Přistoupení České republiky do Evropské unie

Přistoupení České republiky do Evropské unie

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
Přistoupení České republiky do Evropské unie
Předvstupní období
Pro každou kandidátskou zemi začalo rozšiřování podepsáním Asociační (Evropské) dohody
s Evropskými společenstvími, jejímž cílem bylo do 10 let zavést zónu volného obchodu.
(Asociační dohoda mezi ES a ČSFR byla podepsána 16. 12. 1991, mezi ČR a ES pak
4. 10. 1993.) Klíčové však bylo zveřejnění tzv. Kodaňských kritérií, v nichž Evropská rada na
svém zasedání 22. 6. 1993 vyslovila tři základní požadavky na členství v Unii. V Madridu
1995 byly tyto podmínky doplněny další, týkající se administrativních kapacit kandidátských
států, které měly být upraveny tak, aby zajistily harmonické fungování politik EU po vstupu.
V Lucemburku Evropská rada zdůraznila, že není dostačující jen začlenění acquis do domácí
legislativy, ale že je nutné jeho skutečné uplatňování.
17. 1. 1996 ČR podává žádost o členství v EU, 30. 3. 1998 je oficiálně zahájen proces
přistoupení ČR do EU, tj. jednání o podmínkách členství. Rada EU rozdělila uchazeče do
dvou skupin dle stupně jejich připravenosti. Kromě ČR byly v první skupině i Estonsko,
Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. S Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou,
Rumunskem a Slovenskem byla přístupová jednání otevřena až na summitu v Helsinkách
v roce 1999. Rozdíly mezi oběma skupinami se však až na případy Bulharska a Rumunska
v podstatě smazaly ⇒ rozšíření „velkým třeskem“.
Pokrok kandidátských zemí je každý rok v říjnu hodnocen v Pravidelné zprávě, která je
tvořena jak z informací získaných samotnou Komisí, tak i z dat poskytnutých kandidáty.
Každý rok má zpráva stejnou strukturu:
− předmluva a hodnocení vztahů mezi danou zemí a EU (např. fungování Výboru a Rady
přidružení, Parlamentního výboru přidružení, twinning, stav vzájemného obchodu,
programy pomoci Společenství kandidátským zemím, účast na programech
Společenství)
− zhodnocení situace v dané zemi a pokrok s ohledem na kodaňská kritéria (politická,
ekonomická a schopnost převzít závazky spojené s členstvím – kapitoly acquis)
− závěr s přehledem krátkodobých a střednědobých priorit a hodnocení NPAA (Národní
program pro přijetí acquis).
Pravidelná zpráva hodnotí legislativu skutečně přijatou a rozhodnutí skutečně učiněná. V ČR
byly dlouhodobě kritizovány především následující oblasti:
− Reforma veřejné správy vyžaduje jasné právní postavení úředníků, právnost,
spolehlivost a předvídatelnost práce úřadů, jejich zodpovědnost, otevřenost, průhlednost
a kontrolní postupy.
− Reforma justice má zajistit nezávislost, nestrannost a právní základ systému, jeho
transparentnost a otevřenost, délku řízení, statut a odměňování soudců, jejich počet,
školení a pracovní podmínky (vybavení, infrastruktura).
− Antikorupční opatření zahrnují vytvoření antikorupční strategie, institucionální
zajištění, zásady chování úředníků, jejich školení, schválení hlavních mezinárodních
antikorupčních nástrojů.
Petr König
Strana 1/1
16.9.2004
ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
Kodaňský summit, Smlouva o přistoupení k Evropské unii
V Kodani (12. a 13. 12. 2002) došlo k uzavření všech kapitol a předvstupního vyjednávání
mezi EU15 a 10 kandidátskými státy. Před Kodaňským summitem měla ČR uzavřených 26
z 31 kapitol, zbývaly Zemědělství, Dopravní politika, Finanční a rozpočtová ustanovení,
Instituce a Ostatní. V rámci některých kapitol byla sjednána přechodná období požadovaná
jak kandidátskými tak i členskými státy. Česká republika vydala prohlášení o dopravní
politice, že „v souladu se společným postojem EU ke kapitole Dopravní politika si mohou
stávající a nové členské státy postupně zvyšovat povolení kabotáže na základě dvoustranných
dohod, včetně možnosti plné liberalizace. S ohledem na výše uvedené Česká republika proto
očekává, že se bude pokračovat ve dvoustranných jednáních s členskými státy v průběhu roku
2003, aby bylo dosaženo buď dvoustranné dohody o plné liberalizaci kabotáže, nebo
postupného zvyšování výměny kabotáže v případě, že přechodné období bude vyžadováno.
Česká republika vítá, že bylo dosaženo vzájemné dohody s Německem o vypracovávání
analýzy struktury nákladů, na jejímž základě by mohly být od roku 2004 dále stanoveny
dvoustranné kabotážní kvóty.“ (Evropská rada, 2003).
Další společné prohlášení vydaly ČR a Rakousko o jejich dvoustranné dohodě týkající se
Jaderné elektrárny Temelín. Česká republika a Rakouská republika se v něm zavázaly, že
„budou plnit své dvoustranné závazky podle jimi společně přijatých 'Závěrů melkského
procesu a následných opatření' ze dne 29. listopadu 2001.“
V oblasti zemědělství byla v rámci opatření na rozvoj venkova dojednána částka, kterou má
mít deset kandidátských zemí k dispozici na léta 2004–2006: € 5,1 miliard. Platby v rámci
přímé pomoci (přímé platby) novým členským státům se budou uplatňovat fázovým
způsobem s rozdělením do deseti let. V roce 2004 tak nové členské státy získají 25 % z plné
sazby platné v EU, v roce 2005 se tento podíl zvýší na 30 a v roce 2006 na 35 %. Od roku
2007 (40 %) do roku 2013 bude meziroční tempo přírůstku 10 %. Tyto úrovně plateb lze
doplnit až o 30 %, což znamená, že se platby mohou v roce 2004 zvýšit celkem až na 55 %,
v roce 2005 na 60 a v roce 2006 až na 65 %. Do roku 2006 se doplňující platby mohou zčásti
(až do 40 % úrovně EU) spolufinancovat z fondů určených v nových členských státech na
rozvoj venkova. Podíl fondů EU určených na rozvoj venkova však při použití pro účely
doplňujících plateb nesmí přesáhnout 20 % (případně 25 % v roce 2004, 20 % v roce 2005
a 15 % v roce 2006). Následně od roku 2007 mohou nové členské státy pokračovat
v doplňování přímých plateb od EU (opět až o 30 % částky připadající na daný rok podle
fázového zavádění přímých plateb), ale toto doplňování se nadále už bude muset plně
financovat z vlastních zdrojů daného nového členského státu. Zemědělci z nových členských
států získají plný a bezprostřední přístup k tržním opatřením Společné zemědělské politiky.
Využitelná rozvojová opatření (financovaná nejvýše z 80 procent ze zdrojů EU):
• předčasný odchod zemědělců do důchodu
• podpora pro znevýhodněné oblasti nebo oblasti s ekologickými omezeními
• zemědělsko-ekologické programy
• zalesňování zemědělské půdy
• konkrétní opatření pro částečně samozásobitelská hospodářství
• utváření skupin výrobců
• technická pomoc
• zvláštní pomoc pro plnění standardů EU.
Petr König
Strana 2/2
16.9.2004
ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
Finanční a rozpočtová ustanovení byla dojednána podle celkového finančního rámce pro
rozšíření stanoveného Evropskou radou v Berlíně 25. března 1999 v rámci Finanční
perspektivy na současné programovací období. Původně se předpokládalo rozšíření EU o 6
zemí v roce 2002. Příděly na závazky se měly zvyšovat z € 6 450 miliónů v roce 2002 na
€ 16 780 miliónů v roce 2006. Celkem šlo o € 58 070 miliónů. V roce 2004 to mělo být
€ 11 610 miliónů a v roce 2005 € 14 200 miliónů. V období 2004–2006 tedy € 42 590
miliónů. Protože došlo k rozhodnutí rozšířit Unii o 10 zemí, navrhla Komise 30. 1. 2002
upravený finanční rámec. Limity stanovené Berlínským summitem však zůstaly závazné.
Dánské předsednictví dále navrhlo tzv. cash flow kompenzace, jejichž účelem je pomoci
rozpočtům nových členských zemí bezprostředně po vstupu do EU, kdy pro ně vznikne nové
finanční zatížení vyplývající z povinností přispívat do rozpočtu EU. Tento typ kompenzací
získávají v roce 2004 všechny nové členské země. Pro dodržení principu nezhoršení čisté
rozpočtové pozice oproti poslednímu roku před vstupem byla propočítána pozice v roce 2003
– tedy příjem prostředků z předvstupních fondů. Tato pozice se stala základem pro propočet
tzv. rozpočtových kompenzací pro nezhoršení čisté pozice. Na tyto kompenzace měly nárok
pouze země, u kterých by i po započtení cash flow kompenzací byla čistá pozice horší než
v roce 2003 (Ministerstvo financí ČR, 2003).
Jednání na summitu v Kodani se musela vyrovnat s tím, že řada členských států EU vzhledem
ke své domácí situaci, kdy se potýkají s hrozbou nadměrných deficitů svých veřejných
rozpočtů, chápala zvyšování prostředků na rozšíření hlavně jako dodatečnou finanční zátěž
pro své rozpočty. V Kodani bylo nakonec rozděleno dodatečných € 300 milionů, ze kterých se
ČR podařilo získat nejvíce: € 83,1 milionů. ČR a Polsko dále vyjednaly převod části závazku
ze strukturálních fondů do rozpočtových kompenzací. ČR takto přesunula € 100 milionů
a Polsko € 1 miliardu. Toto nejsou dodatečné prostředky, ale tímto přesunem se staly
nárokovými a přestaly být účelově vázané. To znamená, že je ČR a Polsko získají, aniž by
musely předkládat projekty, plnit přísné podmínky EU pro jejich použití a v neposlední řadě
doplnit je národními prostředky spolufinancování. Pokud tyto peníze budou skutečně využity
na spolufinancování, k čemuž vláda ČR není ničím vázána, bude možné lépe využít nabízené
prostředky na strukturální operace (celkem € 2,3 mld.). Umožní se tak méně strmý náběh
čerpání prostředků na strukturální operace po vstupu. Jako přímý příjem do státního rozpočtu
v letech 2004–2006 ČR získá € 747 milionů, tj. cca 23 mld. Kč, což je po Polsku druhá
nejvyšší suma. Neberou-li se v úvahu převedené prostředky ze strukturálních fondů, vyjednala
ČR vůbec nejvyšší částku kompenzací.
Pokud jde o další kandidátské státy nepřizvané k nejbližšímu rozšíření (Bulharsko, Rumunsko
a Turecko), Smlouva stanovuje, že v prosinci roku 2004 se Evropská unie rozhodne, zda
zahájí vstupní rozhovory s Tureckem. Základem má být zpráva Evropské komise o jeho
pokroku při naplňování kritérií členství v EU. Unie se dále ve Smlouvě zavázala výrazně
zvýšit předvstupní pomoc Turecku, která bude od roku 2004 financována pod hlavičkou
„předvstupní výdaje“.
Vedoucí činitelé EU dále potvrdili naději, že jako nové členské státy přivítají Rumunsko
a Bulharsko v EU v roce 2007. Obě země se také mohly v roli pozorovatelů zúčastnit
Mezivládní konference jednající o evropské ústavě.
K podpisu Smlouvy o přistoupení došlo 16. 4. 2003 v Aténách. Smlouva byla ratifikována
Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny
Petr König
Strana 3/3
16.9.2004
ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
musely být uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 30. 4. 2004. Smlouva vstoupila
v platnost 1. 5. 2004.
Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR:
•
•
•
•
•
•
Volný pohyb kapitálu (nabývání vedlejšího bydlení v délce 5 let od vstupu ČR do EU;
nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let pro osoby, které nemají trvalý pobyt na
území ČR. Po třech letech bude přechodné období revidováno.) Pozn.: případná
změna bude schválena Radou EU na základě jednomyslného rozhodnutí.
Zemědělství (do 31. 12. 2006 na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů
s podmínkami platnými v EU pro celkem 52 zpracovatelských podniků; do
31. 12. 2009 pro již používané neobohacené klecové systémy pro nosnice, které
nesplňují technický požadavek stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES na výšku klece.)
Daně (zachování snížené sazby DPH u dodávek tepelné energie do 31. 12. 2007;
dodávky stavebních prací pro účely bydlení do 31. 12. 2007; zachování nižších sazeb
spotřební daně u cigaret a tabákových výrobků do 31. 12. 2006 pro dosažení 57%
zdanění a přizpůsobení se novému acquis v této oblasti do konce roku 2007; trvalá
výjimka (zvláštní úprava – derogace) osvobozující osoby s obratem nižším než € 35
tisíc od registrace plátce DPH; trvalá výjimka na spotřební daně z lihu u pěstitelského
pálení s cílem zachovat tradiční domácí výrobu ovocných destilátů.)
Energetika (vytvoření úplných nouzových zásob ropy a ropných produktů do
31. 12. 2005; přechodné období do konce roku 2004 pro aplikaci čl. 18 směrnice
98/30/ES o vnitřním trhu s plynem – liberalizace trhu plynem. Přijetí energetického
zákona umožnilo ČR výrazně zkrátit (o 3 roky) žádost o PO na liberalizaci trhu
plynem. Zákonem stanovený harmonogram totiž urychlil oproti původnímu
předpokladu proces otevírání trhu plynem. ČR tak dosáhne Unií požadovaného
procenta otevření trhu na 28 % již k 1. 1. 2005.)
Životní prostředí (nakládání s odpady – směrnice 94/62/EC o obalech a obalových
odpadech, do 31. 12. 2005. PO pro dosažení cílových hodnot u recyklace
a opětovného využití obalu, čl. 6 směrnice; kvalita vody – směrnice 91/271/EEC
o městských odpadních vodách – čištění komunálních vod – praktická implementace
požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2 000–10 000
ekvivalentních obyvatel do 31. 12. 2010; průmyslové znečištění a management rizik –
odklad platnosti pro nová zařízení do 30. 10. 2004 spadající pod směrnici 96/61/EC
o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPC). Pro jedno stávající zařízení,
tj. pro jeden podnik, který požádal o PO, by měla být situace dořešena v srpnu 2002.)
Různé (přechodné období v délce pěti let pro postupný náběh příspěvků do základního
kapitálu a rezerv Evropské investiční banky s tím, že k první platbě dojde nejdříve
v druhé polovině roku 2005.)
Zdroj: Euroskop (2003a).
Vyjednaná přechodná období požadovaná EU15:
•
•
Volný pohyb osob (až 7 let ve formátu 2+3+2 na omezení volného pohybu pracovních
sil. Během platnosti výše uvedeného aranžmá se však mohou současné a nové členské
státy na základě bilaterálních dohod domluvit na liberalizaci pohybu pracovních sil.
Švédsko, Irsko a Velká Británie tak učinily.)
Doprava (až pět let ve formátu 2+2+1 na vnitrostátní silniční přepravu – kabotáž.
Současně recipročně bude platit pro dopravce ze současných a nových čl. zemí zákaz
provádění kabotáže v ČR. Během platnosti výše uvedeného se však mohou současné
Petr König
Strana 4/4
16.9.2004
ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
•
a nové čl. státy na základě bilaterálních dohod domluvit na postupné výměně povolení
pro provádění kabotáže včetně možnosti plné liberalizace trhu.)
Zemědělství (viz výše v textu).
Zdroj: Euroskop (2003b).
Referendum o přistoupení
Referenda o přistoupení v 10 kandidátských zemích
Tabulka 1: Výsledky referend v 10 kandidátských státech v roce 2003, údaje v %
Země
Datum
Účast ANO NE
Poznámka
Kypr
Referendum nebylo, vstup jednomyslně schválen parlamentem
Česká republika
13.–14. 6. 2003 55,21 77,33 22,67
Estonsko
14.9.2003
64,02 66,84 33,16 Nezávazné
Maďarsko
12.4.2003
45,6 83,76 16,24
Lotyšsko
20.9.2003
72,5 67
33
Litva
10.–11. 5. 2003
63,3 89,82 8,85
Malta
8.3.2003
91 53,6 46,4 Nezávazné
Polsko
7.–8. 6. 2003
58,85 77,45 22,55
Slovensko
16.–17. 5. 2003 52,15 92,46 6,2
Slovinsko
23.3.2003
60,3 89,6 10,4
Zdroj: Zastoupení Evropské komise v České republice (2004).
Předchozí referenda
Země
Irsko
Norsko
Dánsko
Rakousko
Finsko
Švédsko
Norsko
Rok Účast ANO NE
1972 71
83 17
1972 79
46 54
1972 90
63 36
1994 82
66 34
1994 70
57 43
1994 83
53 47
1994 89
48 52
Zdroj: Euroskop (2003c).
Petr König
Strana 5/5
16.9.2004
ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 6: Přistoupení ČR do EU
Zdroje informací
Euroskop: Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR. [online] c2003a [cit. 2003-04-27].
http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41212&cat=5179&ts=10ec41.
Euroskop: Vyjednaná přechodná období požadovaná ČR. [online] c2003b [cit. 2003-04-27].
http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41212&chapter=1&preview=&cat=5179&ts=2ec4
2.
Euroskop: Referenda o přistoupení k EU v kandidátských zemích. [online] c2003c [cit. 200312-26].
http://www.euroskop.cz/cze/article.asp?id=41406&cat=5183&ts=4ec64.
Evropská rada: Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské
republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta,
Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je
založena Evropská unie. [online] c2003 [cit. 2003-04-27].
http://www.euroskop.cz/cze/get_file.asp?lng=cz&company=91&news=85&id=4432.
Ministerstvo financí ČR: Průběh a výsledky jednání o přistoupení k EU. Finanční a
rozpočtová ustanovení. [online] c2003 [cit. 2003-05-15].
http://www.mfcr.cz/static/Integrace/cz/prubeh.htm.
Zastoupení Evropské komise v České republice: Referenda o rozšíření. [online] c2004 [cit.
2004-08-26].
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=1855.
Petr König
Strana 6/6
16.9.2004