2009 EnykyBenyky 1

Časopis Základní školy Edvarda Beneše a
Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
Pod
lavicí
Rigging
Žijete
zdravě
Škola v akci
Náš názor
Frekvence
Maxmix
Den otevřených dveří
Letem
světem
Číslo 1 - 2009
Žákovský
parlament
Atletický
čtyřboj
0
Obsah čísla:
Rozhovor
Ústředna
- Škola v akci
- OČZMU
- Den otevřených dveří
- Partneři projektu Comenius přijeli k nám
- Žákovský parlament
- Frekvence Maxmix
- Atletický čtyřboj
- Víkend s německými kamarády
- Budeme anglicky číst i myslet
- Co se dělo před Vánoci
Náš názor – O našich zničených záchodech
Milí čtenáři našeho časopisu,
letos jste se dočkali prvního čísla trochu později, než
jste zvyklí, ale i přesto doufáme, že vás něco zaujme a
pobaví.
Poslední rok na škole. Tak pohlížím na letošní školní
rok. My všichni deváťáci vnímáme nejspíš hlavně tohle a
nesnadnou přípravu na zkoušky, jež nás čekají. Kde
budeme příští rok a nebude se nám stýskat? To netuším,
ale i tak si myslím, že všechno bude nové a zajímavé.
Rozhodně se nebudeme nudit. Zatím nám čas strávený ve
škole příjemně utíká a poskytuje mnoho různých podnětů
i novinek pro rozptýlení. Jedna obzvláště vypečená
novinka je nový školní rozhlas Frekvence Maxmix,
kterou jste jistě slyšeli. Při hodinách je to dobrá vsuvka a
někdy oddálí i test, který na nás už už čeká.
Žijete zdravě?
Co nás zajímá
-
Letem světem
Rigging
Lil´ Wayne
Tanec s Lousianou
Mým koníčkem je hra na dudy
Další akce byla mezinárodní. Určitě jste si v listopadu
všimli delegace dam, které nemluvily česky, ale
procházely se naší školou, jako by tu byly doma. Byly to
paní učitelky 1. stupně z našich partnerských škol
v Dánsku a ve Švédsku. O nějaký týden později přijeli
další učitelé ze Švédska oplatit těm našim návštěvu
z jara. Při obou návštěvách asistovali někteří z nás, žáků,
dokonce jsme návštěvníky provázeli, povídali jsme si
s nimi a zeptali jsme se jich na různé věci.
Pod lavicí
- Perličky z prací slohových
- Projekt, národní pohádky
Deutsche Seite
- Unser Besuch in Wetzlar
English Page
Mgr. Helena Wdowyczynová
Mgr. Lucie Zemanová
Bedřich Mikl
Mgr. Jaroslav Chval
Často si povídáme o zdravém životním stylu, máme
dokonce ve škole předmět, který se jmenuje Výchova ke
zdraví. Připravili jsme proto novou rubriku rozhovorů,
která se jmenuje Žijete zdravě? a nahradí dosavadní
rubriku Žijete kulturně.
Michal Lyga, 7. A
Jan Titlbach, 7.A
Andrea Slabá, 7. A
Sara Koluchová, 7. A
Karolína Novotná 7.A
Sylvie Lindaurová, 7.A
Kateřina Mařiková, 7.A
Adéla Friedbergerová, 7. A
Jan Matějka, 7.B
Matěj Kučera, 7. B
Šárka Morozová, 6.A
Tereza Klímová, 6. A
Kamila Pipková, 8.A
Sabina Krulová, 9.A
Markéta Židová, 9.A
Karolína Hejlová, 9. A
Ondřej Černý, 9.A
Martin Lyga, 9. B
Spousta žáků změřila své síly se souputníky
z ostatních škol v soutěžích jak literárních a výtvarných,
tak i sportovních. My z devítek jsme před sebou měli
důležité rozhodování. Třídní trička. Ani jedna ze tříd to
neměla lehké, ale nakonec se povedlo. Rozdělili jsme si
mezi sebou barvy, takže 9.A má trička červená, 9.B černá
a 9.C modrá.
- Interview with Swedish teachers
REDAKCE
Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla
časopisu můžete poslat na e-mail:
[email protected]
Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://www.zsebenese.cz
1
Před Vánoci jsme všichni zažili hektické období.
Mnohé třídy 1. stupně připravily besídky pro rodiče.
Někteří z nás nacvičovali spolu s dalšími asi sedmdesáti
lidmi program na Vánoční koncert a absolvovali
vystoupení, nejvýznamnější se konalo v aule školy a pak
na Velkém náměstí. Nás ostatní také potěšil Cukrátkový
den, který navodil pravou vánoční atmosféru. Pak už
jsme čerpali sílu do dalšího roku o vánočních
prázdninách. Tak ať je pro vás rok 2009 šťastný a
úspěšný!
Karolína Hejlová, 9.A
Rozhovor
Slyšeli jste už někdy o sportovním rybaření? My ne, a
proto jsme se šli zeptat žáka 9.B, Filipa Hlaváče, který se
tímto sportem zabývá už skoro 10 let.V tomto sportu je
velmi úspěšný, osmkrát byl mistrem Jihočeského kraje,
třikrát mistrem ČR, ale jeho největší úspěch je titul
MISTR SVĚTA. Medailí má 44, z toho 25 zlatých. Pohárů
nebo jiných ocenění má 29, z toho 17 zlatých.
Jaké potřebuješ vybavení a k čemu co slouží?
K tomuto sportu potřebuji různé druhy speciálních prutů,
vlasce, šňůry, navijáky, zátěže a mušky. Většinu prutů mám
od jednoho výrobce. Pan Jiří Kříž se výrobě závodních
prutů věnuje již hezkou řádku let a patří ke světové špičce.
Pruty vyrábí z uhlíku a jsou zhotoveny dle vašich požadavků. Výrobce potřebuje znát vaši výšku,
váhu, jak jste tělesně zdatní a jestli vám spíše vyhovuje prut měkčí nebo tvrdší. Na terčové disciplíny
upřednostňuji prut spíše měkčí, naopak na disciplínu zátěž dálka mám prut tvrdší.
Vybavení je poměrně drahé. Když se rybolovnou technikou zabýváte jen jako doplňkovým sportem,
je to poměrně finančně nenáročné, ale pokud se tomu věnujete naplno, začínají peníze létat.
Jaké jsou kategorie?
Kategorie se dělí podle věku člena. Rybolovná technika má celkem 9 kategorií
Mladší žáci a mladší žákyně – do 12ti let
Žáci a žákyně – do 15ti let
Junioři a juniorky – do 18ti let
Muži a ženy – od 18 let
Veteráni – ti, kteří jsou starší 60ti let
A v jakých disciplínách se soutěží?
Disciplína č.1-Muška terče (skish)
Disciplína č.2-Muška do dálky jednoruč (na tuto disciplínu má závodník 6 minut, stojí na vyvýšené
podestě a snaží se dohodit co nejdále, počítají se dva nejdelší hody)
Disciplína č.3-Zátěž arenberg (závodník hází z různých vzdáleností a různými způsoby na plachtu,
pokud trefíme střed, (viz foto) získáváme 10 bodů
Disciplína č.4-Zátěž terče (skish)
Disciplína č.5-Zátěž dálka jednoruč (závodník se snaží v limitu jedné minuty odhodit zátěž co
nejdále, má tři pokusy a započítává se jen nejdelší hod)
Disciplína č.6-Muška do dálky obouruč (tato disciplína se podobá disciplíně č.2 s tím rozdílem, že
závodník hází obouruč – prut smí držet oběma rukama)
2
Disciplína č.7-Zátěž do dálky obouruč (tato
disciplína se podobá disciplíně č.5 s tím
rozdílem, že závodník hází obouruč a místo
7,5 g zátěže má 18 g zátěž)
Disciplína č.8-Multi na cíl (tato disciplína
se podobá disciplíně č.4 s tím rozdílem že,
se při ní používá místo smekacího navijáku
tzv. multiplikátor)
Disciplína č.9-Multi do dálky obouruč (tato
disciplína se podobá disciplíně č.5 s tím
rozdílem, že se při ní místo smekacího
navijáku používá tzv. multiplikátor)
Jaká je historie tohoto druhu sportovního rybářství ?
První závody se začaly šířit již po 1. světové válce v Anglii a USA, v Německu se dočkaly prvních
závodů v roce 1919. První závody v našem státě se uskutečnily v roce 1935. V rozkvětu tohoto
sportu měl každý stát svoje pravidla, ale již v roce 1937 podali američtí sportovní rybáři návrh na
zavedení jednotného mezinárodního řádu. Od tohoto roku prošla rybolovná technika mnoha
změnami, ale stále platí stejný mezinárodní řád pro všechny organizace zabývající se rybolovnou
technikou.
Jak vypadá tvůj trénink?
V Písku mám velmi dobré tréninkové podmínky. V
létě trénuji na hřišti ZŠ T. Šobra a přes zimu na této
škole v tělocvičně. Před nominačními závody trénuji
i 4x týdně. Nejlépe se mi trénuje večer buď
samotnému, nebo s jednou další osobou. Závody
máme i v zimě, přestože hlavní sezóna je v období
léta. V zimě trénuji jen 1x týdně a hodně svého
volného času trávím v posilovně. Přes léto není na
posilování moc času a každý, kdo chce v tomto
sportu něčeho dosáhnout, potřebuje být tělesně
zdatný!
Když tak rád rybaříš, máš také rád ryby? Mořské
nebo radši sladkovodní?
Ano, ryby mám rád velice. Raději než ryby mořské mám ryby sladkovodní. Ze sladkovodních mi
nejvíce chutná kapr, okoun, candát.
Jaký úlovek byl pro tebe nejcennější?
Mohlo mi být tak osm let a byli jsme s dědou na rybách. Děda musel na chvíli odjet pryč a než se
vrátil, měl jsem na břehu kapra. Nebyl nijak veliký, ale můj nejcennější úlovek je to proto, že to byl
můj první kapr za tu dobu, co jsem rybařil.
3
V různých sportech jsou jejich neodmyslitelnou součástí světové rekordy. Jsou nedílnou součástí i
tohoto sportu ? Můžeš nám o nich něco říct?
Ano, světové rekordy jsou nedílnou součástí tohoto sportu. V D5-zátěž dálka je juniorský světový
rekord 72,91 a drží ho reprezentant ČR – Jan Raška. V této disciplíně jsem nejvíce hodil 70m. V D2
je světový juniorský rekord 61, 56m a drží ho závodník z Litvy.
Jak si závodník tvého věku vybojuje účast na
juniorském mistrovství světa?
Musel jsem absolvovat tři nominační poháry, kde
rozhodly moje výkony a také umístění v pohárech. Z
těchto tří nominační pohárů se podle umístění
vyberou 4 junioři a 2 juniorky. Zbývající dva juniory
a jednu juniorku určí statní trenéři, podle medailových
pozic v jednotlivých disciplínách. Pokud státní trenéři
nebyli schopni vybrat oba juniory a vybrali jen
jednoho, je tu ještě mistrovství ČR, které může sloužit
jako doplňkový závod v boji o reprezentaci a účast na
MS.
Co plánuješ v tomto sportu do budoucna?
Jelikož jsem se letošní rok dostal do juniorské
reprezentace ještě v žákovském věku, mohu v ní
zůstat a zúčastnit se ještě tří juniorských
mistrovství světa, tak uvidím, jestli se mi to
podaří. Dále bych se chtěl dostat do seniorské
reprezentace a jet závodit na seniorské mistrovství
světa. Možná je to trochu velké sousto, ale pokud
budu stále tak aktivní jako doteď, budu trénovat a
navštěvovat posilovnu, budu snít tento sen.
Adéla Friedbererová, Andrea Slabá, 7.A
4
Škola v akci
Stejně jako vloni jsem zašel za naší paní ředitelkou, aby
mi řekla o zajímavých akcích školy a o projektech, které by
se měly v letošním školním roce realizovat.
O prázdninách se podařilo zrekonstruovat budovu
2.stupně, a to vyměnit okna, zateplit celou budovu a
obléknout ji do nového barevného kabátu. Dostane se také
na 2. MŠ, která projde stejnou rekonstrukcí jako 2. stupeň.
Tím budou v našem školním areálu téměř všechny objekty
zrekonstruovány. Snad se dočkáme i nového vzhledu
prvního stupně, což je zároveň i velkým přáním naší paní
ředitelky.
Jeden z projektů tohoto školního roku se zaměří
na úpravu velké části školní zahrady, včetně stavby
altánu, který našim žákům i učitelům poslouží nejen
k odpočinku a relaxaci, ale zároveň zpestří školní
výuku. Veškeré náklady na tuto přestavbu jsou
hrazeny ze SFŽP EU (Strukturální fond životního
prostředí Evropské unie).
V listopadu jsme sbírali starý papír. Vám, kteří
jste byť malou měrou přispěli, bych chtěl jménem paní ředitelky poděkovat.
I tento rok proběhnou projektové dny a
vzdělávací kurzy jak v cizině, tak i v ČR. Během
jarních měsíců jsou naplánovány pro zájemce ze
7. a 8. ročníků poznávací zájezd do Anglie a
výměnný zájezd do Wetzlaru. Doufáme, že
poznáme něco z historie, přírody, kulturních i
rodinných tradic a nebudeme ušetřeni ani
rozhovoru s rodilými Brity a Němci. Nesmíme
také zapomenout na sportovní dny, které pro nás
během školního roku připraví učitelé. V hodinách
angličtiny bude probíhat projekt zkráceně nazvaný Číst anglicky. Budeme si číst anglické časopisy a
knížky, abychom si rozšířili slovní zásobu a zdokonalili se v angličtině.
Možná, že si málokdo uvědomuje, jakou ohromnou práci obnáší vytvořit projekty a získat na ně
peníze. Díky nim se můžeme nejen dobře a zajímavě vzdělávat (jazykové kurzy a zájezdy), ale
zároveň školní čas trávíme v příjemných a upravených prostorách. Za to patří naší paní ředitelce,
celému učitelskému sboru a všem ostatním pracovníkům školy velký dík.
Jan Titlbach, 7.A
5
OČZMU – zkratka, kterou skoro nikdo nezná
Teď vám vrtá hlavou, co znamená toto možná nahodilé seskupení
písmen... Co by to asi mohlo být? Nějaká nová politická strana? Ani
náhodou! U nás na Základní škole Edvarda Beneše byste se „to“ dozvěděli
od každého žáka. Věnujeme se „tomu“ každý rok, alespoň 6 hodin.
Prožijeme den plný dobrodružství, zajímavých přednášek, hodně legrace a hlavně si odneseme
spoustu poučných rad, které se nám v životě určitě neztratí. Je „to“ podle některých také tzv. branný
den, na který se každý těší. V letošním školním roce tento den D nastal 30. 9. Pro ty, kteří zatím stále
nemají tušení, co zkratka znamená, prozradíme, že to je OCHRANA ČLOVĚKA ZA
MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ.
My, deváťáci, jsme byli natřeseni na nácvik požárního poplachu, který se koná každoročně hned
na začátku dne, kdy někteří začnou trošku „panikařit“, jsou nesví z toho, co si mají vzít s sebou, jestli
náhodou nezapomněli mobil apod. Rychlostí blesku se vždycky všichni pod vedením našich učitelů
řadí ke dveřím pěkně ve dvojicích a za ruce, kdyby náhodou někdo chyběl, aby nahlásil, že nemá
kamaráda... v krásných a spořádaných houfech se ukázněně řítíme jedna třída za druhou na školní
hřiště a co nejrychleji se řadíme podle ročníků a čekáme, až nám paní ředitelka prozradí, jestli jsme
všechno stihli včas, nebo ne.... Tak tenhle úžasný zážitek, na který každý netrpělivě čekal – a hlavně
my, abychom si to naposledy vyzkoušeli, se bohužel nekonal....
I tak se den vydařil. Každý má rozdělené jiné úkoly, záleží na tom, v jakém je
ročníku. Už si přesně nepamatuji, kam jednotlivé třídy chodí, ale vím, že někdo se
účastnil besedy s pracovníky ČČK a měl možnost se dozvědět nejen spoustu teorie,
ale hlavně si vyzkoušet, jak se chovat v situacích, kdy svým pohotovým jednáním a
znalostí základních dovedností může někomu zachránit život.
Někteří navštívili Záchrannou službu a dozvěděli se, kdy a za jakých podmínek vyjíždí sanitní
vozy, aby se každý, kdo potřebuje, dočkal včas lékařské pomoci. Všichni měli možnost poznat
těžkou práci lékařů a sestřiček, ale také co všechno musí udělat dispečerka, když zoufale voláte číslo
155.
Další zavítali k hasičům, kteří jim předvedli vybavení, které vozí k ohni, a nejlepší je, že každý si
mohl vyzkoušet hasičskou přilbu nebo zkontrolovat, co zajímavého se ukrývá v hasičských autech.
A na nejvyšší ročník čekala návštěva Městského úřadu v Písku. Zajímavým způsobem nám
přednášel pracovník krizového centra o tom, jak se máme správně chovat při živelných pohromách, o
škodách, způsobených při nenadálých situacích, jak se chovat, když se staneme účastníky dopravní
nehody apod. Uvedl mnoho zajímavých příkladů z okolí našeho bydliště – všechny zaujala otázka
Temelína, Orlické přehrady, ale i možnosti úniku chemických látek v okolí města. Vyprávění doplnil
vlastními poznatky a zážitky, posluchače zaujal svým přesvědčivým a jistým
vystupováním, a tak jsme mohli odcházet s pocitem, že město Písek je na tyto
pohromy dobře připravené....
V průběhu dne jsme také pracovali ve svých třídách, a tak se na nástěnkách
objevilo mnoho zajímavých informací pro poučení, ale i výkresů a plakátků s
touto tematikou. V naší třídě si kromě „návodů“ jak se chovat v jednotlivých
situacích, ve kterých se můžete ocitnout kdykoliv, se můžete podívat i na dosud
6
nezveřejněné fotografie z povodní 2002 na řece Otavě....... V závěru jsme strávili několik hodin v
přírodě, kde jsme si mohli zasoutěžit, dokázat svou sportovní výkonnost nebo se jen tak projít na
čerstvém vzduchu.
Nakonec budu citovat slova pana ing. J. Horáka, kterými se s námi při přednášce loučil:
„Doufám, že to, co jsem vám tu všechno pověděl, nebudete v životě nikdy potřebovat....“ Byla bych
ráda, kdyby se jeho přání vyplnilo, ale jak se říká, život přeje připraveným....
Chci poděkovat všem, kteří se nám v tento den věnovali a připomněli nám všechno, co je třeba
znát a umět. Tak a teď už doufám, že každý ví, co je OČZMU.
Sabina Krulová, 9.A, Kroužek kreativního psaní
Den otevřených dveří 6. listopadu
Stalo se dobrým zvykem na naší škole, že
dvakrát do roka pozveme rodiče a
příbuzné, aby se na vlastní oči přesvědčili,
jak jejich potomci pracují. Rodiče mají
možnost posoudit způsob výuky, aktivitu
dětí i učitelů a v neposlední řadě můžou
srovnat výuku s dobou, kdy sami
navštěvovali školu. Myslíme si, že Den
otevřených dveří umožní rodičům lépe
porozumět požadavkům jednotlivých
učitelů, a tím motivovat své děti k lepším
výsledkům. A tak jsme 6. listopadu 2008
navštívili několik tříd a udělali
rozhovory jak s rodiči, tak i s dětmi a
učiteli. Výuka probíhala obvyklým
způsobem, ale měli jsme pocit, že rodiče
děti trošku rozptylují. Z následujících
odpovědí můžete sami posoudit, zda Den
otevřených dveří plní svůj účel.
Rodiče pozorně sledují výuku svých potomků
Otázky:
1. Jak se Vám líbí myšlenka Dne otevřených dveří?
2. Navštěvujete školu vždy na Den otevřených dveří?
3. Změnil se systém výuky od doby, kdy jste sám/a navštěvoval/a základní školu? A v čem?
4. Jak byste pojmenoval/a jedním slovem vztah „učitel-žák“?
5. Chtěl/a byste být žákem v dnešní době ?
Odpovědi:
Rodič č. 1:
1. Ale jo celkem dobrý.
2. Ano.
3. Ano změnila se, ale nedokážu říct přesně
jak.
4. „Výchova.“
5. Ne.
Žáci se snaží, někteří víc, než jindy
7
Rodič č. 2:
1. Dobrý nápad, rodiče aspoň vidí, jak jejich děti pracují a poslouchají.
2. Ne, jsem tu teprve podruhé.
3. Určitě, ve všem.
4. 5. Ano.
Pani učitelka Jana Šulcová:
1. Ano rodiče vidí, jak děti pracují.
2. 3. Určitě je to otevřenější a volnější, neříkám, že je to dobře.
4. Spravedlivý, demokratický, každý má svůj názor.
5. Ne.
Žák:
1. Je to dobrý, rodiče vidí, jak děti pracují.
2. 3. Nevím, ale podle vyprávění rodičů asi jo.
4. Jsi rád, že jsou tu rodiče?
No spíš jsem radši, když tu nejsou.
5. Chtěl bys být radši žákem dřívější doby?
Ne.
Podle
nás
tedy
Den
otevřených dveří svůj účel plní.
Spousta učitelů říká, že mají
trému, když jsou ve třídě rodiče,
ale ti zkušenější už si zvykli a
nevyvede je to z míry. Řekli
bychom, že učitelé to mají dnes
daleko těžší než dříve a žáci zase
naopak.
Také jsme si všimli, že
do prvních tříd přišlo rodičů
nejvíce a ve vyšších ročnících už
jejich počet ubýval, na 2. stupni
byla návštěva rodičů opravdu
výjimka.
Michal Lyga, Jan Titlbach, 7.A
Partneři projektu Comenius přijeli k nám
V polovině listopadu naši školu navštívily učitelky 1. stupně z Dánska a Švédska. Paní Tamara
Schmidtová a paní Helena Wdowyczynová je provedly školou a následně si všichni vyměňovali
zkušenosti s novými metodami výuky, a to zejména s prací s portfolii.
Z jazykových tříd 9. ročníků bylo vybráno pět žáků, kteří umějí dobře anglicky, a ti se společně
s učiteli zúčastnili mezinárodního setkání, aby se zdokonalili v cizím jazyce, ale také aby pomohli s
8
organizací, zavedli hosty, kam bylo
potřeba a také někam zašli a něco
přinesli. A tak se z nás na 2 dny stali
skoro mistři světa ve skoku pro něco.
Kromě toho jsme se samozřejmě
spoustu
zajímavých
dozvěděli
informací z pedagogiky a ze života ve
Švédsku a Dánsku a shlédli jsme
několik
počítačových
prezentací.
Poslední den jejich pobytu jsme se
rozdělili do dvou skupin a dostali jsme
půl hodiny na vyzpovídání našich
zahraničních hostů. Já a Karolína
Hejlová jsme měly udělat rozhovor
s Dánkami. Ze začátku jsme se sice
obávaly, jestli půl hodina nebude na deset předem připravených otázek příliš a jestli jim budeme
dobře rozumět, ale bály jsme se zbytečně. Třicet minut jsme dokonce o něco přetáhly a rozuměly
jsme přes 90% jejich povídání. Dozvěděly jsme se například, že v Dánsku se žáci nepřezouvají,
téměř nepíšou testy a dokonce mají ve škole poníky, na kterých mohou jezdit, takže jsme jen tiše
záviděly.
Ty dva dny byly oproti normálnímu
vyučování mnohem zajímavější a určitě
jsme se všichni naučili i pár nových
slovíček. O tom, co jsme se ještě
dozvěděli od našich švédských přátel, si
přečtěte rozhovor v angličtině na
Anglické stránce (English Page), který
pro vás připravili Ondra Černý a Martin
Lyga.
Naši partneři ve třídě
V rámci evropského projektu
Comenius spolupracujeme
s našimi partnery z Dánska a
ze Švédska na tématu
„Národní pohádky, příběhy a
pověsti“ na 1. stupni. Čtvrté
třídy studují Staré pověsti
české, ukázku z jejich práce
vidíte na fotografii. O projektu
se dále dočtete v rubrice Pod
lavicí.
4.B nacvičuje dramatizaci pověsti Dívčí válka
Markéta Židová, 9.A
9
Žákovský parlament
Žákovský parlament na naší škole pracuje již šest let, a jak jistě víte, zabývá se různými
školními akcemi, organizuje sběry a sbírky a pomáhá řešit problémy a nepříjemnosti, které se ve
škole objeví.
V žákovském parlamentu jsou žáci
z pátého až devátého ročníku. Každá třída by
měla mít svého zástupce, který hájí její zájmy. Od
května pak chodí na schůzky pozorovatelé ze
čtvrtých tříd. Scházíme se jednou za měsíc,
v některých obdobích i jednou za čtrnáct dní, a
diskutujeme o aktuálních tématech. Někdy,
pravda, diskuse trochu vázne, stále se učíme, jak
komunikovat. K tomu nás také vedou dvě paní
učitelky Lucie Zemanová a Zuzana Křišťálová.
Sylva Lindaurová a Vláďa Hoť prodávají lízátka
A jaké akce se vlastně v tomto roce uskutečnily? Na podzim sbírali žáci z prvního stupně
kaštany a žaludy, plody čarovné přírody. Výtěžek sice nebyl nijak veliký, jednalo se o 600 Kč, ale
přesto si myslíme, že udělal záchranné stanici Makov a jejím obyvatelům radost. Další sběrovou akcí
byl odvoz starého papíru. Nezapojili se jen žáci z naší školy, ale i lidé z okolí, protože jsme vyrobili
plakáty, které jsme vyvěsili v blízkých obchodech. Získali jsme 1400 Kč a tyto peníze budou použity
na různé odměny či jako
příspěvek do nějaké další
sbírky. Rozhodnutí bude
záležet na parlamentu. Jako
každý rok i letos jsme
prodejem pohlednic koní
podpořili program CHRPA,
který je zaměřen na výcvik
koní pro hipoterapii a
pokračujeme ve sbírce brýlí
pro Afriku.
V říjnu proběhl týden
I na prvním stupni byl při Cukrátkovém dni o lízátka zájem
zdravé výživy, kdy třídní
zástupci monitorovali skladbu vašich svačin a v prosinci pak Cukrátkový den, ve kterém jste mohli
poslat cukrátko tomu, koho máte rádi. Myslím si, že cukrátkový den měl velký úspěch a určitě stojí
za zopakování.
Na druhou polovinu roku chystáme nové žolíky se starými pravidly, Den bláznivého oblečení
a protikuřácký řetěz. Ke konci roku se uskuteční volby předsedy parlamentu, už teď můžete
přemýšlet o vhodném kandidátovi z osmého ročníku.
10
Na závěr bych vás všechny chtěla
poprosit, abyste se k naší škole chovali
hezky a neničili její zařízení a
prostory, myslím tím hlavně vybavení
učeben, záchody a výzdobu tříd.
Musíme zde trávit hodně času, tak ať
je nám tu příjemně!
Andělé ze sedmých a osmých tříd roznášeli cukrátka adresátům
Sylvie Lindaurová, 7.A
Frekvence Maxmix
To je název rozhlasového vysílání žáků naší
školy, které můžete poslouchat téměř každý týden
ve školním rozhlase. S nápadem realizovat takové
krátké rozhlasové relace přišla paní učitelka Ilona
Vojtěšková a naše třída 6.A.
Vytkli jsme si cíl informovat o dění na naší
škole, o tom, co si zaslouží uznání a pochvalu, ale
i o nepořádku, vandalství a nepěkném chování,
které se většině z nás nelíbí. Za tím účelem jsme
adoptovali tři zvířátka – Čuníka školního,
Mýválka školního a Krasojeda ozdobného – která
volně pobíhají po chodbách, třídách i toaletách, všímají si a hodnotí. Každý po svém. Čuník si libuje
v nepořádku a špíně a dost často si přijde na své, Mýválek miluje čistotu a vídáme ho bohužel jen
zřídka a Krasojed se vyžívá u krásných nástěnek a výtvarných děl a o ty není ve škole naštěstí nouze.
V našem vysílání přinášíme také radostné zprávy o
úspěšných žácích, kteří v různých soutěžích dobře
reprezentují naši školu. A takových zpráv nikdy není dost a
doufáme, že v novém roce jich ještě přibude.
Pravidelně zařazujeme i kulturní poradnu, abychom
našim spolužákům připomněli, že člověk je tvor kulturní a
že by také občas mohli zajít do kina nebo na výstavu.
11
Členky původní rozhlasové redakce –Tereza Roučková, Eliška Frčková (na fotce) a nové redaktorky
Anna Bělecká, Denisa Dlouhá a Eva Schrollová všem přejí úspěšné druhé pololetí a sobě další
spolupracovníky, kteří budou do redakce přicházet s novými náměty pro vysílání Frekvence
MAXMIX.
Členky rozhlasové redakce
Šárka Morozová, 6.A
Atletický čtyřboj
Koncem října se v Písku
atletický
čtyřboj
uskutečnil
základních škol. Šlo o okresní finále
a této akce se zúčastnil i výběr žáků
naší školy. Naši žáci dosáhli
skvělých výkonů a výsledků, byli
jsme
v konečném
hodnocení
nejúspěšnější školou. Mladší žákyně,
které byly celkově druhé, startovaly
v tomto složení: Michaela Hejlová z
8.B, Hanka Petříková, Denisa
Dlouhá a Anna Ledecká ze 7.B.
Družstvo mladších žáků svou
soutěž vyhrálo. Gratulaci za vítězství
si zaslouží tito závodníci: Lukáš
Provazník z 8.C, Ondra Vilímek ze
7.A, Robert Machatý ze 7.B a Vojta
Dvořák ze 7.C.
Úspěšní atleti s panem učitelem Chvalem
Velmi dobře si vedla i družstva starších dívek a starších chlapců, obě tato družstva skončila druhá.
Za starší žákyně startovaly Karolína Hejlová, Katka Stará a Markéta Židová z 9.A a Julie Dvořáková
z 9.B. Starší žáci nastoupili v této sestavě: Radek Šlechta, Filip Hlaváč a Martin Lyga z 9.B a Jakub
Koštel z 8.B.
12
Z jednotlivých výkonů je třeba vyzdvihnout vítězství Michaely Hejlové v běhu na 60 metrů a dvě
třetí místa (běh 600 metrů a skok daleký), dále tři zlaté medaile Lukáše Provazníka (za běh na 60 a
1000 metrů, skok daleký), vítězství Katky Staré ve skoku dalekém a také prvenství Radka Šlechty ve
vrhu koulí. Za zmínku stojí i druhé místo Karolíny Hejlové ve skoku dalekém a druhé místo Hanky
Petříkové v hodu kriketovým míčkem.
Všem sportovcům děkujeme za příkladnou reprezentaci školy i vzorné chování během závodu.
Naše družstva se navzájem podporovala, a tím se vytvořila ta pravá závodní atmosféra.
Naopak černou stránkou byl samotný průběh a hlavně organizace závodu. Výsledky a ceny byly
dodány s velkým zpožděním. Navíc i počasí královně sportu příliš nepřálo. Doufám, že tato špatná
zkušenost neodradí naše nadějné sportovce a zase na jaře bude ZŠ E. Beneše postrachem soupeřů…
Jaroslav Chval
Víkend s německými kamarády
Jak už asi všichni víte, naše město
Písek má partnerskou smlouvu
s německým městem Wetzlar. Už
minulý rok jeli někteří z nás do
Německa. Tady jsme strávili v
rodinách úžasné čtyři dny se stejně tak
perfektním programem. V říjnu jsme si
vyměnili role hostů a hostitelů a naši
přátelé přijeli k nám. Netrpělivě jsme
čekali na své kamarády a těšili se, že je
zase na oplátku pohostíme my a
postaráme se ně také více než skvěle.
Všichni jsme doufali, že k nám
přijedou stejní kamarádi.
Setkání s kamarády
Ale někteří z nich bohužel dorazit nemohli, a tak jsme „dostali“ zbrusu nové Němce. I když nás
možná trochu mrzelo, že jsme neviděli své známé, bylo to super. Hned po příjezdu ve čtvrtek 23.
října jsme si své nové přátele odvezli domů a ukázali jim, kde budou spát. Někteří Němci spali
v hotelu Otava Arena u areálu FC Písek. Ale i ti zde měli své české kamarády, kteří si je odvezli a
ukázali jim svou rodinu.
V pátek ráno jsme se pochlubili naší krásnou školou. Zde jsme strávili tři vyučovací hodiny a pak
jsme jeli na prohlídku do našeho hřebčince. Obešli jsme všechny stáje, dokonce nám pan ředitel
ukázal i krytou halu, která je po Rakousku druhou nejstarší ve střední Evropě. Pak jsme se opět
vrátili do školy na oběd. Musím říct, že se v ten den paní kuchařky opravdu snažily, protože nejen
jídlo, ale i jejich úsměvy byly nad poměry. Do půl druhé jsme měli rozchod, který jsme mohli strávit
13
buď ve škole, nebo jsme si mohli odběhnout domů. Pak jsme pěšky vyrazili do města na takzvanou Stadtrallye. Rozdělili jsme se do skupin, kde jsme měli jednoho velitele (jednoho z nás), který musel
pomáhat menším dětem s překladem do němčiny a s vyřešením daného úkolu. To nám trvalo do 16
hodin. Pak si nás odvezli rodiče domů a my jsme měli vlastní program.
Druhý den jsme šli všichni na procházku na Jarník. Mohli jsme se občerstvit na Živci, kde jsme si
na chvilku odpočinuli a po skupinkách jsme šli na rozhlednu.
Po cestě na rozlednu jsme se bavili
My nahoru nepůjdeme?
Po této dlouhé procházce jsme měli celé odpoledne pro sebe a své kamarády. Někdo jel na koně,
někteří pouštěli draky při drakiádě, jiní si udělali výlet do okolí a někdo vzal nového přítele na
návštěvu ke svým příbuzným. Ale určitě budu mluvit za všechny, když řeknu, že naše volné
odpoledne si každý bezvadně užil.
S kamarády v
Německu
Večer jsme si s našimi novými přáteli rozdali dárečky na upomínku a na rozloučenou a šli jsme
spát. Ráno jsme museli vstávat brzy, jelikož už v půl desáté byl naplánovaný odjezd našich hostů do
Německa. Každému asi ukáplo pár slz. Ale všichni věděli, že to určitě není naposled, co se vidíme. A
tak nás naplňoval pocit, že někdy něco krásného končí, ale za rohem nás čeká zase ještě něco nového
a neprobádaného.
Kateřina Maříková. 7.A
14
Budeme anglicky číst i myslet?
Projekt „Číst anglicky“
Mnozí naši čtenáři a žáci už vědí, že na naší škole probíhá v tomto školním roce projekt na
podporu výuky cizích jazyků, který má žákům umožnit čtení v angličtině. Na tuto aktivitu jsme po
vypracování projektu obdrželi grant od Ministerstva školství. Byli jsme úspěšní, neboť jsme byli
vybráni z mnoha základních škol v republice, které projevily o tento grant zájem. Získali jsme
poměrně slušnou částku, za kterou jsme nakoupili časopisy, dvojjazyčné slovníky, výkladové
slovníky a „readers“ nejrůznějších úrovní, které žáky seznámí s některými stěžejními autory a díly
anglosaské literatury. Jedná se o takzvanou „zjednodušenou“ četbu, prostřednictvím které si žáci
budou moci užít čtení na „své“ jazykové úrovni, upevní a rozšíří si slovní zásobu, fráze a větné
struktury v angličtině.
Projekt se oficiálně jmenuje „Číst anglicky znamená učit se anglicky rozumět, mluvit, psát a
myslet. A myslet znamená žít.“ Poslední věta názvu zní trochu pateticky, ale pravdou je, že cizímu
jazyku se dobře naučíme pouze tehdy, když v něm žijeme, to znamená myslíme. Je to moc těžké, je
to opravdová dřina, ale pomocí čtení se můžeme zdokonalit a postoupit o několik krůčků dopředu.
Nenechte se odradit počátečními obtížemi, postupujte „step by step“, jak říkáme anglicky. Tak
prožívejme příběhy Oscara Wilda, Marka Twaina, Charlese Dickense, Josepha Conrada a dalších,
seznamujme se s anglickými pohádkami, těšme se z příjemných chvil společného čtení ve třídě,
objevujme krásu jazyka literatury, získávejme nové znalosti a zkušenosti při čtení. „Let´s enjoy
reading in English!“
Helena Wdowyczynová
Žáci z 9.A pozorně čtou knihu Josepha Conrada
15
Co se dělo před Vánoci
Žáci 4.B pozvali své
rodiče a další příbuzné a
přátele do auly a
předvedli jim krásné
vánoční představení.
Zdálo se, že všichni byli
spokojeni a vánočně
naladěni.
K Vánocům patří i
pěkná pohádka.
Tentokrát byla
anglická, jmenovala
se The Sad Princess a
zahrála ji na své
besídce, ale i
v některých třídách
4.B (na obrázku).
Princ John z pohádky
Smutná princezna se
nám v lese nějak
rozveselil. To asi
klaun Puncinello
udělal něco
legračního. Jestlipak
se mu podaří
rozesmát také
princeznu?
16
Stalo se už tradicí, že žáci
4.jazykových tříd hrají
svým spolužákům z nižších
ročníků a svým rodičům
před Vánoci anglickou
pohádku. 4.B se opět letos
líbila a mnohé potěšila.
Třída 4.A se rozhodla
postavit si scénu ve třídě a
využila k tomu i tabuli.
Krásně si to namalovali.
Mají výborné herce i
výtvarníky.
Cukrátkový den se všem
zúčastněným moc líbil.
Více fotografií uvidíte a
dočtete se o něm v článku
Žákovský parlament na
str.10 a 11.
Sbor paní učitelky Lenky
Halamové se jmenuje
Sborissimo a zpívá krásně.
Před Vánoci opět vystoupil na
Parkánech. Úžasný zážitek!
17
Písečtí pištci vystoupili ve Sladovně na Tříkrálovém
koledování
Skupina středověké hudby Fragrans a Písečtí pištci po
koncertě ve Sladovně
Sbor 1. st. pod vedením p. uč. Jirkalové v mateřské škole
Sbor 1. st., zpěvák Lukáš Přib, uč. R. Přib a I. Jirkalová
Vánoční koncert naší školy „Nesem vám noviny“ 2008 v aule
ZŠ E.Beneše byl opět úchvatný, vystoupily na něm pěvecké
sbory 1. i 2. stupně
18
„Zpívání Jezulátku“ na Velkém náměstí v Písku
Anketa
Otázky:
A: Co si myslíte o našich zničených záchodech?
B: Co byste s tím udělali, kdyby jste byli ředitelem/kou?
Kačka Maříková, 7.B
A: No tak jsou pěkné, ale často tam chybí papír, mýdlo, nedají se zamykat a jsou počmárané.
B: Každou přestávku by měl učitel stát před záchody a prohlížet kapsy. Jestli někdo třeba nemá fix.
A.Kelymanová
Je to hrůza. Skoro vždy když mám dozor, vídám na záchodech obrovskou kopici papírů. Neovládnu
se a udělám tu práci za uklízečky.
Lukáš Vlna, 8.B
A: No, je to hrůza. Neměli by to dělat. Stojí to spoustu peněz.
B: Našel bych si je a nechal bych je to uklidit.
R. Zemanová
A: Myslím, že si pořád neuvědomujete, že jsou tady pro vás.
B: Kdybych někoho načapala, tak bych ho to klidně nechala uklidit a samozřejmě zaplatit škody.
Robert Machatý, 7.B
A: Myslím, že bysme si toho měli mnohem víc vážit. Tak se podívejte na Tylovku,
kde jsou záchody staré a zničené.
B: No, tak kamery tam dát nemůžeme. To je těžké, co s tím může paní ředitelka dělat.
Katka Pešičková, 9.A
A: No, tak podle toho, kde jsou zničené. Tak asi by se to dělat nemělo.
B: To tedy opravdu nevím. Asi zakázat chození o hodinách - stalo se.
Matěj Kučera, Jan Matějka, 7.B
19
Naše nová rubrika
Zdravím vás a buďte zdrávi! Pro toto vydání školního
časopisu jsem připravila rozhovor s paní učitelkou
Rajtmajerovou.
Žijete zdravě?
Celkově zdravě, abych se zabývala zdravou
výživou, to určitě ne. Občas sportuji a občas jím
zdravě.
Jaký sport vás baví?
Dříve jsem dělala sportovní gymnastiku a hrála tenis. Na ten se i dnes ráda podívám. Jinak
mám ráda hokej, protože se mu věnuje můj syn, tak ráda chodím na zápasy.
Věnujete se nějakému sportu pravidelně?
Sem tam si chodím zacvičit a ještě před půl rokem jsem chodila pravidelně na spinning.
Jezdíte v zimě s rodinou na hory?
Asi jediný sport, který jsem nikdy nedělala, je jízda na lyžích.
Umím bruslit, ale lyžovat ne.
Jaký sport děláte v létě?
V létě jezdím na kole, to mám ráda a jezdím často.
A co zdravé jídlo?
Ovoce a zeleninu, tu jím každý den. Ale například müsli nebo ovesné vločky, to jím jednou
za čas. Také mám ráda vepřové maso, tlačenku, škvarky, to samozřejmě ne tak často. Já si myslím,
že je zdravé jíst všechno, po troškách.
Máte ráda sladkosti?
Ano, ale jak už jsem řekla, také se tím nepřecpávám.
Navštěvujete školní bufet, nebo si nosíte svoje svačiny?
Nosím si svačiny z domova, ale občas chodím i do bufetu. Tam si koupím obloženou housku
nebo tatranku.
Děkuji, že jste si našla čas pro náš školní časopis.
Karolína Novotná 7.A
20
Letem světem
Seriál o cestování
Řecko: Slunce, gyros, odpočinek…
Jako místo pro letošní poprázdninovou pozdní
dovolenou jsme zvolili Řecko. Přesněji oblast
zvanou Řecká Leptokárie. Asi nejdelší část cesty
jsme strávili v autě cestou na letiště do Brna. Odtud
už to byla hračka. Po necelém dvouhodinovém
odbavování jsme vytouženě usedli do letadla.
V ranních hodinách jsme přistáli na letišti asi 45
kilometrů od naší vesničky Nei pori. Autobus nás
do zamluveného apartmánu dovezl zničené. Přesto
jsme hned po vybalení vyrazili na pláž. Tato část
Řecka nabízí písčité pláže, trochu od odpadků, ale
jinak celkem čisté. Lidé jsou zde přívětiví a rádi
vám pomohou. To se ovšem netýkalo naší paní
domácí, která celý den neúnavně brebentila
nesrozumitelnou řečtinou smíchanou s angličtinou
cosi o tom, že nemáme uklizeno a chováme se jako
sloni. U moře se mnou byly všechny tři sestry.
V Řecku je díky rozsáhlému cestovnímu ruchu
hodně hotelů, restaurací a supermarketů. Přes den jsou všichni zalezlí doma. Teprve večer se
v městečku probouzí život. Krámky a restaurace jsou večer vždy otevřeny i tam, kde bychom to
nečekali. Například lékárny mají celý den zavřeno a když tam přijdete ve 22:00, je otevřeno.
Památky tady většinou ani ve velkých městech nejsou žádné, a tak se jako my musíte vydat
autobusem na výlety. My jsme se vydali navštívit kláštery Meteora. Jedná se o velké i malé kláštery
postavené ve skalách (viz foto). Tento výlet stál rozhodně za to. Kláštery stojí ve skalách i 150 metrů
nad zemí a jsou stále obývány mnichy, kteří zde vydělávají vybíráním vstupného.
Také jsme se chtěli vypravit do hor. Poblíž městečka se totiž tyčilo známé pohoří Olymp.
Plánovali jsme vypůjčit si ve zdejším „moped servisu“ motorku, zajet pod pohoří a vystoupat pěšky.
Výstup nám však překazilo špatné počasí. Tolik nám to zase nevadilo, protože jsme minimálně
jednou denně navštěvovali taverny. Na naplánovaný oběd nebo večeři se můžete dostat snadno. Jdete
takhle ulicí a najednou z nějaké restaurace vyběhne číšník a už vás táhne dovnitř. Tito lidé vás
většinou donutí dát si něco v jejich restauraci. V Řecku mají jídelníček roztříděný na ryby, gril a
saláty. Je tu samozřejmostí dát si aspoň jeden salát dohromady. Dávejte si při vybírání pozor, protože
21
ceny ryb jsou někdy uvedené na kilo. Pak se vám klidně může cena vyšplhat i na 60 euro. Pravý Řek
vám po jídle vždy nabídne ještě něco na zub - zmrzlinu, cukrovinku nebo alkohol (samozřejmě pro
dospělé)…
V Řecku je velmi malá kriminalita, a proto se nemusíte bát, že vám někdo něco ukradne. Zato na
ulici si dávejte pozor. Vzhledem k tomu, že skoro každý Řek má motorku, dochází často k nehodám,
které jsou zde na denním pořádku.
Řecko je pěkná země.
Lidé se k sobě chovají
přátelsky a mají zavedený
úplně jiný životní styl, než
v Česku.
Vřele
vám
doporučuji vypravit se do
Řecka na dovolenou.
Opravdu si to užijete☺
Jan Matějka, 7.B
Seriál o počítačové animaci
Rigging
aneb příprava pro animaci
Upozornění:
Ještě než začnu s vysvětlováním
Riggingu, tak bych chtěl upozornit, že
tohle všechno se týká obecně 3D, a to
ve všech softwarech, ale většina názvů,
které jsou tu použity, se v jiných
softwarech než v „3Ds Maxu“
nepoužívají. Například v programu
Maya se neřiká „Morph targets“, ale
„Blendshapes“. Takže ještě jednou
upozorňuji, že většina názvů se
vztahuje ke softwaru „3D studio Max”.
22
Jako další téma tohoto seriálu jsem si zvolil Rigging. Rigging je vlastně připravování
vymodelovaného charakteru k animaci. Jak vlastně tento Rigging probíhá? Nejprve se vymodelovaná
postava připraví pro přidávání kostí a to tak, že jí zmrazíme (nebudete ji moci označit), aby vám
nepřekážela a nastavíme, že skrze ni bude vidět. Pak do ní vložíme kosti a to tak, že je zkrátka
vytvoříme přesně tam, kde mají být. Až budou kosti vytvořené na správné pozici, začneme je na sebe
navazovat a pomocí skriptování a různých nastavování je uděláme snadnější pro ovládání.
Vytvoříme si pak různé objekty, nějaké obyčejné line nebo kruhy a vyrobíme si z nich složitým
způsobem ovladače pro kosti. Pak si už dotvoříme zbytek podle vlastní potřeby. Po vytvoření kostí
postavu naskinujeme (Skinning - charakter se nalepí na kosti). Pak se vrhneme na „riggování“
obličeje. Kde ale nevytváříme kosti, vytvoříme si „Morph targets“, už jsem o nich mluvil
v předminulém díle, a Panel controllery, pomocí kterých „Morph targets“ ovládáme. Doladíme
detaily a je to hotové. Postava je připravená k animaci. A teď si to všechno probereme podrobněji.
Morph targets - Ve starším díle jsem o nich mluvil. Stručně řečeno jsou to různé deformace
obličeje, které vytvoříme tak, že si zkopírujeme hlavu a vytvoříme si hlavu, která se směje.
Zkopírujeme znova a vytvoříme další
hlavu s jinou deformací.
IK - O „IK solver“ jsem ve starších
dílech také mluvil. Pomocí „IK“ funkce
může usnadnit ovládání např. ruky nebo
nohy. Vytvoříme od ramene k zápěstí
„IK chain“ (Neboli IK-trojúhelník).
ReactionManager
Tak
o
„ReactionManager” jsem ještě nemluvil.
Je to dost užitečná věc, díky které
můžeme usnadit různé ovládání kostí a
dalších věcí. Stručně řečeno v “ReactionManager” nastavujete, že když “něco” bude takhle, tak že
“tohle” bude takhle.
Wireparameters – ve “Wireparameters” nastavujeme například tak, že “Z” rotace objektu “Box01”
se bude vždy rovnat rotaci objektu “Box02”. Takže ve chvíli, když budu otáčet objekt “Box02” po
ose “Z”, tak objekt “Box01” se bude otáčet také po ose “Z” úplně stejně jako “Box02”. Zkrátka “Z”
rotace objektu “Box01” bude svázaná k “Z” rotaci objektu“Box02”. Jde to nastavit i tak, že budou
svázány navzájem. Takže se navzájem budou ovládat.
Vytváření kostí
Jak už jsem říkal, kosti vytváříme celkem jednoduchým způsoben, horší je však jejich
nastavování a navazování. Objekt “Bone” má jako každý jiný objekt ve 3D světě svůj Pivot. Pivot je
vlastně bod, kolem kterého se objekt otáčí, natahuje a pohybuje. Na obrázku můžete vidět, že kost
má svůj Pivot na začátku. Transformaci Pivotu můžeme samozřejmě změnit. Na obrázku také
můžete vidět, že kosti jsou na sebe linknuté neboli navázané. Pokusím se to teď nějak názorně
ukázat. “Bone01” link to “Bone02” = “Bone01” je teď navázaná na “Bone02” a to znamená, že
“Bone01” se přesune z transformace světa do transformace “Bone02”. Takže teď když otočíme s
“Bone02” Otočí me i s “Bone01”. My sice neotáčíme s “Bone01” ale se světem ve kterém je. Takže
se její transformace vůbec nemění. Na obrázku také můžeme vidět, že jedna kost je trochu jiná.
23
Má totiž nastavené pomocné Fins. Je to pouze pro usnadnění práce animátora nebo riggera a to
v tom, že pak vidí lépe rotaci té kosti.
Vytváření Controllerů
Když máme vytvořené kosti, začneme s vytvářením takzvaných “Controllerů”. Controller je
vlastně libovolný objekt, který nám pomáhá s kostí pohybovat. Dá se říct, že jedním Controllerem
můžeme ovládat více kostí. Ale to není vše. Třeba u takového Controlleru ruky je dobré, si pomocí
Modifikátoru “Attribut Holder” a pomocí programování vytvořit pomocné “Slidery” (můžete vidět
na obrázku), které nám umožní jednodušeji ovládat prsty. Zkrátka když si vytvoříme “Slider”, tak
pomocí “Wire parameters” nebo “Reaction Manager” nastavíme, co bude ovládat.
Například:
Mám slider s názvem “Příklad”, který má procenta od 0 do 100. Pak mám objekt “Box01” s
vynulovanou transformací. Pomocí “Reaction Manager” nastavím, že když “Příklad”=0, “Z” rotace
“Box01”=0°, a když “Příklad”=100, “Z” rotace “Box01”=90°. Nyní když budu pohybovat s procenty
slideru “Příklad”, tak se objekt “Box01” bude otáčet po ose “Z”. Pomocí “Wire parameters” se to
nastavuje trochu jinak. V tomto případě je dokonce vhodnější použít “Reaction Manager”. K “Wire
parameters” se vrátím někdy v dalším dílu. Pro lehčí ovládání kostí také využíváme funkce IK a FK.
Už jsem o nich mluvil v předminulém díle. Také můžeme naprogramovat roztažnost kostí (vhodné
pro cartoon animaci).
V příštím díle bych napsal něco o “Skinningu” a snad i něco o “Facial Riggu”. Kdyby někdo
z vás chtěl abych napsal o něčem co by vás přímo z 3D tvorby zajímalo, tak můžete napsat na e-mail
[email protected] nebo navštívit mé stránky www.3d-lyga.cz .
Michal Lyga, 7.A
24
Lil´ Wayne
Lil´ Wayne, pravým jménem Dwayne
Michael Carter Junior, se narodil 27. září
roku 1982 v New Orleans, Louisiana, ve
čtvrti Hollygrove. Jeho pravý otec je
neznámý, ale v době Dwaynova narození
měla jeho matka již přítele, který se
jmenoval Reginald Carter, po kterém
dostal malý Dwayne své příjmení. Už
odmalička ho bavila hudba, nejvíc
samozřejmě hip hop a rap. Asi od devíti let
zkoušel dělat rap a pod přezdívkou Baby
D se zúčastňoval různých akcí prakticky
všude, kde se mohl předvést u mikrofonu.
Dwayne ohromil kritiky několika svými
„Freestyle“ výstupy takovým způsobem,
že dostal nabídku na smlouvu se spolkem
Cash Money už ve svých jedenácti letech.
Takovou nabídku samozřejmě neodmítá a
spolu s dalším chlapcem, dvanáctiletým
Lilem Doogiem (později B.G.), zakládají
skupinu „The B.G’z“. Okolo roku 1995
má však Dwayne problém se svou matkou,
které se nelíbí, že se Dwayne stýká s lidmi z Cash Money, kteří byli (a nejspíš ještě stále jsou)
celkem vysoce postavení členové gangu Bloods. Dwayneova máma využila toho, že mu ještě nebylo
osmnáct let a přerušila tak smlouvu s Cash Money. Dwayne se musel vrátil domů, kde žil nějakou
dobu s nevlastním otcem. Po nějaké době, když jeho nevlastní otec nebyl doma, si Dwayne hrál
s jeho nelegálně drženou zbraní a omylem se střelil do hrudníku. Právě proto si nechal na hrudník
vytetovat nápis „Bang Bang“. Potom se znovu vrací ke Cash Money, kde roku 1997 vystupuje
s novou přezdívkou Lil´ Wayne. Spousta věcí s Cash Money se hroutí. Lil‘ Wayne vydává důležité
album 500 Degreez, kterým chce naznačit, že je schopen udělat album, které bude lepší než ostatní.
Jestli neslo 500 Degreez zvláštní název i obsah, pak je mělo i Wayneovo album Tha Carter.
Tha Carter bylo úspěšné album, co dokazuje také jeho prodejnost. Roku 2005 se stává členem
skupiny Bad Boy, kde měl nahradit Young Jeezyho, který odešel kvůli sólové kariéře.Wayne
souhlasí, ale po krátké době také odchází, a to kvůli tomu, že pracuje na další „sólovce“ Tha Carter
II.
Poslední den října 2006 vychází společná deska Birdmana a Lil´ Waynea názvem Like Father,
Like Son. Jde o výborné a do posledního detailu propracované album. Nedávno Lil´ vydal album
Tha Carter III. A právě kvůli tomuto albu a pro jeho dodělávky, zrušil svůj koncert na pražském
Výstavišti, který se měl konat 21.3. 2008 v O2 Aréně. Lil´ Wayne dokonce sám říká, že chce
udělat pět dílů alb s názvem Tha Carter. Ale zejména poslední rok ukázal, že se Wayne těší z veliké
popularity nejenom v USA, ale je považován za jednoho z nejposlouchanějších a nejproslulejších
rapperů dnešních dnů vůbec! Nejvíce ho u nás proslavil song „Lollipop“, který nazpíval se Staticem
Majorem. A jeho nový song, který najdete i na desce Tha Carter III., se jmenuje A milli.
Kamila Pipková, 8.A
25
Tanec s Lousianou
Jmenuji se Matěj Kučera, jsem žákem 7.B. Ve svém volném
čase tancuji v taneční country skupině Louisiana. V této
skupině tancuji druhým rokem, a byť tak krátkou dobu,
zúčastnil jsem se již několika vystoupení na plesech,
předtančení na různých akcích, ale také jsme získali 2. místo
v celostátní soutěži v Praze.
Trénujeme dvakrát týdně, ve středu tři hodiny, v neděli dvě.
V souboru je nás 30 členů, ale stále nabíráme nové. Zejména
pánové by se nám hodili....co Vy na to?
Mnohokrát jsem se setkal s názorem, že country je zastaralý
tanec pro starší věkovou kategorii, ale sám jsem se přesvědčil,
že do „koní“ ( tím myslím kovbojské boty ) se obouvá čím dál
tím víc mladých lidí. Zejména line dance je přitahuje. Tento
tanec se tancuje samostatně, nepotřebujete partnera, což může
být někdy výhoda. Většina line dance je určena pro všechny
věkové kategorie – od dětí až po seniory. Line dance se tančí
na moderní hudbu.
Tancování je náročné, ale moc mě baví.
Matěj Kučera, 7.B
26
Mým koníčkem je hra na dudy
Na dudy jsem začala hrát před třemi lety, přesto jsem teď teprve v v 1. ročníku oboru hry na
dudy na Základní umělecké škole v Blatné. Hře na dudy se totiž vyučuje pouze pět let a je to
poměrně náročné, a tak jsem měla dva přípravné ročníky, abych se učila co nejdéle.
V Blatné jsem ale začala hrát nejdřív na keyboard. Potom jsem uviděla dudy a
uslyšela jejich zvuk a hned jsem na ně chtěla hrát. A tak jsem hrála na dva nástroje.
Po dvou letech jsem zjistila, že mě dudy baví mnohem víc než keyboard, a rozhodla
jsem se, že zůstanu jen u jednoho - u dud. Hlavně abych stíhala školu a ostatní své
záliby – sólový a sborový zpěv.
Už druhým rokem hraji také v dudácké kapele, se kterou vystupuji na různých společenských
akcích. Teď před Vánoci třeba na Vánočních trzích na Staroměstském náměstí v Praze. V příštím
Tereza Klímová, 6.A
roce mě čeká dokonce i dudácká soutěž.
Perličky z prací slohových
nalezeny v charakteristikách literárních postav žáků osmého ročníku
§ Harry byl malý chlapec menší postavy.
( Na velikosti zas tak nezáleží.)
§ Také v tomto sportu měla svá kolej svoje obleky. Harry měl červený kvádr. (V krychli by se
určitě cítil líp.)
§ Harry se dá těžko popsat, ale určitě nebyl zlý. ( Jaképak popisování, hlavně, že nehrozí
nebezpečí.)
§ Pod kabátkem se schovává červeně rudá kravata. ( Že by se styděl za své členství v KSČM?)
§ Jeho pleť byla světlé barvy, kde se na čele vyskytovala jizva ve tvaru blesku.) Podivuhodný
výskyt!)
§ I přes všechny své dobré a špatné vlastnosti je dobrosrdečná. (Dobro i dobro překoná.)
§ Vybral jsem si hlavního hrdinu knihy Hobit, protože mě o letních prázdninách u babičky zaujal.
(A co teprve o zimních prázdninách u dědečka! To by byla literární láska na celý život!)
§ Byl vysoký kolem 1,5 až 2m. ( Když si plivnul pod nohy, mohl hrát i basket.)
§ V lese našel modrý kámen. Chtěl ho prodat, ale nakonec ukryl vejce doma. ( Skleróza pokročila,
zapomněl, co našel.)
Zapůjčeno ze sbírky perel paní Ilony Vojtěškové
27
Projekt „Národní pohádky, příběhy a pověsti“
Na 1. stupni ve 2. – 4. třídách, které spolupracují na společném programu s dánskou a švédskou
školou, probíhá v tomto školním roce ještě jedna zajímavá událost. Děti se seznamují s pohádkami,
příběhy a pověstmi, které vznikly v naší zemi. Nejen čtou, ale také tvoří...
Děti z 2.B se snaží vytvořit knihu. Z koho se
stane nový spisovatel?
Pejsek a kočička jsou oblíbené postavičky a
jejich příběhy můžeme číst stále dokola
Že by se zrodil nový Karel Čapek?
28
Unser Besuch in Wetzlar
Voriges Schuljahr im Mai waren für drei Tage einige Schüler unserer Schule in der Partnerstadt
Wetzlar.
Wo liegt Wetzlar?
Wetzlar liegt in Deutschland im Land Hessen. Wetzlar hat ungefähr 53000 Einwohner, und ist ein
bisschen größer als Pisek. Die Fahrt von Pisek nach Wetzlar dauert 8 Stunden.
Es ist eine Stadt mit langer Geschichte.
Einige Jahre hat dort sogar der berühmte Dichter, Dramatiker, Theaterleiter, Naturwissenschaftler,
Kunsttheoretiker und Staatsmann Johann Wolfgang Goethe gelebt.
Wo haben wir übernachtet?
Alle Kinder waren in Familien untergebracht.
Mit der Familie haben wir einen gewöhnlichen Alltag erlebt. Und glaubt mir, es ist nicht sehr
anders als in Tschechien.
Was haben wir dort gemacht?
Die drei Tage waren ganz lustig. Den ersten Tag sind wir mit unseren deutschen Freunden in die
Schule gegangen. Nach der ersten Stunde sind wir in die Wetzlar Grube gefahren, das war sehr
interessant. Wir haben an einer Führung teilgenommen und sind mit dem Lift unter die Erde
gefahren.
29
Nachher haben für uns die Eltern gemeinsam mit der Schule einen schönen Grillabend vorbereitet,
was sehr lustig war.
Am zweiten Tag war die Stadtrallye, alle Kinder haben gemischte Gruppen gemacht, einen
Fragebogen über die Stadt Wetzlar bekommen, sind nach dem Startschuss durch die Stadt gelaufen
und haben bei den Einwohnern nach den Antworten gesucht. Dabei haben wir sehr viel über Wetzlar
erfahren und viel Deutsch gesprochen.
Leider am nächsten Tag war alles vorbei. Um 8:00 war die Abfahrt zurück nach Pisek.
Der Ausflug hat uns allen sehr gefallen und in Deutsch viel geholfen.
Sara Koluchová, 7.A
Interview with Swedish teachers about school in Sweden
During the partners´ meeting in
Pisek we interviewed our visitors.
We talked to Swedish teachers.
Do you use marks at your school?
Yes, but we don’t have number
marks anymore. We have marks
from the seventh grade, but we use
letters and words instead.
What did you think about our
school when you first saw it?
It’s very big; we have only about one
hundred and twenty pupils at our
school. I think it was very nice too, I
liked the drawings in the classes.
Partners’ discussion
What is your opinion on first level classes that you saw yesterday?
We have…first level is grade one to three and the second level four to six and then it’s ten to nine.
Do you have a school canteen?
Yes and it’s free, they don’t have to pay for it. If they had to pay something in the school it would be
illegal.
Do you have subjects like we do?
We have subjects, but they are different. Sometimes they have a theme. We have writing, reading,
mathematics and drawing. You can change the schedule if you want, for example if you want to put
two hours together, it’s possible.
30
Which subject do you think is the hardest and why?
Science, because not many teachers have an education for it.
How many pupils do you have at your school?
It’s usually about 100 pupils in one school.
Do you also have
something like a
pupil’s report book?
No, we only have a
teacher’s book where a
teacher writes pupils
marks. If some pupil
has bad marks we’ll call
the parents or invite
them to the school.
How many pupils do
you usually have in a
class?
It’s usually about 20
children in one class but
there isn’t any standard
for it.
The teachers exchange experience
How long are your breaks?
The breaks between lessons are 10 minutes long and the lunch break is 40 minutes.
Do you have the same schedule every day?
No, every day is different.
Do you use computers in lessons?
Yes, the kids are learning how to write on computers before they start to use a pen.
When does the school start after summer holidays?
20th of August
Do you have something like Joker card?
No, but I think it’s a fine idea.
Martin Lyga, 9.B & Ondřej Černý, 9.A
31
Redakce přeje všem čtenářům hezké čtení a také
šťastný a úspěšný školní rok!
32