3T teplo technika teplárenství 1/2015

1/2015
1
2015
internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 25
MILÍ ČTENÁŘI,
Česko má konečně plán odpadového
hospodářství
Jiří Vecka
2
Jedinečná publikace o komínech do
vaší knihovny
Pavel Kaufmann
3
Projekt STRATEGO pomůže vyladit
energetiku Moravskoslezského
kraje
Jolana Bugáňová
4
Počet sokolích hnízd na komínech se
více než zdvojnásobil
Pavel Kaufmann
5
Teplárenství ve statistikách
Energetického regulačního úřadu
Pavel Kaufmann
6
Vydavatel:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected]
www.tscr.cz
Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití
časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez
souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku
autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení
vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových
stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
povšimněte si nenápadného čísla v barevné liště pod obrázkem napravo. Ano,
náš časopis 3T Teplo Technika Teplárenství vychází letos již 25. rok. Klasik říká, že
to, jak nám letí čas, poznáme nejlépe na svých dětech. Čtvrtstoletí časopisu, který
je tak trochu také naším dítětem, to jen potvrzuje. První číslo 3T dostali čtenáři už
na podzim roku 1991. To, které právě čtete, má pořadové číslo 137. Pokud vám
v něm scházejí články k některým tématům souvisejícím s teplárenstvím, napište
nám o nich, rádi se jim budeme v některém z příštích čísel věnovat.
V aktuálním čísle se například dozvíte, že vláda v prosinci 2014 schválila Plán
odpadového hospodářství ČR do roku 2024, který přistupuje k řešení odpadového
hospodářství zcela věcně a představuje realistické ambice jeho plnění. Množství
komunálního odpadu na osobu by se za příštích 10 let mělo snížit jen minimálně
z 305 na 280 kg. Radikálně se však změní podíl jednotlivých způsobů nakládání
s odpadem. Množství energeticky využitelného odpadu by se mělo zvýšit 2,5 krát,
kompostování vzroste desetkrát a materiálové využití odpadu dokonce dvacetkrát.
To vše na úkor skládkování, které by do roku 2024 mělo klesnout na pětinu a to,
z dnešních 243 kg na osobu na 59 kg, většinou již dále nevyužitelného odpadu.
Sám mohu posoudit, že je to skutečně reálné číslo. Celý minulý rok jsme doma
důsledně třídili veškerý odpad naší šestičlenné rodiny a stejně pečlivě vážili všechny
naše komunální odpady, kterých jsme nakonec do popelnice za rok uložili 329 kg,
tedy průměrně 55 kilo na osobu. To je skoro tolik, kolik předpokládá Plán odpadového hospodářství ČR pro rok 2024. Kolik odpadu domácnost vytřídí, závisí na
jejím životním stylu a možnostech. Nám se podařilo vytřídit 747 kg, tedy téměř 70 %
odpadu, což je podobně jako ve vzorovém Vlámsku. Jenže tam posílá průměrně
každý na skládku 160 kg odpadu, zatímco u nás to byla jen třetina. Doufám, že
k nám teď z Vlámska nebudou jezdit domů na exkurze.
Ještě před uzávěrkou časopisu se nám podařilo získat aktuální zprávu z monitoru výskytu sokola stěhovavého v České republice, která doplňuje informace
v článku uvnitř tohoto čísla. Vloni byl v České republice prokázán výskyt 77 párů
sokolů, z toho 68 párů na přírodních stanovištích a 9 párů na průmyslových stavbách.
Na 60 lokalitách byl doložen i nález hnízda a u 10 párů se hnízdění předpokládá.
Hnízdění 40 párů skončilo úspěšně odchovem minimálně 95 mláďat, z toho bylo
19 mláďat v 6 umělých hnízdech, většinou na komínech.
Třetina, tedy dvacet párů, hnízdila zatím bez vyvedení mláďat. Z necelé stovky
mláďat se pak podařilo označit identifikačními kroužky 53 mláďat k dalšímu sledování jejich pohybu. Uvedené počty jsou minimální a ve skutečnosti budou ještě
mírně vyšší. Tendence vývoje populace sokola stěhovavého tak vykazuje pomalý,
ale trvalý nárůst početnosti. Novým trendem posledních let je hnízdění sokolů na
výškových stavbách, zejména na komínech.
A právě komínům byla věnována publikace, kterou v čísle představujeme a již na
konci minulého roku vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty
architektury ČVUT v Praze s podporou Teplárenského sdružení ČR. Komíny přece
k teplárnám neodmyslitelně patří a ještě chvíli patřit budou. Škoda, že sokolové
neumějí číst, bylo by pak jistě zajímavé sledovat, jestli by při výběru jejich hnízd
hrála roli i historie jednotlivých komínů…
Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
1/2015
2
ČESKO má konečně PLÁN ODPADOVÉHO
HOSPODÁŘSTVÍ
Vláda ČR v prosinci 2014 schválila Plán odpadového
hospodářství ČR, který přistupuje k řešení odpadového hospodářství zcela věcně a představuje realistické
ambice jeho plnění.
základě projektovaných parametrů nových projektů energetického využití), což představuje roční dodávku elektřiny a tepla
pro zhruba 100 000 domácností a také odpovídá úspoře téměř
půl milionu tun hnědého uhlí ročně. Nový POH ČR tak nastaNový Plán odpadového hospodářství České republiky vuje požadované cíle na úroveň vyspělých západních zemí,
na období 2015-2024 (dále jen POH ČR) obecně vychází jako jsou Německo, Rakousko, Švédsko, Belgie, Nizozemí,
ze 4 hlavních cílů, kterými jsou předcházení vzniku odpadů, kde skládkování komunálního odpadu v podstatě neexistuje
minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní a zbytkový komunální odpad je po efektivní recyklaci energeprostředí při vzniku odpadů a nakládání s nimi, udržitelný roz- ticky využíván v moderních zařízeních bez negativních dopadů
voj společnosti a maximální využívání odpadů jako náhrady na životní prostředí.
primárních zdrojů.
Schválený POH ČR dále obsahuje Program předcházení
POH ČR představuje významný posun vpřed, zejména co vzniku odpadů, který by měl postupně vést ke snižování prose týče prosazování závazné hierarchie nakládání s odpadem dukce odpadů, např. využitím potravinových bank atd. Dalším
definované směrnicí o odpadech. V oblasti, ve které je dlouho- cílem MŽP daným směrnicí o odpadech je do roku 2020 zvýšit
době ČR mezi podprůměrnými zeměmi EU, tedy v nakládání nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy odpadu
s komunálním odpadem, nový POH ČR požaduje v rámci k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z papíru, plastu, skla
opatření zavést od roku 2024 úplný zákaz skládkování směs- i kovu. Prioritou POH ČR je také snížení maximálního množství
ného komunálního odpadu a odpadů recyklovatelných či jinak biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na
využitelných.
skládky nejvýše na 35 % z celkové hmotnosti v roce 2020 oproti
Zbytkový směsný komunální odpad, tedy ten, co zbyde po roku 1995, což je požadavek směrnice o skládkách odpadů a ČR
vytřídění všech složek (papír, sklo, plasty, nově kovy a biolo- měla s jeho předchozím plněním za roky 2010 a 2013 problémy.
gicky rozložitelné odpady), představuje stále velmi cenný zdroj Nový POH ČR by tedy měl být v souladu se všemi požadavky
energie, kterým v současnosti zcela nehospodárně značně danými evropskou legislativou.
plýtváme a zahazujeme jej na skládky. Dle údajů MŽP se
POH ČR jako základní strategický dokument v oblasti odv současné době v ČR více než 83 % směsného komunálního padového hospodářství začal platit od 1. ledna 2015 a měly by
odpadu bezúčelně ukládá na skládky, což přestavuje zhruba na něj postupně navázat krajské koncepce odpadového hos2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů z jejich celko- podářství, které musí být schváleny nejpozději do 18 měsíců.
vého objemu cca 3 milionů tun ročně. Prognózovaný objem Na tyto koncepce plánuje MŽP krajům přispívat až 1 milionem
směsného komunálního odpadu se dle MŽP nebude do roku korun, aby byla zajištěna dostatečná kvalita a provázanost
2024 zásadně snižovat, přesto díky zvýšenému úsilí v oblasti jednotlivých koncepcí, což je nezbytné zejména při plánování
recyklace a kompostování bude objem zbytkového směsného systému zařízení pro nakládání s odpady, které mohou mít
komunálního odpadu (po vytřídění využitelných složek) do roku přesah i za hranice krajů z důvodu zefektivnění celkového
2024 podstatně klesat až na úroveň cca 1,9 milionu tun ročně. provozu a související logistiky.
Podíl skládkování tohoto odpadu by tedy měl postupně klesnout
ČR se díky novému plánu odpadového hospodářství vydala
až ke zhruba 20 %, podíl materiálového využití a kompostování správným směrem k modernímu a efektivnímu způsobu nakláby měl naopak vzrůst až ke 36 % (viz tabulka).
dání s odpady i jako náhrady za cenné přírodní suroviny a při
ČR postupuje zcela racionálně. Díky možnému energe- minimalizaci dopadů na životní prostředí, obdobně jako je tomu
tickému využití dalších zbylých 750 tisíc tun odpadu může být v případě dalších vyspělých evropských zemích. Pokud budou
navržené prognózy naplněny, zařadí se ČR k roku
NAKLÁDÁNÍ SE SMĚSNÝM KOMUNÁLNÍM ODPADEM DLE PROGNÓZY POH ČR
2024 mezi nejefektivnější
PRO OBDOBÍ 2013 – 2024 V Mt/rok
evropské státy v oblasti
odpadového hospodář2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
ství. Pro naplnění plánu
budou samozřejmě klíčoKompostování
0,03
0,05
0,08
0,10
0,13
0,15
0,18
0,20
0,23
0,25
0,28
0,30
vá konkrétní legislativní
Materiálové využití
0,04
0,08
0,12
0,17
0,22
0,27
0,34
0,40
0,48
0,57
0,67
0,78
opatření v novém zákoně
o odpadech, který v souEnergetické využití
0,51
0,48
0,51
0,54
0,52
0,51
0,57
0,71
0,90
0,91
1,15
1,26
časné době připravuje Ministerstvo životního proSkládkování
2,55
2,51
2,39
2,28
2,20
2,12
1,95
1,70
1,40
1,16
0,89
0,62
středí. Ta by měla zajistit,
aby smělé plány nezůstaly
CELKEM
3,13 3,12 3,10 3,09 3,07 3,05 3,04 3,01 3,01 2,89 2,99 2,96
jen na papíře.
(jv)
1/2015
3
JEDINEČNÁ PUBLIKACE o komínech
do vaší knihovny
Nová kniha „Tovární komíny (funkce, konstrukce,
architektura)“ Ing. Martina Vonky, Ph.D., navazuje na
významnou práci popularizátora komínů a budoucího
rektora ČVUT v Praze profesora Františka Kloknera
z počátku minulého století.
Křest knihy na horním ochozu nejvyššího komína v ČR v Elektrárně Chvaletice v sobotu 18. ledna odpoledne netradičně popelem.
Klasický křest se šampaňským pak proběhl v Galerii Jaroslava
Fragnera v dvorním areálu Betlémské kaple.
František Klokner v prosinci 1906 ve věku 33 let vydal v časopise Vynálezy a pokroky pojednání „O továrních komínech“.
V několika dílech seznámil čtenáře s funkcemi komínů, jejich
navrhováním a technickým řešením, ukazoval, jaké v té době
byly postaveny rekordní či zajímavé komíny, a v neposlední řadě
upozorňoval i na jejich estetické kvality. Na další publikaci zaměřenou na popularizaci továrních komínů jako symbolu industriální
éry jsme si tak museli počkat více než jedno století.
Publikace „Tovární komíny (funkce, konstrukce, architektura)“ na ni nejen navazuje, ale i ve velké míře ji na 224 stranách se 184 fotografiemi, dobovými vyobrazeními a schématy
rozšiřuje, a to především o nové skutečnosti, které se během
uplynulých sto let udály. Od Kloknerova počinu nevyšla v českých
zemích žádná podobná další literatura zabývající se popularizací průmyslových vertikál. Tato kniha se tak vrací k počátkům
vzniku komínů, ukazuje, jak funkční a technické požadavky daly
vzniknout konstrukci tak ladné a krásné, jakou je tovární komín.
Dále popisuje typologii komínových staveb, seznamuje čtenáře
s komíny zděnými, ocelovými a železobetonovými, věnuje se
i jejich stavitelům a dotýká se i technologií výstavby.
Těžištěm knihy jsou však témata velice současná, tedy ta,
kterých se Klokner v době, kdy průmyslová revoluce běžela
v plném proudu, pochopitelně nemohl ani náznakem dotknout.
Jedná se o úvahy, jaké mají naše komíny hodnoty, proč je
třeba je chránit a jak lze s nimi nakládat. Aktuálnost tématu
podtrhuje skutečnost, že jen málo vyobrazených komínů zde
publikovaných kouří. Většina jich tak je dnes, kdy jsou chápáni
jen jako němí a „nepotřební svědci“ své doby, vystavena riziku
destrukce a vyvstávají otázky, jaké jim lze dát možnosti v zapojení do naší současné postindustriální doby.
Závěr publikace tvoří katalog vybraných dosud stojících
komínů – na 23 příkladech je doloženo, jaké zajímavé komíny
u nás máme a jaké jsou jejich příběhy. Některé jsou ještě funkční,
některým z nich byla dána šance na nový život, některé ale chátrají a jejich budoucnost je nejistá. Akutní hrozbu nad jejich dalším
osudem zdůrazňuje skutečnost, že během autorova čtyřletého
psaní bylo zbořeno hned několik komínů, které měly v katalogu
být uvedeny jako kvalitní reprezentanti českých komínů.
Monografie by měla sloužit nejen odborníkům z praxe, památkovým odborům, úředníkům, ale její popularizační účel má
oslovit především i laickou veřejnost. Opomenuta nezůstává ani
skupina majitelů, text jim dává představu, čím komíny trpí a jak
je vhodné je opravovat.
Publikace, kterou vydalo Výzkumné centrum průmyslového
dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze s podporou Omega
– Teplotechna Praha a. s. a Teplárenského sdružení České republiky, vznikla při řešení výzkumného projektu Industriální topografie
České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity (DF11P01OVV016) a je součástí
vzdělávací a evidenční metodiky Využití potenciálu historické
průmyslové architektury a její urbanistické role v území.
V případě zájmu je možné publikaci objednat v internetovém
knihkupectví Klubu Za starou Prahu „Juditina věž“ nebo ve stejnojmenném kamenném obchodu pod menší Malostranskou mosteckou
věží v renesančním interiéru bývalé celnice u Karlova mostu.
O AUTOROVI:
Ing. Martin Vonka, Ph.D., je absolventem Stavební fakulty ČVUT, kde
od roku 2005 působí jako vědecko-výzkumný pracovník a pedagog. Je profesionálním fotografem a zakladatelem
portálu fabriky.cz, který dokumentuje
a popularizuje stavby našeho průmyslového dědictví, k nimž neodmyslitelně
právě komíny patří. Je rovněž členem
výboru České společnosti pro udržitelnou výstavbu budov.
Autor publikace Martin Vonka krátce po sestupu
z 306 metrů vysokého komína Elektrárny Chvaletice, kde křest proběhl.
(pk)
1/2015
4
Projekt STRATEGO pomůže vyladit
ENERGETIKU Moravskoslezského kraje
Článek 14 směrnice o energetické účinnosti (2012/27/
EU) vyzývá členské státy, aby posoudily své možnosti
v oblasti zefektivnění systémů dálkového vytápění a chlazení a potenciálu vysoce účinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a o výsledcích informovaly Evropskou
komisi. Česká republika v tomto ohledu zatím nesplnila
svou povinnost. K tomu je zapotřebí zmapovat současný
potenciál všech energetických zdrojů na regionálních
úrovních a související poptávku po nabízených službách, analyzovat náklady a přínosy a následně definovat
nejefektivnější řešení, která zajistí naplnění aktuálních
a budoucích potřeb regionů.
Zajištění vytápění a chlazení je ryze regionální záležitostí.
Tudíž neexistuje jednotný evropský trh, což má za následek
nedostatek přeshraniční spolupráce, ale navzdory tomu existují
jednoduchá a přenosná řešení. I přes velmi pozitivní signály pro
rozmach obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení, podpořených směrnicemi o energetické účinnosti a o obnovitelných
zdrojích, brání dosažení vysoké úrovně využití obnovitelných
zdrojů v těchto oblastech do roku 2020 a směřování k úplné
dekarbonizaci v roce 2050 tři hlavní překážky: nedostatečné
zmapování evropských kapacit v oblasti vytápění a chlazení;
nedostatečné sdílení know-how a fakt, že většina národních
plánů nebere v úvahu regionální potenciál a naopak, regionální
plány nejsou napojeny na globální národní cíle.
Projekt STRATEGO představuje možnost, jak naplnit požadavky unijní směrnice a poskytnout konkrétní podporu v rozvoji
národního plánu pro vytápění a chlazení. STRATEGO je spolufinancovaný z programu „Intelligent Energy Europe“ a koordinátorem je evropské teplárenské sdružení EuroHeat & Power.
Cílem projektu je pomáhat regionálním institucím vyhodnotit
jejich potenciál v oblasti vytápění a chlazení, definovat prioritní
oblasti a realizovat konkrétní projekty, které přispějí k modernizaci a efektivnějšímu využívání zdrojů. Projektu se kromě České
republiky účastní zástupci z Belgie, Rakouska, Chorvatska, Rumunska, Německa, Itálie a Velké Británie. O své zkušenosti se
podělí partneři z Dánska a Švédska, jejichž osvědčené postupy
pro vytvoření regionálních koncepcí pro vytápění a chlazení
mohou pomoci jednotlivým členským státům při přípravě jejich
národních plánů. Projekt je rozložen do dvou etap, první má za
úkol vytvořit regionální mapy zdrojů tepla, identifikovat prioritní
oblasti a vyhodnotit poptávku po teple. Druhá fáze zajistí realizaci
konkrétních projektů. V rámci projektu proběhne řada jednání jak
na státní, tak i na regionálních úrovních.
Očekává se, že realizací konkrétních projektů vycházejících
z podrobných analýz v pěti cílových zemích, kterými jsou Česká
republika, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko a Velká Británie, bude
možné realizovat úspory ve výši až 440 TWh primární energie,
80 milionů tun CO2 a současně zvýšit využití lokálních zdrojů
o nejméně 410 TWh.
Projekt STRATEGO je v České republice koordinován Teplárenským sdružením ČR a jako cílová oblast pro tento projekt byl vybrán
Moravskoslezský kraj, kde výsledky projektu mohou významně
přispět k redukci emisí a tím ke zlepšení kvality ovzduší.
Primární zdroje energie v Moravskoslezském kraji jsou založeny na neobnovitelných přírodních zdrojích z regionálních ložisek.
Jedná se především o uhlí a zemní plyn. Kromě toho jsou v regionu
využívány druhotné zdroje energie, a to zejména koksárenský
a vysokopecní plyn. Podíl obnovitelných zdrojů energie se v současné době pohybuje kolem 10% a neustále roste. Dodávka tepla
je ve velkých městských aglomeracích zajištěna prostřednictvím
systému dálkového vytápění. Tato zařízení vyrábí energii formou
kogenerace (kombinované výroby elektřiny a tepla) a dodávají
teplo jak domácnostem, tak do sektoru služeb a k průmyslovému
využití. Primárními zdroji energie pro systém dálkového vytápění
jsou zejména uhlí, biomasa a koks nebo také důlní plyn, který se
získává jak z uzavřených, tak aktivních dolů.
Moravskoslezský kraj nemá v současnosti zmapovaný svůj
energetický potenciál a ani vytvořený žádný akční plán pro
vytápění a chlazení. K dispozici je pouze zastaralá energetická
koncepce z roku 2004, kterou je potřeba posoudit podle zákona
406/2000 Sb. o hospodaření s energií a na základě vyhodnocení
je možné zpracovávat návrhy na změnu. Nejnovější zhodnocení
bylo provedeno v roce 2009 a mimo jiné poukázalo na nutnost
přezkoumat možnosti využití obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Činnosti spojené s projektem
STRATEGO budou sloužit jako vstupy pro vyladění regionální
energetické koncepce, dosažení úspor primárních zdrojů a zvýšení energetické účinnosti nákladově efektivním způsobem.
Workshopy a další informační akce projektu STRATEGO také
dále přispějí k předávání znalostí mezi státními, regionálními
a obecními úřady, stejně tak průmyslovými a jinými veřejnými
institucemi a mohou tak být propojeny s dalšími regionálními
iniciativami, jako např. Iniciativa pro energeticky nezávislý region
v rámci Moravskoslezského kraje.
V Moravskoslezském kraji je celkem 16 měst s více než
10 000 obyvateli. Ve 300 000 bytech v nich žije přes
802 000 lidí (2,7 osoby/byt). Průměrný podíl bytů připojených
na soustavy zásobování teplem je v nich 79 %.
města
TOP 10
počet
obyvatel
počet bytů
na SZT
podíl bytů
na SZT
Ostrava
302 500
101 000
89,48
Havířov
79 700
28 900
97,18
Karviná
59 700
21 700
97,41
Opava
58 700
10 000
45,66
Frýdek-Místek
58 200
18 600
85,65
Třinec
37 100
8 500
61,40
Orlová
31 400
8 800
75,11
Český Těšín
25 300
7 000
74,15
Krnov
24 900
4 500
48,43
Nový Jičín
24 000
5 900
65,88
(jb)
1/2015
5
Počet SOKOLÍCH HNÍZD na komínech
se více než zdvojnásobil
Po severních Čechách a Praze se o rozšíření
téměř vyhynulé populace sokolů pokoušejí ornitologové také na opačném konci republiky, na severu
Moravy. Pomáhají jim s tím Třinecké železárny. Komíny
v areálu válcovny a závodní teplárny se staly už 11.
lokalitou u nás, kde jsou připravena umělá hnízda pro
páry sokola stěhovavého.
Dravci podle ochránců přírody vyhledávají k hnízdění místa ve
výšce nad 50 metrů. „S instalací budek na komíny máme v České
republice již zkušenosti. Poměrně dobře se daří tato uměle vytvořená hnízdiště osídlovat. Vyhovuje jim totiž rozhled nad okolí, kde se
cítí bezpečně, a jelikož loví výhradně drobné ptáky v letu, umístění
vysoko nad zemí je pro ně žádoucí,“ vysvětlil Otakar Závalský
z České ornitologické společnosti (ČSO) v Ostravě. Podle něj je
velká šance, že ptáci nové hnízdiště v areálu Třineckých železáren
objeví. „Máme informaci, že poblíž hnízdí v Jeseníkách a pak v Malé
a Velké Fatře a jejich rádius doletu se na Slezsku protíná,” dodal
ornitolog. V loňském roce se podařilo v areálu železáren rozšířit díky
uměle instalovaným budkám i populaci ohroženého druhu morčáka malého z rodu potápivých kachen a již několik let v třineckých
železárnách na jedné z vysokých pecí hnízdí poštolky.
Po roce 1950 u nás sokolové přestali hnízdit a obnovení
jejich hnízdění bylo zaznamenáno až koncem 80. let na Šumavě. Dnes sokoli hnízdí zejména v příhraničních pohořích
se skalnatými partiemi. Jádrovou oblastí je Národní park
Labské pískovce, kde hnízdí třetina celostátní populace.
Další hnízdní lokality sokola jsou v Národním parku Šumava,
v Krkonošském národním parku, na území národních přírodních rezervací Adršpašsko-teplické skály a Broumovské
stěny a hnízdí také v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Ve volné přírodě u nás hnízdí asi 60 párů sokola stěhovavého. Další možnosti jeho hnízdění v přirozeném prostředí jsou
však téměř vyčerpány. Proto pomáhají elektrárny a teplárny
hnízdními budkami na svých komínech, kde mají tito ohrožení
dravci paradoxně největší klid pro zahnízdění a úspěšné vyvedení svých mláďat. Vloni byly připraveny budky k zahnízdění
sokolů na komínech 9 energetických areálů: ČEZ elektrárny
Tušimice, Prunéřov a Počerady; teplárna Pražské teplárenské
v Michli; teplárna Chemparku Záluží u Litvínova; cementárna
Lafarge Čížkovice u Lovosic; teplárna
Ško-Energo Mladá Boleslav, spalovna
ZEVO v Praze Malešicích a teplárna
UE Komořany u Mostu. V šesti hnízdech
nakonec vyvedli sokolové 19 mláďat. Od
roku 2011, kdy bylo umístěno na komín
tušimické elektrárny první hnízdo, jich
už bylo 39 a další 4 mláďata se vylíhla
v areálech Sokolovské uhelné a Teplárny Trmice mimo hnízda na komínech.
Nejvíce, zatím 11 mláďat, odchoval
v letech 2012 až 2014 sokolí pár hnízdící
v teplárně Chemparku v Záluží.
MAPA PŘEDPOKLÁDANÉHO STAVU SOKOLÍCH
HNÍZD NA KONCI ROKU 2015
Před letošním hnízděním by měly být instalovány budky
už ve 20 areálech. K původním devíti hnízdním lokalitám
z jara 2014 se vedle Třince přidala také holešovická teplárna
Pražské teplárenské. Podle ornitologa Václava Berana, výzkumného pracovníka ALKA Wildlife a koordinátora ochrany
a monitoringu sokola stěhovavého v Čechách, byla budka
pro hnízdění sokolů nainstalována také v areálu skláren AGC
Teplice. Dvěma novými budkami se pak mohou pochlubit
komíny společností Termo v Děčíně, ČEZ Elektrárna Tisová
na Sokolovsku a Spolana v Neratovicích. Do začátku hnízdní sezony by měly být připraveny další budky na komínech
v teplárnách v Liberci, v Plzni a v Trmicích a v elektrárnách
Ledvice a Mělník společnosti ČEZ.
Osvěta Teplárenského sdružení ČR postupně přináší své
ovoce a ornitologové jsou mile překvapeni informovaností
a ochotou majitelů tepláren pomáhat s instalací umělých hnízd
pro sokoly. V jednání je další etapa instalace hnízdních budek
na komíny v Kralupech, Lounech, České Lípě nebo Sokolově
a v případě zahnízdění v Třinci i další budek na severní Moravě.
„Umělá hnízdiště tvoří stále větší podíl celé sokolí populace
u nás, podobně jako v sousedním Německu. Ukazuje se, že
takto můžeme velmi efektivně pomoci v ochraně kriticky ohroženého druhu," argumentuje Dušan Rak z ČSO, koordinátor
ochrany a monitoringu sokola stěhovavého v Praze.
Pro provozovatele objektu sokolí
hnízdo neznamená prakticky žádné
komplikace. Při instalaci se zhruba
15 kg těžká a asi půl metru vysoká
bouda vytahuje na komín do výšky nad
50 metrů zpravidla ručně, tak jak ukazuje foto z Třince.
Fotoreportáž z instalace budky
na komín holešovické teplárny
v Praze si můžete prohlédnout
pokliknutím zde.
(pk)
1/2015
TEPLÁRENSTVÍ VE STATISTIKÁCH
Energetického regulačního úřadu
stoupl z 5,8 % na 9,5 %. Stoupl i podíl tepla ze zařízení pro
energetické využití odpadu z 1,5 na 3 % v roce 2011. V roce
2013 klesl na 2,1 %, což bylo dáno modernizací zařízení pro
energetické využití odpadu, které tak nemohly využít plné
kapacity spalování (Praha, Brno, Liberec).
Zajímavé je srovnání kalkulovaných cen k 1. lednu jednotlivých let s konečnými cenami tepelné energie podle ceníků
Energetického regulačního úřadu (v grafu je aktuální porovnání v letech 2005 až 2013). Jasně se zde projevují dvě hlavní
Množství celkem dodaného tepla na všech úrovních pře- veličiny, které nejvíce ovlivňují, jak se bude kalkulovaná cena
dání u licencovaných subjektů se podle vyhodnocení ERÚ ve lišit od konečné ceny tepla. Je to především cena použitého
sledovaných letech 2005 a 2013 snížilo o necelých 9 % ze paliva pro výrobu tepla (variabilní náklady) a částečně i klima162,9 PJ na 148,6 PJ. Dodávka tepla domácnostem a ostatním tické podmínky, tedy jak teplá či naopak studená byla zima,
odběratelům na úrovni předání IV podle klasifikace ERÚ (bloko- což se projevuje ve velikosti odběru tepla (stálé náklady).
U vlivu na cenu tepla se jedná především o kategorii
vé a domovní kotelny, sekundární rozvody a domovní předávací
stanice) klesla ve stejném období ze 62,1 PJ na 54,6 PJ, tedy „ostatní paliva“, kde je dominantním palivem zemní plyn. Nejo osminu (12,1 %). Vzhledem k tomu, že oba porovnávané více se jeho skokový nárůst projevil v průběhu roku 2008, kdy
roky byly klimaticky podobně náročné, snížení dodávky tepla se cena skutečná oproti kalkulované zvýšila o 35,40 Kč/GJ
domácnostem můžeme připsat na vrub realizovaným úsporným (rozdíl o rekordních 7 %), když v průběhu roku stoupla cena
zemního plynu meziročně o více než třetinu. Vzhledem k tomu,
opatřením u odběratelů tepelné energie.
Podíl tepla vyrobeného z černého a hnědého uhlí se sice že se předpokládal podobný trend růstu ceny zemního plynu
stále pohybuje kolem hranice 60 %, ale v porovnání s rokem i v následujích letech, což se promítlo do předběžné kalkulace
2005 klesl o necelé 1 %. Podíl zemního plynu pomalu, ale ceny tepla, v letech 2009, 2010 a 2013 se naopak konečná
stále klesá z necelých 23 % k hranici 21 %. Nejvýrazněji klesl cena snížila o 17,8 a 17,4 Kč/GJ respektive 6,4 Kč/GJ.
Ceny tepla vyrobeného z uhlí tak proměnlivý vývoj nemají
podíl nejdražšího paliva – topných olejů ze 4,2 % na 0,4 %.
Naopak nejvýrazněji stoupl podíl tepla vyrobeného z biomasy a kromě roku 2008, kdy byla konečná cena vyšší než kalkuz původních 3,6 % téměř na dvojnásobek 6,6 %. Podobný lovaná o 14,9 Kč/GJ (3,8 %), se rozdíl držel v mezích pod
vývoj mělo i využití jiných plynů při výrobě tepla (skládkové, 10 Kč/GJ a dvakrát dokonce teplo z uhlí oproti začátku roku
důlní, vysokopecní, koksárenské a další spalitelné plyny zlevnilo. V roce 2010 se na tom stejně jako u tepla ze zemního
vzniklé při zemědělské a průmyslové činnosti), jejichž podíl plynu podílela i chladnější zima, která přišla po tříletém teplejším
zimním období. Nárůst ceny
tepla z uhelných zdrojů v roce
PODÍLY JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PALIV NA VÝROBĚ TEPELNÉ ENERGIE
2008 byl částečně zaviněn
V LETECH 2005 AŽ 2013
i zvýšenými cenami zemního
plynu, jelikož se ve statistiPoznámka: Pro přehlednost není do grafu zařazen podíl tepla z uhlí (cca 60 %)
kách uvádějí cenové lokality
s dominatním palivem nad
24
80 %, což ovšem nevylučuje
až pětinový podíl ostatních
21
paliv včetně zemního plynu na
18
výrobě tepelné enegie.
zemní plyn
jiné plyny
Pokud jde o dodávky tepla
15
biomasa
odpady
domácnostem, rozhodující je
topné oleje
ostatní
12
v těchto statistikách úroveň
předání IV – tedy dodávka
9
tepla z blokových a domovních
kotelen, sekundárních rozvo6
dů a domovních předávacích
3
stanic. Dodávka tepla domácnostem díky postupnému
0
zateplování bytových domů
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
dlouhodobě klesá.
Pramen: Vyhodnocení cen tepelné energie ERÚ
Na konci roku pravidelně zveřejňuje Energetický
regulační úřad Ceník konečných cen tepelné energie
a Vyhodnocení cen tepelné energie za předešlý rok.
Teplárenské sdružení České republiky každoročně
oba tyto dokumenty sleduje a využívá je jako zdroj
řady teplárenských statistik. Můžeme vám proto nabídnout unikátní přehled některých trendů dálkového
vytápění v České republice od roku 2004.
6
1/2015
7
ROZDÍL MEZI KALKULOVANOU A KONEČNOU CENOU TEPLA V KČ/GJ
V LETECH 2005 AŽ 2013
40
30
uhlí
ostatní
20
10
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013,0
-10
-20
Pramen: Ceníky předběžných a konečných cen tepelné energie ERÚ (2005 – 2013)
PODÍL DODÁVEK TEPLA PRO DOMÁCNOSTI NA JEDNOLTIVÝCH
ÚROVNÍCH PŘEDÁNÍ
centrální výmìníková
stanice
6%
21%
bloková kotelna
20%
sekundární rozvody
11%
domovní pøedávací
stanice
42%
domovní kotelna
Pramen: Vyhodnocení cen tepelné energie ERÚ
CENY TEPELNÉ ENERGIE ZE SOUSTAV ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
2001 AŽ 2014
650 Kè
600 Kè
cena tepla v Kè/GJ
550 Kè
500 Kè
450 Kè
400 Kè
350 Kè
teplo z uhlí
teplo z plynu
300 Kè
váený prùmìr
250 Kè
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Nicméně poměr dodávky
tepla mezi skupinami blokových a domovních kotelen
na jedné straně a dodávky
ze sekundár ních rozvodů
a domovních předávacích
stanic na druhé straně se po
celé sledované období drží na
úrovni 22 % ku 78 %.
Změny jsou však v obou
podskupinách. Snižují se
dodávky tepla z blokových
kotelen ve prospěch domovních kotelen a stejný trend
sledujeme i u sekundárních
rozvodů ve prospěch domovních předávacích stanic. Neméně zajímavé je,
že v obou případech jde
o téměř shodné navýšení ve
prospěch domovních kotelen
a domovních předávacích
stanic o 15 % dodávky. Shoda panuje i v poměru uvnitř
obou podskupin, kdy dodávky
z blokových kotelen a sekundárních rozvodů mají podíl
zhruba dvě třetiny a domovní
kotelny s domovními předávacími stanicemi zbývající
třetinu. Do grafu je doplněna
i dodávka tepla a teplé vody
z centrálních výměníkových
stanic a centrální příprava
teplé vody na zdroji pro konečné odběratele.
Nadále platí, že v krajích,
kde je při výrobě tepla využito
nejvíce uhlí (kraje Pardubický,
Královéhradecký, Plzeňský),
je nejnižší cena tepla. Pokud
ze statistiky krajů odečteme
dodávky tepla z Elektrárny
Opatovice (Pce+HK) a Plzeňské teplárenské, které
jsou v nich dominantními
dodavateli tepla, ceny tepla
v uvedených krajích odpovídají průměru. V krajích s výraznou převahou zemního
plynu (kraje Jihomoravský
a Liberecký) je cena tepla
tradičně nejvyšší. V uvedených krajích je vysoká cena
ovlivněna rovněž tím, že
k rozvodu tepla je využívána
pára. Výjimkou je kraj Vysočina, kde mezi ostatními
palivy použitými pro výrobu
tepla je významný podíl biomasy, což ho řadí mezi kraje
s levnějším teplem.
(pk)
1/2015
8
NA TITULNÍ WEBOVÉ STRÁNCE TEPLÁRENSKÉHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY
www.tscr.cz JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI NOVOU ANKETU.
DNY . TEPTÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
ANKETA . ANKETA . ANKETA
Tentokráte nás zajímá vaše praktická odpověď na otázku:
Pokud by Váš dům stál v lokalitě dotčené rozšířením těžby uhlí, byli byste ochotni se dobrovolně přestěhovat?
Na výběr máte kvarteto odpovědí:
ANO – za jakékoliv odstupné vyšší než odhadní cena nemovitosti,
ANO – za odstupné ve výši nejméně 2,5 násobku odhadní ceny nemovitosti,
ANO – do nového rodinného domku vybudovaného podle mých představ v nově vybudované obci,
NE – v žádném případě
Dnešní, ale i minulá čísla časopisu 3T vám mohou napovědět, potvrdit nebo i vyvrátit váš názor. Pokud chcete být přímo
přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf
a pak stačí jen označit
vybranou odpověď.
Vyhodnocení minulé ankety na webu Teplárenského sdružení ČR
Vyhodnocení minulé ankety na webu Teplárenského sdružení České republiky tscr.cz – V anketě nás zajímalo, zda:
Mají mít veřejné orgány ze zákona právo vstupovat do soukromých obydlí za účelem kontroly paliv používaných ve zdrojích
tepla (odebírání vzorků z topenišť, komínů, apod.)? Na výběr byly 4 odpovědi: NE – v žádném případě, soukromé obydlí je
nedotknutelné; ANO – jen výjimečně při podezření, že jsou spalována nepovolená paliva (například odpad); ANO – kontroly
by měly být pravidelné a NEVÍM – je mi to jedno.
NE – v ádném pøípadì,
Výsledek je docela překvapivý, poměrně jednoznač2%
soukromé obydlí je
ně byla více než polovina hlasujících (53 %) proti takovým
nedotknutelné
15%
kontrolám a bere soukromé obydlí jako nedotknutelné.
ANO – jen výjimeènì pøi
Skoro třetina (30 % hlasujících) by s kontrolami souhlapodezøení, e jsou
sila, ale jen výjimečně při podezření, že jsou spalována
spalována nepovolená
53%
paliva (napø. odpad)
nepovolená paliva, například domovní či jiné odpady.
30%
Necelá šestina hlasujících (15 %) je pro pravidelné
ANO – kontroly by mìly
kontroly používaných paliv ve zdrojích tepla (odebírání
být pravidelné
vzorků z topenišť, komínů, apod.). Jen dva hlasující si
NEVÍM - je mi to jedno
s naší otázkou nedělají starosti a je jim to jedno.
PO
VÁS ZVE NA TRADIČNÍ AKCI
DNY
21. 23. 4. 2015
HRADEC KRÁLOVÉ
Kongresové výstavní
a společenské centrum ALDIS
ZN
AM
EN
PŘIPRAVOV
TÉMATA:
EJ
TE
Legislativa a ekono
Regulace cen
Technické novinky
Energetická politik
Energetické využit
Modernizace zdrojů a ochrana ovzduší
Modelování a výpočty tepelných sítí
Budování a udržování energetické tepelné infrastruktury
Budoucnost hnědého uhlí v energetice a teplárenství
Financování projektů, nové dotační období
Rozúčtování tepla
www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz
Pořadatel:
Organizátor:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
E-mail: [email protected]
Exponex s.r.o.
Pražákova 60, 619 00 Brno
E-mail: [email protected]
Záštita:
Ing. Dan Jiránek
předseda Svazu měst
a obcí České republiky
SI!