromy zvířata – znaky života, životní potřeby, projevy, průběh a způsob života, stavba těla, význam v přírodě a pro člověka rostliny – znaky života, životní potřeby, projevy, průběh a způsob života, stavba těla, význam v přírodě a pro člověka ochrana přírody – ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, ochrana a tvorba životního prostředí Průřezová témata: EV – Vztah člověka k prostředí (naše obec, příroda obce a její ochrana), Ekosystémy (zahrada, pole, les) Základní učivo: člověk – lidské tělo (popis), životní projevy Průřezová témata: OSV – Sebepoznávání a sebepojetí Mezipředmětové vztahy: Vv, Tv Rozmanitost přírody Žák: popisuje proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích chápe příčiny některých přírodních jevů a zákonitostí zkoumá společenstva ve vybraných lokalitách, nachází shody a rozdíly daných prostředí, vzájemné vztahy roztřídí některé živočichy a rostliny podle určujících znaků, uvede příklady výskytu ve známé lokalitě rozlišuje některé aktivity člověka, které mohou člověka i přírodu poškozovat, podporovat Mezipředmětové vztahy: Vv Čj Pč M Člověk a jeho zdraví Žák: popisuje základní rozdíly mezi lidmi, mezi lidmi a jinými živočichy 78 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo určuje základní části lidského těla, popisuje nejdůležitější lidské smysly orientuje se v etapách průběhu lidského života uplatňuje základní návyky osobní hygieny dodržuje základní pravidelné činnosti denního režimu chápe škodlivé vlivy sladkých, tučných aj. pokrmů a jejich nadměrné konzumace uplatňuje zásady zdravého stravovacího a pitného režimu rozpoznává příznaky běžných nemocí, včas o nich informuje dospělého chápe význam pohybových činností pro zdraví a odpočinek uplatňuje pravidla účastníků silničního provozu, chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc reaguje adekvátně na pokyny dospělých a potřeby, vnitřní orgány (seznámení), lidské smysly, kostra ( seznámení), péče o zdraví, zdravá výživa – denní režim (hygienické návyky), potraviny, výživa, nemoc, úraz, první pomoc, pohybový režim osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu (role chodce), krizové situace (známá telefonní čísla) situace hromadného ohrožení Průřezová témata Mezipředmětové vztahy (moje tělo), Psychohygiena (relaxace) Mezipředmětové vztahy: Tv 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Místo, kde žijeme Žák: orientuje se v obci, ve městě poznává život lidí v minulosti - pověsti zajímá se o kulturní a společenský život v obci zajímá se o životní prostředí, v obci určuje světové strany, pracuje s mapou, plánem, orientuje se v krajině rozlišuje krajinu podle nadmořské výšky a barev na mapě pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, v obci popisuje základní činnosti člověka v krajině a jejich vlivy na životní prostředí Základní učivo: domov – prostředí domova (rodiště, rodina), orientace v místě bydliště, škola – prostředí školy, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec, místní krajina – části obce, poloha v krajině, minulost, současnost obce, význačné budovy, dopravní síť okolní krajina – orientace v krajině – světové strany povrch krajiny, barvy na mapě, voda 79 Průřezová témata: VDO – Občanská společnost a škola (spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci) EV – Vztah člověka k prostředí (příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy seznamuje se s vodstvem ve své obci a v blízkém okolí rozezná a pojmenuje státní symboly, hlavní město seznamuje se mapou – barvy na mapě (zemský povrch, vodstvo) Učivo v krajině, využití krajiny naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení, státní správa, státní symboly mapa ČR - vysvětlivky Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: M, Čj, Vv Lidé kolem nás rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům vyjádří na základě zkušeností základní vztahy mezi lidmi, dodržuje pravidla pro soužití ve škole rozpozná ve svém okolí chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva vhodně se chová v různých situacích a uplatňuje základní pravidla slušného chování řeší spory nenásilným způsobem, chápe nevhodnost neslušných a hrubých výrazů Základní učivo: rodina – život a funkce rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, zaměstnání soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování právo a spravedlnost – práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (chování podporující dobré vztahy) VDO – Občan, občanská společnost a stát (práva a povinnosti občana – žáka) Základní učivo: orientace v čase – čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, letopočet současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, předměty denní potřeby, průběh lidského života, lidé technika, věci kolem nás báje, mýty, pověsti Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv Lidé a čas Žák: seznamuje se s časem jako fyzikální veličinou srovnává na vybraných ukázkách způsob života a práce předků rozeznává současné a minulé seznamuje se s lidskými vynálezy sleduje činnosti různých strojů poznává různé materiály a jejich využití poznává základní vlastnosti předmětů, skupenství, tvar, rozměr, hmotnost, teplota, struktura pozoruje a porovnává předměty a jejich vlastnosti poznává život lidí v minulosti - pověsti 80 Mezipředmětové vztahy: Čj – čtení Vv Pč Škola dobrých základů 1 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Očekávané výstupy Učivo Žák: pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti objevuje vlastnosti vody a jejich skupenství, oběh vody v přírodě, seznamuje se s možnostmi ochrany vodních zdrojů seznamuje se se složením půdy, jejími vrstvami seznamuje se s planetami naší sluneční soustavy seznamuje se se živou přírodou, rozděluje ji na rostliny, houby, živočichy, popíše stavbu těla rostlin, hub a živočichů uvádí příklady rostlin a živočichů, chápe jejich vzájemné propojení v přírodě uvádí na konkrétních příkladech negativní vliv člověka na přírodu, rozlišuje některé aktivity člověka, které mohou člověka i přírodu poškozovat, podporovat Základní učivo: látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti a porovnávání látek voda a vzduch – výskyt, vlastnost a formy vody, koloběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život půda – vznik půdy a její význam Země a vesmír – sluneční soustava rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla, význam v přírodě a pro člověka rovnováha v přírodě – základní společenstva ohleduplné chování v přírodě a ochrana přírody – ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy Průřezová témata: EV – Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí Základní učivo: lidské tělo - životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou partnerství, rodičovství – rodina a partnerství péče o zdraví, zdravá výživa – denní, pitný, pohybový režim, zdravá strava, nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc návykové látky a zdraví – odmítání návykových látek, počítače osobní bezpečí – bezpečné chování Průřezová témata: OSV – Sebepoznání a sebeorganizace (moje tělo), Psychohygiena (dobrá organizace času) Rozmanitost přírody Mezipředmětové vztahy: M Čj Vv, Pč Člověk a jeho zdraví Žák: určuje základní části lidského těla včetně nejdůležitějších vnitřních a vnějších orgánů a jejich funkcí, uplatňuje elementární znalosti o lidském těle chápe vzájemné role členů rodiny pečuje o vlastní zdraví uplatňuje základní návyky osobní hygieny dodržuje základní pravidelné činnosti denního režimu chápe škodlivé vlivy sladkých, tučných aj. pokrmů a jejich nadměrné konzumace uplatňuje zásady zdravého stravovacího a pitného režimu 81 Mezipředmětové vztahy: Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy rozpoznává příznaky běžných nemocí, včas o nich informuje dospělého chápe význam pohybových činností pro zdraví a odpočinek uplatňuje pravidla účastníků silničního provozu, chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc reaguje adekvátně na pokyny dospělých Učivo v silničním provozu (v roli chodce a cyklisty), krizové situace (šikana, týrání, pohlavní zneužívání) situace hromadného ohrožení Evaluace skupinová práce práce jednotlivců pracovní listy ústní ověřování vědomostí testy hry, soutěže, doplňovačky modelové situace projektové vyučování a další Formy a metody práce skupinová práce, práce ve dvojicích frontální výuka práce s mapou práce s pracovními listy, s časopisy, encyklopediemi… práce s PC hry, doplňovačky video pozorování přírodnin pozorování v prostředí řešení problémových úkolů besedy s ochránci přírody prohlížení atlasů popisování a třídění obrázků a další 82 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Vlastivěda Zkratka: Vl Charakteristika vzdělávacího oboru Ve 4. a 5. ročníku jsou vzdělávacímu oboru Vlastivěda věnovány 2 hodiny týdně. Vlastivěda zahrnuje základy poznatků a dovedností, které se dále rozvíjejí na 2. stupni základního vzdělání. K osvojování oboru přispívá i vlastní prožitek žáka – setkávání se s minulostí formou rozvíjejí nadstavbových aktivit a činností nad rámec vyučovacího předmětu. Získané poznatky a dovednosti vedou k postupnému získávání a upevňování nových pracovních návyků. Výchovné a vzdělávací postupy předmětu Vlastivěda směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: kompetence občanské – učí se respektovat názory ostatních, zná základní práva a povinnosti občanů, respektuje společenské normy, chápe nebezpečí xenofobie a rasismu, učí se hrdosti na svou zem a její historické dědictví, … kompetence sociální a personální – žák spolupracuje při skupinové práci, podílí se na utváření pracovní atmosféry v týmu, posiluje své sebevědomí, má povědomí o základních mravních hodnotách ve společnosti, rozpoznává rizikové chování, … kompetence komunikativní – žák rozumí obsahu přiměřeného sdělení, umí naslouchat druhým a vhodně reagovat, dokáže vyhledávat nové informace, … kompetence k učení – žák využívá vhodné způsoby a metody pro učení, učí se propojovat získané poznatky do širších celků, pracuje s učebnicemi a dalšími materiály a učebními pomůckami, dokáže vyhledávat nové informace, … kompetence pracovní – žák se učí efektivně organizovat svou práci, podílí se dle svých možností na společné práci a učí se posuzovat výsledek své práce i práce společné, dovede pracovat podle pokynů vyučujícího, … kompetence k řešení problémů – žák se učí chápat problém, hledat vhodné informace a podílet se na jeho řešení, dovede požádat o radu, ví, kam se obrátit o pomoc v případě potřeby, … 83 Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák: určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství i kultury, posuzuje jednoduchým způsobem jejich význam rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam Základní učivo: domov – orientace v místě bydliště obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, seznámení s mapou místní oblasti okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo, rostliny a živočichové, vliv krajiny na život člověka a působení lidí na krajinu, životní prostředí, orientační body a linie a světové strany regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod naše vlast – domov, krajina, národ, státní symboly, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování; formy participace občanů v politickém životě, občan, občanská společnost a stát MKV – kulturní diference EV – základní podmínky života, ekosystémy, vztah člověka k prostředí Základní učivo: orientace v čase a časový řád – dějiny jako časový sled událostí, letopočet, kalendáře současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, státní svátky a významné dny regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj Průřezová témata: MKV – kulturní diference, multikulturalita, etnický původ, lidské vztahy VGS – jsme Evropané OSV –rozvoj schopností poznávání, MV – fungování médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Přv, Čj, Hv, Vv LIDÉ A ČAS Žák: pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti srovnává na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik 84 Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák: určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu pracuje s vlastivědnou mapou ČR a Evropy, vyhledává jednoduché údaje o přírodninách, podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledává typické regionální zvláštnosti (přírody, osídlení, hospodářství, kultury), posuzuje jejich význam z různých hledisek: přírodní, historické, politické, správní, vlastnické zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovnává způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích Základní učivo: okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí (ochrana a tvorba ŽP) regiony ČR – Praha a kraje ČR, poloha, povrch, vodstvo, zemědělství a průmysl, dopravní síť, atraktivity cestovního ruchu regionu, výroba, služby a obchod, regionální zvláštnosti, regionální tradice naše vlast – ČR jako demokratický stát Evropa a svět – některé evropské státy, EU, kontinenty, cestování Mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí; lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – stavba mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu OSV – rozvoj schopností poznávání VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování MKV – princip sociálního smíru a solidarity, multikulturalita EGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané Základní učivo: orientace v čase a časový řád – dějiny jako časový sled událostí, letopočet současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, státní svátky a významné dny regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj Průřezová témata: VDO – občan, občanská společnost a stát OSV – rozvoj schopností poznávání MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu Mezipředmětové vztahy: Přv, Vv, Čj, Cj LIDÉ A ČAS Žák: pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik 85 Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy dle možností využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých a movitých kulturních památek Evaluace skupinová práce práce jednotlivců práce s pracovními listy, pracovními sešity, učebnicemi didaktické testy ústní ověřování znalostí samostatné referáty hry, soutěže, hádanky, křížovky, kvizy, doplňovačky aj. projektové vyučování domácí úkoly zapojení se do vyhlašovaných soutěží a další Formy a metody práce: pozorování, orientace a cvičení v terénu místní krajiny kresba jednoduchých plánků, náčrtků apod. čtení map orientace na mapách regionu, na mapách ČR, Evropy činnosti s obrazovými materiály, školními sbírkami, mapami audiovizuální pořady práce jednotlivců, práce skupinová, projektové vyučování využití dataprojektoru, práce na PC (vyhledávání informací) práce s textem – naučné publikace i beletrie referáty exkurze do významných výrobních podniků regionu návštěva muzeí, knihoven, archivu, sbírek zapojení se do vyhlašovaných soutěží a aktivit vedoucích k rozšiřování znalostí a další 86 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Přírodověda Zkratka: Přv Ve 4. ročníku je v učebním plánu vzdělávacímu oboru Přírodověda určena 1 hodina týdně, v 5. ročníku 2 hodiny týdně. Předmět se zaměřuje na rozvoj poznatků a dovedností již získaných, nabytí nových dovedností, jenž tvoří základní poznatky, které budou rozvíjeny na 2. stupni základního vzdělávání. Výuka probíhá v kmenové třídě, učebně VYT, okolí školy (využití přírodních podmínek), při exkurzích a metodických vycházkách. Vede k rozvoji schopností pozorování a srovnávání, k utváření kladného vztahu k přírodě, ke svému zdraví i zdravému způsobu života a ochraně životního prostředí. K osvojování základních dovedností a vzdělávání v dané oblasti přispívá i vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací. Při upevňování pracovních návyků pak pomáhá také propojování vzdělávací oblasti s reálným životem. Práce v hodinách vede žáky k naplňování kompetence k učení, k řešení problémů i kompetence komunikativní. V neposlední řadě je utvářen základ také pro získávání kompetencí sociálních a personálních, občanské a pracovní. Do předmětu jsou zahrnuty základní znalosti a dovednosti z oblasti Člověk a zdraví, obor Výchova ke zdraví, které jsou prohlubovány na 2. stupni. Některá témata jsou zahrnuta ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, ve vzdělávacím oboru Společenská výchova. Výchovné a vzdělávací postupy vzdělávacího oboru Přírodověda směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské – žák se učí respektovat názory ostatních, seznamuje se s přírodou ve svém okolí, srovnává a přemýšlí o otázkách týkajících se přírodního dědictví, péče o zdraví a zdravý způsob života, ochrany životního prostředí, … - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje při skupinové práci, podílí se na utváření pracovní atmosféry v týmu, … - kompetence komunikativní – žák komunikuje na odpovídající úrovni, umí naslouchat druhým a vhodně reagovat, dokáže vyhledávat nové informace, … - kompetence k učení – žák využívá vhodné způsoby a metody pro učení, učí se propojovat získané poznatky do širších celků, … - kompetence pracovní - žák se učí efektivně organizovat svoji práci, rozvíjí pracovní dovednosti formou projektů a dlouhodobých úkolů, … - kompetence k řešení problémů – žák se učí pochopit problém, vyhledávat vhodné informace, podílí se dle svých možností na řešení vzniklého problému, … 87 Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZMANITOST PŘÍRODY Žák: objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a člověka prakticky provádí měření některých látek zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionu porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat Základní učivo: látky a jejich vlastnosti – vlastnosti, porovnávání látek, třídění látek, změny látek a skupenství, měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek voda a vzduch – význam pro život nerosty, horniny – některé hospodářsky významné horniny a nerosty rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, význam v přírodě a pro člověka životní podmínky - rozmanitost podmínek života na Zemi rovnováha v přírodě - význam, základní společenstva, vzájemné vztahy organismů ohleduplné chování v přírodě a ochrana přírody - ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlina živočichů Rozšiřující učivo: Příklady přizpůsobení se organismů v různých podmínkách. Průřezová témata: EV – ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky života, vztah člověka k prostředí OSV – rozvoj schopnosti poznávání Základní učivo: péče o zdraví, zdravá výživa – drobné úrazy a poranění osobní bezpečí - dopravní výchova (cyklista), bezpečné chování v silničním provozu, některé krizové situace situace hromadného ohrožení Průřezová témata: OSV – psychohygiena, poznávání lidí, rozvoj schopností poznávání, seberegulace a sebeorganizace, sebepoznání a sebepojetí, řešení problémů a rozhodovací schopnosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Vl, Vv, Pč, Tv ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Žák: uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc Mezipředmětové vztahy: Čj,Vv,Pč,Tv 88 Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZMANITOST PŘÍRODY Žák: objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionu, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období Základní učivo: horniny a nerosty, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů životní podmínky – význam ovzduší, vodstva a půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi, podnebí a počasí ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení a proudění vzduchu, význam pro život vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, střídání ročních období Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy ŽP, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, práce v realizačním týmu OSV – rozvoj schopností poznávání, komunikace, řešení problémů VDO – občan, občanská společnost a stát Základní učivo: lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince situace hromadného ohrožení Průřezová témata: OSV - rozvoj schopností poznávání, sebepoznávání a sebepojetí, psychohygiena, mezilidské vztahy, poznávání lidí, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti VDO – principy demokracie jako Mezipředmětové vztahy: Čj, Vl, Vv ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Žák: využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné 89 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo události uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc Průřezová témata Mezipředmětové vztahy forma vlády a způsobu rozhodování MKV – kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Tv, Sv Metody a formy práce: samostatná práce (školní i domácí) skupinová práce frontální výuka práce s učebnicí, pracovními sešity, pracovními listy nácvik poskytování první pomoci, dopravní výchova krátkodobé i dlouhodobé projekty jednotlivců i skupin didaktické hry a testy, soutěže, kvizy, doplňovačky praktické ukázky, besedy, modelové situace vycházky, práce v přírodě, exkurze, výlety opakovací a kontrolní testy práce s odbornou literaturou, encyklopediemi, atlasy samostatné referáty práce s internetem – vyhledávání informací pozorování v prostředí, práce s přírodninami, popis pozorování video využívání TV pořadů, filmů a četby třídění obrázků zapojení se do soutěží (příbuznost oboru) a další Evaluace: práce jednotlivců i skupin (školní i domácí) práce v pracovním listě, pracovním sešitě ústní ověřování vědomostí opakovací a kontrolní testy k učivu praktické činnosti – první pomoc, dopravní výchova referáty, projektové vyučování modelové situace a jejich řešení aktivita nad rámec běžné výuky 90 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Společenská výchova Zkratka: Sv Vzdělávací obor Společenská výchova je samostatně realizovaným průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. V 1. až 5. ročníku je vzdělávacímu oboru Společenská výchova určena 1 hodina týdně. Sv je vyučována třídními učiteli a je využívána k práci s třídním kolektivem. Zaměřuje se na nabytí nových dovedností a upevnění poznatků z oblasti vzájemných společenských vztahů, na individuální potřeby žáka. Napomáhá každému žákovi utvářet si na základě nabytých zkušeností postoj k okolnímu světu. Výuka probíhá v kmenové třídě. Na 2. stupni je Společenská výchova zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je vyučována v 6. až 9. ročníku 1 hodinu týdně, vždy třídními učiteli. Vzdělávací obor je využíván k práci s třídním kolektivem. Společenská výchova se zaměřuje na reflexi osobnosti žáka, na jeho individuální potřeby i zvláštnosti, napomáhá každému žákovi utvářet si životní dovednosti. Společenská výchova vychází z více či méně běžných situací každodenního života, žák a konkrétní žákovská skupina stojí v centru výuky. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností Společenská výchova: − vede žáky k porozumění sobě samému − napomáhá zvládání vlastního chování − přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni − rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti − utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci − umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) − formuje studijní dovednosti − podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot Společenská výchova: − pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému − vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci − vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů − přispívá k utváření mravních rozměrů komunikačních situací a různých způsobů lidského chování − napomáhá primární prevenci rizikového chování a škodlivých způsobů chování V rámci Společenské výchovy jsou naplňovány tyto kompetence: - kompetence k učení – žák vyhledává a třídí informace, operuje s užívanými termíny, vybírá vhodné způsoby učení, vyvozuje závěry, zvládá sebehodnocení, vyzdvihuje potřebu pozitivního vztahu k učení, schopnosti posoudit vlastní pokrok a určit překážky či problémy bránící učení… - kompetence k řešení problémů – žák tvořivě přistupuje k řešení problémů, konfliktů, vyhledává vhodné informace, pracuje s nimi, ověřuje si správnost řešení, učí se kritickému 91 Škola dobrých základů 1 - - - myšlení, učí se kriticky myslet, činit uvážlivá rozhodnutí, být schopen/schopna je obhájit, uvědomovat si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotit… kompetence komunikativní – žák formuluje myšlenky, názory, umí naslouchat druhým a vhodně reagovat, využívá informační a komunikační prostředky, učí se asertivní komunikaci, učí se využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi, ... kompetence sociální a personální – žák spolupracuje v týmu, je ochoten k vzájemné pomoci, učí se diskusi ve skupině, dovede ohodnotit práci svou i práci ostatních, má úctu ke druhým, podílí se na utváření příjemné atmosféry ve škole a třídě …. kompetence občanské – žák se učí znát obecně platné morální zásady a dodržuje je, respektuje názory ostatních, uvědomuje si jedinečnost a identitu každého člověka, učí se respektovat přesvědčení druhých lidí, vážit si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení, uvědomovat si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, učí se chápat základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy tak, aby si byl vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu… 92 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Schopnost poznávat sebe a spolužáky Žák: k osvojování učiva využívá co nejvíce svých smyslů třídí, rozlišuje a seskupuje podle určitého kriteria dodržuje základy sebekázně, sebeobsluhy učí se naslouchat jiným, respektovat pravidla vzájemné komunikace učí se hodnotit svou práci osvojuje si vhodné formy chování ke spolužákům, kamarádům, dospělým dodržuje školní režim a řád, dodržuje organizaci práce ve škole, orientuje se v prostoru třídy, dodržuje pracovní návyky ve vyučovací hodině, hygienické návyky o přestávce Základní učivo: Osobnostní rozvoj: cvičení smyslového vnímání, pozornosti cvičení sebekontroly, sebeovládání dovednosti pro pozitivní naladění mysli Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině/třídě), Seberegulace a sebeorganizace (cvičení sebekontroly, sebeovládání) Sociální rozvoj: vzájemné poznávání se ve třídě péče o dobré vztahy Morální rozvoj: vytváření povědomí odpovědnosti, spolehlivosti, spravedlivosti a respektování Mezipředmětové vztahy: Tv Vv Čj Prv 2. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznávání spolužáků Žák: učí se dodržovat pravidla pro soužití ve škole řeší spory nenásilným jednáním Základní učivo: Osobnostní rozvoj: já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně regulace vlastního jednání 93 Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, třídě) Škola dobrých základů 1 učí se naslouchat jiným, respektovat pravidla vzájemné komunikace učí se vhodně chovat v různých situacích a uplatňovat základní pravidla slušného chování Sociální rozvoj: chování podporující lidské vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respekt Morální rozvoj: dovednosti pro řešení problémů Mezipředmětové vztahy: Vv Tv Čj Prv 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Utváření mezilidských vztahů ve třídě Žák: učí se poznávat a hodnotit své vlastní chování vzhledem k sobě a druhým dokáže se správně chovat a popřípadě připustí svůj omyl projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků komunikuje se spolužáky v různých situacích (pozdrav, prosba, omluva atd.) dokáže otevřeně komunikovat se spolužáky vyjádří souhlas, nesouhlas, dovede odstoupit od vlastního nápadu rozpozná ve svém okolí příklady špatného chování Základní učivo: Osobnostní rozvoj: co o sobě vím, jak se promítá mé já v mém chování můj vztah ke mně samému a k druhým lidem Průřezová témata: OSV – Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy), Poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, třídě) Sociální rozvoj: rozvoj pozornosti vůči odlišnostem vztahy a naše třída pravda a lež v komunikaci rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci Mezipředmětové vztahy: Čj Vv Prv Tv Morální rozvoj: problémy v mezilidských vztazích 94 Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Lidé kolem nás Žák: vyjádří na základě vlastních zkušeností vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy Základní učivo: rodina -život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání soužití lidí - komunikace, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným a sociálně slabým chování lidí -pravidla slušného chování, modely chování právo a spravedlnost - základní lidská práva, práva dítěte kultura - podoby a projevy kultury, kulturní instituce globální problémy - významné sociální problémy, životní prostředí Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika VDO - občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování EV - podmínky života, vztah člověka k prostředí MKV - kulturní diference, lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity Základní učivo: péče o zdraví, zdravá výživa - drobné úrazy a poranění, první pomoc prakticky osobní bezpečí – některé krizové situace návykové látky a zdraví- odmítání návykových látek situace hromadného ohrožení Průřezová témata: OSV - psychohygiena, poznávání lidí, rozvoj schopností poznávání, seberegulace a sebeorganizace, sebepoznání a sebepojetí, řešení problémů a rozhodovací schopnosti MV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Přv Člověk a jeho zdraví Žák: uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Pč, Tv, Přv 95 Škola dobrých základů 1 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznávání lidí a sebepoznání Žák: vyjádří na základě svých zkušeností vztahy mezi lidmi vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, v rodině, v obci… rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům vhodně se chová v různých situacích a uplatňuje základní pravidla slušného chování řeší spory nenásilným způsobem Základní učivo: soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, odlišnost jedince, vzájemná tolerance (hry, modelové situace) chování lidí – - principy demokracie, vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, třídní pravidla - řešení sporů a situací z běžného života (modelové situace) - jsme Evropané komunikace – srozumitelné vyjádření, diskuse, obhajoba svého názoru Průřezová témata: VDO – občanská společnost a škola, principy demokracie MKV – etnický původ, lidské vztahy, princip solidarity EGS – jsme Evropané Základní učivo: právo a spravedlnost – Úmluva o právech dítěte, protiprávní jednání kultura – masová kultura, subkultura základní globální problémy – problémy životního prostředí - konzumní společnost - nesnášenlivost mezi lidmi Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí VDO – občan, občanská společnost Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Přv Člověk a společnost rozpozná ve svém okolí chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva a demokratické principy poukáže ve svém okolí – ve společenském i přírodním prostředí - na změny a problémy, navrhne jejich řešení vyhledává a zhodnotí konkrétní činnosti člověka, rozlišuje aktivity prospěšné a škodlivé pro prostředí i zdraví člověka a stát (práva a povinnosti) MKV – multikulturalita, lidské vztahy Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Přv, Vl, Pč Zdravý životní styl Žák: uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou Základní učivo: péče o své zdraví - životní styl, trávení volného času, vliv party - drobné úrazy a jejich ošetření 96 Průřezová témata: MV – vliv médií, fungování médií Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy v modelových situacích předvede účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví (odmítání návykových látek, mimořádné situace…) účelně plánuje svůj čas – podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných lidí, aktivně tráví volný čas uvědomuje si odlišnosti etap lidského života, správně chápe pojem sexualita (na odpovídající úrovni vzhledem k věku) dovede poskytnout první pomoc při běžných zraněních, úrazech Učivo - - - osobní, intimní a duševní hygiena – vliv reklamy, stresory ošetří drobná zranění a úrazy (prokáže na modelových situacích) odmítání návykových látek, gamblerství osobní bezpečí – chování za mimořádných situací, krizové situace, situace hromadného ohrožení brutalita a jiné formy násilí, vliv médií služby odborné pomoci partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy - rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání etická stránka sexuality, nebezpečí HIV/AIDS Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Přv, Pč, Tv Finanční gramotnost Žák: orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích uvědomuje si pojem právní ochrany občanů, majetku i duševních hodnot Základní učivo: vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek, peníze právo a spravedlnost – právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví a duševních hodnot projektové vyučování Formy a metody práce a další samostatná práce skupinová práce frontální výuka hry, kvizy, soutěže dramatizace, řešení modelových situací besedy, návštěva výukových programů diskuse vyhledávání informací, jejich zpracování opakovací a kontrolní testy pracovní listy ústní ověřování vědomostí testy Evaluace skupinová práce samostatná práce testy, ústní zkoušení práce s informací (informacemi) řešení modelových situací aktivita při činnostech hry, soutěže, doplňovačky projektové vyučování a další 97 Průřezová témata: VDO – Občan, občanská společnost a stát (práva a povinnosti občana) Mezipředmětové vztahy: M, Vv, Pč, Přv Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Zkratka: Hv Charakteristika vzdělávacího oboru – pro 1. i 2. stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova je dotován na 1. i na 2. stupni vždy 1 hodinou týdně v každém ročníku. Výuka probíhá převážně v kmenových třídách. Předmět rozvíjí u dětí vnímání hudby jako důležité součásti života jedince i celé společnosti, vede k chápání hudebního jazyka jako jedné z možných forem komunikace mezi lidmi. Žák získává orientaci v širokém spektru hudebních žánrů a stylů minulosti i současnosti, získává vztah k hudbě, učí se chápat různorodost hudebního pojetí odlišných kultur lidské rasy. Hudební výchova je zaměřena na rozvoj hudebního vnímání a hudební tvořivosti žáků, chápání hudebního umění a porozumění mu prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností. Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci a reprodukci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby, reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání znějící hudby, žák se učí hudbu analyzovat a interpretovat. Tyto činnosti se vzájemně prolínají, doplňují a ovlivňují. Je podporována zájmová činnost jedinců i skupin – aktivní provozování hudby a všech příbuzných forem. Na hudební výchovu úzce navazuje a rozvíjí ji nepovinný předmět Sborový zpěv. Výchovné a vzdělávací postupy vzdělávacího oboru Hudební výchova směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: kompetence občanské – žák se učí respektovat, chránit a oceňovat naše tradice, kulturní i historické dědictví; projevovat pozitivní postoje k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost a aktivně se zapojovat do kulturního dění kompetence sociální a personální – žák při jednotlivých hudebních činnostech projevuje schopnost respektovat pravidla týmové práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu; vytváří si pozitivní představu o sobě samém, hudební projevy chápe jako možnost vlastního vyjádření a utváření své osobnosti kompetence komunikativní – žák chápe hudbu jako specifický komunikační prostředek, učí se využívat všech hudebních prostředků ke komunikaci, vyjadřovat jimi své pocity, postoje, … kompetence k učení – žák se naučí používat hudební znaky a symboly pro rozvoj tvůrčí činnosti kompetence pracovní – žák se učí chránit kulturní a společenské hodnoty, získané hudební znalosti a dovednosti využívá k vlastnímu rozvoji kompetence k řešení problémů – žák se učí prakticky řešit možné problémy vznikající při skupinové práci, volí vhodné postupy při jejich řešení 98 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje jednoduché texty Základní učivo: pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu) hudební rytmus – realizace písní ve 2/4,3/4 a 4/4 taktu intonace, vokální improvizace – hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď apod.) Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: hra na hudební nástroje – reprodukce motivů pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – hudební hry (ozvěna) Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: taktování, pohybový doprovod znějící hudby – taneční hry se zpěvem orientace v prostoru – utváření pohybové paměti Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Mezipředmětové vztahy: Čj INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Mezipředmětové vztahy: - HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: reaguje pohybem na znějící hudbu Mezipředmětové vztahy: Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje rozlišuje jednotlivé kvality tónů Základní učivo: kvalita tónů – délka, síla, barva, výška Průřezová témata: MV – vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: - 99 Škola dobrých základů 1 2. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlasu rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem Základní učivo: pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu), rozšiřování hlasového rozsahu hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu intonace, vokální improvizace – hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď…) záznam vokální hudby – zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření (např. linky), nota jako grafický znak pro tón Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – hudební hry (ozvěna, otázka - odpověď), hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu) Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: taktování, pohybový doprovod znějící hudby – taneční hry se zpěvem pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při pohybových hrách Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: kvalita tónů – délka, síla, barva, výška hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj hudební styly a žánry – ukolébavka Průřezová témata: MV – vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, M, Vv INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Mezipředmětové vztahy: - HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie Mezipředmětové vztahy: Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální rozlišuje jednotlivé kvality tónů 100 Mezipředmětové vztahy: Tv Škola dobrých základů 1 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlasu rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem Základní učivo: pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), rozšiřování hlasového rozsahu hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu dvojhlas a vícehlas – kánon intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových tóninách (V., III. a I. stupeň) záznam vokální hudby – nota jako grafický znak pro tón Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – hudební hry (ozvěna, otázka - odpověď), hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu) Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý takt, taneční hry se zpěvem pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima, pohybová improvizace orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při pohybových hrách Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, M INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Mezipředmětové vztahy: - HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie 101 Mezipředmětové vztahy: Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby Základní učivo: kvalita tónů – délka, síla, barva, výška hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, harmonie, barva, pohyb melodie (vzestupná, sestupná), rytmické a dynamické změny v hudebním proudu hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj hudební styly a žánry – ukolébavka, hudba pochodová Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj MKV – kulturní diference – multikulturalita MV – vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i dvojhlase, v durových i mollových tóninách realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not Základní učivo: pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu dvojhlas a vícehlas – kánon, lidový dvojhlas intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách (V, III. a I. stupeň) záznam vokální hudby – nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché písně, nota jako opora při realizaci písně 102 Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (hrou, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry Základní učivo: hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu), tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, jednodílná písňová forma a-b Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima, pohybová improvizace orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při pohybových hrách či při tanci Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj MKV – etnický původ, kulturní diference MV – vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: - HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (tancem) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků Mezipředmětové vztahy: M, Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových Základní učivo: kvalita tónů – délka, síla, barva, výška vztahy mezi tóny – souzvuk, akord hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, harmonie, barva, pohyb 103 Průřezová témata: MV – vnímání mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení MKV – kulturní diference, etnický původ Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo melodie (vzestupná, sestupná), metrické, rytmické, harmonické a dynamické změny v hudebním proudu hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj hudební styly a žánry – hudba taneční, pochodová, ukolébavka apod. hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace Mezipředmětové vztahy: Čj, Vl 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i dvojhlase, v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not Základní učivo: pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena hudební rytmus – realizace písní ve 2/4,3/4 a 4/4 taktu dvojhlas a vícehlas – kánon, lidový dvojhlas, prodleva intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách (V, III. a I. stupeň, volné nástupy VIII. a spodního V. stupně) záznam vokální hudby – nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché písně, notový zápis jako opora při realizaci písně, zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření 104 Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj MV – vnímání mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (hrou, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace Základní učivo: hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, případně zobcových fléten rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu, ostinato, prodleva), tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, jednodílná písňová forma a-b záznam instrumentální melodie – čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu instrumentální skladby, využití notačních programů Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj Základní učivo: taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima, pohybová improvizace s využitím tanečních kroků orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při pohybových hrách či při tanci Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj MV – vnímání a tvorba mediálních sdělení Základní učivo: kvalita tónů – délka, síla, barva, výška vztahy mezi tóny – souzvuk, akord hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie (vzestupná, sestupná), zvukomalba, metrické, rytmické, harmonické a dynamické změny v hudebním Průřezová témata: MV – vnímání mediálních sdělení a autora mediálních sdělení MKV – kulturní diference, etnický původ, multikulturalita Mezipředmětové vztahy: - HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (tancem) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace Mezipředmětové vztahy: Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i harmonické změny 105 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo proudu hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroje hudební styly a žánry hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je hudba, proč je taková) Metody a formy práce frontální výuka v hodinách, skupinová práce, práce ve dvojicích či menších skupinách didaktické hudební hry taneční hry ústní opakování učiva, diskuse propagace oblíbené poslechové muziky – umění komunikace, obhajoba svých postojů hudební testy, křížovky, doplňovačky, hádanky zpěv jednotlivci, dua, skupinky, větší skupiny, třídní kolektiv vystoupení jednotlivců, kolektivu na veřejnosti – pěvecká, hudební i taneční soutěžní vystoupení jednotlivců, kolektivu – pěvecká i hudební poslech skladeb, písní metody aktivního učení hudební diktát, zkušební test základních vědomostí práce s Orffovými nástroji, popřípadě hra na další hudební nástroje dle možností obrazy hudebních nástrojů, hudebních skladatelů… projektové vyučování návštěva kulturních představení podpora dětí zabývajících se zájmovou činností v hudební oblasti Evaluace − 106 Mezipředmětové vztahy: Čj, Vl viz hodnocení Hv v ŠVP na 2. stupni – shodné Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Zkratka: Vv Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Vzdělávací obor Výtvarná výchova je dotován na 1. stupni v 1. – 3. ročníku jednou hodinou, ve 4. a 5. ročníku dvěma hodinami týdně, na 2. stupni celkem 6 hodinami týdně. Výuka probíhá převážně v kmenových třídách, případně je využito dalších prostor školy a okolí školy. Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Nabízí žákům osvojování potřebných výtvarných dovedností a technik, rozvíjí jejich vlastní výtvarné vyjádření, fantazii, prostorovou představivost, originalitu, napomáhá utváření kreativní stránky osobnosti. Žák získává orientaci v širokém spektru výtvarných stylů minulosti i současnosti, získává vztah k umění, učí se chápat různorodost výtvarného pojetí odlišných kultur lidské rasy. Výchovné a vzdělávací postupy ve Výtvarné výchově směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské – žák se učí respektovat, chránit a oceňovat naše tradice, kulturní i historické dědictví; projevovat pozitivní postoje k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost a aktivně se zapojovat do kulturního dění, … - kompetence sociální a personální – žák při výtvarných činnostech respektuje pravidla týmové práce, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, výtvarné projevy chápe jako možnost vlastního vyjádření,… - kompetence komunikativní – žák se učí chápat výtvarné vyjadřování jako specifický komunikační prostředek, využívá komunikačních technologií k získávání dalších znalostí z oboru výtvarné výchovy, učí se využívat různých grafických prostředků k znázornění situace, pocitů apod., … - kompetence k učení – žák se učí používat správnou terminologii a výrazy z výtvarného oboru, snaží se ovlivňovat postup výuky tak, aby byl pro něj přínosem, zajímá se o možnosti získávání dalších poznatků, … - kompetence pracovní – žák pro svou činnost vybírá vhodné pracovní nástroje, dbá na jejich bezpečné použití, dokáže navrhnout jednoduchý pracovní postup práce, dbá na čistotu práce a pracovního prostředí, učí se chránit kulturní a společenské hodnoty, získané znalosti a dovednosti využívá i k dalšímu vlastnímu rozvoji - kompetence k řešení problémů – žák se učí řešit problémy vznikající při skupinové práci, volí vhodné postupy pro řešení, navrhuje možná řešení, uvědomuje si možné důsledky, … 107 Škola dobrých základů 1 1. – 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objekty) uvědoměle zachází s některými prostředky a materiály; ovládat základní technické dovednosti, užívat důležité pojmy využívá základní klasifikaci barev, chápe výrazové vlastnosti barvy zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, voskovkami, umí míchat barvy dovede používat různé druhy štětců dle potřeby uvědoměle zachází s některými prostředky a materiály; ovládat základní technické dovednosti, užívat důležité pojmy organizuje vlastní výtvarnou práci využívá základní klasifikaci barev, chápe výrazové vlastnosti barvy zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, voskovkami, umí míchat barvy vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků uplatňuje osobitý přístup k realitě výtvarně ztvárňuje představy, děj a vztah k nim srovnává představy a skutečnosti uplatňuje vztah k přírodě při výtvarném ztvárnění variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření hra s linií, poznávání různých druhů linií (přítlak, odlehčení, rovnoběžnost, křížení apod.) poznávání vlastností barev formou her s barvou (barvy základní, husté, řídké, světlé, tmavé, kontrastní, doplňkové) rytmické řešení plochy s využitím různých prvků (světlé, tmavé barvy) poznávání a zobrazování tvarů a funkcí věcí; grafický záznam pohybu (kružnice, ovály, elipsy, svislé, vodorovné a šikmé čáry) pozorování tvaru různých užitkových předmětů rozvoj citu pro prostor rozvíjení smyslu pro výtvarný rytmus (rytmické řazení přírodních prvků apod. rytmické řešení plochy s využitím různých prvků (světlé, tmavé barvy kompozice plochy s použitím libovolných prvků (např. geometrických) Uspořádání objektů do celků v ploše: rozvíjení smyslu pro výtvarný rytmus (rytmické řazení přírodních prvků apod.) rytmické řešení plochy s využitím různých prvků (světlé, tmavé barvy) poznávání a zobrazování tvarů (vodorovné, svislé čáry, kružnice, ovály) vztah k přírodním i umělým materiálům poznávání výtvarných principů zpracování z hlediska účelu 108 Průřezová témata: OSV – sebepoznávání, sebepojetí, kreativita EV – vztah člověka k ŽP Mezipředmětové vztahy: Hv , M, Pč, Prv, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy realizuje vyjádření společné kompozici v prostoru své představy dokáže převést do objemových rozměrů pozná známé ilustrace (např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové apod.) Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly: souvislosti zrakového vnímání s vjemy ostatních smyslů vztah k umění a životnímu prostředí průběžné rozvíjení smyslu pro krásu přírody a vztahy k životnímu prostředí vědomé vnímání a uplatnění mimo vizuálních podnětů při vlastní tvorbě aktivní práce s ilustrací funkce ilustrací návštěvy galerií, výstav, besedy Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie reklama tiskoviny televize Doporučené prostředky a materiály: kresba (uhel, rudka, tužka, dřívko, tuš) malba (temperové, vodové barvy, voskový pastel) kombinované techniky, koláž, tiskátka, monotyp, dotváření, vrypy, kombinace přírodních materiálů aj. modelovací hlína, modurit, těsto, přírodní materiály papír, dřevěné odřezky, špejle, krabičky jednoduché grafické techniky frotáž, UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY Žák: vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky Základní učivo: Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: 109 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření Učivo uspořádání v prostoru pohyb těla Typy vizuálně obrazných vyjádření hračky objekty ilustrace textů volná malba plastika tematické práce – Vánoce, Velikonoce dekorativní předměty, vkusná výzdoba interiéru Průřezová témata Mezipředmětové vztahy sebepojetí Mezipředmětové vztahy: M, Pč OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ Žák: interpretuje podle svých schopností obrazná vyjádření, vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů organizuje vlastní výtvarnou práci poznává různé způsoby uměleckého vyjádření skutečnosti (v malbě, v sochařství, v architektuře) rozlišuje užitkovou, materiální a estetickou stránku předmětů Základní učivo: Osobní postoj v komunikaci jeho utváření a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: - komunikace se spolužáky v rámci skupin vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora prezentace ve veřejném prostoru druhy volného výtvarného umění (malířství, sochařství, architektura) kultura bydlení lidové umění krásy přírody a vztah k životnímu prostředí návštěvy galerií, muzeí, výstav besedy 110 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepojetí, kreativita MV - tvorba mediálního sdělení, vnímání autora mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Doporučené prostředky a materiály kresba (pero, tužka, dřívko, štětec, uhle, rudka) malba (tempera, krycí barva, akvarel) kombinované techniky, koláž, textilní techniky, prostorové vytváření, papír – různé druhy (přehýbání, mačkání, skládání, stříhání, trhání, vyklápění, posouvání a další) VÝTVARNÉ TECHNIKY A JEJICH UŽITÍ Žák: uvědoměle zachází s některými prostředky, materiály učí se ovládat základní technické dovednosti, užívat organizuje vlastní výtvarnou práci využívá základní klasifikaci barev důležité pojmy Základní učivo: poznávání vlastností barev formou her s barvou (barvy základní, husté, řídké, tmavé, světlé, kontrastní, doplňkové) teorie barev – Goethův barevný kruh – teplé a studené barvy, barvy příbuzné využití barev v práci s přírodninou, vhodné barevné komponování hra s linií, poznávání různých druhů linií (přítlak, odlehčení, rovnoběžnost atd. kresba (pero, tužka, dřívko, uhel, rudka) malba (tempera, vodové barvy) kombinované techniky, koláž, textilní techniky, prostorové vytváření modelovací hlína, těsto, jednoduché grafické techniky Průřezová témata: OSV - kreativita, řešení problémů a rozhodování MKV - kulturní diference EV- vztah člověka k prostředí Základní učivo: aktivní práce s ilustrací, funkce ilustrací hračka, loutka, maňásek v životě dítěte různé druhy výtvarného umění- malířství, sochařství průběžné rozvíjení smyslu pro krásu přírody, vztahy k životnímu prostředí návštěvy galerií, výstav, besedy Průřezová témata: OSV - kreativita, řešení problémů a rozhodování MKV - kulturní diference EV - vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč, M VÝTVARNÉ UMĚNÍ – HISTORIE, PRVKY, UŽÍTÍ Žák: uvědoměle zachází s některými prostředky, materiály učí se ovládat základní technické dovednosti, užívat důležité pojmy pozná známé ilustrace (např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové atd.) seznamuje se s druhy výtvarného umění 111 Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč Škola dobrých základů 1 4. a 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků organizuje vlastní výtvarnou práci prohloubí si a zdokonalí techniky malby z 1. období zvládne obtížnější práce s linií umí barevně vyjádřit své pocity a nálady organizuje vlastní výtvarnou práci uplatňuje osobitý přístup k realitě výtvarně ztvárňuje představy, děj a vztah k nim srovnává představy a skutečnosti uplatňuje vztah k přírodě při výtvarném ztvárnění realizuje vyjádření společné kompozici v prostoru své představy dokáže převést do objemových rozměrů rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření: kresebné studie – linie, tvary, objemy, jejich uspořádání v ploše, v prostoru, jejich vztahy, podobnosti, kontrast, rytmus uplatnění výtvarného výrazu linie vytvářené různými nástroji v různých materiálech barevná a tvarová nadsázka využití poznatků z přírody v jednoduchých kresebných studiích – lineární ztvárnění, hra s barvou, morfologie přírodních struktur výtvarné vyjádření kontrastu přírodních forem a pozadí zpřesňování vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy výtvarné vyjádření věcí rozvíjení prostorového vidění a cítění malba – hra s barvou, míchání barev Uspořádání objektů do celků v ploše: jednoduché plošné kompozice z geometrických tvarů, jejich řazení, prolínání, množení, vyvažování. práce s materiálem – jeho vhodné využití vztah k přírodním i umělým materiálům poznávání výtvarných principů zpracování z hlediska účelu Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly: souvislosti zrakového vnímání s vjemy ostatních smyslů vztah k umění a životnímu prostředí vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě reflexe ostatních uměleckých druhů - ztvárnění hudebních motivů 112 Průřezová témata: EV – Vztah člověka k prostředí, Ekosystémy MV Mezipředmětové vztahy: Člověk a jeho svět Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Uspořádání objektů do celků v objemu, prostoru a časovém průběhu: socha, busta, sousoší, reliéf – osvojení pojmů, jednoduché výtvarné využití plastická tvorba – papír, hlína, drát, sádra – výtvarné zpracování z hlediska účelu prostorová tvorba vyjádření vztahů a proměn uvnitř i mezi objekty ve statickém i dynamickém vyjádření lineární, světelné, barevné, plastické a prostorové prostředky vyjadřující časový průběh Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie reklama výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY Žák: vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí účinky jeho vizuálně obrazných vyjádření s účinky již existujících i běžně užívaných vyjádření dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v plošném a prostorovém uspořádání prvků Základní učivo: Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: manipulace s objekty uspořádání v prostoru Typy vizuálně obrazných vyjádření: hračky objekty ilustrace textů volná malba plastika tematické práce – Vánoce, Velikonoce dekorativní předměty, 113 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, sebepojetí Mezipředmětové vztahy: M, Ikt, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy vkusná výzdoba interiéru řešení dekorativního charakteru v ploše, symetrická a asymetrická řešení v ploše seznámení s funkcí písma, písmeno jako dekorativní prvek (psané, kreslené, stříhané, vytrhávané) uplatnění výtvarného výrazu linie vytvářené různými nástroji v různých materiálech OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů organizuje vlastní výtvarnou práci poznává různé způsoby uměleckého vyjádření skutečnosti (v malbě, v sochařství, v architektuře) rozlišuje užitkovou, materiální a estetickou stránku předmětů Základní učivo: Osobní postoj v komunikaci: jeho utváření a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora prezentace ve veřejném prostoru druhy volného výtvarného umění (malířství, sochařství, architektura) kultura bydlení lidové umění krásy přírody a vztah k životnímu prostředí návštěvy galerií, muzeí, výstav besedy Doporučené prostředky a materiály kresba (pero, tužka, dřívko, štětec, uhle, rudka) malba (tempera, krycí barva, akvarel) kombinované techniky, koláž, textilní techniky, prostorové vytváření, papír – různé druhy (přehýbání, mačkání, skládání, stříhání, trhání, vyklápění, posouvání a další) 114 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepojetí, kreativita MV - tvorba mediálního sdělení, vnímání autora mediálního sdělení EV Mezipředmětové vztahy: Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VÝTVARNÉ TECHNIKY A JEJICH UŽITÍ Žák : uvědoměle zachází s některými prostředky, materiály učí se ovládat základní technické dovednosti, užívat organizuje vlastní výtvarnou práci využívá základní klasifikaci barev důležité pojmy užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v plošném a prostorovém uspořádání prvků Základní učivo: poznávání vlastností barev formou her s barvou (barvy základní, husté, řídké, tmavé, světlé, kontrastní, doplňkové) teorie barev – Goethův barevný kruh – teplé a studené barvy, barvy příbuzné využití barev v práci s přírodninou, vhodné barevné komponování hra s linií, poznávání různých druhů linií (přítlak, odlehčení, rovnoběžnost atd. kresba (pero, tužka, dřívko, uhel, rudka) malba (tempera, vodové barvy) kombinované techniky, koláž, textilní techniky, prostorové vytváření modelovací hlína, těsto, jednoduché grafické techniky seznámení s funkcí písma, písmo jako dekorativní prvek Průřezová témata: OSV - kreativita, řešení problémů a rozhodování MKV - kulturní diference EV - vztah člověka k prostředí Základní učivo: aktivní práce s ilustrací, funkce ilustrací hračka, loutka, maňásek v životě dítěte různé druhy výtvarného umění- malířství, sochařství průběžné rozvíjení smyslu pro krásu přírody, vztahy k životnímu prostředí návštěvy galerií, výstav, besedy druhy volného výtvarného umění architektura kultura bydlení lidové umění Průřezová témata: OSV - kreativita, řešení problémů a rozhodování MKV - kulturní diference EV - vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč, M VÝTVARNÉ UMĚNÍ – HISTORIE, PRVKY, UŽÍTÍ Žák : uvědoměle zachází s některými prostředky, materiály učí se ovládat základní technické dovednosti, užívat důležité pojmy pozná známé ilustrace (např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové atd.) seznamuje se s druhy výtvarného umění poznává různé způsoby uměleckého vyjádření v malbě (malba, sochařství) rozlišuje užitkovou, materiální a estetickou stránku předmětů 115 Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč, Přv, Vl Škola dobrých základů 1 Metody a formy práce samostatné práce skupinové práce výstavky žákovských prací návštěvy akcí a výstav využití obrazů zapojování do soutěží výtvarné techniky: malba, kresba, modelování, rozfoukávání skvrn, otisky, vystřihování, vytrhování, lepení, stříhání, kolorovaná kresba, koláž, frotáž, sestavování a spojování a další Evaluace skupinová práce práce jednotlivců práce s literaturou projektové vyučování zapojení do vyhlašovaných soutěží 116 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Zkratka: Tv Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Vzdělávací obor Tělesná výchova je dotován na 1. i na 2. stupni dvěma vyučovacími hodinami týdně v každém ročníku. Výuka do 5. ročníku probíhá zpravidla koedukovaně, nejpozději od 6. ročníku odděleně (s výjimkou lyžařského výcviku, turistiky). Předmět je zaměřen na rozvoj pohybových dovedností, umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a přednosti i zdravotní pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat nebo cíleně ovlivňovat. Výuka probíhá s přihlédnutím k daným sportovním aktivitám v tělocvičně, na hřištích, ve volné přírodě, příp. v plaveckém bazénu. Z hlediska vývoje žáků a jejich motorického rozvoje není učivo tělesné výchovy děleno do ročníků, ale do samostatných, na sebe navazujících etap: V 1. a 2. ročníku je hlavním cílem utváření elementárních pohybových dovedností, základních zdravotně pohybových, hygienických a organizačních návyků, a to převážně hravou formou s důrazem na prožitek a zdravotní účinek pohybových činností. Ve 3. až 5. ročníku se získané pohybové dovednosti dále rozvíjejí s důrazem na obratnost a rychlost, žáci si postupně osvojují pravidla jednotlivých pohybových činností. V 6. až 9. ročníku dochází k individualizaci dívčích a chlapeckých aktivit s důrazem na sílu a vytrvalost, soutěživost, větší samostatnost a možnost zapojení do řízení výuky. Výchovné a vzdělávací postupy předmětu Tělesná výchova směrují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské – žák odmítá útlak a hrubé zacházení, nepoužívá násilné řešení, respektuje daná pravidla, podílí se na formování vztahů ve skupině, rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, dovede poskytnout pomoc - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje ve skupině, přijímá a utváří pravidla pro práci v týmu, přijímá různé role při týmové práci, ohleduplně jedná s ostatními lidmi, dovede poskytnout pomoc a požádat o ni, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, pěstuje zdravou sebedůvěru - kompetence komunikativní vyjadřuje své názory, rozumí pokynům a povelům, dovede je správně používat, reaguje na ně, využívá komunikativních schopností k navazování kontaktů - kompetence k učení – žák třídí informace, na základě jejich pochopení je dovede využít, poznává pravidla kolektivních her a dovede se jimi řídit, využívá získaných dovedností z jiných oborů činností – měření času apod. - kompetence pracovní – žák naplánuje si práci, dovede odhadnout čas nutný ke splnění úkolů, dodržuje bezpečnostní pravidla - kompetence k řešení problémů - žák vnímá problémové situace, učí se je řešit, plánuje a promýšlí způsob řešení, činí uvážlivá rozhodnutí, uvědomuje si zodpovědnost za své jednání 117 Škola dobrých základů 1 1. – 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Činnosti ovlivňující zdraví Žák: spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu příprava organismu - příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití rozvoj rychlostních, vytrvalostních, silových a koordinačních schopností hygiena při TV - hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách Tv Průřezová témata: OSV – psychohygiena OSV – seberegulace a sebeorganizace, kreativita Mezipředmětové vztahy: Hv Pč Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Žák: zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybově činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravná úpolová cvičení – přetahy, přetlaky a odpory základy atletiky – průpravné atletické činnosti: rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem základy sportovních her - manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel turistika a pobyt v přírodě - přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody 118 Průřezová témata: OSV – kreativita OSV – komunikace, kooperace a kompetice OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv (části lidského těla) Hv (tanec, cvičení s hudbou) Pč Čj (pohybové hry) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo lyžování, bruslení (podle podmínek školy) - hry na sněhu a na ledě další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků) Činnosti podporující pohybové učení Žák: spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci organizace při TV – základní organizační činnosti komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her, závodů, soutěží měření a posuzování pohybových dovedností – měření výkonů, základní pohybové testy informace o pohybových činnostech Průřezová témata: OSV – kreativita OSV – komunikace, kooperace a kompetice OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv (části lidského těla) Hv (tanec, cvičení s hudbou) M (měření) Pč, Čj (pohybové hry) 4., 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Činnosti ovlivňující zdraví Žák: spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti zařazuje do pohybového režimu korektivní význam pohybu pro zdraví - pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu příprava organismu - příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení 119 Průřezová témata: EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí OSV - psychohygiena OSV – seberegulace Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy a jejich praktické využití rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV a sebeorganizace, kreativita pohybové hry - s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti rytmické a kondiční formy cvičení pro děti - kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravná úpolová cvičení – přetahy, přetlaky a odpory základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem základy sportovních her - manipulace s míčem, pálkou, jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů turistika a pobyt v přírodě - přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody plavání: základní plavecký vycvik – hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu lyžování, bruslení (podle podmínek školy) - hry na sněhu a na ledě Průřezová témata: OSV – kreativita OSV – komunikace, kooperace a kompetice OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv Přv Hv Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Žák: podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků) 120 Mezipředmětové vztahy: Prv (části lidského těla) Hv (tanec, cvičení s hudbou) Pč Čj (pohybové hry) Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Činnosti podporující pohybové učení Žák: jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály organizace při TV - základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí zásady jednání a chování - fair play, olympijské ideály a symboly pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her, závodů, soutěží měření a posuzování pohybových dovedností - měření výkonů, základní pohybové testy zdroje informací o pohybových činnostech Průřezová témata: OSV – komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Přv Čj M (měření) PLAVÁNÍ: Plavecký výcvikový kurz probíhá ve 3. a 4. ročníku pod dohledem učitelů a vedením instruktorů plavecké školy v Kroměříži, je povinný pro všechny žáky. V dalších ročnících je plavání zařazeno jako rozšiřující učivo dle organizačních možností školy a podmínek plavecké školy. Metody a formy práce praktické činnosti k získávání dovedností, jejich upevňování a procvičování praktické činnosti na dopravním hřišti a v oblasti první pomoci, testy dopravní výchovy testy fyzické zdatnosti vycházky, turistické výšlapy výcvikové kurzy (plavecký, lyžařský, dopravní…) 121 účast na sportovních akcích zapojení do vyhlašovaných soutěží a olympiád aj. Evaluace testy fyzické zdatnosti testy dopravní výchovy zapojení do vyhlašovaných soutěží a olympiád a další Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Praktické činnosti Zkratka: Pč Charakteristika vzdělávacího oboru - 1. i 2. stupeň Praktické činnosti jsou dotovány na 1. i 2. stupni jednou hodinou v každém ročníku, vyžaduje-li to náplň práce, je možné vytvořit blok dvou vyučovacích jednotek 1x za 14 dní. Výuka probíhá převážně v kmenových třídách, podle druhu vykonávané činnosti mohou být využívány další prostory školy i prostory v jejím okolí (cvičná kuchyně, dílny, školní pozemek aj.). Praktické činnosti umožňují žákům získat nezbytný soubor vědomostí, pracovních dovedností a návyků potřebných v běžném životě a formuje jejich osobnost rozvíjením některých vlastností, motorických i tvořivých schopností a dovedností. Obsah učiva a tematické celky jsou určeny všem žákům, proto není nutné pro výuku dělit třídu na chlapce a dívky. Na 2. stupni je část obsahu Pč zaměřena na problematiku volby povolání. Výchovné a vzdělávací postupy vzdělávacího oboru Praktické činnosti směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: − kompetence k učení – žák využívá vhodné pracovní postupy, pracuje s učebními pomůckami, chápe používané termíny, znaky a symboly, uvědomuje si význam vzdělávání v souvislosti s pracovním uplatněním, … − kompetence k řešení problémů – žák vnímá problémové situace a hledá postupy řešení, samostatně řeší běžné životní situace, v případě ohrožení dovede přivolat pomoc − kompetence komunikativní – žák rozumí obsahu sdělení a dovede reagovat, využívá tištěné informace, rozumí užívaným textům, obrazovým materiálům, vytváří vztahy potřebné k soužití a spolupráci s ostatními lidmi, … − kompetence sociální a personální – žák respektuje pravidla práce v týmu, ovlivňuje kvalitu společné práce a je hrdý na výsledky své i společné práce, rozpoznává nevhodné a rizikové chování, uvědomuje si jejich důsledky − kompetence občanské – žák zvládá běžnou komunikaci s úřady, umí vyplnit běžný formulář, dokáže reagovat v krizových situacích, chrání své zdraví − kompetence pracovní – žák zvládá pracovní dovednosti, operace, postupy, přijímá svou roli při kolektivní práci, dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny práce, chrání životní prostředí a společné hodnoty, dovede pracovat podle postupu a náčrtku, dovede posoudit výsledek své práce a práce ostatních, má představu o činnostech běžných povolání, využívá své znalosti a vytváří si představu o svém budoucím pracovním uplatnění) 122 Škola dobrých základů 1 1. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Práce s drobným materiálem Žák: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle předlohy Základní učivo: vlastnosti materiálů (přírodniny, modelovací hmota, papír, textil … ) seznamování se základními nástroji a pomůckami, s jejich funkcí a použitím vytváření návyku pracovní činnosti osvojování si základů bezpečnosti a hygieny práce lidové zvyky, tradice, řemesla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace EV – vztah člověka k prostředí MKV – kulturní diference, etnický původ Základní učivo: stavebnice – sestavování modelů Průřezová témata: OSV – kreativita , řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv, Čj, Prv Konstrukční činnosti Žák: zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Mezipředmětové vztahy: Vv, M Příprava pokrmů Žák: chová se vhodně při stolování Základní učivo: pravidla správného stolování Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, mezilidské vztahy Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv Pěstitelské práce Žák: provádí pozorování přírody, zaznamenává výsledky pozorování (kresbou) Základní učivo: pozorování přírody pěstování pokojových rostlin Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv, Vv, Tv 123 Škola dobrých základů 1 2. ročník Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Práce s drobným materiálem Žák: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle předlohy Základní učivo: vlastnosti materiálů (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil … ) základní nástroje a pracovní pomůcky – jejich funkce a využití jednoduché pracovní operace a postupy osvojování si základů bezpečnosti a hygieny práce lidové zvyky, tradice, řemesla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace EV – vztah člověka k prostředí MKV – kulturní diference, etnický původ Základní učivo: stavebnice – sestavování modelů (plošné, prostorové) Průřezová témata: OSV – kreativita , řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv, Čj, Prv Konstrukční činnosti Žák: zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Mezipředmětové vztahy: Vv, M Příprava pokrmů Žák: chová se vhodně při stolování Základní učivo: pravidla správného stolování jednoduchá úprava stolu Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, mezilidské vztahy, hodnoty, postoje, praktická etika Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv Pěstitelské práce Žák: provádí pozorování přírody, zaznamenává výsledky pozorování pečuje o nenáročné rostliny Základní učivo: pozorování přírody pěstování pokojových rostlin Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv, Vv, Tv 124 Škola dobrých základů 1 3. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Práce s drobným materiálem Žák: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle předlohy a slovního návodu Základní učivo: rozlišování a vlastnosti materiálů (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil … ) základní nástroje a pracovní pomůcky – jejich funkce a využití jednoduché pracovní operace, postup práce, organizace práce základy bezpečnosti a hygieny práce lidové zvyky, tradice, řemesla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace EV – vztah člověka k prostředí MKV – kulturní diference, etnický původ Základní učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční) – sestavování modelů Průřezová témata: OSV – kreativita , řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika Mezipředmětové vztahy: Vv, ČJ, Prv Konstrukční činnosti Žák: zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Mezipředmětové vztahy: Vv, M Příprava pokrmů Žák: chová se vhodně při stolování připraví tabuli pro jednoduché stolování Základní učivo: pravidla správného stolování jednoduchá úprava stolu Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, mezilidské vztahy, hodnoty, postoje a praktická etika EGS – Evropa a svět nás zajímá MKV – kulturní diference Mezipředmětové vztahy: Vv, Prv Pěstitelské práce Žák: provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování pečuje o nenáročné rostliny Základní učivo: pozorování přírody pěstování pokojových rostlin pěstování rostlin ze semen v místnosti základní podmínky pro pěstování rostlin 125 Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Prv, Tv Škola dobrých základů 1 4. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Práce s drobným materiálem Žák: vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti výrobky z daného materiálu využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic volí vhodné pracovní pomůcky udržuje pořádek na pracovním místě, dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny při práci Základní učivo: vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmoty, papír a karton, textil, drát, folie…) pracovní nástroje a pomůcky – jejich funkce a využití jednoduché pracovní operace a postupy práce základy bezpečnosti a hygieny práce lidové zvyky, tradice, řemesla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace EV – vztah člověka k prostředí MKV – kulturní diference, etnický původ Základní učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční) – sestavování modelů práce s návodem, předlohou, náčrtkem Průřezová témata: OSV – kreativita , řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a sebeorganizace, rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: Vv, Čj, Přv, Cj Konstrukční činnosti Žák: provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtku dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc Mezipředmětové vztahy: Vv, M Příprava pokrmů Žák: Základní učivo: orientuje se v základním vybavení kuchyně dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce pravidla správného stolování, jednoduchá úprava stolu základní vybavení kuchyně technika v kuchyni – historie a význam zásady bezpečnosti a hygieny při práci Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, mezilidské vztahy, hodnoty, postoje a praktická etika EGS – Evropa a svět nás zajímá MKV – kulturní diference Mezipředmětové vztahy: Vv, Přv, Cj 126 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Pěstitelské práce Žák: provádí jednoduché pěstitelské činnosti, pozorování ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové rostliny volí podle druhu činnosti správné pracovní pomůcky dodržuje zásady bezpečnosti práce a hygieny Základní učivo: základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin pěstování pokojových rostlin pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Vv, Přv 5. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Práce s drobným materiálem Žák: vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti výrobky z daného materiálu využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu udržuje pořádek na pracovním místě, dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny při práci, poskytne první pomoc při úrazu Základní učivo: vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmoty, papír a karton, textil, drát, folie…) pracovní nástroje a pomůcky – jejich funkce a využití jednoduché pracovní operace a postupy práce, organizace práce základy bezpečnosti a hygieny práce, první pomoc při úrazech lidové zvyky, tradice, řemesla 127 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace EV – vztah člověka k prostředí MKV – kulturní diference, etnický původ Mezipředmětové vztahy: Vv, Čj, Přv, Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Konstrukční činnosti Žák: provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Základní učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční) – sestavování modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Průřezová témata: OSV – kreativita , řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a sebeorganizace, rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: Vv, M Příprava pokrmů Žák: Základní učivo: orientuje se v základním vybavení kuchyně připraví samostatně jednoduchý pokrm dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni pravidla správného stolování, jednoduchá úprava stolu základní vybavení kuchyně výběr, nákup a skladování potravin technika v kuchyni – historie a význam zásady bezpečnosti a hygieny při práci Průřezová témata: OSV – poznávání lidí, mezilidské vztahy Mezipředmětové vztahy: Vv, Přv, Cj Pěstitelské práce Žák: provádí jednoduché pěstitelské činnosti, pozorování, samostatně vede pěstitelské pokusy ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny volí podle druhu činnosti správné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní dodržuje zásady bezpečnosti práce a hygieny, poskytne první pomoc při úrazu Základní učivo: základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo pěstování pokojových rostlin pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie 128 Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Vv, Přv Škola dobrých základů 1 Metody a formy práce frontální výuka v hodinách, skupinová práce, práce ve dvojicích či menších skupinách práce v odborných učebnách školy práce na školním pozemku exkurze práce s odbornou literaturou, časopisy… projektové vyučování pokusy a pozorování vycházky práce s vlastním portfoliem praktické činnosti – práce s kuchyňským zařízením, vaření zdravověda – poskytnutí první pomoci při úrazech a další Evaluace skupinová práce práce jednotlivců projektové vyučování a další 5.3 Vzdělávací oblasti a vzdělávací obory 2. stupně Charakteristiky předmětů, které se vyučují na prvním i druhém stupni, jsou zpravidla uvedeny v kapitole 5. 2., charakteristiky předmětů vyučovaných pouze ve třetím období jsou uvedeny níže. Přehled vzdělávacích oborů na 1. a 2. stupni – viz kapitola 4.2 Tabulace učebního plánu. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Zkratka: Čj Charakteristika vzdělávacího oboru – viz výše, Český jazyk na 1. stupni. 129 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: reprodukuje jednoduché texty odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení procvičuje se ve vypravování a popisu dorozumívá se kultivovaně, výstižně jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů osvojuje si základy studijního čtení, vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky z přečteného textu Základní učivo: Čtení a naslouchání - praktické, věcné, prožitkové Mluvený a písemný projev vypravování – dějová posloupnost, osnova, jazykové prostředky vypravování popis prostý (osob, zvířat, věcí a objektů), popis děje, funkce popisu jednoduché komunikační žánry a tiskopisy – vzkaz, inzerát, objednávka, zpráva, oznámení, SMS, e-mail, pozvánka,… dopis soukromý a úřední klíčová slova, výpisky (i citace) Průřezová témata: OSV MV Základní učivo: Obecné poučení o jazyce čeština, skupiny jazyků (slovanské a jiné jazyky, menšinové jazyky) rozvrstvení národního jazyka – spisovné a nespisovné útvary a prostředky českého jazyka jazyk a komunikace – jazyková norma a kodifikace, jazykové příručky, jazyková a řečová kultura Zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči, intonace, členění souvislé řeči Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Cj Mezipředmětové vztahy: Cj, Ikt Jazyková výchova Žák: rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, případně dalšími slovníky a příručkami spisovně vyslovuje česká slova správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov určuje mluvnické kategorie jmen seznamuje se s druhy podstatných jmen, rozlišuje podstatná jména obecná a vlastní užívá správné tvary podstatných jmen, ovládá pravopis koncovek určuje druhy přídavných jmen, užívá správné tvary a ovládá pravopis koncovek 130 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy určuje druhy zájmen, užívá správné tvary zájmen osobních, ukazovacích a přivlastňovacích určuje druhy číslovek a správně skloňuje číslovky základní určuje mluvnické kategorie u sloves užívá spisovné tvary podmiňovacího způsobu upevňuje si a prohlubuje vědomosti o základních větných členech tvoří skladební dvojice, poznává rozvíjející větné členy v souvětí určuje větu hlavní a větu vedlejší, spojuje věty vhodnými spojovacími výrazy procvičuje interpunkci v jednoduchých souvětích v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché a souvětí Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Tvarosloví a morfologický pravopis slovní druhy, ohebné slovní druhy podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková, obecná a vlastní, tvary a pravopis, dvojné číslo (duálové tvary – oči, uši, ...) přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací, tvary a pravopis, stupňování vyhledávání a určování zájmen skloňování vybraných osobních, ukazovacích a přivlastňovacích zájmen podmiňovací způsob, čas Skladba základní větné členy skladební dvojice, rozvíjející větné členy - předmět, příslovečné určení, přívlastek věta jednoduchá a souvětí Pravopis lexikální pravopis souhláskových skupin pravopis předpon s-/se-, z-/ze-, vz-/vzepředložky s, se, z, ze pravopis skupin bě/bje, vě/vje, mě/mně Literární výchova Žák: přednáší vhodné literární texty dramatizuje vhodné literární texty uceleně reprodukuje přečtený text formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení (event. vlastním výtvarným doprovodem) tvoří vlastní literární text podle svých schopností rozpozná vyjadřování ve verších a v próze rozlišuje základní literární druhy a žánry, uvede jejich výrazné Základní učivo: Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Literární druhy a žánry, hlavní vývojová období národní a světové literatury žánry lidové slovesnosti 131 Průřezová témata: OSV MKV – kulturní diference MV EGS Mezipředmětové vztahy: Cj, D, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře vyhledává informace v knihovně a v dalších informačních zdrojích Průřezová témata Mezipředmětové vztahy počátky slovesného umění v naší a světové literatuře starověká literatura poezie, próza pohádky a pověsti báje, mýty, bajky literatura pro děti a mládež – dobrodružná, sci-fi, příběhy s dětským hrdinou,… filmová a televizní tvorba pro děti a mládež časopisy pro děti, knižní nakladatelství knižní ilustrace úvod do světa poezie (nonsens,...) 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: čte pozorně, přiměřeně rychle, s orientací v textu chápe čtení jako zdroj informací a prožitků rozlišuje podstatné vlastnosti, volí vhodné jazykové prostředky vystihuje vlastnosti a schopnosti člověka rozlišuje dva základní typy charakteristiky využívá základy studijního čtení, vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky, zpracuje výtah samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování formuluje ústní i písemnou žádost, volí neutrální jazykové prostředky Základní učivo: Čtení a naslouchání - praktické, věcné, prožitkové Mluvený a písemný projev popis pracovního postupu charakteristika - přímá a nepřímá výtah - zpracování výtahu z odborného textu, výběr vhodných jazykových prostředků referát žádost - základní útvar administrativního stylu, ustálená forma žádosti vypravování - vypravování v umělecké literatuře 132 Průřezová témata: OSV MV Mezipředmětové vztahy: Pč, Vo, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy vypravuje úryvek z knihy, scénu z filmu, divadelní hry apod. využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Jazyková výchova Žák: rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech pracuje se Slovníkem spisovné češtiny, případně dalšími slovníky a příručkami vyhledává slova jednoznačná a mnohoznačná vysvětluje rčení využívá termínů z jiných vyučovacích předmětů tvoří slova odvozováním, skládáním, zkracováním, přechylováním spojuje slova s různými předponami a užívá jich ve větách rozlišuje zkratky a zkratková slova odvozuje podstatná a přídavná jména, slovesa správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci převádí slovesa do rodu činného a trpného rozlišuje neohebné druhy slov rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí určuje a tvoří věty oznamovací, tázací, přací, rozkazovací a zvolací rozlišuje otázky doplňovací a zjišťovací vyhledává a určuje základní a rozvíjející větné členy určuje a užívá různé druhy přívlastků, různé typy příslovečných určení rozlišuje větu hlavní a vedlejší nahrazuje větné členy vedlejší větou vyhledává spojovací výrazy v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, Základní učivo: Slovní zásoba slovní zásoba a její jednotky slohové rozvrstvení slovní zásoby obohacování slovní zásoby význam slova, homonyma, synonyma slova jednoznačná a mnohoznačná slovo a sousloví, rčení slova citově zabarvená odborné názvy Tvoření slov způsoby tvoření slov (odvozování, skládání, zkracování) odvozování podstatných a přídavných jmen slovesa, jejich odvozování Tvarosloví slovesný rod činný a trpný příslovce, příslovečné spřežky, stupňování příslovcí další neohebná slova – předložky, spojky, částice, citoslovce Skladba výpověď a věta stavba věty, pořádek slov ve větě druhy vět podle postoje mluvčího otázky doplňovací a zjišťovací věty dvojčlenné a jednočlenné, větné ekvivalenty základní větné členy holé, rozvité, několikanásobné 133 Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy morfologický i syntaktický ve větě jednoduché a souvětí Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy rozvíjející větné členy: předmět, příslovečné určení, přívlastek, doplněk, přístavek druhy vedlejších vět Pravopis lexikální, morfologický procvičování pravopisu i/y psaní velkých písmen Rozšiřující učivo: Skloňování obtížnějších tvarů zájmen (jenž, týž, tentýž,…) Literární výchova Žák: přednáší vhodné texty, recituje verše čte pozorně, přiměřeně rychle, s orientací v textu naslouchá soustředěně, aktivně, s empatií dramatizuje text tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie vytváří vlastní výtvarný doprovod k literárnímu textu uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora vyhledává obrazná pojmenování a rýmy, tvoří i vlastní a zkouší je využít k vlastní tvorbě prohlubuje si poznatky o verši charakterizuje hrdiny literárních děl formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvádí jejich výrazné představitele Základní učivo: Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Způsoby interpretace literárních a jiných děl Základy literární teorie a historie struktura literárního díla – námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu jazyk literárního díla - obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie literatura umělecká a věcná Literární druhy a žánry, hlavní vývojová období národní a světové literatury poezie, próza, drama a jejich představitelé lyrika přírodní, milostná, vlastenecká, reflexivní, náboženská, politická středověká literatura epické žánry – legendy, eposy lyricko-epické žánry – balada, romance 134 Průřezová témata: OSV MV MKV EV- vztah člověka k prostředí EGS Mezipředmětové vztahy: Cj, Z, Př, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře Průřezová témata Mezipředmětové vztahy žánry věcné literatury – cestopis, fejeton, kroniky, životopisy drama – komedie, tragedie, činohra monolog, dialog, hrdinové základní pojmy teorie literatury v oblasti dramatu 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu vystihuje povahu literárního hrdiny, charakterizuje jeho vlastnosti přímo i nepřímo učí se používat různá básnická vyjádření (citově zabarvená slova, personifikace, přirovnání,…) v líčení využívá získaných základů studijního čtení pro samostatné zpracování výkladu, diskusního příspěvku apod. rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování odlišuje v textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji Základní učivo: Čtení a naslouchání - praktické, věcné, kritické, prožitkové Mluvený projev zásady kultivovaného projevu technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální komunikační žánry (připravený a nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek) diskuse Písemný projev charakteristika literárních postav líčení – subjektivně zabarvený popis, jazykové prostředky líčení výklad úvaha 135 Průřezová témata: OSV MV EV – vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Cj, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo k vlastnímu tvořivému psaní rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj Jazyková výchova Žák: rozlišuje a příklady v textu dokládá způsoby obohacování slovní zásoby spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, Slovníkem spisovné češtiny, Slovníkem cizích slov a dalšími příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci rozlišuje významové vztahy ve větě a souvětí využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché a souvětí Základní učivo: Slovní zásoba a tvoření slov obohacování slovní zásoby slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis Tvarosloví skloňování obecných jmen přejatých a cizích vlastních jmen slovesný vid slovesné třídy a vzory Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický procvičování pravopisu a opakování pravopisu z nižších ročníků Skladba věta jednoduchá a souvětí, druhy vedlejších vět významový poměr mezi souřadně spojenými větami hlavními, větnými členy a větami vedlejšími souvětí souřadné a podřadné spojovací výrazy a interpunkce v souvětí jazykové rozbory, složitější souvětí Průřezová témata: OSV MKV – kulturní diference, etnický původ Základní učivo: Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Průřezová témata: OSV MV MKV EGS Mezipředmětové vztahy: Cj, D, Z Literární výchova Žák: uceleně reprodukuje text jednoduše popisuje strukturu a jazyk díla interpretuje vlastními slovy smysl díla rozpoznává základní rysy individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby 136 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vyjadřuje názory na umělecké dílo poznává hlavní vývojová období literatury uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české i světové literatuře rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor dokládá argumenty rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvádí jejich výrazné představitele Učivo Způsoby interpretace literárních děl Základy literární teorie a historie Literární druhy a žánry, hlavní vývojová období národní a světové literatury epické žánry – povídka, novela, román literatura v období renesance a humanismu literatura 17. a 18. století romantismus, počátky realismu kritický realismus české národní obrození a česká literatura 19. století (snahy obrozenců, májovci, ruchovci, lumírovci, realismus) Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Cj, D, Z, Vv 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Komunikační a slohová výchova Žák: prohlubuje si znalosti o slohových útvarech využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k práci s textem i k vlastnímu tvořivému psaní dorozumívá se kultivovaně, výstižně, volí vhodné jazykové prostředky odlišuje spisovný a nespisovný projev rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování Základní učivo: Čtení a naslouchání – praktické, věcné, kritické, prožitkové Mluvený a písemný projev zásady dorozumívání, zásady kultivovaného projevu komunikace verbální a neverbální slohotvorní činitelé subjektivní a objektivní forma projevu, funkce projevu - funkční styly a jejich slohové útvary připravený i nepřipravený projev strukturovaný životopis proslov Rozšiřující učivo: Fejeton. Reportáž. Interview. 137 Průřezová témata: OSV MV Mezipředmětové vztahy: Cj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Jazyková výchova Žák: spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova rozlišuje nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov samostatně pracuje se slovníky a jazykovými příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí Základní učivo: Zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči, intonace, členění souvislé řeči Slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov Tvarosloví - slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov Skladba výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu Pravopis - lexikální, morfologický, syntaktický Obecné poučení o jazyce původ a základy vývoje češtiny jazykové příručky Průřezová témata: OSV MV Základní učivo: Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Způsoby interpretace literárních děl Literární druhy a žánry, hlavní vývojová období národní a světové literatury česká a světová literatura na přelomu 19. a 20. století, nové literární směry (např. impresionismus, symbolismus, dekadence, česká moderna, anarchističtí buřiči) Průřezová témata: OSV MV MKV EGS Mezipředmětové vztahy: Cj Literární výchova Žák: uceleně reprodukuje přečtený text, popisuje strukturu díla a jazyk literárního díla vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení tvoří vlastní literární text rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české i světové literatuře porovnává různá ztvárnění téhož námětu 138 Mezipředmětové vztahy: Cj, D, Z, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vyhledává informace rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvádí jejich výrazné představitele Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy literatura 1. poloviny 20. století – umělecké směry ve světě, představitelé české poezie a prózy, dramatu (Osvobozené divadlo), literatura v době okupace literatura 2. poloviny 20. století – česká poezie, próza a drama v letech 1945 – 1968, oficiální proud, samizdatové edice, exilová nakladatelství, významní čeští a světoví spisovatelé současnosti Formy a metody práce frontální výuka v hodinách skupinová práce, práce ve dvojicích, trojicích i početnějších skupinách (školní i domácí) individuální práce jednotlivců, samostatná práce (školní i domácí) ústní opakování učiva práce s učebnicí, pracovním sešitem, pracovními listy práce s různými typy textů (literatura umělecká, odborná, naučná,…) práce s jazykovými příručkami (PČP, SSČ, SCS), slovníky, encyklopediemi, novinami a časopisy atd. práce s PC, internetem, s výukovými programy, audiovizuální technikou (MC, CD, VHS, DVD, interaktivní tabule, …) domácí úkoly (krátkodobé i dlouhodobé, ústní i písemné) diskuse (řízená i volná) komunitní kruh didaktické hry a testy (doplňovačky, křížovky, kvizy, hádanky,…) referáty besedy, přednášky, exkurze, návštěvy kulturních akcí (např. divadelní a filmová představení), muzeí, knihoven apod. poslech uměleckého přednesu vybraných literárních děl (učitelem, žákem, příp. umělcem nebo reprodukovaný) krátkodobé i dlouhodobé projekty (školní i domácí) výrazné čtení, recitace jednotlivců i skupin, dramatizace tvořivé činnosti (tvorba vlastních textů, výtvarný doprovod,…) prezentace vlastní tvorby, projektů, vystoupení jednotlivců i skupin na veřejnosti zapojení do vyhlašovaných soutěží a olympiád a další Evaluace ústní projev žáka písemný projev žáka: sešit, pracovní sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, diktáty, mluvnická a pravopisná cvičení, slohové práce, didaktické hry a testy a jejich grafická úprava ústní a písemné zkoušení jednotlivců referáty samostatná práce ve vyučování, práce s učebnicí, jazykovými příručkami a ostatní literaturou práce s informacemi – získávání, třídění, hodnocení informací z různých hledisek a jejich praktické využití práce s počítačem, internetem, audiovizuální technikou atd. čtenářská gramotnost příprava žáka do vyučování, domácí práce a úkoly skupinová práce práce na projektech a další 139 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cvičení z českého jazyka Zkratka: CvČj Výuka probíhá zpravidla v kmenové třídě, případně v pracovně IKT nebo v KVC. Vzdělávací obor Cvičení z českého jazyka je nabízen jako volitelný předmět žákům, kteří si v 8. ročníku nezvolí druhý cizí jazyk, Je dotován 1 hodinou týdně. Ostatní žáci si pak tento předmět mohou zvolit jako nepovinný. Vzhledem k tomu, že týdenní časová dotace povinného předmětu Český jazyk je snížena o jednu hodinu týdně oproti ostatním ročníkům 2. stupně, je jeho volba žákům doporučována. Vzdělávací obsah vychází z předpokladu, že Cvičení z českého jazyka si zvolí žáci, kteří nepůjdou studovat na střední školu, nebo jim výuka jazyků činí větší potíže. Z tohoto důvodu bude hlavní náplní předmětu procvičování probíraného jazykového učiva, příp. doplněného netradičními úlohami. Žákům jazykově nadaným, kteří si předmět zvolí jako nepovinný, budou naopak ve větší míře nabízeny netradiční úlohy sloužící k rozvoji jejich kompetencí. Očekávané výstupy, učivo, mezipředmětové vztahy, formy a metody práce, evaluace a způsoby hodnocení se shodují s oborem Český jazyk, částí Jazyková výchova, 8. ročník Formy a metody práce frontální výuka v hodinách, projektová výuka skupinová práce, práce ve dvojicích, trojicích i početnějších skupinách (školní i domácí) individuální práce jednotlivců, samostatná práce (školní i domácí) ústní opakování učiva práce s učebnicí, pracovním sešitem, pracovními listy práce s různými typy textů (literatura umělecká, odborná, naučná,…) práce s jazykovými příručkami (PČP, SSČ, SCS), slovníky, encyklopediemi, novinami, časopisy atd. práce s PC, internetem, s výukovými programy, audiovizuální technikou (MC, CD, VHS, DVD, interaktivní tabule, …) domácí úkoly (krátkodobé i dlouhodobé, ústní i písemné) diskuse (řízená i volná), komunitní kruh didaktické hry a testy (doplňovačky, křížovky, kvizy, hádanky,…) referáty, výrazové čtení, recitace jednotlivců i skupin, dramatizace besedy, přednášky, exkurze, návštěvy kulturních akcí (např. divadelní a filmová představení), muzeí, knihoven apod. poslech uměleckého přednesu vybraných literárních děl (učitelem, žákem, příp. umělcem nebo reprodukovaný) krátkodobé i dlouhodobé projekty (školní i domácí) tvořivé činnosti (tvorba vlastních textů, výtvarný doprovod,…) prezentace vlastní tvorby, projektů, vystoupení jednotlivců i skupin na veřejnosti zapojení do vyhlašovaných soutěží a olympiád Evaluace ústní projev žáka písemný projev žáka: sešit, pracovní sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, diktáty, mluvnická a pravopisná cvičení, slohové práce, didaktické hry a testy a jejich grafická úprava ústní a písemné zkoušení jednotlivců, referáty samostatná práce ve vyučování, práce s učebnicí, jazykovými příručkami a ostatní literaturou práce s informacemi – získávání, třídění, hodnocení z různých hledisek a jejich praktické využití práce s počítačem, internetem, audiovizuální technikou atd. čtenářská gramotnost příprava žáka do vyučování, domácí práce a úkoly skupinová práce, práce na projektech 140 Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Jazyková výchova Žák: rozlišuje a příklady v textu dokládá způsoby obohacování slovní zásoby procvičuje různé způsoby tvoření slov samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, Slovníkem spisovné češtiny, Slovníkem cizích slov a dalšími příručkami spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá procvičuje a upevňuje znalost pravopisu rozlišuje významové vztahy ve větě a souvětí využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití Základní učivo: Slovní zásoba a tvoření slov obohacování slovní zásoby slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis Tvarosloví skloňování obecných jmen přejatých a cizích vlastních jmen slovesný vid Pravopis slovotvorný, syntaktický procvičování pravopisu předpon s-, z-, vz- a skupin bě/bje, vě/vje, mě/mně Skladba věta jednoduchá a souvětí, druhy vedlejších vět významový poměr mezi souřadně spojenými větami hlavními, větnými členy a větami vedlejšími souvětí souřadné a podřadné spojovací výrazy a interpunkce v souvětí jazykové rozbory, složitější souvětí Obecné poučení o českém jazyce slovanské jazyky útvary českého jazyka a jazyková kultura Rozšiřující učivo: Slovesné třídy a vzory 141 Průřezová témata: OSV MKV – kulturní diference, etnický původ Mezipředmětové vztahy: Cj, D, Z Škola dobrých základů 1 Průřezové téma Mediální výchova Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Mediální výchova Zkratka: Mv Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Mediální výchova je dotován na 2. stupni jednou hodinou týdně, jedná se o volitelný předmět. Mediální výchova nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v obsahu mediální zprávy a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediálního sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jež média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu 142 Škola dobrých základů 1 a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce. V rámci Mediální výchovy jsou naplňovány tyto kompetence: - kompetence k učení – žák operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy, vyhledává a třídí informace, operuje s užívanými termíny, vybírá vhodné způsoby učení, vyvozuje závěry, zvládá sebehodnocení - kompetence k řešení problémů – žák tvořivě přistupuje k řešení problémů, konfliktů, vyhledává vhodné informace, pracuje s nimi, ověřuje si správnost řešení, učí se kritickému myšlení, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - kompetence komunikativní – žák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění, využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje v týmu, je ochoten k vzájemné pomoci, učí se diskusi ve skupině, dovede ohodnotit práci svou i práci ostatních, má úctu ke druhým, naslouchá, zvažuje názory druhých, … - kompetence občanské – žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu - kompetence pracovní - využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Formy a metody práce samostatná a skupinová práce frontální výuka dramatizace práce s médii modelové situace a jejich řešení besedy a přednášky diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů opakovací a kontrolní testy soutěže, kvizy, hry práce s hudbou, obrazem, s příběhy a další Evaluace skupinová práce práce jednotlivců testy k probíranému učivu referáty, ukázky ústní zkoušení projevení vztahu k předmětu, zájem o práci řešení modelových situací 143 Škola dobrých základů 1 2. stupeň Očekávané výstupy Učivo Žák: Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení se dovede úspěšně a samostatně zapojit do mediální komunikace interpretace vztahu mediálních sdělení získává analytický přístup k mediálním obsahům a kritický odstup od nich a reality se učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění stavba mediálních sdělení volného času vnímání autora mediálních sdělení v jednoduchých případech chápe cíle a strategie vybraných mediálních obsahů fungování a vliv médií ve společnosti osvojí si základní principy vzniku významných mediálních obsahů (zvláště Tematické okruhy produktivních činností: zpravodajských) tvorba mediálního sdělení získá představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické práce v realizačním týmu společnosti vůbec (včetně právního kontextu) má představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) rozvíjí svoji komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu využívá vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu osvojuje si schopnost přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu je citlivý vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení uvědomí si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění je citlivý vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci si uvědomuje možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnost za způsob jeho formulování a prezentace 144 Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Průřezová témata: MV OSV – rozvoj schopností poznávání, psychohygiena, kreativita, komunikace, kooperace a kompetice, hodnoty, a postoje, praktická etika VDO – občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát MKV – princip sociálního smíru a solidarity, lidské vztahy EGS – Objevujeme Evropu a svět Mezipředmětové vztahy: Čj, M, Ikt, D, Vo, Vv Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Anglický jazyk Zkratka: Aj Charakteristika vzdělávacího oboru – viz výše, společná pro 1. i 2. stupeň. Formy a metody práce skupinová a párová práce frontální práce práce s pracovními listy, sešity, učebnicí práce s mapou, časopisy, encyklopediemi a slovníky poslech audionahrávek kopírovatelné materiály procvičování na PC, práce s internetem zapojení do konverzační soutěže projektová výuka a další Evaluace pracovní listy a práce v pracovních sešitech skupinová i párová práce frontální práce ústní i písemné zkoušení ověřovací testy práce s audionahrávkami práce s texty práce se slovníkem práce na PC – ověřovací cvičení a testy křížovky, doplňovačky didaktické hry písně, básně v originále a další 145 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Žák: představí sebe i druhé, vyjádří, že někdo něco vlastní, dokáže se na to zeptat dokáže někomu něco přikázat nebo zakázat vyjádří, co umí a neumí, požádá o svolení, zda něco může udělat vyjádří, že se někde něco vyskytuje nebo nevyskytuje umí se zeptat, co kdo právě dělá dokáže mluvit o opakujících se činnostech popíše běžné zvyky, mluví o zálibách svých i ostatních dokáže se na ně zeptat mluví o předmětech blízkých i vzdálených umí říci, co dělal a zeptá se na události v minulosti rozumí přiměřeným projevům našich i rodilých mluvčích rozumí pokynům učitele a dokáže na ně reagovat čte hlasitě a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu orientuje se v obsahu jednoduchých textů, vyhledává odpovědi na otázky odvodí pravděpodobný význam novým slov z kontextu textu vede jednoduchý dialog v situacích každodenního života formuluje otázky a odpovídá na ně zná základní slovní zásobu v rozsahu učebnice a ovládá pravopis slov používá dvojjazyčný slovník sestaví jednoduché ústní i písemné sdělení týkající se situací souvisejících se životem v rodině a škole písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty vyžádá si jednoduchou informaci Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Základní učivo: Průřezová témata: jednoduchá sdělení - oslovení a reakce na OSV – mezilidské vztahy, oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, poznávání lidí představování, omluva a reakce na omluvu, MKV – kulturní diferenciace poděkování a reakce na poděkování, základní EGS – Evropa a svět nás zajímají společenské obraty a fráze, souhlas, nesouhlas tematické okruhy - domov, rodina, bydlení, škola, Mezipředmětové vztahy: volný čas a zájmová činnost, osobní dopis, Čj, Z, M, Vo dotazník, formulář, oblékání, nákupy slovní zásoba a tvoření slov - dle výskytu v učebnici gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov - sloveso být a mít (opakování), přivlastňovací pád, osobní a přivlastňovací zájmena, rozkazovací způsob, čas, datum, řadové číslovky, sloveso can, vazba there is / there are, přítomný čas průběhový a prostý, frekvenční příslovce, ukazovací zájmena, minulý čas prostý slovesa být a pravidelných sloves, nepravidelná slovesa dle výskytu v učebnici, nepřímá otázka 146 Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Žák: dokáže říci, co může, nemůže, musí, nemusí a nesmí dělat dokáže někoho o něco požádat a omluvit se hovoří o jídle a pití, zeptá se kolik čeho je a odpoví dokáže porovnat vlastnosti osob a věcí mluví o plánech do budoucna je seznámen s předpřítomným časem a rozumí jeho používání dokáže jednoduchým způsobem hovořit o některých problémech týkajících se životního prostředí dokáže se orientovat v textu, odhadne malý počet neznámých výrazů čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky rozumí jednoduché a zřetelné promluvě a konverzaci reaguje v nejběžnějších řečových situacích používá dvojjazyčný slovník a pracuje s ním sestaví jednoduché sdělení související s probíranými tematickými okruhy ovládá slovní zásobu obsaženou v učebnici písemně a gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty vyžádá si jednoduchou informaci Učivo Základní učivo: jednoduchá sdělení - společenský program (pozvánka), vyjádření přání základní vztahy - existenciální (Kdo?), prostorové (Kde? Kam?), časové (Kdy?), kvalitativní (Jaký? Který? Jak?), kvantitativní (Kolik?) tematické okruhy - stravování, oblékání, nákupy, osobní dopis, životní prostředí slovní zásoba a tvoření slov - dle výskytu v učebnici gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov - přítomný a minulý čas prostý (opakování), modální slovesa (must, needn´t, mustn´t, can, can´t), opisný tvar modálních sloves, vyjádření množství, počitatelná a nepočitatelná podst. jména, zájmena neurčitá (some, any) a jejich složeniny, přídavná jména a jejich stupňování, nepravidelné stupňování, budoucí čas (blízká budoucnost), předpřítomný čas a příslovce spojená s předpřítomným časem, tvoření příslovcí Rozšiřující učivo: Některé svátky v anglicky mluvících zemích 147 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: OSV EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV – mezilidské vztahy EGS – Evropa a svět nás zajímá Mezipředmětové vztahy: Čj, Z, Př, D Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Žák: dokáže postihnout hlavní obsah sdělení, včetně důležitých detailů čte kratší články převážně informativního charakteru a dokáže se v nich orientovat vyplní běžný formulář a dotazník má všeobecný rozhled o zemích příslušné jazykové oblasti používá dvojjazyčný slovník a pracuje s ním pracuje s cizojazyčnými časopisy čte nahlas a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci, odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu sestaví jednoduché ústní i písemné sdělení v souvislosti s probíranými tematickými okruhy písemně a gramaticky správně tvoří a obměňuje věty a krátké texty stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace vyžádá si jednoduchou informaci jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích Učivo Základní učivo: jednoduchá sdělení - omluva a reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, dotazník a formulář základní vztahy - Kdo? Kde? Kam? Kdy? Jaký? Který? Jak? Kolik? (opakování) tematické okruhy - části těla, péče o zdraví, sport, příroda, cestování, počasí, Londýn, město, sociokulturní prostředí Velké Británie a České republiky slovní zásoba a tvoření slov - dle výskytu v učebnici gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov - přítomný, minulý a budoucí čas, předpřítomná čas (prostý a průběhový – opakování), opakování modálních a nepravidelných sloves, zástupné one, ones, příslovce času, předložky času, nejfrekventovanější frázová slovesa 148 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: EGS – objevujeme Evropu a svět MKV – multikulturalita OSV – poznávání lidí, komunikace Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Z, Př, D Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Žák: rozumí souvislým projevům učitele rozumí jednoduchým monologům i dialogům rodilých mluvčích odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu tvoří otázky a odpovídá na ně jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích stručně reprodukuje vyslechnutý nebo přečtený text, promluvu i konverzaci vyplní běžný formulář a dotazník pracuje s cizojazyčnými časopisy a texty běžně používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci ve výkladovém slovníku čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu vyžádá si jednoduchou informaci a dokáže s ní pracovat sestaví ústně i písemně jednoduché sdělení týkající se situací souvisejících se životem v rodině, škole a probíranými tematickými okruhy Učivo Základní učivo: jednoduchá sdělení - žádost o pomoc, službu, informaci, setkání, společenský program jednoduchá písemná sdělení – životopis, žádost o zaměstnání základní vztahy - Kdo? Kde? Kam? Kdy? Jaký? Který? Jak? Kolik? (opakování) tematické okruhy - sociokulturní prostředí (USA, Austrálie), formulář, významné osobnosti umění, historie ap., telefonický rozhovor, člověk a společnost slovní zásoba a tvoření slov - dle výskytu v učebnici, rozdíl mezi britskou a americkou angličtinou gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov - minulý, přítomný a budoucí čas (prostý a průběhový - opakování), předpřítomný a předminulý čas, přímá a nepřímá řeč, souvětí podřadné, vedlejší věty, trpný rod přítomný i minulý, tázací dovětky, vyjádření změny stavu, udávání směru, samostatná přivlastňovací zájmena a zájmena zvratná, frázová slovesa 149 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: EGS – objevujeme Evropu a svět OSV – komunikace MKV – multikulturalita Mezipředmětové vztahy: Čj, Z, D, Vo, Ikt Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Německý jazyk Zkratka: Nj Německý jazyk jako druhý cizí jazyk Německý jazyk je významný cizí jazyk vzhledem k poloze naší země. Německý jazyk jako druhý cizí jazyk je dotován třemi hodinami týdně v 8. a 9. ročníku. Cizí jazyky obecně pomáhají snižovat jazykové bariéry, umožňují poznávat kulturní odlišnosti jiných národů, přispívají k porozumění mezi nimi, poskytují jazykový základ a předpoklady pro komunikaci v rámci Evropy i světa, zároveň přispívají k větším možnostem dalšího vzdělávání i budoucího pracovního uplatnění. Cílem vzdělávacího oboru je především vzbudit u žáků zájem o studium dalšího cizího jazyka. Výchovné a vzdělávací postupy vzdělávacího oboru Německý jazyk směřují k utváření těchto klíčových kompetencí žáků: − kompetence občanské – žák se učí respektovat názory ostatních, učí se zodpovědně rozhodovat podle dané situace, seznamuje se se životem svých vrstevníků v jiné zemi aj. − kompetence sociální a personální – žáci spolupracují formou párové a skupinové práce, podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, učí se sebekontrole aj. − kompetence komunikativní – žák komunikuje na odpovídající úrovni, umí naslouchat promluvám druhých a vhodně na ně reagovat, rozvíjí poslech, čtení s porozuměním, mluvení i psaní prostřednictvím aktivit v učebnici i pracovním sešitě, … − kompetence k učení – žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, poznává smysl a cíl učení, … − kompetence pracovní – žáci se učí efektivně organizovat svou práci, chápou význam cizího jazyka pro svůj další rozvoj, … − kompetence k řešení problémů – žák se učí pochopit problém, vyhledat vhodné informace, podílí se na řešení vzniklého problému, … 150 Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo ERSTE SCHRITTE Žák: naučí se používat německou abecedu – rozlišuje psanou a čtenou podobu slov dokáže pozdravit, požádat, poděkovat používá základní číslovky 0 – 20 užívá správných pojmenování osob, místních názvů apod. Základní učivo: Das ABC Grüsse Wochentage Zahlen Farben Namen, Leute und Länder Gramatika a reálie: pozdravy, jména Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání - poznávání lidí - komunikace - mezilidské vztahy MKV – multikulturalita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - vnímání autora mediálních sdělení VDO – občanská společnost a škola EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Z, M, Vv, Vo ICH HEISSE, ICH WOHNE IN… Žák: používá tykání i vykání při komunikaci ústní i písemné dovede písemně i ústně sdělit základní informace o sobě vyplní jednoduchý formulář, získává potřebné informace z různých zdrojů dovede klást otázky, odpovídat na ně Základní učivo: Adresse, Formulare Zusammen Länder und Leute Familiensuche Projekt „ich“ Gramatika a reálie: pravidelná slovesa, sloveso sein, zápor nicht, slovosled ve větě, otázky zjišťovací, sloveso mögen Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání - komunikace - poznávání lidí - sebepoznání a sebepojetí MKV – lidské vztahy - multikulturalita - kulturní diference MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - stavba a tvorba mediálních sdělení - práce v realizačním týmu EGS – jsme Evropané - objevujeme Evropu a svět Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Z, Vo 151 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo MEINE FAMILIE Žák: dovede vyprávět o své rodině, popsat fotografii podle obrázku dovede vyprávět příběh, případně podobný příběh sestavit používá správně přivlastňovací zájmena mein – dein poznává využití vazby „von“ a postavení příd.jména v přísudku Základní učivo: Bei uns zu Hause, Familienfotos Wie alt sind die Leute? Gegenteile Das ist Familie Nowak Bildergeschichte Gramatika a reálie: zájmena mein, dein; přídavné jméno v přísudku, vazba „von“ Průřezová témata: EGS – jsme Evropané OSV – rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí - komunikace - hodnoty, postoje, praktická etika MKV – kulturní diference - lidské vztahy - multikulturalita MV – tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo MEINE FREUNDE Žák: dovede vyprávět o svých zájmech a zálibách popíše svého kamaráda, kamarádku poznává tvoření vět s nepřímým pořádkem slov ve větě oznamovací dovede používat časových údajů v němčině Základní učivo: Personen beschreiben Freizeit Meine Freunde Gramatika a reálie: předložka um v časových údajích gern – am liebsten; nepřímý pořádek slov ve větě Průřezová témata: MKV - kulturní diference - lidské vztahy - etnický původ MV – stavba a tvorba mediálního sdělení OSV- rozvoj schopností poznávání - kreativita - komunikace - mezilidské vztahy - poznávání lidí EGS- Evropa a svět nás zajímá - objevujeme Evropu a svět - jsme Evropané EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí - vztah člověka a prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo 152 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo SCHULE, SCHULE Žák: dovede pojmenovat školní potřeby, předměty v rámci možností získané slovní zásoby dovede popisovat předměty denní potřeby, osoby, zvířata posuzuje správnost daného příkazu, dovede vhodně reagovat učí se vhodně používat člen určitý a neurčitý Základní učivo: Schulsachen Wie heisst das auf Deutsch? Was passt zusammen? Bilder aus Deutschland Gramatika a reálie: člen určitý a neurčitý, zápor kein, rozkazovací způsob Průřezová témata: MKV- multikulturalita EGS – jsme Evropané MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EV – ekosystémy vztah člověka k prostředí základní podmínky života OSV – rozvoj schopností poznávání komunikace řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Př, Z, Vo MEIN HOBBY vypráví o svých koníčcích, popisuje své činnosti dovede telefonovat, dokáže se domluvit, dovede odmítnout nabízené zná psaní adresy Základní učivo: Wer ist fleissig? Dialoge Katkas E-Mail Katka antwortet Unsere Post nach Deutschland Gramatika a reálie: časování pravidelných sloves v přít.čase, sloveso sein, předložka am v časových údajích Průřezová témata: EGS – jsme Evropané MV – stavba mediálních sdělení - vnímání autora mediálních sdělení - tvorba mediálního sdělení MKV – kulturní diference, lidské vztahy VDO – občan, občanská společnost a stát - občanská společnost a škola OSV – rozvoj schopností poznávání - kreativita, komunikace - mezilidské vztahy - řešení problémů a rozhodovací dovednosti - kooperace a kompetice EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí - vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo 153 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo ICH HABE EINEN COMPUTER Žák: umí telefonicky vyřídit vzkaz, zeptat se, … popíše jednoduchou formou zvířata dovede napsat dopis, odpovědět na dopis používá zápor kein v německé větě poznává základní reálie, zajímavosti Vídně pracuje s internetem, vyhledává informace na webu s doménou .de nebo .at Základní učivo: Max telefoniert Wer kauft was? Wir haben viele Sachen Was fotografiert Dirk? Die Tiere von Ute Ich stelle Wien vor Gramatika a reálie: časování slovesa haben, 4. pád podstatných jmen s neurčitým členem, pravidelná slovesa, zápor kein ve 4. pádě, Vídeň Průřezová témata: EGS – objevujeme Evropu a svět, Evropa a svět nás zajímá, jsme Evropané OSV – rozvoj schopností poznávání, kreativita, poznávání lidí, komunikace, řešení problémů, rozhodovací dovednosti EV – základní podmínky života MKV – kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - vnímání autora mediálních sdělení - tvorba mediálních sdělení - práce v realizačním týmu Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Z, Ikt, Vo, D, Vz, Pč WO UND WANN ? dovede utvořit a napsat pozvánku na akci, oslavu užívá čísla do 100, dovede použít základní početní úkony používá čísel v časových údajích z běžného života, pojmenuje hodiny, dny, měsíce, roční období v rámci získané slovní zásoby popíše své okolí, místo pobytu Základní učivo: Einladungen Die Uhrzeit Jahreszeiten, Monate Wann haben sie Geburtstag? Familienstory Gramatika a reálie: předložka in ve 3. pádě, určování času, množné číslo některých podstatných jmen, předložky im, um v časových údajích Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznání, kreativita, komunikace MKV - multikulturalita MV – stavba, tvorba mediálního sdělení EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, M, Vo, Pč IN DEN FERIEN Žák: dovede naplánovat, popsat svou cestu zakoupí jízdenku, objedná dopravu a Základní učivo: Wer wohnt wo? Ein Brief Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí, ekosystémy EGS – jsme Evropané, objevujeme Evropu a svět 154 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy ubytování dovede zaslat pozdrav z dovolené ústně i písemně dovede podat základní údaje o své osobě Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Wohin möchte sie fahren? Eine Traumreise Dialoge Grüsse aus Olomouc Steckbrief Gramatika a reálie: evropské země EU, vazba „ich möchte“, směrové předložky nach a in, časování slovesa fahren OSV – rozvoj schopností poznávání, poznávání lidí, komunikace, řešení problémů, rozhodovací dovednosti MKV – kulturní diference - princip sociálního smíru a solidarita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Z, Vo, Pč 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MAX IST WIEDER DA! Žák: zná základní reálie německy mluvicích zemí dovede použít gramatické jevy již probrané ve správném tvaru Základní učivo: Wiederholungsspiel Gramatika a reálie: Německo, Rakousko, Švýcarsko; vazba „es gibt“ Průřezová témata: EGS – Evropa a svět nás zajímá, jsme Evropané MKV- kulturní diference, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti, vnímání autora mediálních sdělení VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo, D, Z, Př 155 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy BEI UNS Žák: dovede popsat svůj dům, pokoj.. umí vyjádřit svá přání, popíše vysněný pokoj dovede použít slovní zásoby při běžných rozhovorech ve škole, popíše běžné činnosti učí se dalším gramatickým jevům jazyka, sleduje jejich použití v textu a snaží se je používat při komunikaci poslouchá s porozuměním textu, dovede adekvátně reagovat Základní učivo: Mein Zuhause, Zimmer Dialoge in der Schule Das Haus Mein Traumzimmer Martins Jahr Gramatika a reálie : přivlastňovací zájmeno (unser), předložky se 3. a 4. pádem ( otázka „Wo?“, s přivl. zájmeny a zájmenem „kein“), 4. pád substantiv s určitým členem,užití dalších sloves pohybových, časování sloves s odlučitelnými předponami a některých nepravidelných sloves v přítomném čase Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, kreativita, kooperace a kompetice EGS – jsme Evropané VDO – občanská společnost a škola MKV – lidské vztahy, kulturní diference MV – tvorba, stavba mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo, Vv WIE KOMME ICH … ? Žák: dovede pozvat kamaráda do kina, domluvit si schůzku dovede přijmout pozvání, omluvit se, odmítnout pozvání jednoduše na základě probírané slovní zásoby popíše cestu dovede použít směrové otázky zná a používá probíraná gramatická pravidla poznává základní informace o německy mluvicích zemích, významných městech a osobnostech Základní učivo: Gehen wir ins Kino? Wohin läuft Oskar? Wohin fahrt ihr in den Ferien? Unser Programm Wie komme ich? Jochen macht Ordnung Auf Mozarts Spuren Gramatika a reálie: předložky se 3. a 4. pádem („Wohin?“), přímý a nepřímý pořádek slov ve větě, předložka für s podstatnými jmény a osobními zájmeny; Salzburg; Mozart 156 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, kreativita, poznávání lidí, kooperace a kompetice, psychohygiena MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, vnímání autora mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality MKV – kulturní diference, multikulturalita Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, M, Z, Vo, Hv, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MEIN TAG Žák: zná pravidla vedení rozhovoru, dovede vhodně volit slovní zásobu pro vedení rozhovoru v obvyklých situacích dovede vyprávět o prožité skutečnosti, průběhu dne apod. zná vedení běžného rozhovoru při nakupování apod. dovede v němčině vyjádřit povinnost („musím…“) čte autentické texty, získává z nich nové informace, všímá si použití gramatických jevů v textu Základní učivo: Mein Tag Die Oma kommt Das macht Spass Interwiew Wie ist das in… Supen auf aller Art Lebensmittel Im Supermarket, im Geschäft Wir zahlen Gramatika a reálie: způsobové sloveso müssen, množné číslo podstatných jmen, číslovky do 100 000, 3. pád podstatných jmen, další nepravidelná slovesa Průřezová témata: MKV – lidské vztahy EGS – jsme Evropané MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti EV – vztah člověka k prostředí OSV – komunikace, kreativita, mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo, Vz MEINE WOCHE dovede si domluvit schůzku, jednání apod., umí vést jednoduchý rozhovor na dané téma dovede seznámit ostatní se svým týdenním programem, rozvrhem hodin; program a rozvrh dokáže samostatně sestavit umí používat vazeb „smí se – nesmí se“ zná použití časových údajů v němčině dovede jednoduchou formou popsat dovednosti ostatních i dovednosti své vlastní Základní učivo: Erik schreibt… Aus Barbaras Notizbuch Dialoge Was machen sie in der Woche? Wer erzählt? Stundenplan Was kann (darf) man in der Schule machen Gramatika a reálie: způsobová slovesa können a dürfen, časové údaje v němčině, podmět „man“; cesta do Berlína 157 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, psychohygiena, kreativita, seberegulace a sebeorganizace, mezilidské vztahy MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - tvorba mediálního sdělení MKV – multikulturalita VDO – občanská společnost a škola Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vo, Ikt Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy WAS TUT DIR WEH? Žák: dovede popsat jednotlivé části lidského těla, vyjádří, co ho bolí učí se vést telefonické rozhovory (s lékařem, přivolání pomoci…) dovede vhodně reagovat na pokyny a příkazy; sám v mluvené řeči příkaz umí použít dovede vyprávět krátký příběh, volí vhodnou slovní zásobu poslouchá neznámý text, čte s porozuměním, vhodně reaguje na otázky Základní učivo: Was tut dir weh? Körperteile Das bin ich Beim Arzt Was müssen wir machen? Märchen Gramatika a reálie: některá osobní zájmena ve 3. pádě (ich,du,er,sie), množné číslo podstatných jmen, sloveso „tun“ ve spojení „weh tun“, rozkazovací způsob, préteritum sloves „sein“ a „haben“ Průřezová témata: EV – základní podmínky života - vztah člověka v prostředí OSV – sebepoznání a sebepojetí - komunikace - psychohygiena - poznávání lidí - řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Př, Vo, Vz IN DER STADT, AUF DEM LANDE Žák: dovede vést běžný rozhovor s turisty, vyžádat a podat informaci orientuje se v jednoduchém plánku města, dokáže popsat cestu umí popsat své cestování charakterizuje místo, kde žije, popř. místo, kam rád jezdí čte a poslouchá s porozuměním, dovede adekvátně reagovat na otázku v mluveném i písemném projevu využívá znalosti gramatiky – dle probíraného učiva Základní učivo: Corinnes Nachmittag Die Touristin fragt Wohin geht Markus? Der Stadtplan Woher kommen die Teeneager? Wir fahren zur Schule Ich fahre mit dem Auto Womit fährst du? Wer erzählt was? Gramatika a reálie: předložky se 3. pádem, préteritum slovesa „fahren“, způsobové sloveso wollen, souvětí se spojkou deshalb 158 Průřezová témata: MKV – kulturní diference - etnický původ - multikulturalita - princip sociálního smíru a solidarita - lidské vztahy EGS – jsme Evropané - Evropa a svět nás zajímá MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - fungování a vliv médií ve společnosti OSV – rozvoj schopnosti poznávání - komunikace - kreativita - poznávání lidí Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VDO – občan, občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Z, D, Vo, Vv DAS WETTER HEUTE Žák: dovede charakterizovat počasí popíše své případně cizí oblečení sestaví blahopřání k různým příležitostem – ústně i písemně čte s porozuměním textu, dovede nalézt vhodné příklady pro gramatické jevy v textu používá v mluveném i písemném projevu probrané gramatické jevy využívá znalostí reálií německy mluvicích zemí v činnosti, mluveném i písemném projevu Základní učivo: Jahreszeiten und Monate Wir schreiben Grusskarten Fotoecke Reime mit Jahreszeitengedicht Helgas Schrank, Kleidungsrap Familie Braun im Kroatien Mutti telefoniert mit Oma Auf die Party Eine Modenschau Gramatika a reálie: přivlastňovací zájmena, množné číslo podstatných jmen, svátky, zvyky a obyčeje, další nepravidelná slovesa v přítomném čase Průřezová témata: MKV – kulturní diference EV – ekosystémy - základní podmínky života - vztah člověka k prostředí OSV – rozvoj schopnosti poznávání - poznávání lidí - komunikace MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - vnímání autora mediálního sdělení EGS – objevujeme Evropu a svět - Evropa a svět nás zajímá - jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Př, Z, Vo, Vz WIEDER FERIEN Žák: dovede povyprávět o svých plánech na dovolenou, na prázdniny vypráví o zážitcích z dovolené – prázdnin, zážitcích ze svých cest dokáže popsat proběhlý den, popř. akci – s využitím minulého času v němčině Základní učivo: Ly fährt in die Welt Stefan erzählt Wo fahren sie in die Ferien? Traumferien Mein Trainer Otto hat drei Brüder Die kluge Klara 159 Průřezová témata: MKV – multikulturalita - lidské vztahy - kulturní diference MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - fungování a vliv médií ve společnosti EV – ekosystémy Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy popisuje osoby i věci, vhodně používá nabytou slovní zásobu porovnává pomocí slova „als“, využije v mluveném i písemném projevu zvládá gramatická pravidla dle probíraného učiva zná základní probírané reálie Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Montagsgeschichte Gramatika a reálie: cestování po Evropě a po světě, perfektum některých pravidelných a nepravidelných sloves, stupňování přídavných jmen a příslovcí, porovnávání pomocí als - vztah člověka k prostředí OSV – rozvoj schopnosti poznávání - kreativita - komunikace - poznávání lidí - mezilidské vztahy EGS – Evropa a svět nás zajímá - jsme Evropané - objevujeme Evropu a svět Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj Z,Vo Formy a metody práce samostatná práce ( školní i domácí) skupinová práce frontální výuka práce s učebnicí, pracovním sešitem, pracovními listy, atlasem a mapou práce s encyklopediemi, naučnými publikacemi, prospekty projekty (jednotlivců i skupin) doplňovací a další cvičení poslechová cvičení, práce s MC, CD, VHS besedy, řízený dialog práce s cizojazyčným textem (krásná literatura, literatura faktu…) opakovací a kontrolní testy ústní procvičování gramatických jevů, procvičování slovní zásoby reálie německy mluvicích zemí referáty vyhledávání, práce s internetem a další Evaluace práce jednotlivců i skupin (školní i domácí) zapojení do projektové činnosti aktivita v hodinách, při práci s textem… kontrolní a opakovací testy, doplňovací cvičení referáty samostatná práce – iniciativa při výuce, přípravě projektů apod. aktivita při vyhledávání informací schopnost věcně správné komunikace odpovídající slovní zásoba a její vhodné používání v praxi a další 160 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika Zkratka: M Charakteristika vzdělávacího oboru: Vzdělávací obor Matematika navazuje na 2. stupni svým obsahem na vzdělávací obor Matematika na 1. stupni. Je vyučován v rozsahu nejvýše 5 hodin týdně v každém ročníku. Vyučování probíhá v kmenových třídách. Předmět je zaměřen převážně na rozvoj dovednosti žáků, ale i na získávání nových znalostí a vědomostí. Metody a formy práce jsou hlavně zaměřeny na řešení problémů, samostatnou práci žáků, sebekontrolu a uplatňování získaných poznatků v praxi. V některých oblastech se učivo prolíná s učivem v předmětech Fyzika, Chemie a Zeměpis. V rámci vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace jsou naplňovány všechny klíčové kompetence: − kompetence k učení – žák rozvíjí schopnosti abstraktního a logického myšlení prostřednictvím problémových úloh a logických úloh, vytváří si zásoby matematických „nástrojů“ - početních operací, algoritmů, metod řešení, které využívá při řešení úkolů z praxe − kompetence k řešení problémů – žák řeší dostatek příkladů, které vycházejí z reálného života a vedou ho k samostatnému uvažování a řešení problémů, objevuje a nalézá různé varianty řešení úloh, umí známé a osvědčené postupy řešení problémů a úloh, odhaduje výsledek řešení, volí správný postup řešení a vyhodnocení výsledků, snaží se vyslovovat hypotézy na základě znalostí a zkušeností, snaží se umět hypotézy ověřit nebo vyvrátit pomocí jiných příkladů − kompetence komunikativní – žák vyjadřuje své myšlenky, postupy a názory v logickém sledu, využívá informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními při řešení úloh, přesně a stručně se vyjadřuje s užitím matematického jazyka včetně matematické symboliky, snaží se porozumět a orientovat v různých grafech, tabulkách, diagramech a podobně − kompetence pracovní – žák se učí zvládat základní pracovní činnosti jako je práce s papírem, modelování a výroba různých matematických těles, pracovat se základními nástroji jako je pravítko, trojúhelník, kružítko a úhloměr, − kompetence sociální a personální – žák pracuje v týmu, je si vědom zodpovědnosti za výsledek skupinové práce, hodnotí její výsledky, diskutuje o výsledcích skupinové práce, chápe potřebu efektivně spolupracovat ve skupině při řešení daného úkolu, respektuje různé názory ostatních ve skupině nebo ve třídě 161 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OPAKOVÁNÍ UČIVA Z 1. - 5. ROČNÍKU Žák: provádí početní operace v oboru přirozených a desetinných čísel využívá při tom pamětné počítání, asociativnost a komutativnost užívá logický úsudek při řešení úloh z praxe zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů charakterizuje a třídí základní rovinné útvary odhaduje a vypočítává obsah a obvod základních rovinných útvarů načrtne a sestrojí rovinné útvary rozeznává, pojmenovává a popisuje jednoduchá tělesa Základní učivo: přirozená čísla porovnávání a zaokrouhlování přirozených čísel sčítání, odčítání a násobení přirozených čísel dělení přirozených čísel dvojciferným dělitelem rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě řešení slovních úloh desetinná čísla (max. setiny) zaokrouhlování desetinných čísel sčítání a odčítání desetinných čísel násobení a dělení desetinných čísel 10, 100 násobení desetinných čísel přirozeným číslem převádění jednotek délky, obsahu, hmotnosti, času převádění desetinných zlomků na desetinná čísla a opačně přímka, polopřímka, úsečka, kružnice, kruh vzájemná poloha přímek v rovině (konstrukce kolmic a rovnoběžek) vzdálenost bodu od přímky rovinné obrazce a jejich vlastnosti obvod a obsah čtverce a obdélníku jednoduchá tělesa krychle, kvádr – vlastnosti výpočet povrchu krychle a kvádru Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: desetinná čísla (3 desetinná místa a více) porovnávání desetinných čísel zaokrouhlování desetinných čísel Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení Mezipředmětové vztahy: DESETINNÁ ČÍSLA Žák: užívá kvantitativní vyjádření vztahu celek – část desetinným číslem provádí početní operace v oboru deset. čísel 162 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy užívá početních algoritmů zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností řeší jednoduché i složitější slovní úlohy analyzuje a řeší jednoduché problémy Učivo sčítání a odčítání desetinných čísel násobení a dělení desetinných čísel 10, 100, 1 000… písemné násobení desetinných čísel dělení desetinných čísel přirozeným číslem dělení desetinných čísel desetinným číslem převádění jednotek délky, obsahu, hmotnosti řešení slovních úloh z praxe Průřezová témata Mezipředmětové vztahy problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: F, Z, Ch DĚLITELNOST PŘIROZENÝCH ČÍSEL Žák: určuje násobky a dělitele daných čísel používá znaky dělitelnosti rozpozná čísla soudělná a nesoudělná najde nejmenší společný násobek 2 - 3 čísel najde největšího společného dělitele 2 - 3 čísel modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel využívá dělitelnosti přirozených čísel k řešení slovních úloh z praxe Základní učivo: násobek, dělitel znaky dělitelnosti 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10 prvočísla, čísla složená rozklad čísel na prvočinitele společný násobek, společný dělitel nejmenší spol. násobek největší spol. dělitel čísla soudělná a nesoudělná Průřezová témata OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: úhel, osa úhlu velikost úhlu – stupeň, minuta užití úhloměru, druhy úhlů vedlejší a vrcholové úhly souhlasné a střídavé úhly grafické sčítání a odčítání úhlů sčítání a odčítání velikosti úhlů násobení a dělení velikosti úhlů konstrukce úhlů 60°, 45°, 30° pomocí kružítka Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: ÚHEL A JEHO VELIKOST Žák: určí konvexní (ostrý, tupý, pravý), přímý a nekonvexní úhel umí sestrojit úhly pomocí úhloměru změří velikost úhlu úhloměrem určí velikost úhlu výpočtem umí určit dvojice vedlejších, vrcholových, souhlasných a střídavých úhlů dbá na přesnost rýsování 163 Mezipředmětové vztahy: F, Z Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSOVÁ SOUMĚRNOST Žák: sestrojí obraz v osové souměrnosti rozezná jednoduché osově souměrné útvary v rovině Základní učivo: shodnost rovinných obrazců osová souměrnost osa souměrnosti konstrukce obrazu v osové souměrnosti osově souměrné obrazce osa úsečky, osa úhlu Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: vlastnosti trojúhelníků vnější a vnitřní úhly trojúhelníku trojúhelníková nerovnost rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník výšky trojúhelníku těžnice trojúhelníku, těžiště osy stran, osy vnitřních úhlů trojúhelníku kružnice opsaná a kružnice vepsaná trojúhelníku střední příčky trojúhelníku pravidelné mnohoúhelníky Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: povrch a objem krychle a kvádru jednotky objemu (všechny) převádění jednotek objemu řešení slovních úloh z praxe stěnová a tělesová úhlopříčka zobrazení ve volném rovnoběžném promítání Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Vv, Pč TROJÚHELNÍK Žák: třídí a popisuje trojúhelníky určí velikost vnitřních úhlů sestrojí výšky, těžnice, střední příčky určí střed a poloměr kružnice opsané a vepsané Mezipředmětové vztahy: Vv, F OBJEM A POVRCH KRYCHLE A KVÁDRU Žák: užívá vzorce k výpočtu objemu a povrchu krychle a kvádru převádí jednotky objemu řeší slovní úlohy z praxe načrtne a zobrazí kvádr a krychli ve volném rovnoběžném promítání Mezipředmětové vztahy: F, Vv 164 Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ZLOMKY Žák: užívá kvantitativní vyjádření vztahu celek – část zlomkem zobrazuje daný zlomek na číselné ose porovnává zlomky převede zlomek na desetinné číslo a naopak upravuje smíšené číslo na zlomek provádí početní operace se zlomky Základní učivo: čtení a zápis zlomku grafické zobrazení zlomku rozšiřování a krácení zlomků, základní tvar, společný jmenovatel porovnávání zlomků vztah mezi zlomkem a desetinným číslem smíšené číslo převrácený zlomek početní operace se zlomky Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Pč Rozšiřující učivo: Složený zlomek CELÁ ČÍSLA Žák: zobrazuje celá čísla na číselné ose určuje absolutní hodnotu celého čísla chápe pojem opačné číslo porovnává celá čísla provádí početní operace v oboru celých čísel analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých čísel Základní učivo: čísla kladná a záporná zobrazení na číselné ose absolutní hodnota celého čísla čísla opačná porovnávání celých čísel početní operace s celými čísly Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: záporná desetinná čísla a záporné zlomky uspořádání racionálních čísel porovnávání racionálních čísel Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a Mezipředmětové vztahy: F RACIONÁLNÍ ČÍSLA Žák: užívá kvantitativní vyjádření vztahu celek – část zlomkem, přirozeným číslem, desetinným číslem zobrazuje racionální čísla na číselné ose 165 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy porovnává racionální čísla provádí početní operace v oboru racionálních čísel analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru racionálních čísel Učivo početní operace s racionálními čísly Průřezová témata Mezipředmětové vztahy rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: F POMĚR. PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST. Žák: vyjadřuje vztah celek – část poměrem řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem dělí celek na části v daném poměru změní dané číslo v daném poměru pracuje s měřítky map a plánů určí vztah přímé a nepřímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem nebo rovnicí využívá trojčlenku při řešení slovních úloh matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů Základní učivo: poměr; převrácený poměr dělení a změna v daném poměru postupný poměr měřítko plánu a mapy přímá úměrnost nepřímá úměrnost pravoúhlá soustava souřadnic v rovině; osy souřadnic graf přímé úměrnosti graf nepřímé úměrnosti trojčlenka Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – objevujeme Evropu a svět Základní učivo: procento, základ, procentová část, počet procent promile úrok, jednoduché úrokování Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Z PROCENTA. ÚROK. Žák: vyjádří vztah celek – část procentem řeší aplikační úlohy na % (i pro případ, že procentová část je větší než celek) chápe pojem 1 %, chápe pojem 1 ‰ užívá základní pojmy řeší slovní úlohy řeší úlohy na jednoduché úrokování Mezipředmětové vztahy: Ch, F, Pč 166 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SHODNOST Žák: poznává shodné útvary užívá věty o shodnosti trojúhelníků při výpočtech a v konstrukčních úlohách umí sestrojit trojúhelník z daných prvků dbá na kvalitu a přesnost rýsování Základní učivo: shodnost geometrických útvarů shodnost trojúhelníků věty o shodnosti trojúhelníků konstrukce trojúhelníků podle vět o shodnosti trojúhelníků Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv STŘEDOVÁ SOUMĚRNOST Žák: načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové souměrnosti určuje středově souměrný útvar Základní učivo: středová souměrnost konstrukce obrazu útvaru ve středové souměrnosti útvar středově souměrný Rozšiřující učivo: Posunutí. Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv ČTYŘÚHELNÍKY Žák: charakterizuje a třídí čtyřúhelníky načrtne a sestrojí některé čtyřúhelníky odhaduje a vypočítává obsah a obvod čtyřúhelníku a obsah trojúhelníku využívá vlastnosti čtyřúhelníků při řešení úloh analyzuje a řeší geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu Základní učivo: čtverec, kosočtverec, obdélník, kosodélník rovnoběžník a jeho vlastnosti konstrukce rovnoběžníku obvod a obsah rovnoběžníku obsah trojúhelníku lichoběžník a jeho vlastnosti konstrukce lichoběžníku obvod a obsah lichoběžníku 167 Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy HRANOLY Žák: rozezná a pojmenuje hranol načrtne a sestrojí síť hranolu odhaduje a vypočítává objem a povrch hranolu Základní učivo: hranoly s různým typem základny síť hranolu objem a povrch hranolu řešení slovních úloh Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy DRUHÁ MOCNINA A ODMOCNINA Žák: určuje druhou mocninu a odmocninu výpočtem, pomocí tabulek a kalkulačky užívá druhou mocninu a odmocninu ve výpočtech účelně využívá kalkulátoru Základní učivo: pojem druhá mocnina a odmocnina čtení a zápis druhých mocnin a odmocnin určování druhé mocniny a odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: F PYTHAGOROVA VĚTA Žák: rozlišuje odvěsny a přeponu využívá poznatků při výpočtu délek stran pravoúhlého trojúhelníku umí využít poznatky ve slovních úlohách Základní učivo: výpočet délek stran v pravoúhlém trojúhelníku užití Pythagorovy věty Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: D 168 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MOCNINY S PŘIROZENÝM MOCNITELEM Žák: zapisuje číslo ve tvaru a . 10n pro 1 ≤ a < 10, kde n je celé číslo provádí početní operace s mocninami s přirozeným mocnitelem Základní učivo: čtení a zápis mocnin s přirozeným mocnitelem rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě zápis čísla pomocí mocnin deseti početní operace s mocninami s přirozeným mocnitelem mocnina součinu, zlomku, mocniny Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: VÝRAZY Žák: rozumí pojmu výraz matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných určuje hodnotu výrazu umí dosadit do výrazu za proměnnou sčítá, odčítá a násobí mnohočleny provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním Základní učivo: číselný výraz a jeho hodnota proměnná výrazy s proměnnou početní operace s mnohočleny úpravy výrazů rozklad výrazů na součin Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: lineární rovnice s jednou neznámou kořen (řešení) lineární rovnice ekvivalentní úpravy lineárních rovnic zkouška správnosti řešení slovní úlohy řešené rovnicemi jednoduché úlohy o pohybu a práci vyjádření neznámé ze vzorce Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: základní statistické pojmy příklady závislostí z praktického života Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: LINEÁRNÍ ROVNICE Žák: užívá a zapisuje vztah rovnosti řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav provádí zkoušku řešení matematizuje jednoduché reálné situace formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic řeší slovní úlohy pomocí lineárních rovnic užívá logickou úvahu a kombinační úsudek Mezipředmětové vztahy: F ZÁVISLOSTI A DATA, ZÁKLADY STATISTIKY Žák: rozumí základním statistickým pojmům čte a sestavuje jednoduché tabulky, schémata, grafy a diagramy 169 OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, kooperace, řešení Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává jednoduchá statistická data porovnává soubory dat a jejich vlastnosti znak, četnost znaku aritmetický průměr diagramy, grafy, nákresy, schémata a tabulky Průřezová témata Mezipředmětové vztahy problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Vo KRUH, KRUŽNICE Žák: určuje vzájemnou polohu přímky a kružnice určuje vzájemnou polohu dvou kružnic využívá znalosti Thaletovy věty v konstrukčních úlohách načrtne a sestrojí tečnu ke kružnici vypočítává obvod a obsah kruhu, délku kružnice Základní učivo: vzájemná poloha přímky a kružnice (tečna, sečna, vnější přímka), tětiva vzájemná poloha dvou kružnic Thaletova věta, Thaletova kružnice konstrukce tečny délka kružnice, obvod a obsah kruhu Průřezová témata: Základní učivo: válec síť válce povrch a objem válce Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv, D VÁLEC Žák: sestrojí síť válce vypočítává povrch a objem válce řeší slovní úlohy vedoucí k výpočtům objemu a povrchu válce Mezipředmětové vztahy: Vv KONSTRUKČNÍ ÚLOHY Žák: umí sestrojit jednoduché konstrukce rozumí pojmu množina všech bodů dané vlastnosti využívá těchto poznatků k charakteristice útvarů a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh využívá potřebnou matematickou symboliku Základní učivo: množiny bodů dané vlastnosti základní konstrukční úlohy konstrukce trojúhelníku, čtyřúhelníku a lichoběžníku Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: 170 Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy LOMENÉ VÝRAZY, LINEÁRNÍ ROVNICE S NEZNÁMOU VE JMENOVATELI Žák: určuje podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl provádí početní operace s lomenými výrazy upravuje složené lomené výrazy řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli určuje podmínky řešitelnosti řeší slovní úlohy vedoucí k lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli Základní učivo: zavedení pojmu lomených výrazů, definiční obor výrazu krácení a rozšiřování lomených výrazů početní operace s lomenými výrazy složené lomené výrazy a jejich úpravy lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli slovní úlohy (o společné práci) Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: F, Ch SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC SE DVĚMA NEZNÁMÝMI Žák: řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými různými metodami matematizuje reálnou situaci pomocí soustav rovnic řeší slovní úlohy pomocí soustav rovnic Základní učivo: soustava dvou lineárních rovnic o dvou neznámých dosazovací, sčítací metoda slovní úlohy řešené pomocí soustav dvou lineárních rovnic Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Ch FUNKCE Žák: chápe pojem funkce rozlišuje funkce vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem řeší graficky soustavu dvou lineárních rovnic Základní učivo: pojem funkce vlastnosti, grafy funkcí lineární funkce grafické řešení soustavy dvou lineárních rovnic kvadratická funkce nepřímá úměrnost Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: F 171 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo PODOBNOST, GONIOMETRICKÉ FUNKCE Žák: rozlišuje shodné a podobné útvary užívá věty o podobnosti trojúhelníků při výpočtech a v konstrukčních úlohách umí vyjádřit goniometrické funkce poměrem stran v pravoúhlém trojúhelníku řeší úlohy s využitím goniometrických funkcí Základní učivo: podobnost geometrických útvarů podobnost trojúhelníků věty o podobnosti trojúhelníků redukční úhel funkce sinus, kosinus a tangens řešení pravoúhlého trojúhelníku užití goniometrických funkcí Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: jehlan, kužel, koule sítě těles povrchy a objemy těles Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vv , Z TĚLESA Žák: určuje a charakterizuje jednotlivá tělesa, analyzuje jejich vlastnosti umí načrtnout (v některých případech i narýsovat) síť tělesa odhaduje a vypočítává povrch a objem těles Mezipředmětové vztahy: Vv, Pč, F FINANČNÍ MATEMATIKA Žák: řeší úlohy z praxe na jednoduché a složené úrokování užívá % při řešení úloh z finanční praxe Základní učivo: opakování základních pojmů jednoduché a složené úrokování užití algebry ve finanční praxi (%) Průřezová témata: OSV - rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Vo, Rv Do učiva Matematiky jsou ve všech ročnících systematicky zařazována témata z oblasti problematiky finanční gramotnosti. 172 Škola dobrých základů 1 Téma Nestandardní aplikační úlohy a problémy se prolíná řadou učiv po celou dobu výuky předmětu Matematika na 2. stupni. Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Žák: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí Základní učivo: slovní úlohy číselné a logické řady číselné a obrázkové analogie logické a netradiční geometrické úlohy Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: F, Ch, Čj, Z, Vv, Pč Formy a metody práce: samostatná práce ( školní i domácí ) frontální výuka v hodinách, skupinová práce, práce ve dvojicích didaktické matematické hry, hádanky ústní opakování učiva, diskuse, referáty obhajoba svých postojů při řešení problémových úloh matematické testy ( kontrolní, opakovací, srovnávací ) matematický diktát práce s kalkulačkou práce s počítačem práce s odbornou literaturou, s MFCH tabulkami práce s učebnicí práce s pracovním listy a sešity domácí úkoly modelové situace a jejich řešení práce s informacemi využití nástěnných obrazů a vícerozměrných pomůcek zapojování do vyhlašovaných soutěží práce žáků u tabule práce s rýsovacími potřebami (trojúhelník, kružítko, úhloměr, pravítko) a jiné Evaluace: samostatná práce (školní i domácí) práce s pracovními listy práce s odbornou literaturou, encyklopediemi, MFCH tabulkami testy k probíranému učivu opakovací testy kontrolní písemné práce (čtvrtletně) matematické diktáty domácí úkoly referáty zapojení do vyhlašovaných soutěží a další 173 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky Zkratka: CvM Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Cvičení z matematiky navazuje svým obsahem na vzdělávací obor Matematika na 2. stupni. Je vyučován v rozsahu 1 hodiny týdně v devátém ročníku. Žáci si jej mohou zvolit jako volitelný předmět nebo se přihlásit nad rámec týdenní povinné časové dotace jako do nepovinného předmětu. Vyučování probíhá v kmenové třídě. Obor je zaměřen převážně na procvičování učiva, případně na přípravu na přijímací zkoušky na střední školy a získávání nových znalostí a vědomostí. V některých oblastech se učivo prolíná s učivem ve vzdělávacích oborech Fyzika, Chemie a Zeměpis. Cílem vzdělávacího oboru Cvičení z matematiky také je rozvíjet matematickou a finanční gramotnost žáků. Formy a metody práce a evaluace jsou uvedeny výše v kapitole Matematika a vychází se z nich i ve Cvičení z matematiky. Rozložení učiva, očekávané výstupy a základní učivo se shoduje s matematikou pro 9. ročník. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Zkratka: Ikt Charakteristika vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie je uvedena v učebních osnovách 2. období v kapitole vzdělávací oblasti a vzdělávací obory 1. stupně. Podrobné rozpracování zařazení průřezových témat bude uvedeno v časových plánech. Formy a metody práce a evaluace jsou rovněž zpracovány výše. 174 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OPAKOVÁNÍ UČIVA 5. ROČNÍKU Žák: si zopakuje učivo osvojené v 5. ročníku dokáže stručně popsat strukturu počítače dokáže vlastními slovy vysvětlit základní pojmy IKT připomene si základy práce s internetem bude používat již existující e-mailovou schránku si připomene a procvičí znalosti práce s textovým a grafickým editorem Základní učivo: základy práce s PC internet práce s textem a s obrázky PRÁCE S POČÍTAČEM Žák: si prohloubí základní pojmy a umí je definovat popíše strukturu počítače podle obrázku, pojmenuje části a řekne jejich funkci definuje software a hardware, odliší na příkladech, popíše význam naučí se zapojovat vstupní a výstupní zařízení má dobré základní uživatelské znalosti práce s OS WIN, bez potíží pracuje s okny, ikonami, lištami, panely, nabídkou Start aj., nápovědou, využívá příslušenství OS včetně systémových nástrojů, orientuje se v nápovědě, umí využít hledání, pracuje s ovládacími panely a dokáže změnit nastavení systému (přiměřeně zkušenostem), zná princip instalace HW a SW atd. pracuje se soubory a složkami, orientuje se v uspořádání dat v paměti počítače, rozlišuje uživatelské a systémové soubory, učí se pravidlům práce se soubory má základní uživatelské znalosti práce s vybraným souborovým manažerem zálohuje data na různá média – disketa, USB flash paměti, CD/DVD, datový (ftp) server popíše počítačovou síť (jednoduše i topologii), princip přenosu informace (definuje základní pojmy: IP adresa, packet, rozhraní), popíše hardwarové prvky sítě, uvede příklady připojení k internetu, řekne význam uživatelských práv a promluví o bezpečnosti v síti, vyhledá a seznámí se s aktuálními podmínkami připojení (ceny, možnosti, poskytovatelé v místě aj.) dokáže svými slovy popsat, co je vir, trojský kůň, červ, spam, … a co způsobují, uvede příklady antivirových programů 175 Základní učivo: vývojové trendy IKT struktura počítače, systémové požadavky, instalování hardware, software operační systém WINDOWS práce se soubory, souborový manažer, uspořádání dat v PC počítačové sítě počítačové viry a antivirová ochrana bezpečnost práce s PC a uživatelská práva využití periferních zařízení psaní na PC Průřezová témata: OSV, VDO, MV, EGS, EV Mezipředmětové vztahy: Čjl, Aj M F, Př (Ch) Vo, D Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ví, že je třeba dbát na bezpečnost – zálohování dat, firewall, antivir, respektuje ochranu dat ostatních uživatelů, řekne, co je hack apod., ví o povinnosti užívat legální software a data umí použít tiskárnu, provést její nastavení, základní údržbu, použije skener, webovou kameru, dokáže stáhnout data z digitálního fotoaparátu do PC aj. s počítačem pracuje bez obav, hledá různé možnosti řešení problémů, nedá se odradit neúspěchem uvědomuje si význam i dopad využívání komunikačních technologií na životní prostředí procvičuje si uvědoměle psaní Deseti prsty – uvědomuje si výhodu správného prstokladu a znalosti klávesnice VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Žák: si prohloubí znalosti o internetu a možnostech jeho použití dokáže popsat prostředí internetu, vysvětlí pojem portál, adresa webu, doména (I., II. řádu), bez potíží využívá internetový prohlížeč a rozšiřuje si znalost jeho funkcí si prohlubuje schopnosti vyhledávání a dalšího zpracování informací, postupuje podle zadání učitele, dochází k mezipředmětové interakci – vyhledávání dat z oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a svět práce, Člověk a zdraví, Umění a kultura si osvojí základy práce se soubory ve formátu .pdf , umí používat aplikaci Adobe Reader, získané informace samostatně ukládá řekne, co je e-mail, uživatel, uživatelské jméno a heslo (správná práce s heslem), jak vypadá emailová adresa, pracuje s elektronickou poštou – v již založené schránce na veřejném serveru má adresář kontaktů, komunikuje s učitelem a spolužáky prostřednictvím mailů, dokáže odeslat, rozbalit i uložit přílohu, nastavit důležitost zprávy, udržuje si schránku – mazání zpráv, nastavení uživatelských údajů, antispamu aj. má své ICQ, má kontakty na spolužáky, dokáže se zapojit do chatu, vyzkouší účast v konferenci využívá specializované weby a internetové databáze – encyklopedie, knihovny apod. ověřuje věrohodnost získaných informací a informačních zdrojů, porovnává a posuzuje jejich závažnost hledá spojitosti a dává do souvislostí získané informace a znalosti pracuje tak, aby došel k vytčenému cíli, hledá různé postupy řešení, plnění úkolu nevzdává 176 Základní učivo: internet elektronická komunikace Průřezová témata: OSV, VDO, MV, EGS, MKV, EV Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj M D, Vo F, Př, Z (Ch) Hv, Vv Vz, Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy rozšíření: webkamera, Skype, aj. rozšíření: využití internetu k zadávání úkolů a k výuce – e-learning ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Žák: si zopakuje a prohloubí znalosti práce s vybraným textovým editorem, vkládá obrázky, symboly, další objekty, upravuje text na stránce, využívá záhlaví a zápatí, číslování stran, dokáže v textovém editoru vytvořit a upravit tabulku, vloží graf (výsečový nebo sloupcový), samostatně nebo ve skupinách zpracovává zadané či vyhledané informace, správně pracuje s textovým souborem využívá bez potíží znalosti práce s textovým editorem v jiných předmětech se naučí základům práce a ovládání tabulkového editoru – vytvoření tabulky, řádek, sloupec, buňka, typ dat, práce s daty, formátování buněk, práce s oblastí dat, označování, přesunování, kopírování dat, posloupnosti a řady, vkládání jednoduchého vzorce (suma, součin apod.), spolupráce s textovým editorem, graf v tabulkovém editoru využije dle možností tabulkový editor v jiném předmětu – po dohodě mezi vyučujícími se seznámí s vybraným grafickým editorem, dokáže využít znalosti z aplikace Malování, seznámí se s prostředím a funkcemi grafického editoru: dokáže použít kreslící nástroje, vložit do obrázku text, používá, upravuje, vytváří bitmapu, dovede vybrat a editovat objekt, tvarovat jej aj., využije znalost aplikace v jiném předmětu rozšíření: ukázky jiných grafických editorů (např. CHEMWEB) se naučí vytvářet prezentace, pracuje s vybranou aplikací pro tvorbu prezentace, popíše význam prezentací ve škole a v praktickém životě, učí se pracovat s nabídkou a funkcemi aplikace, orientuje se v pojmech snímek, šablona, textové pole, rozložení snímku, pozadí, animace aj., dokáže vložit obrázek, klip, tabulku, graf, diagram do aplikace, vytvoří vlastní prezentaci na zadané téma, kterou předvede ostatním spolužákům, využije schopnost tvorby prezentací v jiných předmětech, příp. ve vyhlašovaných soutěžích při práci hledá možná řešení, vždy se snaží dospět ke splnění úkolu, navrhuje možnosti zlepšení, předává své zkušenosti a znalosti spolužákům, pomáhá slabším, spoluprací s příslušnými vyučujícími se podílí na použití IKT v jiných předmětech rozšíření: dle možností školy video nebo DVD záznam jako součást splnění úkolu a jeho úprava a prezentace, vytvoření webu v zájmovém kroužku nebo samostatně a jeho prezentace 177 Základní učivo: textový editor tabulkový editor grafický editor tvorba prezentace Průřezová témata: OSV, MV Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj M D, Vo F, Př, Z (Ch) Hv, Vv Vz, Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VÝUKOVÉ PROGRAMY, POČÍTAČOVÉ HRY, HUDBA, FILM NA PC, OPAKOVÁNÍ UČIVA Žák: se krátce vrátí k již dříve využívanému výukovému softwaru, seznámí se s dalším, který bude využívat při vzdělávání na druhém stupni, procvičí si spuštění, ovládání a orientaci ve výukových programech charakterizuje pojem PC hra, uvede rozdělení a příklady her, zmíní své zkušenosti se hraním her (vyjádří se k času, který hraním stráví), nároky na HW a SW, definuje pojmy legální software, copyright, v mimořádných případech se svolením učitele smí vybrané logické a výukové PC hry hrát se učí pracovat s programy - přehrávači hudby a filmů, má povědomí o typech souborů (např. MP3 aj.) a způsobu převodu zvuku a obrazu na digitální data, chápe a respektuje autorská práva, rozlišuje legální a nelegální získávání hudby a filmů při závěrečném opakování provede sebehodnocení – řekne, jak které části učiva zvládl, které možnosti IKT využívá nejvíce, nejraději, které naopak nejméně a s obtížemi, co by se chtěl ještě naučit, uvede, kde své znalosti využije Základní učivo: výukové programy počítačové hry hudba, film na PC opakování PROJEKTY Učivo: - textový editor tabulkový editor grafický editor prezentace elektronická komunikace Zaměření témat projektů – oblast/téma: - Jazyk a jazyková komunikace - Člověk a společnost - Člověk a příroda - Člověk a zdraví - Člověk a svět práce - Umění a kultura - EV - OSV - VDO - MKV - MV 178 Průřezová témata: EGS Mezipředmětové vztahy: využití výukových programů z různých vzdělávacích oborů – výukový SW podle vybavení školy Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Zkratka: D Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Dějepis je vyučován v 6. – 9. ročníku. Ve 3. období je dotován celkem 7 hodinami týdně (viz tabulace učebního plánu kapitola 5.2 . Vzdělávání směřuje k rozvíjení vlastního historického vědomí, pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů, získávání orientace v historickém čase a vnímání obrazu hlavních vývojových linií. Rozvíjí také chápání kulturní rozmanitosti světa a utváření pozitivního hodnotového systému. Dějepis je úzce spjat s dalšími vzdělávacími oblastmi a vzdělávacími obory, jsou to zejména Český jazyk, Výchova k občanství, Hudební výhova, Výtvarná výchova a další… Výchovné a vzdělávací postupy Dějepisu směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: - kompetence občanské – žák se učí respektovat názory ostatních, zodpovědně hodnotit historické události na základě získaných poznatků a fakt, seznamuje se se životem v minulosti v České republice i v jiných zemích, … - kompetence komunikativní – žák komunikuje na odpovídající úrovni znalostí, umí naslouchat promluvám druhých a vhodně na ně reagovat, prostřednictvím aktivit v učebnici i v pracovním sešitě si prohlubuje znalosti, … - kompetence k učení – žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, poznává smysl učení, … - kompetence pracovní – žák se učí efektivně organizovat svou práci, uvědomuje si podíl práce na rozvoji člověka, poznává technické objevy v běhu století, … - kompetence k řešení problémů – žák se učí pochopit problém, vyhledat vhodné informace, učí se hodnotit vzniklý problém a jeho řešení z historického pohledu 179 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČLOVĚK V DĚJINÁCH Žák: Základní učivo: seznamuje se s cílem a způsobem poznávání historie, Úkol historické vědy, práce historika – proč a jak poznáváme posláním a hlavními úkoly archivů, muzeí, knihoven minulost a galerií Hmotné a písemné prameny - archivy, muzea, galerie, orientuje se v historickém čase a v historické mapě, knihovny vyjmenuje hlavní historické epochy Vnímání historického času a prostoru, hlavní období historie v chronologickém sledu Rozšiřující učivo: uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti Zaměření regionálních archivů, muzeí, knihoven a galerií dějepisných poznatků Průřezová témata: MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality MKV – etnický původ, kulturní diference OSV – rozvoj schopnosti pozorování EV – vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj. M, Ikt POČÁTKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI Žák: Základní učivo: charakterizuje současný vědecký i náboženský názor Vznik světa a člověka v mýtech a náboženstvích na vznik světa a člověka Vědecký výklad vzniku světa a člověka charakterizuje paleolit, neolit a období kovů Charakteristika paleolitu, neolitu a doby kovů (nástroje, stručně popisuje pravěké osídlení Evropy a našich způsob obživy, společenská organizace, způsob života, umění) zemí Vývoj člověka charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich Hlavní rasy a jazyky materiální a duchovní kulturu Významná archeologická naleziště v našich zemích a v Evropě objasní význam zemědělství, dobytkářství Rozšiřující učivo: a zpracování kovů pro lidskou společnost Pravěké dějiny regionu, Kroměřížsko v pravěku, naše obec uvede příklady archeologických kultur na našem v pravěku území Průřezová témata: VEG – objevujeme Evropu a svět OSV – poznávání lidí, rozvoj schopnosti pozorování MKV – lidské vztahy, etnický původ Mezipředmětové vztahy: Z, Vo, Čj NEJSTARŠÍ CIVILIZACE, KOŘENY EVROPSKÉ KULTURY Staroorientální státy Žák: rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami Základní učivo: Přehled států starověkého východu: Egypt, státy v oblasti 180 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti pozorování Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy a vznikem prvních velkých starověkých zemědělských civilizací uvede obecné znaky a specifické zvláštnosti jejich hospodářského, společenského, politického, kulturního a náboženského vývoje objasňuje přínos starověkých států pro rozvoj světové civilizace uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví Učivo Mezopotámie a Předního východu, Indie, Čína (obecné rysy a specifické zvláštnosti jejich hospodářského, společenského, politického a kulturního vývoje) Kultura států starověkého východu – písmo, základy věd, způsob života, náboženství, umění Přínos starověkých států pro rozvoj světové kultury Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MKV – lidské vztahy, etnický původ EV – vztah člověka k prostředí, základní podmínky života Mezipředmětové vztahy: Vo, Z, Vv, Hv, Čj, Cj Starověké Řecko Žák: objasňuje vliv přírodních poměrů na rozvoj řecké společnosti objasňuje úlohu bájí, pověstí a náboženství v životě starých Řeků vysvětluje význam styků Řeků s okolním světem porovná státní zřízení a způsob života ve Spartě a v Aténách demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie Základní učivo: Nejstarší období řeckých dějin, báje a pověsti – Ilias a Odyssea; náboženství, způsob života, hospodářství Námořní obchod a kolonizace Význam styků s okolním světem Státní zřízení a způsob života v městských státech – Sparta, Atény, významné osobnosti Řecko-perské války Boj o nadvládu v Řecku, peloponéská válka Řecká kultura – písmo, věda, umění, sport a hry, významné osobnosti Ovládnutí Řecka Makedonií, říše Alexandra Makedonského Helénistická kultura Přínos řecké a helénistické kultury pro rozvoj evropské civilizace Průřezová témata: MKV – lidské vztahy, etnický původ VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování, občan, občanská společnost a stát EV – vztah člověka k prostředí, základní podmínky života Základní učivo: Přírodní poměry a osídlení Apeninského poloostrova, etruská kultura Nejstarší období římských dějin v bájích, pověstech a ve světle Průřezová témata: VEG – objevujeme Evropu a svět MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Tv, Z, Vv, Hv, F, M Starověký Řím Žák: popisuje přírodní poměry a objasňuje jejich vliv na vývoj římské společnosti charakterizuje dobu královskou, období republiky 181 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo a císařství vysvětluje podstatu a význam křesťanství a jeho souvislost s judaismem demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie vědeckých poznatků Boj o ovládnutí Apeninského poloostrova a Středomoří Řím v období republiky Řím v období principátu a císařství- státní zřízení, rozšiřování říše, postavení provincií, boj proti barbarům, kolonát Vznik a podstata křesťanství Krize římské říše – její rozdělení, pád západořímské říše Římská kultura a její přínos pro rozvoj evropské civilizace, významné osobnosti Střední Evropa a její styky s antickým Středomořím Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MKV – lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity EV – základní podmínky života Mezipředmětové vztahy: Z, Čj, Vv, Vo Rozšiřující učivo: Náš region v době římské 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy KŘESŤANSTVÍ A STŘEDOVĚKÁ EVROPA Žák: popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států porovná základní rysy západoevropské, byzantsko - slovanské a islámské kulturní oblasti objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu Základní učivo: A) OBDOBÍ RANÉHO STŘEDOVĚKU Osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše Způsob života „barbarských“ kmenů a jejich romanizace Přijímání křesťanství, papežství, císařství Říše franská a byzantská Pokusy o podmanění evropské civilizace – Arabové, Normané, východní kočovníci Slovanské kmeny, počátky politické organizovanosti Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše - územní rozsah, politický vývoj, christianizace, 182 Průřezová témata: VEG – objevujeme Evropu a svět, Evropa a svět nás zajímá, jsme Evropané VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování MKV – lidské vztahy, kulturní diference, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život charakterizuje vývoj v jednotlivých částech Evropy popíše hlavní události ve vývoji významných evropských států ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské, gotické, pozdně gotické a renesanční kultury Učivo Cyrilometodějská misie, kultura Počátky a rozvoj českého státu za prvních Přemyslovců Šíření křesťanství, počátky křesťanské kultury Přehled významných evropských států – Svatá říše římská, počátky anglického a francouzského království, polského a uherského státu, Kyjevská Rus, arabská říše, islám Křížové výpravy do Svaté země Románská kultura v našich zemích a v Evropě Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – rozvoj schopnosti poznávání, mezilidské vztahy, poznávání lidí, komunikace, kreativita EV – základní podmínky života, vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti B) OBDOBÍ VRCHOLNÉHO A POZDNÍHO STŘEDOVĚKU Zemědělství, řemeslná výroba a obchod, vznik měst Struktura středověké společnosti a způsob života jednotlivých vrstev šlechta, rytíři, měšťanstvo, kněžstvo, mnišské řády, poddaní) Mezipředmětové vztahy: Kultura rytířská a církevní Z, Vo, Čj, Vv, Hv, Cj Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků Hospodářský a kulturní rozvoj za Karla IV. Gotická kultura v našich zemích a v Evropě Husitství – průběh, výsledky, významné osobnosti Vývoj Evropy – konflikt mezi Anglií a Francií, turecké výboje, osvobození Ruska z tatarské nadvlády, vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova, počátky expanze Španělska a Portugalska do zámoří Český stát v období poděbradském a jagellonském Pozdní gotika, počátky humanismu a renesance v našich zemích a v Evropě Rozšiřující učivo: Dějiny regionu ve středověku; Kroměříž v hradbách; počátky a vývoj Zborovic a zborovického velkostatku od prvních písemných zpráv do konce 16. století Významné osobnosti českých a evropských dějin 183 Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy NOVOVĚK Žák: Základní učivo: vysvětlí znovuobjevení antického ideálu A) OBJEVY A DOBÝVÁNÍ, POČÁTKY NOVÉ DOBY člověka, nové myšlenky žádající reformu Objevné cesty – průběh a výsledky, poznávání nových civilizací, důsledky pro Evropu církve včetně reakce církve na tyto požadavky Diferenciace společenského vývoje v evropských zemích Vzestup Španělska, zápas Nizozemí o svou nezávislost popíše a demonstruje průběh zámořských Renesanční humanismus a náboženská reformace objevů, jejich příčiny a důsledky Počátky absolutních monarchií v Anglii a ve Francii, Svatá říše římská národa objasní postavení českého státu německého v podmínkách Evropy rozdělené do řady Český stát v předbělohorské době mocenských a náboženských center a jeho Vznik habsburské monarchie postavení uvnitř habsburské monarchie Postavení českých zemí v habsburské monarchii porovnává vývoj v jednotlivých částech Třicetiletá válka a její důsledky Evropy Občanská válka v Anglii objasňuje vliv osvícenství na hospodářský, Habsburská monarchie a české země po třicetileté válce – hospodářské, náboženské, společenský a kulturní rozvoj našich zemí národnostní a kulturní poměry, upevňování nadvlády Habsburků a ostatních států Evropy Barokní kultura- životní styl, architektura, malířství, sochařství, umělecké řemeslo, objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté literatura, hudba, školství války a posoudí její důsledky Osvícenství- rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění na příkladech evropských dějin konkretizuje Habsburská monarchie a české země v 18. století – vláda a reformy Marie Terezie absolutismus, konstituční monarchie, a Josefa II. parlamentarismus Hospodářský a kulturní rozvoj českých zemí rozpozná základní znaky jednotlivých Vývoj v Anglii, Francii, Rusku a Prusku kulturních stylů a uvede jejich představitele Střet parlamentarismu s absolutismem a příklady významných kulturních památek Vznik USA vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti objasní souvislost mezi událostmi francouzské 184 Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí VDO – formy participace občanů v politickém životě, občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VEG – objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané, Evropa a svět nás zajímá MKV – lidské vztahy, kulturní diference, etnický původ, multikulturalita OSV – mezilidské vztahy, poznávání lidí, komunikace, kreativita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin, uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla, charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií Učivo B) MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Velká francouzská revoluce- příčiny, průběh a výsledky Vliv francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské země, uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu Vznik rakouského císařství, Metternichův absolutismus Průmyslová revoluce v našich zemích, Rakousku a v Evropě Vznik a formování občanské společnosti Národní obrození - charakteristika jednotlivých etap a hlavních představitelů Konzervatismus, liberalismus, demokratismus a počátky socialistických teorií, ústava, politické strany, občanská práva Politický život v českých zemích, formování politického programu Průběh a výsledky revoluce v roce 1848 v našich zemích a v Evropě České země v době Bachova absolutismu a v 60. letech Hlavní představitelé českého politického života Vznik Rakousko – Uherska Občanská válka v USA Sjednocení Německa a Itálie Kultura v polovině 19. století Rozšiřující učivo: Historie regionu; Kroměřížský sněm 1848/1849 Počátky industriálního podnikání ve Zborovicích a vývoj obce v 18. a 19. století 185 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Z, Př, Čj, Aj, Nj, Vo, Vv, Hv Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MODERNÍ DĚJINY Žák: Základní učivo: charakterizuje hlavní změny koncem 19. A) MODERNÍ DOBA a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, Průmyslová revoluce v Evropě a v našich zemích – změny v oblasti hospodářské, společenské, kulturní a v mezinárodních společenské, politické a kulturní vztazích Formování moderní občanské společnosti vysvětluje příčiny vzniku ohnisek napětí Postavení českých zemí v Rakousku – Uhersku v Evropě a v koloniálních zemích Česká politika koncem 19. století a počátkem 20. století - hlavní politické strany objasňuje postavení českých zemí v Rakousku a jejich představitelé Uhersku a hlavní cíle české politiky Česká kultura- věda, umění, školství, ediční a kulturní činnost popisuje příčiny, průběh a výsledky obou Charakteristika vývoje v západní, východní a JV Evropě, v USA a Japonsku světových válek a postavení a úlohu českého Vývoj v koloniálních a závislých zemích národa v nich, na příkladech demonstruje Mezinárodní vztahy, vznik bloků – Trojspolek a Trojdohoda zneužití techniky ve světových válkách a jeho Kultura občanské společnosti - rozvoj vědy, techniky, vzdělanosti a umění důsledky První světová válka a její důsledky – cíle jednotlivých válčících států, průběh války, charakterizuje vývoj v Československu, ruské revoluce v Evropě a ve světě ve 20. a 30. letech Domácí a zahraniční odboj charakterizuje výsledky boje demokratických sil Výsledky války proti totalitním režimům u nás a ve světě Vznik Československa a jeho mezinárodní postavení charakterizuje vývoj v Československu Politický systém Československa – hlavní politické strany, jejich cíle a představitelé v kontextu s evropským a světovým vývojem Vnitřní a zahraniční politika v letech 1945 – 1948, v období totalitní vlády Československo, Evropa a svět ve 20. a 30. letech 20. století a po pádu komunistického režimu Vývoj ve Francii, Anglii, USA, Německu a Itálii rozpozná klady a nedostatky demokratických Vznik SSSR; projevy a důsledky stalinismu systémů Světová hospodářská krize, nástup fašismu charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, Boj demokratických sil v Československu a v Evropě proti totalitním režimům příčiny jejich nastolení v širších ekonomických Krize versailleského systému – předehra 2. světové války a politických souvislostech a důsledky jejich Mnichovská konference a její důsledky existence pro svět, rozpozná destruktivní sílu Průběh 2. světové války – přepadení Polska, západní Evropy, SSSR, holocaust, válka 186 Průřezová témata: VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VEG – jsme Evropané, Evropa a svět nás zajímá MKV – lidské vztahy, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality OSV – rozvoj schopnosti poznávání, mezilidské vztahy, hodnoty, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy totalitarismu a vypjatého nacionalismu na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, uvede příklady střetávání obou bloků vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce posoudí postavení rozvojových zemí prokáže základní orientaci v problémech současného světa s využitím poznatků z jiných předmětů dokáže charakterizovat základní globální problémy lidstva a způsoby jejich řešení Učivo v Tichomoří, v severní Africe, Itálii, obrat ve válce, otevření druhé fronty, postupné osvobozování okupovaných zemí, vítězství protihitlerovské koalice Protektorát Čechy a Morava; vývoj na Slovensku Domácí a zahraniční odboj, činnost československé vlády v exilu Vznik československých vojenských jednotek v zahraničí a jejich účast v osvobozovacích bojích Výsledky a důsledky 2. světové války B) ROZDĚLENÝ A INTEGRUJÍCÍ SE SVĚT Poválečné uspořádání světa – postupimská konference Mezinárodní postavení Československa a jeho zahraniční politika, postupné začleňování Československa do sféry vlivu SSSR Marshallův plán a jeho odmítnutí Řešení hospodářských, národnostních a kulturních problémů Politický systém – cíle jednotlivých politických stran a jejich představitelé Zápas demokratických sil s komunisty Nastolení komunistické totality – únor 1948 Poválečný vývoj v SSSR a v zemích pod jeho vlivem Poválečný vývoj v západní Evropě, Německu, Japonsku a USA Hospodářská a politická situace v zemích „třetího světa“ Rozpad protihitlerovské koalice, rozdělení světa do bloků – NATO, Varšavská smlouva Zostření mezinárodního napětí, období studené války Vývoj SSSR a v zemích „tábora socialismu“ – první krizové jevy (události v Maďarsku, Polsku, berlínská krize, karibská krize), ekonomické problémy a jejich řešení Rozpad SSSR a pád komunistických režimů Hospodářský, politický, kulturní vývoj v Evropě, USA a v Japonsku; integrační procesy Země třetího světa Vývoj mezinárodních vztahů od konce 50. let; úloha OSN Vztahy mezi USA a SSSR Československo v období totality 187 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy postoje, praktická etika Mezipředm. vztahy: Z, Cj, Čj, Vo, Vv, Hv, F, Ch, Př Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Nastolení totalitního politického systému (teror, procesy, třídní boj) Změny v průmyslu a zemědělství (likvidace soukromého sektoru a tržní ekonomiky, centrální plánování a řízení) Uvolnění politického nátlaku koncem 50. a v 60. letech Pokus o reformu v roce 1968, vznik federace Období normalizace – zesílení politického nátlaku a provádění politických čistek Zhroucení a pád komunistického režimu Obnovení pluralitního politického systému a demokracie Obnovení tržního hospodářství Vznik ČR – řešení hospodářských, politických, národnostních a kulturních problémů Kultura 20. století Věda a technika – rozvoj průmyslu, vznik nových průmyslových odvětví Umění a jeho úloha v životě člověka, sport a zábava Pluralismus kultur; poznávání a vzájemné ovlivňování jednotlivých civilizací Globální problémy lidstva (tvorba a ochrana životního prostředí, zajištění míru a bezpečnosti, lidských práv, výživy, vzdělání, zdraví) a jejich řešení Rozšiřující učivo: Zborovice v meziválečném období za tzv. první republiky v letech 1918 – 1938 Období okupace, protektorátu, druhé světové války Zánik demokracie, období reálného socialismu a normalizace (Zborovice 1945 – 1989) Přechod k demokracii a tržní ekonomice, transformace společnosti (Zborovice v ½ 90. let) Metody a formy práce: samostatná práce školní i domácí skupinová práce, projektové vyučování frontální výuka, výklad, vysvětlení beseda, přednáška, exkurze, návštěva muzea, archivu, výstavy.. pracovní listy využití VT – vyhledávání informací filmotéka diskuse k problematice práce s naučnou literaturou, encyklopediemi, atlasem testy, ověřování znalostí práce s informacemi, sběr, třídění a využití didaktické hry, soutěže, doplňovačky, kvizy zapojení do soutěží a olympiád prohlubování znalostí formou zájmového kroužku Mladý historik 188 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Zkratka: Vo Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Výchova k občanství je dotován v 6. – 9. ročníku jednou hodinou týdně. Výchova k občanství se zaměřuje na postupné formování občanského profilu žáka, utváření vztahů žáka ke skutečnosti, formování jeho vnitřních postojů k důležitým oblastem lidského života a formování vědomí odpovědnosti za vlastní život. Vede k sebepoznávání a orientaci ve významných událostech společenského života. Vzdělávací obor je úzce spjat s dalšími obory 2. stupně. V rámci Výchovy k občanství jsou naplňovány všechny klíčové kompetence: - kompetence k učení – žák vyhledává a třídí informace, operuje s užívanými termíny, vybírá vhodné způsoby učení, vyvozuje závěry, … - kompetence k řešení problémů – žák tvořivě přistupuje k řešení problémů, vyhledává vhodné informace, pracuje s nimi, ověřuje si správnost řešení, učí se kritickému myšlení, … - kompetence komunikativní – žák formuluje myšlenky, názory, umí naslouchat a vhodně reagovat, využívá informační a komunikační prostředky, … - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje v týmu, je ochoten k vzájemné pomoci, učí se diskusi ve skupině, dovede ohodnotit práci svou i práci ostatních - kompetence občanské – žák se učí znát legislativu, obecně platné morální zásady a dodržuje je, respektuje názory ostatních, … - kompetence pracovní – žák vytváří vhodné pracovní podmínky, učí se efektivitě práce, připravuje se k volbě povolání, projevuje zájem o své budoucí povolání 189 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI - NAŠE ŠKOLA, NAŠE OBEC Žák: vysvětluje nutnost svého chování a jednání ve škole, podřizování se školnímu řádu vysvětluje význam základního vzdělávání pro vlastní vývoj a budoucí život v dospělosti zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje uvádí příklady místních tradic zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají Základní učivo: život ve škole obecné vzdělání jako příprava na osobní, rodinný, pracovní a občanský život – vklad vzdělání pro život práva a povinnosti žáků význam a činnost žákovské samosprávy společná pravidla a normy naše obec v minulosti a v přítomnosti – důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rodáci, místní tradice ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku Průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj, sociální rozvoj, morální rozvoj VDO – občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Čj, D, Vv ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI - NÁŠ REGION, NÁŠ KRAJ, NAŠE VLAST Žák: popisuje věci typické pro vlastní region uvádí příklady nejvýznamnějších míst, památek, událostí, osobností a zvyklostí regionu českých zemí, českého národa vysvětluje pojmy národ, vlast a vlastenectví objasňuje potřebu respektovat jiné národy a národnosti objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu Základní učivo: náš region a kraj v minulosti a přítomnosti - důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rodáci, místní tradice pojmy vlast a vlastenectví národní bohatství (přírodní zdroje, kulturní památky, lidová tvořivost aj.) – zajímavá a památná místa státní symboly co nás proslavilo, významné osobnosti Průřezová témata: EGS – jsme Evropané, Evropa a svět nás zajímá MKV – kulturní diferenciace, etnický původ, multikulturalita VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahů mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, D, Z, Vv, Hv 190 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy KULTURNÍ ŽIVOT seznámí se s jednotlivými svátky v průběhu jednotlivých ročních období a s nimi spojenými tradicemi uvádí příklady nejvýznamnějších kulturních tradic, vysvětluje jejich význam pro jednotlivce i pro společnost popisuje a vysvětluje nejdůležitější regionální zvyky a obyčeje v průběhu roku kalendář – rok v jeho proměnách a slavnostech, státní svátky, významné dny rozmanitost kulturních projevů, kulturní tradice, hodnoty Průřezová témata: MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahů mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu MKV – kulturní diferenciace, etnický původ, lidské vztahy OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, poznávání lidí, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, D, Vv, Hv, Pč STÁT A PRÁVO - ÚVOD DO LIDSKÝCH PRÁV Žák: přiměřeně uplatňuje svá práva, respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí posoudí význam ochrany lidských práv a svobod Základní učivo: Průřezová témata: základní lidská práva, práva dítěte - jejich ochrana OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti VDO – občan, občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: Vz, D 191 Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI – ZÁSADY LIDSKÉHO SOUŽITÍ, VZTAHY MEZI LIDMI Žák: zhodnotí, na příkladech doloží význam lidské solidarity mezi lidmi objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí zaujímá tolerantní postoje k menšinám vysvětluje, jaký význam má pro život společnosti i jednotlivce dodržování společenských norem uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti objasní výhody spolupráce lidí při uskutečňování některých cílů na příkladech správně rozlišuje případy asertivní a agresivní mezilidské komunikace posoudí, na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci Základní učivo: osobní a neosobní vztahy společenské hodnoty a normy, pravidla chování mezilidská komunikace konflikty v mezilidských vztazích problémy lidské nesnášenlivosti výhody lidské spolupráce, její podmínky, dělba práce a činností Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, kooperace a kompetice, mezilidské vztahy, poznávání lidí VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování MKV – podpora multikulturality, kulturní diference, etnický původ, lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Vz KULTURNÍ ŽIVOT Žák: Základní učivo: chová se šetrně ke kulturním památkám a přírodním objektům, rozmanitost kulturních projevů zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování k těmto objektům svébytnost, rozmanitost a aktivně proti němu vystupuje a rovnocennost kultur, vzájemné objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti obohacování kultur, problémy i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí prolínání kultur vyjadřuje význam kultury v životě člověka kulturní instituce 192 Průřezová témata: MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahů mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu MKV – kulturní diference, etnický původ, lidské vztahy Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které jej zajímají objasňuje možná nebezpečí působení masmédií a masové kultury na člověka, uvádí příklady z vlastního života kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí Průřezová témata Mezipředmětové vztahy masová kultura, prostředky masové komunikace, masmédia, jejich přínos a možná nebezpečí kulturní hodnoty a tradice - tvorba a ochrana kulturních hodnot, předávání kulturního dědictví OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, poznávání lidí, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – jsme Evropané Základní učivo: osobní, rodinný, obecní a státní majetek, majetek soukromý a veřejný, ochrana majetku formy vlastnictví - hmotné a duševní vlastnictví, ochrana vlastnictví majetková nerovnost, rozdíly v životní úrovni racionální způsoby hospodaření (s časem, penězi, vlastními silami, přírodními zdroji apod.) Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti MKV – lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, D, Vv, Hv STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ - MAJETEK, VLASTNICTVÍ Žák: objasňuje místo majetku mezi dalšími životními hodnotami rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady rozeznává odlišnosti v zacházení s veřejným a soukromým vlastnictvím a ve způsobech jeho využívání objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání porovnává vhodné a nevhodné způsoby hospodaření dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení se svým i svěřeným majetkem vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi Mezipředmětové vztahy: M, Vz ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI - LIDSKÁ SETKÁNÍ, STÁT A PRÁVO - ČLOVĚK A LIDSKÁ PRÁVA Žák: zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení objasňuje význam úpravy lidských práv v dokumentech, uvádí nejdůležitější dokumenty upravující lidská práva seznamuje se se základními lidskými právy a právy dítěte vymezenými Úmluvou o právech dítěte, uvádí příklady porušování nebo ohrožování práv dětí vysvětluje význam dodržování lidských práv, zdůvodňuje význam jejich Základní učivo: úprava lidských práva a práv dětí v dokumentech poškozování lidských práv – šikana, diskriminace rovnost a nerovnost lidí – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovné postavení mužů a žen, potřební lidé ve společnosti, lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi 193 Průřezová témata: MKV – kulturní diferenciace, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – jsme Evropané VDO – občan, občanská společnost a stát, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy ochrany pro vlastní život uvádí příklady situací porušování nebo ohrožování základních lidských práv a svobod na příkladech popisuje a objasňuje možné důsledky ohrožování nebo porušování základních lidských práv a svobod uvádí příklady možných způsobů domáhání se lidských práv v případě jejich ohrožování nebo porušování přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod Učivo respektování lidských práv a svobod jako základní předpoklad možného zapojení státu do mezinárodních struktur Průřezová témata Mezipředmětové vztahy formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, D, Z, Vv 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČLOVĚK JAKO JEDINEC – PODOBNOST A ODLIŠNOST LIDÍ, VNITŘNÍ SVĚT ČLOVĚKA, OSOBNÍ ROZVOJ Žák: na příkladech objasňuje odlišnosti lidí v prožívání důležitých životních situací (zklamání v přátelství, neúspěch v činnosti apod.) objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciál pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání uvádí příklady kladných a záporných projevů chování a jednání Základní učivo: projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání osobní vlastnosti, dovednosti, schopnosti charakter vrozené předpoklady osobní potenciál vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí systém osobních hodnot sebehodnocení stereotypy v posuzování druhých lidí životní cíle a plány, životní perspektiva 194 Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, poznávání lidí MKV – lidské vztahy Mezipředmětové vztahy: Př, Vz, Vv, Hv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy v mezilidských vztazích, objasňuje jejich možné příčiny a důsledky rozlišuje přátelství vhodné a nevhodné, rozpoznává možné následky nesprávné osobní volby pro vlastní život objasňuje, jak se ve vzájemných vztazích odráží ohled k postojům, potřebám, zájmům a citům druhého člověka; popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy adaptace na životní změny, sebezměna význam motivace, aktivity, vůle a osobní kázně při seberozvoji STÁT A PRÁVO – PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU, PRÁVNÍ ŘÁD ČR Žák: rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovnává jejich znaky rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR, jejich orgánů a institucí Základní učivo: Znaky státu Typy a formy státu Státní občanství ČR Ústava ČR Složky státní moci – jejich orgány a instituce Průřezová témata: VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI – ZÁSADY LIDSKÉHO SOUŽITÍ Žák: zdůvodňuje důležitost řízení svého jednání a rozhodování na základě mravních hodnot, odpovědnost za vlastní činy na příkladech ze života objasňuje úlohu lidského svědomí vysvětluje, jaký význam má osobní kázeň pro vlastní život, správně rozlišuje projevy a prožitky vnější a vnitřní kázně Základní učivo: morálka a mravnost svoboda a vzájemná závislost mravní rozhodování, mravní odpovědnost, svědomí mravní profil člověka, význam sebevýchovy 195 Průřezová témata: OSV – hodnoty, postoje, praktická etika, mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy uvádí příklady, rozlišuje případy morálního a nemorálního jednání, zaujímá k nim vlastní postoj na příkladech vysvětluje, v čem spočívá rozdíl mezi mravností, morálkou a právem a odlišnost mezi mravní a právní normou vysvětluje, na čem je založena svoboda člověka Učivo pro jeho utváření vliv morálky na utváření charakteru člověka Průřezová témata Mezipředmětové vztahy sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení VDO – občan, občanská společnost a stát EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: D, Vz STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ - PENÍZE A HOSPODAŘENÍ Žák: seznamuje se s funkcí a podobami peněz na příkladech ukazuje, z čeho vzniká rodinný rozpočet a jakým způsobem se příjmy rodiny dále přerozdělují vysvětluje, jak ovlivňuje rozhodování o nakládání s rozpočtem kupní sila jedince (rodiny) seznamuje se s formami placení objasňuje význam daní dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občasné Základní učivo: funkce a podoby peněz rodinný a státní rozpočet kapesné, příjmy a výdaje, půjčky, úspory, vklady, základní typy účtů, jejich účel formy placení význam daní Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti VDO – občan, občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: M, Pč STÁT A PRÁVO – PRÁVO V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ Žák: vysvětluje význam právní úpravy některých oblastí pro život jednotlivců a společnosti uvede základní práva a povinnosti vyplývající z důležitých právních vztahů objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství Základní učivo: význam právních vztahů – člověk jako subjekt právních vztahů, způsobilost člověka nabývat práva a povinnosti, způsobilost k právním úkonům druhy smluv důležité právní vztahy a závazky z nich 196 Průřezová témata: VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy respektuje povinnosti vyplývající z některých smluvních vztahů provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava, koupě, oprava či pronájem věci dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování na příkladech popisuje a objasňuje možné důsledky nedodržování nebo porušování právních norem uvádí okolnosti vzniku způsobilosti člověka k právním úkonům, popisuje základní práva a povinnosti, které tím přebírá rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo vyplývající styk s úřady druhy protiprávního jednání - nejzávažnější protispolečenské jevy, jejich hlavní příčiny a projevy postihy a prevence protiprávního jednání trestní postižitelnost porušování předpisů silničního provozu porušování práv k duševnímu vlastnictví etika, poznávání lidí EGS – Evropa a svět nás zajímá, jsme Evropané EV – vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Vz, D 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata Základní učivo: orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu politický pluralismus, sociální dialog – jejich význam Průřezová témata: VDO - občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování MKV – lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita OSV – mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality STÁT A PRÁVO – STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA, PRINCIPY DEMOKRACIE Žák: rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů uvádí příklady důležitých politických stran ČR, zasazuje jejich činnost do 197 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo správných souvislostí objasňuje význam vnější a vnitřní ochrany státu v minulosti a v současnosti, uvádí příklady úkolů orgánů vnější a vnitřní ochrany státu poznává národnostní menšiny v ČR význam a formy voleb do zastupitelstev v ČR – charakteristika volební soustavy ČR Mezipředmětové vztahy Průřezová témata EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: D, Z STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ – PRINCIPY TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, VÝROBA, OBCHOD, SLUŽBY Žák: vysvětluje funkci práce v životě jedince a společnosti rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu uvádí příklady významných výrobních a nevýrobních odvětví národního hospodářství seznámí se s hospodářskou politikou státu Základní učivo: druhy statků výroba, obchod a služby – jejich funkce a návaznosti principy tržního hospodářství- nabídka, poptávka, trh podstata fungování trhu nejčastější právní formy podnikání hospodářská politika státu, její cíle a nástroje Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – jsme Evropané MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti, práce v realizačním týmu VDO – občan, občanská společnost a stát Základní učivo: evropská integrace mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody významné mezinárodní organizace globalizace – projevy, klady, zápory významné globální Průřezová témata: EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, práce v realizačním týmu EGS – objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané MKV – kulturní diference, multikulturalita, princip sociálního smíru a solidarity Mezipředmětové vztahy: M, Z MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Žák: popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva na příkladech činnosti některých významných mezinárodních společenství objasňuje význam společného řešení problémů a uvádí některé formy zapojení ČR do mezinárodních iniciativ 198 Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, Z, Př, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu uvádí a popisuje možnosti osobního podílu na ochraně prostředí uvede příklady terorismu a zujme vlastní postoj ke způsobu jeho potírání Mezipředmětové vztahy Průřezová témata problémy, způsoby řešení na národní i mezinárodní úrovni STÁT A PRÁVO – PRÁVNÍ ŘÁD ČR Žák: dovede vysvětlit význam a funkce právního řádu. rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů. rozumí pojmu právní norma a předpis. umí vyhledat publikace právních předpisů. Základní učivo: význam a funkce právního řádu orgány právní ochrany občanů soustava soudů právní norma, předpis publikování právních předpisů Průřezová témata: VDO - občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování MKV – lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita OSV – mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality EGS – jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: D, Z Formy a metody práce samostatná a skupinová práce, frontální výuka práce s učebnicí, pracovními listy domácí úkoly, dlouhodobá práce na projektech praktické činnosti k získání dovedností praktické činnosti v oblasti ochrany člověka za mimořádných situací modelové situace a jejich řešení využití projekční techniky besedy a přednášky, vycházky a exkurze – výuka mimo objekt školy 199 Škola dobrých základů 1 diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů opakovací a kontrolní testy soutěže, kvizy, hry zapojování do vyhlašovaných soutěží, olympiád a další Evaluace skupinová práce práce jednotlivců práce s pracovními listy, odbornou literaturou a encyklopediemi hry, soutěže, kvizy, hádanky,… zapojení se do projektového vyučování testy k probíranému učivu domácí úkoly, referáty ústní zkoušení zapojení se do vyhlašovaných soutěží projevení vztahu k předmětu, zájem o práci a další Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Společenská výchova Zkratka: Sv Charakteristika vzdělávacího oboru (viz také výše uvedená charakteristika Sv na 1. stupni) Vzdělávací obor Společenská výchova je na 2. stupni vyučován v 6. až 9. ročníku s hodinovou dotací jedna hodina týdně. Společenskou výchovu v daném ročníku vede vždy třídní učitel/ka, čas je využíván zejména k pedagogické a výchovné práci s třídním kolektivem (mimo jiné je náplní hodin Společenské výchovy tradiční obsah tzv. třídnických hodin). Formování kolektivu třídy je dlouhodobou, nepřetržitou záležitostí, sociální skupina (žáci) se neustále proměňuje, střídají/upevňují/oslabují se v ní role, významnou změnou je příchod nového žáka do třídy i odchod žáka z třídního kolektivu. Je třeba neustále opakovat (ale i obnovovat, upravovat, doplňovat) třídní pravidla, upevňovat dodržování zásad školního řádu, udržovat činnou (nikoli jen formální) třídní samosprávu – to vše a další pedagogické dovednosti musí zvládat třídní učitel/ka. Proto obsah první, úvodní části učebních osnov Společenské výchovy platí i pro 7. – 9. ročník. 200 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo FORMOVÁNÍ KOLEKTIVU TŘÍDY Žák: podporuje a povzbuzuje spolužáky uvědomuje si význam a potřebu pravidel vytvoří a respektuje přijatá pravidla soužití vnímá svou roli a přínos pro kolektiv pomáhá vytvářet příjemnou atmosféru ve třídě respektuje stanovená pravidla třídy Základní učivo: Pravidla třídy – třídní úmluva Volba třídní samosprávy Hry, modelové situace Vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; Rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech Pozitivní postoje a chyby při poznávání lidí Vztah k druhým lidem Průřezová témata: OSV MKV Mezipředmětové vztahy: Tv, Vv, Vo, Čj KURZ OSOBNOSTNÍ VÝCHOVY - přivyknutí žáků změnám při přechodu na 2. stupeň (adaptace), zformování vztahu mezi žáky a třídním učitelem, vzájemné poznávání, nastavení pravidel - vícedenní, musí být zařazen v prvních týdnech po zahájení 3. cyklu vzdělávání – na začátku školního roku - připravuje jej třídní učitel ve spolupráci s metodikem prevence - je povinný pro všechny žáky POZNÁNÍ A PŘIJETÍ SEBE SAMA Žák: Základní učivo: Klady a zápory povahy člověka Vliv rodiny a přátel rozpozná své přednosti a nedostatky rozvíjí svá pozitiva a pracuje na zvládnutí svých slabostí uvědomuje si vliv rodiny na své chování a jednání obhájí volbu a přínos svých přátel a vzorů Průřezová témata: OSV, MKV Mezipředmětové vztahy: Vo, Čj, Vv KOMUNIKACE Žák: uvědomuje si důležitost naslouchání dodržuje pravidla dialogu dokáže rozpoznat a bránit se manipulativní komunikaci využívá vhodného způsobu dialogu při řešení problému (chápe potřebu omluvy, prosby, vysvětlení…) 201 Základní učivo: Verbální a komunikace Vliv médií neverbální Průřezová témata: OSV MV Mezipředmětové vztahy: Čj, Vv, Vo Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SPOLEČENSKÉ CHOVÁNÍ Žák: vhodně uplatní přiměřené formy pozdravu, poděkování rozliší vhodné chování v určitém prostředí (divadlo, lékař, sportovní utkání, školní akce,…) Základní učivo: Pravidla a normy Školní řád Průřezová témata: OSV, EGS, VDO Mezipř. vztahy: Vo, Tv Základní učivo: Zájmy a záliby Volnočasové aktivity Průřezová témata: OSV Základní učivo: Rizika lehkomyslného jednání Nástin prevence rizikového chování Průřezová témata: OSV VDO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Žák: chápe důležitost aktivního trávení volného času prezentuje výsledky svých mimoškolních aktivit Mezipř. vztahy: Tv, Čj, Vv OSOBNÍ BEZPEČÍ Žák: rozpozná jevy ohrožující jeho bezpečí vyvaruje se situací, které ho mohou poškodit uvědomuje si svá práva respektuje práva druhých je schopen upozornit na šikanu v případě potřeby se zastane druhého odmítá návykové látky dodržuje dopravní předpisy chodce a cyklisty Mezipředmětové vztahy: Vo, Tv ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Žák: Základní učivo: Tělesné, duševní a sociální zdraví posoudí vhodné a nevhodné životní návyky Průřezová témata: OSV Mezipř. vztahy: Tv, Vo 7. ročník DOSPÍVÁNÍ Žák: Základní učivo: Citový život Podstata a příčiny psychických změn pochopí a přijme psychické změny v dospívání, řeší modelové situace 202 Průřezová témata: OSV Mezipř. vztahy: Vz, Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SEBEPŘIJETÍ Žák: uvědomuje si rizika nesprávné životosprávy osvojí si způsoby předcházení vzniku dlouhodobého stresu je schopen vyhledat odbornou pomoc Základní učivo: Vznik nepohody až psychických onemocnění z nepřijetí vlastní osobnosti Vztah k sobě samému Psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu Hledání pomoci při problémech Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Vz, VZTAHY V RODINĚ Žák: Základní učivo: Sociální vztahy v rodině Mezigenerační konflikt pochopí role členů rodiny - pojmenuje a objasní příčiny konfliktů mezi členy rodiny hledá způsoby předcházení konfliktním situacím v rodině rozebírá konkrétní situace Průřezová témata: OSV, MKV Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz KONFLIKT MEZI VRSTEVNÍKY Žák: rozliší pozitivní a negativní vliv jednotlivce použije podle potřeby základní pravidla komunikace řeší modelové situace učí se zvládat regulovat své chování dovede navázat na druhé podporuje dobré vztahy aktivně naslouchá učí se zásadám asertivní komunikace respektuje stanovená pravidla třídy Základní učivo: Pravidla třídy Komunikace ve vypjatých situacích Vliv jednotlivce na kolektiv Seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod. Chování podporující dobré vztahy Aktivní naslouchání, dialog, Efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích Průřezová témata: OSV MKV VDO Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz, Čj SAMOTA ×PARTA Žák: osvojí si preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání vyhodnotí možný manipulativní vliv vrstevníků Základní učivo: Manipulativní vliv vrstevníků Modely chování v kontaktu s rizikovým chováním 203 Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo získá sociální dovednosti k předcházení stresovým situacím Vo, Vz, Čj Vyrovnání se se samotou Bezpečný kontakt s vrstevníky a dospělými 8. ročník Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo ROZVOJ OSOBNOSTI Žák: zhodnotí a přijímá stránky své osobnosti pokouší se ovlivnit své negativní tělesné a duševní stavy učí se zásadám správného rozhodování učí se způsobům řešení problémů v mezilidských vztazích Základní učivo: Osobnost a skupina Stránky osobnosti Hledání svého místa ve společnosti Morální rozvoj – cvičení zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností; dovednosti pro řešení problémů v mezilidských vztazích Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz SEBEREGULACE A SEBEORGANIZACE Žák: Základní učivo: cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia učí se způsobům regulace svého jednání a prožívání dovede si rozplánovat svůj čas vlastního jednání Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz KONFLIKTY A PRAKTICKÁ ETIKA Žák: dokáže rozebrat hypotetickou ohrožující a navrhnout její řešení hledá možnosti úniku na modelové situaci předjímá možné nebezpečí požádá o pomoc situaci Základní učivo: Způsoby chování v různých prostředích Dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne Řešení konfliktů 204 Průřezová témata: OSV, MKV Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz, Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo OSOBNÍ BEZPEČÍ Žák: vyhodnotí problémovou situaci vyhledá pomoc přes internet Základní učivo: Využití možnosti odborné pomoci Průřezová témata: OSV, MV Mezipř. vztahy: Vz HODNOTY, POSTOJE, PRAKTICKÁ ETIKA Žák: snaží se analyzovat své i cizí postoje a jejich projevy chování vytváří si povědomí o lidských kvalitách uvědomuje si důležitost pomáhajícího a prosociálního chování respektuje stanovená pravidla třídy Základní učivo: Pravidla třídy Analýza vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí Vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd. Pomáhající a prosociální chování Průřezová témata: OSV, VDO Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SEBEPOZNÁNÍ A SEBEPOJETÍ Žák: rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru uvědomuje si důležitost dobrých mezilidských vztahů Základní učivo: zdravé a vyrovnané sebepojetí já jako zdroj informací o sobě druzí jako zdroj informací o mně jak se promítá mé já v mém chování můj vztah ke mně samé/mu moje vztahy k druhým lidem Průřezová témata: OSV Mezipředmětové vztahy: Vo SEBEREGULACE A SEBEORGANIZACE Žák: kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání Základní učivo: cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání 205 Průřezová témata: OSV, VDO Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek a zvládání problémových situací stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosažení Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Vo, Čj PSYCHOHYGIENA Žák: Základní učivo: Průřezová témata: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a OSV dobrý vztah k sobě samému Mezipředmětové vztahy: rozumové zpracování problému Vo, Tv, Čj uvolnění-relaxace efektivní komunikace hledání pomoci při potížích usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví využívá rozumového zpracování problému samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím uvědomuje si důležitost efektivní komunikace učí se zásadám efektivní komunikace dovede vyhledat pomoc při potížích MEZILIDSKÉ VZTAHY Žák: Základní učivo: osvojuje si způsoby chování podporující dobré vztahy zná základní lidská práva respektuje stanovená pravidla třídy projevuje odpovědný vztah k sobě samému i ke druhým péče o dobré vztahy; pravidla třídního kolektivu chování podporující dobré vztahy Průřezová témata: OSV MKV VDO empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc Mezipředmětové vztahy: lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s Vo, Tv přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) KOOPERACE A KOMPETICE Žák: podporuje aktivní komunikaci a spolupráci dovede naslouchat druhým dokáže argumentovat respektuje názory druhých Základní učivo: Průřezová témata: OSV, VDO rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci a kompetici rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací Mezipředmětové vztahy: soutěže, konkurence Vo, Čj 206 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy KREATIVITA Žák: Základní učivo: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích přistupuje kreativně k řešení problémů učí se „dotahovat“ nápady do reality učí se nahlížet na „věci“ z různých pohledů uplatňuje tvořivost v mezilidských vztazích Formy a metody práce samostatná a skupinová práce frontální výuka psychohry dramatizace modelové situace a jejich řešení besedy a přednášky diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů opakovací a kontrolní testy soutěže, kvizy, hry práce s hudbou, obrazem, s příběhy….. Průřezová témata: OSV MKV Mezipředmětové vztahy: Vo, Tv, Vv, Pč Evaluace skupinová práce práce jednotlivců testy k probíranému učivu referáty ústní zkoušení projevení vztahu k předmětu, zájem o práci řešení modelových situací 207 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Etická výchova Zkratka: Etv Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Etická výchova je dotován v 9. ročníku jednou hodinou týdně, jedná se o volitelný předmět. Cílem Etické výchovy je osobnost morálně vyzrálého člověka, který se vyznačuje komunikativností, kreativitou, zdravým sebevědomím, pozitivním vztahem k druhým, spolupracujícím chováním, schopností orientovat se v životě, hledat a nacházet svou identitu. Klíčovým pojmem je sociálně–pozitivní, neboli prosociální chování, které je zaměřeno na pomoc nebo prospěch jiných osob, skupin, společnosti. Etická výchova žáka především vede: k navázání a udržování uspokojivých vztahů, k vytvoření si pravdivé představy o sobě samém, k tvořivému řešení každodenních problémů, k formulaci svých názorů a postojů na základě vlastního úsudku s využitím poznatků z diskuze s druhými, ke kritickému vnímání vlivu vzorů při vytváření vlastního světonázoru, k pochopení základních environmentálních a ekologických problémů a souvislostí moderního světa. Etická výchova u žáka rozvíjí: sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch jiných lidí a celé společnosti, na samostatné pozorování s následným kritickým posouzením a vyvozením závěrů pro praktický život, samostatnost při hledání vhodných způsobů řešení problémů, správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám, názorům a přesvědčení jiných lidí, schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, pozitivní představu o sobě samém a schopnost účinné spolupráce. Vzdělávací obor Etická výchova velmi úzce souvisí s předměty Výchova ke zdraví a Výchova k občanství, proto některé související učivo je v předmětu Etv zmiňováno jen „okrajově“. Vyučování probíhá většinou prožitkovým způsobem. Po zcitlivění na dané téma s následnou hodnotovou reflexí, probíhá nácvik osvojovaných dovedností v kolektivu končící aplikací do reálné zkušenosti života (zevšeobecnění a transfer). V rámci Etické výchovy jsou naplňovány tyto kompetence: - kompetence k učení – žák vyhledává a třídí informace, operuje s užívanými termíny, vybírá vhodné způsoby učení, vyvozuje závěry, zvládá sebehodnocení - kompetence k řešení problémů – žák tvořivě přistupuje k řešení problémů, konfliktů, vyhledává vhodné informace, pracuje s nimi, ověřuje si správnost řešení, učí se kritickému myšlení,… - kompetence komunikativní – žák formuluje myšlenky, názory, umí naslouchat druhým a vhodně reagovat, využívá informační a komunikační prostředky, učí se asertivní komunikaci… - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje v týmu, je ochoten k vzájemné pomoci, učí se diskusi ve skupině, dovede ohodnotit práci svou i práci ostatních, má úctu ke druhým….. - kompetence občanské – žák se učí znát obecně platné morální zásady a dodržuje je, respektuje názory ostatních, uvědomuje si jedinečnost a identitu každého člověka… 208 Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy KOMUNIKACE Žák: komunikuje otevřeně, pravdivě, s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci naslouchá druhým Základní učivo: otevřená komunikace – úroveň komunikace, komunikační chyby, komunikace ve ztížených podmínkách aktivní naslouchání – cíle, zásady, způsob – nácvik Průřezová témata: OSV – komunikace, kooperace, poznávání lidí, mezilidské vztahy Mezipředmětové vztahy: Čj, Cj, Vz DŮSTOJNOST A IDENTITA LIDSKÉ OSOBY Žák: respektuje velikost a důstojnost lidské osoby objevuje vlastní jedinečnost a identitu a vytváří si zdravé sebevědomí analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjejí mezilidské vztahy Základní učivo: úcta k lidské osobě – lidská práva, svoboda, rovnost, pozitivní hodnocení druhých v obtížných situacích jedinečnost a identita člověka – rozvoj sebevědomí, hodnotová orientace, rozvoj sebeovládání a morálního úsudku, selfmanagement, mravní zásady, radost a optimizmus v životě Průřezová témata: EGS – jsme Evropané MKV – kulturní diferenciace, etnický původ, multikulturalita OSV – komunikace, kooperace, poznávání lidí, mezilidské vztahy, sebepoznání, sebepojetí, řešení problémů, rozhodovací schopnosti Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ Žák: nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním neagresivním způsobem obhajuje svá práva poznává zásady fair play Základní učivo: asertivní chování – přijatelný kompromis, konstruktivní kritika, přijetí pochvaly, požádání o laskavost, stížnost, otázka po důvodu, realizace svých práv, řešení konfliktu obrana před manipulací - asertivní techniky – manipulace, vysvětlení a nácvik jednotlivých asertivních technik fair play – zdravá soutěživost, dodržování pravidel hry, asertivita a prosociálnost v soutěživých situacích, prosociálnost a sport 209 Průřezová témata: MV – kritické čtení OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, poznávání lidí, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz, Tv, Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy REÁLNÉ A ZOBRAZENÉ VZORY Žák: rozlišuje manipulační působení médií identifikuje se s pozitivními prosociálními vzory učí se uvědomovat si smysl a cíl svého života a zodpovědnost za něj Základní učivo: pozitivní vzory versus pochybné idoly – rozlišování vzorů, vliv reálných vzorů, prosociální vzory ve veřejném životě, vzory ve vlastní rodině, vliv zobrazených vzorů a vhodné literární prameny, smysl autority, vztah k autoritě podpora pozitivního působení televize a medií – nabídka pozitivních vzorů v médiích, kritický přístup k působení médií, eliminace vlivu agrese, zvládání agrese, rozlišování mezi realitou a pseudorealitou, účinná obrana proti manipulaci médii já – potenciální vzor pro druhé – smysl a cíl mého života, postoje, zodpovědný život, mé schopnosti Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálního sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Základní učivo: iniciativa a tvořivost – prosociální aspekt iniciativy a tvořivosti ve školním prostředí a v rodině, psychická a fyzická pomoc, ochota ke spolupráci, přátelství iniciativa ve ztížených podmínkách – pozitivní formulace problému, pomoc anonymnímu člověku, veřejná osobní angažovanost uplatnění komplexní prosociálnosti – bída světa, informovanost o situaci zemí třetího světa, vztah k menšinám, využití prosociálnosti v multikulturní společnosti Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, kreativita MKV – princip sociálního smíru a solidarity, multikulturalita VDO – občan, občanská společnost a stát Základní učivo: etické hodnoty – zdroje etiky, osobní odpovědnost, smysl života, aplikace mravních zásad a hodnot, ctnosti, svědomí Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, komunikace, řešení problémů Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz, Čj INICIATIVA A KOMPLEXNÍ PROSOCIÁLNOST Žák: spolupracuje i v obtížných sociálních situacích je vnímavý k sociálním problémům, v kontextu své situace a svých možností přispívá k jejich řešení analyzuje etické aspekty různých životních situací rozhoduje se uvážlivě a vhodně v každodenních situacích a nevyhýbá se řešení osobních problémů Mezipředmětové vztahy: Z, Vz, Vo APLIKOVANÁ ETICKÁ VÝCHOVA Žák: rozeznává základní etické hodnoty uvědomuje si vlastní odpovědnost 210 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy aplikuje mravní zásady a hodnoty je tolerantní k lidem s jiným názorem učí se rozumně nakládat s penězi uvědomuje si důležitost ochrany životního prostředí a přírody Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo a jeho rozvoj sexuální zdraví – zodpovědný vztah k sexualitě rodina – hodnota rodiny, úcta k členům rodiny, úcta ke stáří duchovní rozměr člověka – obrana proti sektám, tolerance k lidem s jiným světovým názorem, informace o různých světonázorech ekonomické hodnoty – rozumné nakládání s penězi, rozvíjení ekonomických ctností – šetrnost, podnikavost ochrana přírody a životního prostředí – úcta k životu ve všech jeho formách, zodpovědnost za životní prostředí a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika EV – vztah člověka k prostředí MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Vo, Vz, Př Evaluace skupinová práce práce jednotlivců testy k probíranému učivu referáty ústní zkoušení projevení vztahu k předmětu, zájem o práci řešení modelových situací Formy a metody práce samostatná a skupinová práce frontální výuka psychohry dramatizace modelové situace a jejich řešení besedy a přednášky diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů opakovací a kontrolní testy soutěže, kvizy, hry práce s hudbou, obrazem, s příběhy….. 211 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Zkratka: F Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Fyzika je vyučován jako samostatný obor v 6. – 9. postupném ročníku v rozsahu nejvýše 2 hodin týdně. Vzdělávání v předmětu Fyzika směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí. Vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy. Vede k vytváření a ověřování hypotéz. Učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi. Směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie. Podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování. Výchovné a vzdělávací strategie vzdělávacího oboru Fyzika směřují k utváření těchto klíčových kompetencí žáků: − kompetence k učení – učitel vede žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací, k používání odborné terminologie, k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací, k nalézání souvislostí mezi získanými daty − kompetence k řešení problémů – učitel zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat − kompetence komunikativní – práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi, učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě − kompetence sociální a personální – využívání skupinového a inkluzívního vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti, vede žáky k ochotě pomoci − kompetence občanské – učitel vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů, podněcuje žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě (např. tepelná čerpadla jako vytápění novostaveb) − kompetence pracovní – žák uplatňuje teoretické znalosti při provádění pokusů a laboratorních prací, rozvíjí se jeho manuální zručnost, musí si umět práci zorganizovat a dodržovat předepsané postupy, učitel vede žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními Řád učebny fyziky – chemie je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 212 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy LÁTKA A TĚLESO Žák: rozlišuje látku a těleso, dovede uvést příklady látek a těles pozoruje a zjišťuje vlastnosti látek a těles popíše rozdíl mezi látkou pevnou, kapalnou a plynnou a vlastnosti, kterými se od sebe liší uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí charakterizuje molekulu jako částici tvořenou dvěma nebo více atomy Základní učivo: látka a těleso vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek vzájemné působení těles, síla částicové složení látek, difúze, Brownův pohyb atom a molekula, stavba atomu Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: gravitační síla gravitační pole přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: ionty zelektrování těles elektrické pole elektrická síla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, komunikace, kooperace Mezipředmětové vztahy: Ch GRAVITAČNÍ SÍLA A POLE Žák: pochopí a dovede vysvětlit pojem pole dovede vysvětlit pojem gravitační síla vysvětlí na příkladech, jak se projevuje gravitační pole a na čem závisí gravitační síla Mezipředmětové vztahy: Z ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Žák: správně používá pojem atom, molekula, iont podle počtu protonů a elektronů v částici pozná, zda jde o iont kladný nebo záporný dovede si ověřit, jestli na těleso působí elektrická síla a zda v jeho okolí existuje elektrické pole Mezipředmětové vztahy: Ch MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Žák: dovede popsat magnet a jeho účinky na feromagnetické látky Základní učivo: přírodní a umělé magnety 213 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo chápe význam magnetického pole Země pro orientaci v přírodě dovede využívat kompas a buzolu upevní si poznatky o magnetech, jejich vzájemném působení a užití póly magnetu magnetické pole magnetická síla magnetické pole Země užití magnetu Průřezová témata Mezipředmětové vztahy poznávání, seberegulace a sebeorganizace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, komunikace, kooperace Mezipředmětové vztahy: Z MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN Žák: ovládá značky a jednotky základních fyzikálních veličin dovede změřit vhodně zvolenými měřidly velikost základních fyzikálních veličin charakterizující látky a tělesa a umí převádět jejich jednotky vypočítá aritmetický průměr měření a určí odchylku měření vypočítá hustotu látky a orientuje se ve fyzikálních tabulkách využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty a zná praktické důsledky těchto změn Základní učivo: soustava SI porovnávání a měření měření délky měření objemu měření hmotnosti hustota látky měření času měření teploty a její změna Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – jsme Evropané Základní učivo: elektrický obvod elektrický proud a elektrické napětí vodič a izolant elektrické spotřebiče tepelné účinky elektrického proudu pojistka pravidla zacházení s elektrickými spotřebiči Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: M, Ch ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH Žák: dovede sestavit jednoduchý el. obvod a pokusně ověří, za jakých podmínek prochází obvodem elektrický proud zná jednotku elektrického proudu a elektrického napětí dovede pokusně rozeznat vodič a izolant objasní účinky el. proudu seznámí se s elektrickými spotřebiči a pravidly bezpečnosti při jejich používání OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – jsme Evropané EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Ch, Pč 214 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU Žák: seznámí se s magnetickým polem cívky s proudem dovede sestavit jednoduchý elektromagnet a pozná jeho funkci dovede vysvětlit využití elektromagnetů v technické praxi a denním životě popíše součásti elektrického zvonku a vysvětlí, jak zvonek funguje Základní učivo: magnetické pole cívky s proudem elektromagnet a jeho užití elektrický zvonek Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: nerozvětvený a rozvětvený elektrický obvod bezpečné zacházení s elektrickým zařízením a přístroji Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti ROZVĚTVENÝ ELEKTRICKÝ OBVOD Žák: dovede sestavit nerozvětvený a rozvětvený elektrický obvod a pokusně ověří, za jakých podmínek prochází obvodem el. proud seznámí se s pravidly bezpečnosti při zacházení s elektrickými zařízeními a přístroji Mezipředmětové vztahy: Pč 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy POHYB TĚLESA Žák: pozná, kdy je dané těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu používá s porozuměním vztah mezi rychlostí, dráhou a časem Základní učivo: pohyb a klid tělesa, relativnost klidu a pohybu druhy pohybu – rovnoměrný a nerovnoměrný, přímočarý a křivočarý 215 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo u rovnoměrného pohybu těles při řešení úloh a problémů znázorní graficky závislost dráhy rovnoměrného pohybu na čase a určí z něj k danému času dráhu a naopak určí průměrnou rychlost z dráhy uražené tělesem za určitý čas rychlost, dráha a čas rovnoměrného pohybu průměrná rychlost pohybu Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: M SÍLA Žák: rozezná jednotlivé druhy sil změří sílu siloměrem a graficky ji znázorní užívá s porozuměním vztah mezi gravitační silou působící na těleso a hmotností tělesa Fg = m.g při řešení jednoduchých úloh určí graficky i výpočtem velikost a směr výslednice dvou sil stejných či opačných směrů určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici určí pokusně těžiště tělesa a pro praktické situace využívá fakt, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese vysvětlí vliv polohy těžiště na stabilitu tělesa Základní učivo: znázornění síly gravitační síla a hmotnost tělesa skládání sil, výslednice sil výslednice dvou sil stejných a opačných směrů rovnováha dvou sil těžiště tělesa Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Základní učivo: Newtonovy pohybové zákony (první, druhý, třetí) otáčivé účinky síly páka, kladky rovnováha na páce a pevné kladce Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: M POSUVNÉ A OTÁČIVÉ ÚČINKY SÍLY Žák: použitím Newtonových pohybových zákonů dovede vysvětlit nebo předvídat změny pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích dovede v praxi využít zákonů síly určí rameno síly a moment síly užívá pojem páka, ovládá sestrojení páky pozná kladku pevnou, volnou, kladkostroj aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů zná praktické využití rovnoramenné páky a kladky Mezipředmětové vztahy: Pč 216 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy DEFORMAČNÍ ÚČINKY SÍLY Žák: objasní podstatu působení tlakové síly na těleso v jednoduchých případech určí velikost a směr tlakové síly uvede hlavní jednotku tlaku, zná její násobky a díly používá s porozuměním vztah pro tlak p=F/S změří třecí sílu navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení tlaku a třecí síly užívá s porozuměním poznatek, že třecí síla závisí na druhu materiálu a drsnosti třecích ploch, nikoli na jejich obsahu rozezná deformaci trvalou a dočasnou Základní učivo: tlaková síla, tlak vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí tření, třecí síla smykové tření ovlivňování velikosti třecí síly v praxi Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Pč MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN Žák: vyjmenuje základní vlastnosti kapalin s využitím Pascalova zákona dovede vysvětlit funkci hydraulických zařízení řeší úlohy související s hydraulickým lisem vysvětlí vznik hydrostatického tlaku a jeho závislost na kapalině a hloubce pod hladinou s porozuměním používá vztah pro výpočet hydrostatického tlaku p = h.ρ.g k řešení problémů a úloh využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů objasní vznik vztlakové síly a určí její velikost a směr v konkrétní situaci porovnáním vztlakové a gravitační síly dovede určit chování těles v kapalině vyvodí podmínky pro plování nestejnorodých těles v kapalině Základní učivo: tlak v kapalinách Pascalův zákon hydraulická zařízení hydrostatický tlak souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny vztlaková síla působící na těleso v kapalině Archimédův zákon potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách Rozšiřující učivo: Hustoměry a jejich využití 217 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: M Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ Žák: vyjmenuje základní vlastnosti plynů vysvětlí pojmy a příčiny atmosférického tlaku popíše Torricelliho pokus vyjmenuje a popíše měřidla na měření atmosférického tlaku aplikuje platnost Archimédova zákona ve vzduchu předpovídá, zda těleso puštěné ve vzduchu bude klesat, stoupat nebo vznášet se rozliší pojmy přetlak a podtlak, vyjmenuje měřidla na měření přetlaku a podtlaku Základní učivo: atmosférický tlak souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země tlak plynu v uzavřené nádobě Rozšiřující učivo: Pumpy a čerpadla, vývěvy Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Z, Př SVĚTELNÉ JEVY Žák: rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla dovede charakterizovat optické prostředí využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí při řešení problémů a úloh, objasní vznik stínů a zná jejich druhy zná rychlost světla a dovede vyhledat v tabulkách hodnoty pro různá prostředí objasní vznik zatmění Slunce a Měsíce využívá zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh zná princip a využití zrcadel rozhodne na základě znalostí o rychlostech světla v různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice na základě znalostí lomu světla dokáže objasnit princip čoček a jejich praktické využití pochopil optické vlastnosti oka objasní rozklad bílého světla optickým hranolem, vysvětlí vznik duhy v přírodě Základní učivo: zdroje světla, šíření světla fáze Měsíce stín zatmění Slunce a Měsíce rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích odraz světla, zákon odrazu světla zobrazení zrcadly – rovinné, duté, vypuklé lom světla, lom paprsku ke kolmici a od kolmice zobrazení čočkami – spojkou, rozptylkou optické vlastnosti oka rozklad bílého světla optickým hranolem Rozšiřující učivo: Mikroskop, dalekohled, promítací přístroje. 218 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: M, Z, Př, Vv Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PRÁCE, ENERGIE, TEPLO Žák: rozumí pojmům práce a výkon, dokáže určit, kdy těleso ve fyzice práci koná s porozuměním používá vztah W = F . s a P = W / t při řešení úloh a problémů dovede určit změnu polohové a pohybové energie a umí uvést příklady z praxe vysvětlí změnu vnitřní energie tělesa při změně jeho teploty na základě částicové stavby látek rozpozná jednotlivé formy tepelné výměny (vedením, zářením, prouděním) a jejich praktické využití dokáže určit množství tepla přijatého nebo odevzdaného tělesem na základě znalostí veličin a vzorce Q = m.c.(t1 – t2) dovede zhodnotit výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí rozpozná jednotlivé skupenské přeměny a umí uvést praktické příklady dovede vysvětlit základní meteorologické děje objasní anomálii vody a její důsledky v přírodě orientuje se ve fyzikálních tabulkách pochopil princip spalovacích motorů Základní učivo: práce a výkon pohybová a polohová energie tělesa vzájemná přeměna energie tělesa vnitřní energie tělesa teplo přijaté a odevzdané tělesem tepelná výměna obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie změny skupenství látek – tání a tuhnutí, skupenské teplo tání, vypařování, var, hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny, kapalnění spalovací motory Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Základní učivo: elektrický náboj vodič a izolant v elektrickém poli siločáry elektrického pole elektrostatická indukce a polarizace Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací Mezipředmětové vztahy: M, Ch ELEKTRICKÉ JEVY Žák: seznámí se s pojmem el. náboj, zná jeho značku a jednotku podle schématu sestaví jednoduché elektrické obvody dovede změřit hodnotu elektrického proudu a elektrického napětí uvede značku a jednotku elektrického proudu a elektrického 219 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo napětí, dovede užívat její díly a násobky využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických úloh a problémů dovede rozlišit jednotlivé druhy obvodů a určit výsledný elektrický proud, výsledné elektrické napětí a výsledný odpor spotřebičů dovede využívat vzorce pro výpočet elektrické práce a výkonu elektrického proudu při řešení praktických úloh zná pojem spotřeba elektrické energie elektrický obvod elektrický proud elektrické napětí zdroje elektrického napětí Ohmův zákon elektrický odpor sériové a paralelní zapojení rezistorů reostat a jeho užití elektrická práce, elektrická energie výkon elektrického proudu Průřezová témata Mezipředmětové vztahy dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M, Ch , Pč ZVUKOVÉ JEVY Žák: dovede objasnit vznik zvuku, rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku zná základní hodnoty tónu a jejich využití v praxi dovede vysvětlit odraz zvuku na překážce a objasnit vznik ozvěny rozumí pojmu hlasitost zvuku a má představu jak hlasité jsou zdroje zvuku v jeho okolí dovede posoudit vliv nadměrného hluku na zdraví člověka a životní prostředí Základní učivo: vznik a šíření zvuku látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku rychlost šíření zvuku v různých prostředích tón, výška zvukového tónu odraz zvuku na překážce, ozvěna, pohlcování zvuku hlasitost zvuku Rozšiřující učivo: Vznik tónů v hudebních nástrojích. Infrazvuk a ultrazvuk, jejich využití v praxi. 220 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M, Hv, Př Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY Žák: prakticky využije poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu dovede sestavit jednoduchý elektromagnet a pozná jeho funkci dovede vysvětlit využití elektromagnetů v technické praxi a denním životě rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich vlastností a časového průběhu seznámí se s charakteristikami střídavého proudu zná funkci transformátoru a jeho využití při přenosu elektrické energie dokáže popsat způsoby výroby elektrické energie seznámí se s rozvodem elektrické energie seznámí se se stavbou elektromotoru Základní učivo: vodič a cívka v magnetickém poli elektromagnet a jeho užití stejnosměrný elektromotor elektromagnetická indukce střídavý elektrický proud transformátory výroba a přenos elektrické energie Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí EGS – jsme Evropané Rozšiřující učivo: Alternativní způsoby výroby elektrické energie. Mezipředmětové vztahy: M, Pč Základní učivo: vedení elektrického proudu v kapalinách a v plynech vedení elektrického proudu v polovodičích polovodičové materiály a součástky využití polovodičů v praxi Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Žák: určí příčinu vodivosti kapalin a plynů porozumí pojmům disociace, ionizace, elektrolýza uvede příklady vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech z běžného života, techniky a přírody charakterizuje polovodiče, rozezná jejich druhy a seznámí se s jejich používáním v praxi rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich 221 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vlastností zapojí správně polovodičovou diodu Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Rozšiřující učivo: Dioda, tranzistor, integrovaný obvod, chip. Mezipředmětové vztahy: Ch, Pč Základní učivo: atomové jádro radioaktivní záření a jeho využití jaderné reakce (štěpení, slučování) využití jaderné energie jaderný reaktor jaderná elektrárna ochrana před ničivými účinky jaderné reakce, ochrana lidí před radioaktivním zářením Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – jsme Evropané EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení JADERNÁ ENERGIE Žák: seznámí se s využitím radioaktivního záření dovede vysvětlit princip jaderné reakce popíše činnost jaderné elektrárny zná ničivé účinky jaderné havárie seznámí se se způsoby ochrany před nebezpečným zářením dovede popsat využití jaderné energie v praxi Mezipředmětové vztahy: Ch VESMÍR Žák: popíše Sluneční soustavu a má představu o pohybu vesmírných těles (objasní pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet) popíše hlavní součásti Sluneční soustavy (Slunce, planety, měsíce, planetky, komety) odliší planetu a hvězdu na základě jejich vlastností popíše pohyby Země a jejich dopad na život na Zemi pozná historii výzkumu a poznávání vesmíru Základní učivo: sluneční soustava – její hlavní složky měsíční fáze hvězdy (jejich složení), galaxie výzkum vesmíru, kosmonautika Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, komunikace, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – základní podmínky života EGS – Evropa a svět nás zajímá MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Z, D ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ A SHRNUTÍ UČIVA FYZIKY 222 Škola dobrých základů 1 Formy a metody práce (užívají se podle charakteru učiva a cílů vzdělávání): frontální výuka s demonstračními pomůckami skupinová práce, práce ve dvojicích (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury) samostatné pozorování demonstrační pokusy žákovské pokusy laboratorní úlohy vyhledávání zajímavostí, zpracování referátů krátkodobé projekty řešení problémových úloh s pomocí výukových programů na PC tvorba prezentací práce s počítačem, internetem, audiovizuální technikou atd. exkurze a další Evaluace: ústní zkoušení a mluvený projev praktické řešení úloh práce s pracovními listy, encyklopediemi a odbornou literaturou vědomostní a dovednostní testy k probranému učivu samostatná práce zpracování referátů, prezentací a prací k danému tématu projektové a skupinové práce aktivita při vyučování zapojení se do soutěží, olympiád a další 223 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Zkratka: Ch Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání žáků se zaměřuje na zkoumání a pozorování složení okolního světa a přeměny látek. Chemie poskytuje žákům prostředky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí. Získané kompetence slouží k hlubšímu porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Chemie navazuje na ostatní obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, zejména na Fyziku. Využívá i matematickou gramotnost žáků. Výuka chemie je zařazena do 8. a 9. ročníku, kdy žáci již mají rozvinuté abstraktní myšlení a mohou pochopit a dostatečně si osvojit důležité pojmy z oboru. Formou různých praktických činností a projektů se žáci zapojují do konkrétních aktivit, které brání lhostejnému chování k životnímu prostředí. V rámci učiva Chemie se rozebírá problematika dopadů lidské činnosti na životní prostředí, využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, na tuto problematiku se zaměříme z pohledu našeho regionu, celé republiky i globálně. Získané poznatky žáky vedou k šetrnému chování ke svému zdraví a zdraví ostatních, získávají správné návyky při manipulaci s chemickým materiálem. Ve vzdělávacím oboru Chemie se rozvíjejí následující kompetence: − kompetence k učení – učivo Chemie je zvládnutelné pouze pokud žák odpovědně přistupuje ke vzdělávání a plní si své školní povinnosti, během dvou let je třeba obsáhnout množství nových pojmů, žák si musí uvědomit a vybrat, co je podstatné, vyhledává a třídí informace, používá již známé k poznání nového, pozoruje, porovnává, hodnotí, objevuje mezipředmětové vztahy − kompetence k řešení problémů – žáci jsou vedeni k tomu, aby rozpoznali, rozebrali a vyřešili zadaný úkol, prostor k rozvoji kompetence se nabízí téměř ve všech učivech v obou ročnících, přitom často musí být využity znalosti a dovednosti z jiných předmětů nebo oblastí (např. Matematika) − kompetence komunikativní – při vzdělávání v Chemii jsou pro úspěch nezbytné čtení a psaní s porozuměním, schopnost formulovat otázky, diskutovat, pracovat s různými dostupnými informacemi a jejich zdroji, třídit a vyhodnocovat informace − kompetence sociální a personální – žák je nucen správně se vyjadřovat, formulovat jasná sdělení s využitím nových i již známých pojmů, při mnohých činnostech je nezbytná sebekontrola, dodržování daných pravidel, při skupinové práci se učí pomáhat nebo naopak požádat o pomoc − kompetence občanské – žák si vytváří občanské postoje zejména k problematice ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, učí se chránit svůj život a život a zdraví jiných, respektovat zákonné normy, uznat právo druhých na vlastní názor − kompetence pracovní – žák uplatňuje teoretické znalosti při provádění pokusů a laboratorních prací, rozvíjí se jeho manuální zručnost, učí se dodržovat pravidla bezpečnosti práce, musí si umět práci zorganizovat a dodržovat předepsané postupy, dbát pokynů vyučujícího, v hodinách Chemie se seznamuje s důležitými výrobními postupy 224 Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Žák: dokáže určit společné a rozdílné vlastnosti látek dbá při práci s dostupnými a běžně používanými chemickými látkami na pravidla bezpečnosti umí posoudit nebezpečnost látek, se kterými zatím pracovat nesmí zná zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek Základní učivo: vlastnosti látek – barva, skupenství, zápach, rozpustnost, hustota, tepelná a elektrická vodivost rozlišení látek podle jejich vlastností zásady bezpečné práce v chemické laboratoři i v běžném životě nebezpečné látky a přípravky – piktogramy a jejich význam, R – věty a S – věty mimořádné události – havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Základní učivo: směsi – různorodé, stejnorodé, rozpustnost oddělování složek směsí – usazování, filtrace, destilace, oddělování v dělící nálevce, odstřeďování, krystalizace, sublimace voda – destilovaná, pitná, odpadní, výroba pitné vody, čištění odpadní vody vzduch – složení, čistota ovzduší, ozonová vrstva hmotnostní zlomek, roztok Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodování, hodnoty, postoje, praktická etika EV – ekosystémy, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: F, Vv, Pč, Vz SMĚSI Žák: rozliší směsi a chemické látky uvede příklady oddělování složek směsí prakticky provede filtraci chápe pojem rozpustnost, uvede praktické příklady rozpouštění a faktory ovlivňující rozpustnost vyjmenuje rozdělení vody podle obsahu minerálních látek a podle čistoty, uvede příklady výskytu, vzniku a použití druhů vody zná složení vzduchu uvede příklady znečišťování vody a vzduchu, navrhne preventivní opatření zamezující znečištění promluví o znečištění vody a vzduchu Mezipředmětové vztahy: M, F, Př, Pč, Vz ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY Žák: používá správně pojmy atom, molekula, chemický prvek, Základní učivo: částicové složení látek – atom, atomové jádro, elektronový 225 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy chemická sloučenina orientuje se v periodické soustavě prvků rozhodne podle umístění prvku v periodické soustavě, zda je prvek kov, nekov, polokov rozpozná vybrané kovy a nekovy, uvede způsoby jejich použití zhodnotí výhody slitin je seznámen s historií poznávání složení hmoty Učivo obal, protony, neutrony, elektrony, valenční elektrony, změny v elektronovém obalu při chemických reakcích, molekuly, ionty prvky – názvy, značky nejznámějších prvků (40 prvků), vlastnosti a použití vybraných prvků (kyslík, vodík, halogeny, síra, uhlík, …) periodická soustava prvků – periodický zákon, skupiny a periody, protonové číslo, vztah mezi umístěním prvku v periodické soustavě a stavbou atomu prvku historie objevu atomu chemické sloučeniny – chemická vazba, chemická sloučenina, chemický vzorec, jednoduché anorganické a organické látky Průřezová témata Mezipředmětové vztahy poznávání EGS – Evropa a svět nás zajímá Mezipředmětové vztahy: F, D, Př, Z Rozšiřující učivo: Radioaktivita. Jaderná havárie. PRVKY A ANORGANICKÉ SLOUČENINY Žák: porovná vlastnosti a použití vybraných oxidů a solí, posoudí vliv těchto látek na životní prostředí prokáže základní vědomosti o vybraných anorganických sloučeninách umí používat pravidla názvosloví oxidů, hydroxidů a bezkyslíkatých solí, tvoří jejich vzorce a názvy uvede příklady využití vybraných prvků a sloučenin člověkem Základní učivo: vybrané důležité nekovové a kovové prvky, jejich výskyt, vlastnosti, nejdůležitější reakce, význam v přírodě a pro člověka halogenidy – oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a použití vybraných halogenidů oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití oxidu uhelnatého, uhličitého, siřičitého, vápenatého, křemičitého, hlinitého, vznik kyselých dešťů, skleníkový efekt kyslíkaté soli – vlastnosti a použití vybraných solí, výskyt v přírodě, průmyslová hnojiva, stavební pojiva (malta/vápno, beton/cement, sádra), keramika Průřezová témata: EV – základní podmínky života, vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M, Př, Z, Pč Rozšiřující učivo: Názvosloví kyslíkatých solí. Kyanidy. ORGANICKÉ SLOUČENINY. UHLOVODÍKY. Žák: rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich přírodní zdroje, Základní učivo: alkany – řada alkanů (prvních 8 členů), společné vlastnosti 226 Průřezová témata: OSV – seberegulace Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vlastnosti a použití zhodnotí užívání fosilních a vyráběných paliv jako zdrojů energie označí na mapě výskyt nalezišť fosilních paliv, popíše jejich vznik, zmíní ekonomický význam nalezišť pro stát uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy píše a modeluje vzorce vybraných jednoduchých uhlovodíků vyhledá příklady škodlivého vlivu uhlovodíků na zdraví člověka Učivo alkanů a jejich použití, vlastnosti a použití propan-butanu, strukturní, racionální a molekulové vzorce, typ vazby a řetězce alkeny – typ vazby a řetězce, ethen – vlastnosti a použití alkyny – typ vazby a řetězce, ethyn – vlastnosti a použití areny – typ vazby a řetězce, benzen, toluen, naftalen – vlastnosti a použití ropa, uhlí, zemní plyn – zpracování, využití získaných produktů paliva – fosilní a průmyslově vyráběná paliva, jejich vliv na životní prostředí, výhřevnost Průřezová témata Mezipředmětové vztahy a sebeorganizace, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – Evropa a svět nás zajímá MKV – lidské vztahy EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Z, Př, Pč, Vz, Vv OPAKOVÁNÍ UČIVA Laboratorní práce - počet a zaměření viz časový plán Téma bezpečnost práce při nakládání s chemickými látkami není obsahem konkrétního celku. Prolíná řadou dalších učiv po celé dva roky výuky Chemii pravidla práce v chemické laboratoři – úvodní hodiny chemie, poučení před hodinou laboratorních prací zásady první pomoci při otravě oxidem uhelnatým – Oxidy zásady práce s plynnými palivy – Uhlovodíky zásady práce s rozpouštědly – Deriváty uhlovodíků práce s hořlavinami, zásady první pomoci při popálení – Hoření, hašení zásady první pomoci při poleptání kyselinou nebo hydroxidem – Roztoky zásady ředění kyselin – Roztoky zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek – Halogeny, Otravné látky účinky metanolu a etanolu na lidský organismus – Deriváty uhlovodíků 227 Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OPAKOVÁNÍ UČIVA 8. ROČNÍKU Žák: Základní učivo: - prokáže znalosti pojmů, s nimiž se seznámil v 8. ročníku využívá chemické značky a chemické vzorce, čte chemické rovnice uvede příklady směsí a metody jejich oddělování vypočítá složení roztoků orientuje se v periodické soustavě prvků popíše stavbu látek, atom, molekulu charakterizuje kyseliny a zásady, užívá stupnici pH, ... směsi částicové složení látek a chemické prvky chemické reakce prvky a anorganické sloučeniny ROZTOKY Žák: vypočítá složení roztoků, dokáže prakticky připravit roztok dané koncentrace vysvětlí vliv základních faktorů na rozpouštění pevných látek porovná vlastnosti významných kyselin a hydroxidů zná zásady práce s roztoky kyselin a hydroxidů, ovládá zásady první pomoci při zasažení těmito látkami používá stupnici pH, změří pH roztoku univerzálním indikátorovým papírkem rozezná reakci neutralizaci, uvede příklady využití neutralizace v praxi vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a opatření omezující Základní učivo: roztoky – koncentrace roztoku, výpočty koncentrace, nasycený a nenasycený, koncentrovaný a zředěný roztok, vliv teploty, plošného obsahu a míchání na rychlost rozpouštění pevné složky v roztoku kyseliny – vzorce, názvosloví, vlastnosti a použití kyseliny chlorovodíkové, sírové, dusičné, fosforečné, ředění kyselin, ošetření při zasažení kůže nebo očí hydroxidy – názvosloví, vlastnosti a použití hydroxidu sodného, draselného, vápenatého a amonného, ošetření při zasažení kůže nebo očí kyselost, zásaditost vodných roztoků, indikátory (fenolftalein, univerzální indikátor), stupnice pH, neutralizace kyselé deště – příčiny vzniku a důsledky 228 Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M, Př, Pč, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy CHEMICKÉ REAKCE Žák: rozliší výchozí látky – reaktanty a produkty chemické reakce, umí uvést příklady prakticky důležitých reakcí rozezná základní typy chemických reakcí, zná zákon zachování hmotnosti, přečte chemickou rovnici, upraví jednoduché chemické rovnice umí uvést příklady praktického využití elektrolýzy aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemické reakce v praxi a při předcházení nebezpečnému průběhu reakcí vypočítá hmotnost výchozích látek nebo produktů v jednoduchých chemických reakcích vyhledá příklady významných reakcí v přírodě Základní učivo: chemické reakce – reaktanty a produkty, zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, látkové množství, molární hmotnost rozdělení chemických reakcí – slučování, rozklad, neutralizace, exotermní a endotermní reakce faktory ovlivňující rychlost chemické reakce – teplota, katalyzátor, vliv velikosti povrchu na průběh reakce redoxní reakce – elektrolýza, galvanický článek, hoření Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: M, F, Pč Rozšiřující učivo: Ušlechtilé a neušlechtilé kovy. Výroba železa. DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ Žák: uvede vybrané deriváty uhlovodíků, jejich vlastnosti a použití dovede popsat negativní účinky vybraných derivátů uhlovodíků na lidský organismus orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy, zná podmínky pro průběh fotosyntézy, objasní význam fotosyntézy uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů, jejich význam pro organismy a koncové produkty jejich biochemického zpracování píše vzorce a modeluje vybrané jednoduché deriváty uhlovodíků Základní učivo: halogenderiváty – použití alkoholy, fenoly – vlastnosti a použití methanolu, ethanolu, glycerolu, fenolu aldehydy – vlastnosti a použití formaldehydu ketony – vlastnosti a použití acetonu karboxylové kyseliny – vlastnosti a použití mravenčí, octové, citrónové kyseliny, kyseliny vázané v tucích, aminokyseliny estery – společné vlastnosti přírodní látky: sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny – vlastnosti, zdroje, funkce v lidském organismu, produkty jejich biochemického zpracování fotosyntéza – reaktanty, produkty, podmínky reakce Rozšiřující učivo: Nukleové kyseliny. 229 Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodování, hodnoty, postoje, praktická etika EV – ekosystémy, základní podmínky života, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: M, F, Př, Pč, Vv, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy CHEMIE A SPOLEČNOST Žák: zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi uvede suroviny, které využívá chemický průmysl označí na mapě místa s rozvinutým chemickým průmyslem popíše význam plastů pro civilizaci a dopad jejich výroby na životní prostředí aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe popíše zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek, navrhne řešení modelové situace vyhledá příklady chemických havárií na regionální, republikové i globální úrovni Základní učivo: chemický průmysl – surovina, výrobky, rizika v souvislosti s životním prostředím, recyklace surovin plasty a syntetická vlákna – polymerace, společné vlastnosti plastů, problémy s odpady, PE, PVC, PS společné vlastnosti syntetických vláken, PES, PAD hoření, hořlaviny, označení hořlavin podle nebezpečnosti, zásady bezpečnosti, hašení, principy, hasící látky, zásady první pomoci při popáleninách chemie a člověk – detergenty, pesticidy, léčiva, návykové látky, otravné látky pravidla chování při mimořádné události – havárie s únikem nebezpečných chemických látek Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání EGS – Evropa a svět nás zajímá Základní učivo: koloběh látek v přírodě chemie jako nedělitelná součást přírodních procesů znečištění vody, půdy a ovzduší chemickými látkami ochrana vody, půdy a ovzduší vliv využití a výroby chemických látek na životní prostředí v našem regionu biotechnologie Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů, rozhodování, hodnoty, postoje, praktická etika EV – ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: F, Z, Př Ikt Pč Vz CHEMIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Žák: vytvoří přehled chemických dějů, které jsou v přírodě nezbytné formuluje základní problémy životního prostředí způsobované využitím chemie při lidské činnosti navrhne možnosti řešení vznikajících problémů rozdělí různé zdroje chemického znečišťování podle závažnosti Mezipředmětové vztahy: M, F, Pč OPAKOVÁNÍ UČIVA CHEMIE Laboratorní práce - počet a zaměření viz časový plán 230 Škola dobrých základů 1 Formy a metody práce samostatná práce (školní i domácí), skupinová práce, frontální výuka demonstrační pokusy, žákovské pokusy laboratorní práce pozorování a popis, využívání lupy, mikroskopu práce s učebnicí, pracovními sešity, pracovními listy, práce s odbornou literaturou, encyklopediemi, MFCHT pro ZŠ nácvik správné manipulace s chemickými látkami práce s přírodninami nakládání s chemickými látkami nácvik poskytování první pomoci při zasažení chemikáliemi krátkodobé i dlouhodobé projekty jednotlivců i skupin didaktické hry a testy, soutěže, kvizy, doplňovačky praktické ukázky, modelové situace besedy exkurze referáty, aktuality práce s internetem – vyhledávání informací pozorování v prostředí multimediální výuka: video, využití PC, výukových programů, tvorba prezentací, práce s dataprojektorem a interaktivní tabulí třídění obrázků, náčrtky a schémata modelování opakování – jednotlivci, ve skupinách, opakovací a kontrolní testy projektová výuka a další Evaluace: hodnocení práce jednotlivců i skupin (školní i domácí) hodnocení práce v pracovním listě, v pracovním sešitě hodnocení vypracování laboratorních prací ústní ověřování vědomostí opakovací a kontrolní testy hodnocení referátů, zpracovaných projektů hodnocení řešení modelových situací zapojení do soutěží, aktivita nad rámec běžné výuky sebehodnocení a další 231 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Zkratka: Př Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Přírodopis poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem, dává jím tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. Ve vzdělávacím oboru – předmětu Přírodopis dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně neoddělitelně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast Člověk a příroda také podporuje vytváření otevřeného a kritického myšlení a rozvoj logického uvažování. Navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni v oborech Prvouka a Přírodověda přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání. Do předmětu Přírodopis jsou zahrnuty základní znalosti a dovednosti ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, které jsou prohlubovány na 2. stupni. Na 2. stupni jsou Přírodopisu v 6. – 8. ročníku určeny 2 hodiny týdně, v 9. ročníku 1 hodina týdně. Přírodopis se zaměřuje na rozvoj poznatků a dovedností již získaných, nabytí nových dovedností, které tvoří základní poznatky. Ve vzdělávacím oboru Přírodopis jsou naplňovány tyto klíčové kompetence: - kompetence k učení (žák vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu, vyhledává, třídí informace, efektivně je využívá v procesu učení a v praktickém životě, operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry, poznává smysl a cíl učení, posoudí vlastní pokrok, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich aj.) - kompetence k řešení problémů (žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, promyslí a naplánuje způsob řešení problému, vyhledá informace vhodné k řešení problému, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, užívá logické, matematické a empirické postupy, ověřuje prakticky správnost řešení problému, sleduje vlastní pokrok, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je uhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí aj.) - kompetence komunikativní (žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně, naslouchá promluvám druhých lidí, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných prostředků, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji, využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem aj.) - kompetence sociální a personální (žák účinně spolupracuje ve skupině, podíl se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje 232 Škola dobrých základů 1 - - různá hlediska, vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj aj.) kompetence občanská (žák respektuje přesvědčení druhých lidí, chápe základní principy, na nichž spočívají zákony společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne podle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka, respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a přírodní, kulturní i historické dědictví, chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti aj.) kompetence pracovní (žák používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na nové pracovní podmínky, k výsledkům pracovní činnosti přistupuje i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, využívá znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzděláváni a profesním zaměření aj.) Uplatňování průřezových témat ve vzdělávacím oboru Přírodopis: Osobnostní a sociální výchova - OSV Toto téma se nejvíce uplatňuje při skupinové práci žáků a při laboratorních pracích, kdy se musí žák přizpůsobit pracovnímu tempu ostatních, respektovat jejich názory, případně je produktivně doplňovat nebo vyvracet špatné postupy a závěry ostatních ve skupině. Žáci musí porozumět dané problematice, musí se při činnostech tohoto druhu umět ovládat, učí se spolupracovat se spolužáky. Žák se učí přiměřeně ohodnotit pomoc ostatních při týmové práci. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – EGS Při probírání mnohých témat se žák setkává se jmény slavných světových přírodovědců, přiřazuje je k důležitým světovým objevům v přírodních vědách, zvláště v biologii a geologii. Poznává význam tohoto přírodovědného oboru pro každého člověka. Získává správný pohled na udržitelný rozvoj a zachování fungujících ekosystémů v globálním měřítku. Tento postoj je třeba žákům vštěpovat na úrovni obce. Multikulturní výchova – MKV V kvalitně probíhající hodině by měla být dobrá, klidná atmosféra a vzájemná důvěra. Učitel musí svým přístupem usměrnit chování žáků úspěšných vzhledem k žákům s problémy učení. Teoretický základ k pochopení rasových a etnických odlišností žáci v hodinách přírodopisu získají seznámením se s teorií vývoje člověka z jednoho živočišného předchůdce a s příbuzností a podobnostmi s ostatními savci, zejména s primáty. Environmentální výchova – EV Vede žáky k pochopení vztahů člověka a přírody. Přírodopis má k tomuto tématu velmi blízko, žáci se zde průběžně seznamují se základními pojmy z ekologie. Učí se chápat souvislosti mezi přírodními zákonitostmi a porušováním přírodní rovnováhy lidskou činností. Environmentální výchova prolíná celým obdobím vzdělávání na 2. stupni, i jinými vyučovacími předměty (chemie, fyzika, výchova k občanství, výchova ke zdraví aj.), je náplní projektů v rámci předmětu přírodopis i celoškolních projektů. Mediální výchova – MV Média a komunikace jejich prostřednictvím jsou v současnosti stále využívanějším zdrojem získávání zkušeností a poznatků pro dnešního člověka. I v přírodopisu lze k tomuto tématu přistupovat efektivně. Využíváním dostupné literatury, projekční techniky, sledováním naučných pořadů, prací s výukovými programy a s internetem se žáci setkávají s médii, procvičují a prohlubují své znalosti a rozšiřují své kompetence při vyhledávaní a získávání informací. 233 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů rostlin a živočichů popíše, jak se utvářela planeta Země, řekne, které další planety tvoří sluneční soustavu objasní pojem fotosyntéza a její význam pro vývoj života na Zemi uvede příklady přizpůsobení rostlin a živočichů podmínkám prostředí popíše potravní vztahy mezi organismy, vysvětlí pojmy konzument, producent, rozkladač vysvětlí rozdíly mezi symbiózou, predací a parazitismem organismů vysvětlí rozdíl mezi pozorováním a pokusem, vyzkouší si práci s mikroskopem rozliší základní projevy a podmínky života orientuje se v přehledu vývoje organismů porovná buňku rostlin, živočichů a bakterií a vysvětlí funkci základních organel třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek posoudí význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka, uvede na příkladech popíše dělení buňky používá české pojmenování organismů, rozlišuje rodové a druhové jméno rozdělí vybrané organismy do říší nebuněční, prvobuněční, houby, rostliny, živočichové Základní učivo: Planeta Země Vznik a vývoj života na Zemi Projevy života a jeho význam Podmínky života Rozmanitost přírody Vztahy mezi organismy Mikroskop Základní struktura života Význam a zásady třídění organismů Viry a bakterie Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Průřezová témata: EGS – Evropa a svět nás zajímá MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EV – Ekosystémy, Základní podmínky života OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: D, Ikt, F, Z, Vv, Pč, Vz BIOLOGIE HUB Žák: popíše vliv sinic na kvalitu vody a hygienické zásady pro koupání rozpozná několik našich nejznámějších jedlých a jedovatých hub a porovná je podle charakteristických znaků vysvětlí různé způsoby výživy hub, jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích objasní funkci a význam soužití dvou organismů ve stélce lišejníků Základní učivo: Sinice Houby Lišejníky Průřezová témata: EV – Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Ikt, F, Z, Vz, Vv, Pč 234 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo BIOLOGIE ROSTLIN Žák: seznámí se s pojmem řasa Základní učivo: Řasy - Základní učivo: Vývoj, vývin a systém živočichů: Prvoci Bezobratlí • žahavci, • ploštěnci, • hlísti, • měkkýši, • kroužkovci, • členovci Průřezová témata: EV – Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Žák: porovná vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlí funkce jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná podle diakritických znaků jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin objasní a posoudí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí objasní, co je regenerace, popíše rozmnožování nezmara zařadí nezmara do systematické skupiny žahavci a vyloží její název uvede příklady mořských žahavců, význam a výskyt korálů uvede místa výskytu ploštěnek uvede příklady cizopasných ploštěnců (tasemnice, motolice) vysvětlí pojem vnitřní a vnější parazit uvede příklady hlístů cizopasících na rostlinách a živočiších popíše vnější stavbu plže, použije termín ulita uvede příklady plžů popíše způsob života plže a objasní termín obojetné pohlaví uvede příklady mlžů a rozdělí je na sladkovodní a mořské uvede příklady hlavonožců rozdělí kroužkovce na mnohoštětinatce a opaskovce, uvede příklady rozdělí skupinu členovců na podskupiny, uvede příklady zástupců porovná způsob života pavouků, klíšťat, půdních členovců, mravenců, býložravého a hmyzožravého hmyzu a jejich význam v přírodě 235 Mezipředmětové vztahy: Ikt, F, Z, Vz, Vv, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy porovná a na příkladech objasní vývin přímý a nepřímý charakterizuje pojem členovec rozdělí pavoukovce na pavouky, sekáče, štíry a roztoče uvede příklady cizokrajných zástupců pavoukovců charakterizuje významné znaky korýšů roztřídí vzdušnicovce na mnohonožky, stonožky a hmyz uvede příklady různého hmyzu žijícího ve vodě, u vody, v lese, v zahradě, u lidských obydlí uvede charakteristické znaky a příklady motýlů, brouků, hmyzu blanokřídlého, stejnokřídlého, rovnokřídlého, síťokřídlého a dvoukřídlého, vážek, vší, ploštic a blech a jejich způsobu života objasní rozdíl mezi vývinem hmyzu s proměnou dokonalou a nedokonalou objasní pojem škůdce a ochrana proti škůdcům, uvede příklady zvládne rozdělení skupiny hmyzu do podskupin ZÁKLADY EKOLOGIE Žák: uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi rozdělí ekosystémy na přírodní a umělé rozlišuje a uvede příklady populace, společenstva, ekosystému a objasní základní princip existence každého ekosystému vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců z různých ekosystémů a zhodnotí jejich význam zhodnotí kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí a uvede příklady narušení rovnováhy v ekosystému ve svém okolí i ve světě zdůvodní význam ochrany přírody uvede příklady chráněných druhů rostlin a živočichů (na území ČR i ve světě) na mapě vyhledá NP, CHKO, PR a CHÚ v ČR, jmenuje chráněná místa v okolí 236 Základní učivo: Organismy a prostředí (vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému) Ochrana přírody a životního prostředí (chráněná území) Průřezová témata: EV – Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Ikt, F, Z, D, Vo, Vv, Pč Škola dobrých základů 1 Metody a formy práce → pozorování v přírodě nebo ve třídě pouhým okem a lupou → práce s lupou, s mikroskopem, s dalekohledem → využití projekční techniky – meotar, video/DVD přehrávač, dataprojektor, počítač → práce s textem: učebnice, sešit, pracovní listy, atlas hub, zjednodušený určovací klíč, encyklopedie, časopisy → práce s výukovými obrazy, obrázky, fotografiemi → vyhledávání informací na internetu → samostatná práce – referáty, aktuality, zajímavosti → řešení problémových úkolů → třídění organismů do skupin → sestavování příkladů vztahů organismů → besedy (se zdravotníkem, přírodovědcem, včelařem, ochráncem přírody, …), diskuse → samostatná práce, skupinová práce → projekty → kreslení schémat, náčrtky → využití výukových programů na PC → hry na určování živočichů, kvizy → naučné vycházky do přírody → přírodopisné exkurze → komponované pořady (spolupráce s ekologickými centry) → vyplňování testů, opakovací kontrolní písemné práce → opakování ve skupinách, opakování jednotlivě → hodnocení a klasifikace, sebehodnocení → praktické poznávání přírody Evaluace → slovní hodnocení a klasifikace ústního projevu žáka → slovní hodnocení a klasifikace písemného projevu žáka – sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, laboratorní práce, referáty → sebehodnocení žáka – ústní (běžně), písemné (čtvrtletně) podle učitelem předem stanovených kriterií → slovní hodnocení zájmu žáka o přírodopis → slovní hodnocení přípravy a plnění povinností → vstupní a výstupní ročníkový test 237 Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Žák: porovná vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlí funkce jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí osvojí si základní pojmy o kruhoústých, parybách, rybách, obojživelnících, plazech a ptácích vysvětlí pojem struna, objasní její význam provede rozdělení obratlovců do skupin charakterizuje typické znaky skupin a rozdíly mezi nimi udá charakteristiku kruhoústých, uvede příklad (mihule) řekne, kteří živočichové patří mezi paryby vyjmenuje rybí pásma, ukáže příklady u českých řek na mapě ČR vysvětlí rozmnožování a popíše tření ryb uvede hospodářský význam rybolovu, význam ryb v potravinářství a ve výživě člověka uvede, jaký dopad na chov ryb a rybolov má znečištění vod v místním i celosvětovém měřítku popíše rozmnožování a vývin obojživelníků rozdělí obojživelníky na ocasaté a bezocasé jmenuje příklady našich obojživelníků, označí chráněné druhy vysvětlí vývoj plazů rozdělí plazy do skupin na želvy a krokodýli, šupinaté – ještěry a hady zná rozdělení a příklady krokodýlů jmenuje příklady našich plazů, označí chráněné druhy 238 Základní učivo: Vývoj, vývin a systém živočichů Strunatci • paryby, • ryby, • obojživelníci, • plazi, • ptáci Průřezová témata: EV – Základní podmínky života OSV – Rozvoj schopnosti poznávání MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Přv, M, Ikt, F, Z, D Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy jmenuje příklady tropických plazů vyjmenuje zásady poskytování první pomoci při uštknutí jedovatým hadem nakreslí a popíše stavbu obrysového pera, stavbu vejce vysvětlí souvislost tvaru ptačích nohou a zobáků se způsobem získávání potravy a s pohybem utřídí s použitím přehledu poznané ptáky do daných řádů vysvětlí ohrožení ptáků změnami jejich životního prostředí, vybere chráněné druhy ptáků uvede příklady užitku ptáků pro člověka (peří, maso, vejce aj.) BIOLOGIE ROSTLIN Žák: definuje botaniku jako vědu o rostlinách zná rostlinnou buňku a rozdíly mezi ní a buňkou živočišnou porovná vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a odvodí na základě pozorování jeho uspořádání od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům uvede praktické příklady funkcí jednotlivých orgánů a jejich vztahů v rostlině jako celku objasní pojem kořenová soustava a uvede příklady různých tvarů kořene rozlišuje různé typy stonku (lodyha, stvol, stéblo, oddenek) řekne rozdíly mezi stromem a keřem rozlišuje listy jednoduché a různé typy listů složených uvede příklady různých květenství, nakreslí schémata květenství popíše stavbu tyčinky a pestíku, použije termíny: blizna, čnělka, semeník, prašník, nitka objasní vztah mezi květem – květenstvím a plodem – plodenstvím a uvede příklady rozlišuje rostliny na jednodomé a dvoudomé, uvede příklad popíše způsoby rozšiřování plodů a semen vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití pro pěstování rostlin i pro člověka charakterizuje vegetativní rozmnožování rostlin a semeno jako základ nové rostliny uvede příklady nepohlavního (vegetativního) rozmnožování semenných rostlin provede rozdělení rostlin na jednoleté, dvouleté, víceleté a vytrvalé popíše vztahy mezi kořeny, stonkem a listy a jejich význam pro pohyb látek v rostlinném těle 239 Základní učivo: Anatomie a morfologie rostlin Kořen, stonek, list, květ, semeno, plod Fyziologie rostlin Principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování Systém rostlin • Plavuně, přesličky, kapradiny • Nahosemenné rostliny • Krytosemenné rostliny • Cizokrajné rostliny (rozšiřující učivo) Význam rostlin a jejich ochrana Průřezová témata: EV – Základní podmínky života OSV – Rozvoj schopnosti poznávání MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Přv, Ikt, Vo, F, Z, Ch, Vv, Vz, první pomoc, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů rozliší vyšší rostliny na rostliny výtrusné s jednodušší stavbou těla a semenné se složitější stavbou těla provede rozdělení semenných rostlin na nahosemenné a krytosemenné, vysvětlí rozdíly řekne výskyt a význam jehličnanů srovná jednoděložné a dvouděložné rostliny srovná listy listnatých a jehličnatých stromů jmenuje charakteristické znaky čeledi pryskyřníkovité, brukvovité, růžovité, bobovité, miříkovité, hluchavkovité, lilkovité, hvězdnicovité, liliovité, lipnicovité, vstavačovité zmíní jedovaté, léčivé a chráněné druhy jmenuje příklady rostlin cizokrajných oblastí odvodí na základě zkušeností z pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí zdůvodní význam rostlin v ekosystémech a význam jejich ochrany ZÁKLADY EKOLOGIE Žák uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystému a objasní na příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému zhodnotí kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí a uvede příklady narušení rovnováhy v ekosystému ve svém okolí i ve světě si osvojí vědomosti o vybraných společenstvech vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam uvede příklady vlivu člověka na proměnu nebo vznik nových přírodních společenstev Metody a formy práce: → pozorování rostlin a živočichů v přírodě, ve škole, doma, v ZOO → pěstování rostlin Základní učivo: Organismy a prostředí vztahy mezi organismy populace společenstva rovnováha v ekosystému Průřezová témata: EV – Ekosystémy, Základní podmínky života OSV – Hodnoty, postoje MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Přv, Ikt, F, Vv → práce s lupou, s mikroskopem, s dalekohledem → využití projekční techniky – meotar, video/DVD přehrávač, dataprojektor, počítač 240 Škola dobrých základů 1 → práce s textem: učebnice, sešit, pracovní listy, atlas rostlin, klíč k určování rostlin, encyklopedie, časopisy → práce s výukovými obrazy, obrázky → fotografování rostlin nebo živočichů → výstavka fotografií → návštěvy botanických výstav, zahrad a parků → práce s mapou (ČR, Evropa, svět – obecná mapa, zemědělství aj.) → vyhledávání informací na internetu → samostatná práce – referáty, aktuality, zajímavosti → řešení problémových úkolů → třídění organismů do skupin → sestavování příkladů vztahů organismů → besedy (s přírodovědcem, pracovníkem ZOO, se zemědělcem, ochráncem přírody, …) → diskuse → samostatná práce, skupinová práce → projekty → kreslení schémat, náčrtky → využití výukových programů na PC → hry na určování živočichů a rostlin, kvizy → přírodopisné exkurze – k rybníku, do lesa, do zoo, do botanické zahrady, na farmu → komponované pořady (spolupráce s ekologickými centry) → vyplňování testů, opakovací kontrolní písemné práce → → → → opakování ve skupinách, opakování jednotlivě hodnocení a klasifikace sebehodnocení laboratorní práce Evaluace → slovní hodnocení a klasifikace ústního projevu žáka → slovní hodnocení a klasifikace písemného projevu žáka – sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, laboratorní práce, referáty → slovní hodnocení a klasifikace práce žáka na projektech → úroveň vypracování herbáře → sebehodnocení žáka – ústní (běžně), písemné (čtvrtletně) podle učitelem předem stanovených kriterií → slovní hodnocení zájmu žáka o přírodopis → slovní hodnocení přípravy a plnění povinností → vstupní a výstupní ročníkový test 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Žák porovná vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlí funkce jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná podle diakritických znaků jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 241 Základní učivo: Vývoj, vývin a systém živočichů - savci • Vejcorodí • Živorodí Průřezová témata: EV – Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo objasní a posoudí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí řekne, jak se rodí mláďata savců, jaké mají potřeby osvojí si základní pojmy o savcích uvede příklady vejcorodých, živorodých, vačnatců, hmyzožravců, letounů, chudozubých, hlodavců, zajíců, šelem, ploutvonožců, kytovců, chobotnatců, lichokopytníků, sudokopytníků, primátů; promluví o jejich způsobu života, pozná chráněné druhy pohovoří o významu ochrany vybraných savců (panda, velryba…) využívá zkušeností s chovem vybraných domácích živočichů k posuzování jejich životních nároků zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy • • • • • • • • • • • • • • Vačnatci Placentálové Hmyzožravci Letouni Chudozubí Hlodavci Zajíci Šelmy Ploutvonožci Kytovci Chobotnatci Lichokopytníci Sudokopytníci Primáti Rozšíření, význam a ochrana živočichů Projevy chování živočichů Průřezová témata Mezipředmětové vztahy prostředí, Vztah člověka k prostředí OSV – Rozvoj schopnosti poznávání MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Přv, M, Ikt, F, Z, D BIOLOGIE ČLOVĚKA Žák: orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka rozlišuje pojmy antropologie, somatologie, anatomie a fyziologie, psychologie, řekne co je genetika, hygiena a patologie uvede jméno Ch. R. Darwina (autora teorie o vzniku a vývoji druhů) seznámí se s pojmy hominizace a sapientace rozdělí druh člověk rozumný na plemeno bílé, žlutohnědé a černé, uvede typické znaky lidských plemen dotkne se problematiky rasismu v minulosti a dnes, zmíní pojem koncentrační tábor, vyhlazování aj. určí polohu a objasní stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich funkce a vztahy 242 Základní učivo: Fylogeneze a ontogeneze člověka • Původ a vývoj člověka • Lidská plemena Anatomie a fyziologie • Stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla • Orgány a orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, mízní, dýchací, trávicí, vylučovací, kožní, nervová, hormonální, pohlavní, smyslové Průřezová témata: MKV – Lidské vztahy, Etnický původ OSV – Sebepoznání a sebepojetí, Psychohygiena, Hodnoty, postoje, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Kooperace a kompetice Mezipředmětové vztahy: Přv, Ikt, D, Vo, F, Z, Ch, Vv, Vz, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo osvojí si základní pojmy uvede věkové zvláštnosti, vady a onemocnění opěrné, pohybové, oběhové, mízní, dýchací, trávicí, vylučovací, kožní, nervové, hormonální, pohlavní soustavy a smyslových orgánů uvede jméno J. Janský, pojem krevní skupiny, seznámí se s krevními skupinami, pojmem transfuze na vlastním těle provede pozorování a pokusy s krevním tepem a tlakem pochopí důležitost správného životního stylu pro zachování zdravého oběhového systému, je informován o významu a podmínkách dárcovství krve uvede způsoby přenosu infekčních chorob a možnosti ochrany (chřipka, HIV, aj.), aktivní a pasivní zvyšování imunity, otužování organismu popíše záporné účinky pravidelného kouření na dýchací soustavu a problém pasivního kouření nakreslí nebo vytvoří koláž potravní pyramidy (stravovací) sestaví jídelníček odpovídající zásadám zdravé výživy, porovná vlastní stravovací návyky s doporučenými popíše negativní stravovací návyky (obezita, mentální anorexie, bulimie), stravovací zvyky ve světě, přejídání a podvýživa uvede význam jedinečnosti otisků prstů pro identifikaci osob popíše postup při ošetření poraněné kůže, uvede různé druhy poranění: omrzliny, popáleniny, poleptání, ekzémy, alergie, bradavice aj., provede různá třídění poranění (např. fyzikálně chemické, …) uvede jméno I. P. Pavlova, objevitele reflexů vysvětlí rozdíl mezi nepodmíněným a podmíněným reflexem vysvětlí význam a potřebu spánku objasní vznik a vývin jedince od početí až do stáří rozlišuje příčiny, příp. příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla zná důležitá telefonní čísla integrovaného záchranného systému popíše zdravý životní styl, aktivní a pasivní odpočinek, vysvětlí pojem workoholismus uvede příklady tradičních a alternativních způsobů péče o zdraví 243 • • • • orgány) Vyšší nervová činnost Hygiena duševní činnosti Rozmnožování člověka Vývin jedince Nemoci, úrazy a prevence • Zásady první pomoci • Závažná poranění a život ohrožující stavy Zásady zdravého životního stylu Hygiena a denní režim Průřezová témata Mezipředmětové vztahy první pomoc, Pč, Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Žák: uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů osvojí si základní představy o vědě genetice jmenuje J. G. Mendla jako zakladatele genetiky uvede příklad genetické choroby vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska genetiky Základní učivo: Dědičnost a proměnlivost organismů Metody a formy práce: → pozorování rostlin a živočichů v přírodě → pozorování rostlin a živočichů ve škole, doma, v ZOO → pěstování rostlin → práce s lupou, s mikroskopem, s dalekohledem → využití projekční techniky – meotar, video/DVD přehrávač, dataprojektor, počítač → práce s textem: učebnice, sešit, pracovní listy, atlas rostlin, klíč k určování rostlin, encyklopedie, časopisy → práce s výukovými obrazy, obrázky → fotografování rostlin nebo živočichů, výstavka fotografií → návštěvy botanických výstav, zahrad a parků → práce s mapou (ČR, Evropa, svět – obecná mapa, zemědělství aj.) → vyhledávání informací na internetu → samostatná práce – referáty, aktuality, zajímavosti → řešení problémových úkolů → třídění organismů do skupin → sestavování příkladů vztahů organismů → besedy (s přírodovědcem, pracovníkem ZOO, se zemědělcem, ochráncem přírody, …) → diskuse, samostatná práce, skupinová práce, projekty → kreslení schémat, náčrtky → využití výukových programů na PC → hry na určování živočichů a rostlin, kvizy 244 Průřezová témata: MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Mezipředmětové vztahy: Přv, Ikt, F, Vv → přírodopisné exkurze – k rybníku, do lesa, do ZOO, do botanické zahrady, na farmu → komponované pořady (spolupráce s ekologickými centry) → vyplňování testů, opakovací kontrolní písemné práce → opakování ve skupinách, opakování jednotlivě → hodnocení a klasifikace, sebehodnocení → praktické poznávání přírody Evaluace: → slovní hodnocení a klasifikace ústního projevu žáka → slovní hodnocení a klasifikace písemného projevu žáka – sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, laboratorní práce, referáty → slovní hodnocení a klasifikace práce žáka na projektech → úroveň vypracování herbáře → sebehodnocení žáka – ústní (běžně), písemné (čtvrtletně) podle učitelem předem stanovených kriterií → slovní hodnocení zájmu žáka o přírodopis → slovní hodnocení přípravy a plnění povinností → vstupní a výstupní ročníkový test a další Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy NEŽIVÁ PŘÍRODA Žák: vysvětlí pojmy hydrosféra, atmosféra, litosféra vysvětlí pojmy geosféra, zemětřesení, zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života zhodnotí kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí, uvede příklady globálních problémů a jejich řešení vysvětlí mechanismus, který přispívá ke globálnímu oteplování naší planety vysvětlí pojmy geologie, minerál, krystal, zvětrávání (eroze) rozliší krystalové soustavy určí a vyhledá v MFCHT fyzikální vlastnosti vybraných minerálů (hustota, barva, propustnost a lom světla, vryp, lesk, tvrdost, štěpnost) uvede fyzikální vlastnosti a chemické značky určených nerostů a hornin rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody vysvětlí, za jakých podmínek dochází k zemětřesení řekne, co je magma, a popíše, jak vzniká vysvětlí pojem sopka, popíše podle schématu její průřez, ukáže na mapě Evropy výskyt činných sopek vyjmenuje příklady vyvřelých a přeměněných hornin charakterizuje jednotlivé typy zvětrávání uvede vliv globálního oteplování na celosvětové tání ledovců uvede ekologické důsledky rozšiřování pouští porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 245 Základní učivo: Země Vznik a stavba Země Nerosty a horniny • Vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění • Praktický význam a využití zástupců, určování jejich vzorků • Principy krystalografie Průřezová témata: EV- Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Základní podmínky života, Vztah člověka k prostředí MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Čj, Přv, Ikt, Z, Ch, D Vnější a vnitřní geologické procesy (příčiny a důsledky) Půdy • Složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi • Geologické změny • Vznik života • Výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí rozdělí vrásnění na území ČR, geologická mapa ČR ukáže na mapě Český masiv, Západní Karpaty uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi Geologický vývoj a stavba území ČR • Český masiv, Západní Karpaty Podnebí a počasí ve vztahu k životu organismů PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY - průběžné začleňování od 6. do 9. ročníku Žák: Náměty: aplikuje praktické metody poznávání přírody dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody 246 praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem (případně dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů významní biologové a jejich objevy Škola dobrých základů 1 Metody a formy práce: pozorování minerálů ve škole, doma, v terénu, fotografování minerálů, výstavka minerálů práce s lupou, s mikroskopem využití projekční techniky – meotar, video/DVD přehrávač, dataprojektor, počítač práce s textem: učebnice, sešit, pracovní listy, atlas minerálů, klíč k určování minerálů, MFCHT, encyklopedie, časopisy práce s výukovými obrazy, obrázky práce s mapou (ČR, Evropa, svět – obecná mapa, geologická mapa aj.) vyhledávání informací na internetu samostatná práce – referáty, aktuality, zajímavosti řešení problémových úkolů třídění minerálů diskuse samostatná práce, skupinová práce projekty kreslení schémat, náčrtky využití výukových programů na PC přírodopisné exkurze – místa k pozorování půdního profilu, lomy, návštěva JE Dukovany, … komponované pořady (spolupráce s ekologickými centry) vyplňování testů, opakovací kontrolní písemné práce opakování ve skupinách, opakování jednotlivě hodnocení a klasifikace, sebehodnocení laboratorní práce a další Evaluace: slovní hodnocení a klasifikace ústního projevu žáka slovní hodnocení a klasifikace písemného projevu žáka – sešit, pracovní listy, testy, kontrolní práce, laboratorní práce, referáty slovní hodnocení a klasifikace práce žáka na projektech sebehodnocení žáka – ústní (běžně), písemné (čtvrtletně) podle kriterií, které předem stanoví vyučující slovní hodnocení zájmu žáka o přírodopis slovní hodnocení přípravy a plnění povinností vstupní a výstupní ročníkový test a další 247 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Zkratka: Z Charakteristika vzdělávacího oboru Obsahové, organizační a časové vymezení Vzdělávací obor Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku. V 6., 7. a 8. ročníku dvě hodiny týdně, v 9. ročníku jednu hodinu týdně. Zeměpis se vyučuje zpravidla v kmenových třídách, někdy v učebně F-Ch Vzdělávání v Zeměpisu směřuje k: − získávání a rozvíjení orientace v zeměpisném prostředí, osvojování hlavních zeměpisných objektů, jevů pojmů a používání poznávacích metod − získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji zeměpisných informací − respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí − rozvoji trvalého zájmu žáků o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka − rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování − aplikování zeměpisných poznatků v praktickém životě Vzdělávací obor Zeměpis úzce souvisí s ostatními obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V Zeměpisu jsou rozvíjeny všechny klíčové kompetence: − kompetence k učení – vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení je využívá v procesu učení, operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly a uvádí je do souvislostí − kompetence k řešení problémů – vyhledává informace vhodné k řešení problémů, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů, nenechá se odradit případným nezdarem, samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit − kompetence komunikativní – formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi − kompetence sociální a personální – účinně spolupracuje ve skupině, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, přispívá k diskusi v malé skupině i debatě celé třídy, vytváří si pozitivní představu o sobě samém − kompetence pracovní – využívá znalosti a zkušenosti získané ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda v zájmu vlastního rozvoje − kompetence občanské – chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí 248 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ Žák: zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa Sluneční soustavy charakterizuje Měsíc jeho pohyb, fáze a důsledky pro Zemi pochopí účel časových pásem a úlohu hlavního a datového poledníku pro určování času na Zemi zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů Základní učivo: ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO tvar a pohyby planety Země, důsledky pohybů Země základní pohyby Země – střídání dne a noci, střídání ročních období Měsíc Sluneční soustava časová pásma datová hranice Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita MV – fungování a vliv médií ve společnosti EV – základní podmínky života Mezipředmětové vztahy: F , Př, D, M, Vo GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE, TERÉNNÍ GEOGRAFICKÉ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE Žák: používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii přiměřeně hodnotí geografické informace prokáže dovednost používat zeměpisnou síť a určovat zeměpisnou polohu míst na Zemi používá různé druhy map a plánů, umí je orientovat, přepočítávat vzdálenosti podle různých měřítek seznámí se s výškopisem a místopisem zvládne vyhledávání informací v mapových atlasech, orientuje se v jejich obsahu a rejstřících ovládá základy praktické topografie a orientace Základní učivo: GEOGRAFICKÁ KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE, KOMUNIKAČNÍ GEOGRAFICKÝ A KARTOGRAFICKÝ JAZYK globus měřítko glóbu poledníky a rovnoběžky zeměpisná síť, souřadnice určování zeměpisné polohy mapa vznik map, druhy map, měřítko obsah plánů a map výškopis, místopis, legenda orientace plánu a mapy vzhledem ke světovým stranám azimut přepočet vzdáleností 249 Průřezová témata: MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EGS – Evropa a svět nás zajímají, Objevujeme Evropu a svět EV – vztah člověka k prostředí, ekosystémy (vodní zdroje, města,…) Mezipředmětové vztahy: F, D, Čj, M, Tv, Vv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy v terénu uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazení a hodnocení krajiny Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy práce s atlasem CVIČENÍ A POZOROVÁNÍ V TERÉNU MÍSTNÍ KRAJINY zeměpisná vycházka – práce s mapou, orientace v krajině, pohyb podle mapy a azimutu, schematické náčrtky pochodové osy, situační plány odhad vzdáleností objektů v terénu orientační body, jevy, pomůcky a přístroje stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran hodnocení přírodních jevů a ukazatelů PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ, TERÉNNÍ GEOGRAFICKÉ PRAXE A APLIKACE, GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Žák: posuzuje zemský povrch jako výsledek složitého působení přírodních sil a lidských činností vymezí a vyhledá na mapách různé podnebné pásy a porovnává je rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovnává působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a lidskou společnost uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) popíše půdní typy, složení půdy a jejich hospodářské využití dovede vymezit zeměpisná šířková pásma na Zemi uvádí na vybraných příkladech závažné Základní učivo: KRAJINNÁ SFÉRA přírodní, hospodářská a společenská sféra složky a prvky přírodní sféry vznik hor a pohoří, druhy ostrovů, oceány, moře, řeky, jezera, oběh vody SYSTÉM PŘÍRODNÍ SFÉRY NA PLANETÁRNÍ ÚROVNI geografické pásy, šířková pásma, výškové stupně (počasí, podnebné pásy, mořské proudy apod.) SYSTÉM PŘÍRODNÍ SFÉRY NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI přírodní oblasti půda a její složení KRAJINA přírodní a společenské prostředí typy krajin 250 Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí EGS – Evropa a svět nás zajímají, objevujeme Evropu a svět OSV – rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Př, Ikt, F, D Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii vytváří a využívá osobní myšlenková schémata a myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VZTAH PŘÍRODA A SPOLEČNOST principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí KOMUNIKAČNÍ GEOGRAFICKÝ A KARTOGRAFICKÝ JAZYK vybrané obecně používané geografické a topografické pojmy jazyk mapy – symboly, smluvené značky, vysvětlivky základní topografické útvary: důležité body, výrazné liniové útvary, plošné útvary a jejich kombinace (sítě, povrchy, ohniska – uzly) tabulky základní informační geografická média a zdroje dat – praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě SVĚTOVÉ REGIONY, SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ Žák: porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných světových makroregionů a vybraných (modelových) států posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a Základní učivo: MAKROREGIONY SVĚTA světadíly, oceány společenské a politické útvary obyvatelstvo světa SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ modelové regiony – vyspělé a rozvojové země – ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně 251 Průřezová témata: EGS – Evropa a svět nás zajímají, Objevujeme Evropu a svět MKV – kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, podpora multikulturality, princip sociálního smíru a solidarity EV – ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí VDO – občan, občanská společnost a stát Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny, politické problémy v konkrétních světových regionech srovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě odlišných a podobných znaků Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo POLITICKÁ, BEZPEČNOSTNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SESKUPENÍ STÁTŮ srovnávací kritéria geopolitické procesy MV – kritické čtení, interpretace vztahu mediální sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: M ,D, Př, Cj 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SVĚTOVÉ REGIONY, SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ, GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE Žák: organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických elaborátů, grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů vytváří a využívá osobní myšlenková schémata a myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných světových makroregionů a vybraných Základní učivo: SVĚTADÍLY A OCEÁNY určující a porovnávací kritéria, přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti ROZDĚLENÍ SVĚTA makroregiony světa – přírodní, podnebné, vegetační, sídelní, jazykové, náboženské a kulturní oblasti regionální společenské, politické útvary a hospodářské útvary – národnostní a mnohonárodnostní státy – seskupení států, státní zřízení, části států, územní uspořádání (správní oblasti, kraje, města, aglomerace), hospodářské oblasti, modelové regiony – přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy a možnosti jejich řešení 252 Průřezová témata: EV – ekosystémy, základní podmínky života, vztah člověka k prostředí VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování OSV – rozvoj schopností poznávání, kreativní myšlení, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, poznávání lidí EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané MKV – kulturní diference, multikulturalita, etnický původ Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy (modelových) států rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci světových regionů posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny, politické problémy v konkrétních světových regionech lokalizuje na mapách světadíly, oceány a světové makroregiony podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny zvažuje, jaké změny ve vybraných světových regionech nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecně základní geografické znaky sídel zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků Učivo světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně obyvatelstvo světa – základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické, hospodářské a kulturní charakteristiky (rasy, národy, jazykové skupiny a náboženství) komunikační geografický a kartografický jazyk AUSTRÁLIE A OCEÁNIE fyzický zeměpis, přírodní poměry obyvatelstvo hospodářský zeměpis regiony významné státy SVĚTOVÉ OCEÁNY Tichý oceán Indický oceán Severní ledový oceán Atlantský oceán AMERIKA fyzický zeměpis, přírodní poměry obyvatelstvo hospodářský zeměpis regiony významné státy ASIE fyzický zeměpis, přírodní poměry obyvatelstvo hospodářský zeměpis regiony významné státy 253 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediální sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Vo, D, Cj, Sv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo AFRIKA fyzický zeměpis, přírodní poměry obyvatelstvo hospodářský zeměpis regiony významné státy EVROPA úvodní seznámení 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: SVĚTOVÉ REGIONY, SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ, GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Žák: organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických elaborátů, grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů vytváří a využívá osobní myšlenková schémata a myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci Evropy a jejich regionů lokalizuje na mapách hlavní evropské regiony podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny zvažuje, jaké změny ve vybraných evropských regionech nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadní změn v nich posoudí prostorovou organizaci evropské populace, její rozložení, Základní učivo: EVROPA historický vývoj evropské civilizace zeměpisná poloha členitost povrchu přírodní poměry (oblasti) hospodářsko-sociální poměry evropské rysy osídlení a obyvatelstvo, migrace evropské regiony vztah příroda a společnost – principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí geopolitické procesy komunikační geografický a kartografický jazyk 254 Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobů rozhodování OSV – rozvoj schopnosti poznávání, poznávání lidí, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané MKV – kulturní diference, etnický Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy strukturu, růst, pohyby a dynamiků růstu a pohybů, zhodnotí mozaiku multikulturního světa posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecně základní geografické znaky sídel v Evropě zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce evropského hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní evropské surovinové a energetické zdroje srovnává státy Evropy na základě podobných a odlišných znaků Učivo POLITICKÁ, BEZPČENOSTNÍ A HODPODÁŘSKÁ SESKUPENÍ STÁTŮ - EVROPSKÁ UNIE symboly EU cíle EU instituce EU Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: původ, multikulturalita MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediální sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Př, D, Vo, M, F ČESKÁ REPUBLIKA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Žák: hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu vymezí a lokalizuje místní region podle bydliště nebo školy hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí Základní učivo: ČESKÁ REPUBLIKA vývoj území zeměpisná poloha ČR, rozloha členitost povrchu přírodní poměry a zdroje České republiky obyvatelstvo - základní demografické a hospodářské charakteristiky, sídlení poměry regionální rozvoj a politika hospodářství – rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady péče o krajinu, chráněná území přírody – principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí typy krajin, výškové stupně zahraniční vztahy – hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodní dělby práce a obchodu cestovní ruch (kulturní a přírodní památky) 255 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, poznávání lidí, hodnoty, postoje EGS – jsme Evropané, objevujeme Evropu a svět MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediální sdělení a reality EV – ekosystémy, vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky života MKV – kulturní diference, multikulturalita, etnický původ Mezipředmětové vztahy: Př, F, M, Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata: Mezipředmětové vztahy: REGIONY ČR územní jednotky státní správy a samosprávy krajské členění kraj místního regionu přeshraniční spolupráce se sousedními státy v euroregionech MÍSTNÍ REGION zeměpisná poloha kritéria pro vymezení místního regionu vztahy k okolním regionům základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důležitá pro jeho další rozvoj 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ, GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE Žák: organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických elaborátů, grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů posoudí prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí mozaiku multikulturního světa Základní učivo: GLOBALIZAČNÍ SPOLEČENSKÉ, POLITICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROCESY aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa sídelní systémy urbanizace a suburbanizace OBYVATELSTVO SVĚTA obyvatelstvo, demografie, mezinárodní migrace kulturní rozmanitost lidstva 256 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, poznávání lidí, hodnoty, postoje EGS – jsme Evropané, objevujeme Evropu a svět MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EV – ekosystémy, vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje seznámí se a naučí pracovat s tematickými mapami obsahujícími základní informace o obyvatelstvu, sídlech, hospodářské činnosti v celosvětovém měřítku porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit Učivo SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ sektorová a odvětvová struktura ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně – dělení světa dle vyspělosti, regionální nerovnosti a jejich vývoj výskyt a těžba surovin světový průmysl zemědělství doprava služby cestovní ruch Průřezová témata Mezipředmětové vztahy života MKV – kulturní diference, multikulturalita, etnický původ VDO – občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: Př, D, Vo , Čj , M, Ch, F, Pč STÁTY SVĚTA, POLITICKÁ, BEZPEČNOSTNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SESKUPENÍ STÁTŮ srovnávací kritéria hlavní světová konfliktní ohniska kolonizace světa KOMUNIKAČNÍ GEOGRAFICKÝ A KARTOGRAFICKÝ JAZYK, GEOGRAFICKÁ KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE komunikační geografický a kartografický jazyk geografická kartografie GLOBALIZACE, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE Žák: vymezí globální problémy současného světa uvažuje o možných příčinách globálních problémů diskutuje o možných důsledcích a hledá řešení uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních Základní učivo: GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO SVĚTA globalizace z různých úhlů pohledu globální změny klimatu VZTAH PŘÍRODA A SPOLEČNOST globální ekologické a environmentální problémy lidstva ochrana člověka při ohrožení života a zdraví – živelní pohromy, opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom 257 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, poznávání lidí, hodnoty, postoje EGS – jsme Evropané, objevujeme Evropu a svět MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediální sdělení a reality EV – ekosystémy, vztah člověka Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy a společenských vlivů na životní prostředí uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě zná zásady chování v případě průmyslových havárií a katastrof Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo v modelových situacích rozmanitosti živé přírody principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky života VDO – občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: Př ,Ch, F, Vo VÝZNAM A VYUŽITÍ GEOGRAFIE Žák: uvědomuje si přínos geologického vzdělání pro další život Základní učivo: přínos geologického vzdělání pro život OSV – hodnoty, postoje, řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení VDO – občan, občanská společnost a stát EV – vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: Př , Vo , Pč Formy a metody práce práce s učebnicí a pracovními listy frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, atlasů, encyklopedií, odborné literatury, časopisů, internetu) samostatná práce zeměpisné vycházky s pozorováním projekty práce s odbornou literaturou, časopisy, atlasy práce s vlastním portfoliem soutěže, kvízy, hry domácí úkoly referáty diskuse práce s interaktivní tabulí a internetem a další 258 Evaluace individuální zkoušení písemné zkoušení formou testů práce se slepými mapami práce s didaktickou technikou krátkodobé i dlouhodobé projekty výsledky soutěží, olympiád zájem o práci v hodinách orientace na mapě i v přírodě grafická úprava v sešitech Škola dobrých základů 1 Průřezové téma: Environmentální výchova Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Environmentální výchova Zkratka: Ev Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Environmentální výchova je dotován v 9. ročníku jednou hodinou týdně, jedná se o předmět povinně volitelný. Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Environmentální výchovu jako samostatný obor jsme zařadili do ŠVP do 9. ročníku základního vzdělávání, kdy už rozumové schopnosti a dovednosti žákům umožňují osvojit si základní pojmy problematiky ekologie. Na realizaci průřezového tématu se ovšem podílí většina vzdělávacích oblastí během celého devítiletého období. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací získaných vědomostí a dovedností umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. V rámci Environmentální výchovy jsou naplňovány tyto kompetence: - kompetence k učení – žák vyhledává a třídí informace, operuje s užívanými termíny, vybírá vhodné způsoby učení, vyvozuje závěry, zvládá sebehodnocení - kompetence k řešení problémů – žák tvořivě přistupuje k řešení problémů, konfliktů, vyhledává vhodné informace, pracuje s nimi, ověřuje si správnost řešení, učí se kritickému myšlení, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - kompetence komunikativní – žák formuluje myšlenky, názory, umí naslouchat druhým a vhodně reagovat, využívá informační a komunikační prostředky, učí se asertivní komunikaci,… - kompetence sociální a personální – žák spolupracuje v týmu, je ochoten k vzájemné pomoci, učí se diskusi ve skupině, dovede ohodnotit práci svou i práci ostatních, má úctu ke druhým,… - kompetence občanské – žák chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti - kompetence pracovní - přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot Formy a metody práce Evaluace skupinová práce práce jednotlivců testy k probíranému učivu referáty pracovní listy projevení vztahu k předmětu, zájem o práci, odpovědné plnění úkolů řešení modelových situací a další samostatná a skupinová práce frontální výuka čtení a psaní vedoucí ke kritickému myšlení modelové situace a jejich řešení beseda, přednáška, uspořádání výstavy diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů soutěže, kvizy, hry a další 259 Škola dobrých základů 1 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: porozumí souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí uvědomí si podmínky života a možností jejich ohrožování chápe souvislosti mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa chápe souvislosti mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědnost k prostředí získá znalosti, dovednosti a návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí uvede žádoucí i nežádoucí modelové příklady jednání z hlediska životního prostředí a udržitelného rozvoje seznámí se s principy udržitelnosti rozvoje společnosti, chápe význam a nezbytnost udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti hodnotí objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů komunikuje o problémech životního prostředí, vyjadřuje a racionálně obhajuje a zdůvodňuje své názory a stanoviska vnímá život jako nejvyšší hodnotu, cítí odpovědnost ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů je aktivní, tvořivý, tolerantní, vstřícný a ohleduplný ve vztahu k prostředí Základní učivo: Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, psychohygiena, kreativita, komunikace, kooperace a kompetice, hodnoty, a postoje, praktická etika VDO – občan, občanská společnost a stát MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EGS – Objevujeme Evropu a svět Mezipředmětové vztahy: Př, Ch, Z, F, M, Ikt, D, Vz, Vv, Čj, Pč má kladný postoj ke zdravému životnímu stylu a vnímá estetické hodnoty prostředí může se angažovat v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí rozvíjí si vnímavý a citlivý přístup k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví Pozn.: Od roku 2008 je škola zapojena v dlouhodobém projektu RECYKLOHRANÍ – www.recykohrani.cz . V roce 2011 se škola zapojila do projektu EKOPOLIS, který je vhodným doplňkem výuky EV (pomůcka – stolní hra Ekopolis i s metodikou pro učitele a pracovními listy, interaktivní výuka www.ekopolis.cz ). 260 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Zkratka: Hv Charakteristika vzdělávacího oboru je provedena v úvodu k učebním osnovám vzdělávacího oboru Hudební výchova na 1. stupni. Zařazení průřezových témat a mezipředmětové vztahy budou podrobněji rozpracovány v časových plánech vzdělávacího oboru Hudební výchova. Formy a metody práce frontální výuka v hodinách, skupinová práce, práce ve dvojicích či menších skupinách didaktické hudební hry taneční hry ústní opakování učiva, diskuse, referáty propagace oblíbené poslechové muziky – umění komunikace, obhajoba svých postojů hudební testy, křížovky, doplňovačky, hádanky zpěv jednotlivců, dua, skupinky, větší skupiny, třídní kolektiv vystoupení jednotlivců, kolektivu na veřejnosti – pěvecká, hudební i taneční soutěžní vystoupení jednotlivců, kolektivu – pěvecká i hudební poslech skladeb, písní hudební diktát, zkušební test základních vědomostí práce s Orffovými nástroji, popřípadě hra na další hudební nástroje dle možností obrazy hudebních nástrojů, hudebních skladatelů… projektové vyučování návštěva kulturních představení, výchovné koncerty podpora dětí zabývajících se zájmovou činností v hudební oblasti práce s audiovizuální technikou a s odbornou literaturou Evaluace samostatná práce (školní i domácí) skupinová práce (školní i domácí, ústní i písemná) práce s pracovními listy a v pracovním sešitě práce s odbornou literaturou, encyklopediemi, časopisy, … hádanky, doplňovačky, hry,… projektové vyučování práce s informacemi (získávání, třídění, práce s počítačem…) testy k probíranému učivu doplňovací cvičení, opakovací testy domácí úkoly, referáty zapojení se do vyhlašovaných soutěží, olympiád 261 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: rozeznává charakteristické znaky lidových písní jednotlivých regionů ČR realizuje vybrané lidové písně v jednohlasu i vícehlasu orientuje se v jednoduchém notovém záznamu písní provádí vokální improvizace Základní učivo: Pěvecký a mluvní projev rozšiřování hlasového rozsahu jednohlasý a vícehlasý zpěv, deklamace (výrazný přednes) lidová hudba, písně různých regionů ČR lidový dvojhlas Hudební rytmus počátky hudby – pravěk, starověk (napodobování zvuků, rytmizace a melodizace řeči, vyjadřování pocitů,…) odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu Průřezová témata: OSV – psychohygiena, kreativita Základní učivo: Vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální Hra na hudební nástroje hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře (lidové písně) nástrojová improvizace počátky hudby – pravěk, starověk (využívání předmětů denní potřeby k doprovodné hře, hra na tělo, hra na nejjednodušší nástroje, obřady,…) Průřezová témata: OSV - kreativita Základní učivo: Pohybový doprovod znějící hudby taneční kroky lidového tance Průřezová témata: OSV – kreativita, kooperace Mezipředmětové vztahy: D, Čj, Vz INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: využívá hudební výrazové prostředky při hře na hudební nástroje tvoří jednoduché doprovody lidových písní tvoří jednoduché improvizace vyjadřující nálady a pocity Mezipředmětové vztahy: D HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: pohybem vyjadřuje hudební výrazové prostředky pohybem napodobuje první taneční projevy lidí 262 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy osvojí si kroky vybraného regionálního lidového tance Učivo Pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla pantomima, improvizace počátky hudby – pravěk, starověk Pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby reakce tempové, dynamické, rytmicko-metrické, harmonické Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku rozeznává jednotlivé nástroje lidové kapely a charakteristické znaky písní jednotlivých regionů ČR Základní učivo: Orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby významné prvky užité ve skladbě (zvukomalba, dušemalba, pohyb melodie) a jejich význam pro pochopení hudebního díla hudební výrazové prostředky – melodie, rytmus, harmonie, dynamika, barva, kontrast a gradace,… komorní soubory (dua, tria, smyčcové kvarteto), cimbálová, hudecká a dudácká kapela Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluveném projevu v běžném životě zpívá podle zásad hlasové hygieny osvojuje si lidové písně s různými náměty a lidové písně jiných národů osvojuje si vícehlasý zpěv, zpěv kánonů, základy polyfonního zpěvu Základní učivo: Pěvecký a mluvní projev hlas, hlasová hygiena hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, techniky vokálního projevu a jejich využití lidové písně s různými náměty (ukolébavky, koledy, písně milostné, vojenské, pracovní…), písně zlidovělé, lidové písně jiných národů kánony, vícehlas, polyfonní zpěv 263 Průřezová témata: OSV - psychohygiena Mezipředmětové vztahy: Čj, Př, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti reprodukce tónů převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: tvoří doprovody k lidovým písním reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb Základní učivo: Hra na hudební nástroje lidová hudba gotika, renesance, úvod do baroka reprodukce melodií, nástrojová improvizace Průřezová témata: OSV - kreativita Základní učivo: Pohybový doprovod znějící hudby taktování ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu, takt střídavý lidový tanec společenské tance Pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla pantomima, improvizace (výrazový tanec) Průřezová témata: OSV – kreativita Základní učivo: Hudební dílo a jeho autor Interpretace znějící hudby zpěvní hlasy (mužské, ženské) gotika renesance úvod do baroka slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení) Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: taktuje ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu vyjadřuje charakter hudby jednotlivých období výrazovým tancem vytvoří jednoduchou pohybovou vazbu osvojuje si vybrané lidové a společenské tance Mezipředmětové vztahy: Tv POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: ve znějící hudbě rozeznává jednotlivé zpěvní hlasy seznamuje se s vybranými skladbami a hudebními formami charakteristickými pro jednotlivá období seznamuje se s životem a dílem vybraných skladatelů 264 Mezipředmětové vztahy: D, Čj, Vv Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu zpívá dle svých možností intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlasu i vícehlasu seznamuje se s charakteristickými prvky jednotlivých žánrů populární hudby dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů seznamuje se s charakteristickými prvky jednotlivých žánrů populární hudby Základní učivo: Intonace a vokální improvizace diatonické postupy v durových a mollových tóninách improvizace jednoduchých hudebních forem (variace, rondo) česká a světová populární hudba jazz, country divadla malých forem 70., 80. a 90. léta významné osobnosti populární hudby Orientace v notovém záznamu vokální skladby notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby Průřezová témata: OSV - psychohygiena Základní učivo: Hra na hudební nástroje hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře (populární hudba) jazz – synkopa Průřezová témata: OSV - kreativita Základní učivo: Pohybový doprovod znějící hudby Orientace v prostoru taneční kroky vlastní pohybové ztvárnění hudby jednoduché choreografie Průřezová témata: OSV – kreativita Mezipředmětové vztahy: Čj, Vz INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: vytváří a volí jednoduché doprovody provádí jednoduché hudební improvizace spojuje vokální činnost s instrumentální Mezipředmětové vztahy: Vz HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě na základě individuálních hudebních schopností předvede jednoduchou pohybovou vazbu rozpozná některé z tanců různých stylových období 265 Mezipředmětové vztahy: Tv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Průřezová témata POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozlišuje vybrané hudební formy zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění seznamuje se s vybranými skladbami Základní učivo: Orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby Hudební dílo a jeho autor Interpretace znějící hudby poslech a srovnání skladeb z různých uměleckých období české i světové baroko (opera, oratorium, fuga, concerto grosso) český i světový klasicismus (koncert, sonáta, symfonie) český i světový romantismus (symfonie, symfonická báseň) programní hudba pravidelnost a nepravidelnost hudební formy Hudební styly a žánry ukázky populární hudby – jazz, country, rock… osobnosti populární hudby chápání funkcí stylů a žánrů vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: D, Čj, Vv 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VOKÁLNÍ ČINNOSTI Žák: zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně dle svých možností dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu při zpěvu i mluveném projevu využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při různých hudebních aktivitách Základní učivo: Rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy zachycování rytmu popř. i melodie zpívané písně pomocí grafického (notového) záznamu současná populární hudba – česká i zahraniční osobnosti současné populární hudby 266 Průřezová témata: OSV – psychohygiena Mezipředmětové vztahy: D, Čj, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Reflexe vokálního projevu vlastní vokální projev a vokální projev ostatních hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti) INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Žák: vytváří a volí jednoduché doprovody provádí hudební improvizace spojuje vokální a instrumentální činnosti Základní učivo: Tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy rytmické doprovody populárních písní Záznam hudby noty, způsoby záznamu hudby Průřezová témata: OSV – kreativita Základní učivo: Orientace v prostoru pamětné uchování a reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách jednoduché choreografie s doprovodem současné populární hudby moderní výrazový tanec Průřezová témata: OSV – kreativita Základní učivo: Hudební dílo a jeho autor Interpretace znějící hudby poslech skladeb z různých uměleckých období romantismus český i světový (píseň, melodram, …) impresionismus hudba 20. století Hudební styly a žánry poslech současné populární hudby – světová, česká osobnosti populární hudby vytváření vlastních soudů a preferencí Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání Mezipředmětové vztahy: Tv, Vz HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI Žák: vytváří a pohybově zvládá jednoduché taneční sestavy pohybově vyjadřuje charakter poslouchané hudby Mezipředmětové vztahy: Tv, Vz POSLECHOVÉ ČINNOSTI Žák: rozlišuje vybrané hudební formy zařadí slyšenou hudbu do stylového období na základě individuálních schopností a získaných vědomostí vnímá společné znaky hudby a jiných umění seznamuje se s vybranými skladbami 267 Mezipředmětové vztahy: D, Čj, Vv Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Zkratka: Vv Charakteristika vzdělávacího oboru Výtvarná výchova je provedena v úvodu k učebním osnovám Výtvarné výchovy na 1. stupni. Zařazení průřezových témat a mezipředmětové vztahy budou podrobněji rozpracovány v časových plánech vzdělávacího oboru Výtvarná výchova. Zejména zařazování průřezových témat se bude odvíjet od aktuálního námětu výtvarné práce (např. vyhlášené soutěžní téma, téma zvolené podle aktuálního ročního období, dějinných, politických, kulturních, přírodních událostí apod.). Formy a metody práce samostatné práce, práce ve dvojicích a skupinách práce s různými materiály – papír, textil, dřevo, kůže, sklo, přírodniny, plasty aj. využití různých výtvarných technik práce ve třídě, v plenéru návštěvy výstav instalace vlastních výstav využití moderních technických postupů – digitální fotografie, počítačové úpravy obrázků apod. důraz na mezipředmětové vztahy výklad referáty. diskuse, obhajoba prací vyhledávání informací – encyklopedie, učebnice, odborná literatura, internet, práce s informacemi – třídění, hodnocení, další využití zapojování se do soutěží, projektů apod. a další vhodné metody Evaluace příprava na práci, průběh a výsledek výtvarné činnosti práce jednotlivců a skupinová práce zpravidla ve škole (mimořádně dokončování prací doma) práce s pracovními listy testy hodnocení a sebehodnocení dokončených prací výstavy, soutěže a další 268 Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků uplatňuje osobitý přístup k realitě výtvarně ztvárňuje představy, děj a vztah k nim srovnává představy a skutečnosti uplatňuje vztah k přírodě při výtvarném ztvárnění variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie realizuje vyjádření společné kompozici v prostoru své představy dokáže převést do objemových rozměrů rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření: kresebné studie – linie, tvary, objemy, jejich uspořádání v ploše, v prostoru, jejich vztahy, podobnosti, kontrast, rytmus barevná a tvarová nadsázka využití poznatků z přírody v jednoduchých kresebných studiích – lineární ztvárnění, hra s barvou, morfologie přírodních struktur Uspořádání objektů do celků v ploše: jednoduché plošné kompozice z geometrických tvarů, jejich řazení, prolínání, množení, vyvažování. práce s materiálem – jeho vhodné využití vztah k přírodním i umělým materiálům poznávání výtvarných principů zpracování z hlediska účelu Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly: souvislosti zrakového vnímání s vjemy ostatních smyslů vztah k umění a životnímu prostředí vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě reflexe ostatních uměleckých druhů - ztvárnění hudebních motivů Uspořádání objektů do celků v objemu, prostoru a časovém průběhu: socha, busta, sousoší, reliéf – osvojení pojmů, jednoduché výtvarné využití plastická tvorba – papír, hlína, drát, sádra – výtvarné zpracování z hlediska účelu prostorová tvorba vyjádření vztahů a proměn uvnitř i mezi objekty ve statickém i dynamickém vyjádření lineární, světelné, barevné, plastické a prostorové prostř. vyjadřující časový průběh 269 Průřezová témata: OSV – sebepoznávání, sebepojetí, kreativita EV - vztah člověka k ŽP Mezipředmětové vztahy: Hv , M, Pč, Př, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie reklama výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY Žák: vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obraznýchvyjádřeních Základní učivo: Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: manipulace s objekty uspořádání v prostoru Typy vizuálně obrazných vyjádření: hračky objekty ilustrace textů volná malba plastika tématické práce – Vánoce, Velikonoce dekorativní předměty vkusná výzdoba interiéru Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, sebepojetí Mezipředmětové vztahy: M, Ikt, Pč OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci Základní učivo: Osobní postoj v komunikaci: jeho utváření a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora prezentace ve veřejném prostoru 270 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepojetí, kreativita MV - tvorba mediálního sdělení, vnímání autora mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Ikt, Čj Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo VÝTVARNÉ TECHNIKY A JEJICH UŽITÍ Žák: správně užívá techniku malby, texturu, míchá a vrství barvy pomocí barev vyjadřuje své prožitky dokáže využít perspektivu ve svém vlastním výtvarném vyjádření Základní učivo: teorie barev – Goethův barevný kruh – teplé a studené barvy, barvy příbuzné využití barev v práci s přírodninou, vhodné barevné komponování, výtvarné hry a experimenty malba a její druhy kresba a její druhy nauka o perspektivě – perspektiva paralelní a šikmá, proporce postav a umístění na plochu, velikosti objektů, vhodné umístění v ploše Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, kreativita Mezipředmětové vztahy: F, Pč, D 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků uplatňuje osobitý přístup k realitě uvědomuje si možnost kompozičních přístupů a postupů užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření: objem, tvar, linie – šrafování pravidelný nepravidelný tvar v ploše výtvarné řady, experimenty v komponování analýza celistvě vnímaného tvaru experimentální řazení, seskupování, zmenšování, zvětšování, zmnožování, vrstvení tvarů a linií v ploše i prostoru – horizontála, vertikála, kolmost, střed, symetrie, asymetrie, dominanta Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu: přenášení prostoru na plochu 271 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, krativita EV – vztah člověka a prostředí Mezipředmětové vztahy: M, Vz, Pč, Čj, Př Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy záznam autentických smyslových zážitků, emocí, myšlenek děj a vlastní vztah k němu – fyzické i psychické stavy, dojmy a prožitky ztvárnění představy barevné kontrasty – vyjádření pocitů a nálad barvou Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly: vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie film tiskoviny televize reklama výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY Žák: rozliší působení vizuálně obrazového vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků vybírá a kombinuje výtvarné prostředky k vyjádření své osobnosti a originality Základní učivo: Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: kategorizace představ, prožitků, zkušeností, poznatků ztvárnění vlastní představy vlastní prožívání, interakce s realitou výtvarné dějové hry – výtvarné řady, experimenty, komponování, práce s emocemi pohyb těla a jeho umístění v prostoru akční tvar malby a kresby uspořádání prostoru vyjádření proměn 272 Průřezová témata: OSV – kreativita, sebepojetí MV – stavba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy výběr, uplatnění a interpretace Typy vizuálně obrazných vyjádření: volná malba různé druhy kresby fotografie vizualizované dramatické akce komunikační grafika reklama rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci Osobní postoj v komunikaci: jeho utváření a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora prezentace ve veřejném prostoru Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí MV – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy: Pč, Čj VÝTVARNÉ TECHNIKY A JEJICH UŽITÍ Žák: správně využívá techniku malby, texturu, míchá a vrství barvy hodnotí a využívá výrazové možnosti barev a jejich kombinací využívá pojmů odstín, sytost, tón, harmonie, kontrast, jemné rozdíly Základní učivo: barevné vyjádření využití ve volné tvorbě i praktickém užití práce s odborným tiskem estetická hodnota výrobků užitá grafika – plošné dekorativní kompozice v užité grafice vztah dekorace na tvar – stylizace 273 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání MV – tvorba mediálního sdělení, vnímání reality mediálního sdělení, postavení autora EV – vztah člověka k životnímu prostředí Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy využívá dekorativních postupů rozvíjí si estetické cítění Učivo písmo – styly a druhy písma tematické práce – Vánoce, Velikonoce, Den Země Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Hv, Pč, Čj, Př VÝTVARNÉ UMĚNÍ – HISTORIE, PRVKY, UŽITÍ Žák: užívá výtvarné prostředky k zachycení jevů a procesů v proměnách, vývoji a vztazích uvědomuje si na konkrétních příkladech různorodost zdrojů interpretace učí se význam určitých výtvarných pojmů experimentuje s reprodukcemi uměleckých děl rozpoznává základní rozdíly mezi prvky gotiky, baroka a romantismu Základní učivo: událost – originální dokončení situace, vyprávění výtvarnými prostředky symbolika práce s pojmy gotika romantismus baroko práce s uměleckým dílem experimenty s reprodukcemi uměleckých děl – hledání detailu, základních geometrických tvarů, skládání, deformování, dotváření kresbou a barvou, koláž pojem POP ART – ozvláštnění banálních předmětů Průřezová témata: OSV – rozvíjení schopnosti poznávání, sebepojetí, kreativita EGS – Jsme Evropané Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Pč, D, M 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření: lineární perspektiva linie pravidelné a nepravidelné, měkké a tvrdé členění plochy v obrazu 274 Průřezová témata: OSV – sebepoznávání, sebepojetí, kreativita rozvoj schopnosti poznávání EV – lidské aktivity Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy uplatňuje osobitý přístup k realitě užívá perspektivních postupů uplatňuje vztah k přírodě při výtvarném ztvárnění užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie Učivo textury z různoběžných nebo různosměrných linií kresebné etudy etuda s linií jako výtvarným prostředkem výtvarné zobrazení děje a vztahu k němu, důraz na citový zážitek vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru – kontrast, podobnost, struktura, rytmus Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu: praktické ověřování a postupné využívání kompozičních principů (dominanta, subdominanta, vertikála, horizontála, diagonála, harmonie) v experimentální tvorbě technický tvar – zkoumání, mnohost technických tvarů (skica, studie, výtvarná kompozice) statická a dynamická kompozice z technických prvků objemové vyjádření námětu barvami – doplňkové a lomené barvy, podobné a příbuzné barvy Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly: vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě reflexe ostatních uměleckých druhů – hudebních, dramatických Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie film tiskoviny televize elektronická média reklama výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě 275 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Hv, M, F, Ch, Př Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY Žák: rozliší působení vizuálně obrazového vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků vybírá a kombinuje výtvarné prostředky k vyjádření své osobnosti a originality zobrazuje vlastní fantazijní představy užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika, fotografie, video, animace Základní učivo: Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: výtvarné vyjádření dojmů, prožitků výtvarné komponování pohyb těla a jeho umístění v prostoru akční tvar malby a kresby uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn výběr, uplatnění a interpretace Typy vizuálně obrazných vyjádření: práce s netradičními materiály tematické práce – Vánoce, Velikonoce – dekorativní využití skupinové práce, její prezentace na veřejnosti comics volná malba kresba ilustrace textů reklama elektronický obraz vizualizované dramatické akce komunikační grafika rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry Přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením: hledisko jejich vnímání – vizuální, haptické, statické, dynamické hledisko jejich motivace – fantazijní, symbolická, založení na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech 276 Průřezová témata: EGS – Evropa a svět nás zajímá OSV –kooperace a kompetice, kreativita, sebepojetí, seberalizace MV – fungování médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Čj, D, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ Žák: porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích počítačová grafika, fotografie, video, animace Základní učivo: Osobní postoj v komunikaci: jeho utváření a zdůvodňování důvody vzniku odlišných interpretací vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) kritéria jejich porovnávání a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: utváření a uplatnění komunikačního obsahu vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektem záměru autora prezentace ve veřejném prostoru mediální prezentace Proměny komunikačního obsahu záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění historické, sociální a kulturní souvislosti Průřezová témata: OSV – kreativita, sebepojetí, seberealizace MV – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení EGS – Jsme Evropané MKV – kulturní diference Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Pč, D VÝTVARNÉ TECHNIKY – JEJICH UŽITÍ Žák: správně uplatňuje techniku kresby a malby a zachycuje prostor se orientuje v grafických technikách získané dovednosti realizuje při zkoumání přírodních tvarů experimentuje s tvarem rozvíjí své estetické cítění využívá dekorativních postupů správně využívá techniku malby, texturu, míchá a vrství barvy Základní učivo: zdokonalování technik kresby výtvarné studie písmo užitá grafika linoryt, tisk z koláže, papíroryt komunikační grafika reklamní a propagační prostředky Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání MV – fungování médií ve společnosti, vztah mediálního sdělení a reality EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: M, Př, Čj, Pč 277 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VÝTVARNÉ UMĚNÍ – HISTORIE, PRVKY, UŽITÍ Žák: interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků při interpretaci vychází ze znalostí historických souvislostí a z osobních zkušeností a prožitků rozpoznává základní rozdíly mezi prvky renesance, barok, klasicismu Základní učivo: práce s uměleckým dílem renesance baroko klasicismus práce s odborným tiskem jednoduché výtvarné hry na dané téma základní prvky architektury Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání EGS – Jsme Evropané MKV – kulturní diference Mezipředmětové vztahy: Čj, D, M 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI Žák: vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků uplatňuje osobitý přístup k realitě užívá perspektivních postupů uplatňuje vztah k přírodě při výtvarném ztvárnění užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie Základní učivo: Prvky vizuálně obrazného vyjádření: linie – souznění linie a plochy tvary – obrazy z geometrických tvarů objemy – zachycení objemu na plochu světlostní a barevné kvality statické i dynamické vizuálně obrazné vyjádření vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru a v časovém průběhu Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu: 278 Průřezová témata: OSV – sebepoznávání, sebepojetí, kreativita, rozvoj schopnosti poznávání EV – vztah člověka k prostředí MV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Pč, M, Hv, Čj, F Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy volí vhodné využití osvojených výtvarných technik Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy proporce a plocha, vyjádření prostorových útvarů experimentace s prostorem a plochou lineární, světelné, barevné i dynamické a prostorové znázornění vyjadřující časový průběh děj a vlastní vztah k němu – psychické dojmy a prožitky, výtvarné zjednodušení ve formátu Reflexe a vztahy zrakového vnímání s ostatními smysly: převádění pocitů těla na obrazové znaky s hledáním vzájemných souvislostí reflexe ostatních uměleckých druhů Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření: umělecká výtvarná tvorba fotografie film tiskoviny televize elektronická média reklama výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY rozliší působení vizuálně obrazového vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností: převádění pocitů těla na obrazové znaky s hledáním vzájemných souvislostí pohyb těla a jeho umístění v prostoru akční tvar malby a kresby uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn výběr, uplatnění a interpretace 279 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kooperace e a kompetice, kreativita, sebepojetí, seberealizace, rozhodování a řešení problémů Mezipředmětové vztahy: Čj, D, Pč, Vz Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vybírá a kombinuje výtvarné prostředky k vyjádření své osobnosti a originality zobrazuje vlastní fantazijní představy užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika, fotografie, video, animace učí se zacházet s moderními přístroji Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Typy vizuálně obrazných vyjádření: práce v plenéru krajinomalba frotáž reklama a propagační prostředky (obaly, plakáty, prostředky doplňkové reklamy, jednotlivé propagační materiály) využití a vhodné dotvoření odpadových materiálů a vhodné využití v užitém umění plus vyjádření hodnoty materiálů Přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením: hledisko jejich vnímání – vizuální, haptické, statické, dynamické hledisko jejich motivace – fantazijní, symbolická, založení na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ Žák: porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci užívá některé metody uplatňované v současném Základní učivo: Osobní postoj v komunikaci: jeho utváření a zdůvodňování důvody vzniku odlišných interpretací vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) kritéria jejich porovnávání a zdůvodňování Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření: utváření a uplatnění komunikačního obsahu vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby 280 Průřezová témata: OSV – kreativita, sebepojetí, seberealizace MV – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení EGS – Jsme Evropané MKV – kulturní diference Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika, fotografie, video, animace Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Pč, D s respektováním záměru autora prezentace ve veřejném prostoru mediální prezentace Proměny komunikačního obsahu záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění historické, sociální a kulturní souvislosti VÝTVARNÉ TECHNIKY – JEJICH UŽITÍ Žák: umí využívat znalosti o základních, druhotných a doplňkových barvách v osobitém výtvarném vyjádření pracuje s barevnými odstíny, barevnými systémy zvládá zachycení pomíjivého okamžiku – skicování zvládá techniku kresby a malby Základní učivo: techniky kresby – tužka, pero, uhel, rudka komplementární barvy – textura symbolika barev, míchání, působení barev, vztahy mezi barvami, kontrasty tvorba barevných kompozic se zaměřením na barevnou harmonii a kontrast světlo a stín, barvy světla, vnímání prostoru a obrazu studijní kresba Průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti, kreativita Mezipředmětové vztahy: Pč, Ch, M VÝTVARNÉ UMĚNÍ – HISTORIE, PRVKY, UŽITÍ Žák: rozlišuje obsah vizuálně obrazových vyjádření uměleckých projevů, orientuje se v oblastech moderního umění orientuje se ve výtvarných směrech 20. století Základní učivo: práce s uměleckým dílem – umění 1. a 2. poloviny 20. století kubismus surrealismus impresionismus nové směry dnešního umění – body art (tělové umění) – výtvarné experimenty práce s odborným tiskem, médii 281 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberealizace, kreativita EGS – jsme Evropané MV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: D, Čj Škola dobrých základů 1 Formy a metody práce samostatné práce, práce ve dvojicích a skupinách práce s různými materiály – papír, textil, dřevo, kůže, sklo, přírodniny, plasty aj. využití různých výtvarných technik práce ve třídě, v plenéru návštěvy výstav instalace vlastních výstav využití moderních technických postupů – digitální fotografie, počítačové úpravy obrázků apod. důraz na mezipředmětové vztahy výklad referáty. diskuse, obhajoba prací vyhledávání informací – encyklopedie, učebnice, odborná literatura, internet, práce s informacemi – třídění, hodnocení, další využití zapojování se do soutěží, projektů apod. a další vhodné metody Evaluace příprava na práci, průběh a výsledek výtvarné činnosti práce jednotlivců a skupinová práce zpravidla ve škole (mimořádně dokončování prací doma) práce s pracovními listy testy hodnocení a sebehodnocení dokončených prací výstavy, soutěže a další 282 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Zkratka: Vz Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávací obor Výchova ke zdraví se zpravidla vyučuje jako samostatný obor v 7. a 8. ročníku a je dotován jednou hodinou týdně. Přináší základní poznatky o člověku v souvislosti s prevencí ochrany zdraví, učí žáky rozvíjet a chránit své zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, fyzické i psychické) a být za ně zodpovědný. Svým vzdělávacím obsahem navazuje na oblast Člověk a jeho svět, je zapracován také do dalších oblastí výuky. Vyučuje se především v kmenových třídách, podle možností je část výuky organizována formou exkurzí, cvičení v terénu apod. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti předcházet úrazům a čelit všem druhům nebezpečí v každodenních i mimořádných situacích. Obsah Výchovy ke zdraví souvisí se vzdělávacím oborem Společenská výchova, do něhož byla přesunuta některá témata předmětu Vz. Obor je propojen velmi úzce s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova, předmětem se však prolínají i další průřezová témata. V rámci výuky tohoto předmětu jsou rozvíjeny jednotlivé kompetence. - kompetence k řešení problémů – žák se učí orientovat v získávaných informacích, dovede využívat nabytých vědomostí, aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi, řeší odpovídajícím způsobem vzniklé i problémové situace, … - kompetence komunikativní – žák naslouchá názorům jiných lidí, dovede vyjádřit a obhajovat svůj názor, učí se vnímat postoje jiných lidí, respektuje odlišnosti mezi lidmi, … - kompetence sociální a personální – žák se učí se jednat ohleduplně vůči svému okolí, dovede spolupracovat při řešení situací a při skupinové práci, poznává roli jedince v kolektivu, chápe rozdíly mezi lidmi, … - kompetence občanské – žák utváří si kladný vztah k hodnotám, učí se vážit si ostatních lidí i sebe sama, chová se podle společenských norem a pravidel, podílí se na utváření bezpečné komunity ve škole, v obci, … - kompetence pracovní – žák chápe význam práce jedince, význam práce pro kolektiv, uplatňuje v praxi získané pracovní návyky, uvědomuje si svou vlastní zodpovědnost za zdraví a bezpečnost při práci i ve volném čase, … - kompetence k učení – žák organizuje svůj volný čas účelně, cíleně, smysluplně, naplánuje si postup běžných činností, porovnává teoretické znalosti a praxi, uplatňuje poznané v běžném životě, vyhledává, třídí a využívá informace související se zdravým životním stylem, chová se tak, aby chránil a udržoval zdraví své a nepoškodil zdraví jiných lidí 283 Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Žák: analyzuje základní hodnoty významné pro vztahy mezi lidmi využívá vhodných prostředků komunikace k vyjadřování svých myšlenek, postojů a pocitů respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě) vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví Základní učivo: vztahy ve dvojici kamarádství přátelství láska vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity rodina škola vrstevnická skupina obec spolek Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, mezilidské vztahy, poznávání lidí, komunikace, řešení problémů, rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako forma vlády a způsobů rozhodování Základní učivo: výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví; poruchy příjmu potravy tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, význam pohybu pro zdraví, režim dne Průřezová témata: EV – základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí OSV – sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena, rozvoj schopnosti poznávání, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a sebeorganizace MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Vo, D ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Žák: vybírá správné potraviny pro sestavení jídelníčku sestaví jednoduchý jídelníček učí se rozpoznávat souvislosti mezi složením stravy, způsobem stravování a rozvojem civilizačních chorob poznává základní zásady zdravé výživy dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky zná a následně aplikuje zásady tělesné i duševní hygieny Mezipředmětové vztahy: Př, Tv, Vv, Vo 284 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Žák: rozpoznává protiprávní jednání – vydírání, šikana, krádež, ohrožování bezpečností své i druhých lidí rozpoznává intolerantní chování lidí uplatňuje způsoby bezpečného chování v konfliktních a krizových situacích a v dalších situacích ohrožujících zdraví, v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí projevuje zdravé sebevědomí a preferuje ve styku s vrstevníky pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy uvádí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika, spojená se zneužíváním návykových látek, a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým Základní učivo: auto-destruktivní závislosti – zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek, patologického hráčství, práce s počítačem; návykové látky (bezpečnost v dopravě, trestná činnost, dopink ve sportu) skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; komunikace se službami odborné pomoci bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, znalost pravidel silničního provozu Průřezová témata: VDO – občan, občanská společnost a stát OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepoznání a sebepojetí, mezilidské vztahy, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika, poznávání lidí MV – kritické čtení, poslouchání a pozorování mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Základní učivo: dětství, puberta, dospívání tělesné, duševní a společenské změny lidská sexualita předčasná sexuální zkušenost riziková chování a ochrana před nákazou Průřezová témata: OSV – rozvoj schopností poznávání, psychohygiena, poznávání lidí, sebepoznání a sebepojetí, hodnoty, postoje, praktická etika EGS – jsme Evropané EV – základní podmínky života, vztah člověka k Mezipředmětové vztahy: Vo, Př, Čj, Vv, Tv ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Žák: vyjmenovává vývojová stádia jedince, charakterizuje je dovede stanovit pozitivní hodnoty člověka při výběru kamaráda, přítele, partnera chová se ve vztahu k opačnému pohlaví kultivovaně a projevuje vhodnou míru zdrženlivosti 285 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování vysvětluje nezralost organismu dospívající dívky pro plný intimní život vysvětlí rizika spojená s předčasnou sexuální zkušeností – právní, zdravotní, sociální… uvědomuje si rizika spojená s předčasným ukončením těhotenství (interrupce, miniinterrupce…) Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo nemocemi přenosnými pohlavním stykem antikoncepce těhotenství a rodičovství mladistvých předčasné ukončení těhotenství prostředí Mezipředmětové vztahy: Př, Tv, Vo HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ Žák: vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním, sociálním zdravím a vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví Základní učivo: celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie (Maslowova teorie) Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena Mezipředmětové vztahy: Př, Tv, Vo 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Žák: respektuje odlišné názory, zájmy a myšlení lidí vysvětluje význam rodinné péče Základní učivo: vztahy ve dvojici partnerské vztahy 286 Průřezová témata: OSV – komunikace, poznávání lidí, mezilidské vztahy, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy respektuje přijatá pravidla soužití mezi partnery a pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě) vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví Učivo manželství rodičovství Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality MKV – lidské vztahy, kulturní diference etnický původ, multikulturalita, princip sociální ho smíru a solidarita Mezipředmětové vztahy: Vo, Čj, Cj ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Žák: posuzuje různé chování lidí z hlediska odpovědnosti za zdraví vlastní, zdraví druhých lidí a vyvozuje osobní odpovědnost rozlišuje mezi běžnými, infekčními a civilizačními chorobami dovede vyhledat pomoc při úrazech, předchází úrazům uplatňuje tolerantní chování vůči handicapovaných lidem uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc Základní učivo: ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy – bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy); preventivní a lékařská péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě) Průřezová témata: OSV – psychohygiena,sebepojetí a sebepoznávání, seberegulace a sebeorganizace MKV – lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity VDO – občan, občanská společnost a stát EV – vztah člověka k prostředí Základní učivo: stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti civilizační choroby – zdravotní rizika, preventivní a lékařská péče Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, mezilidské vztahy VDO – občan, občanské společnosti a stát EV – základní podmínky života, vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Př, Ch, M, Pč, Tv, Čj RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Žák: samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování 287 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc Učivo manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt ochrana člověka za mimořádných událostí - živelní pohromy, terorismus první pomoc Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy: Ch, Př, Vo, Čj, Tv,D,Z, Pč ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Žák: rozhoduje se odpovědně ve vztahu k opačnému pohlaví obeznamuje se s vhodným používáním antikoncepce prokáže základní znalosti v problematice lidské reprodukce uvědomuje si rizika spojená s předčasným ukončením těhotenství (interrupce, miniinterrupce…) Základní učivo: plánované rodičovství těhotenství péče o dítě poruchy pohlavní identity Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena, poznávání lidí, mezilidské vztahy VDO – občan, občanské společnosti a stát MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Př, Vo HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ Žák: dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce Základní učivo: podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví podpora zdraví v komunitě – programy podpory zdraví Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena VDO – občan, občanská společnost a stát EV – vztah člověka k prostředí MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Př, Vo, Tv OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ - toto téma je zahrnuto ve vzdělávacím oboru Společenská výchova pro 2. stupeň, kde je rozvrženo do 6. – 9. ročníku. 288 Škola dobrých základů 1 Formy a metody práce frontální výuka výklad, vysvětlování obrazové materiály, encyklopedie, naučná literatura, výukové programy na PC řízený rozhovor, diskuze samostatná i skupinová práce projektová výuka – tvorba projektu a prezentace – vlastní zadání zapojení se do vyhlašovaných projektů, soutěží apod. beseda s odborníkem, návštěva výstavy, odborného pracoviště vyhledávání informací na internetu, v knihách… výuka v kmenové třídě, exkurze, výuka v terénu referát, aktuality z oboru dramatizace situací hry, křížovky, doplňovačky didaktické testy, opakovací testy praktický výcvik a další Evaluace ústní i písemné ověřování znalostí (zkoušení, testy, doplňovací cvičení, práce na PC) schopnost vyhledávání a následného využití informací praktické prověřování dovedností doplňovačky, kvizy, soutěže výtvarná a jazyková činnost – projekty a jejich prezentace podíl zapojení se do diskuze podíl na skupinové práce hodnocení referátu k dané problematice aktivní přístup k výuce v hodině, zapojení se do soutěží či akcí nad rámec vyučování podíl na zajištění souvisejících aktivit (besedy, exkurze, výuky v terénu…) a další Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Zkratka: Tv Charakteristika vzdělávacího oboru Tělesná výchova a formy a metody práce včetně evaluace jsou popsány již dříve, u učebních osnov Tv na 1. stupni. 289 Škola dobrých základů 1 6. – 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Žák: aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší seznamuje se se základními cviky a sestavami pro různé účely, dovede je využívat uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost Základní učivo: význam pohybu pro zdraví − rekreační a výkonnostní sport − rozdíly mezi TV a sportem dívek a chlapců zdravotně orientovaná zdatnost − rozvoj ZOZ − kondiční programy prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí − průpravná, kompenzační, vyrovnávací, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení − manipulace se zatížením hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech − hygiena a bezpečnost v TV a sportu, zásady bezpečnosti i v nestandardním prostředí (hory, les aj.) − první pomoc (improvizované ošetření poranění), přivolání lékaře, odsun raněného 290 Průřezová témata: OSV – psychohygiena, seberegulace a sebeorganizace Mezipředmětové vztahy: Vz, Př, Hv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Žák: zná základní zásady bezpečnosti při pohybových hrách v různém prostředí zná aktivně osvojované pojmy zvládá záchranu a dopomoc při osvojovaných cvicích cvičí podle slovních pokynů zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny učí se základům cvičení s vybranými druhy náčiní zvládá základy aerobního cvičení s hudbou uvědomuje si význam sebeobranných činností uvědomuje si následky zneužití bojových činností a chová se v duchu fair play osvojuje si základní postoje, úchopy a vyproštění z držení učí se chápat význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty zorganizuje jednoduchou soutěž, změří a zapíše potřebné výkony Základní učivo: pohybové hry a netradiční pohybové činnosti − pohybové hry s různým zaměřením (pohybové hry pro osvojování různých způsobů lokomoce, pro manipulaci s různým náčiním, pro ovlivňování kondičních a koordinačních předpokladů, pro zdokonalování nových pohybových dovedností, pro soutěživé, pro rozvoj pohybové představivosti a tvořivosti, pro kontaktní, se specifickým účinkem) − základní principy pro řízení a rozhodování pohybových her − úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře gymnastika − pojmy odvozené z osvojovaných gymnastických cvičení − záchrana a dopomoc při jednotlivých cvicích − estetika gymnastického cvičení − průpravná cvičení akrobacie (kotouly vpřed a vzad s různými obměnami, stoj na rukou s dopomocí, přemet stranou, rovnovážné polohy v postojích, skoky na místě a z místa, akrobatické sestavy) přeskoky (roznožka přes kozu našíř, nadél i s oddáleným odrazem, skrčka přes kozu našíř i s oddáleným odrazem) cvičení s náčiním a na nářadí (hrazda: náskok do vzporu – zákmitem seskok, sešin, výmyk s dopomocí i bez dopomoci; šplh: tyč, lano; kladinka: různé druhy chůze s doprovodnými pohyby paží a obraty, rovnovážné polohy, jednoduché vazby a sestavy; rozšiřující učivo: cvičení na kruzích) estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (především dívky) − základy rytmické gymnastiky − různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem − vlastní pohybová improvizace na hudební a rytmický doprovod − technika pohybů (kroky, skoky, obraty, cviky rovnováhy) − cvičení s náčiním, technika pohybů s náčiním 291 Průřezová témata: OSV – kreativita, komunikace, kooperace a kompetice EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Vz, Hv Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy zná základní startovní povely rozumí základním pravidlům, ovládá základy rozhodování při hře zvládá základní údržbu náčiní a úpravu hřiště před utkáním a po utkání zvládá základní herní činnosti jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře zvládá přesun a pohyb i v náročnějším terénu se zátěží orientuje se v turistické mapě, zná turistické značky, podle mapy se dovede pohybovat v terénu zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny Učivo − − kondiční formy cvičení pro daný věk žáků tance, technika vybraných tanců (kroky, držení, pohyby) – výběr z lidových, společenských, diskotékových, country a jiných tanců rozšiřující učivo: step aerobik, kalanetika, cvičení s overbally, aerobik s gumovými proužky, aerobik s velkými gumovými míči úpoly (především CH) − základní pojmy osvojovaných činností, názvy úpolových sportů, výstroje, vybavení − základní principy uvolňování a zpevňování těla a jeho částí, uvědomování si těžiště, správného dýchání − zásady bezpečnosti při úpolových cvičeních − průpravné úpoly, úpolové hry, přetahy, přetlaky, úpolové odpory − základy sebeobrany − základy aikido, judo, karate atletika − průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti − rychlý běh do 100 m − vytrvalý běh do 2000 m (D) a 3000 m (CH), běh v terénu až do 20 minut − základy překážkového běhu − štafetová předávka, štafetový běh − speciální běžecká cvičení, běžecká abeceda − skok do dálky nebo do výšky − hod kriketovým míčkem, hod granátem (dálka, cíl) rozšiřující učivo: vrh koulí, atletický čtyřboj sportovní hry − fotbal, volejbal, vybíjená: − herní role a funkce − základní pravidla osvojovaných sportovních her, základní smluvená gesta rozhodčích − příprava a organizace utkání − základy herních systémů 292 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo − herní činnosti jednotlivce − herní kombinace − utkání podle pravidel žákovské kategorie rozšiřující učivo: ringo, florbal, lední hokej, stolní tenis, badminton aj. turistika a pobyt v přírodě − význam turistiky jako celoživotní aktivity pro zdraví, poznávací činnost atd. − zásady přípravy turistické akce − dokumentace z turistické akce − chůze se zátěží i v mírně náročném terénu − přesun do terénu a uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty − ochrana přírody − základy orientačního běhu, orientace s pomocí buzoly plavání − výuka probíhá ve 3. – 4. ročníku pod vedením instruktorů plavecké školy v Kroměříži, v dalších ročnících pouze jako rozšiřující učivo dle možností plavecké školy lyžování, snowboarding, bruslení − základní výuka bývá organizována zpravidla v 7. ročníku ve formě týdenního lyžařského výcvikového kurzu (LVK); v případě vhodných materiálních a klimatických podmínek lze zařazovat činnosti na sněhu a lyžování i v ostatních ročnících, výjezdový pobyt se zpravidla uskutečňuje pravidelně jednou za dva roky − běžecké lyžování, lyžařská turistika − sjezdové lyžování, snowboarding, jízda na vleku − bezpečnost pohybu v zimní horské krajině další (i netradiční) pohybové činnosti 293 Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Žák: užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky čestné soupeřní, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochrana přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci Základní učivo: komunikace v TV − tělovýchovné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, gesta, značky, základy grafického zápisu pohybu, vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech organizace prostoru a pohybových činností − v nestandardních podmínkách − vystupování v roli soupeře, rozhodčího, zapisovatele, diváka − sportovní výstroj a výzbroj – výběr a ošetřování − základní údržba cvičišť, péče o náčiní a vlastní výstroj a výzbroj historie a současnost sportu − významné soutěže a sportovci, olympismus – olympijská charta pravidla osvojovaných pohybových činností − pravidla her, závodů, soutěží zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech − chování fair play, ekologické chování při TV a sportu − měření výkonů a posuzování pohybových dovedností – měření, evidence, vyhodnocování 294 Průřezová témata: OSV – Komunikace, Kooperace a kompetice Mezipředmětové vztahy: Vz, Př Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Sportovní hry Zkratka: Sh Charakteristika vzdělávacího oboru Sportovní hry jsou určeny pro žáky 8. ročníku a zařazují se jako volitelný předmět s časovou dotací 1 hodina týdně. Žáci zde nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládnutí a využívání různého sportovního náčiní a nářadí, k seznámení s návody pro pohybovou prevenci či korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení, stejně jako pro zdravý rozvoj tělesné zdatnosti a výkonnosti. Učí se uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti i nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Vyučovací předmět je úzce spjat s tělesnou výchovou 2. stupně. V rámci Sportovních her jsou naplňovány tyto kompetence: - kompetence k učení – výrazná motivace, prožití úspěchu všemi, vyhledávání informaci včetně internetu, práce ve dvojicích, tvořivost, referáty, vlastní hodnocení a sebehodnocení, vzájemné učení se – učení vyučováním (žáci žákům) - kompetence k řešení problémů – získávání informací z různých zdrojů včetně internetu, zapojování žáků do soutěží, netradiční úlohy, starší žáci připravují různé aktivity pro mladší, projekty (plánování, příprava, realizace, hodnocení), experimentování, porovnávání a hodnocení výsledků - kompetence komunikativní – vhodná komunikace se spolužáky, učiteli, obhajovat vhodnou formou vlastní názor, ale i naslouchat názoru druhých, neustálé rozšiřování slovní zásoby, dostatečný prostor pro vyjádření svých myšlenek - kompetence sociální a personální – sebepoznání jako základ vztahu s jinými, používání skupinové práce, vzájemné pomoci při učení, respektování společně dohodnutých pravidel chování, výchova k otevřenosti, toleranci, rozvoj schopnosti empatie, učení týmové práci, střídání rolí v týmu, organizování společných pobytových akcí, odmítavý postoj ke všemu, co narušuje dobré vztahy 295 Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Žák: uvědomuje si význam pravidelného pohybu pro zdraví zařazuje pravidelně některé pohybové činnosti a s konkrétním účelem volí vhodné cviky, vedoucí k celkovému posilování svalového aparátu a rozvoji vytrvalosti využívá průpravná, kompenzační, vyrovnávací, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení individuálně se rozcvičí, provádí strečink celého těla před a po ukončení hodiny, na závěr hodiny uvolnění nejzatíženějších partií těla uplatňuje pravidla bezpečného chování v běžném sportovním prostředí zná negativní vliv drog, anabolik přizpůsobuje pohybovou aktivitu vzhledem k rozptylovým podmínkám Základní učivo: správné držení těla, zvyšování kloubních pohybů, preventivní pohybová činnost, správné zapojení dechu celkové posilování svalového aparátu rozvoj vytrvalosti, zdravotně orientovaná zdatnost individuální rozcvičení,strečink celého těla před a po ukončení hodiny drogy a jiné škodliviny bezpečnost na sportovních akcích konaných ve škole i mimo školu Průřezová témata: OSV, EGS, VDO, EV, MV Mezipředmětové vztahy: Př, Z, Vo ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ – KOŠÍKOVÁ, FLORBAL, FOTBAL, VOLEJBAL, VYBÍJENÁ Žák: zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny Základní učivo: herní kombinace herní činnosti jednotlivce systémy hry pravidla Průřezová témata: OSV, EGS, VDO, EV, MV Mezipředmětové vztahy: Př, Z, Vo ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ – DALŠÍ SPORTOVNÍ HRY Žák: zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny Základní učivo: softball nohejbal ringo lední hokej tenis stolní tenis 296 Průřezová témata: OSV, EGS, VDO, EV, MV Mezipředmětové vztahy: Př, Z, Vo Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Žák: užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci Základní učivo: názvosloví gesta signály fair play komunikace s hráči taktika družstva pravidla pohybových činností evidence a vyhodnocení výsledků týmová hra olympismus, historie OH 297 Průřezová témata: OSV, EGS, VDO, EV, MV Mezipředmětové vztahy: Př, Z, Vo Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Praktické činnosti Zkratka: Pč Charakteristika vzdělávacího oboru 1. i 2. stupeň (uvedena výše – u 1. stupně) Vzdělávací obor Praktické činnosti je dotován na 2. stupni jednou hodinou týdně v každém ročníku, vyžaduje-li to náplň práce, je možné vytvořit blok dvou vyučovacích hodin 1x za 14 dní. Výuka probíhá v kmenových třídách, v odborných učebnách (školní pozemky, cvičná kuchyňka, šicí dílna atd.), ale i mimo školu (exkurze, besedy, přednášky apod.). Žáci si dále rozvíjejí kompetence získané v tomto předmětu na 1. stupni, postupně získávají soubor vědomostí, pracovních dovedností a návyků v nových tematických okruzích. Konkrétní naplnění jednotlivých tematických okruhů je dále rozpracováno v časových plánech, aby měl vyučující možnost přizpůsobit rozsah výuky aktuálním podmínkám a zájmům žáků. Metody a formy práce samostatná práce skupinová práce (práce ve dvojicích, trojicích, příp. i v početnějších skupinách) praktické činnosti k získání správných pracovních návyků, jejich upevňování a procvičování volba správného a účelného pracovního postupu, obhajoba změn dodržení pracovního postupu praktické činnosti v oblasti první pomoci modelové situace a jejich řešení besedy a přednášky výukové programy, odborné semináře pro žáky diskuse práce s vlastním portfoliem, jeho prezentace a obhajoba práce s informacemi krátkodobé i dlouhodobé projekty práce v odborných učebnách školy, v okolí školy výuka v přírodě výuka mimo objekt školy vycházky exkurze práce s odbornou literaturou referáty práce s PC, internetem práce s nástroji, nářadím a přístroji a další 298 Evaluace: samostatná práce skupinová práce práce s odbornou literaturou diskuse praktické činnosti, pracovní postup kontrola a porovnávání výsledků práce prezentace výsledků jednotlivých praktických činností posouzení průběhu práce i jejího výsledku – jednotlivé výrobky projektové vyučování práce s informacemi, jejich praktické využití písemné testy, ústní zkoušení domácí úkoly (krátkodobé i dlouhodobé) referáty modelové situace a jejich řešení Škola dobrých základů 1 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERÁLY Žák: provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň organizuje a plánuje svoji pracovní činnost dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji, nářadím, poskytne první pomoc při úrazu Základní učivo: vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty, kompozity) jednoduché pracovní operace a postupy organizace práce, důležité technologické postupy Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, M, F, Př PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Žák: volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin pěstuje a využívá květiny pro výzdobu používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty Základní učivo: Základní podmínky pro pěstování − půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy Zelenina − osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování − pěstování vybraných druhů zeleniny Okrasné rostliny − základy ošetřování pokojových květin, pěstování vybraných okrasných dřevin a květin „Moje pokojová rostlina“ - projekt Léčivé rostliny, koření − pěstování vybrané rostliny − sběr léčivých rostlin Chovatelství − chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu − kontakt se známými a neznámými zvířaty 299 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky života Mezipředmětové vztahy: Př, Z Škola dobrých základů 1 7. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERÁLY Žák: provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji, nářadím, poskytne první pomoc při úrazu organizuje a plánuje svoji činnost Základní učivo: pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování technické náčrty a výkresy, technické informace, návody úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí, technika a volný čas, tradice a řemesla Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: Čj, M, F, Př, Vz PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Žák: volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin pěstuje a využívá květiny pro výzdobu používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Základní učivo: Okrasné rostliny − květina v exteriéru a interiéru (hydroponie, bonsaje), řez, jednoduchá vazba, úprava květin „Moje pokojová rostlina“ – projekt (pokračování) Ovocné rostliny − druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění, zpracování Léčivé rostliny, koření − rostliny a zdraví člověka, léčivé účinky rostlin, rostliny jedovaté, rostliny jako drogy a jejich zneužívání, alergie − sběr léčivých rostlin 300 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, seberegulace, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí, základní podmínky života Mezipředmětové vztahy: Př, Vz Škola dobrých základů 1 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PROVOZ A ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI Žák: ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných spotřebičů používaných v domácnosti správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby, provádí drobnou domácí údržbu dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc Základní učivo: Finance, provoz a údržba domácnosti − údržba oděvů a textilií, úklid domácnosti, postupy, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, odpad a jeho ekologická likvidace Elektrotechnika v domácnosti − elektronika, sdělovací technika, funkce, ovládání a užití, ochrana, údržba Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – fungování a vliv médií ve společnosti Mezipředmětové vztahy: Čj, F, Př, Vz, Vo PŘÍPRAVA POKRMŮ Žák: připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy dodržuje základní principy stolování, společenského chování u stolu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni Základní učivo: kuchyně − základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnosti a hygiena provozu potraviny − výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku příprava pokrmů − úprava pokrmů za studena, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů úprava stolu a stolování − jednoduché prostírání, chování u stolu, zdobné prvky a květiny na stole Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti VDO – občan, občanská společnost a stát MKV – podpora multikulturality Mezipředmětové vztahy: Př, Vz, Vo SVĚT PRÁCE Žák: orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při Trh práce − povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností − požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní − rovnost příležitostí na trhu práce 301 Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy vstupu na trh práce Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Učivo Volba profesní orientace − základní principy, sebepoznávání, osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace Podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání DLOUHODOBÝ PROJEKT: Veřejná prezentace žáka a jeho žákovského portfolia (na konci 8. ročníku – květen/červen) hodnoty, postoje, praktická etika VDO – občan, občanská společnost a stát EGS – jsme Evropané MKV – lidské vztahy MV – kritické čtení, poslouchání a pozorování mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo, Vz, Ikt 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PROVOZ A ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI Žák: provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc, včetně úrazu elektrickým proudem Základní učivo: Finance, provoz a údržba domácnosti − rozpočet, příjmy, výdaje, platby, úspor, hotovostní a bezhotovostní platební styk, ekonomika domácnosti − spotřebiče v domácnosti Elektrotechnika v domácnosti − elektrická instalace, elektrické spotřebiče, bezpečnost a ekonomika provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem 302 Průřezová témata: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika, řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí MV – fungování a vliv médií ve společnosti VDO – občan, občanská společnost a stát Mezipředmětové vztahy: Čj, F, Př Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘÍPRAVA POKRMŮ Žák: připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni Základní učivo: příprava pokrmů − úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů úprava stolu a stolování − jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole Průřezová témata: EV – vztah člověka k prostředí OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti VDO – občan, občanská společnost a stát MKV – podpora multikulturality Mezipředmětové vztahy: Př SVĚT PRÁCE posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce Volba profesní orientace −informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb Možnosti vzdělávání − náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, informace a poradenské služby Zaměstnání − pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatel Průřezová témata: OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegualce a sebeorganizace, psychohygiena, poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika VDO – občan, občanská společnost a stát, občanská společnost a škola EGS – jsme Evropané MKV – lidské vztahy MV – kritické čtení, poslouchání a pozorování mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Mezipředmětové vztahy: Čj, Vo 303 Škola dobrých základů 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Vedení domácnosti Zkratka: Vd Vzdělávací obor Vedení domácnosti je dotován v 8. nebo 9. ročníku jednou hodinou týdně. Jedná se o volitelný předmět, který je úzce spjat i s dalšími předměty 2. stupně, zejména Pč. Vedení domácnosti jako součást oblasti Člověk a svět práce je zaměřen nejen na praktické pracovní dovednosti a návyky, které jsou potřebné pro uplatnění člověka v dalším životě, ale také teoretické znalosti týkající se vedení domácnosti. Rozvíjí finanční gramotnost žáků. Uvádí do praxe poznatky vzdělávacích oborů Výchova ke zdraví a Praktické činnosti získané v předešlých ročnících - především u výběru a nákupu potravin, při přípravě pokrmů, dále sestavování rozpočtu domácnosti, úklidových pracích apod. Rozvíjí kulturní a společenskou stránku osobnosti. Zároveň si žáci osvojují zásady bezpečnosti a hygieny při práci v kuchyni, při různých drobných opravách v domácnosti, učí se obsluhovat plynové a elektrické spotřebiče, seznamují se s uspořádáním bytu či domu a funkcí jednotlivých místností apod. V rámci Vedení domácnosti jsou naplňovány tyto kompetence: − kompetence k učení - naučit se vybírat a využívat nejvhodnější technologické postupy ke zpracování pokrmů, při drobných opravách v domácnosti, při obsluze domácích spotřebičů, při úklidových pracích, naučit se si zorganizovat práci dle zásad bezpečnosti a efektivnosti, naučit se orientaci v kuchařských předpisech, pracovat samostatně podle slovního návodu a předlohy − kompetence sociální a personální – naučit se spolupracovat ve skupině, dodržovat stanovená pravidla a postupy, naučit se uplatňovat poznatky z pracovních činností při volbě povolání − kompetence pracovní - naučit se používat bezpečně a účinně elektrické, plynové spotřebiče a další domácí náčiní, pracovat samostatně podle pracovního postupu, dodržovat bezpečnost práce a zásady hygieny, plnit povinnosti a závazky - nákup, výběr potravin, rozpočet domácnosti, naučit se plnit kvalitně a hospodárně zadané úkoly − kompetence občanské – vštěpovat a utvářet si poznávání různých tradic a výrobků s nimi spojených v minulosti a dnes (příprava pokrmů, stolování, dekorace, slavnostní příležitosti) − kompetence komunikativní – naučit se prezentovat své pracovní postupy, pokrmy, úpravu stolu, dodržovat základní principy společenského chování, obsluhu u stolu, konverzaci při stolování, při různých slavnostních příležitostech 304 Škola dobrých základů 1 8. nebo 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČLENĚNÍ BYTU (DOMU) A JEHO VYBAVENÍ Žák: seznámí se s možnostmi uspořádání bytu zná funkci jednotlivých prostor bytu či domu navrhuje jednoduché způsoby zařízení bytu či domu Základní učivo: Vstupní prostor Sociální zařízení Obytné místnosti (obývací pokoj, ložnice, dětský pokoj apod.) Kuchyně Provozní místnosti (spíž, sklep, komora, půda apod.) Rozdělení úložných prostorů Průřezová témata: OSV – kreativita, řešení problémů, rozhodovací dovednosti Základní učivo: Domácí práce − organizace úklidu a údržby bytu − zásady usnadnění prací − dělba prací Péče o prádlo a oblečení − praní − odstraňování skvrn − žehlení Pořádek v kuchyni Úklid − rutinní úklid − velký úklid Likvidace odpadu Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodovací dovednosti EVV - lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Mezipředmětové vztahy: F. Př, Ch, Pč Základní učivo: Sestavování rodinného rozpočtu Zásady domácího hospodaření Průřezová témata: OSV – řešení problémů, rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: M, Čj, F. Př, Vv, Pč ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI Žák: ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením provádí drobnou domácí údržbu organizuje a plánuje svoji pracovní činnost ovládá postupy likvidace odpadu FINANCE A DOMÁCNOST Žák: provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví 305 Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy osvojí si základní vědomosti o finančních rezervách a finančních závazcích seznámí se se základními principy úspory energií Učivo Úspory, půjčky, hypotéky, úvěry, kredity Úspora energií Průřezová témata Mezipředmětové vztahy EVV – lidské aktivity a problémy životního prostředí Mezipředmětové vztahy: M, Čj, F. Př DROBNÉ OPRAVY V DOMÁCNOSTI Žák: dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní pracuje podle návodu, předlohy Základní učivo: Bezpečnost práce Základní vybavení pro domácí údržbu a opravy Drobné opravy elektrického zařízení Zacházení s plynovými spotřebiči Malování obytných prostor Lepení různých materiálů Průřezová témata: OSV – kreativita, rozhodovací dovednosti Základní učivo: Jak být hostitelem Jak být hostem Domácí hostina − příprava hostiny − pozvánky − jmenovky − jídelní lístek − jídelní souprava − nápojové sklo − příbory − jednoduchá úprava stolu Dětská oslava Umění komunikovat − pozvání − poděkování Průřezová témata: OSV- komunikace, kooperace MV – stavba sdělení Mezipředmětové vztahy: Vv, F. Př, Ch, Pč HOST DO DOMU A JINÉ SLAVNOSTNÍ PŘÍLEŽITOSTI Žák: dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti komunikuje přiměřeně dané situaci respektuje tradice a zvyky dané společnosti připraví jednoduchou domácí hostinu 306 Mezipředmětové vztahy: Čj, Pč Škola dobrých základů 1 Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy − kondolence − svatby − příchod miminka Co na sebe? PŘÍPRAVA POKRMŮ Žák: používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče připraví samostatně jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni orientuje se v základním vybavení kuchyně Základní učivo: Jednoduché pohoštění − výběr a nákup potravin − pomazánky − saláty − jednohubky − jednoduché moučníky Průřezová témata: OSV – kooperace, komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti Mezipředmětové vztahy: Pč Evaluace skupinová práce práce jednotlivců práce s odbornou literaturou hry, soutěže, kvizy, hádanky... zapojení se do projektového vyučování referáty ústní zkoušení kontrolní testy projevení vztahu k předmětu, zájem o práci Formy a metody práce samostatná a skupinová práce frontální výuka praktické činnosti k získání dovedností praktické činnosti v oblasti bezpečnosti práce modelové situace a jejich řešení diskuse volná a řízená, prezentace a obhajoba zjištěných skutečností a vlastních názorů práce s informacemi, tvorba referátů opakovací a kontrolní testy soutěže, kvizy, hry 307 Škola dobrých základů 1 5.4 Volitelné předměty Volitelné předměty jsou vzdělávací obory (pojem vzdělávací obor odpovídá v tomto dokumentu tradičnímu pojmu /vyučovací/ předmět), které jsou pro žáka následně po výběru povinné a závazné na celé vyučovací období. Učební osnovy volitelných předmětů, jejichž zařazování je v učebním plánu připraveno pro 8. a 9. ročník, jsou uvedeny výše. Hodláme žákům nabízet volitelné předměty podle aktuálních možností školy. Učební osnovy případných jiných, nových volitelných předmětů budou přílohami ŠVP, které vytvoří učitelé postupně. Volitelné předměty jsou vyjmenovány v tabulaci učebního plánu. 5.5 Nepovinné předměty Ve škole jsou žákům tradičně nabízeny nepovinné předměty. Nabídka nepovinných předmětů rozšiřuje možnosti aktivního rozvíjení nadání žáků a umožňuje pro rodiče ekonomicky dostupné (protože bezplatné) zajištění smysluplného trávení volného času dětí. V trendu nabídky nepovinných předmětů budeme dále pokračovat. Mezi nepovinné předměty se zařazují např.: Cvičení z českého jazyka Cvičení z matematiky Informační a komunikační technologie Náboženství Sborový zpěv Sportovní hry Pokud nejsou uvedeny učební osnovy volitelného předmětu, jsou součástí časových plánů jejich vyučujících (Náboženství, Sborový zpěv). Mezi vyjmenované předměty lze v budoucnu zařadit další podle zájmu žáků a personálních a organizačních možností školy. 308 Škola dobrých základů 1 6 Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení poskytuje žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu, informuje o míře zvládnutí dané problematiky, o znalosti učiva, o naplnění očekávaných výstupů a rozvoje žákových klíčových kompetencí. Při hodnocení postupujeme podle předem známých pravidel. 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků 6.1.1 Způsoby hodnocení Hodnocení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění. Tato pravidla platí pro všechny ročníky základní školy. Hodnotí se: - chování žáka - průběh a výsledky vzdělávání – prospěch žáka Hodnocení žáka má dvě varianty: - klasifikace - slovní hodnocení Zásady hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí třístupňovou klasifikační stupnicí, na 1. stupni číselně, na 2. stupni slovně. Chování je klasifikováno: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Při hodnocení chování se využívá systém výchovných opatření. Systém pochval motivuje žáky ke vzornému plnění školních povinností a k příkladnému chování. Pochvala učitele – za mimořádný výkon v daném předmětu. Pochvala třídního učitele – ústní nebo písemná*. Pochvala ředitele školy.** Čestný žák školy.** Systém napomenutí a důtek umožňuje škole vyjádřit, že žák neplní povinnou školní docházku v souladu s platnými předpisy. Písemné zprávy o neplnění povinností nebo porušování kázně – v žákovské knížce nebo dopisem. Napomenutí třídního učitele – ústní nebo písemné*. Důtka třídního učitele* Důtka ředitele školy** Snížený stupeň z chování** *zaznamenává se do katalogového listu žáka **zaznamenává se do katalogového listu žáka a je uvedeno na vysvědčení 309 Škola dobrých základů 1 Zásady hodnocení prospěchu Podklady pro hodnocení prospěchu získává učitel soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek, kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáka aj., popř. konzultací výsledků vzdělávání žáka s ostatními vyučujícími či s pracovníky školského poradenského zařízení v průběhu celého klasifikačního období. Učitel postupuje podle stanovených kritérií tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Hodnocení žáka má motivační charakter, zaměřuje se na dosažené výsledky, vyzvedává především pokroky žáka, doporučuje možné způsoby vedoucí ke zlepšení. Učitel při hodnocení žáky vzájemně nesrovnává. Zásady klasifikace Po celou dobu základního vzdělávání se v naší škole ve všech vyučovaných předmětech hodnotí výsledky vzdělávání žáků pětistupňovou klasifikační stupnicí. Na žádost zákonného zástupce může být žák hodnocen slovně. Zásady sebehodnocení žáka Žáci jsou od 1. ročníku soustavně vedeni k sebehodnocení, zvolené formy a metody sebehodnocení odpovídají věku a schopnostem žáka. Zásady pro používání slovního hodnocení Slovní hodnocení je zaměřeno na poskytnutí informací o průběhu a výsledcích činnosti žáka v uplynulém období a o možnostech a způsobech jeho zlepšení. 6.1.2 Kritéria hodnocení Kritéria hodnocení chování Klasifikace chování na vysvědčení 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje zásady slušného chování a ustanovení daná školním řádem. Žák je přístupný výchovnému působení, v případě ojedinělého méně závažného přestupku si chybu uvědomí a snaží se o nápravu. 2 – uspokojivé Chování žáka je i přes předchozí udělená výchovná opatření opakovaně v rozporu se zásadami slušného chování a s ustanoveními školního řádu (soustavně nenosí pomůcky, nemá úkoly, není připraven na vyučování, narušuje výchovně vzdělávací činnost aj.) nebo se dopustil jednoho závažného přestupku (např. vědomé poškození majetku školy, ohrožení zdraví a bezpečnosti své nebo jiné osoby, neomluvená nepřítomnost ve výuce aj.). 3 – neuspokojivé Chování žáka je v příkrém rozporu se zásadami slušného chování. Dopustil se takového přestupku, jímž je vážně ohrožen majetek, bezpečnost či zdraví, výchova jeho nebo jiných osob. Závažným zaviněným porušením povinností stanovených školským zákonem jsou zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy, vůči jiným žákům a dalším osobám v průběhu celého vzdělávacího a výchovného procesu. 310 Škola dobrých základů 1 Klasifikační stupeň z chování navrhuje třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími. Pedagogická rada projednává a ředitel školy schvaluje snížený stupeň z chování. Snížení stupně z chování se zákonným zástupcům oznamuje do dvou dnů od schválení písemně – dopisem. Systém výchovných opatření Pochvala učitele – za mimořádný výkon v daném předmětu. Pochvala třídního učitele – ústní nebo písemná. Pochvala ředitele školy Za výborné studijní výsledky, příkladné chování, reprezentaci školy v soutěžích, olympiádách a přehlídkách, na kulturních vystoupeních, za práci pro občanskou společnost (třída, škola, obec, zájmové organizace) a za významné činy (např. v oblasti ochrany zdraví a života osob) může být žákovi udělena pochvala odpovídající významu oceňovaného skutku. Písemná pochvala třídního učitele a pochvala ředitele školy se zapisuje do žákovské knížky, pochvala třídního učitele a ředitele školy a pochvala za významný čin se zapisuje do katalogového listu, výjimečně do doložky na vysvědčení. Pochvala může být doplněna věcným darem. Čestný žák školy Titul „Čestný žák školy“ se každoročně uděluje vybranému žákovi 9. ročníku za mimořádné a příkladné výsledky dosahované v průběhu celého základního vzdělávání. Udělení titulu navrhuje třídní učitel na základě dohody s třídním kolektivem, na závěrečné klasifikační poradě jej projednává a schvaluje pedagogická rada. Písemné zprávy o neplnění povinností nebo porušování kázně Do žákovské knížky jsou tyto zprávy zaznamenávány okamžitě po provinění. Dopisem se zákonným zástupcům sděluje trvající problém s porušováním kázně nebo soustavné neplnění povinností před udělením závažnějšího kázeňského opatření. Napomenutí třídního učitele – ústní Zdůvodňuje a uděluje třídní učitel žákovi před třídním kolektivem. Žák se k udělenému opatření vyjádří a sám navrhne a sjedná nápravu. Lze je udělit v průběhu celého školního roku. Napomenutí třídního učitele – písemné Uděluje, zdůvodňuje a zapíše do žákovské knížky a katalogového listu žáka třídní učitel dle vlastního uvážení na základě shromážděných podkladů a s přihlédnutím k názoru ostatních učitelů. Napomenutí třídního učitele se uděluje zejména za drobná porušení školního řádu. Lze je udělit v průběhu celého školního roku. Důtka třídního učitele Uděluje, zdůvodňuje a zapíše do žákovské knížky a katalogového listu žáka třídní učitel dle vlastního uvážení na základě shromážděných podkladů a s přihlédnutím k názoru ostatních učitelů. Důtka třídního učitele se uděluje zejména za větší provinění popř. opakovaná porušení školního řádu, může jí předcházet napomenutí třídního učitele. Lze ji udělit v průběhu celého školního roku. Důtka ředitele školy Uděluje ředitel školy, podklady pro udělení shromažďuje a předkládá třídní učitel, projednává se na pedagogické radě. Zapisuje se do žákovské knížky, katalogového listu, zákonným zástupcům je udělení sděleno dopisem. Důtka ředitele školy se uděluje za jedno nebo více závažných porušení školního řádu nebo v případě, kdy předchozí výchovná opatření nebyla účinná. Lze ji udělit v průběhu celého školního roku. 311 Škola dobrých základů 1 Kritéria hodnocení výsledků vzdělávání Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku jsou žáci vyučujícími seznámeni se způsoby a kritérii hodnocení. Učitel klasifikuje jen probrané učivo podle předem stanovených kritérií. Kromě povinné dokumentace (ve smyslu platné legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáka tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Učitel uchovává vlastní záznamy o klasifikaci po dobu 12 měsíců po skončení klasifikačního období. Do celkové klasifikace na konci klasifikačního období se zahrnuje dle charakteru předmětu v přiměřené míře i zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míra aktivity žáka ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost samostatného myšlení a práce. Přihlíží se k souvislostem, které mohou ovlivňovat žákův výkon. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a výsledky, kterých žák dosáhl za celé klasifikační období, stupeň se neurčuje na základě průměru známek. Kritéria známkování Jsou podrobně stanovena zvlášť pro jednotlivé ročníky nebo předměty na 1. stupni a po předmětech na 2. stupni. Výsledky vzdělávání v jednotlivých povinných a volitelných předmětech se v průběhu vzdělávacího procesu hodnotí stupni 1 – 5, na vysvědčení na 1. stupni číselně, na 2. stupni slovně: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Obecná kritéria klasifikace jsou rozpracována ve školním řádu. Specifika klasifikace v jednotlivých ročnících nebo předmětech jsou popsána níže: 1. stupeň 1. ročník Žákovský notýsek – záznamy výsledků vzdělávání a výchovy, jiná sdělení. Září – listopad: hodnocení všech žáků se omezuje na slovní hodnocení a hodnocení motivačními razítky, hvězdičkami, ojediněle se objevují první jedničky. Od listopadu se postupně užívají s ohledem na individuální předpoklady žáka známky – 1, 2, 3. Nevydařené práce se pouze opraví a ovidují, žákovi je srozumitelně sděleno, kde udělal chyby, aniž by byl klasifikován špatnou známkou. Známkování na pololetním vysvědčení (za každý předmět samostatnou známkou) má spíše motivační charakter. Ve druhém pololetí jsou známkováni s přihlédnutím ke specifikům žáka 1. ročníku všichni žáci celou škálou klasifikační stupnice (1 – 5). Každý měsíc jsou zákonní zástupci seznamováni s průběhem vzdělávání a výchovy a s hodnocením žáka v rámci naplánovaných konzultací s třídní učitelkou. U problémových žáků pracuje učitelka s rodiči ve zvýšené míře. 312 Škola dobrých základů 1 Způsoby hodnocení v 1. ročníku Čtení písmen, slabik, skládání slabik. Psaní písmen, slabik, slov, opis a přepis, diktát písmen, slabik, slov. Mluvený projev: tvorba vět, souvislé vypravování podle obrázků, reprodukce textů a dalších mediálních sdělení. Důraz je kladen na zvládnutí celé abecedy, bezchybné čtení, ve druhém pololetí i na čtení s porozuměním, na předpisový tvar psaného projevu a schopnost jednoduchého samostatného vyjadřování. Čtení číslic, skládání číselných řad, psaní číslic, zápis číslic, sčítání a odčítání v oboru do 10, postupně do 20. Jednoduché slovní úlohy. Matematické pětiminutovky a diktáty. Ověřuje se zvládání činností v daném čase. Čtení Známka Výkon žáka 1 Bez chyb. 2 Ojedinělé chyby, po upozornění se žák opraví. 3 Časté, opakované chyby, opraví se obtížně nebo s dopomocí. 4 Záměna písmen, neznalost abecedy, neschopnost spojování (písmen do slabik, slabik do slov). Žák chybu neopraví, pouze s výraznou dopomocí. 5 Žák na konci školního roku není schopen samostatně číst nejjednodušší text, nerozeznává písmena abecedy. Písemný projev Známka Výkon žáka 1 Bez chyb. Správné tvary písmen. Správné umístění písmen v řádku, sklon písma a dodržení velikosti písmen. Čistá a trvalá úprava písma v každém písemném projevu. 2 Drobné ojedinělé chyby, správná oprava. Drobné odchylky od správných tvarů písmen, umístění písmen v řádku, předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Místy vynechávání diakritických znamének. Méně vzhledná úprava, malé výkyvy v písemném projevu. 3 Výskyt chyb, žák provede opravu správně pouze s dopomocí. Časté odchylky od správných tvarů písmen, špatné umístění písmen v řádku, nedodržování předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Záměna písmen. Časté vynechávání diakritických znamének. Málo vzhledná úprava, výkyvy v písemném projevu. 4 Častý výskyt chyb, žák provede nedůslednou opravu pouze s výraznou dopomocí. Výrazné odchylky od správných tvarů písmen, špatné umístění písmen v řádku, nedodržování předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Záměna písmen, neznalost abecedy, neschopnost přepisu tištěného tvaru písmene na psané. Vynechávání diakritických znamének. Nevzhledná a nepřehledná úprava až nečitelnost textu, soustavně neuspokojivý písemný projev. Evidentní nechuť k písemnému projevu. 5 Žák na konci školního roku není schopen samostatně psát nebo přepisovat jednoduchý text, není schopen psát jednoduchá slova podle diktátu. 313 Škola dobrých základů 1 Mluvený projev, sloh Známka Výkon žáka 1 Žák samostatně vytváří jednoduché věty a reprodukuje různá mediální sdělení. Jeho mluvený projev je smysluplný. 2 Žák má při mluveném projevu menší potíže, pomocí občasných návodných otázek se dopracuje ke správnému sdělení, které je smysluplné. 3 Žák má při mluveném projevu potíže, pouze pomocí návodných otázek se dopracuje ke smysluplnému sdělení. Nevytváří samostatně jednoduché věty. Reprodukce mediálních sdělení je nesouvislá a má nedostatky. 4 Žák má při mluveném projevu velké potíže, pomocí návodných otázek se stěží dopracuje ke smysluplnému sdělení. Nevytváří samostatně jednoduché věty. Není schopen reprodukce mediálních sdělení. 5 Žák nekomunikuje. Není schopen vytvářet jednoduchá sdělení. Matematika Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá bez chyb, nemá problémy s grafickým projevem. Zvládá samostatně jednoduché slovní úlohy. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 1- (např. za 1 chybu) či 1/2 (např. za 2 chyby). 2 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá s malými občasnými chybami, opraví se sám, nemívá problémy s grafickým projevem. Zvládá s malou dopomocí jednoduché slovní úlohy. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 2- (např. za 4 chyby) či 2/3 (např. za 5 chyb). 3 Častý výskyt chyb, přesto správné výsledky převládají (aspoň 50 % úkolu), žák provede opravu správně pouze s dopomocí. Má občas problémy s grafickým projevem. Nezvládá řešení jednoduchých slovních úloh bez dopomoci. 4 Žák při řešení matematických úloh pravidelně chybuje s vysokou četností (správné výsledky nedosahují ani 50% úkolu), opravu neprovede správně ani s dopomocí, má výrazné problémy s grafickým projevem, nezvládá řešení jednoduchých slovních úloh. 5 Žák na konci školního roku není schopen samostatně počítat, nemá osvojeny základní matematické dovednosti. Prvouka V 1. ročníku je žák hodnocen komplexně za všechny činnosti v rámci předmětu. Hodnotí se aktivní přístup, správné plnění zadaných úkolů, výsledky práce v pracovním sešitě. Učitel ověřuje žákovy kompetence také formou rozhovorů, her, pozorováním žákova zapojení v kolektivu, vyhodnocováním doprovodných výtvarných prací aj. Výchovné předměty – Sv, Vv, Hv, Pč, Tv Jsou hodnoceny mírně, tak, aby učitel/ka hodnocením žáka neodradil/a od tvořivých činností. Za hodnotící období nebývá zpravidla použit horší stupeň než dobrý. Platí i pro vyšší ročníky. 314 Škola dobrých základů 1 2. ročník Žákovský notýsek – záznamy výsledků vzdělávání a výchovy, jiná sdělení. Struktura záznamu známek dle předtisku. Žáci jsou od počátku školního roku hodnoceni klasifikační stupnicí v rozsahu 1 – 5. Učitelka používá slovní hodnocení, výsledky činnosti žáka komentuje ústně, používají se motivační razítka. Čtení Známka Výkon žáka 1 Žák čte bez chyb, plynule, s naprostým porozuměním a s bezpečnou orientací v textu, je schopen reprodukce obsahu přečteného textu. 2 Ojedinělé chyby, po upozornění se žák opraví, textu rozumí, dokáže jej reprodukovat. V textu se dobře orientuje. 3 Časté, opakované chyby, opraví se obtížně nebo s dopomocí. V textu se orientuje. Reprodukuje text pomocí návodných otázek, menší porozumění, nevnímá detaily. 4 Neschopnost spojování slabik do slov a slov do vět. Žák chybu neopraví, pouze s výraznou dopomocí. V textu se orientuje špatně, často nerozumí obsahu, nedokáže jej reprodukovat. 5 Žák není schopen samostatně číst přiměřený text, neorientuje se v něm, není schopen jeho reprodukce ani při použití návodných otázek. Písemný projev Známka Výkon žáka 1 Bez chyb. Správné tvary písmen. Správné umístění písmen v řádku, sklon písma a dodržení velikosti písmen. Čistá a trvalá úprava písma v každém písemném projevu. Gramaticky správný zápis. Samostatně, bezchybně a hbitě přepíše přiměřený text. 2 Drobné ojedinělé chyby, správná oprava. Drobné odchylky od správných tvarů písmen, od umístění písmen v řádku, od předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Místy vynechávání diakritických znamének a ojedinělé gramatické chyby. Samostatně a bezchybně přepíše přiměřený text. Malé výkyvy v písemném projevu. 3 Výskyt chyb, žák provede opravu. Znalost správných tvarů písmen, občasné nedodržování předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Nahodilé vynechávání diakritických znamének. Občasné gramatické chyby, s dopomocí provede správně opravu. Samostatně přepíše přiměřený text. Málo vzhledná úprava, výkyvy v písemném projevu. 4 Častý výskyt chyb, žák provede nedůslednou opravu pouze s výraznou dopomocí. Odchylky od správných tvarů písmen, špatné umístění písmen v řádku, nedodržování předepsaného sklonu písma nebo velikosti písmen. Vynechávání diakritických znamének, gramatické chyby. Samostatně přepíše přiměřený text s chybami. Nevzhledná a nepřehledná úprava. Soustavně neuspokojivý písemný projev. 5 Grafický projev žáka je špatný, není schopen psát podle diktátu. V psaném textu jsou časté gramatické chyby, není schopen dodržet hranici slov. Žák není schopen ani s výraznou dopomocí napsat bezchybně přiměřený text nebo opravu. Samostatně nepřepíše přiměřený text. Evidentní je nechuť k písemnému projevu. 315 Škola dobrých základů 1 Mluvený projev, sloh Známka Výkon žáka 1 Žák samostatně vytváří věty a reprodukuje různá mediální sdělení. Jeho mluvený projev je smysluplný. Uvědomuje si časovou posloupnost událostí. 2 Žák má při mluveném projevu menší potíže, dopracuje se ke správnému sdělení, přitom je jasné pochopení časové posloupnosti. Sdělení je smysluplné. 3 Žák má při mluveném projevu potíže, s dopomocí návodných otázek se dopracuje ke smysluplnému sdělení. Vytváří samostatně jednoduché věty, i když reprodukce mediálních sdělení má nedostatky. Má potíže s aplikací časových souvislostí. 4 Žák má při mluveném projevu potíže, pomocí návodných otázek se stěží dopracuje ke smysluplnému sdělení. Nevytváří samostatně věty. Jeho sdělení jsou pouze jednoduchá. Není schopen reprodukce mediálních sdělení. 5 Žák má při mluveném projevu velké potíže nebo nekomunikuje. Není schopen vytvářet ani jednoduchá sdělení, nereprodukuje texty aj. Matematika Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá bez chyb, nemá problémy s grafickým projevem. Zvládá samostatně jednoduché a složené slovní úlohy, osvojil si učivo geometrie, rýsuje čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 1- (např. za 1 chybu) či 1/2 (např. za 2 chyby). 2 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá s malými občasnými chybami, opraví se sám, nemívá problémy s grafickým projevem. Zvládá jednoduché slovní úlohy, složené slovní úlohy s dopomocí, osvojil si učivo geometrie, rýsuje poměrně čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 2- (např. za 4 chyby) či 2/3 (např. za 5 chyb). 3 Častý výskyt chyb, přesto správné výsledky převládají (aspoň 50 % úkolu), žák provede správně a samostatně opravu. Má občas problémy s grafickým projevem. Zvládá řešení jednoduchých slovních úloh s dopomocí, osvojil si částečně učivo geometrie, rýsuje méně čistě a často nepřesně. 4 Žák při řešení matematických úloh pravidelně chybuje s vysokou četností (správné výsledky nedosahují ani 50% úkolu), opravu provede správně s dopomocí, má problémy s grafickým projevem, nezvládá řešení jednoduchých slovních úloh, neosvojil si učivo geometrie v potřebném rozsahu, s rýsováním má problémy. 5 Žák není schopen samostatně počítat, nemá osvojeny základní probrané matematické dovednosti na úrovní 2. ročníku, nevyřeší jednoduchou slovní úlohu, neosvojil si učivo geometrie. 316 Škola dobrých základů 1 Prvouka Ve 2. ročníku je žák hodnocen komplexně za všechny činnosti v rámci předmětu. Hodnotí se míra zvládnutí předepsaného učiva, aktivní přístup k plnění zadaných úkolů, výsledky práce v pracovním sešitě, v pracovních listech, podíl žáka na skupinové práci, plnění dlouhodobých úkolů, aktivita při zapojení do projektového vyučování. Učitel ověřuje žákovy kompetence formou testů, doplňovaček, cvičení v pracovních listech, tematických skládaček, rozhovorů, her, pozorováním žákova zapojení v kolektivu, vyhodnocováním doprovodných výtvarných prací aj. 3. ročník Žákovský notýsek – záznamy výsledků vzdělávání a výchovy, jiná sdělení. Struktura záznamu známek dle předtisku. Žáci jsou po celý školní rok hodnoceni klasifikační stupnicí v rozsahu 1 – 5. Učitelka používá slovní hodnocení, výsledky činnosti žáka komentuje ústně, dle zvážení učitelky lze v sešitech používat motivační razítka. Čtení a literární výchova Známka Výkon žáka 1 Žák čte bez chyb, plynule, s naprostým porozuměním a s bezpečnou orientací v textu, intonačně správně, je schopen přesné reprodukce obsahu přečteného textu. Zná základní literární pojmy. 2 Čte plynule, ojedinělé chyby žák sám opraví, správná intonace, bezpečné porozumění textu, schopnost jej reprodukovat. V textu se dobře orientuje. 3 Výskyt ojedinělých chyb, opraví se s dopomocí, intonuje vcelku správně. V textu se orientuje. Reprodukuje text pomocí návodných otázek, s menším porozuměním, vnímá detaily. 4 Žák čte s chybami, chybu opraví s výraznou dopomocí. V textu se orientuje částečně, místy nerozumí obsahu, text reprodukuje nepřesně nebo zcela špatně. Intonace čtení vázne. 5 Žák není schopen samostatně využít přečtený text, nedokáže ani s výraznou dopomocí reprodukovat jeho obsah, v textu se neorientuje, čte bez intonace, na úrovni nižšího ročníku. Písemný projev Ve 3. ročníku se psaní již samostatně nehodnotí, přesto je písemný projev žáka nedílnou součástí známky z předmětu Český jazyk. Celkové hodnocení Výkon žáka 1 Píše bez chyb i podle diktátu, gramaticky provede správný zápis. Dodržuje základní tvary písma s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Čistá a trvalá úprava v každém písemném projevu. Zcela samostatně, bezchybně a hbitě přepíše přiměřený text. 2 Drobné ojedinělé gramatické chyby, opravu je schopen provést samostatně. Psaní diktátu nečiní žádné potíže. Dodržuje základní tvary písma s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Samostatně a bezchybně přepíše přiměřený text. Stálost v písemném projevu. 317 Škola dobrých základů 1 3 Znalost správných tvarů písmen, výkyvy s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Nahodilé vynechávání diakritických znamének. Občasné gramatické chyby i v diktátech, s dopomocí provede správně opravu. Samostatně přepíše přiměřený text. Méně vzhledná úprava, rozdíly v písemném projevu. 4 Častý výskyt chyb, žák provede nedůslednou opravu pouze s dopomocí. Výrazné výkyvy písma s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Vynechávání diakritických znamének, časté gramatické chyby. Velký počet chyb v diktátech. Samostatně přepíše přiměřený text s chybami. Nevzhledná a nepřehledná úprava. 5 Grafický projev žáka je špatný, podle diktátu píše s velkými obtížemi. V psaném textu jsou běžné gramatické chyby, není schopen dodržet hranici slov a vět. Žák není schopen ani s dopomocí napsat bezchybně přiměřený text nebo opravu. Samostatně nepřepíše přiměřený text. Evidentní je nechuť k písemnému projevu. Mluvený projev, sloh Známka Výkon žáka 1 Žák samostatně vytváří krátká sdělení jasného obsahu. Jeho mluvený projev je smysluplný. Bezchybně a s úplným pochopením reprodukuje složitější mediální sdělení, využívá přiměřeně rozvinuté slovní zásoby. Zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně). 2 Žák se při mluveném projevu dopracuje ke správnému sdělení, jeho projev je souvislý, smysluplný, dokáže vytvářet úplná sdělení a bezchybně reprodukovat předkládaná mediální sdělení. Zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně). 3 Žák má při mluveném projevu menší potíže, s dopomocí se dopracuje ke smysluplnému sdělení. Vázne vytváření sdělení jasného obsahu, reprodukce mediálních sdělení je neúplná, někdy dochází ke zkreslení vlivem nepochopení. Částečně zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně). 4 Žák má při mluveném projevu potíže, pomocí návodných otázek se stěží dopracuje ke smysluplnému sdělení. Jeho sdělení jsou spíše jednoduchá. Mediálních sdělení reprodukuje s obtížemi, dochází k nepochopení a nepřesnostem. Probrané slohové útvary a jejich použití ovládá částečně ústně, s obtížemi písemně. 5 Žák má při mluveném projevu velké potíže nebo neopodstatněně odmítá komunikovat. Není schopen vytvářet smysluplná sdělení, předložená sdělení samostatně nereprodukuje. Nezvládá použití probraných slohových útvarů. Matematika Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá bez chyb, nemá problémy s grafickým projevem. Zvládá samostatně všechny slovní úlohy, osvojil si učivo geometrie, rýsuje čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 1- či 1/2. 318 Škola dobrých základů 1 2 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá s nepodstatnými občasnými chybami, opraví se sám, nemá problémy s grafickým projevem. Převážně zvládá slovní úlohy, osvojil si učivo geometrie, rýsuje poměrně čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 2- či 2/3. 3 Častý výskyt chyb, přesto správné výsledky převládají, žák provede správně a samostatně opravu. Má občas problémy s grafickým projevem. Zvládá řešení slovních úloh s dopomocí, osvojil si učivo geometrie, rýsuje méně čistě a někdy nepřesně. 4 Žák při řešení matematických úloh pravidelně chybuje s vysokou četností, opravu provede správně s dopomocí, má problémy s grafickým projevem, nezvládá řešení slovních úloh, osvojil si učivo geometrie v omezeném rozsahu, s rýsováním má problémy. Grafický projev je nevzhledný. 5 Žák není schopen samostatně počítat, nemá osvojeny základní probrané matematické dovednosti na úrovní 3. ročníku, nevyřeší slovní úlohu, neosvojil si učivo geometrie. Jeho grafický projev je neupravený. Prvouka Ve 3. ročníku je žák hodnocen komplexně za všechny činnosti v rámci předmětu. Hodnotí se míra zvládnutí předepsaného učiva 3. ročníku a schopnost využití znalostí a dovedností získaných v předchozích ročnících, aktivní přístup k plnění zadaných úkolů i k práci ve výuce, výsledky práce v pracovním sešitě, v pracovních listech, podíl žáka na skupinové práci, plnění dlouhodobých úkolů, aktivita při zapojení do projektového vyučování. Učitel ověřuje žákovy kompetence formou ústního ověřování znalostí, testů, doplňovaček, křížovek, cvičení v pracovních listech, motivačních her, pozorováním žákova zapojení v kolektivu, aj. 4. a 5. ročník Žákovská knížka – záznamy výsledků vzdělávání a výchovy, jiná sdělení. Záznam známek po předmětech. Žáci jsou po celý školní rok hodnoceni klasifikační stupnicí v rozsahu 1 – 5. Vyučující používá v průběhu klasifikačního období i slovní hodnocení, výsledky činnosti žáka komentuje ústně. Český jazyk Čtení a literární výchova Klasifikace čtení se ve 4. a 5. ročníku omezuje, žáci jsou motivováni ke zlepšování čtenářské gramotnosti, jsou vedeni k tomu, aby pochopili, že čtení je prostředek k získávání dalších znalostí a je potřebné v každodenním životě. Klade se důraz na čtení s porozuměním. Podle nabídky budou žáci zařazováni do celonárodního průzkumu čtenářské gramotnosti Známka Výkon žáka 1 Žák čte bez chyb, plynule, s naprostým porozuměním a s bezpečnou orientací v textu, intonačně správně, je schopen přesné reprodukce obsahu přečteného textu, soustředí se na obsah při tichém čtení. Žák je schopen souvisle číst rozsáhlé úseky textu. Zná a pracuje s probranými literárními pojmy. 2 Žák čte plynule, ojedinělé chyby sám opraví, správně intonuje, bezpečně porozumí textu, je schopen jej reprodukovat. V textu se dobře orientuje. Tiché čtení mu nečiní obtíže, soustředí se na obsah. Zvládá čtení rozsáhlých úseků textu. 319 Škola dobrých základů 1 3 Výskyt ojedinělých chyb, opraví se s dopomocí, intonuje správně. V textu se orientuje. Reprodukuje text pomocí návodných otázek, s menším porozuměním, vnímá detaily. Špatně se soustředí při tichém čtení, má problémy s vnímáním obsahu a reprodukcí přečteného textu. Čtenářský výkon je kolísavý. Zvládá čtení kratších úseků textu, delší úseky s obtížemi. 4 Žák čte s chybami, chybu opraví s dopomocí. V textu se orientuje částečně, místy nerozumí obsahu, text reprodukuje nepřesně nebo zcela špatně. Intonace čtení vázne. Tiché čtení dosud nezvládá. Zvládá pouze čtení kratších úseků textu. 5 Žák není schopen samostatně využít přečtený text, nedokáže ani s dopomocí reprodukovat jeho obsah, v textu se neorientuje, čte bez intonace, tiché čtení nezvládá. Čtení je na úrovni nižšího ročníku. Písemný projev Ve 4. a 5. ročníku se psaní již samostatně nehodnotí, přesto je písemný projev žáka nedílnou součástí známky z předmětu Český jazyk. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že psaní je nezbytnou dovedností pro každodenní život. Celkové hodnocení Výkon žáka 1 Píše bez chyb. Při hodnocení psaní se přihlíží k osobnímu grafickému projevu. Čistá, účelná a trvalá úprava v každém písemném projevu. Při psaní je naprosto samostatný, projevuje se nápaditá písemná tvořivost. 2 Ojedinělé chyby, opravu provádí samostatně. Písmo úpravné, s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Stálost v písemném projevu, ojedinělé nedostatky v čistotě, účelnosti a úpravě projevu. Projevuje se písemná tvořivost. 3 Občasné chyby, s dopomocí provede správně opravu. Výkyvy při psaní s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Méně vzhledná úprava, nedostatky v čistotě, malá účelnost v písemném projevu. Menší písemná tvořivost. 4 Časté chyby, s dopomocí provede opravu. Větší výkyvy při psaní s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Nevzhledná úprava, nedostatky v čistotě, neúčelnost v písemném projevu. Chybí písemná tvořivost. Někdy odmítá plnění zadaných úkolů. Evidentní nechuť k psaní. 5 Mnoho chyb, neprovede opravu ani s dopomocí. Nedostatky při psaní i s přihlédnutím k osobnímu grafickému projevu. Nepřijatelná úprava a neúčelnost písemného projevu. Odmítá plnění zadaných úkolů. Evidentní nechuť k psaní. Mluvený projev, sloh Známka Výkon žáka 1 Žák samostatně vytváří různě rozsáhlá sdělení jasného obsahu. Jeho mluvený projev je smysluplný. Bezchybně a s úplným pochopením reprodukuje složitější mediální sdělení, využívá přiměřeně rozvinuté slovní zásoby. Zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně). V písemných pracích dbá na účelnou úpravu. Projevuje se výrazně jeho tvořivost, při práci je vždy iniciativní. 320 Škola dobrých základů 1 2 Žák s menší dopomocí vytváří různě rozsáhlá sdělení jasného obsahu. Jeho mluvený projev je smysluplný. Bezchybně nebo s drobnými chybami a s pochopením reprodukuje předložená mediální sdělení, využívá přiměřeně rozvinuté slovní zásoby. Chyby si opraví sám. Zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně). V písemných pracích dbá na účelnou úpravu. Projevuje se jeho tvořivost, při práci bývá iniciativní. 3 Žák s dopomocí vytváří méně rozsáhlá sdělení jasného obsahu. Jeho mluvený projev kolísá. S chybami a s menším pochopením reprodukuje předložená mediální sdělení, využívá přiměřeně rozvinuté slovní zásoby. Chyby si opraví s dopomocí. Zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně), potřebuje vedení. V písemných pracích dbá na úpravu, která má kolísavý charakter. Méně se projevuje jeho tvořivost, při práci zpravidla nebývá iniciativní. 4 Žák s výraznou dopomocí vytváří málo rozsáhlá sdělení jasného obsahu. Jeho mluvený projev hodně kolísá. S chybami a s malým pochopením reprodukuje předložená mediální sdělení, využívá přiměřeně své slovní zásoby. Chyby si opraví pouze s dopomocí. Obtížně zvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně), vždy potřebuje vedení. V písemných pracích nedbá na úpravu, ta má výrazně kolísavý charakter. Neprojevuje se jeho tvořivost, při práci není iniciativní. Někdy odmítá plnění zadaných úkolů. 5 Žák s výraznou dopomocí vytváří nejasná a nesprávná sdělení. Jeho mluvený projev je na nízké úrovni. S chybami a nepochopením reprodukuje pouze jednoduchá předložená mediální sdělení, obtížně využívá své slovní zásoby. Chyby si nedokáže opravit ani s dopomocí. Téměř nezvládá probrané slohové útvary a jejich použití (ústně i písemně), vždy potřebuje vedení. V písemných pracích nedbá na úpravu, ta je neúnosná. Není tvořivý ani iniciativní. Odmítá plnění zadaných úkolů. Matematika Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá bez chyb, nemá problémy s grafickým projevem. Zvládá samostatně všechny slovní úlohy, osvojil si učivo geometrie, rýsuje čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 1- či 1/2. 2 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák počítá s nepodstatnými občasnými chybami, opraví se sám, nemá problémy s grafickým projevem. Převážně zvládá slovní úlohy, osvojil si učivo geometrie, rýsuje poměrně čistě a přesně. V některých pracích (minutovky, cvičení v pracovním sešitě, matematické diktáty aj.) lze dle uvážení učitele využít i klasifikační „mezistupně“ 2- či 2/3. 3 Častý výskyt chyb, přesto správné výsledky převládají, žák provede správně a samostatně opravu. Má občas problémy s grafickým projevem. Zvládá řešení slovních úloh s dopomocí, osvojil si učivo geometrie, rýsuje méně čistě a někdy nepřesně. 321 Škola dobrých základů 1 4 Žák při řešení matematických úloh pravidelně chybuje s vysokou četností, opravu provede správně s dopomocí, má problémy s grafickým projevem, nezvládá řešení slovních úloh, osvojil si učivo geometrie v omezeném rozsahu, s rýsováním má problémy. Grafický projev je nevzhledný. 5 Žák není schopen samostatně počítat, nemá osvojeny základní probrané matematické dovednosti na úrovní předcházejícího ročníku, nevyřeší slovní úlohu, neosvojil si učivo geometrie. Jeho grafický projev je neupravený. Přírodověda Předmět je pro žáky zajímavý, tvořivý, výuku lze zpestřit prací v terénu a zohlednit tak přírodní podmínky. Využívají se moderní metody výuky – multimediální pomůcky. Vyučující kromě slovního hodnocení klasifikuje podle procentuálního systému známkování: Míra splnění úkolu: 100 – 91 % 90 – 71 % 70 – 41 % 40 – 21 % < 20 % 1 2 3 4 5 Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák má jasno v základních pojmech, dokáže je samostatně využívat, práce s pracovními listy a kontrolní práce jsou bezchybné, žák plní zadané úkoly, projevuje zájem o předmět vlastní iniciativou (např. přinese ukázku, zajímavou zprávu, naučný text, …), v hodinách je aktivní, dokáže nabídnout pomoc ostatním. 2 Žák ovládá učivo s malými nedostatky, orientuje se v základní terminologii a dokáže pojmy využívat. V zadaných úkolech občas chybuje, bývá iniciativní, má k předmětu kladný vztah, v hodinách bývá aktivní. 3 Žák ovládá učivo s většími nedostatky, v základní terminologii se orientuje pouze s dopomocí, má pamětní mezery. V zadaných úkolech chybuje, je méně aktivní, někdy úkol nesplní. 4 Žák ovládá učivo s velkými nedostatky, má výrazné potíže se zvládáním a používáním základní terminologie, často úkol není schopen splnit ani s výraznou dopomocí. Není aktivní. 5 Žák učivo nezvládá, neplní úkoly, v hodinách nepracuje podle pokynů vyučujícího. Vlastivěda Předmět je pro žáky zajímavý, je tvořivý, výuku lze rovněž zpestřit prací v terénu a zohlednit místní a regionální přírodní podmínky. Žáci mají v oblibě práci s mapou. Využívají se moderní metody výuky – multimediální pomůcky. Vyučující kromě slovního hodnocení klasifikuje podle procentuálního systému známkování: Míra splnění úkolu: 100 – 91 % 90 – 71 % 70 – 41 % 40 – 21 % < 20 % 322 1 2 3 4 5 Škola dobrých základů 1 Známka Výkon žáka 1 Ovládnutí učiva v celém rozsahu, žák má jasno v základních pojmech, dokáže je samostatně využívat, práce s pracovními listy, práce s mapou a kontrolní práce jsou bezchybné, žák plní zadané úkoly, projevuje zájem o předmět vlastní iniciativou (např. přinese zajímavou aktualitu, naučný text, obrázek, film, …), v hodinách je aktivní, dokáže nabídnout pomoc ostatním. 2 Žák ovládá učivo s malými nedostatky, ovládá základní terminologii a dokáže pojmy využívat, orientuje se v mapě. V zadaných úkolech občas chybuje, bývá iniciativní, má k předmětu kladný vztah, v hodinách bývá aktivní. 3 Žák si osvojil učivo s většími nedostatky, základní terminologii zvládá pouze s dopomocí, má mezery ve znalostech, někdy potíže s orientací na mapě. V zadaných úkolech chybuje, je méně aktivní, někdy úkol nesplní. 4 Žák ovládá učivo s velkými nedostatky, má výrazné potíže se zvládáním a používáním základní terminologie, často úkol není schopen splnit ani s výraznou dopomocí. Nedokáže se orientovat na mapě. Není aktivní. 5 Žák učivo nezvládá, neplní úkoly, v hodinách nepracuje podle pokynů vyučujícího. Anglický jazyk 3. – 5. ročník Známka Výkon žáka 1 Vyslovuje a čte plynule bez chyb známé jednoduché texty, správně rozumí jednoduchým cizojazyčným pokynům učitele, slovní zásobu ovládá ústně i písemně bez chyb, rozumí obsahu jednoduchých textů a samostatně vyhledá v textu odpověď na jednoduchou otázku, bez chyb přednese jednoduchou báseň nebo zazpívá píseň, bez chyb opíše jednoduchý text nebo doplní vynechaná slova v textu, správně přeloží jednoduché známé osvojené věty, má osvojena gramatická pravidla, zadané úkoly plní správně, projevuje zájem o předmět, v hodinách je aktivní. 2 Učivo ovládá s malými nedostatky, občas dělá drobné gramatické chyby, čte plynule s malými nedostatky ve výslovnosti, pohotově reaguje na pokyny učitele, slovní zásobu ovládá ústně i písemně s malými nedostatky, používá abecední slovník učebnice, v písemném projevu se občas objevují drobné chyby, v hodinách je aktivní, k předmětu má kladný vztah. 3 Žák si učivo osvojil s většími nedostatky, při čtení i psaní má větší potíže, obtížně konverzuje, překlad jednoduchých vět mu dělá potíže, v přednesu básní dělá chyby, má velké mezery ve znalosti gramatiky i slovní zásoby, v zadaných úkolech chybuje, v hodinách je méně aktivní, někdy zadaný úkol nesplní. 4 Žák ovládá učivo s velkými nedostatky, má výrazné potíže se čtením i výslovností, v písemném projevu se vyskytuje velké množství chyb, gramatická pravidla zvládá se značnými potížemi, často není schopen úkol splnit ani s výraznou dopomocí učitele, nedokáže konverzovat ani s pomocí návodných otázek, cizojazyčným pokynům učitele nerozumí, na otázky odpovídá jen velmi obtížně pouze jedním slovem – ano, ne, slovní zásobu téměř neovládá, v hodinách není aktivní, úkol často nesplní. 5 Žák učivo nezvládá, nedokáže číst cizojazyčný text, slova komolí, nedokáže je psát, vůbec neovládá základní slovní zásobu, nerozumí pokynům učitele, v hodinách nepracuje, neplní zadané úkoly. 323 Škola dobrých základů 1 2. stupeň Český jazyk 6. – 9. ročník Pro hodnocení žáků v českém jazyce bude využíváno pěti klasifikačních stupňů. U některých typů prací může být známka doplněna stručným slovním hodnocením, pro výraznější odlišení může být využito i mezistupňů (např. 2-, 2/3 atd.). Součástí hodnocení písemných prací v českém jazyce bude i jejich grafická úprava. Odstupňování významu jednotlivých známek: 1. úroveň známky z prací zde uvedených budou mít velmi podstatný význam pro výsledný hodnotící stupeň na konci klasifikačního období, protože tento typ prací bude postihovat míru zvládnutí probraného, procvičeného a zopakovaného učiva za delší časové období 2. úroveň množství těchto známek bude podstatně větší než u známek první úrovně, bude na nich více patrnější míra zvládnutí konkrétního učiva, i ony budou podstatné pro stanovení výsledné známky 3. úroveň tyto známky budou spíše doplňkové, budou sem patřit i známky získané v průběhu osvojování daného učiva, které budou poskytovat okamžitou zpětnou vazbu nejen vyučujícímu, ale i žákovi o míře zvládnutí konkrétní vědomosti nebo dovednosti, dále sem budou patřit známky hodnotící žákovu aktivitu během výuky i mimo ni, známky této úrovně budou mít význam na konci klasifikačního období v případě, že známky z předchozích úrovní neposkytnou jednoznačné podklady pro stanovení výsledného klasifikačního stupně Zařazení typů zkoušek do jednotlivých úrovní: Komunikační a slohová výchova 1. kontrolní slohové práce – 3x ročně, z toho 2 práce školní a 1 domácí Termín vypracování školní kontrolní slohové práce bude stanoven předem, a to po řádném předchozím procvičení daného slohového útvaru. K jejímu vypracování budou žákovi poskytnuty dvě vyučovací hodiny, během kterých vypracuje koncept slohové práce na dané téma, zkontroluje jej, popř. upraví a přepíše načisto. K dispozici bude mít běžně používané jazykové příručky: Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu, event. Slovník cizích slov aj. Pro domácí slohovou práci bude stanoven termín k odevzdání, a to minimálně 1 týden od jejího zadání. V některých případech může být vyžadováno i zpracování na počítači. Výsledná známka bude hodnotit i náležitou grafickou úpravu, popř. může být grafická úprava hodnocena samostatnou známkou. 2. cvičné slohové práce - školní i domácí samostatná práce v hodině - práce s různými typy textů, jejich analýza apod. stylistická cvičení a práce s texty (viz literární výchova) ústní zkoušení nebo písemné testy zjišťující teoretické znalosti důležité pro praktické zvládnutí jednotlivých slohových útvarů 3. práce ve skupinách drobné aktivity - ve škole i doma, aktivní přístup k výuce, práce nad rámec výuky 324 Škola dobrých základů 1 Jazyková výchova 1. kontrolní písemné práce – 4x ročně (2x čtvrtletní a 2x pololetní) Vstupní písemná práce (slouží k ověření znalostí z předchozího ročníku, píše se v druhé polovině září po společném zopakování učiva) Kontrolní písemná práce se skládá z diktátu a z jazykové části, k vypracování je poskytnuta jedna vyučovací hodina, termín vyučující oznámí nejméně týden předem. Kontrolní písemnou práci píše každý žák, nepřítomný žák v nejbližším možném následujícím termínu. kontrolní diktáty – nejméně 3x za pololetí, je souhrnným ověřením více pravopisných jevů, jedná se o souvislý text 2. mluvnická a pravopisná cvičení cvičné diktáty ústní a písemné zkoušení 3. domácí práce skupinová práce referáty aktivita Literární výchova 1. na tuto úroveň nebudou v literární výchově zařazeny žádné typy prací a zkoušení 2. písemné testy nebo ústní zkoušení – zjišťují znalost probraných literárních pojmů, literárních směrů, jejich představitelů, literárních děl, správného časového zařazení aj. práce s textem – ústní nebo písemná reprodukce textu (sestavení osnovy, vyjádření hlavních myšlenek apod.), odpovědi na otázky, které se budou vztahovat k různým literárním textům a budou ověřovat, zda se v něm žák orientuje a zda mu správně porozuměl (čtenářská gramotnost) přednes – u přednesu se v první řadě hodnotí paměťové zvládnutí daného literárního textu, dále i vhodné využití jazykových prostředků vzhledem k obsahu, srozumitelnost projevu aj. výrazné čtení s porozuměním 3. dramatizace literárních textů vlastní literární tvorba ústní nebo písemné zaznamenávání dojmů z četby a z různých kulturních akcí (film, divadelní představení, různá umělecká díla apod.) skupinová práce, práce na projektech, referáty, aktivita Kritéria pro hodnocení jednotlivých typů prací a zkoušek: Diktát stupeň 1 0 hrubých chyb nebo 1 malá chyba 2 1 až 2 hrubé chyby nebo odpovídající počet malých chyb (2 malé chyby se rovnají jedné hrubé chybě) 3 3 až 4 hrubé chyby 4 5 až 7 hrubých chyb 5 8 a více hrubých chyb 325 Škola dobrých základů 1 Rozsah diktátu: 6. a 7. ročník – přibližně 60 až 90 slov 8. a 9. ročník – přibližně 90 až 120 slov Pravopisná cvičení: hodnotí se stejně jako diktáty mohou být zaměřená na jeden i více pravopisných jevů, může se jednat o výrazy nebo celé věty Písemné i ústní zkoušení: bodový systém, známka je stanovena podle procenta úspěšnosti stupeň 1 2 3 4 5 100 % až 91 % 90 % až 75 % 74 % až 50 % 49 % až 25 % méně než 25 % Anglický jazyk 6. – 9. ročník Stupeň Výkon žáka 1 Vyslovuje a čte plynule bez chyb známé složitější texty, správně rozumí složitějším cizojazyčným pokynům učitele, slovní zásobu základní i rozšiřující ovládá ústně i písemně bez chyb, rozumí obsahu složitějších textů, ústně i písemně správně zopakuje obsah přiměřeně obtížného textu, rozumí jednoduchému projevu rodilého mluvčího, bez chyb napíše jednoduché sdělení, běžně používá abecední slovník v učebnici i dvojjazyčný školní slovník, zapojí se do složitější konverzace, správně ovládá osvojená gramatická pravidla, přeloží bez chyb známé osvojené věty a fráze, zadané úkoly plní správně, v hodinách je aktivní, dokáže nabídnout pomoc ostatním. 2 Učivo ovládá s malými nedostatky, občas dělá drobné gramatické chyby, čte plynule, má drobné nedostatky ve výslovnosti, slovní zásobu základní i rozšiřující ovládá ústně i písemně s malými nedostatky, zapojí se do konverzace, z větší části rozumí obsahu mluveného projevu rodilého mluvčího, používá běžně dvojjazyčný školní slovník, v písemném projevu se občas objevují drobné chyby, s menšími nedostatky napíše jednoduché sdělení, v hodinách je aktivní, k předmětu má kladný vztah. 3 Žák si učivo osvojil s většími nedostatky, při čtení i psaní má větší potíže, obtížně konverzuje, překlad vět mu dělá potíže, málo rozumí projevům rodilých mluvčích, má velké mezery ve znalosti gramatiky i slovní zásoby, v textu se obtížně orientuje, na otázky vyučujícího odpovídá pouze jedním slovem, v zadaných úkolech chybuje, v hodinách je méně aktivní, někdy zadaný úkol nesplní. 4 Žák ovládá učivo s velkými nedostatky, chybně čte, neovládá téměř základní slovní zásobu, v písemném projevu se vyskytuje velké množství chyb, gramatická pravidla téměř neovládá ani s pomocí učitele, nedokáže konverzovat ani s pomocí návodných otázek, obsahu mluvených projevů nerozumí, v hodinách není aktivní, úkol často nesplní. 5 Žák učivo nezvládá, nedokáže číst cizojazyčný text, neovládá základní slovní zásobu, nerozumí pokynům učitele, nezvládl gramatiku, v hodinách nepracuje, neplní zadané úkoly. 326 Škola dobrých základů 1 Matematika Informační a komunikační technologie Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis Jasná kritéria hodnocení výsledků vzdělávání učitel daného předmětu sdělí žákům vždy na začátku školního roku, nejlépe písemně. Dějepis, Výchova k občanství 6. – 9. ročník Stupeň Výkon žáka 1 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, plně chápe vztahy a souvislosti mezi nimi. Pohotově dovede vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, pracovat s počítačem, encyklopediemi, slovníky a získané informace a poznatky aplikovat v praxi. Projevuje zájem o předmět vlastní iniciativou (referáty, zajímavosti z odborné literatury, aktuality), v hodinách je aktivní, spolupracuje, dokáže nabídnout pomoc ostatním a pracovat v týmu. 2 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově dovede vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně nebo za pomoci menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky, je tvořivý. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen sám nebo s menší dopomocí učitele studovat vhodné texty, pracovat s počítačem, encyklopediemi, slovníky. Má k předmětu kladný vztah, v hodinách bývá aktivní, spolupracuje, pracuje v týmu. 3 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatné nepřesnosti a chyby dovede s pomocí učitele korigovat. Při aplikaci osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, výstižnosti a přesnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat učební texty podle návodu učitele. Je málo aktivní, v zadaných úkolech chybuje, někdy úkol nesplní. 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a jeho práce má závažné nedostatky. Při uplatnění osvojených poznatků a dovedností je nesamostatný, dopouští se podstatných chyb. V jeho logice se vyskytují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé. Jeho ústní i písemný projevu má závažné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a přesnosti. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké potíže. Je pasivní, často úkol nesplní, nemá zájem o předmět. 5 Žák si požadované poznatky, pojmy a zákonitosti neosvojil uceleně, má v nich závažné mezery. Jeho schopnost vykonávat požadované činnosti je nízká. V uplatňování osvojených vědomostí se vyskytují časté a velmi závažné chyby. Při výkladu jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele, jeho myšlení není samostatné, dopouští se zásadních logických chyb. V ústním i písemném projevu má velmi závažné nedostatky. Učivo nezvládá, neplní úkoly, v hodinách nepracuje podle pokynů vyučujícího. 327 Škola dobrých základů 1 Německý jazyk (jako druhý jazyk) – 8., 9. ročník Stupeň Výkon žáka 1 Žák vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduché i náročnější texty složené ze známé slovní zásoby. Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým i složitějším větám. Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého i náročnějšího textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku. Používá abecední slovník učebnice i dvojjazyčný slovník. Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů. Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace. Napíše jednoduché sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět. Zapojí se do jednoduché i složitější, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, skytne požadované informace. 2 Žák vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby. Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám. Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku. Používá abecední slovník učebnice i dvojjazyčný slovník. Sdělí ústně i písemně správně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formuláře. Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeného textu, promluvy a jednoduché konverzace. Napíše jednoduché sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět. Zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované základní informace. 3 Žák vyslovuje a čte nahlas s potížemi jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby. Má problémy při porozumění známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám, rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje s pomocí učitele. S pomocí učitele rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu sám obtížně vyhledá potřebné informace a odpověď na otázku. Použití abecedního slovníku učebnice a dvojjazyčného slovníku mu činí potíže. Sdělení ústních a písemných základních údajů o sobě a své rodině a běžných každodenních situacích mu činí potíže, s pomocí učitele vyplní základní údaje do formulářů. Reprodukuje s problémy ústně nebo písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy či jednoduché konverzace.dopouští se gramatických a syntaktických chyb při psaní jednoduchých sdělení a odpovědí na sdělení. Má problémy při zapojení se do jednoduché konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, dopouští se fonetických a gramatických chyb, s obtížemi poskytne požadované informace. 4 Žák ovládá učivo s velkými nedostatky, má výrazné potíže se čtením, výslovností i psaním, v písemném projevu se vyskytuje velké množství chyb, gramatická pravidla ovládá se značnými potížemi, často není schopen úkol splnit ani s výraznou pomocí učitele. Nedokáže konverzovat ani s pomocí návodných otázek, cizojazyčným pokynům učitele nerozumí, na otázky odpovídá jen velmi obtížně, často pouze jedním slovem – ano, ne. V hodinách je pasivní, často nesplní úkol, slovní zásobu téměř nezvládá. 5 Žák učivo nezvládá, nedokáže číst cizojazyčný text, slova komolí, vůbec neovládá základní slovní zásobu. Nerozumí pokynům učitele, v hodinách nepracuje, neplní zadané úkoly. Je pasivní, nemá zájem o předmět a školní práci. 328 Škola dobrých základů 1 Hodnocení čtenářské gramotnosti Testování čtenářské gramotnosti žáků bude prováděno zpravidla ve spolupráci s profesionály zabývajícími se touto problematikou (SCIO, CERMAT, KALIBRO) nejméně 3x za dobu povinné školní docházky – na konci 1. i 2. období vzdělávání na 1. stupni a na konci 8. ročníku. Volitelné předměty budou hodnoceny v souladu s ostatními vzdělávacími obory dané vzdělávací oblasti. 6.1.3 Kriteria sebehodnocení žáka Metoda Způsob provedení Komunikativní kruh Komunikativní kruh může být v některých případech zaměřen na 1. – 9. sebehodnocení žáka, hodnocení žáků vzájemně a hodnocení žáka ročník učitelem. Žák se hodnotí veřejně před třídním kolektivem, získává tak zpětnou vazbu od spolužáků a učitele. Práci v kruhu řídí a usměrňuje učitel. Pravidla jsou jasně stanovena před zahájením činnosti. Komunikativní kruh bude sloužit k sebehodnocení ve čtvrtletních intervalech pro žáky 1. a 2. ročníku. Sebehodnotící tabulky Sebehodnotící tabulky lze využít v rovině osobní, kdy žák neveřejně 2. – 9. vyplňuje učitelem připravenou tabulku (různého zaměření), která ročník mu poskytne přehled o dosažených výsledcích, nebo v rovině kolektivní, kdy žáci vyplňují společnou, rovněž učitelem připravenou tabulku, která jim umožňuje sebereflexi a zpětnou vazbu. Portfolio žáka Žák si v 1. ročníku založí osobní portfolio, kde bude shromažďovat 1. – 9. materiály různého druhu, které budou dokumentovat stav jeho ročník vědomostí a dovedností i jeho pokroky. Zařazují se vybrané práce dle volby žáka, pod vedením učitele. Na 1. stupni žáci pracují s portfoliem s výraznou dopomocí třídní učitelky. Na 2. stupni se žák v práci s portfoliem postupně osamostatňuje, pověřený učitel na něj pouze dohlíží. Aktualizaci portfolia provádí žák pod vedením pověřeného učitele čtvrtletně (listopad, leden, duben, červen). Portfolio žák samostatně veřejně prezentuje na konci 8. ročníku. Na konci povinné školní docházky si žák portfolio ponechá pro využití ve středním nebo dalším vzdělávání. Portfolio je nástroj sebehodnocení a současně hodnocení, zaznamenáváním žákových úspěchů a pokroků přispívá k udržování motivace ke vzdělávání. Projektové vyučování V rámci práce na různých projektech žák hodnotí průběh práce, svůj 2. – 9. podíl na plnění zadaných úkolů, hodnotí i práci skupiny a je veden ročník k vyslovení závěru o dosaženém výsledku. K hodnocení se užijí předem připravená kriteria vypracovaná dle charakteru projektu. Skupinová práce Při skupinové práci zaujímá žák různé role, učí se je přijímat, 1. – 9. adekvátně reagovat, v dané pozici komunikovat s ostatními ve ročník skupině, v průběhu i po skončení činnosti vyhodnotí svůj přínos pro skupinovou práci a význam dané činnosti pro vlastní rozvoj. Kriteria hodnocení budou stanovena před zahájením činnosti. 329 Škola dobrých základů 1 Pravidelné sebehodnocení Na základě portfolia a předem daných sebehodnotících dotazníků 3. – 9. s prostorem pro vyjádření učitele se žák vyjadřuje k daným otázkám ročník souvisejícím s mírou jeho osobnostního rozvoje. Na 1. i 2. stupni se pravidelné sebehodnocení provádí čtvrtletně (září, prosinec, únor, květen). Pozn.: Konkrétní podklady pro sebehodnocení vytvořené v průběhu realizace ŠVP budou zařazeny mezi pracovní materiály k časovým plánům našeho ŠVP. Zásady pro používání slovního hodnocení Slovní hodnocení je zaměřeno na poskytnutí informací o průběhu a výsledcích činnosti žáka v uplynulém období a o možnostech a způsobech jeho zlepšení. Žákovský notýsek (deníček) a žákovská knížka V I. – III. třídě užíváme žákovský notýsek (deníček), od IV. třídy žákovská knížka. Oba dokumenty jsou majetkem školy, slouží jako významný podklad pro hodnocení žáka, žák má povinnost denně notýsek nebo žákovskou knížku nosit do školy a chránit ji před poškozením nebo před ztrátou. Tento dokument je majetkem školy. Výsledky vzdělávání a výchovy žáka jsou v notýsku zapsány po měsících podle jednotlivých předmětů, v žákovské knížce v časovém sledu. Zapisují se všechny známky, na které bude brán ohled při pololetní klasifikaci. V notýsku a v žákovské knížce jsou zapsána také udělená kázeňská opatření. Za zápis známky odpovídá učitel, který ji udělil. V notýsku a v žákovské knížce je rovněž prostor určený ke sdělování informací zákonných zástupců škole a ke sdělování informací školy zákonným zástupcům žáka. Zákonný zástupce žáka sleduje výsledky vzdělávání a výchovy pravidelně, seznámení s klasifikací stvrzuje podpisem v 1. ročníku alespoň jednou za 14 dní, ve 2. – 9. ročníku alespoň jednou týdně. 6.2 Autoevaluace školy a její evaluační činnost 6.2.1 Oblasti autoevaluace - soulad realizovaného vzdělávacího programu s RVP ZV individuální vzdělávací potřeby žáků spolupráce s rodinami žáků a širší komunitou výuka vyučovací a školní klima hodnocení žáků práce učitelů vedení školy výsledky vzdělávání materiální, technické, ekonomické a hygienické podmínky 6.2.2 Cíle a kriteria autoevaluace Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu - zjištění přinášející informace o tom, jak ŠVP podporuje práci učitelů, jaké je prostředí, v němž se realizuje výuka apod. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky, ke zkvalitnění ŠVP, a především k utváření klíčových kompetencí žáků. 330 Škola dobrých základů 1 Stav: - příprava ŠVP počátek realizace ŠVP jednoletý cyklus ŠVP – ověřování úplný cyklus ŠVP na 1. a na 2. stupni – ověřování 6.2.3 Nástroje autoevaluace - řízené rozhovory diskuse analýza školní dokumentace rozbor žákovských prací dotazníky analýza výsledků žáků hodnocení učitelů hodnocení vedení hodnocení plnění učebních osnov hodnocení obsahu učebních osnov hodnocení učebního plánu a využití disponibilních hodin 6.2.4 Časové rozvržení autoevaluačních činností oblast autoevaluace časový plán soulad realizovaného vzdělávacího programu s RVP ZV 1x ročně individuální vzdělávací potřeby žáků čtvrtletně spolupráce s rodinami žáků a širší komunitou pololetně výuka průběžně vyučovací a školní klima průběžně hodnocení žáků průběžně, čtvrtletně práce učitelů průběžně vedení školy průběžně výsledky vzdělávání čtvrtletně materiální, technické, ekonomické a hygienické podmínky 1x ročně 331 Škola dobrých základů 1 ZÁVĚR Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola dobrých základů 1 Základní školy Zborovice, okres Kroměříž, příspěvkové organizace obsahově navazuje na původní ŠVP Škola dobrých základů, vychází ze zkušeností pedagogů při implementaci tohoto ŠVP. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola dobrých základů 1 byl vypracován v souladu se Zásadami pro zpracování školního vzdělávacího programu (kapitola 11 RVP ZV) Obsahuje několik úprav, změn a doplnění, které odpovídají změnám RVP ZV ke dni 1. 9. 2010. Naším cílem bylo vytvořit kvalitní dokument, jehož prostřednictvím budeme naplňovat kurikulární reformu českého školství. Použitá literatura, zdroje na internetu: Bílá kniha – národní program rozvoje vzdělávání v ČR Zákon č. 561/2004 Sb., předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, v platném znění Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání – RVP ZV, v platném znění Manuál pro tvorbu ŠVP v ZV (VÚP) www.rvp.cz – metodický portál a jeho odkazy 332
Podobné dokumenty
Stáhnout - ZŠ Nové Veselí
Předmět: Český jazyk....................................................................................................................................................................................
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Tento pavilon je třípatrová budova v blízkosti pavilonu DEF. V současné době jsou tam umístěny třídy základní školy speciální.Třídy jsou
prostorné a světlé, doplněné koberci a odpočinkovými kouty. ...
ŠVP pro žáky s LMP - Mateřská škola a Základní škola pro tělesně
Tento pavilon je třípatrová budova v blízkosti pavilonu DEF. V současné době jsou tam umístěny třídy základní školy speciální.Třídy jsou
prostorné a světlé, doplněné koberci a odpočinkovými kouty. ...
Světová ekonomika (Evan)
zbraně, zlatohlavy a brokáty z Luccy či proslulá florentská barevná sukna), ale přesto zůstávali
v obchodě s Asiaty slabším partnerem. Schodek v obchodní bilanci museli vyrovnávat
drahými kovy, jej...
- Středoevropské politické studie
Před každými parlamentními volbami se na veřejnosti objeví nespočet projektů nových
politických stran, nabízejících alternativu stávajícímu stranickému systému. Pro politologický
výzkum bývá předvo...